ANALÝZA DOPADŮ ZMĚN ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Z LET 2007 A 2008

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

ANALÝZA DOPADŮ ZMĚN ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Z LET 2007 A 2008 Analysis of changes in sickness insurance law from years 2007 and 2008 Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Robert JAHODA, Ph.D.

Bc. Miluše VLASÁKOVÁ

Brno, 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Studijní směr:

V L A S Á K O V Á Miluše, Bc. Veřejná ekonomika a správa Veřejná ekonomika

Název tématu:

ANALÝZA DOPADŮ ZMĚN ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Z LET 2007 A 2008 Analysis of changes in sickness insurance law from years 2007 and 2008

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění řeší komplexně problematiku nemocenského pojištění. Ve své době přinesl řadu změn nejen ve výši vyplacených dávek, ale i ve způsobu výplaty. Tento zákon byl v letech 2007 a 2008 upravován, do jeho výkladu zasáhl svým rozhodnutím téţ Ústavní soud ČR. Změny se dotkly všech zúčastněných aktérů, tedy zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných i veřejných rozpočtů. Cíl práce: Cílem práce je zhodnotit dopad změn z let 2007 a 2008 zákona o nemocenském pojištění na vybrané účastníky. Postup práce a pouţité metody: 1. Popsat legislativní vývoj zákona o nemocenském pojištění. 2. Pomocí modelových výpočtů zhodnotit dopad na vybrané účastníky. 3. Analyzovat a zhodnotit dopady nového zákona na příkladu konkrétního podniku s min. 100 zaměstnanci. 4. Syntéza informací a vyvození závěru.

Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů 60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance :při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě : 2009. Edited by Jaroslava Kodrová - Zdeněk Schmied. Olomouc : ANAG, 2009. 139 s. ISBN 9788072635009 Nemocenské pojištění v roce 2009. Edited by Tomáš Hejkal Magdalena Šváchová. 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2009. 184 s. ISBN 9788073100339 Nemocenské pojištění 2009 :zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhláška č. 481/2006 Sb., o náležitostech průkazu zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou dodržování režimu dočasně práce. Ostrava : Sagit, 2008. 96 s. ISBN 9788072087099 LEJSEK, Miroslav. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění. 2003. 45 listů. Zákon o nemocenském pojištění: od 1.1.2009 s komentářem a příklady. Edited by Marta Ţeníšková - Jan Přib. 2. vyd. Olomouc : Anag, 2008. 255 s. ISBN 9788072634880 Související webová stránka:

Vedoucí diplomové práce: Datum zadání diplomové práce:

Ing. Robert Jahoda, Ph.D. 6. 3. 2009

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 6. 3. 2009

………………………………………… děkan

Název diplomové práce: ANALÝZA DOPADŮ ZMĚN ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Z LET 2007 A 2008 Název práce v angličtině: 2007 and 2008

Analysis of changes in sickness insurance law from years

Katedra:

Veřejná ekonomie

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Robert Jahoda, Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Anotace Předmětem diplomové práce ,,Analýza dopadů změn zákona o nemocenském pojištění z let 2007 a 2008“ je analýza legislativního vývoje zákona o nemocenském pojištění v letech 2007-8, tvorba modelových výpočtů dávek nemocenského pojištění v těchto letech a porovnání těchto modelů se skutečným vývojem vykazování pracovních neschopností v konkrétním podniku. V poslední době jsou zřejmé sílící tlaky na šetření veřejných financí a nemocenské pojištění je právě jednou z takto dotčených oblastí. Annotation The subject of the diploma dissertation „ The analysis of impacts on amendments of the National Health Insurance Act from 2007 and 2008“ covers the analysis of the legislative course of the National Health Insurance Act in 2007-2008 and the elaboration of model computations of the health insurance benefits over this period and a comparison of these models to the real indication of incapacity for work in a particular enterprise. Recently there have been obvious intensifying pressures for investigation of public finance and health insurance is one of the thoroughly scrutinized area. Klíčová slova Sociální pojištění, nemocenské pojištění, systém nemocenského zabezpečení, nemocenské dávky, denní vyměřovací základ, trh práce, sociální zabezpečení. Keywords National insurance, disability insurance, sick benefit system, sicknes benefits, daily Assessment Base, labour market, social welfare.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza dopadů změn zákona o nemocenském pojištění z let 2007 a 2008 vypracovala samostatně pod vedením Ing. Roberta Jahody, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné obdobné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízená Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Moravanech dne 20. června 2010

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Robertovi Jahodovi, Ph.D. za důleţité rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................ 11 1

LEGISLATIVNÍ VÝVOJ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ ................ 13

1.1

Historický vývoj sociálního zabezpečení na území českých zemí ...........................13

1.2

Nový zákon o nemocenském pojištění a jeho uvádění v platnost ...........................14

1.2.1 Příprava nového zákona ..............................................................................................15 1.2.2 Průběh schvalování nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění .......16 1.2.3 Časový sled událostí uvádění nového zákona č. 187/2006 Sb. v platnost ..................17 1.2.4 Přehled hlavních změn v novém zákoně o nemocenském pojištění ...........................19 1.2.5 Časový sled událostí přinášejících změny ve schváleném zákoně č. 187/2006 Sb. a také v zákoně č. 54/1956 Sb. ................................................................................................22 1.2.6. Souhrn zavádění nového zákona o nemocenském pojištění ......................................25 1.3 2

Shrnutí zásadních změn zákona ................................................................................26 DOPAD ZMĚN ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ V LETECH 2007-

2008 NA VYBRANÉ ÚČASTNÍKY ............................................................................ 31 2.1

Trh práce a sociální zabezpečení ...............................................................................31

2.2

Modelové výpočty dopadu změn zákona na vybrané účastníky.............................33

2.2.1 Volba základních parametrů .......................................................................................33 2.2.2 Ilustrativní výpočtový postup pro zvolené případy pracovní neschopnosti ...............36 2.2.3 Zpracování grafů .........................................................................................................43 2.3

Rozbor modelových výpočtů ......................................................................................46

2.4

Vyslovení hypotéz na základě modelových výpočtů ................................................48

3

DOPAD NOVÉHO ZÁKONA NA KONKRÉTNÍ PODNIK S VÍCE JAK 100

ZAMĚSTNANCI ........................................................................................................ 50 3.1

Stručná charakteristika vybraného podniku ...........................................................50

3.2

Sběr dat ........................................................................................................................ 51

3.3

Třídění a úprava dat ................................................................................................... 52

3.4

Výsledky třídění dat ................................................................................................... 54

3.5

Porovnání výsledků dat o pracovní neschopnosti v podniku s vyslovenými

hypotézami z modelových výpočtů ........................................................................................ 55 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 57 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ............................................................................. 59 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ............................................................ 62 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 63 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 64

ÚVOD Nedávno přijatý zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který nahrazuje předchozí zákon č. 54 z roku 1956, zásadním způsobem ovlivnil způsob vyplácení nemocenských dávek, jejich výši a s tím související agendu. Uvádění nového zákona do praxe bylo značně problematické, byl několikrát změněn, do jeho výkladu zasáhl svým rozhodnutím i Ústavní soud ČR a ve skutečnosti vstoupil v platnost aţ od 1. ledna 2009, i kdyţ původní termín jeho platnosti byl stanoven o dva roky dříve, tedy od 1. ledna 2007. Cíl práce je zaměřen na léta 2007 a 2008, tedy na období, ve kterém nový zákon ještě neplatil, ale právě jeho odkládání doprovázely zásadní změny stále ještě platného zákona starého. Vliv těchto změn bývá zpětně často opomíjen, a proto bych se jim v práci chtěla věnovat. Nemocenské pojištění je spolu s důchodovým (souhrnně jsou tato pojištění nazývána jako sociální pojištění) zaloţeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na

nemocenské pojištění, důchodové

pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.1 Nemocenské pojištění je jedním z odvětví sociálního zabezpečení, které jako součást sociální politiky pomáhá zabezpečit její úkoly a cíle. Účelem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamţiku, kdy z důvodu nemoci, karantény nebo mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.2 Cílem práce je zhodnotit dopad změn z let 2007 a 2008 zákona o nemocenském pojištění na vybrané účastníky. Mým záměrem je zjistit, nakolik změny zákona u nich ovlivnily počet a rozsah vykazovaných pracovních neschopností. Vycházím zde přitom z teze, ţe pracovní

1

Internetový portál ČSSZ – Pojistné na sociální zabezpečení [online] [citace 3.1.2010]; z 2 Internetový portál ČSSZ – Nemocenské pojištění [online] [citace 3.1.2010]; z

11

dostupné dostupné

neschopnost je ovlivňována jak objektivními faktory (zdravotní stav), tak subjektivním rozhodnutím o nemoci. To je v mém případě dáno finančním stimulem, který vytváří dávka nemocenského pojištění.

Téma své diplomové práce jsem si vybrala záměrně, protoţe pracuji na zaměstnaneckém oddělení státní organizace a změny v oblasti nemocenského pojištění zasahují přímo do mojí práce. V práci jsem pouţila metodu analýzy historického vývoje nemocenského pojištění, legislativního vývoje zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, citlivostní analýzu při provádění modelových výpočtů, analýzu dat pracovních neschopností v konkrétním podniku. Diplomovou práci jsem rozdělila do tří kapitol. První kapitola se věnuje historii sociálního pojištění na území České republiky a přípravě a legislativnímu vývoji nového zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění v době před tím, neţ jeho účinnost vstoupila v platnost. V této době, kdy byly prováděny legislativní změny nového zákona, byl současně měněn také zákon stávající - č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, jehoţ účinnost skončila ke konci roku 2008. Změny v zákoně č. 54/1956 Sb. pak byly ty, které ovlivnily vývoj vyplácení dávek nemocenského pojištění ve zkoumaných letech 2007 a 2008. Ve druhé kapitole na základě legislativních změn zákona o nemocenském pojištění v období let 2007-8 provádím modelové výpočty dopadu změn zákona o nemocenském pojištění na vybrané účastníky (zaměstnance) a na jejich základě vyslovuji hypotézy vývoje počtu vykazovaných pracovních neschopností zaměstnanců. Ve třetí kapitole detailně rozebírám vývoj vykazování pracovních neschopností ve vybraném podniku se zhruba osmi sty zaměstnanci. Po vyhodnocení dat o pracovních neschopnostech zaměstnanců porovnám tyto závěry s vyslovenými hypotézami z druhé kapitoly. Ve své práci jsem vycházela ze zákonných norem, z internetových stránek Státní správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí, odborné literatury a dokumentů vydaných vládou České republiky.

12

1

LEGISLATIVNÍ VÝVOJ ZÁKONA O NEMOCENSKÉM

POJIŠTĚNÍ Předtím, neţ začnu popisovat přípravy a schvalování nového zákona o nemocenském pojištění, povaţuji za důleţité nastínit alespoň v několika odstavcích historický vývoj sociálního pojištění, jehoţ součástí je právě zmíněné pojištění nemocenské.

1.1

Historický vývoj sociálního zabezpečení na území českých zemí

Dnešní na první pohled tak samozřejmá věc, jako je sociální pojištění, v minulosti vůbec běţná nebyla. Stačí se vrátit v čase jen o málo více neţ dvě století zpátky, abychom zjistili, ţe aţ na výjimky určitých profesí (především v oblasti hornictví a některých řemeslnických cechů) nebylo ze strany vládnoucích panovníků o práceneschopné (nemocné) nijak pečováno (nebylo jim nijak přispíváno). Převládal totiţ názor, ţe péče o práceneschopné je věcí soukromou a církevní.3 Pokrok a vývoj v oblasti sociálního pojištění nastává s příchodem průmyslové revoluce, tedy od konce 18. století. V tomto období vzrostla naléhavá potřeba organizovaně a hromadně zabezpečovat obyvatelstvo při invaliditě, stáří, nemoci, a jiných sociálních událostech, které jsou označována jako sociální rizika.4 První úprava nemocenského pojištění byla v našich zemích poprvé upravena zákonem č. 33/1888 říšského zákoníku (Rakousko-Uhersko), který nabyl účinnosti 1. srpna 1889. Nemocenské pojištění bylo ihned od počátku nárokovým (obligatorním, tzn. ţe při splnění stanovených podmínek nárok na dávky vzniká přímo ze zákona bez ohledu na vůli nositele pojištění) pojištěním. Tuto podobu si nemocenské pojištění v podstatě zachovalo dodnes.3 V období první Československé republiky se nemocenskému pojištění dařilo a to nejen díky sociálně orientované filosofii prezidenta Masaryka.5 Nejvýznamnějším zákonem z období první republiky upravující nemocenské pojištění byl zákon číslo 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

3

Broţura 80 let sociálního pojištění vydaná Českou správou sociálního zabezpečení roku 2004; [online] [citace 3.1.2010]; dostupná na 4 KREBS, V a kol..: Sociální politika, ASPI, a.s., 2007/08, ISNB 80-7357-276-1 5 POTŮČEK, M.: Sociální politika, 1. vydání, Sociologické nakladatelství, Praha1995, ISNB 80-85850-0

13

Před druhou světovou válkou v letech 1930 aţ 1934,

hospodářská krize způsobila, ţe se

nemocenské pojišťovny ocitly v těţké finanční situaci. V oblasti nemocenském pojištění došlo k uplatňování restriktivních opatřením obsaţené v novele zákona č. 221/1924 č. 112 z roku 1934. Po převratu v roce 1948 došlo na našem území ke změnám jak na politické scéně tak i v oblasti hospodářského systému. Vše se projevilo i v oblasti sociální. V roce 1948 byl přijat zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, který zrušil všechny předchozí zákony z této oblasti a zákonem č. 102/1951 bylo nemocenské pojištění svěřeno do přímé správy Revolučního odborového hnutí (zde zůstalo aţ do roku 1990) a jeho provádění převedeno do závodů.3 Reforma v roce 1957 byla významným momentem v oblasti nemocenského pojištění. Od 1.1. 1957 nabyl účinnosti zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, který byl platný aţ do konce roku 2008.

