Ústav českého jazyka a literatury

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví

Bakalářská diplomová práce

2011

Petra Rybová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví

Petra Rybová

Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Bohdana Křepinská

2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Lužicích dne 26. června 2011 Petra Rybová

………………………………...

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Bohdaně Křepinské za ochotu, trpělivost a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat Kristýně Hruškové za pomoc s anglickou verzí anotace, Ondřeji Lukášovi za pomoc s formální úpravou a v neposlední řadě chci poděkovat svojí rodině a přátelům za podporu při psaní této práce. Děkuji.

Bibliografický záznam RYBOVÁ, Petra. Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 69 s., 2 s. příloh. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Bohdana Křepinská.

Anotace Bakalářská práce „Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách“ se zabývá problematikou webových stránek pro děti v knihovnách v České republice. V teoretické části je nastíněno, proč by knihovny měly mít webové prezentace určené primárně dětem a jaké prvky patří do všeobecné tvorby webdesignu. Snahou praktické části je zhodnocení webů pro děti knihoven v České republice a představení webů zahraničních knihoven, je zde vytvořen návod s prvky, které by měly obsahovat weby pro děti a praktická ukázka na webu pro dětské oddělení Městské knihovny v Hodoníně.

Klíčová slova Tvorba webu, knihovna, dětské oddělení, šablony webu, webová prezentace, Městská knihovna Hodonín, děti.

Abstract The bachelor thesis „Design of the web template for children‘s department in libraries“ deals with problems of web sites for children in libraries in the Czech Republic. The outline of the theoretic part is why the libraries should have web presentation dedicated primarily to children and which units belong to general creation of webdesign. The other part of this thesis tries to review and evaluate webs of Czech libraries for children and there is also presentation of webs of foreign libraries. This concludes instructions with esential parts which should the webs for children contain and moreover there is a practical illustration of the web for children´s department of the Municipal Library in Hodonín.

Keywords Webdesign, library, children’s department, web templates, website, Municipal Library in Hodonín, children.

Obsah Úvod .............................................................................................................................9 Teoretická část ...........................................................................................................11 1. Dětské weby knihoven v ČR.................................................................................. 11 1.1. Proč by měly mít knihovny webové stránky pro děti? ................................................... 11 1.2. Současný stav webů knihoven pro dětská oddělení v ČR............................................... 12

2. Webdesign .............................................................................................................. 13 2.1. Co to vlastně je webdesign? .......................................................................................... 13 2.1.1. Obsah .................................................................................................................... 13 2.1.2. Vizuální prvky ....................................................................................................... 13 2.1.3. Technologie ........................................................................................................... 14 2.1.4. Výkon ................................................................................................................... 14 2.1.5. Účel ....................................................................................................................... 14 2.2. Budování webové prezentace........................................................................................ 14 2.2.1. Specifikace a plánování ......................................................................................... 14 2.2.2. Informační architektura (návrh obsahu) .................................................................. 15 2.2.3. Návrh designu (vzhledu) ........................................................................................ 15 2.2.4. Budování webu ...................................................................................................... 16 2.2.5. Marketing .............................................................................................................. 16 2.2.6. Sledování, vyhodnocování, údržba ......................................................................... 17 2.3. Navigace na webu ........................................................................................................ 17 2.4. Použitelnost stránek ...................................................................................................... 18 2.5. Přístupnost webových stránek ....................................................................................... 19 2.6. Internet a autorské právo .............................................................................................. 20 2.7. Užitečné tipy ................................................................................................................ 21

Praktická část ............................................................................................................ 22 3. Dětské weby knihoven v ČR.................................................................................. 22 6

3.1. Zdařilé prezentace ........................................................................................................ 23 3.1.1. Knihovna města Hradec Králové – Librískův dětský web ....................................... 23 3.1.2. Městská knihovna v Kralovicích ............................................................................ 25 3.1.3. Knižní doupě ......................................................................................................... 26 3.2. Středně zdařilé prezentace ............................................................................................ 27 3.2.1. Městská knihovna Jablonec nad Nisou ................................................................... 27 3.2.2. Městská knihovna Jevíčko ..................................................................................... 28 3.2.3. Městská knihovna Hořovice – Fabiánův dětský web............................................... 29 3.3. Nevydařené prezentace ................................................................................................. 30 3.3.1. Městská knihovna Znojmo – oddělení pro děti ....................................................... 30 3.3.2. Zlínská knihovnička .............................................................................................. 31 3.3.3. Dětský web MěK Děčín ......................................................................................... 32 3.4. Zhodnocení .................................................................................................................. 33

4. Zahraniční webové stránky pro děti ..................................................................... 34 4.1. Kamenné knihovny....................................................................................................... 34 4.1.1. Helsinki City Library ............................................................................................. 35 4.1.2. Kinderbibliothek Chemnitz .................................................................................... 36 4.1.3. Kinderplanet Kirango ............................................................................................ 38 4.1.4. London Public Library ........................................................................................... 39 4.2. Digitální knihovny........................................................................................................ 40 4.2.1. International Children‘s Digital Library ................................................................. 40 4.2.2. Die Virtuelle Bücherei Wien .................................................................................. 42 4.2.3. Digitale Kinderbibliothek ...................................................................................... 43 4.3. Ostatní weby pro děti.................................................................................................... 44 4.3.1. Internet-ABC ......................................................................................................... 44 4.3.2. Booktrust Children‘s Books ................................................................................... 45 4.3.3. Murova čítáreň ...................................................................................................... 46 4.3.4. Story Place ............................................................................................................ 47

7

4.4. Zhodnocení .................................................................................................................. 48

5. Tvorba webových prezentací ................................................................................ 49 5.1. Obsah webů knihoven pro dětská oddělení.................................................................... 49 5.1.1. Zhodnocení ............................................................................................................ 49 5.1.1.1. Zdařilé prezentace - zhodnocení ...................................................................... 50 5.1.1.2. Středně zdařilé prezentace - zhodnocení .......................................................... 51 5.1.1.3. Nevydařené prezentace - zhodnocení............................................................... 52 5.1.2. Vyhodnocení tabulek ............................................................................................. 53 5.1.2.1. Co rozhodně ne, co rozhodně ano a něco mezi tím ....................................... 53 5.1.2.1.1. Vzhled ..................................................................................................... 53 5.1.2.1.2. Obsah ....................................................................................................... 54 5.2. Tvorba webové prezentace ........................................................................................... 55 5.2.1. Šablony ................................................................................................................. 55 5.2.2. Tvorba prezentace pro dětské oddělení Městské knihovny Hodonín pomocí redakčního systému Webnode ......................................................................................... 56

Závěr .......................................................................................................................... 63 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................... 65 Příloha č. 1 – Seznam použitých obrázků a tabulek ................................................ 70 Příloha č. 2 – Ostatní dětské weby knihoven ČR ..................................................... 71

8

Úvod Bakalářská práce „Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách“ se zaměřuje na prezentaci a návrh webů dětských oddělení v knihovnách v České republice. Pro většinu lidí1 je dnes pohyb v informačním prostředí snadnou věcí, proto má téměř každá instituce vlastní webové stránky, knihovny nevyjímaje. Knihovnu jako kamennou instituci navštěvují lidé všech věkových kategorií primárně za účelem půjčování knih, ale návštěva webových stránek jim v každém případě ušetří čas, v dnešním světě tolik potřebný. Už doma si mohou v katalogu vybrat a zarezervovat knihy, procházet recenze knižních novinek nebo dozvědět se o kulturních akcích pořádaných knihovnou. Webové stránky by proto měly být jednoduché, přehledné a použitelné. Tato bakalářská práce je tedy zaměřena na design a informační architekturu webových stránek tak, aby byly tyto podmínky splněny, ale hlavní náplní práce je zaměření na webové stránky pro děti, které nabízejí knihovny, nebo spíše měly by nabízet, jelikož v České republice je tato služba zatím na nízké úrovni. Téměř každá knihovna má vlastní webové stránky, které jistě více či méně dobře poslouží dospělým, ale pro děti toho moc knihoven prozatím nenabízí. Děti navštěvují webové stránky více a tráví na nich delší dobu než dospělí2, proto by měly tyto stránky nabízet více služeb a aplikací, než jen obyčejné přihlášení se k uživatelskému účtu a prohledávání katalogu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část objasňuje, na jaké úrovni se nachází současný stav webů knihoven, které nabízejí na svých stránkách služby pro děti, a proč je důležité v této oblasti zajistit změny k lepšímu, dále se věnuje popisu tvorby designu a informační architektury webových stránek všeobecně. V praktické části se práce věnuje zhodnocení stavu dětských webových stránek knihoven v České republice a v zahraničí. Dále se v této části práce věnuje návodu k vytvoření takových stránek pomocí dostupných šablon a výstupem je skutečná webová stránka dětského oddělení vytvořená pro Městskou knihovnu Hodonín. Cíle práce jsou vytvořit strukturu šablony pro tvorbu webových stránek knihoven pro dětská oddělení, vytvořit praktickou ukázku na tvorbě webu pomocí šablony pro 1 2

Pro tuto práci se rozumí lidé 15-55 let, kteří jsou gramotní a mají přístup k PC a Internetu. Předpoklad na základě vlastního pozorování autorky.

9

dětské oddělení Městské knihovny Hodonín, poskytnout knihovnám inspiraci pro vytvoření či zlepšení webových prezentací určených pro děti.

10

Teoretická část 1. Dětské weby knihoven v ČR 1.1. Proč by měly mít knihovny webové stránky pro děti? Pokud mluvíme o dětech, je třeba vymezit cílovou skupinu. Pod pojmem děti si tedy v této práci stanovujeme děti ve věku, který je totožný s povinnou školní docházkou, tedy 6-15 let, u nichž předpokládáme alespoň základní znalost práce s PC a Internetem, čímž se stávají potencionálními návštěvníky a uživateli dětských webů. I v dnešní době informačního boomu je důležité, aby si děti osvojovaly čtenářské návyky už od útlého věku. Nejedná se pouze o skutečnost, že čtení knih budou potřebovat ve škole, ale jde i o rozvíjení slovní zásoby a vzdělávání se nenásilnou formou. V roce 2003 byl proveden sociologický výzkum s názvem „Jak čtou české děti?“3, jehož výsledek poukazuje na fakt, že pouze 7 % dětí čte i několik hodin denně, 21 % dětí alespoň chvilku a celá čtvrtina českých dětí nečte téměř vůbec. Proto je třeba přivést více dětí do knihovny, ale děti v dnešní době raději sedí u počítače4, takže jednou z možností jak nalákat děti do knihovny je přes tak oblíbený počítač. Pokud bude mít knihovna dobře propracované webové stránky pro dětské oddělení, které budou nabízet více než jen informace o otevírací době a vyhledávání v katalogu, dítě na stránkách zůstane delší dobu, pobaví se a bude mít chuť navštívit knihovnu osobně, což samozřejmě nemusí být jistotou, nicméně stránky knihovny budou alespoň bezpečnou stránkou, u které se rodiče nemusí obávat žádného nevhodného obsahu. Ze strany knihovny nejde pouze o přitáhnutí nových čtenářů a klientů, kteří využívají všech dostupných služeb knihovny, i děti, které chodí do knihovny pravidelně, jistě ocení možnost získávání informací ze stránky, která je určena pro ně a ne pro dospělé. Taková stránka bude mít mnohem snadnější navigaci, veselé a barevné

3

GABAL, Ivan; VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Jak čtou české děti? : analýza výsledků sociologického výzkumu [online]. Praha : Gabal, Analysis & Consulting, 2003 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . 4 Až 30 % dětí více než hodinu viz. FreshIn [online]. 21.12.2010 [cit. 2011-06-22]. Až třetina dětí tráví u počítače více než hodinu denně. Dostupné z WWW: .

11

grafické provedení a možnosti, jak strávit volný čas, pokud jsou děti třeba nemocné nebo je venku špatné počasí.

1.2. Současný stav webů knihoven pro dětská oddělení v ČR Weby knihoven celkově nejsou v současnosti na příliš vysoké úrovni, u stránek pro děti je tato situace ještě horší. Při hledání webů pro dětská oddělení jsem navštívila více než 600 webů městských, regionálních, krajských a v malé míře i obecních knihoven a z tohoto počtu se stránkám pro děti věnovaly pouze necelé tři desítky knihoven, což je dosti žalostný výsledek. Některé prezentace knihoven, např. Husova knihovna v Modřanech5, graficky vypadaly jako určené pro děti, ale byly to oficiální stránky knihovny, což, dle mého názoru, ubírá knihovnám na serióznosti. Drtivá většina webů, pokud se o dětském oddělení vůbec zmiňuje, uvádí na svých stránkách pouze základní informace o oddělení, nejčastěji jsou to informace o otevírací době, o fondu oddělení, pozvánky na budoucí akce i foto-galerie již proběhnutých akcích, seznam nabízených časopisů a knižní novinky. V ojedinělých případech nabízí odkazy na jiné zábavné, zajímavé či vzdělávací stránky pro děti. Prezentace knihoven, které se stránkám dětských oddělení věnovaly trochu více, jsou různé kvality, proto bych chtěla představit ty zdařilé, ale i ty méně zdařilé, abych poukázala na hlavní chyby, avšak dříve se budu věnovat všeobecnému webdesignu, aby pak lépe šlo poukázat na to, co knihovny dělaly špatně.

