UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky

BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

ODRAZ AGENTURNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČTK O KONTINENTU JIŽNÍ AMERIKA V ČESKÉM TISKU

Vypracovala: Pavlína Hanzlíková Vedoucí práce: PhDr. Ludmila Trunečková Studijní program: Mediální a komunikační studia Studijní obor: Žurnalistika

Praha 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a s využitím zdrojů řádně uvedených v seznamu literatury.

V Praze, 20.4.2006 Pavlína Hanzlíková Počet znaků: 71 244

2

Poděkování Děkuji všem, kteří se přímo i nepřímo podíleli na vzniku této bakalářské práce. Zvlášť děkuji své konzultantce PhDr. Ludmile Trunečkové za odborné vedení, trpělivost, pečlivost, cenné rady a připomínky, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout.

3

OBSAH

STRANA

1. Úvod

7

2. Česká tisková kancelář

10

3. Jižní Amerika

13

3.1. Vymezení pojmů

13

3.2. Jižní Amerika – základní charakteristika

13

3.2.1. Geografie

13

3.2.2. Hospodářství

14

4. Vztah ČR a Jižní Ameriky

16

5. Jižní Amerika ve zpravodajství ČTK

19

5.1. Rozdělení a počet zpráv ze Střední a Jižní Ameriky

19

5.2. Priority

20

5.3. Tematické kategorie

23

6. Události z Jižní Ameriky v denících Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Právo

27

6.1. Mladá fronta Dnes

29

6.2. Lidové noviny

30

6.3. Právo

31

6.4. Souhrn Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo a ČTK

33

7. Požár způsobený českým turistou v národním parku v Chile

38

7.1. Česká tisková kancelář

38

7.2. Lidové noviny

42

7.3. Mladá fronta Dnes

44

7.4. Právo

45

7.5. Srovnání MFD, LN, Právo a ČTK při informování o požáru v Chile

48

8. Závěr

51

9. Deutsches Resümee

54

10. Seznam použité literatury

56

4

5

6

1. Úvod

Jako pozornému čtenáři denního tisku mi nemohlo uniknout, že deníky preferují některé regiony, a témata z těchto regionů, na úkor jiných. A tak není problém dozvědět se všemožné detaily ze života zemí Evropské unie. Dobře informováni jsme i o ostatních vyspělých zemích, které zasahují do světové politiky, jako např. Amerika nebo Rusko. Ani Asie není nyní kvůli hrozbě terorismu přehlížena. Avšak co se týče informování ze vzdálenějších, ekonomicky a politicky méně významných regionů, může čtenář nabýt dojem, že se tam buď vůbec nic zajímavého neděje, nebo že deníky nemají o těchto regionech dostatečné množství informací. Proč by jinak o nich neinformovaly? Samozřejmě ani jedno, ani druhé není pravda. Přehlížené oblasti, kterými jsou především Jižní Amerika a Afrika, jsou oblastmi mimořádně zajímavými, s mnoha specifickými a obtížně řešitelnými problémy, které se ve svém důsledku týkají celého světa. Deníky o těchto regionech mají dostatečné množství informací, a to díky tiskovým agenturám, jejichž jsou abonenty. Již od střední školy přitahuje moji pozornost Jižní Amerika, kontinent od nás velmi vzdálený, jehož kultura a příroda mě fascinují. Na vysoké škole mě v mém snu – procestovat ho křížem krážem – utvrdil i předmět politická geografie. A tak není divu, že z denního tisku čtu nejprve zahraniční stránku, abych se o něm dozvěděla něco nového. Jsem však většinou zklamaná, neboť očekávané informace nenacházím. Proto jsem se rozhodla zaměřit svou práci právě na tento kontinent, který je podle mého názoru deníky zanedbávaný a opomíjený. Pro svou analýzu jsem si zvolila tři české celostátní, tzv. seriózní deníky: Mladou frontu Dnes, Lidové noviny a Právo. Abych získala ucelený přehled, zabývala jsem se informováním z této oblasti v delším časovém období, tj. šesti měsíců, od 1.1.2005 do 30.6.2005. Zajímala jsem se ale pouze o zpravodajství všeobecné (jež má univerzální platnost), nikoliv o specifické oblasti sportu a ekonomiky. Vzhledem k tomu, že deníky ve zpravodajství z těchto částí světa (pokud v nich nemají svého zpravodaje) spoléhají velkou měrou na informace nabízené tiskovými agenturami, zvolila jsem si jako východisko své analýzy srovnání produkce České tiskové kanceláře (dále jen ČTK), archivované v infobance ČTK, s produkcí jmenovaných deníků. Česká tisková kancelář je totiž podle zákona 517/92 Sb. povinna informovat o dění v zahraničí a pokud tak činí, lze vyslovit hypotézu, že většina její produkce vztahující se na kontinent Jižní Ameriky se ve vybraných denících neobjeví. 7

Protože východiskem mé práce jsou zprávy uveřejněné ČTK a zprávy z regionu Jižní Amerika, považovala jsem za nutné věnovat se krátce v prvních kapitolách (kapitola 2, 3, 4) právě České tiskové kanceláři, Jižní Americe a jejímu vztahu k naší zemi. Předkládaná práce je založena na pečlivém prostudování agenturní produkce a zpravodajství jednotlivých deníků (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo) ve sledovaném období, z tohoto důvodu se v ní nelze vyhnout subjektivnímu posuzování. Snahou však bylo subjektivní faktor co nejvíce eliminovat, tj. určit přesná kritéria, podle kterých lze daný problém posuzovat. Náročné bylo zejména shromáždění veškerých zpráv ze zmiňovaných deníků, které nešlo provést z elektronických archivů. Nebylo totiž možné zadat taková selektivní kritéria, která by zaručila vyhledání všech zpráv. Proto jsem musela prostudovat každou stránku tištěné verze jednotlivých deníků zvlášť. Pro svou práci jsem zvolila logickou stavbu. Věnovala jsem se nejprve podrobně Jižní Americe ve zpravodajství ČTK a specifikům agenturního zpravodajství (kapitola 5): rozdělení a počtu zpráv, prioritám a tematickým kategoriím. Následně jsem postupovala ve dvou krocích. V kapitole 6 jsem se podrobně zabývala zahraničním zpravodajstvím jednotlivých deníků, které jsem pak porovnala navzájem, a to i s ČTK (kapitola 6.4). Do kapitoly 6 však není zahrnuta událost, která se sice stala v Jižní Americe ve sledovaném období, ale která je značně specifická (čímž by mohla zkreslit celkový obraz), neboť se přímo vztahuje k České republice. Díky tomuto aspektu se (jako jedna z mála) vyskytla na stránkách deníků opakovaně, a tak ji bylo možné pozorovat ve vývoji. Jedná se o požár způsobený českým turistou v národním parku v Chile (kapitole 7). Neopominula jsem samozřejmě ani informování ČTK o této události a následné srovnání servisu ČTK se sledovanými deníky (kapitola 7.5). Jsem si vědoma toho, že jde spíše o kvantitativní než kvalitativní analýzu, ale vzhledem k rozsahu práce nebylo možné se na tak malém úseku věnovat oběma přístupům rovnocenně. Syntézu obou kapitol a všech předchozích zjištěných poznatků představuje závěr (kapitola 8). Důležitou součástí práce jsou tabulky, včleněné pro přehlednost přímo do textu, které přinášejí přehledné zpracování získaných dat. Jelikož se od podání mého bakalářského projektu změnily podmínky vypracovávání bakalářských prací, které nově již nemají obsahovat tzv. žurnalistický výstup (neboli projekt), 8

rozhodla jsem se, po konzultaci s vedoucí práce, PhDr. Ludmilou Trunečkovou, od praktického projektu ustoupit.

9

2. Česká tisková kancelář Česká tisková kancelář je jako nástupkyně Československé tiskové kanceláře1 zřízena na základě zákona 517/92 Sb., který nabyl účinnosti 15.11.1992 (přijat byl Českou národní radou 21.10.1992). Již v § 1 tohoto zákona přichází jedna z nejdůležitějších změn oproti postavení Československé tiskové kanceláře, neboť se zde uvádí: „Stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláře a tisková kancelář neodpovídá za závazky státu.“2 V § 2 se následně dodává, že „posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů“3, a to „šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí“4 a „stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí“5. Neméně důležitá je i skutečnost, že „tisková kancelář zřizuje síť odboček, zpravodajů a spolupracovníků v České republice a v zahraničí“6. V České republice se jedná o města: Praha, České Budějovice, Zlín, Plzeň, Olomouc, Karlovy Vary, Ostrava, Ústí nad Labem, Jihlava, Liberec, Vlašim, Hradec Králové, Kladno, Brno, Litvínov, Pardubice, Mladá Boleslav.

1

První tiskovou kanceláří na území Československa byla Československá tisková kancelář, založená 28.10.1918. Její působnost a postavení upravoval v období před listopadem 1989 zákon o ČTK č. 123/ 1965 Sb. z 12.11.1965 (postavení a působnost ČTK na Slovensku zákon č. 135/ 1965 Sb. z 16.12.1965). Československá tisková kancelář zaujímala statut zpravodajského orgánu Československé socialistické republiky, který poskytuje všestranné informace slovem i obrazem o nejvýznamnějších událostech domácích i zahraničních. Ve vztahu k ostatním sdělovacím prostředkům plnila ČTK úlohu centrálně řízené celostátní instituce, která poskytovala operativní zpravodajské informace za úplatu. Její postavení bylo monopolní. Za činnost agentury, charakterizované jako státní tisková agentura ČSSR, odpovídal vládě ČSSR ústřední ředitel ČTK, kterého jmenovala i odvolávala vláda. K povinnostem patřilo i vydávání oficiálních textů, prohlášení vlády a ústředních úřadů. Postavení kanceláře se podstatně nezměnilo ani s novelou zákona č. 310 z 11.7.1991, která doplňovala zákon č. 123/ 1965 Sb. ČTK zůstala tiskovou agenturou České a Slovenské Federativní Republiky, za jejíž činnost odpovídal vládě ČSFR generální ředitel. Ten byl nadále jmenován a odvoláván federální vládou. Vydávat oficiální prohlášení v plném znění již nebylo povinností ze zákona, ČTK je vydávala pouze na požádání. S rozpadem Československa zanikla k 31.12.1992 i Československá tisková kancelář, která byla zrušena zákonem č. 597/92 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře ze dne 2.12.1992. 2 Zákon č. 517/1992 Sb. o ČTK, ze dne 21.10.1992 (§ 1, odst. 3) 3 Tamtéž (§ 2, odst. 1) 4 Tamtéž (§ 2, odst. 2) 5 Tamtéž (§ 2, odst. 3) 6 Tamtéž (§3, odst. 2)

10

Převzato z ČTK - http://www.ctk.cz/kontakty/ctk/

V zahraničí má ČTK své odbočky na Slovensku (Bratislava, Košice, Žilina), v Rusku (Moskva), ve Velké Británii (Londýn), Spojených státech amerických (New York), Francii (Paříž), v Polsku (Varšava), Belgii (Brusel), Rakousku (Vídeň) a Německu (Berlín).

Převzato z ČTK – http://www.ctk.cz/kontakty/ctk/

Zpravodajství ze zemí, ve kterých ČTK nemá svého stálého zpravodaje, přejímá od ostatních zahraničních agentur a médií. Čerpá ze servisu zahraničních tiskových agentur, jako jsou např. Reuters, AFP, AP, ITAR-TASS, DPA, ANSA nebo EFE a spolupracuje i s řadou agentur národních.

11

ČTK nabízí multimediální produkci, která zahrnuje slovní zpravodajství v češtině a v angličtině, obrazové a zvukové zpravodajství, infografiku a další servisy. Dodává denně v průměru 500 textových zpráv, 200 fotografií a 25 zvukových záznamů. Infobanka ČTK nabízí kromě veškerého zpravodajství ČTK v češtině a v angličtině i rozsáhlé dokumentační databáze, archiv všech deníků a mnoha dalších periodik vycházejících v České republice, jakož i další informace v podobě textové, obrazové i zvukové. Fotoarchiv ČTK obsahuje zhruba 5 miliónů fotografií, které představují nejúplnější a nejpřehlednější kolekci snímků dokumentujících vývoj našich států i společnosti od počátku minulého století. Z toho kolem 700 000 snímků je v digitální podobě a jsou součástí infobanky ČTK.7 ČTK zaměstnává téměř 400 zaměstnanců.8 Svůj servis dodává novinám, televizím, rádiím, elektronickým médiím a mobilním operátorům, ale i státním úřadům, veřejným institucím, bankám a soukromým firmám.

7 8

Zpracováno podle materiálu ČTK (http://www.ctk.cz/o_nas/ctk/). Výroční zpráva ČTK za rok 2004 (http://www.ctk.cz/o_nas/rada/vyrocni/ ) udává 381 zaměstnanců.

12

3. Jižní Amerika

3.1. Vymezení pojmů

Velmi často dochází k zaměňování termínů Latinská a Jižní Amerika, ačkoliv první z nich je tomu druhému pojmem nadřazeným. Latinská Amerika totiž označuje oblast od jižních hranic USA na severu po Ohňovou zemi na jihu, původně kolonizovanou „latinskými“, tj. románskými národy – Španěly a Portugalci. Tento termín se vztahuje na bezmála 600 milionů lidí (10 % světové populace) a na 15 % souše (přes 20,5 mil. km2). Zjednodušeně se tedy dá říci, že termín Latinská Amerika v sobě zahrnuje jak Ameriku Střední se sedmi kontinentálními státy (Belize, Guatemala, Honduras, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Salvador) a s karibskou oblastí s bezpočtem ostrovů a ostrůvků, tak Ameriku Jižní, která je hlavním předmětem mého zájmu.

