úterý 14 06 19.30 hod. Lysice zámek, Velký salon
ŠKAMPOVO KVARTETO Helena Jiříkovská ∫ 1. housle Adéla Štajnochrová ∫ 2. housle Martin Stupka ∫ viola Lukáš Polák ∫ violoncello
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫1
Program
ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904) Tercet C dur op. 74 pro dvoje housle a violu Introduzione: Allegro ma non troppo Larghetto Vivace – Poco meno mosso Tema con variazioni: Poco adagio – Molto allegro – Moderato – Molto allegro
PAVEL FISCHER (*1965) Smyčcový kvartet č. 1 „Morava“ Lento – Allegro Lento Allegro Molto adagio Allegro
BEDŘICH SMETANA (1824–1884) Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ Allegro vivo appassionato Allegro moderato alla polka Largo sostenuto Vivace
∫2
CONCENTUS MORAVIAE
Obě své skladby pro ne zvlášť obvyklé obsazení dvojích houslí a violy napsal Antonín Dvořák (1841–1904) v jediném měsíci (lednu 1887) za okolností, jež vytvářejí příběh velmi dvořákovský. Při náhodné návštěvě své tchyně (bydlela o patro výš) zastihl skladatel jejího podnájemníka Kruise, studujícího chemie a houslistu-amatéra, jak hraje se svým učitelem houslí Pelikánem houslová dueta; ve Dvořákovi ožil dávný instrumentalista a hned se nabídl, že napíše tercet, v němž by si mohl s oběma nenáročně zamuzicírovat jako violista. Myšlenku se jal hned uskutečňovat, nechávaje čekat významnější a naléhavé úkoly; po týdnu byl hotov tercet C dur – a Dvořák zažil zklamání: part druhých houslí se ukázal pro amatéra příliš náročný. Nezmar Dvořák se nedal zviklat ve své ochotě a okamžitě napsal další tercet (Drobnosti), podstatně jednodušší. Čtyřvětý průběh první skladby prokazuje, jak tvůrčí zaujetí odvádělo skladatele postupně od původního úmyslu napsat hudbu hráčsky co nejpřístupnější. Osmitaktová vstupní repetice písňové Introdukce je ze čtvrťových a osminových hodnot v C dur a dá se pohodlně zahrát v první a třetí poloze. V nezávislém pohybu tří hlasů však spočívá od počátku zvláštní půvab a skrytý prvek náročnosti; tomu vyšla Dvořákova fantazie vstříc drobným šestnáctinovým útvarem ve druhé repetici a jeho rozvojem ve středním oddíle. Dvojí dravá gradace jako by však upamatovala skladatele na původní záměr; hudba se vrací ke vstupní myšlence aspoň hezkou chromatickou modulující připomínkou a hned nato stejně dlouhou kódou. Na tiché C dur však hudební proud nespočine: recitativní sled akordů a pauz jej vede dál modulační přípravou k dominantě z E dur, po níž nastoupí zdvihem vážná a vroucí myšlenka druhé části. Nebesky třpytivá E dur nepatří ovšem k tóninám intonačně nejsnazším a Dvořák tu už nemyslel příliš na svůj původní nenáročný záměr, zvlášť když prostou linii hlavního dílu, provázenou pravidelným pulzováním šestiosminového pohybu, vystřídaly vzrušenější a rytmicky složitější děje středního dílu. Když se pak po návratu hlavního dílu, vznese sladká kóda loučivým gestem do výše a utkví tam nad závěrečným pizzicatem violy, může nastoupit brilantní furiantové scherzo, jež svými dvojhmaty v tématu, arpeggiovými pizzicaty a ponticellem v průvodu představuje už dokonale virtuózní větu. Sladké trio ve volnějším pohybu se pak oddává svou vzlínavou melodií valčíkovému rozkošnictví. Největší větou a těžištěm skladby je však finále, jež za svým variačním označením skrývá podivuhodnou passacagliovou koncepci: recitativní téma spočívá na charakteristickém sledu třinácti akordů, jejž pak opakuje v allegrovém průběhu deset variací. Ty pak na sebe navazují volně a bezprostředně, tvoříce ucelenou passacagliovou větu, jež je – chceme-li – jakýmsi komorním protějškem velkolepého finále z Brahmsovy čtvrté symfonie. Dvořákova fantazie zde překonala hranice omezených možností a dala tříhlasé komorní literatuře větu, kterou můžeme rovněž označit slovem „velkolepá“, aniž bychom nadsazovali.
