Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra veřejné a sociální politiky
Věra Tomandlová
Průvodce studiem VSP v kombinované formě
Praha, verze 2015
1
Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 2 1 Přijímací řízení ........................................................................................................................ 3 2 Studijní oddělení .................................................................................................................... 3 3 Zápis do 1. ročníku studia ...................................................................................................... 3 4 Imatrikulace ............................................................................................................................. 5 5 Výuka ...................................................................................................................................... 5 6 Karolínka, Studijní plán, SIS (informační systém) ................................................................ 6 6.1 Studijní informační systém (SIS) ..................................................................................... 9 6.2 Uznávání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu................................................. 10 6.3 Uznávání předmětů absolvovaných souběžně na jiné fakultě UK ................................ 10 7 Kredity a kreditní systém ..................................................................................................... 11 8 Zápis do dalšího ročníku a kontrola studijních povinností .................................................. 11 9 Druhý rok studia ................................................................................................................... 12 10 Diplomová práce ................................................................................................................. 12 10.1 Téma diplomové práce ................................................................................................ 12 10.2 Teze diplomové práce ................................................................................................. 12 10.3 Externí konzultant ....................................................................................................... 13 10.4 Odevzdání tezí x Seminář k diplomové práci I. a II. .................................................... 13 11 Státní závěrečné zkoušky ................................................................................................... 14 11.1 Diplomová práce ......................................................................................................... 14 11.2 Státní zkouška ............................................................................................................ 14 11.3 Komise ........................................................................................................................ 15 12 Promoce ............................................................................................................................... 15 Příloha 1 Ukázka přijímacího testu .......................................................................................... 16 Příloha 2 Doporučená literatura k přijímacím zkouškám magisterského cyklu veřejná a sociální politika (denní i kombinovaná forma studia) .............................................................. 18 Příloha 3 Okruhy otázek k přijímacímu řízení ......................................................................... 19 Příloha 4 Pravidla pro organizaci studia .................................................................................. 20 Příloha 5 Protokol o uznání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu ............................... 31 Příloha 6 Žádost o uznání volitelných předmětů absolvovaných na jiné fakultě UK v daném akademickém roce .................................................................................................................... 32 Příloha 7 Přihláška k státní zkoušce a náležitosti k diplomové práci...................................... 33 Příloha 8 Státní závěrečná zkouška (platí pro studenty nastupující v akademickém roce 2015/2016) ............................................................................................................................... 34
Úvod Průvodce studiem oboru veřejná a sociální politika v kombinované formě je určen jak studentům oboru, tak zájemcům o studium. Provede vás od prvních kroků na naší fakultě až po závěrečné zkoušky. Měl by vyčerpávajícím způsobem pokrýt všechna úskalí studia, proto bych byla ráda, kdybyste náměty na doplnění, připomínky k obsahu, eventuálně zjištěné nesrovnalosti adresovali na email:
[email protected].
2
1 Přijímací řízení Přijímací řízení probíhá na základě přihlášky podané ve stanovaném termínu (konec února). Přijímací řízení je dvoukolové – písemná část: test z obecných znalostí veřejné a sociální politiky doplněný o esej na vybrané téma a test z angličtiny, jehož úkolem je ověření porozumění odbornému textu; a ústní část. K ústní části postupují jen někteří uchazeči podle počtu bodů, získaných v první části přijímacího řízení. Při ústní části se komise uchazečů ptá na motivaci ke studiu, pak následuje diskuse nad seznamem přečtené literatury k oboru a nakonec student zodpoví jednu otázku z Okruhu otázek k přijímacímu řízení. Ukázky vzorových testů a doporučené literatury najdete na webu ISS (http://iss.fsv.cuni.cz/ISS-33version1-KVSP_prijimacky_kombi.pdf).
2 Studijní oddělení Studijní oddělení vede agendu spojenou s průběhem studia: zápisy do ročníků, potvrzení o studium, řeší studijní problémy. Bohužel, toto oddělení i se studijní referentkou paní Hákovou, není v budově, kde se koná výuka, ale v budově děkanátu na Smetanově nábřeží (tel. 222112239, email:
[email protected]).
3 Zápis do 1. ročníku studia Zápis do 1. ročníku se koná v září a studenti jsou vyzváni dopisem z děkanátu fakulty. Jedná se o administrativní evidenci nových studentů, rozdání známek na průkaz studentů, vydává se potvrzení o studiu. K zápisu se dostaví vždy přinejmenším jeden zástupce vyučujících
katedry
s podrobnějšími
informace
o
organizaci
studia
v příslušném
akademickém roce (např. termíny výuky, rozvrh na zimní semestr a informace o jednotlivých předmětech). První krok, který musí student neprodleně po zápisu udělat, je zařídit si průkaz studenta. Bez tohoto průkazu se nemůžete přihlašovat do studijního informačního systému (SIS), získat heslo do počítačové učebny, ani navštěvovat knihovny v rámci UK.
3
Obr. 1 Průkaz studenta UK
Obr. 2 Průkaz studenta UK s licencí ISIC
4
4 Imatrikulace Složení akademického slibu – imatrikulace – je povinné pro všechny studenty, kteří dosud nestudovali na žádné fakultě Karlovy univerzity a nesložili imatrikulační slib. Imatrikulace se koná v aule Karolína a probíhá bez přítomnosti veřejnosti. Ti z vás, kteří akademický slib na UK vykonali v dřívějších letech na jiné fakultě než je FSV, musí studijnímu oddělení odevzdat potvrzení. V letošním roce se imatrikulace konají 12. října 2015. Pokud by někomu termín nevyhovoval, je třeba se písemně omluvit na studijním oddělení, ale počítejte s tím, že imatrikulaci v dalším roce už neujdete, protože bez složení akademického slibu vám nemůže být nakonec vydán diplom.
5 Výuka Průběh výuky je vymezen Harmonogramem akademického roku (začátek a konec semestrů, zkouškové období, děkanská volna, termíny státních zkoušek, termíny odevzdávání tezí diplomové práce, přihlášek ke státním zkouškám, atd.) a řídí se Pravidly pro organizaci studia (viz též Příl. 3). Akademický rok je rozdělen do dvou semestrů: zimní a letní semestr, po skončení výuky v jednotlivých semestrech následuje zkouškové období. Kontrola splněných studijních povinností se provádí 1x ročně, a to před zápisem do dalšího ročníku za uplynulý akademický rok, a naposledy za celé studium před státními zkouškami. Formálně je výuka rozdělena do dvou částí: a) kontaktní výuka a b) samostudium. a) Kontaktní výuka je soustředěna do dvoudenních bloků 3x za semestr (pátek+sobota). b) Samostudium je zajištěno powerpointovými prezentacemi a studijními materiály, které jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách jednotlivých vyučujících. Tyto informace najdete v sylabu jednotlivých předmětů nebo je vyučující sdělí ve výuce. Studentům je rovněž přístupná knihovna přímo v areálu Jinonic: Běžná otevírací doba: Knihovna i studovna: Po - Pá 8:30 - 19:00 pozor každý 1. pátek v měsíci zavřeno (mimo zkouškové období) Během zkouškového období: Knihovna: Po - Pá 8:30 - 19:00
5
Studovna: Po - Pá 8:30 - 20:30
Kromě klasických informačních zdrojů v knihovně jsou studentům přístupné elektronické databáze, a to jednak z počítačů přímo v knihovně, dále z počítačů v počítačových učebnách, ale je také možné zřídit si vzdálený přístup z domova – viz web knihovny nebo na hlavní webové stránce FSV kliknout na červený INTRANET a v černém řádku je bílým písmem odkaz - na http://intranet.fsv.cuni.cz – Onelog. Pozor! Odkaz na knihovnu na hlavní webové stránce FSV se týká knihovny sídlící v Hollaru a sloužící žurnalistům. Dále jsou studentům k dispozici počítačové učebny v Jinonicích v budově A, ve druhém patře. Přístup do počítačů zajišťují pracovníci-zaměstnanci rektorátu, kteří po předložení průkazu studenta vygenerují přístupové heslo pro práci v počítačových učebnách. Zkoušky z některých předmětů se píší v počítačové učebně, proto je dobré si v průběhu semestru zajistit přístupové heslo. V areálu Jinonic je možné používat vlastní notebooky a připojit se na internet i prostřednictvím wi-fi (informace o postupu jsou vyvěšeny na nástěnce u počítačových učeben).
6 Karolínka, Studijní plán, SIS (informační systém) Karolínka je seznam přednášek realizovaných v příslušném akademickém roce na FSV. Přednášky, resp. předměty u jednotlivých oborů jsou seskupeny do studijních plánů. Studijní plán = průvodce studiem. Vymezuje předmětovou strukturu studia. Stanoví minimální počet kreditů, které musí student splnit před podáním přihlášky ke státní závěrečné zkoušce (120 kreditů). Studijní plán obsahuje: a) povinné předměty – musí být absolvovány nebo uznány z předchozího studia (70 kreditů) – viz též Uznávání předmětů b) povinně volitelné předměty – je stanoven minimální počet kreditů (38 kreditů). Nabídka předmětů je větší než je požadované minimu, aby si každý student mohl vybrat podle svých zájmů a potřeb. c) volitelné předměty – je stanoven minimální počet kreditů (12 kreditů). Předměty nejsou jmenovitě vypsány, studenti si mohou vybírat z nabídky jak FSV, tak celé Univerzity Karlovy. Ale jde o kurzy většinou vypsané pro denní studium, přednášené v jiném režimu než 6
u kombinované formy studia. Je třeba se domluvit s vyučujícím vybraného kurzu na způsobu absolvování jeho předmětu. Také je možné splnit požadavek 12 kreditů z volitelných předmětů vyšším počtem předmětů z nabídky povinně volitelných předmětů (50 kreditů). V každém semestru jsou vypsány povinné předměty určené pro daný ročník a nabídka povinně volitelných předmětů. V rozvrhu se mohou překrývat povinně volitelné předměty, ale povinné nikoliv. Povinné a povinně volitelné předměty musí být vypsány minimálně 1x za 2 roky, aby si studenti mohli splnit studijní povinnosti. Ve studijním plánu je u každého kurzu uvede kód (např. JSM521), název kurzu (např. Veřejná politika), jméno vyučujícího (např. Potůček), semestr výuky (letní – LS; zimní – ZS), počet hodin výuky (např. 9/3 = přednáška/seminář), způsob zakončení předmětu (Z – zápočet, Zk – zkouška, KZ – klasifikovaný zápočet) a počet kreditů. V níže uvedeném studijním plánu je přidán sloupec se semestrem, ve kterém se doporučuje kurz absolvovat: Obr. 3 Studijní plán Celkové studijní povinnosti
120 kreditů
Povinné předměty
70 kreditů (7 Zk/KZ, 2Z)
Povinně volitelné předměty
minimálně 38 kreditů
Volitelné předměty
12 kreditů
Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: 1. obhajoba diplomové práce 2. ústní zkouška z tematických okruhů: veřejná a sociální politika, veřejná ekonomika a veřejná správa, K této části zkoušky student zpracovává písemnou přípravu ve formě eseje na téma veřejné politiky. Povinné předměty: Kód Název předmětu
Vyučující
Semestr
Potůček
ZS
10/2
Zk
9
1.
JSM522 Základy veřejné ekonomiky
Háva
ZS
10/0
Zk
9
1.
JSM523 Sociální politika
Angelovská
ZS
9/3
Zk
9
1.
JSM524 Správní věda
Ochrana
LS
10/0
Zk
6
2.
JSM525 Evropská sociální politika
Potůček
LS
10/2
Zk
9
2.
