Úvod do environmentální ekonomie a politiky

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Finální verze u ební pom cky

Úvod do environmentální ekonomie a politiky

Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Obsah I. Teoretický exkurz do ekonomie životního prost edí .................................... 4 1 Historická evoluce ekonomicko-teoretických p ístup a sou asné rozložení sil ........................................................................................................ 6 2 Environmentální ekonomie a selhání tržních mechanism ................... 11 2.1 Optimum kvality životního prost edí ............................................................ 12 2.1.1 2.1.2

Ur ení optima ......................................................................................................... 12 Pragmatismus p i nalézání optima a spole enská volba .................................... 14

2.2 Selhání trh ....................................................................................................... 18 2.2.1 2.2.2 2.2.3

Víra ve volné trhy, ale............................................................................................ 19 Ve ejné statky a externality ................................................................................... 20 Tradi ní ešení problému technologických externalit a jeho praktická aplikace 22

2.3 Etika v environmentální ekonomii ................................................................ 24

3 Ekologická institucionální ekonomie – ekosystémový p ístup a režimy správy p írodních zdroj ............................................................................... 27 3.1 Co je ekologická institucionální ekonomie?............................................... 28 3.2 Kritika neoklasické pozice.............................................................................. 30 3.3 Optimální instituce a zm na institucí ........................................................... 35 3.3.1 3.3.2 3.3.3

Režimy správy a optimální ešení ........................................................................ 36 Jak ur it vhodné instituce? .................................................................................... 41 Kdo je hybnou silou zm ny institucí? ................................................................... 46

3.4 Rekapitulace poznatk o roli etiky ............................................................... 48

4 Tržní p ístupy k ochran životního prost edí – selhání vlády a obhajoba soukromého vlastnictví ............................................................... 51 4.1 Kritika neoklasické pozice.............................................................................. 52 4.1.1 4.1.2 4.1.3

Metodologický individualismus, hodnotové soudy a racionalita jednotlivce ...... 53 Optimum, informa ní náklady a tržní selhání ...................................................... 57 Vládní selhání ........................................................................................................ 59

4.2 „Rakouská“ teorie blahobytu a role vlastnických práv ............................ 61 4.2.1

Proces ustanovení vlastnických práv ................................................................... 65

4.3 Implikace pro oblast ochrany životního prost edí..................................... 66 4.3.1

ehodnocení problému zne išt ní ...................................................................... 69

4.4 Role etiky? ......................................................................................................... 74

5 Vy erpatelnost surovinových zdroj .......................................................... 76 5.1 Koncepty omezenosti a indikátory vzácnosti ............................................ 76 5.2 Cena surovinových zdroj a její role na trhu ............................................. 84

2

5.3 Recyklace odpadu z pohledu vy erpatelnosti surovinových zdroj ..... 87

II. Praktické metody a techniky environmentální ekonomie ........................ 93 6 Oce ování škod a p írodních zdroj ........................................................... 93 7 Analýza náklad a p ínos (CBA) .............................................................. 104 7.1 Postup hodnocení pomocí metody CBA ................................................... 108 7.2 Analýza nákladové efektivnosti (CEA) ....................................................... 113 7.3 Metoda anualizovaných náklad ................................................................. 113 7.4 Diskontní míra ................................................................................................. 116 7.5 Citlivostní analýza .......................................................................................... 122 8.1 Koncepce environmentální politiky............................................................ 125 8.1.1 8.1.2

Optimalita a nákladová efektivnost ...................................................................... 130 Regulace založená na imisích vs. Regulace vycházející z emisí ..................... 132

8.2 Ekologická da ová reforma ......................................................................... 142

9 Hodnocení dopad regulace....................................................................... 152 9.1 Modely všeobecné rovnováhy (CGE modely) .......................................... 152

III. Makroekonomické souvislosti a p ípadové studie ................................. 167 10 Udržitelný rozvoj ........................................................................................... 167 11

ení blahobytu a udržitelného rozvoje................................................. 187 11.1 Index udržitelného ekonomického blahobytu (ISEW)............................. 192 11.2 Index lidského rozvoje (HDI) ........................................................................ 196 11.3 Praktické p íklady a použití ukazatel , pop . jejich výpo ty. ................ 199

12 Nástroje ekologické politiky - p íklady ..................................................... 201 12.1 Parkování z ekonomické perspektivy – jedna oblast k ešení environmentální politikou............................................................................. 201 12.2 Nástroje environmentální politiky: praktické p íklady............................ 213

Literatura ............................................................................................................... 222

3


I. Teoretický exkurz do ekonomie životního prost edí Optimální využívání p írodních zdroj

a míra ochrany životního prost edí p ed

zne išt ním jsou stále ast ji diskutovaná témata nejen v oblasti p írodních, ale i spole enských v d. Tyto diskuse nabírají na intenzit spolu s polarizací názor na skute ný stav životního prost edí. Interpreta ní rozpory ilustrujme na p íklad vody: Podle evropské iniciativy EUWI „existují zjevné d kazy o globálních vodních krizích, jež ohrožují životy, udržitelný r st a dokonce i mír a bezpe í... P es 1 bilion lidí dnes nemá p ístup k nezávadné pitné vod a 2,4 bilionu lidí není napojeno na kanalizaci a 2,2 milionu lidí v rozvojových zemích, z nich v tšina jsou d ti, zem e každý rok na nemoci související s nedostate ným p ístupem k nezávadné vod ... [EUWI, 2008]. Oproti tomu B. Lomborg uvádí, že „dostate né zdroje vody má v sou asnosti více než 96 procent všech zemí sv ta. Na všech kontinentech se dostupnost vody na osobu zvýšila a p ístup k isté pitné vod a hygienickým za ízením zárove získalo vetší procento obyvatelstva… Naše prameny nevysychají; naší budoucností není nezvládnutelná nouze. Problémy s vodou spíše upozor ují na to, že musíme s vodou hospoda it šetrn ji…“ [Lomborg, 2006: 185]. Není výjimkou, že objektivn popsané jevy (nap . fyzická zásoba vody) jsou r znými autory interpretovány až extrémn

odlišn . Na r znou intenzitu vnímání problému

reagují politi tí p edstavitelé i v decká obec p i navrhování konkrétních ešení. Významnou roli v této oblasti hraje ekonomie, jenž se zabývá alokací vzácných statk mezi alternativní užití [Tietenberg, 1992] nebo také jednáním lidí ve vztahu k t mto statk m [Anderson, Leal, 2001], a je tudíž schopna nalézt vhodné mechanismy pro nakládání s p írodními zdroji. Ekologické problémy nejsou v rámci ekonomie vnímány jako absolutní, tj. nap . „nedostatek vody – a už v odpovídající kvalit

i množství – je zap

in n z v tší ásti neefektivním užíváním a správou než

reálnou neschopností ekosystém

uspokojit vzr stající poptávku“ [Saleth, Dinar,

2004: 1]. Jsou to p edevším ustanovené režimy správy p írodních zdroj , jenž ovliv ují jejich dostupnost. V rámci ekonomie však existují r zné teoretické sm ry myšlení, jejichž vysv tlení ekologických problém

i školy ekonomického

a doporu ení vhodných režim

Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 4

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti správy p írodních zdroj

se liší. Na jedné stran

se již tradi

selháních (externalitách) a navrhuje se zavedení daní služby, jejichž výrobou

hovo í o tržních

i poplatk

na výrobky a

i poskytováním je p írodní zdroj „nadm rn “ zat žován

[Kolstad, 2000]. Na druhé stran jsou ekologické problémy p

ítány na vrub státní

správy ( i státního vlastnictví) p írodních zdroj . Hovo í se o vládních selháních a za ešení se považuje privatizace t chto zdroj

[Anderson, Leal, 2001]. N kde mezi

mito dv ma p ístupy stojí požadavek na zm nu i zavedení institucí pro správu írodních zdroj

tak, aby byly respektovány p irozené hranice ekosystém a aby

byly do rozhodování zapojeni lokální akté i (tj. zavedení ur ité formy komunitního vlastnictví podle ekologických hranic). Jedin tak lze podle zastánc t chto myšlenek dosáhnout optimálního (udržitelného) erpání zdroj s ohledem na ekologické, nikoliv politické i individuální priority [Vatn, 2005]. Je na první pohled z ejmé, že uvedená doporu ení jsou ve vzájemném rozporu. Je rovn ž z ejmé, že ve všech p ípadech hraje významnou roli up ednost ovaný institucionální rámec pro správu p írodních zdroj vlastnictví). Pro odlišným záv

však jednotlivé teorie

(státní, soukromé

i komunitní

i myšlenkové sm ry dochází k naprosto

m? Z eho pramení jejich odlišnosti a jaké jsou naopak jejich sty né

body? A kone

, lze n který režim správy p írodních zdroj – státní, soukromé i

komunitní vlastnictví – ozna it za nejvhodn jší? Na tyto otázky v práci odpovíme p edstavením p edpoklad , metodologie a metody zkoumání a p ípadných etických premis t í hlavních ekonomicko-teoretických ístup

k ochran

p írodních zdroj

– neoklasické environmentální ekonomie,

ekologické institucionální ekonomie a tržních p ístup k ochran životního prost edí. Uvedené p ístupy spolu v sou asné dob soupe í o p íze tv rc ekologických politik a vzájemn

se ost e napadají. Pom rn

známá je kritika postup

neoklasické

environmentální ekonomie ze strany institucionalist [Bromley, 1991; Vatn, 2005] i protržních ekonom [Brownstein, 1980; Cordato, 1992; Anderson, Leal, 2001]. Mén pozornosti se v nuje rivalit mezi normativním ekologicko-institucionálním sm rem a liberáln orientovaným tržním p ístupem.



1

Historická evoluce ekonomicko-teoretických p ístup a sou asné rozložení sil

Neoklasickou environmentální ekonomii, tržní p ístupy k ochran životního prost edí a ekologickou institucionální ekonomii lze v sou asné dob

považovat za t i

nejvýznamn jší ekonomické myšlenkové sm ry, které se systematicky zabývají jednáním lov ka ve vztahu k p írodním zdroj m. Všechny t i mají své silné zastánce i oponenty. Jejich vzájemný pom r sil se v ase m ní. Zatímco p ibližn od 70. let 20. století

dominovala

spole enským

otázkám

ochrany

životního

environmentální ekonomie (která si dodnes uchovala dominantní vliv), v pr

prost edí hu 90.

let získávají stále více p íznivc alternativní myšlenkové sm ry. Ty poukazují na to, že environmentální ekonomie narazila na své hranice a není schopna (respektive v pr

hu více než 20 let praktické aplikace svých nástroj nebyla schopna) v rámci

stávajícího paradigmatu zamezit konflikt m ohledn využívání p írodních zdroj . Všechny t i uvedené teorie ochrany životního prost edí mají relativn krátkou historii. Navazují proto na historické školy ekonomického myšlení, které jim p edcházely (viz dále obr. 1).1 Environmentální ekonomie se jako samostatná v dní disciplína v rámci ekonomie zrodila v 60. letech 20. století. Její hlavní inspirací se stala tradi ní neoklasická teorie blahobytu a pozd ji rovn ž okrajov Coas v teorém (viz dále). Její vznik souvisel s tzv. environmentální revolucí 60. a 70. let, v rámci které se ekologickým problém m za al p ikládat význam na (mezinárodní) politické scén [Oates, 1992]. To však neznamenalo, že myšlenky environmentálních ekonom byly politiky hned a bez výhrad p ijímány. Jak uvádí Oates:

1

Kv li rozsahu této práce není možné se jednotlivými školami, jež p edcházely sledovaným teoriím ochrany životního prost edí (viz obr. 1), zabývat podrobn ji. S odvoláním na Pearce a Turnera (1990) i Holmana (1999) zde nabízíme pouze stru né grafické shrnutí. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 6

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti “... role ekonomické analýzy p i p íprav prost edí byla nahlížena s ned

a zavád ní politik ochrany životního

rou... Ekonomické mechanismy byly mnohými

obvi ovány z degradace p írodních zdroj

a p evažovalo p esv

ení, že tyto

mechanismy je nutné potla it, nikoliv využít” [Oates, 1992: XIII].

Po n kolika neúsp šných pokusech o regulaci zne išt ní2, které nebraly ohled na ekonomické dopady administrativních nástroj , se však situace zm nila. Ekonomická analýza (v prvních letech zejména cost-benefit analýza) se stala nedílnou sou ástí ekologické politiky zejména v USA. Pomocí neoklasických model , vycházejících z p edpokladu dokonalé konkurence a nulových transak ních náklad , byla ur ována optimální míra zne išt ní životního prost edí [Vatn, 2005]. Krom zp sob regulace zne iš ovatel

a míry

se významným tématem environmentální ekonomie stalo

oce ování statk životního prost edí. Ve stejném období se zrodila také ada ekologistických hnutí, jejichž spole nou myšlenkou se stal odpor proti ekonomickému r stu.3 Ten až do této doby považovala tšina ekonom

za p ínosný a neohrožující vy erpání zdroj

(za p edpokladu

funk ních cenových mechanism ). Ekologisté nejenže zpochybnili ekonomický r st jako funk ní kritérium prosperity spole nosti, ale v duchu Malthusových myšlenek edpovídali jeho dlouhodobou neudržitelnost a požadovali zavedení politik „nulového“ r stu. Jejich pozici podpo ila známá studie manžel

Meadowsových

z roku 1972, Meze r stu p edpovídající vy erpání p írodních zdroj [Pearce, Turner, 1990]. Zastánci t chto názor

m li rovn ž vážné výhrady v

i nástroj m

environmentální ekonomie (nap . optimální mí e zne išt ní životního prost edí, internalizaci externalit, vyjád ení ochoty platit aj.), které se jim zdály neposta ující k dosažení pot ebné kvality životního prost edí. Hlavní p

inou byla podle nich

orientace pouze na lidské preference a hodnoty (tzv. antropocentrický p ístup) a opomíjení vnit ní hodnoty p írody jako takové.

2

Jako nejznám jší p ípad politického excesu je asto zmi ován americký Zákon o ochran vody (Clean Water Act) z roku 1972, který zakázal vypoušt ní veškerého zne išt ní do splavných ek. Velmi brzy se ukázalo, že toto opat ení není ekonomicky sch dné a zákon musel být zm n [Oates, 1992]. 3 Tato hnutí se ozna ují výrazy jako nap . hlubinná ekologie, humanitní environmentalistika, ekologisté, environmentalisté, apod., a jsou institucionalizovány do podoby organizací jako je ímský klub, D ti zem , Sierra Club, Conserver Society a další. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 7

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Netrvalo dlouho a p íznivci t chto myšlenek vytvo ili alternativu environmentální ekonomie – v pr

hu 70. let byly položeny základy tzv. ekologické ekonomie.4

Zpo átku bylo hlavním cílem nového myšlenkového sm ru vymezit se v

i sesterské

disciplín – nap . tak, že ekonomie byla prohlášena za podmnožinu ekologie a že do sféry zájmu byly zahrnuty i prvky dalších v d (termodynamiky, etiky, sociologie a sociální antropologie). Ekologická ekonomie usilovala o definovaní a navržení nástroj

k dosažení udržitelného rozvoje charakterizovaného mezigenera ní

solidaritou [Van den Bergh, 2000]. V 90. letech však p edstavitelé tohoto sm ru echázejí do ofenzívy – pom rn

chabé ekonomické základy opírající se o

Malthusovu popula ní teorii jsou dopln ny o myšlenky (tradi ní) institucionální ekonomie. Ta poskytla argumenty proti chápání

lov ka jako racionáln

se

rozhodující bytosti, která jedná podle svých preferencí za ú elem maximalizace svého užitku (neoklasický p ístup). Jak uvádí Vatn: “V tomto [institucionálním] pojetí je b žné dívat se na

lov ka jako na produkt

spole enských podmínek, ve kterých žije. Lidské bytosti jednají jako sou ást spole enských i organizovaných skupin. Z toho vyplývá, že volby lidí vysv tlujeme také jejich p íslušností ke skupin ” [Vatn, 2005: 2].

Jelikož je lidské jednání spole ensky determinováno a p írodní zdroje mají charakter kolektivních statk , je rozhodování o mí e ochrany životního prost edí problémem optimální kolektivní volby. Tuto volbu ovliv ují existující instituce [Vatn, 2005]. Ur ením „správných“ institucí k dosažení udržitelného využívání p írodních zdroj se od 90. let zabývá ekologická institucionální ekonomie.

4

V originále „ecological economics“, „green economics“ nebo také „natural welfare economics“.



obr. 1: Evoluce ekonomických teorií relevantních pro ochranu životního prost edí

KLASIKOVÉ

Individualismus Aloka ní efektivnost Tržní mechanismy a tržní selhání

D. RICARDO

A. SMITH

NEOKLASIKA

RAKOUSKÁ ŠKOLA

A. C. PIGOU

L. MISES M. ROTHBARD

Tržní nástroje k ochran životního prost edí

NOVÁ INST. EKONOMIE

Individualismus Subjektivismus Svobodné trhy Vlastnická práva

TRADI NÍ INST. EKONOMIE J. COMMONS Kolektivní jednání Evoluce institucí

PUBLIC CHOICE

R. COASE

T. MALTHUS

P ÍRODNÍ V DY Aloka ní neutralita Transak ní náklady Vlastnická práva

Vládní selhání

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIE

Trvale udržitelný rozvoj Ekocentrismus

TRŽNÍ ÍSTUPY K OCHRAN ŽP

INSTITUCIONÁLNÍ EKOLOGICKÁ EKONOMIE

Zdroj: Pearce, Turner, 1990, vlastní úpravy

Stranou tohoto soupe ení se od konce 80. let 20. století za íná rozvíjet t etí skupina myšlenkových sm

, tržní p ístupy k ochran životního prost edí, které vychází

z tradice rakouské školy a školy ve ejné volby. Ob tyto školy jsou od svého vzniku silnými oponenty státních zásah

do ekonomiky, nebo alespo

d sledn

zmi ují

jejich negativní pr vodní jevy (tzv. vládní selhání). P edstavitelé rakouské školy navíc od 30. let 20. století tvrd kritizovali tradi ní neoklasickou teorii blahobytu5, která se o 5

Viz nap . Rothbard, M. N. (1956): Toward Reconstruction of Utility and Welfare Economics (on-line: http://www.mises.org/rothbard/toward.pdf) ; Brownstein, B. P. (1980): Pareto Optimality, External Benefits and Public Goods: A Subjectivist Approach. The Journal of Libertarian Studies, Vol. IV, No. 1 (zima, 1980); Cordato, E. R. (1992): Welfare Economics and Externalities in an Open Ended Universe: a Modern Austrian Perspective, Kluwer Academic Publishers; aj. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 9

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kolik desetiletí pozd ji stala základním stavebním kamenem environmentální ekonomie. Na tradici kritiky vládních regulací navazují i tržní p ístupy k ochran životního prost edí, které „zd raz uje pozitivní podn ty spojené s cenami, zisky a podnikáním jako kontrast v

i ekologickým politikám, které se zam ují na negativní

podn ty spojené s regulací a dan mi“ [Anderson, Leal, 2001: 4]. írodní zdroje podle p edstavitel t chto myšlenek nemusí být ve státním vlastnictví. Ochranu životního prost edí lze proto realizovat pomocí decentralizovaných rozhodnutí jednotlivc

pod podmínkou, že dojde k vymezení individuálních

vlastnických práv k p írodním zdroj m. Ekologická politika státu proto není nutnou podmínkou pro zabezpe ení kvalitního životního prost edí.



2

Environmentální ekonomie a selhání tržních mechanism

Neoklasická environmentální ekonomie (environmental economics) je v sou asnosti vládnoucím sm rem v rámci v dních obor

propojujících ekonomii s ochranou

životního prost edí. Její doporu ení pro ochranu p írodních zdroj jsou formulována na základ

porovnání modelu dokonalé konkurence a reálného sv ta. Tímto

zp sobem jsou ur ena tržní selhání, jež jsou p

inou neefektivní (suboptimální)

alokace zdroj . Nápravou t chto selhání s využitím vládní regulace je situace navrácena do bodu optima. Jednu z definic environmentální ekonomie nabízí Charles D. Kolstad: “Environmentální ekonomie se zabývá dopadem ekonomiky na životní prost edí, významem životního prost edí pro ekonomiku a tím, jak odpovídajícím zp sobem regulovat ekonomické aktivity, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi ekologickými, ekonomickými a dalšími spole enskými cíli” [Kolstad, 2000: 1].

Podle environmentálních ekonom

je pro další analýzu klí ové pochopit, „že náš

hospodá ský systém (který nám poskytuje veškeré materiální statky a služby nezbytné k zajišt ní ‘moderního’ životního standardu) je úzce propojen a nem že existovat bez podpory ekologických systém vazeb (což souhrnn

zví at a rostlin a jejich vzájemných

nazýváme biosférou). To platí i naopak“ [Turner, Pearce,

Bateman, 1994: 1]. Z tohoto d vodu je nutné ur it optimální (vhodnou) míru využívání p írodních statk nebo také optimum kvality životního prost edí. Hlavními prvky neoklasické environmentální ekonomie je proto optimální míra zne išt ní životního prost edí, teorie externalit a z ní plynoucí doporu ení pro ekologickou politiku a rozvíjení mimotržních metod oce ování statk

životního

prost edí. V kapitole se dále zabýváme p edevším prvními dv ma tématy.

eno

slovy hlavních p edstavitel tohoto sm ru (D. Pearce, R. K. Turnera, T. Tietenberga, W. J. Baumola, W. E. Oatese, Ch. D. Kolstada aj.) vedeme polemiku o zp sobech dosažení optimální kvality životního prost edí v praktické rovin . Environmentální Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 11

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ekonomie vychází z tradice hodnotov neutrální ekonomie hlavního proudu, a proto se zabývá problémem vnášení normativních soud do ekonomické analýzy.

2.1

Optimum kvality životního prost edí

Základní otázkou, na kterou se environmentální ekonomové snaží odpov

t tedy je,

jakým zp sobem ur it optimální kvalitu životního prost edí a jak jí následn dosáhnout. Snaha o hledání optimální (tzn. nikoliv dosažení nulové) úrovn zne išt ní indikuje, že ne všechny emise zne iš ujících látek jsou a priori považovány za nežádoucí. Zne išt ní je pouze vedlejším produktem výroby cht ných statk a služeb. Tak jako nelze zamezit veškeré výrob , nelze rovn ž úpln zamezit zne iš ování životního prost edí. Jak uvádí Turner, Pearce a Bateman, „fyzická ítomnost zne iš ující látky neznamená existenci ‘ekonomického’ zne išt ní. Krom toho, i když existuje ekonomické zne išt ní, ješt to zdaleka neznamená, že musí dojít k jeho eliminaci“ [Turner, Pearce, Bateman, 1994: 4]. Je tedy nezbytné ur it, jaká

ást zne išt ní životního prost edí je suboptimální (nadm rná) a navrhnout

nástroje k její eliminaci.

2.1.1

Ur ení optima

Environmetální ekonomie je primárn

antropocentrickou v dou – tzn. vztahuje

optimální kvalitu životního prost edí k lidské spole nosti (více viz kap. 2.3). Za tímto elem konstruuje bu poptávkov orientované modely založené na ochot lidí platit za statky životního prost edí (viz nap . Tietenberg, 1992), nebo provádí porovnání ekonomické škody ze znehodnocení životního prost edí a náklad

na zamezení

tohoto znehodnocení (viz nap . Turner, Pearce a Bateman, 1994; Šauer, Dvo ák a kol., 1997; Jílková, 2003). Vyrovnání t chto dvou veli in je hledanou optimální úrovní zne išt ní (na grafu zobrazeno jako bod X). Je z ejmé, že se jedná o nenulovou úrove produkce zne išt ní.



graf 1: Náklady a užitky zne išt ní životního prost edí Náklady Užitek

MNPB

MEC

X

0

Ekonomicky optimální úrove zne išt ní

QA

Q

QB

Míra ekon. aktivity Q

WA

W

WB

Produkce odpad

Na grafu sledujeme užitky a náklady v závislosti na mí e ekonomické aktivity (která je p ímo úm rná zne išt ní – produkci odpad ). K ivka MNPB ukazuje dodate né zisky zne iš ovatele, které plynou ze zvýšení jeho ekonomické aktivity o jednotku – tzn. jedná se o rozdíl mezi mezními náklady a mezními p íjmy firmy z jednotky produkce. K ivka MEC p edstavuje ekonomickou škodu zp sobenou dodate ným zne išt ním. Poloha k ivky zohled uje asimila ní schopnost p írody, díky které nevzniká ekonomická škoda od první jednotky produkce. Dokud se firm da í držet zn išt ní v této „zón “, nevzniká žádná ekonomická škoda. Zdroj: Turner, Pearce a Bateman, 1994

Jako kritérium efektivnosti je používán neoklasický koncept Paretova optima, což je stav, kdy není možné zm nit strukturu výroby ani spot eby, aniž by na tom n který len spole nosti byl lépe, ale zárove , aby nikdo jiný nebyl poškozen. V rámci neoklasické školy tomuto kritériu vyhovuje rovnováha na dokonale konkuren ních trzích, p i které se cena statku rovná jeho mezním náklad m (nebo v našem p ípad dochází k vyrovnání MNPB a MEC). Stejn írodní zdroje v bod

jako všechny ostatní statky, jsou i

optima rozd leny mezi r zná alternativní použití tak, že je

maximalizován spole enský blahobyt (viz dále kap. 2.3). Nedochází k nadm rné Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 13

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zát ži životního prost edí a lidská spole nost má ze spot eby p írodních zdroj maximální možný užitek. Teoretický model stanovení optimální kvality životního prost edí, která by umožnila produkci nezbytných statk

a služeb, ale která by zárove

zp tn

neomezovala

rozvoj lidské spole nosti degradací složek životního prost edí, je silnou abstrakcí skute nosti. Jednotlivé veli iny (ochota platit za statky životního prost edí, škoda ze znehodnocení životního prost edí, náklady na zamezení) nelze empiricky odvodit sledováním jednání subjekt (jednotlivc

i firem) na trzích. Trhy pro v tšinu t chto

statk neexistují, nebo se jedná o ve ejné statky (resp. statky ve správ státu, což je institucionální rámec, který není environmentální ekonomií významn zpochyb ován. Environmentální ekonomové proto veli in, které jsou zatíženy

asto volí alternativní metody vy íslení t chto

adou omezujících p edpoklad . Bez existence

kvantifikovaných informací o poptávce po kvalit

životního prost edí i o rozsahu

ekonomické škody ze znehodnocení životního prost edí není však možné s výše popsaným teoretickým aparátem objektivn

stanovit vhodné nástroje k zamezení

„nadm rného“ zne išt ní. Nelze zjistit „kolik“ je nadm rné a je tudíž obtížné stanovit cíl ekologické politiky státu, která by zajistila optimální míru statk

erpání ve ejných

životního prost edí [viz nap . Baumol, Oates, 1971 (v kap. 2.2.3) nebo

Cordato, 2004].

2.1.2

Pragmatismus p i nalézání optima a spole enská volba

Výše uvedeného omezení si je v doma i ada environmentálních ekonom . Potíže s vy íslováním veli in, pomocí kterých by bylo možné nalézt optimální úrove zne išt ní životního prost edí, navrhují Baumol a Oates p ekonat „jakýmsi arbitrárním stanovením souboru standard

zajiš ujících p ijatelnou kvalitu životního prost edí“

[Baumol, Oates, 1971: 44]. O jaké standardy se jedná a kdo je ur uje? „Tyto akceptovatelné standardy ... vyús ují ve stanovení souboru omezení, které spole nost uvaluje na své aktivity. Jsou z pohledu nositele rozhodnutí subjektivním odhadem minimálních nutných standard , které musí být spln ny, aby bylo dosaženo eho jako ‘p ijatelné kvality života’“ [Baumol, Oates, 1971: 44-45]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 14

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Z uvedeného vyplývá, že jednou z možností nalezení cíl ekologické politiky je (místo odhalení optimální kvality životního prost edí) stanovení arbitrem zvolených a pro spole nost p ijatelných limit

ekonomických aktivit. Jedná se nap . o maximální

povolenou koncentraci zne iš ující látky ve vod , maximální povolenou hranici hluku, aj. Jak podotýkají auto i návrhu, napl ování t chto cíl

(obvykle pomocí systému

daní a dotací – viz dále) nás sice nedovede k Pareto-efektivní alokaci zdroj , je však jednoduché a praktické [Baumol, Oates, 1971]. Nezbytnost ur itého pragmatismu p i stanovování cíl ekologické politiky p ipouští i Turner, Pearce a Bateman, kte í nezastírají skepsi v oce ovacím metodám6 a (stejn

i r zným mimotržním

jako Baumol a Oates) obracejí pozornost od

kvantifikace makroekonomických veli in ke spole enské volb . „Empirické odhady ekologických škod a jejich finan ního vyjád ení (ekonomická škoda ze znehodnocení životního prost edí) jsou na míle vzdáleny jakýmkoliv exaktním postup m, a proto se skute ná politika ochrany životního prost edí ídí exogenn

ur enými a ‘spole ensky p ijatelnými’ úrovn mi zne išt ní (a s nimi

spojenými požadavky na kvalitu životního prost edí)“ [Turner, Pearce, Bateman, 1994: 146].

Vodítkem ekologické politiky má tedy nadále být tzv. spole enská volba – tj. to, co si spole nost p eje. Spole enská volba však logicky není agregovanou volbou každého

lena spole nosti (nap . zda zvýšit dan

na paliva, dotovat obnovitelné

zdroje, zavést povinné zálohy na obaly, apod.). V praxi se spíš jedná o rozhodnutí volených

i jmenovaných zástupc

„lidu“, které je p ijatelné pro v tšinovou

spole nost. Zde se však dostáváme na pole normativní ekonomické analýzy, kde zvolený arbitr ur uje, co je i není v ochran životního prost edí správné.7

6

Na druhou stranu nap . Kolstad tuto jejich skepsi ohledn možného vy íslení jednotlivých veli in nesdílí, jelikož uvádí: „Poté, co jsme charakterizovali význam snížení zne išt ní životního prost edí pro jednotlivce (tzn. jejich ochotu platit), je možné se íst individuální preference a získat spole enskou ochotu platit za snížení zne išt ní. Je pak následn jednoduché tuto veli inu porovnat s náklady na zamezení zne išt ní a ur it spole ensky optimální množství kvality životního prost edí“ [Kolstad, 2000: 3]. 7 Jak podotýká Kolstad: „Normativní otázka týkající se toho, kolik ochrany životního prost edí bychom m li realizovat, je p edevším spole enskou a politickou otázkou: Kolik p dy by m lo být vy len no pro ochranu ohrožených živo ich a rostlin? M lo by být krásné údolí zatopeno, abychom získali více elektrické energie a vody pro zavlažování? ... Jedná se o podobné otázky jako v p ípad , když se spole nost snaží rozhodnout, jakou výši finan ní podpory garantovat t m mén š astným a jak vysokými dan mi zatížit ty bohatší. Stejn jako u Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 15

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti V tuto chvíli p estává podle názoru environmentálních ekonom

být posta ujícím

nástrojem k ov ení „správnosti“ konkrétního politického rozhodnutí Paretovo optimum, p i jehož respektování bylo v teoretickém modelu dosahováno optimální a zárove

efektivní alokace zdroj

ve spole nosti. Ve skute nosti však existuje

nekone né množství Pareto-optimálních stav , jelikož zm nou po áte ního rozd lení výrobních faktor ve spole nosti (tj. i vlastnictví i správy p írodních zdroj ) se zm ní rozpo tové omezení jednotlivých aktér

a rovnováha na dokonale

konkuren ních trzích se ustanoví za jiných podmínek (nap . p i jiné struktu e produkce) [Kolstad, 2000]. Vybaveni pouze kritériem Paretova optima jsou tedy ekonomové v roli poradc pro vládní politiku znevýhodn ni, protože neexistuje žádné vodítko k stanovení toho, který z optimálních stav

je

ideální z hlediska

(p e)rozd lování bohatství, a tudíž není možné poskytnout obhajobu pro konkrétní vládní opat ení. Jakmile jen jediný

lov k vládním opat ením utrpí, zatímco ada

jiných získá, je Paretovo optimum narušeno a bez porovnání užitk a ztrát dot ených stran není možné o politice z pohledu ekonomie nic íct. Je však asto diskutované porovnávání úrovní užitku r zných lidí (tj. zejména „vít a „poražených“) skute

“

takovou p ekážkou? Je nutné akceptovat nem itelnost

užitku co by subjektivní veli iny? N kte í environmentální ekonomové se domnívají, že nikoliv: „Abychom byli schopni íct, zda je na tom spole nost lépe nebo h e, pot ebujeme provést srovnání individuálních zisk

a ztrát. Mnoho ekonom

íká, že toto není

možné provést... Ale ve skute nosti tato srovnávání provádíme zcela b žn . Posuzujeme, jak se druzí lidé cítí – podle toho, jak vypadají, jak se chovají a co íkají. Také je nutné zd raznit, že všechna politická rozhodnutí ve skute nosti taková srovnání zahrnují, jelikož je prakticky nemožné najít p íklad vládní politiky, která každému p ilepší – n kdo vždycky ztrácí. Pokud tedy lze taková srovnání provád t, žeme vyvinout pravidla k porovnávání toho, do jaké míry se zm ní blahobyt jednotlivc v d sledku ur ité politiky“ [Turner, Pearce, Bateman, 1994: 94].

mnoha dalších spole enských otázek neexistuje ve spole nosti jednomyslná shoda na tom, co je nejlepší“ [Kolstad, 2000: 28]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 16

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Z tohoto p esv

ení pak dále vycházejí dv

modifikovaná kritéria pro hodnocení

míry spole enské prosp šnosti navrhovaných opat ení (i na poli ekologické politiky). Jedná se o: a) skute né i potenciální Paretovo zlepšení, b) Kaldor-Hicks v kompenza ní mechanismus. V p ípad

hledání odpov di na otázku, zda se pomocí p íslušného politického

rozhodnutí dosáhne Paretova zlepšení, je porovnávána ochota dot ených lidí platit (WTP – willingness to pay) za realizaci konkrétního opat ení (nap . stavba p ehrady) s ochotou jiných dot ených lidí akceptovat platbu (WTA – willingness to accept). První skupina lidí – nap . zem

lci – realizací opat ení získá (zvýší se jejich užitek),

a proto vyjad uje ochotu nabízet kompenzace podporující realizaci opat ení. Druhá skupina – nap . sportovní rybá i – naopak realizací opat ení ztrácí (její užitek se snižuje), a proto naopak deklaruje, za jakých podmínek (p i jaké výši úhrady) je ochotna opat ení akceptovat. Ob

veli iny, které nejlépe zjistíme dotazováním

dot ených subjekt , se teme, a pokud je istý spole enský p ínos (net social gain) kladný, realizace opat ení p edstavuje Paretovo zlepšení oproti výchozímu stavu [Pearce, Turner, Bateman, 1994]. Výb r opat ení, jež p edstavují Paretovo zlepšení, a tudíž jsou podle environmentálních ekonom

obhajitelná, nás však vrací zp t

k problému vy íslení mimotržních veli in (v tomto p ípad WTP a WTA). Druhé kritérium – Kaldor-Hicks v kompenza ní mechanismus – navazuje na myšlenku Paretova zlepšení, avšak reálné vy íslení WTA a WTP je nahrazeno pouhým odhadem realizátor

opat ení. Ti ur ují, zda by osoby, které opat ením

získávají, byly ochotny kompenzovat jiné osoby, které ztrácejí. Jak uvádí Kolstad: „Pokud by mohly být provedeny transfery [pen žních prost edk ] tak, aby bylo dosaženo jednomyslnosti p ijetí ur ité volby, pak je tato volba spole ensky žádoucí i v p ípad , kdy k transfer m ve skute nosti nedojde“ [Kolstad, 2000: 37].

Tímto zp sobem je sice odstran n problém náro nosti výpo prostor se otevírá pro libov li arbitr . Zatímco v p ípad

, avšak o to v tší

potenciálního Paretova

zlepšení pocházelo nebezpe í zkreslení výsledku z dotazování ob an , jak „by“ jednali, pokud „by“ byli postaveni p ed možnost volby, v p ípad

Kaldor-Hicksova


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kompenza ního mechanismu se jedná o odhady politik

i ú edník , jak by ob ané

jednali, kdyby si mohli vybrat.8 Z uvedeného vyplývá, že environmentální ekonomové v dí, že neexistuje ideální cesta, jak provád t spole enskou volbu. Avšak „spole enská rozhodnutí se d lají a musí se d lat každý den“ [Kolstad, 2000: 41]. Na základní a klí ovou otázku: Jaká je optimální kvalita životního prost edí?, však nedokáží environmentální ekonomové poskytnout uspokojivou odpov

. Odpov dnost za stanovení tohoto cíle

asto

enechávají na voleným zástupc m spole nosti, kte í preferují spole ensky ijatelnou kvalitu životního prost edí. Tomuto cíli jsou následn

pod izovány

nástroje ochrany p írodních zdroj .

2.2

Selhání trh

Bez ohledu na výše uvedené komplikace, však p edstavitelé neoklasické environmentální ekonomie sdílí v tšinový názor, že stav životního prost edí je dnes nevyhovující a bude se dále zhoršovat.9 S využitím terminologie p edchozí analýzy, míra ochrany životního prost edí podle jejich názoru dnes nedosahuje bodu optima (je realizována v nižší mí e). Existuje tedy „nadm rné“ zne išt ní a vznikají neefektivnosti v d sledku alokací p írodních zdroj ve prosp ch spot eby a na úkor jejich konzervace. Z eho toto p esv

ení vychází?

Environmentální ekonomové se v této souvislosti zpravidla odvolávají na tržní selhání v d sledku existence externalit a ve ejných statk .

8

Kolstad na obhajobu tohoto mechanismu uvádí: „Problém je, že není vždy snadné nebo dokonce žádoucí transfery provád t... Jak máme p esn ur it, kolik by byl každý jednotlivec ochoten zaplatit nebo jak velkou úhradu by p ijal, aby p im l jiného jednotlivce zm nit svou podporu opat ení a ve prosp ch opat ení b? Krom toho, ob ané mohou na tyto transfery nahlížet jako na špatnou ve ejnou politiku – primárn jako na kupování podpory“ [Kolstad, 2000: 37]. 9 Viz v literatu e zejména Kolstad, 2000: 9-12, Tietenberg, 1992: 18-21. Environmentální ekonomové se v této souvislosti odvolávají na Meze r stu (viz výše) a na koncept trvale udržitelného rozvoje. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 18

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 2.2.1

Víra ve volné trhy, ale...

Zatímco na makroúrovni existují problémy s nalezením optimální míry ochrany životního prost edí (a po ítá se se vstupem arbitra do tvorby tohoto rozhodnutí), na mikroúrovni vyjad ují environmentální ekonomové primárn víru ve volný trh a tržní ceny jako nejlepší mechanismus pro alokaci vzácných zdroj spole nosti.10 Tato víra se v pracích ekonom promítá již od Adama Smitha a jeho konceptu „neviditelné ruky trhu“ [Smith, 2001]. Podle

environmentálních

ekonom

se

v ideálním

p ípad

(na

dokonale

konkuren ních trzích) všechny náklady a užitky výroby ur itého statku odrážejí v tržních transakcích. Výrobci musí platit za všechny náklady, které svou výrobou sobí, za výrobní faktory, které mají svá alternativní užití a za všechny škody, které svou

inností zp sobí. Dostávají rovn ž zaplaceno za všechny užitky, které

poskytují, zpravidla ve form výrobk a služeb. Spot ebitelé na druhé stran platí za všechny užitky, které jsou jim poskytovány [Hodge, 1995]. Takto spole nost automaticky p esouvá vzácné zdroje do nejvíce hodnotných užití, což s sebou p ináší také významný d sledek pro ochranu zdroj , v etn

ady p írodních zdroj . Jak

potvrzují Turner, Pearce a Bateman: „... volný trh dává výrobc m silné podn ty k tomu, aby konzervovali spíše než nadm rn vy erpávali všechny zdroje, za které musí platit. Výrobci budou tyto zdroje využívat pouze do okamžiku, kdy se jejich náklady vyrovnají generovaným p íjm m, a nebudou tyto zdroje spot ebovávat za tímto ‘bodem’. Tento záv r je povzbudivý, nebo z n j vyplývá, že s pomocí trhu jsou zdroje využívány efektivn “ [Turner, Pearce, Bateman, 1994: 72].

Je

tedy možné toto tvrzení chápat tak, že trh je schopen ve stech

i tisících

transakcí automaticky zajistit rovnováhu mezi užitím a ochranou p írodních zdroj , aniž by bylo na celospole enské úrovni stanoveno a následn

pomocí nástroj

ekologické politiky dosaženo jakési optimum? Nikoliv, nebo výše uvedený záv r „se

10

Jak uvádí Dales: „Obrovskou p edností cenového systému je, že eší, p edchází, zprost edkovává i jinak rozptyluje všechny typy složitostí, zejména ty, které vznikají z r zných provázaností mezi užitím a uživateli statk “ [Dales, 1968: 792]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 19

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti rázem stane mén

uspokojivým, za neme-li uvažovat o zdrojích, které jsou

poskytovány životním prost edím zdarma“ [Turner, Pearce, Bateman, 1994: 72].

2.2.2

Ve ejné statky a externality

V okamžiku, kdy existují statky, jejichž spot eba (užitky, které poskytují) a náklady této spot eby nevstupují do kalkulací výrobc

a spot ebitel , trhy nejsou schopny

provád t jejich alokaci a neutvá ejí se tržní ceny t chto statk . Kdy a za jakých podmínek k této situaci na poli p írodních zdroj dochází? Jak uvádí Ayres a Kneese: „Je-li asimila ní schopnost p írody vzácná, decentralizovaný systém dobrovolné sm ny nem že fungovat bez toho, aniž by generoval neuhrazené technologické externí efekty. Jen pouze pokud platí, že: 1) všechny vstupy jsou p em výstupy bez vedlejší produkce odpad

ny na

a všechny finální výrobky jsou zcela

zlikvidovány v procesu spot eby, nebo 2) vlastnická práva jsou vymezena tak, že všechny relevantní statky životního prost edí jsou v soukromém vlastnictví a tato práva jsou sm

ována na konkuren ních trzích, externality nevznikají. Nelze

ekávat, že bude jedna i druhá podmínka spln na a v realit tomu skute

tak

není“ [Ayres, Kneese, 1969: 283].

Z citace vyplývá, že ve chvíli, kdy existují ve ejné statky (viz dále) a za p edpokladu, že zne išt ní životního prost edí p esáhlo ur itou minimální hranici, jsou generovány tzv. technologické negativní externality, které p sobí selhání trh v oblasti alokace statk životního prost edí. Tento vzájemný vztah ve ejných statk a externalit, tak jak ho chápou environmentální ekonomové, podrobíme dalšímu výkladu a objasníme, pro díky n mu dochází ke zne iš ování životního prost edí. Klí ovým paradigmatem je v této souvislosti Pigouova teorie externalit. Externalitou je vedlejší nezamýšlený efekt (pozitivní subjekt

i negativní) plynoucí z interakce dvou

na trhu, který dopadá na t etí osobu.11 Tzv. pekuniární externality

procházejí trhem a jsou reflektovány vyššími cenami – jedná se nap . o situaci, kdy 11

Jedna z mnoha rozší ených definic externalit zní: „Externalitou nazýváme situaci, kdy výroba i uspokojování pot eb subjektu A zahrnuje dodate né nepen žní efekty, jejichž nositelem jsou jiní jednotlivci, korporace i vláda, a které nemají žádný vliv na blahobyt subjektu A“ [Tietenberg, 1992: 53]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 20

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti se nová firma p ist huje do ur itého regionu a zp sobí tak zvýšení cen pronájmu dy, který se negativn

dotkne i všech ostatních [Tietenberg, 1992]. Pekuniární

externality nep sobí tržní selhání a nenarušují alokace zdroj

– pouze reflektují

zm nu relativní vzácnosti statk . Jiná situace je u tzv. technologických externalit, jejichž typickým p íkladem je zne išt ní životního prost edí. Technologické negativní externality jsou tedy nap . dodate né náklady výroby (zp sobené využíváním írodních statk

„voda“, „ovzduší“ aj.), které nejsou brány výrobcem v úvahu p i

rozhodování o rozsahu produkce. Jelikož je výrobci umožn no využívat bezplatné zdroje, užívá jich více, než je optimální, a rovn ž rozsah jeho produkce je v tší než v p ípad

zohledn ní veškerých náklad . Cena vyráb ných výrobk

je proto nižší,

než jsou tzv. spole enské mezní náklady. Tato situace je tržním selháním – trhy nejsou schopny provád t optimální alokaci všech vzácných zdroj . V d sledku existence externalit dochází k nadm rné degradaci voln

p ístupných p írodních

statk . Jak jsme již uvedli, podstatou problému negativních technologických externalit je existence ve ejných statk

v oblasti životního prost edí. Tyto statky jsou vzácné,

proto existuje silný tlak na jejich užívání, avšak existující institucionální rámec neumož uje jejich p ivlastn ní jednotlivci.12 Pokud by však tyto ve ejné statky neexistovaly – tj. pokud by ke všem vzácným zdroj m byla vymezena vlastnická práva – tržní selhání by byla eliminována. Slovy environmentálního ekonoma J. H. Dalese: „Existence a fungování tržních cen pln závisí na existenci instituce vlastnictví. Co není vlastn no, nem že být ani ocen no, jelikož ceny jsou platbou za vlastnická práva nebo za práva využívání ur itého aktiva. V procesu rozd lování vlastnických práv na aktiva mezi r zné vlastníky transformuje cenový mechanismus v tšinu potenciálních „technologických externalit“ na „pekuniární externality“, které jsou synonymem pro ceny. Proto se tak málo hovo í nap . o externalitách spojených s využíváním p dy – práv proto, že vlastnická práva k p

jsou dob e ustanovena

12

Tzn. že p írodní zdroj byl bu zákonem i jinak vyhlášen za statek ve správ státu, ímž je vytvo ení soukromého vlastnictví vylou eno, nebo se jedná o p írodní zdroj s volným (nijak neregulovaným) p ístupem pro všechny, který se stal vzácným a u kterého doposud probíhá tragédie obecní pastviny. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 21

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti a p erozd lována pomocí cenového mechanismu. U vody je tomu p esn naopak“ [Dales, 1968: 792].

Otázkou z stává, pro environmentální ekonomové v této souvislosti nev nují více pozornosti odstran ní ve ejného (státního, ne ízeného) vlastnictví p írodních zdroj a dále chápou jejich ve ejný charakter jako cosi p irozeného a nem nného,13 p ípadn vznášejí etické i ekonomické14 argumenty pro zachování statutu quo.

2.2.3

Tradi ní ešení problému technologických externalit a jeho praktická aplikace

Jako vhodné ešení k odstran ní rozdíl mezi spole enskými a soukromými náklady, které jsou zp sobeny existencí technologických externalit, navrhl A. C. Pigou intervence vlády do tržního procesu v podob

zdan ní výroby s vedlejšími

negativními efekty (a poskytování dotací výrobc m, jejichž 15

pozitivní efekt).

innost má vedlejší

Tímto zp sobem dojde ke korekci tržních cen a náprav

tržních

selhání – obnoví se rovnováha na dokonale konkuren ních trzích, která je optimálním stavem. Jak k tomu podotýká Oates: „Primární ú el takových daní je tedy p im t ekonomiku, aby fungovala efektivn ji. Prost ednictvím jejich užití m žeme vytvá et da ové systémy, které nejenže budou zajiš ovat vládní p íjmy, ale ješt

pozvednou fungování ekonomiky – vytvo í vyšší

výstup“ [Oates in Cordato, 1992: 3].

13

“Environmentální statky mají sklony vyzna ovat se nevylu itelností ze spot eby a d litelností (nap . migrující hejna ryb, rezervoáry podzemní vody), vylu itelností a ned litelností (nap . p írodní rezervace s omezeným vstupem, soukromé pláže s ur itou užitnou kapacitou) nebo nevylu itelností a ned litelností (nap . malebné výhledy, istý vzduch a voda)“ [Turner, Pearce, Bateman, 1994: 77]. 14 Nap . dle Samuelsona: „Ve ejné statky jsou takové statky, které (ve chvíli, kdy jsou vyrobeny pro ú ely spot eby ur ité skupiny lidí), mohou být p edm tem spot eby dalších spot ebitel s nulovými dodate nými náklady“ [Samuelson, 1954]. Vylou ení kohokoliv ze spot eby je možné pouze za cenu nep im ených náklad . V p ípad p írodních zdroj se nejedná o statky, které byly „vyrobeny“, ale které nám p íroda nad lila. 15 Pigouovy úvahy o zdan ní a dotování sektor v jeho originální práci zahrnují nap . tyto p íklady: „Výnosnost soukromých investic do výroby alkoholu je vysoká, protože nejsou zohledn ny vysoké spole enské náklady spojené s negativními d sledky konzumace alkoholu (nap . dodate né výdaje na policisty, kriminalita apod.). „Naopak soukromé investice do zem lství mají nízkou návratnost, a koliv spole enská hodnota potravin je vysoká – nap . dostatek jídla rozši uje základnu bojeschopného obyvatelstva. áste z tohoto d vodu podléhal zem lský sektor v N mecku zvláštní ochran “ [Pigou 1932: 193]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 22

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vybrané dan tak nejsou poskytovány subjekt m zatíženým negativní externalitou a mají fiskální efekt ( asto jsou reinvestovány do zvýšení kvality životního prost edí v podob

dotací). Kolstad uvádí d vody, za kterých je kompenzaci ob tí p ímo

nevhodné provád t [Kolstad, 2000]. Uvalení daní na vybrané provozy

i odv tví, které mají zajistit efektivní výstup

ekonomiky, však není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Má-li být skute

obnovena rovnováha na trzích, je nutné nejprve ekonomicky vyjád it

výši negativních externích efekt

(resp. odchylku sou asného stavu životního

prost edí od jeho optimální kvality). Da produkce nebo na výrobní faktor práv

by pak m la být uvalena na jednotku podle pen žní míry vyjád ení vedlejších

negativních efekt . To nás však navrací zp t k již diskutovanému mimotržnímu ocen ní t chto veli in, které sami environmentální ekonomové ozna ují za problém. Stejn

jako je obtížné stanovit optimální kvalitu životního prost edí (jakýsi ideální

stav, kterého bychom cht li dosáhnout), je také obtížné spo ítat míru odchylky od tohoto stavu v podob negativní externality, ze které má být následn odvozena výše Pigouovy dan . Baumol a Oates v této souvislosti nakonec uzavírají: „...z toho vyplývá enormní obtížnost ur it optimální výši dan alespo

i dotace. Existuje-li

ur itá šance odhadnout sou asnou výši škody [tj. ekonomické škody ze

znehodnocení životního prost edí], je mnohem mén

pravd podobné, že se nám

poda í ur it škodu, která by existovala v optimálním sv

, který jsme nikdy nezakusili

ani nebyli schopni ho kvantitativn popsat... Místo toho, abychom se snažili rovnou navrhnout optimální da ovou politiku, m li bychom stanovit jako první hrubý odhad ur itý soubor daní a dotací v závislosti na sou asné úrovni isté škody i užitku. Poté, co by se výstup ekonomiky a úrove škody p izp sobily t mto daním, bylo by možné následn

navrhnout další zm nu t chto daní v závislosti na nové úrovni

škody“ [Baumol, Oates, 1971: 43-44].

Pomocí navržené metody „pokusu a omylu“ sm rem k optimální kvalit takové kvalit

žeme tedy postupn konvergovat

životního prost edí, nebo se spole nost m že p iblížit

životního prost edí, kterou si sama stanoví. Pokud nap . zavedená

úrove poplatk za vypoušt ní odpadních vod nespl uje o ekávání správc vodních zdroj týkající se kvality vody v tocích, je možné poplatky zp ísnit, což bude mít za následek snížení ur itého dodate ného množství zne išt ní a naopak. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 23

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Navržený postup umož uje navrhnout konkrétní opat ení ekologické politiky, avšak z pohledu ekonomické teorie se jedná o asto kritizovaný pragmatický p ístup (viz dále kap. 4.1). Otázka je, zda jej m žeme ospravedlnit tvrzením, že žádné ešení není ideální a že zkrátka nelze ochranu životního prost edí nechat v rukou volného trhu bez odpovídající regulace [Turner, Pearce, Bateman, 1990]. Je také nutné upozornit na skute nost, že záv ry o nemožnosti ocen ní mimotržních veli in, což edstavuje klí ový problém využitelnosti neoklasické environmentální ekonomie, nesdílí všichni environmentální ekonomové. Jsou vyvíjeny a aplikovány r zné oce ovací techniky a konstruovány poptávkové modely.16 Jak však uvádí Hodge, vždy je nutné v souvislosti s jejich používáním ešit etické otázky: „... Jakýkoliv p ístup k oce ování závisí na konkrétních hodnotových soudech o rozd lení p íjm , bohatství, vlastnických práv a na rozhodnutí, jak mají být zohledn ny náklady a užitky budoucích generací. Na tyto otázky neexistuje správná odpov

, vždy tvo í legitimní prostor k diskusi. Ekonomické oce ování p ináší cenné

poznatky, avšak není samo o sob kone ným cílem“ [Hodge, 1995: 196].

Environmentální ekonomové se proto v d sledku uvedených problém

zam ují

mén na cíle ekologické politiky (které zpravidla ur ují volení i jmenovaní zástupci spole nosti) a více na nástroje, pomocí kterých je možné zvolených cíl dosáhnout efektivn

– tj. s nejnižšími náklady. T mito nástroji jsou obvykle tržn

stimuly

(tzv.

ekonomické

nástroje)

v podob

daní,

poplatk ,

orientované dotací

i

obchodovatelných povolenek [viz nap . Jílková, 2003].

2.3

Etika v environmentální ekonomii

V p edchozích kapitolách jsme v souvislosti se spole enskou volbou n kolikrát narazili na problém arbitrárního stanovení cíl

ekologické politiky. Uvedli jsme, že

v takových p ípadech dochází ke vnášení hodnotových soud arbitra do ekonomické 16

Viz nap . Knetsch, L. J., Davis, R. K. (1966): Comparisons of Methods for Recreation Evaluation. In: Allen V. Kneese and Stephen C. Smith (eds.), Water Research, Baltimore: Johns Hopkins Press for Resources for the Future: str. 125-42; Randall, A., Ives, B., Eastman, C. (1974): Bidding Games for Valuation of Aesthetic Environmental Improvements. Journal of Environmental Economics and Management, 1 (srpen), str. 132-49. V eštin nap . Šauer, P. et al. Optimalizace náklad na ochranu životního prost edí. Praha: Oeconomica, 2005; Melichar, J., Honigová, I. (ed.). Oce ování životního prost edí. [online] Praha : Centrum pro otázky životního prost edí Univerzity Karlovy v Praze, 2005 (http://www.czp.cuni.cz/vzdel/letni_skola/program/program.htm). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 24

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti analýzy, což narušuje pravidlo hodnotové neutrality, ze kterého neoklasika primárn vycházela [Pearce, Turner, 1990].17 Hodnotová neutralita ekonomické analýzy se vyzna uje absencí hodnocení individuálních preferencí a absencí zásah do t chto preferencí. Lidské jednání je považováno za racionální a nositelem hodnot je (dle subjektivního pojetí hodnoty) jednotlivec – tj. neexistují žádné vn jší hodnoty nezávislé na osob nebyla pln

hodnotitele (jako nap . vnit ní hodnota p írody). Tato pravidla

respektována p edstaviteli tradi ní neoklasické teorie blahobytu (viz

dále). A koliv diskuse o roli hodnotových soud

v ekonomii p esahuje rámec této

práce18, považujeme v rámci každé z kapitol za nutné shrnout p ístupy p edstavitel dané

teorie

k tomuto

analyzovanými

školami

problému.

V úvodu

ekonomického

práce

myšlení

jsme

nazna ili,

existují

že

radikální

mezi rozdíly

v navrhovaných ešeních ekologických problém . V rámci kap. 5.3 se budeme zabývat otázkou, zda jednou z p

in t chto rozdíl není r zná míra otev enosti v

i

etice. Následující ádky jsou proto v novány roli etiky v environmentální ekonomii. Neoklasická environmentální ekonomie je primárn

antropocentrickou

disciplínou – tj. zohled uje hodnoty, jejichž nositelem je

dní

lov k – a vychází z

racionality jednání jednotlivce. To znamená, že jednotlivec v daném míst a ase volí alternativu, o které se domnívá, že je pro n j nejlepší (že maximalizuje jeho užitky a minimalizuje náklady). Jelikož neoklasika vychází z modelu dokonale konkuren ních trh , disponují jednotlivci existujícími informacemi, aniž jsou uvažovány náklady na jejich získávání.

iní tudíž automaticky optimální rozhodnutí, pomocí kterých je

vytvá ena rovnováha na trzích. Tato tzv. absolutní racionalita je kritizována institucionáln

orientovanými ekonomy [viz dále Furubotn, Richter, 2005; Vatn,

2005]. Racionalita lidského jednání je však i v rámci environmentální ekonomie zpochyb ována ve chvíli, kdy za nou být uvažovány budoucí generace. Jak uvádí 17

Pearce a Turner k tomu uvádí: „Neoklasická teorie trhu byla prezentována jako neutrální a prostá hodnotových soud . Hlavním cílem bylo definovat soubor ekonomických zákon , které ídí ekonomické chování (podobn jako to fyzikové ud lali s Newtonovými objevy). Racionální jednotlivci byly nahlíženi jako subjekty hledající uspokojení substitovatelných hodnot (nebo preferencí) a v ilo se také, že sledování individuálního sobeckého zájmu zvyšuje spole enský blahobyt...“ [Pearce, Turner, 1990: 10]. 18 Více viz nap . Chalupní ek, 2007. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 25

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zakladatel neoklasické teorie blahobytu a pozd ji i teorie externalit, Arthur C. Pigou, lidé jsou krátkozrací a spot ebovávají p íliš mnoho zdroj dnes na úkor zít ka: „Bezhlavé vy erpávání nejlepších uhelných ložisek zastaralými metodami, které jsou nepoužitelné pro mén

kvalitní, ale p esto také hodnotné zdroje uhlí; ryba ení

provád né tak, že nerespektuje období t ení, takže dohání ur ité druhy na hranici vyhubení; farma ení provád né tak, že vy erpává úrodnost p dy, toto všechno jsou relevantní p íklady... Jedna generace, a koliv neni í více, než sama získává, spot ebovává kv li nicotným d vod m p írodní zdroj, který je nyní hojný, ale který se pravd podobn

stane vzácným a nesnadno dostupným budoucím generacím pro

mnohem významn jší užití“ [Pigou, 1932: I/II].

