Uplatnění absolventů VUT z let 2007 a 2008 v praxi
Viktor Šeďa Klára Šeďová
Brno 2009
Obsah 1 Úvod 2
3
Teoreticko-metodologická část
4
2.1 Situace na trhu práce 2.2Metodologie výzkumného šetření Cíl výzkumu Metodologie výzkumu Základní výzkumné otázky Základní a výběrový soubor Návratnost
4 10 11 11 12 13 14
3 Výsledky dotazníkového šetření
16
3.1 Vstup absolventů na pracovní trh Doba hledání prvního místa Způsob hledání prvního místa Kvalifikovaná práce a kontakt se zaměstnavatelem během studia Nástupní plat 3.2 Aktuální uplatnění absolventů VUT na trhu práce Aktuální pracovní status absolventů VUT Nezaměstnanost Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT Velikost zaměstnavatele Zaměření firmy a sektor hospodářství Pozice absolventů ve firmě Stávající platové ohodnocení Platová dynamika Využívání získané kvalifikace Představy versus realita Spokojenost s aktuálním místem Pociťovaná obtížnost hledání nového místa 3.3 Ohlédnutí za vzděláváním na VUT 3.4 Zpátky do školy?
4. Závěr
16 16 17 20 23 28 28 29 30 31 33 36 37 39 41 42 44 45 47 52
64
2
1 Úvod V této zprávě předkládáme další, v pořadí již čtvrté, výsledky šetření uplatnění absolventů Vysokého učení technického v Brně. Jedná se o zavedený longitudinální výzkum, který druhá největší brněnská univerzita provádí od roku 2003. Máme tak k dispozici srovnatelné údaje o uplatnění absolventů VUT od absolventského ročníku 1999 až po absolventský ročník 2008. Touto zprávou se tedy uzavírá první dekáda výzkumných šetření, kdy univerzita pečlivě sleduje uplatnění svých absolventů v praxi, výsledky srovnává v čase a předkládá veřejnosti. Výsledky šetření ukazují, že brněnské VUT se rozhodně nemá za co stydět. Vysoká míra odborného uplatnění absolventů, jejich nízká nezaměstnanost a vysoké finanční ohodnocení ukazují, že tato škola patří ke špičce jak v regionálním tak v národním měřítku. Věříme, že zpráva si najde dostatek čtenářů z řad budoucích i současných studentů univerzity, zaměstnavatelů, učitelů, odborné i laické veřejnosti a také samotných absolventů, bez jejichž ochoty poskytnout potřebná data by ani nemohla vzniknout.
3
2 Teoreticko-metodologická část 2.1 Situace na trhu práce Nezaměstnanost, nezaměstnanost vysokoškoláků a nezaměstnanost vysokoškolských absolventů v ČR Cílem tohoto výzkumu je podat zprávu o tom, jak se absolventům VUT z let 2007 a 2008 daří na trhu práce. Data pro naše šetření byla sbírána na jaře a v létě 2009. Abychom je dokázali adekvátně interpretovat, je nutné nastínit širší kontext pracovního trhu v tomto období. V roce 2009 došlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti. Situace na pracovním trhu se tak radikálně změnila. Všeobecně je tento nárůst nezaměstnanosti dáván do souvislosti s probíhající světovou hospodářskou krizí. Česká ekonomika, jejíž výkon je zejména v řadě průmyslových odvětví významně závislý na vývozu, se dostala velmi rychle do recese s prudkým poklesem zahraničního odbytu. Omezování výroby a propouštění záhy vedlo rovněž k poklesu domácího odbytu a recese se tím ještě více posílila a prohloubila. Je zřejmé, že absolventi vstupující na pracovní trh v době poklesu výkonu ekonomiky a zvyšující se nezaměstnanosti jsou ve zcela jiné situaci než absolventi vstupující na pracovní trh v době ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti. Tuto změnu zachycuje obrázek 2.1, na němž vidíme prudký meziroční vzestup míry nezaměstnanosti, a snad ještě lépe obrázek 2.2, který vypovídá o počtu volných pracovních míst. Z obou je patrné, jak se poptávka po zaměstnancích od roku 2004 stále kontinuálně zvyšovala až do propadu v roce 2009.
4
Obrázek 2.1: Průměrné míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1997 – 2009 (%)
Zdroj: Vlastní výpočty podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí ČR1
1
Data v měsíčních přehledech jsou dostupná online: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004 a http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 Rok 2009 - průměr za jednotlivé měsíce do (včetně) září. 5
Obrázek 2.2: Volná pracovní místa na trhu práce v ČR v letech 1995 – 2009
Zdroj: Vlastní výpočty podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí ČR2
Vidíme tedy, že počet nabízených pracovních míst se snižuje. Vedle toho jsme svědky trendu prudké demokratizace vysokoškolského vzdělávání. V České republice trvale roste počet studentů vysokých škol, od roku 2005 poměrně vysokým tempem. Tento nárůst je dán jednak tím, že existující vysokoškolské instituce přijímají stále více studentů, jednak tím, že vznikají nové vysoké školy. Většinu vysokých škol v ČR představují dnes soukromé vysoké školy (většinou neuniverzitního typu)3 a kvalita vzdělání poskytovaného na těchto školách je velmi různá. Ve vztahu k VUT nepředstavují soukromé vysoké školy přímou konkurenci, neboť jen ve velmi malé míře realizují technické obory.4 Drtivou většinu oborů, které nabízejí, tvoří obory ekonomické (v roce 2008 to bylo 49 %), tudíž by bylo možné uvažovat o jistém překryvu v případě Fakulty podnikatelské VUT. Pohlédneme-li na nabídku veřejných vysokých škol, zjistíme, že technické vědy a nauky představují 27 % všech akreditovaných oborů. Konkurenci pro absolventy VUT tedy 2
Data v měsíčních přehledech jsou dostupná online: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004 a http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 Rok 2009 - průměr za jednotlivé měsíce do (včetně) září. 3 V roce 2008 existovalo v ČR 26 veřejných a 46 soukromých vysokých škol. Co se týče počtu studijních programů, udržují si veřejné školy jednoznačnou dominanci – v roce 2008 poskytovaly 2033 programů oproti 204 programům poskytovaných soukromými školami. 4 V roce 2008 nabízely jen 9 technicky orientovaných programů; pro srovnání veřejné vysoké školy jich nabízely celkem 554. 6
představují především absolventi srovnatelných oborů na veřejných vysokých školách, jako jsou ČVUT, Technická univerzita v Liberci, či regionálně bližší Technická univerzita Ostrava nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Lze předpokládat, že se s přibývajícím počtem studentů a absolventů vysokých škol se sice zvyšuje konkurence na pracovním trhu, nicméně vysokoškolské tituly z různých škol mají na pracovním trhu různou prestiž. Obrázek 2.3: Vývoj počtu studentů na vysokých školách v ČR (stavy k 31. 10. příslušného roku v absolutních číslech)
Zdroj: MŠMT – Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 20085
Tempo růstu počtu absolventů se v posledních letech podstatně zrychlilo. Zatímco počty zájemců o studium se v posledních letech stabilizují, počty studentů a absolventů stále rostou. Důsledek těchto trendů je fakt, že k vysokoškolskému studiu jsou přijímáni ve stále větší míře uchazeči, kteří by dříve na vysokoškolské studium nedosáhli. Úspěšnost studia je přitom stále poměrně vysoká, takže nižší potenciální kvalita studentů se nutně musí odrazit také v nižší potenciální kvalitě absolventů. Udržení kvality vzdělání, potažmo absolventů je tedy i z tohoto důvodu patrně největší výzva, která před vysokými školami v České republice stojí. 5
Zpráva dostupná online: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vyrocni-zprava-o-cinnosti-vysokych-skol-za-rok-2008 7
Zatímco počty vysokoškolských absolventů se rok od roku zvyšují, počty nezaměstnaných vysokoškolských absolventů se naopak od roku 2003 každoročně snižují. Z toho je jasně patrné, že investice do vzdělání se vyplatí. Nicméně nesmíme zapomenout, že od roku 2003 klesá i celková míra nezaměstnanosti na pracovním trhu. Dosud však nejsou k dispozici výsledky za rok 2009, které ukážou, jak se vysokoškoláci prosazují na trhu práce ve změněné situaci všeobecně vyšší nezaměstnanosti. Obrázek 2.4: Počty absolventů vysokých škol v ČR – všechny typy a formy studia (absolutní čísla)
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání – Vývojová ročenka školství v ČR6
6
Data dostupná online: http://www.uiv.cz/rubrika/101 8
Obrázek 2.5: Počty nezaměstnaných vysokoškolských absolventů7 (absolutní čísla)
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR8
7
Do roku 1999 stav v dubnu, od roku 2000 stav v polovině roku. Kontrolované rozdíly mezi oběma stavy v letech 2000 – 2004 jsou ovšem zanedbatelné. 8 Data jsou dostupná online: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo 9
Obrázek 2.6: Míra nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů9 (% podle evidence nezaměstnaných absolventů v prvním pololetí a počtu absolventů za příslušný rok)
Zdroj: vlastní výpočty za použití dat uvedených výše
Situace na pracovním trhu se během let poměrně rychle mění. Dnes jsme ve fázi vysoké nezaměstnanosti, která začala narůstat právě v prvním pololetí roku 2009, kdy probíhal sběr dat. Široce medializovaná světová hospodářská krize, která se nevyhnula ani České republice a dramaticky se měnící situace na domácím pracovním trhu – propouštění a růst nezaměstnanosti – měly jistě vliv na to, jakým způsobem respondenti odpovídali na některé z otázek našeho dotazníku. S vědomím těchto vlivů je tedy třeba k sebraným datům přistupovat i v rámci jejich interpretace.
