Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Uplatnění PPP projektů v České republice Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.
Brno 2013
Bc. Petra Valová
Děkuji především vedoucímu diplomové práce doc. JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za odborné vedení a věnovaný čas. Dále děkuji Ing. Tomáši Janebovi (prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury) za rady a ochotu odpovídat na moje dotazy.
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Uplatnění PPP projektů v České republice zpracovala samostatně pod vedením doc. JUDr. Ing. Radka Jurčíka, Ph.D. a s pouţitím zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 28. dubna 2013
__________________
Abstract Valová, P. Application of PPP projects in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2013. This thesis deals with PPP projects in the Czech Republic as a way of providing public infrastructure and public services. The aim of this thesis is to introduce the concept of Public Private Partnership (PPP) and to evaluate the situation of PPP projects in the Czech Republic. This work aims to show the benefits that this method brings, but also the obstacles that complicate the use of this method. Finally, it is noted that the PPP is a suitable alternative to standard public contract for the provision of public infrastructure and public services. Finally, it is given its final assessment and recommendations to enhance the success of PPP projects in the Czech Republic. Keywords Public Private Partnership, participants, types and phases of PPP projects, risks, funding, advantages and disadvantages, PPP projects in the Czech Republic
Abstrakt Valová, P. Uplatnění PPP projektů v České republice. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se věnuje PPP projektům v České republice jako způsobu poskytování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb. Cílem diplomové práce je představit pojem Public Private Partnership (PPP) a zhodnotit situaci v oblasti PPP projektů v České republice. Práce se snaţí ukázat výhody, které tento způsob přináší, ale také překáţky, které komplikují vyuţívání této metody. Závěrem je uvedeno, zda je PPP vhodnou alternativou klasické veřejné zakázky pro poskytování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb. Nakonec je provedeno závěrečně zhodnocení a doporučení k posílení úspěšnosti PPP projektů v České republice. Klíčová slova Partnerství veřejného a soukromého sektoru, účastníci, typy a fáze PPP projektů, rizika, financování, výhody a nevýhody, PPP projekty v České republice
Obsah
9
Obsah 1
Úvod
13
2
Cíl práce a metodika
15
3
Vymezení důleţitých pojmů
16
4
5
3.1
Veřejný statek .......................................................................................... 16
3.2
Veřejná sluţba .......................................................................................... 17
3.3
Veřejný sektor .......................................................................................... 17
3.4
Soukromý sektor ......................................................................................18
3.5
Veřejné finance ........................................................................................18
3.6
Infrastruktura .......................................................................................... 19
3.7
Projekt ..................................................................................................... 20
Úvod do problematiky PPP 4.1
Definice PPP ............................................................................................ 21
4.2
Historie PPP projektů ............................................................................. 23
4.3
Účastníci PPP projektů ........................................................................... 24
4.4
Typy PPP projektů .................................................................................. 26
4.5
Fáze PPP projektů ................................................................................... 30
Rizika PPP projektu
32
5.1
Definice rizika ......................................................................................... 32
5.2
Rizika u PPP projektů ............................................................................. 33
5.3
Řízení rizik .............................................................................................. 34
5.3.1
Identifikace rizik ............................................................................. 35
5.3.2
Ocenění rizik ................................................................................... 35
5.3.3
Alokace rizik .................................................................................... 36
5.3.4
Ošetření rizik ................................................................................... 38
5.3.5
Průběţný monitoring a kontrola..................................................... 38
5.4 6
21
Dělení rizik .............................................................................................. 39
Financování PPP projektů
46
10
Obsah
6.1
7
Zdroje financování PPP projektů ........................................................... 46
6.1.1
Projekty financované z veřejných zdrojů ....................................... 46
6.1.2
Projekty financované ze soukromých zdrojů ................................. 46
6.1.3
Kombinace soukromých a veřejných zdrojů ................................... 47
6.1.4
Financování prostřednictvím evropských fondů ........................... 48
PPP projekty v České republice
50
7.1
Právní zabezpečení PPP projektů ........................................................... 50
7.2
Institucionální zabezpečení PPP projektů ..............................................52
7.3
Příklady PPP projektů ............................................................................. 55
8
PPP projekty v Evropské unii
83
9
Výhody a nevýhody PPP projektů
85
9.1
Výhody .....................................................................................................85
9.2
Nevýhody ................................................................................................ 89
10 Závěr
91
11
Literatura
95
A
Rozdělení finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti
102
Příprava projektu PPP krok za krokem
103
B
Seznam obrázků
11
Seznam obrázků Obr. 1 Třídění ekonomických statků
16
Obr. 2
19
Vývoj státního dluhu v letech 2000 – 2011
Obr. 3 PPP projekty územních samosprávných celků – podíl na celkovém objemu koncesních projektů ke dni 17. 2. 2012
23
Obr. 4
Schéma smlouvy o PPP
26
Obr. 5
Typy PPP projektů dle zapojení a odpovědnosti
29
Obr. 6
Schéma procesu PPP
31
Obr. 7
Míra přenosu rizika v závislosti na typu projektu
34
Obr. 8
Optimální přenos rizik na soukromého partnera
37
Obr. 9
Rizika v závislosti na fázi projektu
39
Obr. 10
Stavební úseky dálnice D3
56
Obr. 11 Evropský PPP trh v letech 2003 – 2012 podle hodnoty a počtu projektů
83
Obr. 12 Země s největší hodnotou a největším počtem PPP projektů
84
Obr. 13 PPP projekty v jednotlivých oblastech podle hodnoty a počtu transakcí
84
Obr. 14 Financování při vyuţití konceptu PPP a veřejné zakázky
86
Obr. 15 Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v České republice v letech 2004 aţ 2012
89
12
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1 Základní typy PPP projektů podle role veřejného a soukromého sektoru
28
Tab. 2
Vzorový příklad matice rizik
35
Tab. 3
Strategie
38
Tab. 4
Nástroje a mechanismy přenosu rizika u PPP projektů
45
Úvod
13
1 Úvod Diplomová práce se zabývá uplatněním PPP projektů v České republice. Pojem Public Private Partnership (PPP), který v překladu znamená partnerství veřejného a soukromého sektoru, je známý téměř ve všech zemích. Jedná se o situaci, kdy konkrétní veřejnou infrastrukturu nebo veřejnou sluţbu nezajišťuje přímo veřejný sektor, ale naopak sektor soukromý. Podstatou partnerství je smluvní vztah mezi veřejným a soukromým sektorem. Jedná se o rovnocenné a dobrovolné partnerství. Kaţdý sektor plní a odpovídá za úkoly, které dokáţe zajistit efektivněji a na které je lépe vybaven. Public Private Partnership (PPP) je zaloţen na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Pokud tato spolupráce funguje efektivním způsobem, přináší výhody oběma sektorům. Mezi ty největší výhody patří, ţe rizika jsou řízena tím sektorem, který je dokáţe lépe obstarat. Další výhodou pro veřejný sektor můţe být niţší potřeba počátečních financí a dále platba za sluţbu aţ v momentě dokončení. Soukromý sektor můţe při realizaci projektů formou PPP vyuţít svých znalostí a dovedností. Soukromý sektor je motivován ziskem, snaţí se tedy o sniţování nákladů. Činnost soukromého sektoru je většinou efektivnější neţ veřejného sektoru. Soukromý sektor tedy nabízí realizaci veřejné infrastruktury nebo veřejné sluţby efektivněji, rychleji a kvalitněji. Veřejný sektor se musí snaţit o zabezpečení vyrovnaného rozpočtu a zároveň nezastavit rostoucí trend ekonomiky. Veřejný sektor se potýká s nedostatkem veřejných prostředků na financování veřejných potřeb. V dnešní ekonomicky sloţité době je tedy obtíţné financovat především velké projekty, mezi které můţeme zařadit například výstavby dálnic, věznic, apod. Vlády zemí musí hledat způsoby, jak v dostatečném mnoţství a kvalitě zajistit veřejnou infrastrukturu a veřejné sluţby. Proto je vhodné do zajišťování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb zapojovat soukromý sektor, který pomůţe s financováním a u některých typů PPP projektů i s následným provozem a údrţbou. Ve světě bylo realizováno jiţ velké mnoţství PPP projektů. Některé byly úspěšné, jiné méně úspěšné. V posledních letech dochází k zapojování soukromého sektoru při zajišťování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb stále častěji. Cílem této spolupráce je efektivnější a kvalitnější poskytování veřejných statků a sluţeb. Jelikoţ soukromý sektor disponuje většími znalostmi a zkušenostmi, dosahují sluţby poskytované soukromým partnerem vyšší kvality a efektivity. Peněţní příjmy, které poplynou soukromému sektoru z realizace projektu, ho motivují k rychlejší a levnější realizaci. Vedle výhod však PPP projekty přináší i rizika. Důkazem mohou být u nás první projekty, které nedopadly úspěšně. V mnoha zemích se však PPP projekty běţně realizují. K zemím s největšími zkušenostmi v oblasti PPP projektů patří Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Země s úspěšně realizovanými PPP projekty by se mohly stát cennými zdroji informací a zkušeností.
14
Úvod
V České republice se diskutuje o výhodách, rizicích, překáţkách, obavách, očekáváních, zahraničních příkladech, legislativní a politické připravenosti. Názory účastníků PPP projektů jsou různé. Většinou jsou zaloţeny jen na teoretických základech, protoţe praktické zkušenosti v České republice téměř chybí. V České republice vznikly organizace, které přispívají k podpoře rozvoje PPP projektů. K těmto organizacím patří PPP Centrum zřízení Ministerstvem financí České republiky. Další organizace je Asociace pro rozvoj infrastruktury. Obě organizace se zaměřují na rozšiřování povědomí o problematice PPP projektů. PPP projekty se tak začínají v České republice stávat všeobecně známými, coţ je pro jejich rozvoj velice důleţité. PPP projekty mají řadu zastánců i odpůrců. K PPP projektům se pojí i mnoho mýtů, které plynou zejména z nepochopení základních principů. Za jeden z takových mýtů je moţné povaţovat názor, ţe PPP bylo příčinou řady neúspěšných projektů v České republice (například dálnice D3 nebo Ústřední vojenská nemocnice Praha). Selhání však bylo příčinou špatné přípravy. PPP projekt často ukáţe nedostatky jiţ během přípravy či podávání nabídek. Hlavní příčinou nerealizované dálnice D3 je nedostatečná připravenost projektu, kdy nedošlo k vykoupení pozemků. U Ústřední vojenské nemocnice byli důvodem častá změna zadání projektu, nesouvislost rozhodnutí, nepotřebnost projektu a finanční krize během přípravy projektu. Objevují se i názory, ţe PPP je příliš sloţité na přípravu. To samé však zadavatelé tvrdili při přechodu na Zákon o zadávání veřejných zakázek. Po několika zvládnutých zakázkách jiţ tento názor zastávalo jen nepatrné procento zadavatelů. Zcela jistě je Public Private Partnership sloţitější neţ klasická veřejná zakázka, ale zároveň nám přináší přidanou hodnotu. PPP projekty se zabývají tím, jak bude projekt provozován, kolik bude provoz stát, s jakými náklady bude spojen v následujících letech, jaká rizika selhání projektu hrozí, v jakém stavu se bude nacházet infrastruktura po uplynutí koncesní smlouvy. Zároveň nám tedy na rozdíl od klasické veřejné zakázky přináší více.
Cíl práce a metodika
15
2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je představit pojem Public Private Partnership (PPP) jako způsob zajišťování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb a zhodnotit situaci v oblasti PPP projektů v České republice. Práce se snaţí ukázat výhody, které tento způsob přináší, ale také překáţky, které komplikují vyuţívání této metody. Cílem rozhodně není dokázat, ţe PPP je výhodnější neţ klasická veřejná zakázka, i kdyţ v některých částech práce ukáţu rozdíly mezi těmito dvěma způsoby. Srovnání je moţné provádět pouze u jednotlivých projektů (nikoliv obecně). Závěrem uvedu, zda je PPP vhodnou alternativou klasické veřejné zakázky pro poskytování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb. Získané poznatky pouţiju pro závěrečné zhodnocení a doporučení k posílení úspěšnosti PPP projektů v České republice. V diplomové práci se budu věnovat PPP projektům v České republice jako způsobu poskytování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb. Na toto téma existují velmi rozdílné názory. V práci nejprve zmíním důleţité pojmy související s PPP (veřejný statek, veřejná sluţba, veřejný sektor, soukromý sektor, veřejné finance, infrastruktura a projekt). Následně se zaměřím na samotnou problematiku PPP. Nejprve uvedu pro pochopení definici pojmu PPP a historii vzniku. Dále zmíním, kdo můţe být účastníkem PPP projektů, typy a fáze PPP projektů. Další části práce budu věnovat rizikům, které se v projektech typu PPP mohou objevit a způsobu financování PPP projektů včetně moţnosti vyuţití fondů Evropské unie. V práci bude uvedeno jak právní, tak i institucionální zabezpečení PPP projektů v České republice a příklady PPP projektů plánovaných, realizovaných a ukončených v České republice (doprava, školy, nemocnice, úřady, soudy, atd.). V této části práce budu pro srovnání také uvádět úspěšně realizované projekty v zahraničí. Nakonec budou v práci zmíněny výhody a nevýhody PPP projektů. Diplomová práce můţe přispět k diskusi s cílem posílit vzájemnou informovanost a důvěru. Prvním krokem při zpracování diplomové práce bylo nastudování odborné literatury (včetně zahraniční) týkající se PPP projektů. Při zpracování práce byly dále pouţity především metodické příručky a dokumenty institucí, které se problematikou PPP zabývají (zejména Asociace pro rozvoj infrastruktury, Ministerstva financí České republiky, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky). Nejprve jsem se tedy seznámila s danou problematikou a provedla sběr informací o PPP projektech. Pomocí metody deskripce a metody analýzy jsou za účelem snadnější orientace v oblasti objasněny základní pojmy. Dále jsou v práci pouţity metody historická a syntézy. Diplomová práce je pro přehlednost rozdělena do několika částí. V poslední části diplomové práce označené jako závěr jsou shrnuty veškeré poznatky do jednoho celku.
16
Vymezení důleţitých pojmů
3 Vymezení důleţitých pojmů Kapitola se pro snazší orientaci v práci zabývá vysvětlením základních pojmů a pojmů úzce souvisejících s tématem, které budou v práci uţívány. Výklad je zaměřen na charakteristiku pojmu veřejný statek, veřejná sluţba, veřejný sektor, soukromý sektor, veřejné finance, infrastruktura a vysvětlení samotného pojmu projekt. Tyto pojmy úzce souvisí s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.
3.1 Veřejný statek Pro uspokojování lidských potřeb existují různé statky. Základní dělení je na volné statky a statky ekonomické. Volné statky jsou volně k dispozici. Za volné statky se nemusí platit, jejich trţní hodnota je tedy nulová. Jedná se například o vzduch. Nabídka ekonomických statků je omezená, je tedy potřeba o ně bojovat prostřednictvím ceny.
Obr. 1 Zdroj
Třídění ekonomických statků Peková, 2008
Vymezení důleţitých pojmů
17
Klíčová vlastnost veřejných statků se nazývá nevylučitelnost ze spotřeby. Nemůţeme tedy vyloučit kohokoliv z uţívání statku. Je to právě tato vlastnost, která nám poskytuje kritérium pro odlišení veřejných statků od statků soukromých. Takový statek, který je nevylučitelný ze spotřeby, musí být financován prostřednictvím daní. Další vlastností veřejných statků je nerivalita ve spotřebě. (Holman, 2001) Nerivalita znamená, ţe pokud statek spotřebuje jedna osoba, nesniţuje se tím dostupnost statku jiné osobě. Veřejné statky nemusí poskytovat státní podniky nebo státní úřady a instituce. Stát má moţnost tyto statky objednat u soukromých firem. Důvodem můţe být skutečnost, ţe zabezpečení veřejného statku soukromým sektorem je hospodárnější a kvalitnější. Např. státní silnice jsou financovány státem, ale stavěny soukromými firmami, které si objedná stát. O mnoţství veřejného statku je rozhodováno politickým rozhodnutím. Veřejným statkem je takový statek, který má být produkován, distribuován či financován (tedy souhrnně vyjádřeno zajišťován) veřejným sektorem. (Ostříţek, 2007)
3.2 Veřejná sluţba Ministerstvo vnitra České republiky podává definici veřejné sluţby jako sluţby poskytované, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy a slouţící k uspokojování potřeb občanů. Příjemci veřejné sluţby jsou tedy označeni občané. Garantem veřejné sluţby je stát, obec nebo jiný veřejnoprávní orgán v přenesené nebo samostatné působnosti. (Ostříţek, 2007) V případě veřejné sluţby se jedná o sluţby poskytované ve veřejném zájmu. Jedná se například o policii, justici, armádu, školství, kulturu, zdravotnictví, dopravu.
3.3 Veřejný sektor Veřejným sektorem se rozumí oblast společenské reality, která se nachází ve veřejném vlastnictví, v níţ se z politického hlediska rozhoduje veřejnou volbou a uplatňuje se v ní veřejná kontrola, přičemţ účelem fungování veřejného sektoru je naplňování veřejného zájmu a správa věcí veřejných. (Ochrana, 2001) Jeho instituce jsou buď částečně anebo úplně financovány z veřejného rozpočtu. (Hamerníková, Maaytová a kol., 2007) Ve veřejném sektoru vystupuje jako vlastník některý ze subjektů veřejné správy (veřejná správa je představována výkonem státní správy a samosprávy), který tento veřejný sektor navíc spravuje a řídí. Jako nejčastější důvody existence veřejného sektoru jsou uváděna trţní selhání a politická vůle vlád v zemi. (Ostříţek, 2007) Trţní selhání se tedy povaţují za důvod pro vládní zásahy. Veřejný sektor je financován z veřejných financí a zaměřuje se na cíle, které nejsou v zájmu soukromých subjektů. Veřejný sektor vykonává činnosti, jako jsou výroba a ná-
18
Vymezení důleţitých pojmů
kup statků a sluţeb, regulace a dotace soukromých výrobců, přerozdělování příjmů.
3.4 Soukromý sektor Soukromý sektor se vyznačuje jednoznačně definovaným vlastnickým právem fyzické či právnické osoby, která má právo se svým vlastnictvím nakládat, spravovat jej a jinak o něm rozhodovat. Má však jednoznačně daná práva a povinnosti. Jedním ze základních důvodů existence soukromých společností je zisk. Jejich figurování v neziskovém sektoru je podmíněno dotacemi nebo daňovými úlevami. (Ostříţek, 2007) Soukromý sektor je tedy fyzická nebo právnická osoba, které investuje finanční prostředky dle svého uváţení. Jedná však za účelem dosaţení zisku. Soukromé vlastnictví je efektivnější neţ vlastnictví veřejné. Vlastnictví je soubor vlastnických práv. Je to zejména právo vlastněnou věc uţívat, mít z ní výnosy, právo ji pronajmout, právo ji prodat. U soukromého vlastnictví je vazba mezi náklady a výnosy zřetelná a pevná. Vlastník ví, ţe mu jeho majetek ponese výnosy, bude-li jej udrţovat v dobrém stavu, investuje do něj a stará se o něj. Naproti tomu státní nebo obecní rozpočet je „tavící kotel“, ve kterém se vazba mezi výnosy a náklady vytrácí. (Holman, 2001)
3.5 Veřejné finance Veřejné finance představují peněţní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a pouţitím peněţních prostředků spojených s činností veřejných institucí nebo s realizací funkcí veřejné správy. Jedním ze zúčastněných subjektů je vţdy stát či jeho sloţka. Součástí veřejných financí jsou veřejné výdaje a veřejné příjmy. Veřejné finance lze chápat jako prostředky a zdroje, ze kterých jsou obvykle financovány veřejné statky a veřejné sluţby. Veřejné finance charakterizují tři principy a to nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. (Ostříţek, 2007) Princip nenávratnosti znamená, ţe zaplacením daně, cla, poplatku atd. nevzniká nárok na protiplnění. Neekvivalentnost lze chápat tak, ţe objem plateb do systému neodpovídá čerpání. Dále pohyby peněz od soukromého k veřejnému sektoru musí být vynuceny zákonem. Z toho tedy vyplývá princip nedobrovolnosti. Jedná se o povinnou platbu (například zákonem stanovená povinnost platit daně). Veřejné finance jsou pojem, který slouţí k označení čistě finančních operací, vztahů a nástrojů realizace činností, kterými jsou veřejné zabezpečení veřejných statků, poskytování transferů nebo stimulace subjektů k určitému chování prostřednictvím dotací, daní či pokut. Veřejné finance lze tedy charakterizovat jako nástroj veřejných politik k realizaci jejich cílů. Z tohoto hlediska plní veřejné finance ve vztahu k veřejným politikám alokační, redistribuční a stabilizační funkce. (Hamerníková, Maaytová a kol., 2007) Alokační funkce spočívá v zabezpečení veřejných statků a řešení externalit v důsledku selhání trhu.
Vymezení důleţitých pojmů
19
U redistribuční funkce se jedná o zmírňování rozdílů v příjmech jednotlivých subjektů. Úkolem stabilizační funkce je zmírnění nebo vyhlazení výkyvů hospodářských cyklů. Termínem veřejné finance se označují specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na jedné straně a ostatními subjekty na straně druhé (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi, apod.). (Hamerníková, Maaytová a kol., 2007) Veřejné finance se zabývají tím, jak získat potřebné finanční prostředky a efektivně je pouţít na financování jednotlivých druhů státních zásahů. (Peková, 2008) Význam veřejného sektoru stále roste. Bez veřejného sektoru si dnes ekonomiku zemí nelze představit. V posledních desetiletích se projevuje ve vyspělých ekonomikách sklon k rozpočtovým deficitům.
Obr. 2 Zdroj
Vývoj státního dluhu v letech 2000 – 2011 Vlastní tvorba na základě dat z Českého statistického úřadu, 2012, online
Graf znázorňuje rostoucí zadluţení České republiky. V roce 2000 činil státní dluh 289,3 mld. Kč. V roce 2011 dosáhl dluh výše 1 499,4 mld. Kč. Oproti roku 2000 došlo ke zvýšení dluhu o více jak pětinásobek. Rostoucí zadluţení státu by mohlo být jedním z důvodů, proč vyuţít moţnosti spolupráce veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership) při poskytování veřejných sluţeb a veřejné infrastruktury.
3.6 Infrastruktura Infrastrukturu lze chápat jako soustavu materiálních zařízení, sítí a činností, které zajišťují veřejné statky a veřejné sluţby. Infrastruktura je o doručení základních sluţeb, které jsou nezbytné pro další ekonomický rozvoj. Jinak řečeno,
20
Vymezení důleţitých pojmů
infrastruktura je souhrnný název pro odvětví, sluţby a zařízení, jako jsou například silnice, vodovodní řad, kanalizace a další, které zajišťují předpoklady pro celkový ekonomický rozkvět. Její rozvoj je ukazatelem úrovně daného území či státu. (Ostříţek, 2007) Dříve bylo financování, budování a správa infrastruktury záleţitostí pouze veřejného sektoru. Počátkem 80. let 20. století se však začíná výrazněji pouţívat spolupráce veřejného a soukromého sektoru, kdy se tedy část aktivit přesunula na soukromý sektor. Ostříţek (2007) jako infrastrukturu zahrnuje následující typy zařízení a sluţeb: doprava – např. silnice, dálnice, veřejná doprava, ţeleznice, mosty, lodní doprava, přístavy, cyklistické stezky, veřejné sítě – např. vodovodní řad, kanalizace, telekomunikace, internet, rádiové a televizní vysílání, zemní plyn, elektrický proud, veřejné sluţby – např. policejní ochrana, poţární ochrana, komunální odpady, vězeňská zařízení, nápravná zařízení, národní sluţby – např. národní obrana, poštovní sluţby, měnový, bankovní a finanční systém, sociální sítě – např. veřejné vzdělávání, výzkum a vývoj, veřejná knihovna, nemocnice, pečovatelské domy, kultura, ţivotní prostředí, péče o děti. Většina lidí povaţuje infrastrukturu za samozřejmost. Její důleţitost si většinou uvědomí aţ v případě výluky. Infrastruktura se obvykle vyuţívá velmi dlouhou dobu (několik desetiletí). Nejčastěji je financována ze státního rozpočtu, většinou prostřednictvím daní. I přesto je moţný podíl na financování (mýta, poplatky za svoz komunálního odpadu, poplatky za připojení elektrické sítě, poplatky za odběr, apod.).
3.7 Projekt Podle normy ISO 10006 je projekt jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosaţení cíle, který vyhovuje specifickým poţadavkům včetně omezení daných časem, náklady a zdroji. (Ostříţek, 2007) Projekt je chápán jako proces plánování a řízení rozsáhlých operací včetně projektové dokumentace. Projekt se dá identifikovat charakteristickými vlastnostmi. Projekt vţdy sleduje konkrétní cíl. K dosaţení tohoto cíle definuje vlastní strategii. Projekt určuje nutné zdroje, náklady, a také přínosy jeho realizace. Projekt je vţdy jedinečný, provádí se pouze jednou. Projekt se povaţuje za neopakovatelný, i podobný projekt má odlišnosti, nejedná se o periodicky se opakující činnost. Projekt je dočasný, má daný začátek i konec. Projekt není předem úspěšný, je nutná sebereflexe projektu v rámci změn vnitřních a vnějších podmínek. (Ostříţek, 2007)
Úvod do problematiky PPP
21
4 Úvod do problematiky PPP 4.1 Definice PPP Pojem PPP vychází ze zkratky anglického názvu Public Private Partnership, která v českém překladu vyjadřuje partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo veřejně-soukromá partnerství. PPP označuje spolupráci mezi minimálně dvěma subjekty, kdy alespoň jeden pochází z veřejného sektoru a alespoň jeden ze soukromého sektoru. Cílem této spolupráce je vyuţití zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné sluţby nebo veřejné infrastruktury. Zjednodušeně se tedy jedná o vztah, kdy veřejný sektor vybere na základě zákonem stanových postupů soukromého partnera. Veřejný sektor tedy činnosti nezajišťuje vlastními zdroji, tyto činnosti místo něj zajistí soukromý sektor. Pro PPP projekty je typický dlouhodobý smluvní vztah, který se většinou pohybuje v rozmezí 5 aţ 30 let. Při tomto vztahu soukromý sektor s veřejným sektorem sdílejí uţitky a rizika, která z tohoto vztahu vyplývají. Odpovědnost za rizika nese ta strana, která je dovede lépe řídit. Smluvní vztah mezi veřejným a soukromým sektorem vzniká především z důvodu úspory nákladů. V oblasti spolupráce veřejného a soukromého sektoru patří k zemím s největšími zkušenostmi Velká Británie. Veřejný sektor dále vyuţívá PPP projekty z důvodu získání kvalitnějších sluţeb, které budou poskytovány efektivněji a financovány buď zcela nebo částečně soukromým sektorem. Dochází k propojení cílů veřejného sektoru s cíli soukromého sektoru. V různých státech bývá chápán různě – od privatizace státem vlastněných podniků, přes veřejné zakázky a koncesní smlouvy aţ po soukromoprávní nakládání s majetkem veřejných korporací. (Jurčík, 2008) I kdyţ v České republice není pojem PPP právně definován, existuje mnoho definic tohoto termínu. Ani na úrovni Evropské unie neexistuje jednoznačná definice pojmu PPP. V dubnu roku 2004 byla Evropskou komisí přijata Zelená kniha o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o veřejných zakázkách a koncesích (2004, online), která uvádí, ţe termín Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) není na úrovni Společenství právně definován. Tímto pojmem se obecně označují formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údrţby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné sluţby. Podle PPP Centra ČR označuje PPP obecný pojem pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklou za účelem vyuţití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných sluţeb. (Ostříţek, 2007) Podle Ostříţka (2007) je Public Private Partnership smluvně upravené partnerství veřejného a soukromého sektoru vedoucí k zajištění veřejné infrastruktury a sluţeb a vyuţívající schopností obou partnerů pomocí nejvhodnější moţné alokace zdrojů, odpovědnosti a rizik k tomu odpovídajících příjmů.