1.2

Nový zákon o nemocenském pojištění a jeho uvádění v platnost

V roce 2001 existoval v České republice systém nemocenského pojištění, který se skládal ze tří soustav nemocenského pojištění: nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenské péče v ozbrojených silách. Kaţdá z těchto tří soustav byla upravena samostatnými právními normami.6 Přesto ţe, tento systém byl v 90. letech upraven tak, aby odpovídal vývoji makroekonomických veličin a přesto, ţe plnil svou základní funkci, obsahoval spoustu nedostatků7, které mimo jiné umoţňovaly tento systém zneuţívat. Tak například zpráva vydaná ČSSZ poukazuje na nárůst průměrného trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v roce 2002 oproti roku 2001. Zde, jako převaţující faktory nebiologického charakteru uvádí sociálně ekonomickou situaci pojištěnce, vývoj na trhu práce (v lokalitách, kde je vyšší procento nezaměstnanosti je větší počet prostonaných dnů). Ze strany lékařů a lékařských zařízení dlouhé čekací lhůty na zdravotní výkony a lhostejnost ošetřujících lékařů při uznávání a ukončování dočasné pracovní

6

Účelová neperiodická publikace „Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice“ zpracovaná ekonomickým odborem MPSV. Vydání první, roku 2008. ISBN 978-80-86878-84-3; [online] [citace 12.1.2010]; dostupné z 7 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o nemocenském pojištění z roku 2005 [online] [citace 3.1.2010]; dostupné z

14

neschopnosti8. Alarmující byl fakt, ţe přestoţe dle studie OECD z roku 2003 se zdravotní stav obyvatelstva v České republice objektivně zlepšoval, tak procento dočasné pracovní neschopnosti se stále zvyšovalo a v roce 2003 dosáhlo 7%.9

1.2.1 Příprava nového zákona Vláda ČR 4. února 2004 usnesením č. 104 schválila věcný záměr zákona o nemocenském pojištění, kde uloţila ministru práce a sociálních věcí zpracovat a vládě předloţit do 30. září 2004 návrh zákona o nemocenském pojištění. Nový zákon měl sjednotit roztříštěný systém nemocenského pojištění a to způsobem, ţe se nový zákon měl vztahovat na všechny pojištěnce, tedy nejen na zaměstnance, ale i na příslušníky ozbrojených sborů a osob samostatně výdělečně činných. Významnou změnou dotýkající se zaměstnavatelů oproti dosavadní úpravě byl návrh na poskytování náhrady mzdy za první dva týdny dočasné pracovní neschopnosti, kterou bude hradit zaměstnavatel. Změna se promítla i do konstrukce dávek, navrţené za účelem sníţení nadměrné solidarity systému.10 V programovém prohlášení vlády ze srpna 2004 se potom vláda ČR mimo jiné zavázala, ţe připraví nový zákon o nemocenském pojištění zabraňující zneuţívání tohoto systému a který zajistí nemocenské dávky na dostatečné úrovni. Jak jiţ bylo uvedeno v předchozích odstavcích, důvodů pro přípravu nové právní úpravy bylo mnoho. Správa státního sociálního zabezpečení uvádí ve svém materiálu následující: nadměrná solidaritu, nedostatečné kontrolní mechanismy, časté zneuţívání systému, především zaměstnanci s niţšími příjmy, kterým se dávky za dočasnou pracovní neschopnost téměř rovnaly jejich běţné mzdě, systém nemocenského pojištění byl velmi nákladný.11 Důvodová zpráva k zákonu o nemocenském pojištění poukazuje na následující problémy: zastaralost a to z důvodu nedostatečných motivačních mechanizmů jak na straně pojištěnců, zaměstnavatelů, zdravotních zařízení a nositelů pojištění. Nepoměr v dávkách, které byly

8

BOJIČOVÁ, L.: Vývoj dočasné pracovní neschopnosti za rok 2002. Článek z časopisu Národní pojištění č. 5/2003. Vydává ČSSZ. 9 KRÁL, J.: Připravuje se nový systém nemocenského pojištěn. Článek z časopisu Národní pojištění č. 4/2003. Vydává ČSSZ. 10 KRÁL, J.: Reforma sociálního pojištění. Článek z časopisu Národní pojištění č. 10/2004. Vydává ČSSZ. 11 Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009; vydala Česká správa sociálního zabezpečení – odbor komunikace v listopadu 2008, první vydání, 32 stran; ISBN 978-80-87039-12-0; [online] [citace 12.1.2010]; dostupná z

15

relativně vysoké pro pojištěnce s nízkým příjmem a relativně nízké u pojištěnců s příjmem nízkým. Sníţení nákladů na pracovní sílu a nákladů na veřejné rozpočety.7 Účel nově připravovaného zákona zůstal i nadále stejný a to zabezpečit peněţními dávkami ekonomicky aktivní občany v případě některých sociálních událostí mající za následek ztrátu výdělku. Za hlavní principy připravované právní úpravy zákona bylo moţné povaţovat: ● sjednocení systému – nový zákon o nemocenském pojištění sjednotí tuto problematiku pro všechny pojištěné osoby – zaměstnance, příslušníky ozbrojených sborů i pro OSVČ, ● omezení solidarity – stejně jako doposud systém bude zaloţený na solidaritě, ta by se však měla zredukovat,, ● ochranné prvky proti zneuţívání – změna ve výpočtu dávek, lépe upravit posuzování a uznávání pracovní neschopnosti,

zavedení pokut pro zdravotnická zařízení,

zapojit

zaměstnavatele do vyplácení nemocenských dávek v prvním období pracovní neschopnosti, ● finančně neutrální systém – který by nezatíţil státní rozpočet, coţ znamená, ţe vyplacené nemocenské dávky by se měly rovnat pojistnému, které se vybere.7

1.2.2

Průběh schvalování nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském

pojištění Uvádění nového zákona v platnost bylo od samého počátku značně komplikované. V následujících odstavcích jsou rozebrány jednotlivé kroky vedoucí k uvedení zákona do praxe. Na úvod je třeba uvést, ţe účinnost nového zákona byla původně stanovena na 1. ledna 2007, ale po dvojím odloţení jeho účinnosti platil stále starý zákon č. 54/1956 Sb. ve znění pozdějších předpisů aţ do 31. prosince 2008. Odtud plyne, ţe ve zkoumaném období let 2007 – 2008 je nutno sledovat změny obou zákonů. Navíc nový zákon o nemocenském pojištění prakticky přestává řešit prvních 14 dní pracovní neschopnosti nebo karantény a přesouvá tuto agendu na zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) - proto je v daném období potřeba sledovat i tento zákon. Zdrojem informací v následujících kapitolách 1.2.3 aţ 1.2.5 bylo studium jednotlivých uvedených zákonů, usnesení Ústavního soudu, webové stránky Poslanecké sněmovny

16

a Senátu ČR, webové stránky prezidenta ČR, jejichţ výčet je vlastně součástí následujícího textu a některé další přímo uvedené zdroje.

1.2.3 Časový sled událostí uvádění nového zákona č. 187/2006 Sb. v platnost V dalším výčtu událostí uvádím všechny, které nějakou měrou zasáhly do tvorby nebo přímo změnily ustanovení zákona o nemocenském pojištění, ty, které povaţuji za důleţité jsou označeny tučným textem: - 2.6.2005 vláda ČR (v té době ve sloţení ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) předloţila návrh zákona o nemocenském pojištění Poslanecké sněmovně (spolu s důvodovou zprávou k němu), - 28.-29.6.2005 proběhlo 1. čtení zákona v poslanecké sněmovně – návrh zákona byl přikázán k projednání výborům Poslanecké sněmovny, - 9.11.2005 vydal Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny usnesení k návrhu, - 22.11.2005 vydal Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny usnesení k návrhu spolu s pozměňovacími návrhy, - 8.12.2005 proběhlo 2. čtení zákona – návrh zákona prošel obecnou rozpravou a byly podány další pozměňovací návrhy, - 21.12.2005 proběhlo 3. čtení zákona, na kterém byl návrh zákona schválen (především zástupci vládní ČSSD a nevládní KSČM, částečně také vládní KDU-ČSL a US-DEU, jednoznačně proti byla ODS – viz téţ legislativní zdroje), - 17.1.2006 byl návrh zákona postoupen Senátu ČR, - 1.2.2006 projednaly návrh zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu – oba dva přijaly usnesení s pozměňovacími návrhy k návrhu zákona (oba dva stejný pozměňovací návrh), - 9.2.2006 byl návrh zákona projednán na schůzi Senátu – Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 356); pozměňovací návrh se týkal jen doplnění jednoho odstavce týkajícího se vyměřovacího základu nemocenského – vzhledem k rozsahu pozměňovacího návrhu a k tehdejšímu obsazení Senátu (nadpoloviční většina ODS, která ostře vystupovala proti přijetí i v Poslanecké sněmovně) se domnívám, ţe toto vrácení zákona bylo spíše záminkou pro nutnost opětovného hlasování o něm v Poslanecké sněmovně, neţ o skutečnou potřebu tohoto pozměňovacího návrhu, 17

- 14.3.2006 Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu o nemocenském pojištění – zákon byl přijat (došlo při tom však k zajímavému posunu při hlasování jednotlivých zástupců parlamentních stran, kdy poslanci dosud vládní KDU-ČSL a US-DEU zákon vůbec nepodpořili, někteří byli i přímo proti němu, a tak byl zákon přijat výhradně poslanci vládní ČSSD a nevládní KSČM – viz téţ legislativní zdroje); účinnost zákona byla původně stanovena v § 201 na 1. ledna 2007, - 31.3.2006 vrátil prezident ČR zákon sněmovně (poté co mu byl zákon 17.3.2006 doručen) nepodepsaný, takţe bylo třeba o zákonu znovu hlasovat. Odmítavé stanovisko prezidenta bylo především z důvodu zavedení tzv. náhrady mzdy prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Domnívám se, ţe prezidentovo odmítavé stanovisko lze vypozorovat i z jeho citací, které dále uvádím: „To (myšleno placení nemocenské zaměstnavatelem) by mohlo být opodstatněné pouze

v

systému,

v

němž

zaměstnavatel

vlastní

zaměstnance,

což

z historie známe jen a jedině z éry otrokářství.“ Nesouhlas s přenesením části odpovědnosti na zaměstnavatele je patrný z jeho další citace: „Je-li finanční zajištění zaměstnance v nemoci a na něj navázaná platba nemocenské přiznána státem jako veřejný statek, pak je logické, že stát - úspěšně či neúspěšně - kontroluje, zda zaměstnanec nemocný je či není, resp. zda se v době nemoci skutečně léčí. Stát k tomu má či mít může adekvátní metody kontroly. Nic takového nemá a mít nemůže zaměstnavatel, a zákon mu žádné takové pravomoci ani nedává. Přestože by zaměstnavatel platil náhradu mzdy, neměl by možnost kontrolovat, zda je tato náhrada mzdy oprávněná. Proto jsou zcela chybné argumenty, že princip poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem představuje určitou

formu

zainteresovanosti

zaměstnavatelů

na

pracovní

neschopnosti

svých

zaměstnanců.“ Obavu o diskriminaci starších a zdravotně handicapovaných zaměstnanců vyjádřil následovně: „Zaměstnavatel by byl tímto systémem motivován k takovému výběru zaměstnanců, který podle jeho názoru minimalizuje nemocnost. To znamená, že by docházelo k diskriminaci zaměstnanců podle věku či podle jakéhokoli jiného ‘sklonu k nemoci‘. Tento zákon by tak zvyšoval nezaměstnanost a vedl by k diskriminaci zejména starších a zdravotně handicapovaných zaměstnanců.“ 12

12

KLAUS, V., Zákon o nemocenském pojištění by nás vrátil do otrokářství. Kulturně hospodářská revue Fragmenty. [online] [citace 5.2.2010]; dostupný z

18

Toto zdůvodnění jsem našla na zmíněné webové adrese12 , obdobné lze nalézt i na jiných stránkách, ale na oficiálních webových stránkách prezidentem vrácených zákonů (http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/vracene-zakonyparlamentu/index.shtml) bohuţel tento vrácený zákon a oficiální odůvodnění chybí.

-

25.4.2006

vydala

poslanecká

sněmovna

usnesení,

ţe

setrvává

na

zákoně

o nemocenském pojištění ze dne 14.3.2006 (opět díky poslancům za ČSSD a KSČM), - 12.5.2006 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 187/2006 Sb. Pokládám za důleţité ještě dodat, ţe v době schvalování nového zákona o nemocenském pojištění stávající zákon č. 54/1956 Sb. nedoznal ţádných zásadních změn (došlo pouze k úpravám některých částek, k čemuţ běţně docházelo a dochází kaţdým rokem).

1.2.4 Přehled hlavních změn v novém zákoně o nemocenském pojištění Pokud by byl býval nový zákon uveden do praxe tak, jak byl přijat, přinesl by od 1. ledna 2007 následující změny (z pohledu stavu v roce 2006; následující stručný přehled změn byl převzat z Důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o nemocenském pojištění7, ze Sbírky zákonů a několika větami doplněn autorem práce):

Základní změny byly: Náhrada mzdy. Namísto nemocenských dávek měl v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy měla náleţet jen za dobu, v níţ trval pracovní poměr, který zakládá nemocenské pojištění. Náhrada mzdy měla být vyplácena zaměstnanci pouze za pracovní dny. První tři pracovní dny nemoci by měla činit 30 % z denního průměrného výdělku (v roce 2006 to bylo 25 % za první tři kalendářní dny), od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 % za pracovní dny (v roce 2006 rovněţ 69 %). Z náhrady mzdy nemělo být odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a ani se z ní neměla platit daň z příjmu. Zaměstnavatel měl oprávnění kontrolovat zaměstnance zda dodrţuje v období, kdy je mu vyplácena náhrada mzdy, zda se zdrţuje v místě pobytu a zda dodrţuje dobu a rozsah stanovených vycházek. V případě porušení povinností, zaměstnavatel mohl sníţit náhradu mzdy nebo ji vůbec neposkytnout.