Jinými slovy lidé nejsou schopni svým rozhodováním zajistit správnou míru erpání írodního bohatství. Jak bude dále z ejmé, tato nesprávná rozhodování m la být napravena státními zásahy. Nutno podotknout, že Pigou se ve svém díle nechal inspirovat normativní filozofií své doby, tzv. Benthamovým utilitarismem. Reflektování hlavního utilitaristického požadavku – zvýšení spole enského blahobytu (co nejv tší blaho pro co nejvíce lidí) – je dále z ejmé z jeho úvah o struktu e blahobytu ve spole nosti. Ten je tvo en ekonomickým

blahobytem

(sou tem

uspokojení

lidí

z jejich

p íjmu),

a

neekonomickým blahobytem, který souvisí s celkovou kvalitou jejich života. Nár st ekonomické složky blahobytu, který s sebou obvykle p ináší vyšší diferenciaci pen žních p íjm ve spole nosti, m že významn snižovat neekonomický blahobyt [Pigou, 1932]. Realizace potenciálu neekonomického blahobytu p ísluší dle Pigoua politickým p edstavitel m a je dobrým argumentem pro p erozd lování od bohatých k chudým.19 Jak vedlejší spole enské efekty (pozd ji externality), tak lidská krátkozrakost ve spot eb

i majetkové rozdíly ve spole nosti jsou jevy, které je

19

Slovy Pigoua: „Neekonomická ást blahobytu je ovliv ována zp sobem, jakým lidé utrácejí sv j p íjem. Volby spot ebitele, které mu p inášejí stejné uspokojení, mohou být považovány za povznášející nebo naopak ubíjející. Vedlejší efekt na kvalitu lidského života je rozdílný v p ípad poskytování ve ejných muzeí i obecních lázní a v p ípad stejného uspokojení, které lov k získá návšt vou ve ejného baru... P edstavme si, že politik zvažuje, jak dalece nerovnost bohatství ve spole nosti ovliv uje blahobyt jako celek, tedy nikoliv pouze jeho ekonomické aspekty. Politik bude reflektovat skute nost, že uspokojení n kterých p ání bohatých, jako nap . vzrušení z hazardních her, luxusní erotická zábava nebo nap . konzumace drog ve východních zemích, poškozuje etické hodnoty lidí, kte í této poptávce bohatých slouží, což by se ned lo, pokud by ást p íjm bohatých byla esunuta na uspokojení základních pot eb chudých“ [Pigou, 1932: I.I.10]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 26

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti možné napravovat pomocí vládních zásah . Odtud tedy pochází významná proregula ní (normativní) dikce environmentální ekonomie. Pearce a Turner k tomu podotýkají: „Obecný neoklasický pohled nahlížel vládu jako

ist

etického aktéra, jenž

intervenuje na trzích ve ve ejném zájmu, aby usnadnil nevyhnutelné pnutí mezi individuální racionalitou a spole enskou etikou. Etické i morální povinnosti nejsou rozpoznány na úrovni jednotlivce“ [Pearce, Turner, 1990: 11].

Požadavek udržitelnosti erpání p írodních zdroj vytvá í tedy prostor pro formulaci hodnotových soud o tom, kolik vy erpatelného p írodního zdroje má být alokováno ve prosp ch budoucích generací. Tyto generace nemohou v sou asnosti reáln uplat ovat své preference. Konzervace zdroj stejn

jako v p ípad

ve prosp ch budoucnosti je proto

stanovení statického optima legitimizována spole enskou

volbou [Kolstad, 2000].

ešení obou problém

propojeno stanovením spole ensky žádoucí

(ekonomického i etického) je

i tolerovatelné míry užívání statk

životního prost edí. Tento cíl obvykle ur ují demokraticky zvolení zástupci spole nosti. Balancování na hranici mezi ekonomickým optimem a spole ensky (moráln ) p ijatelnými cíli je kritizováno jak stoupenci normativn jších p ístup [Vatn, 2005], tak zastánci striktn hodnotov neutrální ekonomie [Cordato, 1992].

3

Ekologická institucionální ekonomie – ekosystémový ístup a režimy správy p írodních zdroj

Již d íve jsme nazna ili propojení mezi hlavním konkuren ním sm rem neoklasické environmentální ekonomie – ekologickou ekonomií – a tradi ní institucionální ekonomií. Této vazb se nyní budeme více v novat a p edevším objasníme vznik a obsah pojmu „ekologická institucionální ekonomie“. Budeme se zabývat kritikou, kterou

p edstavitelé

tohoto

sm ru

astují

environmentální ekonomie, p edstavíme

metodu

a

záv ry

neoklasické

ešení ekologických problém , s nimiž

v rámci svého paradigmatu p ichází.



3.1

Co je ekologická institucionální ekonomie?

Ekologická ekonomie kriticky reagovala na metodu zkoumání a záv ry neoklasické environmentální ekonomie vycházející z ekonomického optima znehodnocení životního prost edí. Její p edstavitelé (K. Boulding, H. Daly, R. Constanza a další) chápali životní prost edí jako dynamický a vzájemn siln provázaný systém, jehož asimila ní schopnost je rizikové p ekra ovat a rozvíjeli teorii maximální únosné kapacity prost edí a parametry trvale udržitelného rozvoje. Za d ležitou považovali ochranu ekosystém

per se, nikoliv v mí e ur ené výpo tem

i odhadem

ekonomického optima [Kotíková, 2006]. Ekologická ekonomie je tedy spojena s „cílem

dosažení

trvale

udržitelného

rozvoje,

který

je

interpretován

jako

mezigenera ní spravedlnost, ale i jako spravedlnost [ve spot eb p írodních zdroj ] v rámci jedné generace. Jedná se o názor, že ekonomika je podmnožinou rozsáhlého lokálního a globálního ekosystému, který ur uje limity jejího fyzického r stu“ [Van den Bergh, 2000: 2]. Z této definice je patrná v tší míra otev enosti v

i hodnotovým

soud m, jelikož se nazna uje, že p írodní zdroje nejsou vhodn

alokovány ani

v rámci sou asné generace. Pr vodním znakem tohoto propojení je ekocentrismus, v sledku kterého dochází k akceptaci jiných než subjektivních (lidských) hodnot – neužitných hodnot komplexních ekosystém . Zachování celku je d ležit jší než blahobyt jednotlivce [Van den Bergh, 1996]. K etice se dále vrátíme v kap. 3.4. Od konce 80. let 20. století na tyto myšlenky v r zné mí e navázali auto i prosazující integraci analýzy institucí do ekonomie životního prost edí. Jednalo se zejména o D. Bromleyho, O. Younga, A. Vatna a další. Mezi tyto autory je kv li institucionáln orientovanému výzumu zahrnována i E. Ostrom. Skupina v dc

tohoto zam ení

však není homogenní a uvedená normativní pozice ekologické ekonomie je v jejich dílech zastoupena v r zné mí e.20 Spole ný je jejich zájem o praktické fungování režim správy p írodních zdroj . Jak uvádí Oran Young, „instituce hrají více i mén 20

Nap . analýza režim správy kolektivních statk malého rozsahu provád ná Elinor Ostrom je pozitivní analýzou reálného fungování institucí [Ostrom, 2006]. V pracích Orana Younga se již setkáme s ur itými doporu eními pro design institucí (pravidlo „fit“ a „interplay“ – viz kap. 3.3.3) [Young, 2002]. Nejvíce se vodním myšlenkám ekologické ekonomie blíží Dan Bromley a Arild Vatn, kte í hodnotí jednotlivé režimy správy ve vztahu k udržitelnému erpání p írodních zdroj [Bromley, 1991, Vatn, 2005]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 28

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti významnou kauzální roli v souvislosti s v tšinou ekologických zm n, které jsou sledkem lidského jednání“. Z tohoto d vodu je logické nahlížet neudržitelné využívání p írodních zdroj

jako d sledek režimu správy, jenž neposkytuje lidem

dostate né motivace zdroj chránit [Young, 2002]. Na institucích tedy záleží. V kontextu d jin ekonomického myšlení je ovšem podstatné, jak jsou instituce chápány – z jaké tradice institucionální ekonomie vycházíme. Uvedení auto i se p iklán jí k pozici klasické institucionální ekonomie J. Commonse, T. Veblena. Instituce ovliv ují jednotlivce a jejich hodnotové škály. Jak up es uje Arild Vatn: „Instituce jsou výsledkem lidských

in . Jsou vytvá eny lidmi. Zárove

jsou však

jednotlivci produktem institucí spole nosti, ve které byli vychováni nebo ve které žijí. Instituce ovliv ují jak jejich cíle, tak o ekávání... p íroda i spole enské vztahy získávají sv j význam, jsou vysv tlovány pomocí spole ensky vytvo ených koncept . Zatímco p íroda existuje nezávisle na lov ku, zp sob, jakým ji chápeme, závisí na lidských pojmech“ [Vatn, 2005: 57].

Toto pojetí je charakteristické pro p íznivce tzv. sociálního konstruktivismu ( i jinak metodologického holismu – viz dále), za n ž jsou v historii institucionální ekonomie považováni tradi ní institucionalisté a pozd ji neoinstitucionalisté [KluvánkováOravská, 2006]. V p ípad aplikací na oblast životního prost edí jsou jednotliví auto i více

i mén

otev eni i teorii transak ních náklad , jenž je sou ástí nové

institucionální ekonomie. Celý tento sm r propojující poznatky ekologické ekonomie a prvky škol institucionální ekonomie

je

svými

p edstaviteli

nazýván

nový

institucionalismus

(new

institutionalism) [Young, 2002] nebo nový institucionální p ístup k režim m správy p írodních zdroj (new institutional approach to environmental governance) [Paavola, 2006]. Je definován jako „pragmatický, empirický sm r, který se zam uje na aktuáln využívaná pravidla hry (rules in use)... jeho cílem je porozum t skute né roli, kterou instituce hrají jako determinanty výstup interaktivního lidského jednání“ [Young, 2002: 4-5]. Významnou sou ástí tohoto sm ru je teorie správy komunitního (jinak také obecního i spole ného) vlastnictví zdroj . Jak uvádí Tatiana KluvánkováOravská, podstatou této teorie je, „že efektivní a komplexní management zdroj Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 29

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ur ují vlastnické a uživatelské režimy, které jsou souhrou vlastnických práv, ale edevším pravidel jejich správy, p efektivnost

institucionálních

emž práv pravidla jsou hybnou silou ur ující

uspo ádání,

bez

ohledu

na

formu

vlastnictví“

[Kluvánková-Oravská, 2006: 31, také in Ostrom, 1999b]. Pro ú ely této práce budeme dále tento sm r nazývat ekologická institucionální ekonomie, což považujeme za stru né a výstižné ozna ení uvedených názor aplikovaných na oblast ochrany životního prost edí. Chceme se tak vyhnout zmatení pojm

(zejména

možnosti

zám ny

s novou

institucionální

ekonomií

i

neoinstitucionalismem) v oblasti, kde eská terminologie není dosud ustálena.

3.2

Kritika neoklasické pozice

Spole ná výhrada institucionáln orientovaných ekonomických škol v

i neoklasické

ekonomii je absence analýzy institucí. Existenci institucí neoklasika vnímá, „ale má se za to, že jejich dopad na výstup ekonomiky je neutrální, proto jsou ignorovány. Jinými slovy, instituce jsou ‘aloka

neutrální’ … Neoklasická ekonomická teorie

že proto být pro ešení alokace zdroj

aplikována pouze ve velmi abstraktním

smyslu“ [Furubotn, Richter, 2005: 2,12]. Neoklasická environmentální ekonomie se problematiky institucí dotýká p i diskusi záv

Coasova teorému [Coase, 1960]. Její

edstavitelé docházejí k záv ru, že je-li do vyjednávání zahrnuto mnoho stran (což je situace u v tšiny ekologických problém ), je ešení pomocí dohody

i soudu

neefektivní (drahé) a problém by se m l ešit s pomocí vládní regulace [Tietenberg, 1992]. Kolstad k tomu podotýká, že pokud se pohybujeme v reálném sv pozitivních transak ních náklad , „je d ležité, aby vláda rozd lila vlastnická práva efektivn a snažila se tak snížit transak ní náklady spojené s obchodováním práv“ [Kolstad, 2000: 114]. Ekologická institucionální ekonomie naproti tomu instituce chápe jako klí ové prom nné a determinanty lidského jednání. Roli vlády (vn jšího inucení) p i alokaci a prosazování vlastnických práv nepovažuje za nezbytnou (viz nap . Ostrom, 2006 a dále kap. 3.3).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodologií ekologické institucionální ekonomie je tzv. institucionalismus, zatímco neoklasická

ekonomie

tenduje

k metodologickému

individualismu.

V rámci

individualistické pozice jsou všechny spole enské jevy vysv tlovány pomocí jednání jednotlivc . Naproti tomu metodologický institucionalismus p ipouští, že „spole enské jevy existují nezávisle na jednotlivcích“ [Vatn, 2005: 54]. Tento zp sob nazírání se blíží metodologickému kolektivismu tradi ního institucionalismu [Holman, 1999] nebo jinak

eno metodologickému holismu, který chápe lov ka jako zcela spole ensky

edur enou

bytost

a

vysv tluje

spole enské

jevy

pouze

pomocí

jiných

spole enských jev . Podle Arilda Vatna je oba krajní p ístupy (individualismus a holismus) nutné zkombinovat – tj. je nutné pochopit jednání aktér i vliv existujících spole enských struktur. Jednotlivci vytvá ejí instituce a ty se stávají sou ástí jejich prost edí (objektivizují se) a zp tn

na jednotlivce p sobí [Vatn, 2005]. Cílem

metodologického institucionalismu je zachytit a propojit zkoumání obou jev . Metodologický individualismus není pro vysv tlení spole enských jev posta ující. S metodou zkoumání úzce souvisí i

ístup k racionalit

jednání jednotlivce.

Neoklasická verze perfektní racionality vycházející z nulových informa ních a transak ních náklad

a zajiš ující konzistentní a stabilní preference byla ve sv tle

poznatk institucionální ekonomie zpochybn na a nahrazena konceptem omezené racionality (bounded rationality). Kritiku a nový koncept p edstavili North a Williamson: Lidé mají tendenci jednat racionáln

a maximalizovat sv j individuální

užitek, ale kv li objektivním p ekážkám (nedokonalým informacím a existenci náklad

na jejich získávání) nemohou, rozhodují se proto v prost edí omezených

informací a realizují uspokojivé, nikoliv optimální volby [Furubotn, Richter, 2005]. Tuto kritiku dále prohlubují p edstavitelé ekologické institucionální ekonomie edstavením spole enské racionality. Ta zahrnuje i vysv tluje jednání motivovaná nikoliv užitkem (jednotlivce-spot ebitele), ale spole enskými normami (jednotlivceob ana). V roli ob ana se jednotlivec ídí tím, co je považováno za správné a prosp šné pro spole nost, nekalkuluje, chrání spole né hodnoty. Jak dále uvádí Vatn:


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti „Pokud preferuji konzum p ed istým životním prost edím, pak svými iny omezuji ostatní lidi, aby v takovém prost edí žili. Tito lidé mohou chtít se mnou polemizovat o správných i obhajitelných preferencích. Tento druh polemiky… m že být shledán vhodn jším než s ítání individuálních pen žních nabídek. Komunikace o tom, jaký by l být náš spole ný cíl, je aspektem spole enské racionality“ [Vatn, 2005: 125].

Z konceptu spole enské racionality vychází p esv

ení, že jednotlivci tvo ící

spole nost se chovají altruisticky (resp. že ur itou

ást jejich jednání lze takto

vysv tlit) a hledají uspokojivá ešení pro sdílení kolektivních statk . I jednotlivec jako spot ebitel na trhu m že jednat spole ensky prosp šn

(nap . bojkotovat výrobky

ekologicky problematické firmy, kupovat bioprodukty za vyšší cenu), což je však z pohledu maximalizace jeho individuálního užitku iracionální [Vatn, 2005]. Jelikož lov k se v n kterých situacích ídí spíš maximalizací svého užitku, zatímco v jiných situacích má tendenci jednat altruisticky, hovo í se rovn ž n kdy o tzv. multiracionalit

[Vatn, 2005] nebo radikálním pluralismu hodnot [Paavola, 2007].

Ur itý typ racionality je tak determinován kontextem jednání a m že být podpo en i naopak utlumen existujícími institucemi. Toto širší pojetí racionálního jednání do jisté míry zobrazuje ve své analýze také Elinor Ostrom pomocí následujícího schématu.



obr. 2: Interní sv t individuální volby

Externí sv t Interní sv t ekávané užitky

Interní normy Diskontní míra

Volba strategie

Výsledek

ekávané náklady

Zdroj: Ostrom, 2006

Individuální volbu ovliv ují o ekávané užitky a náklady ur itého jednání, avšak ležitou roli hrají i interní normy a individuální diskontní míra. Jak uvádí Ostrom, interní normy jednání jednotlivce jsou ovlivn ny „sdílenými normami ostatních len spole nosti ve vztahu k ur itému typu situace. Obdobn interní diskontní míry jsou ovlivn ny p íležitostmi, jež se jednotlivci nabízejí mimo rámec ur ité situace“ [Ostrom, 2006: 37]. Jednotliví auto i tedy nepopírají skute nost, že jednotlivci kalkulují a mají tendenci volit takové varianty jednání, které pro n nedílnou sou ást rozhodování jednajících aktér

mají nejv tší istý užitek. Za

však považují vliv okolí (sdílené

hodnoty a normy chování), které mají schopnost tlumit sobecký individuální zájem a zvyšují váhu spole ensky prosp šných jev . Institucionální kontext ovliv uje hodnoty


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti a preference – tj. zatímco tržní prost edí aktivuje sobecké jednání, správa kolektivních statk podporuje spolupráci a vytvá ení kolektivních hodnot [Vatn, 2005]. edstavitelé ekologické institucionální ekonomie dále kritizují teorii externalit a nahrazují ji konceptem vzájemných závislostí, p

emž externality jsou pouze

jedním z p ípad t chto závislostí. Jak uvádí Jouni Paavola: „Vzájemná závislost existuje, když volba nebo odm na jednoho aktéra ovliv uje jednání ostatních. To vede ke konfliktu – t ch, kte í mají ur itý p írodní zdroj v užívání – protože vzájemné závislí akté i obvykle nemohou realizovat své konfliktní zájmy najednou. Tyto konflikty musí být vy ešeny tak, že se definuje,

í zájmy

evažují a do jaké míry“ [Paavola, 2007: 94].

Typickým p íkladem statk , kterých se vzájemné závislosti týkají, jsou p írodní zdroje s charakterem obecní pastviny (tzv. kolektivní statky – viz dále), které se vyzna ují rivalitou ve spot eb

a obtížnou vylu itelností. Neoklasická environmentální

ekonomie eší n které z uvedených konflikt o užití zdroje formou pigouviánských daní a dotací, „jenž modifikují p vodní vymezení, p erozd lují bohatství a p íjem a jejichž výsledkem je jiný rovnovážný stav…“ [Paavola, 2007: 95]. Ekologická institucionální ekonomie navrhuje konflikt vy ešit ustanovením nebo zm nou institucí. Otázka, jaké instituce mají být ustanoveny, je morálním soudem. Jak bude patrné z dalšího výkladu v kap. 3.3, zm na institucí neobnáší pouze vymezení individuálních vlastnických práv nebo zestátn ní zdroje, což jsou dva nej ast ji p edpokládané režimy správy. Kone

n kte í ekologi tí institucionální ekonomové (zejména A. Vatn a D.

Bromley) jinak rozum jí pojmu hodnota. Zatímco v rámci neoklasické školy je hodnota subjektivní povahy a jedná se o schopnost zboží a služeb uspokojit lidské pot eby, uvedení auto i odlišují preference uplat ované na trzích a hodnoty, které zahrnují p edstavu o tom, co je kvalitní život, dob e fungující spole nost a principy, co je správné i špatné d lat. Hodnoty jsou utvá eny i podporovány spole enskými normami, mohou však ovliv ovat jednání jednotlivc

na trzích. V neposlední ad

hodnoty ovliv ují i vznik samotných trh – tj. co je i není p ípustné u init p edm tem obchodu [Vatn, 2005].


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Uvedené body nejsou vy erpávajícím vý tem výhrad v

i metod

a záv

m

neoklasické ekonomie. St edobodem kritiky je snaha environmentálních ekonom , jež z neoklasického paradigmatu vycházejí, p iblížit sou asný sv t situaci na dokonale konkuren ních trzích (p ipomínáme, že rovnováha na t chto trzích je podmínkou optimální alokace zdroj ). To se d je za cenu akceptace omezujících p edpoklad

ady

(nap . akté i disponují dokonalými informacemi, náklady

transakcí jsou nulové apod.), které následn

komplikují implementaci navržených

ešení v realit . D sledkem t chto p edpoklad je rovn ž vytla ení analýzy institucí na okraj zájmu ekonomie životního prost edí. Na první pohled je z ejmé, že p edstavitelé ekologické institucionální ekonomie inášejí zcela odlišné paradigma pro analýzu ekologických problém . Soust edí se na dynamické procesy, evoluci institucí a úzkou propojenost lidské spole nosti a ekosystém

i ekosystém

navzájem (zde je patrná inspirace p írodními v dami).

Ur itá p edur enost jednajících aktér a vliv spole enských hodnot na jejich jednání je výsledkem otev ení se sociologii a jiným spole enským v dám (psychologii, antropologii aj.). V následující kapitole p edstavíme ešení ekologických problém , které ekologická institucionální ekonomie nabízí. Zajímají nás také postupy, s jejichž pomocí je možné navržená ešení uplatnit v praxi.

3.3

Optimální instituce a zm na institucí

Degradace p írodních zdroj vlastnickými

je tedy zp sobena existujícími institucemi (zejména

i uživatelskými právy), jenž neposkytují jednotlivc m dostate né

podn ty ke konzervaci zdroj uživateli [Paavola, 2007].

[Young, 2002] nebo p sobí konflikty mezi r znými

ešením je zm na t chto institucí. Klí ové otázky v této

souvislosti jsou: Jaké instituce mají být ustanoveny – tj. jaké instituce jsou považovány za optimální pro správu p írodních zdroj ? A kdo má zm nu ustanovení nových institucí iniciovat a následn

i

nést náklady prosazování a

monitoringu? Na ob tyto otázky se pokusíme nalézt odpov di v této kapitole. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 35


3.3.1

Režimy správy a optimální ešení

Charakteristickým rysem v tšiny prací p edstavitel ekonomie

je

záv r,

že neexistuje jedno

institucionálního rámce, který by se dal

ekologické institucionální

univerzální

ešení –

jeden

typ

aplikovat na všechny environmentální

problémy. Jak uvádí Ostrom: „Tvrdím, že místo jednoho ešení unifikovaného problému existuje mnoho ešení, jak se vypo ádat s velkým množstvím r zných problém . Tvrdím rovn ž, že navrhnout správné instituce je složitý,

asov

náro ný a konfliktní proces, a nelze tudíž

edpokládat, že optimální institucionální ešení m že být snadno vyprojektováno a s nízkými náklady implementováno externími autoritami. Tento proces vyžaduje spolehlivé informace o asových a místn specifických prom nných, jakož i širokou škálu kulturn akceptovatelných pravidel“ [Ostrom, 2006: 14].

Jinými slovy, nelze ex ante ur it optimální institucionální strukturu a následn

ji

aplikovat v praxi. Zm nu institucí i navržení nových institucí je nutné provést až po kladném zmapování konkrétní situace (tj. se znalostí ekologických, ekonomických a

sociálních

charakteristik

ur itého

problému)

a

s využitím

otev eného

spole enského dialogu [Vatn, 2005]. Z tohoto p ístupu je patrný význam empirických podklad pro tvorbu v deckých záv

. P vod požadavku konsensuálního ešení je

dále objasn n v kap. 3.3.2. írodní zdroje jsou chápány jako kolektivní statky (common-pool resources), jejichž spot eba je rivalitní, ale vylu itelnost obtížná (na rozdíl od ve ejných statk , jež spl ují podmínku nerivality i nevylu itelnosti).21 Zatímco pro ve ejné statky je vhodné státní vlastnictví a pro soukromé statky soukromé vlastnictví, u kolektivních statk nastává problém s kombinací ur itého typu vlastnictví a pravidel užívání tak, aby byla zajišt na udržitelnost erpání zdroje [Ostrom, 1999]. Auto i se vyhýbají jednozna né

21

Dle Vatna se jedná se o statky, u kterých existuje rivalita ve spot eb (tj. jedno užití omezuje ostatní), avšak náklady na vymezení výlu ného vlastnictví jsou p íliš vysoké [Vatn, 2005]. Koncept kolektivních statk nejvíce rozvádí Elinor Ostrom, jejíž definice zní: „Výraz ‚kolektivní statek‘ se vztahuje k p írodnímu i lov kem vytvo enému zdroji, jenž je natolik rozsáhlý, že je nákladné (avšak nikoliv nemožné) vylou it potenciální uživatele ze získávání užitk užíváním zdroje“ [Ostrom, 2006: 30]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 36

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti preferenci tržních i naopak centráln

plánovaných ešení. Škála možných režim

správy p írodních zdroj je rozší ena takto [Ostrom, 1999; Vatn, 2005]: soukromé vlastnictví, komunitní (obecní, spole né) vlastnictví, státní vlastnictví22 a volný p ístup (open access). Za nejmén

vhodný režim správy je považován volný p ístup, který v zásad

umož uje neregulované nakládání se zdrojem ze strany všech potenciálních uživatel

( erpání zdroje není ízeno, neexistují prosaditelná vlastnická práva a

pravidla užívání). Tento režim, je-li p írodní zdroj vzácný, p sobí postupnou degradaci zdroje. Volný p ístup m že nastat i v p ípad , že n které ze zbývajících forem vlastnictví (soukromé, komunitní, státní) je formáln ustanoveno, avšak p ístup ke zdroji není fakticky omezen. Situace byla krom

jiných23 popsána Garretem

Hardinem jako tragédie obecní pastviny v jeho slavném lánku z roku 1968 [Hardin, 1968]. Hardinova „obecní pastvina“ je v rámci p edstavené terminologie p íkladem volného p ístupu ke zdroji. Zna né výhrady mají p edstavitelé ekologické institucionální ekonomie v

i

soukromému vlastnictví p írodních zdroj . Soukromé vlastnictví je p ípustné, avšak auto i v rámci tohoto sm ru se domnívají, že je jeho vliv na optimální využívání írodních zdroj

p ece ován – nedokáže vy ešit problém externalit, poskytuje

špatné motivy jednotlivým vlastník m [Vatn, 2005]. To je zp sobeno skute ností, že írodní zdroje a p írodní procesy jsou propojeny a nelze je jednoduše „rozparcelovat“. Jak dále uvádí Vatn, existují vysoké náklady na odd lení jednotlivých aktér a r zných zp sob užívání.

22

Státní vlastnictví je n kdy definováno jako „zvláštní forma komunitního vlastnictví, v jejímž rámci je zdroj dle edpokladu vlastn n všemi ob any, ale fakticky kontrolován volenými zástupci i ú edníky, kte í mohou ur it parametry užívání a vylou ení ze spot eby“ [Cole, 1999: 276]. 23 Dle Ostrom se situaci nadm rného užívání zdroj v kolektivním vlastnictví zabýval ve svých dílech již Aristoteles (Politika) a po n m ada dalších filosof (Hobbes, Lloyd, Gordon) [Ostrom, 2006]. Dle Šímy rovn ž Mises [Šíma, 2004]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 37

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti „Kdyby bylo možné bez dodate ných náklad vymezit všechny toky užitk , všechny procesy, neexistovaly by žádné externí efekty. Každý z agent

by vlastnil a

spot ebovával pouze svoji ást zdroje. Toho však nem žeme vzhledem k existujícím vzájemným vazbám v ekosystémech dosáhnout. A i kdyby to možné bylo, snížilo by to kvalitu zdroje, jelikož všechny jeho funkce závisí na tom, že pracují spole

“

[Vatn, 2005: 262].

Soukromé vlastnické tituly tedy nedokáží podchytit všechny toky užitk . Nemén významné je však p esv

ení, že soukromé vlastnictví je ze své podstaty

nevhodným režimem správy pro komplexní ekosystémy, jejichž jednotlivé

ásti

obtížn fungují odd len . Pokud by se nám poda ilo vlastnická práva dob e vymezit, že zdroj dále degradovat kv li izolaci jednotlivých prvk . K problému ur ení vhodnosti režimu správy ur itého p írodního zdroje se vrátíme v kap. 3.3.2. Další výhrady v

i soukromému vlastnictví p írodních zdroj shrnuje tab. 1.

Rovn ž ke státnímu vlastnictví p írodních zdroj

je p istupováno obez etn . Za

výhodu tohoto režimu považuje Vatn možnost p ímé regulace externích efekt . Nevýhodou režimu je potenciální nebezpe í vlivu zájmových skupin a rent-seeking [Bromley, 1991]. Rovn ž zavedení státního vlastnictví p írodních zdroj v oblastech fungování neformálních institucí a zvykových práv v ad

zemí t etího sv ta

znamenalo pro místní obyvatele katastrofu v podob vyvlastn ní klí ového výrobního faktoru. Stát p itom následn

nebyl schopen trestat nedodržování nových pravidel

užívání a ke zdroji byl fakticky volný p ístup, což vyústilo v jeho degradaci [Ostrom, 1999a]. Nejv tší

sympatie

chovají

p edstavitelé

ekologické

institucionální

ekonomie

ke komunitnímu vlastnictví, v rámci kterého jsou vlastnická práva držena skupinou uživatel , která disponuje schopností vylou it ostatní. Zdroj nevlastní jednotlivec, ale ur itá omezená skupina lidí (ideáln

jasn

vymezitelná komunita), která si sama

vytvá í pravidla užívání zdroje. Zatímco toky užitk

(nap . ulovené ryby) jsou

soukromým vlastnictvím, zdroj jako celek (nap . jezero) je kolektivním statkem. Hlavní výhodou tohoto režimu správy je správa zdroje jako celku a kolektivní decentralizované rozhodování o užití zdroje, p i n mž je vytvá en spole enský kapitál pomocí spolupráce p i údržb zdroje, prosazovaní pravidel a komunikace o zm nách Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 38

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti pravidel [Vatn, 2005; Ostrom, 2006]. Výhody komunitního vlastnictví oproti soukromému shrnuje následující tabulka. tab. 1: Srovnání soukromého a komunitního vlastnictví (výhody a nevýhody obou režim správy pohledem p edstavitel ekologické institucionální ekonomie) SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ Umož uje dynamickou tvorbu Dynamika tvorby

bohatství, rychlý r st, efektivní

bohatství

alokaci pomocí p esm rování zdroje k nejvyšší tržní nabídce. Vytvá í nerovnosti ve spole nosti,

Distribuce bohatství

po áte ní distribuce práv významn ovliv uje další možnosti jednotlivc .

Vazba na problém externalit

Vyvolává externality a eší je s velkými obtížemi.

KOMUNITNÍ VLASTNICTVÍ Nižší dynamika kv li omezené evoditelnosti práv a kolektivnímu vyjednávání o zm nách – vytvá í se as na postupné p izp sobení se nícím se externím podmínkám. Nižší majetkové rozdíly zajiš ují udržitelnost režimu a lepší vztahy v komunit . Vedlejší nezamýšlené efekty jsou automaticky internalizovány a ešeny v rámci komunity vlastník . Vztahy aktér jsou osobní a dlouhodobé – režim podporuje tvorbu

Tvorba sociálního

Na trzích jsou vztahy aktér

kapitálu (sdílených

anonymní a krátkodobé – režim

hodnot)

podporuje individuální racionalitu.

silných komunit (identita, vzájemnost), nutnost komunikace posiluje d

ru,

akté i se vzájemn u í spole né správ zdroje. Je akcentována spole enská racionalita.

Schopnost reagovat na zm ny

Spole ná dohoda individuálních

Komunitní systém je schopen lépe

vlastník v p ípad pot eby

reagovat na okamžité zm ny a

zm ny/úpravy pravidel je

(negativní) externí podn ty a

problematická (vysoké transak ní náklady, nízká d

Problém souladu (FIT)

ra aj.).

im en se adaptovat novým podmínkám.

V ad p ípad není vhodné – d lí

Je vhodn jší – hranice režimu správy

komplexní ekosystém na malé

spíše odpovídají p írodním hranicím

jednotky správy.

ekosystému.

Zdroj: vlastní ( erpáno z Vatn, 2005; Young, 2002) Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 39


ínosný je v této souvislosti dlouholetý empirický výzkum profesorky Elinor Ostrom, hem n hož byly zmapovány desítky p íklad fungování komunitního vlastnictví se zam ením na dlouhodob ukázala, že krom

stabilní a environmentáln

privatizace

udržitelné systémy. Ostrom

i zestátn ní [obojí viz Hardin, 1968] existuje t etí

cesta, jak zabránit degradaci p írodních zdroj , ke kterým je fakticky volný p ístup. Touto t etí cestou je ponechání ( i navrácení) zdroje do správy lokální komunity, jenž si následn sama vytvá í pot ebné instituce (pravidla erpání, monitorovací a sank ní systémy aj.). Ostrom svými pracemi modifikovala záv ry teorie kolektivní volby [viz zejména Olson, 1971], jelikož prokázala, že jednotlivci jsou schopni za ur itých podmínek sledovat spole enské cíle (tj. prosazovat kooperativní strategie), a že tak dosahují lepších výsledk , než nástroje vládní regulace p ijaté na centrální úrovni a implementované zven í. Komunitní vlastnictví je tedy reálnou alternativou v

i

ostatním režim m správy, zejména pokud se jedná o zdroje menšího rozsahu (do 15 000 potenciálních uživatel ), jejichž kvalita je pro p ežití komunit klí ová. Komunity by m ly mít stabilní populaci a vyvinutý systém silných etických norem (tj. toho, co je i není správné chování v komunit ) [Ostrom, 2006]. Z uvedeného vyplývá, že úsp šné fungování tohoto režimu správy závisí na ad omezujících podmínek.24 Sama Ostrom uvádí, že komunitní vlastnictví není samospasitelné a že je vždy nutné studovat lokální situaci. Navíc se nutné v novat pozornost kombinaci typu vlastnictví s pravidly užívání, které významn efektivnost fungování celého režimu. Pro

adu jiných autor

ovliv ují

však komunitní

vlastnictví preferovanou alternativu p ed státním i soukromým vlastnictvím, nap . proto, že lépe sla uje zájmy jednotlivc írodních zdroj

a podporuje dlouhodobé investice do

[Vatn, 2005]. Komunitní vlastnictví také nejlépe odpovídá

24

Ostrom na základ studia úsp šných (tj. dlouhodob dob e fungujících) režim shrnuje následující vysledované principy: 1) hranice jsou jasn vymezeny (tj. je z ejmé, kdo má i nemá p ístup ke zdroji), 2) uživatelská práva len komunity jsou vymezena, 3) v tšina ú astník , na n ž pravidla dopadají, se ú astní rozhodování o jejich modifikaci, 4) kontrolo i pravidel podléhají p ímo uživatel m nebo je vytvo en interní systém kontroly, 5) sankce jsou odstup ované a ve své základní úrovni relativn nízké (dostate ným trestem je ztráta dobrého jména v komunit ), 6) konflikty se eší s nízkými náklady, 7) právo vlastník na zm nu institucí není limitováno p sobením externí vládní autority [Ostrom, 2006]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 40

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti prosazované spole enské racionalit (lidé jsou schopni jednat ve jménu spole ného zájmu). Existující instituce (pravidla, normy chování) ovliv ují hodnotové škály jednotlivc . T žišt ekologické institucionální ekonomie tak v sou asné dob spo ívá edevším „ve studiu podmínek, za kterých lze pomocí dobrovolného kolektivního jednání dosáhnout udržitelné správy a užívání p írodních zdroj , a identifikaci princip charakterizujících úsp šné režimy správy“ [Paavola, 2007: 93].

3.3.2

Jak ur it vhodné instituce?

Up ednost ování komunitního vlastnictví p írodních zdroj

je z ejmé, avšak jeho

absolutní nad azenost ostatním režim m správy je autory relativizována. Otázka optimálních institucí z úvodu kapitoly tedy stále nebyla uspokojiv

zodpov zena.

Uvedli jsme názor, že nelze preferovat jeden typ institucionálního uspo ádání bez ohledu na kontext. Ptáme se tedy, pomocí jakých nástroj

i na základ

jakých

obecných princip (pokud v bec) lze vhodnost institucí v konkrétním p ípad ur it. Vatn v této souvislosti nabízí pom cku v podob

ídimenzionálního modelu pro

rozhodování o vhodném režimu správy (viz obr. 3).

ím je p írodní zdroj

komplexn jší (tj. ím je obtížn jší odd lit jednotlivé toky užitk ), ím více jednotlivci o jeho užití komunikují a jednají ve shod

a

ím více je uplat ována spole enská

racionalita, tím mén je vhodné soukromé vlastnictví a naopak [Vatn, 2005].



obr. 3: T i klí ové dimenze pro rozhodování o režimech správy

Spole enská Kooperativní

Racionalita

Individuální

Lidské jednání

elové Jednoduché systémy Jednotlivé ásti

Statky/externí sv t

Komplexní systémy Obecní pastvina

Zdroj: Vatn, 2005

Obecn lze tedy íci, že u komplexních p írodních zdroj , jež poskytují celou adu vzájemn provázaných tok užitk a jež lidé navíc chápou jako spole né bohatství, je nutné vytvo it prostor pro ur itý dialog mezi uživateli. Tento dialog hraje významnou roli v rámci komunitního vlastnictví a v omezené mí e existuje i v rámci státního vlastnictví p írodních zdroj . Dialog pomáhá sla ovat protich dné zájmy a zlepšuje správu zdroje jakožto kolektivního statku [Vatn, 2005]. Požadavek dialogu reflektuje v sou asnosti prosazovaný koncept víceúrov ové správy p írodních zdroj

(multi-

level governance)25, který je zavád n v rámci ekologické politiky Evropské unie (viz dále vodní politika v kap. 3.5).

25

Víceúrov ová správa p írodních zdroj zahrnuje tvorbu a implementaci politik s pomocí politických aktér fungujících na r zných úrovních správy (evropské, národní, regionální, lokální) [Governat, 2007]. Velký d raz se klade na aktivní zapojení zainteresovaných stran (lokální akté i dot ení regulací), dialog a konsensuální ešení konflikt (více viz kap. 3.5). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 42

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Není však uplat ování spole enské racionality a komunikace o využití zdroje spíše sledkem existence komunitního

i státního vlastnictví než d vodem pro jeho

ustanovení? A jaké (pokud ne všechny) p írodní zdroje m žeme ozna it za komplexní? Praktická využitelnost p edstaveného modelu jako podkladu pro rozhodování není z výše uvedeného z ejmá. N kte í p edstavitelé ekologické institucionální ekonomie však podotýkají, že není nutné se zabývat tím, jaké instituce jsou efektivní ( i optimální)26, ale tím, „jaké zájmy a hodnoty mají být chrán ny – tj. jakou spole nost chceme pomocí režim správy vytvo it“ [Vatn, 2005: 267]. Výb r vhodných režim správy je otázkou morálních soud [Paavola, 2007]. Režimy správy írodních zdroj tedy nejsou hodnotov neutrální.27 Jak jsme již uvedli, spole nost musí vést dialog o tom, jaké instituce v souvislosti s ochranou životního prost edí považuje za spravedlivé vytvo it. Sou asné institucionální struktury jsou p itom ozna ovány za nevhodné k ešení naléhavých ekologických problém a selhávají p i zajišt ní dlouhodobé udržitelnosti [Vatn, 2005]. Kritika se snáší na centráln

ízené

režimy správy (státní vlastnictví bez zapojení lokálních aktér ) i na nadm rné protežování (mezinárodních) trh , jenž jsou ozna ovány za p

inu vy erpávání

surovin. V návaznosti na analýzu fungujících historických režim

správy kolektivních statk

provedenou Elinor Ostrom se nabízí otázka, zda lze za optimální považovat takové instituce, které p ežily v ase. Ostrom však tento záv r sama odmítá: „Ne íkám, že instituce ustanovené v p edstavených p íkladech jsou v n jakém smyslu ‘optimální’. P ihlédneme-li k vysoké mí e nejistoty a k problém m s m ením náklad a užitk , bylo by ve skute nosti velmi obtížné odvodit smysluplné m ítko optimality“ [Ostrom, 2006: 60].

26

Kritérium efektivnosti i optimality není v rámci uvedeného sm ru na rozdíl od environmentální ekonomie íliš rozpracováno. 27 K hodnotové neutralit dále Vatn podotýká: „Jak jsme vid li, neoklasická ekonomie m la ambice být hodnotov neutrální. Avšak ochrana zájm je klí ový problém alokace zdroj a hlavní aspekt jakéhokoliv typu vlastnictví. Režimy správy jsou hodnotov neutrální pouze v okamžiku, jsou-li transak ní náklady nulové a preference se nem ní, stejn jako se nem ní distribuce náklad , bohatství a moci. Tyto p edpoklady samoz ejm nejsou relevantní pro situace reálného sv ta“ [Vatn, 2005: 267]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 43

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Existenci m ítka optimality i kritéria efektivnosti nepovažuje pro evaluaci institucí za nezbytnou.28 Na druhou stranu Oran Young tvrdí, že ur itý systém správy by pravd podobn nep ežil, pokud by nep inášel dobré výsledky z hlediska udržitelnosti ekosystém [Young, 2002]. Young dále definuje t i aspekty, ke kterým by m lo být p i analýze institucí p ihlíženo. První dva aspekty jsou také využívány jako hodnotící kritéria pro definování vhodných institucí. Jedná se o [Young, 2002]: a) problém souladu institucí s ekosystémem (FIT), b) problém vertikální i horizontální souhry institucí (INTERPLAY) a c) problém rozsahu (SCALE).29 Chceme-li dosáhnout udržitelného využívání p írodního zdroje, m li bychom zajistit, aby lidmi vytvo ený režim správy byl kompatibilní s dot eným ekosystémem. Tento soulad (FIT) je ur en p edevším místn – nap . voda by m la být spravována podle hydrologických jednotek povodí, migrující druhy ryb by m ly být loveny s ohledem na všechna jejich stanovišt . Jinými slovy režim správy by m l pokrývat stejnou geografickou oblast jako p írodní zdroj. Lidské jednání je také nutné p izp sobovat irozeným cykl m ekosystém (nap . obdobím t ení ryb) apod. Pokud se tak ned je, vznikají lokální externality, ze situace profitují erní pasažé i a jsou poškozovány t etí osoby nacházející se mimo dosah odpov dných institucí [Moss, 2007]. Krom toho režimy správy p írodních zdroj

jsou v interakci s dalšími institucemi, nefungují

izolovan . Je snaha minimalizovat protich dné vlivy r zných institucionálních struktur na stejné úrovni a dosáhnout souhry institucí (INTERPLAY) na r zných úrovních. Zavedení nových institucí bez ohledu na problém souhry nemusí vést k o ekávaným výsledk m, pokud r zné institucionální struktury sledují protich dné cíle [Young, 2002]. Dobrým p íkladem nízké míry institucionální souhry v

R je existence

28

Jak dále Ostrom uvádí, to, zda lze i nelze dlouhodobé instituce považovat za efektivní, závisí na p ijatých edpokladech. Pokud vylou íme transak ní a informa ní náklady, pak žádná z existujících institucí nem že být považována za optimální i efektivní. Naopak, pokud existenci transak ních a informa ních náklad jakožto fixních bariér p ipustíme, mohou být všechny dlouhodobé instituce automaticky považovány za efektivní. Ani jeden z pohled však není pro hodnocení institucí vhodnou pom ckou [Ostrom, 2006]. 29 Problém rozsahu nebude dále blíže specifikován, jelikož z n j neplyne jednozna né hodnotící kritérium pro zavád ní režim správy. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 44

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti izolovaných režim

správy vod, ochrany p írody a krajiny a územního plánování

amrová, 2006]. Z uvedených kritérií lze kone

odvodit dv

základní doporu ení pro vhodné

i

optimální instituce: 1) režim správy musí respektovat „pot eby“ ekosystému, 2) režim správy p írodního zdroje nesmí opomíjet nutnost souhry s ostatními institucemi. Jak však podotýká Young, i p esto, že tato pravidla známe, existuje nadále „nevhodných“ režim

ada

správy. To je zp sobeno zejména našimi nedostate nými

znalostmi (ekosystémy je asto obtížné p esn vymezit), ale také politickými faktory (zm na institucí je obtížn prosaditelná kv li rent-seekingu) [Young, 2002]. Na záv r kapitoly shrneme poznatky a doporu ení ekologické institucionální ekonomie o podob vhodných i optimálních institucí pro správu p írodních zdroj : Bez empirických podklad

o konkrétní situaci není možné rozhodnout, jaký typ

institucionálního rámce (soukromý, komunitní, státní) je vhodný. Univerzální m ítko optimality neexistuje, vždy záleží na kontextu. P ijmeme-li p edpoklad, že p írodní zdroje mají komplexní charakter, pak se jako nevhodný režim správy jeví soukromé vlastnictví. Budeme-li respektovat jeden z klí ových princip

úsp šných režim

správy odhalený Ostrom – tj. uživatelé zdroje se sami aktivn ú astní rozhodování o modifikaci pravidel užití – pak je nevhodným režimem centráln

regulované státní

vlastnictví. Lze tedy uzav ít, že režim správy p írodního zdroje by m l respektovat hranice ekosystému, m l být integrální sou ástí celkového institucionálního rámce a l by obsahovat prvky víceúrov ové správy (dialog, konsensuální rozhodování). Rozhodnutí o tom, jaký režim správy je v konkrétním p ípad

vhodný, náleží dle

Younga zkušenému v dci orientovanému na praktické fungování institucí. Vždy se však jedná o subjektivní posouzení situace [Young, 2002]. P ekážkou implementace konkrétního návrhu do praxe jsou politické tlaky, s nimiž je nutné po ítat. Jak bude dále patrné z praktického p íkladu v kap. 3.5, v realit se v duchu této teorie zavád jí režimy, kombinující prvky centráln stanovených cíl ekologické politiky a lokálního rozhodování o nástrojích k jejich dosažení p i respektování pravidla „FIT“ pro design institucionálního rámce.



Kdo je hybnou silou zm ny institucí?

již jsou doporu ení ke zm

i zavedení nových institucí jakákoliv, p edstavitelé

ekologické institucionální ekonomie si jsou v domi p ekážek jejich implementace a následného prosazování. Zm na institucí je p itom hlavním doporu ením p i ešení ekologických problém . Je proto nutné se zabývat tím, kdo a za jakých podmínek tuto zm nu iniciuje. Institucionální zm na je nákladný proces, iniciátor proto musí nést náklady transformace a následné náklady monitoringu a prosazovaní nových pravidel. Institucionální zm na je rovn ž spojená s redistribucí tok

užitk , což

ovliv uje ochotu r zných subjekt reformy podpo it. Obecn platí, že instituce jsou výsledkem kolektivní volby.30 Jsou bu

navrženy a prosazeny volenými zástupci

spole nosti (vládou, parlamentem) a prosazovány i chrán ny státem, nebo vznikají spontánn

„zespoda“ formou dohody mezi jednotlivci za ú elem ešení konflikt .

Jejich tv rci sami zajiš ují i jejich prosazování [Furubotn, Richter, 2005]. Nejprve uvažujme situaci obecní samosprávy kolektivních statk (p ípady studované Ostrom). Zm na institucí je iniciována a prosazena p ímo uživateli p írodního zdroje a p edstavuje kolektivní dilema druhého ádu – tj. z úpravy pravidel budou mít užitek všichni, ale n kdo musí podstoupit náklady na jejich projednání a prosazení [Bates in Ostrom, 2006]. Ostrom na praktických p íkladech ilustruje, jakým zp sobem m že být proces zm ny institucí organizován. P edpokládáme-li izolovanou komunitu (bez možnosti intervencí externí autority), bude proces zm ny institucí tím úsp šn jší, ím více platí následující podmínky: a) v tšina uživatel sdílí stejnou obavu z budoucích ztrát v d sledku degradace zdroje, b) v tšina uživatel bude zm nou institucí stejn ovlivn na, c) v tšina uživatel

má nízkou diskontní míru, d) náklady na získání

informací, transformaci a prosazení zm n jsou nízké, e) komunita je spíše menší a stabilní [Ostrom, 2006]. Uživatelé zdroje porovnávají své sou asné a budoucí isté užitky a za uvedených podmínek (zejména ad a) jsou ochotni podpo it i opat ení redukující sou asnou spot ebu ve prosp ch budoucí spot eby. D ležitou roli hraje

30

Ostrom uvádí, že i konkuren ní trh je sám o sob ve ejným statkem. Ve chvíli, kdy již byl vytvo en, ostatní lidé na n j mohou vstoupit a využívat jeho výhod (existuje motiv erného pasažéra). Žádný trh rovn ž nem že dlouho p ežít bez podpory ve ejných institucí [Ostrom, 2006]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 46

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti op t dialog – tj. ustanovení poradních fór, ve ejné sdílení významných informací – který usnad uje konsensus. Neplatí tedy, že transak ní náklady vyjednávání jsou v p ípad komunitního vlastnictví prohibitivní. Nositelem t chto náklad je samotná komunita, v rámci které je zm na iniciována. Ve v tšin

p ípad

okolního sv ta. Do

není komunitní vlastnictví konkrétního zdroje izolováno od innosti komunity mohou zasahovat (a

asto také zasahují)

externí akté i. Pozitivním efektem externího zásahu státních ú ad

je nap .

uznatelnost legitimity komunitního vlastnictví (a tedy podpora p i vylou ení potenciálních uživatel

vn

komunity) nebo snížení náklad

na získání expertních

znalostí o p írodním zdroji. Naopak snahy o násilnou implementaci externích pravidel mají na samosprávné režimy v tšinou negativní vliv [Ostrom, 2006]. Otázkou tedy je, nakolik jsou vládní autority ve vztahu t mto režim m osvícené. Druhou,

ast jší situací je zm na institucí provedená státním aparátem. Ta je

realizována p edevším za ú elem snížení transak ních náklad (zvýšení efektivnosti) fungování institucí [Furubotn, Richter, 2005] nebo kv li tlaku na p erozd lení moci a bohatství [Bromley, 1991]. Zatímco v p ípad spontánní zm ny institucí muselo dojít z pohledu uživatel zdroje ke zlepšení jejich pozice (k realizaci istého užitku), zde je situace jiná. Vazba mezi uživateli p írodního zdroje a regulátorem je nep ímá. Uživatelé nemusí nutn zm nu institucí iniciovat a nejsou ani nositeli transforma ních náklad . Stát má možnost podporovat r zné zájmy a hodnoty a jeho rozhodnutí jsou v realit

asto ovlivn na zájmovými skupinami [Vatn, 2005]. I p es konstatování

chto skute ností není role státu jakožto tv rce a garanta institucionálního rámce významn zpochyb ována. Stát rozhoduje, co komu pat í (i nap . jaké zdroje budou ponechány v komunitním vlastnictví). Jak dále uvádí Vatn, legitimitu pro svá rozhodnutí získává stát od ob anské spole nosti. „Aloka ní instrument (režim správy) ani vedoucí struktura (stát) nem že poskytnout podklad pro evaluaci toho, jaké hodnoty mají být prosazovány. Klí ovým prvkem ob anské spole nosti je kombinace otev eného dialogu a ob anského uv dom ní si ležitých hodnot a zájm , jež mají být chrán ny“ [Vatn, 2005: 422].


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Zatímco Vatn je ohledn vlivu ob anské spole nosti na rozhodování státu optimistou, Young ozna uje dobývání renty za jeden z hlavních problém

nesprávného

nastavení existujících režim správy [Young, 2002]. Celkov lze uzav ít, že p edstavitelé ekologické institucionální ekonomie nezaujímají i otázce nositele institucionální zm ny jednozna né stanovisko. Obdobn jako u problému optimálního režimu správy preferují popis konkrétního p ípadu a konstatují, jakým zp sobem a s jakými dopady byla zm na institucí provedena. Je z ejmé, že státním aparátem realizovaná zm na institucí je náchylná k selháním (nap . redistribuce ve prosp ch nositel kolektivního dilematu druhého

koncentrovaných zájm , napln ní konceptu

ádu). Avšak vychází se z toho, že v sou asné

spole nosti nelze bez státního zásahu ( i bez tolerance státní moci) zm nu režim správy p írodních zdroj uvažovat. Stát by tedy m l podporovat fungování lokálních komunit spravujících kolektivní statky, jelikož tyto komunity je snadné zni it, avšak obtížné znovu vytvo it [Ostrom, 2006]. Stát by jako majoritní tv rce pravidel hry m l rovn ž podporovat prvky konsensuální správy kolektivních p írodních zdroj

a

provád t institucionální zm ny respektující kritéria udržitelnosti z p edchozí kapitoly [Young, 2002, Vatn, 2005].

3.4

Rekapitulace poznatk o roli etiky

Etickým aspekt m ekologické institucionální ekonomie jsme n kolikrát v novali prostor v p edchozím textu. V rámci této kapitoly provedeme stru nou rekapitulaci uvedených poznatk . Je z ejmé, že ve sledované teorii se mísí ekocentrismus ekologické ekonomie s p ehodnocením individuální racionality institucionálních ekonomických sm

.

V d sledku ekocentrismu dochází k akceptaci jiných než subjektivních lidských hodnot (nap . existen ních hodnot ekosystém , morálních postavení zví at, aj.). Etickým požadavkem je pak ekologická udržitelnost a udržitelný rozvoj lidské spole nosti [Van den Bergh, 1996].


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Akceptace vn jších hodnotových systém

oslabuje význam individuální volby.

Racionalita jednotlivce je omezená a jeho rozhodování ve vztahu k p írodním zdroj m nezohled uje komplexní vazby. Individuální (sobecké) cíle proto musí být pod ízeny spole enským hodnotám – jak uvádí Vatn: „... nejsou to jen individuální preference, co se po ítá, ale také záleží na tom, co je považováno za správné i vhodné v ur ité situaci“ [Vatn, 2005: 114]. Implicitním p edpokladem je, že „správnou“ spole enskou volbou je v tomto p ípad vyšší než sou asná míra ochrany životního prost edí. Jelikož i formulace spole enských cíl

probíhá v prost edí nejistoty o

ekosystémových vazbách a negativních dopadech lidské optimální

innosti (tzn. neznáme

ešení), jsou významnými principy ekologické ekonomie p edb žná

opatrnost a zachování bezpe nostních minimálních standard

[Van den Bergh,

1996]. Požadavek stanovení a napl ování vhodných spole enských cíl

má ost e

normativní dikci. Je d vodné se ptát, kdo cíle vytvá í (v decká obec?) a kdo je prosazuje (vláda, parlament?) a jaký má zájem na jejich napln ní. Ekologická institucionální ekonomie tedy není, ani ze své podstaty nem že být hodnotov neutrální disciplínou.

ada autor

formulace v deckých záv

však nepovažuje tuto skute nost za p ekážku

– nap . již pouhé rozhodování o volb režimu správy

írodního zdroje s sebou nese hodnotový soud o tom, í zájmy budou ochrán ny. Hodnotová neutralita spole enských v d je tudíž fikcí [Vatn, 2005].31 Výsledkem tohoto p ístupu je set ení hranice mezi pozitivní a normativní ekonomickou analýzou, které ješt v novali pozornost environmentální ekonomové.

ást v deckých záv

ekologických institucionálních ekonom , podložených empirickými pozorováními (viz nap . výzkum Ostrom), lze ozna it za pozitivní, jelikož se primárn

jedná o popis

sledovaných skute ností a agregace a záv ry jsou provád ny pouze na základ chto pozorování. Jakýkoliv pokus o zobecn ní i formulaci doporu ení pro situace

31

Jak podotýká nap . Samuelson, s normativními výroky ekonomické analýzy je spojen zásadní problém: „Je možno se o nich p ít, ale nikdy je nem že vy ešit v da nebo odvolání se na fakta. Neexistuje prost žádná správná nebo nesprávná odpov na otázku, jak vysoká by m la být inflace, zda by m la spole nost pomáhat chudým, nebo kolik by m la vydávat na obranu“ [Samuelson, 1991: 11]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 49

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti vn

sledovaných typ

p ípad

je však zatížen nebezpe ím vnášení subjektivních

hodnotových soud , což ostatn p ipouští i sami auto i (viz d íve Young). edstavitelé ekologické institucionální ekonomie se stejn

jako environmentální

ekonomové asto odvolávají na „spole enský dialog“ i „spole enskou volbu“, které nám pomáhají ur it, jaké jednání je ve vztahu k p írodním zdroj m správné. I tato volba je však sama o sob realizována konsensuáln

normativní pozicí, jelikož není ve v tšin

všemi

p ípad

leny spole nosti. Jedná se v lepším p ípad

o

prosazení zájmu v tšiny nebo v rámci problematiky životního prost edí spíše o zájmy organizovaných zájmových skupin. Neplatí implicitní p edpoklad, že pomocí spole enské volby (institucionalizované zpravidla do formy vládního rozhodnutí) je napl ováno ve ejné blaho.