3.2. Jižní Amerika – základní charakteristika

3.2.1. Geografie

Geograficky se jedná o kontinent ležící z větší části na jižní polokouli. Prochází jím rovník a je ohraničen Tichým oceánem ze západu a Atlantským oceánem z východu. Jižní Amerika je spojena se Severní Amerikou úzkou pevninskou úžinou obvykle nazývanou Střední Amerika. K tomuto propojení došlo z geologického hlediska velmi nedávno. Přírodní podmínky se vyznačují mimořádnými kontrasty. Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And. Zde se také nachází velká škála minerálních surovin. Extrémní členitost je také významnou překážkou při budování dopravních cest. Na východ od And, směrem do vnitrozemí, se rozkládají rozlehlé oblasti tropického deštného pralesa (Orinocká a Amazonská nížina). Využití minerálních i jiných zdrojů v této oblasti brání klimatické podmínky (např. neprostupné pralesy a hmyz), půda nížin je chudá na živiny. Hospodářsky nejcennější jsou černozemě Laplatské nížiny na jihu. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí Amazonky. V současnosti zde existuje několik nezávislých republik a pár zbývajících kolonií: Francouzská

Guyana,

britské

Falklandy

13

(neboli

Malvíny)

a

přilehlé

ostrovy

(např. Sandwichovy ostrovy a Jižní Georgie, patřící též Velké Británii). Ostrovy v Karibiku se přiřazují k Severní nebo Střední Americe. Na kontinentu Jižní Amerika se rozkládají tyto státy (v závorce jsou uvedena jejich hlavní města)9: •

Argentina (Buenos Aires)

•

Bolívie (Sucre – oficiální, La Paz – hlavní sídlo vlády a největší město)

•

Brazílie (Brasília)

•

Ekvádor (Quito)

•

Francouzská Guyana – francouzský zámořský departement

•

Guyana (Georgetown)

•

Chile (Santiago de Chile)

•

Kolumbie (Bogota)

•

Paraguay (Asunción)

•

Peru (Lima)

•

Surinam (Paramaribo)

•

Uruguay (Montevideo)

•

Venezuela (Caracas)

3.2.2. Hospodářství

Strukturou hospodářství se Jižní Amerika blíží rozvinutým tržním ekonomikám. Její modernizace je však spjata s rostoucím zadlužením, největším v rámci rozvojových zemí (mezi patnácti nejzadluženějšími státy světa převažují latinskoamerické: Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Mexiko, Peru, Uruguay a Venezuela).10 Průmyslová výroba se rozvíjí poměrně rychle, přesto však podíl na světovém průmyslu zůstává zanedbatelný (7 %). Zpracovatelský průmysl tvoří 85 % hodnoty produkce. K dispozici je velké nerostné bohatství. Světově významné jsou zásoby měděných rud (v Chile, Peru a Kolumbii). Jižní Amerika je světově důležitou produkční a dodavatelskou oblastí železné rudy (hlavně Brazílie a Venezuela). Největší ložiska polymetalických rud 9

Samostatné státy zde vznikají od počátku 19. století. Na jejich hospodářství však má již v této době nezanedbatelný vliv zahraniční kapitál, a to hlavně britský, francouzský a německý. Po druhé světové válce dominuje kapitál americký. Vysoký populační růst (po válce neklesající pod 20 %) komplikuje hospodářský rozvoj a vyhrocuje sociální problémy, které jsou dané také velkou chudobou a kulturní zaostalostí některých oblastí. 10 SKOKAN, Ladislav. Hospodářský zeměpis I. 3. vydání. Praha: Fortuna, 2004. S. 56.

14

(obsahujících olovo, zinek, stříbro) se nacházejí v pásmu peruánských a bolívijských And. V cínu dominuje Bolívie, stejně tak v antimonu. V produkci olova a zinku vede Peru, světově významný dodavatel stříbra. Těží se i bauxit, např. v Brazílii, jejíž Brazilská vysočina je významným nalezištěm vzácných kovů a drahokamů. Zásoby kvalitních železných rud jsou vedle Brazílie i ve Venezuele, Chile a Peru. Ložiska síry se vyskytují v Andách. Z paliv dominují zdroje ropy a zemního plynu (např. Venezuela, Kolumbie). Velká ložiska byla objevena v Ekvádoru, perspektivní zdroje má i Brazílie. Naproti tomu jsou zásoby uhlí relativně omezené. V zemědělské výrobě zaostává produkce za růstem populace. Potraviny tvoří pětinu dovozu Jižní Ameriky. Obdělávaná půda zabírá jen 5 % plochy. Těžiště zemědělství představuje rostlinná výroba. Nejdůležitější jsou zrniny (40 %). Vedoucí postavení zaujímá kukuřice, pěstovaná ve výše položených oblastech a v pampě (největší sklizeň má Brazílie a Argentina). V produkci pšenice vede Argentina, která je významným vývozcem. Rozšiřuje se pěstování rýže, zatímco sklizeň brambor je nepatrná. Vedle Střední Ameriky zaujímá Jižní Amerika vedoucí postavení v pěstování a sklizni cukrové třtiny (Brazílie a Kolumbie). Vysoké jsou i výnosy sóji (sklizeň v Brazílii je v porovnání s Čínou dvojnásobná). Hlavními pěstiteli bavlníku jsou Brazílie a Argentina. Na tomto kontinentu se také sklízí nejvíce banánů na světě, hlavním producentem je Brazílie, ale nejvíce vyvážejí Ekvádor (a ze Střední Ameriky Honduras). Jižní Amerika zůstává hlavní produkční a vývozní oblastí kávy (2/3 světového exportu), ale její pozice slábne ve prospěch Afriky. Živočišná výroba celkově převyšuje úroveň rozvojových zemí, ale zdaleka nedosahuje rentability států s rozvinutou tržní ekonomikou. Výjimku tvoří Argentina a Uruguay, kde je živočišná výroba exportním odvětvím, spjatým se zahraničním kapitálem. Největší stáda skotu má Brazílie. V chovu ovcí a produkci vlny dominuje Argentina. V andských státech se tradičně chovají lamy a alpaky. Pokles rybolovu v Peru sice oslabil postavení Jižní Ameriky ve světovém srovnání, přesto zůstávají Peru a Chile významnými dodavateli rybí moučky. Závislost na světových trzích a finančních centrech roste. Vývoz je hlavním zdrojem valutových příjmů k úhradě a splácení úroků z půjček. Styky mezi jihoamerickými zeměmi sice rostou, ale stále představují jen malou část jejich zahraničního obchodu.

15

4. Vztah ČR a Jižní Ameriky

O Jižní Americe se povinně informuje naposledy na střední škole v hodinách zeměpisu. Jedním z hlavních důvodů, proč máme Jižní Ameriku tak málo v podvědomí, je jistě i vzdálenost, která nás od tohoto kontinentu dělí. Lze namítnout, že i Severní Amerika je kontinentem velmi vzdáleným. V tomto případě však hraje bezpochyby významnou roli, že USA jsou světovým politickým hráčem číslo jedna. Stejně tak Asie, oblast poměrně vzdálená, je nyní kvůli hrozbě terorismu pravidelně tématem zahraničních rubrik. Přesto vzdálenost rozhodně nemůže být hlavním viníkem, protože i do vzdálenějších zemí jako Kanada (Severní Amerika) nebo Thajsko (Asie) se dnes už jezdí běžně. Naopak Peru nebo Bolívie zůstávají pro Čecha dalekou exotikou. Přispívá k tomu i velká míra specifik a kontrastů tohoto kontinentu, která láká spíše dobrodruhy než turisty v masovém měřítku. Ti považují tento kontinent často za rizikový. Problém představují i finance, neboť letenka do těchto zemí je poměrně drahá. K tomu se přidává i problém komunikační, velká část Jižní Ameriky mluví španělsky nebo portugalsky, angličtinou se člověk zajisté domluví, ale rozhodně ne v odlehlých oblastech. Vliv má i skutečnost, že se zeměmi Jižní Ameriky není Česká republika tak pevně kulturně, hospodářsky či politicky svázána. Přesto se ČR snaží (alespoň podle oficiálních dokumentů Ministerstva zahraničních věcí ČR) posilovat obchodní a ekonomické zájmy v tomto regionu.11 K nejdůležitějším partnerům ČR v Latinské Americe patří bezesporu Brazílie, přičemž těžiště vzájemných vztahů leží zejména v obchodně-ekonomické spolupráci. V současnosti zaujímá Brazílie v rámci Latinské Ameriky první místo z hlediska vzájemné obchodní výměny. Je tradičním trhem především pro české investiční celky.12 Druhé místo z hlediska vzájemné obchodní výměny náleží Argentině. Českoargentinské vztahy jsou dlouhodobě charakterizovány jako přátelské. Po letech hluboké ekonomické krize v Argentině narůstá od roku 2004 opět pozvolna objem vzájemné obchodní

11

Údaje se vztahují k roku 2004. Údaje za rok 2005 ještě nebyly v době sepsaní této bakalářské práce zpracované (Dostupné na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR „Zpráva o zahraniční politice 2004“, v dokumentu „Bilaterální vztahy České republiky“: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=16429&idj=1&amb=1&ikony=False&trid=1&prsl=False&pocc1. Podobné údaje lze vyčíst i v databázi Země v infobance ČTK. 12 Hlavní vývozní komodity ČR do Brazílie: části a součásti přístrojů, motorových vozidel a jejich motorů, sklo a skleněné výrobky, textilní stroje, energetická zařízení, televizní obrazovky, čerpadla, trubky, keramické výrobky, spřádací stroje, perly, elektronky, sklo. Hlavní dovozní komodity ČR: drůbeží maso, tabák, sójové pochutiny, káva a její deriváty, letadla, surový hliník, čerpadla, obuv, maso, tropické ovoce.

16

výměny. Zvyšuje se český vývoz a objevují se nové možnosti pro uplatnění českých subjektů, zejména v oblasti energetického průmyslu.13 Kolumbijská republika je dalším tradičním partnerem České republiky na tomto kontinentu. Je nejvýznamnějším obchodně-ekonomickým partnerem ČR v rámci zemí Andského společenství. Negativním aspektem hospodářské spolupráce je pro ČR hluboký a rostoucí deficit obchodní bilance vzájemného obchodu.14 Vzájemné česko-chilské vztahy se soustřeďují především do ekonomické a obchodní oblasti. Chile patří také k významným partnerům ČR v Latinské Americe. Plné členství ČR v EU a související přijetí Dohody o politické a hospodářské asociaci Chile s EU posunuly vztahy ČR s Chile na kvalitativně novou úroveň.15 Bilaterální vztahy České republiky a Venezuely se soustřeďují vedle obchodněekonomické spolupráce na vzájemnou podporu kandidatur na multilaterálních fórech.16 Ve vývoji vztahů mezi Českou republikou a Peruánskou republikou byl kladen důraz na rozšiřování spolupráce v ekonomické a obchodní oblasti, jejíž intenzita pozvolna narůstá (již v červnu 2004 schválila vláda ČR projekt rozvojové spolupráce „Rozvoj termálních a minerálních vod v Peru“ v celkové hodnotě 10 mil. Kč, který by měl být realizován v letech 2005 – 2007).17 Vzájemné vztahy mezi ČR a Ekvádorskou republikou jsou trvale dobré, přičemž jejich těžiště leží v obchodně-ekonomické oblasti18. Stejně jsou charakterizovány vztahy

13

Hlavní vývozní komodity ČR do Argentiny: elektromotory, ložiska, uhlík, elektronky, součásti traktorů, klimatizační zařízení, ruční nářadí, pneumatiky, tlakové nádoby, textilní stroje, pletačky, čerpadla, žárovky, chemikálie, válcovaný hutní materiál, sklo, cihly, dlaždice, papír. Hlavní dovozní komodity ČR: součásti traktorů, surový hliník, rybí maso, vlna, citrusové plody, látky, víno, ořechy, ovoce, pochutiny, kůže, maso. 14 Hlavní vývozní komodity ČR do Kolumbie: automobily, zbraně a munice, rozvaděče, sušené deriváty mléka, kosmetika, trubky, profily a úhelníky ze železa a oceli, papír, proudové motory, součásti traktorů, skleněné výrobky, textil, textilní stroje, tlakové nádoby, ložiska. Hlavní dovozní komodity ČR: banány, káva, koncentráty kávy, řezané květiny, bezpečnostní tvrzené sklo, cukrovinky. 15 Hlavní vývozní komodity ČR do Chile: trubky a profily ze železa a oceli, elektrické motory, chemikálie, dřevozpracující stroje, digitální zpracovatelské jednotky, ruční nástroje a nářadí. Hlavní dovozní komodity ČR: víno z čerstvých hroznů, sušené ovoce, rostlinné šťávy a výtažky, přírodní polymery. 16 Hlavní vývozní komodity ČR do Venezuely: cigaretový papír, žáruvzdorné cihly a kameny, úhelníky, tvarovky a profily ze železa a oceli, sklo, kovoobráběcí stroje, frézky, vrtačky, perly, mikroskopy. Hlavní dovozní komodity ČR: optická vlákna, kabely, čočky, proudové motory a pohony, stroje pro zpracování kůží a obuvi, tabák a tabákové výrobky. 17 Hlavní vývozní komodity ČR do Peru: potravinářské stroje, trubky, tužky a tuhy, textilní stroje, dlaždice, železné profily. Hlavní dovozní komodity ČR: rybí produkty, káva, plechy a fólie, chemikálie, barviva, citrusové plody. 18 Hlavní vývozní komodity ČR do Ekvádoru: automobily, různé výrobky ze železa a oceli, součásti motorových vozidel, výrobky ze skla, tlakové nádoby, pneumatiky, tužky, pletací a spřádací stroje, zbraně a munice, chemikálie, kožedělné stroje, papír, bižuterie. Hlavní dovozní komodity ČR: banány, koncentráty.

17

s Uruguayí19, které získávají na intenzitě poté, co Uruguay v roce 2004 překonala vážnou ekonomickou krizi. Dvoustranné vztahy mezi Českou republikou a Bolivijskou republikou jsou bezproblémové,

nicméně

jejich

intenzita

neodpovídá,

podle

českého

ministerstva

zahraničních věcí, existujícímu potenciálu.20 Vztahy Česka k Paraguayi jsou na dobré úrovni a koncentrují se na spolupráci v hospodářské oblasti. Členství Paraguaye v jihoamerickém společném trhu MERCOSUR představuje pro ČR potenciál rozvoje obchodní a ekonomické spolupráce.21

Diplomatické zastoupení ČR v těchto zemích ale dokazuje, že vztahy se zeměmi Jižní Ameriky nejsou na stejné úrovni. Česká republika nemá své velvyslanectví v Paraguayi, tato země spadá pod velvyslanectví v Buenos Aires, tj. pod Brazílii. Velvyslanectví pro Guyanu a Surinam se nachází ve Venezuele. V Bolívii a Ekvádoru je k dispozici jen konzulát, nikoli velvyslanectví. Stejně tak velvyslanectví některých zemí Jižní Ameriky nejsou dostupná v ČR, ale jen v nejbližších okolních státech. Bolívie své velvyslanectví umístila do Vídně, Ekvádor má velvyslanectví ve Varšavě, Guayana v Londýně, Kolumbie opět ve Vídni, stejně tak Paraguay, která má ale na rozdíl od ostatních jmenovaných zemí v ČR alespoň konzulát. Surinam nemá diplomatické zastoupení akreditované pro ČR, nejbližší udávané velvyslanectví se nachází v Nizozemí.

19

Hlavní vývozní komodity ČR do Uruguaye: pneumatiky, alkaloidy, tkaniny ze střižových vláken, kuličková ložiska. Hlavní dovozní komodity ČR: výrobky zpracovatelského masného průmyslu, čerstvé a sušené citrusové plody, vlna, hovězí maso, víno. 20 Hlavní vývozní komodity ČR do Bolívie: letecká technika, tuhy a pastelky, dlaždice, koželužské stroje, bižuterie. Hlavní dovozní komodita ČR: ořechy. 21 Hlavní vývozní komodita ČR do Paraguaye: zbraně, urychlovače vulkanizace a plastifikátory, papír, břitvy a čepelky, pera a tužky. Hlavní dovozní komodity do ČR: semena a olejnaté plody, melasy, koncentráty kávy a čaje, žíně, vyčiněné kůže.

18

5. Jižní Amerika ve zpravodajství ČTK

5.1. Rozdělení a počet zpráv ze Střední a Jižní Ameriky

ČTK vydává v rámci svého servisu informace z jednotlivých regionů světa. Jedním z nich je společný region: Latinská Amerika, karibská oblast a Antarktida.22 Od ledna do června 2005 se jednalo celkem o 436 zpráv (nejsou-li zahrnuty zprávy ze sportu a ekonomiky).

