PRŮZKUM UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VUT V PRAXI

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

PRŮZKUM UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VUT V PRAXI pro rok ukončení studia 1999 - 2002

Klára Šeďová Viktor Šeďa

Schválil: Ing. Ladislav Janíček, PhD, MBA Ředitel CVP VUT v Brně

Brno, květen 2003

Vedoucí projektu: Anna Lukáčová Autoři publikace: Klára Šeďová, Viktor Šeďa Realizační tým projektu: Klára Šeďová, Viktor Šeďa, Anna Lukáčová, Ladislav Janíček, Jaromír Pěnčík, Magda Baničová ISBN 80-214-2416-8

1

OBSAH 1. ÚVOD ….……………………………………………………………………………….. 3 2. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ….…………………………………… 4 2.1 Teoretická část ...……………………………………………………………………4 2.1.1 Kontext výzkumného problému….……..……………………………………...4 2.1.2 Nezaměstnanost, nezaměstnanost vysokoškoláků a nezaměstnanost vysokoškolských absolventů v ČR …….………………………………………6 2.2 Metodologická část …….………………..………………………………………...10 2.2.1 Cíl výzkumu ………………………………………………………………….10 2.2.2 Metodologie výzkumu ………………………………………………………. 11 2.2.3 Základní výzkumné otázky …………………………………………………..11 2.2.4 Základní a výběrový soubor ………………………………………………… 13 3. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ……………………………………..15 3.1 Návratnost ……………… ……..…………………………………………………15 3.2 Aktuální profesní situace absolventů VUT ….….……………..………………...16 3.2.1 Aktuální pracovní status absolventů VUT …………………………………...16 3.2.2 Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT …………………………………… 18 3.2.3 Sektory hospodářství, v nichž absolventi VUT nalezli uplatnění …………... 19 3.2.4 Nezaměstnaní ………………………………………………………………...20 3.3 Vstup absolventů VUT na trh práce …………………………………………… 20 3.3.1 Doba hledání prvního místa ………………………………………………….20 3.3.2 Způsob získání prvního místa ……………………………………………….. 22 3.3.3 Kvalifikovaná práce a kontakt s budoucím zaměstnavatelem při studiu …….24 3.3.4 Nástupní plat ………………………………………………………………… 26 3.4 Uplatnění absolventů VUT na trhu práce ……………………………………… 28 3.4.1 Využívání nabyté kvalifikace ……………………………………………….. 28 3.4.2 Spokojenost s aktuálním místem ……………………………………………. 31 3.4.3 Pociťovaná obtížnost hledání nového místa ………………………………… 34 3.4.4 Současné příjmy …………………………………………………………….. 37 3.4.5 Platová dynamika …………………………………………………………….40 3.4.6 „Index uplatnění“ …………………………………………………………….41 3.5 Vysokoškolská příprava ve vztahu k praxi …………………………………… 43 3.5.1 Deficitní oblasti ……………………………………………………………... 43 3.5.2 Celková míra deficitu ……………………………………………………….. 45 3.5.3 Faktory deficitních oblastí ………………………………………………….. 47 3.6 Perspektivy dalšího vzdělávání …………………………………………………..49 3.6.1 Zájem o další vzdělávání na VUT ………………………………………….. 49 3.6.2 Zájem o doktorské studium …………………………………………………. 50 3.6.3 Stávající kvalifikační deficity ………………………………………………. 51 3.7 Shrnutí nejdůležitějších výsledků ………………………………………………..52 4. ZÁVĚR ……….…………………………………………………………………….….54 LITERATURA .………………………………………………………...……………..55 PŘÍLOHY ……………………………………………………………………………..56 Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek ………………………………………………..56 Příloha č. 2: Dotazník …………………………………………………………………. 57

2

1.

ÚVOD

Vysoké učení technické v Brně (VUT) patří mezi největší a nejstarší veřejné vysoké školy v České republice a o studenty rozhodně nemá nouzi. V současné době stále pokračuje růst významu vysokého školství nastartovaný již v 90. letech minulého století. Poptávka po vysokoškolském vzdělávání neustále roste a vysoké školy v ČR stále nejsou schopny zájem uchazečů plně uspokojit. Mohlo by se tedy zdát, že se vysoké školy při trvalém růstu zájmu o jejich služby a obecně nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků nemusejí příliš pídit po informacích o uplatnění svých absolventů v praxi. To ale neplatí pro ty z nich, které se orientují na budoucnost a kvalitu svých služeb, a uvědomují si značnou a stále akcelerující dynamiku na pracovních trzích v praxi svých oborů, což platí pro technické obory možná dvojnásob. VUT je školou univerzitního typu a poskytuje převážně technické vzdělání na osmi fakultách. V brněnském vysokém školství je po Masarykově univerzitě hned druhou největší vysokou školou a pokud se má v obecných věcech v rámci lokálního prostředí s někým srovnávat, pak právě s touto školou. V celorepublikovém kontextu patří spolu s Českým vysokým učením technickým v Praze a Vysokou školou báňskou - technickou univerzitou v Ostravě ke třem největším technickým univerzitám u nás.1 Zdálo by se tedy, že významná konkurence je dostatečně vzdálená. Brněnské vysokoškolské prostředí je ovšem specifické právě hustotou vysokých škol. Brno je po Praze druhým nejvýznamnějším univerzitním a studijním centrem v zemi. To je vzhledem k velikosti a významu města sice přirozené, ale podíváme-li se na počty vysokých škol a jejich studentů, zjistíme, že je jich v přepočtu na počet obyvatel města Brna vůbec nejvíce v celé republice. Řada potencionálních studentů si dnes vybírá vysokou školu podle její pověsti a kvality a její vzdálenost v měřítku malé České republiky často nehraje významnější roli. A co může být lepším měřítkem skutečné kvality školy a její vizitkou, než právě uplatnění jejích absolventů v praxi? Tato studie si klade za cíl prověřit uplatnění absolventů VUT v praxi a zhodnotit tak jejich úspěšnost na pracovním trhu. Věříme, že ty z vás, kteří se o Vysoké učení technické teprve zajímáte, výsledky předkládané studie zaujmou a ty z vás, kteří s VUT již máte něco do činění, ať už pracovně nebo studijně, zároveň potěší.

1

Zatím méně významná je Technická univerzita v Liberci. Technické vzdělání poskytují i některé další vysoké školy, například Západočeská univerzita v Plzni na některých svých fakultách.

3

2.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST

2. 1

Teoretická část

2. 1. 1 Kontext výzkumného problému Kontext výzkumného problému je možné pracovně rozčlenit do několika dimenzí. Základní dimenze jsou ŠKOLA a PRAXE, dimenze ze kterých se tyto odvozují pak OBOR a TRH PRÁCE. Vzájemný vztah těchto oblastí můžeme vyjádřit v následujícím schématu.2

ŠKOLA

OBOR

PRAXE

TRH PRÁCE

Stěžejní výzkumnou dimenzí našeho šetření je PRAXE. Svoji praxi (uplatnění) si absolvent volí z jedné strany na základě své vysokoškolské přípravy, ale v důsledku je praxe determinovaná především požadavky pracovního trhu. Jinými slovy absolvent volí z možností, které mu trh práce fakticky nabízí. Aktuální uplatnění absolventa na trhu práce tak může být značně vzdáleno od jeho vlastních představ a nemusí se dokonce shodovat s jeho vysokoškolskou přípravou (méně kvalifikovaná práce nebo práce mimo obor). Právě míra shody vysokoškolské přípravy s působením absolventů v praxi - kvalifikovanou prací v oboru - je významným měřítkem jejich uplatnění. Dimenzi OBOR chápeme jako komunitu odborníků, kteří daný obor tvoří, a její kulturu. Vysoké školy plní ze své povahy v zásadě dvojí funkci (viz. § 1 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách). Předně je to funkce kvalifikační přípravy, výuky studentů daného oboru, 2

Samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že vztahy mezi načrtnutými dimenzemi nejsou jednostranné, ale vzájemné. Vždy existuje různě silná zpětná vazba mezi jednotlivými dimenzemi. Navíc jednotlivé dimenze se ve skutečnosti značně prolínají. Schéma je tedy nutné brát pouze jako jednovrstevné zjednodušení reality, které se nepokouší o její komplexní vyčerpávající popis. Nicméně hlavní vztahy mezi jednotlivými dimenzemi platí hypoteticky tak, jak jsou popsány.

4

tedy funkce vzdělávací. Aby tuto funkci mohla vysoká škola perspektivně vykonávat, musí také zajistit dynamický růst svých oborů po odborné stránce. Plní tedy paralelně funkci vědeckovýzkumnou, která zajišťuje teoretické a empirické bádání a pokrok v daných oborech. Tuto funkci zajišťuje vědeckovýzkumná komunita, která je v různých oborech v různé míře propojena s běžnou praxí daného oboru v jeho hospodářské aplikaci.3 Nesmíme také zapomenou, že výzkum a vývoj realizovaný na vysokých školách (tedy dimenze OBOR) je významnou dynamickou silou působící na praxi - aplikaci oboru - a tedy i na pracovní trh. To, jakým způsobem a do jaké míry je oborová komunita provázaná s vnějším pracovním trhem, do značné míry určuje, jestli je vysokoškolská příprava studentů zaměřena spíše prakticky, tedy podle požadavků trhu práce. Dimenze OBOR tímto způsobem přímo ovlivňuje dimenzi ŠKOLA, se kterou je úzce propojen. Dimenzí ŠKOLA máme na mysli celkovou vysokoškolskou přípravu, která se neomezuje jen na přípravu odbornou. Odborná oborová příprava je sice v rámci studia stěžejní, ale škola by měla studenty vybavit i po jiných než čistě odborných stránkách a má i další pedagogické funkce, včetně funkcí nezamýšlených. Škola má vytvářet u studentů určité znalosti a dovednosti čili kvalifikační předpoklady na základě daného oboru a tím u studentů spoluvytváří určitá očekávání, jak se mohou uplatnit na trhu práce. Tato očekávání jsou v různé míře realistická, což opět závisí především na praktičnosti zaměření oboru. Tedy na tom, jak se obor přizpůsobuje podmínkám hospodářství a trhu práce, či jak moc je daná pedagogická komunita, která obor vyučuje, svázána s vnějším pracovním trhem.4 Můžeme vyslovit hypotézu, že u technických oborů je jejich poměr k hospodářské aplikaci a pracovnímu trhu výrazně flexibilní. Předestřené schéma bylo důležité pro pracovní operacionalizaci výzkumného problému. Je ovšem také významné pro obecný rámec interpretace sebraných a analyzovaných dat. Musíme si být vědomi jistých omezení korespondence přípravy a praxe plynoucích ze vzájemných vztahů jednotlivých dimenzí. Školní příprava musí usilovat o respektování požadavku co nejlepšího uplatnění absolventů na pracovním trhu. Zároveň musí umožňovat vnitřní růst vlastního oboru, tedy aby se nejlepší studenti mohli zapojit do jeho vědeckovýzkumné komunity. Ta může být praktikování oboru na vnějším pracovním trhu ovšem v některých případech značně odcizena a může se tak stát do jisté míry samoúčelnou. Zvláště pak, pokud vědečtí pracovníci neprojdou dostatečnou běžnou praxí před započetím výzkumné činnosti. Základní dilema provázanosti teorie a praxe a jeho řešení zůstává patrně jedním z nejdůležitějších úkolů, před kterým vysoké školy stojí.

3

Vysokoškolští učitelé se mohou kromě výuky zabývat buď čistě vědeckým výzkumem, nebo může jít spíše o externisty, kteří běžně praktikují obor v jeho skutečné hospodářské aplikaci. 4 Pro názornost můžeme uvést příklad oboru, který je definován čistě akademicky, neboť prakticky nemá žádné aplikované uplatnění, a tedy i zastoupení na vnějším (mimouniverzitním) trhu práce. Takovým oborem je filozofie. Jinak je tomu právě u technických oborů, které se vyznačují silnou hospodářskou aplikací, a tedy i zastoupením na vnějším pracovním trhu. Jejich kvalifikační dimenze je definována v daleko větší míře hospodářskou aplikací těchto oborů. Ovlivnění vysokoškolské přípravy ovšem není přímé, ale realizuje se zprostředkovaně, přes daný obor - oborovou komunitu. Profilace vysokoškolské přípravy tak není ani u technických oborů zcela flexibilní vzhledem k požadavkům hospodářské aplikace a pracovního trhu.

5

2. 1. 2 Nezaměstnanost, nezaměstnanost vysokoškoláků a nezaměstnanost vysokoškolských absolventů v ČR Počátkem roku 2003 překročila poprvé v historii České republiky obecná míra nezaměstnanosti hranici 10%. Bez práce je zhruba 540 000 osob. Přitom až do konce roku 1996 se dařilo držet velmi nízkou míru nezaměstnanosti pod hranicí 3,5 % (zhruba 185 000 nezaměstnaných). Začátkem roku 1997 ovšem nezaměstnanost poprvé dosáhla hranice 4 % a překročila počet 200 tisíc lidí bez práce. Od té doby nastává kontinuální růst nezaměstnanosti v ČR, který se daří zastavovat zatím vždy jen krátkodobě v sezónních výkyvech5. Slibný vývoj na konci roku 2000, kdy se podařilo opět stlačit míru nezaměstnanosti pod hranici 9 %, která byla překročena o rok dříve, se zastavil počátkem léta 2001. Dnes máme tedy více než půl milionu nezaměstnaných a nedá se očekávat, že se situace v blízké době podstatně zlepší. Průměrné míry nezaměstnanosti v letech 1995 - 2002 (%) 10 9

8,6

9

8,6

1999

2000

2001

9,2

8 7

6,1

6 5

4,4

4

3

3,1

1995

1996

3 2 1 0 1997

1998

2002

Zdroj: Vlastní výpočet podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí ČR míra nezaměstnanosti (%) rok

3 1995

3,1 1996

4,4 1997

6,1 1998

8,6 1999

9 2000

8,6 2001

9,2 2002

Pro náš výzkum jsou důležitá především data z let 1999 - 2002, neboť v centru našeho zájmu stojí absolventi právě z těchto ročníků. Můžeme konstatovat, že naši absolventi vstupovali na trh práce v obtížné situaci v letech charakterizovaných dosud nejvyšší nezaměstnaností (kolem 9 %), přičemž rozdíly mezi mírami nezaměstnanosti v jednotlivých letech 1999 - 2002 nejsou významné.