JSM526 Metody analýzy a tvorby politik I.
Veselý, Hejzlarová, Mouralová
LS
4/8
KZ
8
2.
JSM527 Metody analýzy a tvorby politik II.
Veselý, Hejzlarová
ZS
4/8
KZ
8
3.
Háva,
ZS
0/16
Z
6
3.
JSM521 Základy veřejné politiky
JSM528 Seminář k diplomové práci
7
Rozsah Ukončení
Kredity
Semestr
I. JSM529 Seminář k diplomové práci II. Celkový počet kreditů: 70
Mašková Háva, Mašková
LS
0/16
Z
6
4.
Povinně volitelné předměty: Kód Název předmětu
Vyučující
Semestr
JSM640 Základy sociologie
Paulíček
ZS
9/0
Zk
7
1.
JSM641 Sociální problémy
Frič
ZS
10/0
KZ
6
1.
Tomandlová
ZS/LS
2/2
Z
5
1.+2.
JSM642 Metody práce s informacemi
Rozsah Ukončení Kredity Semestr
JSM643 Úvod do statistiky
Soukup
LS
5/5
KZ
6
2.
JSM644 Základy politologie
Kotlas
ZS
8/0
Zk
7
3.
JSM645 Úvod do metod výzkumu
Knobloch
LS
8/0
Zk
6
2.
JSM646 Veřejná správa
Ochrana
ZS
10/0
Zk
6
3.
JSM647 Manažerské metody ve veřejné a sociální politice
Ochrana
ZS
12/0
Zk
9
3.
Nekola
ZS
1/1
Zk
5
1.+3..
Hedbávný
LS
6/0
Z
3
4.
Vítek
LS
12/0
Zk
5
4.
JSM654 Evaluace veřejných politik a programů* JSM662 Ageing an Pensions JSM682 Analýza dopadů vládních regulací: teorie a praxe
JSM683 Projektový management Maaytová LS 12/0 Zk 5 4. Minimální počet kreditů: 38 [1] Uvedený rozsah je celkový počet hodin kontaktní výuky za semestr. Předměty jsou uskutečňovány formou přednášky (p), cvičení (c), semináře (s). [2] Nabídka doporučených volitelných předmětů neomezuje studenta ve výběru volitelných předmětů z nabídky dalších studijních oborů na FSV UK a ostatních fakultách UK * Kurz JSM654 je vyučován v režimu pro prezenční studium, 1x za 14 dní a je rovněž přístupný pro studenty kombi
Podle studijních plánů si studenti zapisují předměty ve Studijním informačním systému – SIS. Při zápisu je třeba kontrolovat kód i název předmětu se svým studijním plánem. Existují totiž kurzy se stejným nebo podobným názvem, ale jiným kódem, které jsou pro různé formy a stupně studia (bakalářské, magisterské, kombinované). Pokud není v SIS definována zaměnitelnost kurzů, mohli byste mít problém při kontrole studijních povinností. Předmět s jiným kódem by byl uznán jen jako povinně volitelný, nikoliv jako povinný. Do předmětu se studenti zapisují i v případě, že žádají o uznání příslušného předmětu absolvovaného v dřívějším studiu (blíže viz Uznávání předmětů). Je uplatňována zásada, že studijní plán, se kterým začínáte studium, platí i na konci vašeho studia. To znamená, že případné změny v předmětové struktuře (povinné předměty, požadavky na státní zkoušky apod.) se vás netýkají.
8
6.1 Studijní informační systém (SIS) Studijní informační systém je přístupný z intranetu FSV a umožňuje přístup do několika modulů: -
rozvrh
-
zapisování do předmětů na počátku semestru
-
přihlašování na vypsané termíny zkoušek ve zkouškovém období
-
umožňuje kontrolu zapsaných předmětů
-
umožňuje kontrolu absolvovaných předmětů
-
vyhledávání studentů a vyučujících a jejich emailových adres
-
informace o předmětech (kdy je kurz přednášen, kde – propojení na rozvrh, jméno
vyučujícího, počet kreditů, počet hodin výuky, sylaby) -
vypisování témat prací
-
vkládání definitivní verze diplomové práce před obhajobou.
Pro většinu vstupů do jednotlivých modulů je nutné se přihlásit. Průvodce pro první přihlášení je na: http://is.cuni.cz/IS-15.html. Tam také zjistíte, že bez prvního kroku – zařízení si průkazu studenta - (viz výše) se nemůžete pokoušet přihlásit. Pro zápis do předmětů je vždy vymezen časový limit minimálně prvních dvou týdnů na začátku každého semestru (pro akademický rok 2015/2016 je to 14.9.2015. od 10,00 hod. do 9.10.2015 do 14,00 hod.). Pak je systém uzavřen až do začátku zkouškového období. Studentovi, který není zapsaný v elektronickém systému, nemůže být zapsána známka či zápočet. V takovém případě je třeba podat písemnou žádost na studijní oddělení o dodatečné zapsání do konkrétního předmětu. Žádost se podává prostřednictvím dr. Tomandlové nejpozději do poloviny semestru. Povinný a povinně volitelný předmět si student může zapsat celkem 2x, ale podruhé ho musí mít ukončený předepsaným způsobem (zkouška, zápočet). Pokud povinný předmět nesložíte ani na druhý pokus, nemáte splněnou studijní povinnost, tudíž končíte studium. S povinně volitelnými předměty je to jednodušší, tam si jen vyberete jiný předmět. Volitelné předměty můžete mít zapsané jen jednou. Každý vyučující je povinen do sedmi dnů po složení zkoušky zapsat výsledky zkoušek a zápočtů. SIS je vyučujícím zpřístupněn pro zapisování klasifikace jen pro příslušný semestr a nelze výsledky zapisovat zpětně, proto doporučuji kontrolovat si, že vám vyučující zapsali známky do SIS.
9
Rozvrh – přístup do rozvrhu je přes SIS a pro kombinované studium je také zpřístupněn na: http://samba.fsv.cuni.cz/~tomandlo.
6.2 Uznávání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu Předměty uznává garant oboru – prof. PhDr. M. Potůček, CSc., MSc., žádosti se odevzdávají PhDr. V. Tomandlové na začátku semestru. Předměty absolvované v dřívějším studiu se uznávají na základě žádosti předložené garantovi oboru. K žádosti se přikládá kopie indexu, výpis ze SISu nebo kopie dodatku k diplomu se zapsanou klasifikací (známka nesmí být horší než 2 - velmi dobře a absolvování předmětu nesmí být starší 3 let), sylabus předmětu a pro kontrolu je třeba předložit i originál indexu nebo dodatku k diplomu. Jen u předmětů absolvovaných na našem institutu není třeba předkládat sylabus. Obsahově totožný kurz absolvovaný na jiné fakultě má většinou jiný název; do žádosti se uvádí název původního kurzu, ale náš kód. Garant oboru zapíše do žádosti Uznáno/Schvaluji, do SISu zanese U (jako uznáno) studijní referentka. Uznávají se jen naše povinné předměty. Pokud jste měli na předchozí škole klasifikaci A, B, C, D, apod., musíte doložit potvrzením z bývalého studijního oddělení, že klasifikace C není 3 (dobře), ale 2 (velmi dobře). Od letošního akademického roku se kredity u uznaných předmětů uznávají už za příslušný semestr, ve kterém je žádost schválena a kredity jsou v SISu u příslušného předmětu zobrazeny – to je novinka, dosud tomu tak nebylo.
6.3 Uznávání předmětů absolvovaných souběžně na jiné fakultě UK Volitelné předměty si studenti mohou vybírat z nabídky kurzů všech fakult UK. Žádost není třeba dokládat sylabem. Žádost je většinou formální, pokud garant oboru usoudí, že předmět rozvíjí vědomosti našeho oboru. Žádost umožňuje zahrnutí předmětu do vámi splněných studijních povinností, což provádí studijní referentka na základě souhlasu garanta oboru. Žádost se podává prostřednictvím dr. Tomandlové na začátku semestru. Závěrečné hodnocení předmětu vám zapíše vyučující.
10
7 Kredity a kreditní systém Výše kreditů vyjadřuje náročnost kurzu kladenou na studenta (počet hodin výuky, práce v seminářích, průběžná příprava, literatura). Získání kreditů nezávisí na klasifikaci u zkoušky, tzn., že úspěšné absolvování kurzu klasifikace 1, 2 nebo 3 u zkoušky a zapsaný zápočet = počet kreditů, uvedený v Karolínce.
8 Zápis do dalšího ročníku a kontrola studijních povinností Podle Opatření děkana č. 23/2015 ze 4. 9. 2015 mohou studenti v kombinované formě studia požádat o elektronickou kontrolu studia, pokud mají splněno 60 kreditů za každý rok studia. Technický postup je upraven v návodu, který je k dispozici na Intranetu FSV UK https://docs.google.com/document/d/1ircle46H-hVL4mADplD38ZtiIGcpTCoFbSYVh3BinE/edit. Jestliže nesplníte požadovaných 60 kreditů za rok, musíte se ke kontrole studijních povinností dostavit osobně na studijní oddělení v termínech, vypsaných v Harmonogramu akademického, a přinést s sebou vlastnoručně podepsaný výpis splněných studijních povinností, dokladující počet kreditů získaných v předchozím úseku studia a výsledek kontroly studia u jednotlivých předmětů (zápočet, klasifikovaný zápočet, zkouška). Ve zmíněném Opatření děkana není žádná informace o žádosti o zápis s nižším počtem kreditů (než je 60 kreditů za rok), jak tomu bylo doposavad, tak snad s nějakým řešením naše studijní oddělení počítá. Standardní doba studia je – podle § 46, odst. (2) Zákona č. 111/1998 Sb., O vysokých školách - u magisterského navazujícího studia minimálně 1 rok, nejvýše 3 roky. Až do loňského roku bylo toto na UK vykládáno tak, že až do výše 3 let je magisterské studium bezplatné, a teprve od 4. ročníku hrozí poplatky za překročení standardní doby studia. Bohužel, Ústavní soud rozhodl, že tento výklad zákona je chybný a že má být zpoplatněno studium už od 3. ročníku. Rektorát UK slíbil nějaké zmírněné opatření, ale to se určitě nebude týkat studentů nastupujících do letošního prvního ročníku. Upozorňuji, že poplatky spojené se studiem se vyhlašují každý rok nově a spíše se zvyšují. V letošním roce je stanoven poplatek za semestr na 17 000,- Kč (v loňském roce to bylo 14 000,- Kč).
11
9 Druhý rok studia Ve druhém roce studia je výuka zaměřena především na psaní závěrečné diplomové práce. Proto najdete ve Studijním plánu ve 3. semestru 2 povinné předměty a výběr ze 3 povinně volitelných předmětů a ve 4. semestru už je jen jeden povinný předmět – Seminář k diplomové práci II. a nabídku min. 2 povinně volitelných předmětů. Avšak do Semináře k diplomové práci I. se mohou zapsat jen ti studenti, kteří v předepsaném termínu (dle Harmonogramu akademického roku) odevzdali na sekretariátě katedry podepsané teze diplomové práce (podrobně viz podkapitolu 10.2). Do předmětu Metody analýzy a tvorby politik II. zcela logicky mohou jen ti studenti, kteří úspěšně absolvovali MATP I. Pokud se někomu nepodařilo z různých důvodů absolvovat povinné event. povinně volitelné předměty předepsané pro 1. ročník, musí si předměty v dalším akademickém roce znovu zapsat do SIS, a to v semestru, ve kterém budou přednášeny. Znamená to ale, že bude muset absolvovat víc výukových bloků, protože výuka pro jednotlivé ročníky je v jiných termínech.
