UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy
JANA PILÍKOVÁ V. ročník - prezenční studium Obor: Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední školy
KELTSKÁ A GERMÁNSKÁ SYMBOLIKA V NACIONALISTICKÝCH HNUTÍCH Diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Helena Skarupská, Ph.D
OLOMOUC 2O10
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 2. 4. 2010
………………………………. vlastnoruční podpis
Poděkování
Děkuji PhDr. Heleně Skarupské, Ph.D za rady, připomínky a odborné vedení diplomové práce. Dále děkuji Mgr. Josefu Janu Kovářovi archeologovi z Masarykovy univerzity v Brně a Vlastivědného muzea Jesenicka v Jeseníku za pomoc, poskytnutí potřebných informací, za doporučení a umožnění osobních konzultací. Také děkuji panu Ing. Rostislavovi Chobolovi, přednímu českému expertovi na problematiku extremistické kriminality, mládeže a policejní práce ve vztahu k etnickým menšinám, za poskytnutí rozhovoru.
OBSAH
OBSAH ............................................................................................................. 4 ÚVOD ............................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................... 8 1
Staří Keltové a Germáni .......................................................................... 8 1.1
Jejich vznik a vývoj osídlení .........................................................................8
1.1.1 1.1.2
1.2 1.3 1.3
Kelti ................................................................................................................. 8 Germáni ........................................................................................................... 9
Keltská a germánská společnost ..................................................................10 Umění a písmo .............................................................................................12 Keltská a germánská mytologie...................................................................15
1.3.1 Keltské náboženství ........................................................................................... 15 1.3.2 Germánské náboženství ..................................................................................... 18
2
Zneužití symbolů starých civilizací nacismem .................................... 20 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10
3
Svastika ........................................................................................................21 Runy.............................................................................................................22 Kult lebky ....................................................................................................24 Říšská orlice ................................................................................................26 Železný kříž .................................................................................................27 Emblémy ......................................................................................................29 Reálie SS a mocenských složek ..................................................................30 Hesla ............................................................................................................32 Černé slunce ................................................................................................32 Triskele ........................................................................................................33
Extremismus a symbolika ...................................................................... 34 3.1 3.2
Vymezení pojmu extremismus ....................................................................34 V čem spočívá hrozba extremismu..............................................................36
3.2.1
3.3 3.4
Příčiny vzniku extremismu ..........................................................................37 Charakteristika hlavních směrů ...................................................................39
3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5
3.5
SKINHEADS ................................................................................................. 39 PUNKS .......................................................................................................... 40 SQUAT .......................................................................................................... 41 ANARCHISMUS .......................................................................................... 41 KU-KLUX-KLAN ......................................................................................... 42
Symbolika extremistických hnutí ................................................................42
3.5.1 3.5.2 3.5.3
3.6
Kalendář neonacisty v ČR ............................................................................. 36
Symbolika barev ............................................................................................ 43 Symbolika čísel .............................................................................................. 44 Symbolika kříže ............................................................................................. 45
Základní dělení symboliky u extremistických hnutí ...................................47
3.6.1 3.6.2
Symboly se zjevným rasovým motivem ........................................................ 47 Symboly se skrytým rasovým motivem......................................................... 56
3.6.3
3.7 3.8 3.9
Symboly bez rasového motivu ....................................................................... 58
Anarchistická symbolika .............................................................................59 Oblíbené oděvní značky u skinheads ..........................................................61 Preventivní aktivity proti extremismu .........................................................63
4
Rozhovor se specialistou na extremismus ............................................ 66
5
Doporučení pro pedagogickou obec ..................................................... 77
ZÁVĚR ........................................................................................................... 80 Seznam použité literatury............................................................................. 83 Seznam příloh ................................................................................................ 89 ANOTACE ................................................................................................... 101
ÚVOD V celých lidských dějinách se symbolika nejčastěji používala k vyjádření moci, síly a postavení. Většina lidí vidí hlavní hodnotu symbolů v tom, že jim poskytují způsob, jak vyjádřit nárok na výraznou identitu (Kenner, 2007). Symbol samotný vždy obsahuje více, než jsme schopni na první pohled poznat. Moje diplomová práce se zabývá symbolikou starých civilizací, která je v dnešní době zneužívána extremistickými skupinami. Myslím si, že je velmi důležité upozornit na tu skutečnost, že symboly, které popularizují extremisté, neměly ve většině případů představovat nenávistné symboly. Symboly užívané extremisty jsou často převzaty z nacistické ideologie. V mé práci chci poukázat na to, že symboly, které byly zneužity nacismem a nyní jsou zneužívány extremisty jako propagace jejich ideologie, existovaly dlouho před vznikem těchto hnutí, a že právě hrůzné zločiny fašismu jim přisoudily zcela jiný význam. Extremismus
je
veřejností
většinou
chápán
jako
projev
nesnášenlivosti
doprovázený agresivním jednáním vůči určitým skupinám obyvatelstva. Významnou roli v těchto hnutích hrají symboly, které jsou chápány jako velmi nebezpečné a přímo ohrožují určité skupiny obyvatelstva. Takto zaměřené symboly se v poslední době objevily v médiích, kdy byly zveřejněny aféry spojené se zneužitím symbolů, které byly užívány v nacismu. Jedná se o naše vojáky v Afghánistánu, kteří nosili na svých přilbách erby nacistických divizí a brigád SS. Přilby velitele roty nadporučíka Jana Čermáka a praporčíka Hynka Matonohy „zdobily“ erby brigády SS Dirlewanger a divize SS Hohenstaufen (www.idnes.cz). Vojáci se hájili tím, že nevěděli, co tyto symboly znamenají. Toto pochybení se nedá omluvit, protože se jednalo o symboly vrahů z těch nejhorších oddílů jednotek SS, a to nemá na helmách našich vojáků v žádném případě co dělat! Další aférou je přírodovědecký kroužek z Trutnova, který si dal do znaku erb Waffen SS. Za svůj znak si vybrali alpskou protěž v černém oválu - nášivku horských myslivců Waffen SS. Vedoucí trutnovských přírodovědců Věra Weissová se omlouvala a hájila se tím, že se jednalo o omyl a nikoliv o úmysl. Správce webových stránek přírodovědců Jiří Kaplan uvedl, že obrázek našel na internetu bez jakéhokoliv vysvětlení, co symbolizuje, k čemu se vztahuje. (www.idnes.cz)
6
Na těchto příkladech vidíme, že tato problematika je stále aktuální, avšak znalosti veřejnosti jsou mizivé. V mé diplomové práci se zaměřuji na propojenost symbolů starých civilizací, jako jsou Keltové a Germáni, se znaky užívané Nacisty a dnešními extremisty. Téma mé diplomové práce je Keltská a germánská symbolika v nacionalistických hnutích. Předmětem práce je popis použití keltských a germánských symbolů u pravicových extremistů proto, aby se s touto problematikou obeznámili učitelé pro případ, že by se s tímto setkali u dětí či u kolegů pedagogů. Téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost. Stále jsem se s problémem extremismu setkávala v médiích, což mě zaujalo a myslím si, že je potřeba o této problematice informovat zvláště pedagogy. A také jsem chtěla nastínit původní významy užívaných symbolů, protože mě netěší, že je takovéto historické dědictví zneužíváno. Diplomová práce je čistě teoretická, doplněná obrázkovými symboly, které jsou používány extremisty na území ČR v současnosti. Teoretická část je rozdělena do pěti velkých kapitol. V první kapitole se zabývám starými Kelty a Germány. Popisuju jejich vývoj a osídlení, společnost a náboženství. V druhé kapitole se zaměřuji na zneužití symbolů starých civilizací nacismem. Kapitola je doplněna obrázky. Třetí kapitola je nejrozsáhlejší. Tato kapitola je zaměřena na extremismus a symboliku. Vymezuji zde termín extremismus, v čem spočívá hrozba extremismu, příčiny vzniku tohoto hnutí. Charakterizuji zde hlavní směry a v další podkapitole se zabývám konkrétní symbolikou doplněnou obrázky. Krátce popisuji oblíbené oděvní značky hnutí skinheads a na závěr se zabývám krátce preventivními aktivitami proti extremismu. Samostatnou kapitolu tvoří rozhovor se specialistou na extremismus panem Ing. Rostislavem Chobolou. V poslední kapitole se zabývám doporučeními pro pedagogickou obec, jak zacházet s manuálem symbolů, jakým způsobem se vzdělávat apod. Cílem diplomové práce je vytvořit praktický manuál symbolů pocházejících z keltské a germánské mytologie, které využívají dnešní extremistické skupiny na území České republiky. Manuál by měl umožnit pedagogům snadnější orientaci v této problematice. Jádro mé práce je v obrázkovém katalogu symbolů, doprovázeném výkladovými komentáři. Obrázky jsem získávala archivním výzkumem a také ve spolupráci s Policií České republiky, kdy jsem získala manuál pro Policii ČR – symboly používané extremisty na území České republiky v současnosti od Miroslava Mareše.
7
TEORETICKÁ ČÁST
1 Staří Keltové a Germáni 1.1 Jejich vznik a vývoj osídlení 1.1.1
Keltové
Oblast keltského osídlení zahrnovala střední a západní Evropu, Britské ostrovy, Irsko a části jižní Evropy a Malé Asie. Začátek keltské historie je v období mezi lety 600 a 400 př. n. l. Poté se mluví podle naleziště La Téne o laténské době, která trvala od poloviny 5. stol př. n. l až do 2. stol. n. l. Rozlišuje se období keltské expanze do prostoru od horní Itálie po Balkán a Malou Asii ve 2. a 3. stol. př. n. l. a období římského dobývání Galie. V 1. stol. byla podmaněna Británie. Keltští Irové osídlili Skotsko a Keltové z Británie přesídlili do Bretaně (Kalweic, 2003, s 27). Nejstarší keltská sídla ležela mezi Mohanem, Rýnem a Dunajem. Kolem roku 500 př. n. l. Keltové dobyli Pyrenejský poloostrov. Obsadili také území mezi Dunajem a Alpami. V Čechách a Itálii založili keltská království. Ve 3. stol. př. n. l. vpadli Keltové do Řecka, odkud táhli do Malé Asie (Kalweic,2003, s 28). Keltové se smísili se všemi národy, které pronikly z Malé Asie až do Skotska a Irska. Kolem roku 800 př. n. l. lze potvrdit existenci Keltů, zejména v rakouském Hallstattu. První přesuny Keltů probíhaly pomalu a bez násilí, neboť se jednalo o panenskou půdu. (Kalwiec, 2003) Ingeborg Clarusová uvádí, že předpokládané původní území Keltů se rozkládalo v horním a středním toku Porýní a na horním toku Dunaje. Odkud se táhlo na sever až do jižních Čech. To je oblast laténské kultury. Keltskou zemi lze vymezit jako území na severozápad od alpského oblouku zahrnující východní Francii, jihozápadní Německo a severoalpské Švýcarsko (Clarusová, 2001). Kolem roku 450 př. Kr. nastalo velké stěhování Keltů. Přes Alpy na jih táhly velké ozbrojené skupiny na Apeninský poloostrov, kde porazily římské vojsko, vyplenily Řím a rok ho okupovaly. Další proudy šly západním směrem, kde Keltové osídlili celé území dnešní Francie až po Belgii (Clarusová, 2001). Odtud po moři dorazili do Británie a Irska. Další skupiny putovaly podél Dunaje k Černému moři a do Malé Asie. Mezi Evropou a britskými ostrovy došlo ještě k řadě 8
přesunů. Stěhování Keltů lze doložit, původ je však nejasný. Původ Keltů nelze přesně určit. Dodnes lze však najít zbytky staré keltské kultury v Irsku, Skotsku, Walesu a Bretani (Clarusová, 2001). Co se týče jazyka, bretonština je živá dodnes jako poslední keltský jazyk (Kalwiec, 2003).
Obrázek 1. Keltská expanze v Euroasii (www.pohanstvi.net)
1.1.2
Germáni
Národy, které klasický středomořský svět znal jako Germány, vstoupily do historie poměrně pozdě. „Důvod je zřejmý, až do 2. stol. př. n. l. měli antičtí spisovatelé jen málo zpráv o národech obývajících severní a střední Evropu“ (Todd, 1999, s. 5). V severní části střední Evropy žili nositelé tzv. jastorfské kultury, pojmenované archeology podle pohřebiště u dolnosaského Jastorfu. Takto kultura zaujímala území od dolní Vesery a Allery na západě k Odře a od 2. stol. př. n. l. až k říčce Parsetě na východě a od oblastí při Sále, Unstrutě a středním Labi až na Jutský poloostrov. Jastorfská kultura se přisuzuje předkům pozdějších Germánů a právě její území se považuje za východisko expanze germánských kmenů do dalších částí Evropy (Schlette, 1977). Jastorfská kultura je patrná na Jutském poloostrově a v jižní Skandinávii. 9
Germánská expanze do prostoru západně od Vesery a jižně od Durynského lesa však byla dlouhou dobu nemožná, neboť toto území bylo pod silným kulturním a politickým vlivem Keltů. Až v 1. stol. n. l., kdy moc Keltů zeslábla, se toto obyvatelstvo ocitlo pod přímým vlivem germánských kmenů, přičemž docházelo k migracím a asimilaci. Obyvatelstvo těchto oblastí se tak stalo součástí germánského prostředí, stali se z nich „Germáni“. Migrace se opakovala o sto let později v dolním Povislí. Dobyvatelé ze Severu museli být podle údajů antických autorů Germáni. Po r. 400 n. l Germáni z tohoto území opět odcházejí (Schlette, 1977). Germánské kmeny napadaly Galii, Itálii a Španělsko, což vedlo k vojenským střetům s armádou antického Říma. Později k útokům Germánů docházelo především v souvislosti s tlakem dalších etnik z Asie, ovšem hlavní příčinou střetů byl úpadek keltské moci a s tím související germánská a římská expanze. Římané tak v průběhu 1. století př. n. l. a na přelomu letopočtu postupně obsadili území dnešní Francie, jižního Německa a Rakouska, a tím se hranice římské říše přiblížily až k jádru germánské sídelní oblasti (www.wikipedia.cz). Germánské skupiny se dělily na Západní Germány, jimž patřila území při pobřeží Severního moře, na dolním Rýnu a okolo Vezery, u Labe a v jižním Jutsku. Severní Germáni měli svá sídla ve Skandinávii, východní Germáni na východ od Odry a horního Labe. Během 5. století se četné germánské kmeny hromadně stěhovaly různými směry na velké vzdálenosti. Takzvané stěhování národů je v západním směru přivedlo až do Anglie, na jihu pak do Středomoří a dokonce až do severní Afriky (www.wikipedia.cz). Místy narážely na jiné kmeny, docházelo k válkám. V Dánsku se Jutové sloučili s Dány, ve Švédsku se Géaté spojili se Švédy a v Anglii se kmen Anglů promísil s částí Sasů a Jutů. Jestliže antičtí historikové a spisovatelé dovedli odlišit Galy a Germány jen obtížně, nebo podle individuálních, libovolných hledisek, podařilo se jim zachytit do jisté míry historickou realitu. Kelty a Germány nemůžeme považovat za zcela odlišné etnické celky, žijící ve vzájemné uzavřenosti (www.wikipedia.cz).
1.2
Keltská a germánská společnost Strabón hovoří o Galech jako o „posedlých válkou“, bojovných, odvážných
a rychlých. Když je někdo vyprovokuje, jsou hned hotovi k boji. Jsou přístupní vzdělání 10
a vědám. Lidé byli menší než dnes. Muži se v průměru dožívali 35 až 40 let a ženy jen 30 až 35. Četné války mužů tak byly bezpečnější než porod dítěte (Clarusová, 2001). Obraz keltské společnosti se v průběhu doby měnil. V počátcích žili Keltové v prvobytně pospolné společnosti, která svůj obraz výrazně měnila v době rozkvětu moci a stále víc se stávala společností třídní. Na přelomu věků byl vývoj keltské společnosti ukončen zánikem keltských útvarů poté, co byli pohlceni rozpínající se Římskou říší zcela asimilování (www.engel.ic.cz). Byla to kmenová společenství v čele s králem, náčelníkem kmene. Základem společnosti byla rodina a rod, který dodržoval a ctil tradice daného kmene. Lze rozlišovat aristokratickou vrstvu, jejíž součástí byl král se svou rodinou a druidové jako zvláštně mocná a privilegovaná vrstva. Další vrstvou byli jezdci a lid. Je třeba přidat i formu klientství, protože část obyvatel byla materiálně závislá na bohatších. Toto klientství spočívalo v tom, že klienti prokazovali svému pánu určité služby, zejména v oblasti vojenství, a ten se na oplátku staral o jejich ochranu a materiální podporu, aniž by ztratili svá práva a vlastnictví (www.engel.ic.cz). Ženy měly v keltské společnosti rovná práva, mohly dědit, vlastnit majetek a být voleny do hodností, dokonce i na místo vůdce v době války. O Keltech je známo, že se starali o chudé, nemocné a v Irsku existovaly jakési „lazarety“ zřizované kmeny již kolem roku 300 př. Kristem (www.engel.ic.cz). V keltském prostředí měl velký význam kult hlavy. Bylo zvykem setnout poraženému nepříteli hlavu a zavěsit ji na koňskou hřívu. Moreau říká, že hlava symbolizuje člověka, tedy hlava symbolizuje v člověku to nejpodstatnější. Je tedy sídlem síly a má spojitost s božským uspořádáním světa. Lebky nepřátel se používaly jako nádoby na pití (Clarusová, 2001). Způsob boje byl často ukrutný, válečník přivážel domů odříznutou hlavu poraženého nepřítele, jako trofej. Hlavy vynikajících jedinců byly také balzamovány a předkládány hostům jako viditelné svědectví statečnosti. Motiv bojovníka držícího useknutou hlavu je možné najít i na některých mincích (www.engel.ic.cz). „Keltové byli lovci lebek“ (Kalweic, 2003, s. 157). Co se týče germánské společnosti, mezi příslušníky rodu vládl mír. Každý byl zavázán svému rodu a podléhal jeho morálce. Vědomí rodové sounáležitosti se projevovalo v závazku k pomstě (Schlette, 1977). Společnost byla jednoznačně patriarchální, a otec rodiny měl pravomoc nad všemi ostatními členy včetně otroků. Členové rodiny byli pevně spjati s otcovou i matčinou rodinou. Rod měl velký vliv, jeho úlohou byla účast na krevních mstách. Krevní msta byla natolik důležitá, že mohla určit hranici příbuzenství, stanovila pravidla, podle kterých muži museli řešit své spory (Malcolm, 1995). 11
Germánská společnost byla společností válečnickou, uzpůsobenou k vedení války i k boji proti nepřátelům. Povaha této společnosti měla velký vliv na celkové vedení války (Malcolom, 1995). Otroctví nebylo u Germánských obyvatel běžné a většinu otroků tvořili váleční zajatci. Otroci náleželi domácnosti a zajišťovali svému pánu služby a zboží (Malcolm 1995). V germánské společnosti měl muž většinou jednu ženu, pokud měl více žen, byla to známka vznešenosti. Žena zaujímala vážné, i když ne zcela rovnoprávné postavení. Náleželo jí místo v domácím hospodářství, které řídila zcela samostatně. Nebyla však pouhou hospodyní. „Aby žena nemyslila, že bude vzdálena udatnosti a válečných příhod, připomíná se jí hned při vstupu v nové manželství, že přichází jako družka prací a nebezpečenství, aby stejný osud v míru, stejný osud v boji s
mužem snášela
a podstupovala“ (Tacitus, Germania, 18). Účast žen v bitvách vyvolávala u protivníka obdiv a úžas. Žena byla často ta, která vyzývala muže k uskutečnění krevní msty. Pro muže byla však žena majetkem, mohl ji prodat nebo darovat. Rozdíly v právním postavení byly velmi značné, zvlášť v případě rozvodu a cizoložství (Schlette, 1977). Žena nařčená z cizoložství byla vydána na milost svému muži a musela očekávat nejtěžší trest. Pro muže neplatil žádný zákaz mimomanželského pohlavního styku. O přijetí novorozence rozhodoval také otec. Na výchově se podílela matka, ale otci náležela veškerá práva, v nouzi mohl děti prodat nebo vyhnat (Schlette, 1977). „Příslušnost k rodu nekončila ani smrtí. Uctívaly se zvláště významné osobnosti rodu z minulých dob a stále se počítalo s jejich pomocí, radou a silou. Tak právě pohřebiště bývalo často místem, kde se shromažďoval rod, kde se projednávaly všechny významné záležitosti, přičemž se věřilo, že zkušenost a moudrost předků napomohou k přijetí správného rozhodnutí“ (Shlette 1977, s. 237-238). V germánském světě hrála významné místo družina. S pomocí družiny si šlechtic mohl zajišťovat své sociální postavení. Příslušnost k družině významného vůdce se pokládala za čest (Schlette, 1977).