Bilance zpráv ze Střední a Jižní Amerika ve zpravodajství ČTK je následující: STŘEDNÍ AMERIKA23

JIŽNÍ AMERIKA

LEDEN

23

54

77

ÚNOR

22

59

81

BŘEZEN

29

39

68

DUBEN

27

45

72

KVĚTEN

33

44

77

ČERVEN

25

36

61

CELKEM

_______

________

_______

159

277

436

Průměrně tak vychází asi 46 zpráv o Jižní Americe za měsíc (denně se jedná v průměru přibližně o 1,5 zprávy).

22

Mezi další regiony patří: Evropa, EU, NATO; země bývalého SSSR mimo kandidátských zemí EU; Blízký východ; Afrika; Asie, Austrálie; USA, Kanada a OSN. 23 Ve zpravodajství ze Střední Ameriky jsou nejvíce zastoupeny Kuba (53) a Mexiko (52). Na ostatní země zbývá za celých šest měsíců jen 50 zpráv: Portoriko (10), Haiti (7), Honduras (6), Guatemala (6), Kostarika (4), Salvador (3), Panama (3), Belize (3), Nikaragua (3), Jamajka (2), Dominikánská republika (1), Trinidad (1) a Aruba (1). V celkovém počtu 159 zpráv jsou zahrnuty i zprávy z Antarktidy (4). Na základě těchto údajů je možné říci, že ČTK alespoň jedenkrát v průběhu oněch šesti měsíců informovala o dění ve Střední Americe z každého státu minimálně jednou zprávou (nepočítáme-li malé ostrovní státy).

19

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN

ZEMĚ

CELKEM

ARGENTINA

4

3

5

5

3

6

26

BOLÍVIE

1

2

5

0

0

5

13

BRAZÍLIE

10

14

7

5

12

6

54

EKVÁDOR

3

1

0

13

0

2

19

FR. GUYANA

0

0

0

0

0

0

0

GUYANA

1

0

0

0

0

0

1

CHILE

11

11

8

2

7

7

46

KOLUMBIE

8

15

5

10

11

2

51

PARAGUAY

0

1

0

1

0

0

2

PERU

13

5

2

4

7

6

37

SURINAM

0

0

0

0

0

0

0

URUGUAY

0

1

1

0

0

1

3

VENEZUELA

3

6

6

4

4

1

24

LAT. AMERIKA

0

0

0

1

0

0

0

____

____

____

____

____

____

_____

54

59

39

45

44

36

277

Z tabulky vyplývá, že nejvíce pozornosti se dostalo Brazílii (54), Kolumbii (51) a Chile (46). Stále dobře zastoupeny zůstávají státy Peru (37), Argentina (26), Venezuela (24), Ekvádor (19) a Bolívie (13). Podprůměrně jsou zastoupeny Uruguay (3), Paraguay (2) a Guyana (1). Jedna ze zpráv se nevztahuje specificky k žádnému státu, ale k celé Latinské Americe. Bez zmínky zůstávají Surinam (bývalá nizozemská kolonie) a Francouzská Guyana (která je stále francouzským přímořským departementem, proto se zdá být pravděpodobné, že zprávy o této zemi budou řazeny spíše k Francii než k Jižní Americe).

5.2. Priority

V agenturním zpravodajství jsou vydávané zprávy řazeny chronologicky, proto zde neexistuje vztah mezi významem sdělení a jeho pořadím. Z tohoto důvodu se agenturní zprávy rozlišují podle významu události, o které informují, tj. každá zpráva je klasifikována tzv. prioritou.

20

Nejdůležitější zpráva má prioritu 1 a je v praxi ČTK označována termínem BLESK (v praxi zahraničních agentur se užívají pojmy BULLETTIN, FLASH, BLITZ a jiné). Taková zpráva ve sledovaném období v ČTK vydána nebyla, nebyla vydána ani žádná zpráva s prioritou 2, kterou ČTK nazývá FLEŠ (zahraniční agentury např. URGENT). Následují zprávy s prioritou 3 a 4 (označované termínem klasická zpráva). Jedná se o zprávu, která je pokračováním (druhým či třetím, navazuje-li na fleš nebo blesk) nebo první zprávou o dané události, kterou zachycuje zpravidla ve vývoji, nebo bezprostředně po jejím skončení (tento případ je častější)24. Nejméně důležité zprávy jsou hodnoceny prioritou 5.

Prioritu 3 získalo 29 zpráv, prioritu 4 celkem 246 zpráv. Jen 2 zprávy byly označeny prioritou 5. Priorita 3

Priorita 4

Priorita 5

CELKEM

LEDEN

9

45

0

54

ÚNOR

4

54

1

59

BŘEZEN

8

31

0

39

DUBEN

4

41

0

45

KVĚTEN

0

43

1

44

ČERVEN

4

32

0

36

_____

_____

_____

_____

29

246

2

277

Nejvíce zpráv získalo prioritu 4, jedná se o téměř 89 % všech zpráv (rekordní množství jich vyšlo v únoru, celkem 54). Přibližně 10,5 % všech zpráv získalo prioritu 3. Leden a březen se z tohoto hlediska staly měsíci s největší naléhavostí. Prioritu 3 získalo v lednu devět a v březnu osm zpráv (v březnu se o to z poloviny zasloužil především požár národního parku v Chile způsobený českým turistou). Necelým procentem jsou zastoupeny zprávy s prioritou 5. Z toho vyplývá, že ČTK považuje téměř 90 % všech zpráv, které o Jižní Americe ve sledovaném období vydala, za málo důležité, neboť jim přisoudila prioritu 4 a 5.

24

OSVALDOVÁ a kol. Zpravodajství v médiích. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2001. S. 40.

21

Priorita 3

Priorita 4

Priorita 5

CELKEM

ARGENTINA

1

25

0

26

BOLÍVIE

4

9

0

13

BRAZÍLIE

1

52

1

54

EKVÁDOR

4

15

0

19

GUYANA

0

1

0

1

CHILE

11

35

0

46

KOLUMBIE

1

50

0

51

PARAGUAY

0

2

0

2

PERU

5

31

1

37

URUGUAY

0

3

0

3

VENEZUELA

2

22

0

24

LAT. AMERIKA

0

1

0

1

____

____

____

____

29

246

2

277

Nadstandardní postavení v počtu zpráv s prioritou 3 zaujímá Chile (11). Důvodem je bezpochyby skutečnost, že na konci února dochází k již zmiňovanému požáru chilského parku, který způsobil český turista. A tak se z události, za normálních okolností pro redaktory bezvýznamné (požár), stává zpráva důležitá, neboť se týká přímo České republiky. Dalším významným faktorem je i kontinuita.25 Pokud se zpráva jednou do novin dostane, je velká pravděpodobnost, že se o ní, v případě jejího dalšího vývoje, bude informovat i nadále, neboť se již vzbudil zájem a očekávání publika. Média sama mají tendenci zdůrazňovat význam zpráv, kterým se již jednou rozhodla věnovat pozornost.

25

Kontinuita a blízkost patří k tzv. zpravodajským hodnotám. Termín zpravodajská hodnota (news values) se poprvé objevil v roce 1922 v práci Waltera Lippmanna Public Opinion. Lippmann považoval za zpravodajské hodnoty například jednoznačnost události, její překvapivost, negativitu (a konflikt) a prostorovou blízkost. Vedle již zmíněných sem patří například jednoduchost, kulturní pochopitelnost, průběžnost a možnost dalšího vývoje, dále vztah k elitním národům či státům a k celebritám. Systematický rozbor a podrobnější rozřazení zpravodajských hodnot přinesli roku 1965 norští vědci Johan Galtung a Marie Rugeová, kteří sledovali strukturu zahraničního zpravodajství v norských médiích. Obecně se dá říci, že zpravodajské hodnoty jsou vlastně faktory, díky nimž může určitá událost překročit práh pozornosti médií a stát se předmětem zpravodajství. O překročení prahu pozornosti může rozhodovat jak intenzita jedné hodnoty (např. míra negativity), tak kombinace více hodnot (negativa ve spojení s blízkostí, překvapením, se zapojením elitních osob atd.) (BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vydání. Brno: Barrister & Principál, 2001. S. 240-247.).

22

S prioritou 4 dominují Brazílie (52) a Kolumbie (50), u nichž lze opět očekávat, že budou v denících spíše zastoupeny, protože čím větší množství zpráv, tím větší šance, že si jich některý redaktor všimne.

5.3. Tematické kategorie

Vedle priorit je zajímavým ukazatelem i zařazení zpráv do jednotlivých tematických kategorií, které umožňují jejich vyhledávání podle tematického zaměření. V mém případě se vyskytly zprávy, které byly zařazeny do následujících tematických kategorií:

BOS – bohemika EKL – životní prostředí ENE – energetika DPR – doprava a automobily KAT – katastrofy KUL – kultura, společnost MIX – mix zajímavostí MET – počasí MNT – monitor tisku NAB – náboženství, víra, vyznání, kulty POL – politika SOP – sociální problémy SPL – společnost, životní styl, zajímavosti SUR – suroviny, těžba a zpracování nerostů VAT – věda a technika ZAK – policie, zákony ZBR – zbraně ZDR – zdravotnictví, farmacie ZEM – zemědělství

Ve velkém množství případů jsou tyto kategorie kombinovány a tím i zpřesněno, do jakých oblastí zpráva zasahuje.

23

Z těchto kategorií se samostatně nevyskytly: BOS – tato zkratka totiž znamená, že se jedná o zprávu ze zahraničí, vztahující se k České republice, avšak nevymezuje ji dále tematicky, proto musí být ještě upřesněna kombinací s dalšími tematickými kategoriemi. NAB – do této oblasti byly zařazeny dvě zprávy, které byly ještě zpřesněny (v prvním případě KUL a SPL, ve druhém zkratkou MNT). MNT – tato zkratka znamená monitor tisku a značí, že se jedná o zprávu, která je doslovným překladem plného textu cizojazyčného příspěvku nebo jeho podstatné části, opět nezařazuje zprávu tematicky, proto by měla být dále specifikována. Takových zpráv ČTK vydala ve sledovaném období minimum. Celkem jich bylo 16 z 277 (v únoru se jednalo o tři zprávy: dvě od agentury AP a jednu od agentury EFE; v březnu se objevily také tři zprávy: od agentur EFE, AFP a Reuters; v dubnu to byly jen dvě zprávy: od agentur AP a DPA; v květnu byl převzat největší počet zpráv, celkem pět: od BBC News, BBC, EFE a dvě od Reuters; v červnu už to byly jen tři zprávy: dvě od agentury Reuters a jedna z deníku El Mundo).

Stejně tak se samostatně nevyskytly ani zprávy s kategoriemi SUR, ENE a ZEM, které se pokaždé objevily jen jednou a náležejí k ekonomickým26: SUR – v kombinaci s POL ENE – v kombinaci s POL ZEM – v kombinaci se ZAK Zvláštního postavení nabývá kategorie DPR, která také náleží k ekonomickým a celkem se vyskytla šestnáctkrát, avšak jako jediná z nich nejen v kombinaci s ostatními tematickými kategoriemi, ale i samostatně (v tomto případě se jednalo většinou o dopravní nehody, jak tomu bylo např. u zprávy ze 7.1.: Kolize tří autobusů v Bolívii stála život 25 lidí27). Naopak jen samostatně se objevuje kategorie MIX.28

Zajímavé je, že ČTK ve sledovaném období nevydala zprávy ke všem všeobecným tematickým kategoriím. Ani jednou se nevyskytly: FOR (parlament, státní správa),

26

Ekonomickým kategoriím jsem se ve své práci nevěnovala. Zajímaly mě jen tehdy, jestliže se vyskytly v rámci tematických kategorií všeobecných. 27 Názvy zpráv jsou v textu pro přehlednost uvedeny kurzívou. 28 I touto kategorií jsem se zabývala pouze tehdy, jestliže se vyskytla v rámci tematických kategorií všeobecných.

24

ODB (odbory, pracovněprávní problematika), SKO (školství) a EU (Evropská unie)29.

Ve zpravodajství ČTK jsou jednotlivé oblasti zastoupeny následovně (u kombinovaných kategorií jsem započítávala každou oblast zvlášť, což vede k tomu, že výsledný počet nelze ztotožňovat s počtem zpráv). Řazeno sestupně:

KATEORIE

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

POČET

POL

25

17

16

21

12

6

97

ZAK

21

8

13

10

12

9

73

KAT

16

18

7

3

13

7

64

MET

16

18

7

3

12

8

64

MIX

4

3

4

4

3

3

21

SPL

6

9

2

1

0

0

18

DPR

3

4

1

2

3

3

16

MNT

0

3

3

2

5

3

16

EKL

0

9

0

0

3

2

14

ZDR

1

5

3

1

2

3

15

BOS

0

5

4

0

2

0

11

KUL

0

4

1

2

0

3

10

SOP

1

0

0

2

3

1

7

VAT

1

3

1

0

0

1

6

ZBR

0

0

0

0

2

2

4

NAB

0

0

1

2

0

0

3

ENE

0

0

1

0

0

0

1

SUR

0

0

1

0

0

0

1

ZEM

0

0

1

0

0

0

1

_____

_____

_____

_____

_____

_____

94

106

66

53

72

51

_____ 442

Bezkonkurenčně největší počet zpráv byl zařazen do kategorií: politika (97), policie a zákony (73), katastrofy (64) a počasí (64). Poslední dvě uvedené kategorie se velmi často

29

U této kategorie je to však vzhledem k regionu, jenž je předmětem mého zájmu, spíše pochopitelné.

25

vyskytují současně, neboť o počasí je informováno nejčastěji v souvislosti s přírodními katastrofami nebo dopravními neštěstími. Následují kategorie: mix zajímavostí (21) (jejíž odstup od posledně jmenované je již dvoutřetinový), společnost, životní styl a zajímavosti (18), doprava a automobily (16) a monitor tisku (16), zdravotnictví a farmacie (15) a bohemika (11) s kulturou (10). Ostatní kategorie (sociální problémy; věda a technika; zbraně; náboženství, víra, vyznání, kulty; energetika; suroviny, těžba a zpracování nerostů; zemědělství) nedosáhly ani čísla deset.