5

Nezaměstnanost je zpravidla nejvyšší na přelomu roku a nejnižší počátkem léta (viz. http://www.mpsv.cz/scripts/nezamestanost/souhrn.asp?lg=1&year=2002)

6

Neustává vysoký zájem o vysokoškolské studium, kdy poptávka po něm stále asi dvojnásobně převyšuje nabídku. Celkový počet vysokoškolských studentů v denní formě bakalářského a magisterského studia vzrostl v ČR v letech 1989 - 1999 o plných 80 %. Celkový počet absolventů se ale ve stejné době zvýšil jen o 45 %.6 Tato disproporce je částečně vysvětlitelná fázovým posunem několika let mezi přijetím a absolutoriem. Dále tím, že řada studentů je přijata a zapsána na více vysokých škol současně. Je ovšem zřejmé, že vzrostl podíl studentů, kteří studium ukončí předčasně, a zároveň se prodloužila doba studia. Počty absolventů vysokých škol v ČR letech 1995 - 1999 (bakalářské a magisterské studium v denní formě) 25000

23043

23381

1998

1999

20804 20000

18317 16603

15000

10000

5000

0 1995

1996

1997

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání7

Absolventi vysokých škol rok

16603 1995

18317 1996

20804 1997

23043 1998

23381 1999

Zatímco celková obecná míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva sezónně mírně kolísá tak, že nejvyšší je zpravidla na přelomu roku a nejnižší počátkem léta, míra nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů má zcela opačný průběh. Nejnižší je v dubnu a nejvyšší v září. Tyto rozdíly v průběhu roku jsou přitom značné - více než dvojnásobné. To je dáno tím, že nejvíce vysokoškoláků absolvuje počátkem léta a poté se postupně zapojuje do pracovního trhu. Uvádíme tedy zjištěné stavy nezaměstnaných absolventů v dubnu, kdy zůstávají nezaměstnaní většinou pouze ti absolventi, které trh práce v průběhu roku ještě nestačil absorbovat. 6

Dostupné online: http://www.nuov.cz/casopisy/absolventi/uspesni_text.rtf Dostupné online: http://www.nuov.cz/casopisy/absolventi/uspesni_text.rtf. Vývoj počtů a struktury absolventů vysokých škol je zde podrobně zpracován.

7

7

Počty nezaměstnaných absolventů vysokých škol - stav v dubnu 3000 2519 2392

2500 2114 2000

1500 1195 1000 693 500

447

503

0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání8

Nezaměstnaní absolventi VŠ (duben) rok

447

503

693

1195

2114

2519

2392

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Známe-li počty absolventů vysokých škol a počty nezaměstnaných absolventů, můžeme z nich snadno odvodit míru nezaměstnaných absolventů vysokoškoláků. Zjištěná data uvedená v následujícím grafu sice sahají jen do roku 1999, ale můžeme si povšimnout, že v tomto roce je míra nezaměstnanosti absolventů oproti polovině 90. let v podstatě trojnásobná.

8

Dostupné online: http://www.nuov.cz/ov_trh_prace/material5.htm

8

Míra nezaměstnaných absolventů vysokých škol (podle evidence nezaměstnaných v dubnu a počtu absolventů za celý rok) 10 9,04 9 8 7

%

6

5,19

5 4 3

3,33 2,69

2,74

1995

1996

2 1 0

Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ (%) rok

1997

2,69 1995

2,74 1996

1998

3,33 1997

1999

5,19 1998

9,04 1999

Jak vyplývá z následujícího grafu, míra nezaměstnanosti vysokoškoláků zůstává relativně nízká - v roce 1999 dosáhla pouhých 3 %9. Při interpretaci uvedených dat přitom nesmíme zapomenout na fakt, že podíl vysokoškoláků v ekonomicky aktivní populaci stoupá. Každopádně jsou na tom vysokoškoláci ze všech vzdělanostních skupin zdaleka nejlépe. Na konci roku 2000 bylo nezaměstnáno 21,2 % lidí se základním vzděláním a 5,8 % lidí se středním odborným vzděláním (Sirovátka, Nekuda 2002 : 6)

9

Přitom na konci roku 2000 činil podíl nezaměstnaných vysokoškoláků 2,6% (Sirovátka, Nekuda 2002 : 6)

9

Vývoj celkové míry nezaměstnanosti, míry nezaměstnanosti vysokoškoláků a absolventů vysokoškoláků v letech 1995 až 1999 10 9

9

8,6

míra nezaměstnanosti (%)

8 7

6,1

6

5,2

5

4,4

4 2,7

3 2

3

2,7

3,3

3,1

3 2,2

1,2

1,5

1,1

1 0 1995

1996

1997

1998

1999

vysokoškoláci mezi ekonomicky aktivními absolventi vysokoškoláci celkem (ekonomicky aktivní)

Pokud jde o základní charakteristiku uplatnění na trhu práce - tedy míru nezaměstnanosti, můžeme uzavřít, že ve vysokoškolské populaci zůstává tato na velmi nízké úrovni. Nezaměstnanost absolventů vysokých škol sice přibližně kopíruje nárůst celkové obecné míry nezaměstnanosti, ale můžeme předpokládat, že ve sledovaném čtyřletém intervalu se bude její agregovaná míra blížit nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků, neboť většina nezaměstnaných absolventů najde práci již během prvního roku po absolutoriu. Jinými slovy můžeme vyslovit hypotézu, že absolventi VUT z let 1999 - 2002 budou vykazovat jako celek velmi nízkou míru aktuální nezaměstnanosti.

2. 2

Metodologická část

2. 2. 1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu uplatnění absolventů VUT je získat základní informace o jejich pozici na trhu práce. Výzkumné téma se dělí na několik hlavních dimenzí. Jednak jsou to vstupní zkušenosti absolventů, tedy to, jakým způsobem a jak rychle získávali své první zaměstnání a jednak aktuální uplatnění, tedy to, za jakých podmínek jsou momentálně zaměstnáni a nakolik cítí svoji pozici na trhu práce jako silnou a uspokojivou. Dalším cílem projektu je zjistit, jak absolventi zpětně hodnotí míru korespondence vysokoškolské přípravy s požadavky praxe. Všechny výše uvedené problémy jsou sledovány souhrnně v rámci celé školy a po jednotlivých fakultách, což poskytuje možnost jejich srovnání.

10

Výsledkem projektu by tedy měl být elementární přehled o tom, jak vybaveni odcházejí studenti VUT, respektive jednotlivých fakult, do praktického profesního života a jak v něm prospívají. Tento projekt navazuje na šetření realizované na VUT v roce 1999 a pokládá tak seriózní základ přepokládaného pravidelného longitudinálnímu výzkumu. 2. 2. 2 Metodologie výzkumu Výzkum byl pojat jako statistické reprezentativní šetření. Návrh a vedení celého výzkumného projektu podléhaly standardním sociologickým postupům kvantitativního výzkumu a byly řešeny praktikujícími výzkumníky. Obsahová struktura výzkumu naplňuje jeho vytčené cíle. Především byla provedena důkladná operacionalizace výzkumného problému tak, aby výsledky šetření bylo možno srovnat jak z předešlým výzkumem z roku 1999, který zjišťoval uplatnění absolventů VUT z let 1995 - 199810, tak z obdobným výzkumem uplatnění absolventů, provedeným na brněnské Masarykově univerzitě přesně přede dvěma roky.11 S Masarykovou univerzitou se VUT může srovnávat jednak v obecné rovině - má totiž podobný počet absolventů a jednak i mezifakultně a to zejména v případě Fakulty informatiky MU a Ekonomicko-správní fakulty MU, protože na VUT existují fakulty s obdobným zaměřením. 2. 2. 3 Základní výzkumné otázky V rámci výzkumného tématu Uplatnění absolventů VUT na trhu práce byly stanoveny následující základní výzkumné otázky: 1) Jak absolventi VUT vstupují na trh práce? 2) Jak se absolventi VUT uplatňují na trhu práce? 3) Jak absolventi VUT zpětně ve vztahu k praxi hodnotí svoji vysokoškolskou přípravu? 4) Jaké perspektivy dalšího vzdělávání se před absolventy VUT otevírají? 1. Jak absolventi VUT vstupují na trh práce? Tato otázka si klade za cíl popsat některé důležité okolnosti vstupu na trh práce. Základním údajem je doba, za kterou absolventi jednotlivých fakult nalézají své první místo. Pro potřeby poradenské práce je zásadní také údaj o tom, jakým způsobem své první místo získali. S těmito údaji souvisí také skutečnost, zda absolventi pracovali v oboru již v době svého studia a také zda měli již v této době kontakt se svým budoucím zaměstnavatelem. Dále je zjišťována výše nástupního platu . 2. Jak se absolventi VUT uplatňují na trhu práce? V rámci této otázky jsou sledovány základní údaje o aktuální profesní situaci absolventů VUT: aktuální pracovní status (podíl nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů, dále 10

Do tohoto výzkumného šetření však byly zahrnuty pouze tři fakulty: FAST, FSI a FEI (dnes rozdělená na FEKT a FIT). 11 Výzkum uplatnění absolventů Masarykovy univerzity byl realizován pro ročníky 1997 - 2000 pouze magisterského denního studia. Vzhledem k tomu, že 97,5% respondentů našeho šetření uvedlo, že jsou absolventy právě magisterského studia, dá se uplatnění absolventů obou největších brněnských univerzit dobře porovnávat. Jak uvidíme dále, oba výzkumy jsou si v mnohých svých parametrech i výsledcích velmi podobné.

11

studujících atd.), typy podniků či firem (podle vlastnictví i podle sektoru trhu práce), v nichž nacházejí uplatnění, a celková doba jejich nezaměstnanosti v průběhu let, které je dělí od absolutoria. Dále jsou sledovány některé ukazatele kvality praktického uplatnění absolventů VUT, tedy to, jak dobře a uspokojivě se absolventi dokázali na trhu práce prosadit. Jako důležité měřítko uplatnění sledujeme výšku platů - nástupních i aktuálních. Dále se zajímáme o to, do jaké míry využívají absolventi nabytou kvalifikaci. Jako subjektivní ukazatele kvality uplatnění jsme dále zvolili míru spokojenosti se stávajícím místem a sebehodnocení ve vztahu k případnému hledání nového místa. Tyto položky jsou vyhodnocovány jednak samostatně, jednak vytvářejí sumační „index uplatnění“, jehož cílem je podat komplexnější informaci o tom, jak dobře a sebejistě si absolventi na trhu práce vedou. 3. Jak absolventi VUT zpětně ve vztahu k praxi hodnotí svoji vysokoškolskou přípravu? Cílem této otázky je zjistit do jaké míry se kompetence získané na vysoké škole překrývaly s kompetencemi požadovanými v praxi. Tedy to, jak dobře škola své absolventy pro praxi vybavila a co jim ve školní přípravě z tohoto hlediska chybělo. Tento cíl je ošetřen v prvé řadě prostřednictvím „indexu deficitu“, který v několika klíčových oblastech zjišťuje, co respondentům z profesního hlediska chybělo bezprostředně po nástupu do praxe. Identifikujeme tak oblasti, ve kterých VUT vypravuje své absolventy do praxe adekvátně respektive méně adekvátně připravené. Index zahrnuje následující položky: - teoretické odborné znalosti - praktické odborné dovednosti - komunikační dovednosti - manažerské dovednosti - ovládnutí technického softwaru - schopnost analyzovat a řešit problémy - prosazování na trhu práce - jazyková příprava 4. Jaké perspektivy dalšího vzdělávání se před absolventy VUT otevírají? Cílem této otázky je zjistit, zda absolventi pociťují potřebu dalšího vzdělávání. Sledujeme jejich zájem o další zvyšování kvalifikace - doktorské studium nebo kurzy v rámci celoživotního vzdělávání na VUT. Zjišťujeme také, v jakých oblastech pociťují momentálně největší nedostatky. To nám umožní odhadnout směr, kterým by se jejich další vzdělávání mělo ubírat. Sledovány jsou následující oblasti: - teoretické odborné znalosti - praktické odborné dovednosti - komunikační dovednosti - manažerské dovednosti - ovládnutí technického softwaru - schopnost analyzovat a řešit problémy - prosazování na trhu práce - jazyková příprava - hlubší znalosti humanitních oborů