9
Do výpočtu vstupují počty absolventů z tabulky 2.4. 10
2.2Metodologie výzkumného šetření Cíl výzkumu Cílem výzkumu uplatnění absolventů VUT je získat základní informace o jejich pozici na trhu práce. Výzkumné téma se dělí na několik hlavních dimenzí. Jednak jsou to vstupní zkušenosti absolventů, tedy to, jakým způsobem a jak rychle získávali své první zaměstnání. Dále nás zajímá aktuální uplatnění, tedy to, za jakých podmínek jsou momentálně zaměstnáni a nakolik cítí svoji pozici na trhu práce jako silnou a uspokojivou. Dalším cílem projektu je zjistit, jak absolventi zpětně hodnotí míru korespondence vysokoškolské přípravy s požadavky praxe. A konečně nás zajímá, jaké jsou další vzdělávací plány absolventů VUT a obecně v jaké míře chtějí nadále udržovat kontakt s VUT. Všechny výše uvedené problémy jsou sledovány jednak souhrnně v rámci celé školy, jednak po jednotlivých fakultách, což poskytuje možnost jejich srovnání. Výsledkem projektu by tedy měl být elementární přehled o tom, jak vybaveni odcházejí studenti VUT, respektive jednotlivých fakult, do praktického profesního života, jak v něm prospívají a zda a jak plánují další navyšování své profesní kvalifikace. Tento projekt navazuje na šetření realizovaná na VUT v roce 2003 a 2006 a představuje tak součást uceleného longitudinálního výzkumu.
Metodologie výzkumu Výzkum byl pojat jako statistické reprezentativní šetření, základní technikou sběru dat se stal dotazník. Návrh a vedení celého výzkumného projektu podléhaly standardním sociologickým postupům kvantitativního výzkumu. Obsahová struktura výzkumu naplňuje jeho vytčené cíle. Především byla provedena důkladná operacionalizace výzkumného problému tak, aby výsledky šetření bylo možno srovnat jak s předešlými výzkumy, které zjišťovaly uplatnění absolventů VUT z let 1999 – 2002 a 2003 - 2005, tak s obdobným výzkumem uplatnění absolventů, pravidelně prováděným na brněnské Masarykově univerzitě. S Masarykovou univerzitou se VUT může srovnávat jednak v obecné rovině - má totiž podobný počet absolventů -, jednak i mezifakultně a to zejména v případě Fakulty informatiky MU a Ekonomicko-správní fakulty MU, protože na VUT existují fakulty s podobným zaměřením (FIT, FP).
11
Základní výzkumné otázky V rámci výzkumného tématu Uplatnění absolventů VUT na trhu práce byly stanoveny následující základní výzkumné otázky: 1) Jak absolventi VUT vstupují na trh práce? 2) Jak se absolventi VUT uplatňují na trhu práce? 3) Nakolik vysokoškolská příprava odpovídá požadavkům praxe? 4) Jaké perspektivy dalšího vzdělávání se před absolventy VUT otevírají? Ad 1) Jak absolventi VUT vstupují na trh práce? Tato otázka si klade za cíl popsat některé důležité okolnosti vstupu na trh práce. Základním údajem je doba, za kterou absolventi jednotlivých fakult nalézají své první místo. Pro potřeby poradenské práce je zásadní také údaj o tom, jakým způsobem své první místo získali. S těmito údaji souvisí také skutečnost, zda absolventi pracovali v oboru již v době svého studia a také zda měli již v této době kontakt se svým budoucím zaměstnavatelem. Dále je zjišťována výše nástupního platu. Ad 2) Jak se absolventi VUT uplatňují na trhu práce? V rámci této otázky jsou sledovány základní údaje o aktuální profesní situaci absolventů VUT: aktuální pracovní status (podíl nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů, dále studujících atd.), typy podniků či firem (podle vlastnictví i podle sektoru trhu práce), v nichž nacházejí uplatnění, a celková doba jejich nezaměstnanosti v průběhu let, které je dělí od absolutoria. Dále jsou sledovány některé ukazatele kvality praktického uplatnění absolventů VUT, tedy to, jak dobře a uspokojivě se absolventi dokázali na trhu práce prosadit. Jako důležité měřítko uplatnění sledujeme výšku platů - nástupních i aktuálních. Dále se zajímáme o to, do jaké míry využívají absolventi nabytou kvalifikaci. Jako subjektivní ukazatele kvality uplatnění jsme dále zvolili míru spokojenosti se stávajícím místem a sebehodnocení ve vztahu k případnému hledání nového místa. Ad 3) Nakolik vysokoškolská příprava odpovídá požadavkům praxe? Cílem této otázky je zjistit, do jaké míry se kompetence získané na vysoké škole překrývaly s kompetencemi požadovanými v praxi - tedy to, jak dobře škola své absolventy pro praxi vybavila a co jim ve školní přípravě z tohoto hlediska chybělo. Identifikujeme tak oblasti, ve
12
kterých VUT vypravuje své absolventy do praxe adekvátně, respektive méně adekvátně připravené. Index zahrnuje následující položky: teoretické odborné znalosti praktické odborné dovednosti komunikační dovednosti prezentační a sebeprezentační schopnosti manažerské dovednosti ovládání softwaru schopnost analyzovat a řešit problémy prosazování na trhu práce jazyková příprava získávání finančních zdrojů Ad 4) Jaké perspektivy dalšího vzdělávání se před absolventy VUT otevírají? Cílem této otázky je zjistit, zda absolventi pociťují potřebu dalšího vzdělávání. Sledujeme jejich zájem o další zvyšování kvalifikace - doktorské studium, studium MBA nebo kurzy v rámci celoživotního vzdělávání na VUT. Rovněž se v rámci tohoto bloku zajímáme o další formy kontaktu mezi absolventy a VUT.
13
Základní a výběrový soubor Základním souborem výzkumu jsou absolventi VUT magisterského studia z absolventských ročníků 2007 a 2008. Osloveni byli všichni absolventi, a proto je základní a výběrový soubor totožný. Tabulka 2.7: Počty oslovených absolventů VUT podle fakult a pohlaví - základní a výběrový soubor absolventský ročník 2007
absolventský ročník 2008
celkem
celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
FA
67
34
33
79
51
28
146
FEKT
376
367
9
446
436
10
822
FCH
106
38
68
143
97
46
249
FIT
158
151
7
165
159
6
323
FP
298
138
160
355
190
165
653
FAST
536
409
127
647
442
205
1183
FSI
453
424
29
512
455
57
965
FaVU
41
21
20
29
15
14
70
2035
1582
453
2376
1845
531
4411
fakulta
celkem VUT
Návratnost Přehled návratnosti uvádí tabulka 2.8. Celkem bylo sebráno a zpracováno 1465 dotazníků. To znamená, že návratnost činí 33 %. To je podstatně méně než minule, kdy to bylo 50% (předminule 54% a ještě předtím dokonce 60%). Pouze třetinová návratnost znamená, že o celých dvou třetinách základního souboru nemáme žádná data, přičemž nemáme žádnou evidenci o tom, jak moc a v jakých ohledech se od sebe liší skupina oslovených absolventů, která se výzkumu zúčastnila a skupina absolventů, která tak neučinila. S vědomím tohoto handicapu musíme také přistupovat k interpretaci výsledků. Návratnost dotazníků byla různá podle fakult. Procentuální údaje zachycuje tabulka 2.9. Aby jednotlivé fakulty nebyly ve výsledném vzorku nadreprezentovány nebo naopak odreprezentovány, použili jsme statistickou proceduru vážení a vyvážili jsme celý výběrový soubor podle fakult, tak aby zastoupení jednotlivých fakult odpovídalo reálnému stavu.
14
Tabulka 2.8: Návratnost dotazníků podle fakult a pohlaví absolventské ročníky 2007 a 2008 celkem
muži
ženy
FA
29
17
12
FEKT
289
277
12
FCH
85
30
55
FIT
119
108
11
FP
141
63
78
FAST
421
280
141
FSI
363
328
35
FaVU
18
10
8
VUT
1465
1113
352
fakulta
Tabulka 2.9: Procentuální návratnost podle fakult fakulta
FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FaVU VUT
Návratnost 20
35
34
36
22
36
38
26
33
(%) Stejně jako v minulém šetření, měli respondenti možnost vyplnit dotazník na webových stránkách Vysokého učení technického. Tuto možnost využilo celkem 815 respondentů, což činí 56% ze všech sebraných dotazníků. V minulém výzkumu to bylo ovšem více a to 65% (v předminulém 41% a předtím pouze 30%). Vzrůstající trend podílu využívání elektronické formy dotazníku z minulých šetření už tedy v tomto šetření nepokračoval a naopak se podíl elektronické formy dotazníků snížil.
15
3 Výsledky dotazníkového šetření Cílem této kapitoly je sumarizovat výsledky provedeného dotazníkového šetření. Text kapitoly je rozčleněn do čtyř podkapitol, které sledují logiku základních výzkumných otázek.
3.1 Vstup absolventů na pracovní trh Na tomto místě se pokusíme podat zprávu o tom, jak a za jakých podmínek vstupují čerství absolventi VUT poprvé na trh práce. Zajímá nás, jak dlouho hledali své první místo, jakým způsobem toho dosáhli a jak vysoký byl jejich nástupní plat. Zároveň sledujeme to, zda respondenti pracovali kvalifikovaně již během studia a zda je tato skutečnost zvýhodnila při vstupu na trh práce. Zaměříme se též na to, zda respondenti vstupují již v průběhu studia do kontaktu se svým budoucím zaměstnavatelem a jaké efekty tato skutečnost přináší.
Doba hledání prvního místa Nalezení pracovního místa nepředstavovalo pro skupinu absolventů VUT z let 2007 – 2008 žádný problém. Již v předcházejících šetřeních jsme identifikovali pozoruhodně silnou skupinu studentů, kteří mají zajištěné pracovní místo již před absolutoriem, a tento trend, jak ukazuje tabulka 3.2, ještě posílil. Podíl takto zajištěných absolventům činí v tomto šetření 61 %, téměř všichni zbylí respondenti nalezli první zaměstnání krátce po absolutoriu. Pouze 5 % respondentů udává, že hledali místo déle než 3 měsíce od ukončení studia. Obrázek 3.1: Doba hledání prvního místa – kumulované údaje (%)
16
Tabulka 3.2 : Doba hledání prvního místa – srovnání jednotlivých šetření za celou univerzitu za jak dlouho
VUT
VUT
VUT
VUT
1999 - 2002
2003 - 2005
2006
2007 - 2008
zajištěno předem
47
47
54
61
do 3 měsíců
40
40
39
34
do 6 měsíců
8
9
5
4
do roka
3
3
1
1
po roce
2
1
1
0
celkem
100
100
100
100
našli první místo (%)
Tabulka 3.3 ukazuje rozdíly mezi jednotlivými fakultami. Vidíme, že absolventi FCH hledají svá místa déle než ostatní (tento výsledek se od minulého šetření nezměnil), velmi dobré je naopak v tomto ohledu postavení absolventů FA a FaVU.10 Zatímco absolventi architektury vykazovali srovnatelné výsledky i v minulém šetření, u absolventů FaVU jde o zřetelný posun k lepšímu.