19

Důvodem zavedení náhrady mzdy za určitou dobu trvání pracovní neschopnosti byla snaha o zapojení zaměstnavatele na systému nemocenského pojištění a na průběh pracovní neschopnosti a tím zamezit zneuţívání systému, a to jak ze strany zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Je třeba dodat, ţe tuto úpravu, tj. termín „náhrada mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti nebo karantény“ neupravoval námi zkoumaný zákon o nemocenském pojištění, ale nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. v části osmé, § 192, jehoţ původní účinnost byla stanovena také k 1. lednu 2007). Výpočet nemocenského. Měl být zachován systém redukčních pásem pro zápočet výdělku, z něhoţ se nemocenské počítalo, s tím ţe příjem se bude započítávat z 60 % v pásmu mezi 1 – 1,5 násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství a z 30% v pásmu mezi 1,5 – 3 násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství. Z tohoto redukovaného denního vyměřovacího základu se denní nemocenské mělo stanovit ve výši 69 %. Nemocenské mělo náleţet od 15. kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny. (§ 21 a §29 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Odvody pojistného – měla být sníţena původní částka pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, a to ze 3,3 % na 1,4 %. Zaměstnavatelé, kteří měli méně neţ 26 zaměstnanců, měli mít navíc moţnost dobrovolně si zvolit jiný systém. Coţ mělo znamenat, ţe budou-li odvádět vyšší pojistné za zaměstnance – 3,3 % (původní pojistné), tak následně jim polovinu vyplacené náhrady mzdy měla refundovat Česká správa sociálního zabezpečení. Sazba tohoto pojistného by se měla měnit v dalších obdobích podle toho, zda pojistné vybrané ze sazby vyšší neţ 1,4 % bude vyšší nebo bude niţší neţ refundovaná polovina náhrada mzdy. Problematika pojistného byla opět řešena v jiném zákoně – konkrétně v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Zde ale jiţ nejde o změnu, takto bylo pojistné řešeno i dříve. Stanovení léčebného reţimu. Léčebný reţim práce neschopného zaměstnance měl být přesněji stanoven a také měly být zpřísněny sankce za jeho porušování. V případě jeho závaţného porušení by mohl pacient dostat pokutu aţ do výše 20 000 Kč a současně by mu mohly být nemocenské dávky zkráceny nebo i zcela odejmuty. Stále měla zůstat povinnost zdrţovat se v místě pobytu, který určuje pojištěnec. (§ 56, § 127 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). 20

Povinnosti ošetřujících lékařů. Zákon měl definovat soubor povinností ošetřujícího lékaře při posuzování zdravotního stavu. Jako účinný nástroj měla být vyuţita moţnost orgánu nemocenského pojištění, udělit sankci ošetřujícímu lékaři v podobě zákazu posuzovat zdravotní stav pacienta pro účely nemocenského pojištění aţ po dobu dvou let.

(§61, §75,

§76, §79, zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Zrušení zvýhodnění při souběţných pracovních poměrech. Měla být poskytována jen jedna nemocenského pojištění, která

měla být počítána z příjmů ze všech zaměstnání.

Náhradu mzdy měli poskytovat v prvních 14 dnech všichni zaměstnavatelé, ale od 15. dne pracovní neschopnosti mělo být vypláceno jen jedno nemocenské. Nemocenské pojištění měl také výhradně provádět nositel pojištění, tedy ČSSZ (dosud organizace). (§ 20, § 81 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Peněţitá pomoc v mateřství měla činit 70 % z redukovaného vyměřovacího základu a být vyplácena jiţ od prvního kalendářního dne vzniku nároku. Stejně měly být i vypláceny dávky ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 34, § 37, § 40 a § 43 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Podpora rodiny s dětmi. V původní podobě zákona mohli otcové dostávat pouze rodičovský příspěvek, a to jen tehdy, kdyţ matka dítěte nepobírala peněţitou pomoc v mateřství. Podle nového zákona měl mít moţnost čerpat peněţitou pomoc, která měla činit 70 % denního vyměřovacího základu i otec, a to od 7. týdne věku dítěte za předpokladu, ţe tuto dávku nebude pobírat matka dítěte. Novinkou mělo být, aby se rodiče nebo jiní členové domácnosti během jednoho případu ošetřování člena rodiny mohli jednou vystřídat. Za dobu, po kterou měli o dítě pečovat, by mohl kterýkoli z nich uplatnit u svého zaměstnavatele nárok na ošetřovné (§ 32 a § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

21

1.2.5

Časový sled událostí přinášejících změny ve schváleném zákoně

č. 187/2006 Sb. a také v zákoně č. 54/1956 Sb. Ještě před vyjmenováváním změn obou zákonů je důleţité uvést, ţe ve dnech 2. a 3. června 2006 proběhly volby do Poslanecké sněmovny, které skončily tzv. patem - levicověji orientované parlamentní strany ČSSD a KSČM, které se v poslední době podílely na přijetí návrhu zákona o nemocenském pojištění i na jeho dodatečném obhájení proti Senátu i prezidentovi (dosud disponovaly dohromady 111 hlasy z 200 celkem, přičemţ KSČM nebyla vládní stranou), získaly dohromady 100 hlasů, zbylých 100 hlasů získaly strany ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, která, byť na první pohled spíše středo-levá, se přiklonila právě k ODS. Trvalo aţ do 9. ledna 2007, neţ byla sestavena vláda ODS+KDU-ČSL+Strana zelených, které byla vyslovena důvěra díky dvěma „přeběhlíkům“ z ČSSD. Od 4.9.2006 do 11.10.2006 vládla menšinová vláda ODS, které však 3.10.2006 nebyla vyslovena důvěra a tak aţ do 8. ledna 2007 byla pouze dočasně pověřena vykonáváním funkce. Díky této změně poměrů v Poslanecké sněmovně došlo nejenom k mnoţství změn v přijatém novém zákoně o nemocenském pojištění, ale i ke dvojímu odkladu jeho účinnosti, neboť nově vzešlá vláda disponující sice křehkou, ale přesto většinou v parlamentě, nebyla schválenému znění zákona nakloněna (domnívám se, ţe především jí vadilo přenesení povinnosti výplaty náhrady mzdy v prvních 14 dnech na zaměstnavatele i navrţené vyplácení dávek v prvních třech dnech pracovní neschopnosti).

- 12.12.2006 byl poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 585/2006 Sb., který v části první odsouvá účinnost zákona č. 187/2006 o rok dále - na 1. ledna 2008. Tento zákon také odsouvá účinnost paragrafů zákona č. 262/2006 Sb. (zákoníku práce) týkajících se nového zákona o nemocenském pojištění na dobu, kdy tento vstoupí v platnost – jde o zavedení náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti nebo karantény vyplácené zaměstnavatelem. - 8.6.2007 byl poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 181/2007 Sb., který v části osmé mění zákon č. 187/2006 Sb. (pro náš další výklad nepodstatně, souvisí se zavedením nového Ústavu pro studium totalitních reţimů). - 19.9.2007 byl poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v části devatenácté značně mění zákon č. 54/1956 Sb. a v části dvacáté 22

páté značně mění zákon č. 187/2006 Sb. a lze říci, ţe těmito změnami (a především také díky zavedení poplatků u lékaře a za poloţku na receptu, coţ se ale týká jiného zákona) rozpoutal „válku“ v poslanecké sněmovně vyřizovanou prostřednictvím Ústavního soudu; mimo jiné tento zákon jiţ podruhé odloţil účinnost zákona č. 187/2006 Sb., nyní na 1. ledna 2009. Přinesl rozhodující změnu do tím pádem dále platného zákona č. 54/1956 Sb. – zrušil vyplácení nemocenských dávek za první tři dny pracovní neschopnosti a změnil také výši nemocenské (dosud platilo za první 3 kalendářní dny 25 % vyměřovacího základu, poté 69 %; nově první 3 dny 0 %, 4.-30. den 60 %, 31.-60. den 66 % a poté 72% vyměřovacího základu). Upravil také výpočet výše denního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské. Dále tento zákon upravil zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v části řešící náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény placenou zaměstnavatelem, a to tak, ţe náhradu za první 3 dny pracovní neschopnosti zrušil úplně a od 4. dne zavedl namísto 69 % jen 60 % průměrného výdělku – stále s účinností od platnosti nového zákona o nemocenském pojištění. - 22.10.2007 podala skupina 67 poslanců (za ČSSD) návrh na zrušení celého zákona č. 261/2007 Sb., příp. na zrušení některých jeho částí (coţ mělo přímou a silnou vazbu na oba zákony o nemocenském pojištění – dosud platný č. 54/1956 Sb. i nově schválený 187/2006 Sb.). Obdobný návrh podala Ústavnímu soudu skupina 43 poslanců (za KSČM) 19.11.2007 a také skupina 19 senátorů 7.12.2007. Obě tyto skupiny přibral Ústavní soud jako vedlejší účastníky dříve zahájeného řízení skupiny 67 poslanců. - 8.1.2008 byly vyloučeny usnesením pléna Ústavního soudu pod. č.j. Pl. ÚS 24/07-147 k samostatnému řízení návrhy na zrušení těch částí zákona č. 261/2007 Sb. a s tím související eventuální návrhy, které se týkaly obsahově samostatné problematiky zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění a návrhy na zrušení těch částí zákona č. 261/2007 Sb., které se týkaly obsahově samostatné problematiky sociálního zabezpečení. O těchto vyloučených částech návrhů byla vedena samostatná řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 1/08 a Pl. ÚS 2/08. (Toto se týkalo ještě stále platného zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění i nového ještě neplatného zákona č. 187/2006 Sb.). - 31.1.2008 rozhodl Ústavní soud, ţe návrh poslanců ze dne 22.10.2007 se zamítá, tedy ta jeho část, která zůstala pod spisovou značkou Pl. ÚS 24/07; vyloučené části (zdravotní pojištění a sociální zabezpečení) zůstaly dál v projednávání, 23

- 23.4.2008 rozhodl Ústavní soud, o zbytku návrhů poslanců ze dne 22.10.2007 vedeném pod spisovými značkami Pl. ÚS 1/08 a Pl. ÚS 2/08 takto: v zákoně 54/1956 Sb., ve kterém díky změně podle zákona č. 261/2007 Sb. byla ustanovení, ţe za první 3 dny pracovní neschopnosti nebo karantény se neposkytuje nemocenské, tato ustanovení zrušil (paradoxně tyto první 3 dny pracovní neschopnosti oproti stavu před účinností změny ze zákona č. 261/2007 Sb. zvýhodnil, neboť do té doby bylo za první 3 dny nemocenské 25 % denního vyměřovacího základu, po tomto rozhodnutí ÚS bylo však stejné, jako do 30. kalendářního dne, tedy 60 % denního vyměřovacího základu - původní dělení za první 3 dny, od 4. do 14. a od 15. kalendářního dne totiţ změnou podle zákona č. 261/2007 Sb. vypadlo bylo nahrazeno od 4. do 30., od 31. do 60. a od 61. dne); ostatní návrhy Ústavní soud zamítl, - 6.6.2008 byl poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 239/2008, který v části jedenácté mění zákon č. 187/2006 Sb. (pro náš další výklad nepodstatně, souvisí s registrovaným partnerstvím), - 17.7.2008 byl poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 305/2008, který mění části zákona č. 54/1956 Sb. s účinností od 1.9.2008 (poslední změna tohoto zákona) i zákona č. 187/2006 Sb. s účinností od 1.1.2009: do stále platného zákona č. 54/1956 Sb. zavádí zpět (s účinností od 1.9.2008) za první 3 dny pracovní neschopnosti nebo karantény nemocenské ve výši 25% denního vyměřovacího základu; zákon 187/2006 Sb. byl tímto zákonem změněn značně (104 změn) a zákon č. 262/2006 Sb. v části upravující náhradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti nebo karantény zavádí opět za první 3 dny výplatu 25 % průměrného výdělku – spolu s účinností nového zákona o nemocenském pojištění. - 18.12.2008 byl poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 2/2009 Sb. který drobně mění zákon č. 187/2006 Sb. (pro náš další výklad nepodstatně), - 1.1.2009 nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. po dvojím odsunutí účinnosti vstoupil v platnost,

- v následujícím období byly přijaty i další změny zákona č. 187/2006 Sb., ale tyto se našeho výkladu jiţ netýkají. Pouze snad poznámka, ţe změnou zákona č. 262/2006 Sb. (zákoníku práce) zákonem č. 326/2009 Sb. ze dne 17.6.2009 se výplata náhrady mzdy placená zaměstnavatelem za první 3 dny pracovní neschopnosti nebo karantény od 1. července 2009 opět zrušila a tento stav platí dodnes.

24

1.2.6 Souhrn zavádění nového zákona o nemocenském pojištění Na uvedeném výčtu událostí spojených se zaváděním nového zákona o nemocenském pojištění je patrné, ţe do tvorby tohoto zákona se značnou měrou odrazila i situace na politické scéně. Místo věcných rozprav a diskuzí o skutečných potřebách jednotlivých účastníků na nemocenském pojištění a hledání kompromisního řešení přijatelného pro širokou veřejnost i pro podstatnou většinu v Poslanecké sněmovně jsme byli svědky různých výpadů, osočování a v podstatě války mezi poslanci, jejímţ rozhodčím byl Ústavní soud. Jedné z hlavních změn, převedení povinnosti státu v úhradě nemocenského pojištění za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti na zaměstnavatele, bylo docíleno, ale aţ s dvouletým odkladem. Mezitím se do zákona (zákoníku práce) naopak podařilo včlenit, ţe za první 3 dny pracovní neschopnosti nemocný nepobírá vůbec nic. Jako další faktor, který je nutné zmínit, je rozsah a moţnost v zákoně se orientovat. Dle mého názoru je nový zákon podstatně horší z hlediska moţné orientace v něm - pro názornost uvádím údaje o jeho počtu stránek ve Sbírce zákonů a o počtu paragrafů v něm v porovnání se zákonem starým: Starý zákon o nemocenském pojištění č. 54/1956 Sb. měl v původním znění 16 stran a 65 §. Tento rozsah zůstal prakticky nezměněn aţ do konce roku 2008, kdy byl nahrazen zákonem novým. Nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. měl v původním znění jiţ 63 stran (velikostí a úpravou stejných jako 54/1956 Sb.) a 201 §. Přes tento značný nárůst objemu v novém zákoně nenajdeme např. definici, jak postupovat (příp. jaká částka nám jako zaměstnancům náleţí) v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nebo karantény – za tím účelem musíme prostudovat i zákoník práce. Zjednodušení problematiky tento nový zákon tedy rozhodně nepřinesl. Jen pro dokreslení situace, jaká dnes panuje při vytváření legislativy, přikládám počet zákonů, které

nějakým

způsobem

mění

či

upravují

zde

zmiňovaný

nový

zákon

o nemocenském pojištění a s ním související zákoník práce v období od jejich přijetí do dnešních dní (psáno v lednu 2010): - zákon č. 187/2006 Sb. (ze 14.3.2006) ... 12 změn, - zákon č. 262/2006 Sb. (z 21.4.2006) ... 18 změn.