26

6. Události z Jižní Ameriky v denících Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Právo Ve všech uvedených denících jsem sledovala rubriky Zahraničí30, Domov31, Kultura, popř. stránku Zajímavosti, pokud se taková v deníku vyskytuje (nezohledňovala jsem tematické přílohy). Zabývala jsem se pouze zpravodajstvím, které se primárně týká Jižní Ameriky, tj. zprávami, které se také v Jižní Americe udály.32

Zvláštní pozornost jsem věnovala události týkající se požáru chilského parku, který způsobil český turista. Připadala mi nejen velmi zajímavá a specifická (týká se České republiky, a přesto se odehrála v Jižní Americe, tj. jedná se o tzv. bohemikum), ale

30

Používám označení „Zahraničí“ pro zprávy týkající se zahraničí, „Domov“ pro rubriku přinášející zprávy z České republiky, „Kultura“ pro zprávy z kultury a „Zajímavosti“ pro stránku obsahující zajímavosti ze světa nebo zprávy, jejichž charakter je spíše zábavný, a to i v případě, že deníky zavedly jiná označení. 31 Rubrikou „Domov“ jsem se zabývala kvůli zprávám o požáru národního parku v Chile, který způsobil český turista. Případ podrobně analyzuji v kapitole 7. Při této příležitosti jsem v této rubrice narazila ještě na jednu zprávu, která se sice netýká „požáru v Chile“, avšak odehrála se v Chile a má přímý vztah k České republice: Urban v Chile o prodeji L159 (Právo 18.6., str. 4). Tato zpráv je však zprávou ekonomickou, do této rubriky ji zařadila nejen ČTK, ale i ostatní dva deníky (jediné Právo ji uveřejnilo v Domově), proto jsem ji ze své analýzy vyjmula. 32 Z tohoto důvodu jsem vyřadila zprávy, které se sice k Jižní Americe váží, ale nepocházejí z Jižní Ameriky: Mladá fronta Dnes: 6.4. (C10 – Kultura) – Paulo Coelho a ztráta soudnosti – článek je recenzí knihy významného brazilského spisovatele, týká se tedy Jižní Ameriky, ale nesplňuje podmínku, že se zpráva udála v Jižní Americe (bez domicilu) 8.4. (A4 – Domov) – Nejkrásnější na světě – komentované foto o příletu Miss World (Peruánka Maria Julia Mantilla García) do ČR (bez domicilu) 30.4. (B2 – Kultura) – Coelho přiletěl pokřtít knihu – návštěva brazilského autora v Praze (domicil Praha) 6.5. (C8 – Kultura) – Vynikající fotograf Sebastian Salgado putuje po českých drahách – o výstavě brazilského fotodokumentaristy v ČR (bez domicilu) 13.5. (C8 – Kultura) – Coelhovu novou knihu zakázali v Íránu – o zákazu knihy brazilského autora Coelha v Íránu (domicil Teherán) Lidové noviny: 17.3. (str. 7 – Zahraničí) – Pinochet – vážený klient bank v USA – v této zprávě jde o dary, které dostávali američtí bankéři od chilského diktátora (domicil Praha/Washington) 20.4. (str. 10 – Zahraničí) – Argentinský důstojník dostal v Madridu 640 let – odsouzení argentinského důstojníka ve Španělsku za činy proti lidskosti (domicil Madrid) 28.6. (str. 6 – Zahraničí) – Falklandy: Britům pomáhal Pinochet - britská armáda údajně využívala během války s Argentinou informací chilské rozvědky (domicil – Londýn/Praha) Právo: 5.4. (str. 14 – Kultura) – Román, v němž je víc otázek než příběhu – o knize Paula Coelha „Záhir“ 8.4. (str. 1, titulní strana) – Do Prahy přiletěla Miss Word – komentované foto o příletu Miss Word (Peruánka Maria Julia Mantilla García) do Prahy 9.4. (str. 5 – Domov) – Miss Word obdivovala Prahu – opět jen komentované foto 14.4. (str. 9 – Zahraničí) – Pelé si zahrál s kancléřem – komentované foto s nejslavnějším brazilským fotbalistou 27.4. (str. 17 – Kultura) – Paulo Coelho navštíví Česko – o návštěvě brazilského spisovatele (bez domicilu) 13.5. (str. 14 – Kultura) – Knihu Paula Coelho v Íránu zakázali (bez domicilu) 11.6. (str. 20 – Zahraničí) – Britští zbrojaři podpláceli Pinocheta za vojenské dodávky – titulek vypovídá o námětu zprávy již sám za sebe (bez domicilu)

27

vzhledem ke svému rozsahu se dostala na stránky deníků vícekrát33, což umožnilo sledovat ji ve vývoji. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla vyjmout tuto událost z celkové analýzy zmiňovaných deníků a věnovat jí samostatnou kapitolu 7.

33

Opakovaně se na stránkách deníků objevila ještě tato témata: v Mladé frontě Dnes se informovalo o kauze Pinochet (Chile, dvě zprávy), stejně tak v Lidových novinách (Pinochet/ Chile, čtyři zprávy). Lidové noviny se ještě zajímaly o odvolaného ekvádorského prezidenta (Ekvádor, dvě zprávy). Ani v Právu nechyběla kauza Pinochet (Chile, tři zprávy), navíc byly vydány zprávy o požáru diskotéky (Argentina, dvě zprávy) a o dopadení kápa Schäfera (Argentina, tři zprávy).

28

6.1. Mladá fronta Dnes

Den/měsíc

Rubrika/strana

Krátká34

Zdroj/autor

Mapka/foto

3.1.

Zahraničí/ 9

ANO

ČTK

-/-

4.1.

Zahraničí/ 10

NE

ČTK, Reuters

-/+

4.1.

Zahraničí/10

NE

Michal Mocek

+/-

5.1.

Zahraničí/ 1+9

NE

zah

-/+

29.1.

Zahraničí/ 11

NE

Reuters/ zah

-/+

7.2.

Zahraničí/ 9

kom. foto35

foto AP

-/+

17.3.

Kultura/ 7

NE

ČTK

-/-

23.3.

Zahraničí/ 11

ANO

Reuters

-/+

24.5.

Zahraničí/ 9

NE

ČTK

-/-

8.6.

Zahraničí/ 11

NE

ČTK

-/-

8.6.

Zahraničí/ 11

kom. foto

Foto: Reuters

-/+

CELKEM: 11 zpráv36

34

Jako krátkou zprávu označuji zprávu, která není delší než jeden odstavec nebo nemá více než 30 řádků (rozdělení pouze na odstavce by mohlo být zavádějící). Často se jedná o typ zprávy tzv. „krátce ze světa“, ale protože deníky nepoužívají jednotné označení, budu takovou zprávu označovat pouze přídavným jménem „krátká“. 35 Zkratka „kom. foto“ znamená komentované foto a vztahuje se na fotografii, ke které je připojen jen krátký text bez titulku. Titulkem je několik tučně vytištěných prvních slov. U tohoto druhu zpráv často není označen zdroj. Nejčastěji je uveden jen původ fotografie, proto je ve sloupečku zdroj/ autor připojeno k agentuře AP ještě slovo „foto“, aby bylo zřejmé, že se zdroj vztahuje k fotografii, nikoli k textu (ten v tomto případě nebyl zdrojován). 36 Názvy zpráv: LEDEN: celkem 5 zpráv 3.1. (str. 9): K tragédii v Buenos Aires přispěly zamčené východy (Argentina) 4.1. (str. 10): Drama rukojmích v Peru vyústilo v zásah armády (Peru) 4.1. (str. 10): I Amerika teď našla svůj „starověk“ (Peru) 5.1. (str. 1+5): Pinochet bude souzen, i když mu je už 89 let (pokračování na straně 5 je označeno titulkem: Chile: stíhání Pinocheta může pokračovat ) (Chile) 29.1. (str. 11): Zprávu o obezitě doprovázel snímek Češek (Brazílie) ÚNOR: jediná zpráva, která byla komentářem k fotografii 7.2. (str. 9): Karnevalové veselí (Brazílie) BŘEZEN: celkem 2 zprávy 17.3. (str. 7): Církev nemá na Šifru mistra Leonarda jednotný názor (Brazílie) 23.3. (str. 11): V Uruguayi začal svátek gaučů (Uruguay) DUBEN: žádná zpráva (jen zpráva o požáru v chilském parku, viz kapitola 7.3., str. 45) KVĚTEN: opět jediná zpráva 24.5. (str. 9): Cvičení vojáků v Andách skončilo tragicky (Chile) ČERVEN: 2 zprávy, z nichž druhá v pořadí je pouze kom. fotem 8.6. (str. 11): Pinochetovi hrozí soud, za vraždy však prý už ne (Chile) 8.6. (str. 11): Inspirace? ABU GHRAJB – kom. foto k obrazu známého kolumbijského malíře (Kolumbie)

29

6.2. Lidové noviny

Den/měsíc

Rubrika/strana

Krátká

Zdroj/autor

Mapka/foto

3.1.

Zahraničí/ 8

NE

ČTK

-/+

3.1.

Zahraničí/ 8

ANO

ČTK

-/-

3.1.

Zahraničí/ 8

ANO

ČTK

-/-

5.1.

Zahraničí/ 8

NE

ČTK

-/+

6.1.

Zahraničí/ 8

ANO

AFP, ČTK

-/-

22.1.

Zajímavosti/ 12

kom. foto

foto ČTK

-/+

29.1.

Zahraničí/ 8

NE

ef

-/-

5.2.

Zajímavosti/ 12

NE

AFP, ČTK

-/+

11.2.

Zajímavosti/ 14

NE

tpa

-/-

12.2.

Zahraničí/ 9

ANO

ČTK

-/-

15.2.

Zahraničí/ 7

ANO

ČTK

-/-

19.2.

Zajímavosti/ 12

NE

Reuters, AFP/ tpa

+/+

1.3.

Zajímavosti/ 14

NE

ČTK

-/-

11.3.

Zahraničí/ 7

ANO

ČTK

-/-

21.3.

Zajímavosti/ 16

ANO

tpa

-/+

15.4.

Zajímavosti/ 14

NE

Reuters, ČTK

-/+

22.4.

Zahraničí/ 7

ANO

ČTK

-/+

25.4.

Zahraničí/ 8

ANO

ČTK

-/-

26.4.

Zajímavosti/ 14

NE

AFP/ tpa

-/+

28.4.

Kultura/ 19

ANO

ČTK

-/-

8.6.

Zahraničí/ 7

NE

Eduard Freisler

+/+

8.6.

Zahraničí/ 8

ANO

AFP

-/-

17.6.

Zahraničí/ 8

ANO

ČTK

-/-

18.6.

Zajímavosti/ 12

NE

kat

-/+

22.6.

Zahraničí/ 6

ANO

Reuters

-/-

23.6.

Zahraničí/ 7

ANO

AFP

-/-

CELKEM: 26 zpráv37 37

Názvy zpráv: LEDEN: celkem 7 zpráv 3.1. (str. 8): Argentinci pohřbívají oběti požáru v klubu, jeho majitel byl zatčen (Argentina) : Policie zadržela známého drogového bose (Brazílie) 3.1. (str. 9): Rebelové zabili čtyři policisty (Peru)

30

6.3. Právo

Den/měsíc

Rubrika/strana

Krátká

Zdroj/autor

Mapka/foto

3.1.

Zahraničí/ 10

NE

DPA/ pur, vpl

-/+

5.1.

Zahraničí/ 13

NE

DPA/ vpl

-/+

5.1.

Zahraničí/ 13

NE

DPA

-/-

14.1.

Zahraničí/ 8

ANO

ČTK, DPA

-/-

29.1.

Zahraničí/ 10

ANO

ČTK/ zr

-/-

7.2.

Zahraničí/ 7

kom. foto

foto Reuters

-/+

3.3.

Zahraničí/ 8

ANO

BBC/ aa

-/-

7.3.

Zahraničí/ 9

ANO

DPA

-/-

12.3.

Zahraničí/ 8

NE

DPA/ kov, aa

+/+

14.3.

Zahraničí/ 10

ANO

ČTK/ aa

-/-

23.3.

Zahraničí/ 9

NE

ČTK/ zr

-/-

4.4.

Zahraničí/ 9

NE

Jan Kovařík

-/-

20.4.

Zahraničí/ 9

NE

DPA/ kov

-/-

20.4.

Zahraničí/ 11

ANO

aa

-/+

5.1. (str. 9): Stíhání Pinocheta může pokračovat (Chile) 6.1. (str. 8): Bývalý diktátor Pinochet je v domácím vězení (Chile) 22.1. (str. 12): Brazilský novorozenec váží 8 kilogramů (Brazílie) 29.1. (str. 8): Obézní Brazilky na pláži byly ve skutečnosti české turistky (Brazílie) ÚNOR: celkem 5 zpráv 5.2. (str. 12): Rio de Janeiro ovládl karneval (Brazílie) 11.2. (str. 14): Zoolog draží šanci nazvat neznámou opici (Bolívie) 12.2. (str. 9): Při záplavách ve Venezuele zahynulo nejméně 14 lidí (Venezuela) 15.2. (str. 7): Při masakrech zahynulo až 66 lidí (Kolumbie) 19.2. (str. 12): Smrt misionářky pomohla ochránit prales (Brazílie) BŘEZEN: celkem 3 zprávy 1.3. (str. 14): V Peru objevili další pozemní obrazce (Peru) 11.3. (str. 7): Důstojník wehrmachtu Schäfer byl dopaden (Argentina) 21.3. (str. 16): Katolíci vzali pod ochranná křídla papoušky (Kolumbie) DUBEN: celkem 5 zpráv 15.4. (str. 14): Peru chce zachránit Machu Picchu (Peru) 22.4. (str. 7): Odvolaný prezident žádá Brazílii o azyl (Ekvádor) 25.4. (str. 8): Svržený prezident odletěl do Brazílie (Ekvádor) 26.4. (str. 14): Don Quijote dobyl Venezuelu (Venezuela) 28.4. (str. 19): Zemřel spisovatel Augusto Roa Bastos (Paraguay) KVĚTEN: žádná zpráva (jen zprávy o požáru v chilském parku, viz kapitola 7.2., str. 43) ČERVEN: celkem 6 zpráv 8.6. (str. 7): Bolívijci chtějí znárodnit ropu (Bolívie) 8.6. (str. 8): Pinochet bude souzen i za podvody (Chile) 17.6. (str. 8): Otřesy poničily tisíce domů a zabily 11 lidí (Chile) 18.6. (str. 12): Michelangelova šifra objevena (Brazílie) 22.6. (str. 6): Pinochet měl cévní mozkovou příhodu (Chile) 23.6. (str. 7): V Cuzku se může pěstovat koka (Peru)

31

25.4.

Zahraničí/ 8

ANO

neuvedeno

-/-

16.5.

Zahraničí/ 8

ANO

ČTK

-/-

19.5.

Zahraničí/ 10

kom. foto

aa, foto Reuters

-/+

23.5

Zahraničí/ 1+7

NE

DPA/ kov

-/-

24.5.

Zahraničí/ 10

ANO

aa

-/-

9.6.

Zahraničí/ 14

NE

ČTK

-/-

11.6.

Zahraničí/ 11

ANO

ČTK

-/-

15.6.