Tabulka 3.3 Doba hledání prvního místa podle fakult za jak dlouho
FA
FEKT FCH FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
našli první místo (%) zajištěno předem
77
45
28
65
63
69
60
88
61
do 3 měsíců
33
48
45
32
29
29
33
6
34
do 6 měsíců
0
5
23
2
7
2
5
6
4
do roka
0
1
4
1
1
0
2
0
1
po roce
0
1
0
0
0
0
0
0
0
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Způsob hledání prvního místa Absolventi získávají svá první místa několika typickými způsoby, které se v průběhu let téměř nemění. Nejvíce zastoupeno je osobní vyjednávání se zaměstnavatelem – absolventi mu učiní nabídku, nebo je naopak přímá nabídka učiněna jim. Tradičně hojně využívaný je rovněž inzerát, naopak Úřad práce hraje zcela marginální roli.11
10 11
Výsledky u těchto fakult je ovšem nutné brát se rezervnou, neboť jde o nejmenší fakulty s nízkou návratností. Velmi podobné výsledky přinesla i minulá štření. 17
Obrázek 3.4: Způsob získání prvního místa (%)
Tyto strategie jsou do jisté míry diverzifikované po fakultách. Zatímco absolventi FA a v menší míře také FAST a FSI těží především z osobních kontaktů s budoucím zaměstnavatelem (ať už jej sami osloví, nebo je jim naopak přímo nabídnuto pracovní místo), absolventi ostatních fakult spoléhají na zprostředkované způsoby hledání práce – především skrze inzeráty a v případě absolventů FIT a FEKT také prostřednictvím služeb personálních agentur. Zastavíme-li se ještě znovu u položky „nabídka od zaměstnavatele“, kterou můžeme považovat za určitý indikátor zájmu na straně zaměstnavatelů, vidíme, že vedle absolventů FA, FAST a FSI, jsou to ještě absolventi FIT, které sami zaměstnavatelé aktivně oslovují a ucházejí se o ně. Na opačné straně tohoto pole stojí absolventi Fakulty chemické, kteří dostali nabídku jen v 9 % a přitom poměrně vysoko skórují v položce „nabídka zaměstnavateli“. Je tedy zřetelné, že k nalezení místa potřebují vyvinout více aktivity než absolventi výše zmíněných fakult.
18
Tabulka 3.5: Způsob získání prvního místa podle fakult způsob získání prvního místa
FA
FEKT FCH FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
(%) inzerát
17
32
44
29
45
22
22
30
27
nabídka zaměstnavateli
30
19
28
9
13
30
26
23
23
pomoc rodičů/známých
3
10
7
15
16
15
9
23
12
Úřad práce
0
3
1
0
2
1
0
0
1
personální agentura
3
15
8
16
5
4
12
0
10
nabídka od zaměstnavatele
30
15
9
20
12
21
23
12
19
jinak
17
6
3
11
7
7
8
12
8
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Nabízí se otázka, do jaké míry je absolventům při vstupu na pracovní trh nápomocna jejich alma mater. Ke skutečnosti, že při hledání místa využili služeb VUT, se hlásí 21 % studentů. To je o něco více než v minulém šetření, kdy šlo o 17 %. Co se týče variability po fakultách, nejvíce těchto služeb využívali absolventi FSI.
Obrázek 3.6: Využití pomoci ze strany VUT při hledání zaměstnání (%)
19
Tabulka 3.7: Využití pomoci ze strany VUT při hledání zaměstnání podle fakult Pomoc ze strany
FA
FEKT
FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
0
1
4
9
1
1
6
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
2
0
0
1
0
1
Dny firem
0
6
4
3
1
0
17
0
6
Spolupráce v rámci
4
5
1
12
9
13
11
0
10
14
5
3
4
2
4
6
0
5
VUT (%) Inzerce na webu fakulty Poradenské služby fakulty Poradenské služby univerzity
studia Jiná možnost
Tabulka 3.7 specifikuje, o jaké aktivity konkrétně šlo, a zde vyplývají rozdíly mezi fakultami ještě zřetelněji na povrch. Vidíme, že v případě FSI se jedná především o vliv Dnů firem, které lze z tohoto hlediska nepochybně považovat za efektivní a užitečné. Studenti FIT, FAST a FSI profitují také ze spolupráce, kterou s firmami navazují během studia (praxe, zadání diplomových prací apod.). V případě některých fakult – jmenovitě FIT, FSI a FCH – hraje roli rovněž inzerce zaměstnavatelů na fakultních webech. Tyto tři aktivity tedy tvoří pomyslný koktejl účinné podpory absolventů. Je zřetelné, že jde především o vytvoření prostoru pro setkání studentů s budoucími zaměstnavateli, neboť poradenské služby studenti de facto nevyužívají.12
Kvalifikovaná práce a kontakt se zaměstnavatelem během studia Více než polovina respondentů (57 %) již v v době studia kvalifikovaně pracovala ve svém oboru. Tento trend v čase posiluje, neboť v minulém šetření tuto skutečnost udávalo 49 %. Zdá se, že se životní způsoby českých vysokoškoláků pomalu (ale kontinuálně) proměňují. K této proměně patří určité rozostření hranic mezi „časem“ studia a „časem práce“. Mladí lidé mnohdy paralelně studují i pracují a tím lze také vysvětli rostoucí podíl případů, kdy mají pracovní místo zajištěno již před ukončením školy (viz obr. 3.1).
12
Nevíme ovšem, zda je to způsobeno malým zájmem studentů o tyto služby, nebo naopak jejich nedostatečnou kapacitou. 20
Obrázek 3.8: Kvalifikovaná práce v oboru během studia (%)
Tabulka 3.9: Kvalifikovaná práce v oboru již během studia kvalifikovaná
FA
FEKT FCH FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
práce v době studia stabilně
30
15
13
28
44
14
16
19
19
občas
70
31
14
49
22
47
33
62
38
ne
0
54
73
23
34
39
51
19
43
100
100
100
100
100
100
100
100
100
celkem
Srovnáme-li stav podle jednotlivých fakult, vidíme, že nejaktivnější jsou v tomto ohledu absolventi FA (pracují všichni), velmi vysoký je podíl pracujících studentů také na FaVU a FIT. Nejméně častý je souběh obou těchto činností na FCH.13 Kvalifikovaná práce se stejně jako v minulých šetřeních ukazuje jako významný prediktor úspěchu při vstupu na trh práce. Pozitivně koreluje jednak s kratší dobou hledání prvního místa (r = 0,3 na hladině významnosti 0,00) – to znamená, že ti, kteří při zaměstnání pracovali, nalezli první zaměstnání v kratším čase, než jejich spolužáci, kteří pracovní zkušenost neměli.14
13 14
Fakulta chemická vykazovala nejnižší podíl pracujících studentů již v minulém šetření. Tento výsledek byl identický v minulém i předminulém šetření. 21
Kromě toho, že v čase narůstá podíl pracujících studentů, narůstá také podíl těch, kdo byli již v době studia v kontaktu s budoucím zaměstnavatelem. Tyto dvě skupiny se do značné míry překrývají, jak ukazuje tabulka 3.10. V zásadě ukazuje, že kontakt mezi studentem a zaměstnavatelem je typicky pracovní (55 %), zároveň však existuje poměrně silná skupina absolventů, kteří při studiu kvalifikovaně pracovali, ale trvalé místo později našli jinde (45 %). Tabulka 3.10: Kontakt se zaměstnavateli u absolventů s předem zajištěným místem práce během studia a kontakt se
kontakt ano
kontakt ne
celkem
práce během studia ano
55
45
100
práce během studia ne
15
85
100
zaměstnavatelem (%)
Jestliže v minulém šetření činil podíl studentů v kontaktu 34 %, nyní je to 37 %. Co se týče rozdílů mezi fakultami, nejčastěji jsou v kontaktu se svými budoucími zaměstnavateli studenti Fakulty architektury a Fakulty výtvarných umění, nejméně často studenti Fakulty chemické, což je podobné jako v minulém šetření. Vedle toho od minula zvýšili intenzitu svých kontaktů absolventi FP, FIT a FAST. Naopak se propadli absolventi FCH (z 24 % na 14 %).
22
Obrázek 3.11: Kontakt se zaměstnavatelem již během studia na VUT (%)
Tabulka 3.12: Kontakt se zaměstnavatelem již během studia na VUT kontakt se
FA
FEKT
FCH
FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
ano
67
27
14
44
50
40
38
56
37
ne
33
73
86
56
50
60
62
44
63
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
zaměstnavatelem (%)
Nástupní plat Vykazovaný průměrný nástupní plat je u absolventů VUT je 20.925,- Kč. Časová řada (tabulka 3.13) ukazuje, že nástupní platy absolventů VUT neustále narůstají. Modální, tedy nejčastěji uváděný plat, činí ovšem v současném výzkumu 20.000,- Kč, což je stejné číslo jako ve výzkumu předcházejícím.