12

2. 2. 4 Základní a výběrový soubor Při tvorbě výběrového souboru byla zohledněna jak velikost jednotlivých fakult, tak rozložení absolventů podle pohlaví tak, aby vybraný soubor byl reprezentativní a pokud možno rovněž obsahoval pro analýzu dostačující množství respondentů z méně početných skupin. Výběr vzorku vycházel z faktické struktury absolventů (viz. tabulka základního souboru) a respektoval následující logiku. Absolventi fakult FIT, FCH, FA, FAVU byli vybráni všichni.12 Absolventky (ženy) byly vybrány všechny z fakult FSI a FEKT. Absolventky (ženy) fakulty FAST byly zredukovány krokem – vyřazena byla v roce 1999 každá 8., v roce 2000 každá 7., v roce 2001 a 2002 každá 6. absolventka. Zbylí absolventi, tj.z FAST (mimo žen), FSI, FEKT a FP byli zredukováni takto: v roce 1999 byl vyřazen každý 7., v roce 2000 každý 6. a v roce 2001 a 2002 každý 5. absolvent, neboť je známo, že s prodlužující se dobou od absolutoria se návratnost snižuje (Sirovátka, Nekuda 2002 : 13). Ve výběrovém souboru jsou zahrnuti rovněž všichni absolventi, kteří v daném období absolvovali na VUT více než jedenkrát - je jich 194. Absolventi VUT podle ročníků, fakult a pohlaví - základní soubor13 fakulta FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkem

celk. 66 409 45 0 319 505 546 23 1913

rok 1999 ženy muži 31 35 6 403 28 17 0 0 144 175 122 383 58 488 14 9 403 1510

celk. 57 408 73 0 293 481 480 31 1823

rok 2000 ženy muži 31 26 4 404 41 32 0 0 145 148 105 376 39 441 12 19 377 1446

celk. 54 387 84 0 294 428 419 27 1693

rok 2001 ženy muži 24 30 3 384 50 34 0 0 120 174 97 321 27 329 14 13 335 1285

celk. 59 304 103 102 277 519 513 17 1894

celkově rok 2002 ženy muži 28 31 236 4 300 1508 71 32 305 0 102 102 124 153 1183 111 408 1933 39 474 1958 8 9 98 385 1509 7323

Absolventi VUT podle ročníků, fakult a pohlaví - výběrový soubor fakulta FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkem

celk. 66 288 43 0 220 436 412 23 1448

rok 1999 ženy muži 31 35 6 282 27 16 0 0 92 128 107 329 38 374 14 9 315 1173

celk. 56 337 71 0 191 403 401 23 1482

rok 2000 ženy muži 30 26 4 333 41 30 0 0 95 96 90 313 39 362 9 14 308 1174

celk. 54 310 84 0 245 346 345 27 1411

rok 2001 ženy muži 24 30 3 307 50 34 0 0 101 144 81 265 27 318 14 13 300 1111

celk. 59 244 103 102 247 420 427 17 1619

rok 2002 ženy muži 28 31 4 240 71 32 0 102 109 138 93 327 39 388 8 9 352 1267

12

Pokud tito absolventi absolvovali později další studium na jiné fakultě, pak se započítávají do té fakulty, kde absolvovali nejpozději.

13

Mezi absolventy nejsou zařazeni absolventi doktorského studia, dále absolventi bakalářského studia, kteří mají v současné době rozestudované další studium a zahraniční absolventi (s údajem „kód státu trvalého bydliště“, kterým není Česká republika).

13

celkově

235 1179 301 102 903 1605 1585 90 6000

POZNÁMKA: Fakticky bylo obesláno 5992 respondentů, protože 8 jich bylo vyloučeno kvůli špatně zadané adrese v tiskárně. Konečná velikost výběrového souboru je tedy 5992.14 Celkem bylo tedy obesláno téměř 6000 absolventů z 7323, takže celkový objem výběrového souboru tvoří převážnou většinu – 82 % - velikosti souboru základního. Můžeme uzavřít, že velikost a způsob výběru výběrového souboru zajišťuje jeho dostatečnou reprezentativnost.

14

Šetření z Masarykovy univerzity pracovalo s výběrovým souborem 5500 absolventů, což činilo asi 85 % základního souboru (viz Sirovátka, Nekuda 2002 : 13).

14

3.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

3. 1. Návratnost Absolventi VUT podle ročníků, fakult a pohlaví - návratnost fakulta FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU kombin ace fakult celkem

celk. 26 158 24 6 77 240 234 8 32 805

rok 1999 ženy muži 13 13 6 152 13 11 0 6 38 39 61 179 26 208 4 4 5 27 166

639

celk. 25 158 43 13 68 247 216 7 38 815

rok 2000 ženy muži 13 12 4 154 24 19 0 13 40 28 58 189 21 195 3 4 6 32 169

646

celk. 23 176 51 9 109 199 197 7 49 820

rok 2001 ženy muži 14 9 2 174 32 19 0 9 58 51 46 153 15 185 6 1 5 44 178

645

celk. 33 150 64 57 102 267 266 7 58 1004

celkově rok 2002 ženy muži 20 13 107 2 148 642 43 21 182 0 57 85 63 39 356 65 202 953 26 240 913 4 3 29 11 47 177

234

770

POZNÁMKA: 52 respondentů neuvedlo ročník absolutoria a 4 respondenti vystudovanou fakultu, ostatní data ovšem uvedli. Celkem bylo tedy sebráno 3500 dotazníků. 177 respondentů uvedlo více než jednu vystudovanou fakultu. Šlo o tyto kombinace FSI - FP (n = 19), FSI - FEKT (n = 16), FEKT - FP (n = 17), FCH - FP (n = 3), FAST - FP (n = 2) a FSI - FEKT - FP (n = 1). Sběr dat proběhl v březnu a dubnu 2003 formou poštovní ankety ve dvou po sobě následujících obesláních všech respondentů. Technickou zajímavostí sběru dat bylo, že všichni oslovení respondenti měli současně možnost vyplnit dotazník na webových stránkách Centra vzdělávání a poradenství VUT. Tuto možnost využilo plných 1050 respondentů, což činí 30 % všech sebraných dotazníků. Z 5992 rozeslaných dotazníků jich 18215 nenalezlo adresáta. Sebráno bylo přesně 3500 správně vyplněných dotazníků. To představuje velmi dobrou návratnost 58,4 %. Při odečtení slepých dotazníků od výběrového souboru (n = 5810) je pak faktická návratnost 60,2 %.16 Můžeme konstatovat, že s ohledem na použitou techniku se podařilo docílit velmi dobré návratnosti a tím také poměrně dobré reprezentativnosti výzkumu. Srovnáme-li dosaženou návratnost s výzkumem absolventů VUT z roku 1999, pak jde o značný pokrok. Návratnost předešlého výzkumu byla pouhých 24,9 %. Nicméně je korektní podotknou, že i když o většině výběrového souboru máme potřebná data, o velké části výběrového souboru – 40 % respondentů - nám tyto data chybí. Je možné, že ti, kteří neodpověděli, se ve svém úhrnu v určitých podstatných vlastnostech signifikantně liší od sebraného výzkumného vzorku. O těchto lidech nejsme bohužel schopni podat žádné další informace. 15

Toto číslo je velmi realistické a souvisí především s běžnou migrací. Můžeme ho srovnat se 170 nedoručenými dotazníky u výzkumu absolventů na Masarykově univerzitě (srv. Sirovátka, Nekuda 2002 : 14). 16 Výzkum na Masarykově univerzitě docílil téměř shodné návratnosti - 62,8 % (srv. Sirovátka, Nekuda 2002 : 14), přičemž je třeba si uvědomit, že na MU byla většina absolventů žen (asi 60 %), u kterých bývá návratnost zpravidla vyšší, kdežto na VUT tvoří většinu absolventů muži (asi 80 %).

15

3444

Z respondentů, kteří odpověděli, bylo 97,2 % absolventů magisterského stupně, 2,8 % absolventů bakalářského stupně. Rozložení bakalářů a magistrů podle fakult proto uvádíme v absolutních počtech. fakulta FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkem

3. 2

bakalářský stupeň 2 45 0 1 17 7 21 2 95

magisterský stupeň 102 598 184 85 344 903 892 29 3315

Aktuální profesní situace absolventů VUT

Cílem této části je poskytnout základní údaje o aktuální profesní situaci absolventů VUT: aktuální pracovní status (podíl nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů, dále studujících atd.), typy zaměstnavatelů, sektor hospodářství, v němž se absolventi uplatňují. Dílčím cílem je také přinést informace o skupině nezaměstnaných absolventů VUT. 3. 2. 1 Aktuální pracovní status absolventů VUT Aktuální pracovní status absolventů VUT (n = 3495)

rodičovská dovolená 2%

vojenská/civilní služba nezaměstnaný 7% 3%

jiné 1%

student 13% zaměstnanec a podnikatel 4%

zaměstnanec 64%

podnikatel 6%

16

aktuální pracovní status zaměstnanec podnikatel zaměstnanec a podnikatel student rodičovská dovolená vojenská/civilní služba nezaměstnaný jiné celkem

FA FEKT FCH FIT 39,4 66,0 61,8 41,9 32,1 3,7 2,7 7 8,3 4,6 1,0 5,8 4,6 14 23,6 22 11,0 1,5 3,2 0 0,9 8,3 3,8 21 0,9 1,5 2,7 1,2 2,8 0,4 1,2 1,1 100 100 100 100

FP FAST FSI FAVU celkově 66,6 66,9 67,8 33,6 64,9 5 5,6 2,6 43,3 5,6 8,5 3,7 2,8 6,6 4,3 7,8 11,6 13,0 6,6 12,6 5,6 2,3 1,1 3,3 2,0 2,5 6,1 9,0 3,3 7,0 2,8 2,9 2,1 3,3 2,5 1,2 0,9 1,6 0 1,1 100 100 100 100 100

Většina absolventů VUT se nachází v zaměstnaneckém poměru. Procento podnikatelů je oproti zaměstnancům na všech fakultách s výjimkou FA a FAVU řádově nižší. Pracuje nebo podniká celkem 74 % respondentů.17 Tři čtvrtiny dotázaných absolventů je tedy aktivně zapojeno na pracovním trhu. U těch, kteří uvádějí zároveň zaměstnanecký poměr a podnikání, lze považovat ve většině případů za hlavní zaměstnanecký poměr. Jinými slovy, podnikáním si při zaměstnání pouze přivydělávají. Několik respondentek na rodičovské dovolené (n = 76) uvádí, že zároveň pracují (n = 9) nebo podnikají (n = 2). Početnější je skupina studentů, kteří současně pracují nebo podnikají (n = 128 tj. 29 % ze všech, kteří v současné době studují). Celkem dosud nepracovalo 25,9 % (n = 552) respondentů (vojenská/civilní služba, rodičovská dovolená, nezaměstnaní a absolventi pokračující ve studiu bez dosavadní pracovní zkušenosti). Z aktuálně nezaměstnaných dosud nepracovalo 53,6 % (n = 45).

17

Naprosto totožné jsou výsledky výzkumu z Masarykovy univerzity (srov. Sirovátka, Nekuda 2002 : 17).

17

3. 2. 2 Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT Firma/organizace, kde absolventi VUT aktuálně pracují (n = 2829) podniká s vlastními zaměstnanci 2% podniká samostatně 5%

kombinace možností 3% jiné 1% státní/veřejná 12%

nevládní 0%

zahraniční/nadnárodní 15% česká soukromá 47%

česká se zahraničním kapitálem 15%

firma/organizace kde absolventi pracují státní/veřejná česká soukromá česká se zahr. kap. zahraniční/nadnárodní nevládní podniká samostatně podniká se zaměstnanci kombinace možností jiné celkem

FA FEKT FCH

FIT

FP

FAST

FSI

6,3 54,2 1 3,1 1 27 0 4,2 3,2 100

10,9 54,5 7,3 10,9 0 5,5 3,6 5,5 1,8 100

13 33,9 18,7 18,4 0,9 3,2 3,5 7,1 1,3 100

12 61,8 10,2 6,7 0,3 5,7 1,3 1,2 0,8 100

8 47 20,4 18,5 0,3 2,2 1 1,2 1,4 100

10,9 43,2 16,5 20,5 0,2 4,1 1,4 2,2 1 100

37,8 26,7 17 13,3 0 3,7 0,7 0,8 0 100

FAVU celkově 21,4 10,7 7,1 0 7,1 39,3 3,6 10,8 0 100

11,8 47,4 14,9 14,7 0,4 5,4 1,6 2,6 1,2 100

Absolventi jsou zaměstnáni v různých typech organizací či firem. Zhruba polovina pracujících absolventů pracuje v českých soukromých firmách případně živnostech („česká soukromá“, „podniká s vlastními zaměstnanci“, „podniká samostatně“). Drtivá většina pracujících absolventů - 84% - působí v privátní sféře. Pouze 12 % - 344 - respondentů působí ve státní či veřejné sféře, přičemž pouze 0,4 % (n = 11) z nich v nevládních organizacích. Rozdíly mezi fakultami jsou dány tím, jaké typy investorů ovládají jednotlivá odvětví - například ve strojírenství působí řada zahraničních/nadnárodních firem nebo firem se zahraničním kapitálem (zaměstnávají 38,9 % absolventů FSI), naopak architektura je doménou českých firem a samostatného podnikání.