22
Úvod do problematiky PPP
Podle OECD PPP zahrnuje způsob, jakým soukromý sektor poskytuje infrastrukturu a sluţby, které byly tradičně poskytované vládou, jako jsou nemocnice, školy, věznice, silnice, mosty, tunely, ţelezní, vodovodní a kanalizační zařízení. (OECD, 2007, online) Asociace pro rozvoj infrastruktury označuje pojem PPP jako formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údrţby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné sluţby. PPP popisuje širší skupinu projektů, na nichţ se společně podílí soukromý a veřejný sektor, a které směřují k uspokojování sluţeb tradičně zajišťovaných veřejným sektorem. (Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2012a, online). Stejná definice je součástí Zelené knihy o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o veřejných zakázkách a koncesích. V rámci PPP jsou subjekty veřejného sektoru partnerem a zákazníkem soukromého sektoru, od něhoţ nakupují sluţby. Soukromý sektor na své náklady zajistí veřejnou sluţbu (infrastrukturu) a stát/kraj/obec jako klient platí pravidelné poplatky nebo vytvoří podmínky pro platby aţ do doby ukončení smluvního vztahu na principu PPP. (Ministerstvo financí ČR, 2005a, online) Jak jiţ uvádím výše, definic pojmu PPP existuje mnoho. Všechny však mají společné prvky, kterými jsou především: poskytování veřejných sluţeb a veřejné infrastruktury ve spolupráci se soukromým sektorem, smluvně upravená spolupráce, rozdělení rizik, převedení sluţby či infrastruktury zpět do vlastnictví veřejného sektoru. Důleţitá je ekonomická výhodnost PPP projektu. Projekt musí veřejnému sektoru přinášet vyšší hodnotu za peníze. Poskytnutí veřejné sluţby nebo infrastruktury soukromým sektorem tedy musí být za niţší náklady, neţ kdyby veřejnou sluţbu nebo infrastrukturu zajistil veřejný sektor sám. V opačném případě nemá význam projekt formou PPP realizovat. Jiţ v přípravné fázi projektu je potřeba se ekonomickou výhodností projektu zabývat. Vyuţívá se k tomu komparátor veřejného sektoru (PSC) a hodnota za peníze (VfM). PPP však nelze pouţít pro jakýkoliv projekt. Realizaci PPP projektů je moţné pouţít například u dopravní infrastruktury (silnice, dálnice, mosty, tunely, letiště, ţeleznice, apod.), zdravotnictví (nemocnice, laboratoře, apod.), školství (jídelny, ubytovací kapacity, apod.), obrany a bezpečnosti (vojenské a justiční areály, trenaţéry, apod.), sportovního vyţití (sportovní areály, cyklotrasy, apod.), ţivotního prostředí (vodohospodářství, odpadové hospodářství, energetika, apod.), technických sluţeb (veřejné osvětlení, komunální odpad, apod.), sociální sluţby (dětské domovy, domovy důchodců, apod.). Naopak například policie nebo poţární ochrana nejsou vhodné pro zajištění formou PPP projektu. Jejich výkon je zákonem svěřen státu. Další oblastí nevhodnou pro PPP projekty jsou informační technologie. V této oblasti
Úvod do problematiky PPP
23
dochází k rychlému vývoji a jsou tedy nutné investice do inovací. Nejedná se o oblast vhodnou k dlouhodobému smluvnímu vztahu. Přesto, ţe potenciál pro PPP projekty je jak pro municipální, tak i pro celostátní úroveň, tak v České republice se většina projektů PPP zatím realizovala na regionální úrovni. Ke 12. dubnu 2012 činí předpokládaná hodnota předmětu koncesních smluv uzavřených územními samosprávnými celky v čisté současné hodnotě cca 52 miliard Kč. (Ministerstvo financí ČR, 2012a, online)
Obr. 3 PPP projekty územních samosprávných celků – podíl na celkovém objemu koncesních projektů ke dni 17. 2. 2012 Zdroj Vlastní tvorba na základě dat z Ministerstva financí ČR, 2012b, online
4.2 Historie PPP projektů Přestoţe k definici veřejně-soukromých partnerství došlo teprve nedávno, nejsou historicky zcela novým hospodářským fenoménem. Monopolně zaměřené koncese byly právním nástrojem vyuţívaným jiţ ve starém Římě nebo ve středověku přemyslovskými panovníky (například výběr daní či cel). Původně také slouţily k udělování zvláštních a exkluzivních hospodářských práv, např. práva vařit pivo. V pozdějších dobách se s nimi setkáváme například u poštovních sluţeb Thurn-Taxisů ve Svaté římské říši nebo při soukromé výstavbě ţeleznic v Evropě v 19. století. (Šíp, 2005) Celosvětově proces programového zapojování soukromého sektoru do poskytování veřejných sluţeb překročil rámec pokusů aţ ke konci osmdesátých let minulého století. (Šíp, 2005) Počátky systematického pouţívání schématu PPP spatřujeme v době, kdy si liberální směry v ekonomii upevňují svoji pozici. Státem, který je kolébkou partnerství veřejného a soukromého sektoru, je Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Časově zařazujeme počátky pouţívání PPP do osmdesátých let dvacátého století. V roce 1979 vstupuje do čela vlády Velké Británie a Severního Irska tehdy 53letá Margaret Thatcherová. Tento okamţik se stal počátkem reforem v anglické ekonomice, která se do té doby
24
Úvod do problematiky PPP
potýkala se značnými problémy – s rostoucí inflací, strukturálními potíţemi a celkovým poklesem ekonomické úrovně a s tím souvisejícím poklesem v ţebříčku ekonomicky nejvýkonnějších států. Bylo tedy přistoupeno k reformám ozdravujícím ekonomiku. Nejdůleţitější sloţkou reformy je privatizace, která dala vzniknout konceptu PPP a jeho hojnějšímu vyuţívání. (Ostříţek, 2007) V poslední době se prosazují v celosvětovém měřítku především proto, ţe postupně klesá role veřejného sektoru v ekonomice i daňová kvóta, a naopak vzrostl tlak na vyrovnanost veřejných rozpočtů. (Šíp, 2005) V posledním desetiletí se role soukromého sektoru ve financování a provozování infrastruktury výrazně rozšířila. Projekty PPP se osvědčily v Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku a Austrálii, ale i v řadě rozvíjejících se zemí, např. Chile a Jiţní Africe. Nyní se jedná jiţ o tisíce projektů uskutečněných kaţdoročně v celém světě. (Šíp, 2005) Francie má mnoho úspěšně fungujících projektů, které byly realizovány formou PPP projektů. Příkladem zapojení soukromého sektoru do infrastruktury ve Francii byl 160 km dlouhý Suezský průplav. Ve Velké Británii bylo nejvíce kapitálu investováno do dopravní infrastruktury. Prvním z projektů v oblasti dopravní infrastruktury patří ve Velké Británii komplex přemostění Temţe u Dartfordu, který se skládá ze dvou tunelů a čtyřproudového mostu, který je nedílnou součástí obchvatu Londýna. Dalším příkladem můţe být čistírna odpadních vod v Jiţní Austrálii. (Grimsey, Lewis, 2004) V České republice byla politika PPP formulována vládou České republiky usnesením č. 7 ze dne 7. ledna 2004, kdy byla schválena Politika partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice. Mohlo by se zdát, ţe takové usnesení a odhodlání vlády České republiky spustilo několik vln PPP projektů, které by dnes měly být jiţ v provozní fázi. Tento optimistický scénář ovšem nenastal a to především z důvodů nepřipravenosti legislativy, neexistence jednotných metodik, nezkušenosti s těmito projekty a nedůvěry v nový způsob realizace veřejných projektů a zčásti byla důvodem i politická ochota. (Ostříţek, Kouba, 2011)
4.3 Účastníci PPP projektů Projektu se účastní minimálně dvě smluvní strany, přičemţ jedna z nich musí zastupovat veřejný sektor, tedy vládu, lokální vládu, popř. municipalitu, a druhá musí pocházet ze soukromého sektoru. (Ostříţek, 2007) Účastníky PPP projektů jsou tedy minimálně veřejný sektor a subjekt zastupující soukromý sektor. Tito účastníci uzavřou smluvní vztah, ve kterém vymezí povinnosti a pravomoci jednotlivých stran. Při realizaci PPP projektů se většinou zapojuje větší počet smluvních stran. Grimsey a Lewis (2004) uvádí, ţe účastníky projektů můţe být veřejný sektor, subjekty zajišťující zdroje, subdodavatelé, poradci, ratingové agentury, pojišťovny. Stejně tak vymezují i role těchto účastníků.
Úvod do problematiky PPP
25
Dále se do PPP projektů můţe zapojit zvláštní projektová společnost, která propojuje zúčastněné firmy a informuje o jednotlivých krocích a způsobech realizace projektu. (Ostříţek, 2007) Mezi účastníky PPP projektů tedy patří: Zadavatel – např. vláda, kraj, obec, státní podniky. Jedná se o zástupce veřejného sektoru. Zodpovídá za stanovení cílů. Dohlíţí na bezproblémovou realizaci a financování projektu. Zvláštní projektová společnost (SPV – Special Purpose Vehicle) – samostatná společnost, která zastupuje konsorcium vytvořené ze soukromých firem participujících na realizaci projektu, jejímţ úkolem je vystupovat jako reprezentant soukromého sektoru při podpisu smlouvy se zástupcem veřejného sektoru. SPV je tedy účelově zaloţená společnost zajišťující realizaci a správu projektu po celou dobu jeho ţivotnosti. (Ostříţek, Kouba, 2011). Jedná se tedy o mezičlánek mezi veřejným a soukromým sektorem. Poradce – finanční, technické a právní poradenství a to jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor. (Grimsey, Lewis, 2004). Je poţadavek, aby poradci byli nezávislí. Příkladem v České republice můţe být například Asociace pro rozvoj infrastruktury, PPP Centrum, pracovník Ministerstva financí ČR, pracovník odboru pro realizaci veřejných projektů, pracovník firmy mající zkušenosti s PPP projekty. Subjekty zajišťující zdroje – buď se jedná o vkladatele zdrojů do SPV, kdy hovoříme o vlastním financování, nebo o banky a jiné finanční instituce, které jsou ochotny za úplatu dočasně poskytnout své peníze. (Ostříţek, 2007) Subdodavatelé – jejich úkolem je doručit materiál nebo sluţbu podle dodavatelské smlouvy. Ve smlouvě je určen i způsobu úhrady. Pojišťovny, ratingové agentury – ratingová agentura má obvykle za úkol ohodnotit projekt a jeho realizátora z hlediska kreditního rizika a schopnosti hradit v budoucnu své závazky. Můţe doporučit určité změny v projektu, které usnadní a umoţní i jeho zlevnění. Rolí pojišťovacích společností je sníţit moţný dopad negativní nahodilé události. (Ostříţek, 2007) Na schématu je vidět, ţe na realizaci PPP projektů se podílí velké mnoţství subjektů. Vztahy jednotlivých subjektů jsou provázány. Oboustranné šipky představují vzájemné závazky. Například mezi hlavními partnery, kterými jsou veřejný sektor a SPV, kdy SPV se zavazuje doručit veřejnou sluţbu a to za úplatu, kterou poskytne veřejný sektor. Obdobný závazek platí v případě bank a investorů, kteří poskytnou zdroje a poţadují navrácení s prémií. V případě investora se můţe jednat o výplatu formou dividend. Banky poţadují splátky navýšené o úroky.
26
Úvod do problematiky PPP
Obr. 4 Zdroj
Schéma smlouvy o PPP Ostříţek, 2007
4.4 Typy PPP projektů Rozlišuje se několik typů PPP projektů, které se liší podle velikosti zapojení soukromého sektoru a podle rozdělení rizik na soukromý a veřejný sektor. Parametry jednotlivých projektů bývají uvedeny ve smlouvách uzavřených mezi soukromým a veřejným sektorem. Ze smlouvy tedy zjistíme, jakou část rizika nese veřejný a jakou část soukromý sektor, o jaká rizika se jedná, jak bude rozloţeno financování projektu a také kdo se stane majitelem po ukončení projektu. Podle Ostříţka (2007) se rozlišuje pět základních typů PPP projektů, které se liší především mírou zapojení soukromého sektoru a mírou rozdělení rizika veřejného a soukromého sektoru:
DBB (Design-Bid-Build) – navrhni-nabídni-postav, OM (Operation and Maintenance) – správa a údrţba, BOT (Build-Operate-Transfer) – postav-spravuj-převeď, DBFO (Design-Build-Finance-Operate) – navrhni-postav-financuj-spravuj, BOO (Build-Own-Operate) – postav-vlastni-spravuj.
DBB (Design-Bid-Build) V prostředí České republiky je nejsnadněji přirovnatelný ke klasickému pojetí veřejné zakázky. Privátní partner tedy na výzvu a zadání veřejné autority navrhne řešení projektu, nabídne jej zadavateli a poté vybuduje poţadovanou infrastrukturu, která je jiţ od počátku ve vlastnictví zadavatele. Za to obdrţí předem stanovenou platbu. Předpokládá se zapojení více nezávislých soukromých partnerů. Případná rizika nese ten, kdo je zodpovědný za danou fázi projektu. Veřej-
Úvod do problematiky PPP
27
ný sektor je zodpovědný pouze za financování, správu a údrţbu infrastruktury. Soukromé subjekty jsou na sobě nezávislé a nepropojené. Pokud jsou soukromé subjekty propojeny v konsorciu, joint ventures nebo jiném organizačním rámci, hovoříme o typu projektu DB (Design-Build). (Ostříţek, 2007) Veřejný sektor podá výzvu. Na základě této výzvy navrhne soukromý sektor řešení a toto řešení nabídne zadavateli. Poté soukromý sektor vybuduje poţadovanou infrastrukturu, která je hned od počátku ve vlastnictví zadavatele. V tomto typu PPP projektu dochází k nejmenšímu zapojení soukromého sektoru. OM (Operation and Maintenance) Správu a údrţbu infrastruktury zajišťuje soukromý sektor. Vlastnictví aktiva zůstává na straně veřejného partnera. Veřejný sektor tímto zapojuje potenciál privátního partnera, který se snaţí vytěţit co nejvíce ze svých dosavadních zkušeností. Platby za tyto sluţby mohou být v zásadě dvojího druhu. První moţností jsou klasické fixní splátky. Druhým typem je vyuţití tzv. motivační sloţky platby, která je k fixní platbě připojena v případě dosaţení určité úrovně sluţeb nebo zavedení inovačních procesů či technologií, popř. dosaţení stanoveného cíle. (Ostříţek, 2007) Vlastnictví zůstává na straně veřejného sektoru. Soukromý sektor infrastrukturu pouze poskytuje a udrţuje po určitou dobu, která je dána ve smlouvě. V tomto typu projektu dochází k většímu zapojení soukromého sektoru neţ v předchozím typu projektu. Důvodem pro vyuţití tohoto typu projektu je skutečnost, ţe soukromý sektor má větší zkušenosti, které mu umoţní sníţit náklady a zlepšit výsledky. BOT (Build-Operate-Transfer) Velmi rozšířený typ PPP projektů. Zodpovědnost za přípravu, realizaci, správu a údrţbu ponechává na jednom subjektu. Detailní znalost všech fází projektu jedním subjektem sniţuje riziko neočekávaných událostí a případných překvapení. Financování je formou splátek podle splátkového kalendáře. Výjimečně je moţné se setkat s konceptem BTO (Build-Tranfer-Operate), který se liší především v tom, ţe jakmile je na náklady soukromého sektoru vybudována infrastruktura, je úplatně předána do vlastnictví zadavatele, který platby provádí podle splátkového kalendáře v rámci plateb za dostupnost veřejné sluţby. (Ostříţek, 2007) Soukromý partner postaví příslušné veřejné zařízení a provozuje je po určenou dobu na základě smlouvy s veřejným partnerem (zadavatelem), a na konci této doby (BOT), případně ihned po dokončení výstavby (BTO) je vlastnicky převede na zadavatele. (Šíp, 2005) Soukromý sektor infrastrukturu postaví, provozuje a zajišťuje finanční prostředky. V případě soukromého financování jsou však veškeré náklady v konečném důsledku hrazeny konečným uţivatelem. Můţe se jednat o vybírání mýtného nebo jiného podobného poplatku. Po postavení infrastrukturu vlastní,
28
Úvod do problematiky PPP
udrţuje a spravuje po určitou dobu. Po skončení sjednané doby dojde k převodu vlastnictví na veřejný sektor. DBFO (Design-Build-Finance-Operate) Přenos odpovědnosti za návrh, projekt, realizaci, financování, správu a udrţování na privátní sektor. Ačkoli je privátní partner odpovědný za financování, můţe poţádat veřejný subjekt o dotaci nebo jinou formu spolufinancování. (Ostříţek, 2007) Tento model nezahrnuje převod vlastnictví, protoţe je ve vlastnictví veřejného zadavatele. (Jurčík, 2008) BOO (Build-Own-Operate) Privátní sektor financuje, buduje, spravuje a udrţuje infrastrukturální projekt ve svém vlastnictví, tzn. po celou dobu jeho trvání. Jedná se o nejuţší zapojení soukromého sektoru do projektu. V případě, ţe si chce veřejný sektor ponechat alespoň část rozhodovacích pravomocí či kontrolu nad řízením a provozem projektu, je vhodné soukromému partnerovi ponechat pouze část majetku. Lépe řečeno ponechat část majetku v rukou veřejného sektoru. V případě kompletního prodeje vystupuje veřejný sektor pouze v roli regulátora a kontrolora. (Ostříţek, 2007) Soukromý partner postaví a provozuje dané veřejné zařízení bez převedení vlastnictví na zadavatele. Vlastnické právo k zařízení zůstává v soukromém sektoru a zadavateli není stanovena povinnost zařízení odkoupit nebo převzít vlastnická práva. (Šíp, 2005) Jedná se o nejvyšší zapojení soukromého sektoru. Jelikoţ se soukromý subjekt o infrastrukturu stará po celou dobu trvání projektu, jsou na jeho straně důleţité výborné vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Tab. 1
Základní typy PPP projektů podle role veřejného a soukromého sektoru
Typ projektu
Činnosti Projekt a stavba Financování Provoz a údrţba Soukromý sektor Veřejný sektor Veřejný sektor Veřejný sektor Veřejný sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Soukromý sektor Vlastní tvorba na základě výše uvedených dat
DBB OM BOT DBFO BOO Zdroj
Vlastnictví Veřejný sektor Veřejný sektor Veřejný sektor Veřejný sektor Soukromý sektor
Na následujícím schématu jsou zobrazeny typy PPP projektů dle zapojení soukromého a veřejného sektoru a dle jejich odpovědnosti za rizika. Největší odpovědnost nese veřejný sektor u typu projektu DBB. Soukromý sektor nese naopak největší odpovědnost u typu projektu BOO.
Úvod do problematiky PPP
Obr. 5 Zdroj
29
Typy PPP projektů dle zapojení a odpovědnosti Ostříţek, 2007
Mezi další typy projektů podle Ostříţka (2007) patří: Joint ventures – forma spolupráce veřejného a soukromého sektoru, ve které oba partneři společně financují, vlastní a spravují veřejné aktivum. Konkrétní zapojení partnerů je specifikováno ve smlouvě. Finanční pronájem – aktiva ve vlastnictví veřejného sektoru jsou pronajata soukromému partnerovi, který se účelným provozováním infrastruktury snaţí dosáhnout pro něj přijatelného zisku. Finanční riziko přechází na privátního partnera. Zodpovědnost za opravy a další finanční investice ovšem zůstávají veřejnému sektoru. Smlouva o rozšíření a provozování infrastruktury – privátní partner financuje a zajišťuje rozšíření stávající infrastruktury ve vlastnictví veřejného sektoru. Můţe se jednat o rozšíření kapacit např. u pozemní dopravy či vodovodního řádu. Po vybudování rozšířené částí infrastruktury ji privátní partner po určitou dobu provozuje. Smlouva o řízení a vedení – krátkodobá smlouva, kdy je soukromému partnerovi svěřen soubor činností souvisejících s řízením a vedením dané sluţby nebo infrastruktury a platby jsou prováděny buď ve formě pravidelného příspěvku za dosaţenou kvalitu infrastruktury, nebo ve formě fixní platby. LDO/BDO (Lease/Buy-Develop-Operate) – soukromý sektor si buď pronajme nebo koupí zařízení či jiţ zbudovanou infrastrukturu od veřejného sektoru, kterou následně zmodernizuje či rozšíří a dále provozuje podle smlouvy. Veřejný sektor tak na privátního partnera přesouvá riziko financování modernizace či expanze. LROT (Lease-Renovace-Operate-Transfer) – soukromý sektor si pronajme jiţ existující, ovšem nevyuţívanou či málo vyuţívanou a obvykle značně zastaralou infrastrukturu, kterou renovuje, následně po dobu trvání smlouvy spravuje a po ukončení smlouvy převede, resp. vrátí zpět do uţívání veřejnému sektoru.
30
Úvod do problematiky PPP
4.5 Fáze PPP projektů Následující schéma je závazné pro PPP projekty na úrovni státu (zadavatelem je Česká republika). Pro ostatní projekty (zadavateli budou především územní samosprávné celky) se jedná pouze o doporučení. Proces realizace PPP projektu se uskutečňuje v 7 etapách, kterými jsou identifikace projektu, posouzení proveditelnosti, příprava projektu, výběr partnera, uzavření smlouvy, řízení a monitorování smlouvy a ukončení smlouvy. V kaţdé etapě jsou popsány činnosti zadavatele. Účelem kontrolního procesu je včasné posouzení projektu s cílem maximalizace jeho přidané hodnoty. V případě pozitivního výsledku je projekt připraven vstoupit do další etapy přípravy a zároveň má nejlepší předpoklady k úspěšné realizaci.
Úvod do problematiky PPP
Obr. 6 Zdroj
Schéma procesu PPP Ministerstvo financí ČR, 2008, online
31
32
Rizika PPP projektu
5 Rizika PPP projektu Tato kapitola, jak jiţ samotný název napovídá, obsahuje část týkající se rizik PPP projektů. Nejprve je uvedeno vysvětlení samotného pojmu riziko. Následně je ukázáno, jak riziko souvisí s PPP projekty a popsán proces řízení rizik v rámci PPP projektů. Nakonec jsou rizika rozdělena do základních kategorií podle Ministerstva financí České republiky.
5.1
Definice rizika
Riziko je historický výraz, pocházející údajně ze 17. století, kdy se objevil v souvislosti s lodní plavbou. Výraz risico pochází z italštiny a označoval úskalí, kterému se museli plavci vyhnout. Následně se tím vyjadřovalo vystavení nepříznivým okolnostem. Ve starších encyklopediích najdeme pod tímto heslem vysvětlení, ţe se jedná o odvahu či nebezpečí, případně ţe riskovat znamená odváţit se něčeho. Později se začal objevovat význam ve smyslu moţné ztráty. Podle dnešních výkladů se rizikem rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání. (Smejkal, Rais, 2010) Ostříţek (2007) uvádí, ţe jednoznačná definice rizika, která by vyčerpávajícím způsobem vyjádřila jeho smysl, neexistuje. V průběhu času bylo pojmu riziko připsáno několik významů, přičemţ ten dnešní je spjat s pravděpodobnou realizací nějakého negativního jevu. Hovoříme-li o riziku, nesmíme vynechat pojem pravděpodobnost. Podle Smejkala a Raise (2010) neexistuje jedna obecně uznávaná definice, pojem riziko je definován různě: 1. pravděpodobnost či moţnost vzniku ztráty, obecně nezdaru, 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
variabilita moţných výsledků nebo nejistota jejich dosaţení, odchýlení skutečných a očekávaných výsledků, pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného, situace, kdy kvantitativní rozsah určitého jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobnosti, nebezpečí negativní odchylky od cíle (tzv. čisté riziko), nebezpečí chybného rozhodnutí, moţnost vzniku ztráty nebo zisku (tzv. spekulativní riziko), neurčitost spojená s vývojem hodnoty aktiva (tzv. investiční riziko), střední hodnota ztrátové funkce, moţnost, ţe specifická hrozba vyuţije specifickou zranitelnost systému.
Z hlediska řízení rizik PPP projektů bude uţitečné chápat riziko jako moţnost, ţe s určitou pravděpodobností dojde k odchylce skutečného výsledku
Rizika PPP projektu
33
od výsledku očekávaného. Riziko je významný faktor, který můţe projekt ovlivnit jak z hlediska nákladů, kvality nebo času. Riziko můţe být často chápáno jako nebezpečí vzniku ztráty. Skutečnost, ţe výsledkem můţe být něco jiného, neţ doufáme, zakládá moţnost ztráty nebo zisku. Například doufáme, ţe náš dům nevyhoří, doufáme ve vyhranou sázku. Prvním krokem ke sniţování rizik je jejich analýza. Jelikoţ riziko můţe ohrozit průběh celého projektu, je důleţité rizika eliminovat, tedy identifikovat rizika, ohodnocovat rizika, alokovat rizika, ošetřovat rizika a následně průběţně monitorovat a kontrolovat.
5.2 Rizika u PPP projektů I v případě investiční činnosti formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru čelí subjekty stejně jako v kaţdém investování rizikům. PPP projekty se vyznačují několika charakteristikami. Vzhledem k tomu, ţe PPP projekty se vyznačují dlouhodobým trváním smluvního vztahu, je třeba počítat s určitou mírou pravděpodobnosti. Všichni účastníci PPP projektů se během doby trvání projektu mohou setkat s mnoţstvím rizik. Pro veřejný sektor (zadavatele) je cílem co nejvyšší hodnota za peníze (VfM). Soukromý sektor spoléhá na výnosy, které plynou buď z provozování projektu, nebo z poplatků od veřejného sektoru. Výskyt rizik se u různých projektů a v jednotlivých fázích projektu liší. Čím více roste zapojení soukromého sektoru do projektu, tím roste i mnoţství rizik, které soukromý sektor spravuje. Není však nejvhodnější přenechat veškerá rizika na soukromém sektoru. Snahou je dosáhnout co nejlepší alokace rizik, kdy riziko se rozdělí mezi obě smluvní strany podle toho, která strana je schopna ho lépe zvládnout. Cílem je tedy dosaţení nejlepšího výsledku a nejniţších nákladů. Jedním z charakteristických znaků PPP projektů je právě efektivní rozdělení rizik mezi oba partnery. Nejvhodnější je, aby soukromý sektor stanovil cenu, za kterou je schopen a ochoten nést rizika a veřejný sektor na základě této ceny zjistil, zdali není schopen tato rizika lépe a levněji převzít. Přenos rizika na soukromý sektor se provádí za úplatu (tzv. poplatek za nesení rizika) a zvýší tedy náklady PPP projektu. Ostříţek (2007) uvádí, ţe soukromý sektor je většinou mnohem úspěšnější neţ veřejný sektor při odhalování a řízení moţných rizik, neboť se u privátního partnera předpokládá určitá zkušenost s podobnými projekty a tím pádem i znalost potenciálních rizik. Není ale vhodné se domnívat, ţe veškerá rizika přijme privátní partner, neboť některá rizika, např. riziko inflační, je schopen řídit lépe právě veřejný partner. Rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor je jedním z faktorů, které ovlivňují efektivnost a náklady projektu. V partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem přesouvá zadavatel (veřejný sektor) určitá rizika na realizátora (soukromý sektor). Transfer rizika je jedním ze základních charakteristik PPP projektů.
34
Rizika PPP projektu
Problematika rizik je velmi specifická. Tak jak se rozlišují rizika v závislosti na typu projektu nebo fázi projektu, můţeme určit i míru přenesených rizik v závislosti na odpovědnosti soukromého sektoru.
Obr. 7 Zdroj
Míra přenosu rizika v závislosti na typu projektu Akintoye, Beck, Hardcatle, 2003
S rostoucím zapojením soukromého sektoru roste i podíl rizik, které soukromý sektor spravuje. V případě projektu BOO, který se na obrázku nachází vpravo nahoře, leţí většina rizik na soukromém sektoru. Vztah mezi stupněm odpovědnosti soukromého sektoru a stupněm přenosu rizika nelze znázornit jako přímou úměru.
5.3 Řízení rizik Rizika mohou ovlivnit jak průběh projektu, tak i očekávaný výsledek (náklady, kvalitu, čas). Nejprve je potřeba rizika identifikovat. Následně se vyhodnotí moţné důsledky výskytu a rizika se alokují mezi veřejný a soukromý sektor. Mezi výhody partnerství veřejného a soukromého sektoru patří přidělení rizika subjektu, který je dokáţe lépe zvládnout. Nakonec je potřeba provést ošetření rizik a průběţně rizika monitorovat a kontrolovat. Proces řízení rizik v rámci PPP projektů tedy zahrnuje podle Ministerstva financí České republiky, které vydalo dokument Řízení rizik v projektech PPP včetně přílohy Katalog rizik PPP projektů (2008, online) následující kroky: 1. 2. 3.
identifikace rizik, ocenění rizik, alokace rizik mezi veřejný a soukromý sektor,
Rizika PPP projektu
4. 5.