5

Husova knihovna v Modřanech [online]. 2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: .

12

2. Webdesign V této kapitole se uvádím stručná pravidla webdesignu, která by měla sloužit k vytvoření užitečného webu.

2.1. Co to vlastně je webdesign? Pod pojmem webdesign si mohou různí lidé představovat různé věci, ve výkladovém slovníku internetu se uvádí, že webdesign = návrh webové stránky6, někdo si tedy může myslet, že se jedná pouze o vzhled a barevné provedení webových stránek, jiný si představuje vkládání obsahu či programování. Přesnou definici webdesignu proto tedy uvádí Thomas A. Powell ve své knize Web design : kompletní průvodce. Thomas Powell uvádí, že existuje pět oblastí, které pokrývají hlavní aspekty webdesignu. Jsou to obsah, vizuální prvky, technologie, výkon a účel 7. Před samotnou tvorbou webu je velmi důležité všechny tyto oblasti nejprve důkladně promyslet, abychom jednak ušetřili čas a v neposlední řadě také peněženku.

2.1.1. Obsah Zahrnuje formu a uspořádání obsahu webu, může to být např. způsob psaní textu, jeho uspořádání, struktura, prezentace. Forma a uspořádání jsou nejčastěji prezentovány HTML8 kódem.

2.1.2. Vizuální prvky Vizuální prvky se vztahují k rozvržení obrazovky webového serveru. Rozvržení bývá obvykle tvořeno pomocí technologie HTML či CSS 9, případně může být použít také Flash10. Vizuální vzhled webové stránky je prvním a tím nejzřetelnějším, co uživatel po příchodu na web uvidí a ač by se to mohlo zdát, není to nejdůležitější součást stránek. Nicméně vzhled je důležitý, protože vytváří u návštěvníka první dojem. 6

VITOVSKÝ, Antonín. Anglicko - český a česko - anglický výkladový slovník internetu. Vyd. 1. Praha : AV software, 2004. W, s. 251. ISBN 80-901428-7-7. 7 POWEL, Thomas A. Web design : Kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. Definice web designu, s. 3-4. ISBN 80-722-6949-6. 8 HyperText Markup Languague, převládající značkovací jazyk pro webové stránky, více na http://searchsoa.techtarget.com/definition/HTML. 9 Cascading Style Sheet, kaskádové styly pro tvorbu webových stránek, více na http://www.techterms.com/definition/css. 10 Multimediální technologie pro vytváření animací, více na http://www.techterms.com/definition/flash.

13

2.1.3. Technologie Technologiemi se rozumí rozličné interaktivní prvky webového serveru, vytvořené hlavně programovacími metodami, řadí se sem např. klientské skriptovací jazyky, jako je JavaSrcipt 11, ale také prohlížeče, které by měla prezentace podporovat, zákaznická podpora (e-mail, chaty, fóra), multimédia apod.

2.1.4. Výkon Výkon souvisí se zajištěním rychlosti a spolehlivosti přenosu dat.

2.1.5. Účel Záměr, s kterým je web vytvořen. Je potřeba charakterizovat cílovou skupinu uživatelů a brát na ni při tvorbě zřetel. Účel je zřejmě nejdůležitější součást designu webu a měl by se na něj brát ohled i při všech rozhodnutích, která se týkají ostatních oblastí.

2.2. Budování webové prezentace Webové prezentace mají velký vliv na potencionální zákazníky či uživatele, proto by instituce při jejich zakládání a následném spravování měly dodržovat určitá pravidla, která vymezili Patrick Lynch a Sarah Hortonová v jejich knize Základní průvodce webdesignem, a která by měly brát na vědomí ještě před započetím tvorby webu, jsou to specifikace a plánování, informační architektura (návrh obsahu), návrh designu, budování webu, marketing, sledování, vyhodnocování údržba 12.

2.2.1. Specifikace a plánování Ze všeho nejdříve je potřeba definovat cíle a úkoly a nasbírat dostatek informací. V případě cílů se jedná o sestavení týmu vývojářů, finanční podporu a rozpočet a stanovení obsahu webu. Dále je potřeba určit jakým způsobem budou webové stránky vytvářeny, tzn. vlastní www server, nebo služby externí firmy. Lze také použít volně přístupné šablony. 11

Skriptovací jazyk pro vytváření skriptů pro dynamické webové stránky, vice na http://www.techterms.com/definition/javascript. 12 LYNCH, Patrick J.; HORTONOVÁ, Sarah. Základní průvodce webdesignem : Obecné principy tvorby webových stránek. Praha : Zoner Press, c2004. Proces vývoje prezentace, s. 5-11. ISBN 80-86815-05-6.

14

2.2.2. Informační architektura (návrh obsahu) Lynda Weinmanová ve své knize Velká kniha webdesignu uvádí, že „Vybudování informační architektury stránek je proces, od kterého se odvíjí mnoho jiných procesů. Ve své nejjednodušší podobě informační architektura podává přehled o struktuře vašich stránek.“13 Ještě jednodušší a velmi výstižná mi připadá formulace Jany Hanzlíkové v její knize Webdesign pro úplné začátečníky, která uvádí, že „Cílem informační architektury je uspořádat a zorganizovat informace na webu tak, aby mohly být využity uživatelem co nejefektivněji.“14 Termínem informační architektura (dále IA) tedy rozumíme uspořádání informací, shromáždění existujících zdrojů a vytvoření struktury webových stránek, tj. např. stanovení počtu a názvů kategorií, umístění vyhledávacího pole apod. Na hlavní stránce by mělo být odkazů co nejméně (všeobecně se uvádí, že by kategorií nemělo být více než sedm, což je dle mého názoru dostačující) a jejich názvy by měly být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější, protože cílem IA je uspořádat informace tak, aby bylo pro uživatele co nejsnadnější je najít. I když IA nesouvisí s grafickou podobou stránek, její důkladné vybudování patří k nejdůležitějším aspektům vytváření obsahu webových stránek. 15

2.2.3. Návrh designu (vzhledu) V této fázi vzniká vzhled webových stránek, tj. jejich rozvržení a grafický návrh. Je potřeba shromáždit či vytvořit ilustrace, fotografie, videa nebo jiný grafický či audiovizuální obsah budoucí prezentace, týká se to také grafiky loga, tlačítek, záhlaví a zápatí, pozadí apod. Do této fáze patří i psaní a úprava textů, vytvoření šablony stránek, pro snadné přidávání dalších stran, která bude mít základní navigační prvky a bude odpovídat vzhledu celé prezentace. Cílem je mít hotové všechny součásti obsahu ještě před tím, než začne samotná tvorba webových stránek. 16

13

WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu. Brno : Zoner Press, c2004. Informační architektura, s. 97. ISBN 80-86815-10-2. 14 HANZLÍKOVÁ, Jana. Webdesign pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. Promyšleným uspořádáním sdělovaných informací docílíte vysoké funkčnosti webu, s. 19. ISBN 80-2510159-2. 15 WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu. Brno : Zoner Press, c2004. Informační architektura, s. 98. ISBN 80-86815-10-2. 16 LYNCH, Patrick J.; HORTONOVÁ, Sarah. Základní průvodce webdesignem : Obecné principy tvorby webových stránek. V českém jazyce vyd. 1. Brno : Zoner Press, c2004, s. 9. ISBN 80-86815-05-6.

15

2.2.4. Budování webu Tento krok je počátkem budování samotného webu, což znamená, že všechny potřebné podklady již jsou přichystány, je navržena architektura, design i obsah. Pokud je již vytvořena šablona, nebo používáme některou z volně dostupných šablon, tak ji tzv. naplníme obsahem. Prezentace bude potřebovat ještě množství úprav po objevení slabých míst, ale jakmile bude hotová, lze přejít k testování. Testovat by měl před opravením chyb malý vzorek uživatelů, kteří nebyli součástí vývojového týmu a kteří jsou ochotni otevřeně kritizovat nedostatky prezentace. Testování by mělo vývojářům připomenout, že ne každý přemýšlí a používá web stejně jako oni, proto i kdyby měl web testovat jeden jediný uživatel a testování by bylo na nízké úrovni, bude to stále efektivnější, než kdyby netestoval nikdo. Testování by mělo být prováděno od začátku budování webu a je dobré jej provádět s lidmi, kteří budou nejvíce podobní cílové skupině, které je web určen. Po opravení chyb je namístě provést další testování, dokud nebudou tyto chyby zcela eliminovány. Cílem testování je ověřit si, zda je prezentace použitelná v praxi. 17 Po důkladném testování je na místě poskytnout URL18 většímu počtu uživatelů. Thomas Powell uvádí, že uživatelské testování by mělo být pravidlem, protože nejdůkladněji simuluje skutečné používání webu. 19

2.2.5. Marketing Aby se URL webové prezentace dostalo do podvědomí uživatelů, mělo by být na každé tiskovině, která z instituce odchází. Je vhodné zaregistrovat se v různých vyhledávačích, např. na Seznam.cz, Centrum.cz, Google.com apod., aby bylo možné prezentaci snadno vyhledat, pokud uživatel nezná přesné URL. Dají se využít také různá média, plakáty a billboardy či poskytnout na webu reklamu pro nevýdělečné organizace. 20 To však dle mého názoru pro weby knihoven není až tak nutné, protože webové stránky knihoven jsou sice v dnešní době nezbytné a velmi důležité, ale stále nejsou hlavní službou, kterou knihovny poskytují. Nechci tím říct, že propagace knihoven není důležitá, ale že potencionální uživatel si v případě osobní potřeby vyhledá webové stránky příslušné knihovny i bez reklamy. 17

KRUG, Steve. Webdesign : Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2006. Několik pravd o testování, s. 9. ISBN 80-251-1291-8. 18 Uniform Resource Locator, adresa (lokace) zdroje, více na http://www.techterms.com/definition/url 19 POWEL, Thomas A. Web design : Kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. Uživatelské testování, s. 168. ISBN 80-722-6949-6. 20 LYNCH, Patrick J.; HORTONOVÁ, Sarah. Základní průvodce webdesignem : Obecné principy tvorby webových stránek. Praha : Zoner Press, c2004. Proces vývoje prezentace, s. 13. ISBN 80-86815-05-6.

16

2.2.6. Sledování, vyhodnocování, údržba Po uvedení prezentace do provozu můžeme sledovat počet návštěvníků, k tomuto lze použít jednoduchá počítadla. Užitek takových počítadel není zatím nijak potvrzen, ale jedna z možností je, že návštěvník serveru se na základě čísla na počítadle rozhodne zůstat, či odejít. Malá návštěvnost ho může přivést k předpokladu, že na tomto serveru nenajde žádné vhodné informace. 21 Thomas Powell proto radí, aby uživatelé na svůj server nevkládali počítadlo, které by bylo viditelné pro každého. Z mého pohledu je viditelné počítadlo vhodné maximálně pro zajímavost a hodí se spíše na nějaké osobní blogy. Seriózním institucím může přinést informace o návštěvnosti a také dobrý pocit, že jejich stránky si již někdo vyhledal a má je v povědomí, ale v těchto případech bych navrhovala pouze skryté počítadlo.22 U webových prezentací knihoven počítadlo zřejmě není nijak důležité, neboť uživatel navštívil stránky konkrétní knihovny cíleně a ne proto, že jej na ně při hledání informací odkázal nějaký vyhledávač. Webová prezentace by měla být stále aktualizována a udržována, bylo by proto velkou chybou ji po uvedení do provozu nechat běžet bez kontroly. Z estetického, funkčního a hlavně obsahového hlediska potřebuje prezentace neustálý dohled. Je potřeba se ujišťovat, že odkazy, které jsou na webu uvedeny, neodkazují na již neexistující, tzv. mrtvé23, stránky. Neméně důležité je také zálohování dat, což by mělo být prováděno alespoň jednou denně 24, protože při jakémkoliv technickém problému mohou data nenávratně zmizet. Jak již bylo zmíněno výše, před tvorbou webových stránek je potřeba si vše důkladně promyslet a mít na paměti, že vývoj stránek, které tvoří prezentaci, je až jedním z posledních kroků úspěšného projektu.