25

Z výše uvedeného lze předpokládat, ţe při tomto mnoţství změn se v problematice nemocenského pojištění dokáţe orientovat jen málokdo, a ţe ani většina poslanců a senátorů, kteří o těchto zákonech a jejich změnách rozhodují (obdobnou situaci lze totiţ předpokládat i u mnoţství dalších zákonů), vlastně vůbec netuší, o čem to vlastně hlasují.

1.3

Shrnutí zásadních změn zákona

Neţ přistoupím k modelovým výpočtům dopadů změn v nemocenském zákoně a vlastnímu vyšetřování dopadů změn tohoto zákona na vybraný podnik, provedu krátké shrnutí těch významných změn, které budou mít na tyto výpočty vliv. Výchozí stav – za výchozí stav budu povaţovat legislativní úpravu nemocenského zákona platnou do konce roku 2006. Důleţité podmínky pro výpočet vyplývající ze zákona jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 1 – Dávky z nemocenského pojištění v roce 2006 ROK 2006 Nemocenské Hraniční výše denního vyměřovacího základu (DVZ)

510 – 730 Kč

Za prvních 14 kalend. dnů se započítá 90 % z částky do 510 Kč

max. 459 Kč

Maximální výše DVZ za prvních 14 kalend. dnů po redukci (730-510)*0,6+459

591 Kč

Maximální výše DVZ od 15. kalend. dne po redukci (730-510)*0,6 + 510

642 Kč

Rozdíl mezi 730 a 510 Kč se započítá ve výši

60 %

Procentní sazba za první 3 kalend. dny pracovní neschopnosti

25 % (max. denní výše 148 Kč)

Procentní sazba za 4. až 14. kalend. den pracovní neschopnosti


Procentní sazba od 15. kalend. dne pracovní neschopnosti


Podpora při ošetřování člena rodiny Vdaná žena (ženatý muž) za prvních 9 kalend. dnů


Osamělá žena (muž) za prvních 14 kalend. dnů


Osamělá žena (muž) za 15. a 16. kalend. dnů


Peněţitá pomoc v mateřství Vdaná žena Osamělá žena

28 týdnů


37 týdnů


Zdroj: zákon 54/1956 Sb., upraveno autorem

26

Pojem denní vyměřovací základ, který lze povaţovat za základ všech výpočtů, se získá následovně: vyměřovací základ (dle §5 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku – v našich modelech v kapitole 2 vezmeme zjednodušeně hrubou mzdu) zjištěný z rozhodného období (běţně 12 předcházejících kalendářních měsíců, pokud toto období není kratší – např. proto, ţe období od vstupu zaměstnance do zaměstnání je kratší, zde jsou pak vyuţita další ustanovení zákona) se vydělí počtem kalendářních dnů v tomto rozhodném období (do tohoto počtu dnů se nezapočítávají dny omluvené, za které zaměstnanci nenáleţí příjem).13 Důleţité podmínky pro výpočet nemocenských dávek v roce 2007 vyplývající ze zákona jsou uvedeny v následující tabulce (změny oproti minulému období jsou podbarveny): Tabulka č. 2 – Dávky z nemocenského pojištění v roce 2007 ROK 2007 Nemocenské Hraniční výše denního vyměřovacího základu (DVZ)

550 – 790 Kč

Za prvních 14 kalend. dnů se započítá 90 % z částky do 550 Kč

max. 495 Kč

Maximální výše DVZ za prvních 14 kalend. dnů po redukci (790-550)*0,6+495

639 Kč

Maximální výše DVZ od 15. kalend. dne po redukci (790-550)*0,6+550

694 Kč


60 %














28 týdnů


37 týdnů



13 Sociální zabezpečení podle stavu k 27.3.2006. Vydalo nakladatelství Jiří Motloch-Sagit v edici Úplné znění pod č. 552. ISBN 80-7208-558-1.

27

Pohledem do této tabulky a tabulky pro rok 2006 zjistíme, ţe oproti roku 2006 nedošlo aţ na úpravu hraniční výše denního vyměřovacího základu (k této změně docházelo běţně kaţdý rok) k ţádným změnám. Stalo se tak v souvislosti s přijetím zákona č. 585/2006 Sb., který v části první odsunul účinnost nového zákona o nemocenském pojištění z původně 1. ledna 2007 na 1. ledna 2008. Důleţité podmínky pro výpočet nemocenských dávek v roce 2008 vyplývající ze zákona jsou uvedeny v následujících tabulkách (změny oproti minulému období a zrušené části jsou vţdy podbarveny): Tabulka č. 3 – Dávky z nemocenského pojištění v 1. období roku 2008 ROK 2008 – od 1.1. do 29.6. Nemocenské Hraniční výše denního vyměřovacího základu (DVZ)

550 – 790 Kč

Za celou dobu prac. neschopnosti se započítá 90 % z částky do 550 Kč

max. 495 Kč stále !

Maximální výše DVZ za prvních 14 kalend. dnů po redukci

zrušeno

Maximální výše DVZ od 15. kalend. dne po redukci (790-550)*0,6 + 495

639 Kč


60 %





Procentní sazba od 31. do 60 kalend. dne pracovní neschopnosti











28 týdnů


28 týdnů



Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění byla zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů odloţena o další rok aţ na 1. ledna 2009. Do stávajícího platného zákona o nemocenském pojištění (č. 54/1956 Sb.) potom zákon o stabilizaci 28

veřejných rozpočtů dosadil změny oproti dosavadnímu stavu, které jsou v tabulce zvýrazněny a z nichţ lze za nejkontroverznější povaţovat nevyplácení ţádných nemocenských dávek v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Po verdiktu Ústavního soudu ze dne 23.4.2008 (došlo ke zrušení ustanovení o nevyplácení dávek nemocenského v prvních třech dnech pracovní neschopnosti s účinností od 30.6.2008) vypadá tabulka následovně (změny oproti minulému období vţdy podbarveny): Tabulka č. 4 – Dávky z nemocenského pojištění ve 2. období roku 2008 ROK 2008 – od 30.6. do 31.8. Nemocenské Hraniční výše denního vyměřovacího základu (DVZ)

550 – 790 Kč


max. 495 Kč

Maximální výše DVZ po redukci (790-550)*0,6 + 495

639 Kč


60 %













Peněţitá pomoc v mateřství Vdaná žena

28 týdnů

Osamělá žena


28 týdnů



Na tento stav rychle zareagovala tehdejší poslanecká sněmovna a zákonem č. 305/2008 Sb. mimo jiné do platného zákona o nemocenském pojištění s účinností od 1.9.2008 včlenila opatření vedoucí ke znovuzavedení 25% sazby nemocenské dávky z DVZ za první 3 dny pracovní neschopnosti. Tabulka potom vypadá takto (změny oproti minulému období vţdy podbarveny:

29

Tabulka č. 5 – Dávky z nemocenského pojištění ve 3. období roku 2008 ROK 2008 – od 1.9. do 31.12. Nemocenské Hraniční výše denního vyměřovacího základu (DVZ)

550 – 790 Kč


max. 495 Kč

Maximální výše DVZ po redukci (790-550)*0,6 + 495

639 Kč


60 %














28 týdnů


28 týdnů



30

2

DOPAD

ZMĚN

ZÁKONA

O

NEMOCENSKÉM

POJIŠTĚNÍ V LETECH 2007-2008 NA VYBRANÉ ÚČASTNÍKY

2.1

Trh práce a sociální zabezpečení

Analýza historického i současného vývoje nemocenského pojištění, ukazuje, ţe vývoj a způsob nastavení a vyuţívání nástrojů sociální politiky úzce souvisí

z hospodářskou

a politickou situací v zemi (tyto faktory nejsou jediné). Naopak správné nastavení tohoto systému, v našem případě dávek nemocenského pojištění zase zpětně ovlivňuje efektivnost vyuţití zdrojů, mimo jiné i nabídku práce. Práce je jeden z důleţitých výrobních faktorů, jejíţ specifikum spočívá v tom ţe ji vykonávají lidé, nositelé pracovní síly14. Trh práce je pak místem, kde se tato pracovní síla nabízí a poptává15. Na straně poptávky zde stojí podnikatelé a firmy, kteří nakupují práci, aby pomocí ní a kombinací dalších výrobních faktorů vyrobily určitý objem produkce. Stranu nabídky představují domácnosti, jejichţ cílem je maximalizovat uţitek.16 To, jak se trh práce vyvíjí, závisí na celé řadě různých faktorů. Podle Fuchse můţeme mezi důleţité faktory ovlivňující trh práce zahrnout následující: ,,vynakládání práce

je

prostředkem získávání statků nutných k uspokojování potřeb, poptávka po práci je determinována

výslovně

ekonomickými

souvislostmi

plynoucími

z využívání

práce

v kombinaci s ostatními výrobními faktory, nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických (zejména demografických a sociálních) faktorů“. Mezi tento poslední faktor můţeme zařadit i sociální zabezpečení, jehoţ součástí je nemocenské pojištění, a jehoţ rozsah ovlivňuje ekonomickou aktivitu subjektů. Vztah mezi makroekonomickou výkonností a sociálním zabezpečením zachycuje následující obrázek:

14

MACÁLKOVÁ, L. a kolektiv: Mikroekonomie, základní kurs. 10. vydání. MELANDRIUM. Slaný 2007. ISNB 978-8086175-56-0. 15 ONDRČKA, P.: Makroekonomie různých ekonomických proudů. 1. vydání. MU Brno 2006. ISNB 80-210-3993-0. 16 FUCHS, K., TULEJA P.: Mikroekonomie I. 1. vydání. MU Brno 2002. ISNB 80-210-2966-8.

31

Obrázek č. 1 - Vztah makroekonomické výkonnosti a sociálního zabezpečení

mv - makroekonomická výkonnost sz - sociální zabezpečení

Zdroj: PAULÍK, Tibor.: Hospodářská politika. Slezská univerzita, Opava 2002, ISNB 80-7248-148-7

Z analýzy křivky vyplývá, ţe tak, jak roste sociální zabezpečení roste i makroekonomická výkonnost ekonomiky. Tento jev lze však pozorovat jen do určitého bodu, kterým je bod optima. V intervalu 0-SZopt působí růst sociálního zabezpečení na domácnosti jako stimul, působící pozitivně na jejich ekonomickou aktivitu. Pokud je však sociální zabezpečení poskytováno ve větším rozsahu neţ je optimum, působí to na domácností opačně, začínají získávat prostředky méně nákladným způsobem.17 Pokud je tedy systém, v našem případě systém nemocenského pojištění, nastaven příliš benevolentně, dochází k tomu, ţe lidé nejsou motivováni k co nejrychlejšímu návratu do práce (dostávají dávky nemocenského pojištění, které jim zajistí příjem bez jakékoliv ekonomické aktivity), čerpají nemocenské dávky bez důvodu nemoci a dochází ke zneuţívání systému. Zneuţití dávek a zamezení čerpání neodůvodněné pracovní neschopnosti měl zamezit nový zákon posílením ochranných prvků, kterými byly mimo jiné změna nastavení výpočtu dávek nebo přenesení finančního zabezpečení na zaměstnavatele pro první (dvoutýdenní) období pracovní neschopnosti. V roce 2008, v období našeho zkoumání, se podařilo z těchto dvou

17

PAULÍK, Tibor.: Hospodářská politika. Slezská univerzita. Opava 2002. ISNB 80-7248-148-7.

32

uvedených prvků prosadit pouze změnu v oblasti nastavení dávek (přenesení finančního zabezpečení na zaměstnavatele začalo platit aţ od 1. ledna 2009). Tato změna, byla radikální a neobvyklá z důvodu zavedení karenční doby. Byla však účinná. V roce 2008 pokleslo ve srovnání z rokem 2007 průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,6 % na 5,18 % a bylo nejniţší v historii ČR. Také poklesl počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců z 59,3 na 48,6.18 Počet proplacených pracovních neschopnosti byl o 7,8 mil. dnů niţší o proti stejnému období roku 2007. Změna v nastavení vyplácení dávek nemocenského pojištění měla vliv i na státní rozpočet. Vyplacené dávky byly o 2,5 mld. Kč niţší neţ v roce 2007. Délka a počet pracovní neschopnosti je

19

ovlivněna celou řadou faktorů, kde svůj velký

význam má legislativní úprava systému vyplácení dávek.

2.2

Modelové výpočty dopadu změn zákona na vybrané účastníky

Modelové výpočty budu provádět pouze pro pracovní neschopnosti (PN) zaměstnanců. V případě podpory při ošetřování člena rodiny (OČR) a při peněţité pomoci v mateřství nikoliv – tyto případy jsou jednak mnohem méně časté neţ onemocnění zaměstnance (dle dat z podniku, která vyhodnocuji v kapitole č. 3 se z celkového počtu 1055 případů nemocenského pojištění jedná u OČR o 140 případů a u peněţité pomoci v mateřství o 3 případy ve zkoumaném období - v letech 2006-8), jednak ani ve zkoumaném období nedocházelo k tak výrazným změnám, jako u nemocenských dávek, coţ lze vysledovat v předchozí kapitole z tabulek č. 1-5.

2.2.1 Volba základních parametrů

Období PN Do našich modelových výpočtů budeme uvaţovat zaměstnance se stálou hrubou mzdou v období předchozích 12 měsíců, který zároveň v tomto období neonemocněl, takţe období je moţné započítat celé (pro rok 2006 a 2007 budu počítat 365 dní, pro přestupný rok 2008 potom 366 dní kromě jeho prvních dvou měsíců).

18 Tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17.4.2009. [online] [citace 14.6.2010]; dostupná z 19 Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008. Vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí, odborem sociálního pojištění. [online] [citace 14.6.2010]; dostupná z

33

V modelových výpočtech dále uvaţuji následující období: - rok 2006, - rok 2007, - 1. leden aţ 29. červen roku 2008, - 30. červen aţ 31. srpen roku 2008, - 1. září aţ 31. prosinec roku 2008. Tato období jsou zvolená, protoţe zde došlo k významným změnám ovlivňující výpočet dávky nemocenského.