35
ošetření rizik, průběţný monitoring a kontrola.
5.3.1
Identifikace rizik
Aby bylo moţné rizika úspěšně řídit, je potřeba je nejprve identifikovat. Veřejný sektor zastává v řízení rizik významnou roli. Při zahájení přípravy projektu by měl předběţně rizika identifikovat a vytvořit si představu o jejich alokaci. Od zamýšlené alokace rizik se poté odvíjí typ partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zamýšlená představa je následně upravena s představou soukromého sektoru. Identifikace rizik se ve snaze odhalit nová rizika a včas na ně reagovat během ţivotního cyklu projektu průběţně opakuje. Cílem identifikace rizik je sestavit seznam nebo matici rizik. Matice rizik obsahuje informace o rizikách, která mohou v projektu nastat. Matice rizik můţe vypadat následovně. Tab. 2
Vzorový příklad matice rizik
Kategorie rizika Podkategorie rizika Jednotlivá rizika Zdroj
Popis rizika -
Dopad
Ošetření
Alokace
-
-
-
Řízení rizik v projektech PPP, 2008, online
K identifikaci rizik je moţné pouţít například metody brainstorming, interview, dotazníky, prohlídka místa realizace projektu, zhodnocení realizovaných projektů, konzultace s odborníky, vyuţití osobních zkušeností nebo zkušeností partnerských organizací. 5.3.2
Ocenění rizik
Hraje významnou roli při výběru partnera. Je vhodné, aby soukromý sektor stanovil, jaká rizika a za jakou cenu je ochoten akceptovat. Veřejný sektor poté můţe porovnat, která nabídka pro něj představuje nejlepší moţnost (nejvyšší hodnotu za peníze). Zároveň se veřejný sektor podle ohodnocení můţe rozhodnout, zda je pro něj PPP postup efektivnější. Je třeba stanovit výši potenciální ztráty, která můţe vzniknout v důsledku daného rizika a pravděpodobnost, ţe ke ztrátě dojde. Jelikoţ tyto veličiny nelze přesně změřit, vyuţívá se k určení jejich hodnot subjektivní hodnocení, jehoţ následkem můţe být zkreslení výsledků projektu jako např. hodnota za peníze, výhodnost PPP. Ministerstvo financí ČR v dokumentu Řízení rizik v projektech PPP (2008, online) uvádí pro výpočet hodnoty rizik několik metod: 1. jednoduchá metoda, 2.
pokročilá metoda,
36
3.
Rizika PPP projektu
nadměrný sklon k optimismu (tzv. Optimism Bias).
Jelikoţ ocenění rizik je obsáhlá problematika a snahou této práce není podrobně vysvětlit tuto problematiku, která by vydala i na celou diplomovou práci, nebudu ji dopodrobna rozebírat. 5.3.3
Alokace rizik
Alokace rizik je ovlivněna vyjednávacími schopnostmi obou stran a schopností a ochotou soukromého sektoru přijmout určitá rizika. Alokace rizik představuje přenos odpovědnosti za rizika na ten sektor (veřejný nebo soukromý), který je schopen lépe sniţovat pravděpodobnost vzniku nebo dopadu ztráty vzniklé v důsledku rizika, tj. ţe je schopen dané riziko lépe zvládnout Podle dokumentu Řízení rizik v projektech PPP (2008, online) Ministerstva financí České republiky by měla nést riziko: strana, která umí riziko lépe ošetřit, strana, která se umí riziku lépe vyhnout, strana, která umí riziko lépe řešit, strana, která umí riziku lépe předcházet, strana, která umí riziko lépe snášet. Alokace rizik patří také k hlavním výhodám PPP projektů, neboť efektivní rozdělení rizik má za následek sníţení celkových nákladů projektu. Převod rizik na soukromý sektor však zvýší náklady veřejného sektoru z důvodu, ţe soukromý sektor si za převzetí rizika nechá zaplatit tzv. cenovou přiráţku. Veřejný sektor by měl tedy při rozhodování o přenosu rizik na soukromý sektor zvaţovat, zda přiráţka, kterou zaplatí soukromému sektoru za přenos rizika, není vyšší neţ náklady, za které by byl veřejné sektor schopen riziko řídit sám. Přenos rizik na soukromý sektor by nemělo být samoúčelné, ale naopak co nejvíce nejefektivnější. Některá rizika jsou však ze zákona, jiných předpisů nebo charakteru projektu nepřenositelná na soukromý sektor (např. odpovědnost za ostrahu vězňů). Dále můţe nastat situace, kdy riziko nemůţe být přeneseno jen na jednu stranu. V tomto případě se strany projektu dohodnout na sdílení rizik.
Rizika PPP projektu
Obr. 8 Zdroj
37
Optimální přenos rizik na soukromého partnera Řízení rizik v projektech PPP, 2008, online
Hlavními cíli alokace rizik jsou dle Ministerstva financí ČR (2008, online): sníţení dlouhodobých nákladů na projekt přidělením rizika té straně (zadavatel nebo soukromý partner), která zvládne riziko lépe řídit z hlediska nákladů, motivování dodavatele k včasnému dodání v poţadované kvalitě a bez překročení rozpočtu,
infrastruktury
či sluţby
zlepšení kvality sluţeb a zvýšení příjmů pomocí efektivnějšího provozování, zajištění důsledné a předvídatelné skladby výdajů. Při práci s riziky můţe dojít k určitým problémům: opomenutí rizika, opomenutí moţnosti změny rizik v čase, kladení malého důrazu na rizika, snaha přenést všechna rizika na soukromého partnera, coţ minimálně prodraţuje projekt, z uzavřené koncesní smlouvy není zcela patrné, která rizika nese veřejný sektor a která soukromý sektor, nesprávné ohodnocení rizik,
38
Rizika PPP projektu
snaha o pouhé dosaţení maximální hodnoty za peníze (je potřeba uplatňovat konzervativní přístup). 5.3.4
Ošetření rizik
Je moţné vyuţít strategie tzv. 2R (Retention, Reduction), která se prolíná s přístupem 4T (Take, Treat, Transfer, Terminate). Rizika je moţné buď zadrţet (Retention) nebo aktivně řídit (Reduction). Jednotlivé nástroje by se měli pouţít podle toho, jestli je to nejvýhodnější a nejméně nákladné řešení ke sníţení nebo dokonce úplné eliminaci rizika. V případě zadrţení rizika jsou rizika rozpoznána, ale nepodniknou se ţádné aktivní kroky (neuplatní se ţádný nástroj), protoţe tyto rizika mají nízký dopad na projekt. Jedná se o rizika s nízkou pravděpodobností výskytu. Vyuţívá se strategie akceptovat, ponechat riziko (Take). Redukce rizik se týká rizik s vysokou pravděpodobností výskytu a s větší mírou dopadu na projekt. Jedná se o přístup odstraňující nebo redukující příčiny vzniku nebo důsledky rizik. Riziko se redukuje ošetřením (Treat) nebo převedením na jinou stranu (Transfer), kterou můţe být například finanční ústav nebo se riziko eliminuje (Terminate) tím, ţe se vůbec nepodstoupí. V následující tabulce jsou uvedeny strategie ve vztahu k charakteristice rizika. Tab. 3
Strategie
Dopad Vysoký
Nízký
Pravděpodobnost Vysoká Nízká Zdroj
Aktivní řízení (vyhnutí se riziku) Zadrţení nebo aktivní řízení
Aktivní řízení (pojištění) Zadrţení rizik
Řízení rizik v projektech PPP, 2008, online
Často pouţívanými nástroji k ošetření rizik jsou například pojištění, nástroje finančního trhu (forwardy, swapy, atd.), diverzifikace portfolia, vytvoření finanční rezervy, expertní odhady, průzkumy. 5.3.5
Průběţný monitoring a kontrola
Průběţný monitoring by se měl provádět po celou dobu přípravy a realizace projektu. S kaţdou i sebemenší změnou projektu se mění i rizika s ním spojená, která mohou projekt ohrozit. Proto je důleţité rizika po celou dobu trvání projektu sledovat a přijímat opatření. Je vhodné, aby ve smlouvě byla uvedena osoba, která bude odpovídat za průběţný monitoring a kontrolu. Průběţný monitoring a kontrola umoţňují ověření kvality a kvantity poskytované sluţby. Ve smlouvě by také měla být uvedena penalizace při neplnění povinností ze strany soukro-
Rizika PPP projektu
39
mého sektoru nebo nedodání sluţby v poţadované kvalitě. V případě potřeby můţe na základě dohody obou smluvních stran dojít ke změně smlouvy. Veřejný sektor by si měl ve smlouvě nastavit takový mechanismus, který mu zajistí, ţe o případných změnách bude včas informován a bude moci přijmout opatření a tím tedy bude minimalizovat potenciální ztráty.
5.4 Dělení rizik Za dobu pouţívání PPP projektů jiţ mnoho autorů definovalo a popsalo velké mnoţství rizik, které mohou ohrozit fungování projektu. Akintoye, Beck a Hardcastle (2003) uvádí, ţe je moţné identifikovat aţ kolem 20 skupin rizik týkajících se PPP projektů. V současné době jsme vystaveni mnohým rizikům a to jak známým, tak i nově se rozvíjejícím. Je důleţité si uvědomit, ţe výskyt jednotlivých rizik se liší v jednotlivých fázích projektu. Například ve fázi výstavby budou hrozit jiná rizika neţ ve fázi provozní. Některá rizika však provází projekt po celou dobu (rizika týkající se obchodních vztahů, ţivelná pohroma, apod.).
Obr. 9 Zdroj
Rizika v závislosti na fázi projektu Littwin, Schöne, 2006
Jednotlivá rizika jsou v kaţdém státě specifická. Následující přehled uvádí nejdůleţitější rizika aplikovatelná přímo pro podmínky České republiky podle Ka-
40
Rizika PPP projektu
talogu rizik PPP projektů (2008, online), které vydalo Ministerstvo financí České republiky: 1. STAVEBNĚ-TECHNOLOGICKÁ A PROJEKČNÍ RIZIKA 1.1. Stavební a projekční rizika 1.1.1. Riziko projektové dokumentace 1.1.2. Riziko konstrukce/stavby 1.1.3. Riziko překročení stavebních nákladů 1.1.4. Riziko znečištění lokality během realizace projektu 1.1.5. Riziko vlivu projektu na ţivotní prostředí během ţivotnosti projektu U stavebních a projekčních rizik má soukromý partner lepší předpoklady řídit tyto rizika. Z tohoto důvodu je většina stavebních a projekčních rizik alokována na soukromý sektor s výjimkou rizik, kdy je vina výrazně na straně veřejného sektoru. Vina na straně veřejného sektoru může nastat v případě rizika znečištění lokality během realizace projektu nebo v případě rizika vlivu projektu na životní prostřední během životnosti projektu. Tato rizika je třeba smluvně ošetřit. Pro minimalizaci těchto rizik je vhodné ve smlouvě specifikovat akce, které budou následovat v případě, že se vyskytne riziko. Dále je vhodné ve smlouvě uvést veškerá očekávání, která veřejný sektor na projekt má. Dále je vhodné ve většině případů provést expertízy a konzultace s odborníky. 1.2. Rizika lokality 1.2.1. Riziko stávajícího objektu 1.2.2. Riziko dostupnosti lokality 1.2.3. Riziko vlastnictví lokality 1.2.4. Riziko stavu lokality 1.2.5. Riziko sítí 1.2.6. Riziko územního plánu 1.2.7. Riziko stavebního povolení 1.2.8. Riziko kulturního/archeologického dědictví 1.2.9. Riziko chráněné krajinné oblasti U rizika lokality je část těchto rizik alokována na soukromý sektor. S některými riziky se však soukromý sektor nedokáže vypořádat a proto jsou alokována na sektor veřejný. Jedná se o riziko územního plánu, riziko kulturního/archeologického dědictví, riziko chráněné krajinné oblasti. Riziko rozvodných sítí (elektřina, plyn, atd.) nacházejících se na lokalitě je rizikem sdíleným.
Rizika PPP projektu
41
Riziku lokality lze většinou předejít expertízami, expertními odhady, získáním potřebných povolení. 1.3. Rizika chybných technologií, sítí a souvisejících sluţeb 1.3.1. Riziko vady v průběhu realizace projektu 1.3.2. Riziko vady v průběhu ţivotnosti projektu 1.3.3. Riziko chybné technologie 1.3.4. Riziko technologické nedostatečnosti 1.3.5. Riziko přerušení dodávky energie, výpadky sítí a podpůrných systémů Rizika chybných technologií, sítí a souvisejících služeb jsou alokována na soukromý sektor s výjimkou rizika neočekávaného přerušení dodávky energie a podpůrných systémů. Tato rizika lze smluvně ošetřit nebo snížit odbornými expertízami (např. riziko chybné technologie, riziko technologické nedostatečnosti). 2.
KREDITNÍ RIZIKA 2.1. Riziko likvidity Riziko likvidity je alokováno na soukromý sektor. Veřejný sektor může provést kreditní rating dodavatele a tím toto rizik snížit. 2.2. Riziko nesplnění závazků/riziko dostupnosti 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5.
Riziko dostupnosti (nedodrţení závazků soukromým sektorem) Riziko nedodrţení závazků veřejným sektorem Selhání protistrany Riziko koncentrace Riziko zamítnutí partnerství
U rizika nesplnění závazků/rizika dostupnosti má soukromý sektor lepší předpoklady pro řízení rizika dostupnosti. Na veřejný sektor jsou alokována rizika nedodržení závazků veřejným sektorem, riziko selhání protistrany, riziko koncentrace. Riziko zamítnutí partnerství nese obvykle do nabytí účinnosti koncesní smlouvy soukromý partner. Po nabytí účinnosti a současně po vynaložení nákladů ze strany soukromého partnera riziko nese veřejný sektor. Většinu těchto rizik lze částečně ošetřit. Je důležité vykonat expertní odhady protistran nebo zhodnotit kreditní rating protistran. V některých projektech je u rizika koncentrace vhodné zvážit možnost diverzifikace dodavatelů. U rizika zamítnutí partnerství je nezbytné
42
Rizika PPP projektu
sledovat signály veřejného sektoru týkající se vyhraných veřejných soutěží. Riziko zamítnutí partnerství je těžké ošetřit. 3.
TRŢNÍ RIZIKA 3.1. Riziko poptávky Toto riziko vyplývá z nedostatečné poptávky po dodávané službě či produktu v případě, že dodavatelem (provozovatelem) služby či produktu je soukromý sektor nebo veřejný sektor. V případě, kdy je dodavatelem (provozovatelem) služby či produktu soukromý sektor, závisí optimální alokace rizika poptávky na konkrétní specifikaci projektu a jistotě odhadu poptávky. Obecně platí, že toto riziko může být efektivně převedeno na soukromý sektor v případě, že je schopen odpovídajícím způsobem předvídat poptávku a příjmy plynoucí od konečných uživatelů. V případě, že je dodavatelem (provozovatelem) služby či produktu veřejný sektor, tak je toto riziko alokováno na veřejný sektor. 3.2. Riziko zvýhodnění konkurence Riziko zvýhodnění konkurence se alokuje na veřejný sektor. Pro snížení tohoto rizika je potřeba znát právě realizované projekty a záměry projektů, které budou realizovány. 3.3. Ostatní trţní rizika 3.3.1. Měnové riziko 3.3.2. Inflační riziko 3.3.3. Úrokové riziko Měnové a úrokové riziko je obvykle alokováno na soukromý sektor. Inflační riziko by si měl ponechat buď veřejný sektor, nebo by mělo být sdíleno. Měnové a úrokové riziko lze ošetřit zafixováním kurzů, smluvním zajištěním plateb, uzavřením zajišťovacích operací na finančním trhu. Inflační riziko je možné ošetřit na základě stanoveného inflačního indexu.
4.
VNĚJŠÍ RIZIKA 4.1. Politická rizika 4.1.1. Riziko selhání vlády 4.1.2. Nadnárodní politické riziko
Rizika PPP projektu
43
Politická rizika jsou obvykle sdílená. Tato rizika v podstatě nelze řídit. Tato rizika lze pouze snížit sledováním politické situace a spolupracovat jen se zeměmi s určitým mezinárodním ratingem. 4.2. Vyšší moc 4.2.1. Riziko přírodní katastrofy 4.2.2. Riziko terorismu 4.2.3. Riziko válečného konfliktu K obvykle sdíleným rizikům patří i riziko vyšší moci. Proti riziku přírodní katastrofy se lze pojistit. Riziko terorismu a riziko válečného konfliktu lze snížit pomocí bezpečnostních opatření (respektování tzv. černých listin). 4.3. Ostatní vnější rizika 4.3.1. Legislativní riziko (daňové riziko) 4.3.2. Riziko dodatečných povolení 4.3.3. Riziko situace v odvětví (stávky) Ostatní vnější rizika se obvykle alokují na soukromý sektor. Výjimkou je legislativní riziko (daňové riziko) specifického charakteru, které nese veřejný sektor. U těchto rizik je vhodné sledovat programová prohlášení vlády a politické záměry, sledovat vývoj situace v odvětví, provést důkladný rozbor veškeré dokumentace projektu, jednat s odbory. 5.
OPERAČNÍ RIZIKA 5.1. Rizika související se zařízením 5.1.1. Riziko vstupů (materiálu) 5.1.2. Riziko údrţby, oprav, modifikace a adaptace 5.1.3. Riziko nízké zůstatkové hodnoty Riziko související se zařízením se přesouvá na soukromý sektor. Pouze riziko zůstatkové hodnoty je alokováno na veřejný sektor. Je vhodné provést expertní odhady životnosti aktiv, které jsou součástí projektu. 5.2. Rizika související s lidmi 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.4.
Riziko neodpovídajících pracovních sil Riziko nedostatku lidských zdrojů Riziko pracovně právních sporů Riziko selhání lidského faktoru
44
Rizika PPP projektu
Rizika související s lidským faktorem se alokují na soukromý sektor. Je nutné v případě pracovních sil a lidských zdrojů specifikovat jejich potřeby. Proti riziku selhání je možné se pojistit. Pracovně-právní spory ošetřuje zákon. 5.3. Bezpečnostní rizika 5.3.1. Riziko podvodu, nelegálního jednání 5.3.2. Riziko bezpečnosti technologických systémů 5.3.3. Riziko poškození, krádeţe Bezpečnostní rizika jsou alokována na soukromý sektor. Výjimkou je riziko podvodu a riziko nelegálního jednání v případě, že je způsobeno veřejným sektorem. Ke snížení těchto rizik přispívají školení, kontroly, ostrahy. Zároveň je možné se proti těmto rizikům pojistit. 6.
STRATEGICKÁ RIZIKA 6.1. Smluvní rizika 6.1.1. Riziko odpovědnosti třetím stranám 6.1.2. Riziko změny smlouvy 6.1.3. Riziko porušení obecně závazných předpisů Smluvní rizika jsou alokována na soukromý sektor. Výjimkou je sdílené riziko změny smlouvy. Tato rizika lze ošetřit kvalitní přípravou smlouvy. 6.2. Ostatní strategická rizika 6.2.1. Riziko strategického rozhodnutí 6.2.2. Reputační riziko Ostatní strategická rizika jsou alokována na veřejný sektor. Tomuto riziku lze předcházet průzkumy veřejného mínění, případně referendy. Dopad lze zmírnit kvalitní komunikací prováděnou např. tiskovým oddělením, která jasně vysvětlí a zdůvodní jednání veřejného sektoru. Riziko strategického rozhodnutí lze částečně snížit expertními odhady, odbornými studiemi problému nebo využitím externích poradců.
Rizika PPP projektu
45
Elbing (2006) uvádí, ţe rizika se rozdělují mezi veřejný a soukromý sektor podle odpovídajících nástrojů pro přenos rizik. Vlastního přenosu rizika je však dosaţeno aţ mechanismy, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 4
Nástroje a mechanismy přenosu rizika u PPP projektů
Nástroje přenosu rizika Právní rámcové podmínky Projektová struktura Smlouva o PPP projektu, koncesní smlouva Další smlouvy a ujednání Zadávací dokumentace Struktura financování Bezpečnostní návrhy a koncepty
Zdroj
Mechanismy přenosu rizika Smluvní dodatky koncesní smlouvy Smluvní dodatky dalších smluv Výčet výkonů, plány výkonů Výstupově orientovaná specifikace Dohody o úrovni sluţeb Platební mechanismy Garance, záruky Práva vstupu, scénáře odstoupení Poţadovaná úroveň likvidity Poţadovaná struktura rezervních prostředků
Elbing, 2006
Projekty PPP se vyznačují několika hlavními charakteristikami. S ohledem na dlouhodobost a finanční náročnost je třeba u PPP projektů brát v úvahu riziko. Jednotlivá rizika mohou projekt narušit. Důsledkem opomenutí rizik by mohli být velké škody. Kaţdý projekt je individuální a s kaţdým projektem tedy souvisí i jiná rizika. U PPP projektů rizika přebírá ta smluvní strana, která je dokáţe lépe řídit. To je výhodou PPP projektů. I v případě řízení rizik však můţe docházek k selhání. Rizika mohou být nedostatečně identifikována, špatně ohodnocena, alokována nebo ošetřena. Moţnost odchylky zcela jistě existuje, neboť se jedná o dlouhodobé trvání smluvního vztahu. Oba partneři PPP projektů mají společné riziko, kterým je nebezpečí vzniku ztráty.
46
Financování PPP projektů
6 Financování PPP projektů Stát investuje prostředky do projektů, které mají zlepšovat nebo poskytovat nové sluţby občanům a to dlouhodobě, v určité kvalitě a za předem známé náklady. Tyto projekty jsou většinou finančně velmi náročné. Pro PPP projekty je typické vícezdrojové financování. Na začátku je potřeba zváţit, zda projekt bude financovat veřejný nebo soukromý sektor, případně se vyuţije kombinací obou způsobů. Někdy se k tomu připojuje i čerpání z fondů Evropské unie. Typickým zdrojem financování veřejného sektoru je státní rozpočet, státní dluhopisy, půjčky nadnárodních institucí. Soukromý sektor ve většině případů z menší části vyuţívá vlastní kapitál a z větší části cizí kapitál. Soukromý partner můţe získat potřebné prostředky prodejem akcií účelově vzniklé společnosti. Cizí kapitál můţe získat například z nájmu, leasingu, úvěrů od bank a jiných institucí, dluhopisů nebo kombinací různých moţností. Soukromé zdroje jsou většinou draţší z důvodu, ţe stát je schopen získat levnější úvěr nebo vyuţije emise vlastních dluhopisů. To se však vyváţí schopností soukromého sektoru, přenosem rizik, vyšší motivací, rychlostí realizace, zkušenostmi.
6.1 Zdroje financování PPP projektů Finanční zajištění projektu a s tím spojená jeho ţivotnost a proveditelnost je jednou z klíčových oblastí celého PPP projektu. Projekt musí mít především dopředu zajištěn a přesně definován zdroj příjmů tak, aby mohl splácet půjčky a zajistil také určitou míru návratnosti investorům. (Ostříţek, 2007) Financování PPP projektů je moţné rozdělit následujícím způsobem: financování ze soukromých zdrojů, financování z veřejných zdrojů, kombinace soukromých a veřejných zdrojů, financování prostřednictvím evropských fondů. 6.1.1
Projekty financované z veřejných zdrojů
U tohoto způsobu veškeré náklady hradí zadavatel. Jedná se o financování prostřednictvím státního rozpočtu. Projekt je moţné financovat z běţných zdrojů, účelových fondů (např. Státní fond dopravní infrastruktury), státních dluhopisů, apod. Soukromý sektor můţe převzít například roli provozovatele. Tento způsob se u PPP projektů příliš nepouţívá. 6.1.2
Projekty financované ze soukromých zdrojů
Na rozsáhlé projekty často ve veřejném rozpočtu chybí prostředky. Při typickém PPP projektu většinou projekt financuje buď úplně, nebo částečně soukromý partner. Vyuţití moţnosti financování soukromým sektorem tedy umoţňuje tyto
Financování PPP projektů
47
projekty realizovat. Aţ v okamţiku vybudování infrastruktury a poskytování sluţby začne veřejný sektor platit soukromému sektoru. Jednou z moţností, jak veřejný sektor splácí investici, jsou poplatky za dostupnost sluţby (tzv. sluţebné) po předem stanovenou dobu. Tyto platby jsou pravidelné (například měsíční). Při nedostupnosti sluţby nebo dostupnosti v niţší kvalitě, neţ je uvedena ve smlouvě, účtuje veřejný sektor sráţky z plateb. Na straně soukromého sektoru je tedy motivace se o danou infrastrukturu starat a poskytovat ji v dané kvalitě. Vyuţívá se například u nemocnic, škol, sociálních zařízení. Dále mohou náklady soukromého sektoru pokrýt úhrady od uţivatelů dané sluţby. V tomto případě nese soukromý sektor riziko poptávky, kdy v případě niţšího zájmu o sluţbu dosahuje i niţších příjmů neţ předpokládal. Příkladem můţe být výběr vstupného na kulturní představení, mýtné. Soukromý partner se rozhodne, který způsob financování PPP projektu je pro něj nejvýhodnější. Projekty můţe financovat jak z vlastních, tak i z cizích zdrojů. Soukromý sektor můţe financovat PPP projekty s pouţitím vlastního kapitálu, coţ není příliš časté. Tento způsob financování se provádí prostřednictvím tzv. Special Purpose Vehicle (SPV), jejímţ členem můţe být i veřejný sektor. Součástí realizace projektu se stává kapitál, který podílníci do společnosti vloţí. Vlastní vloţený kapitál představuje zvýšené úsilí soukromého partnera při realizaci projektu, který se tak stává pro věřitele důvěryhodným. Většinou je u financování PPP projektů nevyhnutelné pouţití cizích zdrojů. Soukromý partner se většinou rozhoduje mezi dlouhodobými úvěry od bank a jiných institucí a emisí podnikových dluhopisů. Dlouhodobé bankovní úvěry bývají hlavním zdrojem financování PPP projektů. Mohou být čerpány z většího mnoţství finančních institucí. Banky je poskytují na dobu delší neţ 5 let. Výhodou tohoto způsobu financování je daňové uznání zaplacených úroků, nulové emisní náklady, moţné sjednání individuálních podmínek čerpání a splácení. Nevýhodou je však nutnost zástavy majetku. Většinou je vyuţívají podniky, které nemají moţnost emitovat vlastní dluhopisy. Výhodou emitování dlouhodobých podnikových dluhopisů je moţnost získání finančních prostředků potřebných na realizaci projektu od většího počtu věřitelů a bez nutnosti zastavení majetku jako při úvěrech od bank. Jedná se o cenný papír vyjadřující pohledávku vlastníka vůči vystaviteli cenného papíru se splatností delší neţ 1 rok. Vyšší cena kapitálu je v tomto případě překonána efektivitou, přenosem rizik na soukromý sektor, zkušenostmi, rychlostí realizace nebo kvalitou sluţeb, které tato moţnost financování umoţňuje vyuţít. 6.1.3
Kombinace soukromých a veřejných zdrojů
V tomto případě jsou kombinovány finanční prostředky veřejného a soukromého sektoru. Kaţdý sektor zodpovídá za vlastní část projektu, která je stanovena ve smlouvě.