10 Diplomová práce 10.1 Téma diplomové práce Téma diplomové práci si studenti většinou volí podle svého profesního zájmu. Inspiraci nacházejí v tematických okruzích vypisovaných jednotlivými vyučujícími na webu ISS a v již obhájených diplomových pracích, které jsou uložené v knihovně. Obor veřejná politika má velmi široký záběr témat, ale naše katedra není tak veliká, aby její členové obsáhli všechny problémy, takže příliš úzce zaměřená témata závěrečných prací mohou být zamítnuta. Poprvé se formulace tématu diplomové práce objeví v tezích diplomové práce.
10.2 Teze diplomové práce Teze diplomové práce se odevzdávají v termínech stanovených v harmonogramu akademického roku (2x do roka), a to vždy 1 rok před předpokládaným koncem studia. S určitým časovým předstihem jsou studenti vyzváni, aby nahlásili předpokládaná témata závěrečných prací, katedra je buď schválí, nebo doporučí změnu tématu, a přidělí konzultanta, který pomáhá s konečnou verzí tezí a svým podpisem se zavazuje k vedení práce. Teze diplomové práce musí obsahovat:
12
-
Jméno diplomanta
-
Jméno konzultanta
-
Předpokládaný název práce v češtině a angličtině
-
Stručná charakteristika práce (vymezení výzkumného problému, cíl práce a
použité metody, event. předpokládaný obsah práce) -
Výchozí literatura
-
Podpis diplomanta a podpis konzultanta.
Teze se odevzdávají na sekretariátě katedry VSP. Vedoucí práce pak v SISu přiřadí téma závěrečné práce ke konkrétnímu studentovi, který si už sám doplňuje další potřebné údaje.
10.3 Externí konzultant Diplomovou práci může eventuálně vést vysokoškolsky vzdělaný konzultant (minimálně s titulem Mgr.), který není zaměstnancem FSV. Diplomant však musí spolu s tezemi práce odevzdat písemný souhlas externího konzultanta (http://samba.fsv.cuni.cz/~tomandlo). Externí konzultant za vedení práce nedostává honorář. Pokud není externista absolventem oboru VSP, doporučuje se diplomantovi, aby práci v časovém předstihu před odevzdáním konzultoval s některým vyučujícím naší katedry. Může se tak zabránit rozdílným názorům na obsahové zaměření práce a na formální úpravu.
10.4 Odevzdání tezí x Seminář k diplomové práci I. a II. Odevzdání tezí je podmínkou pro zápis do předmětu Seminář k diplomové práci I. Zkušenosti nám ukázaly, že ačkoliv je možné skládat závěrečné zkoušky ve dvou termínech (únor + červen) a podle předpisů se mají teze odevzdávat rok před předpokládaným koncem studia, není možné zahajovat Seminář k diplomové práci I. v zimním i letním semestru. Proto ti z vás, kteří budou chtít končit studium až v zimním termínu (např. únor 2018), musí teze diplomové práce odevzdat v červnu 2017, v zimním semestru 2016 pak absolvovat Seminář k DP I., v letním semestru 2017 Seminář k DP II. a v lednu 2018 se přihlásí ke státní zkoušce a obhajobě DP.
13
11 Státní závěrečné zkoušky Státní závěrečné zkoušky (SZK) se konají podle harmonogramu akademického roku 2x do roka (únor + červen). Studenti musí v předepsaném termínu odevzdat přihlášku ke státní zkoušce, diplomovou práci, a výpis ze SIS ke kontrole studijních povinností – vše na sekretariátu katedry. Podle odevzdaných přihlášek je pak vypracován harmonogram obhajob a státních zkoušek – viz níže.
11.1 Diplomová práce Diplomová se odevzdává 1x knihařsky svázaná, 1x v kroužkové vazbě a elektronicky do SISu. Bližší
informace
naleznete
na:
http://intranet.fsv.cuni.cz/FSVINT-2616.html,
http://fsv.cuni.cz/FSVINT-1118.html. Formální
náležitosti
diplomové
práce
(grafická
úprava
apod.)
najdete
na:
http://samba.fsv.cuni.cz/~tomandlo. Doporučuje se používat šablonu na psaní závěrečných prací, ke které je přístup v Opatření děkana č. 29/2010 nebo na webových stránkách Jinonické knihovny (http://knihovna.jinonice.cuni.cz/KSV-20.html).
11.2 Státní zkouška SZK se skládá ze 3 částí: a) Obhajoba diplomové práce b) Písemná zkouška: řešení zadané úlohy (90 minut) c) Ústní zkouška: odpověď k zadanému tematickému okruhu. Úlohy i tematické okruhy jsou předem známy. Státní zkoušky se konají ve dvou termínech: 1. obhajoba diplomové práce + písemná část a 2. ústní část státní zkoušky. Podle studijních předpisů nesmí student, který neobhájil závěrečnou práci, pokračovat v dalších částech státní zkoušky. a) Obhajoba diplomové práce je nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky. Nelze podat přihlášku k SZK bez odevzdání diplomové práce.
14
Na diplomovou práci jsou zpracovány dva posudky – vedoucího práce a oponenta. Oponenta práce vybírá katedra, nikoli student. Posudky musí diplomant obdržet 5 pracovních dní před obhajobou, aby se mohl zodpovědně připravit. Obhajobu si student připravuje ve formě powerpointové prezentace v rozsahu 10-15 minut, kde představí svou práci (cíl práce, použité metody, problémy, závěry). Pak reaguje na oba posudky a na další dotazy členů komise. b) Písemná část + ústní část Pro studenty nastupující do studia v akademickém roce 2015/2016 budou platit nové otázky a okruhy, nejdříve tedy v červnu 2017. Bližší podrobnosti neuvádím záměrně, aby to nemátlo studenty, kteří začínali studium dříve. Průběh SZK je zaznamenán do protokolů, které slouží jako podklad pro vyhotovení diplomu.
11.3 Komise Zkušební komise při SZK je většinou tříčlenná: předseda komise a 2 členové komise.
12 Promoce Promoce v aule Karolína se konají 2x do roka, obvykle v březnu a září, v návaznosti na složené státní závěrečné zkoušky. Pozvánky rozesílá studijní oddělení.
15
Příloha 1 Ukázka přijímacího testu Přijímací zkoušky jsou dvoukolové – písemná část a ústní část. Písemná část se skládá z: 1) testu obecných znalostí z oblasti veřejné a sociální politiky, součástí tohoto testu je i esej na dané téma. 2) testu ze znalosti anglického jazyka. Ústní část se skládá z: 1. motivace ke studiu 2. rozprava nad seznamem prostudované odborné literatury k oboru 3. doplňující otázka z předem známých témat 1) Ukázka možných otázek testu obecných znalostí z oblasti veřejné a sociální politiky OTÁZKY Odpovězte na uvedené otázky. V případě uzavřených otázek zakroužkujte správnou odpověď nebo odpovědi. V případě otevřených otázek formulujte odpověď stručně/heslovitě . (Otázky č. 4., 5., 9. jsou hodnoceny 3 body, otázky č. 3., 6., 7., 10. 5 body a otázky č. 1., 2., 8. 7 body. Maximální dosažitelný počet bodů je 50.) 1. Uveďte argumenty na podporu tvrzení, že zdraví jednotlivců je možné považovat za veřejnou i soukromou záležitost. 2. Definujte pojem „externalita“ ve veřejné politice, uveďte její druhy a konkrétní příklady. 3.
Charakterizujte pojem „validita“ v sociálním výzkumu a uveďte druhy validity.
4.
Citace ze studie společnosti McKinsey „Informace o výsledcích českých studentů jsou sice omezené, ale podle mezinárodních testů dosahují čeští studenti ve srovnání se studenty v jiných zemích OECD průměrných výsledků. Od roku 1995, kdy Česká republika patřila mezi 6–7 nejlepších zemí, se výsledky českých čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily. Ve stejném období se zlepšovala úroveň států jako je Lotyšsko, Litva nebo Slovinsko. Pokud bude tento trend pokračovat, dostane se ČR během deseti let na úroveň států s nižší kvalitou vzdělání, jako je Rumunsko nebo Gruzie. Kvalita výuky na českých školách je navíc nekonzistentní.“ Která tvrzení z výše uvedeného nevyplývají: a) Výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání se výrazně zhoršují b) Existují rozdíly ve výsledcích žáků na jednotlivých školách c) Česká republika je jedinou zemí, kde se výsledky žáků zhoršují d) Zhoršení výsledků českých žáků bylo způsobeno špatnou vzdělávací politikou
5.
Jméno Williama Henryho Beveridge nesouvisí s : (označte správnou odpověď)
a) b) c) d)
s rozšířením termínu „welfare state“, s novelizací Chudinských zákonů v roce 1834, se snahou o vyřešení pěti sociálních zel prostřednictvím státní sociální politiky s vypracováním návrhu prvního komplexního systému sociálního zabezpečení ve Velké Británii.
6.
Charakterizujte přístup označovaný jako „otevřená metoda koordinace“.
7. 8.
Vypište aktéry, kteří mohou podle Ústavy ČR podávat Poslanecké sněmovně návrh zákona: Slaďování neboli harmonizace pracovních a rodinných povinností se stalo v poslední době důležitým tématem sociální (rodinné) politiky v národních státech i na úrovni Evropské unie. Navrhněte alespoň tři opatření, kterými lze dosáhnout větší harmonizace pracovních a rodinných rolí. Veřejná služba je pojem (označte správnou odpověď): a) širší než státní služba, b) užší než státní služba, c) synonymický k pojmu státní služba, d) protikladný k pojmu státní služba.
9.
16
10. Výdaje ze státního rozpočtu se realizují z tzv. rozpočtových kapitol. Která rozpočtová kapitola má největší výdaje? Charakterizujte tuto kapitolu. Která položka výdajů je v této kapitole největší? TEST Z POROZUMĚNÍ ANGLICKÉMU JAZYKU Přečtěte si pozorně uvedený anglický text a pak odpovězte na zadané otázky anglicky (stačí heslovitě). (Otázky č. 2, 3, 4, 7 jsou hodnoceny 3 body, otázky č. 1, 5, 6, 8 2 body. Maximálně dosažitelný počet bodů je 20.) Welfare policies in general are based on access to two types of services addressing social needs and termed ‘in kind’ or ‘in cash’. Services in kind were first introduced in the Scandinavian countries to support working parents of small children with specific care needs, and access to services was considered universal as a citizen’s right. At least since the 1970s, the rationale for supporting family members caring for disabled older people seemed similar. However, carers of older people most often belong to the 45-65 generation (sandwich generation) rather than to the 25-45 generation, and there is also a large group of older carers (65-80) retired from the labour market. As they face different problems, both groups need specifically designed policies and thus specific measures – cash benefits being one of them. Still, when the introduction and/or reform of cash benefits in the area of long-term care gained momentum in many European countries during the 1980s this was not only due to the needs of carers. In a political climate favouring more market-driven mechanisms to the ‘paternalistic and inefficient way’ of delivering public services, competition of providers and opportunities for choice of users should be increased (Evers et al, 1994). The market forces would thus boost efficiency and quality of delivered services – and thus also user satisfaction. In this context cash benefits were considered as a tool with a potential to enhance both choice and (purchasing-) power of the users who could thus purchase care arrangements that are best fitted to their needs and expectations. Transfers in cash were not only intended to directly benefit persons in need of care (attendance allowance), as they can also be used to compensate for their informal carers’ support. In many cases, attendance allowances are completely controlled by the family carer, as the person in need of care might not be able to administer the money. In addition, some countries also introduced so-called care allowances that are direct cash payments to the carer. While informal care may be free of charge to the public administration, it has its own ‘hidden costs’, including detrimental health and psychological effects on carers, decrease in labour supply and deterioration of household finances (Jimenez-Martin/Vilaplana, 2008). Caring may have negative effects on the carers’ physical and emotional health, which are increased in those undertaking heavy and demanding care responsibilities (Glendinning/Bell, 2008), so that carers are at risk of becoming patients themselves (Reinhard et al, 2008). In the EUROFAMCARE study, carers in the UK and Sweden reported the highest quality of life (65% and 67% respectively), whilst those in Greece and Italy reported the lowest (50% and 51% respectively), a finding probably linked to the greater availability of services and policies targeted to carers in the former countries (Lamura et al, 2007). Source: TRIANTAFILLOU, J. et al. Informal care in the long-term care system. European Overview Paper. Project Interlinks. Athens/Vienna, 2010. [downloaded on 2013-07-23] Available at: www: http://interlinks.euro.centre.org/sites/default/files/WP5_Overview_FINAL_04_11.pdf 1. What type of care mentioned in the text is carried out with the help of family members, relatives and friends? 2. Identify the groups of informal carers mentioned in the text at whom specific policy measures are/should be targeted? 3. On the basis of the text, specify what are the reasons for informal carers becoming a target group for public (social) policy. 4. Identify the recipients of transfers in cash mentioned in the text. 5. Which term used in the text describes "a cross-cutting policy issue that brings together a range of services for persons who are dependent on help with basic activities of daily living over an extended period of time." 6. Which term used in the text describes people squeezed between the simultaneous demands of caring for their aging parents and supporting their dependent children? 7.