Výše modelové mzdy Modelové výpočty dávek nemocenského pojištění provedu pro zaměstnance při PN, a to s hrubou mzdou ve výši znázorněné v tabulce č. 6. Spodní hranice hrubé mzdy v modelových výpočtech je zvolena s ohledem na minimální mzdu - která v roce 2006 činila dle nařízení vlády č. 513/2005 Sb. v prvním pololetí 7570,Kč, ve druhém pololetí 7955,- Kč, od roku 2007 je pak dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. minimální mzda ve výši 8000,- Kč – platí dodnes. Navrţené jemné rozdělení mezd pro výpočty jsem zvolila v odstupech 2 a 3 tisíc Kč pro mzdy do 30 tisíc Kč, neboť v tomto rozmezí bude nejvyšší zastoupení zaměstnanců v další kapitole o zkoumání dopadů změn zákona na konkrétní podnik a jen pro názornost, jaký vývoj nemocenských dávek je při mzdách vyšších, jsem zvolila i mzdu 60 a 100 tisíc Kč.

Délka PN Modelové výpočty provedu pro délku PN znázorněnou v tabulce č. 6. Toto dělení jsem zvolila, protoţe zejména pro krátké (tj. několikadenní aţ max. dvoutýdenní PN) předpokládám největší změny v poskytovaných nemocenských dávkách - proto nejjemnější rozdělení právě v těchto délkách PN.

34

Tabulka č. 6 – Zvolené modelové případy pro jednotlivá období 1

3

4

Délka PN v kalendářních dnech 6 8 10 14 21 30

Hrubá mzda v Kč

8000 10000 12000 15000 18000 21000 24000 27000 30000 60000

60

90

180

×

×

100000 Zdroj: Vlastní volba kombinací modelových výpočtů

Pro kombinaci výše uvedených vstupních dat provedu výpočet odpovídajících nemocenských dávek v pěti různých obdobích zmíněných výše. V kaţdém z těchto období bude výpočet více či méně odlišný, neboť parametry pro výpočet nemocenských dávek se v těchto obdobích liší - tyto parametry jsou obsaţeny v tabulkách č. 1 aţ 5 v předchozí kapitole. Kříţkem jsou v tabulce vyznačeny případy, pro které dále uvádím ilustrativní výpočtový postup. V modelových výpočtech dále vyčíslím také odpovídající čistou měsíční mzdu (na základě v daném období platných odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daně fyzických osob), a tuto měsíční mzdu převedu na „denní čistou mzdu“ – předpokládám 30-denní měsíc. Z této denní čisté mzdy vypočítám odpovídající mzdu za příslušnou odpovídající dobu trvání pracovní neschopnosti a vypočítám poměr nemocenských dávek a této čisté mzdy odpovídající příslušné době. Tyto poměry vynesu do grafů. Budu vyšetřovat jednak grafy, v nichţ se za konstantní bude povaţovat počet dnů pracovní neschopnosti a za nezávisle proměnnou budu dosazovat hrubou měsíční mzdu zaměstnance, jednak grafy, kde naopak za konstantní bude dosazena hrubá měsíční mzda zaměstnance a za nezávisle proměnnou počet dnů pracovní neschopnosti. Závislou proměnnou bude potom v obou případech výše uvedený poměr nemocenských dávek k odpovídajícímu čistému příjmu zaměstnance v době pracovní neschopnosti. Uvedené výpočty včetně grafického znázornění provádím v tabulkovém procesoru MS Excel. Tento kompletní soubor je po jednotlivých tabulkách uveden v příloze č. 1. Zde 35

v dalším textu uvedu jen výpočtový postup pouţitý v tabulkách a to konkrétně pro rok 2006 (v roce 2007 jsou výpočty obdobné, jen se změnila maximální výše DVZ) a pro první období roku 2008 (pro další období platí opět obdobný postup s tím, ţe se mění výše nemocenských dávek v prvních třech dnech PN). Pro výpočet nemocenských dávek jsou vyuţity výše uvedené tabulky č. 1 aţ 5 a pro vyčíslení čisté mzdy (tedy k výpočtu příslušných odvodů ze mzdy hrubé) jsem pouţila platná znění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

2.2.2 Ilustrativní výpočtový postup pro zvolené případy pracovní neschopnosti Zde uvádím dva příklady výpočtů (kaţdý současně pro rok 2006 a pro první zkoumané období roku 2008)

dvou kombinací náhodně zvolené hrubé mzdy a délky pracovní

neschopnosti. Nejprve vţdy uvádím popis výpočtové tabulky uvedené v příloze č.1 a následně potom příslušný výpočet, který tato tabulka obsahuje:

Nejprve jsem vytvořila tabulky, ve kterých je v prvním sloupci zvolená hrubá měsíční mzda zaměstnance, ve druhém sloupci odpovídající vyměřovací základ (zaměstnanec v uplynulém roce pracoval bez přerušení, tedy volíme 12 x měsíční hrubá mzda), třetí sloupec je potom denní vyměřovací základ získaný jako podíl druhého sloupce / 365 (366) dnů rozhodného období, čtvrtý a pátý sloupec (pro rok 2008 je vyuţit jen 5. sloupec) vypočítává redukovaný vyměřovací základ a poslední tři (v roce 2008 čtyři) sloupce pak určují výši denní nemocenské pro určité dny pracovní neschopnosti. Výstupem této tabulky jsou tedy výše nemocenských dávek v určitém období PN. Tyto první tabulky jsou uvedeny v příloze pod čísly 8 aţ 12.

Příklad č.1 - výše denní nemocenské pro případ hrubé mzdy 15000 Kč a délky PN 21 dnů Výpočet v roce 2006 Denní vyměřovací základ = 15000 × 12 / 365 = 493,15 Kč. Částka je menší neţ 510 Kč, pouţijeme ji tedy celou. 36

Redukce DVZ (zaokrouhleno na celé Kč nahoru): prvních 14 dnů PN je redukce 90%:

DVZRED_1-14 = 0,90 × 493,15 = 444 Kč

od 15. dne se neredukuje:

DVZRED_15-x = 494 Kč

Výše denní nemocenské za první 3 dny PN: DN1-3 = 0,25 × 444 = 111 Kč Výše denní nemocenské od 4. do 14. dne PN: DN4-14 = 0,69 × 444 = 307 Kč Výše denní nemocenské od 15. dne PN: DN15-x = 0,69 × 494 = 341 Kč

Výpočet v roce 2008 (od 1.1. do 29.6.) Denní vyměřovací základ = 15000 × 12 / 366 = 491,80 Kč Redukce DVZ (zaokrouhleno na celé Kč nahoru): Částka je niţší neţ 550 Kč, z částky započítáme 90 % po celou dobu trvání PN: DVZRED = 550 × 0,90 = 443 Kč Výše denní nemocenské za první 3 dny PN: DN1-3 = 0,00 × 443 = 0 Kč Výše denní nemocenské od 4. do 30. dne PN: DN4-30 = 0,60 × 443 = 266 Kč Výše denní nemocenské od 31. do 60. dne PN: DN31-60 = 0,66 × 443 = 293 Kč Výše denní nemocenské od 61. dne PN: DN61-x = 0,72 × 443 = 319 Kč

37

Příklad č. 2 - výše denní nemocenské pro případ hrubé mzdy 27000 Kč a délky PN 90 dnů Výpočet v roce 2006 Denní vyměřovací základ = 27000 × 12 / 365 = 887,67 Kč. Částka je vyšší neţ 510 Kč, je také vyšší neţ 730 Kč. K částce nad 730 Kč nepřihlíţíme, z rozdílu (730-510) bereme 60 %, základ 510 Kč se v prvních 14 dnech redukuje na 90 %. Redukce DVZ (zaokrouhleno na celé Kč nahoru): prvních 14 dnů PN je redukce základu 90%:

DVZRED_1-14 = 0,90 × 510 + (730-510) × 0,60 = 591 Kč

od 15. dne se základ neredukuje:

DVZRED_15-x = 510 + (730-510) × 0,60 = 642 Kč

Výše denní nemocenské za první 3 dny PN: DN1-3 = 0,25 × 591 = 148 Kč Výše denní nemocenské od 4. do 14. dne PN: DN4-14 = 0,69 × 591 = 408 Kč Výše denní nemocenské od 15. dne PN: DN15-x = 0,69 × 642 = 443 Kč

Výpočet v roce 2008 (od 1.1. do 29.6.) Denní vyměřovací základ = 27000 × 12 / 366 = 885,25 Kč Redukce DVZ (zaokrouhleno na celé Kč nahoru): Částka je vyšší neţ 550 Kč, je i vyšší neţ 790 Kč. Z částky 550 Kč započítáme 90 % po celou dobu trvání PN, z rozdílu (790-550) bereme 60 %. K částce nad 790 Kč se nepřihlíţí: DVZRED = 550 × 0,90 + (790-550) × 0,60 = 639 Kč Výše denní nemocenské za první 3 dny PN: DN1-3 = 0,00 × 639 = 0 Kč Výše denní nemocenské od 4. do 30. dne PN: DN4-30 = 0,60 × 639 = 384 Kč 38

Výše denní nemocenské od 31. do 60. dne PN: DN31-60 = 0,66 × 639 = 422 Kč Výše denní nemocenské od 61. dne PN: DN61-x = 0,72 × 639 = 461 Kč

Jako druhé jsem sestavila tabulky, ve kterých je vypočítána na základě hrubé mzdy zaměstnance jeho čistá mzda a jeho čistá denní mzda. V prvním sloupci tabulky je uvedena měsíční hrubá mzda, ve druhém sloupci spočteno měsíční sociální pojištění zaměstnance (to činilo po celé sledované období 8 % z hrubé mzdy), ve třetím spočteno měsíční zdravotní pojištění zaměstnance (po celé sledované období 4,5 % z hrubé mzdy). Je třeba uvést, ţe v roce 2008 byl zaveden strop pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění - roční hrubá mzda 1 034 880 Kč - k částce nad tuto hranici se jiţ nepřihlíţí. Tato výše se týká mnou modelované hrubé mzdy 100 000 Kč a pro ni jsou příslušné tabulky upraveny. Ve čtvrtém sloupci je uveden součet sociálního a zdravotního pojištění jiţ za celý rok, v pátém sloupci je uveden roční základ daně (v roce 2008 byla k výpočtu daně pouţita tzv. superhrubá mzda, kdy se do základu daně začalo počítat i sociální a zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem, coţ společně se sociálním a zdravotním pojištěním zaplaceném zaměstnancem činilo 35 % z hrubé mzdy). V šestém sloupci je potom spočtena měsíční daň zaměstnance (v roce 2008 jednoduše, jako 15 % ze základu daně, v letech 2006-7 je výpočet sloţitější a vychází přímo ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v příslušném znění), v sedmém sloupci je uvedeno měsíční daňové zvýhodnění (v roce 2008 sleva na dani) a konečně v osmém sloupci je pak spočtena čistá mzda zaměstnance. Poslední devátý sloupec potom čistou mzdu dělí třiceti a dostávám tak modelovou denní čistou mzdu zaměstnance, kterou budu porovnávat se získanými nemocenskými dávkami. Kompletní tabulky jsou uvedeny v příloze pod čísly 13 aţ 15.

Příklad č. 1 - výše čisté denní mzdy pro případ hrubé mzdy 15000 Kč: Výpočet v roce 2006 Sociální pojištění zaměstnanec

15000 × 0,08 = 1200 Kč.

Zdravotní pojištění zaměstnanec

15000 × 0,045 = 675 Kč. 39

Sociální a zdravotní pojištění za rok

(1200 + 675) × 12 = 22500 Kč.

Roční základ daně

12 × 15000 - 22500 = 157500 Kč.

Měsíční daň

(121200 × 0,12 + (157500-121200) × 0,19) / 12 = = 1787 Kč

Daňové zvýhodnění měsíční

600 Kč

Čistá měsíční mzda

= 15000 - 1200 - 675 - 1787 + 600 = 11938 Kč

Čistá denní mzda

= 11938 / 30 = 397,93 Kč

Výpočet v roce 2008 Sociální pojištění zaměstnanec

15000 × 0,08 = 1200 Kč.


15000 × 0,045 = 675 Kč.


(1200 + 675) × 12 = 22500 Kč


12 × 15000 × 1,35 = 243000 Kč.

Měsíční daň

243000 × 0,15 / 12 = 3037,50 Kč

Sleva na dani měsíční

2070 Kč


= 15000 - 1200 - 675 – 3037,5 + 2070 = 12157,50 Kč

Čistá denní mzda

= 12157,50 / 30 = 405,25 Kč

Příklad č. 2 - výše čisté denní mzdy pro případ hrubé mzdy 27000 Kč: Výpočet v roce 2006 Sociální pojištění zaměstnanec

27000 × 0,08 = 2160 Kč.


27000 × 0,045 = 1215 Kč.


(2160 + 1215) × 12 = 40500 Kč.


12 × 27000 - 40500 = 283500 Kč.

Měsíční daň

(121200 × 0,12 + (218400-121200) × 0,19 + (283500-218400) × 0,25) / 12 = 4107,25 Kč

Daňové zvýhodnění měsíční

600 Kč


= 27000 - 2160 - 1215 – 4107,25 + 600 = 20117,75 Kč 40

Čistá denní mzda

= 20117,75 / 30 = 670,59 Kč

Výpočet v roce 2008 Sociální pojištění zaměstnanec

27000 × 0,08 = 2160 Kč.


27000 × 0,045 = 1215 Kč.


(2160 + 1215) × 12 = 40500 Kč


12 × 27000 × 1,35 = 437400 Kč.