2.3. Navigace na webu Navigace souvisí s informační architekturou webu, jedná se o uspořádání struktury webu tak, aby se v něm uživatel snadno zorientoval. I v běžném životě se často potřebujeme dostat z bodu A do bodu B co nejrychlejší a nejkratší cestou, k tomu 21

POWEL, Thomas A. Web design : Kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. Analýza používání, s. 679. ISBN 80-722-6949-6. 22 Více o sledování návštěvnosti v kapitole 5.2.2. 23 SKLENÁK, Vilém, et al. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2001. Zastarávání záložek, s. 210. ISBN 80-7179-409-0. 24 LYNCH, Patrick J.; HORTONOVÁ, Sarah. Základní průvodce webdesignem : Obecné principy tvorby webových stránek. Praha : Zoner Press, c2004. Proces vývoje prezentace, s. 14. ISBN 80-86815-05-6.

17

slouží navigace. Dobře provedená navigace webové prezentace je klíčem k úspěchu, jejím cílem je jednoduchým způsobem navést uživatele co nejjednodušeji k požadované informaci, jedná se zejména o uspořádání informací do hierarchických kategorií, použití výstižných názvů záložek, vytvoření přehledného menu a uspořádání obsahu. Při vytváření dobré navigace je možné se inspirovat na již zaběhnutých serverech, je však třeba dbát na dodržování autorského práva (podrobněji popsáno v kapitole 2.6.). Pro dobrou navigaci na webu je žádoucí umístit vyhledávací a prohlížecí navigační prvky do horní části stránky25. Pokud se totiž uživatel nebude na webu snadno orientovat, odejde pryč. Každá stránka by měla mít alespoň nějakou základní navigaci26, je efektivní, když je použita zvyková navigace, tj. odkazy, které patří mezi standardní vybavení webů a na které je uživatel zvyklý, může se jednat např. o odkaz na text formátovaný pro tisk, copyright atd. Na jednom navigačním panelu by nemělo být sdružováno více navigačních prvků, může to působit matoucím dojmem a již navštívené odkazy je dobré barevně odlišit.

2.4. Použitelnost stránek Co je použitelnost webu? Použitelnost jde ruku v ruce s navigací, jedná se o poměrně moderní pojem (21. století), který ale lze již z názvu lehce odvodit. „Použitelnost je vlastnost, která charakterizuje schopnost uživatelů web použít.“27 Míra použitelnosti určuje, jakou dobu trvá uživateli, než se dokáže zorientovat se na webu a je schopen ho ovládat s nějakým užitkem. 28 Steve Krug vystihuje použitelnost ve své knize již v názvu jedinou větou „Nenuťte uživatele přemýšlet!“29, protože pokud by uživatel musel dlouho přemýšlet nad tím, jak získat informace z určitého webu, půjde se raději podívat jinam, uživatel totiž web nečte, ale pouze prohlíží, přelétává očima. Použitelnost je významnou součástí webové prezentace, neboť jejím cílem je rychlé pochopení webu uživatelem a jeho schopnost ho využít k úspěšnému dosažení cíle, tj. 25

VAN DUYNE, Douglas K. ; LANDAY, James A.; HONG, Jason I. Návrh a tvorba webů : Vytváříme zákaznicky orientovaný web. Vyd. 1. Brno : CP Books, a. s., 2005. Vytváření navigačního systému, s. 189. ISBN 80-251-0508-3. 26 Umožňuje uživateli pohyb mezi hlavními oblastmi webu, zpřístupňuje výchozí odkazy, např. hlavní odkazy domácí stránky 27 HANZLÍKOVÁ, Jana. Webdesign pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. Úspěšné jsou ty weby, které nenutí uživatele přemýšlet, s. 35. ISBN 80-251-0159-2. 28 PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu : strategie, tvorba, propagace. 1. vyd. Praha : BEN - technická literatura, 2005. Použitelnost, s. 50. ISBN 80-7300-173-X. 29 KRUG, Steve. Webdesign : Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.

18

vyhledání požadovaných informací. Ovládání by mělo být jednoduché, aby si uživatel snadno zapamatoval strukturu a pohyb na webu a mohl si ho při opakované návštěvě lehce vybavit.

2.5. Přístupnost webových stránek Pod pojmem přístupnost si můžeme představit takový stav, kdy nám použití čehokoliv nečiní žádné zásadní překážky, synonymem přístupnosti může být bezbariérovost. Přístupnost webových stránek se dá tedy nazvat jako funkčnost webu, kdy web nemá žádné překážky, které by uživateli znemožnily jeho používání. David Špinar ve své knize Přístupné webové stránky vymezuje přístupnost takto: „Přístupná webová stránka je použitelná pro každého uživatele Internetu, a to nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech.“30 Můžeme tedy říci, že i tělesně postižení, lidé s poruchami soustředění, slabozrací či nevidomí lidé by měli mít možnost využívat webové stránky. Ne každý webdesignér se věnuje přístupnosti webu, který tvoří. Může tento aspekt webu shledávat zbytečným nebo náročným nebo k tomu nemá potřebné vývojové nástroje a technologie, ale lze udělat alespoň pár základních kroků, které usnadní používání webu i nehandicapovaným uživatelům. Jako nejjednodušší se jeví odstranění chyb, které jsou matoucí pro většinu lidí, z čehož vyplývá, že handicapované uživatele to bude mást také a ještě více. Základním pravidlem by se mělo stát časté testování, především takových matoucích chyb. Použitelné webové stránky se snadněji dělají při použití kaskádových stylů (CSS). Většina handicapovaných, pro které musí být web přístupný, jsou slabozrací, či nevidomí. Mělo by být pravidlem zajistit pro první skupinu, tedy slabozraké, alespoň změnu velikosti písma a zvýšení či snížení jeho kontrastu oproti pozadí. Při tvorbě v CSS to není složité a uživatelům i taková maličkost hodně pomůže. Pro nevidomé, kteří si mohou přečíst pomocí čtečky obrazovky text, ale nemohou vidět obrázek, je vhodné u každého obrázku, který je důležitý, vyplnit značku ALT31, u dekoračního, tedy nedůležitého, obrázku se doplní prázdná značka. V roce 2003 vyšel v časopise ACM Magazine článek, ve kterém Mary Theofanos a Janice Redish popisují, jak 30

ŠPINAR, David . Tvoříme přístupné webové stránky. Vyd. 1. Brno : Zoner Press, 2004. Přístupný web - charakteristika a výhody, s. 12. ISBN 80-86815-11-0. 31 Značky ALT se používají pro textový popis obrázků

19

sledovaly 16 slepých lidí, jak používají čtečky obrazovky při plnění úkolů, které jim zadaly.32 Test přinesl zajímavý výsledek, který poukazuje na to, že nevidomí lidé jsou stejně netrpěliví jako jiní lidé a neposlouchají každé slovo na stránce, poslouchají jen tolik, aby se mohli rozhodnout, jestli je pro ně článek přínosný. Většinou si poslechnou prvních pár slov, z čehož vyplývá, že klíčová a pro text důležitá slova bychom ve webové prezentaci měli zařadit na začátek textu. Pro přístupnost stránky je také dobré, aby byl veškerý obsah zobrazitelný i černobíle a zpřístupněn pouze pomocí klávesnice, neboť každý uživatel není schopen používat myš.

2.6. Internet a autorské právo Při tvorbě webových prezentací je nutné dodržovat autorský zákon 33 stejně jako u jakýchkoliv jiných způsobů sdílení obsahu. Obsah webu může být buď unikátní, tzn. námi vytvořený originál, či sdílený, tj. takový, který přebíráme odjinud. Může se jednat o naprosto cokoliv, od ikonek, JavaScriptů, zvukových stop po celé texty, kresby, zvukové stopy a obrázky. Obrázky jsou zřejmě nejčastějším obsahem zneužívaným na internetu.34 Zřejmě na každém amatérsky vytvořeném webu lze najít známku porušení autorských práv, což nebude u autora díla budit větší zájem o vymáhání nějaké nápravy či náhrady škody, v drtivé většině případů se to ani nedozví, ale u oficiálních institucí, knihoven především, je nutné autorský zákon striktně dodržovat a i u zdánlivě banálních děl, jako jsou fotografie, je nutné obstarat si souhlas autora a sledovat, jestli nejsou autorská práva jakkoli porušována.

32

KRUG, Steve . Webdesign : Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2006. Přístupnost, kaskádové styly a vy, s. 148. ISBN 80-251-1291-8. 33 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 34 ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. Praha : Linde, 2001. Zpřístupnění díla prostřednictvím internetu, s. 20. ISBN 80-7201-295-9.

20

2.7. Užitečné tipy Zde uvádím užitečné tipy, které by mohly při tvorbě webových stránek pomoci. -

nevytvářejte mnoho odkazů, kterými by se uživatel musel proklikat, než dosáhne požadované informace, je to otravné a uživatele to odradí, a nezahlcujte návštěvníka informacemi

-

strukturu webu si nejprve načrtněte obyčejnou tužkou na papír, ušetří to spoustu času

-

vlastní soubory i odkazy na webu pojmenovávejte jednoduše a výstižně

-

používejte různé velikosti písma

-

zařaďte na stránky kolonku pro vyhledávání

-

slova, pod kterými se skrývá odkaz, vždy viditelně označte, používá se podtržení

-

neumisťujte na web do vyskakujících oken nic důležitého, uživatel je obvykle zavře dřív, než se načte obsah, nebo neumisťujte vyskakující okna vůbec

-

dbejte na absenci překlepů a bezchybný pravopis

-

aktualizujte a zálohujte obsah stránek

-

pokud na webu zveřejňujete články, zařaďte svůj web do služby RSS35

-

umožněte uživatelům přihlásit se k odběru novinek e-mailem

-

umožněte uživatelům kontaktovat vás pomocí formuláře přímo na stránkách

-

vytvořte si stránku na Facebooku či jiných sociálních sítích, buďte vidět

-

vložte na své stránky důmyslně vytvořené propagační video

-

nebojte se použít na svém webu Google aplikace 36, např. kalendář, nebo mapu, kde vás zákazníci mohou najít

35

Really Simple Syndication – služba pro odebírání novinek z webových stránek Google [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Služby - Vše o Googlu. Dostupné z WWW: . 36

21

Praktická část 3. Dětské weby knihoven v ČR Poměrně velká část knihoven věnující se stránce dětského oddělení využilo šablonu Web pro dětské knihovny37, kterou nabízí Knihovna města Hradec Králové, bylo to 6 knihoven včetně Knihovny města Hradce Králové. Tato šablona je odnož Šablony webu pro malé knihovny, za kterou dostalo město Hradec Králové v roce 2007 ocenění Knihovna roku v kategorii Informační počin.38 Z knihoven registrovaných na tomto webu, jsou to Městská knihovna Lysá nad Labem, Knihovna V. Štěcha Slaný, Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší, Městská knihovna Písek, Městská knihovna A. Marka Turnov a samozřejmě Knihovna města Hradec Králové, vybírám k představení pouze jednu knihovnu, protože všechny vypadají téměř totožně. Bohužel nemám informace o tom, v jakém rozsahu je možno měnit barevné schéma a názvy záložek, ale pokud ta možnost existuje, žádná z těchto knihoven ji nevyužila. Knihovna města Hradec Králové se však odlišuje nejen barevně, ale i počtem a názvy záložek, zřejmě proto, že je vývojářem šablony a má více možností úprav a také se chce odlišit a být lepší, už kvůli zmíněnému autorství této šablony. Weby jsem rozdělila do tří skupin podle propracovanosti jak grafického vyjádření, tak kvality obsahu, jednoduchosti navigace a celkového vzhledu prezentace. Všechny knihovny ve svých skupinách bohužel nejsou na stejné úrovni, ovšem další členění by bylo velmi složité a nepřehledné.

37

Web pro dětské knihovny : jednoduché prostředí pro tvorbu dětského webu [online]. c2011 [cit. 201106-22]. Dostupné z WWW: . 38 Národní knihovna České republiky [online]. c2006 [cit. 2011-06-22]. Knihovna roku 2007. Dostupné z WWW: .

22

3.1. Zdařilé prezentace První skupinou jsou zdařilé prezentace, kam zahrnuji takové stránky, které dobře poslouží dětem i dospělým, děti zaujmou svým vzhledem, osobním přístupem, nenáročností na procházení a hledání informací a kvalitou a uspořádaností obsahu.