According to the authors, what is the role of the market in the area of providing care services?
17
8. What countries mentioned in the text developed some policy measures to help carers to better manage their caring tasks?
ESEJ Vyberte si jedno z následujících témat a vyjádřete se k němu formou eseje. (U hodnocení eseje se stejnou měrou přihlíží k uvedeným kritériím: přesvědčivost, jasnost a konzistence argumentů; originalita, vlastní názor, invence; věcná a obsahová správnost uvedených tvrzení; formulace a stylistika. Maximální počet bodů je 20.) 1. Imigrace: příležitost nebo ohrožení pro českou společnost? 2. Vysoká nezaměstnanost příslušníků romské menšiny je problémem, který se ukazuje být obtížně řešitelným. Pokuste se navrhnout možné způsoby řešení tohoto sociálního problému. 3. Zamyslete se nad vzájemným vztahem mezi sociálně-ekonomickým statusem a zdravím.
Příloha 2 Doporučená literatura k přijímacím zkouškám magisterského cyklu veřejná a sociální politika (denní i kombinovaná forma studia) Poznámka: Níže uvedený seznam zdaleka není vyčerpávající a obsahuje pouze česky psané práce. Záměrně jsou uvedeny též práce primárně z jiných příbuzných oborů (např. sociologie, politologie, právo atd.), ovšem s výrazným přesahem do veřejné politiky. Aktuální práce, které se bezprostředně týkají veřejné a/nebo sociální politiky jako vědní disciplíny jsou označeny tučně. Uchazečům se doporučuje, aby prostudovali i další odborné práce dle svého zaměření a zájmu (např. specificky zaměřené na zdravotní politiku, sociální politiku, vzdělávací politiku atd.) BAILEY, S. J. Veřejný sektor. Teorie, politika a praxe. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. BECK, U. Moc a protiváha moci. Praha : Slon, 2005. COLEBATCH, H. K. Úvod do policy. Brno : Barrister & Principal, 2005. DAHL, R. A. Demokracie a její kritici. Praha : Victoria Publishing, 1995. DVOŘÁKOVÁ, V. – KUNC, J. (eds.) Demokracie a ústavnost. Praha : Karolinum. 1999. FIALA, P. - SCHUBERT, K. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno : Barrister & Principál, 2000. HAMERNÍKOVÁ, B. - MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. HAYEK, F. A. Osudná domýšlivost. Praha : Slon, 1995. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. JANDA, K. - BERRY, J. M. - GIOLDMAN, J. - HUFF, E. Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Praha : Slon, 1998. KELLER, J. Soumrak sociálního státu. Praha : Slon, 2006. KELLER, J. Nedomyšlená společnost. Brno : Doplněk, 1992. KIS, J. Současná politická filosofie. Praha : Oikoymenh, 1997. KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha : ASPI, 2005. MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. Praha : Grada Publishing, 1999. MERTON, R. K. M. Studie ze sociologické teorie. Praha : Slon, 2007. MILL, J. S. Úvahy o vládě ústavní. Praha : Svoboda, 1992. MORAWSKI, W. Ekonomická sociologie. Problémy, teorie, empirie. Praha : Slon, 2005. MUNKOVÁ, G. a kol. Sociální politika v evropských zemích. Praha : Karolinum, 2005. MUSIL, L. (ed.) Vývoj sociálního státu v Evropě. Čítanka z historie moderní evropské sociální politiky. Brno : Doplněk, 1996. OCHRANA, F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha : Management Press, 2001. OCHRANA, F. Metodologie vědy - úvod do problému. Praha : Karolinum, 2009. PEHE, J. Vytunelovaná demokracie. Praha : Academia, 2002. PEKOVÁ, J. Veřejné finance. Úvod do problematiky. 4. aktualizované vyd. Praha : ASPI, 2008. POMAHAČ, R. - VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa. Praha : Beck, 2002. Kapitola čtvrtá, pátá. POPPER, R. K. Bída historicismu. Praha : Oikoymenh, 1994. POPPER, R. K. Otevřená společnost a její nepřátelé. Díl I., II. Praha : Oikoymenh, 1994.
18
POTŮČEK, M. – MAŠKOVÁ, M. a kol. Česká republika – trendy, ohrožení, příležitosti. Praha : Karolinum, 2009. POTŮČEK, M. – MUSIL, J. – MAŠKOVÁ, M. (eds.) Strategické volby pro českou společnost. Teoretická východiska. Praha, Sociologické nakladatelství, 2008. POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika. Praha : Slon, 2005. POTŮČEK, M. a kol. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha : Grada, 2007. POTŮČEK, M. Křižovatky české sociální reformy. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. POTŮČEK, M. Nejen trh. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. POTŮČEK, M. a kol. Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. RYS, V. Česká sociální reforma. Praha : Karolinum, 2003. ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Srovnávací analýza politických systémů. Praha : Portál, 2002. ŘÍCHOVÁ, B. Přehled moderních politologických teorií. Praha : Portál, 2000. SHAPIRO, I. Morální základy politiky. Praha : Karolinum, 2003. SOJKA, M. - KONEČNÝ, B. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha : Libri, -vyšlo opakovaně), TOMEŠ, I. a kol. Sociální správa. Úvod do teorie a praxe. Praha : Portál, 2009. TOMEŠ, I. Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 2001. VEČEŘA, M. Sociální stát. Východiska a přístupy. Praha, Slon, 1993. VESELÝ, A. - NEKOLA, M. (eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Principy, metody a praxe. Praha : Slon, 2007. WILSON, J. Q. Jak se vládne v USA. Praha : Victoria Publishing, 1992. WINCH, P. Idea sociální vědy a její vztah k filosofii. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.
Příloha 3 Okruhy otázek k přijímacímu řízení A. Co přivedlo uchazeče(čku) k zájmu o obor Veřejná a sociální politika. Uchazeč(ka) před začátkem této části zkoušky předloží seznam jí(m) prostudované literatury. B. Diskuse o vybraném problému veřejné a sociální politiky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Ústavněprávní a politický systém země Veřejná politika jako vědní disciplína a společenská praxe Sociální problémy, způsoby jejich identifikace a řešení Složky a funkce veřejné správy Sociální stát, jeho prvky a nástroje Vymezení, složky a funkce veřejného sektoru Vymezení, struktura a funkce občanského sektoru Hodnotová ukotvení veřejných a sociálních politik Aktéři a instituce ve veřejné politice Vztah hospodářské a sociální politiky Regulační působení trhu, státu a občanského sektoru ve vzájemných vztazích Veřejné rozpočty jako nástroje veřejné politiky Povaha, příčiny a důsledky korupce Procesy evropské integrace Metody analýzy a tvorby veřejných a sociálních politik Sociální politika v České republice Zdravotní politika v České republice Vzdělávací politika v České republice Rodinná politika v České republice Občanský sektor v České republice
19
Příloha 4 Pravidla pro organizaci studia 1 PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE
Akademický senát Fakulty sociálních věd se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění, a podle čl.15 a 19 Statutu Fakulty sociálních věd usnesl na těchto Pravidlech pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd jako jejím vnitřním předpisu: Čl. 1 Úvodní ustanovení 1.
Tato Pravidla pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „Pravidla“) stanoví podle čl. 19 odst. 1 a 2 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) požadavky studijních programů, resp. studijních oborů uskutečňovaných na Fakultě sociálních věd (dále jen „fakulta“) a upravují podrobnosti o organizaci studia na fakultě. Část I. Požadavky bakalářských a magisterských studijních programů podle Studijního a zkušebního řádu univerzity Čl. 2 Úseky studijních programů (K čl. 4 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
1.
Úseky studia všech studijních oborů realizovaných na fakultě v rámci studijních programů jsou ročníky. Čl. 2a Specializace v rámci studijních programů a oborů (k čl. 4 odst. 7 studijního a zkušebního řádu univerzity)
Specializace uskutečňované v rámci rámci studijních programů a oborů jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto předpisu. Čl. 3 Podíl kreditů za volitelné předměty pro průběžnou kontrolu studia (K čl. 4 odst. 7 a 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity) 1.
Pro účely aktuální průběžné kontroly se vždy započítávají všechny kredity získané absolvováním předmětů v daném úseku studia, u volitelných předmětů se jejich výše řídí čl. 4 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity. Čl. 4 Minimální počty kreditů (K čl. 4 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
1.
1
Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího úseku prezenční formy studia studijních programů jsou:
Barevně jsem vyznačila důležité body
20
a.
v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):
30 kreditů pro zápis do druhého úseku studia 60 kreditů pro zápis do třetího úseku studia 90 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia 150 kreditů pro zápis do pátého úseku studia 180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia
v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později):
b.
45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia
90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia
135 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia
180 kreditů pro zápis do pátého úseku studia
180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia
v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):
20 kreditů pro zápis do druhého úseku studia 40 kreditů pro zápis do třetího úseku studia 80 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.
v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později) iv.
45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia
v.
90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia
vi.
120 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia
vii.
120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.
2.
V případě přerušení na semestr se snižuje povinnost minimálního počtu kreditů stanovená pro zápis do příslušného úseku studia o jednu polovinu rozdílu minimálního počtu kreditů nutných pro zápis do předchozího a příslušného úseku studia.
3.
V kombinované formě studia se minimální počet kreditů nestanoví. S tím, že Student kombinované formy studia se může do dalšího úseku studia (ročníku) podle čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK zapsat:
4.
a.
pokud získá normální počet kreditů (čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK), nebo
b.
pokud neabsolvuje zapsaný povinný nebo povinně volitelný předmět a získá normální počet kreditů snížený o počet kreditů z předmětů, v nichž za výše uvedených podmínek neuspěl.