Měsíční daň

437400 × 0,15 / 12 = 5467,50 Kč

Sleva na dani měsíční

2070 Kč


= 27000 - 2160 - 1215 – 5467,5 + 2070 = 20227,50 Kč

Čistá denní mzda

= 20227,50 / 30 = 674,25 Kč

Jako třetí a poslední jsem sestavila tabulky pro výpočet celkových nemocenských dávek pro proměnnou dobu trvání PN a k určení poměru mezi touto nemocenskou dávkou a odpovídající čistou mzdou za stejnou dobu (dále je „náhradový poměr“). Tento poměr pak vynáším do grafů, ze kterých vyslovím hypotézy o dopadech změn zákona o nemocenském pojištění na zaměstnance. V tabulkách je v prvním sloupci modelový počet dnů pracovní neschopnosti zaměstnance, v dalších třech (čtyřech) sloupcích je spočtena (za přispění údajů z prvních tabulek) výše nemocenských dávek pro určitá období pracovní neschopnosti, v následujícím sloupci je potom součet celkových nemocenských dávek. V předposledním sloupci je za pomoci druhé tabulky vypočtena odpovídající čistá mzda zaměstnance za příslušnou dobu pracovní neschopnosti a v posledním sloupci je nakonec uveden v procentech náhradový poměr. Tyto tabulky jsou uvedeny v příloze pod čísly 16 aţ 70.

Příklad č. 1 - náhradový poměr pro hrubou mzdu 15000 Kč a počet dnů PN 21: Výpočet v roce 2006 Nemocenské dávky za první 3 dny

3 × 111 = 333 Kč

Nemocenské dávky za 4. - 14. den

11 × 307 = 3377 Kč 41


7 × 341 = 2387 Kč

Nemocenské dávky celkem

333 + 3377 + 2387 = 6097 Kč

Odpovídající čistá mzda za 21 dní

21 × 397,93 = 8356,60 Kč

Náhradový poměr

6097 / 8356,60 = 73,0 %

Výpočet v roce 2008 (od 1.1. do 29.6.) Nemocenské dávky za první 3 dny

3 × 0 = 0 Kč


18 × 266 = 4788 Kč


0 + 4788 = 4788 Kč


21 × 405,25 = 8510,25 Kč

Náhradový poměr

4788 / 8510,25 = 56,3 %

Příklad č. 2 - náhradový poměr pro hrubou mzdu 27000 Kč a počet dnů PN 90: Výpočet v roce 2006 Nemocenské dávky za první 3 dny

3 × 148 = 444 Kč


11 × 408 = 4488 Kč


76 × 443 = 33668 Kč


444 + 4488 + 33668 = 38600 Kč


90 × 670,59 = 60353,10 Kč

Náhradový poměr

38600 / = 64,0 %

Výpočet v roce 2008 (od 1.1. do 29.6.) Nemocenské dávky za první 3 dny

3 × 0 = 0 Kč


27 × 384 = 10368 Kč


30 × 422 = 12660 Kč


30 × 461 = 13830 Kč


0 + 10368 + 12660 + 13830 = 36858 Kč 42


90 × 674,25 = 60682,50 Kč

Náhradový poměr

36858 / 60682,50 = 60,7 %

Na závěr ilustrativních výpočtů jsem sestavila tabulku, ve které uvádím vypočtený náhradový poměr pro oba dva příklady (podbarvené hodnoty), doplňuji ji o další náhradové poměry pro zbylá tři zkoumaná období (převzato z příloh) a v dalším sloupci je pak uveden rozdíl náhradových poměrů daného období vůči období předchozímu.

Tabulka č. 7 – Náhradové poměry ilustrativních výpočtů a jejich diference Příklad č.1 - hrubá mzda 15000 Kč, délka PN 21 dnů

Období Rok 2006 Rok 2007 1.1.-29.6.2008 30.6.-31.8.2008 1.9.-31.12.2008

Náhradový poměr [%] 73,0 73,0 56,3 65,6 60,2

Diference z minulého období [%] 0,0 -16,7 9,3 -5,4

Příklad č.2 - hrubá mzda 27000 Kč, délka PN 90 dnů Náhradový poměr [%] 64,0 69,2 60,7 62,6 61,5

Diference z minulého období [%] 5,2 -8,5 1,9 -1,1

Zdroj: Vlastní výpočty

2.2.3 Zpracování grafů Hodnoty náhradového poměru získané výpočtem v tabulkách dle výše uvedeného výpočtového modelu jsem dále vynesla do grafů. Grafy jsem zpracovala ve dvou variantách: - grafy znázorňující náhradový poměr při konstantním počtu dnů pracovní neschopnosti, - grafy znázorňující náhradový poměr při konstantní hrubé mzdě zaměstnance.

V kaţdém grafu je zakresleno pět křivek získaných pospojováním vynesených bodů procentního poměru dávek ke mzdě z pěti zkoumaných období (rok 2006, 2007 a 3 období roku 2008).

43

Zde v textu uvedu pouze dva grafy pro kaţdý zpracovaný příklad v minulé kapitole, tedy pro následující hodnoty (viz také tabulka č. 7): Příklad č. 1 – hrubá mzda 15000 Kč, délka PN 21 dnů. Příklad č. 2 – hrubá mzda 27000 Kč, délka PN 90 dnů. Grafy jsou jiţ vyhodnoceny pro celou škálu zpracovávaných hodnot (dle tabulky č. 6), proto jsou hodnoty z uvedených příkladů vyznačeny orámováním.

Všechny grafy pro kombinace zvolených základních parametrů z kapitoly č. 2.2.1 jsou uvedeny v příloze č. 2 pod čísly 5 aţ 15 pro konstantní hrubou mzdu a pod čísly 16 aţ 31 pro konstantní délku pracovní neschopnosti.

Graf č.1 - Náhradový poměr při hrubé mzdě 15000 Kč


Poznámka: v grafu č. 1 se body roku 2006 se shodují s body v roce 2007.

44

Graf č.2 - Náhradový poměr při 21-denní PN


Graf č.3 - Náhradový poměr při hrubé mzdě 27000 Kč


45

Graf č.4 - Náhradový poměr při 90-denní PN


2.3

Rozbor modelových výpočtů

Z hlediska příjmu zaměstnance vyplývá (a toto platí pro všechna sledovaná období), ţe poměr nemocenských dávek k odpovídající čisté mzdě za dobu PN je pro zaměstnance nejvýhodnější tehdy, pokud pobírá hrubou mzdu v rozsahu cca 15 aţ 24 tisíc Kč (např. poměr pro 14-denní PN činí dle zkoumaného období od cca 50 do 67 %), pro mzdy niţší je poměr mírně horší (pro tutéţ 14-denní PN činí poměr pro 8000 Kč hrubé mzdy cca 46 aţ 65 %) a pro mzdy vyšší neţ 24 tisíc Kč je pak propad příjmů při nemocenské nejcitelnější (např. pro mzdu 60000 Kč 14-denní PN znamená propad na cca 21 aţ 29 % původní čisté mzdy). Z hlediska porovnání poměrných dávek nemocenské k čisté mzdě mezi jednotlivými zkoumanými obdobími vyplývá: Mezi léty 2006 a 2007 nedošlo prakticky k ţádným změnám, došlo pouze k navýšení hraniční výše maximálního denního vyměřovacího základu. Z grafů č. 5 aţ 15 (příp. i č. 16 aţ 31) vyplývá, ţe při hrubé mzdě do 15 000 Kč nedošlo ke změně poměru vyplacených nemocenských dávek k čisté mzdě vůbec a při mzdách vyšších byl tento poměr v roce 2007

46

vyšší o cca 1-5 % v závislosti na hrubé mzdě ale také především na délce trvání pracovní neschopnosti. Maximální navýšení tohoto poměru je patrné pro mzdy 24 a 27 tisíc Kč. Pokud uvaţujeme první zkoumané období v roce 2008 (od 1. ledna do 29. června), potom oproti roku 2007 vidíme následující: - výše nemocenských dávek je podstatně menší a to o to více, čím kratší dobu pracovní neschopnost trvá - i při 180 denní PN křivka nemocenských dávek sotva dosahuje úrovně roku 2006 a to navíc ještě aţ od hrubé mzdy 24 000 Kč, pro mzdy niţší není ani pro dlouhé PN dosaţeno ani úrovně roku 2006, pro nejniţší posuzovanou mzdu 8 tisíc Kč dosahuje propad oproti roku 2007 i při 180 denní PN 15 %, - pro nemoci trvající 2 týdny aţ měsíc činí pro mzdy do 30 tisíc Kč propad poměrných nemocenských dávek 15 aţ 20 %, - pro nemoci trvající do 1 týdne dosahuje propad pro mzdy do 24 tisíc Kč aţ téměř 30 %. Pro druhé období roku 2008 (od 30. června do 31. srpna) naopak došlo k následujícímu: - především pro PN trvající do 14 dnů došlo k výraznému nárůstu poměru nemocenských dávek k čisté mzdě nejen k předchozímu období roku 2008 ale i oproti roku 2007 (čím kratší PN, tím výraznější nárůst), - aţ do 9-denní PN je poměr nemocenských dávek k čisté mzdě pro všechny uvaţované hrubé mzdy vyšší neţ v předchozím období a i neţ v roce 2007, od 10. do 14. dne PN dochází k postupnému srovnávání s úrovní roku 2007 (jako poslední se poměr srovná pro hrubé mzdy cca 20 aţ 30 tisíc Kč) a při PN delší neţ 14 dnů jiţ dochází k propadu oproti roku 2007 a dochází k postupnému sbliţování poměru s úrovní prvního období roku 2008. Pro poslední zkoumané období roku 2008 (od 1. září do 31. prosince) potom lze vyčíst následující: - pokud uvaţujeme celou škálu sledovaných mezd a doby trvání PN, pak lze říci, ţe došlo k nejbliţšímu ustálení poměrných křivek nemocenských dávek k čisté mzdě s rokem 2007, přesto aţ na PN trvající do 3 dnů dochází k poklesu - největší pokles je dosaţen pro nejniţší mzdy kolem 30 dnů trvajících PN, - oproti předchozímu období roku 2008 platí pro všechny zkoumané kombinace pokles, který s narůstající délkou PN klesá aţ pro 180 denní PN se prakticky všechny tři křivky poměrů nemocenských dávek pro tři zkoumaná období roku 2008 a pro všechny mzdy ztotoţňují.

47

2.4

Vyslovení hypotéz na základě modelových výpočtů

Na základě výše uvedeného rozboru modelových výpočtů předpokládám následující vývoj pracovních neschopností a podle toho vyslovuji následující hypotézy: 1) Z hlediska příjmu zaměstnanců je rozdělím na skupiny s příjmem do 15 tisíc Kč, od 15 do 24 tisíc Kč a s příjmem nad 24 tisíc. Bez ohledu na zkoumané období předpokládám, ţe zaměstnanci s příjmem od 24 tisíc Kč hrubé mzdy a vyšší budou vykazovat PN nejméně z celého souboru zaměstnanců. Zaměstnanci se mzdou od 15 do 24 tisíc Kč budou PN vykazovat ze všech zaměstnanců nejvíce a zaměstnanci s příjmem pod hranicí 15 tisíc Kč pak budou s počtem vykazování PN mezi těmito dvěma kategoriemi, ale podstatně blíţe kategorii 15 aţ 24 tisíc Kč. Hypotéza 1-1 nulová:

vykazování PN bude u všech platových kategorií zaměstnanců

stejné. Hypotéza 1-1 alternativní:

vykazování PN u všech platových kategorií zaměstnanců bude

rozdílné. Hypotéza 1-2 nulová:

zaměstnanci se mzdou 15-24 tisíc Kč budou vykazovat PN

nejméně ze všech platových kategorií. Hypotéza 1-2 alternativní:

zaměstnanci se mzdou 15-24 tisíc Kč budou vykazovat PN

nejvíce ze všech platových kategorií.

2) V roce 2008 předpokládám celkový pokles vykazovaných PN oproti roku 2007 z důvodu, ţe došlo k celkovému poklesu výše nemocenských dávek (vyjma krátkého období u PN trvajících do 10 aţ 14 dnů). Hypotéza 2 nulová:

vykazování všech PN bude v roce 2008 na srovnatelné úrovni,

jako vykazování PN v roce 2007. Hypotéza 2 alternativní:

vykazování všech PN bude v roce 2008 odlišné od vykazování

PN v roce 2007.

3) V prvním období roku 2008 předpokládám výrazný pokles krátkých (především několikadenních, ale i týdenních aţ čtrnáctidenních) PN. Tento předpokládaný pokles vyplývá z toho, ţe v tomto období došlo ke zrušení vyplácení nemocenských dávek za první 3 dny PN. 48

Hypotéza 3 nulová:

vykazování PN trvajících do 7 dnů bude v prvním období roku

2008 na srovnatelné úrovni, jako vykazování PN trvajících do 7 dnů v roce 2007. Hypotéza 3 alternativní:

vykazování PN trvajících do 7 dnů bude v prvním období roku

2008 odlišné od vykazování PN trvajících do 7 dnů v roce 2007.

4) Ve druhém období roku 2008 očekávám nárůst především krátkých PN (do 7 dnů, nejvíce do 14 dnů trvání) - nárůst nejenom oproti prvnímu období roku 2008, ale i vůči roku 2007. Pro PN delší jak 14 dnů předpokládám mírný pokles oproti roku 2007. Hypotéza 4 nulová:

vykazování PN trvajících do 7 dnů bude ve druhém období roku

2008 na srovnatelné úrovni, jako vykazování PN trvajících do 7 dnů v prvním období roku 2008. Hypotéza 4 alternativní:

vykazování PN trvajících do 7 dnů bude ve druhém období roku

2008 odlišné od vykazování PN trvajících do 7 dnů v prvním období roku 2008.

49

3

DOPAD NOVÉHO ZÁKONA NA KONKRÉTNÍ PODNIK

S VÍCE JAK 100 ZAMĚSTNANCI

K ověření (či popření) mých v předchozím článku vyslovených hypotéz jsem si vybrala podnik, ve kterém jsem sama zaměstnancem. Jedná se o státní organizaci Správa ţelezniční dopravní cesty (SŢDC, s.o.). Konkrétně jsem si vybrala její jednu organizační jednotku, která působí na území jednoho kraje ČR – její název ale v této práci nebudu uvádět.

3.1

Stručná charakteristika vybraného podniku

Na základě zákona o transformaci Českých drah, státní organizace (č. 77/2002 Sb.) došlo 31.12.2002 k zániku státní organizace České dráhy bez likvidace. K 1.1.2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to České dráhy, a.s. a státní organizace Správa ţelezniční dopravní cesty (SŢDC, s.o.). SŢDC, s.o.