18

3. 2. 3 Sektory hospodářství, v nichž absolventi VUT nalezli uplatnění Sektor hospodářství, kde absolventi VUT aktuálně pracují (n = 2746)

zemědělství 1%

jiné 14%

průmysl 46%

státní služby 10%

komerční služby 21% výzkum a vývoj 8%

sektor hospodářství průmysl výzkum a vývoj komerční služby státní služby zemědělství jiné celkem

FA 14,3 0 19,0 8,3 0 58,4 100

FEKT FCH 38,4 19,1 27,1 7,8 0,2 7,4 100

26,6 19,3 14,9 22,2 3,0 14,0 100

FIT

FP

FAST

5,7 24,5 49,0 11,3 0 9,5 100

24,6 1,6 53,0 12,5 0,3 8,0 100

51,6 1,6 10,2 11,5 0,5 24,6 100

FSI FAVU celkově 65,8 9,1 11,9 5,2 0,3 7,7 100

8,3 4,2 45,8 33,3 4,2 4,2 100

45,4 8,4 21,4 9,7 0,5 14,6 100

Skoro polovina – 46 % - pracujících absolventů působí v průmyslu, což je pochopitelné vzhledem k technickému zaměření školy. Téměř třetina absolventů působí v sektoru služeb („komerční služby“, „státní služby“). Překvapivě vysoký podíl absolventů nachází uplatnění ve špičkovém sektoru výzkumu a vývoje. Při bližším pohledu na rozložení mezi fakultami však vidíme, že se takto uplatňují především absolventi FIT, FCH a FEKT, s odstupem následovaní ještě absolventy FSI. Z ostatních fakult směřuje do výzkumu jen malé procento absolventů. V primárním, zemědělském sektoru pracuje pouze 0,5 % (n = 14) respondentů. Bohužel poměrně vysoká část respondentů – 14 % - se nenašla v přímo nabízených odpovědích, což může jejich vykázané podíly mírně zkreslovat.

19

3. 2. 4 Nezaměstnaní Nezaměstnaní tvoří pouze 2,5 % z celého vzorku.18 Průměrná doba celkové nezaměstnanosti u všech dotázaných je 2 měsíce. Míra nezaměstnanosti je u absolventů VUT obecně velmi nízká. Rozložení aktuálně nezaměstnaných absolventů podle vystudovaných fakult uvádíme v absolutních počtech respondentů, protože míra nezaměstnanosti je tak nízká, že by její procentuální vyjádření v mnohých případech nemělo vůbec smysl. Při interpretaci absolutních počtů je ovšem třeba si uvědomit rozdíly ve velikosti jednotlivých fakult (viz. výběrový a základní soubor). fakulta počet nezaměstnaných

FA 3

FEKT FCH 11 5

FIT 1

FP 10

FAST FSI 28 26

FAVU celkem 1 85

Průměrná celková doba nezaměstnanosti u těch, kteří jsou aktuálně nezaměstnaní, činí 6,2 měsíce. Modální (nejčastěji uváděná) doba nezaměstnanosti je v této skupině 4 měsíce. Jde tedy spíše o frikční nezaměstnanost, než problém dlouhodobé nezaměstnanosti. Z nezaměstnaných dosud nepracovalo 53,6 % (n = 45). Průměrná doba nezaměstnanosti u těch aktuálně nezaměstnaných, kteří dosud nepracovali, činí 6,2 měsíce. Nijak se tedy neliší od průměrné doby nezaměstnanosti všech aktuálně nezaměstnaných respondentů. Velká část nezaměstnaných jsou pravděpodobně čerství absolventi, kteří hledají své první místo.

3. 3

Vstup absolventů VUT na trh práce

Cílem tohoto oddílu je popsat okolnosti vstupu absolventů VUT na trh práce: za jak dlouho a jakým způsobem nalezli své první zaměstnání a jaký byl jejich nástupní plat. Kromě toho je sledována skutečnost, zda absolvent pracoval v oboru již během studia a zda byl již během studia v kontaktu se svým budoucím zaměstnavatelem. 3. 3. 1 Doba hledání prvního místa To, jak absolventi vstupovali na trh práce, mohou dobře ilustrovat údaje o tom, za jak dlouho si našli svoje první místo. Lze říci, že většina absolventů VUT nalezne místo ve velmi krátké době po absolutoriu. Pozoruhodně silná je skupina, která má místo zajištěné již předem. Takoví absolventi tvoří téměř polovinu (46,9 %) z těch, kteří již mají pracovní zkušenost.19

18

To odpovídá obecně nízké míře nezaměstnanosti vysokoškoláků a velmi se blíží též nízké míře nezaměstnanosti Masarykovy univerzity, která se pohybuje taktéž kolem 2 % (viz. Sirovátka, Nekuda 2002 : 17) 19 Podobný výsledek přineslo i šetření z Masarykovy univerzity, tam mělo zajištěno práci ještě před promocí 43,1 % respondentů a také ostatní položky vykazují obdobné hodnoty (Sirovátka, Nekuda 2002 : 19).

20

Za jak dlouho si absolventi VUT našli první místo - kumulativní údaje (n = 2926) 120,00%

100,00%

94,70%

86,50%

80,00%

97,80%

100%

60,00%

46,90% 40,00%

20,00%

0,00% zajištěno předem

za jak dlouho první místo zajištěno předem do 3 měsíců do 6 měsíců do roka po roce celkem

do 3 měsíců

do 6 měsíců

do roku

po roce

FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově 65,0 28,2 3,9 2,9 0 100

50,2 38,2 5,8 3,4 2,4 100

35,0 54,2 46,4 46,0 43,4 39,3 37,3 36,1 42,7 42,1 15,7 8,5 10,7 7,5 9,1 7,9 0 5,6 2,4 3,5 2,1 0 1,2 1,4 1,9 100 100 100 100 100

57,1 17,9 14,3 3,6 7,1 100

46,9 39,6 8,2 3,1 1,7 100

V roce 1999 uvádělo 69 % absolventů (z FAST, FSI a FEI), že měli místo zajištěno okamžitě. Dalších 24 % si potom místo nalezlo do tří měsíců. Do půl roku už mělo místo 97 % absolventů. Zdá se tedy, že se doba hledání prvního místa o něco málo prodloužila.

21

3. 3. 2 Způsob získání prvního místa Způsob získání prvního místa je velice různorodý. Je pozoruhodné, že mezi nejčastější způsoby patří vedle klasického inzerátu a v naší společnosti tradičně velmi časté pomoci rodičů nebo známých také osobní nabídka zaměstnavateli (25 %) a přímá nabídka od zaměstnavatele (21 %).20 Je vidět, že absolventi VUT jsou se svými potencionálními zaměstnavateli v přímém kontaktu. Z výsledků je též patrné, že absolventi spoléhají při hledání místa především na vlastní aktivitu. Procento těch, kteří využili nabídky Úřadu práce je velmi nízké.

Jakým způsobem absolventi VUT získali své první zaměstnání (n = 2902)

přímá nabídka od zaměstnavatele 21%

jiný způsob 7%

inzerát 21%

personální agentura 5% Úřad práce 4%

pomoc rodičů nebo známých 17%

20

osobní nabídka zaměstnavateli 25%

Na Masarykově univerzitě dostalo nabídku od zaměstnavatele jen 16 % absolventů (Sirovátka, Nekuda 2002 : 21)

22

Způsob získání prvního zaměstnání podle fakult - údaje v procentech (n = 2902) 120

jinak

100

nabídka od zaměstnavatele

10 80

60

23,2

17,2

15,8

20,9

23,7

36,8

22,2

21,4

personální agentura

24,1

23,6

Úřad práce

18,2

13,8

19,2

16,8

15,2 10,3

40

21,9

27,1

38,4

17,9 14

28,3

5,3

34,5

20 25,3

23,6

22,8

31,6 16,1

11,1 FEKT

FCH

způsob získání prvního místa inzerát nabídka zaměstnavateli pomoc rodičů/známých Úřad práce personální agentura nabídka od zaměstnavatele jinak celkem

FIT

FP

21,1

19,3 6,9

0 FA

24,7

26,3

FAST

FSI

pomoc rodičů/známých nabídka zaměstnavateli inzerát

FAVU celkově

FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově 11,1 38,4 17,2 0 1,0 23,2 9,1 100

25,3 21,9 13,8 4,2 6,4 20,9 7,5 100

23,6 27,1 23,6 5,0 6,4 10,0 4,3 100

22,8 5,3 14,0 3,5 12,3 36,8 5,3 100

31,6 17,9 18,2 3,3 6,6 15,8 6,6 100

16,1 28,3 19,2 3,7 2,1 23,7 6,9 100

19,3 26,3 15,2 4,9 6,3 22,2 5,8 100

6,9 34,5 10,3 0 3,5 24,1 20,7 100

21,1 24,7 16,8 4,1 5,1 21,4 6,8 100

Při srovnání s ne zcela kompatibilními daty z roku 1999 vidíme, že i před čtyřmi lety se absolventi spoléhali především sami na sebe. Předpokládáme-li, že položka „vlastní přičinění“ z roku 1999 zahrnuje v zásadě „inzerát“ a „osobní nabídku zaměstnavateli“ (položky použité v roce 2003), dostaneme k 52 % absolventů ze staršího výzkumu 46,8 % absolventů s odpovídající strategií z výzkumu aktuálního. Na téměř totožné úrovni se drží pomoc rodičů a známých, poněkud se zvýšil podíl absolventů, kteří využili nabídky Úřadu práce nebo personálních agentur (poradenských služeb). Výrazně se zvýšilo procento těch, kteří zareagovali na nabídku přímo od zaměstnavatele. (Ve výzkumu z roku 1999 budou však tito lidé patrně skryti také pod položkou „kontakty při studiu“, takže toto tvrzení je nutno brát s jistou rezervou).

23

způsob získání FAST FSI FEI celkově prvního místa 1999 vlastní přičinění 51 56 49 52 pomoc rodičů/známých 19 16 13 16 nabídka 13 9 12 11 kontakty při studiu 13 15 16 14 Úřad práce 1 3 1 2 poradenské služby 2 1 3 2 jinak 2 1 5 3 celkem 100 100 100 100

3. 3. 3 Kvalifikovaná práce a kontakt s budoucím zaměstnavatelem při studiu Významná část respondentů nevstupovala po absolutoriu na pracovní trh bez pracovní zkušenosti. Téměř polovina absolventů získávala relevantní praxi kvalifikovanou prací v oboru již během studia. Toto číslo se může zdát poměrně vysoké. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že zhruba polovina studentů po ukončení studia takovou zkušenost při vstupu na pracovní trh nemá.

Pracovali absolventi VUT kvalifikovaně v oboru již během svého studia? údaje v procentech (n = 2954) 120

100 17,5

12,1

4,2 21,7

80

10,7 32,8

7,4

27,1

13,2 27,6

27,3

34,7

39,4

35,3

stabilně občas

60

34,2 67

ne

44,2

40

55,2

74,1

65,3

53,2

51,4

49,9

20

38,7 23

15,5

17,2

0 FA

FEKT

FCH

FIT

FP

kvalifikovaná FA FEKT FCH práce v době studia ne 15,5 53,2 74,1 občas 67,0 34,7 21,7 stabilně 17,5 12,1 4,2 celkem 100 100 100

FAST

FIT

FP

23,0 44,2 32,8 100

38,7 34,2 27,1 100

24

FSI

FAVU

Celkově

FAST FSI FAVU Celkově 49,9 39,4 10,7 100

65,3 27,3 7,4 100

17,2 55,2 27,6 100

51,4 35,3 13,2 100

Korelační analýza ukazuje, že ti, kteří při zaměstnání pracovali, nalezli první zaměstnání v kratším čase, než jejich spolužáci, kteří pracovní zkušenost neměli (r = 0,32 na hladině významnosti 0,00). V roce 1999 přitom udávalo zaměstnání při studiu jen 26 % respondentů (25 % FAST; 20 % FS; 35 % FEI). Podíl těch, kteří první pracovní zkušenosti sbírají již během studia, se tedy zvyšuje. Asi třetina absolventů z let 1999 - 2002 byla již v průběhu studia v kontaktu se svým budoucím zaměstnavatelem. Byli absolventi se svým zaměstnavatelem v kontaktu již během studia na VUT? - údaje v procentech (n = 2938) 120

100 17,4 28,2

35

80

37,5

28,7

27,8

30,4 42,9

54,4 ano

60

ne 82,3

40

20

71,8

71,3

65

62,5

FIT

FP

FAST

72,2

69,6 57,1

45,6

0 FA

FEKT

kontakt se zaměstnavatelem ne ano celkem

FCH

FA

FEKT

FCH

FIT

FP

45,6 54,4 100

71,8 28,2 100

82,3 17,4 100

65,0 35,0 100

62,5 37,5 100

FSI

FAVU

Celkově

FAST FSI FAVU 71,3 28,7 100

72,2 27,8 100

57,1 42,9 100

Celkově 69,6 30,4 100

Skutečnost, jestli absolvent byl v kontaktu se zaměstnavatelem již na škole, je dokonce ve velmi významném statistickém vztahu s dobou hledání prvního místa (r = 0,49 na hladině významnosti 0,00). Zvýhodnění studentů s předchozím kontaktem na zaměstnavatele a důležitost tohoto kontaktu dokládá i skutečnost, že plných 88 % z nich mělo místo zajištěno již před absolutoriem! Tento jev opět potvrzuje aktivní strategii studentů VUT při hledání místa. Řada z nich kontaktuje potenciálního zaměstnavatele již v průběhu studia a tato strategie se jeví jako vysoce efektivní.