3.1.1. Knihovna města Hradec Králové – Librískův dětský web Webovou prezentací této knihovny provází chlapec jménem Librísek, který přátelsky oslovuje děti hned na úvodní straně. Menu se nachází vlevo i vpravo, přičemž levé menu je věnováno důležitým informacím, pravé spíše zábavě. Nechybí užitečné rady pro malé uživatele, ať už registrované, nebo neregistrované. Příjemná je možnost přihlásit se do čtenářského konta. Co chybí u všech webů vytvořených pomocí této šablony, je možnost změny velikosti písma a formátu pro čtečku obrazovek pro nevidomé. Je škoda, že většina záložek webu zatím není vyplněna a zřejmě kvůli této skutečnosti má web velmi malou návštěvnost. Oceňuji odkazy na zajímavé weby, recenze knih a kvízy. Web byl naposledy aktualizován v únoru tohoto roku, což nedělá tvůrcům šablony nejlepší vizitku. Myslím, že po úplném naplnění obsahem může být tato webová prezentace mnohem úspěšnější.

Obrázek 1a – Librískův dětský web39

39

Librískův dětský web [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: .

23

Pro srovnání vkládám obrázek vytvořený pomocí stejné šablony, ale s mírně jinou úpravou, kterou mají i ostatní jmenované weby.

Obrázek 1b – Webísek Písek40

40

Městská knihovna Písek [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: .

24

3.1.2. Městská knihovna v Kralovicích Web této knihovny upoutá již svým příjemným barevným grafickým provedením, je zřejmé, že se jedná o web pro děti. Mile mě překvapilo prohlášení o přístupnosti41, to, že se knihovna snaží o co nejpřístupnější web, je zřejmé již po příchodu na stránky, kde nalezeme zřetelně vyznačenu možnost změny velikosti písma a také jeho kontrastu s pozadím. Menu umístěné pouze vlevo je jasné, přehledné a stručné. Nechybí zde přístup do čtenářského konta, ke katalogu, rady pro začínající čtenáře, užitečné tipy, informace o akcích pořádaných knihovnou, výpůjční doba a odkaz na hlavní stránky kralovické knihovny. Web se mi jeví jako velmi zdařilý.

Obrázek 2 – Městská knihovna v Kralovicích42

41

Problém přístupnosti webů je podrobněji rozepsán v kapitole 2.5. Dětský web - Městská knihovna v Kralovicích [online]. c2010 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . 42

25

3.1.3. Knižní doupě Knižní doupě je název webu dětského oddělení knihovny Dolní Bousov. Tato poměrně zdařilá prezentace je vytvořena pomocí šablony Webnode43. Vybraná šablona má příjemné barevné provedení a obsah, který vkládali pracovníci knihovny, je pro děti zajímavý a lákavý. Na své si přijdou spíše mladší děti (1. stupeň ZŠ), ale pobavit se mohou i ty starší. Co chybí, je záložka s průvodcem registrací a ostatními častými otázkami, kterou by jistě ocenily i registrované děti. Pro případné dotazy slouží alespoň kontaktní formulář či diskusní fórum. Nechybí ani odkaz na on-line katalog, přihlášení ke čtenářskému kontu, zábava a zajímavé odkazy.

Obrázek 3 - Knižní doupě 44

43

Webové stránky zdarma - snadná tvorba www stránek zadarmo [online]. c1998-2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . 44 Knižní doupě : dětské oddělení knihovny Dolní Bousov [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: .

26

3.2. Středně zdařilé prezentace Do druhé skupiny, středně zdařilých prezentací, jsem zařadila ty stránky, které jsou sice vytvářeny pro děti, avšak mají horší grafické vyjádření, postrádají osobitost nebo jsou slabší navigačně či kvalitou a uspořádaností obsahu, ale v konečném důsledku splní účel, ke kterému byly vytvářeny.

3.2.1. Městská knihovna Jablonec nad Nisou Prezentace oddělení pro děti v Městské knihovně Jablonce nad Nisou není samostatná webová stránka, jedná se pouze o záložku na hlavním webu knihovny, která má ale vlastní menu, čímž se prakticky samostatnou stává. Na úvodní straně je veselé barevné sluníčko, které má na koncích paprsků odkazy na jednotlivé záložky. Tyto záložky ale najdeme také v levém bočním menu, což je praktické z hlediska nenutnosti neustálého mačkání tlačítka Zpět. Z obsahového hlediska se mi web jeví naprosto v pořádku, oceňuji záložku s nabídkou lekcí pro školy a orientaci ve fondu knihovny.

Obrázek 4 – Městská knihovna Jablonec nad Nisou45

45

Městská knihovna Jablonec nad Nisou, p.o. [online]. c2000-2011 [cit. 2011-06-23]. Knihovna pro děti. Dostupné z WWW: .

27

3.2.2. Městská knihovna Jevíčko Stránky pro dětské oddělení knihovny Jevíčko mají kvalitní obsah, kterého je ale hned na úvodní stránce příliš mnoho. Především pro menší děti, které se s internetem teprve učí, to může být matoucí, neboť nebudou schopny správně určit, kam se podívat nejdříve. Co naopak oceňuji, jsou nevnucující se, ale lákavé odkazy na mapu a katalog, je jen škoda, že tyto odkazy jsou zde duplicitní, stejně jako horní menu, na jehož záložky odkazují články v prostřední části obrazovky. Příjemná je písnička složená přímo pro knihovnu, nechybí odkazy, které by ovšem mohly být obsáhlejší, a stránka na Facebooku46 .

Obrázek 5 – Městská knihovna Jevíčko47

46

Sociální síť viz. Vítejte na Facebooku : zaregistrujte se, přihlaste se a zjistěte více [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . 47 Městská knihovna Jevíčko. Deti.knihovna-jevicko.cz [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: .

28

3.2.3. Městská knihovna Hořovice – Fabiánův dětský web Stránky mají potřebný obsah, ovšem jeho uspořádání trochu pokulhává. Veškerý obsah horního menu je v jediné stránce, což je poměrně matoucí i pro dospělého člověka, natožpak pro malé děti. Kliknutím na příslušný odkaz v menu se náhled vždy přesune na příslušný obsah té samé strany, dítě tak může při prvním odkazu rolovat až na konec a při kliknutí na druhý odkaz nepochopí, že stejný obsah již četlo. To shledávám jako hrubý nedostatek. Graficky jsou stránky poněkud jednoduché, ale pro děti jistě zajímavé, kladně hodnotím i patrona stránek, ke kterému se vztahuje pověst na stránkách uvedená.

Obrázek 6 – Městská knihovna Hořovice48

48

Městská knihovna Hořovice [online]. c2010 [cit. 2011-06-23]. Dětské oddělení. Dostupné z WWW: .

29

3.3. Nevydařené prezentace Třetí skupina, nevydařených webů, zahrnuje knihovny s dětskými weby, které nejsou povedené, chybí jim přehledná navigace, dětsky lákavá grafika nebo uspořádanost a kvalita obsahu. Ač mohou posloužit účelu, děti by se v nich těžce orientovaly a informace by hledaly příliš dlouho nebo stránky zmateně opustily dřív, než by se vůbec něco pokoušely zjistit.

3.3.1. Městská knihovna Znojmo – oddělení pro děti Je příjemné, že web se dá prohlížet v osmi jazycích a lze zvolit libovolnou velikost písma, nicméně to jsou aspekty, které se týkají webu celé knihovny, tudíž je nelze nijak výrazně kladně zhodnotit u webu pro děti. Použitelností totiž tento web s kladnými vlastnostmi bohužel končí. Jeho obsah není nijak špatný, ale je ho nepřeberné množství, které není nijak systematicky uspořádáno. Uživatel může v záložkách rolovat i několik minut, než se dobere hledaného výsledku. Web není ani nijak graficky zvýrazněn a není ničím zajímavý.

Obrázek 7 – Městská knihovna Znojmo49

49

Městská knihovna Znojmo [online]. c2002-2011 [cit. 2011-06-23]. Informace pro děti. Dostupné z WWW: .

30

3.3.2. Zlínská knihovnička Zlínská knihovnička je projekt pro dětské oddělení krajské knihovny Františka Bartoše. Tyto chaotické a nepřehledné webové stránky jsou zahlceny obsahem z horního menu, přičemž ty nejdůležitější informace se nachází v levém a pravém postranním menu, která jsou podivně skryta za jiným obsahem a nijak nezvýrazněna. Ačkoliv je obsah stránek celkem rozumný, jejich nepatřičný vzhled ztěžuje návštěvníku jeho pochopení a orientaci v něm, chybí zde jakákoliv navigace, takže celkový dojem bohužel působí poněkud zmateně a nešťastně.

Obrázek 8 – Zlínská knihovnička50

50

Krajská knihovna Františka Bartoše. Zlínská knihovnička [online]. 2011 [cit. 2011-06-23]. Dětem. Dostupné z WWW: .

31

3.3.3. Dětský web MěK Děčín Stránky dětského oddělení městské knihovny Děčín jsou, dle mého názoru, naprosto neoprávněně pojmenovány jako dětský web. Jediné, co by děti mohlo zaujmout je pohádkový kvíz, který je ovšem na stránkách pouze jeden. Zajímavé by mohly být tipy na knihy, které přidali sami čtenáři, ovšem to by se uživatel musel přes zbytek nudného obsahu k poslední záložce prokousat. Záložka „Hlavní stránka“ je totožná se záložkou „Dětské oddělení“ a některé záložky horního menu duplikuje pravé boční menu, v čemž nevidím žádný smysl. Stránky jsou graficky nudné, šedá barva evokuje knihovnicky neoblíbené přirovnání k šedé myši. Jediným světlým bodem je možnost využití RSS kanálu, což je bohužel ale služba naprosto zbytečná, neboť neexistují novinky, které by mohl uživatel odebírat, nehledě na to, že menší děti zřejmě nebudou vůbec tušit, oč se jedná. Kladně hodnotím snahu o vytvoření stránek pro děti, ale bohužel je to zřejmě jeden z nejhorších „dětských webů“, které jsou ke zhlédnutí.

Obrázek 9 – Dětský web MěK Děčín51

51

Dětský web MěK Děčín : Stránky dětského oddělení městské knihovny Děčín [online]. 2011 [cit. 201106-23]. Dostupné z WWW: .

32

3.4. Zhodnocení Z představených webových stránek se dá, myslím, pochopit, že v České republice je v oblasti webových prezentací pro dětská oddělení v knihovnách stále co zlepšovat. Knihovny, pokud už se snaží dětem na webu věnovat, což hodnotím velmi kladně, bohužel nevěnují prezentacím dostatek času ani úsilí. Je logické, že pokud knihovny, potažmo jejich vedení, nemají snahu vytvářet kvalitní webové prezentace ani pro celou knihovnu, tak těžko věnují čas k vytvoření stránek pro děti. Dovedu si představit, že většina knihoven, kterých se to týká, bude argumentovat nedostatkem času a finančních prostředků. Ovšem dle mého názoru jsou takové námitky bezpředmětné, neboť na Internetu lze nalézt dostatečnou nabídku již vytvořených šablon, do kterých lze pouze vkládat obsah, takže vytvoření fungující prezentace tak nezabere více než jedno odpoledne. Většina šablon je zdarma nebo za téměř zanedbatelnou částku. Na praktickou ukázku se můžete podívat v kapitole číslo 5.2.2., ve které vytvářím webovou prezentaci dětského oddělení pro Městskou knihovnu v Hodoníně.

33

4. Zahraniční webové stránky pro děti V této části bych chtěla předvést ukázky různých zahraničních webových prezentací pro děti. Jedná se jak o weby kamenných knihoven, tak i knihovny digitální a jiné stránky pro děti. Zaměřila jsem se zejména na evropské země, protože při hledání webů z celého světa bych dosáhla obrovského množství výsledků, ze kterého by se těžko vybíraly ty nejlepší prezentace a díky odlišným kulturám a prostředí, ve kterých žijeme, se mohou potřeby dětí lišit, proto mi lokalita Evropy přišla jako nejvhodnější, neboť zde žijeme v podobných podmínkách. Většina webů, které představuji, je z Velké Británie a z německy mluvících zemí a v malém množství jsou to i webové prezentace z ostatních zemí Evropy.

4.1. Kamenné knihovny Zde uvádím příklady zahraničních webových stránek pro dětská oddělení v kamenných knihovnách.

34

4.1.1. Helsinki City Library První ukázkou je velmi zdařilá prezentace Městské knihovny v Helsinkách. To, co zaujme na prvním místě, je barevné provedení, které je, především pro dětské oko, velmi příjemné, lákavé a hravé. Nacházejí se zde dvě jednoduchá menu, a to horní a boční vlevo, záložek není mnoho, proto se zde i menší děti mohou lehce orientovat. Jsou zde dostupné všechny informace o knihovně, proč číst, jak se v knihovně chovat a pohybovat, děti si mohou přečíst recenze na dětské knihy, které psaly samy děti, které již knihu četly, nebo příběhy tvořivých čtenářů. Kladně také hodnotím možnost přepínání tří jazyků, kterými jsou dva úřední jazyky, finština a švédština 52 a angličtina. Děti se cizí jazyky učí již od třetí třídy53 a takto si je mohou procvičit. Další výhodou je možnost přepínání velikosti písma. Negativním shledávám, že na stránkách není žádná možnost zábavy pro děti, chybí zde jakékoliv hry, kvízy či soutěže.