1.3 Umění a písmo Umění je významnou součástí kultury a odráží všechny stránky společenského bytí. Srovnání keltského a germánského umění vyznívá jednoznačně ve prospěch Keltů. Germánské umění bylo v počátcích historie chudé. Ráz germánského umění ovlivnily 12
v jeho počátcích změny ve vědomí lidí, jejich odlišné pojímání světa, což se projevilo v náboženském kultu i v uměleckém cítění (Schlette, 1977). „Zobrazování vozů a lodí, seker a slunečních symbolů, lidí a božstev, stromů a zvířat má většinou kultovní význam. Magickým působením měla přivodit bohatou sklizeň, šťastnou plavbu, plodnost žen“ (Schlette, 1977, s. 254). V germánském a hlavně v keltském umění se setkáváme s vyobrazením zvířat. Na keltských kotlících se nejčastěji objevuje kult býka. Zvíře se projevuje v umění častěji než člověk, protože zpodobovat člověka bylo nebezpečné. Vládl názor, že vyobrazená bytost by mohla obestřít lidi svými kouzly a získat nad nimi moc (Schlette, 1977). Krom býka se v germánském umění objevuje kanec znázorňující mužskou plodivou sílu. Dále se setkáváme s vyobrazením ptáku. Vzlétající pták je považován za nositele neviditelné duše zemřelého nebo za průvodce bohů. Zvířata se často zobrazovala s dozadu obrácenou hlavou. Významným motivem byl dravý pták. Stylizace zvířecích těl, kdy otevřené tlamy zvířat nahoře i dole přecházely ve spirálu, končetiny byly zachycovány ve výrazném pohybu a zvířata s dozadu obrácenou hlavou tvořila ležící písmeno S (Schlette, 1977, s 271). Zvíře se stalo pro kmen jednotící silou, kmen si zvíře oblíbil pro jeho vlastnosti. Keltské brnění se vyznačovalo zvířecími motivy, zejména přilby měly hřeben ve tvaru zvířete, například havrana, divočáka nebo husy (Hamiltonová, 2009). Co se týče písma, znaky germánského písma se nazývají runy. Slovo runa znamená tajemství. První germánské runy se objevují na hrotech kopí a sponách. Runy používali více severní Germáni. Kdo byli tvůrci germánské runové abecedy? Badatelé se dnes přiklánějí k názoru, že u většiny runových znaků lze hledat původ v období 5. stol. př. n. l. do 1. stol. n. l. v jižním a východním předhůří Alp. Nejznámější runovou abecedou je tzv. futhar, obsahující 24 písmen. Jednotlivé runy mají jména, jejichž první písmeno vždy odpovídá označené hlásce. První znak se nazývá fehu (dobytek) a poslední opala (dědičný majetek). Ostatní písmena se nazývají podle různých bohů, zvířat, rostlin, hrajících nějakou roli v magii (Schlette, 1977). „Runy tedy nebyly jen písmena, ale měly moc propůjčovat sílu živým bytostem i věcem. Již jejich rytí bylo náboženským aktem“ (Schlette, 1977, s. 222). Nejdříve runy sloužily k náboženským kouzlům, funkci sdělovací plnily až na druhé straně. „Psaní bylo pro Germány kouzlem a „čtení“ spočívalo v jeho výkladu. Runové nápisy se objevují na skalních stěnách, na ozdobách, kamenných památkách, na amuletech, hřebenech. Ryly se do kovu, kosti, kamene, hlíny, nejčastěji do dřeva (Schlette, 1977). Germánské runové symboly, a nejen ty, byly v moderní době zneužity nacisty, kteří je využívali k vyjádření své ideologie o nadřazenosti germánské bílé 13
rasy. Tak se stalo, že runové symboly nabývaly zcela jiného významu (www.mizoch.net). Podrobněji se k tomuto fenoménu vrátím v příslušné kapitole.
Obrázek 2. Vikingský fulthork (Chmelík, 2000)
Obrázek 3. Ukázka runového a předrunového písma (Chmelík, 2000)
14
1.3 Keltská a germánská mytologie
1.3.1
Keltské náboženství
Co víme o keltských bozích dnes, je dáno kombinací interpretace archeologických pramenů a písemných zmínek od antických autorů (hlavně 1. stol. před n. l. až 4. stol. n. l.) a časně středověkých, především irských a waleských autorů (8. až 12. stol.) Keltská náboženství
a mytologie nevyvěrá pouze
z jednotných
indoevropských
kořenů
(Vlčková, 2002). Keltské náboženství bylo jedním z prvních, které dospělo k doktríně nesmrtelnosti. Protože smrt doléhá na lidskou duši a vyvolává první největší otázku, otázku po našem bytí, totiž otázku „co je po smrti?“ Podíváme-li se na keltské mýty s úmyslem zkoumat posmrtné stavy, zjistíme, že Keltové toho o smrti věděli opravdu hodně. Když se narodil Kelt, znamenalo to, že přišel z říše mrtvých, a když zemřel, vrátil se tam zpátky (Kalweic, 2003). Učilo se, že smrt není ničím jiným než výměnou místa a že život se vším všudy pokračuje dál v jiném světě, ve světě mrtvých. Když člověk zemře v tomto jiném světě, znovu se narodí do našeho světa. Proto Keltové vítali narození smutkem a úmrtí radostně slavili.(www.engel.ic.cz). Základem keltské filosofie bylo naučit se milovat smrt, láska ke smrti nás provází všemi keltskými příběhy. Ty poukazují na pokračování života po smrti, proto se jich většina odehrává v říši mrtvých (Kalweic, 2003). „Keltové říkají: Smrt je začátek, smrt je pokračování života na čistě duchovní úrovni, smrt je náš domov!“ (Kalweic, 2003, s. 53). Mezi nejvyšší stupeň keltského kněžstva patřili druidové. Dru znamená „silný, intenzivní“, wid je „poznání, vědění“. Můžeme je nazývat „velice moudří“. Vyskytují se ve všech bájích a svými věštbami a znalostí mytických tradic ovlivňují veškeré lidské konání (Clarusová, 2001). Druidové uctívali mužské a ženské božstvo, které představovalo zosobnění přírodních sil. Druidové byli inteligencí keltských národů, byli strážci moudrosti a vědomostí (Hamiltonová, 2009). Druidové, museli podstoupit dlouhý a namáhavý výcvik, který trval až dvacet let. Po tomto absolvování se z nich stali „úplní“ druidové a ve výcviku dosáhli nejvyššího stupně (Hamiltonová, 2009). Druidové totiž nebyli pouze „kněžími“ lidu, ale byli to básníci, soudci, učitelé, filozofové, jasnovidci (Hamiltonová, 2009). Podle irského „drui“ znamená toto slovo „dub“ a druidem tedy byl člověk, který měl vědomosti dubu. Aby člověk mohl splynout s duší tohoto stromu, musel mu porozumět. Druidové 15
právě proto představovali mnohé vlastnosti dubu, byli pevní a nabízeli duchovní přístřeší pro své lidi, byli spojeni s dávnými tradicemi a jejich letité zkušenosti a moudrost byla ošlehána větrem (Hamiltonová, 2009). Za svůj posvátný strom považovali tedy dub a také jmelí. Dubové listí se objevuje i v době nacismu, kdy se objevovaly prapory s železným hákovým křížem, který měl uprostřed stříbrný dubový věnec s černou orlicí na bílém podkladu (Kalweic, 2003). „Všechny národy světa popisují tři úrovně bytí: materiální svět, v němž žijeme především, říše mrtvých neboli zásvětí, kde člověk žije jakožto duše v bezčasoprostorovém stavu, a o světě nejvyššího boha, tomu Keltové říkali Dadga nebo Donu“(Kalweic, 2003, s. 8). Keltové se nechali ovládat nadpřirozenými bytostmi, které považovali za vládce, nechali se ovládat vílami a elfy. Keltové považovali válku za nejvyšší svátost, nebojovali až tak s nepřítelem, ale umírali za víly, chtěli položit život za božské. Být statečný znamenalo pohlédnout do zásvětí, kde se nalézají duše všech zemřelých, nejenom lidí, ale i zvířat, rostlin, kamenů. Bojovníci válčili přímo s touhou zemřít, což je v dnešní době těžko pochopitelné (Kalweic, 2003). Podstatou keltského náboženství bylo uctívání přírody. Sounáležitost člověka s přírodou se objevuje v plodnosti země, která byla postupně spojena s plodností ženy, které odpovídaly za veškeré rození, smrt a následně znovuzrození. Na základě této víry mohla žena počít dítě bez přispění muže, veškeré rození mohla obstarat prostřednictví sama sebe (Vlčková, 2002). Věděli, že na svět přicházejí nazí a vše dostávají od pramatky, která představuje pramen, les či údolí. Keltové ji popisovali, že má pokožku modrou jako nebesa, mraky jsou vzorem na jejím šatu, hvězdy jejíma očima, je to dočista jiná bytost. Je velkou dárkyní, ale také vše bere, je deštěm i suchem, zimou i ledem. Je životem i smrtí. Náboženství bylo hluboké uctívání Velké matky (Kalweic, 2003). V keltské společnosti víra v pramatku ovlivňovala všechno dění. Pro pramatku obětovali jídlo, zvířata, otroky, ale i sebe samotné. Nespoléhali na umělá hnojiva, ale věřili ve sluneční paprsky pramatky. Lidé byli v její dlani a podle toho se chovali. Pramatka byla viditelným světem, ale také světem neviditelným (Kalweic, 2003). Rekonstruovat původní keltské mýty je dnes téměř nemožné. Situace je ztížená tím, že se Keltové na své pouti Evropou setkali s různými civilizacemi a jejich kulturami, náboženstvím a bohy. Mohlo se stát, že si převzali zčásti některá jejich božstva, kult a mýty. Spletitý a složitý soubor keltských bohů je nečitelný i z toho důvodů, že mnoho bohů vystupuje pod různými jmény (Vlčková, 2002). Příběhy keltské mytologie popisují naprosto neobvyklé situace, krvavé války, vášnivé lásky, objevují se nadpřirozené bytosti 16
a jsou psány řečí, které nerozumíme. Vyskytují se v nich číselná a zvířecí symbolika, symbolika míst, živlů. V příbězích, kde se píše o zvucích a melodiích se jedná opět o symboliku (Kalweic, 2003). Doslova se nesmí brát ani zmínka o barvách, jde také o symboliku. Jednoduše řečeno v žádném keltském příběhu nejde o samotný příběh. Jsou zmatené a nelogické. Keltské příběhy jsou zašifrovaná poselství z jiných časů (Kalweic, 2003). Za nejvyššího boha Keltové považovali Dadgu „dobrý bůh“. Vlastnil kotel, harfu, kyj (Kalweic, 2003). Obrovský kyj, se kterým je často zpodobňován, znázorňuje pravděpodobně symbol mužnosti a plodnosti (Hamiltonová, 2009). Dalším bohem byl Balor. Jeho zbraní je jediné oko - na koho padne jeho pohled, zemře. Trojici hlavních bohů tvoří: Taranis, Teutates, Esus (Clarusová, 2001). Taranis – bůh, vládce nebes a slova. Jeho symbolem je slunce, žezlem blesk, průvodcem orel. Spadá pod něj vedení války a kult předků. Ve svém temném aspektu vládne světu mrtvých. Někdy bývá zpodobňován jako kůň s lidskou hlavou. Najdeme i zpodobnění jako jezdec s kopím a slunečním kolem. Jeho jiné jméno je Ogimos, Ogma, což značí sílu. Je vynálezce písma ogma. Jeho uctívání probíhalo upalováním lidí zaživa ve velkém proutěném koši (Clarusová, 2001). Teutates – bůh lidu, bůh válečníků. K obecným Teutatovým symbolům patří ozdoby nebo výzdobné prvky ve tvaru S (i dvě zrcadlově obrácené k sobě, takže mají podobu rohů) a V (konce se stáčejí ven, připomínají tak beraní rohy). Teutates je zpodobňován v podobě kance (Vlčková, 2002, s 291). Tento bůh má blíže k lidem, stará se o svůj kmen. Jeho symbolem je had s beraní hlavou, může to vyjadřovat jeho působnost: had (plodnost) a vede svůj lid do války (beran). I oběti Teutatesovi čekala krutá smrt, utápěli je ve velkých kádích (Clarusová, 2001). Esus – bývá zpodobňován s lístky jmelí. Má spojitost se životem po smrti, s bohatstvím válečné kořisti. Esus bývá často zpodobňován jako dřevorubec se sekyrou. Lidské oběti tomuto bohu byly buď rozčtvrceny, nebo oběšeny (Clarusová, 2001). Podle některých názorů byl Esus původně znázorňován jako bůh s lístky jmelí, které jsou různě umístěny kolem jeho obličeje (Vlčková, 2002). Keltské náboženství je značně široké, je tedy škoda, že se dochovalo tak málo poznatků o jejich náboženství a že většina poznatků je zkreslená antickými autory (www.fantasyplanet.cz).
17
1.3.2
Germánské náboženství
Když mluvíme o germánských náboženských představách (základní božstva, pohřební ritus, kult), můžeme říci, že byly jednotné (Vlčková, 2006). Jedná se o mladší náboženství. Germáni si uchovali povědomí společné minulosti, i když tlak římského, východního i křesťanského náboženství byl značný. Pramenů, z nichž by bylo možno čerpat poznatky o germánské mytologii, existuje velmi málo. Především se jedná o nejstarší zdroj poskytující informace o germánské mytologii a tím je sluneční vůz z Trundholmu (Spáčilová, Wolfová 1996). Jde o archeologický nález v Dánsku. Vůz představuje sluneční kotouč, v němž je zapřažen kůň. Významným pramenem jsou runové nápisy, což jsou nejstarší písemné znaky Germánů. Ke vzniku tohoto písma přispěly také symbolické znaky, např. svastika (Spáčilová, Volfová, 1996). V germánském náboženství se objevuje totemismus, který se projevoval v uctívání nejrůznějších zvířat. Dřívější totemová zvířata se stala živými atributy germánských bohů (Spáčilová, Wolfová 1996). Germáni uctívali rostliny, stromy, prameny, horské výšiny a jiné jevy v přírodním prostředí člověka. Animistické představy (rozšířená víra národů, že všechny živé bytosti i neživé objekty mají duši a že svět je plný duchů, kteří řídí veškeré dění) se staly součástí germánského náboženství. Pro Germány mělo veliký význam i postavení hvězd, což ovlivňovalo rozhodnutí, zda začít bitvu nebo ji raději odložit. Pro Germány hrálo důležitou roli v rozhodování také věštění, kdy Strabón píše, že ženy věštili z lidských vnitřností. Stejně tak jako u Keltů, tak i u Germánů docházelo k lidským obětem, které byly určeny bohům (Schlette, 1977). A to především na počest Wodana umírali lidé, Donar se musel spokojit s obětí zvířecí. Z bohů jsou nejznámější dvě jména: Thór a Ódin. Ódin (Odin/Wodan/Wotan) – atributem je oštěp a prsten, bůh bouře, zpěvu, bůh mrtvých a vládce „onoho světa“, bůh válečníků. Je jednooký, je mu přisuzován zrod runového písma. Byl mu zasvěcen 3. den v týdnu (Spáčilová, Wolfová, 1996). Při významu válčení a kultu mrtvých postoupil Wodan na prvé místo. Válka a boj patří k jeho bytosti, morální principy jsou mu cizí. Jeho síla a neklid ho pohánějí k bezzákonnosti. Je znázorňován jako temná, chmurná postava, zahalená do tmavého pláště (Spáčilová, Wolfová, 1996). Jeho vzhled, vyvolávající respekt a sílu, se stal inspirací pro černou uniformu nacistických Schutz Staffeln (SS). Jak uvádí Roland, každý příslušník SS byl zasvěcencem tajného náboženského bratrstva, nadřazenou bytostí v jinak amorálním světě existující
18
mimo lidské pojmy dobra a zla. Stejně tak, jako byly morální principy cizí bohu Wodanovi, byly cizí i každému příslušníkovi SS (Spáčilová, Wolfová, 1996). Tór (Thor/Donar) – vládl hromu a blesku. Germáni mu nosili oběti a volali před bojem jeho jméno. Je znázorňován jako vysoký, silný mladý muž, rudovlasý s pronikavým pohledem. Jeho atributem je kladivo, je bohem rolníků (Spáčilová, Wolfová, 1996). Je také bohem ochrany.
19
2 Zneužití symbolů starých civilizací nacismem „Celá desetiletí platili Germáni ve smyslu uměle vykonstruované germánské rasy za jediné, či přinejmenším nejvýznamnější tvůrce evropské kultury, „osudem“ předurčené a přírodou nadané vynikajícími schopnostmi. Tento germánský mýtus nalezl nejzhoubnější výraz v ideologii německého fašismu, jenž se zprvu vydával za jakési „germánské obrození“ (Schlette, 1977, s. 9). V současné době je například runové písmo využíváno v řadě publikací SKINHEADS. Starogermánská a keltská kultura významně ovlivnila ideologii nacismu a stejně tak z těchto kultur čerpají dnešní extremistická hnutí. Dochází k zneužívání symboliky starých Germánů a Keltů (Fowler, 1998). „V prapodivné rasové fantasmagorii nacistického Německa představoval „árijec“ ideál germánské rasové čistoty. Toto přesvědčení podpořily výzkumy run, mytologie a symbolů“ (Fowler, 1998, s 24). Právě v mytologii a symbolice starých Germánů a Keltů můžeme najít viditelnou propojenost s nacionalistickými hnutími. Historický obraz starých Germánů byl hrubě zkreslen za doby fašismu, což tuto tématiku na dlouho dobu negativně poznamenalo. Germánská mytologie byla ve 20. století zneužita
k nacionalistickým
argumentům,
které
sloužily
při
vysvětlování
a ospravedlňování jak politických jednání, tak i vojenských činů (Spáčilová, 1996). Jednotlivé části mytologie byly vytrhovány ze své významové souvislosti a podle potřeby obohaceny aktuální politicko-ideologickou náplní. Výzkum germánské mytologie nabyl mimořádně na intenzitě především po nástupu Hitlera k moci. I věda se musela podřídit příkazům nacionálně socialistické vlády a její rasistické ideologie. V podobném duchu byly zneužity i staré germánské symboly, z nichž je nejznámější svastika, která se pod označením hákový kříž stala oficiálním symbolem Třetí říše (Spáčilová, 1996).
20
2.1 Svastika Svastika s pravotočivými rameny znamená vycházející slunce, den a život, svastika s rameny zahnutými doleva je symbolem pro zapadající slunce, noc a smrt. Zjednodušeně řečeno je svastika otáčející se po směru hodinových ručiček považována za „dobrou, pozitivní“, svastika orientována proti směru hodinových ručiček jako „špatná, negativní“ (www.nacismus.mysteria.cz). Hákový kříž býval často v kombinaci s orlicí, ve které Hitler viděl árijský symbol. Nejběžnější podoba byla buď s křídly roztaženými, nebo částečně svěšenými (Fowler, 1998). Ve všeobecnou známost a symbol vstoupil hákový kříž díky nacistické straně a Adolfu Hitlerovi, který si svastiku zvolil jako symbol svého nacistického hnutí (NSDAP). Hitler spatřoval i v hákovém kříži „árijský“ symbol a v roce 1935 jej zasadil do nové státní vlajky. Runová verze svastiky jako „slunečního kotouče“ má
háky
kříže
zaoblené
a
byla
přijata
5.
tankovou
divizí
SS
„Wiking“
a 11. dobrovolnickou divizí tankových granátníků SS „Nordland“ (Fowler, 1998). Podobná verze se používala i na tzv. Bandenkampfabzeichen, tedy odznak za boj proti partyzánům. Hákový kříž byl začleněn do národních barev – černé, bílé a červené. V červené můžeme spatřovat symboliku krve, a právě pojem „krev“ patřil k základnímu nacistickému světovému názoru, který zahrnoval rasismus, loajalitu a vlastenectví každého, kdo ctí vlastní kořeny a původ (Fowler, 1998). Stejně tak nosily Hitlerovy děti opasky, na jejichž přezkách byla orlice, která v pařátech držela odznak s heslem „Krev a čest“ (Fowler, 1998). Černý hákový kříž v bílém kruhu na červeném podkladu se nosil na rukávové pásce, která byla součástí stejnokroje. Hitlerova osobní standarta, která symbolizovala moc Vůdce a říšského kancléře německého národa, byla čtvercová s okrajem černým a bílým. Na tomto čtverci na červeném podkladu byl věnec z dubového listí kolem hákového kříže umístěného do čtverce a v protilehlých rozích byly umístěny říšské orlice (Fowler, 1998). Svastiku velice dobře znali Keltové, používala se v umění jako základ jejich složitých, splétaných vzorů (Woman, 2008). V keltském umění lze nalézt ohromující proplétané vzory a mocné spirály, které se staly v dnešní době velmi populární v oblasti tetování. Velice populární se svastika stala u Germánů, jimž představovala Thorovo kladivo (atribut nejdůležitějšího germánského boha Thora, boha hromu), o kterém jsme již mluvili. Hákový kříž se u Keltů objevuje už ve 2. a 3. století př. n. l., později také u rytířských a tajných řádů (Heinz, 2002).
21
Obrázek 4. Osobní standarta Vůdce a říšského kancléře (Fowler, 1998)
Obrázek 5. Svastika (www.nacismus.mysteria.cz)
2.2
Runy Většina symbolů, jež byly používány v nacistické ideologii, existovaly dlouho před
vznikem tohoto hnutí, ale hrůzné zločiny fašismu jim přisoudily zcela jiný význam. Klasickým příkladem jsou runy (www.nacismus.mysteria.cz). Nacismus byl typický tím, že využíval k vyjádření své ideologie právě tyto symboly, které v upravené podobě nebo skrytě vyjadřovaly myšlenku nadřazenosti germánské rasy. Runám byl připisován magický význam, podle germánské mytologie byl tvůrce bůh Odin. Všichni příslušníci SS byli v rámci zkouškového výcviku školeni v symbolice run (www.nacismus.mysteria.cz). Runy 22
se objevovaly na helmách, zbraních, obrněných vozidlech německé armády. Každá runa představuje více než jen jedno písmeno abecedy. Je to symbol, který reprezentuje významné slovo nebo pojem. Mystický význam run inspiroval Himmlera, který si vybral runy, o nichž věřil, že fungují jako talismany, k ochraně a inspiraci svých mužů. Např. dvojité sig, kterou užívalo SS, reprezentuje vítězství, a právě proto ji vybral za svůj znak. Těm, kteří ji nosili, měla přinést vše, co je spojené s bojem – odvahu, jednotu, sílu, smysl pro povinnost a psychickou energii (www.nacismus.mysteria.cz). Do roku 1945 použily oddíly SS 14 hlavních variací run:
A. Hakenkreuz: (hákový kříž) byl pohanským symbolem Thora, boha hromu. B. Sonnenrad: (sluneční kolo) byla starodávným norským symbolem slunce. Jako svůj symbol ji přijaly divize SS Wiking a Nordland. C. Sig-rune: reprezentuje vítězství. Runy SS byly navrženy Walterem Heckem v roce 1932. D. Ger-rune: byla symbolem ducha společenství a sounáležitosti. E. Wolfsangel: (vlčí hák) měl zahánět nebezpečí. Za svůj symbol jej přijala elitní divize SS Das Reich. F. Wolfsangel rune: nošen jako původní nacistický odznak. V upravené podobě ji používala také nizozemská divize SS „Landstorm Niederland“. G. Opfer rune: runa oběti, reprezentuje sebeobětování, používala se při vzpomínce na nacisty, kteří zahynuli během puče v Mnichově. H. Eif-rune: symbolizovala oddanost a zanícení. Nosili ji Hitlerovi osobní pobočníci. I. Leben Rune: reprezentovala život, používáno též na dokumentech u data narození. J. Toten Rune: reprezentovala smrt, používáno na dokumentech u data smrti a dodnes ji můžeme vidět na hrobech Waffen- SS. K. Tyr Rune: reprezentovala vůdcovství v boji, původně symbolem boha Thora, boha války, převzalo je SS výcvikové a odvodové oddělení a v upravené podobě také divize SS „30 Januar“ postavená právě z instruktorů a žáků. L. Heilszeichen: reprezentovala úspěch a štěstí, bývala na prstenech s umrlčí lebkou, které dostávali příslušníci SS jako ocenění za zásluhy. M. Hagall Rune: reprezentovala víru, užívány jako symbol víry členů NSDAP v nacismu, nošena také na svatbách. Za svůj symbol ji přijala divize SS „Nord“.