Opakovaný zápis do dalšího úseku studia na základě získání pouze minimálního počtu kreditů studia není v prezenční formě studia nijak omezen. Čl. 5 Individuální studijní plán (K čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
Podrobnosti o individuálním studijním plánu se nestanoví. Individuální studijní plán dle čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity může děkan povolit jen ve zcela výjimečných zdůvodněných případech. Individuální studijní plán může děkan studentu v kombinované formě studia povolit též v situaci, kdy student nezíská při nadcházející průběžné kontrole studia počet kreditů předepsaný studijním plánem, jde-li o důvodný případ; tento postup lze během studia uplatnit nejvýše dvakrát. Čl. 6 Formy studia, přestupy (K čl. 4 odst. 14 Studijního a zkušebního řádu univerzity) 1.
Studenti v kombinované formě studia v studijních programech uskutečňovaných na fakultě studují podle studijního plánu složeného z povinných, případně povinně volitelných předmětů.
21
2.
Přestup mezi prezenční a kombinovanou formou studia téhož studijního programu je možný na základě odůvodněné žádosti. Při rozhodování o žádosti se berou v úvahu nejen uvedené důvody, ale i studijní výsledky žadatele. Přestup je možný vždy jen po úspěšném absolvování průběžné kontroly studia (viz čl. 14). Čl. 7 Přerušení studia a změna studijního plánu během přerušení studia (K čl. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
1.
Podat žádost o přerušení studia z jiných důvodů než těch, které nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností, je možné vždy jen ve třech týdnech před zahájením výuky v příslušném semestru, tímto se upřesňuje ustanovení čl. 5 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě žádosti o přerušení studia před počátkem výuky v zimním semestru je nutné nejdříve absolvovat kontrolu studijních povinností za uplynulý úsek studia (viz Čl. 14 odst. 2 a 3 a čl. 4)
2.
Podrobnosti o postupu po přerušení studia, během něhož došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví garant příslušného studijního programu na základě žádosti studenta. Čl. 8 Právo na zápis předmětu (K čl. 6 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
1.
Právo zapsat si předmět vyučovaný na fakultě je dotčeno a.
studijním plánem studijního programu uskutečňovaného na fakultě, pokud tento u daného předmětu zápis předmětu podmiňuje nebo vylučuje podle čl. 6 odst. 5 písm. a), c) anebo e) Studijního a zkušebního řádu univerzity, jde-li o předmět zařazený jako povinný nebo povinně volitelný v daném studijním programu,
b.
kapacitními důvody podle čl. 6 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity; v takovém případě vždy mají přednost při zápisu daného předmětu studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem; seznam předmětů s uvedením konkrétních kapacitních omezení je dán opatřením děkana,
c.
nepředložením lékařského potvrzení o způsobilosti účastnit se výuky daného předmětu ve lhůtě stanovené děkanem; seznam předmětů, jejichž zápis je vázán na předložení takového potvrzení, je dán opatřením děkana. Čl. 9 Opakovaný zápis předmětu (K čl. 6 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
1.
Opakování zápisu předmětu, který je studijním plánem daného studijního programu stanoven jako povinný nebo povinně volitelný, je možné pouze jedenkrát. Rozdělení předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné stanoví příslušný studijní plán studijního programu, tento plán se zveřejňuje každý rok na internetových stránkách fakulty (Karolinka FSV UK).
2.
Opakování zápisu předmětu vyučovaného na fakultě, který je pro daný studijní program předmětem volitelným, je vyloučeno. Čl. 10 Kolokvium, zápočet a klauzurní práce (K čl. 6 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
1.
U předmětů vyučovaných na fakultě je kolokvium, zápočet nebo klauzurní práce vždy samostatnou kontrolou studia předmětu.
2.
Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost (termín).
3.
Zkouškové termíny podle článku 16 odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst.
22
17 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 2) jsou termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu. 4.
Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku. Čl. 10a Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu
Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu podle čl. 6 odst. 19 studijního a zkušebního řádu univerzity se stanoví na čtyři roky. Čl. 11 Skládání částí státních závěrečných (rigorózních) zkoušek (K čl. 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity) 1.
Počet kreditů a absolvování vybraných předmětů pro konání jiné než poslední části státní zkoušky stanoví následující odstavce tohoto článku. Pokud není dále stanoveno jinak, je student bakalářského studijního programu povinen před konáním státní zkoušky získat 180 kreditů a student navazujícího magisterského programu získat 120 kreditů. Státní závěrečná zkouška je složena ze dvou nebo více částí; jednou částí je obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, další částí (dalšími částmi) zkouška z diplomního oboru (zkoušky z diplomních oborů).
2.
Počet kreditů pro konání první části Státní zkoušky z analýzy dat v bakalářském studijním programu Sociologie, ve studijních oborech Sociologie a sociální politika a Sociologie a sociální antropologie je 60. Čl. 12 Celkový počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty (K čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity)
Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů se odlišně oproti počtu stanovenému v čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity nestanoví. Čl. 13 Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním (K čl. 7 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity) 1.
Další podmínkou pro absolvování s vyznamenáním v bakalářském studijním programu je řádné ukončení studia v době nepřesahující standardní dobu studia o více než jeden rok.
2.
Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním v magisterském studijním programu se nestanoví. Část II Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech Čl. 14
Zápis ke studiu, zápis do dalšího úseku studia, odevzdávání přehledu splněných povinností a registrace předmětů 1.
Termín zápisu uchazečů o studium přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem akademického roku, který stanoví svým opatřením děkan v souladu s čl. 3 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu univerzity (dále jen „harmonogram“). Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu uchazečů o studium písemně studijnímu oddělení a požádají o stanovení náhradního termínu zápisu.
2.
Termín zápisu do dalšího úseku studia je stanoven harmonogramem. Zápisu do dalšího úseku studia předchází kontrola studijních povinností, která probíhá zpravidla v týdnu před zahájením výuky v zimním semestru, přesný termín stanoví harmonogram.
23
3.
Při kontrole studijních povinností musí student předložit vlastnoručně podepsaný výpis splněných studijních povinností z předchozího úseku studia (viz čl. 2) dokladující počet kreditů získaných v předchozím úseku studia a výsledek kontroly studia u jednotlivých předmětů (zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška). Předložení výpisu z předchozí věty je součástí kontroly studia ve smyslu čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. Předložení výpisu dle první věty tohoto odstavce může být nahrazeno elektronickou kontrolou studijních povinností ve Studijním informačním systému univerzity (dále jen „SIS UK“).
4.
Student, který byl zapsán do dalšího úseku studia, má právo registrovat se do jednotlivých předmětů vypsaných v rozvrhu na jednotlivé semestry daného akademického roku, “Registrací do předmětu” se rozumí potvrzená registrace do příslušného předmětu pomocí SIS UK. Student se může do předmětu zapsat, pokud je zapsán do daného úseku studia a splnil podmínky nutné k zapsání do příslušného předmětu. Registrace do jednotlivých předmětů se po uplynutí doby vyhrazené k registraci do předmětů ukládá do databáze fakultního počítačového systému a slouží jako doklad o tom, že se student skutečně do předmětu registroval.
5.
Registrace do předmětů pro jednotlivé semestry daného úseku studia probíhá zpravidla prvních deset pracovních dnů příslušného semestru.
6.
Bližší podrobnosti týkající se způsobu a časového průběhu zápisu (do studia a jednotlivých úseků) a registrace do předmětů jsou stanoveny harmonogramem.
7.
V případě, že student neprovede registraci do předmětů z omluvitelných důvodů (zejm. zdravotních) může podat žádost děkanovi o úřední registraci předmětů. Tuto žádost je možné podat nejpozději do konce šestého týdne výuky příslušného semestru.
8.
Obdobně je možné žádat ze závažných důvodů (zejm. zdravotních) děkana o výmaz registrace předmětů. Tuto žádost může podat student nejpozději do třetího týdne zkouškového období příslušného semestru. Podmínkou pro schválení žádosti o výmaz předmětu je souhlas garanta studijního oboru a dále skutečnost, že student se ani jednou nepokusil splnit zápočet nebo zkoušku z příslušného předmětu. Zdravotní důvody je nutno doložit potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo lékařskou zprávou vystavenými ošetřujícím lékařem případně nemocnicí. Čl. 15 Průběh studia
1.
Studijní plány jsou na každý semestr upřesněny rozvrhem. Rozvrh musí být připraven nejpozději dvacet pracovních dní před zahájením výuky v příslušném semestru a deset pracovních dní před zahájením výuky v semestru zveřejněn v SIS UK.
2.
Všechny předměty na fakultě jsou jednosemestrální a jsou uzavřeny kontrolou studia předmětu (viz též čl. 10). Pro každý předmět vypsaný v daném semestru vyhotovuje příslušný vyučující sylabus. Sylabus musí obsahovat kód předmětu, název předmětu (v českém i anglickém jazyce), stručnou charakteristiku předmětu, kreditní ohodnocení, jméno, příp. jména vyučujících, rozsah a formu výuky, podmínky pro zapsání předmětu, stručný program po týdnech, formu kontroly studia a seznam povinné, resp. doporučené literatury k předmětu. Garanti studijních programů odpovídají za to, že sylaby všech předmětů vypisovaných v rámci studijního oboru v daném semestru jsou nejpozději první den výuky k dispozici studentům v SIS UK.
3.
Děkan může v souladu s čl. 6 odst. 19 Studijního a zkušebního řádu univerzity a na základě písemné žádosti a na doporučení garanta studentu uznat studijní povinnost splněnou v minulosti na fakultě nebo na jiné fakultě univerzity anebo jiné vysoké škole. Takto uznaná splněná studijní povinnost se započítává do celkových studijních povinností i do povinností vymezených v čl. 4 pro zápis do dalšího úseku studia (tj. přidělují se kredity).
4.
Volitelný předmět musí mít student registrován v SIS UK v příslušném semestru, aby mohl být automaticky započten do splněných studijních povinností. V případě volitelných předmětů absolvovaných v minulosti, které si student neregistroval v SIS UK, je možné tyto předměty uznat jen na základě žádosti. K žádosti dle předchozí věty je nutné stanovisko garanta příslušného studijního programu. Čl. 16 Zkouškové termíny, zapisování výsledků zápočtů a zkoušek (K čl. 6 odst. 13, 16 a 17 a k čl. 7 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity
1.
Termíny (datum, čas a kapacitu) v minimálním počtu dle odst. 2 pro ukončení předmětů v příslušném semestru zveřejní zkoušející v SIS UK nejméně jeden týden před ukončením výuky (dle aktuálního harmonogramu).
24
2.
Počet vypsaných termínů dle odstavce 1 nesmí být menší než tři (čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu UK), počet termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat typu kontroly studia, formě prověřování znalostí a dovedností a počtu zapsaných studentů.
3.
Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů výuky. Student není povinen využít zkouškové termíny vypsané v posledních dvou týdnech výuky a musí mít umožněn ve zkouškovém období dostatečný počet termínů ve smyslu odstavce 2. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období a prodlouženého zkouškového období. Podrobnosti upravuje harmonogram akademického roku.
4.
Zkoušející zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu (zápočet, klasifikovaný zápočet či zkouška) byl zaznamenán do SIS UK nejpozději do sedmi pracovních dnů po termínu konání zápočtu nebo zkoušky. V případě, že není tato povinnost splněna, může se student obrátit na vedoucího příslušné katedry, který neprodleně zajistí nápravu. V případě prodlení má student možnost obrátit se na děkana a ten zajistí nápravu
5.
Po marném uplynutí zkouškového období (včetně prodlouženého zkouškového období) bude studentovi předmět, u kterého neabsolvoval předepsané ukončení (zápočet, klasifikovaný zápočet nebo zkoušku), označen administrativně jako nesplněný. Tuto skutečnost zaznamená automaticky SIS UK.