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫3
Pavel Fischer (*1965) se narodil Zlíně. Jeho otec byl šéfdirigentem tehdejší Filharmonie pracujících a matka působila ve folklorním pěveckém sextetu, takže hudba, včetně té cimbálové, k němu doléhala vlastně ještě před narozením. Později se rodina přestěhovala do Prahy, kde (tehdy již houslista) Pavel Fischer po absolutoriu konzervatoře dále studoval na HAMU. Zde došlo k jeho osudovému setkání s prof. Milanem Škampou, dlouholetým členem Smetanova kvarteta, který Fischera nakazil svým nezdolným nadšením pro komorní hudbu. Dal popud ke vzniku Škampova kvarteta a předurčil tak další hudební směřování mladého umělce: Pavel Fischer se stal dlouholetým primáriem tohoto respektovaného souboru. „Na dalších bezmála 20 let se kvarteto stalo mým životním posláním. Můj první skladatelský počin přišel na svět teprve v roce 2007, když jsme se Škampovým kvartetem a Ivou Bittovou připravovali program pro náš společný koncert v Carnegie Hall. Na programu byl ,klasický’ Janáček a pak již originální a živočišné skladby Ivy Bittové, včetně jejího kvartetu Hapáhop tálitá. Krásný program! Nicméně nám chybělo nějakých patnáct minut hudby. Další klasický kvartet se do programu nehodil, potřebovali jsme hudbu, která by žánrově ladila. Navíc pořadatel projevil zájem zahrnout do programu premiéru nové skladby. Protože jsem – stejně jako Iva – Moravák, odkojený cimbálkou, moji kolegové tenkrát rozhodli: ,Napíšeš něco ty.’ Po počátečních obavách a protestech (částečně na oko – zkuste odmítnout možnost premiérovat své první ,dílko’ v Carnegie Hall) jsem se pustil do skládání. Mým záměrem bylo napsat skladbu, jejíž hudební obsah by vyrůstal z kořenů lidové hudby, formálně by však příliš nevybočovala z oblasti klasické kompozice. Přes prázdniny tak vznikl (i díky vydatné pomoci kolegů při četných přehrávkách) můj Smyčcový kvartet č. 1. Morava. Skladba je převážně inspirovaná moravskou cimbálovou hudbou, objevuje se zde však i stylizace starobylé romské lamentace (2. věta), či divokého čardáše prezentovaného sólovým violoncellem (3. věta).“ Kvartet Morava měl premiéru na jaře 2008 v Carnegie Hall v New Yorku a v roce 2011 byl nahrán na stejnojmenné CD Škampova kvarteta u labelu Supraphon.