23
Tabulka 3.13: Vývoj nástupních platů v čase absolventi
absolventi
absolventi absolventi
1999 - 2002 2003 - 2005 2006 nástupní plat 13.409,-
16.917,-
18.722,-
2007 - 2008 20.925,-
Při analýzách podle jednotlivých fakult se zřetelně ukazují rozdílné platové podmínky absolventů v závislosti na typu vystudované fakulty. Tradičně nejlépe placení jsou absolventi FIT, oproti minulému šetření se však jejich platy ještě více „utrhly“ od celouniverzitního průměru (informatici berou 126 % průměrné částky, zatímco minule to bylo 119 %). Pokud ale odhlédneme od informatiků, dá se říci, že se platy napříč univerzitou spíše homogenizovaly a u většiny fakult se blíží celouniverzitnímu průměru. Polepšili si absolventi FaVU, kteří v minulém šetření udávali nástupní plat 12375,- Kč (tzn. 66 % tehdejšího průměru) a absolventi FA, jejichž nástupní plat činil 15143,- Kč (tzn. 81 % tehdejšího průměru). Obrázek 3.14: Průměrný nástupní plat podle fakult a jeho vztažení k průměru VUT
24
Tabulka 3.15: Průměrný nástupní plat podle fakult a jeho vztažení k průměru VUT fakulta průměrný nástupní plat směrodatná (Kč)
odchylka
relativní velikost platu vztaţená k průměru
FIT
26261
7803
126 %
FEKT
21821
5748
104 %
FSI
21304
6279
102 %
VUT
20925
6697
100 %
FP
20495
8000
98 %
FA
19000
5636
91 %
FAST
18770
5833
90 %
FCH
18303
3500
87 %
FaVU
17180
6982
82 %
25
Obrázek 3.16: Vývojové trendy ve výši nástupních platů – průměrný nástupní plat absolventů z roku 2006 a průměrný nástupní plat absolventů z let 2007 a 2008 podle fakult
26
Tabulka 3.17: Vývojové trendy ve výši nástupních platů fakulta průměrný nástupní plat
průměrný nástupní plat
procentuální nárůst
2006 (Kč)
2007 a 2008 (Kč)
FaVU
12375
17180
+28%
FA
15143
19000
+20%
FIT
22256
26261
+15%
FCH
16222
18303
+11%
FSI
18880
21304
+11%
FP
19414
20495
+11%
FEKT
19516
21821
+11%
VUT
18732
20925
+10%
FAST
17235
18770
+8%
Kromě toho, že jsou nástupní platy variabilní podle fakult, přetrvává také obecný rozdíl mezi nástupními platy mužů a žen. Zatímco ženy - absolventky VUT nastupovaly v letech 2007 až 2008 na své první místo s průměrnou mzdou 18.726,- Kč, absolventům – mužům bylo nabídnuto v průměru 21.494,- Kč. Rozdíl je statisticky signifikantní na hladině 0,00 a činí 15 %. (To je více než u absolventek z roku 2006, které dostávaly o 8 % nižší nástupní plat než jejich mužští kolegové.) Existují i další faktory, které výšku nástupního platu ovlivňují. Jako významné se ukazuje, zda absolvent jedná proaktivně již v průběhu svého studia. Absolventi, kteří pracovali kvalifikovaně již během studia, dosahují v průměru na nástupní plat 21467,- Kč oproti 20207,- Kč u těch, kteří nepracovali (rozdíl je statisticky významný na hladině 0,00). Do výše nástupního platu se naopak nijak nepromítá otázka, zda byl student již před absolutoriem v kontaktu s budoucím zaměstnavatelem.
27
3.2 Aktuální uplatnění absolventů VUT na trhu práce Nyní se pokusíme popsat aktuální profesní situaci absolventů VUT z let 2007 - 2008. Zajímat nás budou jak objektivní charakteristiky jejich uplatnění (jako jsou typy zaměstnavatelů, pozice ve firmě či výše platu), tak charakteristiky subjektivní (spokojenost s místem, pociťovaná obtížnost hledání nového místa).
Aktuální pracovní status absolventů VUT Drtivá většina zkoumaných absolventů je zaměstnána v pracovním poměru – 80 %. O studentech VUT je tedy třeba uvažovat v prvé řadě jako o budoucích zaměstnancích, žádná další kategorie nedosahuje ani deseti procent. Oproti minulému šetření posílila skupina: studujících je jich 6 % oproti 3 % u absolventů z roku 2006. Pozoruhodné je nerovnoměrné rozložení dalšího studia: zatímco na Fakultě chemické studuje 20 % absolventů, na Fakultě podnikatelské je to 1 %. Z našich respondentů momentálně 11 % studuje v doktorském programu (část v interní a část v externí formě), což je obrovský posun oproti minulému šetření, kdy podíl doktorandů činil 3 %. Otázce dalšího studia se budeme podrobněji věnovat v kapitole 3.4. Obrázek 3.18: Aktuální pracovní status absolventů (%)
28
Tabulka 3.19: Aktuální pracovní status absolventů (%) aktuální pracovní
FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FaVU
VUT
status zaměstnanec
53
83
72
74
72
84
83
50
81
podnikatel
27
4
1
11
12
5
4
22
6
zaměstnanec a podnikatel
7
4
0
7
9
3
2
0
4
nezaměstnaný
0
3
1
1
2
1
3
11
2
rodičovská dovolená
7
0
4
0
4
2
1
11
1
další studium
3
5
20
6
1
5
7
6
5
jiné
3
1
2
1
0
0
0
0
1
100
100
100
100
100
100
100
celkem
100 100
Nezaměstnanost Nezaměstnanost v našem vzorku činí 2 %. To je mírný nárůst, neboť mezi absolventy z roku 2006 bylo pouze 1 % nezaměstnaných, ovšem ve starších šetřeních se podíl nezaměstnaných pohyboval kolem 3 %. Tyto výsledky svědčí o tom, že konjunktura na pracovním trhu minula (její vrchol spadal do období minulého šetření), hospodářská recese však zatím nemá pro absolventy VUT nijak dramatické důsledky. Tabulka 3.20: Nezaměstnaní fakulta podíl
FA FEKT FCH
FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
0
3
1
1
2
1
3
11
2
0
8
1
1
3
3
11
2
29
nezaměstnaných (%) počet případů
Průměrná doba, po kterou byli respondenti v našem výzkumu od ukončení studia celkově nezaměstnaní, činí dva měsíce (v šetření z roku 2006 to bylo 1,3 měsíce, v šetření z let 2003 – 2005 2,4 měsíce). Opět tedy vidíme jisté zhoršení situace oproti minulému šetření, ovšem opět nijak dramatické ve vztahu ke starším výsledkům). Odpočteme-li skupinu těch, kteří nebyli nikdy nezaměstnaní (je jich 43 %), zvýší se průměrná doba nezaměstnanosti na 4 měsíce. Modus činí v celém souboru 0 měsíců, u těch, kteří byli někdy nezaměstnaní, 1 měsíc. Vidíme tedy, že typický absolvent VUT okamžitě vplouvá na trh práce a už z něj nevypadává. Pokud má nějakou přestávku v pracovním výkonu, pak obvykle trvá velmi krátce.
29
Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT Dominantním zaměstnavatelem jsou stále české soukromé firmy, které zaměstnávají téměř polovinu absolventů. Zatímco v předcházejících šetřeních jsme mohli sledovat stále zřetelnější nástup zahraničních a nadnárodních společností, nyní se tento trend zastavil. Zdá se, že příliv nových investorů na brněnský trh práce polevil (viz tabulka 3.23). Obecně lze říci, že absolventi VUT směřují jednoznačně do privátní sféry: pouze 8 % pracuje ve státní či veřejné organizaci. Co se týče rozdílů mezi jednotlivými fakultami VUT, jsou podle všeho dány tím, jaké typy investorů ovládají jednotlivá odvětví. Z tabulky 3.22 je patrné, že absolventi FSI, FCH a FEKT nalézají častěji než ostatní uplatnění u zahraničních či nadnárodních společností.15 Naopak FAST je stále baštou domácích zaměstnavatelů. Podnikatelů je ve vzorku již tradičně málo, rekrutují se především z řad absolventů FA a FaVU, s jistým odstupem následují absolventi FP a FIT. Obrázek 3.21: Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT
15
Zdá se, že chemiků ani strojařů se výše zmíněná stagnace přílivu zahraničních zaměstnavatelů, netýká, neboť podíl absolventů zaměstnaných v těchto firmách roste (minule to bylo u FCH 26 %, u FSI 32 %), oproti tomu u absolventů FEKT je pokles podílu absolventů pracujících v těchto firmách zřetelný (34 % v tomto šetření oproti 41 % z minula). 30
Tabulka 3.22: Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT firma/organizace kde FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU VUT
absolventi pracují (%) česká soukromá
50
41
31
48
35
66
40
23
49
zahraniční/nadnárodní
14
34
34
18
28
10
36
0
24
česká se zahraničním
7
10
7
18
15
9
14
8
12
státní/veřejná
0
8
23
5
11
10
5
38
8
podniká samostatně
29
4
2
7
7
4
3
31
5
podniká se
0
1
2
2
5
1
1
0
1
nevládní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
jiné
0
2
1
2
0
0
0
0
1
100
100
100
100
100
100
100
100
100
kapitálem
zaměstnanci
celkem
Tabulka 3.23: Absolventi zaměstnaní u zahraničních a nadnárodních firem podíl absolventů VUT
1999 - 2002
2003 - 2005
2006
2007 - 2008
15
20
27
24
zaměstnaných u zahraničních a nadnárodních firem (%)
Velikost zaměstnavatele Na trhu práce, který nasává absolventy VUT, se pohybují jak malé firmy do 10 zaměstnanců, tak kolosy s více než tisíci zaměstnanci. Absolventi směřují nejčastěji do firem o velikosti mezi 11 až 500 lidmi. Jestliže jsme v minulém šetření identifikovali trend zvětšování zaměstnavatelských firem, konstatujeme nyní jistý návrat zpět. Posílila kategorie firem do 10 lidí a rovněž kategorie 11 až 100 lidí, všechny ostatní naopak ztratily. Nejde o velká čísla, ale potvrzuje to předcházející konstatování o stagnaci role zahraničních a nadnárodních společností (neboť právě ty jsou typickými reprezentanty nejpočetnějších kategorií).