6.
Student, vyučující nebo garant příslušného studijního programu mají právo požádat děkana fakulty, aby se druhá opravná zkouška konala před komisí. Složení minimálně tříčlenné komise stanoví děkan po dohodě s příslušným garantem.
7.
Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost (termín).
8.
Termíny podle odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 17 studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 7) jsou termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.
9.
Termíny podle předchozí věty jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na státní zkoušku resp. její část. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku. Čl. 17
Povinnosti studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia studující v zahraničí v rámci programu Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS 1.
Studenti, kteří jsou vysláni ke studiu do zahraničí v rámci programů Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS, mají tyto další povinnosti: a.
před odjezdem na pobyt nahlásit svůj odjezd na studijní oddělení a na oddělení zahraničních styků,
b.
při příjezdu z pobytu nahlásit svůj příjezd na oddělení zahraničních styků a dále předat k archivaci kopii protokolu o předmětech absolvovaných během studia v zahraničí (tzv. transkript),
c.
s garantem vyplnit formulář Protokol o splnění studijních povinností v zahraničí a nechat jej potvrdit proděkanem pro studijní záležitosti. Na základě potvrzeného protokolu dle předchozí věty provede studijní oddělení po předložení protokolu úřední zápis absolvování předmětů do systému SIS UK.
2.
Studenti, kteří odjíždějí na pobyt, na který nejsou vysláni fakultou, musí plnit všechny povinnosti uložené Pravidly, nebo přerušit studium.
3.
Pro uznání předmětů u studentů, kteří odjeli na pobyt, na který nebyli fakultou vysláni, je nutno do 1 měsíce po příjezdu si nechat uznat předměty dle postupu v odstavci 1 písmeno c) tohoto článku.
4.
Kredity přiznané v zahraničí dle odstavců 1 a 4 se započítávají do minimálních studijních povinností (čl. 4) a známky, které garant na základě výsledků v zahraničí stanoví, platí pro výpočet prospěchového stipendia za daný úsek studia. Čl. 18 Bakalářské, magisterské závěrečné práce
25
1.
Bakalářská, resp. magisterská závěrečná práce (dále jen „práce“), se zadává a předkládá v termínech stanovených v harmonogramu
2.
Téma si student zadává formou žádosti vedoucímu katedry, resp. pracovníkovi pověřenému správou prací. Žádost musí mít charakter tezí, tj. musí obsahovat (a) předpokládaný název práce, (b) stručnou charakteristiku tématu a stávající literatury k ní, (c) metody práce, (d) předpokládanou strukturu a (e) základní literaturu, musí být (e) podepsána navrhovaným vedoucím práce. Žádost musí být podána vždy nejméně jeden rok před předpokládaným termínem konání státních zkoušek. O přijetí tezí (včetně případných změn, navržení konzultanta apod.) rozhoduje stanoveným způsobem ředitel institutu, resp. vedoucí katedry.
3.
Práci je třeba předložit ve dvou tištěných kopiích v pevné vazbě v termínu stanoveném katedrou, jež zajišťuje realizaci příslušného studijního oboru. Práce musí vyhovovat kritériím stanoveným fakultou, splňovat náležitosti odborného textu a mít příslušný rozsah (rozsah se počítá v normostranách, jež jsou definovány počtem 1800 znaků s mezerami na stranu). Práce musí obsahovat schválené teze a cizojazyčný abstrakt. Bakalářské práce musí mít rozsah nejméně 30 normostran (54 tisíc znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh, magisterské práce nejméně 60 normostran (108 tisíc znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. V případě, že je magisterská práce napsaná v anglickém jazyce, je minimální rozsah 50 normostran (90 000 znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. Práce musí mít úpravu titulní strany předepsanou fakultou a obsahovat podepsané prohlášení autora potvrzující původnost textu, jeho rozsah a úplnost uvedených pramenů a literatury. Detaily stanoví opatření děkana.
4.
Zveřejňování prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.
5.
Každou předloženou práci musí písemně posoudit její vedoucí a jeden oponent. Oponenta práce určuje garant příslušného studijního programu po odevzdání práce. Posudky vedoucího práce a oponenta musí být autorovi práce k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem státní zkoušky. Detaily stanoví opatření děkana. Posudky musí obsahovat výslovné doporučení/nedoporučení práce k obhajobě a také návrh klasifikace práce. V případě, že jsou oba posudky nedoporučující, student má možnost přihlášku ke státní zkoušce stáhnout. Část III Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech Čl. 19 Zápis do studia, individuální studijní plán (studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)
1.
Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně studijnímu oddělení.
2.
Nejpozději dva měsíce po zápisu předloží student předsedovi oborové rady sestavený individuální studijní plán schválený školitelem, který musí být v souladu s rámcovým studijním plánem daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán obsahuje:
3.
a.
studijní povinnosti studenta doktorského studijního programu včetně časového rozpisu jejich plnění,
b.
podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,
c.
harmonogram vypracování disertační práce,
d.
v případě prezenčního studia podíl studenta doktorského studijního programu na výuce např. ve formě výpomoci při kontrolách výuky, spoluúčasti na výuce,
e.
stanovení rámcového plánu publikační činnosti.
Případné změny v předloženém individuálním studijním plánu lze provést na počátku každého akademického roku vždy pouze se souhlasem školitele a předsedy oborové rady do 30 dnů od zahájení akademického roku. Čl. 19 Zápis do studia, individuální studijní plán (studenti zapsaní v r. 2015 a později)
26
1.
Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně studijnímu oddělení.
2.
Nejpozději dva měsíce po zápisu do studia předloží student oborové radě sestavený individuální studijní plán schválený školitelem, který musí být v souladu s akreditací daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán vždy obsahuje: a.
plán postupu v přípravě disertační práce včetně časového harmonogramu jejich plnění,
b.
podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,
c.
studijní povinnosti včetně časového harmonogramu jejich plnění,
d.
publikační aktivity včetně časového harmonogramu jejich plnění,
e.
účast na konferencích včetně časového harmonogramu jejich plnění,
f.
stáže včetně časového harmonogramu jejich plnění,
g.
v případě prezenčního studia případné pedagogické aktivity.
3.
Individuální studijní plán se sestavuje tak, aby předpokládal, že student absolvuje státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce čtvrtého roku studia (tedy nejpozději v den 1461 svého studia).
4.
V souladu s termínem stanoveným oborovou radou, nejpozději však před začátkem každého akademického roku, předloží student po schválení školitelem oborové radě upřesněné studijní aktivity pro nadcházející akademický rok, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu.
5.
Individuální studijní plán, každoroční upřesnění individuálního studijního plánu a změny v individuálním studijním plánu musí být schváleny školitelem a oborovou radou příslušného oboru. Čl. 20 Průběh studia (studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)
1.
Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem a časovým rozpisem plnění povinností, který je jeho součástí.
2.
Student doktorského studijního programu v prezenční formě se zpravidla od třetího semestru svého studia podílí na výuce formou, kterou stanoví ředitel institutu resp. vedoucí katedry, a to zpravidla na bakalářském stupni. Student doktorského studijního programu může vést semináře a výjimečně také přednášky, a to pouze se souhlasem příslušného garanta bakalářského, eventuálně magisterského programu.
3.
Student doktorského studijního programu se podílí na publikační činnosti institutu resp. fakulty, a to v souladu s oborovými zvyklostmi a akreditací příslušného doktorského studijního programu.
4.
Přestup z jedné formy studia téhož studijního programu do druhé je ve výjimečných případech možný na základě zdůvodněné žádosti. Povolení přestupu je podmíněno doporučením oborové rady příslušného studijního programu. Další způsoby přestupu mezi jednotlivými formami studia téhož studijního programu upravuje Studijní a zkušební řád univerzity. Čl. 20 Průběh, přerušení a kontrola studia (studenti zapsaní v r. 2015 a později)
1.
Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem.
2.
V termínech stanovených oborovou radou student předloží oborové radě přehled plnění povinností stanovených individuálním studijním plánem za období specifikované oborovou radou.
3.
V případě hodnocení podle čl. 8 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity oborová rada stanoví, jakým způsobem student nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá hodnocení podle čl. 8 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu univerzity.
4.
Po ukončení přerušení studia má student povinnost se ke studiu znovu zapsat a předložit oborové radě přehled plnění povinností za období od minulého hodnocení oborovou radou do okamžiku opětovného zápisu do studia. Zároveň student se souhlasem školitele předloží oborové radě upřesněné studijní
27
aktivity pro nadcházející období, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu. Tyto úkony je třeba učinit do jednoho měsíce od opětovného zápisu do studia. Čl. 21 Hodnocení průběhu studia (studenti zapsaní v r. 2014 a dříve) 1.
Oborová rada dále v případě hodnocení podle čl. 8 odst. 3 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity stanoví, jakým způsobem se nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá samostatnému hodnocení podle čl. 8 odst. 3 Studijní a zkušební řád univerzity. Čl. 21 Státní doktorská zkouška (studenti zapsaní v r. 2015 a později)
1.
Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným individuálním studijním plánem dle čl. 19 odst. 2 písm. b).
2.
Ke státní doktorské zkoušce se student přihlašuje nejpozději jeden měsíc před začátkem období určeného pro konání státních doktorských zkoušek dle harmonogramu akademického roku. Čl. 22 Státní zkouška a obhajoba disertační práce (studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)
1.
Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným individuálním studijním plánem. Individuální studijní plán je vždy koncipován tak, že se student hlásí ke státní doktorské zkoušce nejpozději do konce třetího roku studia a absolvuje státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce čtvrtého ročníku studia.
2.
Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.
3.
Disertační práce musí být odevzdávána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat české a anglické shrnutí (summary). Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a elektronické teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat anglické shrnutí (summary).
4.
Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo originální metodologické postupy. Disertační práce splňuje veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Její rozsah je minimálně 100 normostran bez abstraktu a příloh. Disertační práce je tematicky a metodologicky uceleným textem.
5.
Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých časopisech.
6.
Zveřejňování disertačních prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.
7.
Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací, a to nejméně šest měsíců před uplynutím maximální doby studia a nejpozději 60 dní před vypsaným termínem pro obhajoby.
8.
Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana. Čl. 22 Obhajoba disertační práce (studenti zapsaní v r. 2015 a později)
1.
Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.
28
2.
Podmínkou pro konání obhajoby disertační práce je splnění všech ostatních povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu.
3.
Obhajobě disertační práce předchází malá obhajoba. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením doporučení k obhajobě disertační práce nebo k přepracování disertační práce. Zápis předává předseda oborové rady bezodkladně studijnímu oddělení.
4.
Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací a všemi předepsanými formuláři nejpozději 60 dní před plánovaným termínem obhajoby. Aby bylo možné konat případný opravný termín, je třeba podat přihlášku k obhajobě nejméně osm měsíců před uplynutím maximální doby studia.
5.
Disertační práce musí být odevzdána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat český a anglický abstrakt.
6.
Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a digitální verzi teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat český a anglický abstrakt.
7.
Elektronickou verzi práce (totožnou s verzí tištěnou) a teze vkládá student prostřednictvím webového rozhraní do Studijního informačního systému.
8.
Termín pro odevzdání práce v tištěné i elektronické podobě je shodný, práce je považována za odevzdanou, pokud student v termínu odevzdal obě podoby práce.
9.
Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo k samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo originální metodologické postupy.