Obrázek 10 – Městská knihovna Helsinky54

52

Portál Evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Evropské státy - Finsko. Dostupné z WWW: . 53 STANOVSKÝ, Michael. Severské listy [online]. Vydavatelství Severské listy, c1998-2011 [cit. 201106-19]. Severské listy - Základní škola ve Finsku. Dostupné z WWW: . ISSN 1804-8552. 54 TAMMINEN, Sari. Helsinki City Library - Children [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: .

35

4.1.2. Kinderbibliothek Chemnitz Další ukázkou je webová stránka dětské knihovny v Chemnitzu v Německu. Tuto knihovnu jsem měla možnost osobně navštívit a jejich dětské oddělení by upoutalo pozornost nejednoho dospělého, proto mne nepřekvapuje, že i webová prezentace je, dle mého názoru, na poměrně vysoké úrovni. Již při prvním vstupu na stránky zaujme děti, kromě veselých barev, jejich průvodkyně, zvědavá sovička Sofie. Stejně jako na stránkách knihovny v Helsinkách zde nalezneme informace o knihovně a knihovní řád, informace pro rodiče, rady jak pracovat s katalogem, různé užitečné tipy, recenze knih. Oproti knihovně v Helsinkách je zde zábavný kvíz, který děti donutí zkusit pracovat s katalogem, pokud neví správné odpovědi, a díky otázkám, které se týkají příběhů z různých knih, to v dětech může vyvolat touhu po přečtení knihy. Najdeme zde také užitečné odkazy, např. na dětské rádio či virtuální hudební školu. Jako malé negativum shledávám nemožnost přepínání jazyka alespoň na angličtinu, což by podpořilo rozvíjení jazykových schopností dětí, mohlo by zde být také více kvízů či jiných her nebo nějaké soutěže a informace o akcích, které se v knihovně budou konat.

Obrázek 11a – Dětská knihovna Chemnitz55

55

Die Kinderseiten der Stadtbibliothek Chemnitz [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: .

36

Obrázek 11b – Dětská knihovna Chemnitz56

56

Die Kinderseiten der Stadtbibliothek Chemnitz [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Bücher & Co. Dostupné z WWW: .

37

4.1.3. Kinderplanet Kirango Dětská planeta Kirango je stránka dětského oddělení Městské knihovny ve Vídni. Prezentace je velmi zdařilá, kromě příjemné veselé grafiky nabízí dětem přehledně veškeré informace o knihovně, zprávy o blížících se akcích, i foto-galerie z akcí minulých. Zaujaly mě tipy na vyhledávání knih z fondu knihovny. Děti si mohou zvolit věkové rozmezí a žánr, výsledkem je seznam knížek s recenzí a odkazem na vyhledání v katalogu. Tato možnost se nevztahuje jen na knihy, ale také na filmy, počítačové hry, audioknihy a zajímavé internetové stránky. Zajímavá je také záložka Moje stránka, kde děti mohou vyjádřit svůj názor na knihovnu a web a zeptat na cokoliv, co je zajímá a vůbec se to nemusí týkat knihovny. Pro pobavení ve volném čase je zde záložka Zábava a hry, kde se nachází kromě různých kvízů a her také pohlednice, dopisy, vtipy a odkazy na on-line hry. Nechybí informace pro rodiče a učitele.

Příjemná je také

možnost změny velikosti písma a barevného provedení.

Obrázek 12 – Kinderplanet Kirango57

57

Kinderplanet Kirango [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Informationen zu den Büchereien Wien - . Dostupné z WWW: .

38

4.1.4. London Public Library Třetí ukázkou je webová stránka veřejné knihovny v Londýně. Pro děti zde mají pouze záložku, takže co se týče grafického provedení, není stránka pro děti příliš poutavá, je ve stejném duchu jako zbytek „dospělácké“ prezentace, barevně označeno je pouze levé postranní menu. Obsah je ryze vzdělávací, děti si zde tradičně mohou přečíst recenze knih, vybrat knihu podle žánru, který čtou nejraději, ale co je nezvyklé a dle mého názoru přínosné, je zde záložka „Domácí úkoly“, která po rozkliknutí nabízí různé předměty vyučované ve škole, po zvolení předmětu jsou nabídnuta témata toho konkrétního oboru a s kliknutím na příslušné téma se zobrazí nabídka knih na toto téma, které nabízí knihovna a dále různé odkazy, které by mohly při plnění úkolů pomoci, děti si tak zábavnou formou splní nejen domácí úkoly, ale rozvíjí i schopnost práce s internetem. Najdeme zde informace o pořádaných akcích, informace pro rodiče a učitele. Zvlášť je řazena záložka pro „teens“, neboli „náctileté“, dospívající mládež, kterou zajímají přeci jen jiné věci než děti z prvního stupně základní školy. Klasicky si mohou přečíst recenze na zajímavé knihy, ale také filmy na DVD, videohry a hudební i vzdělávací CD, které knihovna ve svém fondu nabízí. Stejně jako u záložky pro děti je zde pomoc s domácími úkoly a co hodnotím velmi kladně, je záložka s informacemi o zdraví, drogách a závislosti, nechybí ani číslo linky důvěry. Dalším kladným prvkem je záložka o budoucím povolání, která nabízí tipy jak naložit se životem po škole.

Obrázek 13 – Londýnská veřejná knihovna 58

58

London Public Library [online]. c2011 [cit. 2011-06-19]. Teens. Dostupné z WWW: .

39

4.2. Digitální knihovny Digitálními knihovnami se rozumí webové prezentace, které nabízejí plné texty knih, v digitální podobě, ke stažení. Díky digitálním knihovnám lze uživatelům umožnit přístup k těžce dostupným knihám, historickým a vzácným tiskům nebo unikátním dokumentům.59 Ale mohou to být také dostupné knihy převedené do digitální podoby pro větší pohodlí uživatelů.

4.2.1. International Children‘s Digital Library Mezinárodní dětská digitální knihovna je digitální knihovna pro děti z celého světa, která nabízí nepřeberné množství plných textů knih, které lze vybírat podle mnoha kritérií, tradičně podle názvu a autora, ale i netradičně podle věkové kategorie, pro kterou je kniha určena, délky (tloušťky) knihy, žánru, jestli je kniha obrázková, nebo má psaný příběh, nedávno přidaných knih, oceněných knihy, či podle ohodnocení knihy dětmi, které ji již četly. Celkem překvapivě se dá vyhledávat i jen podle barvy obálky, ale také podle klíčových slov a v neposlední řadě podle jazyků či zemí. Fond knihovny je vybaven knihami v desítkách světových jazyků a je opravdu velmi pestrý. Zajímavé je, že na hlavní stránce je možnost navolit angličtinu, španělštinu a mongolštinu, ale knížky mohou děti vyhledávat v dalších šestnácti jazycích. Uživatel se může (ale nemusí) zaregistrovat buď jako dítě, nebo jako dospělý. Dětská verze je barevnější a interaktivní. Nechybí zde návod k použití, diskusní fórum, recenze knih, informace o sponzorech, jak přispívat, aplikace pro iPhone, FAQ60, ani různé užitečné tipy a odkazy. Tuto mezinárodní dětskou digitální knihovnu shledávám jako velmi přínosnou a je velká škoda, že ve svém fondu, zatím, nemá žádné české knihy.

59

Národní knihovna ČR. Portál Knihovny.cz [online]. c2008-2011 [cit. 2011-06-22]. Digitální knihovny. Dostupné z WWW: . 60 Frequently Asked Questions – často kladené dotazy

40

Obrázek 14a – International Children's Digital Library – úvodní strana 61

Obrázek 14b - International Children's Digital Library – jednoduché vyhledávání62

61

ICDL - International Children's Digital Library [online]. 2011 [cit. 2011-06-20]. Dostupné z WWW: . 62 ICDL - International Children's Digital Library [online]. 2011 [cit. 2011-06-20]. Simple search. Dostupné z WWW: .

41

4.2.2. Die Virtuelle Bücherei Wien Tato virtuální knihovna je projektem Městské knihovny ve Vídni, není sice primárně určena pro děti, ale přesto ji sem zařazuji jako zajímavý projekt. Funguje v podstatě jako obyčejná kamenná knihovna, jen bez nutnosti fyzické návštěvy knihovny a tahání se s kupou těžkých knih domů. Oproti předchozí digitální knihovně je tato knihovna knihovnou v pravém smyslu slova, k přístupu ke knihám je totiž potřeba mít platný čtenářský průkaz. Nevýhodou oproti otevřeným digitálním knihovnám je fakt, že knihu nemůže mít zároveň půjčeno více čtenářů, stejně jako v kamenné knihovně. Čtenáři mohou vybírat ze široké škály beletrie, knih pro děti nevyjímaje, ale i novin a časopisů, cestovatelských průvodců a jazykových kurzů, ale i audioknih, samozřejmostí jsou knihy pro e-čtečky. K dispozici je 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Obrázek 15 – Virtuelle Bücherei Wien - vyhledávání63

63

Virtuelle Bücherei Wien [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Suche. Dostupné z WWW: .

42

4.2.3. Digitale Kinderbibliothek Německá digitální knihovna nabízí digitalizované historické knížky pro menší děti. Jedná se o pohádky, říkanky, bajky, zábavné, ale i naučné příběhy. Úprava webu je velmi jednoduchá a přehledná, stačí vybrat kategorii a příslušnou pohádku, takže se na něm dokáže snadno orientovat i menší dítě. Přínos této knihovny spatřuju v možnosti osvojování si práce s internetem a zároveň rozvíjení čtenářství u nejmenších dětí.

Obrázek 16 – Digitale Kinderbibliothek – nabídka témat knížek64

64

Digitale Bibliothek [online]. c2011 [cit. 2011-06-20]. Unsere Kinderbücher. Dostupné z WWW: .

43

4.3. Ostatní weby pro děti Zajímavých webů pro děti je nepřeberné množství, proto jsem vybrala pouze čtyři, z mého hlediska, nejzajímavější jak pro děti předškolního věku, tak i pro teenagery.

4.3.1. Internet-ABC Zajímavá webová prezentace pro děti ve věku 5-12 let, která nabízí užitečné tipy a triky na Internetu. Portál nabízí také obdobné stránky pro rodiče a učitele. Na webu se děti dozví užitečné informace o používání Internetu, bezpečnosti a virech. Své znalosti si mohou i otestovat. Nechybí tipy pro vzdělávání, různé hry a kvízy, ani možnost zeptat se na cokoliv, co je zajímá. Internet-ABC je užitečná stránka pro děti, na které se zábavnou formou vzdělávají a osvojují si pravidla chování na Internetu.

Obrázek 17 – Internet-ABC65

65

Internet-ABC [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: .

44

4.3.2. Booktrust Children‘s Books Web je zaměřen na mladé čtenáře, nabízí recenze a doporučení zajímavých knih, ale také rozhovory s různými osobnostmi a autory, informace o literárních oceněních, novinky a události a blogy dětských čtenářů. Je příjemné, že tvůrci webu se snaží, aby byl co nejpřístupnější pro handicapované uživatele, proto nabízí kromě změny velikosti písma i přehledné pokyny pro nevidomé uživatele se čtečkou obrazovky, nebo uživatele s jiným postižením.

Obrázek 18 – Booktrust Children’s Books66

66

Book Trust Children's Books [online]. c2010 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: .

45

4.3.3. Murova čitáreň Murova čítáreň je slovenský projekt na podporu dětského čtenářství. Stránkami provádí líný kocour Muro. Nalezneme zde informace o nových knihách pro děti, recenze knih, profily autorů i ilustrátorů, soutěže, rozhovory, pozvánky na zajímavé akce a další. Menu je přehledné a grafické vyjádření nenásilné a příjemné na pohled.

Obrázek 19 – Murova čítáreň67

67

Murova čítáreň [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: .

46

4.3.4. Story Place Story Place je projekt Charlotte Mecklenburg Library. Jako jediná z prezentací, které představuji, pochází z oblasti mimo Evropu, konkrétně z USA. Zahrnuji ji sem proto, že se mi jeví jako velmi úspěšný projekt pro menší děti. Webová prezentace je interaktivní a pro předškoláky a děti na prvním stupni základní školy užitečná. Ze začátku se jeví jako digitální knihovna, ale žádné plné texty zde nenajdeme, jedná se spíše o zábavnou formu výuky. Je možnost volby mezi dvěma jazyky, a to angličtinou a španělštinou. Děti si mohou zahrát hry on-line, zazpívat písničku a naučit se text, ale také je zde nabídka různých her, které si lze vytisknout a složit doma. Nechybí ani recenze knih na určitá témata s odkazem na on-line koupi na serveru Amazon.com.