4

Tržní p ístupy k ochran životního prost edí – selhání vlády a obhajoba soukromého vlastnictví etím a posledním myšlenkovým sm rem, kterým se budeme v této práci zabývat,

jsou tržní p ístupy k ochran životního prost edí. Jejich p edstavitelé obhajují tvrzení, že trh ochrání životní prost edí ve v tšin p ípad lépe než vládní regulace, kterou prosazují p edevším environmentální ekonomové. Pokud tedy chceme zlepšit kvalitu írodních zdroj , nezbývá než spoléhat na svobodné jednání jednotlivc a vytvo it v této oblasti podmínky pro fungování trh

[Anderson, Leal, 2001]. Jak uvádí W.

Block: „Jinými slovy tvrdíme, že lze vy ešit problémy zne išt ní životního prost edí tím, že se budeme opírat o stejné jednání a motivace jednotlivých lidí, které jsou p

inou

ekonomického r stu a rozvoje spole nosti. Hlavní hybnou silou tohoto ešení je využití obrovského potenciálu ‘sobeckého’ zájmu jednotlivc “ [Block, 2007: 283].

Sobeckým zájmem jednotlivce je snaha o zvýšení jeho individuálního blahobytu. To se ve sv

vzácných statk d je p i absenci konfliktu pomocí dobrovolné sm ny na

trzích. Nezbytnou podmínkou pro fungování trh

v oblasti životního prost edí je

vymezení individuálních vlastnických práv k p írodním zdroj m, jejich garance v dlouhém období a volná p evoditelnost. Vlastnictvím se rozumí výhradní kontrola a užívání

vlastn ných

statk

jedním nebo

více

vlastníky

[Rothbard,

2005].

V následujícím textu budeme výrazy (individuální) vlastnická práva a soukromé vlastnictví používat jako synonyma. Sou ástí tržních p ístup

k ochran

životního

prost edí je d kladná analýza vládních selhání [Anderson, Leal, 2001]. Jako tržní p ístupy k ochran životního prost edí v této práci ozna ujeme rakouskou ekonomii životního prost edí v sou asnosti reprezentovanou p edevším W. Blockem a R. Cordatem (d íve také M. Rothbardem) a dále Anderson v tržní ístup k ochran životního prost edí (free market environmentalism), ke kterému


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti se krom T. Andersona hlásí J. Baden, R. Stroup, R. Meiners, B. Yandle a další.32 Oba p ístupy staví na poznatcích rakouské ekonomické školy (tj. zejména na C. Mengerovi, A. Hayekovi, L. Misesovi aj.), jež od 50. let p ichází s kritikou neoklasické teorie blahobytu a pozd ji i environmentální ekonomie [Rothbard, 1956; Brownstein, 1980; Cordato, 1992, 2004]. Díl í inspiraci Andersonovu p ístupu poskytly myšlenky školy ve ejné volby a nové institucionální ekonomie [Anderson, Shaw, 2008]. Oba tržní p ístupy se v ad

bod

prolínají a dochází k obdobným záv

m ohledn

vhodného režimu správy p írodních zdroj . V rámci této kapitoly je proto p edstavíme spole

a v as upozorníme na jejich díl í odlišnosti (viz zejména kap. 4.2 a 4.3).

V kapitole p edstavíme jak metodologické základy rakouské školy, tak z nich vyplývající implikace pro oblast ochrany životního prost edí, s nimiž p ichází tržní ístupy k ochran

životního prost edí. Budeme se zabývat kritikou neoklasické

environmentální ekonomie a stejn

jako v p edešlých kapitolách zmíníme postoje

jednotlivých autor k roli etiky v ekonomii.

4.1

Kritika neoklasické pozice

Stejn

jako tomu bylo v p ípad

edstavitelé

tržních

p ístup

ekologické institucionální ekonomie, podrobují k ochran

životního

prost edí

neoklasickou

environmentální ekonomii ostré kritice a p inášejí vlastní paradigma pro zajišt ní vyšší míry ochrany p írodních zdroj . Shodným bodem obou kritik je neoklasický edpoklad nulových transak ních a informa ních náklad . Avšak zatímco ekologi tí institucionální ekonomové vy ítali neoklasice p ílišné akcentování individuální racionality a hodnotovou neutralitu, p edstavitelé tržních p ístup k ochran životního prost edí

kritizují

nedostate nou

d

ru

v jednání

jednotlivc

a

otev enost

hodnotovým soud m.

32

V R viz syntéza obou p ístup in Urbanová, Šíma, 2004.



Metodologický individualismus, hodnotové soudy a racionalita jednotlivce

Metoda zkoumání neoklasické ekonomie a rakouské školy, ze které tržní p ístupy k ochran

životního prost edí vycházejí, se v hlavních principech neliší. Ob

školy

uplat ují metodologický individualismus, deklarují, že ekonomická analýza by m la být prosta hodnotových soud

a uvažují lidské jednání jako racionální. Rozdíl je

v mí e napl ování t chto princip . Jak bylo z ejmé v kap. 2.3, tradi ní neoklasická teorie blahobytu se od prvních dvou jmenovaných zásad odchylovala. Naproti tomu rakouská škola zvolenou metodologii striktn dodržuje. Zvlášt patrná je tato odchylka v p ípad metodologického individualismu, jehož základním rysem je skute nost, že jedná pouze jednotlivec. M. Rothbard k tomu uvádí: „Jen jednotlivec má cíle a m že jednat, aby jich dosáhl. Neexistuje nic takového jako cíle a jednání ‘skupin’, ‘kolektiv ’

i ‘stát ’, které by nebylo možné ztotožnit s

jednáním ur itých jednotlivc . ‘Spole enství’ jednání svých jednotlivých len .

i ‘skupiny’ neexistují nezávisle na

íci, že vláda jedná, je tedy pouhou metaforou, ve

skute nosti jsou ur ití lidé v n jakých vztazích s ostatními jednotlivci a jednají zp sobem, které se všeobecn nazývá ‘vládou’“ [Rothbard, 2005: 1-2].

Neoklasikové (zejména Pigou) však operovali s pojmem spole enského blahobytu, jenž byl v rámci tradi ní teorie blahobytu chápán jako sou et blaha všech jednotlivc ve spole nosti. Jeho maximalizaci m la podle této teorie zajistit vláda svými intervencemi (nap . pomocí internalizace externalit, poskytování ve ejných statk apod.). Vláda p edstavovala v tomto pojetí kolektivní entitu jednající ve ve ejném zájmu, jejíž motivace nebyly vysv tlovány a schopnosti dosáhnout uvedeného cíle zásadn

zpochyb ovány.33 Tento

rámec

p evzala

v 60. letech

environmentální ekonomie, v rámci níž je legitimita vládních zásah

20.

století

obhajována

pomocí spole enské volby.

33

Se zpochybn ním vlády jako nezbytného aktéra pro ešení externalit p ichází Coase (1960). Kritika vlády z pohledu metodologického individualismu se však do podv domí ekonom hlavního proudu dostala s díly ekonom školy ve ejné volby (Buchanan, Faith, 1981; Buchanan, Tullock, 1975). Již d íve však pigouviánský ístup kritizovali F. Knight (1924), L. Robbins (1932), M. Rothbard (1954) a další. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 53

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Koncept spole enského blahobytu naráží na problém

itelnosti užitku. Rakouští

ekonomové trvají na tom, že jako subjektivnímu nem že být užitku p id len íselný index (kardinální

íslo) [Herbener, 1997]. Užitek (ani náklady v podob

náklad

ob tovaných p íležitosti) nelze objektivn m it, tudíž ani s ítat i porovnávat mezi znými jednotlivci.34 Jak v kritické reakci na Pigouovu teorii podotýká Robbins: „Spole enský blahobyt jako takový by nem l v bec být p edm tem ekonomického zkoumání. Jelikož není možné provád t interpersonální srovnávání užitku, je výb r spole enského optima vždy nezbytn

normativním hodnotovým soudem [ur itého

jednotlivce i skupiny jednotlivc ] a jako takový se nachází mimo oblast ekonomické dy. Ekonomie není zp sobilá rozhodovat o vhodnosti rozdílných cíl . Tím se zásadn odlišuje od etiky“ [Robbins, 1932: 152].

Nutno podotknout, že uvedený problém reflektovali i sami neoklasikové. Kritickou reakcí na Pigou v (potažmo Bentham v) utilitaristický p ístup bylo p edstavení Paretova optima, v rámci kterého je pouze vyjad ována individuální preference v ur itému souboru statk pom ování užitk

i

oproti jiným soubor m statk . Byla tudíž obejita nutnost

[Pareto, 1969]. Tento koncept byl znovuobjeven a rozvinut

cambridgeskými ekonomy v 30. letech 20. století (zejména J. Hicksem) a stal se základem nové

neoklasické

teorie

blahobytu,

jenž

pracovala

s ordinálními

indiferen ními k ivkami.35 Z toho vyplývá, že tradi ní neoklasická teorie blahobytu byla již v první polovin 20. století zpochybn na a z uvedených d vod v zásad p ekonána. Je proto spodivem, že environmentální ekonomové po více než 30 letech Pigouovy myšlenky znovu oživili a teorii externalit dále rozpracovali. Ve chvíli, kdy se snažíme obhájit politiku, která internalizuje externality a navrací nás zp t do rovnovážného stavu, edpokládáme, že náklady i užitky jednotlivc znými lidmi a mezi r znými

asovými

m žeme zm it a porovnat mezi

obdobími. Jak uvádí J. Buchanan,

34

O podstat a nem itelnosti užitku více viz Rothbard, 2005: 13-21 a 213; Mises, 2006: 107-108, aj.. O subjektivit náklad viz nap . Buchanan, 1969. 35 P edstavitelé rakouské školy vznášejí námitky i v i indiferen ní analýze a dokazují, že i zde dochází k porovnávání užitku mezi jednotlivci, a koliv m itelnost užitku se nep ipouští (více viz Herbener, 1997; Rothbard, 1954, a další). Jelikož environmentální ekonomie vychází z tradi ní neoklasické teorie blahobytu, této kritice nev nujeme v práci prostor. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 54

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti „stanovení optimální výše dan

vyžaduje vy íslení externích náklad , jejichž

nositelem jsou jednotlivci, kte í se ur itého jednání p ímo neú astní, ale na které jednající

lov k tyto náklady prost ednictvím své

samoz ejm

schopni svoji újmu subjektivn

innosti uvalil. Tito lidé jsou

posoudit. Neexistuje však žádný

objektivní mechanismus, pomocí kterého by bylo možné tuto újmu kvantifikovat a ur it, jak velkému negativnímu jevu se snažíme zamezit“ [Buchanan, 1969: 72]. „Rakouští“ ekonomové tedy upozor ují na skute nost, že bez ohledu na deklarovaný metodologický

rámec

neoklasická

environmentální

spole enského blahobytu i spole enských náklad

ekonomie

s m itelností

po ítá a snaží se tyto veli iny

objektivizovat. Identifikuje nap . situace, ve kterých „mezní individuální užitek ur ité aktivity p evýší mezní spole enské náklady. To však nevyhnuteln interpersonální srovnání užitk a s ítání tohoto srovnání nap

zahrnuje

jednotlivci. Ani jeden

z t chto postup však nelze považovat za metodologicky platný“ [Cordato, 2004: 5]. Jak jsme uvedli d íve, se spole enskými veli inami p ímo souvisí vnášení hodnotových soud do ekonomie. Jedná se o jeden z d vod , pro se neoklasická environmentální ekonomie profiluje jako normativní disciplína. Posledním bodem kritiky je racionalita jednání jednotlivce. L. von Mises k tomu uvádí, že „[j]ednání je ze své podstaty vždy racionální“ [Mises, 2003: 36]. Ozna ímeli n

í jednání za iracionální, jinými slovy íkáme, že n kdo jedná zp sobem, který

my nepovažujeme za správný. „Kone ným cílem jednání je vždy uspokojení n jakých p ání jednajícího

lov ka.

Jelikož nikdo není v postavení, aby mohl nahradit hodnotové soudy jednajícího lov ka svými vlastními soudy, je marné se o cílech a rozhodnutích ostatních lidí vyjad ovat. Nikdo nemá kvalifikaci k tomu, aby ur il cíl, co by n koho jiného u inilo astn jším i naopak mén š astným“ [Mises, 2006: 18].

Je-li užitek subjektivní veli inou, pak je jakékoliv zpochybn ní racionality lidského jednání normativním soudem. P ístup k jednotlivci se nem ní podle toho, zda jedná zn

ího pohledu „hloup “ i „chyt e“ nebo zda preferuje hmotné statky i uspokojení


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti altruistických pot eb. P

ina jednání a cíle jsou vždy mimo rámec hodnocení.36

Neoklasická environmentální ekonomie explicitn

„iracionální“ jednání jednotlivc

nep edpokládá a neanalyzuje. Zd raz uje však optimalizaci mezigenera ní alokace zdroj ,

ímž se však jinými slovy p ipouští chybné

asové preference svobodn

jednajících lidí (p íliš mnoho zdroj je spot ebováváno dnes). Navrhují se regulace zahrnující konzervaci zdroj ve prosp ch budoucnosti. Z uvedené kritiky a „rakouského“ p ístupu k individualismu, subjektivit hodnotovým soud m a racionalit

užitku,

si lze u init rámcový obrázek o metodologii, ze

které vychází tržní p ístupy k ochran

životního prost edí. Tato metodologie je

sledn ji rozpracována v rámci rakouské ekonomie životního prost edí, Anderson v tržní p ístup se více soust edí na empirické d kazy její platnosti. St edobodem zájmu je lov k-jednotlivec a motivace jeho jednání ve vztahu k p írodním zdroj m. Tento lov k, jak se asto zd raz uje, je nahlížen takový, jaký ve skute nosti je – tj. jako subjekt, který sice reflektuje blaho svých blízkých a morální principy, ale který v prvé ad

sleduje sv j vlastní (sobecký) zájem (tj. napl uje cíle, jež si p edsevzal). T.

Anderson k tomu dodává, že apelování na lásku k p írod

– neboli vyvíjení ur ité

formy environmentální etiky37 – m že ovlivnit postoje jednotlivc , ale nikdy nezm ní jejich podstatu. „Dobrá správa zdroj nezávisí na ur itém úmyslu, ale na tom, do jaké míry ustanovené instituce zkrotí sobecký zájem pomocí individuálních motiv “ [Anderson, Leal, 2001: 5]. Místo toho, abychom p edpokládali, že lidé jednají altruisticky,

se

snažíme

využít

sobeckého

zájmu

k poskytování

takových

environmentálních statk , které si lidé žádají [Anderson, Leal, 2001].

36

Jak dále Mises podotýká: „Již samotná existence asket a lidí, kte í odmítají hmotné zisky z d vod svého esv ení i zachování d stojnosti a sebeúcty je d kazem, že usilování o hmotné statky není nutností, nýbrž výsledkem volby… Považovat pouze uspokojení t lesných fyziologických pot eb za ‘p irozené’, a proto ‘racionální’, a vše ostatní za ‘um lé’, a proto ‘iracionální’, je zcela arbitrární“ [Mises, 2006: 20]. 37 O environmentální etice viz nap . POJMAN, L. P. 2000. Global Environmental Ethics. 1. vyd: McGraw-Hill Education ISBN: 0767411773; SCHMIDTZ, D.; WILLOTT, E. 2002. Environmental Ethics – What Really Matters, What Really Works. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2002. ISBN: 0-19-513909-7. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 56


Optimum, informa ní náklady a tržní selhání

V kap. 2.1 jsme uvedli, že kritériem efektivnosti v neoklasické ekonomii byla rovnováha na dokonale konkuren ních trzích, jenž p edstavovala Pareto-optimální stav. Model dokonalé konkurence je však významným zjednodušením reality, což je problémem zejména v okamžiku, kdy je rovnováze na modelových trzích p isouzena normativní hodnota – tj. jedna z rovnovah je považována za kone ný cíl, jehož by ekonomika m la v praxi dosáhnout, a odchylky od této rovnováhy jsou napravovány pomocí vládních zásah . edstavitelé rakouské školy oponují, že díky neustálým zm nám v ekonomice není možné žádného kone ného (optimálního) stavu nikdy dosáhnout. Jak uvádí M. Rothbard: „Hodnotové škály jednotlivc , technologické postupy a dostupná množství prost edk se neustále m ní. Tyto zm ny nep etržit posouvají ekonomikou v r zných sm rech. ní se hodnotové škály a spot ebitelé p esouvají svoji poptávku z jednoho zboží na druhé. Technologické postupy se m ní a výrobní faktory jsou využívány jiným zp sobem. A r zné typy zm n mají r zný vliv na ceny... A co je klí ové: p edtím, než se vy erpají efekty jakékoliv zm ny p ijde zm na další... Z toho vyplývá, že [i] kone ná rovnováha se neustále m ní a takového stavu nelze nikdy v praxi dosáhnout“ [Rothbard, 2005: 230-231].

Co je však závažn jší, toto optimum nejsme kv li subjektivní povaze preferencí a náklad schopni stanovit – tj. neznáme soubor statk a služeb, jež jsou optimálním výstupem ekonomiky p i ur ité alokaci výrobních faktor . Nem žeme p im t lov ka, aby jednal tak, „jako by“ se nalézal na dokonale konkuren ních trzích v bod optima. Lidé jednají (tj. spot ebovávají a vyráb jí) v reálném sv pouze na základ projevených preferencí ve sm

. Jejich jednání lze hodnotit

(viz dále) [Brownstein, 1980].

Problém nedostatku informací není schopna vy ešit ani vláda pomocí svých agentur. Tržní p ístupy k ochran

životního prost edí na rozdíl od neoklasické

environmentální ekonomie po ítají s pozitivními informa ními náklady, jež existují bez ohledu na to, zda je p írodní zdroj ve státním

i soukromém vlastnictví.

ipomínáme, že neoklasikové uvažovali o p írodních zdrojích jako ve ejných statcích (viz d íve kap. 2.2). Zatímco na trzích jsou mechanismem pro p enos Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 57

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti informací ceny, pomocí kterých jsou artikulovány subjektivní preference a dochází ke slad ní nabídky s poptávkou, p i vládní alokaci zdroje je nutné vytvo it alternativní aloka ní postupy. Ty jsou nejenom nákladn jší, ale p inášejí i horší výsledky – kv li absenci náklad ob tovaných p íležitosti není zohledn na skute ná vzácnost zdroje, artikulace preferencí prost ednictvím demokratického volebního procesu selhává z d vodu p sobení zájmových skupin [Anderson, Leal, 2001]. Žádná agentura tedy není schopna odhalit a shromáždit všechny asov a místn specifické informace (tj. simulovat alokace vzácných zdroj

provád né trhem), aby byla schopna ur it

optimální výstup i optimální míru erpání ur itého státního p írodního zdroje [Hayek, 1945; Anderson, Leal, 2001]. Odmítnutí optima jako m ítka identifikace maximálního spole enského blahobytu má závažné d sledky pro výklad tržních selhání, které byly hlavním d vodem vládních zásah . V p ípad

externalit se jednalo o zásahy ve prosp ch slad ní

spole enských a soukromých náklad produkce ve ejných statk

(které jsou v bod

optima totožné). Vládní

zajiš ovala poskytování v cí, které by jinak nevznikly v

optimální mí e, a ešila problém erných pasažér . Neexistuje-li však v ekonomice žádný kone ný optimální výstup, na základ jakého m ítka ur íme, že sou asná úrove produkce je horší i lepší než jakákoliv jiná úrove produkce? Z p edchozí kritiky vyplynulo, že: a) tržní proces je nutné charakterizovat jako dynamický a setrvávající v permanentní nerovnováze, b) hodnota a užitek jsou striktn subjektivní veli iny, proto nemohou být odhaleny t etí osobou ani objektivn eny, c) znalost trh edstavitele

vlády.

je vždy nedokonalá pro ú astníky tržních transakcí i

Neznáme-li

soukromé

a

spole enské náklady

ani

ze

spole enského pohledu optimální výstup ekonomiky, nelze stanovit optimální výši dan

i dotace internalizující externality. Vládní ú edníci by museli mít k dispozici

lepší informace o trzích, než jsou v daném okamžiku generovány samotným trhem. Jakákoliv úrove „neoptimální“ ješt

dan

i dotace kalkulovaná na základ

historických dat je

d íve, než je propo et dokon en [Cordato, 1992]. Kalkula ní

problémy p ipoušt li i environmentální ekonomové, avšak p edstavitelé tržních ístup

k ochran

životního prost edí z uvedených metodologických problém


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti vyvozují záv r, že vládní regulace není schopna napravovat tržní selhání, a to nejen z politických, ale p edevším ekonomicko-teoretických p

in [Anderson, Leal, 2001].

Neexistuje-li m ítko identifikace rozdíl mezi dnešním a ideálním stavem, navržené ešení tržních selhání pozbývá smyslu.

4.1.3

Vládní selhání

Neoklasická environmentální ekonomie ozna uje trh za vhodný nástroj k alokaci vzácných statk

mezi konkuren ní užití, avšak uvádí d vody, pro

írodních zdroj

tento mechanismus selhává. Tržní nedokonalosti (zejména

neschopnost trh reflektovat správné ceny) jsou ozna ovány za p životního prost edí.

v p ípad

inu degradace

ešením jsou p edevším vládní korekce tržních cen. Naproti

tomu p edstavitelé tržních p ístup

k ochran

životního prost edí uvád jí, že

„[z]ne išt né životní prost edí je výsledkem absence vlastnických práv“ [Block, 2007: 287] a ešením je logicky jejich zavedení. Neselhává tedy trh (který v p ípad írodních zdroj dosud nevznikl), ale stát, který jako tv rce legislativy individuální vlastnická práva neustanovil nebo nepodpo il jejich vymáhání. V ad

p ípad

lze

identifikovat politiky, jenž poskytují jednotlivc m zvrácené motivy a p ímo životní prost edí poškozují (viz Benjamin, 2007; Stroup, 2007; O’Toole, 2005 a další). Dochází ke znehodnocování p írodních statk v d sledku tragédie obecní pastviny nebo k legalizovanému poškozování majetku t etích osob, které jsou vystaveny zne išt ní [Block, 2007; Anderson, Leal, 2001]. Kritika neoklasického p ístupu se soust edí na metodologická pochybení, v d sledku kterých by vláda nebyla schopna navrženými nástroji ešit ekologické problémy i za edpokladu, že by byla „osvícenou entitou“ usilující o ve ejné blaho (viz d íve kap. 4.1.2). Krom toho se zd raz uje, že stát

i vládu tvo í jednotlivci, kte í sledují

edevším své vlastní zájmy (podstata lov ka v politické arén se nem ní). Z toho vyplývají další vládní selhání. Jak uvádí Anderson: „Není-li politik osobn odpov dný za povolování t žby ropy na federální p

nebo

za ekologický dopad budování p ehrad na lidskými zásahy nedot ených ekách, žeme o ekávat, že bude povolováno p íliš mnoho t žby a stav no p íliš mnoho Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 59

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ehrad. Navíc pokud nositelé užitk – tzv. zvláštní zájmové skupiny – t chto politik nemusí platit celkové náklady, budou od politik

chtít více takových opat ení“

[Anderson, Leal, 2001: 11].

Existují-li p írodní zdroje ve státním vlastnictví (voda, p da, nerosty aj.), politici a edníci se k nim chovají jako ke svému do asnému majetku, avšak nenesou plné náklady své správy, protože neinvestují vlastní finan ní prost edky a nejsou nositeli ípadných ztrát [Huffman, 1994].

asový horizont uvažování je v p ípad

politik

(kterým se ú edníci zodpovídají) velmi krátký, jejich individuální diskontní míra je proto vysoká. Existuje silný tlak na vy erpávání zdroj

ve státním vlastnictví.

Ochrana zájm budoucích generací obvykle nep ináší politické reprezentaci podporu sou asných generací, pokud nejsou hodnoty trvale udržitelného hnutí sdíleny tšinovou spole ností [Stroup, Goodman, 1992]. Jakákoliv vládní politika (i politika ochrany životního prost edí) má proto tendenci k plýtvání ve ejnými prost edky, které jsou získávány zdan ním v tšiny obyvatel a redistribuovány ve prosp ch ur itých skupin. Kontrola tohoto procesu ze strany ve ejnosti je nízká v d sledku tzv. racionální ignorance (jednotlivec shledává p íliš nákladným opat ovat a vyhodnocovat dostupné informace), zatímco zájem koncentrovaných zájmových skupin na získání výhody Andersona, „jelikož jsou politici a ú edníci odm

i renty je zna ný. Dle

ováni za nahrávání politickým

nátlakovým skupinám, nelze garantovat, že hodnoty nekoncentrovaných zájm budou brány na z etel, a to ani v p ípad , že nositelem t chto zájm obyvatel“ [Anderson, Leal, 2001: 20]. Analýza t chto jev

je v tšina

vysv tluje nízký efekt

ekologických politik. Zatímco individuálním podn

m poskytovaným jednotlivc m na trzích je v rámci

neoklasické environmentální ekonomie v nována pozornost, stejným podn

m

poskytovaným jednotlivc m v rámci politické arény se tento sm r vyhýbá. Dochází tak k p ece ování role vlády, která svými zásahy do alokace zdroj nep ináší lepší výsledky než trh. Naopak, vládní opat ení se snaží vlastnických práv, místo aby se pokusila odstranit p

ešit následky absence

inu celého problému [Cole,

1999]. Navíc se v p ípad vládní regulace jedná o hru se záporným sou tem – tzn.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti bohatství není vytvá eno, ale redistribuováno, p

emž je nutné uhradit náklady

byrokracie [Anderson, Leal, 2001]. Univerzálním ešením je tedy odmítnout vládní zásahy do redistribuce zdroj a zajistit podmínky pro vznik a fungování trh (vláda je edevším garantem legislativního rámce). Bude-li podpo en vznik

i budou-li

odstran ny p ekážky vzniku výlu ných individuálních vlastnických práv, jejich evoditelnosti a ochrany, budou jednotlivc m poskytovány dostate né motivy k ochran

p írodních zdroj . Procesu vzniku vlastnických práv se dále v nujeme

v následující kapitole.

4.2

„Rakouská“ teorie blahobytu a role vlastnických práv

„Rakouská“

teorie

blahobytu

navazuje

na

uvedenou

kritiku

paradigmatu. Obsahuje odpov di na otázky, jaké procesy a pro

neoklasického považujeme

v souladu s prosazovanou metodologií za optimální i efektivní (tj. co je m ítkem správného fungování ekonomiky). Z „rakouské“ teorie blahobytu jsou rovn ž z ejmé vody preferování výlu ných vlastnických práv k p írodním zdroj m jako jediného vhodného režimu jejich správy. Nutno podotknout, že v rámci zp sob

obhajoby

vlastnických práv lze identifikovat rozdíly mezi rakouskou ekonomií životního prost edí a Andersonovým tržním p ístupem k ochran životního prost edí (viz dále). Základ „rakouské“ teorie blahobytu tvo í Rothbard v koncept demonstrovaných preferencí.38 Jednotlivci na trzích podstupují transakce a demonstrují tím v daném ase a míst , co pro n má nejvyšší užitek. Implikací tohoto jednání je tvrzení, že sm na ex ante vždy zvyšuje blahobyt jednotlivc , kte í se jí dobrovoln ú astní. Jak uvádí Rothbard: „[Sm na na svobodném trhu] je dobrovoln

podstupována ob ma stranami. Proto

samotná existence konkrétního obchodu demonstruje skute nost, že ob strany ze sm ny získávají ( i lepe

eno: o ekávají, že získají). Pod pojmem svobodný trh

máme na mysli všechny dobrovolné transakce na celém sv demonstruje zisk pro ob 38

. Protože každá sm na

zú astn né strany, musíme uzav ít, že svobodný trh

Anderson se zmi uje o odhalených (revealed) preferencích [Anderson, Leal, 2001].


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zvýhod uje všechny ú astníky. Jinak

eno, v rámci ekonomie blahobytu m žeme

ijmout tvrzení, že svobodný trh zvyšuje spole enský užitek...“ [Rothbard in Cordato, 1992: 41].

Je-li n jaké jednání efektivní (tzn. preferované) z pohledu jednotlivce, je zárove efektivní i pro spole nost.

ím více svobodných obchod mezi jednotlivci, tím vyšší

je spole enský blahobyt. Toto kritérium je odvozeno z oboustranné výhodnosti dobrovolné sm ny a spl uje podmínku Paretova optima. Navíc není nutné p istoupit ke srovnávání užitk

mezi ú astníky sm ny, jelikož dobrovolná sm na zvyšuje

automaticky užitek všech ú astník

transakce. Svobodné jednání lidí na trzích je

vždy považováno za optimální (a tudíž a priori prosté subjektivního hodnocení ze strany t etích osob) [Cordato, 1992]. Demonstrováním své preference uzav ít obchod dává jednotlivec najevo, že tato varianta má pro n j v konkrétním ase a míst nejvyšší užitek. Sm nu ozna ujeme za dobrovolnou, pokud se jedná o operace, které provád jí jednotlivci s vlastním majetkem a v souladu s vlastnickými právy ostatních jednotlivc ve spole nosti. Efektivnost fungování celé ekonomiky tedy hodnotíme podle toho, do jaké míry dovoluje jednotlivc m sledovat jejich cíle, které znají jen oni sami, a využívat zvolených prost edk

k dosažení t chto cíl . D ležitou roli v celém procesu hraje

dynamika tvorby znalostí. Jak podotýká R. Cordato: „Ekonomický rozvoj je tím efektivn jší, jednotlivc

ím více podporuje harmonizaci plán

pro napln ní jejich cíl . Stejn jako v p ípad jednotlivc , spole enská

efektivnost záleží na mí e znalostí. V tomto p ípad na znalostech tržních subjekt o relativní vzácnosti zdroj a pot ebách ostatních ú astník na trhu. znalostí vytvá eno, tím více p íležitostí ke vzájemn

ím více je t chto

výhodné sm

mohou lidé

odhalit“ [Cordato, 1992: 47].

edstavené pojetí efektivnosti je dynamické a považuje znalosti a informace za hlavní

hnací

motor

ekonomických

aktivit.

Anderson

zd raz uje

roli

„environmentálních podnikatel “ p i hledání efektivn jších alokací p írodních zdroj [Anderson, Leal, 2001]. Na základ

dostupných informací v daném míst

vytvá ejí podnikatelé plány o využívání vzácných zdroj

a

ase

a prost ednictvím jejich

realizace (nap . výroba zboží, poskytování služeb) doufají v uspokojení pot eb Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 62

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti spot ebitel

a dosažení zisku. P i sestavování t chto plán

po ítat pouze se zdroji, ke kterým mají dispozi ní práva, p

mohou podnikatelé

emž je nutné ustanovit

mechanismus koordinace individuálních plán , aby nevznikaly konflikty. Jaká instituce je tímto mechanismem? lov k A má jistotu o napln ní svého plánu, který po ítá s využitím zdroje X, pouze ve chvíli, kdy je z ejmé, že

lov k B nem že libovoln

sestavit a realizovat

alternativní plán o využití stejného zdroje. Ve spole nosti, kde r zní jednotlivci sledují zné cíle, m že být efektivního využívání zdroj dosaženo pouze ve chvíli, kdy jsou minimalizovány konflikty týkající se

erpání t chto zdroj . Z toho vyplývá, že

nezbytným základem [ekonomického systému] ... je soukromé vlastnictví“ [Cordato, 1992: 63].

Individuální vlastnická práva jsou proto ozna ována za podmínku ekonomické prosperity a míru.39 P i jejich existenci je maximalizován spole enský blahobyt – tj. nevznikají konflikty, jejichž d sledkem je plýtvání zdroji, podnikatelé mohou vytvá et dostate

dop edu podnikatelské plány (prodlužuje se horizont plánování, snižují se

asové preference), a existuje velká dynamika tvorby nových znalostí a informací. Jak potvrzuje H. Hoppe, „[d]okud lidé jednají v souladu s pravidly, která jsou tvo ena na základ instituce soukromého vlastnictví, spole enský blahobyt je optimalizován“ [Hoppe, 2004: 55]. Naopak, jsou-li vytvo eny bariéry pro vytvo ení vlastnických práv i pro jejich d sledné prosazování, spole enský blahobyt se snižuje.40 Dle F. A. Hayeka: „Pochopení myšlenky, že dobré ploty d lají dobré sousedy, tj. že

lov k m že

využívat svou znalost p i sledování svých cíl , aniž by se dostal do sporu s ostatními, pouze když lze narýsovat jasné hranice mezi doménami svobodného jednání jednotlivých lidí, je základem, na n mž spo ívají všechny známé civilizace ...

39

Za empirický d kaz tohoto tvrzení považují „rakouští“ ekonomové i Anderson historické p íklady rychlého rozvoje spole ností, v nichž bylo soukromé vlastnictví respektováno, i naopak úpadek a degradaci bohatství v socialistických ekonomikách (viz nap . Pipes, 1999; Anderson, Leal 2001; Šíma, 2004; Rosenberg, N.: „How the West Grew Rich“, Basic Books Inc., 1986, aj. Tento d kaz však není nezbytn nutné podat, jelikož vlastnictví je chápáno jako východisko, apriorní podmínka existence lidské spole nosti [Lipka, 2007]. 40 Jak podotýká Rothbard: „Jakmile se na scén objeví intervence, je vytvo en konflikt, nebo všichni lidé i skupiny se budou snažit dostat mezi ty, kdo vyt ží isté zisky, tj. budou chtít být sou ástí týmu provád jícího intervenci. Nikdo nebude chtít z stat mezi ob mi“ [Rothbard, 2005: 628]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 63

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vlastnictví ... je jediným dosud vymyšleným ešením slad ní lidské svobody a absence konfliktu“ [Hayek in Šíma, 2004: 63].

Rakouská škola a z ní vycházející tržní p ístupy k ochran životního prost edí tedy neuvád jí pouze argumenty, pro zdroj

státní vlastnictví a vládní regulace p írodních

p ináší horší výsledky a pro

efektivní. Snaží se zárove

jsou vzhledem k uvedeným kritériím mén

obhájit, pro je soukromé vlastnictví nejlepší možnou

formou organizace spole nosti, a už lidé usilují o zvýšení materiálního blahobytu i o kvalitn jší životního prost edí. Tato obhajoba soukromého vlastnictví je založena: a) v p ípad rakouské ekonomie životního prost edí na Lockeových p irozených právech,41 b) v p ípad

Andersonova tržního p ístupu k ochran

životního prost edí na

efektivnostním argumentu (viz výše), c) oba tržní p ístupy se shodují, že ustanovením soukromého vlastnictví dojde k eliminaci vládních selhání p i alokaci p írodních zdroj (a tudíž k zamezení plýtvání). Tato nad azenost jednoho režimu správy – soukromého vlastnictví – je kritizována oponenty tržních p ístup – nezbytnost existence individuálních vlastnických práv je ozna ována za normativní soud.

41

Jedná se o 4 pravidla [Locke, 1991; Rothbard, 2005]: 1. Každý lov k je bezvýhradným vlastníkem svého t la. 2. Každý lov k má právo p ivlastnit si nikým dosud nevlastn né zdroje tak, že smísí svou práci s t mito zdroji (tzv. prvotní p ivlastn ní – homesteading). 3. Každý lov k je vlastníkem plod své práce. 4. Každý lov k že získat zdroje vlastn né jinými lidmi pomocí dobrovolné sm ny. S t mito pravidly se pojí povinnosti zdržet se výkonem svého vlastnického práva p sobení újmy ostatním vlastník m, zdržet se odebírání majetku ostatním a „zanechat p i p ivlastn ní si ásti spole ného zdroje dostate né množství zdroje ve stejné kvalit pro ostatní“ [Dolan, 2007: 168]. Poslední jmenovanou povinností (p edevším jejími d sledky v okamžiku, kdy nezbývá dostate né množství zdroje pro ostatní) se budeme dále zabývat v kap. 5.2. Dle Pipese jsou vlastnická práva „zako en na v pudu sebezáchovy [lidí i zví at], ale mají také významnou psychologickou dimenzi, jelikož posilují pocit sebejistoty a p íslušnosti“ [Pipes, 1999: 116]. Hoppe k apriorismu uvedených ty Lockeových pravidel uvádí, že je možné je vyvrátit pouze ve chvíli, prokážeme-li prosp šnost i udržitelnost jejich opaku (tzn. obhájíme otroctví oproti vlastnictví sebe sama nebo státní vlastnictví zdroj oproti soukromému vlastnictví apod.) [Hoppe, 2004]. P ijmeme-li tato pravidla jako nutnou podmínku ekonomické efektivnosti a spole enského blahobytu, musíme je d sledn aplikovat na všechny vzácné statky (tedy i p írodní zdroje). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 64


Proces ustanovení vlastnických práv

Až doposud jsme objasnili, pro p edstavitelé tržních p ístup

k ochran

prost edí up ednost ují soukromé vlastnictví p írodních zdroj . Nemén

životního závažnou

otázkou je, za jakých okolností vlastnická práva vznikají, kým jsou ustanovena a prosazována. Východiskem pro následující výklad je Mengerova teorie statk .42 Jsou-li statky volné (dle Mengera tzv. neekonomické) neexistuje d vod vynakládat úsilí k jejich ivlastn ní. Statky jsou dostupné ve v tším množství, než jsou v daném ase a míst

pot eby len

spole nosti. Rozpoznáním neekonomického charakteru statku

dochází jednotlivec k záv ru, že „i kdyby ostatní lenové spole nosti pln uspokojili svoje požadavky, zbude více než dostate né množství k tomu, aby své pot eby uspokojil i on sám“ [Menger, 1994: 100]. Zcela odlišná je situace u statk vzácných (ekonomických), u nichž dostupná zásoba nesta í k uspokojení všech aktuálních pot eb. Jednotlivci ekonomizují – tj. snaží se opat it si dostate nou zásobu k uspokojení svých pot eb, uvažují o spot eb statku v ase apod. Vzniká konflikt, který že být vy ešen pouze ustanovením vlastnictví, jež nabývá r zných forem, ale jako instituce je od lidské spole nosti neodd litelné. V tšina volných statk

má v ase

tendenci stát se statky vzácnými z d vodu rozši ování pot eb lidí, zv tšení populace a snížení dostupné zásoby [Menger, 1994]. Tlak na vytvo ení vlastnictví vniká spolu se vzr stající vzácností zdroje. Dle Andersona vlastnická práva vzniknou v okamžiku, kdy o ekávaný užitek ze vzniku práv opodstatní náklady na jejich ustanovení a prosazování. „Tento kalkulus bude záviset na takových prom nných jako o ekávaná hodnota zdroje, technologie pro ení a monitoring práv a právní a morální pravidla, která podmi ují jednání zú astn ných stran“ [Anderson, Leal, 2001: 23]. Všechny tyto faktory se m ní v ase, proto se i vlastnická práva neustále vyvíjejí. Vznik a podobu vlastnických práv tedy ur ují pot eby trhu – tj. jednotlivci, kte í jsou s dosud nevlastn ným zdrojem

42

Pojmem „statek“ ozna ujeme každou v c i látku, která má schopnost uspokojit lidské pot eby (tj. je rozpoznána její užite nost a lov k disponuje silou v c i látku ovládnout tak, aby k uspokojení pot eb mohlo dojít) (více viz Menger, 1994). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 65

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti v interakci. Konkrétní pravidla jsou stanovena formou dohody na úrovni uživatel

43

nebo jsou (v pojetí rakouské ekonomie životního prost edí) automaticky odvozována ze ty výše uvedených p irozených práv (nap . princip prvotního p ivlastn ní dosud nevlastn ných zdroj pravidel

– viz dále kap. 4.5) [Rothbard, 2007]. Tento systém tvorby

i práv je decentralizovaný a nevyžaduje existenci zast ešující (vládní)

autority. V této souvislosti nutno podotknout, že p edstavitelé tržních p ístup k ochran životního prost edí vycházejí z tradice anglosaského systému zvykového práva (common law)44, jež bylo tvo eno pravidly a zvyky zt lesn nými v soudních rozhodnutích [Meiners, Yandle, 2000]. Jak uvádí Anderson: „Ve chvíli, kdy jsou lidé nuceni elit vzácnosti ur itého zdroje, ... v nují zvýšené úsilí pokus m ustanovit a ochránit legitimní nároky na tento zdroj... Stanovení vlastnických práv proto nezávisí na oficiální vlád “ [Anderson, Snyder, 1997: 31].

Neexistence vlastnických titul

k vzácnému zdroji ( i ur itému toku jeho užitk )

neindikuje tržní selhání, ale nákladnost vytvo ení práv, které nejsou jednotlivci dosud ochotni podstoupit. V takovém okamžiku není zaru eno, že by p evzetí alokace práv vládou problém vy ešilo [Anderson, Leal, 2001]. Role vlády není v celém procesu tvorby a prosazování práva nulová – vláda se m že podílet na tvorb práva podle liberálních princip

[viz nap . Rothbard, 2007] nebo m že snižovat náklady

prosazování práv pomocí soud [Anderson, Leal, 2001].

4.3

Implikace pro oblast ochrany životního prost edí

Na základ

uvedených skute ností m žeme vyvodit záv ry pro oblast ochrany

životního prost edí. Již jsme uvedli d vody, pro

z pohledu protržních ekonom

soukromí vlastníci nakládají se svým majetkem lépe než ú edníci a politici

43

Viz známý Demsetz v p íklad indiánských kmen , které se po zvýšení cen bob ích k ží dohodly o zavedení soukromého vlastnictví jednotlivých loviš (viz Demsetz, 1967; esky in Šíma, 2004). 44 Zvykové ( i jinak obecné, oby ejové) právo je právo tvo ené soudy. Jedná se o soubor pravidel a zvyklostí. „P i tomto rozhodování se uplat ovala zásada stare decisis, tedy soud byl vázán p edchozím rozhodnutím v téže nebo typov podobné v ci. Mluvíme tak o preceden ních rozhodnutích“ [Volný in Meiners, Yandle, 2000: 9]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 66

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti s ve ejnými

i kolektivními statky. Nyní zodpovíme otázku, jakým zp sobem

zamezuje soukromé vlastnictví znehodnocování životního prost edí. Podle Andersona jsou pomocí vymezení soukromých vlastnických práv lépe podchyceny hodnoty, jež lidé v

i statk m životního prost edí skute

chovají – o

ochran p írodních zdroj se uvažuje p i zohledn ní relativní vzácnosti všech statk (vždy je n co za n co). Je ustanovena rovnováha mezi užitím a konzervací tak, že nedochází k nadm rnému poškozování, ale ani nadm rné ochran p írodních statk , které nejsou ve srovnání s jinými statky tolik vzácné. Zdroje jsou p esm rovány do rukou t ch, kdož si jich nejvíce cení [Anderson, Leal, 2001]. Díky „environmentálních podnikatel “ jsou efektivn

innosti

ešeny problémy externalit (jejich

existence otevírá podnikatelské možnosti pro ty subjekty, které objeví nové zp soby jejich internalizace) [Anderson, Leal, 2001]. Rakouská ekonomie životního prost edí navíc ukazuje postupy i principy, s využitím kterých by práva m la být vytvá ena, udržována a vynucována. V souvislosti se statky životního prost edí je jedním z t chto klí ových princip prvotní p ivlastn ní – tj. technologická jednotka zdroje45 náleží tomu, kdo s ní první smísil svou práci [Rothbard, 2007].

ada p írodních zdroj je takto p ímo svázána s vlastnictvím p dy

(nap . vlastníkovi p dy náleží i vzduch nad jeho pozemkem a b ehové právo i právo na vodu odebranou z vodního toku). Prvotní p ivlastn ní se m že vztahovat i na frekvence pro vysílání rádiových vln, decibely pro emise hluku i p ivlastn ní si vody i vzduchu pro vypoušt ní ur itého množství zne išt ní [Rothbard, 2007]. Takto získané vlastnictví je p edm tem ochrany v

i vn jší invazi, která v rámci zvykového

práva nabývala podoby nepovolaného vstupu na cizí pozemek nebo nep ípustného obt žování.46 D sledkem konfliktu je ob anskoprávní spor. Z hlediska práva je

45

K technologické jednotce viz Rothbard: „Velikost takové jednotky závisí na konkrétním druhu zboží nebo zdroje a musí být ur ena soudci, porotou nebo rozhodci, kte í jsou v dané oblasti odborníky. Jestliže íkáme, že zdroj je ve vlastnictví osoby A, potom musí osoba A vlastnit takové množství tohoto zdroje, aby toto vlastnictví zahrnovalo všechny nezbytné p íslušnosti“ [Rothbard, 2007: 265]. Nap . vlastnictví rádiové frekvence bylo ur eno ší kou, délkou a místem, vlastnictví p dy ú edn stanovenou rozlohou p dy, již si mohl jeden farmá ivlastnit, apod. 46 Rozdíl mezi t mito jevy je následující: „Nepovolaný vstup je invaze ohrožující zájmy navrhovatele na jím výlu vlastn né p , zatímco nep ípustné obt žování je zasahováním do jejího použití a uspokojení, které z tohoto použití plyne. Rozdíl je tedy jako mezi … padnutím pokáceného stromu na majetek souseda a rušením Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 67

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti irelevantní, zda má invaze povahu b žné krádeže, složky životního prost edí, jež má následn

i zda se jedná o zne išt ní

negativní efekt na n

í majetek.

Podstatné je pouze to, zda byla invazí zp sobena prokazatelná újma, zda existuje inná souvislost mezi jednáním obžalovaného a škodou a jaká je

asová

posloupnost vzniku vlastnických práv [Rothbard, 2007; Meiners, Yandle, 2000]. Jak uvádí Rothbard: „[V] p ípadech, kdy ‘zne iš ovatel’ byl v konkrétním míst

první a za al se

zne iš ováním ješt p ed p íchodem majitel okolních pozemk , hovo íme o získání práva uvalení v cného b emene na emise zne išt ní i hluku na základ prvotního ivlastn ní… Zne išt ní ovzduší za t chto podmínek pak není delikt, ale nezpochybnitelné právo zne iš ovatele, pohybuje-li se v mezích vydrženého v cného emene. Naopak v p ípadech, kdy v cné b emeno neexistuje a zne išt ní vzduchu je postižitelné lidskými smysly, jedná se o ob anskoprávní delikt per se – tj. o nezpochybnitelný zásah do vlastnických práv na ovzduší druhé osoby“ [Rothbard, 2007: 277-278].

Zne išt ní životního prost edí je zabrán no prost ednictvím oprávn ných žalob poškozených osob, které se domáhají zabrán ní invaze na sv j majetek. Soudní rozhodnutí o úhrad

škody a uvalení zákazu

innosti nutí zne iš ovatele po ítat

s náklady svého jednání. Jak asto namítají kritici, újma a p

inná souvislost, jež

není žalobce schopen nade vši pochybnost prokázat, z stane nepostižena [Cole, 1999]. Ani v systému vládní regulace však není eliminováno veškeré zne išt ní.47 Rovn ž obava z teroru zne iš ovatel , jež obsadí ur ité území jako první, se historickými studiemi nepotvrdila [viz Meiners, Yandle, 2000]. Z popsaného zp sobu ochrany životního prost edí, jenž je vedlejším efektem ochrany individuálních majetkových hodnot, vyplývá odlišný p ístup k problému zne išt ní i jiné pojetí externích efekt , než jaký prezentuje neoklasická

jeho no ního klidu hlukem z válcovny“ [Posner in Rothbard, 2007: 262]. Nepovolaný vstup je nelegální sám o sob , „zatímco, aby mohlo být obt žování p edm tem žaloby, musí ob v d sledku vniknutí utrp t škodu“ [Rothbard, 2007: 262]. 47 Avšak v p ípad tržního ešení je zne išt ní tolerováno p ímo na základ rozhodnutí poškozeného (a už z d vodu dohody, subjektivní preference i do asné nemožnosti p edložit dostatek d kaz ), zatímco v p ípad vládní regulace je ást zne išt ní legalizována na základ spole enské dohody, což však nemusí odrážet názor nositel újmy. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 68

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti environmentální ekonomie. Tyto rozdíly detailn

analyzuje rakouská ekonomie

tržního prost edí, zatímco Anderson v tržní p ístup se více orientuje na shromaž ování empirických poznatk

pro podporu uvedených tvrzení. Další dv

subkapitoly se proto odkazují p edevším na autory prvního tržního p ístupu, by nejsou s Andersonovým sm rem v zásadním rozporu.

4.3.1

P ehodnocení problému zne išt ní

edstavitelé rakouské ekonomie životního prost edí nechápou zne išt ní jako množství látky X emitované do ur ité složky životního prost edí. Jedná se o jev, „který zp sobuje konflikt mezi jednotlivci o využití zdroje, a tím narušuje efektivní tvorbu a realizaci jejich plán . Problém zne išt ní se tedy netýká poškozování životního prost edí, ale konflikt jednotlivc p i využívání fyzických zdroj “ [Cordato, 2004: 7].48 Z toho dále vyplývá, že: „Lidé nemohou poškodit životní prost edí. Mohou ho pouze zm nit do té míry, že poškodí jiné lidi, kte í plánovali využít jeho složky jiným (konfliktním) zp sobem“ [Cordato, 2004: 7]. Jak už jsme uvedli, o legitimit nárok

lidí, jejichž plány byly narušeny, rozhoduje chronologie vzniku vlastnických

titul . Tuto definici zne išt ní spl uje ada klasických p íklad , jako nap . vypoušt ní látek z továrny proti proudu, které poškozují farmá e na dolním toku eky, nebo dobytká , jehož dobytek ni í úrodu na farmá ov

poli. Hlavní rozdíly oproti neoklasickému

ístupu shrnují následující t i body [Cordato, 2004]: Kde není žalobce, není soudce. Tj. nejsou-li po proudu eky žádní další vlastníci pozemk , nemohou být splašky ze zem

lské usedlosti na horním toku eky

ozna eny za zne išt ní, jelikož nevzniká žádný konflikt. Z pohledu rakouské ekonomie

životního

prost edí

nemohl

být

nap .

Robinson

Crusoe

zne iš ovatelem.

48

Naproti tomu v rámci neoklasické environmentální ekonomie je zne išt ním vedlejší produkt lidských inností, který rozevírá propast mezi spole enskými a soukromými náklady, a tím odchyluje spole nost od ideálu Paretova optima. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 69

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Neexistuje žádná optimální (uzákon ná) úrove zne išt ní životního prost edí – tzn. žádné limity i platby legalizující ur itou ást vypoušt ných odpadních látek. O mí e tolerování negativního jev rozhoduje poškozený na základ

svých

subjektivních preferencí a s p ihlédnutím ke zp sobu užívání svého majetku. Nap . chovatel pstruh nebude tolerovat žádné zne išt ní eky, které by ohrozilo jeho podnikání, naopak lidé ve m st úrove

se mohou rozhodnout tolerovat vyšší

hluku apod. O „nep ípustnosti“ zne išt ní rozhoduje vždy vlastník

poškozovaného majetku v konkrétním míst a ase. Spole enské náklady nehrají p i konfliktech mezi zne iš ovatelem a poškozeným žádnou roli. Podle tradi ního pojetí: „Problém [se znehodnocováním životního prost edí] existuje, protože dochází k ‘nadprodukci’ ur itého statku, zatímco jiné statky nejsou produkovány v dostate né mí e... Náklady, které je nutné kompenzovat, nejsou ty, jejichž nositelem jsou ob ti, ale náklady, které jsou uvaleny na ‚spole nost‘ díky chybné alokaci zdroj

v d sledku externality...“

[Cordato, 2004: 7]. V praxi jsou za ú elem kompenzace spole enských náklad na zne iš ovatele uvalovány dan . Tyto prost edky však nejsou p evád ny ve prosp ch poškozených (jejich újma tedy není kompenzována). Zavád ní daní, limit apod. tedy ne eší konflikty mezi zne iš ovateli a poškozenými. Cílem vládní ekologické politiky je dosáhnout „spole ensky“ akceptovatelné úrovn zne išt ní životního

prost edí,

nikoliv

identifikovat

konflikty

týkající

se

narušování

vlastnických práv a ešit je ve prosp ch oprávn ných vlastník . ešení problému zne išt ní podle p edstavitel

rakouské ekonomie životního

prost edí spo ívá v minimalizaci možných konflikt , jež narušují podnikatelské plány a snižují blahobyt. Výlu né soukromé vlastnictví všech vzácných zdroj , u nichž jsou náklady na vytvo ení vlastnictví opodstatn ny užitky, napom že skrze individuální preference jednotlivc dosažení takové úrovn ochrany životního prost edí, jakou si lidé p ejí. P írodní zdroje se kontinuáln p esouvají do rukou t ch, kdož si jich nejvíce cení (tj. do rukou výrobc stejn jako do rukou konzerva ních hnutí). Demonstrují-li jednotlivci své estetické hodnoty, vytvo í se na trzích nabídka, pomocí které je bude


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti možné uspokojit.49 Nejsou-li jednotlivci nositeli estetických i altruistických hodnot (což je obecn situace ve spole nostech s nižší úrovní materiálního zabezpe ení), statky životního prost edí budou více konzumovány a mén chrán ny. Otázkou je, zda by tržní systém p inesl vyšší i nižší míru zne išt ní, než pozorujeme dnes v rámci regula ních schémat.50 Jediná odpov

, kterou lze poskytnout, však je,

že by kvalita životního prost edí byla taková, o jakou by lidé (vlastníci práv) na základ kalkulace náklad a p ínos a svých subjektivních preferencí stáli. 4.3.2

Teorie externalit

Jak vyplynulo z „rakouské“ teorie blahobytu, externality nemají povahu tržních selhání, díky kterým ekonomika nedosahuje optimální úrovn produkce a optimálních cen na trzích. Znamená to, že zdaleka ne všechny efekty spl ující tradi ní definici externalit jsou a priori nežádoucí, a proto není nutné je napravovat vládními zásahy. Naopak, ada pozitivních externalit dokonce spole enský blahobyt v pojetí rakouské školy zvyšuje. Jak uvádí R. Cordato, abychom nebyli nuceni koncept externalit zcela odmítnout pro jeho nekonzistentnost (viz nap . Simpson, 2005), je nutné provést jeho ehodnocení a rozlišit spole ensky akceptovatelné externality a ty, jež jsou ur eny k náprav [Cordato, 1992]. Nápov dou pro toto len ní je p iložené schéma.

49

Nutno podotknout, že se nejedná pouze o nabídku rekreace v isté p írod , ale také nap . o neziskové organizace financované filantropy, usilující o ekologickou osv tu i absolutní konzervaci p írodních zdroj , které se jim poda ilo získat do vlastnictví apod. (viz nap . Block, 2007). 50 Zatímco p i zohledn ní prvního uvedeného bodu existuje již zmín né riziko nadvlády zne iš ovatel (tj. v tší zne išt ní než dnes), akceptace druhého bodu m že p sobit opa ným sm rem. Vlastník prioritního vlastnického titulu je oproti zne iš ovateli vždy v právu, bez ohledu na to, zda je zne iš ovatelem pouhý farmá i strategicky významný podnik (viz p íklad papírny v Meiners, Yandle, 2000). Liberální právní doktrína založená na irozených právech iní z každého vlastníka mocného oponenta. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 71


obr. 4:

len ní externalit

Negativní externality

Pozitivní externality

Akceptované

A

B

Ur ené k náprav

C

D

Zdroj: Cordato, 1992

Hlavním

problémem

negativních

externích

efekt

je

vznik

konfliktu

mezi

zne iš ovatelem a poškozeným o využití vzácného zdroje. P i existenci fyzické invaze, jenž zp sobila újmu (viz nap . zem

lec versus chovatel pstruh ), se jedná

o jev ur ený k náprav (sektor C). Poškozený žádá o kompenzaci škody a zamezení negativní innosti. Ur itá ást negativních externalit, u nichž nelze prokázat p

inou souvislost mezi

újmou a zne iš ovatelem, se nachází v sektoru A. Tyto jevy se eší dohodou mezi zne iš ovatelem a poškozeným nebo se jedná o situace, jež mohou být za ur itých okolností poškozenými tolerovány (nap . zápach z polí obt žující vesnici v dob hnojení, hluk v dob

silvestrovských oslav apod.). V rámci této kategorie mohou

rovn ž figurovat jevy, které by poškození rádi uplatnili u soud

k náprav , ale

doposud neexistuje (technický) zp sob, jak prokázat újmu, p ípadn vysledovat vazbu mezi újmou a zne iš ovatelem. V takovém p ípad

není možné mají však

poškození významnou motivaci poptávat nové technické prost edky, pomocí kterých bude možné vysledovat transfer zne išt ní v ovzduší zp t k jeho zdroji, prokázat újmu na majetku

i lidském zdraví apod. Krom

toho spadají do sektoru A také


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti psychické újmy (nap . ztráta dobrého jména, ztráta hodnoty majetku v d sledku vývoje cen na trzích apod.), jež však nemají povahu fyzické invaze, a proto oprávn

nejsou ur eny k náprav [Cordato, 1992].