23
N. Odal Rune: reprezentovala rodinu, přátelství a pokrevní příslušnost. Stala se znakem úřadu pro rasové otázky (Roland, 2008). Za svůj symbol ji přijala divize SS „Prinz Eugen“ a v upravené verzi i nizozemská divize SS „Niederland“ (www.nacismus.mysteria.cz).
Obrázek 6. Runové znaky užívané Nacisty (nacismus.mysteriea.cz)
2.3 Kult lebky Mezi další symboly, které neodmyslitelně patří k nacismu, patří umrlčí lebka (Totenkopf). Je to nejznámější symbol, který určoval příslušnost ke společenství SS, což bylo jádro nacistické strany. Totenkopf se stal symbolem válečného hrdinství a sebeobětování (www.nasismus.mysteria.cz). Právě tady vidím propojenost s keltskou mytologií a to s kultem hlavy. Keltové sbírali lebky svých nepřátel, které porazili v boji, hlavy balzamovali a uchovávali, aby se s nimi mohli pochlubit nejvzácnějším návštěvám. 24
Keltská víra byla přesvědčena o tom, že v hlavě sídlí lidský génius, který ji po smrti neopouští a kterého lze využít k ochraně vlastníka a posílení jeho bojových schopností. Lovce hlav popisují především irské příběhy (Vlčková, 2002). Vzor SS Totenkopf měl různé podoby, pohledy zprava či zleva nebo zepředu, objevoval se na textilních pokrývkách hlavy u všech příslušníků SS. V nacismu šlo o čistě symbolický proces, ale u Keltů si vítězové pokládali hlavy svých kořistí na své hlavy a doufali, že životní síla z hlav nepřátel přejde do jejich těla (Vlčková, 2002). Při lovu hlav jsou lebky válečné trofeje, odůvodňují právo podílu z kořisti. V nacismu tvořil Totenkopf střed u čestného prstenu, býval na dýkách, na společenských blůzách uniforem, vlajkách. Stal se také symbolem elitní 3. tankové divize Waffen-SS. Himmler chtěl, aby jeho muži byli pyšní na dědictví. Umrlčí lebka znázorňovala stejně jako u Keltů sťatou hlavu protivníka a také sílu, odvahu a příslušnost k rodu, za který jsou jeho členové ochotni bojovat a položit svůj život. H. Himmler, citace k čestnému prstenu SS: „Vyznamenávám tě SS prstenem se smrtihlavem. Prsten symbolizuje naši věrnost, naši stálou poslušnost, naše bratrství a kamarádství. Smrtihlav nám připomíná, že musíme být připraveni položit kdykoliv naše životy pro dobro německého lidu. Runy proti smrtihlavu jsou symbolem naší dávné prosperity, kterou obnovíme díky národnímu socialismu. Dvě Sig-runy jsou jménem našich SS. Svastika a Hagall-runa prezentují naši víru v konečné vítězství naší filozofie. Prsten je obepnut dubem, tradičním německým listem. Prsten nemůže být koupen nebo prodán a nikdy nesmí padnout do rukou neoprávněných. Když opustíš SS nebo když zemřeš, prsten musí být vrácen. Neoprávněné získání duplikátu prstenu je zakázáno a trestáno. Nos prsten se ctí“(fremd.sweb.cz).
Obrázek 7. Umrlčí lebka (www.nacismus.mysteria.cz)
25
Obrázek 8. Výložky s umrlčí lebkou, čepice pro důstojníky SS (Fowler, 1998)
2.4 Říšská orlice Říšská orlice byla základním státním symbolem Třetí říše. Měla rozepjatá křídla a v drápech držela věnec z dubového listí s hákovým křížem. Hitler považoval orlici za árijský symbol (Fowler, 1998). Tento symbol se objevoval v nejrůznějších formách, od symbolů na mincích, na uniformách, v podobě mohutných bronzových soch. Nejčastější podoba byla s křídly roztaženými nebo částečně svěšenými. Často se objevovala na budovách nacistických úřadů. Orlice a stejně tak hákový kříž se objevovaly na přezkách vojenských opasků, přezka byla ve tvaru kruhového věnce s heslem „Bůh s námi“ (Fowler, 1998). Rozpětí křídel u orla je spojeno se silou, která se mu přisuzuje (Heinz, 2002). Právě proto Hitler užíval symbolu orlice s roztaženými křídly, tím chtěl zřejmě poukázat na sílu, kterou dokázal ovládat lid.
Obrázek 9. Říšská orlice (Fowler, 1998) 26
Obrázek 10. Říšská válečná vlajka (Fowler, 1998)
2.5 Železný kříž Byl založen 10. března 1813, kdy pruský král Friedrich Wilhelm III. zavedl vyznamenání, které se mohlo bez ohledu na hodnost udělovat komukoliv. Původně byla na líci umístěna koruna a iniciály panovníka. Za nacismu byla koruna vyměněna za hákový kříž a za letopočet 1939, kterým začala 2. světová válka (Fowler, 1998). Kříž se užíval na válečných vlajkách 19. století a nacistickou stranou byl vrácen na novou vlajku v listopadu 1935. Říšská válečná vlajka se stala vlajkou německé branné moci a objevovala se na válečných lodích a bývala vyvěšována při oficiálních ceremoniích (Fowler, 1998). Hitler zavedl užívání vlajky denním rozkazem: „Vojáci branné moci! Dnešním dnem zavádím pro reorganizovanou brannou moc vojenskou povinnost a novou říšskou válečnou vlajku. Nechť je hákový kříž váš symbol jednoty a čistoty národa, znamením národně socialistické ideologie, základem svobody a síly naší země. Železný kříž by vám měl připomínat jedinečnost tradic naší armády, ideály, jež ji inspirovaly, příklady, které vám dává. Národní barvy černá, bílá a červená vás zavazují k věrné službě na život i na smrt. 27
Následovat tuto vlajku by pro vás mělo být hrdostí. Bývalá válečná vlajka bude odložena se ctí. Ponechávám si právo nařídit, aby při zvláštních příležitostech znovu zavlála. Vůdce a nejvyšší velitel branné moci Adolf Hitler“ (Fowler, 1998, s. 39). Válečný záslužný kříž se uděloval za zásluhy při vedení boje a službu mimo přímý boj, založen byl v roce 1939. Byl udělován ve dvou třídách, s meči nebo bez nich. Kříž s meči byl za statečnost nebo za služební zásluhy. V roce 1940 vznikl Rytířský kříž Válečného záslužného kříže (Fowler, 1998). Kříž může symbolizovat světové strany, svými čtyřmi končetinami drží pohromadě podsvětí, zemi i nebeskou klenbu a brání tak vzniku chaosu. Kříž jako geometrický obrazec patří v různých formách k nejstarším tvarům vůbec (Heinz, 2002).
Obrázek 11. Velkokříž Železného kříže (Fowler, 1998)
Obrázek 12. Vyznamenání Železný kříž (www.symboly.kerky.cz) 28
2.6
Emblémy Fašistické divize SS používaly řadu emblémů, pro které je typické, že čerpají
ze znaků runového písma. Některé emblémy obsahují otevřený rasový motiv. Často bývají kombinovány s jinými znaky. Tam, kde není zastoupen hákový kříž v různých typech, je svastika nahrazována číselnou symbolikou nebo keltským křížem (Chmelík, 2000).
Z historického hlediska jsou za nejnebezpečnější považovány následující emblémy: SS Division „Nordland“ – jedenáctý v pořadí se svastikou slunečního kola symbolizuje znak 11. dobrovolnické divize tankových granátníků SS. Šlo o jednotku se silně „nadnárodním“ charakterem, sloužili v ní Dánové, Norové, Finové, Belgičané, Holanďané, Švédové, Švýcaři a dokonce i Francouzi a Angličané. Šlo o jednu z nejradikálnějších a nejkrutějších divizí (Chmelík, 2000). Podobné označení nesla i další jednotka, 5. SS Panzer Division „Wiking“. Sesterskou jednotkou divize „Nordland“ byla 23. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Niederland“ označovaná také jako Nizozemská č. 1. Její symbol je dvacátý třetí v pořadí s Odal rune se šípovým zakončením. SS Division „Handschar“ – pořadí 13. Původ vojáků 13. horské divize SS je zajímavý, jednalo se o muslimskou divizi s německými veliteli. Většinu řadových vojáků tvořili bosenští muslimové, ale také Arabové a Turci. Do dějin českého národa se zapsala tím, že její zbytky na konci druhé světové války působily jako diverzanti při Pražském povstání v květnu 1945 a dopustily se bestiálních vražd (Chmelík, 2000). SS Division „Karstjaeger“ – pořadí 24. (lilie s šípovými rameny). Ve 24. horské divizi SS sloužili vedle Němců i Italové, Chorvaté, Srbové, Slovinci a Ukrajinci. Měli pověst „hrdlořezů a bezcitných vrahů“. SS běloruská divize – třicátý emblém, vodorovný dvojitý kříž. Kádr 30. granátnické divize SS (1. běloruské) tvořili vedle Bělorusů i ruští a ukrajinští dobrovolníci. Jednalo se o velmi nacionálně radikální divizi, která vynikala krutostí a bezcitností (Chmelík, 2000).
29
Obrázek 13. Emblémy divizí SS (Chmelík, 2000)
2.7
Reálie SS a mocenských složek SS vznikly na popud Adolfa Hitlera, nejprve jako strážní jednotka, později
jako rozhodující síla v nacistickém Německu. Základním úkolem pro příslušníky SS bylo ochraňovat vůdce a další představitele říše (Chmelík, 2000). Do řad SS byli přijímáni jen příslušníci tzv. čisté rasy s výborným zdravotním stavem a smyslem pro disciplínu. Nezbytným doplňkem označení příslušnosti k jednotlivým nacistickým jednotkám byly runové pásky. Prázdná černá rukávová páska byla užívána členy štábu Oberabschnitt SD. Kosodélníkové označení „SD“ se stříbrným okrajem bylo označení příslušnosti ke gestapu,
30
tajné státní policii. Kosočtvercové rukávové nášivky užívaly jednotky SS a označovaly členství a speciální dovednosti ve vybraných jednotkách SS (Chmelík, 2000).
Obrázek 14. Označení příslušníků policejních složek (Chmelík, 2000).
Obrázek 15. Rukávové nášivky (Chmelík, 2000)
Obrázek 16. Označení příslušnosti k jednotkám (Chmelík, 2000). 31
2.8 Hesla Fašistickou ideologii doprovází také řada hesel a zkratek typické pro fašistické Německo. BLUT UND BODEN – „Krev a půda“. Užívali jej říšští zemědělci, přívrženci NSDAP. GOTT MIT UNS – „Bůh s námi“. Obvykle se objevuje na přezkách vojenských opasků nacistické armády. MEHR SEIN ALS SCHEINEN . „Buď víc, než se zdáš“. Heslo studentů Národně politického výchovného ústavu. BLUT UND EHRE – „Krev a čest“. Typické pro Hitlerovu mládež a pro jednotky SS. THEUE FUR FUHRER UND VOLK – „věrnost Vůdci a národu“. ALLES FUR DEUTSCHLAND – „Vše pro Německo“. EIN VOLK, EIN REICH, EIN FŮHRER – „Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce“. SIEG HEIL – „Vítězství zdar“. Pro fašistické Německo se stalo typickým v kombinaci se zdviženou pravicí, typický fašistický pozdrav. MEIN EHRE HEISST TREUE – „Mou ctí je věrnost“ (Chmelík, 2000).
2.9 Černé slunce Tento symbol se v době nacismu nacházel jako mozaika na podlaze v jedné místnosti hradu Wewelsburg, jež byl symbolickým hradem jednotek SS a také oblíbeným místem
jejich
velitele
Heinricha
Himmlera.
Tento
symbol
se
může
vyložit
jako dvanáctiramenná svastika nebo jako složenina dvanácti Sig-Run. Soudobé neonacistické proudy na tento symbol navazují a věří v propojení nacistického hnutí s mimozemskými civilizacemi (Mareš, 2006).
Obrázek č. 17 Černé slunce (Mareš, 2006) 32
2.10 Triskele Tento symbol se někdy nazývá také jako trojramenná svastika. Symbol se skládá ze tří ohnutých lidských nohou, nebo tří do sebe zapadajících spirál. Vznikl v různých kulturách a znamenal symbol slunce (Mareš, 2006). Triskele byla součástí zejména keltské symboliky, kde značila symbol života – narození, život, smrt, nebo keltskou trojici – voda, země, nebe. Tento symbol se využíval ve druhé světové válce i 33. SS-FreiwilligenGrenadie-Division Langemarc, tvořená vlámskými kolaboranty, kteří se hlásili ke keltským tradicím. Soudobí neonacisté jej používají jako součást různých zobrazení a znaků. Nejčastěji tento symbol používá neonacistická organizace Blood α Honour (Mareš, 2006).
Obrázek 18. Triskele (Mareš, 2006)
„Když roku 1945 válka končila sebevraždou Hitlera v Berlíně, celá nacistická strana se začala hroutit. Uctívané hodnoty, vyznamenání i ozdobné předměty se staly pro majitele nepříjemnou zátěží. V zimě 1945 se za cigarety platilo místo bezcennými říšskými markami také medailemi. Odvaha nakonec našla své ocenění.“ (Fowler, 1998, s. 157) V dnešní době spousta autorů chce očistit germánskou mytologii a vrátit ji původní podobu a pravdivost. Hitler pošpinil kulturu germánské minulosti, a proto někteří autoři chtějí poukázat na historii symbolů, které zneužívalo nacistické Německo a ukázat pravdu miliónům lidí. Jeden z takových autorů je Man Woman, který ve své knížce Swastika, kde popisuje historii tohoto symbolu a snaží se ukázat, že Swastika je posvátný symbol značící dobro, lásku, víru, mír, přesně takto byla znázorňována až do dob druhé světové války.
V této
knize
dokonce
autor
píše:
“K
čertu
s Hitlerem“!
A
doufá,
že zaznamenáváním dlouhodobé a pozitivní svastiky se začne měnit myšlení, která nakonec vrátí svastiku zpět na místo, které jí právem náleží. 33
3
Extremismus a symbolika
3.1 Vymezení pojmu extremismus Extremismus je pojem, který je velmi frekventován ve společnosti. Lidé jím označují „nemorální“ a „neslušnou“ a „nebezpečnou“ činnost, kterou nelze v žádném případě tolerovat (Chmelík, 2000). Objevují se odlišné názory na extremismus, a ty jsou většinou v rozporu. Podle některých autorů je extremismus jevem demokratické společnosti. Demokracie nemá většinou dostatek účinných obranných mechanismů vůči násilí. Pokud by takové mechanismy měla, nebyla by demokratickou a stala by se diktaturou. Tedy proto se každá demokratická společnost musí potýkat s extremismem (Chmelík, 2000). Vymezení pojmu extremismus je velmi nejednoznačný, neboť se k němu pojí celá řada definicí. Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku (www.mvcr.cz). Mezi tyto principy patří: Úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy) Svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy) Nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy) Volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy) Ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy) Svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílů pohlaví, rysy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo
v dlouhodobém
důsledku,
destruktivně
na
stávající
demokratický
politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). 34
Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb. Extremismus je fenomén současné doby a jeho vymezení je skoro nemožné. Extremismus můžeme rozdělit na pravicový a levicový. Jedná se o velmi nepřesné dělení, protože jednotlivé extremistické proudy se prolínají. U pravicového extremismu je základní myšlenkou přesvědčení o „biologické výjimečnosti a převaze“ bílého etnika. Nejdokonalejšími představiteli bílé rasy jsou árijci, jejichž představitelé byli Germáni (Chmelík, 2000). Největším zločinem je u pravicových extremistů míšení bílé rasy s ostatními (sklony k pravicovému extremismu jsou však sledovatelné i v ostatních světových kulturách a nejsou tedy vázány jen na euroamerickou „bílou“ civilizaci). Nejtypičtějšími formami pravicového extremismu jsou: Rasismus: protihumánní teorie o nadřazenosti lidských ras a etnických skupin, nenávist k lidem určité rasy (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz). Antisemitismus:
postoje
a
projevy
rasové,
národnostní
a
náboženské
nesnášenlivosti, nepřátelství a nenávisti vůči Židům (www.slovnik-cizich-slov.net). Nacionalismus: politický směr a ideologie vycházející z přesvědčení o výjimečnosti a zpravidla i nadřazenosti vlastního národa (www.slovnik-cizich-slov.net). Fašismus: nadřazené a rasistické hnutí spojené s totalitní formou vlády (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz). Neofašismus: ideologie a politické hnutí usilující o obnovení fašizmu (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz). Nacismus: hitlerovské fašistické hnutí a politický režim. Neonacismus: ideologie a politické hnutí navazující na nacizmus a usilující o jeho obnovu (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz). Cílem hnutí je vítězství, které umožňuje vytvoření nové společnosti. Naopak příznivci levicového extremismu se pokoušejí o vytvoření společnosti, v níž by byla naprostá rovnost a mezi jejími členy by byli harmonické vztahy založené na principu sounáležitosti, tolerance, obětování. Tato realizace by představovala zrušení všech doposud existujících států, odstranění hierarchického uspořádání, odstranění ekonomických rozdílů. Člověk je podle nich sám o sobě dobrý, ale deformuje ho zkažená společnost. Mezní formou levicového extremismu je tedy anarchie a anarchismus (Chmelík, 2000).
35
3.2 V čem spočívá hrozba extremismu Extremismus je pro společnost hrozbou a můžeme zmínit hlavních devět důvodů, díky nimž proti extremismu bojují Ministerstvo vnitra ČR a Policie ČR. Důvody, které zde uvádím, neplatí paušálně pro všechny druhy extremismu. Nebudu zde probírat nějak podrobněji důvody, z kterých vyplývá hrozba extremismu. Spíš je chci jen vyjmenovat, nastínit, protože si myslím, že právě tyto důvody je potřeba znát. Hlavní důvody, z nichž plyne hrozba extremismu pro společnost: Oslabují demokracii a mohou ji zničit. Nerespektují koncept základních lidských práv. Kazí České republice renomé v zahraničí. Narušují veřejný pořádek (neplatí pro všechny druhy extremismu). Cíleně šíří strach mezi skupinami lidí, které nezapadají do jejich ideologie. Stojí za násilnými činy z nenávisti, včetně vražd. V případě získání moci rozpoutají teror. Urážejí oběti totalitních režimů a oběti extremistické trestné činnosti. Zvládání extremistických akcí je nákladné (www.policie.cz) 3.2.1
Kalendář neonacisty v ČR U čtvrtého bodu jako hrozba extremismu je zmíněno narušení veřejného pořádku,
což často souvisí s různými veřejnými akcemi extremistů. Mezi významné akce extremistů patří koncerty, vzpomínkové pochody. Tyto akce jsou většinou podnikány jako památka na historická data, což může vést k výraznějším aktivitám. Vybraná data však nejsou úplná, jsou to data, na které reagují neonacisté, takže se jistě najdou i jiné termíny, kdy se najde odůvodnění k akci. Mareš (2006) uvádí tato data s následným zdůvodněním:
Datum
Důvod aktivity
30. 1. 1933
Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem
13. 2. 1945
Bombardování Drážďan angloamerickým letectvem, neonacistická akce v Drážďanech. Dobytí Budapešti Sovětskou armádou, pravidelné mezinárodní setkání neonacistů v Budapešti (navštěvují je i čeští neonacisté).
23. 2. 1930
Smrt Horsta Wessela, kultovní postavy nacismu 36
30. 3. 2004
Smrt Romana Elmara Skružného
20. 4. 1889
Narození Adolfa Hitlera
30. 4. 1945
Smrt Adolfa Hitlera
1. 5. 1993
Adolf Hitler vyhlásil 1. května za „Den národní práce“ proto i neonacisté pořádají prvomájové demonstrace
8. 5. 1945
Porážka Německa ve druhé světové válce, neonacisté den chápou jako závazek tuto porážku odčinit nebo jako vzpomínku na padlé.
10. 5. 1941
Let Rudolfa Hesse do Velké Británie s údajným „mírovým poselstvím“.
16. 5. 1999
Smrt Miloše Reha
21./22. 6
Letní slunovrat (starogermánská tradice)
30. 6. 1934
„Noc dlouhých nožů“ v nacistickém Německu
20. 7. 2001
Vražda Roma Oty Absolona ve Svitavách, využíváno jako připomínka údajného justičního omylu na soudem odsouzeném vrahovi - neonacistovi Vlastimilovi Pechancovi
11. 8. 1957
Narození Stuarta
17. 8. 1987
Smrt Rudolfa Hesse, v neonacistické terminologii „poslední oběť druhé světové války
1. 09. 1939
Začátek druhé světové války
28. 10. 1918 Vznik Československé republiky, možnost neonacistických demonstrací 9. 11. 1938
Založení jednotek SS
17. 11. 1989 Pád komunismu (Mareš, 2006).