31
Rozdíly podle fakult jsou však setrvalé - v malých firmách do 10 zaměstnanců typicky pracují absolventi FA a FaVU. Obří firmy zaměstnávají nejčastěji absolventy FEKT. Obrázek 3.24: Velikost organizace, v níž absolventi pracují
Tabulka 3.25: Velikost organizace, v níž absolventi pracují velikost
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
zaměstnavatele (%) do 10 lidí
57
10
8
19
16
23
8
36
16
11 až 100 lidí
32
30
25
41
33
38
28
29
33
101 až 500 lidí
4
23
29
18
20
24
31
29
24
501 až 1000 lidí
0
5
15
6
10
4
12
0
7
více než 1000
7
32
23
16
21
11
21
6
20
100
100
100
100
100
100
100
100
100
lidí celkem
32
Tabulka 3.26: Absolventi zaměstnaní u firem nad 100 zaměstnanců 2003 - 2005
2006
2007 - 2008
49 %
59 %
51 %
podíl absolventů VUT zaměstnaných u firem nad 100 zaměstnanců (%)
Zaměření firmy a sektor hospodářství Nejvýznamnějším zaměstnavatelem jsou projekční a konstrukční firmy, v nichž pracuje 39 % absolventů. Zde je patrná značná změna, neboť u absolventů z roku 2006 byly dominantní firmy výrobní (pracovalo v nich 44 % absolventů, nyní je to 35 %). Také u výrobních organizací (stejně jako u nadnárodních a velkých firem) bylo možné sledovat kulminační vlnu v minulém šetření, která nyní pominula.
Mezi absolventy z let 2003 – 2005 totiž ve
výrobních organizacích pracovala 34 %. Jiné typy firem nežli konstrukční a výrobní jsou v celkovém vzorku zastoupeny spíše okrajově.16 Za zmínku stojí 12 % chemiků ve státní správě a třetina absolventů FaVU ve vzdělávání.
16
19 % respondentů se bohužel neidentifikovalo s žádnou z pěti nabízených kategorií a nemůžeme tedy s určitostí říci, jaké zaměření má organizace, v níž pracují. 33
Obrázek 3.27: Zaměření organizace, v níž absolventi pracují (%)
Tabulka 3.28: Zaměření organizace, v níž absolventi pracují typ
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
projekční/
89
39
výrobní
0
investorská
FaVU
VUT
8
44
8
50
37
17
40
30
43
12
23
26
46
17
30
0
0
2
2
6
3
1
0
2
státní správa
0
2
12
1
7
7
1
0
4
vzdělávací
0
5
6
6
3
1
2
33
3
jiné
11
24
29
35
52
13
13
33
21
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
konstrukční
Z hlediska rozlišení podle sektorů hospodářství je – vzhledem k technickému zaměření univerzity – nasnadě, že většina pracujících absolventů působí v průmyslu. Významný je rovněž sektor komerčních služeb. Zastoupení firem podle hospodářského sektoru se v čase příliš nemění, co se týče sektoru výzkumu a vývoje, potěšitelný nárůst, jenž jsme sledovali v průběhu minulých šetřeních, se prozatím zastavil.
34
Obrázek 3.29: Sektory hospodářství, kde absolventi pracují
Tabulka 3.30: Absolventi pracující v sektoru výzkumu a vývoje podíl absolventů VUT
1999 - 2002
2003 - 2005
2006
2007 - 2008
8
10
12
12
pracujících v sektoru výzkumu a vývoje (%) Rozdíly mezi fakultami jsou z hlediska hospodářských sektorů značné. Průmysl saturují především absolventi FSI a FAST, komerční služby potom absolventi FIT a FP. Co se týče zastoupení v sektoru výzkumu a vývoje, vysoký podíl zaznamenáváme u absolventů FIT a s jistým odstupem u FEKT. Naopak absolventi FP a FAST (stejně jako absolventi malých fakult – FA a FaVU) se v tomto sektoru téměř neprosazují.
35
Tabulka 3.31: Sektory hospodářství kde absolventi pracují sektor
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
hospodářství průmysl
30
38
41
12
21
68
69
14
52
výzkum a vývoj
4
18
18
29
5
3
14
0
12
komerční služby
27
29
15
44
57
8
11
36
22
státní služby
4
9
23
5
11
9
3
29
7
zemědělství
0
0
0
1
1
1
0
0
0
jiné
38
5
3
9
5
10
3
21
7
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Pozice absolventů ve firmě Ačkoli absolventi mají za sebou poměrně krátkou praxi, přibližně třetina z nich zastává manažerskou pozici. Ve většině případů jde o nižší manažerskou funkci, 14 % však tvoří členové středního či vrcholového managementu.
Obrázek 3.32: Pozice absolventů ve firmě (%)
36
Pro mezifakultní je z důvodu malého podílu absolventů ve vyšších patrech firemního řízení účelnější rozlišit respondenty pouze na ty, kteří zastávají řadovou pozici a na ty, kteří zastávají manažerskou pozici jakékoli úrovně. Vidíme, že nejčastěji směřují na manažerské pozice absolventi FP (zde je to zcela v souladu s profilací fakulty) a dále absolventi FCH a FAST. Co je zajímavé – pozice ve firmě vykazuje mírnou korelaci s prací během studia (korelační koeficient nabývá hodnoty 0,22 na hladině významnosti 0,00.) To znamená, že ti, kteří kvalifikovaně pracovali během studia, si udržují jistý „náskok“ i co se týče postupu po kariérním žebříčku. Tabulka 3.33: Pozice absolventů ve firmě podle fakult pozice, na níţ
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU VUT
absolventi pracují (%) manažerská pozice
31
26
32
27
50
40
30
23
34
řadový zaměstnanec
69
74
68
73
50
60
70
77
66
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Stávající platové ohodnocení Průměrný hrubý současný plat absolventů z let 2007 – 2008 činí 2700,- Kč.17 Mezi platy absolventů z jednotlivých fakult jsou však značné rozdíly. Stejně jako u nástupních platů vede žebříček FIT, následuje FP a FEKT (to jsou tradiční výsledky, které jsme konstatovali i v minulých šetřeních). Platové podmínky absolventů FIT oproti zbytku ještě posílily (u absolventů z roku 2006 to bylo 115 % celouniverzitního průměru, nyní je to již 122 %). Jinak zůstává pořadí v podstatě nezměněno s výjimkou překvapivého skoku u FA, jež v minulém šetření zaujímala poslední místo se 77 % celouniverzitního průměru.18 Směrodatné odchylky uvedené ve druhém sloupci tabulky 3.35 nám ukazují, nakolik jsou platy absolventů jednotlivých fakult homogenní. Vidíme, že nejmenší rozdíly v platech jsou mezi absolventy FAST a FIT, naopak největší rozdíly panují mezi platy absolventů FP.
17
Kromě příjmu z hlavního zaměstnání udává 14 % respondentů vedlejší příjem. Tento podíl zůstává od minulých šetření nezměněn. Průměrná výše vedlejšího příjmu je 8810,- Kč. 18 Připomínáme ovšem, že jde o malou fakultu, za kterou v tomto šetření vypovídalo 29 respondentů. 37
Obrázek 3.34: Průměrný současný plat podle fakult a jeho poměrné vztažení k průměru za celou univerzitu
Tabulka 3.35: Průměrný současný plat podle fakult a jeho poměrné vztažení k průměru za celou univerzitu fakulta
průměrný
směrodatná
relativní velikost
současný plat
odchylka
platu vztaţená k
(Kč)
průměru
FIT
33002
7803
122 %
FP
30208
15633
112 %
FEKT
27053
9485
100 %
VUT
27000
10480
100 %
FSI
26902
10632
100 %
FA
25273
9838
94 %
FAST
24496
7631
91 %
FCH
23565
9186
87 %
FaVU
21643
8149
80 %
Průměrný hrubý plat, který absolventi v tomto šetření udávají, je o 1749,- Kč vyšší než v minulém šetření. Časová řada v tabulce 3.36 ukazuje kontinuální růst platů od roku 1999. I 38
na této časové řadě je ovšem patrný vrchol konjunktury tvořený minulým šetřením, neboť nárůst platů z roku 2007 (absolventi z roku 2006) oproti platům z roku 2006 (absolventi z let 2003 – 2005) činil 3528,- Kč. Růst tedy nadále pokračuje, ale zpomalil se. Tabulka 3.36: Vývoj stávajících platů v čase absolventi
absolventi
absolventi absolventi
1999 - 2002 2003 - 2005 2006 stávající plat 19980,-
21723,-
25251,-
2007 - 2008 27000,-
Stejně jako u nástupních platů, existuje i u aktuálních platů rozdíl mezi muži a ženami. Muži uváděli hrubý měsíční plat v průměru 27779,- Kč, ženy 23938,- Kč. Rozdíl činí 16 % a je statisticky významný na hladině 0,00. Vidíme tedy, že se ženský handicap daný nástupním platem v čase nijak nestírá. Za zaznamenání stojí kontinuální nárůst rozdílů v čase, neboť u absolventů z roku 2006 činil rozdíl v aktuálních platech mužů a žen 12 % a u absolventů z let 2003 – 2005 dokonce jen 9 %.
Platová dynamika Zaměříme-li svoji pozornost na otázku, jak se u našich absolventů liší stávající plat od platu, s nímž nastupovali do svého prvního zaměstnání, dostaneme se k číslu 6075,- Kč. Jde o rozdíl 29 %. To je o něco nižší nárůst, než v minulém šetření, kdy šlo o 35 % a navíc vzorek zahrnoval absolventy jeden rok po ukončení studia, zatímco nyní jsou ve vzorku absolventi s roční i dvouletou praxí. Ne všichni si ovšem s přibývajícími měsíci praxe polepší stejným způsobem. Naprosto ojedinělá je situace absolventů FP, jejichž plat vzroste v průměru o 47 %. (Pozici v čele tabulky zaujímali i v minulém šetření, zaznamenávali však nárůst jen o 41 %.) Výrazně vylepší svoji situaci také absolventi FA, jejichž plat se zvýší o třetinu. V minulém šetření přitom absolventi FA vykazovali nejmenší změnu mezi nástupním a stávajícím platem (28 %). Naopak k nejméně progresivnímu růstu mezd dochází u absolventů FIT Nicméně vzhledem k tomu, že vstupují do prvního zaměstnání s nejvyššími platy, jsou i za těchto okolností nejlépe placenými zaměstnanci.