Uvedené

len ní je obecným návodem k tomu, jaké negativní externality budou

napravovány. Jak jsme uvedli, každý vlastník má právo na svém majetku vykonávat innosti, které uzná za vhodné, dokud jeho jednání nezp sobí takovou invazi na cizí majetek, která je vlastníkem tohoto majetku shledána jako nežádoucí. O tom, jaký zp sob ešení (žaloba, domluva, tolerování jevu) bude v konkrétních p ípadech zvolen, závisí na subjektivním rozhodnutí poškozeného, jeho schopnosti prokázat míru narušení vlastnických práv. Ve spole nosti ízené podle Lockeových zákon tedy není cílem kompenzovat za každou cenu všechny jevy nabývající charakteru negativní externality. To p i komplexnosti spole enských vztah koneckonc

provád t nelze a

se to ned je ani dnes, kdy jsou externality ešeny vládní regulací

[Cordato, 1992]. Pozitivní externality naproti tomu nejsou chápány symetricky jako opak negativních externalit, jelikož s jejich existencí není spojen vznik žádného konfliktu ani narušení vlastnických práv.

lov k podstupující náklady konkrétní

innosti svým jednáním

demonstruje, že jeho individuální blaho se oproti d ív jší situaci zvyšuje. Skute nost, že jeho projekt p inese dodate né užitky jinými lidem, mu nezabrání, aby ud lal to, co zvýší jeho vlastní blahobyt [Cordato, 1992]. Jelikož neexistuje žádné m ítko pro posouzení „optimálního“ spole enského výstupu, nelze íct, že inností generujících pozitivní externality je provád no málo. Z pohledu teorie blahobytu rakouské školy nep edstavují proto tyto jevy žádný „problém“, který by bylo nutné „ ešit“.51 Z toho vodu se naprostá v tšina pozitivních externalit nachází v sektoru B a existuje reálné nebezpe í, že sektor D z stane zcela prázdný [Cordato, 1992].52

51

Podle tradi ní neoklasické teorie blahobytu snižují i pozitivní externality spole enský blahobyt, protože statk , které tyto pozitivní efekty generují, je vyráb no p íliš málo. Takové statky je pak efektivní poskytovat vládou (tj. ve ejné nebo kolektivní statky) nebo dotovat jejich producenty. 52 Mezi ekonomy rakouské školy existují v této otázce rozpory. Mises uvádí p ípady, zejména v souvislosti s vynálezy a publikacemi, u kterých se domnívá, že pozitivní externality mohou v této souvislosti mít negativní dopad na spole enský blahobyt. Ani v tomto p ípad se však nejedná o problém externích užitk per se, ale op t o problém jasn definovaných a prosaditelných vlastnických práv [Cordato, 1992]. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 73

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ehodnocení konceptu externalit, respektující metodologii rakouské ekonomie životního prost edí, je však pouze dokreslením d íve uvedených skute ností s využitím terminologie neoklasické environmentální ekonomie. Teorii externalit není v rámci p edstaveného paradigmatu v nován významný prostor.

4.4

Role etiky?

Na základ

p edstavené metodologie v kap. 4.1 konstatujeme, že tržní p ístupy

k ochran životního prost edí jsou v

i vnášení hodnotových soud do ekonomické

analýzy nejvíce rezistentní. D vodem je jejich silný metodologický individualismus, subjektivismus a kritika vlády coby etického aktéra p i alokaci zdroj . Obecn platí, že ím více jsou ekonomové naklon ni prosazování spole enských hodnot (rovnost, udržitelnost, spravedlnost), tím více prostoru je vytvo eno pro arbitrární stanovení cíl – tj. toho, co je správné. P edstavitelé tržních p ístup k ochran životního prost edí pln

d

ují jednotlivci a racionalit

jeho jednání založeném na individuálním

(sobeckém) zájmu. Ten nevylu uje altruistické jednání, avšak jak podotýká T. Anderson „dobré zám ry nemusí vždy vést k dobrým výsledk m“ [Anderson, Leal, 2001: 5]. Jednotlivec má vždy nejlepší informace pro svá racionální rozhodnutí, prostor pro arbitrární stanovení cíl se tedy zužuje na minimum. Hodnoty budoucích generací a írody jako takové (nad rámec užitné a estetické funkce) mohou vstupovat do rozhodování pouze skrze preference dnes žijících lidí, jelikož hodnota je subjektivní koncept [Menger, 1994]. Práva zví at jsou spíše filozofickou než ekonomickou otázkou a jejich deklarováním nedojde v jednání jednotlivc ke zm

, dokud zví ata

nebudou sama jednat jako morální entity – tj. dokud nebudou zárove uv dom lými nositeli zodpov dnosti [Block, 2007; Hoppe, 2004].53

53

Viz nap . Watson v argument: „… výrok, že n jaká entita má práva, má smysl pouze ve chvíli, pokud tato entita m že splnit recipro ní povinnosti, nap . jednat jako morální agent. Aby to bylo možné … musí entita být (1) sou ástí spole nosti, (2) rozum t obecným princip m, (3) mít svobodnou v li, (4) rozum t vytvo eným princip m, (5) být fyzicky schopna jednat, (6) být ochotna jednat podle vytvo ených princip “ [Kneese, 1995: 197]. Pokud zví ata nejsou schopna vstoupit s lidmi do interakce charakterizované uvedenými body, nemohou Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 74

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Za významný hodnotový soud v rámci tržních p ístup k ochran životního prost edí je n kdy ozna ován požadavek d sledného vymezení soukromých vlastnických práv ke statk m životního prost edí. Odkud se tato hodnota bere? A pro má být a priori akceptována? V p edchozích kapitolách jsme uvedli argumenty pro soukromé vlastnictví jako jediný zp sob efektivní alokace zdroj , mírového soužití lidské spole nosti a podmínku prosperity. Jak dále uvád jí Anderson a Leal, principy tržních ístup k ochran životního prost edí odpovídají princip m p írody: „Již od Darwinovy revolu ní studie o evoluci v tšina v deckých p ístup implicitn edpokládala, že sobecký zájem obecn dominuje jednání vyšších i nižších forem života. Jednotlivec ur itého druhu m že jednat altruisticky a spolupracovat s jinými druhy, ale p ežití druhu závisí na p izp sobení se zm nám parametr

tak, že se

zvýší pravd podobnost p ežití jednotlivce i druhu. Domnívat se, že lov k nesleduje sobecký zájem ... je heroickým p edpokladem o Homo sapiens, stejn jako o jiných druzích“ [Anderson, Leal, 2001: 6].

Tato p irozenost využitá ve prosp ch zachování hodnoty statk životního prost edí je aktivována práv p i soukromém vlastnictví t chto statk . Této argumentaci oponují nap . ekologi tí institucionální ekonomové. Vatn uvádí, že domn nka, že soukromé vlastnictví p írodních zdroj

je jediným správným režimem správy, je mylná –

„soukromí vlastníci, spoluvlastníci komunitního vlastnictví a státní agentury mohou všichni p sobit na existujících trzích“ [Vatn, 2005: 261].

být považovány za nositele práv. Jak uvádí Block, není v takovém p ípad nutné pro zví ata d lat víc, než jsou ona ochotna u init pro nás. Zárove však nevylu uje možnost, že n které zví ecí druhy této úrovn v budoucnu dosáhnou [Block, 2007].



5

Vy erpatelnost surovinových zdroj

Zájem o vy erpatelnost primárních surovinových zdroj do zna né míry zd vod uje následující citace: „Vy erpání surovinových zdroj je v myšlení mnoha lidí pouze v cí víry, a to i p es jednozna nou evidenci klesajících reálných cen mnoha surovinových zdroj . Bohužel je tento pocit o vy erpatelnosti surovinových zdroj skute ný (i p es existující fakta) a ovliv uje politiku (Stroup - Baden, 1979). Je zcela jist

nezvratným faktem, že planeta Zem

disponuje ur itou fyzicky

omezenou zásobou nerostných surovin, která by v p ípad nem nných spot ebních a výrobních vzorc surovinových zdroj

5.1

mohla být vy erpána. Znamená to však, že k vy erpání 54

n kdy v budoucnosti skute

dojde?

Koncepty omezenosti a indikátory vzácnosti

Vy erpatelnost surovinových zdroj

je jednou z nej ast ji studovaných otázek

z oblasti ochrany životního prost edí a jednou z nedílných sou ástí knih zabývající se environmentální ekonomií jak v anglicky (nap . Turner-Pearce-Bateman, 1994; Pearce-Turner, 1990; Krutilla-Fisher, 1975; Tietenberg, 1992 a ada dalších), tak v n mecky psané literatu e (nap . Siebert, 1983; Endres, 1985; Jaeger, 1993 a ada dalších). Impulsem pro studium vy erpatelnosti se p itom stala zpráva

ímského

54

V této kapitole se zam íme p edevším na otázku vy erpatelnosti neobnovitelných surovinových zdroj . Vy erpatelnosti obnovitelných zdroj se budeme v novat pouze okrajov . Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 76

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti klubu z roku 1972 s názvem Meze r stu (Limits to Growth), která prognózovala úplné vy erpání surovinových zdroj v horizontu kratším než 100 let55. Ihned po svém vydání se tato kniha stala p edm tem kritiky, p edevším z ad ekonom . Jak je z ejmé z práce Mojmíra Hampla (2004; 23), tato kritika byla v ad ípadech zna

nesmlouvavá. P edm tem kritiky se stala nejen celá práce, ale

edevším model, na n mž predikce o vy erpatelnosti stojí. Hlavním trnem v oku ekonom

se stal p edevším malthusiánský fundament, na n mž je celá kniha

založena a který již ekonomové považovali za dávno p ekonaný. Malthus56 vycházel z p edpokladu tzv. absolutní fyzické omezenosti zásob surovinových zdroj . Z dlouhodobého hlediska musí nár st sv tové populace, která klade stále v tší nároky na surovinové zdroje, vést k jeho absolutní degradaci a vy erpání. Vodítkem pro ur ení po tu let, kdy dojde k finálnímu vy erpání zdroje, je itom znalost sou asné známé zásoby surovinových zdroj

porovnaná s

edpokládanou poptávkou po t chto zdrojích57. Empirickým testováním prošel tento podíl v minulosti již mnohokrát. TurnerPearce-Bateman (1994; 224-226) shrnují výsledky testování ady autor tak, že na základ získaných dat není t žké prokázat, že jsme se k vy erpání ani nep iblížili (uvedený index neustále roste). Hlavním d vodem je naprostá absence zohledn ní izp sobovacích mechanism

na stran

nabídky a poptávky v ase, m nící se

náklady t žby, technologické zm ny, p edpoklad stabilního r stu poptávky v ase a nem nnost tohoto r stu i skute nost, že jako východisko pro výpo et byla zvolena sou asná známá zásoba. Endres (1985; 121) navíc dodává, že: „doba do vy erpání 55

kte í auto i se zabývají otázkou, zda by vy erpání surovinových zdroj m lo tak zásadní spole enské dopady, jak se obecn p edpokládá. Odpov na tuto otázku poskytl v roce 1999 M. Weitzman ve své práci Pricing the Limits to Growth from Minerals Depletion, v které došel k záv ru, že vy erpání surovinových zdroj by m lo za následek ztrátu blahobytu spole nosti ve výši nejvýše 1 %. Ztrátu blahobytu p itom definoval jako rozdíl mezi hrubým národním d chodem a s velkou mírou nep esnosti odhadnutou hodnotou vy erpatelných surovin, které p isp ly k tvorb tohoto d chodu. Na p íklad USA p edstavuje tato ztráta jen 250 $/osobu a rok (Benjamin, 2000). 56 Thomas R. Malthus (1766 - 1834), p edstavitel klasické politické ekonomie, svou myšlenku p edstavil v knize Essay on the Principle of Population z roku 1798. 57 Jak ve své knize uvád jí Turner-Pearce-Bateman (1994; 224), vžilo se pro tento podíl ozna ení „static stock index (SSI)“ – vzhledem k tomu, že tento index pracuje se sou asn známou zásobou, pak musí nutn docházet k podhodnocování skute né zásoby; v p ípad poptávky se po ítá s jejím exponenciálním r stem, což rovn ž podhodnocuje p sobení r zných p izp sobovacích mechanism na stran nabídky a poptávky v ase. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 77

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zásob primárních surovinových zdroj

ne íká nic o tom, do jaké míry budou tyto

zdroje nutné ve výrob v budoucím období“. Na Malthusiánský koncept navázalo tzv. neo-malthusiánství, které zd raz uje nutnost zavést environmentální limity t žby primárních surovin, protože pokra ující žba vede k vyšší spot eb výnosná nalezišt

a sou asn

energie z d vodu p echodu na stále mén

a mén

vede k nadm rnému zne išt ní životního prost edí

(v etn ni ení krajinného rázu) (Turner-Pearce-Bateman, 1994; 222). Problém vy erpatelnosti je však možné nahlížet i z ricardiánské58 perspektivy. Ricardo vycházel z toho, že postupující t žba surovinových zdroj

bude nutit

vlastníky dol využívat mén kvalitní ložiska, což povede k nár stu náklad t žby. Rostoucí náklady t žby surovin se následn promítnou do jejich tržní ceny, což na trhu povede k substituci primárních surovin levn jšími surovinami, efektivn jšímu využívání zdroj a zvýšené poptávce po recyklaci (Turner-Pearce-Bateman, 1994; 222). Jak dodává Hampl (2004; 14), pak: „Ricarda ned sila p edstava fyzického vy erpání zdroj , ale spíše možnost jejich ekonomického vy erpání“. V jistý okamžik budou totiž náklady t žby tak vysoké (prohibitivn

vysoké), že p i dané

nabídkové cen nebude na trhu odpovídající poptávka. Jak je z ejmé z uvedených koncept , p edevším pak z konceptu ricardiánské vy erpatelnosti, pak index SSI (static stock index) není jediným indikátorem vy erpatelnosti surovinových zdroj . Vedle tohoto indikátoru se v literatu e a v terénních šet eních objevují i následující indikátory (Siebert, 1983; 40): pozitivní cena fyzický koncept ekonomická omezenost hospodá sko-politický koncept

58

David Ricardo (1772 – 1823), rovn ž p edstavitel klasické politické ekonomie, myšlenku vy erpatelnosti diskutoval v knize On the Principles of Political Economy and Taxation z roku 1817. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 78

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fyzický

koncept

v podstat

odpovídá

malthusiánskému

konceptu

vy erpatelnosti. Ekonomická omezenost vychází z komparace nabídky a poptávky po surovinových zdrojích mezi dv ma okamžiky v ase a sledování, zda dochází k p evisu nabídky nad poptávkou i naopak. Pakliže poptávka surovinových zdroj evyšuje nabídku, pak je to signál o zvyšující se omezenosti zdroj . Jedna z variant tohoto indikátoru p itom umož uje zohlednit veškeré p izp sobovací procesy, které probíhají v ekonomice a které ovliv ují výši ceny primárních surovin (nap . technologický pokrok, možnosti substituce, institucionální pravidla

i zm na

spot ebních vzorc ). Hospodá sko-politický koncept je postaven na p edpokladu, že sou asná úrove

spot eby a hospodá ského r stu není dlouhodob

udržitelná,

což se odrazí i na množství poptávaných primárních surovin. Ricardiánské pojetí vy erpatelnosti bylo p edlohou pro jiné indikátory, které lze s ohledem na jejich praktickou využitelnost a výše zmín né nedostatky fyzického konceptu považovat za nejvhodn jší - náklady t žby a reálnou cenu suroviny na trhu (Baumol – Blackman, 2002). V roce 1963 publikovali H.J.Barnett a C. Morse lánek s názvem Scarcity and Growth: The Economics of Natural Resource Availability, ve kterém testovali náklady t žby jako indikátor omezenosti v letech 1870-1957 (Siebert, 1983; 48). Z výsledk

práce uvedených autor

asovém období nedošlo k nár stu pr sledovaných

surovin,

což

signalizuje,

vyplývá, že v uvedeném

rných náklad že

se

t žby u žádné ze

surovinové

zdroje

nestávají

59

vzácn jšími . Také s tímto konceptem je spojena ada nedostatk . P edevším se jedná o skute nost, že tento indikátor nezohled uje technologický pokrok, který má za následek pokles náklad na t žbu surovinových zdroj . Posledním, do této chvíle opomíjeným, indikátorem vzácnosti surovin60 na trhu je jejich reálná cena. Cena hraje na trhu nezastupitelnou úlohu nejen v p ípad primárních surovin, ale i ostatních statk a služeb. Odráží vzácnost statk – nár st

59

Práce W.J. Baumola v 90. letech se snažily navázat na výsledky analýzy Barnetta a Morseho a posunout asový rámec až do roku 1986. Na cenách ropy od roku 1900 – 1986 Baumol ukázal, že až na ropné šoky v 70. letech byla cena ropy až do roku 1986 stabilní (Baumol-Blackman, 2002). 60 Tietenberg (1996; 305) však krom výše uvedených indikátor ceny zdroje a náklad t žby uvažuje ješt tzv. user costs a mezní náklady na vyhledávání zdroje. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 79

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ceny signalizuje r st vzácnosti (nerovnovážná situace na trhu, kdy poptávka je kriteriem vylu itelnosti ze spot eby61.

evyšuje nabídku statku) a sou asn Prohibitivn

vysoká cena m že vést k naprostému zániku poptávky (viz dále

„Hotellingovo pravidlo“). Jak však uvádí Siebert (1983; 46), je možné identifikovat i argumenty, které snižují vypovídají schopnost ceny jako indikátoru vzácnosti. Jedná se p edevším o: chybná o ekávání (jsou-li o ekávání založená na chybných p edpokladech, pak i cena založená na t chto o ekáváních by byla chybná); vliv p epravních náklad

(jsou-li tyto náklady sou ástí finální ceny primární

suroviny a pokud díky technologickému pokroku tyto náklady klesají, pak i p es rostoucí vzácnost m že být cena primární suroviny stabilní i dokonce klesat – cena tak zkresluje reálnou vzácnost); dlouhodobé zm ny ceny v d sledku monopolizace resp. kartelizace odv tví. Tyto argumenty je možné rovn ž vnímat kriticky. P edevším platí, že i chybná ekávání jsou sou ástí rozhodování subjekt

v ekonomice. Racionáln

se

rozhodující subjekt se z chybných o ekávání pou í, což se odrazí i v cen . Dlouhodobé vlivy chybných o ekávání na ceny proto p edpokládají systematicky chybujícího nositele rozhodnutí, což je v rozporu s typickými znaky rozhodování – snahy pou it se z chyby62. epravní náklady nelze vnímat odd len od ceny primárních (práv vyt žených) surovin – jedná se o komplex inností, jejichž výsledkem je cena primární suroviny obchodované na trhu. Navíc není d vod p edpokládat, že by se lišily p epravní náklady primární suroviny z nalezišt na trh a p epravní náklady druhotné suroviny 61

Pozitivní cena statku (suroviny) je známkou toho, že se nejedná o volný, ale o vzácný statek (spot ebitel m není k dispozici v libovolném množství a vzhledem k pozitivní cen musí spot ebitelé rozhodovat, zda je pro n spot eba daného statku vzhledem k jeho cen natolik významná, že jsou ochotni ob tovat prost edky na jeho po ízení). V p ípad volných statk toto rozhodování neprobíhá, protože jejich spot eba není spojena s nutností ob tovat prost edky na jejich po ízení. 62 Dokonce i rozhodnutí, které se posléze ukáže být nesprávným (nap . z d vodu chybných o ekávání), je rozhodnutím racionálním. Jak k tomu uvádí Mises (2006; 19): „Je fakt, že lidský rozum není neomylný a že lov k ve volb a použití prost edk velmi asto chybuje. Jednání nevhodné k dosažení sledovaného cíle nenaplní o ekávání. P í se svému ú elu, ale je racionální, to znamená, že je výsledkem rozumného, a koli chybného, uvažování a pokusu, jakkoli nefunk ního, dosáhnout konkrétního cíle“. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 80

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti (substitut primární suroviny) ze zpracovatelského za ízení. V kone ném d sledku je rozhodující p epravní vzdálenost, kterou však nelze vnímat jako potenciální „zkreslení“ ceny primárních surovin na trhu. Monopolizace nebo kartelizace jako specifické formy tržních struktur trhu edstavují dlouhodobé vlivy na ceny surovinových zdroj . Prost ednictvím t chto struktur m že být cena držena bez ohledu na tržní podmínky um le vysoko, a to za elem dosažení vyšších zisk . Existence kartelu na trhu (nap . OPEC) má za následek, že je tržní cena suroviny vyšší, než by tomu bylo v tržních podmínkách bez existence kartelu (Siebert, 1983; 248). Je však t eba si uv domit, že v ad p ípad je vznik t chto tržních struktur nikoli výsledkem trhu, ale státních intervencí (jako je tomu práv v p ípad OPEC). Budeme-li p edpokládat (a koli jak je z ejmé z p edchozích odstavc , pak to není nutné), že subjekty v ekonomice tvo í správná o ekávání, p epravní náklady nezkreslují ceny primárních surovin a monopolní (resp. kartelové) tržní struktury nezvyšují cenu nad rámec ceny dosažitelné v rámci konkuren ního prost edí, pak se lze domnívat, že reálná cena primárních surovin je vhodným indikátorem vy erpatelnosti.

V souladu

s ricardiánským

konceptem

surovinových zdroj m la za následek nár st ceny a opa

by

klesající

zásoba

. Jak zd raz uje Hampl

(2004; 44), pak tato závislost je možná pouze v p ípad , že zásobou surovinových zdroj

rozumíme celkové, neboli nejzazší dosažitelné zásoby. Tak tomu však

v realit není, ani být nem že, protože tato zásoba není známá (ibid). Dle Pearce-Turnera (1990; 291) se zásoby surovinových zdroj d lí podle míry geologické znalosti na zásoby známé a zásoby dosud neobjevené. Zatímco nejv tší jistota panuje u zm ených zásob, pak naopak nejmén

jisti si jsme zásobami

spekulativními v dosud neznámých ložiscích. Pro zjednodušení budeme však v následujícím textu vycházet z Hamplova d lení (Hampl, 2004; 45). Ten d lí zásoby surovinových zdroj dle závislosti klesajících geologických znalostí o daném zdroji a rostoucích náklad

t žby, a to na zásoby prov ené (nejvyšší míra geologických

znalostí o zdroji a náklady t žby nejnižší), zásoby pravd podobné (vychází z expertního odhadu, kolik zásob je možné získat ze známých ložisek nad rámec Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 81

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti prov ených zásob), zásoby možné (spekulativní odhad toho, kolik zásob mohou obsahovat ložiska p ilehlá ke známým ložisk m). V neposlední ad

je možné

uvažovat i tzv. nejzazší dosažitelné zásoby. Jedná se o zásoby, které nám jsou p i sou asných geologických znalostech neznámé. Jak bude z ejmé z následujícího grafu, pak je možné si teoreticky p edstavit, že: „p i smí ení se s nekone vysokými náklady na t žbu lze v jakémkoli okamžiku vyt žit i nekone nedosažitelné, a tudíž nekone Sou asn

velké zásoby jakéhokoli zdroje“ (ibid).

je však t eba si uv domit, že pro jakoukoli analýzu jsou nejzazší

dosažitelné zásoby vícemén

nepoužitelné. Ricardiánský koncept ekonomické

vy erpatelnosti surovin naráží na absenci ultimativní zásoby surovinových zdroj , která by s rostoucí spot ebou vedla k r stu vzácnosti, a tím i ceny. Jak s odkazem na slavný lánek H. J. Barnetta a C. Morseho z roku 1963 s názvem „Scarcity and Growth: The Economics of Natural Resource Availability“ dodává Hampl (2004; 46), práv vodu chyb jících znalostí o nejzazší dosažitelné zásob

z

surovinových zdroj

vycházíme z prov ených zásob, a pak: „cena zdroje není funkcí jeho prov ených zásob – naopak velikost prov ených zásob p írodního zdroje je funkcí tržní ceny zdroje a p evládající technologie (znalosti) jeho získání“.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obr. 4 Surovinové zdroje dle geologické znalosti rostoucí náklady žby

nejzazší dosažitelné možné zásoby pravd podobné zásoby

prov ené zásoby

klesající geologické znalosti o daném zdroji

Zdroj: Hampl (2004; 45) Uvedený záv r Hampl (2004; 46) dokládá na vývoji v 80. letech, kdy v reakci na ropné šoky ze 70. let, které m ly za následek dramatický nár st cen ropy, došlo hem 80. let (1984-1988) k nár stu prov ených zásob až o 28 %. Množství zásob se tedy p izp sobuje tržní cen surovinových zdroj . Cena tedy i v tomto p ípad , koli jsme opustili ricardiánský koncept, hraje rozhodující roli. Budou využívány pouze ty zásoby a bude investováno pouze do t ch naleziš , jejichž výstupy je možné p i dané cen uplatnit na trhu. Jak shrnuje Hampl (2004; 46): „Nikdo není schopen jakýmkoli racionálním zp sobem odhadnout velikost zásob ropy, které by se daly ekonomicky vyt žit nap íklad p i tržní cen za barel63, i když i takové zásoby pravd podobn

ropy 3 000 dolar existují. Nikdo na sv a nikdy jí z ejm derivát

však nem l a nemá motivaci takové rezervy hledat

mít nebude. Už dnes totiž víme, že v tšinu ropných

lze synteticky vyrobit zhruba za cenu 1500 dolar

za barel

z jiných látek“. 63

es nár st ceny ropy v roce 2007, kdy dosáhla až 120 dolar za barel se dnes (v listopadu 2008) cena stabilizovala na p vodní výši 60 dolar za barel. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 83


5.2

Cena surovinových zdroj a její role na trhu

Z p edchozí kapitoly vyplývá, že cena surovinových zdroj

hraje v otázce

vy erpatelnosti zcela nezastupitelnou roli. Pokud funguje tržní mechanismus bez toho, aniž by bylo jeho p sobení zkreslováno státní regulací, pak tržní cena poskytuje informace o tom, kolik se má surovinových zdroj skute ekonomické vy erpatelnosti, kdy prohibitivn

vyt žit. Princip

vysoké ceny surovinových zdroj

konzervují zdroje v zemi a kdy jsou tyto zdroje nahrazovány zdroji substitu ními, je zárukou toho, že nedojde k fyzickému vy erpání primárních surovinových zdroj . st ceny surovinových zdroj nabídky, ale také na stran zdroj

na trhu má specifické d sledky nejen na stran

poptávky64. Tím, že mohou vlastníci surovinových

dosáhnout prost ednictvím vyšších cen vyšších zisk , má za následek

rostoucí míru investic do hledání nových ložisek na jedné stran

a investic do

technologických inovací umož ujících efektivn jší t žbu na stran

druhé. Strana

poptávky reaguje na rostoucí ceny p edevším následujícími zp soby: hledáním substitut , které p i zachování kvality lze po ídit s nižšími náklady než primární suroviny (v etn

recyklace odpadu); substituty však máme na

mysli nejen materiály a suroviny, ale také jiné produk ní faktory – práci a kapitál; investicemi do nových technologií, které umož ují využívat sou asné surovinové zdroje efektivn ji.

64

Baumol a Blackman (2002) shrnují faktory, které umož ují zvýšit efektivní zásoby surovin, následujícím zp sobem: (a) technologické inovace, (b) substituce, (c) recyklace (ale v tomto p ípad upozor ují, že recyklace, která nebere v úvahu ekonomické aspekty tohoto procesu, m že vést paradoxn k likvidaci a nikoli k šet ení surovin). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 84

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obr. 5 Vazba mezi cenou surovinových zdroj a poptávkou p

p*

P C

O

T

T*

Q*

Q

Zdroj: Siebert (1983; 29) Tento obrázek je zjednodušením tzv. Hotellingova65 modelu. Obrázek vlevo znázor uje závislost ceny p a asu T, kde OC jsou konstantní náklady t žby, CP je cena odrážející vzácnost, která roste spole

s rostoucí diskontní mírou. OP je pak

tržní cena vyt žené suroviny, která v ase roste. Obrázek vpravo znázor uje zjednodušenou lineární k ivku poptávky po surovin . P i cen p* se poptávka blíží nule. Poptávané množství klesá s rostoucí cenou až do okamžiku, kdy p i dané cen nejsou suroviny již dále poptávány. Bylo uvedeno, že prohibitivn

vysoká cena surovinových zdroj

zdroje v zemi. Avšak termín „prohibitivní“ cena je zna ekonomice je cena surovinových zdroj

konzervuje tyto

neur itý. V reálné

omezena jak dolní (nulová cena

iní ze

vzácného statku statek volný, který je všem potenciálním spot ebitel m k dispozici), tak horní mezí. Horní mez p itom p edstavuje tzv. cena backstop technologie (Pearce-Turner, 1990; 175). Backstop technologie je velmi zjednodušen technologie, která umož uje vyrobit substitut surovinových zdroj

eno na bázi

obnovitelných zdroj . Jakmile rostoucí cena primárních surovinových zdroj dosáhne

65

Harold Hotelling sv j model formuloval v lánku The Economics of Exhaustible Resources z roku

1931. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 85

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti hranice ceny backstop technologie, pak jsou výrobci indiferentní mezi spot ebou primární suroviny nebo suroviny vyrobené backstop technologií. Pokud cena primárního surovinového zdroje p esáhne cenu backstop technologie, je primární zdroj konzervován v zemi. Je nasnad , že takovou potenciální backstop technologií je i recyklace odpad . Recyklace však nastupuje pouze v okamžiku, kdy cena primárních surovin poroste nad úrove

cen surovin, které jsou produktem recyklace. V opa ném p ípad

by

využívání druhotných surovin vedlo k plýtvání zdroji. Jak podotýká Porter (2002; 125): „P edpokládejme, že nám skute

n co dochází. Pokud je to

nepostradatelné a nenahraditelné, pak se to stane ve velmi blízké budoucnosti velmi vzácným a hodnotným. Pokud se tak stane, pak to zcela ur it

bude recyklováno. Skute nost, že n co bude rozsáhle

recyklováno v budoucnosti, však není d kazem, že to musí být recyklováno nyní“66.

66

Porter v této souvislosti uvádí ješt jednu zcela klí ovou souvislost, o které bude pojednáno ješt dále v textu: „A koli používáme levn získané primární suroviny a pak je jednoduše odhazujeme na skládky, pak práv skládky p edstavují místo, kde jsou tyto materiály uchovány pro p íští využití“ (Porter, 2002; 125). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 86


5.3

Recyklace odpadu z pohledu vy erpatelnosti surovinových zdroj

Minulá kapitola jednozna

definovala úlohu recyklace odpadu v národním

hospodá ství – recyklace p edstavuje backstop technologii, jejíž využití nastává v okamžiku, kdy jsou ceny primárních surovinových zdroj vyšší než ceny surovin, které jsou výstupem této technologie. Odborná diskuse však velmi asto operuje i s jinými argumenty, které obhajují význam recyklace v národním hospodá ství, ale v kone ném d sledku zkreslují její skute nou úlohu. Nap . R.C. Porter je toho názoru, že: „Dobrým d vodem k recyklaci je, že je to lepší alternativa než odstra ování odpadu - lepší v tom smyslu, že isté spole enské náklady recyklace jsou nižší než

isté spole enské náklady odstra ování odpadu, jsou-li

spole enské náklady a užitky obou variant spo ítány správn “ (Porter, 2002; 124). Denison a Ruston (1996) tuto myšlenku rozvád jí a k hlavním p ínos m recyklace adí redukci zne išt ní životního prost edí, uchování p írodních zdroj

a úsporu

energie, konkurenceschopnost v porovnání s ukládáním odpadu na skládky, resp. s jeho spalováním v p ípad ad

správného nastavení a implementace a v neposlední

i (p edevším v sou asné dob

asto uvád ný argument) tvorbu pracovních

míst, resp. redukci náklad ve zpracovatelském sektoru. Ve skute nosti by bylo možné vyjmenovat i celou adu dalších argument , jimiž zastánci recyklace vyzdvihují její výhody a význam v národním hospodá ství. Na druhou stranu se v minulosti vytvo ila zna ná opozice autor , kte í se snaží argumenty obhájc recyklace zpochyb ovat i zcela vyvrátit67. Jak potvrzuje Porter (2002; 121), význam recyklace se v sou asné literatu e pohybuje od jednoho

67

K „anti-recyklátor m“ (tento termín použili auto i lánku „Anti-recycling myths“ R.A. Denison a J. F. Ruston) se hlásí p edevším Benjamin (2007), Tierney (1996), Hendrickson (1995), Cordato (1995) aj. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 87

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti extrému ( ím více, tím lépe“) k druhému (nejlepší recyklace je nulová recyklace). Skute nost je však (jako obvykle) n kde mezi t mito póly. edevším je t eba zopakovat – recyklace je reakcí na rostoucí ceny primárních surovinových zdroj , protože její podstatou je materiálové využití odpadu a produkce materiál

(druhotných surovin), které na trhu p edstavují substitut primárních

surovinových zdroj . Nejsou-li druhotné suroviny poptávány (neboli: nep ináší-li komu užitek ze spot eby), pak recyklace ztrácí své opodstatn ní. Z toho jinak eno rovn ž vyplývá, že primárním cílem recyklace není nahradit alternativní zp soby nakládání s odpady (p edevším jeho

odstra ování),

ale produkce

68

druhotných surovin . Navíc, jak dodává Porter (2002; 126): „Dokud jsou primární suroviny levné, nechceme recyklovat“. Je-li politickým cílem ukládat mén

odpadu na skládky, pak odpov dí na tuto

výzvu není recyklace odpadu, protože v tomto p ípad se jedná o „jiný“ trh69. Stejn tak: je-li cílem více recyklovat (z r zných výše uvedených d vod ), pak ešením není zp ísn ní podmínek ukládání odpadu na skládky. Pozornost by se v takovém p ípad la obrátit zejména na trh druhotných surovin a potenciální p ekážky, které brání jeho fungování. Studie OECD (2006) v této souvislosti upírá pozornost p edevším na následující p

iny neefektivností, kterým by m la být v nována náležitá pozornost70:

transak ní náklady a tzv. „search costs“ informa ní selhání a nejistota spojená s kvalitou materiál spot ební externality spojené s produkty vyrobenými z druhotných surovin

68

Dovedeme-li tuto myšlenku do d sledk , pak je možné dokonce íci, že recyklace jako alternativa k odstra ování odpadu je „pouze“ vedlejším efektem tohoto technologického procesu. Hlavním cílem recyklace je výroba druhotných surovin. 69 Slovo „jiný“ trh v tomto p ípad znamená trh s odpady a nikoli trh s druhotnými surovinami jako vstupy do výroby. Jinak je samoz ejm trh pouze jeden. 70 Jelikož jde však tato analýza nad rámec p edkládaného textu, nebude jí v nován v tší prostor. Analýzou neefektivností na trhu druhotných surovin se mnohem detailn ji zabývá krom studie OECD (2006) rovn ž studie EPA (1993). Sou asn se analýzou trhu druhotných surovin v podmínkách eské republiky zabývá i projekt V dy a výzkumu SP/2f1/77/07 s názvem „Strategie prevence vzniku a t íd ní využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vyt íd nými surovinami“, jehož ešitelem je IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku p i Národohospodá ské fakult Vysoké školy ekonomické v Praze (v etn podílu autora na ešení). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 88

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti technologické

externality

spojené

s op tovným

použitím

a

využíváním

druhotných surovin tržní síla a vertikální integrace v oblasti využívání odpadu. Klí ovým okamžikem pro recyklaci odpadu je konkurenceschopnost druhotné suroviny na trhu. Rutkowsky (1998; 80) se domnívá, že konkurenceschopnost druhotné suroviny na trhu je ohrožena p edevším její nižší kvalitou v porovnání s primárními surovinami (d sledek již výše zmín ného „downcycling“). Sou asn mohou v p ípad

druhotných surovin vznikat problémy se zajišt ním pravidelných

dodávek výrobc m71 a s flexibilitou poptávky po druhotných surovinách, nebo výrobní linky mohou být nastaveny na materiály s ur itými specifickými vlastnostmi (nap . podílem druhotných surovin) (ibid; 82). Práv

proto, že cena primárních surovin hraje klí ovou roli v odbytu surovin

druhotných, doporu uje Porter (2002; 126), aby byly zrušeny jakékoli ve ejné politiky, jejichž cílem je zvýhod ování primárních surovin. Na mysli má p edevším r zná da ová zvýhodn ní primárních surovin, ve ejné prodeje d eva za ceny, které jsou nižší než spole enské náklady, nižší p epravní náklady primární oceli v porovnání s p epravou šrotu apod. Na druhé stran Porter (ibid) dodává: „Skute nost, že jsou primární suroviny dotovány, není dobrým d vodem pro dotování substitu ních materiál , jako jsou nap . recyklované materiály; a skute nost, že t žba produkuje externí náklady není dobrým d vodem k dotování substitu ních aktivit, jako je recyklace“. Ani zajišt ní poptávky po druhotných surovinách však není zárukou, že poroste poptávka po recyklaci odpad . Stejn jako v p ípad ostatních výrobk a služeb je pro jejich úsp ch na trhu rozhodující poptávka ze strany spot ebitel a p edevším to, jakým zp sobem vnímají výrobky ozna ené jako výrobky vyrobené z druhotných surovin (surovin získaných z odpad ). Jakékoli negativní konotace spojené s odpady

71

Rutkowsky (1998; 82) p irovnává tento problém ke klasickému problému, co bylo d íve slepice i vejce? Na jedné stran nebudou bez dostate ného množství a bez požadované kvality druhotné suroviny výrobci izp sobovat t mto surovinám výrobní linky a na stran druhé poskytovatelé druhotných surovin nebudou zajiš ovat dodávky bez zajišt ní dostate ného odbytu. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 89

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti mohou mít zcela zásadní vliv na akceptaci druhotných surovin jako náhrady surovin primárních. Tuto obavu sdílí i OECD (2006; 28), když uvádí, že negativní konotace pojmu „odpad“ mohou mít za následek p edstavu o špatné kvalit vyrobených z druhotných surovin. „Následn

produkt

i regulace požadující ozna ovat

recyklovatelné materiály jako „odpad“ m že zp sobit zbyte né tržní nedokonalosti“ (ibid). Teoreticky si lze samoz ejm p edstavit i opa nou variantu chování spot ebitel – ozna ení výrobku jako výrobku vyrobeného z druhotných surovin m že stimulovat poptávku po takových výrobcích u environmentáln

uv dom lých spot ebitel

72

.

V takovém p ípad spot ebitel sleduje, zda je výrobek ozna en jako výrobek, který je vyroben z druhotné suroviny. Má však spot ebitel i jiný nástroj, aby na trhu rozpoznal výrobky, které jsou skute Odpov

šetrné k životnímu prost edí?

na tuto otázku poskytuje Tierney (1996), když

íká, že: „pokud

spot ebitelé následují své preference, pak jsou vedeni nejjednodušším a

asto

nejlepším m ítkem dopadu výrobku na životní prost edí – jeho cenou“. Pokud cena výrobk zahrnuje všechny náklady (tedy i externí) a zjistíme, že cena výrobku A je nižší než cena výrobku B, pak lze íci, že výrobek A je správnou volbou nejen z ekonomického, ale i ekologického hlediska. Jak dodává Block (2007; 293): „V kone ném d sledku neexistuje žádný podstatný rozdíl mezi nejekonomi nejekologi

jším a

jším chováním“.

Odp rci tohoto p edpokladu namítají, že ceny výrobk neobsahují externí náklady spojené s jejich výrobou (p edevším škody na životním prost edí) (nap . DenisonRuston, 1996), a tudíž je cena jako vodítko pro ur ení ekologických výrobk nepoužitelná. Na druhé stran

Porter (2002; 127) oponuje, když íká: „pokud jsou

spole enské náklady spot eby energie vyšší než soukromé náklady, pak jednoduše uvalme da na využívání energie“. Tímto se dostáváme na po átek této kapitoly, v které jsme diskutovali zp soby internalizace externalit – prost ednictvím státních

72

Ostatn na tomto p edpokladu je založena celá myšlenka environmentálního zna ení výrobk (environmental labeling), nap . „ekologicky šetrný výrobek“ v R. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 90

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti intervencí (daní) nebo prost ednictvím soukromého vyjednávání na základ vlastnických práv73. sledky orientace politiky odpadového hospodá ství nikoli na trh druhotných surovin, ale na regulaci odstra ování odpadu v souvislosti se snahou zvýšit recyklaci odpadu, jsou patrné ze sou asného vývoje nejen v Evrop . Zákon

eské republice, ale v celé

. 477/2001 Sb., o obalech a obalových odpadech ve zn ní

pozd jších p edpis

definoval cíle spojené s recyklací obalových odpad

v jednotlivých letech. Stejn

tak Plán odpadového hospodá ství

R z roku 2003

formuloval cíle spojené s recyklací komunálního odpadu. Spln ní všech t chto cíl však závisí nejen na cenovém vývoji odstra ování odpadu, ale p edevším na odbytu surovin, které jsou výsledkem procesu úpravy a zpracování. Pokles cen sb rového papíru a plast (PET a sm sný plast) na sv tových trzích (nejmarkantn jší je to u plast , kde cena oproti roku 2007 poklesla až o 70 %) u inil z t chto komodit jen obtížn prodejné materiály, pop . prodejné za cenu, jejíž výše nepokrývá náklady na íd ný sb r a recyklaci t chto materiál . Za t chto podmínek je recyklace odpadu pro provozovatele systému (p edevším obce) zna

nelukrativní innost a roste

motivace ukládat tyto materiály na skládky74. Tedy nikoli náklady na odstra ování odpadu na skládky, ale cena druhotných surovin hraje klí ovou roli v tom, jaký podíl odpadu bude skute

recyklován.

„Krize“ na trhu druhotných surovin v druhé polovin roku 2008 a po átkem roku 2009 vyvolává diskusi, zda by nem la být p ehodnocena politika Evropské unie, která lpí na recykla ních cílech bez ohledu na cenový vývoj druhotných surovin na trhu. Pln ní recykla ních cíl

v jednotlivých zemích EU bylo možné pouze díky

vysoké poptávce po druhotných surovinách ze strany dominantního hrá e na trhu 73

íklad rozvinutí teorie soukromého vlastnictví v odpadovém hospodá ství a jeho dopad na recyklaci, resp. ukládání odpadu na skládky obsahuje lánek Block (2007). Praktické dopady privatizace ve ejných za ízení v odpadovém hospodá ství a liberalizace služeb jsou z ejmé z Baum-Cantner-Ilg-Sprinkart (2003), BaumCantner-Sprinkart (2004) i Baum-Cantner (2004). 74 I v tomto p ípad bohužel není prostor pro hlubší analýzu vývoje trhu druhotných surovin, a proto je nutné odkázat na projekt V dy a výzkumu (VaV) SP/2f1/77/07 s názvem „Strategie prevence vzniku a t íd ní využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vyt íd nými surovinami“, jehož je autor tohoto textu ešitelem a který obsahuje detailní informace o vývoji trhu druhotných surovin v p ípad jednotlivých materiál (papír, plasty, sklo, kovy). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 91

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti druhotných surovin, totiž

íny. Jakákoli zm na na tomto trhu se však musí nutn

projevit na poptávce po druhotných surovinách, která je klí ovým parametrem rentability provozu recykla ních za ízení. Kozel (2009, 20) rozd luje ešení této situace na trhu druhotných surovin na krátkodobá a dlouhodobá (strategická). Mezi krátkodobá ešení podle autora pat í odstran ní legislativních p ekážek, které brání prosazování takových forem využití odpad , jež nemají povahu mechanické recyklace i p

azení služeb v odpadovém

hospodá ství do nižších sazeb DPH. Z dlouhodobého hlediska však hrají roli edevším strategická opat ení, která stojí na

ehodnocení cíl

odpadového

hospodá ství v rámci Evropské unie. Toto p ehodnocení p itom m že mít adu podob – od liberalizace trhu s odpady a službami v odpadovém hospodá ství, až po zrušení cíl požadujících recyklaci odpadu. Pro by tedy lidé m li odpad t ídit a následn recyklovat? Ackerman (1997; 9) se domnívá, že: „recyklujeme, protože si myslíme, že je to prosp šné k uchování prostoru pro ukládání odpadu, že tím šet íme energii a materiály. Stru

eno,

recyklujeme, protože v íme, že to je správná v c, že je to dobré pro životní prost edí“. Tedy nikoli proto, že tržní signály ukazují, že je opodstatn né recyklovat, ale proto, že

íme, že jednáme správn . Tierney (1996) v této souvislosti íká:

„Americká ve ejnost miluje recyklaci…m l by to však být obchod a nikoli náboženství“. Dodejme, že podle pr zkumu spole nosti Markent (2008) i ve ejnost miluje recyklaci. V ervenci 2008 skute

eská

odpady t ídilo 73 % obyvatel

eské republiky (ibid; 118). Své p esv

ení o tom, že recyklace je více náboženstvím než

ímkoli jiným,

potvrzuje Ackerman (1997; 10) a sou asn tím dokládá, že recyklace p ináší lidem užitek z p isp ní k ochran životního prost edí (nejedná se o altruistické jednání, ale racionální jednání lov ka, které mu p ináší vyšší užitek než náklady): „Recyklace jako náboženství vychází ze sdílených hodnot; podporuje ve ejné rituály, které nás utvrzují v t chto hodnotách;…..a to i p es znatelné náklady a nep íjemnosti zp sobené nám samotným“.



II. Praktické metody a techniky environmentální ekonomie

6

Oce ování škod a p írodních zdroj

Environmentální (p írodní) zdroje jsou multifunk ními aktivy poskytující ekonomicky cenné funkce: ¤ jsou zásobárnou p írodních zdroj obnovitelných i neobnovitelných; ¤ jsou množinou p írodních krás; ¤ mají schopnost asimilovat odpady z lidské innosti; ¤ p edstavují systém podpory života na Zemi. Tržní mechanismus je schopen dosahovat efektivní alokace zdroj za p edpokladu, že nejsou p ítomny externality (nerovnováha mezních spole enských a mezních soukromých náklad

i p ínos ) anebo ve ejné statky (nevylu itelné a nerivalitní

statky). Tradi ní ekonomická teorie spojuje pojem „ekonomická hodnota“ s „ochotou platit“ jednotlivce (agregovan spole nosti) za užitek. Ekonomická hodnota je odvozována z preferencí jednotlivc = subjektivní hodnota.

Celková ekonomická hodnota: CEH = UH + OH + NH kde:

CEH = celková ekonomická hodnota UH = užitná hodnota OH = op ní hodnota NH = neužitná hodnota


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Užitné hodnoty – spot ebitelské (výrobní) využití zdroje: ¤

ímé užitné hodnoty - odráží cenu stanovenou tržním mechanismem.

¤

ímé užitné hodnoty - environmentální funkce jako ochrana p dy, klimatické jevy nebo ekologické interakce.

¤

op ní hodnota p edstavuje zachování p írodního zdroje (nebo ásti životního prost edí) do budoucnosti bez ohledu na o ekávanou užitnou hodnotu.

Neužitné hodnoty jako hodnoty, které nejsou spojená se spot ebitelským využíváním daného zdroje. ¤

filantropická hodnota (philantropic value) – neužitková hodnota odvozená od le jednotlivce zachovat daný statek pro jiné (dobro innost);

¤

intergenera ní hodnota, tzv. hodnota odkazu (bequest value) – je v le sou asné generace zachovat (odkázat) environmentální hodnotu pro další generace;

¤ hodnota sama o sob , tzv. existen ní hodnota ( existence value) – existující nezávisle na v li lov ka. Existen ní hodnoty jsou odvozovány z prosté isté radosti z toho, že n co existuje, nezávisle na tom, jestli osoba, pro kterou jsou tyto hodnoty cenné, by z nich v bec kdy mohla získat a p ímý nebo nep ímý užitek.



Celková ekonomická hodnota lesa osobní užitné hodnoty ímé užitné hodnoty

nep ímé užitné hodnoty

neužitné hodnoty op ní hodnoty

hodnoty odkazu

hodnoty existen ní

funk ní p ínosy

budoucí p ímé a nep ímé užitné hodnoty

hodnoty zanechání (leaving use) spot eby a neužitné hodnoty pro potomstvo (values for offspring)

hodnota z v domí zachování existence založená nap . na morálním esv ení

evo

biodiverzita

biodiverzita

biodiverzita

biodiverzita

rekreace

mikroklima

krajinná funkce

krajinná funkce

biodiverzita

vodohos.funkce

integrita komunity

lesní plody

integrita komunity

integrita

zlepšování kvality vody a ovzduší

výstupy, které mohou být spot ebovány ímo

krajinná funkce ekonomická bezpe nost

Snižující se ”hmatatelnost” hodnoty pro jednotlivce Zdroj: OECD Documents, 1994


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti i hlavní zp soby oce ování p írodních jev a statk jsou:

1. použití tržních cen pro vyjád ení fyzických dopad

environmentálních zm n,

které p sobí na výrobu; 2. použitím vyjád ených preferencí (co lidé eknou, že jsou jejich environmentální hodnoty); 3. použitím r zných vypozorovaných preferencí (odvozených ze skute ného chování lidí).

Ad 1): Sledování tržních cen Pro hodnocení fyzických dopad je možné použít následující metody: Dávka-odpov

odhaduje fyzické dopady environmentálních zm n na zvoleném

indikátoru. (funkce dávka odpov

– viz Znehodnocování ŽP)

Metoda lidského kapitálu - odhaduje náklady, které vznikají poškozením zdraví v sledku environmentálních zm n.

Ad 2): Vyjád ené preference spo ívá v p ímém dotazování (vyjád ení preferencí) lidí, kolik jsou ochotni zaplatit za ur ité zlepšení kvality životního prost edí – známy jako metody kontingentního oce ování (CVM).

Ad 3): Odhalené preference

Metoda hedonického oce ování – místní rozdíly v kvalit

životního prost edí

(zne išt ní ovzduší) se odrážejí v cen soukromého statku bydlení (cen pozemku i


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti nájemného). Je t eba separovat faktory ceny nesouvisející s ukazatelem kvality ŽP (hladina hluku, nebo koncentrace zne iš ujících látek). Pozitiva: Nejv tší výhodou je, že poskytuje odhad neužitných hodnot, ovšem bez odhadu existen ní hodnoty. Negativa: Mezi základní nevýhody této metody lze zahrnout náro nost na p esné údaje o cenách a podmínkách trhu s nemovitostmi a tato metoda vyžaduje dokonalé fungování trhu s nemovitostmi a dokonalé fungování principu vlastnických práv.

Metoda cestovní náklad

– peníze a as, které lidé vynakládají na cestování do

írody, jsou odhadem ochoty platit za tyto p írodní statky – k metod viz dále.

Ad 1): Sledování tržních cen Tržní ocen ní fyzických dopad Metoda

tržního

ocen ní

fyzických

dopad

hodnotí

environmentální

zm ny

sledováním fyzických zm n v životním prost edí a odhadem rozdíl , které tyto zm ny inesou v hodnot zboží a služeb. Zne ist ní vod m že snížit hojnost ryb, zne išt ní ovzduší m že zhoršit úrodu. V t chto p ípadech environmentální zm ny snižují tržní hodnotu výstup . V jiných p ípadech, jako je išt ní nádrží a kanál od bahenních nános , zp sobují environmentální zm ny r st náklad . Vždy tyto zm ny stojí koho peníze. Pro hodnocení fyzických dopad je možné použít následující metody: Dávka-odpov

odhaduje fyzické dopady environmentálních zm n na zvoleném

indikátoru (nap . zne išt ní ovzduší versus koroze materiálu, kyselé dešt

versus

velikost úrody, zne išt ní vody versus zdraví plavc ). Metoda lidského kapitálu - odhaduje náklady, které vznikají poškozením zdraví v sledku environmentálních zm n. Ekonomické náklady, které jsou spojeny se Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 97

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zhoršením zdravotního stavu, jsou odhadovány ze zm n produktivity pracovník . V tomto kontextu není zapo ítáváno subjektivní ocen ní zdraví, jeho/její ochota platit za zlepšení zdraví, náklady bolesti a utrpení atd., a koliv i tyto faktory jsou samoz ejm d ležité.

Ad 2) vyjád ené preference Metody vyjád ených preferencí Metoda založená na hypotetickém zjiš ování preferencí (Contingent Valuation Metod – CVM) je známá pod názvem podmín ná metoda hodnocení nebo metoda kontingentního ocen ní. Reprezentuje jednu z nejvýznamn jších metod mimotržního oce ování environmentálních hodnot s možností ocen ní i neužitné hodnoty. Její podstatou je vytvo ení hypotetického trhu pro environmentální statky. Pomocí vhodn sestaveného dotazníku se zjiš uje ochota respondent

– spot ebitel

platit

(willingness to pay – WTP) za zachování environmentální hodnoty. Obdobou je postup založený na ochot akceptovat (willingness to akcept – WTA), což znamená ur ení nejnižší výše kompenzace, kterou je respondent ochotný p ijmout jako vým nu za znehodnocený p írodní zdroj nebo znehodnocené životní prost edí. I když podle teoretických p edpoklad by tato ocen ní m la být ádov srovnatelná, v praxi jsou mezi nimi zna né rozdíly. Podle analýzy dostupných studií je z ejmé, že ochota ijímat kompenzace je cca 5-6krát v tší než ochota platit. P

iny jsou p evážn

psychologické. Vlastní proces zjiš ování hodnot probíhá ve t ech etapách. V první etap

se respondent m poskytnou všeobecné údaje, které jsou pot ebné pro

rozhodování o dané problematice. Potom následuje hlavní ást obsahující otázku: „Kolik jste ochotný zaplatit……?“ Tato fáze m že být r zná a záleží na výzkumníkovi, jakým zp sobem otázku postaví. Otev ená otázka umož uje respondent m ur it sumu, kterou jsou ochotni zaplatit. Dichotomická volba umožní výb r z n kolika možností, které jsou navrženy v deckým kolektivem. Posledním krokem je položení všeobecných otázek up es ující osobnost respondent .


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Výsledky se vyjad ují formou pr

rných hodnot WTP (WTA) nebo mediánem, který

je reprezentativn jší, protože vylu uje extrémní hodnoty. Následn

je pot ebné

hodnoty extrapolovat na celou sledovanou oblast, které se oce ování dotýká (nap . geografický región – st ední a východní Evropa). CVM pat í mezi metody na teoretické úrovni široce diskutované odbornou ve ejností a zárove existuje obrovský po et její praktické aplikace v r zných oblastech ochrany životního prost edí. Nap . se jedná o stanovení vlivu emisí vypoušt ných do ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva, zne išt ní vod, kvality rekreace, ohrožení živo išných druh a mnohé další. Pozitiva Nejv tší výhodou je, že poskytuje odhad neužitných hodnot, ovšem bez odhadu existen ní hodnoty.

Negativa Nedostatkem je hypotetická podstata hodnocení. Všechny problematické otázky jsou spojené s faktem, že CVM údaje se získávají z hypotetického prost edí, a tedy m že dojít ke zkresleným odhad m. Existuje n kolik možných skreslení, mimo jiné: ¤ Informa ní

zkreslení

–

zp sobené

poskytnutých respondent m p ed uskute

kvalitou

a

množstvím

informací

ním odhadu;

¤ Strategické zkreslení – respondenti m žou svoje odhady úmysln podhodnotit nebo nadhodnotit s cílem ovlivnit reálnou cenu daných environmentálních služeb, nap . snaha snížit cenu vstupenky do národního parku nebo ovlivnit jiné rozhodnutí nap . o variantách výstavby dálnice; ¤ Metodické zkreslení – vzniká nesprávným použitím otázky (v p ípad otev ené otázky hrozí extrémní hodnoty, dichotomická volba m že ovlivnit rozhodování respondent ) nebo velmi odbornou formulací otázky jazykov nedostupnou.

Ad 3): Odhalené preference Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 99

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metody odhalených preferencí

Metoda hedonického ocen ní Metoda hedonického ocen ní je metoda, která pro odhad environmentálních hodnot využívá tržní ceny. Nej ast ji je oce ování uskute

ováno pomocí trhu z

nemovitostmi. Vlastní ocen ní je založené na rozdílnosti cen dvou porovnatelných nemovitostí, a to v závislosti na kvalit životního prost edí. Metoda je použitelná v ípad , že se vylou í vliv jiných parametr , které rozhodují o cen

nemovitosti

(ob anská vybavenost, doprava, inženýrské sít atd.). Pokud jsou tyto parametry v obou porovnávaných variantách stejné, je možné tvrdit, že rozdílná kvalita životního prost edí (nap . zatížení území emisemi, zne išt ní vodního zdroje, hlu nost, p ístup k parku atd.) odpovídá za rozdíl v cen t chto dvou lokalit. Potom rozdíl v tržní cen je chápán jako ochota platit za zlepšení kvality životního prost edí. Metoda hedonického ocen ní umož uje ocenit jenom užitné hodnoty. Pozitiva Její výhodou je, že je odrazem reálných informací. Jejím uplat ováním se zvyšuje úrove environmentálního pov domí ve ejnosti. Nevýhody Mezi základní nevýhody této metody lze zahrnout náro nost na p esné údaje o cenách a podmínkách trhu s nemovitostmi a tato metoda vyžaduje dokonalé fungování trhu s nemovitostmi a dokonalé fungování principu vlastnických práv. Metoda cestovní náklad Další p ímou metodou ocen ní, založenou na skute ném chování obyvatelstva, je metoda cestovních náklad . Její po átky sahají až do roku 1949. Pomocí této metody je obvykle vyjad ována rekrea ní hodnota oblastí, jako jsou národní parky, chrán né krajinné oblasti, velké vodní hladiny i další atraktivní místa. Do základu ocen ní vstupují v tomto p ípad charakteristiky vypovídající o finan ní i asové náro nosti návšt vy t chto území (vzdálenost, kterou musí návšt vník daných území p ekonat, dopravní náklady, etnost návšt v aj.). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 100

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Hlavní myšlenkou je použít informace o nákladech a ase vynaložených na dopravu do konkrétní rekrea ní oblasti jako odhad ochoty lidí platit za pobyt v rekrea ní oblasti. Postup zjiš ování hodnot za íná vytipováním zón v rozdílné vzdálenosti od rekrea ní lokality a uskute

ním pr zkumu v t chto zónách s cílem získat pr

rný

po et návšt vník dané rekrea ní lokality z každé zóny. Druhým krokem je stanovení finan ních náklad

pot ebné na cestu z jednotlivých zón do rekrea ní lokality a

vygenerování k ivky poptávky po dané rekrea ní lokalit , a stanovení tak rekrea ní hodnoty dané oblasti. Pozitiva Její hlavní výhodou je jednoduchost p i interpretaci údaj

a široké použití v

environmentální praxi. Negativa i aplikaci metody cestovních náklad je možno o ekávat následující komplikace: Víceú elová návšt va - návšt va lokality m že být sou ástí okružního výletu, který zahrnuje i návšt vu jiných lokalit. Návšt va m že být také pouze odbo kou na cest se zcela odlišným ú elem - nap . zastávka na pracovní cest , návšt va p íbuzných atd. V takových p ípadech by nebylo správné p adit celkové cestovní náklady k hodnot jediné lokality. Ocen ní volného asu - nutnost v novat volný as cestování do ur ité výjime né írodní lokality nemusí být návšt vníkem nutn chápáno jako cestovní náklady. Neužitné hodnoty a p ínosy mimo zkoumanou oblast – metoda cestovních náklad

je metoda, která zkoumá p ínosy p ímých uživatel

Nezkoumá

užitné

hodnoty,

které

vznikají

mimo

(nap . návšt vník ).

sledovanou

oblast

(nap .

biodiverzita), nebo službami a statky, které lokalita poskytuje místním obyvatel m (d evo, zv ina, lesní plody atd.). Nezabývá se ani op ními, ani existen ními hodnotami, které zdroj poskytuje. Proto metoda cestovních náklad

obecn

podce uje celkové p ínosy zdroje. M la by být použita ve spojení s technikami, které se zam ují na posouzení t chto ostatních p ínos .