10. Disertační práce musí splňovat veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Doporučený rozsah práce je mezi 100 a 250 normostranami bez abstraktu a příloh. Disertační práce může být buď tematicky a metodologicky uceleným textem, nebo souborem statí s integračním úvodním a závěrečným textem. 11. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých časopisech. 12. Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program nebo v jazyce anglickém. Disertační práci je možné psát v jiném jazyce, pokud k tomu dá souhlas oborová rada příslušného oboru. 13. Komise pro obhajobu disertační práce zpravidla ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. V případě, že oponentské posudky jsou výrazně rozdílné, stanoví komise pro obahjobu třetího oponenta pro vypracování dalšího posudku disertační práce. Posudky musí být studentovi k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem obhajoby. 14. V případě, že je některý z posudků nedoporučující, student má možnost přihlášku k obhajobě stáhnout. Tuto možnost má student pouze jednou a za podmínky, že předsedovi oborové rady oznámí stažení přihlášky k obhajobě nejméně 4 pracovní dny před termínem obhajoby. 15. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana. Část IV Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 23 Přechodná ustanovení 1.
Na průběh a kontrolu studia v akademickém roce 2010/2011 se vztahují dosavadní Pravidla.
2.
Úprava studia v doktorských studijních programech dle části III. těchto Pravidel se použije pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu, včetně studentů zapsaných ke studiu prvního ročníku začínajícího akademickým rokem 2011/2012. Pro ostatní studenty doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla. Přechodná ustanovení
1.
Na průběh a kontrolu studia dle Čl. 4 u studentů zapsaných do studia v akademickém roce 2014/2015 a dříve se do konce jejich studia vztahují dosavadní Pravidla. U studentů nově zapsaných ke studiu v
29
akademickém roce 2015/2016 se již od kontroly studijních poivnností po prvním ročníku použije novelizovaného znění Čl. 4. 2.
Úprava studia v doktorských studijních programech dle článku 19, 20, 21 a 22 těchto pravidel se použije pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu. Pro ostatní studenty doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.
3.
Podmínka počtu kreditů pro konání státní zkoušky (čl. 11 odst. 1) se pro studenty zapsané do studia v akademickém roce 2014/2015 a dříve uplatní poprvé až v akademickém roce 2016/2017.
4.
Stanovení specializací dle přílohy č. 1 u studijních oborů se uplatňuje počínaje prvním dnem akademického roku 2015/2016. Specializace zmíněné v předchozí větě byly schváleny Vědeckou radou fakulty na zasedáních ve dnech 8. 10. 2014, 10. 12. 2014 a 11. 3. 2015. Čl. 24 Závěrečná ustanovení
1.
Tento předpis byl schválen akademickým senátem fakulty dne 8. 2. 2011.
2.
Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity 1).
3.
Tento předpis nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2011/2012 s výjimkou čl. 17, který nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2012/2013.
Toto úplné aktuální znění Pravidel pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze odpovídá jeho původnímu znění ze dne 8. února 2011 a jeho změnám ze dne 24. 5. 2013. Originály těchto předpisů jsou k nahlédnutí na sekretariátu děkana fakulty a jejich obsah je rozhodující v případě pochybnosti. Mgr. Tomáš WeissM.A. , Ph.D.
Ing. Petr Soukup
předseda Akademického senátu UK FSV
proděkan pro studijní záležitosti UK FSV
30
Příloha 5 Protokol o uznání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu UK FSV
Protokol o uznání studijních povinností absolvovaných v dřívějším studiu (dle čl. 4, odst. 15 SZŘ UK FSV) Studijní obor
Jméno a příjmení
Ročník
UPOZORNĚNÍ: Každý zapsaný předmět musí mít i anglický název !
VŠ/fakulta, na které Název předmětu v ČJ byl předmět Název předmětu v AJ absolvován
Předmět uznán jako (kód UK FSV)
Kredity
Hodnocení (číslicí)
Datum získání
Datum uznání
Schvaluji/neschvaluji Podpis garanta stud. programu
Upozornění ! Nedílnou součástí protokolu je kopie dokladu, na jehož základě jsou předměty uznávány. Garant svým podpisem současně potvrzuje shodu kopie s originálem. Datum Záznam studijního oddělení
*Uveďte následující značku pro druh studijní povinnosti: P - povinné , PV – povinně volitelné, V - volitelné ** TZ = typ zkoušky (vyplňte takto: Zk – zkouška; KZ – klasifikovaný zápočet; Z – zápočet)
31
Příloha 6 Žádost o uznání volitelných předmětů absolvovaných na jiné fakultě UK v daném akademickém roce UK FSV
Volitelné předměty zapsané na jiné fakultě UK nebo na jiné vysoké škole v daném akademickém roce
UPOZORNĚNÍ: Každý zapsaný předmět musí mít i anglický název! VŠ/fakulta, na Název předmětu TZ* / které byl předmět datum získání absolvován
Jméno, příjmení
Studijní obor
Podpis studenta:
E-mail
Datum Záznam studijního oddělení
* TZ = typ zkoušky (vyplňte takto: Zk – zkouška; KZ – klasifikovaný zápočet; Z – zápočet)
32
Hodnocení (UK FSV)
Kredity (UK FSV)
Schvaluji/neschvaluji Podpis garanta stud. programu
Ročník
Příloha 7 Přihláška k státní zkoušce a náležitosti k diplomové práci
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Přihláška k státní zkoušce Přihlašuji se ke státní zkoušce ve studijním oboru Veřejná a sociální politika........................... vypsané v .............………………. semestru akademického roku ..……………………............. Titul………….Jméno................................Příjmení ………………………………….............. rozená ...............……………………………........... Datum narození ..................…………………v ………………………………………….......... Název diplomové práce: ………………………………………………………………….......... Anglický překlad názvu DP:………………………………………............................................. ……………………………………………………………………………………………........... Vedoucí diplomové práce: ...............................…………………………………………............ Oponent diplomové práce: ...............................…………………………………………........... Prohlašuji, že jsem splnil/a celkové studijní povinnosti předepsané studijním plánem podle čl.7, odst.3 Studijní a zkušební řád UK FSV Volitelnou část zkoušky vykonám z : ………………………………………………….............. Datum ........…………................
Podpis studenta ...............……………......
___________________________________________________________________________ Adresa, na kterou si přeji zaslat informace o konání zkoušky: ___________________________________________________________________________ Adresa, na kterou si přeji zaslat pozvánku k promoci: ___________________________________________________________________________ Kontaktní telefon (mobil): ___________________________________________________________________________ Elektronická adresa: ___________________________________________________________________________ Upozornění !!! Vámi uvedené údaje budou použity při vyhotovení diplomu a vysvědčení. Pište čitelně. Vyplnit 2x originál
33
Příloha 8 Státní závěrečná zkouška (platí pro studenty nastupující v akademickém roce 2015/2016) 1. Obhajoba diplomové práce 2. Písemná zkouška: řešení zadané úlohy (90 minut) 3. Ústní zkouška: odpověď k zadanému tematickému okruhu
Uvozující charakteristika státní závěrečné zkoušky: Následující témata a tematické okruhy vyjadřují problematiku oboru veřejné a sociální politiky na úrovni magisterského programu. V průběhu zkoušky je ověřována úroveň zvládnutí této problematiky jak podle jednotlivých témat a okruhů, tak v širším teoretickém a aplikačním kontextu oboru jako takového. A. Písemná zkouška - řešení úlohy na zadané téma Obecná charakteristika: Student prokáže v písemné odpovědi na zadané téma schopnost - propojit všechny v průběhu studia oboru získané teoretické i metodologické poznatky a dovednosti v širším kontextu vědy i praxe; - kriticky myslet; - podložit svůj názor odbornými argumenty; - případně dokumentovat to, že na jeden problém existuje více možných pohledů, přístupů. Zkouška trvá 90 minut. Témata: 1. Uveďte a vysvětlete příklady změn v hodnotovém ukotvení veřejných/sociálních politik po velkých historických traumatech (války, revoluce)! 2. Ilustrujte na příkladu/dech rozdíl mezi preventivní a reaktivní veřejnou/sociální politikou a zvláštnosti jejich implementace a hodnocení. 3. Čím se liší postavení národních států dnes ve srovnání s jejich situací na začátku druhé poloviny minulého století a proč? Uveďte na příkladu/dech. 4. Neodmyslitelnou součástí veřejné/sociální politiky se stala média. Proč a v jakých rolích? 5. Objasněte příklad dvou, případně i více současně realizovaných veřejných/sociálních politik, které si navzájem protiřečí! 6. Jakými prostředky čelí národní státy, nadnárodní organizace a další aktéři výzvám globalizace? 7. Dokumentujte, s jakými obtížemi se setkávala Vámi vybraná veřejná/sociální politika v procesu implementace, vysvětlete, proč tomu tak bylo, a navrhněte alternativní postup. 8. Charakterizujte podobu regulačního působení trhu, státu, občanského sektoru a médií v konkrétním veřejně politickém procesu. 9. Objasněte roli aktérů a institucí v konkrétním veřejně politickém procesu. 10. Vymezování a uznávání problému ve veřejné/sociální politice. Dokumentujte na příkladu. 11. Jaké jsou typické formy demokratického zprostředkování zájmů? Dokumentujte na příkladech. 12. Proč a jak vzniká implementační nedostatečnost a jak jí čelit? Ilustrujte na příkladu. 13. Jaké jsou příčiny výskytu nechtěných důsledků politik v průběhu jejich realizace? Dokumentujte na příkladu. 14. Jak při řešení určitého poznávacího problému ve veřejné/sociální politice dospíváme k výběru té či oné teorie (nebo jejich kombinace)? Dokumentujte na příkladu. 15. Ukažte, jak se uplatnění vybraného teoretického přístupu či přístupů může odrazit v praktické podobě návrhu a/nebo implementace konkrétní veřejné/sociální politiky. 16. Na konkrétním příkladu analýzy veřejné/sociální politiky ilustrujte uplatnění konceptuálního rámce/rámců. 17. Na příkladu přípravy a implementace konkrétní veřejné/sociální politiky charakterizujte různé typy veřejně politických dokumentů. 18. Informace je moc. Vysvětlete na příkladu, kdo a jak s informacemi pracuje v koncipování a realizaci veřejných/sociálních politik. 19. Na jaké komplikace a bariéry narazí analytik politik při jejich hodnocení - a jak se je snaží překonat? 20. Jaké místo zaujímá v procesu tvorby a realizace veřejné a sociální politiky rozpočtování? Dokumentujte na příkladu.