48
Financování PPP projektů
6.1.4
Financování prostřednictvím evropských fondů
Z důvodu sníţeného mnoţství volných veřejných peněz na infrastrukturu a zvýšeným tlakem na pouţívání alternativních způsobů financování vznikl prostor pro zapojení fondů do PPP projektů. Fondy mají pozitivní vliv na ţivotnost a proveditelnost projektu. Pomocí fondů je moţné realizovat i projekty, které by jinak nemohli být z důvodu nedostatku financí realizovány. Nevýhodou pouţití fondů můţe být moţná závislost na poskytovateli, který si můţe klást podmínky. Evropské fondy se snaţí podporovat hospodářský růst jednotlivých členských států. Tento druh financování je velmi aktuální. Základní fondy, pomocí kterých jsou PPP projekty financovány, jsou zaměřeny na sniţování rozdílů mezi jednotlivými regiony. Jedná se o strukturální fondy a Fond soudrţnosti. Projekty nemohou být financovány současně z Fondu soudrţnosti a ze strukturálních fondů. Strukturální fondy jsou přiděleny pro chudší a znevýhodněné regiony. Slouţí ke zvyšování hospodářské vyspělosti regionů. Rozlišují se dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – cílem je podporovat investiční projekty především v méně rozvinutých regionech. Tento fond bude sledovat oblast dopravní a ekologické infrastruktury. Jedná se například o výstavbu silnic a ţeleznic, podporu nových pracovních míst, podporu malých a středních podniků, ochranu ţivotního prostředí, rozvoj technologií, rekonstrukci kulturních památek. Snahou je sniţovat socioekonomické rozdíly mezi jednotlivými regiony a státy EU. Evropský sociální fond (ESF) - jeho hlavním úkolem je rozvíjet zaměstnanost, sniţovat nezaměstnanost, podporování sociálního začleňování osob, podporovat trh práce, zabezpečovat rovnost příleţitostí. Tento fond se pouţívá při zajišťování sluţeb pro školství, sociální sluţby, apod. Objem finančních prostředků z ESF pro Českou republiku na programovací období 2007 – 2013 činí 3,8 mld. eur. (Evropský sociální fond, 2008, online) Podrobnější informace jsou uvedeny v příloze A. Pomocí kohezního fondu nebo také jinak nazývaného Fondu soudrţnosti (FS) dochází k přímému financování velkých projektů v oblasti rozvoje dopravy, ochrany ţivotního prostředí, obnovitelných zdrojů energie. Fond soudrţnosti byl zaloţen Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 za účelem pomoci slabším státům splnit kritéria pro vstup do Hospodářské a měnové unie (tzv. maastrichtská kritéria).1 Je určen na rozdíl od strukturálních fondů
Maastrichtskými kritérii se myslí kritéria pro vstup do Evropské hospodářské a měnové unie (EMU) a zavedení společné měny euro. Jedná se o: 1
Financování PPP projektů
49
na podporu rozvoje chudších států (nikoli regionů). Aby bylo moţné získat finanční podporu z Kohezního fondu, musí hrubý národní důchod (HNP) na obyvatele členského státu dosahovat niţších hodnot neţ 90 % průměru EU a zároveň musí mít tento stát sestaven program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbliţování (tzv. konvergenční program). (Strukturální fondy, 2013, online) V období 2007 – 2013 působí Fond soudrţnosti v Bulharsku, České republice, Estonsku, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Portugalsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku. Španělsko je způsobilé v rámci přechodného reţimu, neboť jeho HNP na obyvatele je niţší neţ 90 % průměru EU-15. (European Commission, 2012, online) V období 2007 – 2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,7 miliardy eur. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibliţně čtyři miliardy eur, jelikoţ Evropská unie financuje maximálně 85 % výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. (Strukturální fondy, 2013, online) Rozdělení prostředků mezi jednotlivé fondy a operační programy uvádím v příloze A. Při financování PPP projektů je moţné vyuţít evropských finančních institucí, kterými jsou Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). EBRD poskytuje v přípravě a realizaci PPP celou řadu sluţeb, zejména právní poradenství, technickou pomoc (podporu při výběru typu PPP a poradenství pro koncesní řízení a realizaci) a financování cestou úvěru, kapitálového podílu nebo záruk. Poskytuje rovněţ hedging (zajištění proti změnám finančních veličin, zejména úrokových sazeb). EIB pokládá PPP za jednu z moţných doplňujících metod hospodářské politiky, přičemţ se soustřeďuje na strategické veřejné sluţby s jasnou přidanou hodnotou. EIB podporuje PPP zejména v oblastech s kritickým politickým významem. (Šíp, 2005)
1) kritérium cenové stability – průměrná roční míra inflace nesmí o více jak 1,5 procentního bodu překročit průměrnou roční míru inflace tří zemí s nejlepšími výsledky inflace, 2) kritérium stability devizového kurzu – minimálně dva roky před vstupem do EMU by se země měla připojit k ERM II a nemělo by dojít k devalvaci, 3) kritérium dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí o více neţ 2 procentní body překročit úrokovou sazbu tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability, 4) kritérium dlouhodobě udrţitelného stavu veřejných financí – poměr veřejného dluhu k HDP nesmí překročit 60 % a poměr deficitu státního rozpočtu k HDP nepřekročí 3 %.
50
PPP projekty v České republice
7 PPP projekty v České republice Následující kapitola se zabývá stavem PPP projektů v České republice. Nejprve je uvedeno právní zabezpečení, které je pro úspěšnou realizaci PPP projektů důleţité. Následuje institucionální zabezpečení s cíly jednotlivých institucí v oblasti PPP projektů. Jedná se o PPP Centrum, Asociaci pro rozvoj infrastruktury, Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V této části práce jsou zmíněny i instituce zajišťují dohled nad PPP projekty. Jedná se o Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe a Nejvyšší kontrolní úřad. Dále jsou uvedeny příklady PPP projektů v České republice. V této části práce jsou také pro srovnání uvedeny podobné projekty úspěšně realizované formou PPP v zahraničí.
7.1
Právní zabezpečení PPP projektů
PPP je smluvní partnerství, a proto můţeme říci, ţe jsou-li správně nastaveny smluvní podmínky, nemělo by být problémem jednu ze smluvních stran za nedodrţení podmínek smlouvy penalizovat či jinak smluvně postihnout. (Ostříţek, 2007) V roce 2003 nechala vláda vypracovat Právní analýzu proveditelnosti PPP v České republice, ve které je uvedeno, ţe přestoţe právní prostředí České republiky není na PPP projekty zvlášť připraveno, umoţňuje u některých projektů jejich realizaci bez změn v zákonech. Uskutečnění projektů v některých oblastech (např. financování projektů ve zdravotnictví nebo ve školství, realizace projektů s výběrem poplatků (např. mýtného) apod.) a širší rozvoj PPP projektů jsou podmíněny legislativními změnami a organizační připraveností na straně veřejného sektoru. (Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership): Právní analýza proveditelnosti v České republice, 2003, online) Od této doby uplynulo několik let a Česká republika se můţe opřít o řadu legislativních dokumentů. Vláda Usnesením č. 7/2004 ze dne 7. ledna 2004 schválila Politiku Partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice a zavedla partnerství veřejného a soukromého sektoru jako standardizovaný nástroj při zajišťování veřejných sluţeb a veřejné infrastruktury. V souladu se schválenou Politikou Partnerství veřejného a soukromého sektoru byl vytvořen legislativní rámec potřebný pro realizaci PPP. Hlavním právním předpisem v souvislosti s PPP projekty je Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Koncesní zákon je sám o sobě poměrně stručný a velmi často se odvolává na znění zákona o veřejných zakázkách. Koncesní zákon upravuje vztahy PPP realizované jako koncesní smlouvy a také jako nadlimitní veřejné zakázky, u kterých dodavatel nese některá ekonomická rizika spojená s realizací veřejné zakázky, která obvykle nese veřejný zadavatel. (Horálek, 2006)
PPP projekty v České republice
51
Vnitrostátní právní úprava musí respektovat základní zásady, které vyplývají ze Smlouvy o zaloţení Evropského společenství a z evropských zadávacích směrnic. Jedná se zejména o zásadu transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, vzájemného uznávání a proporcionality. Hlavním důvodem těchto zákonů je zavedení směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES do českého právního řádu. Existují novely k Zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení: Zákon č. 30/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (účinnost od 27. 2. 2008), Zákon č. 417/2009 Sb. (účinnost od 1. 1. 2010), Zákon č. 179/2010 Sb. – část o koncesích (účinnost od 15. 9. 2010). Ke koncesnímu zákonu se vztahují: Nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona (účinnost od 1. 1. 2012), Nařízení vlády č. 474/2009, kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 (účinnost od 1. 1. 2010). S oběma zákony je spojena řada vyhlášek. Například se zákonem o veřejných zakázkách souvisí: Vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a sluţeb s výkazem výměr (účinnost od 1. 9. 2012), Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (účinnost od 1. 7. 2006), Vyhláška č. 392/2010 Sb., o stanovení náleţitostí obsahu ţádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek (účinnost od 27. 12. 2010). Vyhlášky ke koncesnímu zákonu jsou: Vyhláška č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon (účinnost od 1. 7. 2006), Vyhláška č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náleţitosti obsahu ţádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona (účinnost od 1. 7. 2006), Vyhláška ministerstva financí č. 392/2010 Sb., o stanovení náleţitostí obsahu ţádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí v oblasti veřejných zakázek (účinnost od 27. 12. 2010).
52
PPP projekty v České republice
Důleţitý je i Zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona (účinnost od 1. 7. 2006). V souvislosti s přípravou a realizací PPP projektů je potřeba respektovat i další právní předpisy: Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) v platném znění, aktualizováno novelou č. 501/2012 Sb., Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, aktualizováno novelou č. 171/2012 Sb., Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Majetek státu je moţné podle Zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, uţívat po dobu 8 let. Koncesní zákon počítá s jeho vyuţíváním po dobu delší (10, 15, 20 let), resp. to vyplývá z pojetí některých modelů Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Vztah by se měl de lege ferenda změnit tak, ţe koncesní zákon je v tomto směru lex specialis oproti zákonu o majetku státu a tedy se toto omezení nepouţije při postupu podle koncesního zákona. (Jurčík, 2008) Hlavní rozdíl mezi veřejnou zakázkou a koncesní smlouvu spočívá především v délce kontraktu, platebním mechanismu a rozdělení rizik. Zatímco veřejná zakázka je spíše jednorázovou záleţitostí, kde doba plnění většinou nepřesáhne jeden rok, koncesní smlouva se uzavírá aţ na několik desítek let.
7.2 Institucionální zabezpečení PPP projektů Nedílnou součástí PPP trhu je institucionální zabezpečení. V kaţdém státě, který má s PPP projekty zkušenosti, existuje nějaká PPP jednotka snaţící se o implementaci a správné fungování PPP projektů. Institucionální zabezpečení je důleţité pro úspěšné fungování PPP projektů. S pouţíváním PPP projektů v České republice bylo potřeba dát vzniknout určitým jednotkám zabývajících se problematikou PPP. Mezi instituce, které se v České republice na rozvoji politiky PPP nejvíce podílejí, patří PPP Centrum, Asociace pro rozvoj infrastruktury, Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. PPP Centrum PPP Centrum byla akciová společnost zaloţená v roce 2004 a vlastněná stoprocentně ministerstvem financí ČR. Bylo zřízeno Ministerstvem financí ČR s cílem podporovat implementaci PPP. Centrum mělo zejména poskytovat zadavatelům odbornou podporu při provádění PPP projektů, úspěšně implementovat PPP,
PPP projekty v České republice
53
zajistit výměnu informací a zkušeností získaných realizací PPP projektů, minimalizovat rizika plynoucí z realizace PPP projektů pro veřejný sektor a asistovat sloţkám veřejného sektoru při přípravě PPP projektů. PPP Centrum se podílelo na vypracování dokumentace, finančních analýzách a monitorování projektů. PPP Centrum se účastnilo přípravy a realizace pilotních a municipálních projektů. Zaloţením PPP Centra byla naplněna doporučení Světové banky vytvořit samostatnou jednotku zaměřenou na fiskálně bezpečnou implementaci PPP. PPP Centrum vzniklo na základě britského vzoru Partnerships UK.2 Hlavním záměrem bylo koordinovaně urychlit přípravu legislativního prostředí, včetně metodických postupů a šíření osvědčených znalostí v řízení a realizaci projektů PPP na straně veřejného sektoru. (Ministerstvo financí ČR, 2005b, online) Vzhledem k tomu, ţe veškerá metodická příprava jiţ byla ukončena, fiskálně jsou PPP projekty řízeny z Ministerstva financí a legislativně z Ministerstva pro místní rozvoj, byla v roce 2012 činnost PPP Centra jeho zakladatelem ukončena. (Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2012b, online) Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) Jedná se o instituci zaloţenou v roce 2004, která sdruţuje subjekty soukromého sektoru, které se účastní PPP projektů nebo na nich mají podnikatelský zájem. ARI hájí zájmy svých členů. ARI sdruţuje firmy z různých odvětví (stavební firmy, finanční instituce, poradenské kanceláře, advokátní kanceláře, bankovní ústavy apod.). Tyto subjekty disponují praktickými zkušenostmi s projektovým financováním, coţ můţe České republice pomoci k úspěšné realizaci PPP projektů. Někteří z nich se mohli podílet i na realizaci projektů v zahraničí. Mají tedy větší zkušenosti s tím, jak úspěšně realizovat PPP projekty i u nás. Cílem ARI je podporovat a rozvíjet investování formou PPP. ARI poskytuje aktuální informace z oblasti legislativy, podílí se na tvorbě metodik, vzorových smluv a studií, zabývá se propagací PPP, navazuje kontakty a vyměňuje zkušenosti se zahraničními institucemi a organizacemi zabývajícími se PPP projekty, spolupracuje s obdobnými zahraničními subjekty. ARI vydává čtvrtletní zpravodaj s názvem PPP bulletin, který informuje o aktuálních dění v oblasti PPP projektů (o projektech, legislativě, názorech a dalších informacích). Vydáváním PPP bulletinu zvyšuje povědomí o PPP projektech (jak doma, tak i v zahraničí). Zároveň na svých webových stránkách uvádí databázi projektů s informacemi o jejich současném stavu. Ministerstvo financí ČR Ministerstvo financí ČR zodpovídá za procesní přípravu a plní funkci regulátora PPP projektů. V roce 2004 bylo zřízeno Samostatné oddělení pro metodiku Partnerships UK (PUK) vzniklo v roce 2000. Jedná se o podnik se společnou majetkovou účastí překlenující mezeru mezi veřejným a soukromým sektorem. Tato společnost koordinovala ve Velké Británii PPP/PFI transakce. (Partnerships UK: delivering investment through public private partnerships, 2009, online) 2
54
PPP projekty v České republice
a regulaci projektů PPP. Jeho cílem je sledovat, aby nedocházelo k nekontrolovanému zadluţování. Ministerstvo financí ČR vytváří a aplikuje pravidla a postupy zachycování PPP projektů ve vládní statistice, při zpracování metodiky spolupracuje s ostatními ministerstvy a ústředními orgány, analyzuje dopad těchto metodik na právní předpisy a předkládá návrhy právních předpisů. V jeho pravomoci je předloţit pilotní projekty vládě ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) provádí metodické řízení procesu zadávání veřejných zakázek a spoluzajišťuje přípravu souvisejících právních norem. Kromě toho se MMR podílí na tvorbě celostátní koncepce v oblasti spolupráce veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP). MMR je správcem Informačního systému o veřejných zakázkách a Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2013, online) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připravuje návrhy právních předpisů a zajišťuje harmonizaci s předpisy Evropské unie. V oblasti veřejného zadávání sleduje a vyhodnocuje změny v právních předpisech Evropské unie a rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Důleţitou roli hraje také Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, který podle Koncesního zákona zajišťuje dohled nad dodrţování zákonů souvisejících s PPP projekty. Můţe ukládat nápravná opatření a sankce. Jelikoţ se při PPP projektech vynakládají veřejné prostředky, provádí dále dohled nad PPP projekty Nejvyšší kontrolní úřad. Nejvyšší kontrolní úřad je členem pracovní skupiny INTOSAI (mezinárodní organizace sdruţující nejvyšší kontrolní úřady), která se zabývá kontrolou privatizace, ekonomické regulace a PPP.
PPP projekty v České republice
55
7.3 Příklady PPP projektů Následující podkapitola uvádí příklady plánovaných, realizovaných a ukončených PPP projektů v České republice. Tato část práce vychází především z Asociace pro rozvoj infrastruktury, která vede databázi PPP projektů a časopisu PPP bulletin, který Asociace pro rozvoj infrastruktury čtvrtletně vydává. Databázi PPP projektů nejprve vedlo PPP centrum. Po jeho zrušení převzala iniciativu Asociace pro rozvoj infrastruktury. Ke kaţdému projektu jsou uvedeny základní informace (např. cíl projektu, partneři projektu, náklady projektu, délka kontraktu) a především informace, v jakém stavu se PPP projekt nachází (záměr, ve fázi iniciace, před výběrem poradce, před výběrem koncesionáře, realizaci jiţ probíhá, zrušeno/pozastaveno, ostatní). Postup přípravy PPP projektu krok za krokem je uveden v Příloze B. V podkapitole jsou pro srovnání uvedeny podobné projekty úspěšně realizované formou PPP v zahraničí. DÁLNICE D3 Zadavatel: Ministerstvo dopravy Objem: 11 500 mil. Kč Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Fáze iniciace Ministerstvo dopravy si nechalo u společnosti PwC vypracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti projektu dálnice D3, ze které je patrná výhodnost realizace pilotního úseku dálnice D3 formou PPP a to jak z hlediska kvalitativního, tak i kvantitativního. Pouţití formy PPP by znamenalo úsporu minimálně 277 milionů korun. Důleţitá je i odpovědnost, kterou koncesionář za celkový výsledek ponese. Prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) Tomáš Janeba říká, ţe tento způsob nabízí jistotu pevné ceny, dodrţení termínů a kvality. Historická zkušenost bohuţel prokazuje, ţe tradiční způsob mnohdy nezaručuje cenu, termíny, ani bezproblémovost kvality. (Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2. 4. 2013, online) Formou PPP by mělo být realizováno necelých 19 km dálnice. Koncesionář by odpovídal za výstavbu, financování, provoz a následnou údrţbu po dobu 30 let (forma DBOT). Stát by platil koncesionáři platby na základě dostupnosti dálnice. I kdyţ je způsob financování formou PPP výhodnější neţ klasický způsob, ministerstvo dopravy jej přesto na jednání vlády nedoporučilo. Dálnice D3 by měla být zařazena mezi náhradní projekty pro čerpání evropských peněz. A to i přesto, ţe pro ministerstvo dopravy byla zpracována studie, která poukazuje na výhodnost PPP projektu.
56
Obr. 10 Zdroj
PPP projekty v České republice
Stavební úseky dálnice D3 Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2012c, online
REKONSTRUKCE DÁLNICE D1 Zadavatel: Ministerstvo dopravy Objem: 18 000 mil. Kč Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Zrušeno/pozastaveno V roce 2005 rozhodl tehdejší ministr dopravy Šimonovský se souhlasem Ministerstva ţivotního prostředí o rozšíření dvou úseků dálnice D1 na šest pruhů. Investorem projektu mělo být Ředitelství silnic a dálnic. Rekonstrukce D1 byla vyjmuta z PPP projektů kvůli nevyčerpaným prostředkům z fondů EU na původní projekty. Pro řidiče by měla rekonstrukce znamenat omezení přibliţně na dobu 6 let (omezení rychlosti, zúţení jízdních pruhů, sníţení počtu jízdních pruhů). Stát sice stlačil proti odhadům ceny o více neţ třicet procent, podle řady kritiků se ale i tak bude stavět aţ příliš draze. Stát zvolil místo asfaltu draţší betonovou vozovku, navíc z velké části nechce recyklovat starý beton. Ve světě je to běţný postup, který nemá na kvalitu vliv. (Sůra, 8. 4. 2013a) Ředitelství silnic a dálnic by moţná vybralo levnější variantu opravy, kdyby však před dvěma lety nemuselo řešit problém nevyčerpaných evropských dotací. Ve chvíli, kdy bylo jasné, ţe kvůli průtahům se za peníze z Bruselu nepodaří dostavět dálnici D8, ministerstvo dopravy začalo hledat náhradní projekty a skončilo u dálnice D1. Jen opravu by Brusel neproplatil, tak se začalo mluvit
PPP projekty v České republice
57
o modernizaci, která má nejfrekventovanější českou dálnici vylepšit. Mají se změnit třeba sklonové poměry, aby byla jízda bezpečnější. Aby se vše stihlo, ustoupilo se od rozšíření na tři pruhy, protoţe k tomu by byly potřeba zdlouhavé výkupy pozemků. (Sůra, 8. 4. 2013b) Jiţ na konci dubna měla začít modernizace prvních dvou úseků D1 Větrný Jeníkov-Jihlava a Lhotka-Velká Bíteš. Na zmíněných dvou úsecích se začne pracovat aţ po květnových svátcích. Otazník zůstává nad dodavatelem šestikilometrového úseku Velká Bítěš-Devět kříţů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe totiţ přijal předběţné opatření, jímţ zabránil Ředitelství silnic a dálnic definitivně uzavřít výběrové řízení. Úřad tím získá čas na prošetření stíţnosti neúspěšného uchazeče výběrového řízení. Oprava tohoto úseku byla odsunuta do druhé etapy, která nezačne dříve neţ na podzim 2014. (Novotný, 24. 4. 2013) Očekává se, ţe v dalších letech budou na dálnici D1 vznikat kolony, které zvýší zájem o ţelezniční dopravu. Oprava dálnice D1 představuje pro České dráhy obrovskou příleţitost. Uţ měsíce se těší na uzavírky, jako na moţnost dostat cestující na trase Praha-Brno z osobních aut do vlaků. České dráhy plánují rozdávat na praţském autobusovém nádraţí poukázky na šedesátikorunovou slevu na jízdné mezi Prahou a Brnem. Jejich první marketingová akce má patrně úplně jiný cíl. Právě odtud totiţ vyráţejí autobusy konkurenční Student Agency. Mluvčí Student Agency Aleš Ondrůj se domnívá, ţe České dráhy zneuţily této skutečnosti k další cenové válce zaměřené především proti autobusům. (Šitner, 16. 4. 2013) Česká republika patří v západní a střední Evropě k téměř poslední zemi, která nebyla schopna realizovat jediný úsek dopravní infrastruktury za pouţití soukromého kapitálu. I naši sousedé (Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko) postavili za poslední roky formou PPP několik kilometrů dálnic. Konkrétně se jedná například o dálnici A8 v Německu (Ulm-Mnichov). Projekt se týkal výstavby, provozu a údrţby po dobu 30 let. Výstavba probíhala ve dvou etapách. První etapa měla délku 52 km. Práce na úseku trvaly 3 roky. Ke zprovoznění došlo v roce 2010. Náklady financování pro tento úsek činily 250 mil. euro, z toho 90 % tvořil cizí kapitál. U druhého úseku dálnice je plánováno dokončení na rok 2015. Zkušenosti z první etapy ukazují zvýšení kvality provedeného díla, dodrţení termínu a sníţení nákladů na výstavbu. PPP model byl vyuţit i na Slovensku pro stavbu rychlostní silnice R1 o délce 51,6 kilometru, která propojila Nitru s obcí Tekovské Nemce. Součástí projektu bylo 54 mostů a vybudování obchvatu Banské Bystrice. Projekt byl postaven velmi rychle. Smlouva zahrnuje financování, projekt, výstavbu, provoz a údrţbu. O vyuţití PPP formy slovenská vláda rozhodla v září 2007, koncesní smlouva byla uzavřena v březnu 2009 a v září 2009 jiţ byla zahájena výstavba. Výstavba trvala pouhých 25 měsíců. Stavební náklady činily 887 milionů eur. Provoz a údrţbu bude koncesionář zajišťovat po dobu 30 let. Slovensko má s touto stavbou jen pozitivní zkušenosti. Dalším příkladem je návrh a výstavba zdokonalení dálnice A13 ve Velké Británii, která vede z Butcher Row na západě po Wennington na východě. Dále
58
PPP projekty v České republice
je součástí provoz a údrţba po dobu třiceti let 20 km dálnice mezi Butcher Row a Wenningtonem. Projekt byl realizován formou DBFO. V Německu byla realizována dálnice A4 v úseku Eisenach – Görlitz, která byla uskutečněna formou DBFMO. Jednalo se o 24,5 km výstavby dálnice v okolí města Eisenach. Na úseku se vybírá mýtné. Koncesionář tedy nese riziko poptávky. Součástí projektu byla i výstavba nového mostu a rekonstrukce staré části dálnice. Koncesní smlouva byla uzavřena na dobu 30 let. V Polsku byla úspěšně realizována dálnice A2, která spojuje Polsko s Německem a Běloruskem. Součástí PPP projektu byl 150 km dlouhý úsek Nowy Tomyšl – Konin. Součástí projektu byla výstavba, financování, údrţba a provoz. Koncesní smlouva byla uzavřena na dobu 37 let. Výstavba byla zahájena v srpnu roku 2001 a v říjnu 2004 byl uveden do provozu poslední úsek dálnice. Z maďarských zkušeností je moţné zmínit například dálnici M1/M15, která spojuje Budapešť, Vídeň a Bratislavu. Jedná se o 42 km dálnice M1 (maďarsko-rakouská hranice) a 15 km dálnice M15 (maďarsko-slovenská hranice). Jedná se o model BOT s investičními náklady 280 milionů eur. Dálnice funguje na základě vybírání mýtného, které si můţe koncesionář stanovit bez souhlasu veřejného sektoru. Reálné mýto se však stalo příliš drahé. Příprava a výstavba projektu trvala od roku 1991 do roku 1998. Koncesní smlouva byla uzavřena na dobu 35 let s moţností prodlouţení. V roce 1991 došlo k zahájení projektu. Výběrové řízení trvalo tři roky. V roce 1993 byla podepsána smlouva s koncesionářem, který se zavázal dálnici postavit a provozovat. Koncesionář uhradil náklady z 20 % z vlastních zdrojů a z 80 % z cizích zdrojů. V roce 1994 byla výstavba dálnice zahájena a jiţ na začátku roku 1995 byla dokončena dálnice M1. V polovině roku 1998 byla dokončena i dálnice M15. K dokončení obou úseků došlo v termínu a bez překročení nákladů. Reálné mýto však bylo příliš vysoké. Motoristé začali upřednostňovat jiné dopravní trasy. V roce 1998 došlo k převodu dálnice M1 do vlastnictví veřejného sektoru. S Rakouskem je v oblasti dopravy spojen projekt Ostregion PPP, který se týká výstavby dálnic a rychlostních silnic. Tento projekt zahrnuje výstavbu 133 km víceproudé silnice. Projekt Ostregion PPP zahrnuje čtyři balíky. Prvním z nich je výstavba 51 km dlouhého projektu Ypsilon. Tato dálnice byla zprovozněna v roce 2010. Koncesním obdobím je 33 roků. Příjmy z tohoto projektu jsou kombinací mýtného a platby za dostupnost, která se v případě omezení provozu vozovky sniţuje. Jako podobný případ je moţné uvést snahu sníţit dluh veřejných rozpočtů a získat prostředky na dopravní infrastrukturu v USA. V letech 2005 byl uzavřen PPP projekt na dálnici Indiana Toll Road s pronájmem na dobu 99 let a v roce 2006 na Chicago Skyway s pronájmem na 75 let. Smlouvy obsahovaly převod práv provozovat silnice a vyuţívat je k výdělečné činnosti za vysoké jednorázové poplatky, které u Indiana Toll Road činily 3,85 mld. dolarů a v případě Chicago Skyway 1,83 mld. dolarů. Indiana Toll Road je 252 km dlouhá. Jedná se o dálnici z Illinois do Ohia. Chicago Skyway je spojka dlouhá 12 km mezi dvěma hlavními dálnicemi v Chicagu. Tato spojka je vedena převáţně
PPP projekty v České republice
59
na mostních konstrukcích. V obou případech se jedná o zpoplatněné silnice (mýtné). Mýtné je poměrně nízké. Na tyto projekty se nepředpokládá finanční příspěvek veřejného sektoru. Příjmy se budou soukromému sektoru generovat z mýtného a jiných poplatků (například pronájem ploch). Tyto projekty jsou v USA povaţovány za úspěšné a mají tedy své následovníky (například silniční spojka v Richmondu ve Virginii – Pocahontas Parkway) nebo pronájem zpoplatněných mezistátních a regionálních silnic a dálnic v Texasu, Virginii, Delaware a New Jersey). Další úspěšně realizovaný projekt formou PPP lze najít v Nizozemí a to dálnici A59. Provozovatel dálnice uzavřel smlouvu s nizozemskou vládou na 15 let provozu. Výstavba trvala 3 roky a investiční náklady projektu činí 150 milionů eur. Součástí projektu je návrh, výstavba, financování, údrţba a provoz čtyřproudové dálnice, 5 křiţovatek, 4 nájezdů na dálnici (model DBFMO). O úspěšnosti tohoto projektu svědčí uţ skutečnost, ţe náklady na realizaci projektu byly ve srovnání s tradičním způsobem niţší aţ o 14 %, dále byl projekt dokončen o 4 roky dříve a náklady nepřesahovaly plánovanou výši. Zároveň je moţné povaţovat za přínosné, ţe byla zvýšena dostupnost a kapacita dálnice. V Indii byl realizován 32 km dlouhý dálniční úsek Vadodara. Soukromý sektor úsek postavil a spravuje. Dále nese veškerá rizika spojená s provozem kromě rizika politického a rizika způsobeného ţivelnými pohromami. Tyto dvě rizika nese vláda státu Gujarat. Dálnice je v provozu od roku 2000. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 let s podmínkou, ţe bude dosaţeno minimálně 20 % zisku. Byl stanoven typ projektu BOOT. Hodnota projektu je ve výši 1 750 mil. rupií. Jiţ od roku 1993 je v provozu dálniční úsek mezi Shenzhen a Guangzhou v Číně. Na dálnici je vybíráno elektronické mýtné. Soukromý sektor dálnici provozuje po dobu 30 let. Dálnice byla realizována za 2,3 miliardy dolarů s typem projektu DBFO. FOTBALOVÝ STADION HK Zadavatel: Město Hradec Králové Objem: 3 200 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Zrušeno/pozastaveno Jedná se o projekt mezi městem a firmou ECE Projektmanagement na stavbu fotbalového stadionu a nákupního centra v hodnotě 3,2 mld. Kč. Jedná se o firmu, která např. v Brně postavila nákupní centrum Galerie Vaňkovka, v Praze nákupní centrum Arkády Pankrác. Město s firmou se formou sdruţení měli snaţit o vydání územního rozhodnutí, kdy město a ECE si vyřídí stavební povolení pro svoji část projektu samostatně. Celý projekt spočíval v tom, ţe město prodá ECE za cca 260 mil. Kč 4 ha pozemků pro komerční účely. Radnice za tyto peníze postaví stadion. ECE dále pro město postaví veřejnou infrastrukturu za 458 mil. Kč a po dobu 10 let bude přispívat městskému fotbalovému klubu částkou 20 mil. Kč za rok.