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti tabulka 1: P ehled empirických metod ur ení hodnoty: Metoda

Výhody

Nevýhody

íklady

Obzvlášt široký Jde o neprojevené – hypotetické preference – záb r teoreticky kontroverzní. potenciálních Využívá dotazování aplikací. Potenciální zkreslení subjekt – aby že mít p vod že být použita vyjád ili WTP i zahajovací WTA, n kdy používá jak pro odhad v problému výzkumu, užitné, tak pro pozice ekonometrické neužitné strategických zám rech, metody pro odhady odhad zanícení výzkumník i hodnoty poptávkových fcí. objednavatel výzkumu, návrh dotazníku – jeho struktura. Kontingentní oce ování

Finan náro ný provedení

Properte Nejvíce teoreticky podložená a zpracovaná Používá údaje o metoda (mezní cenách pozemk a implicitní ceny). nemovitostí a jejich nájm v etn Umož uje zavést charakteristik kvality chybové bydlení a pozice charakteristiky. kupujícího – Údaje jsou asto sestavuje soubor dostupné. Vysoká mezních implicitních spolehlivost cen a z nich platného odvozuje provedení. poptávkovou funkci. Hedonic Method

viditelnost – v rekrea ních pr myslových oblastí

nap . zónách

a odborn na platné

úzký záb r Pevný teoretický Výjime základ (metoda uplatnitelnosti. Pouze pro odhad užitné hodnoty. odhalených Využívá údaje o preferencí). Zkreslené výsledky p i návšt vnosti, ignoraci kritických regionu, odkud jsou Poskytuje initel : poptávkovou návšt vníci, funkce a její demografické vliv dopravních zácp, charakteristiky a chybové opomenutí prom nných, z nich odvozuje charakteristiky. délky cest, alternativních poptávkou funkci po víceú elové Údaje jsou asto lokalit, návšt p íslušné lehce dostupné. cesty. lokality. Vysoká spolehlivost platného provedení Hotelling-ClawsonKnetsch Method

havárie Exxon Valdez

Rekrea ní hodnoty park , oblastí nedot ené p írody, ek apod. WTP za vypalování lesních porost v rozvíjejících se zemích (dosud bez poplatk )

ležité omezení – jde o WTP za zlepšení viditelnosti v odvození sekundární Los poptávkové funkce Angeles, California Velmi omezená Praktické využití nejen uplatnitelnost v problematice životního Není možné zahrnout prost edí – nap . ve ejné systémy i odhadnout celou vzd lávací zajiš ování zdravotní pé e neužitnou hodnotu v lokalit .


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Wage Nejvíce teoreticky podložená a zpracovaná Využívá údaje o metoda (mezní mzdách a implicitní ceny) charakteristikách práce (rizikovost, Umož uje zavést hlu nost apod.). chybové Mezní implicitní ceny charakteristiky a relevantní údaje Údaje jsou asto umož ují odhadnout dostupné poptávkovou funkci. Vysoká spolehlivost platného provedení

ležité omezení – jde o Riziková prémie za vystavení nezdravému, odvození sekundární pracovníka nep íjemnému i jinak poptávkové funkce rizikovému prost edí ur ité Velmi omezená práce uplatnitelnost

Z hlediska teorie pevná pozice za podmínky vhodného návrhu a pr hu experimentu

Mezi ekonomy WTP a WTA za rybá ské považována za povolení (Wisconsin) kontroverzní (a koliv ekávané jednání na trzích Kahneman a Tversky s povolenkami ke zne iš ování spolu s Verononem Smithem dostali NC 2002

Hedonic Method

Experimentální trhy

Uvádí osoby do esperiment , v nichž probíhají reálné finan ní transakce – je možné odhadnout Pružnost – nap . WTP/WTA. umož uje porovnat Velmi drahá metoda WTP s WTA Omezená využitelnost – lze odhadnout pouze užitnou hodnotu



7

Analýza náklad a p ínos (CBA)

Podobn jako je v soukromé sfé e snaha realizovat jen ty projekty, které p inášejí investorovi zisk, m ly by ve sfé e ve ejné být realizovány jen ty projekty, které vedou k r stu celkového spole enského blahobytu. Pokud se takových projekt /investic nabízí více, m ly by z nich být vybrány ty, které jsou pro spole nost nejvýhodn jší.

Jednou z možností jak ve ejné projekty/investice hodnotit, p ípadn mezi nimi vybírat ty nejvýhodn jší, je využití metody s názvem cost benefit analýza, neboli analýza náklad a p ínos (dále pouze CBA). N kdy se lze také setkat s ozna ením socioekonomická nebo spole enská CBA (SCBA – z angl. Social Cost-Benefit Analysis). estože teoretické základy této metody byly položeny již v polovin

19. století,

v praxi za ala být využívána až ve 30.letech 20.století v USA, a to v oblasti hodnocení efektivnosti návrh

federálního systému vodních kanál

(EC, 2002).

Z nedávno realizovaných CBA studií uve me nap íklad Eisen-Hecht et al. (2002); Dubgaard et al. (2005); Georgiou and Bateman (2005); Saz-Salazar et al. (2009).

Analýza náklad

a p ínos

(CBA – z angl. Cost-Benefit Analysis) se využívá jako

základní nástroj pro ekonomické hodnocení p ipravovaných ve ejných investi ních zám

nebo projekt . V komer ní sfé e je obdobou této metody tzv. finan ní

analýza, která poskytuje investor m p ehled o ekonomické efektivnosti kapitálu vloženého do projektu a tedy i o návratnosti investic.

Základním a zásadním rozdílem mezi CBA a finan ní analýzou je to, že v CBA jsou zahrnuty nejen pen žní toky, ale i nepen žní náklady a p íjmy, a to z pohledu všech dot ených skupin spole nosti - obyvatelstva, investora, státu atp.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ve skute nosti dochází vždy k tomu, že náklady a p ínosy projektu se vzájemn prolínají mezi r znými skupinami ekonomický subjekt . Tuto skute nost názorn ilustruje následující p íklad výstavby bioplynové stanice. Ze schématu je z ejmé, že každý z aktér má od projektu jiná o ekávání a sou asn , že náklad jednoho aktéra (nap . úroky placené investorem z poskytnutého bankovního úv ru) mohou být ínosem jiného (úrokové platby jsou výnosem v itele).

Pohled investora: Náklady: investice, provozní náklady, dan , placené úroky apod. ínosy: tržby, dotace

Pohled v itele: Náklady: administrativní náklady, riziko nesplacení úv ru ínosy: obdržené úroky

Pohled ve ejné správy: Náklady: administrativní náklady, dotace, snížení rekrea ní atraktivity regionu ínosy: dan a poplatky, snížení podpor v nezam stnanosti

Projekt - výstavba bioplynové elektrárny (soukromý investor s využitím bankovního úv ru)

Pohled místních ob an : Náklady: prostorové omezení, hluk p i výstavb ínosy: pracovní p íležitosti, edcházení klimatickým zm nám

CBA se snaží identifikovat a sumarizovat všechny náklady a p ínosy tak, aby bylo možné vyhodnotit daný projekt objektivn

z pohledu všech aktér

sou asn

(celospole enský pohled). Pro správné provedení CBA je d ležité dodržení n kolika podmínek: Nesmí docházet k dvojímu zapo ítávání náklad a p ínos Je nutné po ítat se stejnou diskontní mírou jak pro náklady, tak pro p ínosy Je možné roz adit jednotlivé náklady a p ínosy mezi jednotlivé aktéry a vyhodnotit každou skupinu zvláš . To je zvláš vhodné p i hodnocení tzv. distribu ních efekt (efekt plynoucích z p esunu bohatství mezi skupinami). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 105

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti i tomto len ní je ale nutné respektovat p edchozí pravidlo – nezapo ítávat stejné efekty dvakrát. Kvantifikovány musí být všechny náklady a p ínosy, v p ípad , že to u kterých není možné, snižuje se tím vypovídací schopnost analýzy a je vhodné takovéto náklady a p ínosy alespo slovn okomentovat.

Navzdory nár stu složitosti hodnocení v p ípad náklad

u statk

oce ování netržních p ínos

a

životního prost edí, si uchovává metoda CBA svoji principiální

jednoduchost a transparentnost. Pro hodnocení environmentálních náklad a p ínos využívá poznatk

a metod jiných v dních disciplín (nap . metod ekonomického

hodnocení p írodních statk ; environmentálních valuací; benefit transferu atp.), jejichž výsledky jsou vstupem do vlastního hodnocení pomocí CBA. Do metody CBA se tedy snažíme zahrnout i externí efekty (externality), které budou ovlivn ny v d sledku hodnoceného projektu.

Základním principem CBA je koncept

asové hodnoty pen z, což znamená, že

disponibilní hotovost dnes má vyšší hodnotu než stejná nominální

ástka v

budoucnosti. Tato skute nost je daná tím, že vlastnictví pen z s sebou p ináší íležitost jejich zhodnocení (nap . v podob úroku, zisku atp.).

Pokud investujeme pen žní prost edky do ur itého projektu, vzdáváme se tím sou asn

ostatních alternativních p íležitostí, které p icházejí v úvahu pro jejich

zhodnocení. K zohledn ní tzv. náklad

ob tovaných p íležitostí se v CBA využívá

tzv. diskontní míry, která teoreticky udává alternativní výnos se stejným rizikem. Diskuse správné hodnoty diskontní míry v p ípad

ve ejných projekt

životního prost edí je p edm tem široké a dlouhodob odborníky v tomto oboru. Proces p evád ní nominálních

v oblasti

trvající diskuse mezi ástek (nebo jejich toku

v budoucnosti) na jejich sou asnou hodnotu (nap . budoucích benefit

vzniklých

v d sledku realizace politiky) se nazývá diskontování. Náklady a benefity, které byly Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 106

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti evedeny na svou sou asnou hodnotu se ozna ují jako diskontované náklady a ínosy.

Pro vyhodnocení efektivnosti konkrétní investice se využívá tzv. kriteriálních ukazatel . Jedním z nich je tzv. Value), což je v podstat

istá sou asná hodnota (NPV – Net Present

suma všech diskontovaných náklad a p ínos po dobu

životnosti projektu:

t

NPV

t

DCF 0

0

CF (1 r ) t

( B0 C 0 ) (1 r ) 0

( B1 C1 ) (1 r )1

( B2 C 2 ) ( Bt C t ) , ... 2 (1 r ) (1 r ) t

kde DCF je diskontované cash flow, r je diskontní míra, B a C zna í p ínosy a náklady projektu o ekávané v letech 0 až t (tj. roky životnosti projektu)75.

Projekt je ekonomicky efektivní, pokud je hodnota NPV vyšší než nula. To odpovídá situaci, kdy je další kriteriální ukazatel - vnit ní výnosové procento (IRR – Internal Rate of Return) - vyšší než použitá diskontní míra. Vnit ní výnosové procento (IRR) je tedy dalším ukazatelem efektivnosti projektu - udává pr

rný ro ní výnos

z po áte ní investice po celou dobu trvání projektu – p i porovnání n kolika alternativních projekt

jsou preferovány ty projekty, které mají nejvyšší hodnotou

IRR.

75

Ve vzorci lze místo 0 jako po áte ního období použít i hodnotu 1. V tom p ípad budou diskontovány hodnoty již za první rok projektu. To je vhodné v p ípad , kdy se o ekává vynaložení finan ních prost edk již na po átku nultého (investi ního) období, naopak v p ípad , že investice bude hrazena až na konci tohoto období, je vhodné první rok v bec nediskontovat. Pozn. Funkce pro výpo et NPV v MS Excel ( ISTÁ.SOU HODNOTA) standardn po ítá s diskontováním i nultého období, v p ípad , že nechceme toto období diskontovat, je nutné první hodnotu pouze p íst k ostatním hodnotám zadaným do vzorce pro výpo et NPV. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 107


7.1

Postup hodnocení pomocí metody CBA

Cílem CBA je poskytnout p ehled o nákladech a p ínosech projektu po celou dobu jeho životnosti a posléze p evést všechny náklady a p ínosy na jedno íslo tak, aby bylo možné porovnat výsledky všech dostupných alternativních projekt

navzájem.

K tomuto ú elu se využívá již vysv tlené diskontování a suma všech diskontovaných tok neboli istá sou asná hodnota. Celý proces CBA lze rozd lit do 6 základních krok :

1. Identifikace a správné nadefinování projektu 2. Identifikace p

inných souvislostí (efekt ) vyvolaných realizací projektu, jejich

lokalizace v ase a p azení nominálních pen žních hodnot 3. Identifikace možných distribu ních efekt

(zp sobených dopad

zm n

v p íjmech jednotlivých skupin obyvatel) 4. Diskontování všech tok

a výpo et základních ukazatel

projektu (NPV,

pom r p ínos a náklad , vnit ní výnosové procento) 5. Provedení citlivostní analýzy – cílem je jednak otestovat spolehlivost výsledk CBA a jednak identifikovat faktory (parametry analýzy), které nejvíce ovliv ují výsledek CBA

íklad 1: P íklad hodnocení n kolika politik na základ výsledk CBA Na následujícím p íkladu si ukážeme interpretaci výsledk CBA. Pro hodnocení využijeme následujících ukazatel : NPV – projekt by m l mít hodnotu vyšší než 0 IRR – hodnota by m la p evyšovat implicitní diskontní míru Pom r BCR (Benefit-Cost Ratio) = PVB/PVC Sou asná hodnota p ínos

(PVB – Present Value of Benefits) by m la

evyšovat sou asnou hodnotu náklad (PVC – Present Value of Costs).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kdy uvád n jako index ziskovosti, pro akceptaci projektu by m l mít hodnotu vyšší než 1.

jme n kolik následujících projekt , které máme vyhodnoceny pomocí CBA. Projekt

NPV

IRR

PVC

PVB

A

20

8%

80

100

B

-5

3%

50

45

C

0

5%

30

30

D

30

11 %

40

70

E

5

6%

10

15

1. Které projekty p ijmeme? ešení: P ijmeme projekty s nezápornou hodnotou NPV, tj. A, C, D, E.

2. Lze z tabulky vy íst diskontní míru a jaká je její hodnota? ešení: Lze, u projektu C víme, že NPV je rovno 0, tj. v tomto bod se IRR rovná diskontní mí e a diskontní míra tedy je 5 %.

3. Jaké vybereme projekty, pokud jsme rozpo tov

omezeni a máme k dispozici

fondy v hodnot 90 jednotek.

ešení: Rozhodneme na základ ukazatele BCR. 1) Spo teme BCR pro všechny projekty s nezápornou NPV (vy adíme tak projekt B), 2) se adíme projekty podle kriteria BCR, 3) dopo ítáme kumulované sou ty PVC. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 109

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Projekt

NPV

IRR

PVC

PVB

BCR

= Kumulovaný

PVB/PVC

sou et PVC

D

30

11 %

40

70

1,75

40

E

5

6%

10

15

1,5

50

A

20

8%

80

100

1,25

130

C

0

5%

30

30

1

160

Z tabulky je z ejmé, že nejvýhodn jší pom r BCR je u projekt D, E, A, C (v tomto po adí).

Jelikož jsme rozpo tov

omezeni ástkou 90, je možné p ijmout k realizaci pouze

projekty D, E a C s celkovým PVC 80 jednotek (což je mén než naše rozpo tové omezení 90 jednotek). Na tomto p íkladu je vid t, že a koliv z hlediska kritéria BCR by bylo výhodn jší up ednostnit projekt A p ed projektem C, kombinace projekt D, E, A by s celkovým PVC 130 p ekro ila rozpo tové omezení 90 jednotek a není ji tedy možné realizovat.

Poznámka:

i praktickém rozhodování se p i schvalování projekt , které budou

realizovány vychází spíše z nominálních ro ních pr

náklad

a nikoli z

uvedených kriteriálních ukazatel . Je tomu tak proto, že v praxi nás m že spíše zajímat, zda v daném roce budeme mít k dispozici pot ebné finan ní prost edky na realizaci projektu, i nikoli.

Rozhodování o alokaci ve ejných zdroj na základ CBA sm uje podle neoklasické ekonomické teorie k maximalizaci blahobytu ve spole nosti, nebo jsou realizovány pouze takové projekty, které mají kladnou hodnotu NSB – tzn. vedou k r stu blahobytu ve spole nosti. V ekonomické teorii existují však i odp rci tohoto p ístupu Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 110

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti z ad jiných ekonomických škol, kte í argumentují nap íklad tím, že p íjemce benefitu není zárove tím, kdo tento benefit platí. Pokud tento p íjemce nekompenzuje plátce benefitu dochází k tomu, že užitek jedné skupiny obyvatel klesá a druhé skupiny obyvatel roste. V sou tu je sice nár st užitku kladný, avšak m že docházet k silnému erozd lování bohatství ve spole nosti, což není považováno za žádoucí a spravedlivé. Setkáváme se zde tedy s další rovinou hodnocení politik/projekt

–

faktorem redistribuce bohatství v d sledku r zného dopadu politik na r zné skupiny obyvatel. CBA má tedy i tuto rovinu.

Vzhledem k tomu, že je velmi obtížné a asto i finan

náro né vy íslit nepen žní

benefity, které jsou s realizací ur ité politiky spojeny a které je nutné znát pro provedení CBA, je v praxi využíváno

asto jednoduššího p ístupu, a to analýzy

nákladové efektivnosti.

ehled nej ast jších chyb p i provád ní CBA: Opomenutí tzv. oportunitních náklad

(náklad

ušlé p íležitosti; z angl.

opportunity costs) – oportunitní náklady p edstavují nejlepší dostupnou alternativu k námi realizovanému projektu, které se realizací projektu vzdáváme. Oportunitním nákladem tak m že být ušlý úrokový výnos, nebo eba i nájem z budovy, která bude zahrnuta do projektu (budova bude v projektu sloužit nap . k výrob , ale budova sama o sob

mohla být

pronajmuta nebo prodána, což je práv oportunitním nákladem projektu). Zahrnutí náklad

na p ípravu projektu do hodnocení projektu – náklady na

ípravu projektu (nebo také utopené náklady – z angl. sunk costs) jsou všechny náklady, které byly vynaloženy do doby p ed u in ním rozhodnutí o ijetí

i nep ijetí projektu. Vzhledem k tomu, že tyto náklady už byly

nenávratn

vynaloženy, nem ly by ovliv ovat výsledné hodnocení projektu,

které by se m lo soust edit pouze na náklady a p ínosy vyvolané až samotnou realizací projektu. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 111

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Nezahrnutí n kterých externích náklad

a p ínos projektu – externí náklad

nebo p ínos je nesen n kterými zú astn nými stranami aniž by byl adekvátn kompenzován (nap . v d sledku výstavby rušné komunikace dojde ke snížení hodnoty obytných dom v jejím okolí). Zahrnutí druhotných p ínos a multiplika ní efekt – druhotné efekty (nep ímé efekty) a p ípadn

i multiplikátory investic by obecn

za azovány jen výjime efekt

ve ejných

m ly být do CBA

a v oprávn ných p ípadech. Stejn tak multiplika ní

investic

by

nem l

být

p ece ován,

protože

z makroekonomického úhlu pohledu vedou ve ejné výdaje asto k vyt sn ní soukromých investic (snížení úspor a disponibilních p íjm zdan ním), proto je používání multiplika ního efektu sporné. Dvojí po ítání náklad

a p ínos

– je d ležité zajistit, aby nedocházelo

k opakovanému zahrnutí stejných náklad

a p ínos

do analýzy. Nap . p i

zahrnutí poplatku za zne išt ní ovzduší (pokud je správn sou asn

v CBA nem l objevit náklad v podob

vy íslen) by se

zhoršení zdravotního stavu

obyvatelstva, protože tento náklad byl do CBA již zahrnut prost ednictvím tohoto poplatku (tento externí náklad byl tzv. internalizován). P i hodnocení dopad

na jednotlivé skupiny aktér

je však vhodné rozlišovat

vodce a

íjemce náklad , což v našem p ípad m že znamenat nap . to, že poplatek je p ínosem pro státní rozpo et, ale náklad je nesen domácnostmi (zhoršeným životním prost edím). Aby mohlo dojít k úplné internalizaci tohoto nákladu, je nutné, aby se kompenzace dostala k poškozenému (nap . kvalitn jší zdravotní pé e pro domácnosti v postižené lokalit hrazená výb rem poplatku za zne išt ní ovzduší).



7.2

Analýza nákladové efektivnosti (CEA)

Analýza nákladové efektivnosti (z angl. Cost-Effectiveness Analysis – CEA) sm uje k porovnání n kolika možných variant politik vedoucích k dosažení stejného výsledku (nap . uspokojivá kvalita povrchových vod) a k následnému nalezení té varianty, která je spojena s nejnižšími celkovými náklady na dosažení tohoto cíle. Tento typ analýzy je asto používán v p ípadech, kdy nelze (lze obtížn ) dosažené ínosy vyjád it v pen žních ekvivalentech (nap . snížení úmrtnosti jako výsledek ijetého opat ení), což je asto i p ípad ochrany životního prost edí.

Hlavní rozdíl mezi CBA a CEA lze tak spat ovat v tom, že CEA na rozdíl od CBA nevyžaduje, aby byly

ínosy zám ru kvantifikovány za p edpokladu, že jsou pro

všechny hodnocené projekty stejné.

7.3

Metoda anualizovaných náklad

Jedná se o metodu, která vychází ze stejných princip sou asné hodnoty budoucích p ínos

jako je tomu u konceptu

a náklad . Na rozdíl od výpo tu sou asné

hodnoty, kdy se snažíme p evést budoucí náklady a p ínosy na jejich sou asnou hodnotu, se u metody anualizovaných náklad hodnotu sou asných náklad

naopak snažíme

evést známou

na budoucí tok stejných budoucích náklad ,

které dohromady odpovídají práv jejich známé hodnot v sou asnosti. To je výhodné práv

v p ípadech, kdy pot ebujeme oproti p ínosu, který nelze vy íslit,

postavit jemu odpovídající ro ní náklad nebo navzájem porovnat n kolik politik lišících se výší náklad a dobou trvání jejich ú inku (viz metoda Cost-Effectiveness Analysis). Nap . víme, že investice vynaložená v sou asnosti p inese zlepšení kvality ovzduší po dobu 10 let a chceme znát, jaký je tedy vlastn ro ní náklad na dosažení lepší kvality ovzduší v budoucích letech. A koliv existují metody pokoušející se Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 113

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kvantifikovat i takto obtížn definovaný p ínos (p es snížení nemocnosti a úmrtnosti – viz nap . projekt ExternE), n kdy nelze p ínos jednozna ípad

stanovit a v tomto

je potom výhodné použít metodu anualizovaných náklad . Vzorec pro

výpo et ro ního anualizovaného nákladu je následující:

AC

PVC

r (1 r ) n , (1 r ) n 1

kde AC je hledaný ro ní anualizovaný náklad, PVC je sou asná hodnota nákladu (Present Value of Costs), r je diskontní míra a n je doba trvání politiky. Nebo v p ípad , že po ítáme i nultým rokem bez diskontování (tj. náklad je vynaložen až na konci nultého roku) je vzorec mírn mofifikován:

AC

PVC

r (1 r ) n (1 r ) n 1 1

Výpo et si ukážeme na následujícím p íklad : íklad 2: Metoda anualizovaných náklad Uvažujme, že k dosažení uspokojivé kvality ovzduší po následujících 10 let je t eba v sou asnosti jednorázov

vynaložit 100 mil. K . Chceme v

t, kolik bude ro ní

náklad této politiky, když uplatn ná diskontní míra bude mít hodnotu 5 %.

Dle vzorce pro výpo et anualizovaných náklad

snadno zjistíme, že anualizovaný

náklad je 11,47 (= 100*0,05*(1+0,05)10/((1+0,05)11-1). Když posléze ov íme tento výsledek na nám již známém výpo tu pro istou sou asnou hodnotu, dosp jeme, op t k p vodní sou asné hodnot vynaložených náklad ve výši 100 mil. K .


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Období

0

Náklady

100

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Anualizovaný náklad 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 11,47 složený diskont - 5 % 1,00

1,16

1,22

1,28

1,34

1,41

1,48

1,55

1,63

flow

11,47 10,92 10,40 9,90

9,43

8,98

8,56

8,15

7,76

7,39

7,04

NPV

100

diskontované

1,05

1,10

cash

Skute ný ro ní náklad této politiky p i zohledn ní asové hodnoty pen z tedy iní 11,47 po dobu 11 let (první rok investice+10 let provozu), což odpovídá v sou asnosti vynaloženým 100. P i využití této metody se ur it doporu uje použít i zp tný ov ovací výpo et, protože zde hraje zna nou roli, jak si nadefinujeme první rok politiky (zda bude diskontován i ne).

íklad 3: Analýza nákladové efektivnosti (CEA) jme 3 r zné politiky, u kterých p edpokládáme stejný ro ní ú inek (p ínos) a které se vyzna ují následujícími charakteristikami:

Politika

Charaterisktika nákladu

Doba trvání ú inku

A

Jednorázový náklad 100

5 let

B

Pravidelný

ro ní

náklad 10 let

v reálné výši 25 ro C

Jednorázový náklad 200

10 let


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Diskontní míra nech je 5 %. Kterou z t chto politik budeme preferovat dle metody CEA?

ešení: Dosadíme hodnoty do vzorce pro výpo et anualizovaných náklad (využijeme nyní prvního vzorce s diskontováním i nultého období) a porovnáme pro všechny t i varianty:

Období

1

2

A76

23,10 23,10 23,10 23,10 23,10

B

25

C77

25,90 25,90 25,90 25,90 25,90 25,90 25,90 25,90 25,90 25,90

25

3

25

4

5

25

25

6

7

8

9

10

25

25

25

25

25

Na základ tohoto hodnocení vychází jako nejvýhodn jší politika A. Povšimn me si, že politika A má dobu trvání ú inku jen 5 let. I to m že hrát p i rozhodování roli, pokud však lze p edpokládat, že politiku A bude možné se stejnými náklady za 5 let zopakovat a prodloužit tak její ú inek o dalších 5 let, je stále výhodn jší preferovat tuto politiku oproti ostatním dv ma politikám.

7.4

Diskontní míra

Jak bylo uvedeno, diskontní míry využíváme k zohledn ní skute nosti, že investicí prost edk

do ur itého projektu se vzdáváme možnosti investovat tyto prost edky

jinam – tj. do jiných projekt /investic atp.

76

Tj. 23,1

100

0,05 (1 0,05) 5 (1 0,05) 5 1

77

Tj. 23,1

200

0,05 (1 0,05)10 (1 0,05)10 1



U soukromých investic se pro stanovení diskontní míry používá nap . tržní úroková míra nebo arbitrárn stanovená požadovaná minimální výnosnost (ta m že vycházet nap . z vážených pr

rných náklad

na celkový kapitál – WACC, aktuálních

úrokových m r na trhu nebo firemní politiky vyžadující ur itou maximální dobu návratnosti investice).

U ve ejných investic je používání diskontní míry a zp sob stanovení její výše mén ejmý. Hovo íme v tšinou o tzv. spole enské diskontní mí e, která v sob zohled uje celospole enský charakter a dosah hodnoceného projektu. A koliv diskontní míra u soukromých investic je volena

asto arbitrárn

na základ

subjektivn požadovaného výnosu od realizované investice, u ve ejných investic je vhodné využít standardizované diskontní míry spl ující následující kritéria:

1. Je uplat ována jednotn u všech hodnocených projekt a politik Tento p ístup zajiš uje vzájemnou porovnatelnost všech hodnocených projekt . Použití odlišné výše diskontní míry by m lo vliv na hodnotu NPV hodnoceného projektu (p ínosy a náklady v pozd jších obdobích jsou p i vyšší diskontní mí e výrazn nižší než p i nižších hodnotách diskontní míry).

íklad 4: Vliv diskontní míry na hodnotu NPV To lze ilustrovat na následujícím p íklad , ve kterém je projekt se stejným nominálním tokem náklad a p ínos hodnocen za pomoci dvou r zných diskontních sazeb (5 % a 10 %):



Období

0

Náklady (C)

100

ínosy (B)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15 15

Cash flow (B-C)

-100

15

15

15

15

15

15

15

15

15

složený diskont (5 %)

1,00

1,05

1,10

1,16

1,22

1,28

1,34

1,41

1,48

1,55 1,63

složený diskont (10 %)

1,00

1,10

1,21

1,33

1,46

1,61

1,77

1,95

2,14

2,36 2,59

diskontované CF (B-C)( 5 %)

-100

14,29 13,61 12,96 12,34 11,75 11,19 10,66 10,15 9,67 9,21

diskontované CF (B-C) - 10 % -100 NPV p i r = 5 %

15,83

NPV p i r = 10 %

-7,83

13,64 12,40 11,27 10,25 9,31

8,47

7,70

7,00

6,36 5,78

Výsledky ukazují, že stejný projekt u nižší sazby r = 5 % vykazuje kladnou istou sou asnou hodnotu (a tedy spl uje kritérium pro p ijetí projektu), avšak u vyšší sazby r = 10 % je NVP záporné a projekt by tedy nem l být realizován. V praxi je možné narazit i na opa né p ípady, pokud bychom naopak v tší ást náklad o ekávali až ve vzdálen jším asovém horizontu, potom by vyšší použitá diskontní míra zvyšovala hodnotu NPV.

Pro lepší pochopení vlivu diskontní míry na celkové hodnocení projektu je na následujícím grafu uvedena funk ní závislost NPV na použité diskontní sazb (pro ípad, že náklady realizujeme v bližší budoucnosti než p ínosy z projektu).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Funk ní závislost NPV na použité diskontní mí e 60 hodnota NPV

istá sou asná hodnota

50 40 30 20 10 0 -10 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

-20 -30 -40 diskontní míra (%)

Z grafu je z ejmé, že p i diskontní mí e 0 % by hodnota NPV inila 50 (tj. prostý sou et všech o ekávaných náklad a p ínos ), p i hodnot 8,1 % by NPV bylo rovno 0 a p i hodnotách vyšších než 8,1 % by bylo NPV záporné. Hodnota diskontní míry 8,1 % proto odpovídá vnit nímu výnosovému procentu (IRR) udávajícímu pr

rnou

ro ní výnosnost projektu.

2. Je uvád na jako reálná diskontní míra V p ípad , že standardizovaná diskontní míra je uvedena jako reálná, znamená to, že by m la být využita pouze pro diskontování reálných tok náklad

v podob

p ínos

a

(tzv. bezinfla ní prost edí). Hodnota pen z v moderních ekonomikách se

však m že i výrazn m nit v d sledku nár stu (inflace) nebo poklesu (deflace) cen, a to zna

nevyzpytateln .

Platí však, že zp sob stanovení diskontní míry (reálné nebo nominální) nemá vliv na výsledek hodnocení projektu za p edpokladu, že p ínosy a náklady jsou stanoveny obdobn

(tj. bu

všechny v reálném nebo nominálním vyjád ení). Pro p evod

nominální a reálné diskontní sazby platí následující vztah: Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 119


rreal

1 rnom 1 i

1 nebo jinak vyjád eno rnom

(1 rreal ) (1 i ) 1 ,

kde rreal zna í reálnou diskontní míru, rnom nominální diskontní míru a i je o ekávaná ro ní inflace po dobu životnosti projektu.

Nicmén

jako nejvhodn jší se jeví používat reálné toky, protože ty odpovídají

sou asným cenám a jsou tedy nejlépe pochopitelné a interpretovatelné. Rozdíl mezi používáním reálných a nominálních tok lze op t ilustrovat na následujícím p íklad , který po ítá se stejným zadáním jako v p edchozím p íklad , avšak jeden výpo et je veden d sledn

v reálných veli inách (tj. rreal = 5 %) a druhý výpo et naopak

sledn v nominálních veli inách (inflace i = 2 %, tj. rnom = (1+0,05)×(1+0,02)-1 = 7,1 %):

íklad 5: Reálné a nominální toky p i hodnocení projektu Reálné toky Období

0

Náklady (C)

100

ínosy (B)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

Cash flow (B-C)

-100

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

Složený diskont (5 %)

1,00

1,05

1,10

1,16

1,22

1,28

1,34

1,41

1,48

1,55

1,63

Diskontované CF

-100,00

14,29

13,61

12,96

12,34

11,75

11,19

10,66

10,15

9,67

9,21

NPV

15,83

IRRreal

8,14%



Nominální toky s ro ním r stem cen 2 % období

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Náklady (C)

100 15,3

15,6

15,9

16,2

16,6

16,9

17,2

17,6

17,9

18,3

-100

15,3

15,6

15,9

16,2

16,6

16,9

17,2

17,6

17,9

18,3

(8,15 %)

1

1,1

1,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1,6

1,7

1,9

2,0

Diskontované CF

-100

14,3

13,6

13,0

12,3

11,8

11,2

10,7

10,2

9,7

9,2

NPV

15,83

IRRnom

10,3 %

ínosy (B) Nominální cash flow (B-C) Složený

diskont

Pro oba zp soby výpo tu (tj. v nominálních nebo reálných hodnotách) je NPV stejné, u hodnoty IRR si však lze povšimnout rozdílu. To je zp sobeno tím, že i IRR lze rozlišit na reálné a nominální a platí mezi nimi op t stejný vztah jako pro diskontní sazby, tzn. že 0,1031 = (1+0,0814)*(1+0,02)-1. D ležité však je, že hodnocení projektu je stejné pro ob

varianty, tzn. NPV je stejné a i IRR (bu

reáln

nebo

nomináln ) je rovn ž stejné.

Pro provád ní CBA v rámci hodnocení RIA doporu uje Evropská komise ve svých metodikách používat hodnotu reálné diskontní míry ve výši 4 % ro

(ODKAZ?).



7.5

Citlivostní analýza

Všechny výsledky jsou do zna né míry závislé na p edpokladech modelu, který byl použit p i jejich výpo tu. P edpoklady modelu mohou být o ekávané náklady, ínosy, ale i diskontní sazba. Citlivostní analýza potom slouží ke stanovení citlivosti výsledk

použitého modelu na zm nu v p edpokladech klí ových parametr . T mi

mohou být nejen po áte ní investi ní náklady, ale i ro ní provozní náklady nebo standardn

se provádí i analýza citlivosti na hodnotu použité diskontní míry.

Citlivostní analýza nám m že poskytnout cenné informace o chování námi použitého modelu a o klí ových faktorech nejvíce ovliv ujících výsledek.

Postup pro provád ní citlivostní analýzy je následující: 1. Identifikování prom nných, které potenciáln

mohou ovlivnit výsledné

hodnocení projektu 2. Výpo et procentuální zm ny v NPV vyvolaný zm nou v identifikovaných parametrech o 1 % (spo tení ukazatele citlivosti) 3. U prom nných, u kterých byla zjišt ny vysoká citlivost, se stanoví rovn ž procentní hodnota zp sobující, že NPV projektu je práv rovno 0 4. V p ípad že usoudíme, že n které prom nné se budou pravd podobn m nit sou asn

(nap . u výrobního projektu je možné o ekávat, že p vodn

neo ekávaná ekonomická krize zp sobí, že oproti p vodnímu p edpokladu budou tržby nižší, ale sou asn také budou nižší i výrobní náklady) je vhodné zkusit, jak by bylo NPV projektu ovlivn no jejich kombinovanou zm nou (tvorba komplexních scéná

budoucího vývoje).

íklad 6: Citlivost NPV na zm nu vstupních parametr V p ípad , že chceme znát, jaký vliv má zm na vstupních parametr

na výsledek

hodnocení, využijeme nástroje v podob citlivostní analýzy. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 122


jme projekt s následujícími náklady a p ínosy (pozn. v praxi bychom pracovali s detailn jší strukturou náklad a p ínos , zde jsou pro názornost agregovány vždy do jediné položky):

Období

0

Náklady (C)

100

ínosy (B)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

Cash flow (B-C)

-100

15

15

15

15

15

15

15

15

15

15

Složený diskont (5 %)

1,00

1,05

1,10

1,16

1,22

1,28

1,34

1,41

1,48

1,55

1,63

Diskontované CF

-100,00

14,29

13,61

12,96

12,34

11,75

11,19

10,66

10,15

9,67

9,21

NPV

15,83

IRR

8,14%

Nyní spo teme, jak ovlivní výsledné NPV zvýšení hodnoty zvláš u náklad a p ínos (vždy o 1 %) :

Analýza citlivosti na NPV p i zm C+1 %

-6,3%

B-1 %

-7,3%

náklad a p ínos o 1 %

Je vid t, že projekt je vysoce citlivý na zm nu v p edpokladech náklad a p ínos a zvýšení náklad o 1 % zp sobí snížení NPV o 6,3 %, naopak snížení o ekávaných ínos o 1 % zp sobí snížení NPV o 7,3 %.

Stanovíme proto i nutnou procentuální zm nu, p i které je hodnota NPV rovna 0 (Pozn. V MS Excel za tímto ú elem lze využít funkci v Nástrojích – Hledání ešení). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 123


Výpo tem zjistíme, že NPV je rovno 0 p i p ekro ení p vodn o ekávaných náklad o 15,8 % anebo p i nižších než p vodn o ekávaných p ínosech o 13,7 %.

Citlivostní analýza odhalila, že výsledek hodnoceného projektu je vysoce citlivý na zm nu p edpokládaných p ínos

a náklad . P i pozd jším (ex-post) hodnocení

efektivnosti projektu proto m že s relativn

vysokou pravd podobností nastat

situace, že NPV projektu bude negativní. Na základ

tohoto zjišt ní by tedy bylo

vhodné provést hlubší analýzu možných rizik na stran náklad a p ínos p ed tím, než tento projekt doporu íme k p ijetí.



8

Hodnocení politik – makroekonomické modelování

8.1

Koncepce environmentální politiky

(kritéria nákladové efektivnosti a pobídek k technologickým inovacím) tabulka 2: Alternativní ešení environmentálních externalit Problém

ešení

Mechanismus politického opat ení

Zam ení na:

Neúplná vlastnická práva

azení vlastnických práv

Eliminace tržních bariér

Transak ní náklady, problémy rovnoprávnosti, ve ejných statk a politické prosaditelnosti

Neúplné/nep ítomné trhy

Vytvo ení trhu

Obchodovatelná povolení

Transak ní náklady, ur ení rozd lení povolenek, nedokonalé trhy

Poplatky za zne išt ní, systém deposit-refund, eliminace vládních podpor

Nejisté odpov di ekonomických subjekt , Rovnoprávnost: k vybrané dani mají p ístup zájmové skupiny, které nemusí být poškozeny zne išt ním

Zákonodárné a soudní procesy

Transak ní náklady, mezigenera ní problematika, otázka r zných právních systém

Konven ní p íkazová regulace (administrativní nástroje)

Aloka ní neefektivnost, zeslabení technologické inovace, problém rovnoprávnosti

Nep im ené ceny

Vlastnická práva jsou nevynutitelná

Nep im ená regulace

Dan a podpory

Posílení soudního systému Internalizace externalit Nastavení regulace

Normativní v da vyslovuje teze o tom, co by m lo být u in no, aby bylo dosaženo, i zabezpe eno ve ejného zájmu. Sou asn

je nutné tento ve ejný zájem definovat.

Pozitivní v da usiluje o prosté poznání skute nost – pro pozorujeme sv t tak, jak jej pozorujeme. Teorie ve ejného zájmu je spíše normativní teorií. Vedle ní se hlavn Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 125

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti v druhé polovin 20. stol. rozvinula teorie zájmových skupin. Osoby se organizují do skupin práv

podle svého vlastního zájmu. Tyto organizované skupiny se pak

st etávají v prosazování skupinových zájm . Platí n kolik obecných úsudk ve ejné správ

– ve

vít zí dob e organizované skupiny. Ani nemusí být p íliš po etné.

Naopak, mnohdy je to výhodou. Hrubé schéma environmentální regulace s rozlišením základních zájmových skupin (v ráme cích) poskytuje následující Obrázek 1: Schéma environmentální regulace.

žeme rozlišovat 2 základní teorie vládní regulace: Teorie ve ejného zájmu – ú elem regulace je podpora, zajišt ní a prosazení ve ejného zájmu.

Teorie zájmových skupin – zde jde o prosazování užších zájm identifikovatelných skupin ve ejnosti (nap . pr myslového odv tví). V souvislosti s dvojím teoretickým p ístupem k vládním intervencím se dotýkáme také obecné metodologické úrovn ekonomie jako v dy: jednou z možností, jak provád t úsudky o ekonomickém chování je alternativa normativní (ve ejný zájem), kdy vyvozujeme, co by se m lo v reálném sv

dít. Naproti této možnosti pozitivním

ístupem vysv tlujeme, pro se reálný sv t d je tak, jak se jeví (teorie zájmových skupin).

Tradi ním argumentem normativních p ístup je existence nedokonalé konkurence (vládní zásah by m l napravit tento stav), Druhým základním zdrojem normativních úsudk

je existence nedokonalé informovanosti (asymetrii informací je možné

vládním zásahem zmírnit až eliminovat). T etí obecný zdroj normativního p ístupu je skute nost, že n které statky (zvlášt

statky životního prost edí) mají charakter

statk ve ejných, p ípadn že ekonomické jednání vyvolává externality (zde vládní zásah sm uje op t k dosažení spole enského optima). Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 126

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Pro teorii zájmových skupin platí, že podstata leží v tzv. „rent seeking“ – dolování renty. Tato skute nost je podn tem a zd vodn ním vládního zásahu. Dolování renty je ovšem spíše než zd vodn ním pot eby vládní regulace zd vodn ním existence vládní regulace. V tomto smyslu jde tedy o pozitivní teorii regulace. Dolování renty znamená to, že jedinci, i podniky využívají vládu (státní moc) k tomu, aby dosáhli zvláštních zisk (rent) p es vládou pov enými opat eními i omezeními ekonomické aktivity.

Politická ekonomie regulace Základní problém regulace spo ívá v tom, že vláda (exekutivní vrstva ve ejné/státní správy)se snaží o ovlivn ní zne iš ovatel k chování, jež je spole ensky žádané – takové chování ovšem není v zájmu ovliv ované osoby – zne iš ovatele. Vláda se st etává s komplexním problémem, jak ur it optimální úrove spole nost) a jak této úrovn

zne iš ování (pro

dosáhnout – nejlépe s nejmenšími náklady pro

spole nost. Vláda se musí vypo ádat s tlaky jak ze strany postižených (spot ebitelé, ob ané), tak s tlaky zne iš ovatel (podniky, výrobci).

Obecné schéma vládní regulace zne iš ování m žeme zobrazit ve t ech propojených sférách ekonomické spole nosti: Vláda – má úrovn

legislativní, regulativní

(autoritativní, p ikazující, dohlížitelské i motivující) a zákonnostní (soudní).

Podniky – zne iš ovatelé – jsou ízeni p edstavenstvem, nad jehož jednáním dohlíží správní (dozor í) rada – p edstavuje vlastníky kapitálu podniku (akcie, obligace). edstavenstvo ídí managery, kte í ídí zam stnance. Tito produkují statky a služby a sou asn také nap . negativní externality.

Vláda

z úrovn

regulativní

ovliv uje

p sobí

p edevším

na

rozhodování

edstavenstva. P edstavenstvo je odpov dné správní rad . P edstavenstvo také ídí Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 127

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zam stnance, kte í teprve vytvá ejí zne išt ní. P edstavenstvo tedy musí uspokojit jak dozor í radu, tak regulátora (nap . MŽP, IŽP), tak i požadavky zam stnanc .

Regulátor (principal) se ovšem st etává s problémem principal-agent, nebo nemusí znát skute nou pozici p edstavenstva a dokonale jej ovliv ovat. Podnik nemusí být bec pasivním prvkem, nebo

m že ovlivnit legislativní proces (lobováním

i

finan ními nabídkami – korupcí).

Nakonec jsou to ob ané, kte í jsou zasažení zne išt ním. Stejn tak ovšem získávají užitek z produkce podniku. Tito ob ané jsou aktivními (jak kdy a jak kde) ú astníky tvorby legislativního sboru, jenž definuje regula ní rámec a jeho prvky. Nesmíme ovšem zapomenout na to, že ob ané jako spot ebitelé hlasují nejen ve volbách politických, ale také ve volbách pen žních, kdy dávají své pen žní hlasy podnik m (jež mohou ovliv ovat legislativní proces p es zdroje ob an také).



Obrázek 1: Schéma environmentální regulace

volební hlasy

Legislativa lobbování

Dozor í rada

Regulátor

edstavenstvo

pen žní toky

Management Výrobky a služby GOODS

Soudy

Ob ané Spot ebitelé

Zam stnanci Zne išt ní BADS

Zásadní problémy, s nimiž vládní regulace st etává Prostor a as Regulace zne iš ování je velice komplikovaná, nebo probíhá ve sfé e fyzikálních vlastností innosti zne iš ování – poškození a zne iš ovatelé jsou v ur itém prost edí s jistými vlastnostmi. Zne iš ovatel generuje zne išt ní – ve form

emisí (emisní

koncentrace – mg/m3). Tyto emise jsou v prost edí (životním) transformovány do formy imisí (imisní koncentrace – mg/m3). Až imise generují poškození. Práv tyto hodnoty ur ují, jaké jsou mezní spole enské p ínosy ze snížení zne iš ování

i

mezní spole enské náklady vyvolané zne iš ováním. Regulátor se tedy musí zabývat p i dosahování optima práv

imisní situací, nebo

ta závisí na zdroji


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zne iš ování (emisích). Imisní koncentrace ovšem nejsou zcela lineárn závislé na emisních koncentracích – tedy na innosti regulovaného zne iš ovatele.

Hlavním problémem je práv škody. Podobn

také

prostor, v n mž zne iš ování p echází ve vytvá ení

as, za n jž p echází emise do formy škodící imise hraje

významnou roli pro vhodnou regulaci. Tvorba fotochemického ozónu vyžaduje emise a smíšení VOC a NOx za p ítomnosti slune ního sv tla. Bez slune ního sv tla je toto mísení významn mén poškozující lidské zdraví (a závažné). Emise vytvo ené ve er a v noci jsou mnohem mén

poškozující, než emise vytvo ené ráno nebo

uprost ed dne.

Také zde p sobí vliv ro ního období, p i n mž emise vznikají. V zim edpokládat mén vytvo ené v zim

lze

slune ního svitu a tepla, což redukuje problém smogu. Emise mohou být mén

škodlivé, než emise vytvo ené za teplejších

ro ních období. Návrh takového regula ního rámce, jenž by reflektoval tyto záležitosti není v bec jednoduchým úkolem.

8.1.1

Optimalita a nákladová efektivnost

Pro regulátora je komplexita vztahu mezi škodami vyvolanými imisemi a tvorbou emisí p ímo hlavolamem. Ideáln

by regulátor m l stanovit cílové imisní hodnoty

vzhledem k vyvolané škod t mito imisemi. Problémem je propojit tyto imisní hodnoty s hodnotami emisními. Optimalita požaduje vyrovnat náklady na kontrolu ( ízení) zne iš ování (MAC) se škodou, jež toto zne iš ování zp sobuje. Jelikož toto není prakticky dosud pln proveditelné, volí se cesta stanovení cíle a hledání

ešení, jež je nákladov

nejlevn jší – viz equimarginal principe. Jsou tedy spíše stanovovány cíle a posléze ešení zajiš ující dosažení nákladové efektivnosti, než rovnou takové regula ní rámce, které by vedly k optimalit . Takto stanovené cíle v bec nemusí odpovídat Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 130

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti optimálním úrovním zne iš ování, nebo

ta úzce souvisí s rozm rem prostoru

(geografií) a asu. Zdrojem t chto problém jsou p edevším nedokonalé informace o tvorb imisí z emisí a z toho vycházející problémy s hledáním optimální úrovn emisí – zne iš ování.

V realit

tedy nejsou provád ny CBA analýzy. Reguláto i spíše hledají cesty

k nákladové efektivnosti arbitrárn

stanoveného cíle redukce zne iš ování. Cíle

mohou být stanoveny jako cíle imisní koncentrace, nebo jako cíle emisní koncentrace (emisní limity). Rovnováha mezi náklady na zamezení (redukování) zne iš ování a škodami, jež jsou tímto zne iš ováním vytvá eny je podstatou ekonomické efektivnosti – resp. optimality: MAC=MD Musíme znát jak náklady, tak p ínosy (resp. snížení škod). Snížení škod (resp. jejich absolutní výši) je velice obtížné pravdiv zjistit. Primárním kritériem politiky se tak stává nákladová efektivnost.

Kritérium nákladové efektivnosti: Dosahujeme maximálního environmentálního zlepšení z disponibilních ekonomických zdroj anebo Dosahujeme cílového zlepšení kvality životního prost edí za nejmenších možných náklad (uplatn ní ekvimarginálního principu). N

min C

ci ri

ri

i 1

s.t. N

ui

ri

0 ri

ui

E

i 1


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Nákladov efektivní alokace vyžaduje, aby mezi všemi zdroji zne išt ní, které toto zne išt ní redukují, musí být vyrovnány mezní náklady na redukci zne iš ování (MAC).

8.1.2

Regulace založená na imisích vs. Regulace vycházející z emisí

Regulace tvo ená z cílových ukazatel la sledovat p ísp vek zne iš ovatel

(bu

jako emisních, nebo imisních) by tedy

ke vzniklým škodám. P edpokládejme, že

máme stanoven imisní cíl. Jednotka zne išt ní od jednoho zne iš ovatele bude mít jina í vliv - efekt na imisní koncentraci, než jednotka zne išt ní jiného zne iš ovatele.

Regulace založená na imisích bude tyto zne iš ovatel regulovat odlišn – na základ jejich rozdílného p ísp vku k imisní situaci. Regulace založená na emisích bude tyto rozdíly ignorovat – celková emisní situace ovšem bude regulována tak, aby bylo dosaženo stanoveného imisního cíle.

Základní nástroje regulace zne iš ování Koncepty regulace zne iš ování sledují státní (ve ejné) zásahy ovliv ující chování ekonomických subjekt , jejich ú elem je dosažení zm ny – p edevším redukce zne iš ování. Prvním konceptem je hledání efektivní – optimální úrovn zne iš ování, resp. jeho redukce. Výsledkem takové analýzy je ur ení takové úrovn

zne iš ování (nebo

redukce), kdy je maximalizován celkový p ínos pro spole nost. Podmínkou této optimalizace je rovnost mezních p ínos

a mezních náklad . Alternativním

konceptem je hledání takového regula ního mechanismu, v kterém je dosahované ur ité cílové hodnoty zne iš ování (resp. cílové redukce) za nejnižších náklad pro dot ené subjekty. Výsledkem analýzy je potom nalezení takového rozložení tun emisí mezi subjekty (nebo rozložení redukcí v tunách mezi subjekty), kdy jsou náklady ze


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zne iš ování (nebo jeho redukce) minimální.

ešením je situace (distribuce), kdy

jsou mezní náklady všech subjekt sob rovny. Nezbytným kritériem je ovšem také politická prosaditelnost a proveditelnost posuzovaného regula ního opat ení.

Politická regula ní opat ení jsou obvykle d lena do dvou kategorií: 1.

íkazová regulace – technologické normy a standardy, emisní limity vztažené na objem odpadních plyn

i vody, imisní limity v ur itých oblastech

v ur itém asovém období; 2. p ístup ekonomických pobídek – poplatky za zne iš ování, obchodovatelná i p enositelná povolení k emisím, odstra ování tržních bariér, redukce emisí podpo ená z ve ejných podpor – dotace. Do této kategorie m žeme za adit také p ístup vytvo ení rámce odpov dnosti – prevence závažných havárií (pojišt ní), princip polluter pays, dobrovolné dohody (voluntary agreements), spole ensky odpov dné investování (SRI). První kategorii m žeme vnímat jako konven ní p ístup. Tento p ístup je v zahrani ní literatu e ozna ován jako „command and control“. Tento p ístup ovšem vykazuje relativn

slabou flexibilitu pro dosahování cíl

regulace. Nástroje a opat ení této

státní regulace zne iš ování donucují všechny firmy (zne iš ovatele) p ijmout stejné podíly na redukcích zne iš ování bez ohledu na náklady, jež je to stojí. Donucení všech podnik

k dosažení jednotného cíle m že být velmi nákladné a za ur itých

okolností také kontraproduktivní. Standardy maximálních dopad podniku na životní prost edí jsou pro všechny podniky stejné. Tyto standardy mohou samoz ejm inn omezit emise zne iš ujících látek, ovšem p ísné standardy dopadají na r zné podniky r zn

– ur ité firmy musí provád t nežádoucí a velmi nákladná opat ení

k napln ní t chto limit

(vyjád ených jako podíl zne iš ujících látek v objemu

odpadního média/složky). Náklady na dosažení t chto limit se ovšem mezi podniky (a i mezi jednotlivými provozy v rámci jednoho podniku) mohou zna

lišit. Vhodná

technologie dosažení standardu je pro n které provozy zcela neefektivní – nákladov Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 133

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti náro ná. D vodem pro tyto odlišnosti v nákladové náro nost jsou odlišnosti ve výrobních systémech, fyzické konfiguraci technologických a provozních celk , ve ku za ízení a další faktory. Podle Tietenbergovy78 studie z roku 1985 provedené zpracováním osmi empirických šet eních o nákladech redukce emisí zne iš ujících látek, se pom r agregátních náklad

vynaložených kv li požadavk m p íkazové

regulace na agregátní náklady vynaložené na nejlevn jší potenciální

ešení

pohyboval od 1,07 pro SO2 v regionu Los Angeles k 22,0 pro emise uhlovodík ve tšin provoz DuPont.

Na základ

teoretických studií umož ují tržn

orientované politické nástroje a

opat ení dosáhnout požadovaného cíle v úrovni zne iš ování za nejmenších náklad pro celou spole nost, nebo

vytvá ejí pobídky firmám, které mohou dosáhnout

vysoké úrovn redukcí za pom rn málo pen z (vzhledem k p íkazu ur ité redukce). edpokladem t chto teoretických úvah je správné a vhodné navržení t chto systém a jejich implementace. Podmínkou pro tento výsledek je vyrovnání mezních náklad

na dosažení ur ité redukce zne iš ování (MAC) mezi všemi podniky

(equimarginal principle).

Princip rovné marginality - vysv tlení edpokládejme firmu, jež provozuje dv r zné továrny produkující stejný produkt – výrobek. Každá z t chto továren má jina í pr

h mezních náklad

výroby. Pro

továrnu A jsou mezní náklady výroby vždy vyšší, než pro továrnu B (za ízení A bylo vyrobeno ve vzdálen jší minulosti – je významn zastaralejší, než za ízení B). M že jít nap íklad o firmu produkující el. energii na dvou r zných elektrárnách (fluidní kotel má ú innost p es 90% oproti kotli granula nímu, jenž má z ídka kdy p ibližn 80%) se stejným instalovaným výkonem. Navíc m že být fluidní kotel napojen na kogenera ní jednotku (výroba nejprve el. energie, poté také tepla pro obyvatelstvo) i 78

Tietenberg, T. (1985) „Emissions Trading: An Exercise in Reforming Pollution Policy“, Resources for the Future, Washington, D.C. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 134

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti je vybaven ekonomizérem (tepelná p edúprava vody, nebo recirkulace páry za turbínou).

Celkový výstup firmy je prostým sou tem výstup na obou továrnách. V elektrárn A za ínají (p i nulovém a nule blízkém výstupu) MC sice níže, než v elektrárn (nap íklad díky tomu, že ekonomicky je za ízení A již odepsáno

B

i že jsou fixní

náklady prost nižší), ovšem poté strm rostou. V elektrárn B jsou mezní náklady i nízkých výrobách el. energie relativn

vyšší, p i rostoucí výrob

stoupají

mírn jším tempem. Uvažujme, že podnik chce dodávat 100 TJ el. energie. Kolik TJ by m l vyráb t v každém ze za ízení, aby jej to stálo co nejmén

na agregovaných nákladech?

Jednou z možností je produkovat v pom ru 50:50 (elektrárny mají stejnou jmenovitou kapacitu – výkon). P i výstupu 50 TJ jsou MC el. A rovny 12 mil. K ., zatímco v elektrárn B jsou MC za tohoto výstupu (=50 TJ) rovny 8 mil. K . Celkové výrobní náklady jsou sumou obsahu pod k ivkami MCA a MCB. D ležité je si uv domit, že je možné snížit celkové (agregované) náklady tím, že se zm ní alokace vyrobené energie (100 TJ) mezi tyto dv elektrárny.