3.3 Příčiny vzniku extremismu Potřeba úspěchu, nejistota a potřeba „někam patřit“ jsou hlavními příčinami, proč se člověk snaží začlenit do extremistického hnutí. Faktor úspěchu Podle Chmelíka (2000) americký sociolog Merton uvedl, že velká část kriminálního jednání je způsobena tím, že ve společnosti je lidem vsugerováván znak úspěšnosti. Společnost je posedlá „kultem úspěchu“, preferováním úspěšnosti v podnikání, vyniknutím ve společenských vztazích. Mnoho lidí však nemá rovné postavení v možnostech, aby mohl dosáhnout tolik očekávané úspěšnosti. Na základě Mertlovy teorie lze všeobecně 37
říci, že Skinheadi jsou tvořeni lidmi, kteří nejsou úspěšní a nemají možnost normálním způsobem dosáhnout pozornosti ve společnosti. Příčinami mohou být nevyrovnané vztahy v rodině, členové ani vlastní rodinu nemají. Dále nedostatek profesní způsobilosti, většina nemá ukončeno středoškolské vzdělání, ba dokonce nejsou ani vyučeni. V jiných případech se připravují na budoucí povolání. Tito lidé mohou trpět vlastní deprivací neúspěšnosti a touha stát se úspěšnými je u nich značná (Chmelík, 2000). Z historie jsou nám známy tři modely, jak dosáhnout elity ve společnosti: Pomocí majetku. Pomocí podaného pracovního výkonu. Pomocí „správné krve“ (Chmelík, 2000). U extremisticky orientovaných hnutí si členové svoje společenské postavení získávají podle modelu pomocí „správné krve“, jinak řečeno pomocí ideologie „čisté rasy. Dalším modelem je příslušnost ke „správné krvi“, např.: šlechticem se člověk také stával rodem, tedy příslušností k určitému rodu.
Faktor nejistoty V současné společnosti stojí v popředí sociální nejistota. Když se společnost dostane do krize, část populace touto krizí nejvíce postižená se začne radikalizovat. Aby nejistotu
částečně snížili,
kompenzují tento
pocit
nejistoty sdružováním
se v radikálnějších komunitách (Chmelík, 2000). Nejnáchylnější k těmto komunitám jsou mladí lidé s nízkým vzděláním, bez perspektivy a nízkou možností uplatnění se na trhu práce. Když někdo trpí nedostatkem sociálního zapojení, hledá možnosti, jak tento handicap kompenzovat, proto se zapojuje v nových pospolitostech (Chmelík, 2000).
Potřeba někam patřit Člověk s nízkým vzděláním, s nízkým věkem, bez životních zkušeností, se ve společnosti dokáže jen těžce orientovat. Hledá tedy něco, o co by se opřel, v čem by našel jistotu (Chmelík, 2000). A tím bývá právě skupina, parta lidí stejného postavení, se stejnými problémy. V této partě vyčnívá většinou dominující osobnost s radikálními názory, které dokážou určit směr z nejistoty. Pocity sociální nejistoty, neúspěšnosti a tápání ve společnosti, absence příslušnosti k elitě, to jsou faktory, které vedou hlavně mladou populaci k vytváření extremistických hnutí (Chmelík, 2000). 38
Některé typické znaky příznivců pravicových extremistických hnutí: Mají snížené rozlišování schopností ve společnosti. Jsou náchylní k jednoduchým, ale „siláckým“ heslům. Nejsou ochotni příliš diskutovat. Dominují pocity osamělosti, beznaděje. Trpí odloučením od rodiny. Objevuje se u nich krize identity. Mají pocit, že se nehodí do dnešní doby. Inklinují k mysticismu. Brání se konformitě společnosti. Právě proto se tito lidé přidružují k určitým hnutím, která jim nabízejí nové kamarádství, pospolitost, zprostředkovávají jím pocit, že stojí ve středu dění, které je lepší, než reálná společnost (Chmelík, 2000). Dále jím nabízí konkrétní orientaci, pocit bezpečí, zbavují je potřeby myšlení a nahrazují jej schématem hodnocení: „přítel“ – „nepřítel“, což je důvod k použití násilí. Hnutí dělá člověka silnějšího, odvážnějšího. Jejich jednání je spontánní, nekontrolovatelné, a bez zábran. Ponižování činěné druhému je samotné povyšuje (Chmelík, 2000).
3.4 Charakteristika hlavních směrů
3.4.1
SKINHEADS
Ve vyspělých evropských státech se toto hnutí začíná objevovat počátkem 80 let. Kořeny sahají však nejméně o 10 let zpět. Hnutí vzniklo spojením dvou gangů, z nichž jeden byl černý. Tito „protoskinheads“ tehdy rasismus nevyznávali, setkávali se převážně za účelem pití alkoholu, vysedávání v hospůdkách a rockových klubech, rvaček a návštěvy fotbalových zápasů. Byli tvrdí a dosti společensky nepřizpůsobiví. Jejich typickým znakem je vyholená hlava a nošení pevných bot „martesek“. Jejich ideologií je White power (Bílá síla). Původní vnější znaky jsou vysoce účelové. Oholená hlava zabraňuje uchycení za vlasy při rvačce. Jejich „uniformou“ je americká letecká bunda tzv. „bomber“, džíny 39
a boty martesky. Mezi nejaktivnější organizace v nedávné době patřily Bohemia Hammer Skins (B.H.S) a Blood and Honour (BaH) (Chmelík, 2000).
Bohemia Hammer Skins (B. H. S) Vznik hnutí v roce 1986 v USA. Ideologickým zaměření tohoto hnutí je přihlášení se k historickému nacismu, vyznáváním pohanských bohů keltské mytologie – boha Odina. Jejich symbolem jsou zkřížená kladiva (Hammer), jakožto symbol síly (Chmelí, 2000). Blood and Honour (BaH) Název hnutí „krev a čest“ vzniklo v osmdesátých letech ve Velké Británii. Hlásí se otevřeně k německému nacismu. Ideologie prakticky splývají s B.H.S. (Chmelík, 2000) White Arian Resistance (W.A.R) W.A.R – bílý árijský odpor, jedná se o mezinárodní teroristickou extremistickou organizaci. Se zkratkou W.A.R se setkáváme často na nášivkách hnutí skindeads. Jejich ideologií je rasová válka, čemuž odpovídá bojová příprava pro pouliční boj, shromažďování zbraní a výuka jejich dokonalého ovládání (Chmelík, 2000). Skinheads Against Racial Prejudice (S.H.A.R.P) Vznik hnutí v roce 1986 v USA jako boj proti rozmachu rasismu a fašismu v samostatném hnutí skinheads. Toto hnutí existuje v ČR asi od roku 1995. Hnutí nemá vyhraněnou vlastní symboliku, nejvíce se užívá zkratky S.H.A.R.P, kterou si členové nechávají tetovat a jedním z projevů je symbol v podobě černého hákového kříže, který je přeškrtnut. Paradoxem je, že příznivci toho hnutí jsou ohrožováni „Romy“, kteří je berou jako skinheady a jako hlavní nepřátele. Přestože jejich základní ideologií je odmítání rasové nenávisti, rasové výlučnosti, odmítání fašistických ideologií (Chmelík, 2000).
3.4.2
PUNKS
V překladu mizerný, nesmyslný. Jedná se o hnutí mládeže, které vzniklo koncem 60. a počátkem 70. let. Vyjadřuje skepsi ze současné společnosti, pesimismus, ironii a provokaci společnosti. Provokují svým oblečením, přehnaným množstvím doplňků 40
jako cvočků, řetízků, kovových předmětů. Naprosto odmítají a popírají všechny mravní a společenské hodnoty. Jejich heslo NO FUTURE (žádná budoucnost). Typickým doplňkem je úprava vlasů (Chmelík, 2000).
3.4.3
SQUAT
Jde o společenský proces, který se rozšířil v 70. a 80. letech. Squat znamená nelegálně. Hnutí dává přednost vedení svého života alternativním způsobem. Toto hnutí tvoří mladí nezaměstnaní, bezdomovci ale i mladí intelektuálové, kteří se chtějí odpoutat z vlivu svých rodičů a realizovat své představy o životě. Většina squatterů je z bezpečnostního hlediska považována za bezproblémové. V ČR vznikaly squatty především v Praze (Chmelík, 2000). Asi nejznámější bývalou členkou této komunity je politička Strany zelených Kateřina Jacques.
3.4.4
ANARCHISMUS
Toto hnutí zdůrazňuje naprostou svobodu jednotlivce a naprosté uplatňování svobodné vůle. Odmítají autoritu, disciplínu, pořádek a povinnosti. Nejde o jednotné hnutí, je v něm zastoupena řada proudů, včetně hnutí skinheads. Výrazným jevem je relativní mírumilovnost,
své
požadavky chtějí
většinou
dosáhnout
pasivní
demonstrací.
Mezinárodním historickým symbolem je plápolající oheň v olympijské pochodni ve třech provedeních: Pochodeň je nesena v ruce a je umístěna ve dvou kružnicích, jedná se o obecný znak anarchismu. Přes plápolající pochodeň je místěno zlaté ozubené kolo, jedná se o symbol anarchistických odborů. Plápolající pochodeň je umístěna na rozevřené zlaté knize, jedná se o symbol vzdělávacího sdružení anarchistů. Barvy pochodně jsou černá pochodeň, rudý plamen. Základními barvami pochodní je černá pochodeň a rudý plamen (Chmelík, 2000). 41
Anarchismus může mít podobu radikální, tedy prosazující násilnou formu řešení nebo „umírněnější“ anarchismus, který usiluje o změnu poměrů nenásilnou formou, většinou manifestacemi, veřejnými protesty a blokádami. Klasický anarchismus formami boje, který se vyskytuje i v České republice, pohrdá a neuznává formy „umírněnějšího“ anarchismu (Chmelík, 2000).
3.4.5
KU-KLUX-KLAN
Označují se za templářské rytíře. Cílem pro toto hnutí je pozvednout společnost na principu krve, čestnosti, povinnosti, odvahy a vlastenectví. Název je odvozen z řeckého kuklos, což znamená kruh a spolek (Chmelík, 2000). Kruh napodobuje symbol lidstva a kříž spojení. Symbolem tohoto hnutí je Thunderboldt a křížové kolo. Výrazným symbolem je nošení bílého oděvu s bílou kápí a hořící kříž. Vznik a činnost Ku-KluxKlanu je datován od rodu 1865 po ukončení války proti Severu a Jihu. Hnutí mělo za úkol čelit nepořádkům, které přineslo náhlé osvobození černých otroků (Chmelík, 2000). Dobrý cíl sklouzl k brutalitě, napadání černochů a postupný vyhlazovací boj proti černochům. Tomuto musel zamezit v roce 1871 prezident zákonem proti tomuto hnutí. S pomocí vojska se podařilo zamezit brutalitám, které toto hnutí páchalo (Chmelík, 2000).
3.5 Symbolika extremistických hnutí Podle Ottova slovníku naučného je symbol domluvené nebo obvyklé znamení čili značka pro nějaký předmět. Jde tedy o konkrétní označení určitého stavu či veličiny, označení abstraktního pojmu, vyjádření daného jevu (Chmelík, 2000). Symbol lze charakterizovat také jako souhrnné, výstižné vyjádření málo známé a jinak nezachytitelné skutečnosti. Symbol je komplexní povahy, z jedné strany svůj obsah nabízí lidskému rozumu, z druhé strany je rozumem nepostižitelný, protože obsahuje iracionální sdělení. Oslovuje myšlení i cítění (Becker, 2007).
42
Pojem symbol lze definovat jako znak, značka, znamení, předmět nesoucí hlubší, skrytý význam (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz) Symbolem se může stát gesto, pojem, stát, barva, zvuk, geometrický obrazec, zobrazení určité osoby. Pro upevnění mocenských ambicí jsou pro extremisty velmi důležité symboly, které také udržují kolektivní identitu. Využití symbolů v extremistických hnutích neznamená, že se jedná o trestnou činnost. Z hlediska českého trestního práva je potřeba posuzovat celkový kontext užití symboliky, což bývá občas problém. Pro účely filmového natáčení chápeme využití známého nacistického symbolu hákového kříže jako beztrestné, ale veřejné vyjadřování sympatií neonacismu prostřednictvím symbolů může být trestné. V ČR jsou často využíváni soudní znalci při dokazování trestné činnosti, která souvisí s extremistickou symbolikou. Tito znalci jsou jmenováni podle Zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnicích (Mareš, 2006). V situacích osobní krize se člověk upíná k symbolice, aby tak zahnal strach a úzkost. Upínání se na symboly potlačuje racionální uvažování. Symbol se stane lehce modlou, na kterou se osoba upíná, hledá v ní záchranu, až se symbol stane „životním cílem“, který nahradí reálno (Chmelík, 2000). Výsledkem vlivu symbolismu na osobnost je postupná změna osobnosti, změna hodnotového žebříčku. Z neúspěšných lidí se stává skupina úspěšných. U hnutí skinhead lze vidět závislost jedince na symbolice. Život pro ně má rázem přesná pravidla, kterým se chtějí dobrovolně podřizovat. Významnou roli obecně v hnutí hrají vůdcové, kteří manipulují s členy právě pomocí symbolů. Symboly slouží jako zdroj energie, vzor jednoty, vzor chování. Pomocí symbolů si budují vlastní identitu společenského rámce, ve kterém vládnou „Oni“ (Chmelí, 2000).
3.5.1
Symbolika barev
Černá, červená a bílá jsou dominantní barvy pro hnutí skinhead. Tato kombinace barev byla typická pro fašistické diktatury, hlavně pro nacistické Německo, ve kterém se tyto barvy staly národními (Chmelík, 2000). Bílá barva symbolizuje jistotu, čistotu a nevinnost. Pro hnutí skinhead, stejně tak pro fašistické diktatury, symbolizuje tato barva čistotu rasy a národa. Barva červená je symbolem ohně, především krve a také revoluce. Pro hnutí skinhead značí symbol pokrevního svazku. Tato myšlenka je stejně tak převzata z fašismu. Černá barva značí všeobecně smrt, ale také odhodlání. Symbolizuje nenávist 43
ke všem, kteří nepředstavují ideál čisté rasy, a proto předurčuje jejich zánik. Tato barva se stala symbolem rasové nenávisti, symbolem boje proti „cikánům a všem černým“. Kombinace těchto barev lze spatřovat na mnoha fašistických symbolech (Chmelík, 2000). Nacismus a neonacismus je často označován za „hnědý“ fenomén. Tato barva se stala identifikačním symbolem nacistů, a to díky nošení hnědých uniforem pro SA. Mezi další barvy, které se staly symbolem fašismu, patří i barva černá. Černá barva se stala symbolem šířícího se fašismu (Mareš, 2006). Tato barva se stala dominantní barvou uniforem Německého mládežnictva a Hitlerovy mládeže. Nejznámější se však stala v provedení uniforem u jednotek SS, tyto jednotky pak byly označovány jako „Černý sbor“ (Mareš, 2006)
3.5.2
Symbolika čísel
Kombinace s číselnými symboly u konkrétních hnutí vyjadřuje vyznávání ideálů Adolfa Hitlera, propagující ideologii fašismu, nacismu a neonacismu. Jednotlivá čísla většinou přestavují pořadové číslo písmena v abecedě (Mareš, 2006). Nejobvyklejší kombinací jsou čísla: 14 – vyjadřuje 14 slov anglické věty, jejímž autorem je David LANE, který byl v roce 1985 za propagaci této věty odsouzen na 190 let vězení. V českém překladu jde o 10 slov („My musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost bílých dětí“). 18 – vyjadřuje první a osmé písmeno abecedy, písmeno „A“ a „H“ tedy iniciály jména Adolfa Hitlera. 88 – vyjadřuje 8 písmenko v abecedě „H“, tedy fašistický pozdrav „Heil Hitler“ (Chmelík, 2000). 4/20 – narozeniny Adolfa Hitlera 20. 4. 28 – Blood α Honour, neonacistická organizace, heslo Hitlerjugend 311 – Ku klux Klan, rasistická organizace (Mareš, 2006)
44
3.5.3
Symbolika kříže
Za jeden z nejstarších symbolů v dějinách lidstva lze považovat znamení kříže. V současné době je používán v křesťanství a na druhé straně je využíván, spíše zneužíván náboženskými sektami s opačným významem, než symbolizuje v křesťanství (Chmelík, 2000). Pro 20. století je typické zneužíváním kříže pro protinárodní, rasové, etnické účely. Zneužití svastiky jako hakenkreuze německými nacisty, jako symbolu násilí. Začíná se objevovat mnoho variant od roku 1945, jako náhražky hákového kříže, a to především z mytologie, hlavně severských národů. Typickou náhražkou byl keltský kříž. Zejména extremistické skupiny hledají inspiraci v starogermánské a keltské symbolice (Chmelík, 2000). Stručná objasnění tohoto symbolu lze shrnout takto: „Kříž patří k nejstarším znamením na Zemi. Obecně vyjadřuje čtyři směry prostoru a čtyři základní živly: zemi, vzduch, vodu a oheň, které se vzájemně střetávají v jednom společném bodě. S příchodem křesťanství nabyl kříž kultovního významu a stal se symbolem víry ctnosti. V náboženství kříž připomíná oběť a utrpení Krista za lidstvo. Kříže byly typickou symbolikou používanou rytíři, zejména pak symbolem křižáckých bojovníků na svých výpravách do Svaté země a pod znamením kříže sváděli boj s pohany. Kříž je ale také symbolem zásluh, poct, ale také symbolem zemřelých a hřbitovů. Je znamením mnoha rytířských, světských i církevních řádů, kde jsou využívány v mnoha podobách“ (Chmelík, 2000, s 42).
Toulonský kříž - v ČR je vzácností, využívali ho fašisté hlásící se ke Španělsku. Berličkový kříž, Jeruzalémský kříž – hnutí skinheads ho užívají příznivci na jižní Moravě. V Rakousku je používání tohoto kříže přísně trestáno. Dvojitý kříž - užíván útvary Waffen-SS, v současné době užíván hnutím skinheads. Burgunský kříž – symbol příznivců hnutí skinhead v Praze, Plzni a Liberci. Dříve symbol španělských, francouzských a belgických fašistů. Hákový kříž – obecný symbol fašismu, obvykle využíván příznivci hnutí skinheads na celém světě (Chmelík, 2000). Označení pochází ze skt. su „dobře“ a asti „jest“, jedná se o předmět přinášející štěstí a prosperitu. Dnes je v Indii kreslí na dveře na ochranu před uhranutím. U buddhistů symbolizuje „klíč ráje“ (Becker, 2007). Keltský kříž – náhražka za fašistickou svastiku, užívají ho hnutí skinheads zpravidla v kombinaci ještě s jinými motivy např.: zaťatá pěst, s nápisy (Chmelík, 2000).
45
Obrázek 19. Symbolika křížů (Chmelík, 2000)
Obrázek 20. Keltský kříž (www.wikepedia.cz)
46
3.6 Základní dělení symboliky u extremistických hnutí Symbolika je využívána neonacisty při grafické úpravě tištěných materiálů, materiálů šířených po internetu a webových stránkách. Symbolika se dále šíří pomocí nášivek, vlajek, transparentů, symboly užívané na oblečení určené pro rasistické skinheads. Na obalech White Power music jsou znázorňovány starogermánské runy nebo symboly nacistického Německa. Symbolická hesla a slogany jsou skandovány na koncertech a demonstracích neonacistů. Stále oblíbenější je tetování obrázků se starogermánskou tématikou, vojákem SS, vikingskou runou (www.chceteho.cz). Symbolika má v extremistických hnutích, zejména u hnutí skinheads skoro až mystický význam (Chmelík, 2000).
3.6.1
Symboly se zjevným rasovým motivem
Do této kategorie můžeme zařadit symboly, které většina populace spojuje s rasovou, národnostní či třídní záští. Tyto symboly ohrožují určitou skupinu obyvatel. Jedná se o symboly zneužívané nacistickým a fašistickým režimem - hákový kříž, dvě Sigrune, Totenkopft (www.chceteho.cz). Mezi uživatele těchto rasově motivovaných symbolů patří neonacismus, který navazuje na původní nacismus. Ti obecně hlásají v celosvětovém rámci koncepci rasistického boje a nadřazenost bílých, árijských národů. Soudobí neonacisté užívají mnoho symbolů převzatých z původního nacismu, ale snaží se tyto symboly ospravedlnit jiným významem. Mnoho symbolů užívaných neonacismy jsou novotvary, upravovány podle nynějších potřeb neonacistů (Mareš, 2006). Tyto symboly jsou společností zavrhovány, odmítány a chápány jako symboly nebezpečí pro určité skupiny obyvatelstva. Jedná se o symboly, které nám z historie připomínají
rasovou,
národnostní
a
náboženskou
diskriminaci,
což
je
bráno
jako potlačování základních práv a svobod (Chmelík, 2000). Spolu
se
svastikou
i
oregon
je
zástupným
znakem
hnutí
skinheads,
buď jako rukávové nášivky, nebo doplňky v kombinaci s jiným znakem, či nápisem.
47
Obrázek 21. Fašistické symboly – svastika a oregon (www.chceteho.cz)
Toto hnutí prosazuje tvrdý rasismus proti lidem tmavé pleti. Znaky tohoto hnutí jsou na našem území velmi výjimečné. Známe znaky tři písmena KKK, kápě a plápolající plamínek, jenž je považován za nejzávažnější symbol rasové nenávisti a diskriminace (Chmelík, 2000).
Obrázek 22. Označení Ku-klux-klanu (Chmelík, 2000)
Mezi další obrázky patří ty, jejichž motivem jsou runové znaky v kombinaci s nápisy nebo jinými vyobrazeními.
Obrázek 23. Symboly s runovými motivy (Chmelík, 2000)
48
Obrázek 24. Zaťatá pěst s keltským křížem propaguje nadřazenost bílé rasy nad jiné, je to velmi rasisticky zaměřený symbol. Užívají ho hnutí skinhead, z historie typický symbol pro fašistickou diktaturu (Chmelík, 2000).