∫4
CONCENTUS MORAVIAE
Dvěma smyčcovými kvartety si Bedřich Smetana (1824–1884) napsal uměleckou autobiografii. Byl si sice vědom, že každá význačnější komorní skladba je kusem autorova vlastního životopisu, ale v obou svých kvartetech zdůraznil tento rys natolik, že se staly postupně programovým zhodnocením celého jeho života a smyslu jeho uměleckých snah jako tvůrčího vítězství, vykoupeného osobní tragédií. Kvartet e moll je vlastně jeho pozdní kvartetní prvotinou; u Smetany nepřekvapí, že v něm hned napoprvé vytvořil vrcholné dílo české komorní hudby. Vlastní program skladby je rozložen ve čtyřech částech sonátového cyklu v naprosté shodě s jeho estetickým smyslem: myšlenkově i dramaticky nosné vnější věty obsahují neustálé hodnocení celého života, směřujíce od obecně formulovaných protikladů ke konkrétnímu naplnění a ke katastrofě na konci; mezi sebou pak uzavírají dokreslující intermezza samostatnějších vnitřních částí, které zachycují dva určující životní zážitky: studentské mládí a lásku. Heslovitý programový nástin, jak se uvádí od prvního provedení, je všeobecně znám. Zbývá uvědomit si, že hloubka, bohatství a v rozpětí výrazových ploch, které za těmito hesly rozvíjí Smetanova hudba, mohou patřit jen životu tak výjimečnému, jako byl Smetanův. Že vzrušenému volání osudu do boje tohoto života, jak je v hlavní myšlence na počátku skladby uvede hlas violy a jak se pak v proměnách, názvucích a připomínkách ozývá celou první větou, odpovídá z vedlejší sonátové myšlenky všechna smetanovská vřelost nevýslovného toužení; že vedle jadrného humoru polkové druhé části se známých signálem poštovní trubky se objevuje v elegantně nyvém a vzdychajícím triu vlídná parodie ovzduší z měšťanských salonů Smetanova mládí a ve třetí větě, vzpomínce na první ženu Kateřinu, nehasnoucí žár tragicky vášnivého Smetanova nitra. Vůbec největším místem ve vší Smetanově hudbě pak je snad závěr poslední části: pustá osamělost lidského nitra, sraženého katastrofou z opojení vítězným rozletem, se začíná zvolna rozjasňovat jímavým plamínkem nové naděje… Jiří Beneš
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫5
Škampovo kvarteto odstartovalo svou strmou uměleckou dráhu v roce 1989 na pražské AMU pod vedením členů Smetanova kvarteta, profesorů Antonína Kohouta a Milana Škampy. Po obdržení několika cen na mezinárodních soutěžích komorní hudby kvarteto získalo první cenu v prestižní světové soutěži Charlese Hennena v holandském Heerlenu, v roce 1992 pak zvláštní cenu Českého komorního spolku. O rok později následovalo velmi úspěšné vystoupení v londýnské Wigmore Hall, za něž kvarteto obdrželo cenu Královské filharmonické společnosti Best Debut 1993. V říjnu následujícího roku se pak soubor stal vůbec prvním rezidenčním kvartetem v historii Wigmore Hall, kde v letech 1994–1998 odehrál desítky koncertů. Kvarteto vystupuje v Evropě, Japonsku, Severní a Jižní Americe, Mexiku a Austrálii. Se svým publikem se setkává na pódiích prestižních hudebních festivalů v Melbourne, Aspenu, Berlíně, Gstaadu, Edinburghu, Istanbulu, Paříži, Schleswig-Holsteinu, Schwetzingenu, holandském Orlandu či norském Stavangeru aj. Pravidelně vystupuje ve významných světových hudebních centrech, jakými jsou např. londýnská Wigmore Hall, Concertgebow Amsterdam, pařížské divadlo Châtelet, vídeňský Musikverein, Lincoln Centre a Carnegie Hall v New Yorku, či Suntory Hall v Tokiu, jakož i ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Na řadě alb pořízených pro hudební vydavatelství Supraphon spolupracovalo Škampovo kvarteto s Ivou Bittovou. Společně natočili Janáčkovu sbírku Lidová poezie v písních v kvartetní transkripci Vladimíra Godára a ve vlastním originálním aranžmá; v roce 2011 pak následovalo album Morava obsahující stejnojmenný kvartet Pavla Fischera. www.skampaquartet.cz
∫6
CONCENTUS MORAVIAE
so 25 06 Lysice zámek vnitřní nádvoří 21:00 hod.
DIVADELNÍ SPOLEK KAŠPAR ROMEO A JULIE Monteci, Kapuleti a Kašpaři! Nejslavnější milostný příběh
Režie Jakub Špalek / Překlad Josef Topol / Hudba Daniel Fikejz / Scéna Karel Špindler / Kostýmy Jan C. Löbl / Hrají Romeo – Matouš Ruml, Julie – Tereza Rumlová Nejproslulejší milostné drama Williama Shakespeara, jehož postava stojí v pozadí všech akcí letošního festivalového ročníku, ožije
divadelního spolku Kašpar.
www.concentus-moraviae.cz Předprodej vstupenek: Lysice – Státní zámek Lysice, Zámecká 1 SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE v téma síti TICKETPORTAL – www.ticketportal.cz
∫7
∫8
CONCENTUS MORAVIAE