25

3. 3. 4 Nástupní plat Nástupní plat je důležitou proměnnou a zároveň jedním z mála tzv. tvrdých dat vztahující se ke vstupu na trh práce. Průměrný hrubý nástupní plat absolventů z našeho vzorku činil 13.409,- Kč. Modálním (nejčastěji uváděným) nástupním platem přitom bylo 10.000,- Kč.21 Výška nástupního platu je přitom diferencována podle vystudované fakulty. Velikost průměrného nástupního platu podle fakult - průměr = 100% (n = 2819) 140% 123% 114%

120%

106%

100%

100%

100% 90%

87%

81%

80%

75%

60% 40% 20% 0% 16556,-

15343,-

14288,-

13530,-

13409,-

12119,-

11263,-

10881,-

10080,-

FIT

FEKT

FP

FSI

průměr

FAST

FA

FCH

FAVU

fakulta průměrný nástupní plat (n = 2819) FIT 16.556,00 FEKT 15.343,00 FP 14.288,00 FSI 13.530,00 průměr 13.409,00 FAST 12.119,00 FA 11.263,00 FCH 10.881,00 FAVU 10.080,00

relativní velikost platu vztažená k průměru 123 % 114 % 106 % 100 % 100 % 90 % 87 % 81 % 75 %

Z tabulky je patrné, že vystudovaná fakulta má na výšku nástupního platu významný vliv. Ten je dán rozličným tržním statusem povolání, pro které jednotlivé fakulty své frekventanty připravují. Vysoká poptávka po IT specialistech se tak odráží v relativně vysokých nástupních platech absolventů FIT.

21

Otázka na nástupní plat měla velmi vysokou návratnost. Vyloučíme-li respondenty, kteří dosud nepracovali (n = 573), pak na tuto otázku odpovědělo 96% dotázaných. Zdaleka se tedy nepotvrdily obavy z neochoty respondentů uvádět výšku svých příjmů.

26

Údaj pro FIT můžeme porovnat s uváděným průměrným nástupním platem Fakulty informatiky MU. Na této fakultě uvádějí absolventi nástupní plat 17.587,- Kč, tedy zhruba o 1.000,- Kč vyšší než absolventi FIT VUT (Sirovátka, Nekuda 2002 : 31). To může být způsobeno buď nižší atraktivitou absolventů FIT (v našem vzorku se jedná o vůbec první absolventy této nové fakulty - absolventský ročník 2002) oproti absolventům FI MU, nebo také celkovým útlumem absolventských platů v tomto oboru v posledních letech. Údaj pro FP můžeme zase porovnat s nástupním platem absolventů Ekonomicko-správní fakulty MU. Tam činí nástupní plat 14.163,- Kč, což je téměř shodný údaj. V celkovém průměrném platu jsou na tom ovšem lépe absolventi VUT, na Masarykově univerzitě činní tento údaj 9.593,- Kč (Sirovátka, Nekuda 2002 : 31). To pravděpodobně souvisí s vysokým podílem mužů mezi absolventy VUT (zhruba 80 %) a výraznou orientací absolventů na komerční sféru (84 % aktuálně pracujících jich působí v privátní sféře).22 Nástupní plat žen v % nástupního platu mužů 120%

96%

100%

80%

78%

82%

83%

84%

84%

86%

celkový průměr

FAST

FA

FAVU

FSI

89%

60%

40%

20%

0% FP

FCH

FEKT

Nástupní plat se poměrně výrazně liší podle pohlaví. Průměrný hrubý nástupní plat činí 13.973,- Kč u mužů, 11.430,- Kč u žen. Tento rozdíl je statisticky významný (p = 0,00). Rozdíl mezi platy mužů a žen ukazuje, že absolventky ženy mají nástupní plat asi o jednu pětinu nižší. Nejvyšší je tento rozdíl na FP (22 %), nejnižší na FEKT (4 %). Zajímavostí také je, že atraktivní obor IT je z hlediska prvního ročníku absolventů na VUT ryze mužská záležitost. Z tohoto hlediska je také nutno znovu nahlédnout rozdíly v platech mezi fakultami: vysoký průměrný plat absolventů FIT a FEKT je dán mimo jiné tím, že to jsou téměř výhradně muži.

22

Nesmíme také při interpretaci srovnání zapomenout, že šetření z Masarykovy univerzity je dva roky staré a týká se absolventů z let 1997 – 2000, čili je potřeba zohlednit nominální růst mezd. Ten ale nebyl v posledních dvou letech příliš velký.

27

fakulta FP celkový průměr FAST FA FAVU FSI FCH FEKT FIT

muži

ženy

rozdíl

16.313,00 13.973,00 12.640,00 12.255,00 11.222,00 13.729,00 11.654,00 15.354,00 16.556,00

12.758,00 11.430,00 10.488,00 10.292,00 9.438,00 11.750,00 10.402,00 14.800,00 -

3.555,00 2.543,00 2.152,00 1.963,00 1.784,00 1.979,00 1.252,00 554,00 -

relativní rozdíl 22 % 18 % 17 % 16 % 16 % 14 % 11 % 4% -

Výška nástupního platu nesouvisí s tím, zda absolvent již během studií kvalifikovaně pracoval v oboru, ani s tím, zda byl v kontaktu s budoucím zaměstnavatelem. Kontakt s budoucím zaměstnavatelem i práce během studií tedy studenty zvýhodňuje ve smyslu rychlého zajištění místa, nikoli však ve smyslu vyššího nástupního platu.

3. 4

Uplatnění absolventů VUT na trhu práce

V kapitole 3. 2. 1 byl popsán aktuální pracovní status absolventů VUT. V této části budou nastíněny některé jeho kvalitativní aspekty: využívání nabyté kvalifikace, spokojenost se stávajícím místem, pociťovaná obtížnost nalezení nového místa, současný plat a jeho dynamika. 3. 4. 1 Využívání nabyté kvalifikace Velká většina absolventů - 84 % - nachází uplatnění v rámci vystudovaného oboru. Tento údaj přesně koresponduje s nálezem z roku 1999, kdy rovněž 84 % absolventů udávalo, že pracuje v oboru. Ne všichni, kteří pracují v oboru však zastávají místo vyžadující vysokoškolskou kvalifikaci.

28

Požadované vzdělání aktuálního místa (n = 2785)

SŠ v oboru 12%

SŠ mimo obor 3%

nižší 1%

VŠ mimo obor 12%

VŠ v oboru 72%

Požadované vzělání aktuálního místa - kumulativní údaje v procentech (n = 2785) 120

100

96,2

99,3

100

83,8

80

71,7 60

40

20

0 VŠ v oboru

VŠ mimo obor

SŠ v oboru

29

SŠ mimo obor

nižší

požadované vzdělání aktuálního místa VŠ v oboru VŠ mimo obor SŠ v oboru SŠ mimo obor nižší celkem

n 1996 337 3 46 106 19 2785

% 71,7 12,1 12,4 3,1 0,7 100,0

kumulativní % 71,7 83,8 96,2 99,3 100,0

Požadované vzdělání aktuálního místa podle fakult - údaje v procentech (n = 2785) 120

100 VŠ v oboru

80

78,2

60

61,1

69 79,3

64

76,1

81,1

VŠ mimo obor 71,7 SŠ v oboru

93,7

SŠ mimo obor

40

nižší než SŠ

20

0 FA

FEKT

požadované vzdělání aktuálního místa nižší než SŠ SŠ mimo obor SŠ v oboru VŠ mimo obor VŠ v oboru celkem

FCH

FA 0 0 4,2 2,1 93,7 100

FIT

FP

FAST

FEKT FCH FIT 0,8 1,1 9,8 10,1 77,2 100

FP

2,2 0 0,3 2,2 0 6,7 1,5 13,2 13,6 14,8 5,7 10,4 79,3 81,1 69,0 100 100 100

FSI

FAVU

FAST 0,6 1,8 14,4 7,1 76,1 100

celkově

FSI FAVU 0,7 4,4 13,9 19,9 61,1 100

0 12 24 0 64 100

celkově 0,7 3,1 12,4 12,1 71,7 100

Téměř tři čtvrtiny pracujících respondentů (72 %) zastávají místo odpovídající své kvalifikaci - vysokoškolské místo v oboru. Čtvrtina jich však neuplatňuje jednu ze dvou hlavních kvalifikačních složek - vysokoškolský stupeň nebo pracovní obor. 84 % jich pracuje alespoň v oboru a shodná míra jich zastává alespoň vysokoškolská místa. Případy, kdy jde pracovník pod svoji vzdělávací úroveň a zároveň mimo obor, jsou naprosto marginální.

30

Rozdíly ve využívání nabyté kvalifikace lze sledovat i v rozložení po fakultách. Nejdůsledněji svoji kvalifikaci uplatňují absolventi FA, což je zřejmě dáno jejich jednoznačnou a poměrně úzkou profesní profilací. Naproti tomu například u absolventů FSI nebo FP lze vysledovat daleko větší tendenci jít mimo rámec své kvalifikace. 3. 4. 2 Spokojenost s aktuálním místem Spokojenost s aktuálním místem je velmi vysoká. Pouze 11,8 % respondentů lze považovat za nespokojené se svým místem (v dotazníku indikováni položkami „velmi nespokojen/a“ nebo „spíše nespokojen/a“). Převažující část respondentů se nachází v pásmu střední spokojenosti, zajímavá je rovněž plná čtvrtina „velmi spokojených“. Spokojenost s místem přitom roste v mírné závislosti na využívání nabyté kvalifikace (viz výše): r = 0,19 na hladině významnosti 0,00. Spokojenost absolventů s aktuálním místem (n = 2793)

spíše nespokojen/a 10%

velmi nespokojen/a 1% velmi spokojen/a 26%

spíše spokojen/a 63%

spokojenost s aktuálním místem n % velmi spokojen/a 739 26,5 spíše spokojen/a 1724 61,7 spíše nespokojen/a 291 10,4 velmi nespokojen/a 39 1,4 celkem 2793 100 Míra spokojenosti s aktuálním místem je diferencována i podle absolvované fakulty. Zdaleka nejvíce spokojeni jsou absolventi FIT, dále pak absolventi FEKT a FP.

31

Spokojenost s aktuálním místem - srovnání podle absolvované fakulty 120

100 15,6

10

8,2

7,4

7,6

10

12,5

63,3

61,8

25

24

FAST

FSI

3,6

10,4

75

61,7

80 46,3

60

58,8

61,9

63,4

66,7

40

44,4

20

30,2 17,7

29,9

25,4

26,5

17,8

0 FA

FEKT

FCH

FIT

FP

FAVU

celkově

velmi nespokojen(a) spíše nespokojen(a) spíše spokojen(a) velmi spokojen(a)

spokojenost s aktuálním místem velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a) celkem

FA 17,7 66,7 15,6 0 100

FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově 30,2 25,4 44,4 29,9 58,8 63,4 46,3 61,9 10,0 8,2 7,4 7,6 1,0 3,0 1,9 0,6 100 100 100 100

25,0 63,3 10,0 1,7 100

24,0 61,8 12,5 1,7 100

17,8 75 3,6 3,6 100

26,5 61,7 10,4 1,4 100

Při srovnání s daty z roku 1999 jsme také zjistili, že je přibližně stejně vysoká jako byla tenkrát u absolventů z let 1995 - 1998. Lze říci, že spokojenost se stávajícím místem je obecně vysoká u všech absolventů VUT. Tato spokojenost je přitom v longitudinálním srovnání v čase stabilní.

32

Spokojenost s aktuálním místem ve srovnání s výzkumem z roku 1999 100% 90% 80% 70% 60% FAST 50%

FSI FEI / FEKT

40% 30% 20% 10% 0% spokojen(a)

spokojen(a)

nespokojen(a)

nespokojen(a)

1999

2003

1999

2003

spokojenost s aktuálním místem - srovnání dvou výzkumů FAST FSI FEI / FEKT23

1999 spokojen(a) 87 % 85 % 89 %

2003

1999

2003

spokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a) 88,3 % 13 % 11,7 % 85,8 % 15 % 14,2 % 89,0 % 11 % 11,0 %

23

1. 1. 2002 byla rozhodnutím rektora č. 2/2001 ze dne 15. 1. 2001 Fakulta elektrotechniky a informačních technologií (FEI) transformována do Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Ke stejnému datu vznikla nová Fakulta informačních technologií (FIT).

33

3. 4. 3 Pociťovaná obtížnost hledání nového místa Nejednoznačné jsou údaje dokládající sebevědomí absolventů ve vztahu k pohybu na trhu práce. Polovina z nich si připadá natolik atraktivní pro potenciální zaměstnavatele, že by považovali za snadné najít si nové místo. Druhá polovina však míní, že by hledání nového místa bylo naopak nesnadné.24 Pociťovaná obtížnost hledání nového místa (n = 3456)

velmi snadné 6%

velmi obtížné 5%

spíše obtížné 41%

spíše snadné 48%

pociťovaná obtížnost hledání nového místa velmi snadné spíše snadné spíše obtížné velmi obtížné celkem

24

n 202 1635 1431 188 3456

% 5,8 47,3 41,4 5,5 100

Otázka 25 přesně zněla: Pokud byste se nyní rozhodl(a) hledat či změnit pracovní místo, bylo by to podle Vás: (následovaly varianty „velmi snadné“ až „velmi obtížné“).