Obrázek 25. Rukávové nášivky (Chmelík, 2000)
Obrázek 26. Nášivka s nápisem „Krev a čest“ (Chmelík, 2000)
49
Obrázek 27. Titulní stránka časopisu vydávaného hnutí skinhead (Chmelík, 2000)
Obrázek 28. Zneužití národního symbolu (Chmelík, 2000)
Obrázek 29. Zneužití národního symbolu (Chmelík, 2000). 50
Vlajka se lvem v bílo-červeném provedení je český vlastenecký prapor, který symbolizuje boj za demokracii a svobodu. Tento prapor nosili studenti v letech 1848 a v dalších revolučních událostech (Chmelík, 2000). Hnutí skinhead se hlásí k vlastenectví, které však symbol národní vlajky v kombinaci s keltským křížem uráží. Hlásá totiž rasovou nesnášenlivost a nacionální ideologii, což je hanobení a znevážení historické vlajky jako symbolu státnosti (Chmelík, 2000). Pro extremisty jsou typickými doplňky kopie nebo originály páskových přezek s fašistickými symboly, nejčastěji se objevuje říšská orlice a svastika. Tyto doplňky jsou upevněny na oblečení příznivců hnutí. Dalším z častých úkazů těchto hnutí jsou originály nacistických reálií. Jedná se o vyznamenání nebo doplňky, které označují příslušnost k vojsku. Dostupnost těchto reálií je např. ve starožitnostech (Chmelík, 2000).
Obrázek 30. Páskové přezky s fašistickými symboly (Chmelík, 2000)
Obrázek 31. Emblémy užívané skinhead (Chmelík, 2000) 51
V symbolice hnutí skinheads se setkáváme také se symbolem smrtihlav neboli Totenkopf. Tento znak v jisté formě není závadný, ve spojení s jinými znaky však už zdůrazňuje sílu, moc, rasový motiv a je především nacistickým symbolem. Symbol smrtihlava jsem zmínila a popsala již ve druhé kapitole, kde jsem se zabývala symboly starých civilizací zneužitých nacismem. Totenkopf se však objevuje také u hnutí skinheads, např. u již zmíněného hnutí W.A. R. (Chmelík, 2000).
Obrázek 32. Totenkopf užíván hnutím skinhead.
Určité symboly v hnutí skinheads mají velmi vysokou grafickou úroveň. Mezi takové symboly patří např. emblém české národní větve skinheads. V záhlaví jsou iniciály národního hnutí skinheads v České republice. Místo písmena S jako počátečního písmene názvu Skinheads je použit runový znak SS. Uvnitř je bíle vyobrazen hákový kříž. Zástupným motivem jsou sekery, které znázorňují hákový kříž, častým doplňkem celkového obrázku je nápis White Power (Bílá síla, bílá moc).
Obrázek 33. Emblém české národní větve skinhead, motiv se sekerami zobrazující svastiku (Chmelík, 2000) 52
Mezi další symboly patří neobvyklá kombinace svastiky s vikingskou sekerou. V severských státech je vikingský emblém zcela posvátný, jedná se tedy o neúctu k národnostním symbolům. Ve znaku je užita Odal rune, kterou používal osídlenecký útvar SS, jenž dbal na čistotu rasy. Ideálem tedy byl člověk, který musel mít blond vlasy, vysoký přibližně 180 cm, sportovně založený, vzdělaný a musel splňovat spoustu dalších podmínek, aby byl nazýván „árijcem“ (Chmelí, 2000).
Obrázek 34. Kombinace svastiky s vikingskou sekerou (Chmelík, 2000)
Mezi další znaky patří ty, které obsahují číselné symboly. Nejčastěji se objevují čísla 14, 18, 88, ty jsou popsány v kapitole o symbolice čísel.
Obrázek 35. Conflikt 88, označení hudební skupiny, White Power – Bílá síla, Meine Ehre heist Treue – Mojí ctí je věrnost (Chmelík, 2000)
53
Obrázek 36. Symboly s číselnými znaky, čerpají z nacismu (Chmelík, 2000)
Symbolika extremistických hnutí často čerpá ze symboliky severských států. Příkladem toho je vikingská loď s vikingskou válečnou posádkou. Obrázek je však upraven do podoby protifašistické a nacistické propagandy (Chmelík, 2000). Vikingský válečník má na hlavě nacistickou přilbici s odznakem SS, v ruce drží štít s hákovým křížem, další válečníci se ukrývají za štíty s keltským křížem. Tato úprava je znesvěcením symbolů skandinávských států (Chmelík, 2000). Tento obrázek se objevuje na stánkách skinheadských časopisů, stejně tak tam můžeme najít vyobrazení boha Thora, případně jiných mytologických postav. Jedná se o propagaci nacismu a s tím související propagace rasové výlučnosti a nadřazenosti bílé rasy (Chmelík, 2000).
Obrázek 37. Vikingská loď s nacistickými symboly (Chmelík, 2000)
U příznivců skinheads najdeme užití mnoha reálií z hitlerovského Německa, např.: odznaky, vyznamenání, které lze získat ve starožitnostech. Stoupenci skinheads si je prodávají mezi sebou nebo je mohou získat na burzách. Mezi zastoupenými znaky 54
u hnutí skinheads jsou typické odznaky používané Hitlerovskou mládeží, nebo také odznaky a symboly typické pro NSDAP (každý, kdo nosil toto označení, byl automaticky považován za osobu rasově čistou.
Obrázek 38. Odznaky typické pro NSDAP (Chmelík, 2000)
Obrázek 39. Odznaky Hitlerjugend - Hitlerova mládež (Chmelík, 2000) 55
Obrázek 40. Nacistické odznaky, vyznamenání a medaile (Chmelík, 2000)
3.6.2
Symboly se skrytým rasovým motivem
U těchto symbolů se často zneužívá dědictví keltské kultury, symbolika užívaná Kelty, jako např. různé podoby runového písma či runové znaky.
Obrázek 41. Zkřížené vikingské sekery a ruský kříž (Chmelík, 2000)
Nápis The Strong Survive znamená „silní přežijí“. Na druhém obrázku je vidět „Leben rune“, runa života. Symbolizovala společnost SS Lebensborn, pečující o matky německých vojáků. Nápis skrewdriver znamená zrušit a Hail The New Dawn můžeme 56
přeložit jako „Zdravíme nové dny“. Ruský kříž, který můžeme vidět na třetím obrázku je symbolem ruského hnutí, které používá velmi agresivní až brutální praktiky SS. Toto hnutí má sklon k terorismu. Členové tohoto hnutí jsou v dnešní době považováni za největší hrozbu díky své brutalitě, kterou napadají protivníky (Chmelík, 2000).
Obrázek 42. Vlčí hák a Target (Chmelík, 2000)
Runa symbolizující vlčí hák znamená symbol svobody, nezávislosti, nejčastěji je tento symbol nošen v podobě nášivek. Na druhém obrázku s názvem Target se jedná o symbol silně nacionalisticky orientované srbské radikální strany na území bývalé Jugoslávie, je namířena proti neslovanským menšinovým etnickým skupinám žijícím na území bývalé Jugoslávie včetně Kosova. Tento symbol najdeme už i v České republice. Mezi další symboly hnutí skinhead můžeme zařadit alpskou protěž (edelweiss), rostlinu, jenž roste na nepřístupných horských místech. Tento květ je velmi obtížné získat, kdo se o to pokusí, musí čelit mnoha překážkám a vynaložit mnoho úsilí (Chmelík, 2000).
Obrázek 43. Protěž, symboly Bohemia Hammer Skins (Chmelík, 2000) 57
Dvě základní verze symbolu hnutí skinheads B.H.S, překřížené sekery. Třetí obrázek symbolizuje mezinárodní hnutí Hammer Skins, čtvrtý obrázek znázorňuje symbol Bohemia Hammer Skins. Dominující symbolem hnutí skinhead je keltský kříž, který bývá znázorňován tak, že jeho ramena jsou doplněna čtyřmi meči (Chmelík, 2000).
Obrázek 44. Keltský kříž v pojetí hnutí skinhead (Chmelík, 2000)
3.6.3
Symboly bez rasového motivu
Hnutí skinheads uctívá válečné zločince odsouzené za zločiny proti lidskosti. A právě do této skupiny můžeme zařadit nášivky, které oslavují jména válečných zločinců. Patří sem také nášivka s nápisem SKREWDRIBER (skrečovat, zrušit) a také symboly, které představují národní atributy – českého lva, svatováclavskou korunu, kalich a jižanskou vlajku (Chmelík, 2000). Pro umírněné členy hnutí skinheads je typickým znakem vyholená hlava s nápisem SHARP (skinhead proti rasovým předsudkům).
Obrázek 45. Nášivky se jmény válečných zločinců (Chmelík, 2000) 58
Obrázek 46. Nášivky hnutí skinhead, zobrazení lebky s nápisem proti rasovým předsudkům (Chmelík, 2000)
Obrázek 47. Logo SHARP skinheads (Mareš, 2006)
3.7 Anarchistická symbolika Anarchisté prosazují společnost bez státu, v níž jsou individuální zájmy realizovány na základě dobrovolné dohody, bez státního nátlaku a donucení. I soudobou demokracii považují za utlačovatelskou a proti jejím institucím a reprezentantům bojují, mnohdy i pomocí násilí (Mareš, 2006). Nejvíce charakteristickou barvou tohoto hnutí je černá, která je chápána jako negace. Tato barva se objevuje na vlajkách, např. černá vlajka je symbolem francouzského časopisu Černá vlajka, vycházející od roku 1883. Černá anarchistická vlajka provází nacismus do současnosti. I pěticípou hvězdu anarchisté znázorňují jako černou, místo červené komunistické. Anarchisté, kteří se ocitnou 59
ve vězení, mají jako pomoc černý kříž. Mezi další symboly černé barvy patří také např. černá kočka. Hlavním symbolem anarchismu je písmeno A vepsané do kruhu (Mareš, 2006). Anarchisté jsou přítomni v násilnickém uskupení Černý blok (Black Bloc), angažují se v kampani na pomoc imigrantům s názvem No Borders. Jsou aktivní v antifašistických kampaních ANITIFA a Good Night White Pride. Jedná se o široké spektrum aktivit v podobě koncertů, demonstrací, nálepkových a plakátových akcí. Novou kampaní v ČR je: „Žádné prachy náckům“. Dochází při ní k útokům na obchody a firmy, které jsou chápány jako nacistické, tedy obchody s oblečením a tetovací studia. Při těchto akcích dochází k rozbíjení výloh, k zazdívání vchodů, blokády. Nejvýznamnější anarchistickou organizací v ČR je Československá anarchistická federace, Federace anarchistických skupin, kdy v jejím čele působí i Antifašistická akce AA, vystupuje proti ultrapravici (Mareš, 2006).
Obrázek 48. Zleva černá anarchistická vlajka, anarchosyndikalistická vlajka a pěticípá hvězda, anarchistické „A“ v kruhu (Mareš, 2006)
Obrázek 49. Zleva anarchopunkové „A“, symbol kampaně „Good Night White Pride, symbol squattingu, znak Federace anarchistických skupin, znak Antifašistické akce (Mareš, 2006)
60
Obrázek 50. Zleva znak Československé anarchistické federace, znak anarchokomunistické alternativy, znak anarchofeministické skupiny (Mareš, 2006)
Obrázek 51. Symbolické znázornění skinhead likvidující anarchii (Mareš, 2006)
3.8 Oblíbené oděvní značky u skinheads Existuje řada oděvních značek, které si oblíbily různé směry skinheads. Většina oblečení je však nabízena pro širokou veřejnost, nelze tedy paušálně říci, že každý, kdo nosí danou značku, patří k neonacismu či k nacismu (Mareš, 2006). Většina členů hnutí si tyto značky oblíbila z různých důvodů, buď logo, nebo název je podobný s nějakým nacistickým subjektem. Většina výrobních firem se však distancuje od zneužití své značky pravicovými extremismy, popírají, že by jejich značka podporovala rasismus stejně tak protirasistické iniciativy (Mareš, 2006). Mezi známou a oblíbenou značku počátečních členů hnutí skinheads patřila značka Fred Perry. Jméno této značky je podle tenisty, který zvítězil ve Wimbledonu. Ten pocházel z prostých poměrů a stal se kultovní postavou britské dělnické mládeže. Tato značka byla nošena jednu dobu i rasistickými skinheads. Jelikož Fred Perry byl židovského původu, přestali skinheads tuto značku užívat. Byl však 61
převzat samotný vavřínový věnec jako symbol skinhead. Vavřínový věnec je tedy užíván rasovými i nerasovými skinhead a také fotbalovými chuligány (Mareš, 2006). Mezi další velmi často užívanou značku hnutí skinhead patří Dr. Martens. Značka, která byla velmi oblíbená a stále oblíbená je, se jmenuje Lonsdale. Za svůj vznik vděčí Velké Británii a název je odvozen od známého sportovního, především boxerského klubu. Proto je oblíbená u řady sportovců a nosí ji i široká část veřejnosti. Jako svoji značku si ji oblíbili skinheads, kteří využívají podobu názvu NSDA s názvem NSDAP, nebo písmeny NS, což znamená nacionální socialismus (Mareš, 2006). Mezi další značky patří Hooligan, kterou nosí neonacističtí fotbaloví hooligans s počátečním písmenem H, což je občas spojováno se slovy „Heil.“ nebo „Hitler“, firma se od neonacismu distancuje (Mareš, 2006). Nejpoutavější diskuse se vedou v poslední době o oděvní značce Thor Steinar. Tvar této značky je složen ze dvou starogermánských run (Tyr-Rune a Gibor-Rune, ta je tvarově shodná s germánským symbolem Wolfsangel). Dvě tečky se používaly jako samotný symbol za druhé světové války v roce 1940 německou 2. pancéřovou divizí. Původní logo značky Thor Steinear se pod vlivem právních událostí odstranilo a nahradilo logem novým. Tato značka se stala oblíbenou v neonacistické scéně jako zástupný symbol za tradiční nacistické a neonacistické symboly (Mareš, 2006).
Obrázek 52. Značka oblečení a bot používané skinhead (Mareš, 2006)
Obrázek 53. Značka oblečení používané hnutím skinhead (Mareš, 2006) 62
Obrázek 54. Staré a nové logo oblečení „Thor Steinar“ (Mareš, 2006)
Obrázek 55. Vlčí hák (Wolfsangel), původně pohanský talisman odhánějící vlky (www.wikimedia.org)
3.9 Preventivní aktivity proti extremismu Česká republika formulovala svou protiextremistickou politiku, která je upravena řadou usnesení, která jsou veřejně dostupná na stránkách ministerstva vnitra. Politika boje s extremismem je výsledkem úsilí Ministerstva vnitra, Policie ČR a dalších resortů a orgánů státní správy. Tato politika musí včas a v předstihu reagovat na formy projevů extremismu, proto Ministerstvo vnitra nepolevuje ve svém úsilí, aby prosadilo nové cesty a způsoby, jak bránit projevům a jednání skupin, či jedinců, kteří mají v sobě rasistický a jiný podtext. V rámci Ministerstva vnitra se touto problematikou dlouhodobě a průběžně zajímá odbor bezpečnostní politiky, který spolupracuje s Policií ČR a jejími specialisty, zpravodajskými službami, resorty zahraničních věcí, spravedlnosti, obrany, školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, práce a sociálních věcí, Nejvyšším státním zastupitelstvím a Úřadem vlády ČR. Společně se snaží identifikovat oblasti, na které je potřeba zaměřit pozornost, snaží se vytvářet opatření, strategie a postupy v boji s extremismem. Od roku 63
2004 každoročně informuje o vývoji situace v oblasti extremismu na území České republiky (www.mvcr.cz). Odbor bezpečnostní politiky se zaměřuje na trestné činy páchané pravicovými extremisty. Problém je v tom, že se tyto činy těžko dokazují. S tím souvisí i pořádání pravicově extremistických koncertů na území ČR. Mezi další problémy můžeme zařadit zneužívání počítačové sítě Internet k šíření extremistických idejí. Jako efektivní nástroj v boji s extremismem se ukázala mezinárodní spolupráce, důsledný monitoring, včasná reakce na nové jevy v oblasti extremismu, zvyšování profesionality policejních specialistů a jejich celoživotní vzdělávání atd. (www.mvcr.cz). V roce 2008 začal odbor bezpečnostní politiky formulovat Strategie boje proti extremismu, materiál v roce 2009 předložil ministr vnitra k projednání vládě ČR a tento materiál byl dne 4. května 2009 schválen vládou usnesením č. 572. Momentálně je tento manuál dostupný na stránkách ministerstva vnitra. Tato koncepce má za cíl nastavení přijatelných hranic extremismu v rámci demokratických mechanismů České republiky. Jde tedy o to, aby tento materiál napomohl tomu, aby extremisté přestali představovat bezpečnostní riziko.
5. pilířů koncepce: 1. Síla extremistů vychází z lidské nevědomosti. Jedinou možností, jak bojovat s jejich štvavou propagandou, je komunikace, otevřenost a nabízení alternativy. 2. Poučení lidé si dokáží vytvořit obranné mechanismy vůči nebezpečným myšlenkám. Výhodu demokratické alternativy musí vysvětlovat škola. 3. Boj proti extremismu není jen záležitostí Ministerstva vnitra a policie, ale i dalších vládních i nevládních subjektů. Jenom spolupráce s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného hráče. 4. Specialisté, kteří bojují proti extremismu, musí vědět, co mají dělat a dostat k tomu dostatečný prostor. Profesionalizace je výhodnější než paušální represe. 5. Konkrétní pachatele trestné činnosti je nutné nekompromisně postihovat za efektivního využití stávajících prostředků a mechanismů (www.mvcr.cz).
Mezi další aktivity odboru bezpečnostní politiky patří rozpuštění Dělnické strany. JUDr. Tomáš Sokol zpracoval a vydal Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím. Manuál je reakcí na dotazy týkající se aplikace zákona č. 84/1990 Sb., o právu
64
shromažďovacím, zejména k problematice zákazu shromáždění nebo ukončení, respektive rozpuštění shromáždění (www.mvcr.cz). Dne 22.7.2009 byla přijata pod číslem 249/2009 Sb., novela zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Novela nabyla účinnosti dne 19. 9. 2009 (www.mvcr.cz). Do společného projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a nevládních organizací Člověka v tísni a Asi-milování, zaměřeného na protiextremistickou výchovu, se zapojilo také Ministerstvo vnitra a Policie ČR. V projektu byl využít výukový koncept Člověka v tísni pod názvem „Dovedu to pochopit - hrozby neonacismu“. Seminář se zaměřoval na to, jak zacházet s extremismem ve škole. Tématem projektu byl: „Extremismus a interkulturní výchova ve výuce“. Seminář se konal 18. 12. 2009 v budově MŠMT.
65
4 Rozhovor se specialistou na extremismus panem Ing. Rostislavem Chobolou Rozhovor zařazuji jako samostatnou kapitolu, protože má co sdělit široké veřejnosti, je zajímavý, a je v něm mnoho důležitých a podstatných informací, které čtenáře vtahují do problematiky extremismu. Chci ukázat pohled odborníka, který se touto problematikou zabývá, který má osobní zkušenosti, spolupracoval na řadě odborných seminářů a konferencí. Myslím si, že zkušenosti odborníka na extremismus obohatí mou diplomovou práci, která je čistě teoreticky zaměřená. Rozhovor jsem dělala osobně s panem Ing. Rostislavem Chobolou 16. února 2010 v Olomouci.
„Extremisté vědí, že boj se znalci prohrávají“ S odborníkem na extremismus Rostislavem Chobolou o čísle 88 na dresech sportovců, klamavém dějepise na školách, nebo o vojácích s erby nacistických divizí na přilbách
Specializuje se na problematiku extremistické kriminality, mládeže a policejní práce ve vztahu k etnickým menšinám. Patří k předním českým expertům. Spolupracoval na celé řadě odborných seminářů a konferencí. I na nich kapitán Rostislav Chobola varuje před sílícím vlivem dobře organizovaných radikálních hnutí. „Dřív vystupovali ojediněle, tak jsme je brali jako excesisty, kteří páchají trestnou činnost s rasistickým podtextem. Dnes povýšili na oficiální názor,“ tvrdí policejní komisař Severomoravského kraje. V obsáhlém rozhovoru se například dozvíte, co si myslí o vojácích, kteří nosili v Afghánistánu na přilbách erby nacistických divizí SS.