- hospodaří s majetkem státu, který tvoří především ţelezniční dopravní cestu, - plní funkci vlastníka dráhy, zajišťuje provozování, provozuschopnost,

modernizaci a rozvoj ţelezniční dopravní cesty, - přiděluje kapacitu dopravní cesty a od 1.7.2008 je také provozovatelem celostátní ţelezniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu (od tohoto data přešly Správy dopravní cesty doposud vedené pod Českými drahami, a.s. pod SŢDC, s.o.).20

Organizační

jednotka,

na

které

budu

hypotézy

ověřovat,

má

v současné

době

cca 800 zaměstnanců, v minulosti byl tento počet ještě vyšší, podmínku zadání, aby v podniku bylo více neţ 100 zaměstnanců tedy splňuje víc neţ dostatečně. Zaměstnanci u SŢDC, s.o. jsou z hlediska odměňování většinou zařazeni do jednoho ze šestnácti tarifních stupňů a jen někteří vedoucí pracovníci jsou odměňování smluvní mzdou. Rozmezí tarifních stupňů činilo v letech 2006–8 8 190,- aţ 34 430,- Kč, smluvní mzdy v ojedinělých případech tuto částku přesahovaly.

20

Internetový portál SŢDC, s.o.; [online] [citace 30.4.2010]; dostupné z

50

Obrázek č. 2: Organizační struktura SŢDC, s.o.

Zdroj: Internetový portál SŢDC, s.o., [online] [citace 30.4.2010]; dostupné z

3.2

Sběr dat

Data pouţitá v dalším výkladu jsem po domluvě získala na osobním oddělení této organizační jednotky jako digitální výpisy údajů o zaměstnancích v podniku v letech 2006 - 2008. Jako první jsem měla k dispozici seznam všech pracovníků, kteří byli v organizační jednotce zaměstnáni spolu s jejich základní hrubou mzdou a příplatkem za odpracovaná léta a také s pracovním zařazením zaměstnance. Údaje o mzdě a příplatku jsem získala pro kaţdého pracovníka vţdy k 1. lednu příslušného roku. Pokud tedy v některých případech došlo u dále vybraných zaměstnanců ke změně jejich platového zařazení v průběhu kalendářního roku, pak tato změna není ve výpočtech zohledněna (projeví se aţ 1. ledna následujícího roku). Druhým souborem dat byly záznamy o jednotlivých pracovních neschopnostech (PN) zaměstnanců (pro kaţdou PN počátek a konec s osobním číslem), OČR zaměstnanců a případů peněţité pomoci v mateřství. Se zaměstnavatelem jsme se dohodli, ţe nebudu uvádět název této organizační jednotky ani jména jednotlivých zaměstnanců - proto je v tabulkách uvedených v přílohách sloupec se jmény ponechán prázdný.

51

3.3

Třídění a úprava dat

Prvním krokem bylo vytřídit z celkového seznamu zaměstnanců jen ty, kteří byli v pracovním poměru v organizační jednotce SZDC, s.o. po celou dobu zkoumaného období, tedy těch zaměstnanců, kteří zde pracovali alespoň od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008. Dále jsem z tohoto okruhu zaměstnanců odstranila ty, kteří byli zaměstnáni na zkrácený pracovní úvazek. Tímto tříděním jsem získala celkem 782 zaměstnanců, kteří byli ve zkoumaném období stále v nezkráceném pracovním poměru. Dalšími kroky bylo vyčlenění PN jen pro těchto 782 zaměstnanců a dále jen těch PN, které započaly v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008 a odstranění případů, kdy zaměstnanec vykazoval OČR nebo peněţitou pomoc v mateřství. Vzhledem k tomu, ţe námi zkoumaná období (rok 2006, rok 2007, rok 2008 od 1.1. do 29.6., rok 2008 od 30.6. do 31.8. a rok 2008 od 1.9. do 31.12.) mají různou délku trvání, rozčlenila jsem data o PN zaměstnanců po jednotlivých měsících, pro které jsem prováděla další výpočty. Tabulka s takto vytříděnými daty je uvedena v příloze č. 3 pod č. 71 - první dva sloupce představují začátek a konec PN, další dva sloupce obsahují osobní číslo a jméno (tyto jsou z výše uvedených důvodů v příloze vymazány), pátý sloupec obsahuje pracovní zařazení zaměstnance (také odmazán), šestý sloupec je prázdný (oddělovací), v sedmém je spočtena délka trvání příslušné PN, osmý sloupec obsahuje jiţ součet základní hrubé mzdy a příplatku za odpracovaná léta příslušného zaměstnance (s roční aktualizací, jak je vysvětleno v kapitole 3.2). Celkem tabulka obsahuje 883 případů pracovních neschopností (306 v roce 2006, 330 v roce 2007 a 247 v roce 2008). Tato i další tabulky a grafy popisované v následujících odstavcích jsou vytvořeny pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel a jsou uvedeny v textových přílohách.

Data z této tabulky (konkrétně sloupce s délkou PN a s hrubou mzdou zaměstnance) jsem převedla do tabulek uvedených v příloze č. 4 pod čísly 72 aţ 74 - tabulky jsou zpracovány pro kaţdý rok sledovaného období (tedy celkem 3 tabulky) a data o PN jsou dělena do jednotlivých kalendářních měsíců prozatím bez dalších třídících úprav. Pro kaţdý měsíc je 52

pak sečten počet započatých PN v tomto měsíci a také celkový počet dnů trvání těchto PN. Navíc je zde ještě spočten počet těchto dvou hodnot připadající na 1 sledovaného zaměstnance (tedy počet a délka PN podělená 782 zaměstnanci), tyto údaje jsem však jiţ dále nevyuţila. Výsledky z této tabulky jsou vyneseny do dvou grafů uvedených v příloze č. 5 pod čísly 32 a 33. Takto zpracované tabulky jsem potom podrobila dvojímu třídění: 1)

Rozdělení jednotlivých PN podle výše hrubé mzdy těchto zaměstnanců do skupin

tvořících následující rozpětí hrubých měsíčních mezd: 8000 – 15000 Kč, 15001 - 24000 Kč a více jak 24000 Kč. Pro jednotlivá rozpětí mezd jsem potom opět sečetla počet započatých PN v kaţdém jednotlivém kalendářním měsíci. Protoţe se však mzda během zkoumaného období měnila (především se jednalo o roční navýšení mzdy všech tarifních stupňů, v některých případech mohlo jít i o změnu tarifního stupně u jednotlivých zaměstnanců jak směrem nahoru, tak i dolů), nebyl počet zaměstnanců v uvedeném rozpětí mezd stejný v kaţdém roce. Proto jsem vyčíslila počty zaměstnanců s hrubou mzdou v příslušných rozmezích pro kaţdý rok zvlášť a spočtený počet započatých PN v měsíci tímto odpovídajícím počtem zaměstnanců vţdy vydělila, abych dostala poměr odpovídající počtu započatých PN na 1 zaměstnance, který bylo moţné porovnávat v jednotlivých letech. 2) Rozdělení PN podle jejich délky trvání - rozdělila jsem je do skupin na PN do 7 dnů, od 8 do 30 dnů a delší neţ 30 dnů. Dělení mezd na tyto 3 kategorie jsem provedla s ohledem na výsledky modelových výpočtů, kdy v rozmezí 8 - 15 tis. Kč můţeme pozorovat mírně stoupající výši poměru nemocenských dávek k odpovídající čisté mzdě, ve druhém rozmezí do 24 tis. Kč dochází ke stagnaci a k velmi mírnému poklesu tohoto poměru a při mzdě vyšší jak 24 tis. Kč tento poměr začíná prudce klesat. Dělení délky trvání pracovní neschopnosti zaměstnanců jsem provedla s ohledem na vyslovené hypotézy, kdy předpokládám největší změny mezi zkoumanými obdobími u PN do 1 týdne. Tabulky těchto dvou třídění jsou uvedeny v příloze č. 6 pod čísly 75 aţ 80.

53

Výsledky z těchto tabulek jsou opět vyneseny do grafů uvedených v příloze č. 7 pod čísly 34 aţ 45.

3.4

Výsledky třídění dat

Nejprve jsem v příloze č. 5 vynesla grafy č.32 a 33. Graf č. 32 udává počet všech započatých PN v podniku v jednotlivých měsících všech zkoumaných období. Z grafu je patrné, ţe mezi léty 2006 a 2007 není větší rozdíl v počtu čerpaných PN, v roce 2008 především v první polovině roku je patrný pokles v počtu vykazovaných PN, v červenci aţ září 2008 vyrovnání stavu k předchozím letům a od října do prosince roku 2008 pak opět sníţení počtu vykazovaných PN oproti letům 2006 a 2007. Graf č. 33 pak udává počet dnů trvání všech PN v podniku započatých v jednom měsíci a zde nelze říci, ţe by se tyto počty dnů mezi jednotlivými obdobími výrazně odlišovaly. Ke grafům v příloze č.7: Grafy č. 34 aţ 36 uvádí vývoj počtu vykazovaných PN u zaměstnanců dělených do kategorií podle výše jejich hrubé mzdy (8-15 tisíc Kč, 15-24 tisíc Kč a vyšší) - vţdy jedna kategorie pro všechna období. Na základě těchto grafů nelze říci, ţe by se nemocnost v určité mzdové kategorii mezi jednotlivými obdobími výrazně odlišovala. Grafy č. 37 aţ 39 uvádí vývoj počtu vykazovaných PN u zaměstnanců dělených do kategorií podle výše jejich hrubé mzdy (8-15 tisíc Kč, 15-24 tisíc Kč a vyšší) - vţdy všechny 3 kategorie pro jedno období (v roce 2008 pro celý rok). Na základě těchto grafů vyplývá, ţe zaměstnanci v kategorii nejniţších mezd (8 aţ 15 tisíc Kč) vykazují PN nejvíce, za nimi následuje kategorie 15 aţ 24 tisíc Kč hrubé mzdy a nejméně nemocenské dávky čerpají zaměstnanci se mzdou vyšší jak 24 tisíc Kč. Grafy č. 40 aţ 42 uvádí vývoj počtu vykazovaných PN u zaměstnanců dělených podle doby trvání této PN (do 7 dnů, od 8 do 30 dnů a delší PN) - vţdy jedna kategorie pro všechna období. Z grafu č. 40, který znázorňuje PN trvající do 7 dnů, je patrný pokles počtu vykazování PN v první polovině roku 2008 oproti letům předchozím, v srpnu a září 2008 je patrné navýšení (v srpnu i nad úroveň let 2006-7) a v závěru roku 2008 pak opět pokles počtu PN oproti letům předchozím. Vykazování PN v této kategorii mezi léty 2006 a 2007 bylo rovnocenné. Z grafu č. 41, který znázorňuje počet vykazování PN trvajících 8 aţ 30 dnů, je patrné, ţe mezi léty 2006 a 2007 není výraznějších rozdílů, v roce 2008 došlo

54

k velmi mírnému poklesu prakticky během celého roku. Pro PN trvající déle neţ 30 dnů (graf č. 42) pak nelze určit, ţe by mezi jednotlivými obdobími byly zásadní rozdíly. Grafy č. 43 aţ 45 uvádí vývoj počtu vykazovaných PN u zaměstnanců dělených podle doby trvání této PN (do 7 dnů, od 8 do 30 dnů a delší PN) - vţdy všechny 3 kategorie pro jedno období (v roce 2008 pro celý rok). Z grafů vyplývá, ţe ve všech zkoumaných obdobích výrazně převládají PN s délkou trvání 8 aţ 30 dnů, následují PN delší neţ 30 dnů (v roce 2008 došlo ke sblíţení těchto dvou kategorií) a nejméně jsou vykazovány PN trvající do 7 dnů.

3.5

Porovnání

výsledků

dat

o

pracovní

neschopnosti

v podniku

s vyslovenými hypotézami z modelových výpočtů Hypotéza 1-1

nulovou hypotézu, ţe vykazování PN u všech platových kategorií

zaměstnanců bude stejné, zamítám a přijímám hypotézu alternativní, ţe vykazování PN u různých platových kategorií zaměstnanců je rozdílné. Hypotéza 1-2

nulovou hypotézu, ţe zaměstnanci s příjmem 15-24 tisíc Kč budou

vykazovat PN nejméně ze všech platových kategorií, zamítám. Zamítám ale i alternativní hypotézu, neboť ani tato se nepotvrdila. Komentář: předpoklad, ţe zaměstnanci se mzdou vyšší jak 24 tisíc Kč čerpají bez ohledu na zkoumané období nemocenské dávky nejméně ze všech zaměstnanců se potvrdil. Další vyslovený

předpoklad,

ţe

nejvíce

budou

vykazovat

PN

zaměstnanci

s příjmem

15 aţ 24 tisíc Kč se nepotvrdil, nejvíce vykazují PN zaměstnanci se mzdou 8 aţ 15 tisíc Kč a teprve potom zaměstnanci s příjmem 15 aţ 24 tisíc Kč.

Hypotéza 2

nulovou hypotézu, ţe vykazování PN v roce 2008 bude na srovnatelné

úrovni s rokem 2007 zamítám a přijímám alternativní hypotézu, ţe vykazování PN v roce 2008 je odlišné od vykazování v roce 2007. Toto tvrzení lze upřesnit tak, ţe vykazování PN v roce 2008 je niţší, neţ vykazování PN v roce 2007. Komentář: pokles vykazovaných PN v roce 2008 se oproti roku 2007 skutečně sníţil, coţ je patrné z grafu č. 32 uvedeného v příloze č. 5.

Hypotéza 3

nulovou hypotézu, ţe vykazování PN trvajících do 7 dnů bude

v prvním období roku 2008 na srovnatelné úrovni s rokem 2007, zamítám a přijímám 55

alternativní hypotézu, ţe toto vykazování je odlišné. Toto tvrzení lze dále upřesnit tak, ţe vykazování PN s dobou trvání do 7 dnů je v prvním období roku 2008. Komentář: v první polovině roku 2008 byl prokázán výrazný pokles PN trvajících do 7 dnů oproti roku 2007.