Obrázek 20 – Story Place – hlavní nabídka68

68

Story Place - The Children's Digital Library [online]. 2011 [cit. 2011-06-21]. Dostupné z WWW: .

47

4.4. Zhodnocení Při hledání a procházení zahraničních webů jsem spoléhala na to, že budou na velmi vysoké úrovni, musím však podotknout, že cítím nepatrné zklamání. K představení jsem vybrala opravdu pouze nejpodařenější weby a dá se říct, že ty nejlepší weby českých knihoven (popsány v kapitole 3.1.) se jim nejen grafickou stránkou v jisté míře přibližují. Ale nemohu říci, že zahraniční weby mají úroveň nízkou, je nutno podotknout, že obsahově jsou mnohem více propracované než weby české a obsahují některé prvky, které českým webovým prezentacím chybí. Jedná se především o prvky vzdělávání, např. podpora při domácích úkolech, pomoc při volbě povolání a prevence proti užívání drog, kontakty na help-linky apod. Zahraniční weby poskytují také větší interaktivitu pro děti, tj. skutečnost, že děti se mohou na obsahu webu podílet, např. psaním recenzí na knihy. Je tedy zřejmé, že se čeští knihovníci mohou zahraničními weby inspirovat.

48

5. Tvorba webových prezentací V této části bakalářské práce je již patrné, jak by měl správný web vypadat a jaké prvky do něj patří, proto bych se v následujících kapitolách chtěla zaměřit na všeobecný návod, jak takový web prakticky vytvořit a jaký obsah do něj vložit. Názornou ukázku na webu pro Městskou knihovnu Hodonín předvedu v kapitole 5.2.2.

5.1. Obsah webů knihoven pro dětská oddělení V této kapitole bych chtěla souhrnně zhodnotit, které podstatné prvky webových stránek zmíněným webovým prezentacím knihoven České republiky, ve srovnání se zahraničím, chybí a které obsahují. Nemohu říci, že by knihovny měly pouze špatné prezentace s nekvalitním obsahem, avšak stále je co zlepšovat a především knihovny, které prezentace pro děti nemají, by se mohly inspirovat a weby vytvořit. Tato kapitola knihovnám dodá nápady a tipy k vytvoření webových prezentací pro děti, či zlepšení již stávajících webů.

5.1.1. Zhodnocení Aby bylo celkové zhodnocení co nejjasnější, vytvořila jsem přehledné tabulky s prvky, které by stránky pro dětská oddělení knihoven měly, dle mého názoru, z velké většiny obsahovat, přičemž jedna tabulka slouží pro jednu skupinu webů, které byly výše představeny. Hodnocení v tabulkách je následující: Ano = stránky obsahují daný prvek, Omezeně = stránky obsahují prvek v nedostatečném rozsahu nebo je k prvku špatný přístup či obsahují příslušnou záložku, která je však prázdná, Ne = stránky prvek neobsahují.

49

5.1.1.1. Zdařilé prezentace - zhodnocení Knihovna města HK

MK v Kralovicích

Knihovna Dolní Bousov

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Barevnost

ano

ano

ano

Aktuality

omezeně

ano

ano

Vzdělávání *

ne

ne

ne

Knižní novinky a tipy

ano

ano

ano

Recenze a tipy čtenářů**

ne

ne

ne

omezeně

ano

omezeně

Zábava, kvízy, soutěže

ano

omezeně

ano

Osobní přístup

ano

ano

ano

Kontaktní formulář**

ano

ne

ano

Návody, rady

ano

ano

ano

Katalog

ano

ano

ano

Vstup do čtenářského konta

ano

ano

ano

Zajímavé odkazy

ano

ano

ano

Sociální sítě**

ne

ne

ne

RSS**

ne

ne

ano

Mapa, jak se dopravit

ne

ne

ano

Fotogalerie

ne

ne

ano

Změna velikosti písma

ne

ano

ne

Volba jazyka

ne

ne

ne

Informace pro školy

ne

ne

ne

Informace pro rodiče**

ne

ne

ne

Blog**

ne

ne

ne

Odkaz na oficiální web knihovny

ano

ano

ano

Hodnocený prvek Informace o knihovně, kontakt Snadná navigace

Informace o konaných akcích

*Prvkem vzdělávání se rozumí pomoc s domácími úkoly, seznamy doporučené četby, podpora práce s prameny, pracovní listy **Prvky, které nejsou pro prezentaci nezbytně nutné, ale zvyšují kvalitu webu Tabulka 1 – Zdařilé prezentace - zhodnocení

50

5.1.1.2. Středně zdařilé prezentace - zhodnocení MK Jablonec n. Nisou

MK Jevíčko

MK Hořovice

Informace o knihovně, kontakt

ano

ano

omezeně

Snadná navigace

ano

omezeně

omezeně

Barevnost

omezeně

ano

ano

Aktuality

omezeně

ano

omezeně

Vzdělávání *

ne

ano

ne


ne

ne

ano


ne

ne

ne


ano

ano

ano


ne

ne

omezeně

Osobní přístup

ne

omezeně

omezeně

omezeně

ano

ano

Návody, rady

ano

ne

ano

Katalog

ne

ano

ano

Vstup do čtenářského konta

ano

ne

ano

Zajímavé odkazy

ano

omezeně

ano

Sociální sítě**

ano

ano

ne

RSS**

ne

ne

ne


ano

ano

omezeně

omezeně

ano

omezeně


ne

ne

ne

Volba jazyka

ne

ne

ne


ano

ne

ne


ne

ne

ne

Blog**

ne

ne

ne

omezeně

ano

ano

Hodnocený prvek


Fotogalerie


*Prvkem vzdělávání se rozumí pomoc s domácími úkoly, seznamy doporučené četby, podpora práce s prameny, pracovní listy **Prvky, které nejsou pro prezentaci nezbytně nutné, ale zvyšují kvalitu webu Tabulka 2 – Středně zdařilé prezentace - zhodnocení

51

5.1.1.3. Nevydařené prezentace - zhodnocení MK Znojmo

Zlínská knihovnička

MěK Děčín

Informace o knihovně, kontakt

ano

ano

ano

Snadná navigace

ne

ne

omezeně

Barevnost

ne

omezeně

ne

Aktuality

ne

omezeně

omezeně

Vzdělávání *

ne

ne

ne

omezeně

omezeně

ne


ne

omezeně

ano


ne

ano

omezeně

omezeně

omezeně

omezeně

Osobní přístup

ne

omezeně

ne


ano

ne

ne

omezeně

ano

ne

ano

ano

ano

omezeně

ano

ano

Zajímavé odkazy

ne

ano

ne

Sociální sítě**

ne

ano

ne

RSS**

ne

ne

ano


ne

omezeně

ne

Fotogalerie

ano

ano

ne


ano

ne

ne

Volba jazyka

ano

ne

ne


ne

ano

ne


ne

ano

ne

Blog**

ne

ano

ne


ano

ano

ano

Hodnocený prvek



Návody, rady Katalog Vstup do čtenářského konta

*Prvkem vzdělávání se rozumí pomoc s domácími úkoly, seznamy doporučené četby, podpora práce s prameny, pracovní listy **Prvky, které nejsou pro prezentaci nezbytně nutné, ale zvyšují kvalitu webu Tabulka 3 – Nevydařené prezentace - zhodnocení

52

5.1.2. Vyhodnocení tabulek V této podkapitole se budu snažit slovně vyhodnotit údaje z výše uvedených tabulek tak, aby toto vyhodnocení mohlo poskytnout knihovnám stručný návod, které prvky obsahu na stránky zařadit, a kterých se naopak vyvarovat.

5.1.2.1. Co rozhodně ne, co rozhodně ano a něco mezi tím Vzhledem k tomu, že tato práce pojednává především o webových stránkách pro děti, je třeba si uvědomit, že web, který budeme tvořit, bude sloužit primárně opravdu dětem, neboť dospělým je určen oficiální web knihovny.

5.1.2.1.1. Vzhled Grafické provedení je to úplně první, čeho si dítě po příchodu na stránku všimne, proto bychom neměli zapomínat na veselé barvy, které děti osloví, ale nic se nemá přehánět, proto je dobré být zdrženlivý a vybrat barvy, které příliš neoslňují a ladí k sobě, např. barvy červená a modrá by neměly být u sebe, neboť oko není schopné zaostřit na obě barvy současně69, nemusíme tedy používat celou barevnou škálu, aby se web jevil vesele. Hned po výběru barev je na místě vybrat správné obrázky, ty s dětskými motivy poslouží nejlépe, je však třeba dbát na dodržování autorského práva a nepůjčovat si cizí obrázky bez svolení. Je dobré zvolit si nějakého maskota, který se stane průvodcem celým webem, stránka tím dostává ještě více kamarádský nádech. Protože web navštěvují i handicapované děti, je potřeba, pokud je to v silách tvůrců, snažit se mít web co nejpoužitelnější. I pouhá možnost změny velikosti písma a popisky obrázků nevidomému či slabozrakému uživateli velmi pomohou. Menu by rozhodně nemělo být vpravo, protože každý se automaticky nejprve podívá doleva, pokud je potřeba více záložek, je dobré umístit menu ještě nahoru, na pravou stranu lze umístit různé články, ankety apod.

69

Media Research Lab [online]. 2009 [cit. 2011-06-26]. Autor: Eduard Sojka. Grafický design GUI používání barev, s. 18. Dostupné z WWW: .

53

5.1.2.1.2. Obsah Co děti přivítají, je přátelský tón v psaném textu, takže je dobré neuvádět žádné oficiální poučky a návody a vykat. Co se týče obsahu, rozhodně by neměla chybět záložka se základními informacemi o knihovně, kontaktem a adresou. Výhodné je umístit přímo na stránky mapu, případně informaci o spojení MHD. Další nezbytnou součástí by měla být záložka, ve které dítě najde veškeré potřebné informace o návštěvě knihovny, návod jak se zaregistrovat, co je k tomu potřeba a nejčastější odpovědi na otázky typu Co dělat, když… Protože se jedná o děti, nesmírnou výhodou je zařazení zábavné záložky, kde děti najdou různé kvízy, hry, křížovky, omalovánky, soutěže apod. Co považuji za důležité, a na co knihovny na webu zapomínají, je vzdělávání. Pro děti je to velmi důležité a myslím, že vzdělávat se dá i zábavnou a nenásilnou formou, proto by bylo dobré zařadit i záložku vzdělávání, nejčastěji je u českých knihoven možnost vidět pouze 10 rad jak se chovat na internetu70. Můj tip je sloučit zábavu a vzdělávání tak, aby to děti nepoznaly. Různé kvízy, říkanky a obrázkové pohádky o důležitých věcech by je mohly zaujmout. Na zahraničních webech mě nejvíce zaujala možnost pomoci při domácích úkolech. Knihovny dětem nabízí obory a předměty, které po zvolení oboru nabídnou seznam knih a užitečných tipů pro dané téma. Tuto možnost, jako jediná knihovna z českých knihoven, které představuji, nabízí i Městská knihovna Jevíčko. Je tak patrné, že alespoň tato knihovna se nějakým způsobem snaží dbát i ve své webové prezentaci na informační vzdělávání, kterému knihovny neposkytují velkou pozornost, a dodržet program sekce Informačního vzdělávání uživatelů SDRUK (Sdružení knihoven ČR)71. Na cokoliv, co není jasné, je pro děti dobré mít možnost se zeptat, nejlepší je zařadit na stránky kontaktní formulář nebo diskusní fórum. Protože tvoříme stránky knihovny, nesmíme zapomínat na odkazy na katalog a přihlášení se ke čtenářskému kontu, je také žádoucí umístit na viditelné místo vyhledávací pole. Aby obsah stránek nebyl stále stejný, je třeba je pravidelně aktualizovat, přidávat zprávy, novinky z fondu knihovny a recenze na knihy, informace o akcích, které se budou konat a nedílnou součástí je také foto-galerie, jak to v knihovně vypadá a jaké akce zde již proběhly. Kdo

70

Městská knihovna Znojmo [online]. c2002-2011 [cit. 2011-06-23]. Desatero pro bezpečný internet. Dostupné z WWW: . 71 NEJEZCHLEBOVÁ, Jana; LEPAROVÁ, Jana; HÁJKOVÁ, Zuzana. Informační vzdělávání uživatelů sekce IVU začíná pracovat. Ikaros : elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2010, roč. 14, č. 3, [cit. 2011-06-26]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075.