60
PPP projekty v České republice
Projekt doprovázeli problémy a průtahy. V průběhu doby docházelo ke změně jak velikosti, tak i vybavení nového fotbalového stadionu. Problémem se stalo nákupní centrum, které má stát v sousedství fotbalového stadionu. Občané a občanská sdruţení podávali námitky, kterými se stavební úřad musel zabývat. Realizaci brání spory několika občanských sdruţení a jednotlivých občanů, kterým se nelíbí výstavba obchodního centra, který přinese problémy v dopravě na městském okruhu. V červnu roku 2012 měla uplynout smlouva o spolupráci města s firmou ECE. Původní smlouva o smlouvě budoucí kupní na pozemky, na kterých mělo vzniknout obchodní centrum, se společností ECE z roku 2009 obsahovala ustanovení, které uvádělo, ţe pokud do 36 měsíců od podpisu smlouvy nebude získáno byť jen nepravomocné územní rozhodnutí, zaniká povinnost smluvních stran uzavřít kupní smlouvu. V červenci 2012 uplynulo daných 36 měsíců, aniţ by bylo územní řízení ukončeno vydáním územního rozhodnutí. Tím by byly obě strany bez jakýchkoliv sankcí vyvázány z další přípravy záměru a město mohlo začít s rekonstrukcí stadionu ve vlastní reţii a bez problematického a nechtěného obchodního centra. Na zastupitelstvu však došlo k prodlouţení smlouvy s firmou ECE, coţ znamená další oddálení výstavby fotbalového stadionu. Lhůta pro získání nepravomocného rozhodnutí byla prodlouţena z července 2012 do května 2013. Územní rozhodnutí bylo vydáno na konci roku 2012. Nabytí právní moci však můţe trvat z důvodu odporu veřejnosti několik let. Bylo podáno hned několik odvolání, které bude řešit Krajský úřad. Tento případ je ukázkou toho, kam vede krátkozrakost spojená s nedostatečnou přípravou zastupitelů. (Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města, 12. 3. 2013, online) FOTBALOVÝ STADION V PLZNI Zadavatel: Město Plzeň Objem: 508 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Zrušeno/pozastaveno Město Plzeň plánovalo ve spolupráci s privátním investorem vybudovat stadion vyuţívaný ke sportu či koncertům nebo veletrhům, kde by se mimo jiné nacházel také aquapark, lyţařská dráha s umělým sněhem, hotel, obchodní pasáţ, restaurace, společenská či koncertní místnost. Tuto variantu nabídla praţská firma, ale bez konkrétního modelu financování, proto město s firmou o případné spolupráci nejednalo. Dalším návrhem jak zlepšit sport (především fotbal) byl návrh rekonstrukce stávajícího stadionu a stavba atletického stadionu. Město si nechalo vypracovat studii financování projektů z úvěru či soukromých zdrojů. Nové zastupitelstvo nakonec z důvodů nekonkrétní nabídky financování firmy rozhodlo o realizaci rekonstrukce stadionu pomocí klasické veřejné zakázky.
PPP projekty v České republice
61
SPORTOVNÍ AREÁL KOPŘIVNICE Zadavatel: Město Kopřivnice Objem: 400 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Před výběrem koncesionáře Město chce vybudovat pro sportovce či veřejnost sportovně rekreační areál s celoročním provozem. Cílem projektu je vytvoření atraktivnějšího a modernějšího současného sportoviště, atraktivnější provoz krytého bazénu a sjezdovky, vybudování wellness a vodní atrakce, změna počtu kurtů, výměna povrchu hřiště, postavení nového letního stadionu a fotbalového hřiště. Město si nechalo vypracovat Studii realizovatelnosti projektu. Zvaţují formu DBFO s délkou spolupráce 25 – 30 let. Soukromý investor přebere riziko stavební, financování, dostupnosti sluţby a u komerční činnosti riziko poptávky. Příjmy budou tvořeny převáţně platbami za dostupnost infrastruktury a ze souvisejících komerčních akcí. ZIMNÍ STADION ŘÍČANY Zadavatel: Město Říčany u Prahy Objem: 393 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Před výběrem koncesionáře Město má v plánu uzavřít koncesní smlouvu na dobu 30 let na stavební práce (opravu zimního stadionu, stavbu nové sportovní haly a další sluţby typu ubytovna, rehabilitace, stravování apod.), které bude financovat investor v celkové výši. Příjem investora vytvoří platby od konečných uţivatelů sluţeb. Sportovní hala je od roku 2006 uzavřená a pouze chátrá. MĚSTSKÝ STADION LIBEREC Zadavatel: Město Liberec Objem: 233 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Realizace jiţ probíhá Zastupitelé schválili v roce 2008 zajištění provozu městského stadionu soukromým investorem. Jedno z kritérií výběru byla také platba za provoz od města, kterou uchazeč musel uvést v nabídce při ucházení se o projekt, protoţe samotné příjmy z provozu nepokryjí celkové náklady a pro firmy by byl tento projekt bezvýznamný. Město poskytuje firmě platbu za dostupnost. Město uzavřelo koncesní smlouvu na období 20 let počínaje rokem 2009. FREETIME PARK, ČESKÉ BUDĚJOVICE Zadavatel: Město České Budějovice Objem: 69 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Zrušeno/pozastaveno
62
PPP projekty v České republice
V únoru 2010 zastupitelé města schválili vytvoření volnočasového centra, kde měla být kromě hřišť také například horolezecká stěna, stezka na in-line brusle či skateboard, hřiště pro streetball, minifotbal, volejbalové kurty, dětský koutek pro děti. Město na projekt získalo dotaci ve výši 20 mil. Kč a samotnou výstavbu chtěli financovat formou PPP, tedy z prostředků od soukromého investora. Po řadě provedených omezení radnice projekt zrušila a odstoupila od smlouvy zajišťující výše uvedenou dotaci. K ceně mělo výhrady hned několik politických stran. Podle nich byly některé části rozlehlého areálu příliš drahé, jiné pro změnu zbytečné. (IDNES.cz: Budějovice a jiţní Čechy, 26. května 2011, online) Minulý rok opět radnice začala řešit stavbu sportovního areálu, kterou zřejmě postaví za 37 mil. Kč jediný přihlášený do výběrového řízení místní Beachklub zřejmě za podpory dalších klubů. Park bude mít letní a zimní část a cílovou skupinou budou vedle dětí a teenagerů také senioři. (IDNES.cz: Budějovice a jiţní Čechy, 27. března 2012, online) SPORTOVNÍ AREÁL TACHOV Zadavatel: Město Tachov Objem: 15 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Realizace jiţ probíhá Návrh koncesní smlouvy schválili zastupitelé v roce 2007. Šlo o projekt na vybudování moderního víceúčelového sportovního areálu s umělým povrchem včetně osvětlení a oplocení na nevyuţité původní skládce. Hlavním důvodem vyuţití soukromé společnosti byla nemoţnost města hradit náklady provozu areálu včetně údrţby a oprav (ani prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti Správy majetku a údrţby Tachov s.r.o.). Zvolili typ PPP Facility Management, kdy bude investor po dobu 20 let zajišťovat na své náklady správu celého komplexu (zajistí uţívání ze strany nájemce, fotbalového klubu, bezplatné uţívání ţáky Základní školy, zajištění úhrady provozních nákladů, údrţby a oprav). Jako protihodnotu má právo vybírat poplatky od uţivatelů a nabízet doplňkové sluţby (občerstvení, reklama apod.). Sportovní areál po celou dobu zůstává ve vlastnictví města Tachov, které můţe na jeho provoz dohlíţet. SPORTOVNÍ AREÁL PLZEŇ Zadavatel: Město Plzeň Objem: 2 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Realizace jiţ probíhá K podpisu koncesní smlouvy došlo v březnu 2009 a na jejím základě bude koncesionář od uţivatelů inkasovat úhrady. V jeho kompetenci je provoz areálu pro veřejné účely. Tím se myslí především zajistit:
PPP projekty v České republice
63
do areálu bezplatný přístup FO, organizací či vzdělávacích institucí přicházejících do areálu za účelem sportu či vyuţití zde umístěného zařízení, provoz areálu, kde lanové centrum a občerstvení můţe koncesionář vyuţívat pro komerční účely, údrţbu a opravy v souladu s právními předpisy (hygiena, bezpečnost, poţární povinnost, ekologie, ochrany ţivotního prostředí). Město za kaţdý rok zaplatí společnosti sluţebné ve výši 580 000 Kč bez DPH. SPORTOVNÍ AREÁL PONAVA, BRNO Zadavatel: Město Brno Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Zrušeno/pozastaveno Zatím byla vytvořena vizualizace sportovního areálu. Za Luţánkami mělo vzniknout honosné sportovní centrum včetně fotbalového stadionu, kryté haly vhodné i pro lední hokej, tenisové kurty apod. V současné době je tento projekt pozastaven. IDNES.cz ale v únoru roku 2012 informoval o chystaném sportovním a nákupním centru s multikinem v Králově poli. Projektem se má zabývat rakouská společnost ACB Ponava. Realizaci brzdí problémy s pozemky. Na některé pozemky se vztahuje ţaloba a z těchto důvodů nemůţe město uzavřít smlouvu. Společnost získala povolení pouze k demolici. Tento projekt se od původního projektu výrazně liší. (IDNES.cz: Brno a jiţní Morava, 27. února 2012, online) Podnětem k tomuto projektu byla potřeba obnovit poměrně rozsáhlý areál Ponava se sportovní infrastrukturou, která se nacházela ve velmi špatném stavu a z toho důvodu nebyla delší dobu vyuţívána. Další snahou bylo vytvořit podmínky pro pořádání vrcholových sportovních a kulturních akcí a podmínky pro sportovní vyţití široké veřejnosti a snaha vybudovat nový fotbalový stadion. Studie navrhla vizi projektu, která zahrnovala moderní komplex s fotbalovým stadionem splňujícím podmínky FIFA, multifunkční halu vyhovující podmínkám IIHF, aquapark a další infrastrukturu rozšířenou o komerční prostory. Z pohledu zahraničí se nejedná o nic nového. Příkladem s obdobnými projekty můţe být Velká Británie, která má v této oblasti několik vzorových projektů a tudíţ i zkušenosti. Ve Velké Británii bylo například realizováno sportovní a zábavní centrum Crosby. Tento projekt byl prvním v oblasti kultury, zábavy a sportu ve Velké Británii. Projekt je v provozu od začátku roku 2003 a nabízí dva bazény, spinning, čtyři tenisové kurty, squashové kurty, fitness, taneční studio, restaurace, bar. Investice dosahovala výše 6,2 milionu liber. Smlouva se soukromým partnerem na provoz centra byla uzavřena na dobu 25 let (do roku 2028). Jednalo se o model DBFO. Dále bylo ve Velké Británii realizováno sportovní centrum Willesden v Londýnské čtvrti Willesden. U tohoto projektu je koncesní smlouva uzavřena také na dobu 25 let. Sportovní centrum nabízí atletický stadion s tribunou, dva plavecké bazény, čtyři kurty, saunu, parní komoru, dvě fitness centra, taneční studio, místnost pro bojová umění a dětské
64
PPP projekty v České republice
hřiště v parku, ve kterém se sportovní centrum nachází. Součástí projektu jsou i terénní úpravy tohoto parku. Sportovní centrum slouţí jak veřejnosti, tak i školám (především sportovní škole, která se v blízkosti nachází). Hodnota projektu je ve výši 16,66 milionu liber. Podobných projektů bylo v zahraničí realizováno hned několik. Například sportovní hala Stade de France ve Francii, jejímţ zadavatelem byla francouzská vláda. FIFA rozhodla v roce 1992 o konání World Club 1998 ve Francii s tím, ţe Francie na oplátku vybuduje nový fotbalový stadion s kapacitou 80 000 diváků. Z důvodu velké potřeby finančních prostředků na projekt se vláda rozhodla pro partnerství se soukromým sektorem. Takový projekt byl v oblasti sportovních zařízení ve Francii vyuţit poprvé. Součástí projektu byl návrh, výstavba, financování, údrţba a provoz stadionu. Smlouva byla se soukromým sektorem uzavřena na dobu 30 let. Přípravná fáze (od roku 1992) stejně jako fáze realizace (od roku 1995) trvala tři roky. Od roku 1998 je stadion v provozu. Při stavbě byly pouţity inovativní techniky a řešeno mnoho konstrukčně náročných otázek. PPP forma byla pouţita také u sportovní haly v Münsteru v Německu. Zadavatelem bylo město Münster. Součástí projektu je návrh, výstavba, financování, údrţba a úklid sportovních hal i venkovních ploch. Součástí je i zabezpečení objektů, jejich opravy a renovace. Tento model se vyznačuje jednoduchým modelem financování. Projekt se stal velice úspěšným a stal se vzorovým PPP projektem. Samotná realizace trvala pouze rok (od června 2004 do července 2005). Smlouva se soukromým partnerem byla uzavřena na dobu delší 30 let. VĚZNICE V RAPOTICÍCH U BRNA Zadavatel: Ministerstvo spravedlnosti Objem: 2 775 mil. Kč Odvětví: Soudy a vězeňství Stav: Zrušeno/pozastaveno Cílem projektu bylo přiblíţit se evropským standardům a zahraniční praxi ve vězeňské infrastruktuře a pomocných sluţbách, řešit přeplněnost stávajících věznic a zvýšit ubytovací kapacitu a zjistit, zda je moţné ve vězeňství vyuţít spolupráce se soukromým sektorem formou PPP. Soukromý subjekt měl navrhnout, postavit, financovat a provozovat po určitou dobu věznici pro 500 osob s ostrahou (25 % kapacity tvoří dvě osoby na jednu místnost, 75 % jednolůţkové místnosti). Vězeňská sluţba měla zajistit ostrahu. Koncesní projekt vláda schválila usnesením v roce 2008. Délka kontraktu byla plánována na 25 let, kdy měl být majetek převeden státu. Jednalo se o model DBFO (navrhni, postav, financuj, provozuj). Rizika měl nést soukromý subjekt (zejména riziko dostupnosti sluţby, projektové, stavební, finanční a provozní). Veřejný sektor měl uhradit sluţby poplatkem za dostupnost sluţby, kdy část příjmů měl tvořit zisk z vyuţití pracovního potenciálu vězňů. Stavět se vůbec nezačalo. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s návrhem projekt zastavit se zdůvodněním, ţe došlo ke sníţení naléhavosti výstavby a moţnosti situaci řešit jinými alternativami (úprava a dostavba jiných vězeňských zařízení, vyuţití domácího vězení). Ministerstvo spravedlnosti tedy s cílem
PPP projekty v České republice
65
dočasně řešit tento problém upřednostnilo domácí vězení a alternativní tresty. I přesto však jiţ byly vynaloţeny nemalé finanční prostředky (více neţ 25 milionů korun) na konzultační, poradenské a právní sluţby spojené s tímto projektem. PPP projekty v oblasti vězeňství nejsou ve světě novinkou. Česká republika můţe čerpat zkušenosti z těchto zemí. Především v západní Evropě a USA je výstavba těchto zařízení běţně řešena formou PPP. Jen Velká Británie má hned několik věznic realizovaných formou PPP. Podobným projektem můţe být věznice Altcourse ve Fazakerley ve Velké Británii. Jedná se o návrh, výstavbu, financování a provoz nového vězeňského zařízení v Liverpoolu. K zabezpečení celého objektu byl pouţit nejmodernější bezpečnostní systém. Investiční náklady činí 88 milionů liber. V roce 1993 začaly přípravné fáze projektu a samotná realizace začala v roce 1995. Od roku 1997 je tento projekt v provozní fázi. Smlouva na provoz objektu je uzavřena na 25 let. Do provozu byl objekt uveden s předstihem 5 měsíců a zároveň byly během výstavby zaznamenány značné úspory oproti tradiční metodě výstavby a financování vězeňského zařízení. Projekt byl v roce 1998 odměněn cenou za kvalitní provedení stavby. I kdyţ je tento projekt povaţován za úspěšný, vyuţívá se jako varovný pro důsledek neúplné smlouvy, kdy v důsledku poklesu úrokových měr došlo během prvních dvou let provozu k úspoře 10,7 milionu liber. Tato úspora však neulehčila veřejným financím, neboť v důsledku nekvalitního zpracování smlouvy byly tyto prostředky rozděleny mezi akcionáře soukromých firem. Dalším příkladem, ţe soukromé věznice ve světě fungují, je věznice Kilmarnock ve Velké Británii, která funguje od roku 1999 jako model DBFO. Impuls pro vybudování věznice vznikl v roce 1997, kdy byl nedostatek vězeňských kapacit. Ještě ten rok byla podepsána smlouva na 25 let. V roce 1999 jiţ byla věznice otevřena. Věznice poskytuje vězňům také vzdělávání, zdravotní péči a speciální cely pro matky s malými dětmi. Na tento projekt byl potřeba rozpočet 32 milionů liber. Ve Velké Británii je dále v provozu od roku 2005 věznice HMP Peterborough (64,4 milionu liber, provoz areálu dle smlouvy 25 let, první vězeňské zařízení ve Velké Británii pro muţe i ţeny současně) nebo HMP Parc v Bridgend (74 milionů liber, provoz areálu dle smlouvy 25 let, veřejný sektor platí platby za dostupnost sluţby v předem definované kvalitě s případnými sráţkami). Dalším příkladem můţe být Social Rehabilitation Promotion Centre ve městě Mine v Japonsku s investičními náklady 15 miliard jenů. Zadavatelem tohoto projektu bylo Ministerstvo spravedlnosti. Jedná se o pilotní projekt v oblasti vězeňství s prvními nabídkami na výstavbu a provozování věznice v zimě 2004 a k výběru koncesionáře došlo jiţ v roce 2005. Koncesionář věznici postavil za necelé dva roky a odpovídá za bezpečnost, zdraví a vzdělávání vězňů a další široké spektrum sluţeb. Provozovatel však nesmí například vybírat členy ostrahy věznice. To je nadále v kompetenci veřejného sektoru. V případě poskytování nekvalitních sluţeb můţe být poplatek placený koncesionáři přiměřeně
66
PPP projekty v České republice
sníţen. Jedná se o typ projektu BOT (postav, spravuj a převeď) s délkou projektu stanovenou na 20 let. Dalším příkladem můţe být projekt výstavby a provozu 18 věznic ve Francii s názvem French PPP Prison Programme. Jedná se o velký projekt v oblasti vězeňství s investičními náklady 1,3 mld. eur, který je realizován formou DBFMO (navrhni, postav, financuj, udrţuj, provozuj). Jeho zadavatelem je Ministerstvo spravedlnosti Francie. Realizace projektu byla rozdělena na 4 etapy. V USA se jedná například o Metropolitan Detention Center (termín dokončení 8/99, délka výstavby 24 týdnů), Rikers Island Fire Safety (termín dokončení 11/03, délka výstavby 95 týdnů), Polk Youth Center (termín dokončení 4/97, délka výstavby 32 týdnů), Morris County Correctional Facility (termín dokončení 11/99, délka výstavby 46 týdnů), Adams County Detention Facility (termín dokončení 3/00, délka výstavby 19 týdnů), City of Thornton Justice Facility (termín dokončení 1/04, délka výstavby 40 týdnů), Passaic County Youth Detention Center (termín dokončení 2/98, délka výstavby 30 týdnů). ÚSTŘEDNÍ VOJENSKÁ NEMOCNICE Zadavatel: Ministerstvo obrany Objem: 2 600 mil. Kč Odvětví: Ubytovací kapacity Stav: Zrušeno/pozastaveno Záměrem bylo zřídit prvotřídní vojenské zdravotnické zařízení podobné tomu, jaké mají v zemích NATO. Vítězné konsorcium mělo vybudovat ubytovnu hotelového typu pro pacienty s 250 lůţky, parkoviště, obchodní plochy, restauraci a ubytovnu personálu. Počítalo se s provozem po dobu 25 let. Došlo však ke zrušení projektu z důvodů nepotřebnosti. Hlavním důvodem bylo, ţe se v době mezi záměrem a podepsáním smlouvy výrazně změnily vstupní podmínky, během přípravy docházelo k neustálým změnám projektu a projekt se nesetkal s velkou podporou politiků. KRAJSKÁ NEMOCNICE PCE Zadavatel: Pardubický kraj Objem: 2 300 mil. Kč Odvětví: Vzdělávání a zdravotnictví Stav: Zrušeno/pozastaveno Záměrem bylo realizovat komplexní modernizaci nemocnice a to přebudováním a rozšířením formou nevyuţívaného průmyslového areálu. V rámci projektu mělo dojít k modernizaci areálu nemocnice, postavení centrální budovy a parkovacího domu. Kraj měl platit část nákladů souvisejících s novou nemovitostí (výstavba, údrţba, technické zhodnocení areálu). Mělo se jednat o model DBFO s provozem po dobu 30 let. Soukromý subjekt neprojevil o projekt zájem, nebyly předloţeny konkrétní nabídky, a proto kraj v roce 2009 projekt zastavil. Podle hejtmana Martínka je na vině světová finanční krize a s ní
PPP projekty v České republice
67
související zdraţené úvěry a rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o redukci traumacentra a onkologického centra. Zemí s podobným projektem by mohla být například Itálie se svým prvním projektem v sektoru zdravotnictví, který se začal připravovat v roce 2000. Jedná se o nemocniční objekt Brescia. Realizace začala začátkem roku 2003 a v provozu je od března 2005. Hodnota tohoto projektu byla stanovena na 34 milionů eur. Jednalo se o výstavbu a renovaci nemocničního objektu. Projektem došlo k modernizaci nemocnice. Projekt zahrnoval i stravovací sluţby. Nemocniční objekt se nachází necelých 100 km od Milána v regionu Lombardie. Smlouva se soukromým partnerem byla uzavřena na 18 let a 10 měsíců. Ve Velké Británii je moţné zmínit nemocnici v Romfordu nebo nemocnici ve Worcesteru. Projekt nemocnice v Romfordu se týkal nahrazení dvou zastaralých nemocnic jedním objektem. Součástí projektu jsou sluţby spojené s chodem a údrţbou nemocnice. Jedná se o projekt se smlouvou uzavřenou na dobu 36 let a hodnotou projektu ve výši 200 milionů liber. Cílem projektu nemocnice ve Worcesteru je výstavba moderní nemocnice. Tato nemocnice je v provozu od ledna 2002. Hodnota projektu je ve výši 86,6 milionu liber se smlouvou uzavřenou na dobu 33 let. Dalším zahraničním příkladem můţe být nemocnice Inkosi Albert Luthuli v Jihoafrické republice, kdy soukromý partner navrhuje, financuje a provozuje nemocnici v Durbanu. Jedná se o první projekt dokončený v kratší době neţ 2 roky. Forma PPP umoţnila nemocnici předat sluţby spojené s chodem nemocnice a sluţby, které nesouvisí s lékařskou péčí do rukou soukromého sektoru. Byly sepsány smlouvy o kvalitě sluţeb s případnou penalizací při nesplnění závazku. Soukromý sektor dokáţe tyto sluţby spravovat efektivněji. Koncesní smlouva byla uzavřena na období 15 let. V provozu je nemocnice od roku 2002. Ve Španělsku byla navrţena, financována, vystavena a následně provozována nemocnice v Majadahondě. Tento projekt byl spuštěn krátce poté, co španělský parlament schválil nový koncesní zákon. Jedná se o projekt v hodnotě 150 milionů eur se smlouvou uzavřenou na dobu 30 let. JUSTIČNÍ AREÁL V ÚSTÍ NAD LABEM Zadavatel: Ministerstvo spravedlnosti Objem: 1 400 mil. Kč Odvětví: Soudy a vězeňství Stav: Zrušeno/pozastaveno Podnět na justiční palác formou PPP přišel ze strany ministerstva spravedlnosti, které v Ústí nad Labem nemělo potřebné podmínky pro výkon soudnictví. Město návrh podpořilo. Cílem bylo prostřednictvím PPP řešit nevyhovující stávající budovy náhradou za jeden objekt, kam budou soustředěny všechny justiční sloţky, a zajistit formou PPP podpůrné sluţby. Projekt měl zvýšit plochu pro jednotlivé justiční organizace s ohledem na dnešní a budoucí potřeby a bezpečnostní poţadavky na provoz a objekt. Součástí projektu mělo být
68
PPP projekty v České republice
i vyřešení parkovacích kapacit. Shromáţdění justičních sloţek (státní zastupitelství a Probační a mediační sluţba) do jednoho objektu mělo vést ke zkvalitnění sluţeb pro obyvatele a k úspoře nákladů (např. na ostrahu objektu). Výsledkem měly být lepší sluţby pro obyvatele a úspory nákladů (např. střeţení objektu). Ministerstvo spravedlnosti bylo nuceno aktualizovat koncesní projekt schválený řídícím výborem a vládou ČR a podrobený kontrole NKÚ podle doporučení kontrolního úřadu. Jednalo se o typický projekt PPP (DBFO) v trvání 25 – 30 let. Zadavatel ponese pouze rizika nedodrţení smluvních vztahů a rizika související se změnou legislativy. Projekt nebyl uskutečněn vlivem nedostatku financí ministerstva spravedlnosti. V případě justičního areálu byl jiţ hotový projekt pro účely územního rozhodnutí. Byla tedy vytvořena jasná představa, jak má objekt vypadat, jakou bude zaujímat plochu, jaké bude napojení na komunikace, sítě, apod. Tyto věci by však měl navrhovat spíše dodavatel. V zahraničí (zejména ve Velké Británii) existuje mnoho justičních areálů fungujících na bází PPP. Zahraniční zkušenosti tedy dokazují dobrou realizovatelnost takovýchto projektů. Jedná se například o soudní dvůr Laganside ve Velké Británii. Objekt je v provozu od roku 2001 a byl realizován za hodnotu 28,2 milionu liber. Smlouva na provoz areálu byla uzavřena na dobu 25 let. Cílem bylo nahradit zastaralou budovu soudu novým komplexem. Snahou bylo vyřešit problém nárůstu soudních přelíčení, nevhodné uspořádání vchodů a problém nedostačujících či chybějících zařízení soudu. V roce 2000 projekt získal první cenu za koncept a finanční strukturu a v roce 2002 vyhrál cenu architektů. Ve Velké Británii byly realizovány soudní dvory v Avonu a Somersetu v hodnotě 59 milionů liber. Projekt zahrnoval nejnovější technologie. Projekt přivádí do úzkého kontaktu soudní dvůr a National Probations Service zaměřenou na návrat odsouzených do komunity a ochranu obětí, čímţ zvyšuje efektivitu obou sluţeb a pomáhá účinněji pracovat s delikventy. Smlouva na provoz areálu byla uzavřena na dobu 27 let. PARKOVACÍ STÁNÍ V PORUBĚ Zadavatel: Město Ostrava Objem: 1 400 mil. Kč Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Zrušeno/pozastaveno Ze studie Vysoké školy báňské vyplývá jako jedna z moţností řešení potřeby parkovacích míst spolupráce soukromého a veřejného sektoru, neboť financování parkovacích domů z rozpočtu města je s ohledem k finanční situaci nemoţné. Chtěli vycházet z realizovaného projektu parkovacího domu Rychtářka, kde by město z výtěţku z provozu parkovacího domu splácelo dluh investorovi, který by zaplatil stavbu a údrţbu budovy po dobu 19 let. Bohuţel projekt se setkal s odporem občanů, kteří sice chtěli zlepšit parkování, nikoli vybudováním placeného parkovacího domu uprostřed sídliště.