Jaký je vývoj extremistické scény v poslední době? V současné době se krajně pravicová scéna rozděluje na tři proudy - nacionalistický, neonacistický a White Power scénu. Pro dnešní extrémisty či revizionisty už není nacionální socialismus dogmatem v původním smyslu slova. Extremisté uznávají sice devadesát devět procent myšlenek, které tam jsou, nicméně je vypuštěn symbol pouze té jediné „správné“ německé árijské rasy. Současný trend extremistické scény je hodně ovlivněn White Power scénou, zejména americkou. Všichni bílí, jakoby nejpovolanější i nejčistší, jsou vlastně postaveni na jednu stranu proti všemu zbytku světa. To znamená,
66
že vše černé, žluté, zelené je pro ně špínou, nebezpečím, které tady bílé rase zavazí. Proudy jsou ovlivněny i symbolikou příslušnou k danému hnutí. Které symboly se objevují nejčastěji? V podstatě jsou to symboly, které v prvopočátku vycházely ze severské mytologie, případně svastik Indie či starověkého Říma - například orlice nebo indické znaky hákového kříže. Krásným způsobem symboly používané extremisty na území České republiky popisuje řada znalců či politologů, jako je dr. Chmelík, bývalý pracovník policie, pan dr. Mareš, pan dr. Zbořil či dr. Svoboda. V jednotlivých proudech se objevují historické symboly v různých kombinacích. Nejčastěji jsou užívány právě svastiky. Ale na ulici už nejsou tolik vidět jako dřív, souhlasíte? No, není to jako v 80. a 90. letech, že by nám chodili „náckové“ po ulicích s Totenkopftem, lomenými blesky jednotek SS nebo nějakou jinou symbolikou. To bylo spíše příznačnější pro ortodoxnější krajně pravicové Skinheads. Teď už si dávají větší pozor. Ne vždy. Třeba na koncertech mnohdy už tak obezřetní nejsou. Ovšem v devadesátých letech to bylo častější. V Bzenci se konaly divoké koncerty, na kterých vystupovaly kapely Orlík, Krátký proces (pozd.Juden Mord), Hubert Macháně, Tři sestry, Bránik nebo Valašská liga. Mezi nejoblíbenější české a slovenské hudební skupiny tehdejší doby patřily právě Juden Mord, Buldok, Excalibur (ex-Diktátor), Vlajka či Zášť 88. Pod její hlavičkou vycházely také ziny (pozn.magazín) White warriors, Patriot nebo Árijský boj. Z tohoto hnutí se později rekrutovaly nové neméně radikální neonacistické organizace - zejména česká klika Blood & Honour. Tehdy se scéna jakýmsi způsobem profilovala, teprve se třídily názory. Schválně jsem jmenoval i kapelu Orlík, i když Daniel Landa nikdy nazi skinheadem nebo neonacistou nebyl. Subkultura skinheads kopírovala zahraniční scénu. Zejména britských chuligánů - skinheads, kteří byli této hudební scéně nakloněni. Přinášelo to jakousi novou image tehdejší mládeže. Takže i hudební styly později rozdělily toto nově vznikající hnutí. Jejich modlou nebo spíš symbolem se stal Ian Donald Stuart a skupina Skrewdriver. Což přitom byla původně roková kapela. Ano, ale postupně přešla k myšlenkám nacionálního socialismu. Dodnes je uznávanou, dodnes se členové tohoto hnutí ubírají právě ve šlépějích Iana Stuarta. Jsou to jejich symboly, image, styl oblékání, způsob projevu, které definují jejich subkulturu. Nelze nevzpomenout, že právě již zmíněná White Power hudební scéna je mimo jiné i zdrojem financování jejich ideologie, je také jistým finančním zdrojem a podporou pro uvězněné 67
kamarády - říkají jim Prisoners of war, to jsou jejich tzv. „vězni války.“ Penězi z koncertů, prodejem
reálií,
CD,
oděvních
doplňků
pomáhají
svým
„soukmenovcům“
– „spolubojovníkům“, kteří za „bílou rasu něco udělali“. Je patrný v užívání symbolů posun? Ano, je. Není v tom již taková živelnost, roztříštěnost jednotlivců, kreativita malých skupinek
či
jedinců,
kteří
se
chtěli
něčím
výjimečným
předvést,
odlišit
od ostatních či zviditelnit. Byli tím hned všem lidem na očích a dali se jednodušším způsobem ztotožnit (prostě určit, kdo je kdo, ke komu patří…). Byli prostě a jednoduše čitelní. Vzpomeňte si na dobu 90. let, kdy v parlamentu byli republikáni Miroslava Sládka a na extrémistické scéně působil jejich mladší subjekt Republikánská mládež. Jistě máme dodnes v paměti, jak a s čím vystupovali (hesla, symbolika…), jak se oblékali, jak vypadala rétorika, jaké různé symboly jim byly mnohdy blízké. Rozdíl tehdejších mladých radikálů Republikánské mládeže a dnešních radikálů z řad rozpuštěné Dělnické strany je v tom, že tehdy jste jasně a zřetelně věděl, kdo je republikán, kdo ortodoxní skinheads. Každý se chtěl zviditelnit sám za sebe, každý z nich chtěl něčím vyniknout, a proto byla tehdy celá řada jedinců nebo jen skupinek jedinců, kteří se právě svou vizáží, použitou a propagovanou symbolikou lišili od těch ostatních. Naproti tomu pokud se dnes ohlédneme jen o dva, tři roky zpět, nelze nevidět jednotnou uniformitu, jednotné symboly, jednotnou „bojovou taktiku“ – Black Block, otevřenost a čitelnost se dnes nenosí, dnes si jsou již naplno vědomi, že přímá a viditelná prezentace nacistických reálií – symbolů na veřejnosti, je pro jejich „boj“ jaksi škodlivá. Nezmizela však úplně. Dnešní čeští radikálové z řad Autonomních nacionalistů společně s radikály neregistrovaného neonacistického Národního odporu či radikály z řad rozpuštěné Dělnické strany přebrali či lépe řečeno si přizpůsobili a okopírovali symboliku po vzoru krajně pravicových radikálů a neonacistů v Německu, zejména pak dle vzorů krajně pravicové NPD. Chci tím říci, že se poučili z vlastních chyb v minulosti, naučili se vnímat, co je pro ně přímo ohrožující, co je kontraproduktivní. Změna jejich taktiky v užívání symbolů je dnes při společných vystoupeních na veřejnosti „promyšlenější.“ Je typické, že jedinec se automaticky přizpůsobí celku, nepoškozuje skupinu. Bojová image tzv. Black Blocku, příprava jakéhosi „chorea“, i když i dnes je na první pohled zřejmé, kdo tito lidé jsou a o co jim jde. Své symboly, odlišnost a jedinečnost si pak nechávají na underground – soukromé, převážně utajené akce, koncerty White Power.
68
Bohužel jsou k vidění všude na světě. Ano, extremismus a radikalismus není pouze fenomén český nebo polský či slovenský. Připomeňme si image, prezentaci, radikální postoje a symboliku jedinců krajně pravicových stran na přelomu 80. a 90. let, kdy byli v rámci parlamentních nebo místních voleb v Belgii, Francii, Itálii, Německu. Vzájemnou spolupráci a propojení členů Vlámského bloku Jean Marie Le Pena s Národní frontou a SPR-RSČ (a jedinců Republikánské mládeže) Miroslava Sládka. Nelze nevzpomenout dnešní Itálii, kdy krajně pravicová strana pana Berlusconiho a jeho politika benevolentního a smířlivého postoje umožňuje a nečinně přihlíží k neonacistickým aktivitám krajně pravicových uskupení jakými jsou Blood and Honor, Combat18. Tiše tolerují pravidelná setkání neonacistů z celé Evropy, kteří zde již několik let pořádají hudební produkce neonacistické White Power scény. To jsou radikální subjekty, které mají obdobné názory na čistotu státu. Mají tisíce připomínek k migraci, pohybu obyvatelstva, pracovních sil (škatulkují a znovu rozhodují, kdo je tou osobou, která je pro jeho zemi žádoucí a která není). Je to stejné jako na českých ulicích, když pod černo-bílo-červenými prapory slyšíme hesla: „Čechy Čechům, nic než národ“. Čím to, že extremistické strany mají u „obyčejných lidí“ rostoucí podporu? O citlivých otázkách (kriminalitě některých skupin obyvatel, liberálnosti státu při potírání drogové scény, nesystémově vyplácených sociálních dávkách, nechuti části obyvatelstva zařadit se do pracovního procesu, parazitování na společné práci či finančních prostředcích vydávaných státem) se lidé stydí a bojí hovořit na veřejnosti, obávají se, že by mohli být spojování s xenofobií, s hlásáním národnostní či rasové zášti. Extremistické strany vytáhly tato citlivá témata na veřejnost. Nabízejí však jen jednoduchá či „primitivní“ řešení, na druhou stranu však nelze nevnímat, že si tím získaly nemalou podporu majoritní části obyvatelstva. Podařilo se jim získat jakousi „popularitu“, přilákat zájem médií. Už to není jen jakýsi exces? Dřív vystupovali ojediněle, tak jsme je brali jako excesisty, kteří páchají trestnou činnost s rasistickým podtextem. Dnes povýšili svá vystoupení na oficiální názor, za oficiální politikum. Což neznamená, že by nepáchali trestnou činnost. Jak je to s prokazováním jejich závažnosti? Závažnost tohoto společenského fenoménu (radikalismu, revize – idejí a myšlenek neonacismu či komunismu spojeného s návratem k tzv. „zlatým časům“) lze dokumentovat na dvou příkladech. Prvním je snaha o rozpuštění či zakázání činnosti takovýchto subjektů. 69
U Dělnické strany se toto vládě ČR podařilo, na straně druhé u Komunistického svazu mládeže, který byl v roce 2008 soudem zakázán, byla jeho činnost 28. ledna 2010, jestli se nepletu, na základě kasační stížnosti opět povolena. Což asi není přímá odpověď na vaši otázku, ale leccos to dokumentuje. Jaký je postih za užívání rasově motivovaných symbolů? Je vždycky přiřazený ke konkrétnímu nezákonnému jednání jedince (pachatele) nebo skupině pachatelů v příčinném vztahu k následku, tedy ohrožení, které hrozí jednotlivci, ale i společnosti. Pokud si dá extremista jenom čepici a bude na ní mít 88, bude samozřejmě stíhán za podporu a propagaci hnutí s potlačením práv a svobod jedince, neboť se jedná o skrytou symboliku Heil Hitler. Když nějaký člověk jde s tímto číslem např. po městě, musím na něm hledat i jiné markanty (doplňky, image), musím si všímat jeho jednání. Ono to číslo samotné nemusí být vždy spojeno pouze s oním skrytým výrazem Heil Hitler, to číslo může mít souvislost například s dresem nějakého sportovce a s propagací neonacistického hnutí nemá v daném případě nic společného. Spoustě lidem to nemusí vůbec nic signalizovat, nevidí v tom nic závadného, nezákonného, a to jen proto, že si to vůbec neuvědomují, nebo jim tato symbolika (markanty…) nic neříká. Ale může. Například někdejší kapitán fotbalistů římského Lazia Paulo Di Canio zdravil po utkání fanoušky vztyčenou pravicí. To je samozřejmě špatně. Kdybych to bral dogmaticky, tak každá 88, 18, by mohla být považována jako závadová, což ale není. Musel bych posbírat všechny, kteří mají keltský kříž na krku, které se běžně prodávají na tržnici. Když se podíváte do Británie, keltské kříže uvidíte všude. Takže to není závadový symbol jako takový, ale pokud bude používaný k propagaci myšlenek totalitních režimů, už to bude trestné. Nebudu ovšem zavírat někoho za „blbost“, když nechápe historickou souvislost a hlavně tím nechce propagovat ono neonacistické či obdobné hnutí.
70
Obrázek č. 56. Bývalý fotbalista Lazia Řím Paulo Di Canio (www.google.cz)
V jaké formě se nejčastěji symboly zneužívají? Tetováním na tělo, na svých vlajkách používají symboliky, které jsou buď v kategorii B, kdy se jedná o symboliku s latentním rasovým motivem, nebo není jednoznačně známý samotný obsah symbolů nebo jde o symboly, které mají zpravidla více významů, z historického hlediska však nejsou negativisticky zaměřené. Nejčastěji se však setkáváme se symboly kategorie C, tedy se symboly, emblémy a jinými zástupnými znaky, které sice nejsou z právního hlediska považovány za závadné, všeobecně jsou však zavrženíhodné z morálního hlediska a jednak pro svůj vulgární nebo jinak nevhodný obsah či způsob prezentace (Jižanská vlajka, charakterizující boj černochů za svobodu nebo znak-symbol skupiny Skrewdriver, která je spojovaná s prezentací neonacistických hudebních textů hudební scény White Power ). Dnešní extremisté již dobře vědí, že když by veřejně a navíc na veřejnosti použili např. Hakenkreuz, budou mít okamžitě problém se zákonem, protože to je přímá propagace. Ale například vezmu-li skrytý význam kapely Skrewdriveru, mohou se bránit tím, že jde jen o rockovou skupinu. Když si tam ale dají zároveň jméno Ian Stuart v kombinaci s White Power nápisem, tak už je to „Bílá síla“. A pokud tam dám ještě zaťatou pěst s plamínkem, tak to je symbolika Ku-Klux-Klanu, toto je gradace, tam už mohu vzít spojitost Skrewdriver ze skupiny C, kde to je morálně zavrženíhodné, protože se hlásí k odkazu Iana Stuarta ve smyslu podpory a propagace onoho neonacistického hnutí. A to by bylo stíhatelné jakým způsobem?
71
Stíhatelné by to bylo za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, v daném případě přímé nebo chcete-li otevřené propagace neonacistického hnutí. Ona totiž kapela Skrewdriver v závěru své existence před smrtí Iana Stuarta již neonacistickou kapelou byla a to doslova v pravém slova smyslu, včetně hlásání a šíření oné neonacistické ideologie, zejména prostřednictvím White Power hudební scény, textů jejich písní, participací na akcích západní neonacistické scény. Jaká věková kategorie nejčastěji užívá rasově motivovanou symboliku? Nejčastěji jde o mladé lidi, věkový průměr je někde okolo 20-25 let. Jsou tam ale i staří, ortodoxní. Já mám neonacisty na svém teritoriu, kteří jsou staří jako já, to znamená, mají mezi čtyřiceti až padesáti lety. To jsou ti přesvědčení, tzv. „duchovní vůdci“ dodržující tradice prvopočátků vzniku krajně pravicových Skinheads. Řekněme to, co tady bylo v 60. a 80. letech. Musíte se pořád vzdělávat v oblasti symboliky s extremistickým podtextem? Podívejte se, člověk se stále učí. Je potřeba sledovat trendy, které dneska jsou. Na internetu se můžete podívat na způsob jejich přeměny, oblékání (NS Hate Core Shopy), na jejich tetovací salóny (Hate Symbols Tatoo) a podobně. Chodíte i na kurzy? Ano, pořád. Máme je pravidelně v rámci profesních skupin, ať již v policii samotné, setkáváme se se sociálními kurátory, s pracovníky sociálně právní ochrany dětí a mládeže, s pracovníky probační a mediační služby, státními zástupci i soudci. My všichni máme totiž společnou klientelu – kategorii. Já jim „pracovně“ říkám „zlobivé děti“ okolo 20-25 let. Je to spousta mladých lidí, z nichž však převážná část nemá o historii valné vědomosti, lehce se nechají „zblbnout“ nebo naverbovat a místo toho, aby používali mozek a přemýšleli, vzdělávali se, raději volí jednoduchá, primitivní řešení, uchylují se k násilnostem, hlásání a podněcování zášti, nenávisti, manipulaci názorů apod. Jsou to klienti, kteří se dopustili a opakovaně dopouští rasově motivované trestné činnosti. A vy je vnímáte. Je rozdíl vnímat názory a skutky oněch ortodoxních, starých, tradičních skinheads nebo názory militantních radikálů například z řad Autonomních nacionalistů nebo neonacistů ilegálních, násilnických buněk Národního odporu. Osmdesát procent našich klientů dnes již vůbec nejsou skinheads, ani vizáží tak nevypadají. Spíš inklinují k radikalismu, k násilí, k tomu převrátit město naruby. Na jakých akcích se nejčastěji setkáváte s propagací symbolů s rasovým podtextem? Na demonstracích, pochodech a koncertech White Power, tam je to nejčastější, protože se prodávají nejen trička White Power, CD, ale reálie se uvádějí v koloběh. Oni s tím 72
nebudou vystupovat veřejně, protože vědí, že symboly jsou okamžitě viditelné. S tím člověkem si musíte popovídat, aby vám řekl svůj životní postoj, proč to či ono nosí, v co věří, co je mu blízké. Jsou často využíváni soudní znalci při trestné činnosti, která souvisí s extremistickou symbolikou? Jednu dobu byli naši znalci v takovém pomyslném nebezpečí. Extremisté dobře vědí, že u těch řízení prohrávají se znalci svůj boj. Extremisté prohrávají? Prohrávali a prohrávají i nadále, protože odborníci (historici, politologové, znalci…) mají dostatek zkušeností, jsou znalí historie, jsou schopni odborně okomentovat zajištěné důkazy, že ten či onen člověk zrůdnou (zločineckou) ideologii skutečné hlásá, že zášť v sobě má, že ji propaguje (předává ji dál), své jednání je ochoten i prakticky realizovat. Je u nás dostatek expertů z řad policie zabývající se symbolikou extremistických hnutí? Je jich zhruba sto padesát. V rámci koncepce strategie jsou vytvořené pracovní skupiny pod vedením krajských specialistů. Čili u každého okresu jsou územní odbory a ty mají minimálně po jednom specialistovi, aby byli znalí radikální scény. Je jedno, jestli krajně levicové, nebo krajně pravicové. Působí koordinovaně, protože to je fenoménem celé České republiky. Specialisté z řad policie na problematiku extremismu tedy jsou. A co se týká znalců - specialistů u státních zastupitelství a soudů, tady je potřebné říci, že tito se opírají zpravidla o soudní znalce z oboru politologie, historie, sociologie ad., tedy o znalosti odborníků, kteří mají podvědomí o odborné vědomosti a zkušenostech, dokážou se k specifické problematice vyjádřit, popíší např. „co ten či onen symbol znamenal, kdy a kde se poprvé objevil, v jaké historické souvislosti.“ Jmenujte přední experty. Známí jsou dr. Mareš, dr. Mazel, dr. Svoboda, dr. Zbořil nebo dr. Chmelík. Profesně se zabývají tímto problémem již řadu let. Předpokládá to neustálé studium nejen historie, a historických souvislostí, ale především pravidelného každodenního stavu, sledování chodu společnosti, vnímání praktických dopadů politických rozhodnutí na chod života lidí, mapují a analyzují každodenní vyjádření politiků, zjednodušeně řečeno „podávají odborný komentář vnitřního i vnějšího stavu společnosti“. Mapují a vyhodnocují excesy společnosti. Jako příklad si připomeňme výrok pana dr. Ratha ve smyslu, že Hitler dal práci Němcům, a že tím řešil mimo jiné hospodářskou krizi tehdejšího Německa. Tak to je exces. Co vám nejvíce usnadňuje orientaci v extremistické scéně? 73
Orientaci? Historické zkušenosti pravidla toho, že oni pořád fungují a hlásí se k této zrůdné ideologii, k modelu nacionálního socialismu, soudobému neonacismu, jakési Bílé Síle, postavení pevné hráze – pevnosti. Ten model tady stále je, jako bychom se nikdy nepoučili, jako bychom zapomněli na ty mrtvé, na ta zvěrstva. Samozřejmě společnost se vyvíjí. Dnes k šíření těchto zrůdných a zločineckých myšlenek má tato subkultura globální prostředky - přístup po celém světě, tyto skupiny spolu komunikují prostřednictvím internetu, skypu, kryptovaných chatových fór apod. Vidíme, že jejich setkávání pořád pokračují. Na koncert White Power si pozvou „soukmenovce“ z Německa, z Británie, ze Slovenska. Jedou do Ruska, do Běloruska, do Itálie. Pořádají školení. Například pan Filip Vávra školil nedávno v Ostravě, v Brně a Znojmě mladé neonacisty, jak se mají bránit proti systému, který představuje policie. On jim dává návod, jak postupovat, jak bránit objasnění trestných činů, jak obejít systém, jak se mají vyvarovat některých chyb, abychom na ně nemohli. Do jejich internetových zdrojů se však můžete nabourat pod přezdívkou? Samozřejmě řada jejich zdrojů je otevřených, zejména na těch zahraničních, zejména amerických serverech je neonacismus prezentován otevřeně, verbálně slovem, obrazem, filmem. V USA na rozdíl od kontinentální Evropy je svoboda slova natolik nedotknutelná, že za takováto prezentace ideologie, její následné šíření, propagace, hlásání zášti není trestným činem. V Evropě by byl za takovouto činnost člověk postaven před soud a odsouzen. Je to dáno nejen odlišnou judikaturou, ale i historickou zkušeností Evropanů na rozdíl od amerického přístupu k věci jako takové. Ministerstvo vnitra vydalo manuál pro Policii ČR – Symboly používané extremisty na území ČR v současnosti od Miroslava Mareše. Usnadnil Vám práci při prevenci nebo stíhání trestné činnosti s extremistickým podtextem? Ten manuál je určitě dobrý. Vychází z historických symbolů a vysvětluje historický původ těchto symbolů, odkazuje na symboly z mytologie germánské, odcizování a přisvojování si určité symboliky z jiných kultur, vysvětluje a popisuje použití symbolů v totalitních režimech, využití v soudobém extremismu. Manuál je jakousi základní rukojetí, obsahuje základní informace pro policisty s cílem poskytnout základní orientaci v symbolech používaných extremisty na území ČR. Manuál vám tedy pomáhá? Ano, usnadní policistům orientaci, aby byli schopni určit, že tady ta osoba se dopouští verbálního projevu propagace, bude-li mít jen nějakou nášivku nebo logo, které je zakázané. 74
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a nevládní organizace Člověk v tísni v loňském roce pořádaly projekt zaměřený na protiextremistickou výchovu. Přidalo se do něj i ministerstvo vnitra a Policie ČR. Jakým způsobem jste se konkrétně zapojili vy? V rámci strategie je třeba dělat prevenci. Ale nemůže to všechno dělat policie sama. Nemůžeme apriorně suplovat záležitosti státní správy, samosprávy a výchovy mladé generace. My jsme bezpečností pojistkou. Policie skutečně má největší zkušenosti s tím, jakým způsobem je extremistická scéna vnímána, jak se chová, jaká nebezpečí pro společnost představuje. A kdo jiný by měl na praktických příkladech pomoci školám se v těchto problémech orientovat? Často přednášíte? Přednášíme,
chodíme
na
besedy se
studenty,
s výchovnými
poradci.