54

má stále co říci, respektive napsat, může zařadit blog, vytvořit stránku na Facebooku a pořádat různé soutěže. I když jsou stránky tvořeny primárně pro děti, je žádoucí vytvořit záložky s informacemi pro školy, kam lze zařadit kalendář akcí a přednášek pro základní školy, které budou v knihovně probíhat. Další možností je zařadit informace pro rodiče, ale to není, dle mého názoru, nezbytně nutné. Pro zajímavost mohou knihovny zařadit na web tipy na různé zajímavé odkazy, ať už na zábavní servery, stránky na podporu čtenářství, různé literární odkazy apod. Pokud jsou na stránky přidávány stále nové články, je dobré zařadit web do kanálu pro odběr novinek pomocí RSS. Především je ale nutné vše si předem promyslet a vybrat opravdu užitečné informace tak, aby děti nebyly zahlceny zbytečným textem, který nebudou číst.

5.2. Tvorba webové prezentace Tvorba webových prezentací pomocí šablon.

5.2.1. Šablony V této kapitole bych chtěla představit některé šablony pro tvorbu webových prezentací, které jsou k užití přímo na Internetu, ať už se jedná o šablony volně dostupné, či placené. Většina serverů nabízí obě varianty, šablony placené, i zdarma, případně zdarma po určitou dobu, po jejímž uplynutí jsou omezeny funkce do doby, než bude šablona zaplacena. Šablony výhradně zdarma nabízí např. server Free Web Templates72, na výběr je kolem 200 šablon různých motivů. Placené šablony se dají, např. na serveru Breezy73, získat již od 12 dolarů (cca 240 Kč), výběr zde je však dost omezený, neboť se server věnuje většímu rozsahu služeb v oblasti tvorby webů a i přes jeho zaměření má server velmi špatnou navigaci, proto bych tuto službu, ač je poměrně levná, nedoporučovala. O něco dražší šablony, v cenovém rozmezí 500 - 2 300 Kč, nabízí Web-Šablony.com74, kde je na výběr více než 15 000 šablon různých stylů a

72

Free Web Templates [online]. c2007 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 73 Breezy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-06-26]. Webové šablony zdarma. Dostupné z WWW: . 74 Web-Šablony.com [online]. 2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: .

55

zaměření. Server Webaid.cz75 nabízí ještě dražší šablony, nejlevnější zde lze pořídit již kolem 700 korun, avšak většina šablon se pohybuje v rozmezí 2 – 6 tisíc korun. Šablony jsou opravdu propracované a na výběr je nepřeberné množství šablon dle zaměření webu. Avšak pro tvorbu webů pomocí těchto šablon je potřeba znát alespoň základní pravidla tvorby webů v HTML či CSS, nebo si zákazníci mohou nechat šablony upravit a naplnit obsahem zaměstnanci firmy. Pro dětská oddělení se, dle mého názoru, hodí něco jednoduššího. Přímo pro webové prezentace dětských oddělení knihoven byla vytvořena výše již zmíněná šablona Librísek Knihovny města Hradec Králové. Tato šablona je zpoplatněna paušálním poplatkem, a to jednotných 600 Kč pro knihovnu z města s jakýmkoliv počtem obyvatel76. Bohužel šablona nemá velkou možnost variability, a proto, pokud se chceme od jiných webů alespoň trochu odlišit, je pro naše účely poměrně nevhodná. Z těchto důvodů jsme společně s pracovníky Městské knihovny Hodonín vybrali tvorbu webové stránky pro dětské oddělení pomocí serveru Webnode.cz77, který umožňuje získat funkční web do pěti minut 78. Více informací a návod naleznete v následující kapitole.

5.2.2. Tvorba prezentace pro dětské oddělení Městské knihovny Hodonín pomocí redakčního systému Webnode V této kapitole budu na praktické ukázce pro Městskou knihovnu Hodonín popisovat tvorbu webové prezentace pomocí redakčního systému Webnode. Přímo pro knihovny byl vytvořen Portál webovky.knihovna.cz, který vznikl v roce 2010 za spolupráce Moravské zemské knihovny v Brně a Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně79. Tento portál nabízí knihovnám vytvoření webových stránek právě pomocí systému Webnode. Tato služba umožňuje získat dobře zapamatovatelnou adresu názevknihovny.knihovna.cz zcela zdarma, stačí o ni požádat. 75

Webové šablony zdarma : html šablony, Joomla šablony, Wordpres šablony, Drupal šablony, Flash šablony, web templates - webaid.cz [online]. c2009 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 76 Web pro dětské knihovny : jednoduché prostředí pro tvorbu dětského webu [online]. c2011 [cit. 201106-26]. Ceník. Dostupné z WWW: . 77 Webové stránky zdarma - snadná tvorba www stránek zdarma : snadná tvorba www stránek zadarmo [online]. c1998-2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 78 Informace uvedená na oficiálních stránkách webu, jedná se o publikování webu nenaplněného obsahem, ostatní úpravy trvají poměrně delší dobu, avšak za několik hodin lze vytvořit zcela funkční web. 79 Webovky & MZK & KISK FF MU. Portál webovky.knihovna.cz [online]. c2010-2011 [cit. 2011-0626]. O projektu. Dostupné z WWW: .

56

Na stránkách projektu lze najít také různé tipy a triky pro tvorbu a obsah stránek, a pokud si knihovny neví rady, mohou požádat o pomoc prostřednictvím kontaktního formuláře. Ve spolupráci s firmou Westcom získal projekt 50% slevu na cenový program „Mini“ v systému Webnode. Stránky knihoven jsou tvořeny v oblasti firemních webů a přímo pro knihovny je určeno pouze malé množství šablon (celkem 17), z čehož plyne, že vzhled stránek knihoven se bude stále opakovat. Po registrování a spuštění webu se spustí také 30denní lhůta, po jejímž uplynutí je nutno zaplatit poplatek, či nechat web spuštěn s nezbytnou reklamou. Zcela zdarma jsou firemní weby s velmi omezenou kapacitou a možnostmi vkládání obsahu. Z tohoto důvodu jsme společně s pracovníky Městské knihovny Hodonín vybrali tvorbu stránky pro dětské oddělení z nabídky osobních šablon. Poplatky jsou zde mnohem levnější, než u šablon pro firemní weby a nabídka šablon není omezena jen na ty pro knihovny, lze zde najít i několik dětských barevných motivů. Registrace v systému Webnode je velmi jednoduchá, stačí zvolit druh stránek, které chceme tvořit (Osobní, Firemní, Internetový obchod), zadat adresu stránek, která bude mít podobu název.webnode.cz, kterou lze po zaplacení poplatku změnit na vlastní doménu, tj. název.cz. Dále je potřeba zadat vlastní e-mailovou adresu, vymyslet heslo a zmáčknout tlačítko Registrovat a vytvořit nový web. Pro naši stránku jsme zvolili adresu detskaknihovna.webnode.cz.

Obrázek 21 – Registrace v redakčním systému Webnode80 80

Webové stránky zdarma - snadná tvorba www stránek zdarma : snadná tvorba www stránek zadarmo [online]. c1998-2011 [cit. 2011-06-26]. Osobní stránky. Dostupné z WWW: .

57

Po zaregistrování se dostaneme na stránku Průvodce registrací. Zde ještě jednou, pokud bychom se třeba rozmysleli, zvolíme typ stránek. Zadáme jméno projektu, tzn. to, co bude napsáno v hlavičce při otevření webu, pokud chceme, zadáme vymyšlený slogan, který bude krátce a výstižně charakterizovat naše stránky, vybereme jazyk prezentace (na výběr je více než 60 světových jazyků) a stiskneme tlačítko Pokračovat.

Obrázek 22 – Průvodce registrací v systému Webnode 81

Nyní se dostáváme k volbě šablony, na výběr je 136 šablon různých vzhledů a barevných provedení, nevýhodou bohužel je, že nelze měnit barevné schéma, takže je třeba vybrat z nabízených šablon takovou, která našim potřebám vyhovuje nejlépe. Výhodou ale je, že v průběhu editace lze šablonu ještě změnit. Jak již bylo řečeno výše, nejlépe je vybrat šablonu s levým postranním menu, případně horním vodorovným, pravé menu je nevhodné, neboť uživatel čte automaticky zleva doprava. V dalším kroku se dostáváme k volbám přednastavených záložek, ze kterých si můžeme vybrat jakýkoliv počet, nicméně tato volba není trvalá, záložky potom lze libovolně ubírat i přidávat již přednastavené či vkládat nové s vlastním názvem. Stiskem tlačítka Dokončit registraci se dostáváme přímo do editace stránek.

81

Unikátní URL na serveru webnode.cz, které je možné zobrazit pouze po zaregistrování

58

Abychom mohli web publikovat na Internetu, je potřeba v zadaném e-mailu potvrdit registraci kliknutím na odkaz, který je obsažen v informačním mailu. Samotná editace je poměrně jednoduchá a po pár minutách se v nastavování a přidávání obsahu orientuje každý bez problémů. Stiskem volby Nový objekt můžeme přidat záložku, článek nebo záznam v katalogu, ale tyto volby jsou také vždy v jednotlivých záložkách. Nad menu je tlačítko Upravit menu, kde můžeme záložky přidávat, ubírat, ale také pouze přesunovat a jinak nastavovat. V záložce Upravit kontakt vyplníme naše kontaktní údaje, které zůstanou viditelné ve všech záložkách. Ostatní údaje se budou na jednotlivých stránkách měnit podle našeho vlastního nastavení. Šablona nabízí relativně velké množství možností volby obsahu, lze vkládat ankety, foto-galerie, diskusní fóra, články, produkty a také on-line aplikace nabízené jinými webovými servery, například Google maps, či jiné mapy, Google kalendáře, videa např. z YouTube82, foto-galerie z Flickru83, počasí, ankety a další aplikace. Zajímavé je vkládání štítků (tagů, klíčových slov), které uvedeme u každého vloženého produktu, článku apod., a po kliknutí na příslušný štítek se uživateli zobrazí seznam článků, které jsou tímto klíčovým slovem opatřeny. Pro lepší představu: Zvolíme-li štítek Fantasy, výsledkem bude seznam doporučovaných knih, či knižních novinek, které jsou napsány v žánru fantasy. Jednoduše lze vkládat vlastní obrázky či dokumenty ke stažení. U každého obsahu je již přednastaveno propojení ke sdílení se sociálními sítěmi, např. s Facebookem, Twitterem84 a velkým množstvím dalších sociálních sítí.

82

YouTube : Broadcast Yourself [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 83 Flickr from Yahoo [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 84 Twitter [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: .

59

Obrázek 23 – Editace webu85

Vždy, když provedeme jakoukoliv změnu, musíme ji publikovat, jinak se návštěvníkům naší stránky nezobrazí. Po každé změně vyjede pod horním panelem tlačítko Publikovat, které nám tuto skutečnost připomene. Publikovat ale lze také jednotlivé stránky v možnosti Upravit menu. Do prezentace je také možné vložit aplikaci Počítadlo návštěvnosti ze serveru BlueBoard.cz86, avšak to se mi zdá, naprosto zbytečné. O viditelných počítadlech, která mohou webu uškodit, se zmiňuji již výše. Především v systému Webnode je vložení takového počítadla zbytečné, neboť systém sám nabízí sledování statistiky návštěvnosti, které má množství možností. Kromě obyčejného počítadla lze sledovat přesný den, ve kterém byl web navštíven, kudy uživatel procházel, kolik času na webu strávil, ale i zemi, ze které se připojil, jaký používal prohlížeč a z které webové stránky se připojil.

85

Unikátní URL na serveru webnode.cz, které je možné zobrazit pouze po zaregistrování. BlueBoard.cz : miniaplikace pro váš web [online]. c2001-2010 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 86

60

Obrázek 24 – Statistiky přístupu87

Do účtu se lze kdykoliv přihlásit a na jeden e-mail lze spravovat více webových prezentací. Systém Webnode nabízí také další možnosti, jak web zviditelnit na Internetu a zvýšit tak jeho návštěvnost. Umožňuje také přidat do administrace webu další e-mail, tedy jiného editora, kterému udělíte práva na editaci. Objednat lze také zálohování dat, či stáhnout off-line verzi stránek. Nechybí nezbytná technická podpora, diskusní fórum, nápověda a FAQ. V redakční systému Webnode je tvorba a správa webových prezentací opravdu jednoduchá. Stránky dětského oddělení Městské knihovny Hodonín88 byly tedy úspěšně vytvořeny a po úplném naplnění obsahem budou prezentovány na oficiálních stránkách knihovny89, kde mají informace pro děti prozatím pouze malý prostor.