PPP projekty v České republice
69
K úspěchu nepřispěl ani ostravský primátor Kajnar, který pronesl, ţe by před svým domem také neuvítal parkovací dům. (IDNES.cz: Ostrava a Moravskoslezský, 5. září 2010, online) V současné době plánuje město vyřešit situaci ve spolupráci s polskou stranou, která má podobný problém, z Fondů mikroprojektů (Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika). (Městský obvod Ostrava Poruba: Statutární město Ostrava, 1. 3. 2013, online) PARKOVACÍ DŮM RYCHTÁŘKA PLZEŇ Zadavatel: Město Plzeň Objem: 351 mil. Kč Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Realizace jiţ probíhá Tento projekt můţeme zařadit mezi typické PPP projekty realizované v České republice. Jedná se první a unikátní PPP projekt v České republice. Jeho stavba začala v červnu 2010. Pro realizaci byl vyuţit model DBFO (navrhni, postav, financuj, provozuj). Město uzavřelo na 20 let smlouvu s akciovou společností HERMOSA Real Estate. Parkovací dům postavila, stavbu financovala a udrţuje v dohodnutém stavu společnost, ale od začátku je v majetku města. Město platí firmě měsíční poplatek za dostupnost. Parkovací dům byl postaven a zkolaudován v červnu 2011. Parkovací dům nabízí 447 parkovacích míst a necelé 2 000 m2 komerčních ploch. Po prvotním neúspěchu (parkování bylo v ceně 10 Kč/h pro občany drahé) se v roce 2012 zvedla obsazenost na 30 % především z důvodu nemoţnosti parkovat jinde. (QAP.cz: Vaše internetové noviny – Informace z Plzeňského kraje kvapem, 30. května 2012, online) PARKOVACÍ DŮM, HAVÍŘOV Zadavatel: město Havířov Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Ve fázi iniciace Zastupitelé na základě zájmu investora financovat parkovací dům formou PPP schválili, ţe poskytnou pozemky na stavbu domu. Soukromý sektor zpracuje projektovou dokumentaci, postaví parkovací dům, vše zafinancuje a převezme na sebe náklady údrţby a provozu s následným převedením budovy do vlastnictví zadavatele. Byly vytvořeny dvě varianty parkovacího domu, kde jedna varianta počítala sice s niţším počtem míst na parkování, ale na druhou stranu také s prostorem ke komerčnímu vyuţití. Směrodatné budou stanovené konkrétní podmínky ve smlouvě. Všechny dokumenty a informace k projektu jsou zveřejněny na portálu pro vhodné uveřejnění (2013, online), kde je také zveřejněno, ţe město přijímalo nabídky do března 2013.
70
PPP projekty v České republice
Ve Francii byla formou PPP realizována výstavba a provoz 5 parkovišť s cílem zvýšit kapacitu parkovacích míst ve městě Perigueux. Jednalo se o výstavbu dvou podzemních garáţí, přestavbu a modernizaci dvou podzemních parkovišť a rozšíření jednoho podzemního parkoviště. Ve smlouvě bylo stanoveno, ţe koncesionář odpovídá za škody, které vzniknou při výstavbě a pokuta pro koncesionáře za kaţdý započatý den v případě nedodrţení termínu dokončení a zprovoznění parkoviště. Jednalo se o typ projektu DBFM se smlouvou na provoz parkoviště na dobu 30 let. Financování projektu je zajištěno prostřednictvím příjmů z parkovného a pronájmu reklamních a komerčních ploch. Město koncesionáři nepřispívá. Ve Velké Británii je v provozu od roku 1999 parkoviště u Ninewells v hodnotě 3,3 milionu liber. Tento projekt zahrnoval výstavbu nového podlaţního parkoviště společně s provozem na dobu 30 let. DOMOV PRO SENIORY LITOMĚŘICE Zadavatel: Město Litoměřice Objem: 565 mil. Kč Odvětví: Ubytovací kapacity Stav: Realizace jiţ probíhá V tomto případě nejde o typický projekt PPP, protoţe zde se od soukromého sektoru pouze očekávalo převzetí správy a provozu objektu nebo poskytování sociálních sluţeb v domově pro seniory. Jedná se o provozní PPP, kdy soukromý sektor po určenou dobu zodpovídá za správu, provoz a poskytování sociálních sluţeb. Město Litoměřice vypsalo v roce 2008 koncesní řízení. Na základě koncesní smlouvy se Farní charita Litoměřice stala provozovatelem domova seniorů po dobu 20 let. Po tuto dobu nemusí farnost hradit městu nájemné za uţívání zařízení včetně vybavení. Naopak musí hradit energii a podstupuje riziko růstu cen energií či mnoţství spotřeby. Farní charita Litoměřice získává příjmy z příspěvků od uţivatelů (ve smlouvě je stanovena maximální částka), příspěvků na péči (pokud ho uţivatelé pobírají) a příspěvků z Ministerstva práce a sociálních věcí. Veškerý majetek zůstává ve vlastnictví města. Úspěšný projekt přestavby zařízení pro seniory byl uskutečněn v Německu. Jednalo se o přestavbu bývalého školského zařízení v centru města na zařízení pro seniory. Projekt byl realizován způsobem DBFO (navrhni, postav, financuj, provozuj). Jelikoţ školní budova byla památkově chráněná, přebíral na sebe koncesionář kromě stavebního a finančního rizika i riziko spojené s ochranou památkově chráněné budovy a dále rizika spojená s údrţbou a renovací. Oproti tomu město neslo riziko poptávky. Celkové náklady na výstavbu s vnitřním vybavením se předpokládaly ve výši 17,5 milionu eur. Město má podle nájemní smlouvy vyuţívat zařízení domova důchodců po dobu 30 let. Správu a údrţbu bude zajišťovat koncesionář. Po uplynutí určené doby počítají se zpětným převodem nemovitosti na město. Dalším úspěšným projektem můţe být domov pro seniory v Masseube ve Francii, který byl v roce 2010 dokončen a předán k uţívání. Kontrakt byl
PPP projekty v České republice
71
uzavřen formou DBFM (navrhni, postav, financuj, udrţuj) na 30 let. Soukromý sektor po celou dobu odpovídá za správu a údrţbu. Při projektu byly pouţity moderní technologie, environmentální přístup a dosaţeno ekonomických úspor a důstojného ţivota seniorů. Na Islandu je od roku 2002 v provozu první PPP projekt v oblasti zdraví a sociální péče. Jedná se o domov pro seniory v Reykjavíku s provozem po dobu 25 let. S projektem jsou spojeny přísné poţadavky na provoz a kvalitu sluţeb. Domov pro seniory realizovaný formou PPP se nachází i ve Velké Británii. Jedná se o domov důchodců Ealing. Projekt se zabýval kompletní rekonstrukcí a dostavbou tří nevyhovujících budov a výstavbou jedné nové budovy. Projekt zahrnoval návrh, výstavbu (rekonstrukci), provoz a údrţbu po dobu 31,5 let. Hodnota projektu činí 30,5 milionu liber. Projekt je v provozu od roku 2006. ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ŘÍČANY Zadavatel: Město Říčany u Prahy Objem: 81 mil. Kč Odvětví: Vzdělávání a zdravotnictví Stav: Realizace jiţ probíhá V roce 2009 začalo koncesní řízení na školní stravování. Ze tří uchazečů vyhovovala daným podmínkám pouze jedna společnost zabývající se nabídkou společného stravování (závodní či firemní stravování, rozváţka mraţených či chlazených jídel do administrativních budov, státního sektoru atd.), se kterou město následně uzavřelo koncesní smlouvu do roku 2018, na jejímţ základě převezme prostory a zařízení jídelny, které si můţe podle potřeby upravit. V rámci projektu byla vybudována a postavena kuchyně a jídelna. Společnost bude distribuovat jídla také pro dům s pečovatelskou sluţbou Senior, Pečovatelskou sluţbu a druhou základní školu. (Říčansko.info: regionální server pro Říčany u Prahy a okolí, 22. 6. 2010, online) Soukromý sektor se ujal provozu školního zařízení. Převzal do uţívání i veškeré zařízení kuchyně, jídelny i zaměstnance. Příjmem soukromého sektoru jsou příjmy z prodeje jídel. Město Říčany z důvodu pevně stanoveného termínu zahájení provozu kladlo poměrně vysoké nároky na rychlost realizace. S tím byl spojen omezený časový prostor pro přípravu stěţejních dokumentů. I přesto se podařilo projekt úspěšně a v termínu dokončit. Školní kuchyně se stala výrobnou jídel pro další školy a veřejná zařízení města. U tohoto projektu by se dalo téměř říct, ţe se nemoţné stalo realitou. Město Říčany projevilo dostatek odvahy a vůle a vyhlásilo hned několik PPP projektů a to i přes medializaci neúspěchů tzv. pilotních PPP projektů. Pochybnosti provází na počátku téměř kaţdý PPP projekt. I kdyţ se město vydalo cestou s určitou mírou rizika, dnes slaví úspěch.
72
PPP projekty v České republice
PROVOZOVÁNÍ ŠKOLNÍ JÍDELNY, RAKOVNÍK Zadavatel: Město Rakovník Odvětví: Ostatní Stav: Realizace jiţ probíhá Na začátku roku 2010 si nechalo město vypracovat advokátní kanceláří studii proveditelnosti ohledně školního a závodního stravování ţáků a zaměstnanců škol. V srpnu uţ znali radní výsledky koncesního řízení a byl na 5 let vybrán nový provozovatel. Roční úspora na nákladech díky této formě provozování činí aţ 900 tis. Kč. Společnost Eurest tuto částku zaplatí městu za moţnost vařit ve škole obědy. Vedle obědů pro ţáky a učitele bude moci firma vařit i pro veřejnost a za tuto moţnost zaplatí městu z kaţdého veřejného obědu 6 Kč. Město Rakovník následovalo Říčany a stalo se dalším úspěšným PPP projektem v oblasti školního stravování. V tomto případě jiţ kuchyně a školní jídelna byli v provozu. Jednalo se tedy jen o převzetí provozu kuchyně a jídelny do rukou soukromého partnera. Součástí koncesní smlouvy bylo zajištění stravování pro dvě základní školy a gymnázium. ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ, LYSÁ NAD LABEM Zadavatel: Město Lysá nad Labem Objem: 17 mil. Kč Odvětví: Vzdělávání a zdravotnictví Stav: Realizace jiţ probíhá V rámci tohoto projektu zajišťuje privátní společnost výrobu, distribuci a výdej pokrmů na základní, střední a mateřské škole v Lysé nad Labem. Stravovaní obstarává pětkrát denně (snídaně, oběd, 2x svačina a večeře plus doplňkové sluţby). V zahraničí byly formou PPP realizovány i celé školy. Například v Irsku bude postupně vybudováno 23 škol v hodnotě 320 milionů eur. Smlouva se soukromým partnerem byla stanovena na 25 let. V Nizozemsku byla uzavřena koncesní smlouva na návrh, výstavbu, financování, údrţbu a provoz (typ projektu DBFOM) školy ve městě Eindhoven. V Německu soukromý partner navrhl, vybudoval a provozuje novou střední školu (typ projektu DBO) po dobu 25 let v hodnotě 50 milionů eur. Dále zde byl zahájen největší PPP projekt v oblasti veřejných budov v Německu s cílem financovat, rekonstruovat, sanace a dlouhodobého provozu 49 škol v okrese Offenbach-východ v hodnotě 410 milionů eur. VĚDECKÁ KNIHOVNA OSTRAVA Zadavatel: Město Ostrava Objem: 1 100 mil. Kč Odvětví: Ubytovací kapacity Stav: Záměr Moravskoslezský kraj chce s garancí finanční podpory od státu, vyuţitím vlastních prostředků a za podpory partnera Vysoké školy báňské – Technické univer-
PPP projekty v České republice
73
zity postavit Moravskoslezskou vědeckou knihovnu ve tvaru černé kostky s 9 nadzemními a dvěma podzemními podlaţími. Město plánuje vybrat jednoho zřizovatele budovy i parkovacího domu, který stavbu realizuje za vlastní náklady. Zahájení stavby se oproti plánovanému roku 2008 odloţilo. Výběrové řízení na zhotovitele se zrušilo. Krajská koalice po volbách v roce 2008 chtěla projekt zamítnout, ale z tlaku veřejnosti přistoupila na stavbu knihovny, ale v levnější verzi. Tento projekt byl schválen Evropskou komisí (musí schvalovat projekty financované z EU, jejichţ cena je vyšší neţ 50 mil. eur). Stavba je zatím ve fázi záměru a vedení kraje poţádalo Brusel o vyuţití evropských financí na školství, zdravotnictví, kulturu a sociální oblast. Občané se ohradili proti jednání vedení kraje, na jejímţ základě vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo v únoru 2010 o vybudování knihovny, peticí. Bohuţel nová vláda v roce 2010 zrušila usnesení, kterým slíbila dotaci na stavbu a kraj na uskutečnění výstavby nemá peníze. Zase jsou na vině peníze a podpora kraje. (Moravskoslezský deník, 15. 12. 2011, online) Ve Velké Británii byla realizována knihovna a technologické studijní centrum v Hackney. Budova plní především studijní funkci. V provozu je od roku 2002. Smlouva se soukromým partnerem byla uzavřena na dobu 30 let. Budova se nachází v časti s důrazem na zachování kulturního dědictví města. Součástí projektu byla výstavba budovy, jejíţ součástí je knihovna, muzeum, kancelářské prostory a prostory pro volnočasové a komerční pouţití. V budově byly pouţity nejmodernější technologie. Na IT sluţby byla vybrána místní společnost, která je schopna na problémy okamţitě reagovat díky místu působiště. Hodnota projektu činí 15,5 milionu liber. Ve Velké Británii byla v roce 2005 zprovozněna také knihovna Jubilee Library v Brightonu v hodnotě 25,3 milionu liber. Výstavba zahrnovala knihovnu, hotel, kancelářské a bytové prostory, restaurace a obchody. Budova je přínosná nízkou spotřebou energie a vyuţitím dešťové vody. VODOHOSPODÁŘSTVÍ V PÍSKU Zadavatel: Město Písek Objem: 1 346 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Město prodlouţilo koncesní smlouvu se společností Vodovody a Kanalizace České Budějovice (VaK) na následujících 15 let (od roku 2010). VaK bude nadále provozovatelem a smlouva zajistí stabilní vodné a stočné. (Kurzy.cz zpravodajství, 30. 1. 2010, online) Zároveň zřídilo společnost Vodárenská správa Písek s.r.o. zabezpečující správu vodohospodářské infrastruktury města a kontrolu dodrţování Koncesní smlouvy. (Vodárenská správa Písek s.r.o., 2011, online)
74
PPP projekty v České republice
VODOHOSPODÁŘSTVÍ ŘÍČANY Zadavatel: Město Říčany u Prahy Objem: 688 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá V rámci tohoto projektu byla prodlouţena smlouva se soukromým investorem na zajištění provozu vodohospodářské infrastruktury města po dobu 10 let v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. VODOHOSPODÁŘSTVÍ BRUNTÁL Zadavatel: Město Bruntál Objem: 199 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Město v rámci zajištění plynulého a bezpečného provozování veřejných kanalizací a čistírny odpadních vod, jejichţ vlastníkem je město, uzavřelo koncesní smlouvu, kterou přechází kanalizace a čistička do uţívání koncesionáře. Privátní subjekt platí za jejich uţívání nájem a přebral náklady s tím související (údrţba, opravy, provoz) a rizika ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Městu musí také uhradit městem prokazatelně vynaloţené náklady na úhradu poplatků za výkon obligačních či věcných práv k pozemkům, na kterém je vodní dílo postaveno, zároveň uhradit městu vynaloţené pojistné (ţivelná pohroma, odcizení částí vodního díla, škoda vzniklá v souvislosti s trestnou činností ve smyslu poškození či přestupku proti majetku). Ve smlouvě kotví také rekonstrukce vodního díla (nové stavební a provozní objekty). Majitelem objektu zůstalo město a společnost pouze vybírá od uţivatelů úhrady. Koncesní smlouva byla uzavřena na období 2009 – 2018. VODÁRENSTVÍ V MOŠNOVĚ, OSTRAVA Zadavatel: Město Ostrava Objem: 174 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Zadavatel uzavřel koncesní smlouvu na dobu 10 let (od roku 2009), po kterou můţe soukromý subjekt vybírat úhrady od odběratelů za provoz vodovodu, kanalizace (včetně dešťové kanalizace) a čističky odpadních vod zřízené městem Ostrava v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. VODOHOSPODÁŘSTVÍ TURNOVSKO Zadavatel: Město Turnov Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Projekt se týká dodávky pitné vody pro domácnosti i firmy a kanalizací v obcích na Turnovsku. V koncesním řízení zvítězila společnost Severočeské vodovody
PPP projekty v České republice
75
a kanalizace, a.s., která tuto sluţbu vykonávala i do tohoto řízení. Stala se tak provozovatelem vodohospodářské sítě po dalších 10 let. Smlouvou přešel do správy společnosti majetek. Obrat za stočné a vodné za dobu trvání smlouvy se pohybuje v hodnotě více neţ 2 mld. Kč. Smlouva zajistí také větší mnoţství oprav s niţšími náklady, častější čištění kanalizací, kvalitnější sluţby za stabilního vodného a stočného (byla stanovena max. procentního rozmezí moţného navýšení ceny). Od prodlouţení smlouvy s touto společností město očekává také kvalitnější jednání na dalších připravovaných projektech. Obyvatelům koncesní smlouva přinese kvalitnější sluţby bez značného dopadu na ceny vodného a stočného. V Bulharsku byly úspěšně realizovány vodovody a kanalizace v Sofii. V Bulharsku se jednalo o první projekt zajištění vodovodů a kanalizací soukromým sektorem. Společnost získala půjčku od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve výši 30 milionů eur. Veškeré zařízení zůstalo vlastnictvím města. Město se rozhodlo pro realizaci z důvodů značně zanedbaného původního systému vodovodů a kanalizací, který vyţadoval velké investice do rekonstrukce. Cílem projektu bylo systém zkvalitnit a zaručit spolehlivost a kvalitu vody podle EU standardů. Projekt byl uskutečněn formou DBOM (návrh, výstavba, provoz, údrţba) za 190 milionů eur. Smlouva se soukromým partnerem byla uzavřena na dobu 25 let. Samotná příprava projektu trvala dva roky. Ve fázi realizace je projekt od roku 2000. V USA je formou PPP od roku 1987 provozována čistírna odpadních vod v Edwardsville. Součástí projektu je především provoz, údrţba a zkvalitnění provozu čistíren odpadních vod a údrţba vodních zdrojů s cílem zkvalitnit sluţby v oblasti vodárenství. Projekt zahrnuje také provoz a údrţbu vodních pump, studní a vodních zásobáren. Jedná se o typ projektu OM. Po celou dobu trvání projektu nedošlo k odstavení čistícího zařízení, zároveň se projekt vyznačuje vysokou kvalitou vody a šetrností k ţivotnímu prostředí. S projektem jsou spojeny jen pozitivní výsledky (provozní efektivnost, měsíční bezpečnostní jednání, rozsáhlá školení zaměstnanců). Úspěch projektu pomohl k rozšíření smlouvy (údrţba uţitkové a pitné vody). V roce 2002 došlo k prodlouţení o dalších 15 let. Čistírna odpadních vod byla uskutečněna také v Nizozemí v Hágu. Tento projekt se týkal návrhu, výstavby, financování, provozu a údrţby s cílem ošetření odpadové vody před tím, neţ se vypustí do Severního moře. V souvislosti s projektem byla postavena jedna nová čistírna odpadních vod a dále došlo k opravě jedné starší čistírny odpadních vod. Hodnota projektu typu DBFO dosáhla výši 400 milionů eur. V roce 2003 získal projekt ocenění European Water Deal. Prvním projektem v oblasti vodního hospodářství ve Velké Británii se staly vodovody v Severním Irsku – projekt Alpha, které jsou v provozu od roku 2006. Snahou bylo zvýšit kvalitu a mnoţství pitné vody a zajistit její spolehlivou dodávku. Součástí projektu je návrh, výstavba, modernizace, provoz, údrţba a management sluţeb. Projekt byl realizován jako DBFO
76
PPP projekty v České republice
s investičními náklady 154 milionů liber a smlouvou uzavřenou na dobu 25 let (do roku 2031). METRO D, PRAHA Zadavatel: Hlavní město Praha Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Záměr Nová linka praţského metra by měla být dlouhá cca 10,5 km. Mělo by se jednat o novostavbu, coţ znamená dobrý předpoklad úspěchu (nebudou skryté problémy). Mělo by se jednat o koncept DBFM, kdy soukromý sektor bude odpovídat za vybudování a údrţbu infrastruktury a za pořízení a údrţbu vozidel. Platební mechanismus by byl zaloţen na poplatcích za dostupnost. V roce 2007 poţádal Magistrát hlavního města o vypracování finanční studie trasy D praţského metra. Právní a ekonomičtí poradci vypracovali v roce 2009 Koncesní projekt stavby linky D s vyuţitím PPP. V roce 2011 došlo ke zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. V roce 2012 prohlásilo město projekt za investici nad jeho moţnosti a hledá se levnější varianta. (Trasa metra D: novemetro.cz, 2013, online) Metro formou PPP projektu bylo úspěšně realizováno v Brazílii. Veřejný sektor zajistil výstavbu linky metra. Soukromý sektor odpovídá po dobu 30 let za provozování, údrţbu a obnovu vozového parku. Dalším příkladem můţe být trasa M5 v Miláně v Itálii. V roce 2006 došlo k podpisu koncesní smlouvy na dobu 32 let. Jedná se o koncept DBFM na celý projekt. Tento projekt je financován kombinací státních, municipálních a soukromých zdrojů. Zapojení PPP ukazuje příklad londýnského metra. Londýnské metro bylo ve velmi zanedbaném stavu a vyţadovalo velké investice. Londýnské metro je provozováno veřejnou společností (London Underground Limited – LUL), kterou ze 100 % vlastní město Londýn. Údrţbu, obnovu a rozvoj infrastruktury a vozidlového parku zajišťují v rámci veřejně soukromých partnerství Tube Lines a Metronet. Veškerý majetek, který je předmětem PPP, vlastní LUL. Za dodávané sluţby dostávají infrastrukturní společnosti měsíčně tzv. poplatek za sluţby. Výše těchto poplatků závisí na disponibilitě (spolehlivost sluţeb), kapacitě (doba jízdy mezi stanicemi, doba čekání cestujících), kultuře cestování (stav sedadel, čistota sedadel, čistota oken a interiérů stanic, podíl graffitti na stěnách, mnoţství odpadků, hlučnost vlaků, úroveň osvětlení) a bodech za sluţby (poruchy hlášení pro cestující, poruchy informačních zařízení, poruchy toalet, nedostatky v podávání zpráv o sluţbách zadavateli). Zkušenosti ukazují, ţe postupně docházelo ke zlepšení stavu infrastruktury. Pro cestující se zlepšovala přesnost vlaků a kultura cestování byla také kvalitnější. Hodnocení výkonnosti metra je tedy po zavedení PPP pozitivní. Všechny stanovené ukazatele (přesnost vlaků, spokojenost cestujících, kapacita, apod.) jsou nad cílovými hodnotami. PPP funguje na síti londýnského metra od roku 2003. V červenci roku 2007, tedy 4 roky po podpisu koncesní smlouvy, vyhlásil Metronet hospo-
PPP projekty v České republice
77
dářský úpadek. Metronet spravoval dvě třetiny infrastruktury. Příjmy z poplatků od LUL totiţ neuhradily výdaje na sluţby Metronetu. Mateřské společnosti Metronetu odmítly ztrátu dále krýt z vlastních zdrojů. Z tohoto projektu však plyne ponaučení, ţe PPP realizované pouze z vyššího zájmu bez společné vůle obou partnerů, jsou předem odsouzeny k problémům nebo k zániku. Tento případ také ukazuje, jak důleţité je věnovat pozornost přípravě projektu a to zejména finanční části. Je třeba věnovat pozornost odhadu všech moţných nejistot a jejich zapracování do nabídkové ceny. Předčasné ukončení PPP nemusí být pro soukromý sektor vţdy nevýhodné. Vţdy však dojde k poškození pověsti PPP. SOLÁRNÍ ENERGIE NA TACHOVSKU Zadavatel: Obec Zadní Chodov Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá V areálu bývalých kasáren Pohraniční stráţe měla vzniknout fotovoltaická elektrárna s výkonem 8 MWh. Subjekt by měl na starost v rámci stavebních prací sanaci, rekonstrukci a stavbu a dále zajistit provoz elektrárny. Projekt nese prvky institucionální i smluvní formy PPP projektu. Další zajímavostí je propojení s financováním z dotací Ministerstva pro místní rozvoj a ze soukromých zdrojů. Demolice začala v roce 2009. Obec Chodov jako vlastník objektu areál pronajal společnosti pro stavbu elektrárny. V roce 2010 udělil na základě ţádosti společnosti Odbor výstavby a územního plánování povolení k úpravě a přístavbě trafostanice, která měla být postavena do konce května 2010. Projekt však nebyl ještě v roce 2011 dokončen. (Vojensko.cz, 2007-2013, online) Po demolici měly být postaveny dvě fotovoltaické zařízení. První měla postavit výherní společnost Chodovská Sluneční a.s., ve která má město svůj podíl . Společnost ji převede za pozemky areálu, na nichţ vznikne druhá elektrárna jiţ ve vlastnictví společnosti, do majetku města. Investor zajistí opravy, provoz a finance do rozpočtu města po dobu 20 let. Formou PPP byla uskutečněna fotovoltaická elektrárna Montalto di Castro v Itálii nebo solární elektrárna Les Mées ve Francii. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA TŘINEC BALINY Zadavatel: Město Třinec Objem: 1 800 mil. Kč Odvětví: Technologie Stav: Realizace jiţ probíhá Jedná se o společný projekt města a Třineckých ţelezáren (dominantní podnik regionu) s vyuţitím principu PPP. Město Třinec je vlastníkem zóny, investorem a příjemce státních dotací . Průmyslová zóna byla vybudována v roce 2001 a sídlí zde několik firem, které se vyvíjí a vytváří nová pracovní místa. V roce 2006 došlo k propojení Třineckých ţelezáren s průmyslovou zónou a dalšími 60 firmami pomocí kvalitní dopravní infrastruktury. Průmyslová zóna získala v roce 2006 první místo v soutěţi Podnikatelská nemovitost roku.