Zahraničí/ 16

NE

ČTK, DPA

+/-

CELKEM: 22 zpráv38

38

Názvy zpráv: LEDEN: 5 zpráv 3.1. (str. 10): Oheň diskotéky zahubil na 200 mladých lidí (Argentina) 5.1. (str. 13): Buenos Aires: diskotéku zapálil 10letý (Argentina) 5.1. (str. 13): Pinochetovi opět hrozí soud (Chile) 14.1 (str. 8): Milionář Pinochet prý nemůže zaplatit kauci (Chile) 29.1. (str. 10): NYT ilustroval Češkami obezitu v Brazílii (Brazílie) ÚNOR: jediná zpráva 7.2. (str. 7): Samba vládne – jen kom. foto (Brazílie) BŘEZEN: celkem 5 zpráv 3.3 (str. 8): Uruguay obnovila styky s Kubou (Uruguay) 7.3. (str. 9): Zemřela Gladys Marinová (Chile) 12.3. (str. 8): Kápo tábora Polonia Dignidad dopaden v Argentině (Argentina) 14.3. (str. 10): Argentina vydala Schäfera do Chile (Argentina) 23.3. (str. 9): Dva muži chtěli vyvážet ženy z Brazílie do ČR kvůli prostituci (Brazílie) DUBEN: celkem 4 zprávy 4.4. (str. 9): Kápa Schäfera prozradil mercedes (Argentina) 20.4. (str. 9): Latinská Amerika je zklamaná, další ohlasy jsou spíše pozitivní (Latinská Amerika) 20.4. (str. 11): Chávez doporučil číst Dona Quijota (Venezuela) 25.4. (str. 8): Ekvádor: odvolaný prezident odletěl do Brazílie (Ekvádor) KVĚTEN: celkem 4 zprávy 16.5. (str. 8): Tisíce bezzemků táhnou na Brasílii (Brazílie) 19.5. (str. 10): Bezzemci obsadili Brasilii – jen kom. foto (Brazílie) 23.5. (str. 1+7): Chile: 45 vojáků umrzlo v Andách (Chile) 24.5. (str. 10): Chávez hrozí USA přerušením styků (Venezuela) ČERVEN: celkem 3 zprávy 9.6. (str. 14): Pinochet zbaven imunity v kauze daňových podvodů (Chile) 11.6. (str. 19): Rodriguez nový prezident Bolívie (Bolívie) 15.6. (str. 16): Zemětřesení na severu Chile si vyžádalo nejméně osm životů (Chile)

32

6.4. Souhrn Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo a ČTK MFD39

LN40

Právo

CELKEM

ARGENTINA

1

2

5

8

BOLÍVIE

0

2

1

3

BRAZÍLIE

3

6

5

14

EKVÁDOR

0

2

1

3

CHILE

3

5

6

14

KOLUMBIE

1

2

0

3

PARAGUAY

0

1

0

1

PERU

2

4

0

6

URUGUAY

1

0

1

2

VENEZUELA

0

2

2

4

LAT.AMERIKA

0

0

1

1

CELKEM

____

____

____

____

11

26

22

59

ČTK informovala nejvíce z Brazílie (54) a Kolumbie (51). Všechny sledované deníky přinesly shodně nejvíce zpráv (14) z Brazílie (MFD – 3, LN – 6, Právo – 5) a z Chile41 (MFD – 3, LN – 5, Právo – 6). Zatímco Kolumbie byla zastoupena podprůměrně (MFD – 1, LN – 2, Právo – 0).42 Nepotvrdilo se tedy zcela mé očekávání, že čím více zpráv se o dané zemi v ČTK objeví, tím spíše se do deníků nějaká z nich dostane. Nejvíce zpráv vyšlo v ČTK v lednu (54) a v únoru (50)43. Ve všech denících vedl leden44 (MFD – 5, LN – 7, Právo – 5), na druhém místě se umístil v MFD březen a červen 39

Mladá fronta Dnes dále jen MFD Lidové noviny dále jen LN 41 Vyjmuty byly zprávy týkající se požáru národního parku v Chile 42 Podprůměrné zastoupení Kolumbie ve srovnání s ČTK je velmi zajímavé. Většina zpráv vyšlých v ČTK o Kolumbii se týkala kriminality, drog a násilí, tedy oblastí, které běžně budí velkou pozornost. Deníky je však v případě Kolumbie nereflektovaly (kromě jediného případu v LN z 15.2.: Při masakrech zahynulo 66 lidí). 43 Jedná se o počet zpráv uveřejněných ČTK v rubrice zahraničí bez požáru v Chile (celkem o 14 zpráv): leden (54), únor (50), březen (35), duben (45), květen (43), červen (36). Viz tabulka o celkovém počtu zpráv vydaných ČTK z Jižní Ameriky (kapitola 5.1., str. 20) a tabulka ČTK k počtu zpráv o požáru Chile (kapitola 7.1., str. 40). 44 Všechny tři deníky uveřejnily tři ze čtyř společných témat právě v lednu. Jednalo se o kauzu Pinochet (Chile), která má mezinárodní dosah; požár diskotéky v Buenos Aires (Argentina), při němž zahynulo přes 180 lidí; zprávu o obézních Brazilkách, které byly ve skutečnosti českými turistkami (Brazílie), tj. o zprávu se vztahem k ČR. Těmto tématům se podrobně věnovala i ČTK, která však v lednu přinesla nejvíce zpráv z Peru (celkem 13). Většina z nich (celkem 10 ze 13) pojednávala o zásahu policie proti povstalcům. O této události však informovaly jen MFD a LN, a to jedinou zprávou. 40

33

(po dvou zprávách), v LN červen (šest zpráv), Právo březen (shodně pět zpráv s lednem)45. Množství zpráv vydaných ČTK tak mělo sice vliv na to, zda se zpráva v deníku objevila, ale pouze v prvním případě. V lednu vydala ČTK také nejvíce zpráv s prioritou 3 (celkem 9). Dá se proto předpokládat, že právě tyto zprávy se ve sledovaných denících objeví. Jednalo se o tři zprávy z Chile (dvě týkající se Pinocheta a jedna týkající se sebevraždy důstojníka obviněného ze zločinů za diktatury), dvě z Peru (konflikt policie proti rebelům) a po jedné z Ekvádoru (zemětřesení), Venezuely (přerušení obchodních styků s Kolumbií kvůli únosu rebela), Argentiny (požár diskotéky) a Brazílie (oběti bouře). Avšak MFD čerpala z ČTK v lednu pouze u dvou zpráv z pěti (Chile – Pinochet, Peru – konflikt). Uveřejnila sice ještě zprávu o požáru diskotéky v Argentině, jako zdroj byl ale uveden autor skrývající se pod zkratkou „zah“ (ČTK ani jiná agentura uvedeny nebyly). V poslední lednové zprávě z 29.1. Zprávu o obezitě doprovázel snímek Češek, kterou ČTK vydala pod názvem Americký list podepřel článek o obezitě v Brazílii českými ženami, uvádí MFD jako zdroj Reuters, nikoli ČTK. U čtyř zpráv ze sedmi se také LN (Chile – Pinochet dvakrát, Argentina – požár diskotéky jedenkrát, Peru – konflikt jedenkrát) shodovaly s ČTK. Servisu ČTK Lidové noviny využily i u dalších lednových zpráv, které však v ČTK na prioritu 3 již nedosáhly. Jedná se o zprávy z Brazílie (o zadržení drogového bose a o kom. foto brazilského novorozence vážícího 8 kg). Zajímavé je, že poslední lednová zpráva (též z 29.1., Obézní Brazilky na pláži byly ve skutečnosti české turistky), která má shodné téma s MFD, je označena opět pouze signaturou autora „ef“, avšak v článku je doslovná citace, která se objevila i ve zprávě uveřejněné ČTK.46 Právo využilo ČTK (ze zmiňovaných lednových zpráv s prioritou 3) pouze u dvou zpráv (Chile – Pinochet a u tématu „obézní Brazilky“). O Pinochetovi informovalo sice ještě jednou, avšak jako zdroj je uvedena agentura DPA. Ta byla také využita u zpráv o požáru diskotéky v Argentině (celkem vyšly dvě).

45

Překvapující je, že za lednem v denících následuje právě březen a červen, neboť v ČTK vychází v březnu (35) a červnu (36) nejméně zpráv za celé sledované období. Naopak únor (50), který se stal v ČTK početně druhým nejvýznamnějším měsícem, byl jak v MFD, tak v Právu zastoupen podprůměrně jedinou zprávou, která byla ještě k tomu pouhým kom. fotem (karneval v Rio de Janeiro). LN přinesly pět zpráv, jednalo se však buď o zprávy zábavné a kuriózní, nebo o takové, při nichž došlo ke ztrátám na životech (karneval v Rio de Janeiro; neznámý druh opice; záplavy ve Venezuele; boje v Kolumbii; smrt misionářky v Brazílii). 46 LN (29.1.) v článku Obézní Brazilky na pláži byly ve skutečnosti české turistky uveřejnila stejnou citaci jako ČTK v článku Americký list podepřel článek o obezitě v Brazílie českými ženami (28.1.): „Myslím, že mám nadváhu, ale já jsem nikdy nebyla hubená. Vždycky jsem byla statná, ale neřekla bych, že jsem obézní“.

34

Souhrnně se dá říci, že z lednových zpráv ČTK, které byly označeny prioritou 3, nevzbudily žádnou pozornost zprávy z Ekvádoru, Venezuely a Brazílie. Z Brazílie se sice zprávy objevily, avšak netýkaly se události označené ČTK prioritou 3. Všechny tři deníky ale informovaly o „obézních Brazilkách, které vlastně byly Češkami“. Tato zpráva získala pravděpodobně tolik pozornosti, neboť se sice udála v Jižní Americe, ale souvisí s Českem. K tomu se jedná o tzv. soft news, tj. méně závažnou zprávu, která má často zábavný charakter nebo nádech kuriozity. Leden byl zvláštním měsícem ještě v jiném ohledu. Jedné zprávě se podařilo dostat na první stranu novin, a to v Mladé frontě Dnes. Jednalo se o zprávu z 5.1. Pinochet bude souzen, i když mu je už 89 let. Ostatní deníky tuto zprávu sice také přinesly, ale neumístily ji na první stranu. Vedle této zprávy pronikla na první stranu ještě zpráva z 23.5. v Právu Chile: 45 vojáků umrzlo v Andách (MFD tuto zprávu také přinesla, ale až 24.5. na straně 9; LN ji nezveřejnily vůbec. Jedná se o největší kontrast v umístění a zveřejnění zprávy, který jsem ve všech třech denících zaznamenala).

Celkově nejméně zpráv z Jižní Ameriky vydala MFD (jen 11), z nichž byly ještě dvě zprávy krátké a dvě pouze komentované fotografie. V MFD vyšlo také nejméně zpráv „o požáru v Chile“, který posuzuji zvlášť (pouze sedm, z toho dvě byly krátké).

LN sice početně uveřejnily nejvíce zpráv z Jižní Ameriky (celkem 26), avšak 14 z nich (více jak polovina) bylo krátkých a jedna navíc pouze komentářem k fotografii. K požáru v Chile vyšlo 10 zpráv, z toho ale opět sedm krátkých. LN tedy o Jižní Americe informují, ale většinou formou krátkých zpráv. Na druhou stranu se LN nedá upřít, že kromě Uruguaye informovaly minimálně jednou z každé země Jižní Ameriky. MFD a Právo o Uruguayi shodně vydaly po jedné zprávě (ČTK tři, méně zpráv v ČTK vyšlo už jen o Paraguayi – dvě a o Guayaně – pouze jedna, což je pravděpodobná příčina, proč o této zemi neinformoval žádný z deníků). Ale MFD nepublikovala žádnou zprávu z Bolívie, Ekvádoru, Paraguaye, Venezuely a Právo z Kolumbie, Paraguaye a Peru.

Právo uveřejnilo „jen“ 22 zpráv týkající se Jižní Ameriky. Krátkých však bylo méně jak polovina (10), dvakrát se vyskytla komentovaná fotografie. K požáru v Chile se však vyjádřilo nejčastěji, celkem 14 zprávami, z nichž pouze jedna byla krátká. Jako jediné přineslo Právo minimálně jednu zprávu o Jižní Americe každý měsíc, zatímco MFD nevydala v dubnu a LN v květnu žádnou zprávu (v těchto měsících vycházejí pouze zprávy o požáru 35

národního parku Chile). Na druhou stranu v krátké zprávě z 25.4. Ekvádor: odvolaný prezident odletěl do Brazílie Právo neuvedlo žádného autora, ani zdroj, což považuji za nedůsledné. Témata, která se objevila ve všech denících47: Argentina – „požár diskotéky“ Brazílie – „obézní Brazilky“ a „karneval v Rio de Janeiro“ (i když v MFD a Právu pouze jako kom. foto) Chile – „Pinochet“

Ostatní témata se vyskytla jen ve dvou ze sledovaných deníků (např. témata „rebelové v Peru“ jen v MFD 4.1. a v LN 3.1. či „umrznutí vojáci v Andách“ pouze MFD 24.5. a Právo 23.5.), nebo i jen v jednom z nich (např. MFD 4.1. I Amerika našla svůj starověk, LN 3.1. Policie zadržela známého drogového bose, Právo 11.6. Rodriguez nový prezident Bolívie).

Tematicky je též zajímavé, že u zpráv z ČTK dominovaly ty, které se týkají oblastí politika (97), policie a zákony (73), katastrofy (64) a počasí (64). Zatímco mix zajímavostí (21) a společnost, životní styl, zajímavosti (18) se za nimi umístily ve velkém odstupu. Srovnáme-li titulky a obsah zpráv jednotlivých deníků, zjistíme, že politika, policie a katastrofy sice zaujímají významné místo, avšak zpráv zábavných nebo tzv. zajímavostí je ve srovnání s nimi poměrně mnoho.48 Jako zprávy zábavné nebo zajímavosti lze označit: čtyři zprávy z 11 v MFD, což je více než třetina (jedná se o zprávy ze dne 4.1.49, 29.1., 7.2. a 23.3. – viz poznámka pod čarou 36) deset zpráv z 26 v LN, což je necelá polovina (ze dne 22.1., 29.1, 5.2., 11.2., 19.2., 1.3., 21.3., 15.4., 26.4., 18.6. – viz poznámka pod čarou 37) tři zprávy z 22 v Právu (ze dne 29.1., 7.2., 20.4. (Venezuela) – viz poznámka pod čarou 38)

47

Posledním tématem, které se objevilo ve všech denících dokonce na první straně a kterému jsem věnovala samostatnou kapitolu 7, je i „požár způsobený českým turistou v Chile“. 48 V tomto případě jsem si vědoma, že zařazení zprávy do určité kategorie je z části subjektivním rozhodnutím, proto jsem se snažila jako zprávy „zábavné“ nebo „zajímavosti“ klasifikovat pouze takové, u kterých by nebylo pochyb, že do této kategorie mohou náležet. 49 4.1. vyšly v MFD dvě zprávy z Jižní Ameriky na téže stránce ze stejné země, jedná se o druhou z nich: I Amerika teď našla svůj „starověk“.

36

Trochu bulvární nádech mívají zprávy katastrofické, tj. různá neštěstí, popř. rebelie a policejní zásahy, které jsou uveřejňovány především kvůli počtu mrtvých a mají značný emocionální nádech.50 Jako takové lze označit: tři zprávy v MFD (3.1., 4.1.51, 24.5.) pět zpráv v LN (3.1. – Argentina a 3.1. – Peru, 12.2., 15.2., 17.6.) čtyři zprávy v Právu (3.1., 5.1. – Argentina, 23.5, 15.6.)

V Právu jako jediném jsou zprávy zábavné a zajímavosti ve skutečné menšině, což ukazuje, že ačkoliv v Právu nevyšlo nejvíce zpráv z Jižní Ameriky, přesto byla informovanost o ní v tomto deníku nejvyšší. Ostatní zprávy se týkaly převážně témat: politika a policie. Zprávy z druhé kategorie (katastrofické a neštěstí) se objevily čtyři. Celkem se tedy jednalo o sedm zpráv z 22. V MFD dosáhly obě mnou definované kategorie sedmi zpráv, což je stejné množství jako v Právu, avšak na rozdíl od Práva bylo v MFD vydáno celkem pouze 11 zpráv. O trochu lépe jsou na tom LN, kde obě kategorie dosáhly 15 zpráv, což ale představuje stále více než polovinu z celkového počtu 26.