34

Pociťovaná obtížnost hledání nového místa - srovnání podle absolvovaných fakult 120 100 22,1

80 60

37,5 61,3

40

41,4 53,4

54,9 67,4

40 52,8 20

41

46,4

43,1

28,3

28,8

FA

FCH

48,8

47,2

47,3 33,3

0 FEKT velmi obtížné spíše obtížné spíše snadné velmi snadné

pociťovaná obtížnost hledání nového místa velmi snadné spíše snadné spíše obtížné velmi obtížné celkem

FA 1,9 28,3 61,3 8,5 100

FIT

FEKT FCH 5,3 52,8 37,5 4,4 100

2,2 28,8 54,9 14,1 100

FP

FIT 8,2 67,4 22,1 2,3 100

FAST

FP 4,7 43,1 46,4 5,8 100

FSI

FAST 6,5 48,8 41,0 3,7 100

FAVU

FSI 6,8 47,2 40,0 6,0 100

celkově

FAVU celkově 3,3 33,3 53,4 10,0 100

5,8 47,3 41,4 5,5 100

Výrazně sebevědomí jsou v tomto směru absolventi FIT. Nejvíce obtíží s případným hledáním nového místa si oproti tomu připouštějí absolventi FA a FCH. Korelační analýza ukazuje, že nejistota ve vztahu k případnému hledání nového místa není faktorem, který by posiloval spokojenost s místem stávajícím.

35

Pro srovnání uvádíme výsledky podobné otázky z výzkumu z roku 1999. Představa získání pracovního místa - srovnávaná data z výzkumu z roku 1999 120 100 80

29

18

28

37

60 65 40

63

62

57

20 0

8

6

FAST

FSI

17

10

FEI

celkově

obtížné středně obtížné snadné

představa získání pracovního místa - data ze staršího výzkumu snadné středně obtížné obtížné celkem

FAST

FSI

FEI

celkově

8 63 29 100

6 57 37 100

17 65 18 100

10 62 28 100

I zde je patrné nakupení odpovědí ke středu škály. Přesné porovnání s našimi daty znemožňuje disproporce ve škálách, i tak se ale zdá, že absolventi z let 1999 - 2002 jsou sebevědomější, než byli před čtyřmi lety jejich starší kolegové.

36

3. 4. 4 Současné příjmy Průměrný hrubý plat respondentů v našem vzorku činil v době výzkumu 19.980,- Kč. Modálním platem přitom bylo 15.000,- Kč.25 Kromě toho ještě 13 % (n = 354) aktuálně pracujících respondentů (n = 2723) uvedlo také své vedlejší příjmy. Výška hlavního i vedlejšího příjmu variovala podle vystudované fakulty. Vedlejší příjem se sice týká jen malé části absolventů, na druhé straně je ovšem poměrně vysoký. Pro ty, kteří vedlejší příjem uvedli, je jeho průměrná výše 6.328,- Kč a nejčastěji udávaná hodnota 5.000,- Kč. Velikost průměrného současného platu podle fakult - průměr = 100% (n = 2675) 160% 140%

137% 123%

120%

109% 100%

100%

97%

90% 82%

82% 73%

80% 60% 40% 20% 0%

fakulta FIT FP FEKT průměr FSI FAST FA FCH FAVU

27382,-

24483,-

21757,-

19980,-

19350,-

17969,-

16396,-

16341,-

14654,-

FIT

FP

FEKT

průměr

FSI

FAST

FA

FCH

FAVU

průměrný současný plat (n = 2675) 2.7382,00 2.4483,00 21.757,00 19.980,00 19.350,00 17.969,00 16.396,00 16.341,00 14.654,00

relativní velikost platu vztažená k průměru 137 % 123 % 109 % 100 % 97 % 90 % 82 % 82 % 73 %

25

průměrný vedlejší příjem (n = 354) 13.727,00 (n = 11) 6.364,00 (n = 39) 4.863,00 (n = 73) 6.328,00 5.741,00 (n = 58) 5.850,00 (n = 114) 7.650,00 (n = 20) 8.667,00 (n = 9) 27.000,00 (n = 3)

Otázka na aktuální plat měla rovněž velmi vysokou návratnost. Vyloučíme-li respondenty, kteří aktuálně nepracují (n = 777), pak na tuto otázku odpovědělo 98 % (n = 2675) dotázaných. Ani zde se tedy nepotvrdily obavy z neochoty respondentů uvádět výšku svých příjmů. Citovaný výzkum z Masarykovy univerzity měl u obdobné otázky téměř totožnou návratnost - zhruba 97 % (Sirovátka, Nekuda 2002 : 31).

37

Opět se zde projevuje silná pozice absolventů Fakulty informačních technologií, Fakulty podnikatelské a Fakulty elektrotechnické, jejichž absolventi dosahují průměrných platů převyšujících dvacet tisíc korun. Stejně jako u nástupního platu je výška současného platu rozdílná pro muže (20.792,- Kč) a pro ženy (17.066,- Kč). Tento rozdíl je opět statisticky významný (p = 0,00). Rozdíly mezi platy mužů a žen můžeme rozložit i podle fakult. fakulta

muži

ženy

rozdíl

relativní rozdíl FP 30.563,- 19.641,- 10.922,36 % FCH 18.922,- 14.676,- 4.246,22 % průměr 20.792,- 17.066,- 3.726,18 % FAST 18.690,- 15.558,- 3.132,17 % FEKT 21.815,- 19.000,- 2.815,13 % FSI 19.598,- 17.149,- 2.449,12 % FA 17.239,- 15.533,- 1.706,10 % FAVU 15.000,- 14.438,- 562,4% FIT 27.382,Jak je patrné z tabulky, v průběhu kariéry se generové platové rozdíly - přítomné už na jejím počátku - nadále reprodukují. Zatímco průměrný rozdíl mezi platy mužů a žen v rámci celého VUT zůstává stejný, při bližším pohledu na rozložení podle fakult nalezneme významné rozdíly. Plat žen v % platu mužů - plat mužů = 100% 120%

96%

100% 89% 80%

78%

78%

82%82%

83%83%

průměr

FAST

87%

96% 88%86%

90% 84%

FSI

FA

84%

64% 60%

40%

20%

0% FP

FCH

podhodnocení žen - současný plat

FEKT

podhodnocení žen - nástupní plat

38

FAVU

Zatímco architektky či výtvarnice se platům svých mužských kolegů v průběhu let přibližují, rozdíly v platech absolventek a absolventů FP, FEKT a FCH se stále stupňují. Extrémní je v této tendenci Fakulta podnikatelská. Její absolventky vykazují více než o třetinu nižší plat než jejich mužští kolegové. Tato disproporce je patrně dána tím, že část absolventů FP směřuje na vysoké manažerské posty, které jsou tradičně přístupnější pro muže. Výška platu pozitivně ovlivňuje spokojenost se stávajícím zaměstnáním (r = 0,28 na hladině významnosti 0,00). Do určité míry také platí vztah mezi výškou platu a sebejistotou ve vztahu k hledání nového místa (r = 0,2 na hladině významnosti 0,00).

39

3. 4. 5 Platová dynamika Z následující srovnávacího grafu průměrných aktuálních a nástupních platů vyplývá, že si polepšili absolventi FP, kteří během své kariéry předstihli absolventy FEKT. Jinak zůstává pořadí výšky platů nezměněno. Zajímavé je srovnání výšky platů FIT s absolventy Fakulty informatiky MU z let 1997 - 2000, kteří uvedli průměrný hrubý výdělek 31.458,- Kč tedy zhruba o 4.000,- Kč vyšší (Sirovátka, Nekuda 2002 : 31). To může být způsobeno celkovým útlumem investic v tomto oboru v posledních letech, ale především tím, že absolventi FIT nemají dosud delší praxi. Jedná se totiž o vůbec první a dosud jediný absolventský ročník této nové fakulty.26 Údaj pro FP můžeme opět porovnat s platem absolventů Ekonomicko-správní fakulty MU. Tam udali respondenti průměrný plat 24.055,- Kč, což je téměř shodný údaj - absolventi FP berou asi o 400,- Kč víc. Co se týče celkového průměrného platu, jsou na tom ovšem opět lépe absolventi VUT. U absolventů Masarykovy univerzity činí průměrný plat 15.060,- Kč a je tedy o celých 4.920,- (25 %) nižší (Sirovátka, Nekuda 2002 : 31). To pravděpodobně souvisí také s vysokým podílem mužů mezi absolventy VUT (zhruba 80 %) a výraznou orientací absolventů na komerční sféru (84 % aktuálně pracujících jich působí v privátní sféře). Opět nesmíme při interpretaci srovnání zapomenout na dvouletý časový rozdíl mezi oběma výzkumy a tedy na možný nominální růst mezd v určitých oborech. Nástupní a aktuální platy absolventů podle vystudované fakulty 30000

27382 24483

25000

21757 19350

20000

17969 16556 14288

15000

16396

15343

16341 14654

13530 12119

11263

10881

10080

10000

5000

0 FIT

FP

hrubý současný plat

FEKT

FSI

FAST

FA

FCH

FAVU

hrubý nástupní plat

Platy absolventů se zvyšující se praxí jednoznačně rostou, modelově se dá u našeho vzorku očekávat růst o 197,- Kč za měsíc. V reálu se však samozřejmě platy nezvyšují po měsících,

26

FIT vznikla teprve na počátku roku 2002, kdežto Fakulta informatiky Masarykovy univerzity existuje již od roku 1994.

40

ale skokově po delších časových obdobích. V průměru jsou současné platy sledovaných absolventů o 6.571,- Kč vyšší než jejich nástupní platy. 3. 4. 6 „Index uplatnění“ Pro komplexnější uchopení kvality uplatnění absolventů jsme vytvořili z vybraných proměnných „index uplatnění“, který měří některé její subjektivní a objektivní charakteristiky. Je zkonstruován jako sumační index ze čtyř dotazníkových položek (č. 10, 11, 13, 25). Subjektivní charakteristiky v něm zastupují otázky na spokojenost se stávajícím místem a zhodnocení vlastní atraktivity pro zaměstnavatele (položka na snadnost či obtížnost nalezení nového místa). Objektivní charakteristiky představuje výška platu a míra využívání získané kvalifikace. Účelem indexu uplatnění je změřit, jak komfortně jsou absolventi VUT „usazeni“ na pracovním trhu. Skupinu respondentů s vůbec nejvyšším „indexem uplatnění“ (hodnota 13 na třináctibodové kardinální škále) tvoří pouhých 1,3 % z výběrového souboru (n 47), z toho je 89 % mužů. Rozložení průměrných hodnot „indexu uplatnění“ můžeme sledovat podle fakult. Index uplatnění 12 10,2 10

9,3

9

8,7

8,6

8,2

8,2 7,6

8

6

4

2

0 FIT

FEKT

FP

FIS

FAST

fakulta index uplatnění FIT 10,2 FEKT 9,3 FP 9,0 FIS 8,7 FAST 8,6 FA 8,2 FCH 8,2 FAVU 7,6

41

FA

FCH

FAVU

Z grafu je zřejmé, že se rozložení indexů mezi fakultami do značné míry blíží rozložení platů, přesto jej však zcela nekopíruje. Například Podnikatelská fakulta se zde odsouvá z druhého na třetí místo žebříčku. Výše indexu uplatnění je ovlivněna pohlavím (u mužů nabývá průměrné hodnoty 9, u žen průměrné hodnoty 8). Tento rozdíl je statisticky významný (p = 0,00).

42

3. 5

Vysokoškolská příprava ve vztahu k praxi

Tento oddíl mapuje důležitou otázku, do jaké míry odpovídá příprava na VUT požadavkům praktického profesního života, do nějž studenti po absolutoriu vstupují. 3. 5. 1 Deficitní oblasti

Pociťované deficitní oblasti při nástupu do praxe 80 70 60 50 40 30 20 10 0 teoretické znalosti

FA

praktické dovednosti

FEKT

technický software

FCH

manažerské dovednosti

FIT

FP

řešení problémů

prosazování komunikační na trhu práce dovednosti

FAST

FSI

FAVU

jazykové dovednosti

celkově

Prostřednictvím sady položek jsou indikovány oblasti, které absolventi při vstupu do prvního zaměstnání pociťovali jako deficitní. Následující tabulka uvádí procentuální podíl respondentů, kterým v jednotlivých oblastech nestačily při nástupu do praxe znalosti či dovednosti získané ve škole. deficitní oblasti při nástupu do praxe (%) teoretické znalosti praktické dovednosti technický software manažerské dovednosti řešení problémů prosazování na trhu práce komunikační dovednosti jazykové dovednosti

FA

FEKT

FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově

21,4 47,1 25,2 57,4 20,6 56,3

13,0 37,6 10,2 65,9 21,9 41,4

22,9 30,0 11,4 55,8 21,4 47,9

5,1 30,5 5,1 66,1 13,6 39,7

18,1 48,1 18,0 52,8 25,0 42,3

10,3 10,3 27,6 55,6 17,2 58,6

16,9 46,5 14,5 54,5 24,1 41,6

26,2 46,1

36,2 58,8

26,4 61,7

35,6 24,0 27,8 32,2 27,1 44,7 48,0 66,8

17,9 50,0

30,0 55,2

43

14,1 46,3 16,2 41,3 21,8 35,9

18,0 55,9 12,8 54,9 29,1 41,2

Absolventi bezprostředně po nástupu do praxe nejpalčivěji pociťují nedostatečnou jazykovou vybavenost a také nedostatek manažerských dovedností. Dalšími výrazně deficitními oblastmi jsou praktické odborné dovednosti a znalosti jak se prosazovat na trhu práce. Naopak jako nejméně problematické jsou vnímány odborné teoretické znalosti a ovládání technického softwaru. Deficitní oblasti při nástupu do praxe - výzkum z roku 1999 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 v technické oblasti FAST

humanitní

jazykové

FSI

FEI

ekonomické a právní

manažerské

práce s PC

praktické

jiné

celkově

Z grafu a tabulky vidíme výrazné rozdíly v rozložení deficitních oblastí po fakultách. Například absolventi FAST vykazují pětinásobně vyšší deficit v oblasti praktických odborných dovedností než absolventi FAVU. Logice v rozložení těchto rozdílů se budeme věnovat níže. Uvedené výsledky lze porovnávat s podobnou otázkou z výzkumu z roku 1999. znalosti/dovednosti chybějící při nástupu do praxe (výzkum z r. 1999) – poměrné rozložení v % v technické oblasti humanitní jazykové ekonomické a právní manažerské práce s PC praktické jiné

FAST FSI FEI celkově 5 2 17 25 15 20 13 3

7 7 46 9 7 12 6 5

7 0 31 21 20 8 9 5

6 3 27 20 14 16 10 4

Také v roce 1999 udávali respondenti jako nejproblematičtější oblast jazyky. Výrazně dále postrádali ekonomické a právní znalosti. Zatímco dnes necítí v oblasti ovládání PC velké nedostatky, pro absolventy z let 1995 - 1998 představovaly počítače větší deficit než praktické odborné dovednosti.