39
Tabulka 3.37: Platová dynamika – průměrné aktuální a nástupní platy aktuální plat
nástupní plat
rozdíl mezi nástupním
procentuální nárůst
a aktuálním platem
platu
FP
30208
20495
9713
47 %
FA
25273
19000
6273
33 %
FAST
24496
18770
5726
29 %
FCH
23565
18303
5262
29 %
VUT
27000
20925
6075
29%
FSI
26902
21304
5598
26 %
FaVU
21643
17180
4463
26 %
FIT
33002
26261
6741
25 %
FEKT
27053
21821
5232
24 %
Obrázek 3.38: Platová dynamika – průměrné aktuální a nástupní platy
40
Vyuţívání získané kvalifikace Vzdělanostní požadavky na aktuální pracovní místo absolventů jsou velmi podobné jako při minulých šetřeních. Dvě třetiny z pracujících respondentů zastávají místo odpovídající svým nárokem jejich kvalifikaci – tj. vysokoškolské místo v oboru, který vystudovali.
Rozdíly mezi jednotlivými fakultami jsou ovšem výrazné. Tradičně svoji kvalifikaci nejlépe uplatňují absolventi FA. Na opačném konci žebříčku stojí absolventi FCH a FP, kteří téměř v polovině případů buďto odcházejí mimo obor, nebo pracují na místě vyžadujícím pouze středoškolské vzdělání. Výsledky u obou těchto fakult se přitom zřetelně liší od výsledků minulého šetření, kdy chemici plně uplatňovali svoji kvalifikaci v 78 % případů a absolventi podnikání v 68 %. Zajímavé ovšem je, že míra využívání nabyté kvalifikace nijak neovlivňuje výšku současného platu a jen v malé míře ovlivňuje spokojenost s pracovním místem (r = 0,16 na hladině významnosti 0,00). Obrázek 3.39: Požadované vzdělání na aktuálním pracovním místě (%)
41
Tabulka 3.40: Požadované vzdělání na aktuálním pracovním místě podle fakult poţadované
FA
FEKT
FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
100
58
51
79
53
76
60
72
67
VŠ mimo obor
0
19
21
4
18
4
19
21
12
SŠ v oboru
0
18
17
12
21
19
18
7
17
SŠ mimo obor
0
4
11
3
8
1
5
0
4
niţší neţ SŠ
0
1
0
2
0
0
0
0
0
100
100
100
100
100
100
100
100
100
vzdělání aktuálního místa (%) VŠ v oboru
celkem
Představy versus realita Do jaké míry odpovídá aktuální pracovní místo představám z dob studia? Polovinu absolventů můžeme označit jako realisty, neboť parametry jejich zaměstnání se shodují s jejich původními představami. U těch, jejichž představy se naopak nenaplnily, jde nejčastěji o mylná očekávání o náplni práce, na druhém místě se objevuje nesoulad co do pozice ve firmě. 9 % absolventů uvádí celkový rozpor mezi tím, co očekávali, a tím, co v jejich pracovním životě nastalo.
Pokud se podíváme na rozložení podle fakult, vidíme, že nejrealističtěji si svoje profesní uplatnění představovali absolventi FIT, FaVU a FA. Tyto výsledky jsou stabilní v čase, neboť tomu tak bylo i v minulém šetření. Stejně jako minule jsou také nejvíce rozčarovaní absolventi FCH, z nichž jen 30 % uvádí, že aktuální situace odpovídá jejich představám z dob studia.
42
Obrázek 3.41: Jak pracovní místo odpovídá představám z dob studia (%)
Tabulka 3.42: Jak pracovní místo odpovídá představám z dob studia podle fakult představy versus
FA
FEKT
FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
celkově odpovídají
74
41
30
68
42
58
48
70
51
neodpovídá pozice
15
31
13
10
26
16
13
15
16
neodpovídá náplň
11
15
34
18
18
21
29
15
24
celkově
0
13
23
4
14
5
10
0
9
100
100
100
100
100
100
100
100
100
realita (%)
neodpovídají celkem
43
Spokojenost s aktuálním místem Absolventi VUT jsou se svým stávajícím zaměstnáním v drtivě většině spokojeni. Za nejspokojenější lze považovat absolventy FA, FIT a FP, nejvyšší míru nespokojenosti naopak deklarují absolventi FCH. Nabízí se otázka, do jaké míry souvisí spokojenost s výškou platu – korelační koeficient činí 0,27 na hladině významnosti 0,00. Tato souvislost vysvětluje nižší míru spokojenosti na straně absolventů FCH. Zjevně však existuje řada dalších faktorů, které se na utváření pocitu podílejí, neboť absolutně nejspokojenější jsou architekti, jejichž plat je pod průměrem VUT. Obrázek 3.43: Míra spokojenosti s aktuálním místem (%)
Tabulka 3.44: Míra spokojenosti s aktuálním místem spokojenost s aktuálním
FA
FEKT FCH FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
místem (%) velmi spokojen(a)
43
31
36
42
35
29
30
38
32
spíše spokojen(a)
57
59
47
54
60
61
60
54
59
spíše nespokojen(a)
0
8
15
4
6
9
9
8
8
velmi nespokojen(a)
0
2
2
0
2
1
1
0
1
100
100
100
100
100
100
100
100
100
celkem
44
Pociťovaná obtíţnost hledání nového místa Výše jsme konstatovali, že jsou respondenti spokojeni se svou prací a jejich platy rostou. Na první pohled se zdá, jako by se od minulého šetření příliš mnoho nezměnilo. Přesto však v našich datech můžeme nalézt některé indikátory proměněné situace. Sebevědomí absolventů, vyjádřené odpovědí na otázku, jak obtížné by pro ně bylo hledat si nové místo, je totiž podstatně nižší než minule. Časový průřez zachycuje tabulka 3.46. Vidíme, že optimismus absolventů v čase velmi progresivně stoupal, aby se během krátké doby zlomil a poklesl pod úroveň generace absolventů z přelomu tisíciletí. Nejvíce si věří absolventi FIT – to není překvapivé, protože jejich situace patří ve většině parametrů k nejlepším. Naproti tomu nejskeptičtější jsou absolventi FaVU a FCH.
Obrázek 3.45: Jak by podle respondentů bylo obtížné najít si nové místo
45
Tabulka 3.46: Podíl absolventů, kteří se domnívají, že nalezení nového místa by bylo obtížné v jednotlivých šetřeních 1999 - 2002
2003 - 2005
2006
2007 - 2008
47
38
23
53
podíl absolventů, kteří se domnívají, ţe nalezení nového místa by bylo obtíţné (%)
Tabulka 3.47: Jak by podle respondentů bylo obtížné najít si nové místo pociťovaná
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
obtíţnost hledání nového místa velmi obtížné
7
6
15
3
9
5
10
14
7
spíše obtížné
43
49
55
28
53
47
48
57
46
spíše snadné
39
42
27
61
34
43
36
22
42
velmi snadné
11
3
3
7
4
5
6
7
5
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
46
3.3 Ohlédnutí za vzděláváním na VUT V této části se zaměříme na to, jak absolventi rekapitulují přínos svého studia ve vztahu k potřebám praktického profesního života, do nějž po ukončení školy nastoupili. Obecně lze říci, že své studium hodnotí pozitivně. Tabulka 3.49 dokládá, že drtivá většina z nich by znovu volila naprosto identickou studijní dráhu – tutéž fakultu na VUT. O jiné fakultě by uvažovali nejvíce absolventi FCH a FEKT, o jiné vysoké škole určitá část absolventů FaVU a FA. U první skupiny (FCH, FEKT) jde patrně o nespokojenost s oborem, druhá skupina (FaVU, FA) by pravděpodobně preferovala týž nebo podobný obor na jiné vysoké škole. Obrázek 3.48: Rekapitulace vzdělávací dráhy
47
Tabulka 3.49: Rekapitulace vzdělávací dráhy Rozhodnutí
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
v případě nové volby VŠ studia (%) Stejná fakulta
87
78
66
87
87
81
85
69
85
Jiná fakulta VUT
0
15
18
6
4
7
9
0
8
Jiná VŠ
13
6
15
6
7
5
5
31
6
Ţádná VŠ
0
1
1
1
2
1
1
0
1
100
100
100
100
100
100
100
100
100
VUT
celkem
Respondentů jsme se dále ptali, do jaké míry se ve chvíli vstupu do prvního zaměstnání cítili připraveni naplňovat požadavky, které na ně toto místo kladlo. Jednoduše řečeno nás zajímalo, do jaké míry jejich vzdělání odpovídalo požadavkům praxe. Výsledky v grafu 3.50 shrnují položky, ve kterých absolventi pociťovali nějakou míru deficitu. Tři čtvrtiny absolventů cítili nedostatky ve svých znalostech získávání finančních zdrojů pro realizaci pracovních projektů, druhou nejuváděnější položkou jsou manažerské dovednosti. Mezi do jisté míry problematické oblasti patří ještě jazyková vybavenost a praktické odborné znalosti (na rozdíl od znalostí teoretických). Naopak nejmenší starosti dělá absolventům po nástupu ovládání softwaru a schopnost řešit nové problémy. Zatímco v předcházejících dvou šetřeních se pořadí jednotlivých položek příliš neměnilo, nyní jsme svědky některých zajímavých změn. Především rapidně vzrostl význam získávání finančních zdrojů – v minulém výzkumů hodnotilo své znalosti této oblasti jako nedostačující 60 %, nyní je to plných 78 %. Spíše než tím, že by se nějak snížila pozornost věnovaná tomuto tématu na VUT, lze tento fakt vysvětlit tak, že firmy nyní tuto znalost či dovednost po absolventech důrazněji požadují. V ostatních případech lze ovšem konstatovat, že se deficity absolventů spíše snižují (oproti předcházejícím kohortám studentů), než že by narůstaly. Platí to například pro jazykové znalosti, kde se podíl studentů udávajících deficit pomalu, ale vytrvale zmenšuje (mezi absolventy z let 1999 – 2002 to bylo 55 %). Citelně se snížily potíže s prezentačními a sebeprezentačními dovednostmi a řešením nových problémů.