50

Do této kategorie jsem řadila pouze zprávy, u kterých došlo k obětem na životech. 4.1. vyšly v MFD dvě zprávy z Jižní Ameriky na téže stránce ze stejné země, jedná se o první z nich: Drama rukojmích v Peru vyústilo v zásah armády. 51

37

7. Požár způsobený českým turistou v národním parku v Chile

Událostí z Jižní Ameriky, která si zasloužila největší pozornost českých médií, se stal požár chilského národního parku Torres del Paine způsobený českým turistou Jiřím Šmitákem. Tato událost je sama o sobě specifická. Přestože se týká Jižní Ameriky, má bezprostřední vztah k naší zemi (splňuje kritérium blízkost). Jedná se o událost novou (jako jedna z mála zpráv o Jižní Americe se dostala na první stranu), jasnou (víme, kdo požár způsobil), negativní (požár), překvapivou (požár způsobený českým turistou). Lze u ní předpokládat dlouhodobý vývoj (tj. kontinuitu), který dává médiím naději na gradaci a dramatické rozuzlení. Vzhledem k tomu, že jsem se tomuto problému chtěla věnovat komplexně, zabývala jsem se všemi k této události vydanými zprávami, tj. nejen rubrikou Zahraničí a Zajímavosti (Kultura nepřichází v úvahu), ale i rubrikou Domov, kam byly některé ze zpráv (s ohledem na přímý vztah k České republice) také umístěny.

7.1. Česká tisková kancelář

ČTK informovala o požáru v chilském parku poprvé v zahraniční rubrice 19.2. (vypukl již 17.2.) pod titulkem V Chilském parku řádí mohutný požár. Tato událost získala pouze prioritu 4, neboť ještě nebylo jasné, kdo požár způsobil. Mluví se jen o pravděpodobné příčině převržení plynového vařiče, s nímž měla manipulovat neopatrná turistka. O českém turistovi tedy žádná zmínka. Dále se ve zprávě uvádějí důležité geografické údaje i kolik hektarů lesa bylo zatím zničeno. Tato zpráva, jak později ještě ukážu, nevyvolala zájem žádného ze sledovaných médií, i když určitý potenciál ke zveřejnění již obsahuje, např. je negativní (výrazy jako: „mohutný“ požár; živel si „zatím“ nevyžádal žádné „oběti“, ale záchranáři se „obávají“ o turisty; terén však zatím „nedovoluje“ dostat plameny „pod kontrolu“ atd.). Avšak negativita zprávy není dostatečná (není kombinována s dalšími zpravodajskými hodnotami), nejsou zde zatím žádní mrtví, ani jiné tragické okolnosti, a proto i vzhledem k oblasti (zpráva z Jižní Ameriky) a tématu (požár jako přírodní katastrofa je poměrně častým jevem) zůstává nepovšimnuta. Další zprávu vydává ČTK v pondělí 21.2. Požár v chilském národním parku způsobila kamínka českého turisty. Tato zpráva však vyšla až ve 23:16, takže neměla šanci dostat se do úterního vydání zmiňovaných deníků (zajímavé by jistě bylo sledovat, jak tomu bylo na 38

internetu, v rozhlase a v televizi, avšak to by již bylo nad rámec mé práce). ČTK ji ale opět označila pouze prioritou 4. Ve zprávě se mimo jiné říká, že se požár rozšířil od „převržených kamínek českého táborníka“ a že „turista, jehož jméno zprávy neuvádějí, musel zaplatit pokutu v přepočtu 200 dolarů (asi 4500 korun) a poté mu bylo dovoleno opustit zemi“. Zajímavé je i vyjádření správců parku, podle nichž jde o „nejhorší požár za poslední dvě desetiletí“. Vzhledem k informaci o českém turistovi a závažnosti požáru bych už u této zprávy od ČTK očekávala spíše prioritu 3. Dne 23.2. vychází celkem tři zprávy, všechny mají prioritu 4: Právo: Chile chce po Čechovi miliony za vypálený park (v 1:29); Požár v chilském národním parku plane dál, turistům zakázán vstup (v 11:55); Požár v chilském národním parku hoří dál, turistům zakázán vstup (druhá verze, v 16:54, doplňuje o místo pobytu Šmitáka – 1. odst., vyjádření konzula – 5. odst., právničky v 6. až 8. odst., pojišťovny – 9. odst.). Poslední z těchto zpráv přináší ucelenou informaci o průběhu požáru, škodách a stavu řízení s Jiřím Šmitákem, původcem požáru. K tématu se vyjadřuje jak český konzul v Chile, tak česká právnička, která reagovala na možnost vymáhání škody chilskou stranou. Požár v Chile způsobený Čechem se dostává pod kontrolu – to je zpráva z 24.2., která také informuje o tom, že boj s požárem začíná být úspěšný a dostává se pod kontrolu, i když další práce na konečném zastavení plamenů a ošetření porostů a zařízení v parku potrvají ještě nejméně měsíc. Dne 25.2. (v 19:07) se v titulku objevuje ČR prý hledá formu pomoci při obnově škod v Chile, kde se k události poprvé vyjadřuje osoba politicky činná (náměstek ministra zahraničí Petr Kolář). Uvádí se zde: „Jsme v kontaktu například s chilským ministerstvem zemědělství a životního prostředí. Hledáme optimální formu pomoci při nápravě škod.“ O několik hodin později vyjádřil politování nad požárem v chilském parku ministr Svoboda, a to ve druhé aktualizované verzi předchozí zprávy. Nově je zařazena i parafráze výroku českého ministra zahraničí Cyrila Svobody: „I když šlo o nešťastnou náhodu, přispěje české ministerstvo na pokrytí škod, avšak za určitých okolností a do určité míry, uvedl bez upřesnění Svoboda….některá nevládní organizace uspořádá v ČR sbírku na obnovu poškozeného národního parku.“ Teprve tyto dvě zprávy hodnotí ČTK prioritou 3. Od 23.2. do 25.2. bylo o události informováno denně, 26.2. se již žádná zpráva neobjevila. Až 27.2. vyšla poslední únorová zpráva Požár způsobený Čechem v chilském národním parku pod kontrolou (též s prioritou 3). Informace z titulku je i hlavním námětem zprávy.

39

V únorovém zpravodajství ČTK tak vyšlo celkem 9 zpráv, z nichž až poslední tři získaly prioritu 3. V březnu se ČTK k tématu vrací až 3.3. Český turista popsal, jak neúmyslně způsobil požár v Chile. V této zprávě Šmiták popisuje, jak k zapálení parku došlo. Den poté (4.3.) se objevuje zpráva Chilané viní z požáru v Torres del Paine hlavně své úřady, ve které je (na základě informací z chilských deníků) Chilany pozitivně hodnocena návštěva českých představitelů v Chile i snaha pomoci při obnově parku. Chile podalo žalobu na Čecha, který způsobil požár tamního parku je zpráva z 28.3. a následuje poslední březnová zpráva z 29.3. Chilský soud předvolá českého turistu za škody v přírodním parku, ve které se mimo jiné uvádí: „Žaloba je podána u odvolacího soudu, který Šmitáka uvědomí o žalobě prostřednictvím mezinárodní výzvy.“ Celkem čtyři březnové zprávy získaly všechny prioritu 3. V dubnu ČTK o události v zahraniční rubrice už neinformovala, vrací se k ní až 23.5. (tj. téměř po dvou měsících) zprávou přejatou od agentury Reuters Chilský park se zotavuje z požáru. Tato obsáhlá zpráva informuje jak o stavu, ve kterém se park nachází nyní, tak i o dvanáctiletém plánu obnovy parku. Tato poslední zpráva ČTK ve sledovaném období má již jen prioritu 4.

Měsíc

Dny

Priorita 3

Priorita 4

Počet zpráv

ÚNOR

19.2.

0

1

1

21.2.

0

1

1

23.2.

0

3

3

24.2.

0

1

1

25.2.

2

0

2

27.2.

1

0

1

3.3.

1

0

1

4.3.

1

0

1

28.3

1

0

1

29.3.

1

0

1

0

0

0

0

1

1

_____

_____

_____

7

7

14

BŘEZEN

DUBEN KVĚTEN

23.5.

40

ČTK, stejně jako sledované deníky, vydává některé ze zpráv týkající se této události nejen v rubrice Zahraničí, ale i Domov. Tak je tomu u těchto 11 zpráv, z nichž nejvíce vyšlo v březnu a doplňují tak bilanci čtyř březnových zpráv ze Zahraničí: Z 1.3. pochází zpráva Moravští lesníci nabízejí Chile pomoc s obnovou vypáleného parku. Dne 4.3. vychází vedle zprávy ze Zahraničí i Český svaz ochránců přírody vyhlásil sbírku na pomoc Chile (vyšla ještě její druhá verze, která byla doplněna o informace ministerstva zahraničí z návštěvy náměstka českého ministra financí Eduarda Janoty a státního tajemníka ministerstva zahraničí Vladimíra Zavázala). Tato zpráva se dočkala pokračování 7.3. Češi mohou přispívat na obnovu požárem poničeného parku v Chile. Všechny tyto tři zprávy získaly prioritu 4. Prioritou 3 byly označeny zprávy MZV: Požár v Chile nezpůsobil tak velké škody, jak se uvádělo (z 16.3.) a MZV může pomoci českému turistovi kvůli požáru chilského parku (z 31.3.). Mezitím vyšla ještě zpráva 30.3. Rodinu Šmitáka překvapilo, že soud opět prošetří příčiny požáru, která už ale dosáhla jen na prioritu 4. Duben byl (na rozdíl od zpráv ze Zahraničí, kde se neobjevila žádná) zastoupen třemi zprávami: 19.4. se jedná o zprávu s prioritou 4 převzatou z Hospodářských novin HN: Obnova parku v Chile vyčíslena na 7,5 milionu dolarů; 29.4. získala prioritu 3 zpráva Česko věnuje na obnovu poničeného parku v Chile 4,5 milionu korun (její druhá verze vyšla týž den o tři hodiny později s doplňujícím backgroundem). Poslední zpráva z Domova je ze 16.5. Výtěžek české sbírky na obnovu parku v Chile poputuje na sazenice (pouze s prioritou 4).

Měsíc

Dny

Priorita 3

Priorita 4

Počet zpráv

BŘEZEN

1.3.

0

1

1

4.3.

0

2

2

7.3.

0

1

1

16.3.

1

0

1

30.3.

0

1

1

31.3.

1

0

1

19.4.

0

1

1

29.4.

2

0

2

16.5.

0

1

1

____

____

____

4

7

11

DUBEN

KVĚTEN

41

CELKEM tak ČTK vydala o požáru v Chile 25 zpráv – z toho 11 s prioritou 3 (což představuje 44 %)52 a 14 s prioritou 4.

7.2. Lidové noviny

Všechny tři sledované deníky mají shodné datum uveřejnění první zprávy o požáru v chilském národním parku, tj. až 23.2. (ČTK informovala již 19.2), a umístění na první titulní straně. Lidové noviny zvolily titulek Čech vařičem zapálil chilský národní park, podtitulek zněl Shořelo šest tisíc hektarů lesa, škody jsou 60 milionu dolarů. Na první straně je k textu připojena i barevná mapka s označením místa katastrofy (autorem je Šimon/ LN). Článek pak pokračuje na straně 7 (Zahraničí, domicil Santiago de Chile). Informuje se již o tom, že požár způsobil Jiří Šmiták, i o pokutě, kterou dostal. Jako zdroj však není uvedena ČTK, ale agentura Reuters a autorská značka „ef“. Kontinuita zpravodajství je sice zachována, neboť 24.2. vychází opět na straně 7 (Zahraničí, týž domicil) Požár založený Čechem ještě nebyl uhašen, avšak jedná se již o zprávu krátkou. Stejné označení je možné použít u zpráv z 25.2. Požár způsobený Čechem je pod kontrolou (Zahraničí, str. 6, týž domicil) a z 26.2. Česko chce pomoci obnovit národní park (Zahraničí, str. 7, týž domicil). Všechny tři však již mají jako zdroj uvedenou ČTK. Po delší pauze se téma vrací na stránky LN až 17.3. v podobě krátké zprávy, a to v rubrice Domov (str. 2) Požár v Chile způsobil menší škody. Do této rubriky byla zpráva s největší pravděpodobností zařazena kvůli vyjádření státního tajemníka ministerstva zahraničí Vladimíra Zavázala, který se právě z oblasti vrátil: „Původně se říkalo, že shořelo 15 tisíc hektarů lesa. Les byl ale jen na 2,5 tisících hektarech, zbytek jsou pastviny a křoviny.“ Jako zdroj je opět uvedena ČTK, domicil už není Santiago de Chile (jako v předchozích zprávách), ale je jím právě Praha. Ke konci měsíce (30.3.) se téma znovu objevuje v rubrice Domov (str. 4) Chile podalo žalobu na českého turistu s podtitulkem Jiří Šmiták se má u soudu zodpovídat za škody způsobené v národním parku. K textu je připojena nebarevná fotografie požáru (foto ČTK/ EPA – La Diario Pensa Austral). V domicilu je uvedena opět Praha (proto i stránka Domov),

52

44 % zpráv s prioritou 3 je nadstandardně vysoké číslo, neboť z celkového počtu zahraničních zpráv (263) získalo prioritu 3 jen 22, což představuje necelých 8,5 % (Celkem vyšlo v ČTK 277 zahraničních zpráv, od tohoto počtu je však nutné odečíst zahraniční zprávy o požáru v Chile, kterých bylo 14, sedm z nich s prioritou 3.).

42

jako zdroj zůstává použita ČTK, doplněna o autorskou značku „pat“. Zdá se, že zpráva byla zařazena do rubriky Domov kvůli vyjádření tiskového mluvčího ministerstva zahraničí Víta Koláře: „Není na základě čeho ho (Šmitáka – poznámka autorky) vydat chilským soudním orgánům.“ Dva dny poté (1.4.) se opět v rubrice Domov (na str. 4, zdroj ČTK) objevuje jen krátká zpráva s domicilem Praha Český turista zaplatil kvůli požáru pokutu. Je zvláštní, že se o této skutečnosti informuje znovu, protože informace o pokutě i její výši byla zmíněna v první zprávě z 23.2. („…turista dostal maximální možnou pokutu 200 dolarů a úřady mu poté dovolili opustit zemi“). Ve zprávě se tedy neobjevuje žádná nová informace, ani ČTK k tomuto tématu nevydala v této době žádnou novou zprávu. Na konci dubna 30.4. se v krátké zprávě (opět na str. 4, v rubrice Domov) zmiňuje Česko věnuje Chile 4,5 milionu korun. Zde se též praví: „Smlouvu o jednorázovém finančním daru podepsal ve čtvrtek první náměstek ministra zahraničí Jan Winkler.“ V domicilu je Praha a zdrojem opět ČTK. Až 17.5. se informuje (v rubrice Domov, na str. 6, domicil Liberec) Češi pošlou do Chile peníze na sazenice. Poslední zpráva je z 24.5. a objevila se tentokráte už jen v rubrice Zajímavosti (na str. 12) Chilský park se zotavuje z požáru, který založil Čech. Umístění poukazuje na skutečnost, že zpráva už není považována za příliš důležitou. Čerpá se přímo z článku ČTK z 23.5. (domicil je opět z Chile, Torres del Paine) a text je doplněn barevným obrázkem (foto Reuters – John Stephenson).

Den/měsíc

Rubrika/strana

Krátká

Zdroj/ autor

Mapka/foto

23.2.

Zahraničí/ 1+7

NE

Reuters/ ef

+/-

24.2.

Zahraničí/ 7

ANO

ČTK

-/-

25.2.

Zahraničí/ 6

ANO

ČTK

-/-

26.2.