Hypotéza 4

nulovou hypotézu, ţe vykazování PN trvajících do 7 dnů bude ve

druhém období roku 2008 na srovnatelné úrovni s vykazováním PN trvajících do 7 dnů v prvním období roku 2008 nezamítám, ale ani nepřijímám. Obdobně nelze jednoznačně rozhodnout ani o alternativní hypotéze. Komentář: druhé období roku 2008 trvalo pouze v červenci a v srpnu. V srpnu 2008, bylo prokázáno navýšení počtu vykázaných PN trvajících do 7 dnů nad úroveň první poloviny roku 2008 i nad úroveň roku 2007. Naopak v červenci byl počet vykázaných PN trvajících do 7 dnů niţší, neţ v prvním období roku 2008 i neţ v roce 2007.

56

ZÁVĚR Nový zákon o nemocenském pojištění původně schválený v dubnu 2006 s účinností od 1. ledna 2007, byl následně podroben značným změnám a vyvolal nejednu rozepři mezi poslanci, které nakonec musel řešit i Ústavní soud. Zákon vstoupil v platnost aţ 1. ledna 2009, ale rozepře o jeho znění a neustálé odkládání jeho účinnosti vedlo i ke změnám stále platného zákona původního z roku 1956. Tyto změny pak ovlivnily všechny zúčastněné na nemocenském pojištění, tedy zaměstnance, zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a následně i veřejné rozpočty. Ve své práci jsem po úvodním nastínění historického vývoje sociálního pojištění v českých zemích detailně rozebrala přijímání nového zákona a s tím související přijímané změny zákona starého, které jednotlivé účastníky v období let 2007-8 ovlivnily. Ze všech účastníků nemocenského pojištění jsem si vybrala tu skupinu, kterou povaţuji za nejvíce početnou a také nejvíce ovlivněnou změnami těchto zákonů - skupinu zaměstnanců. Pro skupinu zaměstnanců jsem provedla modelové výpočty, které ukázaly, jak se měnila výše vyplácených nemocenských dávek v letech 2007 a 2008. Na jejich základě jsem vyslovila hypotézy o průběhu vývoje pracovních neschopností ve zkoumaném období. Nakonec jsem na základě dat získaných z podniku s více jak stem zaměstnanců provedla analýzu vývoje pracovních neschopností v tomto podniku ve výše uvedeném období a srovnala výsledky této analýzy s vyslovenými hypotézami. Vyslovené hypotézy se z velké části potvrdily. Především bych upozornila na potvrzení celkového sníţení počtu pracovních neschopností v roce 2008 oproti roku 2007 i 2006. Sníţení se týkalo především krátkých pracovních neschopností trvajících do 7 dnů. Podle mého názoru to ovlivnilo zejména zavedení karenční doby v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti. Také se potvrdil předpoklad, ţe zaměstnanci s vysokou hrubou mzdou (nad 24 tisíc Kč) čerpali dávky v pracovní neschopnosti nejméně. Nepotvrdil se předpoklad, ţe nejvíce budou čerpat dávky v pracovní neschopnosti zaměstnanci s příjmem 15 aţ 24 tisíc Kč hrubé mzdy, tedy ti, kteří měli ve zkoumaných letech 2006 aţ 2008 největší poměr nemocenských dávek k odpovídající čisté mzdě. Tato skupina zaměstnanců v počtu vykazování pracovních neschopností následovala aţ za skupinou příjmově nejmenší - od 8 do 15 tisíc Kč hrubé mzdy. Zdůvodnění tohoto faktu je podle mého názoru nutno hledat v tom, jakou činnost konkrétní zaměstnanec vykonává, myslím tím, zda se jedná o kancelářskou nebo dělnickou profesi. Předpokládám, ţe zaměstnanec vykonávající 57

činnost v kanceláři, bude vykazovat pracovní neschopnosti podstatně méně, neţ zaměstnanec v dělnické profesi (rýmu či lehčí chřipku lze v kanceláři překonat většinou poměrně lehce, pro zaměstnance v terénu navíc s fyzickou námahou to jiţ tak snadné není). A protoţe v podniku, který jsem podrobila zkoumání, jsou kancelářské profese zpravidla odměňovány vyšší mzdou, neţ profese dělnické, předpokládám, ţe právě toto hraje podstatnou roli v rozporu mezi vyslovenou hypotézou a skutečností. Z výše uvedeného hlediska proto pro další výzkum doporučuji analyzovat pracovní neschopnosti na základě lepšího třídění vykonávaných profesí (dělnická či kancelářská). Pro získání podrobnějšího vývoje pracovních neschopností v roce 2008 oproti letům předchozím doporučuji pouţít makroekonomická data o pracovních neschopnostech na území České republiky, tříděná podle dnů pracovní neschopnosti a současně podle hrubé mzdy zaměstnanců. Lze říci, ţe provedené změny v zákoně skutečně vedly v roce 2008 k omezení vykazování počtu pracovních neschopností, tak jak bylo zamýšleno. Otázkou ale zůstává, zda se pokles počtu pracovních neschopností v budoucnu neodrazí na zdravotním stavu populace jako celku.

58

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Knihy a broţury BOJIČOVÁ, L.: Vývoj dočasné pracovní neschopnosti za rok 2002. Článek z časopisu Národní pojištění č. 5/2003. Vydává ČSSZ. KRÁL, J.: Připravuje se nový systém nemocenského pojištění. Článek z časopisu Národní pojištění č. 4/2003. Vydává ČSSZ. KRÁL, J.: Reforma sociálního pojištění. Článek z časopisu Národní pojištění č. 10/2004. Vydává ČSSZ. KREBS, V a kol.: Sociální politika. ASPI, a.s. 2007/08. 504 s. ISNB 80-7357-276-1. POTŮČEK, M.: Sociální politika. 1. vydání. Sociologické nakladatelství, Praha, 1995. 142 s. ISNB 80-85850-0. Sociální zabezpečení podle stavu k 27.3.2006. Vydalo nakladatelství Jiří Motloch-Sagit v edici Úplné znění pod č. 552. ISBN 80-7208-558-1. MACÁLKOVÁ, L. a kolektiv: Mikroekonomie, základní kurs. 10. vydání. MELANDRIUM. Slaný, 2007, 273 s. ISNB 978-80-86175-56-0. ONDRČKA, P.: Makroekonomie různých ekonomických proudů. 1. vydání. MU Brno, 2006, 253 s. ISNB 80-210-3993-0. FUCHS, K., TULEJA P.: Mikroekonomie I. 1. vydání. MU Brno, 2002, 208 s. ISNB 80-2102966-8. PAULÍK, Tibor.: Hospodářská politika. Slezská univerzita. Opava 2002, ISNB 80-7248-148-7.

Internetové zdroje Internetový portál ČSSZ – Pojistné na sociální zabezpečení [online] [citace 3.1.2010]; dostupné z Internetový portál ČSSZ – Nemocenské pojištění [online] [citace 3.1.2010]; dostupné z Broţura 80 let sociálního pojištění vydaná Českou správou sociálního zabezpečení roku 2004; [online] [citace 3.1.2010]; dostupná na

59

Účelová neperiodická publikace „Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice“ zpracovaná ekonomickým odborem MPSV. Vydání první, roku 2008. ISBN 978-80-86878-84-3; [online] [citace 12.1.2010]; dostupné z Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o nemocenském pojištění z roku 2005 [online] [citace 3.1.2010]; dostupné z Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009; vydala Česká správa sociálního zabezpečení – odbor komunikace v listopadu 2008, první vydání, 32 stran; ISBN 978-80-87039-12-0; [online] [citace 12.1.2010]; dostupná z KLAUS, V., Zákon o nemocenském pojištění by nás vrátil do otrokářství. Kulturně hospodářská revue Fragmenty. [online] [citace 5.2.2010]; dostupný z Tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17.4.2009. [online] [citace 14.6.2010]; dostupná z Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008. Vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí, odborem sociálního pojištění. [online] [citace 14.6.2010]; dostupná z Internetový portál SŢDC, s.o.; [online] [citace 30.4.2010]; dostupné z

Legislativní zdroje Usnesení vlády č. 104 ze 4. února 2004; [online] [citace 12.1.2010]; dostupné z Programové prohlášení vlády ze srpna 2004; [online] [citace 12.1.2010]; dostupné z Hlasování o návrhu nového zákona o nemocenském pojištění ze dne 21.12.2005; [online] [citace 5.2.2010]; dostupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny

60

Opětovné hlasování o návrhu nového zákona o nemocenském pojištění ze dne 14.3.2006 po vrácení Senátem; [online] [citace 5.2.2010]; dostupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Sbírka zákonů, částka 64 z roku 2006. ISSN 1211-1244. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další zákony. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Sbírka zákonů, částka 84 z roku 2006. ISSN 12111244. Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních reţimů a o Archivu bezpečnostních sloţek a o změně některých zákonů. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Nález Ústavního soudu č. 88/2008 Sb. Nález Ústavního soudu č. 166/2008 Sb. Zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa ţelezniční dopravní cesty a o změně některých zákonů.

61

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulka č. 1: Dávky z nemocenského pojištění v roce 2006 Tabulka č. 2: Dávky z nemocenského pojištění v roce 2007 Tabulka č. 3: Dávky z nemocenského pojištění v prvním období roku 2008 Tabulka č. 4: Dávky z nemocenského pojištění ve druhém období roku 2008 Tabulka č. 5: Dávky z nemocenského pojištění ve třetím období roku 2008 Tabulka č. 6: Zvolené modelové případy pro jednotlivá období Tabulka č. 7: Náhradové poměry ilustrativních výpočtů a jejich diference Graf č. 1:

Poměr nemocenských dávek k čisté mzdě při hrubé mzdě 15000 Kč

Graf č. 2:

Poměr nemocenských dávek k čisté mzdě při 21-denní PN

Graf č. 3:

Poměr nemocenských dávek k čisté mzdě při hrubé mzdě 27000 Kč

Graf č. 4:

Poměr nemocenských dávek k čisté mzdě při 90-denní PN

Obrázek č.1: Vztah makroekonomické výkonnosti a sociálního zabezpečení Obrázek č.2: Organizační struktura SŢDC, s.o.

62

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK Sb.

Sbírka zákonů

ČNR

Československá národní rada

ČR

Česká republika

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

ODS

Občanská demokratická strana

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

KDU-ČSL

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová

US-DEU

Unie svobody - Demokratická unie

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

OČR

ošetřování člena rodiny

ÚS

Ústavní soud

DVZ

denní vyměřovací základ

PN

pracovní neschopnost

63

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1:

Tabulky k modelovým výpočtům

Příloha č.2:

Grafy modelových výpočtů

Příloha č.3:

Pracovní neschopnosti v podniku - seznam

Příloha č.4:

Pracovní neschopnosti v podniku dělené na měsíce

Příloha č.5:

Grafy podnik - data bez třídění

Příloha č.6:

Třídění pracovních neschopností v podniku

Příloha č.7:

Grafy podnik - tříděná data

64

Příloha č. 1 - Tabulky k modelovým výpočtům Tabulka č. 8 – dávky nemocenského pojištění pro určité období PN v roce 2006

Zdroj: vlastní výpočty

Tabulka č. 9 – dávky nemocenského pojištění pro určité období PN v roce 2007


Tabulka č. 10 – dávky nemocenského pojištění pro určité období PN v roce 2008 (od 1.1. do 29.6.)






Tabulka č. 13 – výpočet čisté denní mzdy v roce 2006






Pozn.: oranţový text = uplatnění stropů pojistného

Tabulka č. 16 – nemocenské dávky pro hrubou mzdu 8000 Kč v roce 2006












































Tabulka č. 38 – nemocenské dávky pro hrubou mzdu 8000 Kč v roce 2008 (1.1.-29.6.)


































































Příloha č. 2 - Grafy modelových výpočtů 1) Grafy při konstantní hrubé mzdě zaměstnance Graf č.5


Graf č.6


Graf č.7


Graf č.8


Graf č.9


Graf č.10


Graf č.11


Graf č.12


Graf č.13


Graf č.14


Graf č.15


2) Grafy při konstantní délce pracovní neschopnosti zaměstnance Graf č.16


Graf č.17


Graf č.18


Graf č.19


Graf č.20


Graf č.21


Graf č.22


Graf č.23


Graf č.24


Graf č.25


Graf č.26


Graf č.27


Graf č.28


Graf č.29


Graf č.30


Graf č.31


Příloha č. 3 – Pracovní neschopnosti v podniku - seznam Tabulka č. 71 – seznam PN v letech 2006-8 u vybraných zaměstnanců

Zdroj: Upravená tabulka dat získaná z nejmenovaného podniku

Příloha č. 4 – Pracovní neschopnosti v podniku dělené na měsíce Tabulka č. 72 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2006 dělené po měsíci


Tabulka č. 73 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2007 dělené po měsíci


Tabulka č. 74 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2008 dělené po měsíci


Příloha č. 5 – Grafy podnik - data bez třídění Graf č.32 – všechny započaté PN v měsíci (netříděné)


Graf č.33 – délka trvání všech započatých PN v měsíci (netříděných)


Příloha č. 6 – Třídění pracovních neschopností v podniku Tabulka č. 75 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2006 dělené po měsíci a roztříděné podle výše hrubé mzdy zaměstnance


Tabulka č. 76 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2007 dělené po měsíci a roztříděné podle výše hrubé mzdy zaměstnance


Tabulka č. 77 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2008 dělené po měsíci a roztříděné podle výše hrubé mzdy zaměstnance


Tabulka č. 78 – PN v podniku pro vybraný okruh zaměstnanců v roce 2006 dělené po měsíci a roztříděné podle délky trvání PN






Příloha č. 7 – Grafy podnik - tříděná data Graf č.34 – vývoj PN u zaměstnanců s hrubou mzdou 8-15 tis. Kč


Graf č.35 – vývoj PN u zaměstnanců s hrubou mzdou 15 – 24 tis. Kč


Graf č.36 – vývoj PN u zaměstnanců s hrubou mzdou vyšší neţ 24 tis. Kč


Graf č.37 – vývoj PN u zaměstnanců v roce 2006 podle výše hrubé mzdy






Graf č.40 – vývoj PN u zaměstnanců při délce PN do 7 dnů


Graf č.41 – vývoj PN u zaměstnanců při délce PN od 8 do 30 dnů


Graf č.42 – vývoj PN u zaměstnanců při délce PN větší neţ 30 dnů


Graf č.43 – vývoj PN u zaměstnanců v roce 2006 podle délky trvání PN






ANALÝZA DOPADŮ ZMĚN ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Z LET 2007 A 2008

Recommend Documents