78
PPP projekty v České republice
DODÁVKA TEPLA V BOHUMÍNĚ Zadavatel: Město Bohumín Objem: 1 488 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Zadavatel chtěl co nejvýhodněji dodávat tepelnou energii pro vytápění a přípravu teplé uţitkové vody. Za tímto účelem dodavatel vybudoval horkovod z elektrárny Dětmarovice, horkovzdušný napáječ, rozvody pod městem a domovní předávací stanice ke konečným odběratelům (především městské domy, byty, školy, kulturní zařízení, příspěvkové organizace města, na které se napojí i jiné objekty – převáţně bytová druţstva). Tuto výstavbu a dodávku zajistil koncesionář Elektrárna Dětmarovice Skupiny ČEZ a.s., který přebírá rizika projektové přípravy, financování (hradí i výstavbu teplovodu), provozování zařízení a zajištění dodávek tepla po dobu 20 let za stabilní cenu. Jako řada dalších projektů z oblasti vodohospodářství, tak i tento projekt není typickým PPP projektem, který znamená postav, provozuj a předej. Dodavatel zařízení postaví (neovlivní rozpočet města) a město zaručuje dlouhodobý odběr s moţností prodlouţení. TEPLO A TEPLÁ VODA V. HLEĎSEBE Zadavatel: Obec Velká Hleďsebe Objem: 13 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Smlouva byla uzavřena v roce 2009 na 5 let a ukládá koncesionáři povinnost zajistit sjednané sluţby. Koncesionář bude dle smlouvy provozovat kotelnu a rozvody tepla a teplé uţitkové vody a zajistí jejich dodávku do objektů obce. Koncesionář musí obci zaplatit v 5 splátkách (vţdy nejpozději do 30. dubna) poplatek za koncesi. Vlastníkem zůstává obec, ale společnost inkasuje platby od uţivatelů. JANÁČKOVO KULTURNÍ CENTRUM Zadavatel: Město Brno Objem: 1 200 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Zrušeno/pozastaveno V rámci tohoto projektu měl být postaven za spolupráce ministerstva kultury, Brna, Jihomoravského kraje a soukromého investora nový koncertní sál s podzemním parkovištěm, nahrávacím studiem a restaurací. Vyuţití sálu by mohlo být i pro kongresové účely. Přestoţe jiţ byla vytvořena podoba sálu v co moţná nejniţších pořizovacích nákladech a Brňané si uvědomují nutnost potřeby takového domu s ohledem na současné pracovní prostředí hráčů, projekt nebyl realizován z finančních důvodů. (IDNES.cz: Brno a jiţní Morava, 15. března 2012, online)
PPP projekty v České republice
79
ADMINISTRATIVNÍ CENTRUM KRAJE VYSOČINA Zadavatel: Kraj Vysočina Objem: 1 100 mil. Kč Odvětví: Ubytovací kapacity Stav: Zrušeno/pozastaveno Cílem projektu byla výstavba centra, kde by na ploše 12 tis. m2 sídlil Krajský úřad a Integrovaný záchranný systém. Vyuţití zbývající plochy cca 18 tis. m2 bylo na investorovi, přičemţ se předpokládalo, ţe se bude s největší pravděpodobností jednat o obchodní prostory a sluţby. Přípravu projektu z hlediska právního, technického, ekonomického a společenského názoru včetně srovnání realizace a provozu tohoto komplexu vybudovala na základě vítězství ve veřejné soutěţi Česká spořitelna s Wolf Theiss a Arcadis Project Management. Kraj však zastavil přípravy na výstavbu. KOMUNÁLNÍ SLUŢBY DĚČÍN Zadavatel: Město Děčín Objem: 564 mil. Kč Odvětví: Ekologie a sluţby Stav: Realizace jiţ probíhá Opět se z pohledu koncesního zákona nejedná o typický PPP projekt. Výběrové řízení se řídilo zákonem o zadávání veřejných zakázek. Město uzavřelo se společností Technické sluţby Děčín a.s., jejímţ je jediným vlastníkem, smlouvu na zajištění všech sluţeb údrţby veřejného prostranství, svozu komunálního odpadu a údrţby a opravy veřejného osvětlení po dobu 10 let. Smlouvu nelze prolongovat, proto bude po uplynutí lhůty vyhlášeno nové výběrové řízení. AKVAPARK OLOMOUC Zadavatel: Město Olomouc Objem: 497 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Realizace jiţ probíhá Město Olomouc uvedlo v červnu 2006 do provozu akvapark s vyuţitím sluţeb soukromého investora, který zabezpečil vybudování a provozuje akvapark v souladu se smluvními poţadavky na kvalitu a dostupnost atrakcí a sluţeb. Město nechtělo zatíţit rozpočet města úvěrem, proto vybrali výstavbu formou PPP a zaloţili za tímto účelem akciovou společnost se sdruţením tří firem, která čerpala úvěr na daný projekt. Společnost ručí objektem, který bude po 10 letech převeden do majetku města.
80
PPP projekty v České republice
AUTOBUSOVÉ NÁDRAŢÍ TŘEBÍČ Zadavatel: Město Třebíč Objem: 349 mil. Kč Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Zrušeno/pozastaveno Město uvaţovalo o revitalizaci nádraţí s ohledem na současné a budoucí potřeby. Cílem bylo sníţit dopravu a současně zvýšit bezpečnost provozu a vybudovat kvalitnější infrastrukturu města. Díky modernímu autobusovému komplexu mělo být cestování pro obyvatele města či turisty pohodlnější. V areálu chtělo postavit galerii a parkovací dům. Začátkem dubna se objevila zpráva, ţe Výbor Regionální rady Jihovýchod schválil dotaci pro 6 projektů kraje Vysočina, z nichţ jeden by měl být projekt třebíčského nádraţí. Prozatím se musí počkat na schválení přesunu prostředků Evropskou komisí. (Prvnízprávy.cz: nejdůleţitější z politiky a byznysu, 5. duben 2013, online) ZASTÁVKY MHD V ÚSTÍ NAD LABEM Zadavatel: Město Ústí nad Labem Objem: 309 mil. Kč Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Realizace jiţ probíhá Ve městě vznikne v průběhu několika let 170 zastřešených autobusových a trolejbusových zastávek, které bude spravovat a komerčně vyuţívat vybraný provozovatel. Město chce smlouvou zatraktivnit síť zastávek a zlepšit také dosavadní městskou dopravu. Zdrojem příjmů provozovatele bude zisk z reklamy (citylighty). Všechny přístřešky musí vítěz postavit ve stejném stylu. V prvních sedmi letech odvede vítězná společnost euroAWK s.r.o. do městské pokladny paušál ve výši 10 000 Kč/rok. Počátkem osmého roku bude městu platit roční podíl ve výši 10 % z obratu za kaţdou reklamu. Kvůli nemoţnosti instalace světelné reklamy do více neţ poloviny zastávek zůstanou tyto zastávky ve správě města. PŘESUN VLAKOVÉHO NÁDRAŢÍ, BRNO Zadavatel: Správa ţelezniční dopravní cesty, státní organizace Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Záměr Bývalý ministr dopravy Bárta zastavil přesun vlakového nádraţí. Důvodem je nedostatek peněz. Rozpočet projektu byl stanoven na 20,4 mld. Kč, kdy polovinu by hradila EU a polovinu stát, který prostředky nemá. Jelikoţ nebylo brněnské vlakové nádraţí zařazeno na seznam stavebních plánů pro období let 2007 – 2013, bude se moci o přesunu jednat aţ v roce 2014. Projekt se mohl začít realizovat jiţ v roce 2005, kdy magistrát získal stavební povolení a v té době ministr dopravy (dřívější náměstek Brna) zařadil projekt do operačního programu Doprava financovaný EU. Na vině je také velký odpor veřejnosti, který se ihned proti přesunu vyhradil v referendu, kde bylo proti 85 % účastníků. Jed-
PPP projekty v České republice
81
ná se o velký projekt, který musí schválit Evropská komise, která však schvalovací proces nezačne dřív, neţ potvrdí stavbu české úřady. V Austrálii došlo formou PPP k rekonstrukci a modernizaci vlakového a autobusového nádraţí v Melbourne. Projekt se týká rekonstrukce, provozování a financování nádraţí (typ projektu DBFO). Součástí projektu je i dostatek parkovacích míst. Renovace se týkala také okolních ulic a náměstí Melbourne. Hodnota projektu dosáhla 700 milionů australských dolarů. Za provoz nádraţí platí stát Victoria soukromému partnerovi roční poplatek ve výši 30 milionů australských dolarů. Smlouva na provoz nádraţí byla se soukromým partnerem uzavřena na dobu 30 let. OZDRAVNÉ CENTRUM, OSTRAVA Zadavatel: Město Ostrava Objem: 48 mil. Kč Odvětví: Kultura, média a sport Stav: Realizace jiţ probíhá Koncesní smlouvou chce město zajistit na 10 let provoz sportovního a společenského komplexu nazývaného Ozdravné centrum Ještěrka. Dříve tento provoz zajišťovala na základě nevyhovující nájemní smlouvy municipální společnost. Město nemělo 100% moţnost kontroly a záruky na poţadované sluţby. Tyto důvody byly hlavním impulsem k zahájení koncesního řízení na výběr nového dodavatele sluţby. V projektu byl vybrán původní provozovatel, ale byla sepsána nová smlouva ukládající provozovateli nové povinnosti a umocňující pozici města jakoţto vlastníka, kterému zároveň zaručila poskytování vysoce kvalitních sluţeb pro veřejnost. Provozovatel má např. právo na platby od návštěvníků a pronájem nebytového prostoru v centru. Provozovatel platí nájemné a musí objekt udrţovat a opravovat do určitého finančního limitu. Poté investici provede město. Město zase platí provozovateli roční poplatek za dostupnost, protoţe výnos ze vstupů není velký. (Epravo.cz, 2. 6. 2010, online) VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ, ÚSTÍ N. LABEM Zadavatel: Ústí nad Labem Odvětví: Technologie Stav: Realizace jiţ probíhá Soukromá společnost provede a zaplatí opravy lamp nebo je vymění za jiné. Koncesní smlouva byla uzavřena aţ do roku 2020 se společností Eltodo-Citelum provozující veřejné osvětlení v 69 městech České republiky. Na opravy a postupnou obnovu a provoz osvětlení bude společnost získávat ročně 26,7 milionu korun. Nájem za osvětlení bude činit 55 tisíc korun. Společnost s koncesní smlouvou převzala také 16 zaměstnanců Městských sluţeb, kteří se do té doby o údrţbu světel starali a zároveň od města odkoupí techniku.
82
PPP projekty v České republice
LANOVKA NA ŠPILBERK, BRNO Zadavatel: Magistrát města Brna Odvětví: Doprava a komunikace Stav: Ve fázi iniciace Úvaha lanovky pochází z roku 2010, kdy rada odsouhlasila vypracování studie proveditelnosti PPP Centrem. Cílem je zaujmout turisty a pomoci např. i starším nebo postiţeným lidem na kulturní akce pořádané na hradě Špilberk. Projekt počítá se dvěma vagóny s kapacitou 50 osob a pár sklopných sedaček. Projekt lanovky na Špilberk by měl odhadem vyjít na 40 milionů Kč. Kvůli opravě parku pod hradem s vyuţitím dotací Evropské unie nemůţe být s ohledem na dotační podmínky lanovka realizována, protoţe po dokončení parku se nesmí po dobu 5 let do parku stavebně zasahovat. Nicméně myšlenka lanovky na hrad s vyuţitím privátního investora je pro město i přes řadu diskuzí a názorů ţádoucí a proto se projekt odkládá nejdříve na rok 2018. (IDNES.cz: Brno a jiţní Morava, 20. srpna 2012, online)
PPP projekty v Evropské unii
83
8 PPP projekty v Evropské unii Po konzultaci s Evropskou investiční bankou bylo zaloţeno Evropské odborné centrum PPP (European PPP Expertise Centre) s cílem sdílet zkušenosti v oblasti PPP. Toto centrum kaţdoročně zjišťuje stav PPP projektů na evropském trhu. V Evropské Unii bylo v roce 2012 realizováno 66 PPP projektů v celkové hodnotě 11,7 miliardy eur. Oproti roku 2011 se jedná o sníţení počtu projektů o 21 % (84 projektů) a sníţení hodnoty projektů o 35 % (17,9 miliard eur). Nejaktivnějším v oblasti PPP projektů se z hlediska objemu i počtu projektů ukázalo být na trhu Evropy Spojené království. Nejlepším obdobím v oblasti PPP projektů byl rok 2007, kdy se hodnota finančních prostředků investovaných do PPP projektů pohybovala na hranici 30 miliard euro. Za nejlepší období lze povaţovat roky 2005 – 2008, kdy hodnota PPP projektů převyšovala 20 miliard euro.
Obr. 11 Zdroj
Evropský PPP trh v letech 2003 – 2012 podle hodnoty a počtu projektů Market Update: Review of the European PPP Market in 2012, 2013, online
Průměrná velikost jednoho PPP projektu v roce 2012 dosáhla 177 milionů eur. V roce 2011 byla průměrná velikost jednoho PPP projektu 213 milionů eur. V roce 2012 byly uzavřeny čtyři velké transakce3 (v roce 2011 se jednalo o 7 transakcí): 1. The Intercity Express Programme ve Velké Británii (3,2 mld. eur), 2. 3.
3
The Nimes-Montpellier high speed rail bypass ve Francii (1,8 miliardy eur), The Rotterdam World Gateway port expansit v Nizozemsku (720 milionů eur),
Jedná se o transakci přesahující 500 milionů eur.
84
PPP projekty v Evropské unii
4.
The Tribunal de Grande Instance de Paris courthouse PPP ve Francii (563 mil eur). Celková hodnota těchto transakcí představovala 52 % celkové hodnoty trhu. V roce 2012 se stala neaktivnějším trhem z hlediska počtu transakcí Velká Británie s 26 projekty. Následovala Francii s 22 projekty, Německo s 6 obchody. Belgie, Nizozemsko a Španělsko uzavřely po třech projektech. Těchto šest zemí tvořilo 97 % všech evropských PPP projektů uzavřených v roce 2012.
Obr. 12 Zdroj
Země s největší hodnotou a největším počtem PPP projektů Market Update: Review of the European PPP Market in 2012, 2013, online
Nejvíce PPP projektů bylo realizováno v oblasti vzdělání, následovala oblast dopravy, zdravotní péče, rekreace a kultury, veřejného pořádku a bezpečnosti, bydlení, ţivotního prostředí, veřejných sluţeb a energetika.
Obr. 13 Zdroj
PPP projekty v jednotlivých oblastech podle hodnoty a počtu transakcí Market Update: Review of the European PPP Market in 2012, 2013, online
Výhody a nevýhody PPP projektů
85
9 Výhody a nevýhody PPP projektů Pokud jsou PPP projekty kvalitně připravené, mohou přinášet mnoho výhod. Na úspěšnost PPP projektů však mají vliv i institucionální a legislativní rámec. Aby bylo moţné realizovat všechny uţitky z PPP projektů, musí být v dané zemi rozvinutá legislativa. Pokud není moţné se opřít o přesně formulovaný zákon, hrozí právní zpochybnění projektu, coţ pomáhá zvyšování rizika. Z důvodu rozdílů v prostředí jednotlivých zemí se nemusí to, co funguje v jedné zemi, povést v jiné zemi. Efektivní vyuţití PPP projektů je vázáno například na transparentní politické rozhodování, vynutitelnost práva, schopnost zajistit správné rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor, schopnost definovat výstupy. To však také závisí na profesních schopnostech pracovníků veřejné správy, kvalitě institucionálního prostředí a podobně. To vše můţe mít vliv na úspěšnost PPP projektů. PPP projekty přináší mnoho výhod jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, které tuto formu poskytování sluţeb staví do popředí. Zároveň však sebou nesou nevýhody i rizika. Následující kapitola shrnuje nejvýznamnější výhody a nevýhody. Jelikoţ u PPP projektů se jedná o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, tak následující kapitola naznačuje, z jakých důvodů mají sektory zájem do této spolupráce vstupovat. Z důvodu nedostatku zkušeností s PPP projekty v České republice je potřeba dbát více i na jejich nevýhody. Při správném nastavení smluvních vztahů převaţují výhody nad nevýhodami, coţ lze dokázat na dobře fungujících zahraničních projektech.
9.1 Výhody K výhodám PPP projektů patří zrychlení rozvoje infrastruktury. PPP projekty nám umoţňují přesouvat kapitál soukromého sektoru do rozsáhlých infrastrukturních projektů. Díky této moţnosti můţe projekt pokračovat i při omezené dostupnosti veřejného kapitálu. Mezi další výhodu je moţné zařadit rychlejší realizaci, kdy je na soukromý sektor alokována odpovědnost za návrh a výstavbu. Zároveň při platbě spojené s dostupností sluţby dochází k motivaci soukromého sektoru k uskutečnění projektu v co nejkratším čase a v odpovídající kvalitě. Čím dříve začne soukromý sektor sluţbu poskytovat, tím dříve mu začnou plynout platby od veřejného sektoru. Soukromý sektor je tedy motivován výdělkem k rychlé realizaci investičního projektu. Financování PPP projektů je odlišné od klasické veřejné zakázky. V případě veřejné zakázky se platí infrastruktura jiţ od počátku realizace, zatímco u PPP neplatí veřejný sektor dříve, neţ začne sluţbu vyuţívat. U PPP projektů jsou platby veřejného sektoru za infrastrukturu podmíněny její dostupností a nejsou vyţadovány ţádné počáteční investice. Aktiva potřebná k realizaci vlastní soukromý sektor. U klasické veřejné zakázky se vyskytují v počáteční fázi projektu vysoké investiční náklady a dále se platí pravidelné platby za údrţbu a servis. Oproti tomu PPP projekty jsou spojeny s více a po celou dobu téměř
86
Výhody a nevýhody PPP projektů
stejnými platbami. V PPP projektech investiční náklady veřejný sektor nehradí. Veřejný sektor pouze poskytuje soukromému sektoru platby za provozování sluţby nebo provoz a údrţbu. Financování pomocí PPP těţí především ze schopnosti sníţit náklady při fázi realizace a následně i při provozu. Při neefektivním hospodaření by totiţ nebylo moţné realizovat zisk při předem dané ceně za poskytovanou sluţbu. U PPP projektů je soukromý sektor motivován skutečností, ţe čím niţší budou náklady na pořízení infrastruktury, tím vyšší bude jeho zisk.
Obr. 14 Zdroj
Financování při vyuţití konceptu PPP a veřejné zakázky PPP versus Veřejná zakázka, leden 2008, online
Výhody a nevýhody PPP projektů
87
I kdyţ je realizace infrastruktury přenechána soukromému sektoru, veřejný sektor neztrácí kontrolu nad projektem. Veřejný sektor můţe neustále kontrolovat plnění smlouvy, kterou uzavřel se soukromým partnerem. Pokud dojde k jejímu porušení nebo není včas a řádně realizována dodávka, nedostane soukromý sektor zaplaceno. Se vstupem soukromého sektoru přichází do zabezpečování veřejných sluţeb prvek konkurence. Dále jsou PPP projekty spojeny s lepší alokací rizik, kdy rizika se alokují na toho partnera, který je dokáţe lépe zvládnout. Snahou je alokovat co nejefektivněji a tím dosahovat co nejniţších nákladů. Optimální alokace rizik by měla být předpokladem úspěšného projektu. Přenos části rizik je výhodou především veřejného sektoru, který by jinak veškerá rizika nesl sám. Správné rozdělení rizik přispěje k lepším výsledkům projektů. PPP projekty také zahrnují zlepšení kvality veřejných sluţeb. Rozloţení rizik a moţnost dlouhodobých příjmů představuje pro soukromého partnera motivaci ke zdokonalení řízení, výkonu a dodrţování podmínek smlouvy o kvalitě poskytované sluţby a včasném dokončení realizované stavby. Mezinárodní zkušenosti svědčí o skutečnosti, ţe kvalita poskytovaných sluţeb formou PPP projektů je často vyšší neţ kvalita sluţeb dosaţených prostřednictvím tradiční zakázky. Veřejný sektor tedy prostřednictvím PPP projektů získává větší kvalitu za stejné nebo dokonce niţší náklady. Soukromý sektor zná lépe trţní prostředí, dokáţe se v něm lépe orientovat. Zároveň dokáţe vyuţít své zkušenosti a dovednosti k efektivnějšímu zabezpečení sluţeb. Ve smlouvě musí být důkladně popsána poţadovaná kvalita sluţby a také způsoby jejího měření, jinak hrozí negativní vývoj v kvalitě sluţby z důvodu snahy soukromého sektoru uspořit náklady a tím zvyšovat zisk. Vypracování smlouvy se tedy nesmí podcenit a urychlovat. Soukromý sektor je u PPP projektů motivován dlouhodobými příjmy, které ovšem získá jen při dodrţení podmínek uvedených ve smlouvě. Moţnost, ţe nedodrţení můţe vést k opoţděným, případně zrušeným plněním závazků veřejného sektoru nebo dokonce k postihům, motivuje soukromý sektor provádět svoji práci efektivně a podle pravidel. Snahou PPP projektů je také dosahovat co nejlepší hodnoty za peníze (VfM), která nastane v případě, ţe je soukromý sektor schopný zajistit veřejnou sluţbu efektivněji a rychleji neţ sektor veřejný. Jelikoţ snahou soukromého sektoru je co největší hospodárnost vyuţívání prostředků a co největší ziskovost, měla by tato situace nastat. Zároveň je cílem veřejného sektoru zadat projekt realizátorovi, který je schopen zajistit vyšší hodnotu za peníze. Kdyţ jsou veřejné zdroje omezené, soukromý sektor se stává moţností, jak generovat dodatečné příjmy. Soukromý sektor přináší moţnost realizovat i projekty, které by v případě financování pouze veřejnými zdroji byly neufinancovatelné. Soukromý sektor můţe při PPP projektech vybírat poplatky od uţivatelů, čímţ získá prostředky na financování projektu a sníţí nároky na veřejný rozpočet. Soukromý sektor má větší zkušenosti. Zároveň je u soukromého sektoru lepší moţnost inovací a rozvoje technologií neţ u veřejného sektoru. Sou-
88
Výhody a nevýhody PPP projektů
kromý sektor se snaţí o co největší efektivnost a maximalizaci zisku. Vyuţívá k tomu především inovace a know-how. Realizace formou PPP projektů umoţňuje veřejnému sektoru vyuţít kvalifikovanější pracovní síly, moderní technologie, inovace a postupy, kterými disponuje soukromý sektor na rozdíl od veřejného sektoru, ať uţ z důvodu finanční či jiné nedostupnosti. Za výhodu se dá povaţovat, ţe veřejný sektor si zvolí jednoho partnera z oblasti soukromého sektoru, se kterým bude spolupracovat po celou dobu realizace projektu. Veřejný sektor má určenu stranu, která odpovídá za výstavbu, subdodávky apod. Tento partner pak odpovídá za další kroky nebo subdodávky. Veřejný sektor vybírá soukromého partnera na základě veřejné soutěţe. Nejedná se však o klasickou veřejnou zakázku, protoţe se projekt nečlení na dílčí části. S PPP projekty je tedy spojena větší transparentnost. Projekt je zadán jako celek, nedělí se na velké mnoţství menších zakázek po dobu trvání projektu. Jedná se o jednu veřejnou soutěţ. Důleţitou výhodou je rozloţení plateb v čase. Nedochází k jednorázovému zatíţení veřejného rozpočtu. Veřejný sektor můţe pouţít k vybudování infrastruktury prostředků soukromého sektoru, čímţ dojde ke sníţení nutnosti výdajů z veřejných rozpočtů a zároveň tedy k překlenutí nepříznivých období pro veřejný sektor. PPP projekty umoţňuji veřejnému sektoru překlenout finanční zátěţ, kdy na jedné straně stojí značná potřeba investice a zároveň na druhé straně nedostatek financí ve veřejném rozpočtu. Pomocí PPP projektů lze tedy převést financování infrastruktury na soukromý subjekt. Zadavatel začíná platit aţ ve chvíli zahájení provozu nebo poskytování sluţeb. Úhrady jsou prováděny pravidelnými platbami (tzv. sluţebným). Soukromý sektor je motivován ziskem. Z tohoto důvodu bude vytvářet větší tlak na sniţování nákladů. Dojde tak ke sníţení nároků na výdajovou stránku veřejných rozpočtů. Jednou z výhod je tedy také sníţení provozních nákladů. Soukromý sektor díky svým zkušenostem a konkurenčnímu prostředí dokáţe náklady řídit efektivněji neţ sektor veřejný. Koncesionář se předem zaváţe k pevné výši sluţebného a v případě, ţe náklady budou tuto výši převyšovat, bude ve ztrátě. PPP projekty jsou méně náchylné k překračování plánovaného rozpočtu. Dále jsou u PPP projektů na rozdíl od realizace projektu veřejnou zakázkou předem dohodnuté pro celé smluvní období maximální náklady. Další nespornou výhodou jsou zkušenosti, které obě strany získávají a které mohou vyuţít při dalších projektech. Před uskutečněním projektu se musí provést porovnání s klasickou veřejnou zakázkou a tím tedy zjistit výhodnost projektu. Pokud se zdá být projekt uskutečněný formou PPP méně výhodný, není touto formou realizován. Projekt je ověřován nezávislými subjekty pověřenými státem, které jsou při rozhodování nezávislé. PPP projekty sebou přináší i pozitivní makroekonomické dopady: Hrubý domácí produkt HDP = C + I + G + NX, kde C je spotřeba domácností, I jsou soukromé investice firem, G jsou vládní výdaje na statky a sluţby, NX je čistý export.
Výhody a nevýhody PPP projektů
89
Investice do PPP projektů se promítnou do soukromých investic firem (I). Oproti tomu investice klasickou veřejnou zakázkou se projeví ve vládních výdajích (G). Jak PPP projekty, tak i klasické veřejné zakázky přispívají k růstu HDP. Míra nezaměstnanosti Domnívám se, ţe PPP projekty by mohly napomoci sníţit nezaměstnanost. S realizací PPP projektů je totiţ spojen soukromý sektor, který je většinou z oboru stavebnictví. Při výstavbě projektu je potřebná pracovní síla, stejně jako při provozu a údrţbě infrastruktury. Dále tento soukromý partner spolupracuje s různými subdodavateli, půjčovnami strojů, firmami zabývajícími se účetnictvím, apod. S realizací PPP projektů je tedy spojena celá řada pracovníků z různých oborů.
Obr. 15 Zdroj
Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v České republice v letech 2004 aţ 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 17. 1. 2013, online
9.2 Nevýhody Mezi nevýhody je moţné zařadit náročnost přípravy projektu, která je spojena s náklady souvisejícími s přípravou projektu, výběrem soukromého partnera a dalšími administrativními úkony. Projektu předchází rozsáhlá jednání o návrhu smlouvy. Jedná se o velké peníze na dlouhou dobu a proto je potřeba mít vše smluvně řádně zachyceno. Samotná příprava PPP projektu vyţaduje více času i financí neţ standardní veřejná zakázka. Zároveň realizace a provoz PPP projektu pokrývá několik politických období. Můţe dojít k situaci, ţe političtí představitelé, kteří o realizaci projektu rozhodli, jsou během trvání projektu vyměněni. S tím také souvisí administrativní náročnost uzavírání kon-
90
Výhody a nevýhody PPP projektů
cesních smluv. Vlády se střídají, PPP projekt zůstává. Dlouhodobé trvání PPP projektů vyţaduje komplexní přípravu. Další nevýhodou jsou vysoké náklady přípravy projektu, které jsou odhadovány na 5 aţ 10 % investičních nákladů rozsáhlých projektů. Se sniţující se finanční náročností však nedochází k poměrnému sníţení těchto nákladů, coţ do určité míry eliminuje realizaci menších PPP projektů. Další nevýhodou je skutečnost, ţe finanční trh z pohledu nákladů povaţuje soukromý sektor za více rizikový neţ sektor veřejný, čemuţ odpovídá i větší riziková marţe. Z toho tedy pro soukromý sektor vyplývají vyšší náklady financování. Vyšší náklady financování jsou důsledkem pohledu půjčovatelů na subjekt. Investiční část hradí soukromý partner, který musí tyto zdroje nějakým způsobem získat. PPP projekty jsou většinou financovány bankovními úvěry. Pouze minimum projektů je financováno vlastním kapitálem. Soukromý sektor má niţší rating neţ veřejný sektor, tudíţ se u něj počítá s vyšším rizikem nesplacení, s čím souvisí vyšší cena úvěrů. Ne všechny projekty lze, jak jiţ uvádím dříve, realizovat formou PPP. Vţdy je potřeba vhodnost PPP formy na začátku důkladně zhodnotit. Z důvodu náročné přípravy projektu a finančně nákladné realizace projektu není forma PPP projektů vhodná u kapitálově nenáročných projektů. Soukromý partner zaručuje cenu po celou dobu projektu. Pokud soukromý partner řádně plní smlouvu, nemá veřejný sektor právo od smlouvy odstoupit. PPP projekty jsou tedy dlouhodobě méně flexibilní. Na rozsáhlé PPP projekty se smlouvy uzavírají i na dobu 20 – 30 let. Dlouhodobé trvání vztahu u PPP projektů vyţaduje stanovení pevných smluvních podmínek pro posílení jistoty obou smluvních stran. Můţe však nastat situace, kdy je potřeba přizpůsobit smlouvu novému stavu (změna legislativy, změna politické situace, apod.). Nízká flexibilita se týká i změny smlouvy. Vypracování smlouvy by tedy měla být věnována zvláštní pozornost a měla by v ní být upravena moţnost změny smlouvy. Ţádná nejdokonalejší smlouva totiţ nemůţe obsahovat veškeré skutečnosti, které v dlouhém období typickém pro realizaci PPP projektů mohou nastat. Velkou nevýhodou je sloţitost smluv, která musí zahrnovat dostatečné vymezení povinností a práv obou sektorů a hlavně nezkušenost v České republice, kdy neexistuje dostatečná historie PPP projektů, ze které by bylo moţné čerpat zkušenosti. Z tohoto důvodu v České republice pramení i nedůvěra v tento typ projektů. Nedostatek zkušeností je problém ve státech, kde se PPP projekty teprve zavádějí. Je však moţné provádět odborná školení, metodické pokyny nebo přebírat zkušenosti jiných zemí a tím tedy tento nedostatek zčásti překonat. Z důvodu, ţe PPP projekty jsou spojeny s obrovskými hodnotami a dlouhodobými zdroji příjmů soukromého sektoru, je moţné korupční chování potenciálních partnerů a představitelů veřejného sektoru. Riziko korupce se však týká veřejného investování obecně. Velké problémy můţe způsobit i nedostatečná právní úprava.