Zahraničí/ 7

ANO

ČTK

-/-

17.3

Domov/ 2

ANO

ČTK

-/-

30.3.

Domov/ 4

NE

ČTK/ pat

-/+

1.4.

Domov/ 4

ANO

ČTK

-/-

30.4.

Domov/ 4

ANO

ČTK

-/-

17.5.

Domov/ 6

ANO

ČTK

-/-

24.5.

Zajímavosti/ 12

NE

ČTK

-/+

43

CELKEM tedy bylo vydáno 10 zpráv, z nichž sedm bylo krátkých bez grafického doprovodu (jedenkrát se objevila barevná mapka a dvakrát fotografie, jednou barevná a jednou nebarevná). V rubrice Zahraničí vyšly čtyři zprávy, pět v Domově a jedna v Zajímavostech. Jako zdroj byla až na jedinou výjimku (23.2. – Reuters) uváděna ČTK.

7.3. Mladá fronta Dnes

Zpráva Čech zapálil chilský národní park se ocitla na první straně 23.2., její pokračování pak na straně 5, což je stránka Domov, nikoli Zahraničí. Domicilem byla Praha. Autorem zprávy je Martin Rumler, který ji sepsal s využitím iDNES. ČTK zde jako zdroj nefiguruje, ačkoliv citovaná věta: „Je opravdu těžké říct, kdy se nám podaří dostat oheň úplně pod kontrolu,“ byla uveřejněna ČTK v jednom z jejích příspěvků již 21.2. Zpráva je z velké části vystavěna na vyjádření rady českého velvyslanectví v Chile Štěpána Zajace. Ke zprávě není žádná obrazová příloha. Dne 24.2. byl uveřejněn (opět v rubrice Domov na str. 4, avšak s domicilem Brno a Santiago de Chile, nikoli Praha) článek Muži, jenž zapálil chilský park, hrozí velká pokuta. Domicil Brno má své oprávnění, neboť zde Šmiták bydlí a v článku se objevují vyjádření jeho souseda a tety (Použit je reportážní, trochu bulvární styl, netypický pro zpravodajství: „Na zvonku je i jméno Jana Bednaříková. Dveře nikdo neotvírá.“). Autorem je tentokráte Jakub Pokorný (s přispěním Ivany Karáskové). K hlavnímu titulku z 26.2. (na str. 11) Co zničil požár, který způsobil český turista je připojeno Proč Čechy tolik láká jih Latinské Ameriky?Budou je i nadále Chilané vítat s otevřenou náručí?, zpráva je od spolupracovníka MFD Jiřího Doubravy (domicil Puerto Natales a Praha). Tento článek je opět spíše reportáží s emotivními prvky než typickou zprávou, např. „Až uhasne oheň, který před týdnem zažehl neopatrný Brňan, možná nějakou dobu potrvá, než vychladnou jejich (Chilanů – poznámka autorky) vášně.“ Jako zdroj je zmiňována i ČTK (vychází se z její zprávy z 25.2.). Nechybí barevná fotografie (ČTK – EPA). Češi pomohou Chile s obnovou parku s podtitulkem Stát zaplatí studii o škodách, experti poradí a ochránci přírody vyhlašují veřejnou sbírku je zpráva z 5.3. v rubrice Domov (str. 3, domicil Praha). Autorkou je Kateřina Koubová s přispěním Lucie Frýdecké a využitím ČTK. Připojena je barevná fotografie (ČTK – EPA).

44

Následují dvě krátké zprávy bez obrazové přílohy: 29.3. Chile žaluje Čecha, který zapálil park (str. 12, Zahraničí, domicil Santiago de Chile, zdroj ČTK) a 30.4. Česko dá Chile čtyři miliony za vypálený park (str. 2, Domov, domicil Praha, zdroj ČTK). Poslední zpráva za vytyčené období je z 24.5. (str. 10, Zahraničí, domicil Torres del Paine, Chile) Chilský park zapálený Čechem se zotavuje. Zdroje jsou uvedeny dva – Reuters a ČTK. Není doplněna žádnou obrazovou přílohou.

Den/měsíc

Rubrika/strana

Krátká

Zdroj/autor

Mapka/foto

23.2.

Domov/ 1+5

NE

Rumler (s využitím iDnes)

-/-

24.2.

Domov/ 4

NE

Pokorný

-/-

(s přispěním Karáskové) 26.2.

Zahraničí/ 11

NE

Doubrava

-/+

5.3.

Domov/ 3

NE

Koubová (s přispěním

-/+

Frydecké a s využitím ČTK) 29.3.

Zahraničí/ 12

ANO

ČTK

-/-

30.4.

Domov/ 2

ANO

ČTK

-/-

24.5.

Zahraničí/ 10

NE

Reuters, ČTK

-/-

CELKEM bylo v MFD zveřejněno 7 zpráv o požáru v Chile. Čtyři v rubrice Domov a tři v Zahraničí. Čtyři ze sedmi zpráv byly sepsány jako autorské příspěvky (jednou s využitím ČTK a jednou s využitím iDnes), tři převzaté od agentury ČTK (v jednom z případů figuruje vedle ČTK i agentura Reuters). Stejná barevná fotografie se vyskytla dvakrát. Krátké zprávy byly v menšině (jen dvě).

7.4. Právo

Stejně jako LN a MFD začalo i Právo o události informovat až 23.2. Na titulní straně (pokračování v rubrice Zahraničí, na str. 10) se objevil článek od Alexandra Petrželky Chile chce na muži z ČR odškodné za vypálený park. Článek obsahuje (stejně jako ten v MFD) vyjádření českého konzula v Chile Štěpána Zajace a je bez obrazového doprovodu (stejně jako v MFD; LN použily pro dokreslení polohy parku alespoň mapku). Jako ostatní deníky přináší i Právo již 24.2. na straně 16 (v rubrice Zahraničí) další zprávu Chile: obří požár způsobený českým turistou se dál šíří. Je doprovázena černobílou

45

mapkou oblasti, ve které ke katastrofě došlo (Reuters, Právo – ti). Autor se skrývá pod značkou „bh“, žádný další zdroj není uveden. Další zpráva se objevuje v rubrice Zahraničí až 26.2. (na str. 10) Svoboda se omluvil za požár v Chile s podtitulkem Slíbil českou spoluúčast na krytí škod vzniklých vinou neopatrného turisty z ČR. Jako zdroj je uvedena ČTK, autorova značka zní „aa“. Právo jako jediné informuje v únoru ještě dalším článkem (28.2., Zahraničí, str. 7) Chile počítá s českou pomocí rezervaci poničené požárem s podtitulkem Svobodova omluva za způsobené škody zatím bez reakce. Další článek vychází následující den (tj. 1.3; zatímco LN informují až 17.3; MFD 5.3.) opět v rubrice Zahraničí (str. 9) Chile: škoda po Čechovi zatím 90 miliónů Kč s podtitulkem Kvůli následkům požáru míří do Santiaga vysocí emisaři z Prahy. Černobílá mapka je shodná s mapkou u zprávy z 24.2. Autorem textu je opět Alexandr Petrželka. Dne 4.3. se k tématu vyjádřil sám strůjce požáru Požár v Chile byl nešťastná náhoda, říká Šmiták. Autoři jsou ukryti pod zkratkou „aa“ a „ik“. Tento článek se opět objevuje v Zahraničí (na str. 14), ačkoliv se jedná o vyjádření českého občana k dané skutečnosti (pro srovnání: všechny články LN z března a dubna se nachází v rubrice Domov; MFD umístila první březnový článek a jediný dubnový do rubriky Domov, druhý březnový však do Zahraničí; Právo vydalo pouze dvě zprávy ze všech uveřejněných v Domově, jednalo se o jednu březnovou a jednu dubnovou). V článku z 5.3. Česko zaplatí studii o následcích požáru v Chile s podtitulkem Tamní média viní z katastrofy v rezervaci místní úřady se vychází z ČTK. Autor je ukryt po značkou „aa“. Zpráva opět vyšla v rubrice Zahraničí (na str. 11), a to pravděpodobně i proto, že se sice týká pomoci nabízené ČR, ale při oficiální návštěvě českých představitelů v Chile. Pouze u této zprávy a u zprávy ze 17.3 uvádí Právo domicil (5.3. – Santiago de Chile; 17.3. – Praha). V březnu se informuje ještě dalšími čtyřmi zprávami: dne 10.3. Škodu na vypálené rezervaci chilské úřady zatím nevyčíslily s podtitulkem Česko přislíbilo tříletou dohodu o spolupráci na obnově (Zahraničí, str. 8, autor Alexandr Petrželka); 17.3. Zavázal: Česko chce pomoci Chile asi 11 milióny korun (tato zpráva se ocitla v rubrice Domov na str. 5, autor je označen zkratkou „aa“); 30.3. Chile podalo na Čecha za spálený park žalobu s podtitulkem Požaduje zaplatit obnovu rezervace a dvacetiletý monitoring porostů (opět Zahraničí, str. 10, se stejnou mapkou jako v předchozích případech) a 31.3. Šmiták zatím o chilské žalobě neví s podtitulkem Podle svého otce trvá na tom, že požár národního parku nezavinil (ačkoliv se tato zpráva opět týká vyjádření českých osob a ne tedy primárně Chile, je uvedena v Zahraničí, na str. 9, autorem je opět Alexandr Petrželka). 46

Duben byl, jako v ostatních dvou případech, v informování slabší, vyskytly se jen dvě zprávy: 2.4. Žaloba na Šmitáka prý jen gestem s podtitulkem Podle chilských expertů je jeho postih za požár parku nereálný (opět Zahraničí, str. 10, autor Alexandr Petrželka) a 30.4. Cestovatel Šmiták už je doma a říká: jsem připraven pomoci s podtitulkem Čech, který zapálil chilský park, teď nemá na putování ani pomyšlení (ke které je připojena nebarevná fotografie shodná s fotografií v MFD z 5.3., zpráva se objevila v Domově na str. 5, autorem zůstává Petrželka). Poslední zpráva je ze 7.5. Chile nevyčíslilo škody po požáru. Jedná se o jedinou krátkou zprávu, kterou Právo k tomuto případu uveřejnilo (Zahraničí, str. 11). Autor se skrývá pod značkou „aa“.

Den/měsíc

Rubrika/strana

Krátká

Zdroj/autor

Mapka/foto

23.2.

Zahraničí/ 1+10

NE

Petrželka

-/-

24.2.

Zahraničí/ 16

NE

bh

+/-

26.2.

Zahraničí/ 10

NE

ČTK/ aa

-/-

28.2.

Zahraničí/ 7

NE

Petrželka

-/-

1.3.

Zahraničí/ 9

NE

Petrželka

+/-

4.3.

Zahraničí/ 14

NE

aa/ ik

-/-

5.3.

Zahraničí/ 11

NE

ČTK/ aa

-/-

10.3.

Zahraničí/ 8

NE

Petrželka

-/-

17.3.

Domov/ 5

NE

aa

-/-

30.3.

Zahraničí/ 10

NE

Petrželka

+/-

31.3.

Zahraničí/ 9

NE

Petrželka

-/-

2.4.

Zahraničí/ 10

NE

Petrželka

-/-

30.4.

Domov/ 5

NE

Petrželka

-/+

7.5.

Zahraničí/ 11

ANO

aa

-/-

CELKEM vyšlo v Právu 14 zpráv, pouze dvě v rubrice Domov a pouze jedna krátká. Většinou byl autorem Alexandr Petrželka (jen dvakrát byla jako zdroj uvedena ČTK), třikrát byla použita stejná mapka, jednou nebarevná fotografie.

47

7.5. Srovnání MFD, LN, Právo a ČTK při informování o požáru v Chile

Podle očekávání vydala k události nejvíce zpráv ČTK – celkem 25 (14 zpráv v zahraniční rubrice, z nichž devět vyšlo v únoru, a 11 zpráv ve zpravodajství domácím, přičemž sedm z nich bylo březnových). Prvenství se jí dá připsat též v rychlosti, s níž na událost reagovala, neboť ji uveřejnila ve chvíli, kdy ještě nebylo zřejmé, že se jedná o českého občana. Všechny sledované deníky ale také vydaly od února do května každý měsíc nejméně jednu zprávu a nespoléhaly se v tomto ohledu jen na ČTK. V červnu nevydaly žádnou zprávu ani deníky, ani ČTK. Jako nejvíce zainteresovaný deník se na celé události jeví Právo. Celkem o události informovalo 14 zprávami a z toho jediná zpráva byla krátká. ČTK byla uvedena jako zdroj pouze dvakrát, jinak si Právo vystačilo se svým spolupracovníkem Alexandrem Petrželkou (celkem v osmi případech, čtyři zprávy byly označeny pouze autorskými značkami). Zpravodajství bylo nejvíce kontinuální. Čtyři zprávy vychází v únoru (ČTK vydává devět), dokonce sedm zpráv v březnu (ČTK jedenáct), dvě v dubnu (ČTK tři) a jedna v květnu (ČTK dvě). Zprávy byly také v porovnání s ostatními deníky v průměru delší. K textu byla připojena jedenkrát fotografie a třikrát stejná mapka, což je škoda. Pochybuji, že by redakce (stejně jako v případě shodné mapky v MFD) měla k dispozici jediný snímek. To, že se Právo této kauze věnovalo nadstandardně, dokazuje i zpráva ČTK z 23.2. Právo: Chile chce po Čechovi miliony za vypálený park, kde ČTK používá doslovnou citaci Práva: „’Do této chvíle (v úterý před polednem tamního času) náš úřad žádnou oficiální žádost chilské strany ohledně pana Šmitáka neobdržel, nicméně je to zřejmě jen otázkou času,’ řekl Právu český konzul v chilské metropoli Štěpán Zajac.“ Právo také jako jediné umístilo téměř všechny zprávy do rubriky Zahraničí, pouze zprávy týkající se zásadně pouze ČR (17.3. „pomoc ČR na obnovu parku“ a 30.4. „reakce Šmitáka“) vyšly v rubrice Domov. Zařazení zpráv z 26.2. (ve které se více než polovina zprávy zabývá především vyjádření ministra zahraničí Svobody a jeho náměstka Petra Koláře) a 28.2. (i tato práva je z polovina věnována české pomoci) je sporné, avšak jejich umístění do rubriky Zahraničí není chybné. Jako chybu bych označila zařazení právy z 4.3. (Požár v Chile byla nešťastná náhoda, říká Šmiták) a z 31.3. (Šmiták zatím o chilské žalobě neví), které by podle mého názoru měly

48

jednoznačně patřit ke zprávám z Domova, protože v nich jde především o vyjádření Šmitáka nebo Šmitákova otce. Právo si také jako jediné neláme hlavu s domicilem. U sledovaných zpráv se domicil objevil pouze u dvou z nich, a to u zpráv z 5.3. (Santiago de Chile) a 17.3. (Praha). V obou případech je autorem Alexandr Petrželka. Přesto bych však informování v

Právu označila jako nejlepší. Je to dáno

pravděpodobně i rozsahem zahraniční rubriky, která má téměř vždy minimálně tři strany, a též její koncepcí. Do zpravodajství ze Zahraničí se většinou dostane více rozmanitějších zpráv, protože bývají často kratší (ačkoliv tomu tak v případě této sledované události nebylo). V počtu zpráv se na druhém místě umístily LN s celkem 10 zprávami. Jedná se však o značný nepoměr ke 14 zprávám v Právu, a to i z toho důvodu, že 70 % všech zpráv byly zprávy krátké. LN také přebíraly nejvíce zpráv z ČTK (90 %) a nijak zvlášť je neupravovaly. Zpravodajství bylo kontinuální: čtyři zprávy v únoru, dvě v březnu, dvě v dubnu a dvě v květnu. LN vždy uvádí u svých zpráv domicil. Od 17.3. do 17.5. (celkem se jedná o šest zpráv) vycházejí všechny zprávy v rubrice Domov. Spíše nepochopitelné je to u zprávy z 30.3. (Chile podalo žalobu na českého turistu, kde se pouze v posledním odstavci zmiňuje vyjádření tiskového mluvčího Víta Koláře, že není důvod vydat Šmitáka do Chile, jinak se zpráva týká požáru a jeho následků). Poslední zpráva se ocitla už pouze v rubrice Zajímavosti, zde se však našel prostor pro jednu ze dvou nebarevných fotografií. MFD publikovalo pouze 7 zpráv, proto ani kontinuita zpráv (celkem polovina oproti Právu) nemohla být v takové míře zachována. Tři zprávy byly uveřejněny v nejvíce medializovaném týdnu od 23.2. - 26.2., v březnu už se vyskytly jen dvě, jedna zpráva se objevila v dubnu a jedna v květnu. Pouze dvě z těchto zpráv však byly zprávy krátké, což ukazuje, že když už se redaktoři rozhodli o události referovat, pak podrobněji. ČTK byla zastoupena u tří zpráv (z toho se jedenkrát vedle ČTK objevila jako zdroj i agentura Reuters). Jinak se jednalo o autorské články (jednou s využitím ČTK a jednou s využitím iDnes). Tomu odpovídá jejich styl, jak už jsem ukázala, jednalo se minimálně u zpráv z 24.2. a 26.2. částečně o reportáže. Používání domicilu je pro MFD samozřejmostí, avšak zařazení zpráv je opět občas sporné. Již první zpráva (Čech zapálil chilský národní park, z 23.2.) je umístěna do rubriky Domov, aniž by k tomu byl důvod (snad kromě domicilu, kterým je právě Praha). Ve dvou případech byla uveřejněna shodná barevná fotografie.