48
Obrázek 3.50: Deficitní oblasti pociťované při nástupu do praxe19
19
Jde o podíl těch, kteří v dotazníku uváděli, že jim jejich znalosti a dovednosti v daných oblastech při nástupu do praxe nestačily (jde o součet možností „spíše ne“ a „rozhodně ne“). 49
Tabulka 3.51: Deficitní oblasti pociťované při nástupu do praxe podle fakult podle fakult deficitní
oblasti
při
FA
FEKT
FCH
FIT
FP
FAST FSI
FaVU
VUT
získávání finančních zdrojů
86
78
83
69
66
79
81
64
78
manažerské dovednosti
60
54
58
51
29
53
56
36
52
praktické dovednosti
43
42
32
29
41
53
42
25
44
jazykové dovednosti
60
48
41
30
35
37
66
33
43
prosazování na trhu práce
28
31
40
29
22
30
28
44
29
prezentační a
47
19
17
27
18
23
25
19
22
teoretické znalosti
17
24
25
15
18
21
19
25
23
komunikační dovednosti
10
22
16
22
12
18
23
25
20
potřebný software
17
13
20
17
21
14
18
21
16
řešení problémů
17
11
15
9
11
18
16
13
14
nástupu do praxe (% absolventů, kteří udávají, ţe jim uvedené znalosti či dovednosti
spíše
nebo
rozhodně nestačily)
sebeprezentační dovednosti
Respondenti se ke všem oblastem vyjadřovali na škále 1 (vědomosti a znalosti mi při nástupu do praxe rozhodně stačily) až 4 (rozhodně nestačily), načteme-li jednotlivé položky na sebe, získáme tzv. index deficitu. Čím vyšší hodnoty index deficitu nabývá, tím více nedostatků u sebe absolventi při nástupu do praxe identifikovali.
20
Tabulka 3.53 ukazuje porovnání
průměrných hodnot indexu deficitu po jednotlivých fakultách. Nejnižší hodnoty index deficitu nabývá na FP, to znamená, že příprava na této fakultě nejlépe koresponduje s požadavky praxe. Nadprůměrného výsledku dosahuje rovněž FIT FaVU a FA. Zatímco FIT a FaVU byly nadprůměrné již v minulém šetření, FA výrazně vylepšila svoji pozici, neboť v minulé šetření zaujímala poslední místo (s indexem deficitu 23,4).
20
Vzhledem k tomu, že index obsahuje 10 položek, každou o hodnotách od 1 do 4, může index nabývat hodnot od 10 do 40.
50
Obrázek 3.52: Index deficitu podle fakult
Tabulka 3.53: Index deficitu podle fakult fakulta
index deficitu
FP
20,9
FIT
21,5
FaVU
21,4
FA
22,1
VUT
22,3
FCH
22,4
FEKT
22,4
FAST
22,5
FSI
23,0
51
3.4 Zpátky do školy? Dnešní společnost bývá označována jako společnost vědění – předpokládá se, že vzdělávání je permanentním procesem, který absolvováním univerzity v žádném případě nekončí. Do jaké míry je tato vize v souladu s představami a záměry absolventů VUT? Obrázek 3.54 ukazuje, že drtivá většina respondentů předpokládá, že se bude dále vzdělávat. Tento předpoklad prochází napříč všemi fakultami, vidíme ovšem, že například absolventi FIT vyjadřují odhodlání k dalšímu vzdělávání v menší míře než ostatní. Můžeme to interpretovat jako vědomí silné pozice, kterou na pracovním trhu mají, anebo jako důsledek toho, že lidé pracující s ICT jsou spíše zvyklí učit se sami mimo formální instituce. Obrázek 3.54: Zda si respondenti myslí, že se budou dále vzdělávat (%)
Tabulka 3.55: Zda si respondenti myslí, že se budou dále vzdělávat další vzdělávání
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
(%) ano
93
81
88
76
87
84
79
88
82
ne
7
19
12
24
13
16
21
12
18
100
100
100
100
100
100
100
100
100
celkem
52
Poměrně vysoký je také zájem o další vzdělávání přímo na VUT. Na svoji alma mater by se za účelem dalšího studia vrátilo 71 % absolventů. To je vyšší číslo než v minulém šetření, kdy to bylo 66 %. Zájem o další vzdělávání je mezi fakultami rozložen celkem rovnoměrně, při porovnání s předcházející tabulkou však můžeme zaznamenat některé nuance. U některých fakult se podíl respondentů, kteří se chtějí dále vzdělávat, blíží podílu respondentů, kteří mají zájem o vzdělávání na VUT (především FIT), jinde vidíme v obou údajích větší diferenci, což indikuje pravděpodobný odliv absolventů k jiným poskytovatelům dalšího vzdělávání (především FA, FaVU). Obrázek 3.56: Zájem o další vzdělávání na VUT (%)
53
Tabulka 3.57: Zájem o další vzdělávání na VUT další
FA
FEKT
FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
ano
67
66
72
71
72
75
69
61
71
ne
33
34
28
29
28
25
31
39
29
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
vzdělávání na VUT (%)
Co se týče způsobu dalšího studia, jen 8 % absolventů preferuje klasické denní studium. Upřednostňovány jsou ty formy, které umožňují hladké skloubení studia a práce,
tedy
kombinované studium (spojení distančního studia s osobními konzultacemi) a e-learning (tedy samostatné studium za pomoci elektronických materiálů). Obrázek 3.58: Preferovaná forma dalšího studia (%)
54
Tabulka 3.59: Preferovaná forma dalšího studia podle fakult preferovaná
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
forma dalšího studia (%) klasické denní
7
7
17
7
4
8
11
19
8
distanční - osobní
66
79
51
43
53
55
57
56
53
e-learning
10
35
26
41
36
29
23
6
30
jiné21
17
9
6
9
8
8
9
19
9
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Nejnáročnější variantou dalšího studia, kterou univerzity nabízejí, je doktorské studium. 24 % respondentů v našem šetření se vyjádřilo, že by o tento typ studia mělo zájem. To je nárůst oproti minulému šetření, kdy šlo o 19 %. Časová řada ukazuje (viz tabulka 3.62), že nastal určitý zlom v trendu snižujícího se zájmu o doktorské studium. To může mít v obecné rovině dvě příčiny – na jedné straně se doktorské studium mohlo stát atraktivnějším, na druhé straně patrně hraje roli také to, že oproti svým kolegům z ročníku 2006 nedostávají dnešní absolventi tak lákavé pracovní nabídky a tím se může zvyšovat jejich ochota pokračovat ve studiu. Této možnosti do určité míry nasvědčuje pohled na mezifakultní rozdíly, neboť největší zájem o doktorské studium mají absolventi FCH, jejichž pozice na pracovním trhu, jak jsme ukázali v předcházející kapitole, je v rámci VUT nejproblematičtější. Naopak absolventi FIT a FP, kteří pobírají nejvyšší platy, jsou zároveň těmi, kteří možnost doktorského studia zvažují v nejmenší míře.
Obrázek 3.60: Zájem o doktorské studium na VUT (%)
21
Pod hlavičku jiné spadá především samostudium, případně školení a kurzy organizované zaměstnavatelem. 55
Tabulka 3.61: Zájem o doktorské studium na VUT zájem o doktorské
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
vzdělávání na VUT (%) ano
33
24
40
18
19
24
29
41
24
ne
67
76
60
82
81
76
71
59
76
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Tabulka 3.62: Zájem o doktorské studium - vývojová řada podíl absolventů, kteří mají
1999 - 2002
2003 - 2005
2006
2007 - 2008
31
21
19
24
zájem o doktorské studium (%) Uvedli jsme, že tři čtvrtiny absolventů VUT neuvažují o doktorském studiu. Jaké jsou hlavní důvody jejich nezájmu? Na prvním místě je to pociťovaná neužitečnost studia (nejsilněji u absolventů FP) a na druhém místě zdržení v pracovní kariéře (nejsilněji u absolventů FA). Tyto výsledky naznačují, že doktorské studium je vnímáno až v jakési opozici vůči
56
praktickému profesnímu životu. Finanční důvody, o nichž se často v souvislosti s nezájmem o doktorské studium spekuluje, překvapivě nehrají až tak velkou roli. Obrázek 3.63: Důvod nezájmu o doktorské studium
57
Tabulka 3.64: Důvod nezájmu o doktorské studium preferovaná
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
forma dalšího studia (%) zdrţení v pracovní
45
30
22
30
21
29
26
30
28
40
37
40
41
55
44
44
40
43
10
15
8
11
5
12
9
10
11
5
11
14
14
6
8
13
0
10
0
7
16
4
13
7
8
20
7
100
100
100
100
100
100
100
100
100
kariéře neuţitečnost studia nechuť setrvat ve škole finanční důvody 22
jiné
celkem
Jinou formou vzdělávání, kterou VUT v posledních letech nabízí, je studium MBA. Zájem o něj je o poznání vyšší než o doktorské studium a patrně příliš nesouvisí se situací jednotlivých oborů na pracovním trhu. Největší zájem mají absolventi FP, hned za nimi se ovšem ocitají absolventi FCH. Nejnižší zájem vykazují absolventi FaVU a FA. Studium MBA je zřejmě vnímáno jako praktičtější a více spjaté s požadavky trhu práce, neboť nejvážnější zájemci o toto vzdělávání – absolventi FP – jsou zároveň těmi, kdo v největší míře zavrhují doktorské studium pro jeho neužitečnost.