Když v elektrárn A snížíme výrobu o 1 TJ, její celkové náklady klesnou o 12 mil. K . O tento 1 TJ zvýšíme výrobu v elektrárn B, v níž vzrostou náklady o 8 mil. K . Stále vyrábíme 100 TJ, ale ušet ili jsme na nákladech 4 mil. K .



Obrázek 2: Princip ekvimarginality Elektrárna A

Elektrárna B

mil.

mil. MCA MCB 12 c

8

e b

d

a 38 50

50 62

Výstup el. A TJ

Výstup el. B TJ

celkové produk ní náklady 50:50 – (a+b+c)+(d+e) celkové produk ní náklady 38:62 – (a)+(d+e)

Dokud se mezní náklady produkce (a podobn vzájemn

i snižování zne išt ní – MAC)

nerovnají, m žeme dosahovat úspor na nákladech realokací výroby

(snížení zne iš ování) mezi technologicky – nákladov

odlišnými za ízeními.

Agregované náklady na výrobu 100 TJ ve dvou r zných elektrárnách budou nejnižší práv tehdy, když se budou rovnat mezní náklady t chto dvou elektráren – odtud ekvimarginální princip. V p íkazové regulaci je požadováno vyrovnání dosažených redukcí mezi všemi podniky. V teorii m že i p íkazový systém dosáhnout nákladov efektivního ešení, ovšem za podmínky, že jsou diferencovány emisní limity podle provoz

a

pochopiteln , že pro ú ad stanovující tyto diferencované limity nemusí být dostupné platné údaje o nákladech, které tyto provozy musí vynaložit, aby splnily tyto limity.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Tržn orientované (ekonomicky-pobídkové) nástroje a opat ení vytvá ejí prostor pro nákladov

efektivní alokaci redukcí zne iš ování, aniž by vláda musela znát

údaje o nákladech na zamezení pro každé za ízení.

Tržn

orientované politické nástroje vytvá ejí takové právní a regula ní prost edí,

které ovliv uje chování subjekt

podle tržních signál . V tomto smyslu podporují

takové chování subjekt (nejen firem, ale obecn všech subjekt v ekonomice), které sm uje k takovému jednání (zne iš ování), v n mž jsou zohledn ny vlastní zájmy subjekt . Sou asn vytvá í tržní systémy regulace zne iš ování ( i obecn dopad na životní prost edí) pobídky ke snižování náklad na zamezení p es technologické inovace. Zne iš ovatel m se totiž m že vyplatit zavést mén technologie79, nebo

to pro n

m že být mén

zne iš ující

nákladný postup, než dále

zne iš ovat. D ležitá je nadále nutnost politicky stanovit cíl, jehož má být tímto ístupem dosaženo.

Tržn orientovaný p ístup m žeme kategorizovat do ty díl ích ešení: poplatkový systém, obchodovatelná povolení, redukce posílením tržních nap tí (market friction reductions) a redukce pobídnutá vládními dotacemi (government subsidy reductions).

79

Technologie jsou mín ny v obecném významu jako znalosti použité pro praktické ú ely – výrobu i spot ebu. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 137

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek 3: Obchodovatelná povolení - princip mil. K

MAC - B

MAC - A

4000 1500

1200

40

60

120

45 65

90

vodní množství emisí: 210 (120+90) cíl snížení – o 50% - (60 povolenek A, 45 povolenek B – grandfathering)

Firma A dostane 60 povolenek, firma B dostane povolenek 45 (grandfathering spo ívá v rozd lení povolenek v závislosti na p edchozích emisích – zde 120 pro A a 90 pro B). Rozdílný pr

h mezních náklad

na zamezení (MAC) vede firmy

k rozhodování: firma A je ochotna prodat povolenky za více než 1200,-, firma B je ochotna nakoupit povolenky za cenu nižší, než 4000,-. Firmy si tedy povolenky sm ní. Ustanoví se rovnovážná cena. Takto je dosaženo vyrovnání MAC mezi zdroji a

tudíž

napln ní

principu

ekvimarginality.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Zdan ní Obrázek 4: Princip zdan ní

MEC – poškození (MD) MNPB ~ MAC Y

X MNPB-t* t*

0

Ekonomická aktivita

Q* Q1

MNPB – k ivka mezního zisku zne iš ovatele (jelikož zisk je ovliv ován náklady, m žeme zjednodušen mezní zisk transformovat do mezních náklad na zamezení), MEC – k ivka mezních externích náklad , Q* - optimální úrove zne iš ování; t* optimální da ová sazba;

Zne iš ovatel za íná své rozhodování v bod

Q1. Nevykládá žádné náklady na

zamezení, ani neplatí žádné dan . Po uvalení da ové sazby na (hmotnostní

i

objemovou) jednotku emisí platí obsah obdélníka pod p ímkou XY jako celkovou da . Je tedy motivován vynaložit v nákladech na zamezení obsah trojúhelníka pod k ivkou MAC, nebo se mu tak sníží ást celkových daní (jejich snížení je vyšší, než nár st náklad ). Snižovat zne iš ování (a zvyšování náklad na zamezení) bude provád t až do té doby, kdy se jeho MAC nevyrovnají s da ovou sazbou. V grafu p edpokládáme božského byrokrata, jenž zná pr

h mezních škod ze

zne iš ování a stanoví da ovou sazbu na takovou úrove , kdy se ve finále ocitáme na optimální úrovni zne iš ování. Da ová sazba je kritériem pro všechny zne iš ovatele – všichni budou snižovat zne iš ování, dokud se jejich MACx nevyrovnají s jednotnou sazbou – tudíž jsou MAC mezi zdroji vyrovnány a je spln no kritérium nákladové efektivnosti. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 139

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Tabulka 3: Kritéria volby politického opat ení Kritéria volby politického opat ení

Podstata kritéria

Ekonomická efektivnost – optimalita

Paretovská optimalita

Úrove p ísnosti stropu, cíle redukce, je optimální a opat ení dosahuje cíle za nejnižších náklad ve srovnání s alternativními opat eními.

Nákladová efektivnost

Velikost úspor, které opat ení umož uje dosáhnout ve srovnání s alternativními opat eními.

Tržní optimum

Optimalita na trhu tzn. absence dominantních tržních subjekt , absence významných transak ních náklad .

Environmentální efektivnost (eco-efficiency) Záruka agregovaného stropu esnost monitorování

Jistota, s níž bude daný cíl zlepšení kvality ŽP dosažen. Rozsah, v n mž je regulátor schopen pravdiv dosažen.

zjistit, zda byl cíl

Dodržení a vynutitelnost

Pravd podobnost, že regulátor zajistí penalizaci p estoupení povinností a práv.

Místní a asové efekty

Rozsah, v n mž opat ení eší heterogenní dopady mající p vod v efektech prostoru a asu.

kké efekty esnost dat Byrokratická kultura

Rozsah, v n mž opat ení pravdivých údaj a dat.

ovliv uje

pravd podobnost

získání

Rozsah, v n mž se opat ení projevuje v proaktivním managementu ve ejné správy a obchodních (soukromých) spole nostech.

Dynamické efekty Míra inovace

Rozsah, v n mž opat ení podporuje optimální míru inovací.

Sm r inovace

Rozsah, v n mž opat ení podporuje environmentáln inovace.

optimální

Administrativní náklady Startovací (inicia ní) náklady

Náklady rozb hnutí se opat ení (programu) od prvních aktivit.

Pr

Náklady dohledu a udržování funk nosti opat ení (programu).

žné náklady

Sociální dopady Distribu ní dopady

Rozsah, v n mž opat ení p sobí protism rn .


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti tabulka 4: Využití ekonomických pobídek Nástroj Poplatky zne iš ování a dan

íklad

Pros & Cons

za Emisní poplatky;

Pros: stimulují nové technologie, jsou vhodné, když škoda na jednotku zne iš ování se málo m ní se vypoušt ní zm nou množství zne iš ování

Poplatky za odpadních vod;

Poplatky za pevné odpady; Poplatky za ukládání kal

Cons: potenciáln rozsáhlé distribu ní efekty, nejisté environmentální efekty, vyžaduje rozsáhlý a d kladný monitoring emisí a imisí

Dan a poplatky Da na olovo v benzínu; ze vstup i výstup zem lského / uhlíková da ; pr myslového procesu Da z hnojiv;

Pros: administrativn jednoduché, nevyžadují údaje monitoringu, zvyšují p íjmy ve ejných rozpo , ú inné a ú elné, pokud je mnoho zdroj a škoda na jednotku zne iš ování se málo m ní se zm nou množství zne iš ování

Da na pesticidy;

Cons: asto velmi slabé propojení na zne iš ování, nejisté environmentální efekty

Da z použití surovin; Poplatky za odb r/užití vody; Dan na CFC; Dotace, podpory

istírny odpadních municipální; Využití p dy zem

vod

– Pros: politicky populární (mezi politiky i p íjemci) Cons: vysoké nároky na ve ejné rozpo ty, mohou stimulovat nadm rnou aktivitu, nejisté výsledky

lci;

Pr myslové zne iš ování DepositRefund systémy

Baterie kyselin;

s obsahem

olova

a Pros: stimuluje recyklaci, snižuje tvorbu odpad Cons: potenciáln vysoké transak ní náklady, produkt musí být znovupoužitelný i recyklovatelný

Láhve na nápoje; Karosérie a vraky automobil Obchodovatelné povolenky

emisní

Pros: vytvá í limity zne išt ní ( i lovu), ú inné a elné, když škoda ze zne išt ní se významn m ní odtokové se zm nou množství zne iš ování, vytvá í pobídky ; ístup k lovu ryb na otev eném k technologické zm mo i Cons: potenciáln vysoké transak ní náklady, požadavek na vyšší variaci mezních náklad zamezení

Požadavky na reporting Proposition 65 (USA)

na

Pros: flexibilní, nízké náklady

SARA Title III (USA)

Cons: t žko p edpov ditelné výsledky a efekty, použitelné pouze když škoda na jednotku zne iš ování nezávisí na množství zne iš ování

závazky

Vyhodnocení degradace Pros: silný pobídkový efekt írodních zdroj (USA); Cons: náklady na vyhodnocení a vedení sporu mohou Úrovn hladiny hluku, p ekro ení být velmi vysoké, málo kdy se využívá

Dobrovolné programy

Energy Star

Pros: nízké náklady, flexibilní, mnoho r zných oblastí použití, zp sob, jak testovat nové postupy

ISO 140xx

Cons: nejisté výsledky a nákladová efektivnost

EMAS



8.2

Ekologická da ová reforma

S každou ekonomickou

inností je spojena produkce externalit, tzn. vedlejších

sledk , které se obvykle nezapo ítávají do náklad ani výnos této ekonomické innosti. Existují tak statky a služby, které poskytuje p íroda a na n ž se trh v bec nevztahuje. N které p írodní zdroje nemají stanovenu svou tržní hodnotu; jejich využití tudíž není zpoplatn no a vznikají tak defekty a nevratné škody na životním prost edí, které nejsou zahrnuty do cen.

Jedním z významných ekonomických nástroj

ochrany životního prost edí vedle

poplatkového systému, obchodovatelných povolení a zálohových systém , o kterých bude blíže pojednáno na dalších seminá ích, jsou práv

ekologické dan . Jejich

smyslem je vytvo it dostate né finan ní motivy pro zm nu výrobního a spot ebního chování zm nou relativních cen. V širším pojetí je možné ekologické dan

chápat

jako environmentální dan , poplatky a úhrady.

Za átkem diskusí o ekologických daních byla sedmdesátá léta minulého století. Téma ekologických daní se diskutovalo v souvislosti s nadnárodními ekologickými problémy, kdy dopady ze zne iš ování zasahovaly i státy, jejichž domácí ekologické problémy nebyly tak vyhrocené. V eské republice se o ekologických daních za alo mluvit až mnohem pozd ji, až v letech devadesátých, to znamená s dvacetiletým zpožd ním.

Ve snaze internalizovat negativní externality vznikl v 70. letech koncept ekologické da ové reformy. Na jeho pozadí stojí p edstava, že vysoké tempo ekonomického rozvoje nemusí automaticky znamenat vysokou míru produkce zne išt ní ani nezadržitelné ubývání neobnovitelných p írodních zdroj . Podstatou této reformy je restrukturalizace da ového systému sm ující v neprosp ch ekonomických aktivit a produkt , které poškozují životní prost edí. Na n jsou uvaleny tzv. ekologické dan Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 142

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti (n kdy též uhlíkové nebo energetické dan ) – zdan ny jsou p edevším fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), dále pak spot eba vody, nakládání s odpady a n které další suroviny a výrobky. Zárove se zvyšováním t chto daní by m ly být snižovány dan jiné (v tšinou dan nezm

z p íjm ), a to tak, že celkové da ové b emeno z stane

no. Celkový dopad na státní rozpo et z stane tak neutrální. R st ceny

kterých komodit se tak projeví bu zájmu o jejich “ekologi

v jejich menší spot eb

(a sou asn

v tším

jší” alternativy) nebo ve zvyšování efektivity jejich využití.

Na druhé stran pak stojí p edpoklad, že s poklesem ceny práce dojde ke stimulaci vzniku nových pracovních míst, a tím i k r stu zam stnanosti.

Protože mohou nastat pochybnosti o tom, co je ješt ekologická da ová reforma a co už není, p ibližme si pro ú ely našeho seminá e její pojetí následovn . Za EDR budeme považovat zdan ní komodit zat žujících životní prost edí, za p edpokladu, že výnosová neutralita ve ejných rozpo z p íjm

bude zajišt na nap . snížením daní

i sazeb sociálního zabezpe ení. Na rozdíl od zavedení ekologických daní

do stávajících da ových soustav se jedná o komplexní systémovou zm nu.

vody zavedení environmentálních daní a koncepce dvojí a “multi” dividendy Environmentální dan

mohou být zavedeny z d vodu dosažení n kolika cíl , a to

nejen z d vodu ochrany životního prost edí. Tyto d vody mohou být: ¤ ochrana životního prost edí, zejména zachování funkcí životního prost edí; ¤ internalizace externích náklad ; ¤ podpora eko-efektivity; ¤ pobídka snížení zne išt ní; ¤ povzbuzení inovací; ¤ zvýšení p íjm pro rozpo et;


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ¤ zlepšení ekonomické efektivnosti zvýšením environmentálních daní na úkor snížení ve ejných výdaj na náro né programy ochrany životního prost edí; ¤ zvýšení administrativní efektivnosti, v etn

snížení byrokracie a normativní

regulace.

Mnoho existujících daní v ekonomice zp sobuje deformace cen na vstupu i výstupu. Tato skute nost se stala východiskem pro stanovení hypotéz “dvojí dividendy”. Prakticky to pak znamená, že zavedení ekologických daní zvyšuje spole enský blahobyt dv ma zp soby: Zvýšením kvality životního prost edí zmírn ním aktivit, které vedou ke zne iš ování životního

prost edí.

Tento

bod

p edstavuje

tak

zvanou

“první

dividendu”

environmentálního zdan ní.

Zefektivn ní sou asných da ových systém

zmírn ním nadm rného da ového

emene, kdy ást daní z p íjm je nahrazena ekologickými dan mi. To p edstavuje “druhou dividendu” environmentálního zdan ní. Jedná se o vedlejší pozitivní efekt ekologických daní. Stejn významný pozitivní p ínos jako uvedené dividendy vykazují i dva následující efekty ekologické da ové reformy. Tyto jevy se však neuvád jí pod názvem dividenda, a koliv jejich p ínos je na obdobné úrovni:

Na dvojí dividendu by tak navázala “t etí dividenda”, která p edstavuje r st zam stnanosti v d sledku snížení daní z p íjm . Dále je možné nalézt i “ tvrtou dividendu”, která p edstavuje altruistický pocit jednotlivc , kte í platí ekologické dan . Uspokojení, které plyne z v domí, že lidé konají n co ve prosp ch budoucnosti, bylo pozorováno u obyvatel Skandinávie.

tvrtá dividenda tak p edstavuje psychologický

efekt EDR.

Teoretické možnosti ekologizace da ové soustavy a reálnost jejich využití Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 144


Da ovou soustavu lze k ú el m ochrany životního prost edí v zásad využít dv ma zp soby. M že se jednat o da ové zvýhodn ní, kdy jsou výrobky nebo služby s pozitivním vlivem na životní prost edí zatíženy sníženou, p ípadn nulovou sazbou dan . V tomto smyslu se jedná o dotace a subvence, které však mají diskutabilní charakter.

Základní podmínkou efektivního fungování stávajících ekonomických nástroj

je

vypovídací schopnost ceny. Systém dotací a cenových regulací v ekonomice zpravidla zásadním zp sobem ovliv uje efektivní fungování ekonomických nástroj a narušuje tak rovné tržní podmínky. Dota ní politika by m la podporovat pouze nepodnikatelské subjekty, výchovu, vzd lávání a výzkum.

V mnoha zemích, v etn

eské republiky, byla nebo je cena energie vysoce

dotována. Jedná se o dotace na uhlí, ropu a elekt inu. Následkem t chto dotací pak dochází k nadm rné spot eb energie a vysoké energetické náro nosti ekonomiky. V oblasti energetiky

R je pozitivní zprávou, že se eský energetický trh významným

zp sobem liberalizuje. K ížové dotace byly odstran ny a domácnosti již nenakupují energie za ceny nižší než odpovídá náklad m dodavatele. V roce 2001 m lo poprvé právo volby dodavatele zhruba 60 nejv tších podnik , loni jich bylo již 250. Malí podnikatelé však mají p ijít na adu až v roce 2005 a o rok pozd ji vstoupí jako poslední na volný trh domácnosti.

V oblasti pr myslu sm uje p evážná ást dotací na útlumové programy uhelných, rudných a uranových dol . Restrukturalizace našeho hospodá ství po roce 1989 eší dilema mezi liberálními tlaky na efektivní fungování trhu na jedné stran a hrozbou negativních, sociálních dopad i úpadk firem na stran druhé. Dota ní prost edky poskytované na podporu ekologických opat ení a na útlumové programy sice


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti inášejí ur itý ekologický a sociální efekt, v tšinou však jde o podporu hospodá ské innosti t chto podnik .

Druhý zp sob p edstavuje da ové znevýhodn ní, kdy výrobky i služby s negativním vlivem na životní prost edí podléhají dani, p ípadn

zvýšené sazb

dan . Oba

ístupy, jak da ové zvýhodn ní, tak i da ové znevýhodn ní lze pochopiteln v rámci jednoho da ového systému kombinovat.

Místo daní v nástrojích ochrany životního prost edí Ekologické dan

samoz ejm

nejsou jediným ekonomickým nástrojem ochrany

životního prost edí. V zásad je možné nástroje ekologické politiky obecn rozd lit do dvou skupin:

Nástroje administrativní (normativní), tj. nástroje donucovací a omezující. Pole jejich sobnosti je však omezené. Nezohled ují totiž konkrétní tržní situaci a nedávají tak jednotlivým subjekt m prostor pro rozhodování. Lze tedy p edpokládat zna nou neefektivnost p i alokování zdroj .

Nástroje tržní (ekonomické), které vytvá ejí v závislosti na konkrétních tržních podmínkách prostor

pro

rozhodování

jednotlivých

subjekt ,

což p i

stanovených podmínkách a pravidlech vede k efektivn jší alokaci zdroj

jasn a v

neposlední ad též k dodate ným možnostem zlepšování kvality životního prost edí. Dodejme, že podmínkou fungování ekonomických nástroj je vypovídací schopnost ceny, tedy existence liberalizovaného nemonopolního trhu.



Funkce ekologických daní Velkou zm nu, kterou ekologická da ová reforma p ináší, je rozdíl mezi klasickým fiskálním chápáním da ového systému a motiva ním chápáním ekologických daní. Nejstarší funkcí dan

je funkce fiskální. Postupem asu se k této funkci p idávaly

další – regula ní, sociální, stimula ní a v sou asnosti je to i funkce ekologická. Podstatou EDR jsou ekologické dan

motiva ního charakteru. Ekologické dan

motivují racionální ekonomické subjekty ke zm

chování.

Typy ekologických daní Ekologické dan m žeme rozd lit na tyto typy: Pigouovské dan Nep ímé ekologické dan Dan s neplánovanými ekologickými dopady elové ekologické dan

Pigouovské dan Pigouovské dan se p ísn drží teorie externalit. Dodržují návrh A. C. Pigoua, že na každou jednotku zne išt ní je uložena jednotková da v takové výši, aby se celkové spole enské mezní náklady výroby rovnaly celkovému meznímu užitku. Tyto dan zda ují p ímou p

inu zhoršování životního prost edí a uvalují se adresn

na

ekologické škody. Je velice obtížné stanovit mezní spole enskou škodu, optimální úrove daní a užitk , proto se tento p ístup ukázal v praxi jako nereálný.

Obrázek 1 porovnává náklady a výnosy environmentálního zdan ní v rámci konceptu díl í rovnováhy. Cílem tohoto grafického znázorn ní je ukázat existenci první dividendy Piguovy dan . Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 147


Obrázek 5: Náklady a výnosy environmentálního zdan ní

Mezní spole enské náklady Cena

B

Mezní soukromé náklady

A P* P0

t

C

E

Poptávka

D

Q*

Q0

Množství

Ekologická da t vede k redukci poptávky po statcích (snížení emisí) z úrovn Q0 na Q*. To p edur uje i následné snížení spole enských náklad

v d sledku snížení

emisí. Hodnota internalizace externality je p edstavována plochou ABCD. Tato oblast se je ozna ována jako jednoduchá neboli první dividenda ekologické dan . Oblast ACD p edstavuje ztrátu spot ebitelského p ebytku, oblast ABC pak znázor uje istý spole enský zisk získaný ekologickou daní. P íjem z ekologické dan je znázorn n plochou P*ADE. Relativní náklady a výnosy plynoucí ze zavedení ekologické dan záleží na elasticit poptávky a na existenci substitut daného statk . Nep ímé ekologické dan Nep ímé ekologické dan jsou uvaleny za ú elem ovlivn ní kvality životního prost edí a mají se vyhnout problém m spojených s pigouovskou daní - m ení množství Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 148

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti vypoušt ných škodlivin. Tyto dan

jsou uvalovány na vstupy nebo statky, nikoliv

adresn na ekologické škody. Dan s neplánovanými ekologickými dopady Dan s neplánovanými ekologickými dopady jsou svým zp sobem veškeré dan . Všechny dan

totiž ur itým zp sobem ovliv ují životní prost edí, nap . domácnosti

jsou v mnoha zemích da ov

zvýhod ovány (nižší sazba DPH u energií

spot ebovávaných domácnostmi má z hlediska životního prost edí negativní dopad). elové ekologické dan elové ekologické dan jsou konkrétn svázány s výdaji na životní prost edí, tzn. íjmy z uvalené ekologické dan jsou použity projekty v ochran životního prost edí.

Princip EDR íjmová neutralita EDR Sou asný trend p i zavád ní ekologických daní striktn vyžaduje p íjmovou neutralitu ekologických daní z pohledu státního rozpo tu. Stejná ástka, která je vybrána na ekologických daních, má být zp t redistribuována jednotlivým sektor m. Chceme-li, aby bylo dosaženo zm ny v chování subjekt , m la by být tato redistribuce provedena na základ jiného principu, než na jakém byly tyto dan vybírány. Navíc, dodate ný výnos by m l být kompenzován pomocí nižších sazeb daní z p íjm

a

sociálního pojišt ní, aby se podpo il r st pracovních míst. Zm ny v da ovém systému po zavedení EDR Následující grafy 2 a 3 znázor ují zm nu, kterou p inese ekologická da ová reforma. Graf 2 zobrazuje výchozí situaci p ed zavedením EDR. P i zavedení ekologické dan , viz. graf 3, se soub žn sníží výše sazby dan z p íjmu, p ísp vku na sociální zabezpe ení a DPH (p íklady jsou odlišné v jednotlivých zemích). Celková ástka, která je odvád na do p íslušných rozpo

, z stane zachována v obou p ípadech ve

stejné výši.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek 6: Výchozí situace p ed zavedením EDR Plná výše daní: DPH

Da ísp vek z p íjmu na sociální zabezpe e ní

Státní rozpo e t

Fond sociálního zabezpe e ní

Státní rozpo e t

Obrázek 7: Zm ny po zavedení EDR Snížená výše daní: o eko – da : Státní rozpo et

Fond sociálníhoz abezpe ení

Státní rozpo et

íjmy z ekologických daní se mohou asem snižovat a nedojde tak k pokrytí pot eb státního rozpo tu nebo fondu sociálního zabezpe ení, tzn. že p íjem z ekologických daní se bude z dlouhodobého horizontu nutn

snižovat, a to v d sledku snižování

zne išt ní

graf

životního prost edí.

Následující

4

ilustruje

kolob h

p íjm

z ekologických daní od firem a domácností a zp t.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek 8: Kolob h p íjm z ekologických daní: princip p íjmové neutrality

Ekologická da Firmy, které produkují statky a služby podílející se na zne iš ování ŽP Domácnosti

íjem z ekologických daní

íjem z eko-daní se op t vrací pro zachování principu neutrality

Kompenzace Distribu ní efekt EDR m že vést k negativním nezamýšleným sociálním dopad m, které v tšinou ovliv ují nízko p íjmové domácnosti. Kompenzace by m ly proto oslabit nebo odstranit p ípadné nežádoucí ú inky, které se mohou vyskytnou p i realizování EDR. Kompenzace má být provád na tak, aby celkové da ové b emeno stalo nezm

no.



9

Hodnocení dopad regulace

9.1

Modely všeobecné rovnováhy (CGE modely)

Úvodní popis Každý model: je zjednodušením reality! V lepším p ípad je s jeho pomocí možné odhadovat základní trendy!

Modelování ekonomických dopad environmentálních zm n je velmi komplikované. Neexistuje jeden model, i typ modelu, který by šel použít v každé situaci. Ekonomika a životní prost edí jsou natolik provázány, že nelze modelovat všechny jejich vzájemné vztahy v celé komplexnosti. Z toho d vodu je t eba znát p ednosti a slabiny jednotlivých druh model a v

t, který lze kdy použít.

Práv vzhledem k této komplikovanosti je nutné na výsledky model pohlížet velmi opatrn !!

Modely všeobecné rovnováhy (CGE –

z anglického

Computable

General

Equilibrium) pat í do skupiny model vycházejících z poznatk teoretické ekonomie a snaží se o jejich uplatn ní v praxi. V posledních desetiletích se o jejich v tší rozší ení postaral vývoj kapacit osobních po íta složitých výpo

, které umož ují provád ní i

bez p ístupu k velkým sálovým po íta

Conrad komentuje relevanci výsledk

CGE model

m.

následovn : „Jelikož jsou tyto

numerické modely založeny na p edpokladech vztahujících se k ekonomickému r stu (elasticity substituce, technologické zm ny nebo velikosti exogenn

ur ených

prom nných), bylo by nesprávné vycházet z konkrétních numerických výsledk p i ijímání politických rozhodnutí. CGE modely mohou být spíše použity k pochopení Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 152

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti in jednotlivých výsledk , k vytvo ení rámce politického rozhodnutí, i k podpo e vhodné politiky“.

Definice: CGE modely explicitn specifikují chování rozli ných ekonomických aktér (tzn. jsou obecné – general). V t chto modelech standardn domácnosti maximalizují užitek a firmy maximalizují zisk

i minimalizují náklady. Na základ

t chto

optimaliza ních p edpoklad modely ukazují, jak ceny komodit a výrobních faktor ovliv ují chování domácností a firem. Modely mohou také ve svém rámci popisovat chování vlády, odbor , importér

i exportér . Modely popisují, jak rozhodnutí

jednotlivých tržních aktér poptávat i nabízet konkrétní komodity ovliv ují ceny na trhu v podmínkách dokonalé konkurence.

Pro každou komoditu a výrobní faktor obsahuje model rovnice, které zaru ují stanovení takové ceny, p i které se nabídka rovná poptávce (dojde k vy išt ní trhu). To znamená, že modely obsahují p edpoklad tržní rovnováhy (equilibrium).

Modely produkují numerické výsledky (computable). Koeficienty a parametry rovnic jsou ur eny tak, aby model replikoval údaje z výchozího datového souboru. Struktura CGE model : CGE modely jsou složeny ze dvou ástí.

1. SAM – Social Accounting Matrix První

ástí jsou data, která jsou p evzata ze systému národních ú

a jsou

prezentována ve schématu SAM. SAM modifikuje I-O tabulku tím zp sobem, že každý výdaj finan ních prost edk prost edk

jednoho sektoru se objeví jako p íjem t chto

u jiného sektoru (toto platí pro všechny transakce a nejen pro

mezisektorové toky).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Princip národního ú etnictví znamená, že suma p íjm konkrétního subjektu se vždy rovná jeho výdaj m.

íjmy subjekt jsou v tabulce SAM vždy uvedeny v ádcích,

jejich výdaje ve sloupcích – sou et každého ádku se tedy musí rovnat sou tu odpovídajícího sloupce.

SAM lze tedy definovat jako odpovídajících ádk

tvercovou matici, ve které se rovnají sou ty

a sloupc . Principy podvojného ú etnictví zajiš ují, že v se

systému nevyskytují žádné ztráty ani nov vzniklé prost edky, a že každý tok vede od ur itého subjektu k jinému.

SAM zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi ekonomickými aktéry, kterými jsou: výrobní sektory (reprezentované skupinami podnik

v daném výrobním

sektoru), domácnosti, vláda, sektor zahrani í.

Model je z podstaty behaviorální a snaží se zachytit chování a reakce jednotlivých aktér soustavou simultánních rovnic: výrobci se snaží maximalizovat zisk, domácnosti spot ebitelský p ebytek, vláda, krom

toho, že je spot ebitelem, je rovn ž zprost edkovatelem

redistribuce vládních p íjm , jejichž výb r je zachycen na samostatných tech daní a dovozních cel.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Data jsou dopln na odhady rozli ných elasticit – elasticit substituce mezi r znými vstupy, cenovými a d chodovými elasticitami poptávek domácností

i elasticitami

poptávek po exportovaném zboží.

Dále popisovaný model je statický, zachycuje tedy ur itou strukturu hospodá ství v daném roce, ze které jsou vypo teny cenové a další parametry „ istící“ trhy, tzn. v ekonomice je dosaženo takových cen a prodávaných množství jednotlivých komodit, za kterých je prodáno veškeré vyrobené nebo dovezené zboží. Statický model nepracuje s akumulací kapitálu v ase, a tedy i kvantitativním r stem. Model je tedy vhodný pro strukturální analýzy dopad jednotlivých opat ení nebo exogenních šok

i zachování p edpokladu stávající struktury hospodá ství.

V sou asnosti se model

CGE využívá hlavn

v empirickém vyhodnocování

ipravovaných politik (ex ante hodnocení dopad ). Všeobecné rovnováhy na všech relevantních trzích je dosaženo práv

tehdy, když na žádném z nich

neexistuje p evis nebo deficit nabídky nad poptávkou, tj. na všech trzích je dosaženo rovnovážného stavu mezi nabídkou a poptávkou.

Výsledkem hodnocení jsou relativní zm ny sledovaných ukazatel produkce, cenových index , HDP, zam stnanosti, dopad

(objem

na p íjmy vlády,

domácností apod.) vyvolané zamýšlenou politikou nebo vn jším šokem zjišt né za pomoci provád ných simulací.

2. Rovnice spl ující teorii všeobecné tržní rovnováhy Na základ této teorie m žeme postulovat 3 základní podmínky, které musí v CGE modelu platit:


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1) Vy išt ní trh

– veškeré výrobní faktory nabídnuté domácnostmi jsou firmami

využity a všechny firmami vyrobené produkty jsou domácnostmi spot ebovány. Na všech trzích dochází k rovnováze mezi nabídkou a poptávkou.

2) Nulový zisk – hodnota vyrobeného produktu musí odpovídat hodnot veškerých vstup , které byly k výrob zisk , nebo

tohoto produktu využity. Firmy tak dosahují nulových

veškerý výd lek, který utrží za prodané zboží, vydají na nákup

výrobních faktor .

3) P íjmová bilance – domácnosti spot ebují v daném asovém období veškerý sv j íjem. Tento p íjem je použit nejen k nákupu produkt a služeb, ale také m že být uložen ve form úspor.

Posledním krokem formulace modelu jeho kalibrace a parametrizace. -

Kalibrace se používá pro zjišt ní pom

jednotlivých vstup CGE modelu

(jednotlivé pom ry vstup jsou ur eny tak, aby model replikoval data získaná ze SAM).

-

Parametrizace je proces v rámci n hož jsou zjišt ny elasticity substituce mezi jednotlivými vstupy (k parametrizaci jsou v tšinou využívány vlastní odhady autora modelu i data získaná z ekonometrických studií).

Datové zdroje Datové zdroje využitelné v národních statistik.

R p i konstrukci modelu CGE vycházejí hlavn

z

eský statistický ú ad zachycuje národní ú ty v len ní podle

odv tvové klasifikace ekonomických inností (OKE ) a jsou tedy v dobrém souladu i s jinými statistikami

SÚ v podobném

len ní. Základním vstupem je matice

dodávek a užití za rok 2005, která zachycuje zvláš produkci ve výrobních cenách Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 156

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti (zahrnuje náklady na mezispot ebu, p idanou hodnotu a dan /dotace z výroby) a zvláš produkci v kupních cenách, kdy jsou zapo ítány rovn ž dan /dotace z prodeje a náklady ob hu (obchodní rozp tí a dopravní p irážky). Dalšími datovými zdroji jsou potom údaje o tvorb

d chodu v jednotlivých institucionálních sektorech (finan ní

podniky, nefinan ní podniky, domácnosti, vláda a neziskové organizace).

Matice spole enských ú

(SAM)

Hlavní vstupní data do modelu CGE jsou zachycena v matici spole enských ú vycházející z národních ú

v

R zpracovávaných

eským statistickým ú adem.

Poslední dostupné údaje jsou za rok 2005, p íští v podrobném len ní budou z ejm až za rok 2010. Hlavními datovými zdroji jsou potom matice dodávek a užití zachycující jak transakce domácích výrobc

(mezispot eba, nakupované výrobní

faktory a placené dan ), tak i transakce p i prodeji jednotlivých komodit (výkony domácích výrobc , transak ní náklady, dan

z prodeje, dovozy). Na následujícím

schématu je základní podoba SAM. Lze se setkat i s jiným uspo ádáním jednotlivých , a to zejména se vstupní input-output tabulkou ve formátu komodita x komodita (spot eba komodit na výrobu dané komodity, tj. bez rozd lení na samostatné ú ty výrobních inností a komodit). D ležitým aspektem SAM je princip podvojnosti – íjem jednoho je výdajem jiného (nap . položka „dan

z prodeje“ jsou na jednu

stranu výdajem prodejc a na druhou stranu p íjmem vlády)


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek 9: Schéma matice spole enských ú

(SAM) Výdaje

Výrobní innosti Výrobní innosti Komodity

Výrobní faktory

Komodity

Mezispot eba

P íjmy

Domácnosti Domácí samovýroba Spot eba domácností

Transak ní náklady

Vláda

Úsporyinvestice

íjem podnik z výrobních faktor

Dan z výroby

Dan z prodeje

Úsporyinvestice Zbytek sv ta

Dovozy

Výdaje výrobc

Výdaje dodavatel

íjem z výrobních Transfery mezi faktor (mzdy domácnostmi a kapitálové renty) íjem vlády z Zisk a výrobních transfery vlád faktor Úspory podnik íjmy nerezident z Zisk výrobních nerezident faktor Výdaje na výrobní faktory

Výdaje podnik

Zisk z podnikání

Hrubá tvorba investic

Poptávané množství

íjem rezident z výrobních faktor užitých v zahrani í

íjmy z výrobních faktor

Transfery podnik m

Transfery podnik m ze zahrani í

íjmy podnik

Transfery domácnostem

Transfery domácnostem ze zahrani í

íjmy domácností

Transfery vlád ze zahrani í Úspory nerezident

Úspory vlády

Výdaje vlády

Investice

íliv zahrani ní ny


íjem vlády Úspory Odliv zahrani ní ny

Transfery vlády nerezident m Výdaje domácností

Celkem

Vývozy

Spot eba vlády

Transfery vlád Úspory domácností

Zbytek sv ta

Tržby výrobc

idaná hodnota

Domácnosti

Celkem

Podniky

Tržní produkce

Podniky

Vláda

Výrobní faktory

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Tabulka 5: Vstupní matice spole enských ú mld. K

Výrobní innosti

Výrobní innosti

Komodity

Výrobní faktory

4 864

Výrobní faktory

2 997

Vláda

Zbytek sv ta

Hrubá tvorba investic

Dovozní ímé dan /trans dan /dotace fery

Nep ímé dan /dotace

Dan /dotace z prodeje Celkem 7 822

554

1 610

2 839

Vláda

146

Zbytek sv ta

2 160

2 259

643

10 634

539

-111

-133

3 131

-8

304

42

-30

56

12

Tvorba úspor ímé dan /transfery

-92

54

643

304

Dovozní dan /dotace

510 2 171

681

Nep ímé dan /dotace

713

2 995

Domácnosti

Celkem

Domácnosti

7 832

Komodity

Dan /dotace prodeje

R v agregované podob za kalibra ní rok 2005 (makroekonomická SAM)

304

42

42

-30

-30

z 56 7 832

10 644

56 2 997

3134

510

2 172

643

304

42

-30

56

Pozn. ádky a sloupce SAM se ze své podstaty rovnají, v praxi se však p i konstrukci SAM asto vyskytují drobné nesoulady u jednotlivých ú a je proto nutné p istoupit k n které z metod na vybalancování všech ú sou asn (nap . metoda cross entropy).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Základní vztahy mezi jednotlivými tržními aktéry tak, jak jsou zachyceny v modelu CGE, jsou znázorn ny na následujícím diagramu. Z diagramu je z ejmá „uzav enost“ modelu v tom smyslu, že všechny transakce jsou zachycovány podvojn – pen žní vydání jednoho (nap . platy zam stnanc m) jsou sou asn

p íjmem druhého

(mzdové náhrady p ijaté domácnostmi), tzn. že peníze se ze systému neztrácejí, ale pouze p esouvají mezi jednotlivými aktéry tak, jak jsou mezi nimi realizovány i platby za provedené transakce. Model všeobecné rovnováhy není omezen pouze na ekonomiku jedné zem , nýbrž zahrnuje i vzájemnou bilanci mezi domácími subjekty a sektorem zahrani í – jsou zachyceny jak vzájemný obchod s výrobky a službami (dovozy, vývozy), tak i tvorba zahrani ních investic (p es ú et tvorby úspor nerezident ).

Stejn

tak existují nadnárodní modely CGE zahrnující i více než jednu zemi.

Samotné údaje v SAM mají vždy svoji ekonomickou interpretaci a ze SAM lze vy íst i údaje o tvorb hrubého domácího produktu (p ípadn hrubého národního produktu) – nap . první sloupec tabulky odpovídá skladb

náklad , které daný výrobní sektor

vynaložil v daném roce na svoji vlastní produkci – náklady na mezispot ebu, platby za výrobní faktory (platy, spot eba kapitálu, tvorba zisku).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek 10: Diagram vztah mezi jednotlivými ekonomickými aktéry v typickém modelu CGE

Trh výrobních faktor náklady

domácí soukromé úspory íjmy dan

Výrobní innosti

mezispot eba

Domácnosti spot eba domácností

prodeje

Vláda

transfery spot eba vlády

Trh produkt

dovozy

vládní saldo

Úspory/ Investice tvorba investic

vývozy

Zahrani í

transfery z/do zahrani í

úspory zahrani í


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Výhody a nevýhody modelu CGE Modelování dopad

pomocí CGE p ístupu se v poslední dob

stalo do jisté míry

„módní“ záležitostí, nicmén je nutné vést v patrnosti výhody i nevýhody, které tento ístup má oproti jiným metodám využívaným pro hodnocení dopad .

Hlavními výhodami a p ednostmi CGE model jsou: Modely CGE jsou založeny na mikroekonomických základech a tedy v souladu s neoklasickou

ekonomickou

teorií.

jednotlivých ekonomických aktér

To

umož uje

modelovat

chování

(spot ebitel , firem i vládního sektoru).

Modely CGE jsou uzav enou soustavou ú

, což umož uje ur it distribu ní

efekty jednotlivých politických opat ení na jednotlivé skupiny v ekonomice (domácnosti, firmy, vládu), dále jsou vhodné pro analýzu cenových zm n vyvolaných da ovou politikou nebo analýzu dopad na produkci a zahrani ní obchod. (zde vidíme rozdíl oproti nap . makroekonomickým model m – viz. podkapitola 1.3) (??).

Flexibilita model . CGE modely mají flexibilní strukturu, což umož uje izp sobení modelu tak, aby byl schopen relativn detailn popsat konkrétní problém. Modely m žeme dle analyzovaného problému pozm

ovat – nap .

detailní deskripcí ur itého odv tví, i rozd lením odv tví do libovolného po tu pododv tví. Práv zevrubný popis jednotlivých segment je jednou z hlavních výhod CGE model . Díky jejich flexibilit

lze v jejich rámci navíc po ítat se

second-best alternativami a tak lépe popsat skute nou strukturu trhu, kde kv li existenci daní, dotací i monopolních odv tví, nelze pokaždé dosáhnout firstbest alokace. (??) P i vyhodnocování efekt

politik lze v CGE modelu

zpravidla dob e p adit dopad opat ení v souladu s o ekávanou realitou (nap . da placenou výrobci zaú tujeme jako p ímou da z výrobních inností).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transparentnost. Jinými slovy musí být z ejmé, jak daný model pracuje a jak se došlo od zadaných dat k výsledným hodnotám. Tato vlastnost je velmi ležitá, pokud má být model použit jako d kaz prosp šnosti konkrétní navrhované politiky.

Modely CGE umož ují zhodnocení kombinace n kolika politik sou asn , což umož uje pracovat se synergickými efekty podobn

zam ených politik,

jejichž hodnocení samostatn po ástech by poskytlo zkreslený dopad jejich inku. Tato vlastnost CGE model je velice výhodná.

Hlavními nevýhodami a omezeními CGE model jsou: Nutnost použití ur itého typu funkcí. A koliv struktura modelu by umož ovala použití jakýchkoliv funkcí, tak zp sob ešení rovnic modelu a výpo et jejich parametr vyžaduje použití konkrétních funkcí. V praxi se v tšinou používají CES funkce Výsledky

i jeden z jejich speciálních typ

modelu

pak

jsou

ovlivn ny

– C-D funkce. (co to je??)

výrazn

použitými

funkcemi

charakterizující produkci a spot ebu.

Kalibrace modelu. Pom ry, v jakém jsou používány jednotlivé vstupy v CGE modelech, jsou kalibrovány podle dat získaných ze SAM. Tento postup však edpokládá, že ekonomika modelovaného státu (pop . regionu i sv ta) je v daném roce v rovnováze. Pokud v rovnováze není, potom získáme kalibrací chybné pom ry vstup

modelu. Navíc existence hospodá ských cykl m že

zp sobit systematickou chybu. Možným ešením tohoto problému je používat ke kalibraci modelu SAM data z více let/období.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Parametrizace modelu. Problémem tohoto p ístupu je, že pouze velmi z ídka jsou dostupná data k

asovému období a zemi (regionu), které modelem

popisujeme/analyzujeme. Z tohoto d vodu jsme asto nuceni použít data z jiného asového období i pro jinou zemi (region), což samoz ejm zkresluje výsledky modelu. Hodnota elasticit substituce vstup

(nap . substituce

mezi energií a prací i energií a kapitálem) je však pro environmentáln orientované modely klí ová. Pokud je elasticita substituce mezi t mito vstupy vysoká, ohodnotí model náklady environmentální regulace jako nízké, pokud je naopak elasticita nízká, jsou modelem predikované náklady vysoké. Špatn ur ené elasticity substituce proto mohou znehodnotit celý model (vizte case study zavedení tabákové dan v praktickém bliku školení). Tento problém není snadné eliminovat, protože skute né hodnoty elasticit jsou neznámé a pracuje se v tšinou jen s vypo tenými odhady na základ analýzy údaj o chování spot ebitel z minulosti.

Model CGE po ítá se zachování struktury ekonomiky jako ve výchozím roce použitém p i kalibraci modelu, p

emž ve skute nosti neustále dochází vlivem

inovací a technologického pokroku k samovolným zm nách v pom ru mezi výrobními vstupy nebo ve spot ebitelských preferencích. Technologická zm na (v decký pokrok). Zp sob modelování technické zm ny je u environmentáln orientovaných model velmi d ležitý. Efektivní využití jedné jednotky energie v

ase roste (zavedením lepších technologií) a množství

GHG na vyrobenou jednotku produktu se zmenšuje (zavedením ekologi

jší

výroby i v tším využitím zdroj , které nevyužívají energii z fosilních paliv). S technologickými zm nami, je tedy nutné v modelu po ítat a pracovat s nimi. Pokud je naším cílem nap . modelovat množství vypušt ných emisí GHG v závislosti na r stu HDP v delším

asovém horizontu (50let), je pot eba

zohlednit technologický pokrok. CGE modely toto zohledn ní umož ují, nicmén

zp sob jakým lze technologický pokrok modelovat, je zna


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti komplikovaný. Z d vodu zjednodušení není technologická zm na v tšinou endogenní prom nnou, nýbrž je prom nnou exogenní, což má za následek, že výsledky daného modelu jsou diskutabilní, nebo jsou do velké

míry ovlivn ny arbitrárn

zvolenými

hodnotami

prom nné

vyjad ující technologickou zm nu. V CGE modelech se asto používá AEEI faktor, který je ur en exogenn

a p edstavuje technologický pokrok. Jeho

hodnoty se v tšinou pohybují v intervalu 0–2 % ro

. Jak ovšem upozor ují

Bergman a Henrekson, má tento faktor (který je zvolen autorem modelu) enormní vliv (zvlášt pokud je jeho hodnota vyšší než 1 %) na výši emisí GHG v horizontu 50-100 let (tento

asový horizont je u environmentáln

zam ených model b žný).

P i konstrukci CGE modelu se využívá statistik národního ú etnictví, které samy o sob mohou obsahovat nep esnosti a chyby, CGE modely jsou datov náro

jší a pot ebují pom rn

detailní a konzistentní p ehledy v podob

matic dodávek a užití mezi jednotlivými výrobními sektory (OKE ).

V CGE modelu se jednotlivé výrobní sektory (jako nap . „metalurgie“, „ubytování a pohostinství“) chovají jako homogenní skupina (v podstat vystupují jako jeden spole ný podnik), což neodpovídá realit . Vypo tené dopady v podob poklesu objemu produkce nebo zm ny cenových index je tak možné považovat za pr

rný dopad na celou skupinu, p

emž v rámci

této skupiny mohou existovat zna né rozdíly v dopadech. íklad: Zm na legislativy p inese výrazné zvýšení provozních náklad restaurací ( ekn me, že o 50 %). Ze statistik víme, že restaurace tvo í pouze 20 % objemu tržeb v odv tví „ubytování a pohostinství“. Výsledek CGE modelu by nám potom ukázal na celkový nár st ceny v odv tví „ubytování a pohostinství“ na úrovni 10 % (tj. vážený pr

r za celou skupinu = 0,8*0,0 +


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 0,2*0,5), což vypadá p ijateln , ale ve skute nosti to znamená, že restaurace zvýší ceny o 50 % a zbytek tohoto odv tví nezvýší ceny v bec. Tomuto problému lze n kdy p edejít lepším nadefinováním struktury modelu (nap . roz len ním skupiny „ubytování a pohostinství“ na dv

samostatná odv tví

„ubytování“ a „pohostinství“, které potom budeme vyhodnocovat zvláš ), asto však narazíme na omezení v podob málo detailní struktury dostupných dat. Výše zmín ný seznam klad

a zápor CGE model

samoz ejm není úplný. Byly

zde pouze obecn vyjmenovány výhody a nevýhody použití t chto model , bez jejich hlubší diskuse. Nebyly zde také diskutovány výhody/nevýhody konkrétních typ /specifikací CGE model . Cílem bylo také ukázat, že mnoho nevýhod a omezení CGE model

plyne ze

skute nosti, že n které parametry modelu musíme ur ovat arbitrárn , nebo nejsme schopni daný proces analyzovat v rámci modelu (technologická zm na),

i že

vzhledem ke skute nosti, že tyto modely mají v tšinou velmi detailn rozpracované jednotlivé sektory ekonomiky (což je bezpochyby pozitivní pro analýzu), tak je obtížné najít vhodná data, použitelná pro daný model, pop . pro odhad elasticit substituce. Vzhledem ke svým nesporným výhodám jsou i p es mnohé nedostatky dnes CGE modely hojn

využívány k hodnocení dopad

politických opat ení. Böhringer,

Rutherford a Wiegard píší: „Z numerických model

jsou CGE modely nej ast ji

používány rozli nými národními i mezinárodními organizacemi k ekonomické analýze nejen na úrovni jednotlivých sektor úrovni. Hlavní p edností CGE model

ekonomiky, nýbrž také na makroekonomické je z mikroekonomických základ

vycházející

vyjád ení na relativních cenách závislých tržních vztah . Soub žné vysv tlení vodu a zp sobu utracení d chodu jednotlivých tržních aktér umož uje analyzovat dopady politik na makroekonomické úrovni, stejn

jako distribu ní efekty t chto

politik. Toto iní CGE modely standardním nástrojem kvantitativní analýzy politických opat ení v mnoha oblastech – v oblasti fiskální, obchodní i environmentální politiky.” Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 166


III. Makroekonomické souvislosti a p ípadové studie 10

Udržitelný rozvoj

Formulace konceptu udržitelného rozvoje a jeho prosazování v praktické politice je možné považovat za nejvýznamn jší milník v historii environmentální regulace. V jeho d sledku se pozornost ekonom

zam ila na makroekonomické souvislosti

rozvoje spole nosti a ochrany životního prost edí (až doposud byla ekonomie životního prost edí prezentována p evážn

jako mikroekonomická – viz

Koncept byl stru

jako jedno ze základních východisek

popsán v kap. 4.2

ást I.).

ekologické ekonomie a je vytvá en i neoklasickými environmentálními ekonomy, by – jak bude patrné dále – tyto skupiny v dc

reflektují r zná pojetí udržitelnosti.

Naopak hlasitými kritiky jsou p edstavitelé tržních p ístup

k ochran

životního

prost edí. Udržitelný rozvoj80 (sustainable development) vznikl jako siln

normativní koncept

s ambicí ur it, jaké tempo a zp sob rozvoje lidské spole nosti je pro lidstvo a planetu Zemi dlouhodob

únosný. A koliv se v dci za ali otázkami udržitelného rozvoje

intenzivn ji zabývat až v 70. letech 20. století, samotná otázka st etu rozvoje lidské spole nosti s p írodními limity se kontinuáln objevuje od 18. století (viz dále). Jednozna

definovat pojem udržitelný rozvoj je prakticky nemožné. Odborná

ve ejnost ani v dci se na konkrétní definici tohoto pojmu neshodují a již v roce 1996 bylo napo ítáno více než 80 ( asto ne zcela konsistentních

i dokonce

protich dných) definic udržitelného rozvoje (Fowke a Prasad, 1996). Nej ast ji užívanou je však definice, která byla v roce 1987 publikována ve zpráv

Sv tové

komise OSN pro životní prost edí a rozvoj (United Nations, 1987: 54): „Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí pot eby sou asných generací, aniž by

80

D íve se též používal pojem trvale udržitelný rozvoj.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti bylo ohroženo spln ní pot eb generací p íštích“. Pearce a Barbier (2010: 21) ekládají tuto definici do ekonomického jazyka takto: „Dnešní r st blahobytu nesmí mít negativní d sledky pro blahobyt zít ejší. To znamená, že budoucí generace mají právo na minimáln

stejnou úrove

ekonomických p íležitostí a alespo

stejnou

úrove ekonomického blahobytu, jako je nyní k dispozici sou asným generacím“. Výraz rozvoj byl a doposud je asto ztotož ován s pojmem r st, jež je chápán jako ekonomický r st nebo jako r st populace.81 Ob tyto veli iny jsou do zna né míry závislé na p írodních zdrojích, a už se jedná o zdroje neobnovitelné (fosilní paliva, stavební materiály, kovy a další suroviny) nebo zdroje obnovitelné (d evo, vodu, potraviny). V dci zabývající se udržitelným rozvojem se tedy snaží odpov

t na

otázku, do jaké míry je ekonomický r st a r st populace na t chto zdrojích p ímo závislý a jakým zp sobem lze dosáhnout dlouhodobého rozvoje spole nosti bez žití na úkor budoucích generací. Zna né názorové rozdíly panují v p ístupech jednotlivých v dc

( i zástupc

jednotlivých v deckých obor ), jak udržitelného

rozvoje v praxi dosáhnout.

1 Historie konceptu udržitelného rozvoje Jedním z prvních v dc , kte í se cílen

zabývali problematikou lidského rozvoje a

jejím omezením p írodními podmínkami, byl profesor d jin a politické ekonomie Thomas Malthus. Ten v roce 1798 publikoval svou Esej o principu populace (An Essey on the Principle of Population) ve které p edpovídá katastrofický scéná vývoje lidské populace kv li nemožnosti dlouhodob uživit vzr stající po et lidí. D sledkem tohoto vývoje m ly být rozsáhlé hladomory a války o zdroje, jež by snížily po et lidí op t na p ijatelnou úrove

(podstatu této tzv. popula ní teorie jsme popsali jako

východisko ekologické ekonomie v kap. 4.2). Grafickou ilustraci teorie p ináší obr. 1. 81

A koliv mnoho v dc upozor uje na to, že pojem r st (growth) a rozvoj (development) jsou dva rozdílné pojmy. Nap . podle Hanleyho a kol. (2007) pojem rozvoj, na rozdíl od r stu, v sob obsahuje mimo pouhého stu p íjm též pokrok v oblasti školství, zdravotnictví atd.



?

populace (v miliónech)

množství potravin (v tunách)

Obrázek 11 Grafická ilustrace Malthusovy popula ní teorie.

potraviny populace

as

Zdroj: Goodstein, 2011, vlastní úpravy

Chmurné vize se však v o ekávaném horizontu nenaplnily, nebo opomíjela vliv technologického pokroku na zem

teorie zcela

lskou produktivitu, díky níž

docházelo ke kontinuálnímu r stu hektarového výnosu. V novodobé historii environmentální regulace nastartovala v deckou i politickou diskusi o zp sobech dosažení dlouhodob

udržitelného rozvoje lidské populace

konference OSN o lidském životním prost edí, která se konala v roce 1972 ve Stockholmu. Na této konferenci byla zástupci 82

ímského klubu82 prezentována

ímský klub je skupina v dc , politik a intelektuál založená v roce 1968, která se v nuje „problém m civilizace“ (p elidn ní, zni ené životní prost edí atd.) a na tato témata publikuje r zné lánky, zprávy, knihy. leny ímského klubu jsou nap . Václav Havel, Al Gore, Michail Gorba ov, Bill Gates, Paul Ehrlich, Kofi Annan atd. ímský klub upozor uje na p elidn ní planety, devastaci životního prost edí atd. Publikace


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti pesimisticky lad ná zpráva Meze r st (Limits to Growth) (Meadows a kol., 1972). Auto i na základ

po íta ových model

odhadli, že exponenciální r st populace,

pr myslové výroby a poptávky po potravinách povede k poklesu zásob zdroj , r stu zne išt ní a v kone ném d sledku ke katastrofickému zvratu o ekávaného v polovin

21. století. Studie vyvolala silnou politickou odezvu v podob

stových strategií a p ijetí ady zákon

korekcí

posilujících ochranu životního prost edí.

ední makroekonomové se v návaznosti na prezentované záv ry za ali zabývat hledáním p ijatelné úrovn spot eby a tempa r stu, aby nedocházelo k nadm rnému vy erpávání zdroj (viz nap . Nordhaus a Tobin, 1972; Nordhaus, 1973; Solow, 1974; Stiglitz, 1974). 83 Dalším významným historickým mezníkem ve vývoji myšlenky udržitelného rozvoje byl rok 1987, kdy byla publikována zpráva OSN pro životní prost edí a rozvoj Naše spole ná budoucnost (Our Common Future) obsahující výše uvedenou nejznám jší definici celého konceptu. V roce 1992 dále prob hla konference OSN o životním prost edí a rozvoji v Riu de Janeiro, na které byl již udržitelný rozvoj vnímán jako soubor t í pilí

(dimenzí) – ekonomické, environmentální a sociální - které se

navzájem ovliv ují a které je pot eba p i snaze o dosahování udržitelného rozvoje zohled ovat zárove .84 Z hlediska prosazení konceptu byla tato konference klí ová ze t í d vod : bylo stanoveno 27 zásad udržitelného rozvoje (více viz United Nations, 1992). byla p ijata Agenda 21, jejímž cílem bylo vytvo it pracovní nápl pomocí rozpracování princip

pro 21. století

udržitelného rozvoje v lokálních podmínkách (ARL,

2005)

83 84

vydávané ímským klubem vyvolávají velký ohlas a asto jsou považovány za alarmistické vize vývoje spole nosti. Mezi nejznám jší výroky p edstavitel ímského klubu nap . pat í: „Zem má rakovinu a tou rakovinou je lidstvo“ (Mesarovic a Pestel, 1974: 3). Pojem udržitelný rozvoj se v té dob ješt nepoužíval. N kte í auto i uvažují ješt tvrtý pilí udržitelného rozvoje, který však nazývají r zn : institucionální pilí (Foltýnová, 2005), kultura (Nurse, 2006), procedurální dimenze (Pollermann, 2007).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti byla ustanovena Komise OSN pro udržitelný rozvoj. ímský klub rovn ž v roce 1992 publikoval revidovanou zprávu nazvanou P ekro ení limit (Beyond the Limits) (Meadows a kol. 1992), ve které auto i své záv ry z první zprávy potvrzují, avšak konstatují, že katastrofický scéná nastat nemusí, pokud dojde k tzv. p echodu k udržitelnosti (transition to sustainability). Tím jsou myšleny rychlé zm ny politik za ú elem dosažení stabilizace populace, omezení pr myslové produkce, lepšího hospoda ení se zdroji a zem

lskou p dou a kontroly zne išt ní

(Harris, 2006). 85 V roce 1997 následovala konference v New Yorku s názvem Rio + 5. Na tomto zasedání Valného shromážd ní OSN se její p edstavitelé dohodli na vypracování národních strategií udržitelného rozvoje nejdéle do roku 2002. V roce 2002 se pak konal Sv tový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, kde byl udržitelný rozvoj prezentován s menším d razem na environmentální pilí a více jako strategie boje proti chudob (MVZ, 2003). Na rok 2012 je naplánována další konference OSN, nazvaná jednoduše Konference o udržitelném rozvoji (nebo také Rio + 20). Jejím cílem bude dosavadního postupu sm rem k udržitelnému rozvoji a p ijmout nové politické závazky (MŽP, 2011). V d sledku všech t chto událostí se od 90. let 20. století udržitelný rozvoj objevuje jako významná politická priorita v tšiny strategických dokument – a to na: nadnárodní úrovni: V roce 1995 p ijala Evropská komise 12 princip

udržitelného

rozvoje, v roce 2006 p ijala Evropská rada Obnovenou strategii udržitelného rozvoje EU a v roce 2009 se pak udržitelný rozvoj stal oficiálním dlouhodobým cílem Evropské unie (Komise evropských spole enství, 2009a).