44

3. 5. 2 Celková míra deficitu Vzhledem k tomu, že se respondenti ke každé z oblastí vyjadřovali na škále 1 (vědomosti a znalosti mi při nástupu do praxe rozhodně stačily) až 4 (rozhodně nestačily), bylo u jednotlivých oblastí možné vyjádřit průměrnou „hodnotu deficitu“. Následující tabulka uvádí průměrné hodnoty u jednotlivých položek počítané na celém vzorku respondentů. Vyšší čísla indikují vyšší míru deficitu v dané oblasti. Celková míra deficitních oblastí podle velikosti 3 2,62

2,6 2,46

2,5

2,35 2,17

2,06

2

1,96 1,73

1,5

1

0,5

0 jazykové dovednosti

manažerské dovednosti

praktické dovednosti

prosazování komunikační na trhu práce dovednosti

řešení problémů

teoretické znalosti

technický software

oblast hodnota deficitu jazykové dovednosti 2,62 manažerské dovednosti 2,60 praktické dovednosti 2,46 prosazování na trhu práce 2,35 komunikační dovednosti 2,17 řešení problémů 2,06 teoretické znalosti 1,96 technický software 1,73 Tato tabulka zpřehledňuje celkové výsledky získané na základě procentuálního rozložení (viz výše). Po spočtení sumačního indexu z výše uvedených položek podle fakult vidíme rozdílné míry celkového deficitu (ve všech uvedených oblastech dohromady) pociťovaného při nástupu do praxe absolventy jednotlivých fakult.

45

Celková míra indexu deficitu podle fakult 19

18,5

18,5

18,4 18

18

18

17,9 17,5

17,5

17

17

16,8

16,5

16

15,5 FA

FSI

FCH

FAST

FEKT

FAVU

FP

FIT

fakulta index deficitu FA 18,5 FSI 18,4 FCH 18,0 FAST 18,0 FEKT 17,9 FAVU 17,5 FP 17,0 FIT 16,8 Nejadekvátněji na požadavky praxe odpovídá Fakulta informačních technologií a Fakulta podnikatelská, naopak nejobtížněji se při nástupu do praxe celkově adaptují absolventi Fakulty architektury a Fakulty strojního inženýrství. Celková míra deficitu je v průměru nižší u studentů, kteří byli již během studia v kontaktu s budoucím zaměstnavatelem (17,7), než u studentů, kteří s budoucím zaměstnavatelem v kontaktu nebyli (18,1). Tento rozdíl je statisticky významný (p = 0,00). Studenti kontaktovaní na zaměstnavatele pravděpodobně získají lepší vhled do jejich požadavků a mohou jim svůj profesionální profil přizpůsobovat již během studia.

46

3. 5. 3 Faktory deficitních oblastí Prostřednictvím použité faktorové analýzy jsme v rámci daných položek identifikovali tři faktorové shluky (skupiny proměnných, jejichž rozložení spolu souvisí), jak ukazuje následující tabulka. proměnná teoretické znalosti praktické dovednosti technický software manažerské dovednosti řešení problémů prosazování na trhu práce komunikační dovednosti jazykové dovednosti

faktor 1 0,072548 0,128424 0,036449 0,717970 0,672220 0,676481 0,739884 0,072535

faktor 2 0,778739 0,758466 0,557183 0,557183 0,148708 0,048396 -0,039520 -0,008135

faktor 3 0,030338 -0,123088 0,324484 0,013851 -0,156612 0,133872 0,229938 0,91818065

Faktor 1 lze nazvat „interpersonální“, vztahuje se ke komunikaci a vyjednávání na pracovišti. Faktor 2 můžeme označit jako „profesionální“, zahrnuje odborné dovednosti a znalosti včetně zvládání softwaru. Faktor 3 je téměř čistě tvořen jedinou položkou, jde tedy o faktor „jazykový“.27 Takto jsme identifikovali tři moduly vysokoškolské přípravy, které jsou v různé míře pociťovány jako deficitní. V tabulce uvádíme vážený index deficitu těchto faktorů (vyšší číslo indikuje vyšší deficit). faktor jazykový interpersonální profesionální

vážený index deficitu 2,6 2,3 2,0

Opět vidíme největší deficit v oblasti jazykové. Naopak nejlépe připraveni jsou studenti na to, aby obstáli jako profesionálové disponující odbornými znalostmi a dovednostmi. Míra vybavenosti či nevybavenosti v jednotlivých faktorech se liší podle fakult.

27

Výsledky faktorové analýzy můžeme v tomto případě nejlépe interpretovat tak, že existuje skupina studentů, která pociťuje deficit především v interpersonální oblasti, druhá skupina, která se cítí slabá v oblasti profesionální a třetí skupina, která cítí deficit jazykový.

47

Index deficitu v jednotlivých faktorech - mezifakultní srovnání 3,5 2,9

3 2,5

2,7 2,4 2,2

2,3

2,4

2,3 1,9

2

2,7 2,4

2,3 2,1

2

2,1

2,3

2,3 2,1

2

2,6

2,5 2,3 2,1 1,9

1,8

1,5 1 0,5 0 FA

FEKT

faktor interpersonální

fakulta FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU

FCH

FIT

FP

faktor profesionální

index deficitu – faktor interpersonální 2,4 2,4 2,3 2,3 2,1 2,3 2,3 2,3

FAST

FSI

FAVU

faktor jazykový

index deficitu – faktor profesionální 2,2 1,9 2,0 1,8 2,0 2,1 2,1 1,9

index deficitu – faktor jazykový 2,3 2,7 2,7 2,1 2,4 2,5 2,9 2,6

Vidíme poměrně vyrovnané hodnoty u interpersonálního faktoru. Jeho nejnižší hodnota je u Fakulty podnikatelské, která v tomto směru vybavuje své studenty lépe. Více kolísají hodnoty u faktoru profesionálního. Nejméně připraveni pro praxi po odborné stránce si připadali absolventi Fakulty architektury, nejvíce sebejistí v tomto směru byli absolventi Fakulty informačních technologií a v těsném závěsu také absolventi Fakulty elektrotechniky a Fakulty výtvarných umění. Nejvíce rozvolněná je v rámci VUT zřejmě úroveň výuky cizích jazyků. Nejlépe jazykově vybaveni byli absolventi FIT, nejhůře - a s opravdu velkým odstupem za informatiky - na tom byli absolventi FSI. Výsledky analýzy podle faktorů jsou v mnoha ohledech zajímavé. Vidíme, že zatímco svůj hlavní úkol - profesionální technickou přípravu - plní VUT velmi dobře, jazyky zůstávají stále slabým místem. Překvapivý je však také silně pociťovaný deficit v oblasti interpersonální. Tato oblast je na VUT pravděpodobně podceňována. Absolventi FIT a FA cítí interpersonální oblast jako vůbec nejslabší složku své vysokoškolské přípravy.

48

3. 6

Perspektivy dalšího vzdělávání

Cílem této části je popsat, do jaké míry pociťují absolventi potřebu dalšího vzdělávání - v rámci doktorského nebo celoživotního vzdělávacího programu na VUT. Indikovány jsou dále oblasti, ve kterých absolventi pociťují momentální kvalifikační deficit. 3. 6. 1 Zájem o další vzdělávání na VUT Absolventi VUT vyjadřují potřebu dále se vzdělávat. Téměř tři čtvrtiny z nich uvedly, že by v budoucnu využili možnosti dalšího vzdělávání na VUT.

Potencionální poptávka po dalším vzdělávání na VUT (n = 3457)

ne 29%

ano 71%

další vzdělání n % ano 2459 71,1 ne 998 28,9 celkem 3457 100

49

3. 6. 2 Zájem o doktorské studium Poměrně velký zájem je také o nejnáročnější formu postgraduálního studia - doktorské studium. Absolventi a doktorské studium na VUT (n = 3441)

jsem již absolvoval 1%

studuji 12% mám vážný zájem 18%

nemám zájem 69%

doktorské studium n % jsem již absolvoval 28 0,8 studuji 423 12,3 mám vážný zájem 621 18,0 nemám zájem 2369 68,9 celkem 3441 100 Výsledky u obou z těchto otázek naznačují kromě tendence dále si zvyšovat kvalifikaci také ochotu absolventů vracet se na půdu VUT, tedy dobrý vztah k jejich alma mater.

50

3. 6. 3 Stávající kvalifikační deficity Co se týče oblastí, které absolventi ve svém praktickém profesním životě pociťují momentálně jako nejproblematičtější, je jejich rozložení zřejmé z následujícího grafu.

Aktuálně pociťované kvalifikační deficity 3

2,7

2,5 2 1,5

1,9 1,3 1,1

1

0,8

0,7

0,7 0,5

0,5

0,2

0,1

0

oblast průměrná hodnota jazykové dovednosti 2,7 praktické dovednosti 1,9 komunikační dovednosti 1,3 manažerské dovednosti 1,1 prosazování na trhu práce 0,8 teoretické znalosti 0,7 řešení problémů 0,7 technický software 0,5 humanitní obory 0,2 jiné 0,1 Z tabulky je patrné, že často i po několika letech praxe je problém s jazyky stále aktuální. Naopak poněkud ustupuje deficitní vnímání vlastních manažerských dovedností. Pravděpodobně se tyto dovednosti nejlépe formují během reálného profesního života. Trochu zarážející je přetrvávající nedostatečnost ve vztahu k praktickým odborným dovednostem. Naléhavost si také dále drží „interpersonální“ položky (vedle manažerských dovedností především dovednosti komunikační). Tato tabulka naznačuje, kterými směry se absolventi VUT pravděpodobně budou snažit vést své další vzdělávání.

51

Zajímavé je, že faktorová analýza neidentifikovala u těchto položek žádné výrazné faktorové shluky. Ukazuje se tedy, že zatímco nástupní deficit čerstvých absolventů VUT má jistou logiku vyplývající z toho, jak studium pokrývá či nepokrývá jednotlivé sféry budoucího profesního života, deficit absolventů po několika letech praxe již tuto logiku postrádá. Z toho lze usuzovat na to, že se absolventi v průběhu let od ukončení studia se svými nástupními deficity vyrovnávali individuálně. Profesní život je přirozeně v tomto smyslu pestřejší než studijní příprava na něj. Výše zmiňovaná ochota dále se vzdělávat navíc naznačuje, že jde pravděpodobně o aktivní a pozitivně orientované vyrovnávání se s pociťovanými deficity.