Bavíme
se o problémech mladé generace, která je dneska ve školním věku a musí vstřebat historické události v rámci dějepisu. Zjišťujeme, že mladá generace má šílenou absenci historických událostí např. asi tak posledních šedesátých let. Jakoby komunismus tady neexistoval, jakoby tady před šedesáti pěti lety neskončila 2. světová válka, jakoby tady nebyl nacismus. Se studenty musí být hovořeno otevřeně a dozvědět by se to měli ve škole. Není nic horšího, než když budeme mladým říkat polopravdy nebo zamlčovat vlastní chyby, lhát si do vlastní kapsy. Musíme být schopni problémy umět pojmenovat a uchopit. A to si myslím, že tady chybí. Ten projekt je společný, aby se o něm bavily jednotlivé resorty a ty, kterým to přináleží. Jaké jsou vaše další aktivity při boji proti extremismu? Například jsme pomáhali obcím. Shromáždění, pochody, demonstrace – veškeré veřejné a současně hromadné akce mající vazbu na zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti občanů jsou záležitostí obcí. Byl pro ně vydán manuál o shromažďování, aby starostové a úředníci na radnici věděli, jak s tím např. extremistickým fenoménem „bojovat“, jak chtít, aby s vámi, konkrétně například „radikál“ nebo i neonacista Chobola jednal korektně, nelhal, nepodváděl. Oni vás uvádí záměrně v omyl, podvádí radnici, ať už účelem smyšleného ohlášení, fiktivního důvodu proč se setkávají, způsobem projevu, výběrem místa, výběrem času vzhledem k určité historické události, která je jim blízká. Proč se zrovna setkávají 27. ledna na výročí Holocaustu? Oni říkají: „Máme soukromou oslavu, 20. dubna se narodila moje sestra Alexandra.“ Já vím, že se ale narodil Adolf Hitler, ale žádný z účastníků akce narozeniny ve skutečnosti nemá. Chtějí si připomenout
75
a oslavit svého vůdce. Takže to jsou věci, na které je třeba obce, radnice, ale hlavně občany upozornit, aby byl dodržen zákon. Jaký je váš názor na naše vojáky v Afghánistánu, kteří nosili na přilbách erby nacistických divizí SS? Můj názor je velice jednoduchý. Jsou to, a omlouvám se za ten výraz, hloupí lidé. Nevím, jestli je to recese, ale neznalost a hloupost v tomto věku člověk omlouvat nemůže. Mohu to omlouvat u dítěte, mladého člověka, který se ještě učí, vede se za ručičku a směřuji ho. Ti vojáci jsou dospělí lidé a jsou v systému zabezpečování demokracie, svobody na tak exponovaném místě, že nemohou hovořit o tom, že nevěděli, co znamená tento konkrétní znak, který měli na přilbě, když se jednalo o znak jednotek SS - teroristických jednotek, likvidačních jednotek. To byly jednotky, které prováděly genocidu, vypalovaly, vraždily a vydávat to za to, že jsem neznalý historie, je hloupost. Čili je to neomluvitelné? Je to neomluvitelný exces, který bych ještě omlouval u začínajícího středoškoláka, ale už u maturanta bych měl pochybnost. Tito vojáci v každém případě poškodili zájmy slušných občanů České republiky. Navíc to bylo na cizím území, byli tam na základě mandátu demokratiského společenství, nejsou tam sami za sebe, to není vyvážení demokracie na bodáku. Omluva, že „H“-áčko na emblému znaku (SS jednotka „Hohenstaufen“), znamená Honza, je nepřípustná. Není to o tom, hrát si na vojáky a být důležitý. To je nemístné! A v jejich pozicích to jinak, než odvoláním nemohlo dopadnout.
Jana Pilíková
76
5
Doporučení pro pedagogickou obec Doporučení pro pedagogy vychází z cíle práce. Cílem diplomové práce bylo
vytvořit praktický manuál symbolů pocházejících z keltské a germánské mytologie, které využívají dnešní extremistické skupiny na území České republiky. Pro lepší snadnou orientaci jsem vypracovala manuál symbolů pro pedagogy. Manuál je zpracován do tabulky, ve které jsou přehledně vloženy nejpoužívanější symboly a především ty symboly, které vycházejí z keltské a germánské mytologie. Forma manuálu je vytvořena obrázkovou částí, kde jsou znaky jednotlivě uvedeny v tabulce a na druhé straně je popis významu a použití.
Návod, jak s tímto manuálem mohou učitelé pracovat. V případě, že dítě donese do školy na krku nějaký přívěšek nebo vyvěsí na nástěnku nějaký symbol a učitel, pokud neví, co symbol znamená, si může vzít do ruky tento manuál a podívá se, jestli náhodou není tento symbol extremistický a nehlásá rasovou nesnášenlivost a diskriminaci určité skupiny obyvatel.
K čemu může učitel manuál využít. Učitel může především působit preventivně, právě v tom vidím výsledek mé práce. Učitel může tento manuál využít především k tomu, aby mohl působit preventivně proti rozšiřování rasové nesnášenlivosti a v propagaci symbolů se zjevným či skrytím rasovým motivem. V prvním případě může zjistit, že žák sám netuší, co daný symbol znamená. V tomto případě je jeho úkolem, aby žákovi vysvětlil závadovost a podstatu tohoto znaku. Měl by působit především výchovně. Vysvětlit svým žákům, že tyto symboly propagují rasovou nesnášenlivost, a že v naší historii tyto symboly měly velký dopad v době Nacismu, kdy byl u moci Adolf Hitler a právě on tyto symboly zneužíval k propagaci své ideologie „čisté árijské rasy“. Sdělit žákům, že v dnešní době tyto symboly převzala extremistická scéna a stejným způsobem je zneužívá. V tomto případě učitel hraje důležitou roli, pod jeho vlivem se žák formuje a získává pohled na svět. Je důležité vštěpovat dětem, co je správné a co je špatné. Tady je na místě zdůraznit žákům, že nošení takto rasově orientovaných symbolů je špatné a zakázané.
77
V jiném případě naopak učitel může zjistit, že žák velice dobře ví, co daný symbol znamená. V tomto případě by měl učitel zakročit velice rázným způsobem. Protože hrozí, aby takový žák nestrhl ostatní své spolužáky. V tomto případě nebude stačit pouhé vysvětlování, ale je důležitá spolupráce se školním preventistou a s rodiči. Zjistit, proč žák smýšlí takovýmto způsobem, co ho k tomu vede, kdo ho ovlivňuje. Může to být skrytá příčina žákových problémů. S takovými žáky je potřeba pracovat a věnovat jim čas. Žádný učitel by neměl takové chování svých žáků přehlížet. Už z toho důvodu, že mezi kompetence učitele patří především kompetence diagnostická a intervenční, tedy to, jak žák myslí, cítí, jedná a proč, jaké to má příčiny a jak mu učitel může pomoci. Právě učitel pracuje s tím nejcennějším, co každý národ má, a to s mladou generací. A proto by žádnému učiteli neměly být lhostejné projevy naší mládeže. Neměl by přehlížet narůstající násilí, agresi a s tím často spojenou šikanu. Mladí lidé často vyhledávají skupiny, do kterých by se mohli přidat, skupiny, které jim dají pocit síly a převahy. Učitel je důležitý článek ve výchově a vzdělávání, proto i téma extremismu je potřeba zdůraznit a takto „nakaženou“ mládež zavčas „léčit“!
Jak by měli být učitelé informováni. Vzdělávání
pedagogů
vychází
ze
strategie
boje
proti
extremismu,
která byla schválená usnesením vlády ČR. Sociální programy ve školství má na MŠMT na starosti skupina 6 vedená paní náměstkyní Klárou Laurenčíkovou. Skupina tvoří dva odbory:
Odbor rovných příležitostí ve školství, kam spadá interkulturní vzdělávání
a extremismus a Odbor prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy. Druhá koncepce s názvem: „Vědomostí proti totalitářům“ zahrnuje: • Vzdělávání pedagogů – je potřeba prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy realizovat vzdělávání pedagogů v oblasti výchovy proti extremismu, rasismu a xenofobii. Semináře by se měly zaměřit na témata vycházející z rámcově vzdělávacích programů. U pedagogů je třeba podpořit rozvoj kritického myšlení, odbourávání negativních stereotypů, řešit konkrétní modelové situace ve výuce, odolávat
manipulaci
apod.
Vzdělávání
pedagogů
může
probíhat
také
prostřednictvím seminářů, prostudováním metodického pokynu k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance. Tento manuál se však ještě novelizuje. Školení pedagogů by mělo probíhat celoplošně na všech školách v České republice. Probíhání těchto seminářů by se mělo pomocí kvantitativního výzkumu zmapovat v jednotlivých krajích ČR. Součástí tohoto výzkumu by měla být analýza obsahu 78
užívaných prostředků a postupů, zaměřených na ovlivňování postojů studentů v oblasti extremismu na školách. • Vzdělávání a osvětové materiály – zkvalitnit problematiku multikultury, rovných příležitostí v učebnicích pro základní a střední školy. Je potřeba vytvořit metodické příručky pro učitele a širokou veřejnost. • Preventivní akce – je potřeba podporovat mediální aktivity v oblasti prevence rasistických a extremistických postojů, výchovy k toleranci a respektování lidských práv, oslovit všechny věkové skupiny se zvláštním zaměřením na žáky, studenty a pedagogické pracovníky. Při prevenci je důležitá spolupráce s policejními preventisty, kteří mohou seznámit žáky a studenty s extremistickou scénou. Příkladem preventivní akce je např. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se svým projektem: Jak zacházet s extremismem ve škole? Téma: Extremismus a interkulturní výchova ve výuce.
79
ZÁVĚR
Ve své diplomové práci se zabývám symbolikou. Především symboly užívanými extremistickými skupinami na území České republiky, které často vycházejí z keltské a germánské mytologie. Na první pohled se může zdát, že propagování nějakého symbolu neznamená pro společnost příliš velké nebezpečí. Avšak ve spojení s myšlenkou, která hlásá hrůznou ideologií spojenou s rasovou nesnášenlivostí, má užívání těchto rasově motivovaných symbolů velmi nebezpečný dopad především pro určité skupiny obyvatelstva. Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první popisuji vznik, vývoj a osídlení starých Keltů a Germánů. Zaměřuji se na jejich společnost, mytologii a náboženství. Ve druhé kapitole popisuji symboly starých civilizací, které byly zneužity nacismem – především užití svastiky a runového písma. Kapitola je provázena konkrétními obrázky s popisovým komentářem. Třetí kapitola je stěžejní, zabývám se v ní extremismem a symbolikou. Vymezuji pojem extremismus, v čem spočívá jeho hrozba. Charakterizuji hlavní směry a zejména konkrétní symboly, které dělím na symboly se zjevným rasovým motivem, se skrytým rasovým motivem a bez rasového motivu. Tato kapitola je bohatě prokládána názornými obrázky s popisem jejich významu. Do další kapitoly jsem zařadila rozhovor s odborníkem na extremismus, panem Ing. Rostislavem Chobolou. Rozhovor jsem pojala jako samostatnou kapitolu, protože chci ukázat pohled znalce, který se touto problematikou zabývá a má tak mnoho osobních zkušeností. Specializuje se na extremistickou kriminalitu mládeže a policejní práci ve vztahu k etnickým menšinám. Patří k předním českým expertům. Spolupracoval na celé řadě odborných seminářů a konferencí. Rozhovor jsem s panem Ing. Chobolou dělala osobně 16. února 2010 v Olomouci. Dozvěděla jsem se, že nejpoužívanější jsou symboly vycházející ze severské mytologie, případně svastik Indie či starověkého Říma - například orlice, nebo indické znaky hákového kříže. V užívání symbolů můžeme vidět patrný posun, a to především v tom, že dnešní extremisté jsou si již naplno vědomi, že přímá a viditelná prezentace nacistických reálií – symbolů na veřejnosti je pro jejich „boj“ škodlivá. Změna jejich taktiky v užívání symbolů je dnes při společných vystoupeních na veřejnosti promyšlenější. Své symboly, odlišnost, jedinečnost si pak nechávají na underground – soukromé, převážně utajené akce, koncerty White Power. Další patrný posun je také v tom, 80
že dříve extremisté vystupovali ojediněle, čili jsme je považovali za excesisty, kteří páchají trestnou činnost s rasistickým podtextem. V současnosti však povýšili svá vystoupení na oficiální názor. Symboly se nejčastěji zneužívají ve formě tetování, na vlajkách, přes hudební skupiny apod. Stíhatelnost je obtížná, protože extremisté již dobře vědí, že kdyby na veřejnosti použili například Hakenkreuz, budou mít okamžitě problém se zákonem, protože to je přímá propagace. U skrytého významu kapely Skrewdriveru, se mohou bránit tím, že jde jen o rockovou skupinu. S propagací symbolů s rasovým podtextem se policie nejvíce setkává na demonstracích, pochodech a koncertech White Power, tam je to nejčastější, protože se prodávají nejen trička White Power, CD, ale i reálie se uvádějí v koloběh. Co se týče akcí hnutí skinheads, tak jsou oproti minulosti mnohem radikálnější. Věková kategorie členů hnutí se pohybuje okolo 20-25 let. Odborníků na extremismus z řad policie je zhruba sto padesát. V rámci koncepce strategie jsou vytvořené pracovní skupiny pod vedením krajských specialistů, čili u každého okresu jsou územní odbory a ty mají minimálně po jednom specialistovi, aby byli znalí radikální scény. Mezi přední experty na extremismus patří dr. Mareš, dr. Mazel, dr. Svoboda, dr. Zbořil nebo dr. Chmelík. Z rozhovoru s panem Ing. Chobolou jsem se dozvěděla základní informace o extremistické scéně na území České republiky. Problematika
extremismu
je
velmi
diskutované
téma.
Případy
rasové
nesnášenlivosti si můžeme všimnout v médiích, ale i všude kolem nás. Snad každý zaregistroval případ rodiny z Vítkova na Opavsku, která se stala obětí žhářského útoku čtyř neonacistů 19. dubna v roce 2009, kdy agresoři hodili do domu romské rodiny několik zápalných lahví. Napadení nejvíce poznamenalo dvouletou Natálku, která utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Když jsem celou kauzu sledovala v televizi, nevěřila jsem vlastním očím. Na internetu se dokonce objevovaly názory: „Měla jsi chcípnout!“ Nedokážu vyjádřit tu krutost, která v těchto lidech je, tu nesnášenlivost, opovržlivost. Abychom zabránili takovým fatálním následkům, je potřeba působit především preventivně. Z preventivních opatření ze strany státu považuji za velký krok vpřed zrušení Dělnické strany, v jejímž programu členové dlouhodobě vystupují proti menšinám. Nelze však říci, že se tímto vyřešil problém extremismu na území České republiky. Ale i přesto, že boj s extremismem není lehký, je potřeba „bojovat“, a ne nečině sedět s rukama v klíně. Výstupem mé práce je sestavení manuálu symbolů pro pedagogy. Jeho forma je vytvořena obrázkovou částí, kde jsou znaky jednotlivě uvedeny v tabulce a na druhé straně je popis významu a použití, je rozdělen na dvě části. 81
Manuál byl vytvořen tak, aby splnil cíl mé práce – vytvořit praktický manuál symbolů pocházejících z keltské a germánské mytologie, které využívají dnešní extremistické skupiny na území České republiky. Věřím, že umožní snadnější orientaci pedagogům v této problematice. V případě, že student donese do školy na krku nějaký přívěšek, nebo vyvěsí na nástěnku konkrétní symbol a pedagog neví, co znamená, může si vzít do ruky tento manuál a ověří si, jestli není symbol extremistický a nehlásá rasovou nesnášenlivost, či diskriminaci určité skupiny obyvatel. Na konec uvádím výrok paní poslankyně Zuzany Bebarové – Rujbrové: „Extremismus je nebezpečný drak s mnoha hlavami, useknete jednu, naroste jiná“ (www.tn.nova.cz). Tímto výrokem chci poukázat na to, že je nutné v boji proti extremismu zapojovat více složek najednou, nestačí vyřešit jeden konkrétní problém, který představuje momentální nebezpečí, jak tomu bylo například s Dělnickou stranou. Ta sice byla zrušena, ale to problém výskytu extremismu v naší společnosti nevyřešilo. Myslím si, že v tomto případě je důležitá prevence, která by měla probíhat celoplošně a především na školách, protože právě tam se formují mladí lidé. Ve škole získávají pohled na svět, utvářejí si své názory. A proto bychom měli zabránit tomu, aby nám vyrůstali další takové „ dračí hlavy“, které bychom potom museli „sekat!“
82
Seznam použité literatury 1. BECKER, U. Slovník symbolů. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 360 s. ISBN 978-807367-284-3
2. BOTHEROYDOVI, S., PAUL, F. Lexikon keltské mytologie. Praha 1998. 427 s. ISBN 80-237-3552-7
3. ČERNÝ, P. Politický extremismus a právo. Praha: Eurolex Bohemia 2005. 207 s. ISBN 80-86861-86-4
4. FOWLER, E. W. W. Nacistické reálie. Praha: Otovo nakladatelství, 1998. 160 s. ISBN 80-7181-173-4
5. HAMILTONOVÁ, C., EDDY, S. Tajemný svět Keltů, poodhalené dědictví keltské tradice. 1. vyd. Brno: Zoner software, s.r.o., 2009. 192 s. ISBN 978-80-7413-020-5
6. HEINZ, S. Keltské symboly. Fontána, 2002. 285 s. ISBN 80-7336-031-4
7. CHMELÍK, J. Symbolika v extremistických hnutích. Brno: Print-Typia, spol. s.r.o., 2005. 97 s.
8. KENNER, T. A. Symboly a jejich skrytý význam. Praha: Metafora, spol. s.r.o., 2007. 160 s. ISBN 978-80-7359-079-6
9. KALWEIC, K. Keltská kniha mrtvých. Eminent, 2003. 317 s. ISBN 80-7281-132-0
10. MALCOM, T. Germáni. Praha: Lidové noviny, 1999. 301 s. ISBN 80-7106-263-4
11. MINERBIOVÁ, A. Nacismus. Praha: Levné knihy KMa, s.r.o., 2007
12. PAGE, R. I. Severské mýty. 1. vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2007. 81 s. ISBN 807309-423-1 83
13. ROLAND, P. Nacisté a okultismus. Svojtka, 2008. 176 s. ISBN 978-80-7352-792-1
14. ROLLESTON, T. W. Ilustrovaný průvodce keltskou mytologií. Jota, 1996. 144 s. ISBN 80-85617-87-0
15. SCHLETTE, F. Germáni. Orbis, 1977. 366 s.
16. SPÁČILOVÁ, L., WOLFOVÁ, M. Germánská mytologie. Votobia, 1996. 133. s. ISBN 80-7198-138-9
17. VLČKOVÁ, J. Encyklopedie keltské mytologie. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 323 s. ISBN 80-7277-066-7
18. VLČKOVÁ, J. Encyklopedie a mytologie germánských a severských národů. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-91-5
19. WALDHAUSER, J. Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha: Libri, 2001. 591 s. ISBN 80-7277-053-5
20. WOMAN, M. Mírumilovná svastika. 1. vyd. Žďár nad Sázavou: Sowulo Press, 2008. 112 s. ISBN 978-80-903957-3-2
21. MAREŠ, M. Manuál pro policii ČR. Symboly používané extremisty na území ČR v současnosti. Praha: Reproprint, a.s., vydalo Ministerstvo vnitra, 2006. 80 s.
Zákony a strategie:
2/1993 Listina základních práv a svobod, vyhlášena předsednictvem ČNR (české národní rady) dne 16. 12. 1992 jako součást ústavního pořádku ČR
Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992 – ústavní zákon č. 1/1993 Sb. 84
Strategie boje proti extremismu. Vydalo Ministerstvo vnitra ČR, odbor bezpečnostní politiky. Praha 2009. Zveřejněno 4. května 2009.
Internetové zdroje: Keltové. Struktura keltské společnosti. Dostupné z URL ˂http://engel.ic.cz/keltove_spolecnost.htm> [1.10.2009].
Hnutí Skinhead. Dostupné z URL ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/Skinhead> [28.9.2009].