85

Zde je nutné poznamenat, že p edstava udržitelnosti jako stabilizace populace, omezení ekonomického r stu resp. pr myslové produkce je p edstava pouze ásti v decké obce. Tato vize udržitelnosti je nazývaná silnou udržitelností, kdežto slabá forma udržitelnosti naopak vnímá ekonomický r st, jako jedno z východisek pro udržitelný rozvoj spole nosti (viz níže).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti národní úrovni: V R se v roce 1992 pojem (trvale) udržitelný rozvoj dostal do zákona 17/1992 Sb. o životním prost edí, v roce 2004 byla p ijata Strategie udržitelného rozvoje rozvoje

eské republiky a v roce 2010 Strategický rámec udržitelného

eské republiky,

regionální a lokální úrovni: Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu udává kraj m a obcím s rozší enou p sobností povinnost sledovat udržitelný rozvoj území. Udržitelný rozvoj, jako t ísložkový koncept dlouhodobého rozvoje spole nosti skládající se z ekonomického, environmentálního a sociálního pilí e, se snaží nalézt odpov

, jaký zp sob a tempo rozvoje je optimální – tj. jaké tempo r stu po tu

obyvatel a ekonomického r stu (jehož nedílnou sou ástí je využívání p írodního bohatství) je únosné pro spole nost (ze sociálního hlediska) i pro planetu Zemi (z hlediska ochrany životního prost edí). Udržitelný rozvoj se snaží skloubit všechny t i dimenze do jednoho celku a najít tak cestu pro ešení konflikt

mezi jednotlivými

pilí i. Jak uvidíme dále, nalézání odpov dí na tyto otázky je v teoretické i praktické rovin složitý proces.

2 Ekonomický r st versus udržitelný rozvoj Ekonomika a její r st je nejvýznamn jší faktor p sobící na blahobyt lidí (p estože blahobyt nemusí být definován pouze jako pen žní bohatství, i ur itý ekonomický standard). Ekonomický r st vyjád ený jako tempo r stu hrubého domácího produktu (HDP) je v sou asnosti nejvyužívan jší ukazatel k m ení rozvoje lidské spole nosti a je považován za hlavní indikátor blahobytu. Míra rozvoje jednotlivých zemí se ur uje v tšinou podle výše HDP na hlavu (v parit kupní síly).

Složení hrubého domácího produktu


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti HDP p edstavuje sumu výdaj

domácností na spot ebu zboží a služeb (C),

soukromých investic domácích subjekt

do domácího i dovezeného zboží (I),

vládních výdaj na nákup zboží a služeb (G) a salda zahrani ního obchodu (X). Je tedy sou tem v ekonomice celkov

vynaložených pen žních prost edk

na nákup

veškerého zboží a služeb procházejících trhem. Tuto definici zachycuje následující rovnice: HDP = C + I + G + X

Tato metoda výpo tu HDP se ozna uje jako výdajová. HDP lze rovn ž m it metodou d chodovou (více viz nap . Holman, 2004). Indikátor HDP využívá v tšina makroekonomických analýz.

HDP však nereflektuje celou adu efekt , jako je nap . hodnota neplacené práce (dobrovolnictví, práce žen v domácnosti), zne iš ování životního prost edí, míra vzd lání, úrove zdraví lidí aj. R st HDP m že zp sobit zvýšení vládních investic na nákupy zbraní, zvýšení výdaj na zdravotní pé i v d sledku špatné kvality ovzduší nebo také zvýšení t žby nerostných surovin a jiných p írodních zdroj . Podle kritik indikátoru HDP proto zdaleka ne všechny efekty zp sobující ekonomický r st slouží k r stu blahobytu lidí ve spole nosti a naopak jsou opomíjeny efekty mimo indikátor, které mohou blahobyt pozitivn

i negativn ovliv ovat. HDP proto podle ady v dc

není vhodný nástroj pro m ení blahobytu, zejména v souvislosti s prosazováním cíl udržitelného rozvoje (více viz Goodstein, 2011; Harris, 2006; Daly, 1996; Nordhaus a Tobin, 1972). Kritika otev ela cestu ke konstruování alternativních indikátor

pro

ely m ení komplexn ji pojaté míry rozvoje spole nosti (viz dále kap. 8.3.6). Odmítání využitelnosti indikátoru ekonomického r stu pro hodnocení napl ování environmentálního pilí e udržitelného rozvoje nabývá r zných podob. Nap . podle Pearce a Barbiera (2010: 22) „se ekonomové vícemén

shodují na tom, že


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ekonomický r st vede k nezvratnému vy erpávání p írodních zdroj , ale už se neshodují na tom, zda takovýto rozvoj je svojí podstatou neudržitelný.“ (cit. in. Pearce a Barbier, 2010:22) tvrdí, že z ekonomického hlediska nejde o to, zda je p írodní kapitál nezvratn

vy erpáván, ale o to, zda sou asná generace dokáže budoucí

generace za toto vy erpávání kompenzovat (nap . znalostmi) a pokud ano, tak jak velká kompenzace bude zapot ebí. Ekonomy zabývajícími se udržitelným rozvojem jsou v této souvislosti rozlišovány 3 resp. 4 druhy kapitálu (Hanley a kol., 2007; Pearce a Barbier, 2010, Goodstein, 2011): írodní kapitál (Kn, natural capital): veškeré zdroje poskytované p írodou, tedy nejenom neobnovitelné zdroje energetických i neenergetických surovin i obnovitelné zdroje energie, potravin, surovin pro další výrobu, ale také voda, istý vzduch nebo prostor pro ukládání odpad , lidský kapitál (Kh, human capital): lidé a jejich dovednosti a znalosti nutné pro výzkum nových technologií, ízení výrobních proces atd., fyzický nebo

lov kem vytvo ený kapitál (Kp, physical nebo man-made capital):

veškeré lidmi vytvo ené produkty a látky jako jsou domy, továrny, silnice, elektronika, sklo, Hanley a kol. (2007) rozlišují navíc ješt spole enské normy, mezilidské vztahy, d

Fyzický a lidský (p ípadn

sociální kapitál (Ks, social capital): ra mezi lidmi atd.

sociální) kapitál je n kdy souhrnn

nazýván um lým

kapitálem. Celkový kapitál (K) je pak dán jako sou et jednotlivých druh kapitálu:

K = Kn + Kh + Kp


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Podle nahlížení na p írodní kapitál (resp. jeho substituovatelnost za jiné druhy kapitálu) jsou odd lovány dv pojetí udržitelnosti (viz také kap. 4.2) : slabá udržitelnost (weak sustainability), kdy všechny druhy kapitálu jsou chápány jako substituovatelné (k tomuto pojetí se hlásí neoklasi tí environmentální ekonomové), silná

udržitelnost

(strong

sustainability),

v rámci

které

je

p írodní

kapitál

nenahraditelný a dopl uje ostatní druhy kapitálu (pojetí ekologické ekonomie).

obrázek 12 Pojetí udržitelnosti a druhy kapitálu



Udržitelný rozvoj

Zajišt ní toho, aby budoucí generace m ly alespo stejné potenciální ekonomické p íležitosti k dosažení blahobytu, jako mají sou asné generace

Neklesající blahobyt v ase

Vyžaduje ízení a zlepšení portfolia ekonomických aktiv, tedy celkové zásoby kapitálu, tak, aby jeho celková hodnota v ase neklesala

írodní kapitál Kn

Fyzický kapitál Kp

Slabá udržitelnost - Kn, Kp a Kh jsou vzájemné substituty - veškerý K je zbytný (nahraditelný),

Lidský kapitál Kh

Silná udržitelnost - Kp a Kh jsou vzájemné substituty - Kn je spíše komplement než substitut ke Kp a Kh Kn je proto nezbytný z d vod : * nedokonalé substituce * nezvratných ztrát

Zdroj: Pearce a Barbier, 2010, vlastní úpravy Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 176


3 Udržitelný rozvoj z pohledu neoklasické environmentální ekonomie Základním kamenem neoklasického p ístupu je p esv kapitálu jsou vzájemn

ení, že jednotlivé druhy

zam nitelné. Udržitelného rozvoje je dosahováno, je-li

spln no tzv. Hartwickovo pravidlo (Hartwick‘s rule), jež

íká: „Pro dosažení

udržitelného rozvoje musí zásoba celkového kapitálu v ase r st nebo z stat konstantní, p

emž je možné, aby se hodnota p írodního kapitálu snižovala, pokud

hodnota fyzického (pop . lidského) kapitálu vzroste minimáln

o stejnou výši“. Pro

Hartwickovo pravidlo tedy platí: K 0

Takové vymezení udržitelného rozvoje odpovídá pojetí slabé udržitelnosti, jež je kdy také ozna ována za Hartwickovu udržitelnost (Foltýnová, 2005). Cílem je zachovat neklesající celkovou zásobu kapitálu, zárove

však zastánci slabé

udržitelnosti vnímají, že n které základní p írodní procesy a funkce ekosystém jsou pro život na zemi nenahraditelné (nap . ozonová vrstva, funkce zelen

pro tvorbu

kyslíku atd.) a je pot eba prosazovat regulaci k jejich ochran . Common a Stagl (2005).86 Podle Pearce a Atkinsona (1995) (cit. in Anderson, 2010: 190) udržitelný rozvoj závisí zejména na úsporách, které mohou být následn

investovány do fyzického

kapitálu. Udržení celkové zásoby kapitálu pak závisí na podílu národních úspor na HDP, který by m l být alespo stejn velký jako podíl sou tu snížení p írodního a fyzického resp. um lého kapitálu na HDP. Pearce a Atkinson (1995) tedy formulují základní podmínku udržitelnosti takto:

86

Cíl udržení konstantní úrovn spot eby je n kdy ozna ován jako velmi slabá udržitelnost, resp. Solowova udržitelnost, (Turner, 1992), nebo Hicksova udržitelnost (Anderson, 2010).



Jiným p ístupem k vyjád ení cíle udržitelného rozvoje v pojetí slabé udržitelnosti je neklesající úrove

užitku reprezentativního agenta (jednotlivce), který reprezentuje

zájmy spole nosti. Udržitelného rozvoje je dosahováno, jestliže užitek tohoto jednotlivce v ase neklesá (Pezzey, 1992; Pezzey a Toman, 2002) (cit. in Hanley a kol., 2007: 15-16). Auto i dále tvrdí, že pokud se poda í identifikovat faktory ovliv ující užitkovou funkci (nap íklad úrove

spot eby nebo kvalitu životního

prost edí), lze sledovat, zda je spole enský rozvoj dlouhodob udržitelný. Podle Goodsteina (2011) neoklasikové obecn v í, že globální tržní ekonomika je dobrou základnou pro dosažení udržitelného rozvoje, p esto však p ipoušt jí jistou míru vládní regulace ekonomiky v oblasti kontroly zne iš ování a erpání p írodních zdroj . S neustálým rozvíjením sv tového trhu bude docházet k r stu životního standardu lidí v rámci akceptovatelného vlivu na kvalitu životního prost edí. Hlavním vodem k tomuto optimismu je víra neoklasických environmentálních ekonom v technologický pokrok lidstva. Díky novým technologiím je možné t žit nerostné bohatství v d íve nedostupných ložiscích, spot eba surovin na jednotku produkce klesá, roste efektivita v zem

lství, jsou vynalézány nové látky substituující vzácné

primární zdroje atd. Technologický pokrok tedy znamená zvyšování lidského kapitálu (Kh), který dále vede ke zvyšování kapitálu fyzického (Kp), p ípadn též p írodního (Kn) – viz ráme ek. Technologickými optimisty jsou rovn ž p edstavitelé tržního ístupu k ochran životního prost edí.

Jímání plynu z b idlic (Cílek, 2011) Jednou z revolu ních technologií, která eká na své masov jší využití je získávání plynu z tzv. plynujících b idlic s pomocí ložiskové stimulace. Jak uvádí Cílek (2011: Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 178

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 71-72) b idlice obsahují „v pr

ru jen kolem 8 % organických látek, zhruba

desetkrát mén než kvalitní uhlí, ale vyskytují se v obrovských objemech v zemích jako jsou USA, Polsko

i Indie. Celkem je geologové nalezli v 38 státech“. Plyn

získaný z b idlic by mohl v ad odv tví nahradit ropu, ímž by se významn oddálilo edpovídané vy erpání tohoto zdroje ( ádov o stovky let). Navíc by se radikáln snížila závislost zemí EU a USA na dovozu ropy a plynu od sou asných dodavatel . Proti technologii v sou asnosti hovo í stále ješt vysoké náklady na t žbu a absence infrastruktury (plynovody) v místech p edpokládané t žby.

Rizikem je také t žko

predikovatelný výnos v ase pro soukromé investory – b idlice mohou první roky po vybudování vrt poskytovat vysoké výnosy, následn m že dojít k jejich skokovému snížení v d sledku vy erpání ložiska. Jednotlivá ložiska mají odlišná složení hornin. esto zejména v USA jsou p ipravovány konkrétní projekty.

4 Environmentální Kuzn tsova k ivka jako podp rný argument technologického optimismu Technologický optimismus

áste

podporuje hypotéza tzv. environmentální

Kuzn tsovy k ivky (EKC – Environmental Kuznets Curve), jež ukazuje, že dlouhodobý ekonomický r st (m ený pomocí HDP na hlavu) od ur itého okamžiku ispívá ke zlepšení stavu životního prost edí. EKC má tvar p evráceného U – tj. s ekonomickým r stem (a tedy r stem bohatství spole nosti) roste nejprve také míra zne iš ování životního prost edí. Tato závislost však platí pouze do bodu zvratu (turning point), od kterého s dalším ekonomickým stem míra zne iš ování životního prost edí naopak klesá. Tento pr je podle jejích zastánc

zp soben tím, že zpo átku relativn

vysp lá spole nost sleduje primárn

h k ivky EKC

málo ekonomicky

r st bohatství bez ohledu na kvalitu životní

prost edí. Jsou používány materiálov a energeticky náro né technologie, lidé tráví tšinu asu prací a spole nost je úzce zam ena na spot ebu materiálních statk ,


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti na n ž vynakládá v tšinu d chodu. S r stem bohatství a napl ováním materiálních pot eb postupn roste mezní míra k úsporám a vytvo ené úspory jsou investovány do efektivn jších technologií, které využívají mén materiálu a energie. Lidé si rovn ž mohou dovolit více volného asu na úkor doby strávené prací. Ve spole nosti se proto krom jiného zvyšuje zájem o kvalitní životní prost edí. Tyto skute nosti vedou k postupnému poklesu míry zne išt ní životního prost edí.



míra zne iš ová ní ŽP

Obrázek 13 Obecné znázorn ní environmentální Kuzn tsovy k ivky

HDP na hlavu

Zdroj: vlastní

Empiricky byla platnost environmentální Kuzn tsovy k ivky potvrzena na p íkladu emisí SO2 (viz obr. X) výzkumem provedeným na po átku 90. let 20. století (Goodstein, 2011). Rovn ž výzkum Grossmana a Kruegera (1995) potvrdil hypotézu EKC pro následující zne is ující látky: zne išt ní ovzduší ve m stech (smog), kontaminace vod fekáliemi, t žké kovy ve vodách nebo pevné ástice v ovzduší. Hayward (2005) v této souvislosti uvádí, že

ína na za átku 21. století je typickým

íkladem ekonomiky nacházející se v bodu zvratu.

Obrázek 14 Environmentální Kuzn tsova k ivka pro emise SO2



300

Kg SO2 na hlavu

250 200 150 100 50 0 0

5000

10000

15000

20000

25000

HDP v dolarech na hlavu

Zdroj: Goodstein, 2011

Hypotéza EKC je však mnoha ekonomy zpochyb ována a je poukazováno na její platnost pouze pro n které zne iš ující látky. Pearce a Barbier (2010), Harris (2006) a Hanley a kol. (2007) se shodují, že sledovaná závislost neplatí pro p ípad emisí CO2. Podle Harrise (2006) se k tomu p idává rovn ž produkce komunálního odpadu, degradaci p dy, ztráta biodiverzity nebo emise metanu. Gergel a kol. (2004) hledají odpov

na otázku, pro tomu tak je a uzavírají, že r zné ukazatele kvality životního

prost edí vykazují r zné vztahy k ukazatel m bohatství a „EKC tak nelze považovat za univerzální teorii popisující vztah mezi ekologickými a ekonomickými indikátory“ (Gergel a kol., 2004: 566). Snižování zne išt ní m že být také d sledek jiných faktor , jako jsou nap . rostoucí ceny energií. Obecn se však zdá, že EKC je platná primárn pro látky, které p ímo ohrožují lidské zdraví a u kterých tudíž existuje vyšší motivace dosáhnout nápravy. Bousquet a Favard (2005) kritizují obecn akceptovaný tvar EKC a tvrdí, že pro adu látek se spíše jedná o environmentální „velbloudí“ k ivku (environmental camel curve). K ivka má v tomto pojetí dva body zvratu, kdy po ur itém snížení zne išt ní Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 182

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti za ínají emise látek s r stem HDP na hlavu op t r st. Na základ

výzkumu

Grossmana a Kruegera (1995) se jedná nap . o olovo nebo arsen v ekách. Pror stový optimismus související s EKC dále brzdí nap . Dasgupta a kol. (2002) in: Yandle a kol., 2004: 33, kte í tvrdí, že vysp lé státy a jejich p ísná environmentální regulace pouze vytla ují „špinavou“ výrobu do zahrani í – tzn. zne išt ní životního prost edí se zlepšuje pouze lokáln nikoliv globáln . Toto tvrzení prokazují na datech íny, Mexika a Brazílie, kdy ve všech t ech státech docházelo mezi lety 1987 – 1995 k r stu zahrani ních investic a zárove k poklesu zne išt ní ovzduší. Pom rn silnými zastánci EKC jsou tržní environmentalisté, kte í však tvrdí, že tvar ivky závisí nejen na bohatství, ale také na institucionálním prost edí (zejména fungování trhu, otev enosti ekonomiky a vymahatelnosti vlastnických práv). Pokud s stem bohatství zne iš ování životního prost edí dlouhodob

neklesá, je to

z d vodu nedostate ného prosazování vlastnických práv, které tvo í základ vzniku a rozvoje trh (Yandle a kol., 2004).

Bod zvratu na environmentální Kuzn tsov k ivce Klí ovou informací v rámci analýz EKC je identifikace bodu zvratu – tj. úrovn bohatství p i kterém se kvalita životního prost edí za ne zlepšovat. N kte í v dci hájící platnost EKC vysv tlují absenci tohoto bodu pro n které zne is ující látky tím, že ješt nebylo dosaženo pot ebné úrovn blahobytu. Prací, které se zabývají bodem zvratu, bylo publikováno mnoho. N které vycházejí z empirických dat, jiné se snaží bod zvratu vypo ítat s pomocí makroekonomických model . Yandle a kol. (2004) uvádí body zvratu pro SO2 mezi 9 600 – 11 60087 USD na osobu, pro NOx mezi 24 800 – 25 500 USD a pro CO2 dokonce p i dosažení hrubého domácího produktu na hlavu mezi 37 000 – 57 000 USD. Grossman a Krueger (1995) vypo ítali bod zvratu pro SO2 na 6648 USD a pro smog na 10 087 USD. Hayward (2005) uvádí, že bod 87

Všechny ástky jsou p epo ítány na hodnoty dolaru v roce 2003.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zvratu pro SO2 obecn leží n kde mezi úrovní HDP 5 000 - 9 000 USD na hlavu. V ín , kde bylo HDP na hlavu v roce 2004 necelých 3000 USD, však bylo možné bod zvratu pro SO2, NOx a pevné ástice identifikovat mezi roky 1992 – 2002, kdy zapo al trend snižování zne išt ní ovzduší t mito látkami.

zná míra podpory hypotézy EKC nem ní nic na tom, že v tšina autor se zdráhá z provedených analýz vyvozovat konkrétní záv ry pro praktickou environmentální politiku. K ivka je proto významná zejména pro ilustraci skute nosti, že vztah mezi ekonomickým r stem a jednozna

kvalitou

životního

prost edí

není

jednozna ný

(tj.

pozitivní ani negativní).

5 Udržitelný rozvoj z pohledu ekologické ekonomie Ekologi tí ekonomové zastávají názor, že slabá udržitelnost zohled ující Hartwickovo pravidlo je nedostate ná a vede k degradaci životního prost edí. P írodní kapitál podle jejich názoru není substitutem kapitálu um lého, ale je spíše jeho komplementem – tzn. je nutnou sou ástí v tšiny ekonomických proces a nelze jej nahradit. Podle ekologických ekonom je udržitelného rozvoje dosaženo nejen, je-li celková zásoba kapitálu v ase neklesající ( K

0), ale zárove

je-li trvale

dosahováno neklesající úrovn p írodního kapitálu:

Kn

0


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti To neznamená, že by nem lo docházet k t žb

a využívání neobnovitelných

írodních zdroj , ale snížení jejich zásoby musí být kompenzováno adekvátním zvýšením zdroj obnovitelných (viz d íve kap. 4.4).88 V rámci silné udržitelnosti jsou proto formulovány tzv. minimální bezpe né standardy (Safe Minimum Standards), jež p edstavují arbitrárn ur ené minimální hranice pro toky ekosystémových služeb. Tento p ístup vychází z rozhodování v podmínkách nejistoty – tzn. není-li si dnešní spole nost jistá budoucí hodnotou sou asné devastace životního prost edí (nap . p i hrozb

vyhubení ur itého druhu), m la by

usilovat o zamezení nevratných ztrát (Hanley a kol., 2007). Aplikace minimálních bezpe ných standard

tedy de facto odpovídá vymezení principu p edb žné

opatrnosti. írodní kapitál není sledován pouze z hlediska kvantity, podstatná je i jeho kvalita. Pro m ení kvality p írodního kapitálu je používán indikátor resilience89 nebo také ekosystémové resilience (v originále rovn ž resilience). Ekosystémová resilience vypovídá o schopnosti ekosystém absorbovat šoky, a to jak endogenní (pocházejí z p írody – záplavy, požáry, zem

esení), tak exogenní (zp sobené

lov kem –

produkce odpad , emise škodlivých plyn , odles ování aj.). Podle Pearce a Barbiera (2010) je pojem resilience možné ztotožnit s pojmem ekologická stabilita, kterou lze it nap . s pomocí sledování ekosystémových funkcí, velikosti a rozmanitosti populací specifických biologických druh , odolností v poruchami

i rychlostí zotavení se ekosystém

i odchylkám zp sobených

z šoku a navrácení se do

„p edšokové úrovn “.

88

89

O udržení konstantní zásoby neobnovitelných zdroj (tj. o omezení t žby a spot eby t chto surovin) usiluje pojetí velmi silné udržitelnosti. Ekonomika by m la dosp t do rovnovážného stavu, který odpovídá nulovému ekonomickému r stu a nulovému r stu populace (viz také kap. 4.4). Nejvýznamn jšími zastánci tohoto pojetí jsou Daly, Cobb, Georgescu-Roegen. O dosahování rovnovážného stavu viz nap . Daly (1996). Tento pojem je také n kdy p ekládán jako houževnatost, pružnost nebo odolnost.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Hlavní antropogenní faktory ovliv ující stav životního prost edí, shrnuli zastánci silné udržitelnosti do tzv. IPAT rovnice, za jejíž autory jsou považováni Paul Ehrlich, John Holdren (Ehrlich a Holdren, 1971) a Barry Commoner (1972). T mito faktory jsou:

vliv na ŽP

=

populace * bohatství * technologie

environmental Impact

=

Population * Affluance * Technology

Collan a Thomas (2007) uvád jí IPAT vzorec jako:

vliv na ŽP = populace * p íjem (bohatství) na osobu * vliv na ŽP na jednotku p ijmu (bohatství)

Rovnice IPAT ukazuje p

iny technologického pesimismu ekologických ekonom ,

kte í nev í, že lidstvo bude schopné vynalézt dostate

efektivní technologie pro

neutralizaci negativního vlivu rostoucí populace a rostoucího bohatství na životní prost edí (praktický p íklad viz ráme ek).90 Udržitelný rozvoj je však dosažitelný pouze v p ípad , že nebude docházet k poklesu množství ani kvality p írodního kapitálu. Politická doporu ení odvozená ze silné udržitelnosti proto spo ívají v p ijetí celé škály regula ních nástroj k jeho ochran .

Praktická aplikace IPAT rovnice (Goodstein, 2011) Eban Goodstein (2011) vysv tluje praktickou aplikaci IPAT rovnice na p íkladu celosv tových ro ních emisí CO2 automobily na po átku 21. století:

90

Pro tento názor se rovn ž využívá ozna ení „neomalthusiánství“, jelikož odpovídá pesimistických edpov dím obsaženým v p vodním Malthusov díle (viz výše).


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti I

=

P

A

T

Vypo tených 3,45 miliard tun CO2 tedy p edstavuje p ísp vek sv tového automobilismu

na

po átku

21.

stoletní k produkci

skleníkových plyn . Za

edpokladu, že do roku 2050 se populace zvýší na 10 mld. lidí a bohatství (ve smyslu po tu aut na osobu) se zvýší ty násobn , dojde ke zvýšení emisí CO2 na šestinásobek sou asné hodnoty. Pokud by se emise z globálního automobilismu již zvyšovat nem ly (což je cíl zastánc silné udržitelnosti), pak by bylo zapot ebí, aby nové technologie do roku 2050 snížily emise CO2 na jeden automobil v pr

ru 6

krát. Rovnici lze obdobn aplikovat na všechny ekonomické aktivity.

11

M ení blahobytu a udržitelného rozvoje

Lze ztotož ovat ekonomický r st a r st blahobytu? Existují indikátory které poukazují na širší rozm r lidského života? Na tyto otázky se pokusí odpov

t následující

kapitola. „Blahobyt je výraz pro takový stav spole nosti, její ásti nebo rodiny, jednotlivce, který umož uje v nadbytku uspokojovat všechny pot eby.“ 91

91

Velký sociologický slovník, Univerzita Karlova, Praha 1996


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti „Ekonomický r stem se rozumí r st (tempo r stu) reálného produktu (HDP), v tomto pojetí se ekonomický r st chápe spíše z krátkodobého hlediska. V krátkém období je pak ekonomický r st spojen s cyklickým vývojem ekonomiky. Ekonomická teorie pod pojmem ekonomický r st spíše rozumí zvyšování produk ních možností ekonomiky z dlouhodobého hlediska, resp. sleduje vývoj potenciálního produktu.“ 92

Pon kud jiný náhled na problematiku ekonomického r stu poskytuje následující definice.

„Ekonomický r st je obvykle chápán jako zvyšování reálné úrovn

istého národního

produktu, proto tempo r stu bude podmín no zp sobem m ení tohoto agregátu.“ 93

I p es neidentické definice ekonomického r stu je jasné, že nelze ztotož ovat ekonomický r st a r st blahobytu. Ekonomický r st m že znamenat blahobyt (tedy uspokojování v nadbytku) jen v materiálních pot ebách (vyšší osobní spot eba a nemá vliv na sociální, zdravotní a environmentální pot eby jedince.(není p ece pro jedince možné vynaložit finan ní prost edky s efektem zlepšení sociálních vztah s okolím, snížení množství imisí atd.). Z tohoto rozdílného p ístupu plyne i pot eba pro odlišné m ení blahobytu a ekonomického r stu.

Ke

kvantifikaci

ekonomického

akceptovatelný ukazatel HDP,

r stu

se

používá

ekonomickou

i HNP. Prvními odhady národních ú

ve ejností sahají do

17.století, kdy se Thomas Petty pokoušel zjistit zdanitelnou kapacitu národa. Dalším významným mezníkem je snaha p edstavitele klasické ekonomie Adama Smithe o propo et bohatství národa, Smith vylu uje p i zapo ítávání do bohatství, i blaha

92 93

Žák, M. a kol. – Velká ekonomická encyklopedie, Praha 1999, str. 217 Pearce, D., W. – Mac Millan v slovník moderní ekonomie, Praha 1995, str. 84


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti národa to, co dnes známe pod pojmem reklama a ekonomie služeb–zahrnující vládu a právníky. Takovéto funkce mohou i nemusí být užite né, ale všechny jsou podle Smithe neproduktivní, nevytvá ející žádnou hodnotu, protože neumož ují r st skute ného produktu. Smith tak p ed nás pokládá zásadní otázku a to, jestli je rozdíl mezi pouhou monetární transakcí a skute ným p ír stkem blahobytu.Roku 1932 byl ve Spojených státech zadán úkol sestavit podrobný a p esný odhad národního chodu. Úkolu se nakonec chopil Simon Kuznetz s cílem, vytvo it jednotný systém národních ú

. Tato práce se pozd ji stala prototypem pro nám již dnes dob e

známý ukazatel HDP. Sám Kuznetz m l pozd ji zna né výhrady k ú

m, které

pomohl zkonstruovat. Už v roce 1934 se pokusil varovat p ed omezeností tohoto systému. Napsal: „Blaho národa m že být zt ží odvozeno z m ení národního chodu.“ „Jak roste ekonomika, musí se také rozši ovat koncept toho, co všechno se má m it, musí být také brán z etel na rozdíl mezi kvantitou a kvalitou r stu, mezi náklady na n j a mezi zisky z n ho a mezi dlouhým a krátkým obdobím.“ 94

V teoretických konceptech vstupuje na trh homo oeconomicus, který je motivován pouze maximalizací užitku a minimalizací náklad , má dokonalé informace a je suverénní spot ebitel, za t chto podmínek m že být trh perfektním nástrojem racionální volby, avšak zárove

m že být i moráln

slepý. Ovšem v praxi je tato

koncepce z v tší ásti nepoužitá, p edevším z t chto d vod : ¤ spot ebitel se nechová pouze racionáln , ale lidské chování je do zna né míry emocionální, stejn

tak je jeho racionalita omezena v d sledku asymetrie

informací (klasickým p íkladem je vtah léka e a pacienta), ¤ spot ebitel je také pod tlakem institucí a je vlá en reklamou, trendy atd. (viz. institucionální ekonomie),

94

C.Cobb, T.Halstead, J.Rowe , – If the GDP is up, why is America down?, Atlantic Monthly 10/95,str.6


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ¤ koncept klasické a navazující neoklasické ekonomie p edpokládá, že maximalizace osobního blaha automaticky zp sobuje i maximalizaci blaha spole enského. Tato koncepce však neuvažuje nap . záporné externality (poškozování životního prost edí), kdy jeden spot ebitel svoji

inností

(maximalizací užitku za racionálního p edpokladu) zp sobuje újmy ostatním subjekt m, ¤ trh je podle klasického konceptu bezhodnotovým systémem, kde se st etává poptávka a nabídka, ve skute nosti však trh m ní naše hodnoty rapidním tempem a stále více nabídka ur uje poptávku ¤ dalším významným problém je to, že neoklasické koncepty ekonomického stu (krom jiných ist teoretických p edpoklad ) p edpokládají, že p írodní zdroje jsou neomezené, s p írodními zdroji se tak nakládá jako s d chodem, který do systému stále plyne, nikoliv jako s aktivem dané zem , které se nešetrnou inností odepisuje,

„Stru

eno, trh m že skute

sloužit tomu, aby vyjad oval a prosazoval

estetické sklony estetické spole nosti, i k tomu, aby vyjad oval a prosazoval dobré sklony dobré spole nosti. Avšak trh bude rovn ž vyjad ovat a prosazovat sadistické sklony sadistické spole nosti, jakož i prostopášné a zlo inné sklony spole nosti, která se sama stává zlo innou. A ve všech t chto p ípadech trh slouží charakteru a elu spole nosti stejn

efektivn , bez ohledu na úrove

bohatství a jeho

95

rozd lování“ . Tato úvaha nás m že vést k tomu, že bychom se nem li dívat na inverzní vztah mezi bohatstvím a blahem spole nosti v ur itých spole enských spojitostech jako na n co paradoxního.

95

Mishan, E.,J.: Spor o ekonomický r st, Slon, Praha 1994


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzniká tedy otázka jak adekvátn

m it blahobyt spole nosti, jde o to sestrojit

pomocné ukazatele, i metody, které krom kvantity r stu (m í HDP, HNP, jde o ekonomický rozm r) budou schopny m it jeho kvalitu (sociální a environmentální rozm r) a tedy kvantifikovat udržitelný rozvoj.

Základní metody opravy národních ú

a tvorby alternativních indikátor je možno

rozd lit do ty základních skupin:

Metody fyzického vyú tování p írodních zdroj . Jde o úpravu národních ú v podstat

a

o vytvo ení matice charakterizující integrovaný systém národního

etnictví a ú

životního prost edí tzv.NAMEA (A National Accounting Matrix

Including Enviromental Accounts ). „NAMEA p edstavuje integrovanou prezentaci ekonomických informací o spole enských aktivitách jednotlivých odv tví (sektor ) spole

s jejich informacemi o jejich vlivu na životní prost edí, vyjád enými v prvním

kroku ve fyzických jednotkách a ve druhém kroku pomocí tzv. ukazatel vlivu.“ 96

1. Snaha o zavedení monetárních m ítek enviromentálních a sociálních ukazatel do ekonomických ú zahrnuje nejen b žn

, nap . tzv. „upravený HDP“. Takový ukazatel

uvažované sou ásti HDP, ale i jiné ukazatele, se

kterými se v konven ních analýzách nepo ítá n které z t chto ukazatel

se

ipo ítávají nebo ode ítají od stávajícího blahobytu, jiné odrážejí trvalou udržitelnost nebo neudržitelnost ekonomiky. Jedním z takových ukazatel

je

„Ukazatel trvale udržitelného ekonomického blahobytu“ (Index of Sustainable Economic Welfare – ISEW). Který byl pozd ji v USA a Austrálii p epracován na „Ukazatel skute ného pokroku“ (Genuine Progress Indicator – GPI).

96

Natural Resources and Enviromental Accounting in the Czech Republic – výtah záv re né zprávy, Ministerstvo životního prost edí, Praha 2000, str. 5


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 2. Index vycházející ze standardního HDP, zahrnující však ješt jiné složky jako st ední délku života, gramotnost, atd.Je jím nap . Index lidského rozvoje“ (Human Development Index – HDI). Tento ukazatel je propo ítáván pro 174 zemí a každoro Rozvojový

se zve ej uje ve Zpráv o lidském rozvoji, kterou publikuje

program

Organizace

Spojených

Národ

(United

Nation´s

Development Programme – UNDP). 3. Velmi jednoduchým a názorným indikátorem trvale udržitelného rozvoje blahobytu, který integruje stranu vstup

i stranu výstup

i

je tzv. ekologická

stopa. Ekologická stopa definované populace (od jednotlivce až po celé m sto nebo stát ) je tedy celková plocha ekologicky produktivní zem a vodní plochy, využívaná výhradn

pro zajišt ní zdroj

a asimilaci odpad

produkovaných

danou populací, p i používání b žných technologií.97 Uve me nyní pro názornost praktické p íklady metod výpo tu vybraných ukazatel .

11.1

Index udržitelného ekonomického blahobytu (ISEW)

ISEW - index trvale udržitelného blahobytu byl navržen Ameri any Hermanem Dalym ekonomem ze Sv tové banky a Johnem Cobbem, teologem ze Spojených stát v roce 1990. Jedná se o alternativní ukazatel k ukazatel m HDP i HNP, vycházející z výdajové metody propo tu t chto ukazatel . Práv na myšlence, že r st HDP na hlavu nemusí nutn

znamenat zvýšení blahobytu

i spokojenosti obyvatel, je

postaven tento ukazatel. Mezi nej ast jší námitky proti ukazateli HDP jako ukazateli blahobytu pat í: HDP jedná s kriminalitou, rozvody a p írodními katastrofami jako s výnosy - jestliže považuje HDP každou pen žní transakci za pozitivní, náklady na sociální

97

T ebický, V. – Ekologická stopa, Planeta 2000 .1/2000, str.31


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti zabezpe ení a p írodní katastrofy považuje za p ír stek. Samotná kriminalita p ináší miliardy do HDP díky zabezpe ovacím systém m, vzr stající policejní ochran atd., HDP ignoruje netržní ekonomiku domácností a komunit - pé e o d ti, o starší leny rodiny, spousta dalších pot eb, které plní rodina a dobrovolné práce nemají vliv na HDP, HDP nakládá s vy erpáním p írodních zdroj

jako se ziskem - HDP porušuje

základní ú etní p edpisy, když nakládá s vy erpáváním p írodních zdroj

jako se

ziskem, rad ji, než aby se snížila jeho hodnota. Ve výsledku, ím víc zem plení írodní zdroje, tím více HDP roste, HDP roste se zne iš ováním a op t s následným vy išt ním – zavád ní istících technologií bude op t znamenat p ír stek HDP a uvažujeme-li, že k HDP byla již poprvé p

tena produkce zne iš ující životní prost edí, tak zde vzniká jakási iluze, že

zne išt ní má dvojnásobný efekt na r st HDP, HDP neuvažuje rozdíly v distribuci p íjm

–86% veškerého HDP p ipadá na

íjmovou horní p tinu populace98 HDP ignoruje újmu ze žití za „cizí“ – v posledních letech, obyvatelé a vlády zvyšují svoji spot ebu p

kami ze zahrani í, což do asn vyvolává r st HDP, ale pot eba

splatit tento dluh se stává rostoucím b emenem národních ekonomik

tabulka 6: Metodologie výpo tu indikátoru ISEW

Sloupe Ukazatel

Úprava Zd vodn ní

c

98

B

Spot ebitelské výdaje

C

Rozd lení p íjm

Základ ukazatele tuje sociální ú inky nerovnom rnosti

Vítek,J. „Rakovina sociální nerovnosti“; Ekonom .38/1999,str.44


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti rozd lování D

Vážená

osobní B/C

Nový základ - vážený distribucí p íjm

domácí +

Zahrnuje

spot eba E

Služby

z

pracovní síly F

Výdaje

nepen žní

p ispívání

k

blahobytu

na

zboží -

tuje obranné výdaje na obnovu zásob

dlouhodobé spot eby H

Výdaje ve ejnosti na +

idává neobranné ve ejné výdaje

zdraví a vzd lání I

J

Služby

ze

zboží +

tuje hodnotu zboží ze spot ebitelské

dlouhodobé spot eby

zásoby

Soukromé výdaje na -

Ode ítá obranné soukromé výdaje

zdraví a vzd lání K

Náklady na dojížd ní

L

Náklady osobní

spojené

-


s -


kontrolou

zne išt ní M

Ceny

škod

z -


automobilových nehod N

Ceny

škod

ze -

Ode ítá

zne išt ní vody O

Ceny

škod

ceny

škod

zp sobených

škod

zp sobených

poškozováním ŽP ze -

Ode ítá

zne išt ného ovzduší

ceny

poškozováním ŽP


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti P

Ceny

škod

ze -

Ode ítá

zne išt ní hlukem Q

škod

zp sobených

poškozováním ŽP

škod -

Ceny

ceny

tuje ceny škod zp sobených ztrátou írodního kapitálu

zp sobených ztrátou mok ad R

vyvolané -

Náklady ztrátou

zem


lské

dy S

-

Vy erpání


neobnovitelných zdroj T

životního -

Poškození prost edí

Ode ítá

ceny

škod

zp sobených

škod

zp sobených

poškozováním ŽP

s

dlouhodobými následky U

škod -

Ceny

Ode ítá

ceny

poškozováním ŽP

zp sobených poškozováním ozónové vrstvy V

istý r st kapitálu

+

tuje nár st

lov kem vytvo eného

kapitálu W

Zm na

zahrani

+

Vysv tluje mezinárodní stabilitu (trvalou udržitelnost)

obchodních relací

V souladu s HNP je v ukazateli Dalyho a Cobba standardní vstupní veli inou osobní spot eba. Krom této úvahy jsou v ukazateli zahrnuty n které specifické úpravy tak, Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 195

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti aby byly zobrazeny další složky. Tyto úpravy spadají do p ti širokých kategorií. V první jsou „obranné výdaje“, tj. výdaje nutné na ochranu p ed necht nými vedlejšími ú inky výroby (nap . dodate né náklady na vodní filtry v d sledku zne išt né vody, náklady na zabezpe ení vlastních obydlí v d sledku rostoucí kriminality atd.). Ur ité obranné výdaje ( soukromého sektoru, vládní, enviromentální) jsou v ukazateli ode teny.

A práv

kategorie obranných výdaj

je vhodná pro

posuzování vlivu ve ejných podpor na ŽP. Ve druhé kategorii jsou úpravy, které se týkají kapitálu vytvo eného lov kem, jednou z takových úprav je „ istý kapitálový r st“. Ve t etí kategorii je poškozování životního prost edí. Sem mohou pat it n které již íve zmín né „obranné“ enviromentální výdaje. Jiné druhy enviromentálních faktor se vztahují ke ztrát kvality životního prost edí a k dlouhodobým finan ním závazk m vyplývajícím ze zni eného životního prost edí. V další kategorii je popis pokusu o vyjád ení nemonetárního p ispívání domácí pracovní síly k blahobytu. V poslední kategorii ukazatele jsou r zné zp soby m ení úbytku p írodního kapitálu, etn vy erpávání p írodních zdroj a ztráty p írodních habitat . Celkový ukazatel m že být p ibližn

vyjád en tímto zp sobem: ISEW = osobní

spot eba + „neobranné ve ejné výdaje“ – „obranné“ soukromé výdaje + vytvá ení kapitálu – cena environmentální degradace + služby pocházející z domácí práce – znehodnocení p írodního kapitálu.

11.2

Index lidského rozvoje (HDI)

V roce 1990 publikoval Rozvojový program OSN první celosv tovou Zprávu o lidském rozvoji. Byl v ní vyjád en požadavek, aby dosud existující model, který ztotož oval ekonomický r st s lidským rozvojem, byl zm

n. K tomu ú elu byl

zkonstruován index lidského rozvoje (HDI) jako nový agregátní ukazatel, který by m l Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 196

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti umožnit porovnání úrovn rozvoje jednotlivých zemí. Každá konstrukce podobného agregátního ukazatele je složitá a vyvolává adu teoretických otázek i otev enou kritiku. es zp es ování metodiky výpo tu ukazatele z staly jeho t i základní komponenty stejné. Je to jednak HDP na obyvatele, který charakterizuje ekonomickou úrove zem , jakožto základní p edpoklad lidského rozvoje. Pro výpo et HDI je použit HDP v p epo tu vzhledem k parit

kupní síly. Jelikož rozložení zemí podle HDP je

extrémn asymetrické, používá se takto p epo tený HDP p ímo pro výpo et pouze u zemí s nižšími hodnotami, než je sv tový pr

r (tj. $5 120). Vyšší hodnoty jsou

siln redukovány a to následujícím zp sobem 5 120 + 2 (HDP –5 120)1/2, pokud je hodnota HDP na obyvatele dle parity kupní síly do dvojnásobku pr pokud je vyšší než dvojnásobek a zárove

rného HDP,

nižší než trojnásobek, redukuje se

následovn 5 120 + 3 ( HDP – 5120)1/3 atd. Od Zprávy o lidském rozvoji z roku 2000 se však již uvádí pon kud odlišný algoritmus pro redukci, který bude p iblížen pozd ji p i výpo tu HDI na konkrétním p íklad . Druhou d ležitou komponentou, kterou se již m í lidský rozvoj bezprost edn st ední délka života, vyjád ená jako pr

je

r pro ob pohlaví.

etí komponentou je úrove vzd lanosti, která se m í kombinací podílu gramotných starších patnácti let (kterému je p azována dvout etinová váha) a tzv. „gross combined enrolment

ratio“ (GCER) s t etinovou váhou. V d ív jších zprávách se

místo GCER používala pr

rná doba školní docházky, která byla ohrani ena

intervalem <0; 15> let. GCER se dnes propo ítává jako podíl po tu d tí zapsaných v p íslušném stupni studia a po tu d tí p ipadajících na v kovou skupinu korespondující s daným stupn m, jen pro úplnost, uvažuje se t emi r znými stupni. GCER m že zakrýt n které podstatné rozdíly mezi zem mi z d vodu rozdílné kové struktury student v daném stupni vzd lání a rozdílné délky trvání vzd lání. Pro HDI by tedy bylo pot eba použít istý ukazatel, pro který jsou data sbírána za jednotlivé roky v ku, jako p esn jší zástupný index vzd lanosti. Protože tento istý


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ukazatel m í docházku pouze u pat

né v kové skupiny, data by mohla být

jednodušeji a spolehliv ji agregována a použita pro mezinárodní srovnání. Ale tato data jsou k dispozici jen pro malý po et zemí. Ukazatel lidského rozvoje je vhodný pro celosv tové srovnávání. Zem s ukazatelem nižším než 0,5 je možno považovat z hlediska lidského rozvoje za málo rozvinuté, s ukazatelem 0,5 až 0,8 jako pr

rné a s ukazatelem vyšším než 0,8 za zem

s vysokým standardem lidského rozvoje. ULR nemá nahrazovat jiné ukazatele, má být pouze jejich dopln ním. M že být použit k charakteristice rozdíl

stejn

mezi

státy jako mezi regiony, etnickými skupinami, muži a ženami. Zp sob výpo tu HDI se od roku 1990 m nil, n které zm ny již byly nazna eny. V následující ukázce algoritmu výpo tu budeme vycházet z metodiky Zprávy o lidském rozvoji z roku 2000. a uvedu pouze metodiku výpo tu pro ukazatel lidského rozvoje (HDI), pon vadž ho považuji za ukazatel, který se svým charakterem nejvíce blíží k HDP. Po seznámení se základními komponentami HDI je možné p istoupit k výpo tu základních index pro každou složku, k emuž pot ebujeme znát základní fixované hodnoty. Fixované minimální a maximální hodnoty st ední délka života p i narození: 25let a 85 let míra gramotnosti starších 15-ti let: 0% a 100% combined gross enrolment ratio : 0% a 100% HDP na obyvatele (dle PPP v US$): $100 a $40 000 Základní index jakékoliv složky HDI se tedy už m že vypo ítat podle následujícího vzorce. aktuální hodnota - minimální hodnota Index = maximální honota - minimální hodnota


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Je-li nap íklad st ední délka života p i narození v zemi 65 let, index st ední délky života této zem bude 65 25 Index st ední délky života = 85 25

40 60

0,667

íjmy vstupují do HDI jako zástupce všech aspekt lidského rozvoje, které nejsou reflektovány v dlouhém a zdravém život

a vzd lanosti, zkrátka jako zástupce

ádného standardu života. Základní úvaha spo ívá v tom, že dosáhnutí slušného životního standardu neznamená nelimitovaný p íjem. Aby toto bylo pat

bráno

v úvahu, je p íjem upravován následujícím vzorcem, který se ve Zpráv o lidském rozvoji z roku 2000 liší od starších úprav.

W ( y)

11.3

log y log y min log y max log y min

Praktické p íklady a použití ukazatel , pop . jejich výpo ty.

Výpo et Indexu lidského rozvoje. Jako (p evzatý) p íklad výpo tu HDI jsou použity hodnoty pro Irsko v roce 2000 st ední délka života p i narození -76,6 let míra gramotnosti starších 15-ti let - 99,0 % combined gross enrolment ratio -91,4 % HDP na obyvatele dle PPP- $ 21 482

76,6 25 Index st ední délky života = 85 25 99,0 0 Index gramotnosti dosp lých = 100 0

51,6 60

0,860

99,0 100

0,990


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 91,4 0 Combined gross enrolment index = 100 0

0,914

Upravený index vzd lanosti = [2(0.990) + 1(0.914)]/3 = 0.965

log(21482 . ) log(100) Upravený HDP na obyvatele dle PPP = log(40.000) log(100) Ukazatel lidského rozvoje je pak aritmetickým pr

0,896

rem položek - indexu st ední

délky života,upraveného indexu vzd lanosti, upraveného HDP na obyvatele dle PPP. HDI Irsko =

0,860 0,965 0,896 3

2,721 3

0,907 a Irsko tedy m žeme adit mezi

zem s vysokým standardem lidského rozvoje.

Obrázek 15: Porovnání trendu vývoje ukazatele ISEW na hlavu a HDP na hlavu pro Nizozemí

guldeny v cenách r. 1990

ISEW - Nizozemí 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 ISEW na hlavu

HDP na hlavu

zdroj:Measuringprogress:URL:http://www.foe.co.uk/campaigns/sustainable_development/progress/an nex1.html

V Nizozemí až do za átku osmdesátých let kopíruje k ivka ISEW na hlavu k ivku HDP na hlavu, poté dochází k poklesu ISEW a rozši ování „mezery“ mezi ob ma ivkami. K podobnému trendu vývoje dochází i v ostatních zemích, pro které byl ukazatel ISEW sestrojen (N mecko, Chille, Itálie, Rakousko, Švédsko, USA atd.) Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 200


12

Nástroje ekologické politiky - p íklady

12.1

Parkování z ekonomické perspektivy – jedna oblast k ešení environmentální politikou

Dnes si m že každý ve v tšin

eských m stech na ve ejných ulicích bezplatn

parkovat. Parkování na ulicích je tak volným statkem. Volným, protože je využití parkovacích stání k dispozici zdarma. Naše spole nost tuto situaci vnímá jako normální. V tšina lidí se naopak pozastavuje nad tím, že by se v budoucnosti m lo za parkování platit. A jak by m lo vše fungovat z pohledu ekonoma? M lo by být parkování i v budoucnosti všude zdarma pro všechny? ást spole nosti, která podporuje bezplatné parkování, se opírá p edevším o argumentaci tohoto typu: Využívání automobil základních lidských pot eb.

se stalo prakticky jednou ze

lov k se v sou asné dob

bez automobilu neobejde.

Zpoplatn ní parkování je akorát dalším nefér „da ovým“ zatížením spole nosti. Tuto argumentaci lze komentovat následovn : I d ležit jší lidské pot eby, jako je bydlení nebo potraviny, jsou obchodovány na trhu a lidé za n platí, aniž by se tomu kdo divil. Jak by to dopadlo, kdyby tyto základní lidské pot eby nebyly zpoplatn ny? Lidé by cht li bydlet v obrovských rezidencích, nosili by z obchod tašky nadité t mi nejlepšími dobrotami. Lidská spot eba by se obrovsky zvýšila, protože by nebyla limitována cenou. Velmi rychle by za aly potravinové obchody zet prázdnotou, velmi rychle by vznikl nedostatek bytových p íležitostí. Podobná situace je však dnes u parkování. Lidé cht jí zaparkovat co nejblíže svému bydlišti, zam stnání nebo obchod m. Nejsou spokojeni jen tak s n jakými podmínkami parkování a požadují u m stské samosprávy jeho ur itou kvalitu. Lidská touha po


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti spot eb bez cenové regulace je ale i u parkování prakticky nekone ná. A tak se sta v sou asné dob potýkají s nedostatkem parkovacích stání. Argumentace odp rc zpoplatn ní parkování zasluhuje ješt jeden komentá . Je více než sporné, zda vlastnictví automobilu je skute

tak neodmyslitelnou lidskou

pot ebou. Existuje mnoho rodin, které automobil ani dnes nevlastní. Nap . na pražském Žižkov žije bez osobního automobilu 40 % domácností.99 Kdyby p esto byl as od asu automobil pro rodinu nezbytný, je možné si ho p

it (systémem

snižujícím pot ebu vlastnictví automobilu je tzv. car-sharing). Pro tedy p etrvává bezplatné parkování? Kv li zvyku a zvyk je železná košile.

12.1.1

Problémy související s bezplatným parkováním

V minulosti bylo ve m stech bezplatné parkování pouze málo problematické. Parkovacích stání bylo k po tu vlastn ných automobil

dostatek. Ve v tšin

oblastech tak idi i snadno parkovací stání nalezli. Oproti 60. lét m se v Praze více než zdesetinásobilo vlastnictví automobil .100 Motoristé tak požadují mnohem více rezidentních stání poblíž svého bydlišt oproti minulosti. Protože jsou osobní automobily také více používány, nar stá sou asn

tlak na parkovací stání v oblastech pracovních a nákupních p íležitostí.

Rozhodn

nelze tvrdit, že celková kapacita parkovacích stání se zvyšovala ruku

v ruce se zvyšujícími se požadavky spole nosti. Z tohoto nepom ru vzniká kolaps – evis poptávky nad nabídkou, jak ukazuje následující obrázek.

99

Analýza dopravy v klidu na vymezeném území M stské ásti Praha 3. M.O.Z. Consult a.s., 2000. Ro enka dopravy Praha 2005, ÚDI, 2006. V roce 2005 bylo v Praze vlastn no 602 tis. osobních automobil , v roce 1961 to bylo 45 tis. osobních automobil . 100


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obrázek 16 Poptávka a nabídka u parkovacích stání – situace s p evisem poptávky nad nabídkou.

/stání

nabídka

poptávka

tržní rovnováha sou asná situace nevyrovnanosti poptávky a nabídky po et parkovacích stání sou asné množství parkovacích stání

ebytek poptávky

Na obrázku jsou znázorn ny k ivky poptávky a nabídky. Na b žném trhu je poptávka a nabídka vyrovnána cenovým mechanismem. Pokud by se i u parkování vše ídilo tržním mechanismem, nalézali bychom se v bod

nazna eném jako „tržní

rovnováha“. Neexistoval by p ebytek poptávky nad nabídkou. U parkování je dnes cena nulová, a tak je celková poptávka po parkovacích stání rovna pr se íku k ivky poptávky s osou x. I v sou asné dob je m sto schopno ást této poptávky krýt ur itou nabídkou parkovacích stání (na obrázku svorka vlevo). V našem modelu, který je totožný se situací mnoha pražských lokalit, se však vyskytuje díky absenci ceny p ebytek poptávky nad nabídkou (svorka vpravo). Obrázek ukazuje ješt

na jeden fakt. Náklady dnes vydávané z m stského

rozpo tu na parkování automobil

nejsou nulové (na obrázku jsou náklady


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti znázorn né jako vyšrafovaná plocha). Ve ejnost je ovšem za nulové považuje, a následn

i z tohoto d vodu se dožaduje bezplatného parkování. Z m stského

rozpo tu jsou vydávány finan ní prost edky na investice do nových komunikací a odstavných parkoviš , dále na opravy a údržbu stávající sít

komunikací a

parkovacích ploch. Bezplatné parkování je proto dotací z m stského rozpo tu domácnostem,

které

ve ejná

parkovací

stání

využívají.

Prostorové

nároky

soukromého automobilu jednoho obyvatele hradí všichni ostatní. Z tržního hlediska dochází zákonit

k pok ivení výstupu (po tu parkujících automobil , tj. výše

poptávaného množství), které by m lo být ur itým zp sobem narovnáno. Finan ní náklady na další a další parkovací stání nar stají s tím, jak je

ím dál

obtížn jší nalézt a vybudovat nové parkovací kapacity. Nejprve jsou využity nejlevn jší prostorové možnosti místních komunikací. Následuje hledání prostoru pro budování nových parkoviš

nebo hromadných garáží. Investi ní náklady na

hromadné garáže se pohybují v ádu n kolika set tisíc na jedno parkovací stání (200 tis. až t eba 1 mil. K na jedno parkovací stání v objektech, o jejichž výstavb uvažují stské ásti Prahy). Z tohoto d vodu k ivka nabídky prudce roste. Další negativa bezplatného parkování, které mohou být snížena pomocí regulace parkování, si m žeme shrnout pod pojem negativní externality. Negativní externality jsou v tomto p ípad

veškeré i nepen žní náklady, které odstavení

automobilu zp sobuje ostatním

len m spole nosti. Zde si ukážeme p íklady

negativních externalit parkování: Nejistota a ztráta asu p i hledání stání: Absence regulace parkování m že vést k citelnému zhoršení podmínek parkování.

idi i nemají jistotu snadného

nalezení parkovacího stání. Tato situace je pro n velmi nep íjemná. P ináší ztrátu asu hledáním a ztrátu zbyte

spot ebovaných pohonných hmot.