Závěr
91
10Závěr PPP je způsob zajišťování veřejné infrastruktury a veřejných sluţeb, který se jiţ v mnoha zemích běţně pouţívá nebo se začíná pouţívat. Ve světě je velká část úspěšných a především prospěšných PPP projektů. PPP projekty úspěšně realizované v zahraničí mohou ukázat cestu České republice. V České republice je příliš mnoho lidí, kteří hledají důvody proč to nejde, neţ aby hledali způsoby. Čím více bude úspěšných PPP projektů, tím více začnou PPP projekty přibývat. Aby lidé změnili svůj postoj k PPP projektům, musí vidět, ţe to v praxi funguje. Soukromý sektor se obává nepřipravenosti veřejné správy. Veřejná správa se zase obává ziskuchtivého soukromého sektoru. Oba sektory se musí neustále ujišťovat o připravenosti na úspěšné partnerství. Přitom právě výhodou PPP je sloučení znalostí, dovedností a zkušeností obou sektorů. Proč nevycházet a nepoučit se z odzkoušeného? Příklady z praxe mohou slouţit pro lepší orientaci v oblasti PPP projektů veřejného i soukromého sektoru. Oblast PPP projektů má nejlépe propracovanou Velká Británie. Ve Velké Británii je výhodou důkladně organizovaná veřejná správa a zpětná vazba z neúspěšných PPP projektů. Veřejný a soukromý sektor v ostatních zemích Evropy se učí právě od Velké Británie. Vzorem pro PPP projekty je tedy především Velká Británie. Úspěšné projekty však můţeme pozorovat i v jiných zemích, např. ve Francii, Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Austrálii, USA, Kanadě. Rostoucí vyuţití PPP projektů je spojeno především s potřebou zlepšovat kvalitu a mnoţství veřejné infrastruktury, veřejný sektor získá prospěch z know-how a pracovních postupů soukromého sektoru, soukromý sektor dokáţe zajistit sluţby efektivněji, spolehlivě a levněji, veřejnému sektoru zůstává moţnost kontroly, vysoká kvalita sluţeb zajišťovaných soukromým sektorem, optimální rozloţení rizik, urychlení realizace projektu, sníţení nákladů, dosaţení hodnoty za peníze, podpora inovací a rozvoj infrastruktury. V České republice je PPP projektů velmi málo a to především velkých PPP projektů. Jakmile se dospěje k potřebě určitého projektu, prověření ekonomicky nejvýhodnější cesty trvá poměrně dlouho. PPP projekty jsou sice náročné na přípravu, ale právě kvalita přípravy je nezbytnou podmínkou pro úspěšnost projektu v budoucnu. Nástroji pro zajištění přípravy PPP projektů v náleţité kvalitě mohou být asistence v podobě metodické podpory, konzultace se zahraničními experty, zkušenosti z prvních PPP projektů. Především by mělo dojít ke zvýšení orientace veřejného sektoru v problematice PPP projektů, aby se mohl stát rovnocenným partnerem soukromého sektoru a předešlo se chybám. Příprava PPP projektu je z hlediska dlouhodobého trvání smluvního vztahu náročná. Jedná se ale o důkladné rozpracování na dlouhou dobu dopředu. Ve světě je však tato metoda odzkoušená a je prokázáno, ţe je úspěšně zvládnutelná. Dokonce dle zahraničních zkušeností mohou být úspěšné i projekty, které jsou průkopnické.
92
Závěr
PPP projektům na municipální úrovni se na rozdíl od celostátních u nás poměrně daří. Úspěšné projekty jak z České republiky, tak i ze zahraničí mohou pomoci vybudovat o PPP projektech dobré povědomí. Důleţitá je také u PPP projektů komunikace s širokou a odbornou veřejností. Důleţitou roli hrají odborné diskuse o PPP projektech, které pomáhají zvyšovat informovanost. Účastníkem diskusních setkání můţe být například starosta obce, primátor města, úředník z kraje, zástupce veřejné správy, investiční ředitel. Jiţ proběhlo několik konferencí k problematice PPP projektů. PPP projekty povaţuji za přínosnou věc a domnívám se, ţe tento způsob bude jednou velice vyuţíván, i kdyţ začátky mohou být kvůli omezeným zkušenostem v České republice pomalé. Ovšem Česká republika není jediná, kdo se v rámci PPP potýká s negativními zkušenostmi. Například v Maďarsku mají negativní zkušenost s M1/M15. Ovšem i z negativních zkušeností je moţné se poučit. V České republice třeba i na příkladu neúspěšné D47. I kdyţ je projekt neúspěšný, přináší bohaté zkušenosti, ze kterých je moţné vycházet a vyvarovat se chyb v dalších podobných projektech. Důvodem proč vyuţívat při financování dopravní infrastruktury PPP je především stav veřejných financí. Zatímco zdroje financování jsou omezené, potřeba infrastruktury je okamţitá. Při spoléhání na státní rozpočet by v mnoha případech nemuselo k realizaci dojít. Veřejný sektor sice musí za infrastrukturu nebo sluţbu zaplatit pevně stanovenou částku. S touto platbou však můţe dlouhodobě plánovat a zároveň je tu jistota, ţe nedojde k podfinancování infrastruktury. Zároveň platba závisí na kvalitě poskytované sluţby. Za celou dobu trvání smlouvy tedy dojde k minimalizaci nákladů při současném zachování kvality dané sluţby nebo infrastruktury. Výhody se stanou výhodami pouze v případě, ţe se s nimi dobře pracuje. Neúspěšnost PPP projektů můţe mít několik důvodů. Jedním z nich můţe být nedostatečné přezkoumání ekonomické výhodnosti. Je moţné navrhovat nové projekty na základě zkušeností z jiţ dokončených projektů. Nelze však projekty kopírovat (i stejného druhu). Kaţdý projekt má své zvláštnosti (místní faktory, vlastní půdy, územně-správní vymezení, apod.), které musí být zohledněny. Projekt tedy můţe skončit na přehnaných ekonomických očekáváních. Dalším problémem můţe být absence moţnosti změny smluv. Jelikoţ jsou PPP projekty zaloţeny na dlouhodobé spolupráci, je tedy zřejmé, ţe v takovém časovém rozmezí zřejmě nastanou určité změny (ekonomické, politické, právní, apod.), které mohu mít velký vliv na průběh projektu. Některé události je moţné jen těţko předvídat nebo to není moţné vůbec. Ve smlouvě je tedy vhodné uvést nástroje k přizpůsobení poskytované sluţby změněným okolnostem. Smlouva by tedy měla umoţňovat určitou moţnost flexibility (např. změnu měsíčního poplatku za sluţby, rozsah plnění). Dalším problémem se můţe stát chybějící úprava rizik ve smlouvě, coţ můţe vést k neúspěchu celého projektu. PPP je smluvní vztah dlouhodobého charakteru, ve kterém sdílí veřejný a soukromý sektor uţitky a rizika. Při rozdělení rizik by se mělo řídit zásadou, ţe rizika přebírá strana, která je dokáţe lépe řídit. Smlouva by měla zahrnovat, jak s riziky a moţnými důsledky zacházet. Alokaci rizik je potřeba věnovat velkou pozornost, neboť v současném právním prostředí jsou rizika vysoká. Správná alokace rizika mezi
Závěr
93
veřejný a soukromý sektor patří k základním předpokladům úspěšnosti PPP projektu. Přenos rizika má svůj význam, také pokud se projekt dostane do problémů, případně dojde dokonce ke krachu projektu. Veřejná sféra by v tomto případě mělo být dotčena co nejméně. Důleţitý je tedy dobře připravený projekt. V PPP projektech je potřeba řešit i otázku vlastnictví aktiv připadajících k PPP projektu. Nezanedbatelný význam má tato skutečnost v případě úpadku koncesionáře. Z práce vychází určitá doporučení pro PPP projekty. Důleţitá je příprava projektu (kvalita podkladů, dokumentace, srovnání hospodárnosti). Pro kaţdý PPP projekt je nezbytná studie proveditelnosti (je třeba zohlednit specifika nového projektu, i kdyţ existují srovnávací projekty). Dalším klíčem k úspěchu je správné rozdělení rizik a jeho zohlednění ve smlouvě. Vzhledem k dlouhodobému trvání smluvního vztahu je potřeba odpovídající flexibilita. Je potřeba provést smluvní úpravy vztahující se k moţným budoucím změnám smlouvy. Především u pilotních projektů by měl být věnován dostatek pozornosti flexibilitě. Problém s vyuţíváním PPP projektů je u nás spojen také s politickou neochotou, odporem ke změnám, několikaletými zkušenostmi s veřejnými zakázkami a kritice veřejnosti. Jelikoţ je příprava PPP projektu sloţitá a ovlivní projekt na dlouhou dobu, je vhodné disponovat vlastními odborníky, kteří mi projekt připraví nebo zajistit výběrové řízení na poradce. Jak uţ jsem několikrát zmínila, PPP projekty jsou dlouhodobé. Proto se forma PPP nehodí například pro IT techniku, protoţe v této oblasti je moţné očekávat vývoj kaţdý rok. PPP projekty by se měly týkat projektů stabilních, kde se neočekávají skokové změny. Zároveň jsou PPP projekty vhodné pro sloţité projekty, kde můţe soukromý sektor vyuţít svých zkušeností, které veřejnému sektoru chybí. Veřejný sektor dostane od soukromého sektoru přesně to, co poţaduje (nic víc, nic míň). Proto je potřeba detailně specifikovat, co se od projektu očekává. Soukromý partner se vybírá na základě veřejné soutěţe, kdy vítězí ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Ve většině případů dojde ihned po výstavbě k převodu infrastruktury do vlastnictví veřejného sektoru. U neúspěšných projektů byl také problém, ţe veřejný sektor neví, co chce. Potřebujeme věznici nebo ne? Veřejný sektor hledá odpovědi metodou pokus omyl. I přesto, ţe některé projekty nebyly dotaţeny do konce (i kdyţ jejich slabinou nebyl způsob, kterým měly být provedeny), příprava stála nemalé prostředky. Například podle Nejvyššího kontrolního úřadu (Česká pozice: Informace pro svobodné lidi, 1. 8. 2012, online) za poradenství ohledně věznice v Rapoticích u Brna bylo vyplaceno více neţ 25 milionů korun, odstoupení od smlouvy Ústřední vojenské nemocnice přišlo na 187 milionů korun, zrušení smlouvy s firmou, která měla stavět D47 vyšlo na 626 milionů korun, příprava dálnice D3 od roku 2003 (bez výsledku) stála nejméně 120 milionů korun. Nejvyšší kontrolní úřad navíc dodává, ţe přesnou částku nelze z příslušných evidencí zjistit. U klasické veřejné zakázky veřejný sektor vše připraví, naprojektuje, stanoví materiály a technologie. Po předání infrastruktury ji buď veřejný sektor provozuje a opravuje vlastními silami, nebo pomocí další veřejné zakázky vybere
94
Závěr
dodavatele. Během ţivotního cyklu projektu můţe být takových dodavatelů více. Veškerá rizika nese veřejný sektor. V případě PPP projektu veřejný sektor stanoví, co poţaduje a v jaké kvalitě a dále jen provádí kontrolu nad naplňováním poţadavků. Soukromý sektor na vlastní náklady infrastrukturu vybuduje, provozuje, opravuje. Veřejný sektor mu pouze platí předem stavenou platbu za dostupnost sluţby v závislosti na kvalitě nebo mu umoţní vybírat poplatky od uţivatelů sluţby. Soukromý sektor je tedy motivován, aby jakoukoliv vadu odstranil co nejdříve. U PPP projektů dochází k efektivní a levnější realizaci. Podle mezinárodních zkušeností z PPP projektů dochází k značným úsporám oproti realizaci klasickou veřejnou zakázkou. Kromě toho jsou PPP projekty realizovány většinou včas, bez závislosti na rozpočtu, s pouţitím nejmodernějších stavebních postupů a technologií a s vyuţitím zkušeností soukromého partnera. Riziko překročení nákladů a doby výstavby se obvykle přenáší na soukromý sektor, který má tedy motivaci urychlovat realizaci a sniţovat náklady. U klasického způsobu financování projektů chybí soukromému sektoru motivační prvek. Často tedy u klasického způsobu financování dochází k prodlouţení dodací lhůty, v jehoţ důsledku se můţe celková cena navýšit (např. ušlé zisky) nebo se zvýší oproti PPP projektu náklady na správu a údrţbu. Vţdy záleţí na veřejném sektoru, pro jaký způsob financování se rozhodne. U PPP projektů vedle sebe stojí dva sektory, které mají jiné priority. Podstatou partnerství je skutečnost, ţe z realizace projektu budou profitovat oba sektory.
Literatura
95
11 Literatura AKINTOYE, AKINTOLA, MATTHIAS BECK A CLIFF HARDCASTLE. Public-private partnerships: managing risks and opportunities. Malden, MA, USA: Blackwell Science, 2003, 422 s. ISBN 0-632-06465-X. ELBING, CLEMENS. Risikomanagement für PPP-Projekte. 1. Auflage. Lohmar Köln: Eul, 2006, 227 s. ISBN 38-993-6476-7. GRIMSEY, DARRIN A MERVYN LEWIS. Public Private Partnerships: The Worldwide Revolution in Infrastructure Provision and Project Finance. Cheltenham, UK: Edward Elgar, 2004, 268 s. ISBN 1-84064-711-6. HAMERNÍKOVÁ, BOJKA, MAAYTOVÁ, ALENA et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-807-3573-010. HOLMAN, ROBERT. Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, 714 s. ISBN 80-717-9387-6. HORÁLEK, VLADIMÍR. Koncesní zákon s komentářem: veřejně soukromá partnerství a jejich obecná právní úprava v ČR. Praha: Linde, 2006, 102 s. ISBN 80-86131-67-X. JURČÍK, RADEK. Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v České republice. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 116 s. ISBN 978-80-7375-244-6. LITTWIN, FRANK, FRANZ-JOSEF SCHÖNE et al. Public private partnership im öffentlichen Hochbau: Handbuch. Stuttgart: Kohlhammer, 2006, 494 s. ISBN 978-3-17-018970-6. OCHRANA, FRANTIŠEK. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001, 246 s. ISBN 80-726-1018-X. OSTŘÍŢEK, JAN et al. Public private partnership: příležitost a výzva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 284 s. ISBN 978-80-7179-744-9. OSTŘÍŢEK, JAN A LUDĚK KOUBA. Teoretické a praktické aspekty realizace PPP projektů: Public Private Partnership - Some theoretical and practical aspects of its realization. Vydání první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 74 s. ISBN 978-80-7375-538-6. PEKOVÁ, JITKA. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. SMEJKAL, VLADIMÍR A KAREL RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, 354 s. ISBN 978-80-247-3051-6. ŠÍP, EMANUEL. Projekty PPP v oblasti Fondu soudržnosti. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2005, 132 s. ISBN 80-254-1809X.
96
Literatura
Novinové články NOVOTNÝ, Jiří. Modernizace dálnice D1 začne aţ po svátcích. Právo: Nezávislé noviny. Praha: Borgis, a.s., 24. 4. 2013, ročník 23, č. 96. ISSN 1211-2119. SŮRA, Jan. Třesk na D1. Od pátku to začne. Mladá fronta dnes. Praha: MAFRA, a.s, 8. 4. 2013a, č. 82. ISSN 1210-1168. SŮRA, Jan. Oprava mohla vyjít levněji. Mladá fronta dnes. Praha: MAFRA, a.s, 8. 4. 2013b, č. 82. ISSN 1210-1168. ŠITNER, Roman. České dráhy hledají cestující v autobusech. Hospodářské noviny. Praha: Economia, a.s., 16. 4. 2013, číslo 074. ISSN 0862-9587. Internetové zdroje Asociace pro rozvoj infrastruktury. PPP [online]. 2012a [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/ppp/ Asociace pro rozvoj infrastruktury. PPP Centrum [online]. 2012b [cit. 2013-0412]. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/ppp_centrum/ Asociace pro rozvoj infrastruktury. ARI: Dálnice D3 výhodněji formou PPP [online]. 2. 4. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/?action=ventire&n_id=1450&page=0&nonotif y=0 Asociace pro rozvoj infrastruktury. Dálnice D3 [online]. 2012c [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/db_ceske/?page=0&pr_id=48&action=vp roj Asociace pro rozvoj infrastruktury. Metodiky Asociace PPP: Příprava PPP projektu krok za krokem [online]. 2012d [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/metodiky_appp/ Česká pozice: Informace pro svobodné lidi. Další fiasko PPP projektu: 25 milionů za věznici, která nebude[online]. 1. 8. 2012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/dalsi-fiasko-pppprojektu-25-milionu-za-veznici-ktera-nebude Epravo.cz. Smlouvy na realizaci projektů veřejně-soukromých partnerství (PPP) [online]. 2. 6. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/smlouvy-na-realizaci-projektu-verejnesoukromych-partnerstvi-ppp-62639.html European Commission. Fond soudržnosti: Regionální politika EU [online]. 23. 4. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/cohesion/index_cs.cfm Evropský sociální fond: ESF v ČR. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2008 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialnifond-v-cr
Literatura
97
Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města. Park Malšovice? Není se čemu divit... [online]. 12. 3. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/park-malsovice-neni-secemu-divit-13-3-2013 IDNES.cz: Brno a jiţní Morava. Lanovka na Špilberk se kvůli dotacím nejméně na šest let odkládá [online]. 20. srpna 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/lanovku-na-spilberk-brno-zatim-nepostavi-kvuliunijnim-dotacim-psh-/brno-zpravy.aspx?c=A120820_113820_brnozpravy_taz IDNES.cz: Brno a jiţní Morava. Brňanům chybí Lužánky i koncertní sál, vadí jim zateplené barevné fasády [online]. 15. března 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/brnanum-chybi-hlavne-stadion-zaluzankami-fg8-/brno-zpravy.aspx?c=A120315_1748569_brno-zpravy_dmk IDNES.cz: Brno a jiţní Morava. Sever Brna chystá nákupní a sportovní centrum, uvažuje i o multikinu [online]. 27. února 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/treti-palac-multikin-v-brne-stare-domy-muuz-ustoupily-pgp-/brno-zpravy.aspx?c=A120227_1739355_brnozpravy_dmk IDNES.cz: Budějovice a jiţní Čechy. Plány na freetime park se nejdřív smrskly, teď je Budějovice stoply [online]. 26. května 2011 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://budejovice.idnes.cz/plany-na-freetime-park-se-nejdrivsmrskly-ted-je-budejovice-stoply-109-/budejovicezpravy.aspx?c=A110526_120420_budejovice-zpravy_pp IDNES.cz: Budějovice a jiţní Čechy. Budějovice znovu chystají už jednou odpískaný freetime park Stromovka [online]. 27. března 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://budejovice.idnes.cz/budejovice-znovu-chystaji-uzjednou-odpiskany-freetime-park-stromovka-1nr-/budejovicezpravy.aspx?c=A120326_190527_budejovice-zpravy_pp IDNES.cz: Ostrava a Moravskoslezský. Boj o parkovací dům v Porubě nekončí, odpůrci chystají petici [online]. 5. září 2010 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/boj-o-parkovaci-dum-v-porube-nekonci-odpurcichystaji-petici-pl8-/ostrava-zpravy.aspx?c=A100903_1444290_ostravazpravy_jab Kurzy.cz zpravodajství. Vodohospodářství v Písku budou dál provozovat Vodovody a Kanalizace [online]. 30. 1. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/208788-vodohospodarstvi-v-pisku-budou-dalprovozovat-vodovody-a-kanalizace/ Market Update: Review of the European PPP Market in 2012. In: European PPP Expertise Center [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.eib.org/epec/resources/epec_market_update_2012_en.pdf Městský obvod Ostrava Poruba: Statutární město Ostrava. Poruba a Racibórz společně řeší parkování [online]. 1. 3. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
98
Literatura
http://www.moporuba.cz/cs/o-porube/aktualne/poruba-a-raciborzspolecne-resi-parkovani-1 Ministerstvo financí ČR. Aktualizovaný přehled projektů PPP v ČR - duben 2012 [online]. 2012a [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pub_priv_part_69530.html Ministerstvo financí ČR. Aktualizovaný přehled projektů PPP v ČR - únor 2012 [online]. 2012b [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ppp_implement_68217.html Ministerstvo financí ČR. Politika vlády České republiky v oblasti Partnerství veřejného a soukromého sektoru [online]. 2005a [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vize_part.html Ministerstvo financí ČR. Partnerství PPP [online]. 2005b [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/partnerstviPPP.html Ministerstvo financí ČR. Procesní postup při přípravě a realizaci PPP projektů [online]. 2008 [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPP_MetodikaProcesni_postup_pri_priprave_a_realizaci_PPP_projektu_20120312.pdf Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Veřejné zakázky [online]. 2013 [cit. 201304-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Verejne-zakazky Moravskoslezský deník. Na Černou kostku kraj nemá peníze. Šanci má koksovna [online]. 15. 12. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/cerna-kostka-nebudekraj-na-ni-nema-penize.html OECD: Glossary of statistical terms. Public-private partnership (PPP) [online]. 2007 [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=7315 Český statistický úřad. Statistiky [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File /HLMAKRO.xls Partnerships UK: delivering investment through public private partnerships. Remit & Mission [online]. 2009 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.partnershipsuk.org.uk/PUK-Remit-Mission.aspx Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership): Právní analýza proveditelnosti v České republice. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Říjen 2003 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/d7a944bd-0594-40c7-8c19644c99ea2e66/01_ravni_analyza_proveditelnosti_v_ Portál pro vhodné uveřejnění. SD/15/OIV/2012 "Parkovací dům Havířov" [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: https://www.vhodneuverejneni.cz/zakazka/sd-15-oiv-2012-parkovaci-dum-havirov PPP versus Veřejná zakázka. In: Asociace pro rozvoj infrastruktury [online]. Leden 2008 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z:
Literatura
99
http://www.asociaceppp.cz/cnt/sektorove_studie/?page=0&action=vfile_c s&id=3&disp=inline Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů. In: Ministerstvo financí ČR [online]. 15. února 2011 [cit. 2013-0404]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/III_material_Pravidla_pro_zajist eni_spolufinancovani_pdf.pdf Prvnízprávy.cz: nejdůleţitější z politiky a byznysu. Na Vysočinu míří stovky milionů z Evropské unie [online]. 5. duben 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-regionu/na-vysocinu-miri-stovkymilionu-z-evropske-unie/ Příloha I. Katalog rizik PPP projektů. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 11. září 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Metodika_rizeni_rizik_PPP_prilo ha1_pdf.pdf QAP.cz: Vaše internetové noviny - Informace z Plzeňského kraje kvapem. Bude Rychtářka brzy populární? [online]. 30. května 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.qap.cz/zpravy/zpravy-plzen/object/bude-rychtarkabrzy-popularni-36082/article.htm Říčansko.info: regionální server pro Říčany u Prahy a okolí. Školní stravování v Říčanech zajišťuje od září nová firma [online]. 22. 6. 2010 [cit. 2013-0415]. Dostupné z: http://www.ricansko.info/clanky/skolni-stravovani-vricanech-zajistuje-od-zari-nova-firma Řízení rizik v projektech PPP: Identifikace, ohodnocení, alokace, ošetření a kontrola. In: Ministerstvo financí ČR [online]. Červenec 2008, září 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPPMetodika_-_Rizeni_rizik_v_projektech_PPP_aktualizace_201109_v01.pdf Strukturální fondy. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro českou republiku [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU Trasa metra D: novemetro.cz. Aktuality a vývoj projektu: Trasa D pražského metra - historie projektu [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.novemetro.cz/ Vodárenská správa Písek s.r.o. Vítáme Vás na stránkách společnosti Vodárenská správa Písek s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.vspisek.com/ Vojensko.cz. 12. školní brigáda PS: 1. školní prapor Zadní Chodov [online]. 2007-2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.vojensko.cz/1skolni-prapor-zadni-chodov?image=70 Zelená kniha o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o veřejných zakázkách a koncesích. In: Ministerstvo financí ČR. 2004.
100
Literatura
Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zelena_kniha_PPP_ceskypreklad. doc
Přílohy
101
Přílohy
102
Rozdělení finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti
A Rozdělení finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti V následující tabulce jsou rozděleny finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti na období 2007 – 2013 mezi jednotlivé operační programy. Celková alokace Operační program Fond Řídící orgán 2007 – 2013 (mil EUR) OP Konvergence 25 959,3 OP Podnikání a inovace ERDF MPO 3 041,3 OP Výzkum a vývoj pro ERDF MŠMT 2070,7 inovace OP Lidské zdroje a ESF MPSV 1 837,4 zaměstnanost OP Vzdělávání pro ESF MŠMT 1 828,7 konkurenceschopnost OP Ţivotní prostředí ERDF + FS MŢP 4 917,9 OP Doprava ERDF + FS MD 5 774,1 Integrovaný operační ERDF MMR 1 582,4 program Regionální operační ERDF Regionální rady 4 659,1 programy Střední Čechy ERDF 559,1 Jihozápad ERDF 619,7 Severozápad ERDF 745,9 Jihovýchod ERDF 704,4 Severovýchod ERDF 656,5 Moravskoslezsko ERDF 716,1 Střední Morava ERDF 657,4 OT Technická pomoc ERDF MMR 247,8 OP – cíl 2 343,3 OP Praha ERDF Hl. m. Praha 234,9 Konkurenceschopnost OP Praha - Adaptabilita ESF Hl. m. Praha 108,4 Přeshraniční ERDF MMR 351,6 spolupráce (5x) Nadnárodní ERDF MMR 37,5 spolupráce CELKEM 26 691,6 Zdroj Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů, 2011, online
Příprava projektu PPP krok za krokem
103
B Příprava projektu PPP krok za krokem Platné pro PPP projekty realizující se podle Koncesního zákona (v případě realizace projektu podle Zákona o veřejných zakázkách je základní postup obdobný, nicméně některé termíny a kroky se mohou lišit). Krok
Popis kroku
Dílčí realizované kroky Rozhodnutí o právní úpravě – Koncesní zákon/Zákon o veřejných
1.
Iniciace PPP projektu
zakázkách Stanovení předpokládaného příjmu koncesionáře
PŘÍPRAVA
Koncesní projekt a jeho schválení (pro významnou koncesi) 2.
Příprava koncesního řízení
Volba zadávacího postupu (vč. zváţení aplikace institutu předběţného oznámení dle zákona o veřejných zakázkách) Příprava zadávací (koncesní) dokumentace Oznámení o zahájení koncesního řízení (vč. dodrţení povinností
3.
Zahájení koncesního řízení
podle zákonů o krajích a obcích) Zveřejnění koncesní dokumentace a návrhu koncesní smlouvy Podání ţádosti o účast v koncesním řízení Posouzení splnění kvalifikace Výzva k účasti v koncesním dialogu
4.
Koncesní dialog (není
Realizace koncesního dialogu s jednotlivými uchazeči
povinný)
Vyhodnocení koncesního dialogu Úprava zadávací dokumentace
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
Výzva k podání nabídek (vč. vyhrazení moţnosti jednat o 5.
Podání a posouzení
nabídkách)
nabídek
Podání nabídky Posouzení nabídek
6.
Jednání o nabídkách (není povinný)
7.
Hodnocení nabídek
8.
Výběr koncesionáře
Výzva k jednání o nabídkách Jednání o nabídkách Posouzení nabídek Hodnocení nabídek Zprava hodnotící komise Oznámení o výběru koncesionáře Stanovisko Ministerstva financí ČR pro územně samosprávné
PODPIS SMLOUVY
celky
Zdroj
Schválení koncesní smlouvy 9.
Uzavření koncesní
Podpis koncesní smlouvy
smlouvy
Zápis do rejstříku koncesních smluv vedených Ministerstvem pro místní rozvoj ČR
Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2012d, online