3. 7

Shrnutí nejdůležitějších výsledků

Výzkum uplatnění absolventů VUT z let 1999 - 2002 byl realizován formou dotazníkového šetření. Do šetření se zapojilo celkem 3500 absolventů ze všech osmi fakult VUT. Výsledná návratnost činila 60,2 % ze všech rozeslaných dotazníků. Můžeme konstatovat, že s ohledem na použitou techniku se podařilo docílit velmi dobré návratnosti a tím také poměrně dobré reprezentativnosti výzkumu. Tři čtvrtiny dotázaných absolventů jsou aktivně zapojeny na pracovním trhu. Většinou (64,9 %) se přitom jedná o zaměstnanecký poměr. Procento podnikatelů je oproti zaměstnancům na všech fakultách s výjimkou FA a FAVU řádově nižší. Aktuálně nezaměstnaných je v našem vzorku pouze 2,5 %. Drtivá většina absolventů VUT (84 %) pracuje v privátní sféře. Typickým zaměstnavatelem je česká soukromá firma (47,4 %). Necelá polovina - 46 % - pracujících absolventů působí v průmyslu, téměř třetina v sektoru služeb. Průměrná doba celkové nezaměstnanosti všech absolventů VUT je 2 měsíce, u aktuálně nezaměstnaných 6,2 měsíce. Tato čísla spolu s nízkým podílem aktuálně nezaměstnaných ve vzorku dokumentují, že absolventi VUT nemají vážné problémy s nezaměstnaností. 95 % absolventů nalezne své první pracovní místo do šesti měsíců po absolutoriu. Hledání prvního zaměstnání tedy není pro většinu absolventů VUT zvlášť obtížný proces (ostatně téměř polovina z nich má místo zajištěno předem). Doba hledání je významně kratší pro ty, kteří již během studií kvalifikovaně pracovali nebo byli v kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem. Průměrný hrubý nástupní plat činí 13.409,- Kč. V tomto ohledu však existují značné rozdíly mezi fakultami. Nejlépe placení jsou absolventi FIT (16.556,- Kč), nejhůře absolventi FAVU (10.080,- Kč). Významné rozdíly existují také mezi pohlavími - absolventky ženy mají nástupní plat asi o jednu pětinu nižší než absolventi muži. Průměrný stávající příjem respondentů (po jednom až čtyřech letech praxe) činí 19.980,- Kč. Reprodukuje se diferenciace podle fakult (FIT 27.382,- Kč; FAVU 146.54,- Kč). Přetrvává také v průměru o pětinu nižší plat pro ženy (avšak zatímco absolventky architektury se svým mužským kolegům platově přibližují, u absolventů FP platový rozdíl mezi pohlavími narůstá). Velká většina absolventů - 84 % - nachází uplatnění v rámci vystudovaného oboru. Část z nich však na místě, které nevyžaduje vysokoškolskou kvalifikaci. Téměř tři čtvrtiny pracujících respondentů (72%) zastávají místo přesně odpovídající své kvalifikaci 52

- vysokoškolské místo v oboru. Vysokoškolskou kvalifikaci bez ohledu na obor uplatňuje 83,8 % absolventů. Případů, kdy jdou absolventi pod svoji kvalifikaci a zároveň mimo obor je velmi málo. Pracující absolventi vykazují obecně vysokou spokojenost se stávajícím místem (pouze 11,8 % z nich lze považovat za nespokojené). Případné hledání nového místa se zdá polovině z nich jako snadná záležitost, druhá polovina naopak míní, že by to bylo obtížné. Při vytvoření komplexního ukazatele měřícího kvalitu uplatnění na trhu práce v několika parametrech současně (využívání kvalifikace, výška platu, spokojenost se zaměstnáním, pociťovaná obtížnost hledání nového místa) se jako výrazně nejlépe etablovaní na trhu práce ukazují absolventi FIT, nejhůře z tohoto srovnání vycházejí absolventi FAVU. Bezprostředně po nástupu do praxe pociťují absolventi VUT nejpalčivěji nedostatečnou jazykovou vybavenost a také nedostatek manažerských dovedností. Dalšími výrazně deficitními oblastmi jsou praktické odborné dovednosti a znalosti, jak se prosazovat na trhu práce. Naopak jako nejméně problematické jsou vnímány odborné teoretické znalosti a ovládání technického softwaru. Celkově se nejadekvátněji vybaveni do praxe cítí absolventi FIT, největší nedostatky ve své přípravě vnímají při vstupu na trh práce absolventi FA a FSI. Většina absolventů (71,1 %) jeví zájem o další vzdělávání na VUT. Téměř třetina (31,1 %) dokonce studuje, nebo má zájem studovat v doktorském programu. Zlepšovat by se absolventi po několika letech praxe potřebovali především v cizích jazycích, dále v praktických odborných dovednostech a v dovednostech komunikačních. Ochota znovu se účastnit nějaké formy vzdělávání na půdě VUT nepochybně znamená také dobrý vztah absolventů k jejich alma mater.

53

4.

ZÁVĚR

Provedené rozsáhlé dotazníkové šetření můžeme považovat za velmi úspěšné. Položilo solidní základ pro pravidelný longitudinální výzkum absolventů, který umožní srovnávat jejich uplatnění v čase. Díky tomu shromážděná data, která sama o sobě rychle zastarávají, časem znovu nabudou na významu. Výsledky průzkumu uplatnění absolventů VUT v praxi jsou pro druhou největší technickou univerzitu v zemi (i přes některé drobné rezervy ve vzdělávacích obsazích) lichotivé a to i ve srovnání s Masarykovou univerzitou - největší brněnskou vysokou školou. Můžeme jen potvrdit slova rektora VUT Prof. Jana Vrbky, který o své škole deníku MF DNES nedávno řekl: „Jsme školou flexibilní, reagující na zájem mladé generace i potřeby společnosti.“ Zdá se, že VUT je skutečně školou, které se daří své studenty velmi dobře připravovat pro uplatnění v praxi a že osud jejích absolventů jí není zdaleka lhostejný. Doufáme, že náš výzkum absolventů brněnské techniky toho byl dostatečným dokladem.

54

LITERATURA SIROVÁTKA, Tomáš; NEKUDA, Jaroslav. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 1997 - 2000 v praxi. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. 76 s. Závěrečná zpráva grantu FRVŠ čj. 619/2001. ISBN 80-210-2828-9. webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: http://www.mpsv.cz/scripts/nezamestanost/souhrn.asp?lg=1&year=2002 webové stránky Národního ústavu odborného vzdělávání: http://www.nuov.cz/casopisy/absolventi/uspesni_text.rtf http://www.nuov.cz/ov_trh_prace/material5.htm zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách

55

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek FA - Fakulta architektury FAST - Fakulta stavební FAVU - Fakulta výtvarných umění FEKT - Fakulta elektroniky a komunikačních technologií FCH - Fakulta chemická FIT - Fakulta informačních technologií FP - Fakulta podnikatelská FSI - Fakulta strojního inženýrství n - počet případů - liší se podle toho, kolik respondentů odpovědělo na danou otázku p - hladina významnosti - v sociálních vědách se za průkaznou považuje již hladina významnosti 0,05. r - korelační koeficient - v sociálních vědách se za významný považuje již korelační koeficient mezi 0,2 - 0,3. VUT - Vysoké učení technické v Brně

56

Příloha č. 2: Dotazník

Poznámka k vyplňování dotazníku: Odpovědi na otázky jednoduše vyznačte křížkem do volných políček v tabulce nebo je doplňte do vyznačených řádků. Pokud není uvedeno jinak, volte prosím jen jednu odpověď. 1.

Jaká je Vaše současná situace (můžete označit více možností): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

jsem zaměstnán(a) v pracovním poměru mám více než jeden zaměstnanecký poměr soukromě podnikám jsem nezaměstnaný(á) jsem na rodičovské dovolené jsem ve výkonu základní nebo náhradní vojenské služby dále si zvyšuji svoji kvalifikaci (denní forma studia další VŠ, interní doktorské studium) 8. jiná možnost, uveďte ………………………………………………………….…….

2.

Spočtěte celkovou dobu v měsících, po kterou jste byl(a) od ukončení VŠ nezaměstnaný(á) (nezaměstnaným rozumíme osobu, která nemá placené zaměstnání a o jeho získání usiluje).

....................……………………………………………………………………….

Pokud nemáte dosud žádnou pracovní zkušenost, přejděte, prosím, k otázce 23. 3.

Jak dlouho Vám po ukončení studia trvalo najít si první zaměstnání? 1. 2. 3. 4. 5.

4.

místo jsem měl zajištěné ještě před ukončením místo jsem získal do 3 měsíců místo jsem získal do 6 měsíců místo jsem získal do 1 roku místo jsem získal po více než 1 roce

Jakým způsobem jste své první zaměstnání získal(a)? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

reagoval(a) jsem na inzerát osobně jsem učinil(a) nabídku vytipovaným firmám pomohli mi rodiče nebo známí využil(a) jsem nabídky Úřadu práce využil(a) jsem nabídky personálních agentur dostal(a) jsem nabídku přímo od zaměstnavatele jinak, jak ......................……………………………………………..

5. Jak vysoký byl Váš hrubý měsíční nástupní plat - zaokrouhleno na celé tisíce? (včetně pohyblivé složky a započtení poměrné části 13. popřípadě 14. platu, bez přídavků na děti a dalších státních příspěvků.) ....................……………………………………………………………………..

6.

Pracoval(a) jste kvalifikovaně v oboru již během studia na VŠ? 1. ano, byl jsem stabilně zaměstnán(a) 2. ano, občas jsem si přivydělával(a) 3. ne

7. Byl(a) jste již během studia na VŠ v nějakém kontaktu se svým budoucím zaměstnavatelem (zadání diplomové práce, poskytnutí stipendia a pod.)? 1. ano 2. ne

Pokud aktuálně nepracujete, přejděte, prosím, k otázce 15. 8.

Kde momentálně pracujete? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

9.

ve státní nebo veřejné organizaci nebo instituci v české soukromé firmě v české firmě se zahraniční kapitálovou účastí v zahraniční či nadnárodní firmě soukromě podnikám, ale nikoho nezaměstnávám soukromě podnikám, zaměstnávám další lidi v nevládní organizaci jiné ..............................……………………………………………

V jakém sektoru hospodářství pracujete? 1. průmysl 2. výzkum a vývoj 3. komerční služby (peněžnictví, bankovnictví, doprava, telekomunikace, účetnictví, reklama, obchod, …) 4. státní služby (státní a veřejná správa, sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství, doprava, obrana, bezpečnost, …) 5. zemědělství 6. jiný ………………………………………………………….

10. Jaké vzdělání Vaše místo vyžaduje? 1. 2. 3. 4. 5.

vysokoškolské vzdělání v oboru, který jsem vystudoval(a) vysokoškolské vzdělání mimo obor středoškolské vzdělání v oboru středoškolské vzdělání mimo obor nižší než středoškolské vzdělání

11. Jak vysoký je Váš stávající hrubý měsíční plat - zaokrouhleno na celé tisíce? (včetně pohyblivé složky a započtení poměrné části 13. popřípadě 14. platu, bez přídavků na děti a dalších státních příspěvků.) ....................…………………………………………………………………….. 12. Jak vysoký je Váš průměrný hrubý měsíční příjem z vedlejší pracovní činnosti? ....................……………………………………………………………………..

13. Jak jste celkově spokojen se svým zaměstnáním? 1. 2. 3. 4.

velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a)

14. Které znalosti a dovednosti Vám podle Vás v praktickém uplatnění nejvíce chybí? (máte 10 bodů na rozdělení mezi jednotlivé možnosti - do prázdných políček vepište podle důležitosti takový počet bodů, aby jejich suma byla 10.) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

odborné teoretické (teoretické znalosti praktikovaného oboru) odborné praktické (praktické dovednosti praktikovaného oboru) počítačové (zvládání technického softwaru) manažerské (organizace času, řízení lidí, ...) řešení problémů (schopnost efektivně analyzovat a řešit nové problémy) prosazování se na trhu práce (získávání místa, kariérový postup, možnosti podnikání...) komunikační (umění prezentace, jednání s lidmi, sebeprosazování, ...) jazykové (dostatečné pasivní a aktivní zvládnutí potřebného jazyka) hlubší znalosti humanitních oborů (filozofie, psychologie, etika, ...) jiné (uveďte prosím jaké) .......................................................................……………………………………………

Pokuste se prosím v dalších otázkách zhodnotit Vaši situaci při nástupu do praxe: 1 rozhodně ano

2 spíše ano

3 spíše ne

4 rozhodně ne

15. Stačily Vám tehdy Vaše odborné teoretické znalosti? 16. Stačily Vám tehdy Vaše odborné praktické dovednosti? 17. Stačila Vám tehdy Vaše znalost ovládání technického softwaru? 18. Stačily Vám tehdy Vaše manažerské dovednosti? 19. Stačila Vám tehdy Vaše schopnost řešit nové problémy? 20. Stačily Vám tehdy Vaše znalosti jak se prosadit na trhu práce? 21. Stačily Vám tehdy Vaše komunikační dovednosti? 22. Stačily Vám tehdy Vaše jazykové dovednosti? 23. Myslíte si, že byste v budoucnu využil(a) možnosti dalšího vzdělávání na VUT? (specializační a odborné kurzy a studia v programech celoživotního vzdělávání) 1. ano 2. ne 24. Měl(a) byste zájem si ještě zvyšovat po ukončení studia svou kvalifikaci v doktorské studiu na VUT? 1. 2. 3. 4.

doktorské studium na VUT jsem již absolvoval aktuálně absolvuji doktorské studium měl(a) bych vážný zájem o doktorské studium o doktorské studium na VUT nemám zájem

25. Pokud byste se nyní rozhodl(a) hledat či změnit pracovní místo, bylo by to podle Vás: 1. 2. 3. 4.

velmi obtížné spíše obtížné spíše snadné velmi snadné

26. Jakou fakultu VUT jste vystudoval(a)? 1. Fakultu architektury 2. Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií (dříve Fakulta elektrotechniky a informatiky) 3. Fakultu chemickou 4. Fakultu informačních technologií 5. Fakultu podnikatelskou 6. Fakultu stavební 7. Fakultu strojního inženýrství 8. Fakultu výtvarných umění 27. Studium jste ukončil(a): 1. bakalářským stupněm 2. magisterským stupněm 28. Ve kterém roce jste promoval(a)?…………………………………………………………………………… 29. Uveďte prosím název kraje, ve kterém pracujete: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královehradecký Liberecký Olomoucký Pardubický

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Moravskoslezský Jihočeský Pražský

30. Jste 1. muž 2. žena

Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku

Průzkum uplatnění absolventů VUT v praxi pro rok ukončení studia 1999 - 2002 Mgr. Klára Šeďová, Bc. Viktor Šeďa Vysoké učení technické v Brně Centrum vzdělávání a poradenství Antonínská 548/1, 601 90 Brno Telefon: 54114 5110; Telefax: 54114 5109 E-mail: [email protected] http://www.cvp.vutbr.cz ISBN 80-214-2416-8 Brno, květen 2003