22
Respondenti, kteří využili možnosti specifikovat tuto odpověď, uváděli nejčastěji nedostatek času, případně fakt, že se hodlají vzdělávat jinou formou. 58
Obrázek 3.65: Zájem o studium MBA na VUT
Tabulka 3.66: Zájem o studium MBA na VUT zájem MBA
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
program na VUT (%) ano
23
37
51
35
54
40
43
17
41
ne
77
63
49
65
45
60
57
83
59
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Vedle různých forem studia existují i další způsoby kontaktu mezi absolventy a jejich mateřskou univerzitou. Absolventi VUT mají zájem udržovat toto spojení, neboť 97 % z nich projevilo zájem o nějakou formu kontaktu. Toto číslo svědčí jednoznačně o dobrém vztahu ke škole a spokojenosti kapitálem (odborným i sociálním), který svým absolventům poskytla. Preferenci různých forem ukazuje graf 3.67. Největší zájem je o přístup na absolventský portál, ale též o odborné a vzdělávací akce a o absolventská setkání. Vidíme tedy, že absolventi ocení jak nepřímou komunikaci se svými fakultami (absolventský portál, nadpoloviční většina uvedla také zasílání novinek elektronickou poštou), tak komunikaci přímou (vzdělávací akce, absolventská setkání).
59
Obrázek 3.67: Zájem o kontakt s VUT po absolutoriu
60
Tabulka 3.68: Zájem o kontakt s VUT po absolutoriu preferovaná
forma
FA
FEKT
FCH FIT FP FAST FSI
FaVU
VUT
73
88
93
92
89
89
90
67
89
61
57
69
49
66
69
65
38
63
absolventská setkání
59
74
86
76
75
74
77
67
75
odborné a vzdělávací
80
82
78
82
74
85
78
75
81
61
48
66
53
64
66
48
53
56
12
19
26
20
11
15
20
9
17
22
18
11
18
11
14
13
50
15
kontaktu (%) přístup na absolventský portál zasílání novinek emailem
akce kulturní a společenské akce aktivní účast na organizaci absolventských aktivit jiná forma23
Nabízí se otázka, zda přetrvávající vztahy se školou mohou znamenat také ochotu úspěšných absolventů VUT finančně podporovat.
24
Graf 3.69 ukazuje, že plná třetina absolventů je
takové možnosti nakloněna, víceméně bez velkých výkyvů mezi jednotlivými fakultami. To je opět dobrá zpráva. Zajímavé je, že ochota univerzitu podporovat nijak významně nesouvisí s aktuální finanční situací absolventů (indikovanou jejich současným platem).
23
Nejčastější odpovědí vypisovanou spolu s volbou „jiná forma“ byl osobní kontakt s vyučujícími VUT, případně odborné konzultace. 24 Otázka v dotazníku zněla následovně: Byl(a) byste ochoten (ochotna) poté, co ve své profesi dosáhnete určité pozice a finančního ohodnocení, VUT finančně podporovat? 61
Obrázek 3.69: Ochota finančně podporovat VUT
Tabulka 3.70: Ochota finančně podporovat VUT ochota finančně
FA
FEKT FCH
FIT
FP
FAST
FSI
FaVU
VUT
podporovat VUT (%) rozhodně ano
0
3
4
3
1
2
4
12
3
spíše ano
37
30
26
30
30
28
33
35
30
spíše ne
43
58
63
52
63
56
55
41
56
rozhodně ne
20
9
7
14
6
14
8
12
11
celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Respondentů, kteří uvedli ochotu VUT finančně podporovat, jsme se dále tázali, co by v takovém případě očekávali od univerzity. Vidíme, že nejvíce si absolventi cení odborného kapitálu školy – uvítali by přístup do laboratoří a dalších specializovaných pracovišť, stejně jako nabídky dalšího vzdělávání na VUT. Naopak reklama v materiálech VUT (ačkoli se k ní
62
kloní stále nadpoloviční většina respondentů) je nejméně zdůrazňovanou službou, kterou by VUT mělo svým sponzorům poskytovat. Tabulka 3.71: Očekávání od VUT v případě sponzoringu preferované
benefity
FA
FEKT
FCH FIT FP FAST FSI
FaVU
VUT
67
67
54
66
70
77
78
80
73
80
89
92
85
74
89
90
100
88
75
64
70
59
85
81
69
60
72
75
84
91
83
86
84
84
67
84
25
72
61
47
76
80
79
40
74
62
61
54
37
60
66
69
67
62
25
15
7
16
20
14
13
25
14
(%) přístup do informačního systému přístup do laboratoří a na další pracoviště zvýhodnění při účasti na akcích VUT výhodné vzdělávací nabídky zvýhodnění při obchodní spolupráci s VUT reklama v materiálech VUT jiné25
25
Respondenti uváděli jednak kontakt se studenty a s tím spojenou možnost výběru a náboru nových zaměstnanců, jednak možnost odborných konzultací s vyučujícími VUT. 63
4. Závěr V posledních letech se velmi zvýšil vysokoškolských studentů v populaci a tím pádem i podíl absolventů, kteří na trh práce vstupují s vysokoškolským diplomem. Zároveň se česká ekonomika nachází ve stádiu recese, růst mezd zpomalil, klesá počet volných pracovních míst a naopak stoupá nezaměstnanost. Výsledky výzkumného šetření, které jsme shrnuli v této zprávě, však ukazují, že pracovní trh absolventy VUT stále bez potíží nasává a že se lidem, kteří tuto technickou univerzitu ukončili v letech 2007 – 2008, daří v profesním životě velmi dobře. Doba, po niž si hledají první místo je velmi krátká, neboť nadpoloviční většina z nich má zaměstnání zajištěno ještě před absolutoriem. Podíl takto předem zajištěných absolventů se neustále zvyšuje. Do tří měsíců od ukončení školy má místo zajištěno 95 % absolventů. Bezprostřední přechod ze školy do zaměstnání zjevně souvisí se skutečností, že stále narůstá také podíl studentů, kteří již v v době studia kvalifikovaně pracují ve svém oboru. Analýzy ukazují, že absolventi s kvalifikovanou pracovní zkušeností si rychleji hledají místo po absolutoriu, nastupují s vyšším nástupním platem a rychleji dosahují na manažerské pozice. Způsoby, jimiž absolventi zaměstnání hledají, jsou různorodé, dominuje mezi nimi inzerát a přímá nabídka zaměstnavateli. Za pozornost stojí skupina absolventů, kteří využili pomoc ze strany VUT - nejčastěji šlo o zprostředkování kontaktu se zaměstnavateli v rámci dnů firem, případně zprostředkování spolupráce v rámci studia. Drtivou většinu absolventů ve sledovaných ročnících tvoří zaměstnanci, jen velmi malý podíl podniká. Nezaměstnaných jsou ve vzorku 2 %. To je mírný nárůst, neboť mezi absolventy z roku 2006 bylo pouze 1 % nezaměstnaných, ovšem ve starších šetřeních se podíl nezaměstnaných pohyboval kolem 3 %. Tyto výsledky svědčí o tom, že konjunktura na pracovním trhu minula (její vrchol spadal do období minulého šetření), hospodářská recese však zatím nemá pro absolventy VUT nijak dramatické důsledky. Nejčastějším zaměstnavatelem absolventů VUT jsou české soukromé firmy, v nichž nalézá uplatnění téměř polovina z nich. Na druhé příčce se umisťují zahraniční a nadnárodní společnosti, lze však říci, že u nich nastal určitý zlom. Zatímco až do minulého šetření podíl absolventů v nich pracujících neustále narůstal, nyní se poprvé snížil. Paralelně s tímto trendem klesá velikost firem, v nichž absolventi pracují.
64
Nástupní plat absolventů činí v průměru 20.925,- Kč, což je o 10 % více než v minulém šetření – u absolventů z roku 2006. Průměrný hrubý současný plat absolventů činí 27000,- Kč, což je o 7 % více než v minulém šetření. Tato čísla ukazují, že nadále platový růst pokračuje, ačkoli poněkud zpomalil. Většina absolventů plně uplatňuje svoji kvalifikaci – pracují ve vystudovaném oboru, a to na pozici určené pro vysokoškoláka. Téměř všichni uvádějí, že jsou spokojeni se svým stávajícím zaměstnáním, přesto pociťují určitou nejistotu, neboť od minulého šetření markantně narostl podíl těch, kdo se domnívají, že by bylo obtížné hledat si nové místo. Své studium na VUT absolventi hodnotí velmi pozitivně – plných 85 % z nich uvádí, že by znovu volilo tutéž vysokou školu i tutéž fakultu, kterou vystudovali. Navíc vykazují zřetelnou ochotu se na svoji alma mater vracet i v budoucnu. Předpokládají, že se budou dále vzdělávat, a rádi by tak činili na VUT. Od minulého šetření se zvýšil zájem o doktorské studium, ještě atraktivnější se však zdá být studium MBA. O dobrém vztahu k mateřské univerzitě svědčí i fakt, že 97 % absolventů stojí o udržení nějaké formy kontaktu se školou, třetina respondentů by byla ochotna VUT v nějaké míře finančně podporovat. Sečteno a podtrženo: VUT připravuje absolventy, kteří se i ve ztížené situaci bez problémů prosazují na trhu práce. Pozitivním trendem je, že VUT aktivně pomáhá studentům zorientovat se mezi potenciálními zaměstnavateli, případně vytváří přímé kontakty mezi studenty a firmami (například prostřednictvím spolupráce na diplomových projektech apod.). Význam aktivit typu Dny firem, ale též firemní inzerce na webových stránkách fakult stále narůstá. Výzvu v této chvíli představuje především nabídka postgraduálního vzdělávání – ukazuje se totiž zřetelně, že absolventi mají chuť se za tímto účelem na VUT vracet. Stoupá zájem o doktorské studium, což je pozitivní (ačkoli to do určité míry souvisí s problematičtější situací na pracovním trhu), přesto však převažuje vnímání tohoto studia jako nedostatečně užitečného a praktického. Univerzita by se proto měla pokusit změnit toto zažité vnímání doktorského studia – například prostřednictvím spolupráce s firmami zaměstnávajícím absolventy s doktorským titulem. Škola by se rovněž měla snažit udržet vztahy s absolventy, které jsou – soudě podle výsledků tohoto šetření – velmi dobré. Udržování vzájemných kontaktů je obohacující pro obě strany a hustá a aktivní absolventská síť nepochybně patří mezi znaky dobrých univerzit.
65