34
21. Jaké místo zaujímají v procesu tvorby a realizace veřejné a sociální politiky koncepce a programy? Dokumentujte na příkladu. 22. Na Vámi zvoleném příkladu ukažte, jak budete postupovat při vypracování dokumentu návrhu zákona (právního předpisu). B. Ústní zkouška - odpověď k zadanému tematickému okruhu 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Veřejné zájmy a veřejná politika - Konflikty veřejných a soukromých zájmů - Znaky veřejných zájmů - Veřejná politika jako vědní disciplína a jako sociální praxe - Polity, policy, politics - Klíčové koncepty veřejné politiky a jejich představitelé Hodnoty ve veřejné politice - Hodnotové ukotvení veřejných politik - Funkce politických ideologií - Kritéria a indikátory ve veřejné politice - Hodnotové konflikty nositelů veřejných politik Vládnutí - Víceúrovňové vládnutí - Stát, trh, občanský sektor a média jako regulátory - Sítě aktérů - Sociálně patologické formy regulace - Kapacity vládnutí v globalizujícím se světě Aktéři a instituce - Aktéři jako jednotlivci i kolektivní subjekty - Instituce jako implicitní a explicitní regulátory - Přehled formalizovaných a neformalizovaných aktérů a institucí - Stát jako instituce a aktér - Arény a agendy Veřejně politický proces - Vývoj veřejných politik ve vzájemných interakcích a v širším společenském kontextu - Přednosti a slabiny fázových modelů veřejně politického procesu - Kritický přehled teorií procesu analýzy a tvorby veřejné politiky - Specifika a možnosti uplatnění teorií procesu analýzy a tvorby veřejné politiky Formulace veřejných politik, rozhodování - Možnosti změn veřejných politik - Racionální a inkrementální pojetí rozhodování - Aktéři a struktura rozhodování - Rozhodování v subsystémech veřejných politik - Strategické rozhodování Implementace veřejných politik - Teorie implementace - Kritické faktory a problémy implementace - Proces implementace - Pojetí mechanismu v sociálních vědách a veřejné politice - Vztah politiků a úředníků v implementaci politik Teorie ve veřejné politice - Kořeny studia veřejných politik - Multiparadigmatičnost sociálních věd - Přínosy sociologie, politologie, ekonomie a veřejné správy - Inspirace dalších oborů - Výběr teorií v poznávání veřejné politiky a jejich plauzibilita - Zdroje poznávání ve veřejné politice Sociální politika - Sociální politika jako praktická disciplína - Cíle a funkce sociální politiky - Instituce a nástroje sociální politiky - Sociální politika jako věda; perspektiva životního cyklu ve zkoumání sociální politiky
35
10. Geneze sociální politiky - Kořeny sociální politiky a (stručný) historický vývoj, - Bismarck, Beveridge, příp. další osobnosti a jejich vliv na sociální politiku - Evropská Unie a její vliv na sociální politiku 11. Sociální stát - Sociální stát jako předmět teoretického zkoumání sociální politiky - Typologie sociálního státu (původní i novější) - Vývoj a etapizace sociálního státu - Sociální stát v zemích střední a východní Evropy 12. Chudoba a sociální vyloučení - Vymezení a měření chudoby - Vymezení sociálního vyloučení - Systémy sociální pomoci a sociálních služeb 13. Nezaměstnanost a politika zaměstnanosti - Proměny na trhu práce a jejich dopady na společnost a jednotlivce; chronická, opakovaná a dlouhodobá nezaměstnanost, flexibilizace a prekarizace - Politika zaměstnanosti (v českém i evropském kontextu) - Institucionální řešení životních situací souvisejících s přechody ze vzdělávacího systému na trh práce a z ekonomické aktivity do neaktivity - Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením, politika zaměstnanosti určená pro osoby se zdravotním postižením 14. Rodina a rodinná politika - Proměny rodinného a demografického chování a jejich dopady na společnost a jednotlivce - Rodinná politika (v českém i evropském kontextu) - Institucionální řešení životních situací souvisejících s dětstvím a rodičovstvím a přechodem z dětství do dospělosti 15. Stáří, stárnutí v moderních společnostech a důchodová politika - Demografické stárnutí a jeho dopady na společnost i jednotlivce, ageismus - Důchodové systémy a jejich reformy - Přechod do důchodu a perspektiva aktivního stáří a stárnutí 16. Stáří, stárnutí a politika dlouhodobé péče - Dlouhodobá péče jako reakce na proměny společnosti a demografické stárnutí - Systém dlouhodobé péče (v českém i evropském kontextu) - Formální a neformální péče, jejich vzájemný vztah a hlavní problémy ve vztahu k systému dlouhodobé péče 17. Výzkum veřejných politik (policy research) - Vědění a veřejná politika - Specifika veřejně politického výzkumu - Aplikovaný výzkum veřejných politik a akademický výzkum - Ontologie a epistemologie ve společenských vědách a výzkumu veřejných politik - Metodologie společenských věd a její využití při výzkumu veřejné politiky - Kvantitativní, kvalitativní a smíšený přístup k výzkumu veřejné politiky 18. Hodnocení veřejných politik - Obecný rámec hodnocení - Kotvy hodnocení: kritéria, indikátory - Co hodnotíme - Metody hodnocení a jejich výběr - Problémy hodnocení veřejných politik 19. Strukturace veřejně politických problémů s formulací cílů - Důležitost vymezení problému v policy analysis; - Pojem „problém“ obecně a v různých vědních disciplínách; - Základní komponenty problému a veřejně-politického problému - Hodnoty, cíle a kritéria - Hierarchie cílů (obecné cíle, konkrétní cíle, podcíle – goals, aims, objectives) - Substantivní cíle (rovnost, efektivnost, spravedlnost, svoboda volby) a instrumentální cíle (politická průchodnosti, technická proveditelnost) - Tvorba cílů a kritérií 20. Policy analysis - Vymezení policy analysis - Základní kroky v analýze a tvorbě politiky
36
- Policy analysis versus policy work - Znaky dobré policy analysis - Etické problémy policy analysis - Pozitivistická versus interpretativní policy analysis - Policy analysis v České republice 21. Nástroje veřejné politiky - Klasifikace nástrojů veřejné politiky dle různých autorů - Cíle versus nástroje veřejné politiky - Přednosti a omezení jednotlivých typů nástrojů veřejné politiky - Možnosti identifikace variant řešení (dosavadní zkušenosti, řešení problému v minulosti; poznatky z teorie veřejné politiky - nástroje veřejné politiky; řešení podobných problémů v zahraničí; tvořivost a vlastní invence) - Klíčové principy dobré praxe 22. Typy veřejněpolitických dokumentů a základy argumentace v policy analysis - Typy veřejněpolitických dokumentů - Policy brief a další prakticky orientované výstupy - Argumenty a argumentace ve veřejné politice - „Argumentační síla“ různých zdrojů dat 23. Veřejná moc, veřejná správa a organizace veřejné správy - Veřejná moc a veřejná správa - Státní správa a samospráva - Organizace veřejné správy v ČR - Vykonavatelé veřejné správy 24. Řízení veřejné správy a reforma veřejné správy - Základní teoretické koncepty a přístupy k řízení veřejné správy - „Dobré vládnutí“, „dobrá“ veřejná správa - Efektivní a účinná veřejná správa - Reforma veřejné správy v ČR 25. Zaměstnanci veřejné správy, etika zaměstnance veřejné správy - Veřejná a státní služba - Státní zaměstnanci. Zákon o státní službě - Etika ve veřejné správě. Etický kodex pracovníka veřejné správy - Korupce ve veřejné správě 26. Kontrola ve veřejné správě a správní dozor - Role kontroly ve veřejné správě - Vnější kontrola veřejné správy - Vnitřní kontrola veřejné správy - Správní dozor 27. Vývoj teorií a metodických přístupů veřejné ekonomie v kontextu ekonomie hlavního proudu a sociálního vývoje v průběhu 19. a 20. století Přehled vývoje hlavních teoretických východisek veřejné ekonomie Selhání trhu (informační asymetrie, externality, veřejné statky, veřejná kontrola a vlastnictví, růst příjmových a majetkových nerovností), hospodářská krize ve 30 letech a finanční krize 2008-2010 Vývoj metod v ekonomii a jejich vliv na vývoj veřejné ekonomie, vztah ekonomie a etiky, filosofie ekonomie (kauzalita), rozdíly ve vymezení předmětu ekonomie ve vztahu k sociální odpovědnosti Kritická reflexe transformačních procesů ve státech střední a východní Evropy po roce 1990, vlivy neoliberalismu na institucionální vývoj (Washingtonský konsensus 1989 a jeho aktuální přehodnocující diskurz) 28. Institucionální ekonomie, ekonomická sociologie a ekonomie chování Význam institucionální ekonomie pro současnou společnost a pro veřejnou ekonomiku (interpretace transformačních procesů a jejich aktuálních důsledků) Historický vývoj a perspektivy využití IE a NIE v 21. století v kontextu celkového vývoje institucionální teorie Příklady využití institucionální analýzy ve veřejné politice Přínosy ekonomické sociologie a ekonomie chování pro veřejnou ekonomii a veřejnou politiku 29. Efektivita a ekvita ve veřejném sektoru Pojem efektivita (typy), účinnost, účelnost, CEA, CBA, CUA, CM Alokační efektivita, produkční efektivita, institucionální vymezení veřejných výdajových programů, jejich evaluačních a kontrolní metod, příklady ČR/EU, příčiny selhání
37
Politická/sociální efektivita veřejného sektoru v kontextu platných dokumentů lidských práv (Mezinárodní pakt hospodářských, sociálních a kulturních práv) Role neziskového sektoru a občanské společnosti v demokratickém systému, význam sociálního podnikání při řešení aktuálních sociálních problémů (příklady oblastí bezdomovectví, nezaměstnanosti) 30. Veřejné finance (příjmy a výdaje) v kontextu hospodářské politiky Funkce veřejných financí ve smíšené ekonomice, ekonomika sociálního státu v kontextu ekonomické globalizace (trendy vývoje v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociálního zabezpečení) Cíle, funkce a nástroje hospodářské politiky, vývoj v ČR a EU, koordinace hospodářských politik v EU (nástroje, metody) Současný diskurz daňové politiky (OECD, EU, harmonizace, aktuální problémy v ČR) Veřejný sektor v makroekonomickém kontextu, alternativní ukazatele pro hodnocení ekonomického a sociálního vývoje (systém národních účtů, satelitní účty pro oblast zdraví, sociálního zabezpečení, ukazatele Eurostatu pro hodnocení vývoje v oblasti sociálního státu, Human Developmen Index, Social development, Freedom of development, Indicators of sustainable development; výzkumy OECD v oblasti well-being, happiness)
38
Základní literatura: Castles, F.G., S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson. 2010. The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford: Oxford University Press, part II, VII, VIII. Dohnalová, M. a kol. 2012. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. Praha: Wolters Kluwer. Grix, J. 2002. Introducing Students to the Generic terminology of Social Research. Politics 22 (3), 175-186. Hamerníková, B., Maytová, A. a kol. 2010. Veřejné finance. Praha: Volters Kluwer. Kliková, Ch., Kotlán, I. a kol. 2006 (třetí vydání, 2012). Hospodářská politika: teorie a praxe. Ostrava: Sokrates. Kotous, J., Munková, G., Štefko, M. 2013. Obecné otázky sociální politiky. Praha: Ústav státu a práva AV ČR. http://www.ilaw.cas.cz/get.php?file=data/files/epub/Obecne%20otazky%20socialni%20politiky.pdf Krebs, V. a kol. 2010. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer. Kapitoly 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16. Liška, V., Sluková, K., Volejníková, J. 2011. Institucionální ekonomie. Praha: Professional Publishing. Ochrana, F., Půček, M. 2011. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě. Praha: Wolters Kluwer. Peková, J. a kol. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer. Kapitola 1. Pomahač, R. a kol. 2013. Veřejná správa. Praha: C. H. Beck. Potůček, M.: Sociální politika. 1995. Praha: Sociologické nakladatetví. Potůček, M. a kol. 2005 (dotisk 2010). Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Potůček, M. 2015. Veřejná politika. Praha: C. H. Beck. Sabatier, P. A., Weible, Ch. (eds.) 2014. Theories of the Policy Process. 3rd Edition. Boulder, Col.: Westview Press. Sokol. J. 2014. Etika, život, instituce. Pokus o praktickou filosofii. Praha: Vyšehrad. Stiglitz, J. E. 2000. Economics of the Public Sector. New York: W. W. Bortin. Chapter 1. The public sector in a mixed economy. Tomeš, I. 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál. Kapitoly 16, 17, 18, 19. Veselý, A. 2009. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha: Karolinum. Část I. Veselý, A., Nekola, M. (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: Sociologické nakladatelství.
39