87

Unikátní URL na serveru webnode.cz, které je možné zobrazit pouze po zaregistrování. Městská knihovna Hodonín. Dětská knihovna Hodonín [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 89 Městská knihovna Hodonín [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 88

61

Obrázek 25 – Dětská knihovna Hodonín

62

Závěr Prezentovat se a zajišťovat informace a přístup ke katalogu na Internetu chápu, v dnešní době neustálého rozvoje informačních technologií, jako jednu z hlavních služeb, které by měly knihovny poskytovat. Většina knihoven již webové prezentace vlastní, nicméně dětem, kterým je potřeba zajistit do budoucna co nejlepší vzdělání, se věnuje pouze malý zlomek z knihoven vlastnících webové stránky, proto jsem se v této práci snažila nastínit stav, v jakém se v tomto ohledu knihovny nachází. Práci jsem rozdělila na praktickou a teoretickou část. Teoretická část je obsažena v prvních dvou kapitolách, praktická část ve zbylých třech kapitolách. V první kapitole jsem se snažila zdůvodnit, proč by dětská oddělení v knihovnách měla mít zvláštní stránky primárně určené pro děti a v jakém stavu jsou v tomto ohledu knihovny v České republice. V druhé kapitole jsem se zaměřila na tvorbu webdesignu, tedy jak správně postupovat při tvorbě webových stránek a jaké aspekty by měly webové prezentace obsahovat tak, aby byly co nevyužitelnější. V třetí kapitole se věnuji webovým prezentacím knihoven České republiky, které mají webové stránky oddělení pro děti. Tyto knihovny jsem rozdělila do tří skupin a každou stránku zvlášť představila. Ve čtvrté kapitole představuji některé zahraniční weby knihoven, které mají webové prezentace určené pro děti na vysoké úrovni. V páté kapitole se věnuji souhrnnému zhodnocení webových stránek pro děti, které mají knihovny v České republice, k čemuž jsem vytvořila přehledné tabulky, ve kterých byly hlavními kritérii prvky, které by měly knihovny na svých dětských webech mít, přičemž jsem tabulky doplnila o prvky, kterými jsem se inspirovala na zahraničních webech knihoven. Dále se v kapitole věnuji slovnímu vyhodnocení těchto tabulek a souhrnnému zmapování prvků obsahu a vzhledu, které může sloužit jako návod a inspirace pro knihovny, které budou weby pro děti tvořit nebo zlepšovat. Dále se v kapitole zabývám vytvořením praktické ukázky tvorby webu, kterou jsem po domluvě s knihovníky vytvořila pro dětské oddělení Městské knihovny v Hodoníně. Toto téma považuji za aktuální a vlastní přínos spatřuji především ve zmapovaní současného stavu webů pro dětská oddělení v knihovnách v České republice, v navržení struktury šablony a v praktické ukázce, ve které jsem vytvořila návod, který by měl

63

posloužit knihovnám při tvorbě jejich webů, nebo alespoň jako inspirace, čímž byly splněny všechny stanovené cíle.

64

Seznam použitých zdrojů BEAIRD, Jason. Principy krásného webdesignu : průvodce krok za krokem. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010. 145 s. ISBN 978-80-247-2895-7. BITTO, Ondřej. 333 tipů a triků pro maximální využití Internetu. Vyd. 1. Brno : Computer Press, a. s., 2007. 215 s. ISBN 978-80-251-1586-2. BlueBoard.cz : miniaplikace pro váš web [online]. c2001-2010 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . Book Trust Children's Books [online]. c2010 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Breezy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . COHENOVÁ, June. Neobyčejně užitečná kniha o webu. Praha : Softpress s. r. o., c2004. 371 s. ISBN 80-86497-63-1. Dětský web - Městská knihovna v Kralovicích [online]. c2010 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Dětský web MěK Děčín : Stránky dětského oddělení městské knihovny Děčín [online]. 2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Die Kinderseiten der Stadtbibliothek Chemnitz [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: . ECCHER, Clint. Profesionální webdesign : Techniky a vzorová řešení pro XHTML a CSS. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2010. 672 s. ISBN 978-80-251-2677-6. Flickr from Yahoo [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . Free Web Templates [online]. c2007 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . FreshIn [online]. c2008+ [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Gabal, Analysis & Consulting [online.]c2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . HANZLÍKOVÁ, Jana. Webdesign pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. 240 s. ISBN 80-251-0159-2.

65

HLAVENKA, Jiří, et al. Vytváříme WWW stránky. 6. aktualiz. vyd. Praha : Computer Press, 2002. 355 s. ISBN 80-7226-748-5. HOLČÍK, Tomáš, et al. 1001 tipů a triků pro WWW stránky. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2003. 402 s. ISBN 80-7226-756-6. Husova knihovna v Modřanech [online]. 2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Internet-ABC [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . JANOVSKÝ, Dušan. Jak psát web [online]. 2011 [cit. 2011-06-15]. Dostupné z WWW: . JIŘÍ, Čermák. Internet a autorské právo. Praha : LINDE Praha, a. s., 2001. 195 s. ISBN 80-7201-295-9. Kinderplanet Kirango [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Knižní doupě : dětské oddělení knihovny Dolní Bousov [online]. c2011 [cit. 2011-0623]. Dostupné z WWW: . Krajská knihovna Františka Bartoše. Zlínská knihovnička [online]. 2011 [cit. 2011-0623]. Dostupné z WWW: . KRUG, Steve. Webdesign : Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8. KUČERA, Radek. ABZ slovník cizích slov [online]. c2005-2006 [cit. 2011-06-15]. Dostupné z WWW: . Librískův dětský web [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . London Public Library [online]. c2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: . LYNCH, Patrick J.; HORTONOVÁ, Sarah. Základní průvodce webdesignem : Obecné principy tvorby webových stránek. V českém jazyce vyd. 1. Brno : Zoner Press, c2004, 224 s. ISBN 80-86815-05-6. Media Research Lab [online]. c2007-2010 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . Městská knihovna Hodonín [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: .

66

Městská knihovna Hodonín. Dětská knihovna Hodonín [online]. c2011 [cit. 2011-0626]. Dostupné z WWW: . Městská knihovna Hořovice [online]. c2010 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Městská knihovna Jablonec nad Nisou, p.o. [online]. c2000-2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: Městská knihovna Jevíčko. Deti.knihovna-jevicko.cz [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Městská knihovna Písek [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Městská knihovna Znojmo [online]. c2002-2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Národní knihovna České republiky [online]. c2006 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Národní knihovna ČR. Portál Knihovny.cz [online]. c2008-2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Ikaros : elektronický časopis o informační společnosti [online]. c1997-2011 [cit. 201106-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1212-5075. NEUMAJER, Ondřej. Budujeme školní web. Brno : CP Books, a. s., 2005. 133 s. ISBN 80-251-0612-8. PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu : strategie, tvorba, propagace. 1. vyd. Praha : BEN - technická literatura, 2005. 127 s. ISBN 80-7300-173-X. Portál Evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: . POWEL, Thomas A. Web design : Kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2004. 818 s. ISBN 80-722-6949-6. SIMMONS, Jason. Kompletní příručka pro designéry. Praha : Slovart, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7391-151-5. SKLENÁK, Vilém, et al. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0. SOA information, news and tips [online]. c2001-2011 [cit. 2011-06-14]. Dostupné z WWW: . Stadt Eulen [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: .

67

STANOVSKÝ, Michael. Severské listy [online]. Vydavatelství Severské listy, c19982011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: . ISSN 1804-8552. Story Place - The Children's Digital Library [online]. 2011 [cit. 2011-06-21]. Dostupné z WWW: . ŠPINAR, David. Tvorříme přístupné webové stránky. Vyd. 1. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-11-0. Helsinki City Library [online]. 2011 [cit. 2011-06-19]. Dostupné z WWW: The Tech Terms Computer Dictionary [online]. c2005-2011 [cit. 2011-06-14]. Dostupné z WWW: . Twitter [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . VAN DUYNE, Douglas K. ; LANDAY, James A.; HONG, Jason I. Návrh a tvorba webů : Vytváříme zákaznicky orientovaný web. Vyd. 1. Brno : CP Books, a. s., 2005. 672 s. ISBN 80-251-0508-3. Virtuelle Bücherei Wien [online]. 2011 [cit. 2011-06-22]. Suche. Dostupné z WWW: . Vítejte na Facebooku : zaregistrujte se, přihlaste se a zjistěte více [online]. c2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . VITOVSKÝ, Antonín. Anglicko - český a česko - anglický výkladový slovník internetu. Vyd. 1. Praha : AV software, 2004. 300 s. ISBN 80-901428-7-7. VOŘECH, Jan; MORKES, David. 1001 tipů a triků pro internet : nové tipy, zkušenosti expertů a užitečné rady. Vyd. 1.1. Praha : Computer Press, 2001. 378 s. ISBN 80-7226570-9. Web pro dětské knihovny [online]. c2011 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: . Webové stránky zdarma - snadná tvorba www stránek zadarmo [online]. c1998-2011 [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: . Webové šablony zdarma : html šablony, Joomla šablony, Wordpres šablony, Drupal šablony, Flash šablony, web templates - webaid.cz [online]. c2009 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . Webovky & MZK & KISK FF MU. Portál webovky.knihovna.cz [online]. c2010-2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . Web-Šablony.com [online]. 2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . 68

WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu. Brno : Zoner Press, c2004. 503 s. ISBN 80-86815-10-2. YouTube : Broadcast Yourself [online]. c2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: .

69

Příloha č. 1 – Seznam použitých obrázků a tabulek Obrázek 1a – Librískův dětský web Obrázek 1b – Webísek Písek Obrázek 2 – Městská knihovna v Kralovicích Obrázek 3 - Knižní doupě Obrázek 4 – Městská knihovna Jablonec nad Nisou Obrázek 5 – Městská knihovna Jevíčko Obrázek 6 – Městská knihovna Hořovice Obrázek 7 – Městská knihovna Znojmo Obrázek 8 – Zlínská knihovnička Obrázek 9 – Dětský web MěK Děčín Obrázek 10 – Městská knihovna Helsinky Obrázek 11a – Dětská knihovna Chemnitz Obrázek 11b – Dětská knihovna Chemnitz Obrázek 12 – Kinderplanet Kirango Obrázek 13 – Londýnská veřejná knihovna Obrázek 14a – International Children's Digital Library – úvodní strana Obrázek 14b - International Children's Digital Library – jednoduché vyhledávání Obrázek 15 – Virtuelle Bücherei Wien - vyhledávání Obrázek 16 – Digitale Kinderbibliothek – nabídka témat knížek Obrázek 17 – Internet-ABC Obrázek 18 – Booktrust Children’s Books Obrázek 19 – Murova čítáren Obrázek 20 – Story Place – hlavní nabídka Obrázek 21 – Registrace v redakčním systému Webnode Obrázek 22 – Průvodce registrací v systému Webnode Obrázek 23 – Editace webu Obrázek 24 – Statistiky přístupu Obrázek 25 – Dětská knihovna Hodonín Tabulka 1 – Zdařilé prezentace - zhodnocení Tabulka 2 – Středně zdařilé prezentace – zhodnocení Tabulka 3 – Nevydařené prezentace – zhodnocení 70

Příloha č. 2 – Ostatní dětské weby knihoven ČR Knihovna Jiřího Mahena v Brně - http://www.kjm.cz/mali-ctenari Knihovna manželů Tomanových Rožmitál http://www.knihovna.tremsinsko.cz/index.php?what=47_0&lng=cz Knihovna města Ostravy - http://cms.kmo.cz/www/cl-900/6-pro-deti/ Knihovna V. Štěcha Slaný - http://knihovnaslany.librisek.cz/ Městská knihovna A.Marka Turnov - http://knihovnaturnov.librisek.cz/ Městská knihovna Beroun - http://www.knihovnaberoun.cz/ Městská knihovna Česká Lípa - http://www.knihovna-cl.cz/Pro-deti/240.html Městská knihovna Frýdek-Místek http://www.mkmistek.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=126&Itemi d=77&lang=cs Městská knihovna Hořice - http://www.horice.org/knihovna/index.php?pid=20 Městská knihovna Jindřichův Hradec - http://www.knihjh.cz/index.php?stranka=prodeti Městská knihovna Ladislava z Boskovic - http://www.mkmt.cz/detsky_aktuality.html Městská knihovna Lysá nad Labem - http://knihovnalysa.librisek.cz/ Městská knihovna Nová Paka - http://www.knihovna.munovapaka.cz/ Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší - http://mkrtyne.librisek.cz/ Městská knihovna Šumperk http://www.knihovnaspk.cz/detske/index.phtml?action=kronika

71

Ústav českého jazyka a literatury

Recommend Documents