Vyt sn ní ostatních aktivit z ulic: Automobily asto postupn lokalitách vyt

v n kterých

ují ostatní život z ulic. Pražská zástavba vznikala za

podmínek, kdy automobily ješt

v bec neexistovaly nebo jich bylo alespo


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti podstatn

mén

než dnes. Ulice a staré objekty nejsou p izp sobené

sou asnému tlaku automobil . Osobním automobil m jsou vyhrazovány nové plochy, na kterých je parkování alespo trochu možné. Pohled na historické fotografie a jejich srovnání se sou asným stavem je více než žalostný. Na místech, kde d íve rostla stromo adí, nyní parkují automobily, aniž bychom zde našli stopy po zeleni. Zábor p dy parkováním tak musíme chápat jako prostor ztracený pro jiné využití, nap . pro m stskou zele , d tská h išt , sportovišt , p ípadn

i podnikatelské aktivity – nap . prostor pro venkovní

restaurace (zahrádky) apod. Pokud bychom cht li p enechat tyto plochy p eci jen doprav , mohou být využity namísto jako odkladišt

momentáln

nepoužívaných osobních automobil k lepším ú el m – jako vyhrazené pruhy pro hromadnou dopravu nebo cyklistickou dopravu a prostor pro parkování kol. Snižování

pr jezdnosti

komunikací:

V n kterých

místech

p inášejí

zaparkovaná auta snížení pr jezdnosti komunikací. To vede k asovým ztrátám projížd jících automobil , asto v etn MHD. D sledkem mohou být i dopravní zácpy – kongesce. Snížení estetiky prostoru: Zaparkované automobily snižují estetický dojem nejen

v historických

ástech m st a obcí. Estetickému dojmu místa

nep ispívají zaparkovaná auta ani v moderní zástavb nebo na sídlištích. To je vid t již jen z cen nemovitostí – byty s výhledem do zelen

mají za jinak

stejných okolností vyšší tržní hodnotu v porovnání s byty, ze kterých jsou vid t akorát zaparkované automobily. Snížení estetiky prostoru m že mít d sledky vážn jšího charakteru na místní ekonomické aktivity. Lidé se neestetickým oblastem snaží vyhýbat s d sledkem poklesu návšt vnosti lokality, která ináší zisk místním podnikatelským aktivitám. Mikroklima: Parkující osobní automobily pravd podobn

ovliv ují také

mikroklima. P edevším v letních m sících pohlcují energii slune ního zá ení a Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 205

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti po její p em

na energii tepelnou ji vyza ují zp t do svého okolí (materiály

karoserií mají

asto tmavé povrchy s malou schopností odrážet dopadající

sv tlo; jimi pohlcená energie potom vyza uje zp t v tepelné form ). Zele , která byla z m sta z velké míry vytla ena, by m la naopak ú inky na své okolí blahodárné - má schopnost snižovat letní teplotní extrémy, zvyšovat vzdušnou vlhkost apod. Pro tepelnou pohodu obyvatel není d ležitá pouze teplota okolního vzduchu, ale i tepelné zá ení z okolí, které by za letních m síc m lo být co nejnižší (v m stském parku bývá o 2-3°C nižší teplota vzduchu než v okolní zástavb a zárove až 10x nižší tepelné zá ení - zele tedy ovliv uje ízniv nejen teplotu ovzduší, ale i radia ní bilanci okolí).

12.1.2 Možné efekty zóny placeného stání Vhodn zpoplatn né parkování – zóna placeného stání (ZPS) m že m stu vy ešit mnoho problém souvisejících s bezplatným parkováním, které jsme zmínili výše: Kolaps: ZPS m že pomocí cenového mechanismu velmi ú inn

ešit možnou

nerovnováhu mezi poptávkou po parkovacích stáních a jejich nabídkou. Ztráta asu: ZPS snižuje nebo eliminuje ztrátu asu p i hledání parkovacího stání. Využití ve ejného prostoru: ZPS umož uje ur itý management ve ejného prostoru – jeho rozd lení k nejr zn jším aktivitám tak, aby odstavené automobily nebyly to prioritní a

asto jediné využití. To velmi p isp je i

k estetice a zlepšení mikroklimatických podmínek oblasti. Pr jezdnost

komunikací:

ZPS

m že

pomoci

k lepšímu

zpr jezdn ní

komunikací. Zóna placeného stání však m stu p ináší i další p íležitosti:


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Kvalita ovzduší, dopravní nehody a dopravní zácpy: Ú inná politika dopravy v klidu m že mít velmi pozitivní d sledky nejen na vy ešení otázky parkování, ale ne ekan

také na ešení špatné kvality ovzduší a nadm rné

hlukové zát že, dopravních zácp (kongescí) a množství dopravních nehod. To vše díky snížení celkového automobilového provozu ve m st . V situaci zpoplatn ného parkování

ást motorist

rad ji k cest

do práce nebo za

zábavou využije MHD nebo jiný alternativní dopravní prost edek, než aby platili parkovné. Místní ekonomika: Ukazuje se, že snížená dostupnost ur ité oblasti automobilem (situace p ších zón) nebo zpoplatn ní parkování v bec nemusí zhoršit ekonomickou bilanci

daného místa. Bývá tomu dokonce naopak.

Zpoplatn ní parkovacích stání m že zákazník m p inášet jistotu, že parkovací stání naleznou. I p ší zóny bývají velmi oblíbeným nákupním místem. Lidé mnohem rad ji nakupují v místech, kde nejsou obt žováni projížd jícími nebo parkujícími automobily a kde se cítí p íjemn . Efektivita využití parkovacích stání: N kte í automobilisté využívají parkovací stání k dlouhodobému odložení vlastního automobilu. Jeden automobil m že stejné parkovací stání bez vyjíž ky okupovat n kolik týdn nebo m síc . Toto parkovací stání m že ale být jinak velmi cenné – nap . je v blízkosti nákupních p íležitostí, zdravotního st ediska. Zpoplatn ní spole s

umožn ním

pouze

krátkodobého

stání

vede

ke zvýšení

rotace

zaparkovaných automobil na daném míst a k efektivn jšímu využití tohoto prostoru t mi, kte í to opravdu pot ebují. Finan ní prost edky: Zóna placeného stání vyd lává m stskému rozpo tu nemalé finan ní prost edky. Tyto finan ní prost edky mohou být (nebo lépe ly by být) od po átku ú elov sm ovány tak, aby vedly ke zlepšení kvality života místních obyvatel – nap . ke kultivaci místní zelen , zkvalitn ní úklidu oblasti nebo zlepšení úrovn místní hromadné dopravy. Z taktického hlediska Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 207

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ístupu k ve ejnosti je vhodné sm ovat získané finance do zlepšování dopravního systému.

12.1.3 Celková koncepce parkování Zpoplatn ní parkování zavedla v tšina velkých i menších m st západní Evropy. Ve východní ásti Evropy zatím z doby socialismu obvykle p etrvává bezplatný systém. Politika parkování není samoú elná, musí být zasazena do širší koncepce dopravy ve m st . Jak bude vypadat dopravní systém a dopravní zát ž m sta za n kolik let, je p edevším otázkou strategického plánování politiky parkování spole

s politikou

osobní automobilové a hromadné dopravy. Strategická rozhodnutí je nutno koncipovat takovým zp sobem, aby byly dodrženy ur ité zásady: nesmí být dot en stupe

mobility (tj. možnost dopravit se v ur itý as na

žádané místo) a nesmí být omezován ekonomický rozvoj oblasti; zárove je nutné docílit tzv. udržitelné mobility – mobility nep edstavující ílišnou zát ž pro životní prost edí a nesnižující kvalitu života ve m st . Udržitelná mobilita vyžaduje prevenci pot eby automobilu, tj. vytvo ení podmínek

umož ujících

preventivních

opat ení

žít pat í

bez

vlastního

kvalitní

osobního

systém

automobilu.

hromadné

Do

dopravy,

cyklostezek, podmínek pro p ší nebo také systémy tzv. car-sharingu, neboli sdílení osobních automobil

více majiteli apod. Potom lze nahlížet na

vlastnictví automobilu jako na luxus, jehož veškeré náklady, tedy i náklady na parkování, nese jeho majitel.



Curych – m sto, které vy ešilo své dopravní problémy Stejn

jako ostatní m sta, i Curych se potýkal s nár stem osobní automobilové dopravy.

Jedna možnost volby pro Curych znamenala vyjít vst íc nar stajícímu automobilismu a jeho pot ebám – budováním nových kapacit komunikací a odstavných parkoviš . Tato cesta ovšem vede do bludného kruhu – nová kapacita povzbuzuje poptávku po doprav , o to více nar stá dopravní zát ž, která vyžaduje další kapacitu (jedná se o tzv. dopravní indukci). Druhou možností bylo naopak zlepšit podmínky pro hromadnou dopravu, cyklisty a chodce na úkor prostoru doposud využívanému osobními automobily. Šlo tedy o redukci prostoru již novaného osobní automobilové doprav . V Curychu byla zvolena tato druhá cesta – ekvapiv pro ni hlasovali ob ané v místním referendu. Curych významn

omezil parkovací možnosti v centru m sta a donutil tak své obyvatele

automobil rad ji ponechat p i dojíž kách za prací doma. Sou asn

vytvo il velmi kvalitní

podmínky pro provoz místních tramvají. Tramvaje ne ekají na k ižovatkách, jsou velmi pohodlné, jejich provoz je hustý a optimalizovaný. Chodci se cítí bezpe

, ch ze po m st

s nízkým automobilovým provozem je velmi p íjemná. Bylo pamatováno i na cyklisty s infrastrukturou, p estože je Curych pom rn

hornaté m sto. Automobilisté ocení nízkou

dopravní zát ž a jistotu p i parkování. Z Curychu se tímto komplexním opat ením stalo velmi íjemn obyvatelné m sto pro všechny – neautomobilisty i automobilisty.

ist

tržní zp sob zpoplatn ní parkování by sice vedl k vyrovnání poptávky a

nabídky u parkovacích stání, neumožnil by však zohlednit p ípadné jiné politické cíle. Proto m že být politika parkování vytvo ena i na základ t chto zásad: Sociální ochrana rezident : Tržní cena za parkování by se v n kterých rezidentních oblastech mohla stát neúnosnou pro sociáln

slabší obyvatele.

Proto se asto volí nižší rezidentní cena parkovací karty (tj. cena karty pro zde trvale bydlící ob any) v porovnání s abonentními kartami (tj. kartami pro zde pracující ob any) nebo parkovným p íležitostných návšt vník . Rezident m se také z tohoto d vodu asto investicemi zlepšují parkovací možnosti v míst Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 209

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti jejich bydlišt . V n kterých lokalitách, kde poptávka rezident

výrazn

evyšuje nabídku parkovacích ploch a kde není možné parkovací kapacitu vhodn

zv tšovat, je možné parkování v míst

bydlišt

ur itý nadstandard, za který je nutné si p iplatit lokáln

považovat za vyšší cenou

parkovací karty. Cena za místní parkování by se potom m že odvíjet od poptávky. Rezident m by zárove m lo být umožn no zaparkovat levn ji ve vzdálen jší lokalit . Vyšší zpoplatn ní rodin s více automobily: Relativn nízká cena rezidentní parkovací karty není sociáln opodstatn ná v p ípad , kdy rodina vlastní více osobních automobil . U druhého automobilu lze vyžadovat n kolikanásobn vyšší cenu rezidentní karty. Snížení nadm rné dopravní zát že – vysoké poplatky za abonentní karty a stání p íležitostných návšt vník : Politiku parkování lze velmi dob e využít k ochran

p ed nadm rnou dopravní zát ží vysokým zpoplatn ním

abonentního stání (stání zam stnanc ) a p íležitostných návšt vník oblasti. Tato politika musí být zkombinována s kvalitním systémem regionální hromadné dopravy a také se zajišt ním parkovacích možností na okraji sta pro idi e cestující z okolních obcí (tzv. s P+R parkovišti), aby vedla ke skute nému zklidn ní dopravy. Pokud by toto nebylo zajišt no, nem li by rezidenti mimopražských obcí k cest

do místa zam stnání automobilem

žádnou alternativu. Zpoplatn ní parkování na veškerých ve ejných plochách: Zpoplatn ní je v hodné i tam, kde zatím není problém p evisu poptávky nad nabídkou patrný. I zde jsou s parkováním spojeny ve ejné náklady z místního rozpo tu. Vyvarování se bezuzdného automobilového rozvoje na okraji m sta: Na okrajích m st v sou asné dob vzniká mnoho nákupních, kancelá ských nebo pr myslových center. Pokud charakter nové výstavby umož uje jednoduchou, pohodlnou a bezplatnou dojíž ku automobilem, hrozí ekonomický úpadek Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 210

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti centru m sta, kde taková automobilová doprava není možná. Mnohá m sta v západní Evrop

toto

eší omezováním výstavby t chto automobilov

náro ných center na periferii. Ochrana alternativního využití prostoru: Místní politika parkování, která reaguje na zvyšující se po et automobil , nesmí rozši ovat parkovací možnosti na úkor místní zelen a jiných sou asných hodnotných druh využití prostoru. Ochrana estetiky prostoru: Podzemní parkovišt

a parkovací domy mají

v n kterých m stech nižší parkovací poplatky v porovnání se stáním na ulicích. Cílem takového p ístupu je dostat automobily pod zem, aby nesnižovaly estetiku ve ejných prostranství. Takové parkovací p íležitosti jsou asto budovány v bezprost ední blízkosti velkoplošných p ších zón. Zbyte naddimenzované parkovací p íležitosti v takových domech však op t zvyšují místní dopravní zát ž. Aby nebyla zvýšena místní dopravní zát ž, je pot eba zrušit alespo

tolik parkovacích stání na povrchu, kolik jich je vybudováno

v hromadných garážích. Spolupráce mezi ve ejným a soukromým sektorem: Parkovací stání bývají ponechána ve ve ejném vlastnictví. Celý sytém parkování však m že zajiš ovat soukromý subjekt - jak po stránce organiza ní, tak po stránce technické (vybavení místních komunikací parkovacími hodinami, vertikálním a horizontálním zna ením parkovacích zón). Komunikace s ve ejností: Setkáváme se obvykle s odporem ve ejnosti v

i

zavedení zpoplatn ného stání. To je pro politika vždy nep íjemné. M že napomoci komunikace s ve ejností a pozitivní informa ní kampa

(noviny,

rozhlas, ve ejné diskuse). Je pot eba zd raznit pozitivní p ínosy z politiky parkování pro všechny. Vhodné je také informovat zp tn ínosech parkovací politiky, dotazníková šet ení ohledn

o funk nosti a spokojenosti

s novou parkovací politikou a ohledn p ípadných nedostatk , které by m ly Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 211

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti být odstra ovány. Na tomto míst je vhodné p ipomenout výsledek referenda v Curychu ohledn

dopravní politiky m sta (viz p íklad v ráme ku) – místní

ob ané si v rámci komplexní dopravní politiky dobrovoln

odsouhlasili

zavedení zpoplatn ného stání. Varianty technického provedení zóny: Technicky lze zónu placeného stání vy ešit znými zp soby, které s sebou p inášejí r zné výhody: Model roz len ní parkovacích stání mezi r zné uživatele – pražský model: Parkovací stání jsou rozd lena do jednotlivých zón – zvláš jsou vy len na parkovací stání pro rezidenty a abonenty, zvláš pro krátkodobé návšt vníky. Systém vyžaduje více investic do organiza ního uspo ádání (roz len ní zón). Parkovací stání pro p íležitostné návšt vníky mohou a nemusejí být osazeny parkovacími hodinami (v Praze jsou vybaveny parkovacími hodinami). Tento systém p ináší následující výhody: o Ochrana

rezidentního

stání

p ed

parkováním

p íležitostných

návšt vník , pokud je nebezpe í, že krátkodobí návšt vníci obsadí nep im ené množství parkovacích stání v hust obydlených oblastech. o Vyšší efektivita využití parkovacích stání u administrativních a nákupních center pomocí místního zákazu rezidentního a abonentního stání. o Zavedení r zn vysokého poplatku za krátkodobé parkování v r zných oblastech, pokud jsou parkovací stání vybaveny parkovacími hodinami. To umožní reagovat zm nou ceny na zm nu poptávky po parkování v dané lokalit .



Model jednotné zóny pro všechny uživatele – víde ský model: Každý idi m že zaparkovat kdekoli, musí se však vždy prokázat ur itou parkovací kartou. Bu pro oblast svého bydlišt

nebo pracovišt

má

zakoupenou rezidentní nebo abonentní

kartu, nebo si musí zakoupit kupón krátkodobého stání, který mu umož uje zaparkovat kdekoli jinde. Model nevyžaduje roz len ní parkovacích stání do jednotlivých zón, nevyžaduje instalaci parkovacích hodin. Má tedy nižší investi ní náklady. Oproti tomu neumož uje ochranu rezidentního stání p ed parkováním íležitostných návšt vník , neumož uje reagovat r znou výší ceny na r znou poptávku po parkování v jednotlivých lokalitách, ani neumož uje vy lenit ur itá parkovací stání pouze pro krátkodobé parkování. Obecn

m žeme nástroje rozd lit na administrativní, ekonomické a informa ní

(vzd lávací). Administrativními nástroji jsou zákazy, p íkazy, emisní limity apod. Ekonomické subjekty se v p ípad

administrativních nástroj

musí dané norm

pod ídit bez možnosti volby svého jednání. Ekonomické nástroje naopak vždy jakým zp sobem p edstavují pro soukromé subjekty možnost výb ru – nap . bu budou zne iš ovat a platit za zne išt ní, nebo sníží zne išt ní a budou platit mén nebo nebudou platit v bec. Ekonomické nástroje lze rozd lit na nástroje negativní a pozitivní stimulace. Nástroje negativní stimulace p inucují soukromé subjekty snížit zne išt ní jeho zpoplatn ním. P íkladem mohou být poplatky za vypoušt ní zne iš ujících látek. Nástroji pozitivní stimulace se myslí snižování zne išt ní prost ednictvím dotací nebo subvencí. Informa ní nástroje mají za cíl snížit informa ní bariéry na trhu. P íkladem je certifikace ekologicky šetrných výrobk .

12.2 Úkol: P

Nástroje environmentální politiky: praktické p íklady te si následující úryvky z lánk týkajících se r zných nástroj

ekologické politiky. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 213

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1. O jaké nástroje se v konkrétních p ípadech jedná? 2. Diskutujte efektivitu nástroj a jiná možná ešení daného problému. 3. Aplikujte ekonomickou teorii, 4. Analyzujte dopady na jednotlivé skupiny obyvatel.

Brusel chce v boji s oteplováním pozm nit ozna ování výrobk

Evropská komise v rámci boje proti klimatickým zm nám chce rozší it povinné ozna ování výrobk podle toho, jakou mají energetickou spot ebu. Nyní výrobci a obchodníci musí kv li snadn jší orientaci spot ebitel ozna ovat v ci pro domácnost, jako jsou t eba pra ky, my ky i trouby. V budoucnu by se to mohlo týkat t eba oken i dalších v cí, které mohou mít vliv na spot ebu energií. Nálepka na výrobku s pomocí písmen (A nejlepší, G nejhorší) stanovuje, do jaké kategorie energetické spot eby daný výrobek spadá. Informace o energetické náro nosti jsou d ležité kv li p edstav o dopadech na životní prost edí a zárove mohou p isp t k úspo e pen z domácností. Normy

EU

nyní

také

stanovují

minimální

požadavky

na

ur ité

výrobky

spot ebovávající energii - t eba na bojlery, oh íva e vody, po íta e, televize

i

pr myslové v tráky. Komise navrhuje rozší it tuto skupinu o další v ci, které p ímo i využívání energii nespot ebovávají, ale mají vliv na její spot ebu. Jde nap íklad o za ízení pro využívání vody - kohoutky nebo sprchové hlavice - i práv okna. Podle EK lepší izolace oken m že p isp t ke snížení emisí CO2 o víc než p tinu.... Komise bude nyní plány prezentovat europoslanc m a Rad EU zastupující lenské zem , které by pak m ly ur it, zda je unie opravdu zavede i jestli návrhy skon í.

Ekolist, 16.7.2008



Malé obce musejí za ít plnit limity vypoušt ní odpadních vod do roku 2015

Obce s mén

než 2000 obyvateli budou muset plnit p ísné parametry EU pro

vypoušt ní odpadních vod do konce roku 2015, tedy o p t let pozd ji než v tší sta. Starostové vesni ek doposud lh tu v tšinou neznali.... Po et vesni ek, které nevyhovují evropským normám, nemá SFŽP k dispozici, na rozdíl od obcí nad 2000 lidí. "Ty musí podle zajistit ádné odkanalizování do konce roku 2010, menší obce až do roku 2015 podle charakteru aglomerací," uvedl Ivo Trojan ze SFŽP... M sta i obce s více než 2000 ob any mohou využívat opera ní program Životní prost edí, kde je nyní vy len no 1,4 miliardy eur (asi 35 miliard K ) na "špinavou vodu". Menší obce se do n j mohou p ihlásit jen tehdy, pokud leží v CHKO, v oblastech Natura a v pásmech hygienické ochrany. Pro vesni ky ale existuje nap íklad Program rozvoje venkova a mohou erpat ze státní kasy prost ednictvím ministerstva zem Ministr zem

lství....

lství Petr Gandalovi nedávno sd lil, že investice do išt ní vod si

vyžádají asi 49 miliard K . Zhruba 33 miliard korun by m la m sta a obce získat z opera ního programu. Podle hejtman evropské peníze nebudou sta it, chyb t bude prý 60 miliard korun. Cht jí prosadit vznik státního fondu vodohospodá ské infrastruktury.

Ekolist, 14.7. 2008, Václav Prokš



První výkupní tarify s garancí na 15 let Dne 18. listopadu 2005 byly vyhlášeny tarify výkupních cen elektrické energie pocházející z obnovitelných zdroj

energie. Tyto tarify jsou prvními, které budou

projekt m garantovat dosažení patnáctileté doby návratnosti investic, a to na základ požadavku zákona o obnovitelných zdrojích energie . 180/2005 Sb. Tabulka: Výše minimálních výkupních cen obnovitelných zdroj energie pro za ízení uvedená do provozu po 1. 1. 2006 Zdroj/rok

Výkupní ceny elekt iny

Zelené bonusy

[K /kWh]

[K ]

[K ]

Vodní energie (10 MWel.)

2,34

1,43

Biomasa (kategorie O1, O2 a O3)

2,29–2,93

1,32–1,96

Bioplyn

2,23–2,98

1,26–2,01

Spoluspalování biomasy

-

0,54–1,18

2,46

2,02

trná energie Geotermální energie Solární energie

4,5 13,2

3,64 12,59

Tabulka uvádí výkupní ceny pouze pro za ízení uvedená do provozu po 1. 1. 2006. Neuvádí rovn ž možnost zvolit nízké a vysoké tarify u malých vodních elektráren. Cenové rozhodnutí rozlišuje i mezi r znými kategoriemi biomasy a bioplyn , v etn spoluspalování biomasy. Toto rozhodnutí zárove stanovuje, že výkupní ceny v roce 2007 pro za ízení uvedená do provozu po 1. 1. 2006 nemohou krom

biomasy

poklesnout, v dalších letech je možný meziro ní pokles maximáln o 5%.... Zprávy ze SEVEn, 12/4, 2005


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Austrálie zakázala prodej klasických žárovek

Austrálie se stane první zemí na sv

, kde nebude možné koupit klasické žárovky

se žhavicím vláknem. Oznámila to australská vláda, která chce tímto zp sobem omezit emise skleníkových plyn . B žné žárovky zcela zmizí z pult obchod do t í let, píše online vydání deníku Scotsman. Ministr životního prost edí Malcolm Turnbull prohlásil, že žárovky se žlutým sv tlem, které se v prakticky nezm

né podob

používaly 125 let, budou do roku 2009 nahrazeny energeticky efektivn jšími zá ivkami. „Zanedlouho prost

nebude možné koupit klasické žárovky, protože

nespl ují požadavky na spot ebu energie,“ ekl Turnbull v rozhovoru pro místní rádio.... Turnbull prohlásil, že zákaz žárovek s wolframovým vláknem pom že Austrálii ušet it 800 000 tun oxidu uhli itého do roku 2012 a domácnostem se náklady na osv tlení sníží o 66 %. O zákaz klasických žárovek usilují i zákonodárci ve Velké Británii a Kalifornii. Žárovky totiž v tšinu energie p em ní na teplo a jen menší ást na sv tlo....

Ekolist, 22.2.2007, Hugo Charvát (Podle lánku Scotman.com 20.02. 2007)

Podpora pro ekologi

jší vytáp ní

Podpora vým ny starých kotl

na uhlí za moderní vytáp ní obnovitelnými

energetickými zdroji je od 25. b ezna 2008 otev ena i pro domácnosti.... „Cílem je, aby co nejvíce z 450 000 domácností, které dnes vytáp jí uhlím, mohlo p ejít na modern jší a ekologi

jší zp sob vytáp ní. My jim nabízíme pomocnou ruku –

finan ní podporu investice,“ vysv tluje ministr životního prost edí Martin Bursík. Vytáp ní uhlím je významným zdrojem zne išt ní ovzduší p edevším prachovými ásticemi, ale rovn ž emisí skleníkového plynu oxidu uhli itého. Vytáp ní uhlím znamená asto i na venkov ve výsledku zne išt ní ovzduší srovnatelné s úrovní v Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 217

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti pr myslových m stech... Státní fond životního prost edí proto otev el domácnostem možnost požádat o investi ní podporu instalace kotle na vytáp ní ( i kogeneraci tepla a elekt iny) s využitím biomasy, solárních systém pro oh ev užitkové vody i pro p itáp ní, a také pro instalaci tepelných erpadel. Podpora u kotl na biomasu a solárních panel

m že dosáhnout až 50 % investi ních náklad , u tepelných

erpadel až 30 % náklad . Maximální výše podpory m že být 50 000 K u kotl na biomasu a solárních systém

na oh ev vody, u tepelných

erpadel a solárních

systém pro p itáp ní m že dotace dosáhnout až 60 000 K ...

Zpravodaj MŽP 5/2008, Jakub Kašpar, tiskový mluv í MŽP

Vláda souhlasí s limitem pro emise CO2 z automobil

Vláda na své sch zi 16. kv tna 2007 schválila pozici

eské republiky, v níž souhlasí

se zavedením závazného limitu pro emise CO2 z osobních automobil

a lehkých

užitkových vozidel do roku 2012 na úrovni 120 CO2/km. A to v p ípad , kdy Rada EU uzná, že dobrovolná dohoda, kterou uzav ely evropské automobilky s Evropskou komisí, není dostate Pr

ú inná.

rné emise evropských automobil

se snížily o 12,4 % (srovnání emisí

automobil prodávaných v EU-15 v roce 1995 – pr

rn 186 g CO2/km s emisemi

voz prodávaných v EU-25 v roce 2004 – pr

162 g CO2/km). Komise sice

rn

edpokládá, že na p elomu let 2008/2009 by tato pr

rná hodnota m la

dosáhnout 140 g CO2/km, ovšem šance, že za další ty i roky to bude ješt o dalších 20 g CO2/km mén , je podle analýz Komise bez p ijetí závazného limitu velmi nízká.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti eská republika vychází z p edpokladu, že ú astníci dobrovolné dohody mezi automobilovým pr myslem a Komisí EU nadále usilují o spln ní závazk na snížení CO2 u nových automobil na 140 g CO2/km do roku 2008. V p ípad , že Rada EU shledá, že dobrovolná dohoda nevede ke stanovenému cíli,

eská republika

souhlasí s p ijetím cílového závazného limitu 120 g CO2/km do roku 2012 za p edpokladu, že limit nebude stanoven pro všechny automobilky shodn , ale bude respektována rozdílná modelová struktura jednotlivých výrobc ,“

íká se ve

schválené vládní pozici. Stanovisko dodává, že vláda považuje za „nezbytné stanovit parametry, na základ kterých budou stanoveny limity CO2 pro jednotlivé segmenty trhu“. Evropská komise uvádí, že snižování emisí CO2 až na úrove 120 g CO2/km sice že vést k ur itému zvýšení cen prodávaných voz , ovšem bude kompenzováno tím, že automobily budou úsporn jší, a lidé tedy ušet í za jejich levn jší provoz. V této souvislosti je t eba p ipomenout, že mezi lety 1995 a 2004 klesly emise CO2 z automobil o více než 12 %, ovšem cena voz stoupla mén než o inflaci. K dispozici jsou již dnes úsporné vozy, které se dostávají pod limit 120 g CO2/km, skleníkové emise navíc také snižuje nahrazení ropného paliva biopalivy i zemním plynem. Snižování emisí osobních automobil

je p itom velmi významné – práv

ony jsou

odpov dné za 12 % všech emisí CO2 v EU. Objem emisí ze silni ní dopravy v EU-27 itom stále roste – od roku 1990 do roku 2004 tento nár st inil v celé Unii 26 %.

Zpravodaj MŽP 7–8/2007, Tisková zpráva MŽP



ležitý vzkaz podnikatel m: Dejte p ednost ekologi

jším voz m

Vláda poslala podnikatel m d ležitý vzkaz, kterým íká: Dejte p ednost voz m šetrn jším k ovzduší a ke klimatu, ušet íte nejen na pohonných hmotách, ale i na dani. Na svém zasedání 9. ledna 2008 totiž schválila na návrh ministra financí novelu zákona o silni ní dani, která zvýhod uje auta s nižšími emisemi a alternativním pohonem. „Je to silný ekonomický impuls k postupné obm

vozového parku za

nov jší automobily s nižšími emisemi a alternativním pohonem. Pom že to také snižovat prachové emise v

eském ovzduší i emise

skleníkového CO2,“ p ivítal rozhodnutí vlády ministr životního prost edí Martin Bursík. Vláda tak splnila další z úkol , které si stanovila v Národním programu snižování emisí

R, p ijatém v

ervnu 2007. Dosud zákon od povinnosti platit silni ní da

osvobozoval pouze elektromobily. Podle nov

schváleného návrhu se toto

zvýhodn ní rozši uje také na vozidla na hybridní pohon, auta na LPG, zemní plyn (CNG) a vysokoprocentní sm si biopaliv (tzv. flexi-fuel vozidla, používající palivo E85 – sm s 85 % bioetanolu a 15 % benzinu).... Nižší da budou platit rovn ž majitelé nových voz – ty totiž spl ují p ísn jší emisní normy. První t i roky provozu budou za své auto platit o 48 % nižší sazbu, další t i roky bude sleva 40 %. Naopak majitelé automobil starších než 18 let (uvedených do provozu p ed rokem 1990) budou platit o 25 % více. „Stá í vozového parku v

R je v porovnání s Evropou neuv iteln

vysoké, což se projevuje jak v kvalit

ovzduší, tak na bezpe nosti silni ního

provozu,“ ekl nám stek ministra ŽP Kuták.

Zpravodaj MŽP 2/2008, Jakub Kašpar, tiskový mluv í MŽP



Obchod s povolenkami emisí skleníkových plyn 2008 – 2012

Vláda

R ve st edu 3. íjna 2007 jednala mimo jiné o Národním aloka ním plánu

Návrh Národního aloka ního plánu (NAP)

R.

eské republiky pro období 2008 – 2012

byl na tomto zasedání vládou schválen. P edstavuje jeden z klí ových prvk systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plyn , které je na úrovni EU zavedeno sm rnicí 2003/87/EC o vytvo ení systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plyn ve Spole enství a o zm

sm rnice Rady 96/61/EC

(dále jen „Sm rnice“). Evropský systém obchodování je nástrojem, který má napomoci ke spln ní závazk

Evropské unie vyplývajících z Kjótského protokolu.

Tento závazek vyplývající z Kjótského protokolu, který

eská republika plní,

edstavuje snížení emisí skleníkových plyn v kontrolním období (2008 – 2012) o 8 % oproti roku 1990. NAP byl p ipraven s emisním stropem 86,835264 mil tun CO2/rok s tím, že v této hodnot je zahrnuta rezerva pro nové ú astníky ve výši 1,29 milionu povolenek a rezerva pro projekty spole né implementace ve výši 99 tisíc povolenek. Oproti p vodnímu návrhu bylo zrušeno sektorové len ní a podniky jsou rozd leny do dvou skupin – malá za ízení (s ro ními emisemi do 50 kt) a velká za ízení (s ro ními emisemi nad 50 kt). Smyslem tohoto opat ení je ochrana malých subjekt v EU ETS p edevším kv li menší diverzit podob

produkce a zákazník , v tší zát ži v

transak ních a administrativních náklad , omezené kapitálové rezerv

využitelné k modernizaci a velkým, nep edvídatelným meziro ním výkyv m v produkci. Jako výchozí byly brány emise z let 2005 a 2006, a to z toho d vodu, že se jedná o jediná nezávisle ov ená data. Tento postup byl zvolen i Evropskou komisí i stanovování alokace pro jednotlivé lenské státy. ...

Zpravodaj MŽP 11/2007, Jana Bartošová, tisková mluv í Vlády

R



Literatura

ADLER, J. 2007. Free Market Environmentalism – book review. Cato Journal. Dostupný z WWW: http://www.cato.org/pubs/journal/cj22n1/cj22n1-12.pdf, 29. 12. 2007. AGENDA 21. 2007. UN Department of Economic and Social Affairs. Dostupná z WWW: http://www.un.org/esa/sustdev/documents/agenda21/english/agenda21chapter18.ht m, 3. 12. 2007. ANDERSON, T. L.; SHAW, J. 2008. Is Free Market Environmentalism „Mainstream“? Dostupný z WWW: http://www.perc.org/pdf/fmemain.pdf, 10. 1. 2008. ANDERSON, T. L. 2007. Tržní proces a kvalita životního prost edí. In:

amrová, L.

(ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 145 – 162. ISBN: 978-80-86851-69-3. ANDERSON, T. L.; LEAL, D. R. 2001. Free Market Environmentalism (revisited edition). 1. vyd. New York: Palgrave, 2001. ISBN: 0-312235-03-8. ANDERSON, T. L.; SNYDER, P. 1997. Water Markets – Priming the Invisible Pump. 2. vyd. Washington: Cato Institute, 1997. ISBN: 1-882577-43-4. ANDERSSON, K.; OSTROM, E. 2006. An Analytical Agenda for the Study of Decentralized Resource Regimes. Submited to Governance – W06-7.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti BALÁŽ, V.; KLUVÁNKOVÁ-ORAVSKÁ, T.; ZAJAC, Š. 2007. Inštitúcie a ekonomická transformácia. 1. vyd. Bratislava: Veda, 2007. ISBN: 978-80-224-0960-5. BAUMOL, W. J.; OATES, W. E. 1971. The Use of Standards and Prices for Protection of the Environment. Swed. Journal of Economics. In: Oates (ed.): The Economics of the Environment, 1. vyd. Cambridge: Edward Elgar, 1994, s. 161-173. ISBN: 1-85898-002-X. BENJAMIN, D. K. 2007. Osm mýt o recyklaci. In: amrová, L. (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 210 240. ISBN: 978-80-86851-69-3. BERKES, F.; FOLKE, C. (eds.) 1998. Linking Social and Ecological Systems: Management Practices and Social Mechanisms for Building Resilience. 1. vyd: New York: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-521-78562-6. BLOCK, W. E. 2007. Environmentální problémy a jejich ešení pomocí vlastnických práv. In: amrová, L. (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 283 – 328. ISBN: 978-80-86851-69-3. BROMLEY, D., W. 1991. Environment and Economy: Property Rights and Public Policy. American Journal of Agricultural Economics, Vol. 74, . 3 (srpen, 1992): 836 – 837. BROWNSTEIN, B. P. 1980. Pareto Optimality, External Benefits and Public Goods: A Subjectivist Approach. The Journal of Libertarian Studies, Vol. IV, No. 1 (zima, 1980): 93 – 106.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti BUCHANAN, J. M.; TULLOCK, G. 1975. Polluters’ Profits and Political Response: Direct Controls versus Taxes. The American Economic Review. Vol. 65, . 1 (1975): 139 – 147. BUCHANAN, J. M. 1969. Cost and Choice: an Inquiry in Economic Theory. 1. vyd. Chicago: Markam Publishing Co., 1969. ISBN: 0-86597-223-0. BUCHANAN, J. M.; FAITH, R. L. 1981. Entrepreneurship and the Internalization of Externalities. Journal of Law and Economics. Vol. 24, . 1 (1981): 95 – 111. CÍLEK, V. 2008. P íliš rychlý sv t. Respekt . 6/2008. COASE, R. 1960. The Problem of Social Costs. Journal of Law and Economics, Vol. 3, . 1, 1960: 1 – 44. COLE, H. D. 1999. New Forms of Private Property: Property Rights in Environmental Goods. Encyklopedia of Law and Economics, . 1910. Dostupný z WWW: http://encyclo.findlaw.com/1910book.pdf, 12. 12. 2007. CORDATO, R. 2004. An Austrian Theory of Environmental Economics. Quarterly Journal of Austrian Economics. 2004, vol. 7, no. 1, s. 3–16. Dostupný z WWW: http://www.mises.org/fullstory.aspx?Id=1760. ISSN 1936-4806, 10. 1. 2008. CORDATO, E. R. 1992. Welfare Economics and Externalities in an Open Ended Universe: a Modern Austrian Perspective. 1. vyd. Norwell: Kluwer Academic Publishers, 1992. ISBN: 0-7923-9246-9. AMROVÁ, L.; SLAVÍK, J. 2007. Bludný kruh evropské regulace obalových odpad . In:

amrová, L. (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd.

Praha: Alfa Publishing, 2007: 351- 380. ISBN: 978-80-86851-69-3. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 224

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti AMROVÁ, L. 2006. Povodn v území: Instituce, ekonomie, politika. In:

amrová,

Jílková (eds.): Povodn v území – institucionální a ekonomické souvislosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006: 7 – 23. ISBN: 80-7379-000-9. AMROVÁ, L.; JÍLKOVÁ, J. 2006a. Povodn v území – institucionální a ekonomické souvislosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. ISBN: 80-7379-000-9. AMROVÁ, L.; JÍLKOVÁ, J. a kol. 2006b. Povod ové škody a nástroje k jejich snížení. 1. vyd. Praha: IEEP VŠE v Praze, 2006. ISBN: 80-86684-35-0. DALES, J. H. 1968. Land, Water and Ownership. Canadian Journal of Economics I, No. 4, listopad 1968. In: Oates (ed.): The Economics of the Environment, Edward Elgar, 1994: 174 – 187. ISBN: 1-85898-002-X. DEMSETZ, H. 1967. Towards a Theory of Property Rights. The American Economic Review, Vol. 57, . 2, kv ten 1967: 347 – 359. DOLAN, E. G. 2007. P írodní v dy, vládní politika a globální oteplování. In:

amrová,

L. (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 163 – 180. ISBN: 978-80-86851-69-3. EUWI. 2008. EU Water Initiative. Dostupný z WWW: http://www.euwi.net/#14, 3. 2. 2008. FURUBOTN, E. G., RICHTER, R. 2005. Institutions and Economic Theory. 2. vyd. Michigan: University of Michigan Press, 2005. ISBN: 0-472-03025-6. GOVERNAT. 2007. Multilevel Governance of Natural Resources: Tools and Processes for Water and Biodiversity in Europe. Dostupný z WWW: http://governat.eu/scope/governance.html, 26. 12. 2007. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 225

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti GOULD, G. A.; GRANT, D. L.; WEBER, G. S. 2005. Cases and Materials on Water Law. 7. vyd. St. Paul: Thomson/West, 2005. ISBN: 0-314-15392-6. GRIFFIN, R. C. 2006. Water Resource Economics – The Analysis of Scarcity, Policies, and Projects. 1. vyd: Boston: MIT Press, 2006. ISBN: 0-262-07267-X. HÁJEK, M. 2002. Charakteristika poplatk v ochran životního prost edí. MŽP, Praha. Dostupný z WWW: http://www.env.cz/www/zamest.nsf/0/df3153b01502c4a8c1256ac30030e837?OpenD ocument, 1. 11. 2007. HARDIN, G. 1968. The Tragedy of the Commons. Science, New Series, Vol. 162, . 3859 prosinec, 1968: 1243 – 1248. HAYEK, von L. 1945. The Use of Knowledge in Society. American Economic Review, XXXV, . 4; zá í, 1945: 519 – 530. Dostupný z WWW: http://www.econlib.org/library/Essays/hykKnw1.html, 8. 1. 2008. HERBENER, J. M. 1997. The Pareto Rule nad Welfare Economics. Review of Austrian Economics, Vol. 10, . 1, 1997: 79 – 106. ISSN: 0889-3047. HIGGS, R.; CLOSE, C. P. (eds.) 2004. Re-Thinking Green – Alternatives to Environmental Bureaucracy. 1. vyd. Oakland: The Independent Institute, 2004. ISBN: 0-945999-97-6. HODGE, I. 1995. Environmental Economics – Individual Incentives and Public Choices. 1. vyd. Londýn: Macmillan Press, 1995. ISBN: 0-333-57771-X. HOLMAN, R. a kol. 1999.

jiny ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck,

1999. ISBN: 80-7179-238-1. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 226

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti HOPPE, H. 2004. The Ethics and Economics of Private Property. In: Colombato, E. (ed.): The Elgar Companion to The Economics of Property Rights. 1. vyd. Londýn: Edward Elgar, 2004. ISBN: 1840649941. HUFFMAN, J. L. 1994. The Inevitability of Private Rights in Public Lands. University of Colorado Law Review, . 65: 241 – 277. HULSMANN, J. G. 2003. Introduction to the Third Edition: From Value Theory to Praxeology. In: Mises, L. Epistemological Problems of Economics. 3. vyd. Auburn: Ludwig von Mises Institute, 2003. ISBN: 0-945466-36-6. CHALUPNÍ EK P. 2007. Hodnotové soudy v ekonomii – r zné pohledy na hranici mezi “pozitivním “ a “normativním”. Doktorandská dílna NF VŠE. Dostupný z WWW: http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/value.pdf, 30. 12. 2007. CHAVE, P. 2001. Rámcová sm rnice vodní politiky. Ministerstvo zem

lství

Ra

IWA Publishing, 2001. Dostupný z WWW: http://www.mze.cz/attachments/peter_chave.pdf, 2. 1. 2008. JÍLKOVÁ, J., PAVEL, J. a kol. 2006. Poplatky k ochran životního prost edí a jejich efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. ISBN: 80-7379-002-5. JÍLKOVÁ, J. 2003. Dan , dotace a obchodovatelná povolení – nástroje ochrany ovzduší a klimatu. 1. vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., 2003. ISBN: 80-86684-04-0. JUST, T. 2006. Popovod ová a protipovod ová opat ení z pohledu ekologicky orientovaného vodohospodá e. In:

amrová, L., Jílková, J. (eds.): Povod ové škody

a nástroje k jejich snížení. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2006. ISBN: 80-86684-35-0.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti KLUVÁNKOVÁ-ORAVSKÁ, T. 2006. Inštitucionálne aspekty prevencie povodní. In: amrová, L., Jílková, J. (eds.): Povodn v území – institucionální a ekonomické souvislosti. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006: 26 – 46. ISBN: 80-7379-000-9. KNEESE, A. V. 1995. Ethics and Environmental Economics. In: Natural Resource Economics, Allen V. Kneese (ed.). 1. vyd. Londýn: Edward Elgar Publishing Limited, 1995. ISBN: 978-1858981734. KNIGHT, F. H. 1924. Some Fallacies in the Interpretation of Social Cost. The Quarterly Journal of Economics, Vol. 38, . 4, srpen 1924: 582 – 606. KOLSTAD, Ch. D. 2000. Environmental Economics. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2000. ISBN: 0-19-511954-1. KOTÍKOVÁ, E. 2006. Ochrana životního prost edí v ekonomické teorii. Politická ekonomie. 2006, ro . LIV, . 2, 2006: 261–273. ISSN: 0032-3233. LANZ, K.; SCHEUER; S. 2000.

íru ka EEB o vodohospodá ské politice EU podle

Rámcové sm rnice o vod . Centrum pro otázky životního prost edí UK a Spole nost pro trvale udržitelný rozvoj. Praha, listopad 2000. Dostupné z WWW: http://www.czp.cuni.cz/Info/EU/Voda/, 2. 1. 2008). LEAL, D. R. 2000. Homesteading the Oceans: The Case for Property Rights in U. S. Fisheries. PERC Policy Series, PS-19, 2000. Dostupný z WWW: http://www.perc.org/pdf/ps19.pdf, 29. 1. 2008. LIPKA, D. 2007. Vodní socialismus – výjimka nebo pravidlo? Dostupný z WWW: http://www.libinst.cz/etexts/lipka_voda.pdf, 20. 12. 2007.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti LOCKE, J. 1991. Druhé pojednání o vlád . 2. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. ISBN: 80-205-0222-X. LOMBORG, B. 2006. Skeptický ekolog – Jaký je skute ný stav sv ta? 1. vyd. Praha: Doko án a Liberální institut, 2006. ISBN: 80-7363-059-1. LOUŽEK, M. 1999. Spor o metodu mezi rakouskou ekonomickou školou a n meckou historickou školou jako nejvýznamn jší metodologický spor v d jinách ekonomie. Politická ekonomie, 1999, . 4: 529-545. Dostupný z www: http://www.cse.cz/soubory/mlady-ekonom/1999/louzek_me-1999.pdf, 18. 1. 2008. MAESTU, J. (ed.) 2005. The Special Plan of the Upper Guadiana Basin - Moving from traditional towards Participatory decision making? A case study report for HarmoniCop project. Work Package 5. Dostupné z WWW: http://www.harmonicop.uni-osnabrueck.de/_files/_down/CaseStudySpain.pdf, 30. 11. 2007. MATULA, S. (ed.) 1998. Institucionální rámec vodního hospodá ství v eské republice. 1. vyd. Praha:

eská zem

lská univerzita, 1998. ISBN: 80-213-0553-3.

MEINERS, R. E.; YANDLE, B. 2000. Jak common law chrání životní prost edí? 1. vyd. Praha: Liberální institut, 2000. ISBN: 80-86389-05-7. MENGER, C. 1994. Principles of Economics. 1.vyd. Groove City: Libertarian Press, 1994. ISBN: 0-91-0884-27-7. MERETT, S. 1997. Introduction to the Economics of Water Resources – An International Perspective. 1. vyd. Patstow: Rowman & Littlefield Publishers, 1997. ISBN: 0-8476-8710-4.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MISES, L. 2006. Lidské jednání: pojednání o ekonomii. 1. vyd. Praha: Liberální institut, 2006. ISBN: 80-86389-45-6. MISES, L. 2003. Epistemological Problems of Economics. 3. vyd. Auburn: Ludwig von Mises Institute, 2003. ISBN: 0-945466-36-6. MOSS, T. 2008. Solving Problems of ‘Fit’ at the Expense of Problems of ‘Interplay’? The Spatial Reorganisation of Water Management following the EU Water Framework Directive (draft). Institute for Regional Development and Structural Planning, Erkner. Dostupný z WWW: www.irs-net.de/workpaper3.htm, 3. 1. 2008. MURO, M. 2006. Pilothafte Ermittlung und Analyse von Zielgruppen für die Information und Anhörung der Öffentlichkeit nach Art. 14 EG Wasserrahmenrichtlinie in einer Flussgebietseinheit. Umweltbundesamt, Texte 27/06. Dostupný z WWW: http://www.landschaftsoekonomie.tuberlin.de/fileadmin/a0731/uploads/publikationen/edocuments/UBA_Texte_27-06.pdf, 2. 1. 2008. MURO, M. 2002. Zur Wirksamkeit der Öffentlichkeitsbeteiligung von wasserwirtschaftlichen Planungen in Deutschland. Technische Universität Berlin. Dostupný z WWW: http://www.wrrlinfo.de/docs/ZurWirksamkeitderOeffentlichkeitsbeteiligung.PDF, 30. 6. 2007. MZE R. 2007a. Zpráva o stavu vodního hospodá ství eské republiky v roce 2006. Praha, 2007. Dostupný z WWW: http://81.0.228.70/attachments/Modra_zprava_2006.pdf, 1. 11. 2007. MZE R. 2007b.

íloha 1: Zp soby zapojení ve ejnosti. Dostupný z WWW:

http://www.mze.cz/attachments/0_P%C5%99%C3%ADlohy.pdf, 30. 6. 2007.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MZE R. 2004. Zpráva eské republiky (Zpráva 2004) dle lánku 3 Sm rnice Evropského parlamentu a rady z 23. íjna 2000 ustavující rámec pro innost Spole enství v oblasti vodní politiky. Praha, erven 2004. Dostupná z WWW: http://www.mze.cz/attachments/zprava_2004.pdf, 3. 1. 2008. MŽP R. 2007. Zpráva o stavu ochrany vod v R v roce 2005. Praha, 2007. Dostupný z WWW: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPJMF6L8W5V/$FILE/stav_ochrany_vod_2005.doc, 1. 11. 2007. NIETSCHEOVÁ, J. 1994. Vodní toky a vlastnictví vody. Vodní hospodá ství a ochrana ovzduší, . 5-6, 1994: 7 – 8. OATES, W. E (ed.) 1992. The Economics of the Environment (Introduction). Elgar Critical Writtings Reader Series. 1. vyd: Londýn: Edward Elgar Publishing, 1992. ISBN: 1-85898-002-X. OLSON, M. 1971. The Logic of Collective Action – Public Goods and th Theory of Groups. 2. vyd. Cambridge: Harvard University Press, 1971. ISBN: 0-674-53751-3. OSTROM, E. 2006. Governing the Commons – The Evolution of Institutions for Collective Action. 18. vyd. New York: The Cambridge University Press, 2006. ISBN: 978-0-521-40599-7. OSTROM, E. 1999a. Private and Common Properte Rights. Encyklopedia of Law and Economics, . 2000. Dostupný z WWW: http://encyclo.findlaw.com/2000book.pdf, 20. 1. 2008. OSTROM, E. 1999b. Revisiting the Commons. Local Lessons, Global Challenges. Science, ro . 284, 9. dubna 1999: 278 – 282.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti O’TOOLE, R. 2005. Is Urban Planning „Creeping Socialism“ ? In: Higgs, R., Close, C. P. (eds.): Re-Thinking Green: Alternatives to Environmental Bureaucracy. 1. vyd. Oacland: The Independent Institute, 2005: 281 – 296. ISBN: 0-945999-97-6. PAAVOLA, J. 2006. Institutions and environmental governance: A reconceptualization. Ecological Economics, VoL. 63, . 1, 2006: 93 – 103. ISSN: 0921-8009. PARETO, W. 1969. Manual of Policical Economy. Augustus M. Kelley Pubs, 1969. ISBN: 978-0678008812. PAVLÍ EK, T. 2007. Boj o zrno. Respekt . 38/2007. PEARCE, D. W., TURNER, R. K. 1990. Economics of Natural Resources and the Environment. 1. vyd. Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990. ISBN: 08018-3986-6. PHP R. 2007. Plán hlavních povodí

eské republiky schválený usnesením vlády

eské republiky ze dne 23. kv tna 2007 . 562. Dostupný z WWW: http://81.0.228.70/attachments/PHP_schvaleny_vladou1.pdf, 5. 1. 2008. PIPES, R. 1999. Property and Freedom. 1. vyd. New York: Vintage Books, 1999. ISBN: 0-375-70447-7. PIGOU, A.C. 1932. The Economics of Welfare. 4. vyd. Londýn: Macmillan and Co., 1932. Dostupný z WWW: http://www.econlib.org/LIBRARY/NPDBooks/Pigou/pgEW.html, 10. 10. 2007. POJMAN, L. P. 2000. Global Environmental Ethics. 1. vyd: McGraw-Hill Education ISBN: 0767411773. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 232

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti RÁMCOVÁ SM RNICE O VOD . 2000. Sm rnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady z 23. íjna 2000 ustavující rámec pro innost Spole enství v oblasti vodní politiky. Dostupný z WWW: http://www.mze.cz/attachments/Rámcová_sm rnice.pdf, 3. 11. 2007. ROBBINS, L. 1981. Economics and Political Economy, American Economic Review, Vol. 71, . 2, 1981: 1 – 10. ROBBINS, L. 1932. Essay on the Nature and Significance of Economic Science. 1. vyd: Londýn: Macmillan, 1932. ROTHBARD, M. N. 2007. Právo, vlastnická práva a zne išt ní ovzduší. In:

amrová,

L. (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 241 – 282. ISBN: 978-80-86851-69-3. ROTHBARD, M. N. 2005. Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trh . 1. vyd. Praha: Liberální institut, 2005. ISBN: 80-86389-27-8. ROTHBARD, M. N. 1956. Toward Reconstruction of Utility and Welfare Economics. Dostupný z WWW: http://www.mises.org/rothbard/toward.pdf, 7. 1. 2008. SALETH, R. M., DINAR, A. 2004. The Institutional Economics of Water – A CrossCountry Analysis of Institutions and Performance. 1. vyd. Northampton: Edward Elgar, 2004. ISBN: 0-8213-5656-9. SAMUELSON, P. A. 1954. The Pure Theory of Public Expenditure. The Review of Economics and Statistics. Vol. 36, . 4, listopad 1954: 387 – 389. SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. 1991. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. ISBN: 80-205-0192-4. Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 233

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SAS-ROLFES, M. 1998. Who Will Save the Wild Tiger? PERC Policy Series, PS-12. Dostupný z WWW: http://www.perc.org/perc.php?id=638, 2. 2. 2008. SEGERFELDT, F. 2005. Water for Sale – How Business and the Market Can Resolve the World’s Water Crisis. 1. vyd. Cato Institut: Washington, 2005. ISBN: 1930865-76-7. SEN, A. 2002. Etika a ekonomie. 1. vyd: Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN: 80-7021-5496. SCHMIDTZ, D.; WILLOTT, E. 2002. Environmental Ethics – What Really Matters, What Really Works. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2002. ISBN: 0-19513909-7. SIMPSON, B. P. 2005. Markets don’t fail! 1. vyd. Lanham: Lexington Books, 2005. ISBN: 0-7391-1034-9. SMITH, A. 2001. Pojednání o podstat a p vodu bohatství národ . 2. vyd. Praha: Liberální institut, 2001. ISBN: 80-86389-16-2. SOUHRNNÁ STRATEGIE. 2007. Souhrnná strategie k implementaci Rámcové sm rnice o vodní politice - Pokyny k zajišt ní ú asti ve ejnosti podle Rámcové sm rnice vodní politiky. Ministerstvo zem

lství R. Dostupná z WWW:

http://www.mze.cz/attachments/Pokyny.pdf, 21. 7. 2007. STROUP, R. L. 2007. Zákon o ohrožených druzích: kterak u init z nevinných živo ich nep ítele. In:

amrová, L. (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i

spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 205 – 218. ISBN: 978-80-86851-69-3.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti STROUP, R. L.; GOODMAN, S. L. 1992. Property Rights, Environmental Resources and the Future. Harvard Journal of Law and Public Policy, . 15, 1992: 427 – 441. ŠAUER, P., DVO ÁK, A. a kol. 1997. Úvod do ekonomiky životního prost edí. Skripta VŠE v Praze.1. vyd. Praha : VŠE, 1997. ISBN 80-7079-548-4. ŠEDIVÝ, F. 2007. Analýza rizik související s kvantifikací sazeb poplatk za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových. Centrum pro otázky životního prost edí UK v Praze. Dostupný z WWW: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/S44.htm, 3. 11. 2007. ŠÍMA, J. 2004. Ekonomie a právo. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2004. ISBN: 80-245-0749-8. ŠÍMOVÁ, T. 2007. Fenomén hodnoty v ekonomii p írodních zdroj . In:

amrová, L.

(ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé i spojenci? 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007: 331 – 350. ISBN: 978-80-86851-69-3. TIETENBERG, T. 1992: Environmental and Natural Resource Economics. 3. vyd. New York: HarperCollins Publishers, 1992. ISBN: 0-673-46328-1. TURNER, K. R., PEARCE, D., BATEMAN, I. 1994. Environmental Economics – An Elementary Introduction. 1. vyd. Londýn: Pearson Education, 1994. ISBN: 0-74501083-0. URBANOVÁ, T., ŠÍMA, J. 2004. Tržní p ístup k ochran životního prost edí. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0766-8. VAN DEN BERGH, van den, J. 2000. Ecological Economics: Themes, Approaches, and Differences with Environmental Economics. TI 2000-080/3, Tinbergen Institute Název projektu: Kvalitní vzd lání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatn ní absolvent VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102 235

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Discussion Paper. Dostupný z WWW: http://www.tinbergen.nl/discussionpapers/00080.pdf, 30. 10. 2006. VAN DEN BERGH, van den, J. 1996. Ecological Economics and Sustainable Development. 1. vyd. Cheltenham: Edward Elgar Publishing Limited, 1996. ISBN: 185898-316-9. VATN, A. 2005. Institutions and the Environment. 1. vyd. Northampton: Edward Elgar Publishing, 2005. ISBN: 1-84376-100-9. VL KOVÁ, J. (ed.) 2006. Podnikový ekolog. 1. vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006. ISBN: 80-86684-46-6. VÚV. 2005. Odhad objemu nádrží pot ebného pro kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické zm ny. Peláková, Boersema (eds.) VÚV T. G. Masaryka Praha, listopad 2005. P ístupný z WWW: http://www.mze.cz/attachments/VUV_klim_zmen.pdf, 23. 8. 2007. WISE. 2007. Introduction to the New EU Water Framework Directive. Water Information System for Europe. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/info/intro_en.htm, 2. 1. 2007. YANDLE, B. 2004. Environmental Turning Points, Institutions, and the Race to the Top. The Independent Review, v. IX, . 2, podzim 2004: 211 – 226. YANDLE, B. a kol. 2004. Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications. PERC Research Study 02-1, duben 2004. Dostupný z WWW: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf, 2. 2. 2008.


Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti YOUNG, R. A. 2005. Determining the Economic Value of Water – Concepts and Methods. 1. vyd. Washington: Resources for the Furure, 2005. ISBN: 1-891853-98-8. YOUNG, O. R. 2002. The Institutional Dimensions of Environmental Change – Fit, Interplay and Scale. 1. vyd. Cambridge: The MIT Press, 2002. ISBN: 0-262-74024-9. Zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm

n kterých zákon (vodní zákon).


Úvod do environmentální ekonomie a politiky

Recommend Documents