Tetovací symboly. Dostupné z URL ˂ http://symboly.kerky.cz/nenavistna-tetovani> [14.6.2009]
Časopis Bulletion. Symbolika ultrapravicových hnutí. Dostupné z URL ˂http://www.chceteho.cz/content/wp-content/neonacek_c41.pdf> [23.11.2009]
Druidismus a náboženství Keltů. Dostupné z URL ˂http://www.fantasyplanet.cz/clanek_tisk.asp?id=372> [13.9.2009]
Nacismus. Dostupné z URL ˂http://nacismus.mysteria.cz/angriff/nsdap.php> [19.11.2009]
Černý prsten SS. Dostupné z URL ˂http://fremd.sweb.cz/o7.htm> [11.10.2009]
Informační centrum pro mládež. Sociálně patologické jevy – Extremismus. Dostupné z URL ˂http://www.icm.uh.cz/str/socialnepatologickejevy/socialne-patologickejevy/extremismus> [6.11.2009]
Politický zápisník – Jiří Pehe, článek Extremismus. Dostupné z URL ˂http://www.pehe.cz/clanky/1997/extremismus> [6.11.2009]
85
Stránky Policie ČR. Sekce Prevence – informace o extremismu. Dostupné z URL ˂http://www.policie.cz/clanek/extremismus.aspx> [6.11.2009]
Časopis Reflex. Dostupné z URL ˂http://www.reflex.cz/Clanek27008.htm> [7.11.2009]
Stránky ministerstva vnitra. Archív 2008. Bezpečnost a prevence. Odkaz extremismus. Dostupné z URL ˂http://web.mvcr.cz/archiv2008/bezpecnost/extremismus.html> [7.11.2009]
Stránky ministerstva vnitra. Zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 2009. Dostupné z URL ˂http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx> [10.1.2010]
Ministerstvo vnitra ČR. Výroční zprávy o extremismu. Dostupné z URL ˂http://www.mvcr.cz/clanek/vyrocni-zpravy-o-extremismu.aspx> [7.11.2009]
Symbolika křížů. Dostupné z URL ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BE> [22.11.2009]
Nacistická runová symbolika. Dostupné z URL ˂http://jackalcb.svetu.cz/10257-nacisticka-runova-symbolika.html> [9.12.2009]
Runy. Vlčí hák. Dostupné z URL ˂http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Wolfsangel_2.png> [9.12.2009]
Slovník cizích slov. [online] Dostupné z URL ˂http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/symbol> [3.1.2010] 86
Slovník cizích slov. [online] Dostupné z URL ˂http://www.slovnik-cizich-slov.net/?slovo=antisemitismus> [22.1.2010]
Časopis Getsemany. Symbol vždy znamená více. Dostupné z URL ˂http://www.getsemany.cz/node/1574> [4.1.2010]
Keltští bohové. Dostupné z URL ˂http://www.keltove.wbs.cz/Keltsti_bohove.html> [3.8.2009]
Germánská mytologie. Dostupné z URL ˂http://www.os-midgard.info/viking/loki.php> [5.8.2009]
Keltské symboly. Dostupné z URL ˂http://www.webtrziste.cz/obrazky/vyznamy1.html > [22.7.2009]
Přehled keltských bohů. Dostupné z URL ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/Keltsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD> [28.7.2009]
Internetové noviny idnes.cz. Zprávy. Erby SS srazily naši armádu na kolena. Dostupné
z URL
˂http://zpravy.idnes.cz/erby-ss-srazily-nasi-armadu-na-kolena-ds7-
/nazory.asp?c=A091217_191310_nazory_vel> [18.12.2009]
Internetové noviny idnes.cz. Zprávy. Velitelé z Afghánistánu nosili nacistické symboly. Dostupné z URL ˂http://zpravy.idnes.cz/vyznamenani-velitele-z-afghanistanu-nosili-nacisticke-symbolyps8-/domaci.asp?c=A091108_231440_domaci_kot> [9.11.2009]
Internetové noviny idnes.cz. Zprávy. Voják se znakem SS na vyhazovu vydělá, najala ho soukromá agentura. Dostupné z URL ˂http://zpravy.idnes.cz/vojak-se-znakem-ss-na-vyhazovu-vydela-najalaho-soukroma-agentura-p9j-/domaci.asp?c=A100107_211204_domaci_abr> [8.1.2010]
87
Internetové noviny idnes.cz. Zprávy. Za trable s extremisty v armádě mohou systémové chyby, uznalo ministerstvo. Dostupné z URL ˂http://zpravy.idnes.cz/za-trable-s-extremisty-v-armade-mohou-systemove-chyby-uznaloministerstvo-1bf-/domaci.asp?c=A091217_154540_domaci_jw> [17.12.2009]
Internetové noviny idnes.cz. Zprávy. Přírodovědci si dali do znaku erb Waffen SS. Dostupné s URL ˂http://zpravy.idnes.cz/prirodovedci-si-dali-do-znaku-erb-waffen-ss-f2g/domaci.asp?c=A091125_211459_domaci_mmb>[22.1.2010]
88
Seznam příloh Příloha č. 1 Manuál obrázků pro pedagogy
Příloha č. 2 Obrázek Druida držícího v ruce dubovou větev
Příloha č. 3 Vývoj trestné činnosti s extremistickým podtextem v roce 2009
Příloha č. 4 Trestné činy s antisemitským podtextem
Příloha č. 5 Článek idnes.cz – Vyznamenaní velitelé z Afghánistánu nosili nacistické symboly
89
Příloha č. 1 Manuál obrázků pro pedagogy 1. část Keltská a germánská symbolika využívaná v současnosti extremistickými skupinami
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
Runy 1. Sig Rune: Nacismus využíval k vyjádření své ideologie runové symboly, které vyjadřovaly nadřazenost germánské bílé rasy. Sig Rune symbolizovala vítězství. 2. Germánská runa Sowulo: vyjadřuje světlo. Je jednou z nejpozitivnějších run, označuje sílu, ochranu, vítězství a slávu. Jedná se o germánské hláskové písmeno, tedy runová abeceda pochází z historických památných germánských kmenů. 3. Emblém fašistických divizí využívá starogermánskou runu zneužívanou nacismem jako Sig rune. 4. Symbol s číselným kryptogramem. 88 představuje skupinu Conflict, která je složená z příznivců skinhead, písně této skupiny jsou rasově orientované. 88 = HH = Heil Hitler 5. Jeden z nejtypičtějších odznaků, který používala Hitlerovská mládež. Vyskytuje se i v hnutích skinheads. 6. Během druhé světové války si nacistické Německo přivlastnilo runu Sowulo ve zdvojeném provedení jako symbol jednotek SS. 7. Odal Rune: reprezentovala rodinu. Zneužívána jednotkami SS, rasovým a osidlovacím ministerstvem. 8. Othila: původní starogermánská runa poukazuje na domov. Soustřeďuje v sobě dědictví majetku a předávaných znalostí či zkušeností. 9. Emblém fašistických divizí Waffen SS. Byl to znak osidlovacího a rasového úřadu SS, který ručil za čistotu tzv. „árijské rasy“. 10. U tohoto symbolu je opět motivem runový znak zneužívaný fašismem. 11. Leben Rune: reprezentovala život, užívána u společnosti SS Lebensborn, používala se také na dokumentech u data narození. 12. Algiz: runa germánského fujarku. Významem této runy je ochrana a obrana. 13. Nášivka, kterou nosili funkcionáři NSDAP, znamenala jejich zařazení v organizaci. Tento znak byl znakem příslušnosti k politické straně. 14. Opfer Rune: reprezentovala sebeobětování. Symbolizovala padlé nacisty během puče v Mnichově. 15. Eihwas: přispívá k pokroku, znamená boj s osudem. Růst materiální a duchovní je pomalý. 16. Tyr Rune: reprezentovala vůdcovství v boji. Tato runa byla původně symbolem boha války, Thora. Zneužilo jej SS odvodové a výcvikové oddělení. 17. Teiwaz: runa je symbolem odvahy, disciplíny, vůle a rozhodnosti. Je zasvěcena Thorovi, bohu války a vítězství. 18. Zástupný znak Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend). 19. Hagall Rune: reprezentovala víru. Užívaná jako symbol víry členů NSDAP v nacismu. Tato runa se nosila také na svatbách. 20. Hagalaz: symbolem destrukce a nepředvídatelných okolností. Jedná se o projev vyšších sil, na ně člověk nemá sílu. 21. Ger Rune: reprezentovala společného ducha. 22. Germánská runa Jera: Značí výsledek lidské práce, odměnu za vykonanou práci, symbolizuje pospolitost, úrodu a oslavu. 23. Toten Rune: reprezentovala smrt. Používala se v nacismu v dokumentech u data smrti. 24. Germánská runa Heilszeichen: reprezentovala úspěch a štěstí. 25. Znak SA. Jedná se o úderné oddíly. Vznikly v roce 1921 jako ochranná a útočná složka NSDAP. Svastika 26. Svastika. Nejznámější symbol nacismu. Užíván v černé barvě, umístěn většinou v bílém kruhovém poli na červené vlajce. Hitler používal pravotočivou svastiku. Původní svastika, byla symbolem štěstí a energie. Slovo svastika pochází ze sánskrtu, kde „su“ znamená „dobrý“ a „asti“ znamená „býti“, toto slovo znamená „něco dobrého“. Pravotočivá svastika je považována za maskulinní symbol (mající mužský ráz). 27. Levotočivá svastika. Nazývá se též swavastika, symbolizuje sílu meditace a sílu vnitřního duchovního světa. Levotočivá svastika je považována za femininní symbol (mající ženský ráz). 28. Říšská válečná vlajka z let 1935-1945. Tuto vlajku často používají i neonacisté, u nichž je svastika nahrazena jiným neonacistickým symbolem. 29. Znak NSDAP (Nacionálně socialistická německá dělnická strana). Tato strana se stala základním nástrojem prosazování nacistické ideologie. 30. Znak Hitlerjugend, který používají často i neonacisté ve své symbolice. 31. Symbol s motivem runového znaku, používaný za druhé světové války. Skoro všechny tyto symboly jsou v různých kombinacích s nápisy nebo jinými vyobrazeními. Typickým runovým znakem je svastika, která je snad jako jediná nošena i samostatně. 32. Typická rukávová nášivka s motivem svastiky. 33. Sluneční kruh (Sonnenrad). Jedná se o severský symbol slunečního kola. Kromě hákového kříže se často objevuje i tento symbol, který je mu podobný a má také zaoblená ramena. 34. Taranisovo kolečko. Samotný tvar symbolizuje slunce. 35. Emblém fašistických divizí Waffen SS.
Manuál obrázků pro pedagogy 2. část Keltská a germánská symbolika využívaná v současnosti extremistickými skupinami
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
36. Keltský kříž. Za druhé světové války sloužil jako odznak SS. V hnutí skinheads je symbolem keltské historie a mytologie, ke které se příslušníci tohoto hnutí obrací. Keltský kříž je používán v současnosti i mimo neonacistickou scénu. Slouží převážně jako symbol přihlášení se ke keltskému původu a identitě. 37. Bílo-černá vlajka se lvem je český vlastenecký prapor. Znázorňuje boj za svobodu a demokracii. Vlajka převzata jako symbol prvního odboje. V kombinaci s keltským křížem hlásá rasovou ideologii a uráží vlastenectví, k němuž se skinheads hlásí. 38. Kombinace zaťaté pěsti s keltským křížem. Prohlašuje nadřazenost bílé rasy nad ostatní. Je vysoce rasisticky zaměřena. Často využívána u skinheads. Tento symbol je často doplněn nápisem White Power (Bílá síla, Bílá moc). 39. Keltský kříž zasazený do pomyslné mapy světa. Lze předpokládat symbolické znázornění mezinárodního propojení hnutí skinheads a jeho národní charakter. 40. Emblém hnutí skinheads. Dominující je zde keltský kříž. 41. Keltský kříž u pravicových extremistických skinhead. 42. Znak hnutí skinheads doplněný keltským křížem s nápisem White Power (Bílá síla). 43. Obrázek představuje titulní stránku stejnojmenného časopisu vydávaného hnutím skinheads. Barevná kombinace praporu a keltského kříže jsou národními barvami fašistického Německa a jsou symbolem nacionalistické ideologie. 44. Triskele. Symbol skládající se ze tří do sebe zapadajících spirál. Znamenal symbol slunce. Triskele byla součástí staré keltské symboliky, kde značila číslo tři (trojbohyně, symbol života-narození, život, smrt nebo keltskou trojici voda-země-nebe). 45. Keltská spirála. Keltský znak, znázorňuje koloběh života. Konec je zase začátek. Každá spirála je jedním stádiem života, všechny si jsou rovné. 46. Triskele v jiné variantě. Symbol je používán dnešní neonacistickou scénou v různých podobách. Také jako módní doplněk. Je nejčastějším používaným symbolem organizace Blood and Honour (Krev a čest). 47. Triskele. Využívala se také za druhé světové války SS-Freiwiligen-Grenadier-Division Langemarc (hlásili se ke keltským tradicím). 48. Rukávová nášivka s motivem tristele a nápisem White race our pride (bílá rasa je naše pýcha). Jde o heslo užívané fašistickými jednotkami. 49. Rukávová nášivka s motivem tristele a smrtihlavu. Zdůrazňuje nadřazenost bílé rasy. 50. U mnoha symbolů se objevuje typický nápis White Power (Bílá rasa). Samotný nápis hlásá čistotu a nadřazenost bílé rasy nad ostatní a je rasisticky zaměřen. 51. Říšská orlice. Stranická orlice NSDAP se stala státním symbolem nacistického Německa. Užívá se většinou v černé barvě na bílém podkladě nebo v bílé barvě na černém podkladě, i v jiné barevné kombinaci. 52. Thorovo kladivo. V soudobém neonacismu hraje důležitou roli germánská mytologie a navazuje na využití této mytologie v nacistickém Německu. Bůh, kterého tyto hnutí uznávají, se jmenuje Thor, bůh hromu. Jeho mocnou zbraní je kladivo, symbol síly, bouřky a blesku. 53. Vytetované Thorovo kladivo. V současné době si tento znak nechávají tetovat členové hnutí skinheads nebo ho nosí ve formě přívěšku. Jeho význam spočívá v tom, že toho, kdo ho nosí, ochrání před útoky všeho druhu, před nebezpečím a zlem. 54. Smrtihlav (Totenkopf). Sám o sobě tento symbol není závadný. V kombinaci s jinými znaky zdůrazňuje moc a sílu, rasový motiv. W.A.R. zkratka pravicově extremistického hnutí. Stal se jedním z hlavních symbolů SS. 55. Emblém fašistické divize SS. Není to přesná podoba, je však době přizpůsoben. 56. Symbol se smrtihlavem s číselným kryptogramem 18, což znamená Adolf Hitler. Nápis COMBAT (teroristická organizace). Symbolika C 18 (včetně samotného názvu) slouží jako jistý obecný symbol ultrapravicového terorismu. 57. Čestný prsten SS. Byl udělován příslušníkům SS jednotek jako projev lásky a důvěry Himlera i samotného vůdce Adolfa Hitlera. 58. Symbol se smrtihlavem a číselnými kryptogramy 18 (Adolf Hitler) a 88 (Heil Hitler) 59. Železný kříž. Symbol prestiže a hrdinství v nacismu i pro soudobý neonacismus. 60. Symbol nacistického železného kříže. 61. Další symbol s využitím znaku železného kříže a runy Sowulo ve zdvojeném provedení jako symbol jednotek SS. 62. Další symbol s využitím znaku železného kříže a runy Sowulo ve zdvojeném provedení jako symbol jednotek SS. 63. Medaile, vyznamenání používané u příznivců hnutí skinheads, udělované za věrnost vůdci a za statečnost. 64. Hitlerova osobní standarta, která symbolizovala moc Vůdce a říšského kancléře německého národa, byla čtvercová s okrajem černým a bílým. Na tomto čtverci na červeném podkladu byl věnec z dubového listí kolem hákového kříže umístěného do čtverce a v protilehlých rozích byly umístěny říšské orlice. 65. Druid držící v ruce větev z dubu. Tento strom Keltové považovali za posvátný. Symbol dubového listí byl využíván hojně v nacismu.
Příloha č. 2
Obrázek Druida držícího v ruce dubovou větev Nejvyšší druid byl někdy zobrazován jako prostý znalec přírody. V ruce pak držel větev z dubu, stromu, který Keltové považovali za posvátný.
Obrázek 8. Druid (Rovlands, 1723)
Příloha č. 3
Vývoj trestné činnosti s extremistickým podtextem v roce 2009 Z celkového objemu zaregistrované kriminality v České republice činila trestná činnost s extremistickým podtextem 0,07 %. Počet zaevidovaných trestných činů s extremistickým podtextem se zvýšil o cca 10,1 % (r. 2008: 169 trestných činů, r. 2009: 186 trestných činů), rovněž vzrostl o cca 16 % počet stíhaných osob (r. 2008: 163 osob, r. 2009: 189 osob). Nejvíce trestných činů bylo zaevidováno v krajích Severomoravském, Jihomoravském, Jihočeském a hlavním městě Praze (www.mvcr.cz).
Obrázek 9. Tabulka (www.mvcr.cz)
Ve skladbě trestné činnosti, ve srovnání se stejným obdobím v roce 2008, nedošlo k podstatným změnám. Nadále v ní výrazně převažovaly trestné činy (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka) trestního zákona. Na rozdíl od roku 2008 však došlo v roce 2009 (18.dubna) ve Vítkové na Opavsku ke spáchání trestného činu vraždy ve stádiu pokusu. Jednalo se o případ vhození zápalných lahví do domu romské rodiny, v němž spalo několik osob, včetně dětí. Tento brutální útok, měl devastující účinky. Dne 12. srpna 2009 bylo zadrženo 12 podezřelých osob (některé
z nich mají kriminální minulost). Jednalo se o 9 mužů a 3 ženy ve věku mezi 20 a 30 lety z regionu severní Moravy. Osm osob bylo po provedených výsleších propuštěno (nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit proti nim trestní stíhání). Zbývající čtyři muži byli obviněni z trestného činu vraždy ve stádiu pokusu. Všichni obvinění jsou nyní na základě rozhodnutí soudu ve vazbě. Obvinění jsou sympatizanti pravicově extremistické scény. Ve sledovaném období byla jednou z nejvýznamnějších policejních akcí celorepubliková akce Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, při níž byli zadrženi pravicoví extremisté. Velkým úspěchem Policie ČR bylo výše uvedené zadržení a následné obvinění osob ze žhářského útoku na romské obydlí ve Vítkově (www.mvcr.cz).
Příloha č. 4
Trestné činy s antisemitským podtextem Trestné činy s antisemitským podtextem jsou v rámci Evidenčního statistického systému kriminality Policejního prezídia ČR vykazovány od roku 2005. V roce 2009 činil podíl trestných činů s antisemitským podtextem na trestné činnosti s extremistickým podtextem cca 21 %. Ve srovnání se stejným obdobím r. 2008 to představovalo nárůst o 117 % (2008: 18 trestných činů, 2009: 39 trestných činů). Nejvíce těchto trestných činů bylo zaznamenáno na území krajů Jihomoravského, Západočeského a v hlavním městě Praze (www.mvcr.cz).
Obrázek 10. Tabulka (www.mvcr.cz)
Příloha č. 5
Vyznamenaní velitelé z Afghánistánu nosili nacistické symboly Exkluzivně 9. listopadu 2009 0:01 Armáda má pořádný skandál. Velitelé elitní 4. brigády rychlého nasazení, kteří se právě vrátili z Afghánistánu, nosili téměř po celou dobu svého působení v Lógaru na přilbách erby nacistických divizí a brigád SS.
foto: archiv MF DNES Důstojník elitní 4. brigády rychlého nasazení Jan Čermák v helmě s nacistickým symbolem. Tytéž velitele ministr obrany Martin Barták s náčelníkem generálního štábu Vlastimilem Pickem minulý pátek na náměstí v Žatci vyznamenali za vzorné splnění afghánské mise. Přilby velitele roty nadporučíka Jana Čermáka a praporčíka Hynka Matonohy "zdobily" erby brigády SS Dirlewanger a divize SS Hohenstaufen. Vojáci SS Dirlewanger jsou známí tím, že při potlačování Slovenského národního povstání měli na svědomí loupežné přepady, znásilňovali ženy a vraždili civilisty podezřelé z podpory partyzánů. "To nemyslíte vážně!" zareagoval velitel společných sil generál Hynek Blaško. "Jsem příliš rozčilen, abych vám teď řekl, co s tím budu dělat. Ale podobní lidé nemají v armádě místo," dodal.
Překvapen byl i náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, kterého Blaško o skandálu poté informoval. Picek ještě před odletem do zahraničí nařídil, aby vojenská policie zakročila. Problém je však v tom, že policisté sloužící v Afghánistánu o chování Čermáka i Matonohy informovali své nadřízené. A nestalo se nic.
Přesněji jen to, že velitel kontingentu v Lógaru plukovník Petr Procházka nařídil spálit potahy přileb se znaky SS jednotek. Z jeho rozkazu pak byly zlikvidovány i usvědčující fotografie. Zachovalo se jich jen několik. Vojáci z elitní brigády, kteří se na MF DNES obrátili, se proto domnívají, že velení armády incident cílevědomě zamlčuje a zametá po něm všechny stopy. "Nikdo nám to nevymluví," říká jeden z nich. "Ten erb SS jsem na přilbě opravdu měl. Byla to ode mě klukovina, které hrozně lituji. Dnes již vím, že ty erby patří SS. Jsem Honza, a tak jsem si dal z recese na přilbu to ‚háčko‘ s mečem jako svou iniciálu," vysvětluje nadporučík Jan Čermák. Proč jeho kamarád měl na přilbě označení brigády SS Dirlewanger, vysvětlit neuměl.
Nadpraporčík Hynek Matonoha (vlevo) a nadporučík Jan Čermák se znaky jednotek SS na přilbách.
Přední expert na neonacismus Michal Mazel výmluvám na mladickou nerozvážnost nevěří: "Jde přece o vysokoškolsky vzdělaného elitního vojáka, ne o pubescenta. Erby SS na jejich přilbách svědčí o naprosto zvráceném pohledu na svět elitních vojáků armády NATO," reagoval Mazel. Připomíná ještě jednu "maličkost", která podle všeho mnohým armádním velitelům uniká: norimberský tribunál s nacistickými válečnými zločinci prohlásil SS za zločineckou organizaci.
Znak jednotky Dirlewanger.
Znak jednotky Hohenstaufen
V zahraničí stojí podobné skandály vojáky místo, byť se často provalí až po delší době. Německá armáda nedávno propustila instruktora, který svého podřízeného při výcviku motivoval příkazem, aby si představil, že střílí na černochy v Bronxu. Video z výcviku uniklo na veřejnost (www.idnes.cz).
ANOTACE
Jméno a příjmení:
Jana Pilíková
Katedra:
Antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
PhDr. Helena Skarupská, Ph.D
Rok obhajoby:
2010 Keltská
Název práce:
a
Germánská
symbolika
v nacionalistických
hnutích. The Celtic and Germanous symbolism in nationalistic
Název v angličtině:
movements Diplomová práce se zabývá symbolikou starých civilizací,
Anotace práce:
která
je
v dnešní
době
zneužívána
extremistickými
skupinami. Je zaměřena na propojenost symbolů starých civilizací jako jsou Keltové a Germáni, se znaky užívané Nacisty a dnešními extremisty. Diplomová práce je čistě teoretická, doplněná obrázkovými symboly, které jsou používány
extremisty
na
území
ČR
v současnosti.
Teoretická část je rozdělena do tří velkých kapitol. Jádro mé práce je v obrázkovém katalogu symbolů, doprovázeném výkladovými komentáři.
Klíčová slova:
Kelt, Germán, Mytologie, nacismus, symbol, symbolika, árijská rasa, extremismus, rasismus My diploma thesis deals with the symbols of ancient
Anotace v angličtině:
civilisations. These symbols have being misused by extremists recently. It focuses on the connection of the symbols of ancient civilisations, such as Celts and Germans, and their use by the Nazis and today’s extremists. This diploma thesis is purely theoretical, supplemented with the
pictures of the symbols which are used by the extremists within the territory of the Czech Republic at the present time. The theoretical part is divided into three parts. The substance of my thesis is concentrated in the picture catalogue
of
symbols
accompanied
by
explanatory
comments.
Celt, Germane, mythology, Nazism, Symbol, Notation, Klíčová slova v angličtině:
Přílohy vázané v práci:
Arijecs race, Extremism, Racism 5
Rozsah práce:
89
Jazyk práce:
český