49

Všechny sledované deníky přinesly první zprávu o požáru na titulní straně. Již v této první zprávě se vyskytují věcné odchylky (je to dáno jistě i tím, že každý z deníků využíval jiný zdroj: LN – Reuters, MFD – Martin Rumler s využitím iDnes, Právo – Alexandr Petrželka). Např. LN píší: „…živel zničil šest tisíc z celkových 240 tisíc hektarů lesa.“ Zatímco v MFD se uvádí: „Požár….zničil téměř pět tisíc hektarů z celkové rozlohy 181 tisíc hektarů chráněného území.“ Naopak v Právu se bojuje s ohněm: „…jenž se…rozšířil ve čtyřech frontách na rozlohu téměř deseti tisíc hektarů.“ Park však má podle nich rozlohu 240 tisíc hektarů. Dalším příkladem zveličení jsou počty turistů. Zatímco Právo v první zprávě uvádí, že z postižené oblasti úřad evakuoval „asi 25 turistů“, v LN bylo evakuováno „několik desítek turistů“. MFD evakuaci turistů vůbec nezmiňuje, možná ji nepovažuje za důležitou. Zajímavá je skutečnost, jak v tomto prvním příspěvku jednotlivé deníky akcentují přistup chilské veřejnosti a chilských médií k požáru. MFD se v několika odstavcích zabývá tím, jak „požár hýbe chilskou veřejností“, zatímco Právo si vystačí se sdělením, že „chilská veřejnost je vzhledem k rozsahu požáru pobouřena jak ’směšnou’ výší pokuty, tak benevolencí CDE“. LN se o tom nezmiňují vůbec. Tento náhodný výběr ukazuje, jak se zprávy v jednotlivých aspektech od sebe často odlišují. Nejedná se vždy totiž jen o fakta (jako je např. rozsah katastrofy), která si deníky často nemohou ověřit, tak jak by to mohly udělat v domácím zpravodajství a musí se naopak spoléhat na údaje tiskových agentur. Jedná se hlavně o to, co z dané zahraniční zprávy bude uveřejněno, na jakou stránku se událost dostane a kolik prostoru se jí nakonec bude věnovat. Je zřejmé, že z informací, které mají deníky k dispozici, se dává nestejný prostor různým skutečnostem. To opět ukazuje, že i zpravodajství, snažící se o co největší míru objektivity, dělají pouze lidé, kterým jsou některá témata, styl práce, ale i zdroje bližší než jiné. Záleží tedy už jen na čtenáři, zda si uvědomí, že informace jsou manipulovatelné, a proto je třeba je neustále konfrontovat.

50

8. Závěr

Cílem mé práce byla analýza a srovnání produkce ČTK, MFD, LN a Práva o Jižní Americe v časovém období od 1.1.2005 do 30.6.2005. Dospěla jsem k následujícím závěrům:

1. ČTK plní svou úlohu danou zákonem a informuje pravidelně o regionu Jižní Amerika, ačkoli informování z jednotlivých zemí není za dané období rovnoměrné. Nejvíce zpráv se týkalo Brazílie, následovala a

Kolumbie (žádná nevyšla o Surinamu

Francouzské Guyaně). Deníky informovaly shodně nejvíce o Brazílii a Chile.

Kolumbie byla zastoupena dokonce podprůměrně.

2. ČTK vydala celkem 277 zpráv o Jižní Americe za sledované období. Deníky v tomto ohledu značně zaostávaly. Potvrdila se tedy má hypotéza, že většina produkce ČTK se v denících neobjeví. Právo a LN vydaly shodně celkem 36 zpráv (z toho se požáru v Chile týkalo v Právu 14 a v LN 10 zpráv). MFD uveřejnila pouze 18 zpráv (7 z nich pojednávalo o požáru v Chile). Tento počet se mi zdá naprosto nedostatečný, uvědomíme-li si, že sledované období obnášelo šest měsíců. Význam zpráv, které deníky uveřejnily, se ještě zmenší, jestliže bychom jako další kritérium zvolili rozdělení na zprávy krátké a komentované fotografie (v procentuálním zastoupení měly takových zpráv nejvíce LN – 22 z 36, tj. 61 %).

3. Vzhledem k množství uveřejněných zpráv, není u deníků možné, aby informovaly o jednotlivých zemích Jižní Ameriky kontinuálně. Přesto se dalo očekávat, že by se deníky v počtu zpráv z jednotlivých zemích mohly přibližně shodovat, což se též nestalo (viz kapitola 6.4., např. Právo přineslo ve sledovaném období celkem pět zpráv z Argentiny, LN dvě a MFD pouze jednu). Opomeneme-li země, o nichž neinformovala ani ČTK, tak jediné LN přinesly za sledované období šesti měsíců alespoň jednu zprávu z každé země Jižní Ameriky kromě Uruguaye. MFD nezajímaly ani jednou státy Bolívie, Ekvádor, Paraguay, Venezuela a v Právu nevyšly žádné zprávy z Kolumbie, Paraguaye a Peru. Na druhou stranu Právo jako jediné uveřejnilo minimálně jednu zprávu z Jižní Ameriky měsíčně (nepočítáme-li událost „požár v Chile“), což je ale stále spíše žalostná bilance. 51

4. Za velmi zajímavé považuji zjištění, že ačkoliv zprávy ČTK měly poměrně široký tematický záběr (i když převažovala témata: politika, policie a zákony, katastrofy a počasí), do deníků se dostávají spíše zprávy, jež lze označit jako zábavné a zajímavosti, nebo zprávy katastrofické a různá neštěstí. Nezahrneme-li zpravodajství o „požáru v Chile“ (zprávy k této události se stejně podle mé definice nedají zařadit mezi zábavné či katastrofické), zaujímá první místo MFD. Z jejích 11 zpráv by celkem 7 náleželo právě do jmenovaných kategorií, což je více než polovina. Stejně tak v LN dosáhly obě kategorie 15 zpráv z 26. Ani Právo se těmto zprávám nebrání, celkem však šlo „jen“ o 7 zpráv z 22. Vzhledem k tomuto nepoměru je jasné, proč se čtenáři dostává značně zkreslený obraz Jižní Ameriky. Zájem deníků lze ilustrovat na tématech, které uveřejnily všechny: požár diskotéky v Argentině – důvod: mnoho mrtvých; kauza Pinochet – důvod: velké politické téma; obézní Brazilky, jež byly ve skutečnosti Češkami – důvod: kuriozita se vztahem k České republice; karneval v Rio de Janeiro – důvod: zábava a výjimečnost události a samozřejmě požár v Chile – důvod: přírodní katastrofa velkého rozsahu se vztahem k ČR.

5. Problematická je i skutečnost, že sama ČTK označuje téměř 90 % své produkce prioritou 4 a 5, a tím ji automaticky řadí ke zprávám méně důležitým. Jak jsem však ukázala na měsíci lednu, ani vyšší priorita, a tím i závažnější sdělení, deníky často nepřesvědčí o publikování zprávy. I tehdy vítězí

kurióznost či zábavnost nad

seriózností (viz zprávy o „obézních Brazilkách, které byly Češkami“). Tomu odpovídá i bilance pouhých tří událostí, kterým se podařilo proniknout na první stránky deníků (MFD – 5.1. „Pinochet“; LN, MFD, Právo – 23.2. „požár v Chile“; Právo – 23.5. „umrznutí vojáci“). V tomto případě se ale jedná o zprávy seriózní.

6. Na události „požár chilského parku způsobený českým turistou“ se potvrdilo, že ČTK jedná nejrychleji. Zprávu nejen uveřejnila jako první, ale již ve chvíli, kdy se jednalo o běžnou událost z regionu, tj. neměla ještě žádný vztah k ČR. Vydala o ní také nejvíce

zpráv

(celkem

25).

Její

zpravodajství

tak

bylo

nejucelenější

a

nejkontinuálnější. Přesto se dá informování v Právu označit za velmi dobré, neboť o události vyšlo 14 zpráv (jediná z nich byla krátká, což představuje přibližně 7 %). ČTK byla jako zdroj

52

využita pouze dvakrát (14 %), jinak se jednalo o autorské příspěvky. Početně uveřejnilo Právo kromě února pokaždé alespoň polovinu počtu zpráv ČTK. LN vydaly sice k události 10 zpráv, avšak 70 % byly zprávy krátké a 90 % převzaté z ČTK. Zatímco MFD vydala pouze 7 zpráv, z nichž však jen dvě (30 %) byly krátké a tři (43 %) převzaté z ČTK (jednou se vedle ČTK vyskytl Reuters), jinak se jedná o autorské příspěvky (jednou s využitím ČTK a jednou s využitím iDnes). První zprávu o požáru vydaly všechny deníky ve stejný den na titulní straně. Problém však měly se zařazením zpráv do rubrik (již pokračování této první zprávy se v LN a Právu objevilo v Zahraničí, naopak v MFD v Domově). Právo navíc téměř nepoužívá domicil. Již v první vydané zprávě se vyskytují věcné odchylky.

7. Celkově se dá říci, že jestliže deníky o Jižní Americe informovaly, využívaly často právě servisu ČTK. Nechybí však ani ostatní světové agentury, což zvyšuje objektivitu zpravodajství: Reuters, AP, DPA, AFP, BBC (viz 6.1., 6.2., 6.3. a 7.2., 7.3., 7.4.).

53

9. Deutsches Resümee

Das Ziel meiner Arbeit war die Analyse der Nachrichtenproduktion der Tschechischen Presseagentur (ČTK) über den Kontinent Südamerika und der Vergleich mit der Produktion der tschechischen, sog. seriösen Tageszeitungen Mladá fronta Dnes (MFD), Lidové noviny (LN) und Právo über diesen Kontinent, im Zeitraum vom 1.1.2005 bis 30.6.2005. Besondere Aufmerksamkeit richtete ich auf ein Ereignis, das sich zwar in Südamerika abspielte, jedoch zusätzlich in enger Verbindung zu der Tschechischen Republik stand. Es erschien mehrmals in den Tageszeitungen, sodass es in seiner Entwicklung beobachtet werden konnte. Es handelt sich um den von einem Tschechen unabsichtlich gelegten Brand im Nationalpark in Chile. Da dieses Ereignis einen speziellen Vorfall darstellt, entschied ich mich, es aus der Gesamtanalyse herauszunehmen und ihm ein Sonderkapitel zu widmen (Kap. 7). Die Ergebnisse der Analyse beweisen, dass ČTK ihre durch das Gesetz definierte Aufgabe (über das Geschehen aus dem Ausland zu informieren) erfüllt, weil sie regelmäβig auch über Südamerika informiert, wenn auch aus den einzelnen südamerikanischen Ländern unterschiedlich. Insgesamt gab ČTK 277 Nachrichten über Südamerika heraus. Fast 90 % davon wurden aber nur mit der Priorität 4 oder 5 bezeichnet, und damit automatisch zu den weniger Wichtigen gezählt. Aber nicht einmal die höhere Priorität 3 (die höchste, die für Südamerika benutzt wurde) bedeutet, dass die Zeitungen diese Nachrichten veröffentlichen. Am meisten wurde über Brasilien, dann über Kolumbien informiert (ohne Erwähnung blieben Surinam und Französisch-Guayana). Die Zeitungen interessierten sich am meisten für Brasilien und Chile. Jedoch Kolumbien wurde sogar unterdurchschnittlich vertreten. Die Zeitungen Právo und LN publizierten insgesamt 36 Nachrichten (davon betrafen 14 Nachrichten in Právo und 10 in LN den Brand in Chile), MFD nur 18 (davon behandelten 7 den Brand in Chile). Meiner Meinung nach sind diese Zahlen ungenügend, wenn man den Zeitabschnitt von sechs Monaten in Betracht zieht. Die Zahlen verringern sich noch, wenn man das Kriterium der Länge der Nachrichten hinzuzieht. Aus diesem Grund kann von kontinuierlicher Berichterstattung aus Südamerika in den Zeitungen keine Rede sein. Meine Hypothese, dass die meisten Nachrichtenproduktionen der ČTK über diesen Kontinent in den Zeitungen nicht erscheinen, wurde somit bestätigt. Thematisch veröffentlichte ČTK ein sehr breites Spektrum an Nachrichten (wobei die Themen Politik, Polizei und Gesetze, Katastrophen und Wetter überwiegen), im Gegensatz zu 54

den Zeitungen, in denen eher die Nachrichten Verwendung finden, die einen unterhaltsamen Charakter haben, oder bei denen Todesopfer eine Rolle spielen (hierbei steht die Zeitung LN an der Spitze – siehe Kap. 6.4.). Auch die vier Themen, die neben dem Ereignis „Brand in Chile“ in allen drei Zeitungen erschienen, geben einen Hinweis darauf, warum die Leser ein verzerrtes Bild über Südamerika aus den Zeitungen bekommen. Es geht um die Themen: Brand einer Diskothek in Argentinien, Karneval in Rio de Janeiro, Causa Pinochet und einen Bericht über korpulente Brasilianerinnen. Auf dem gesondert behandelten und von allen Zeitungen sogar auf der Titelseite veröffentlichten Brand in Chile zeigte sich, dass ČTK (wie in anderen Fällen auch) am schnellsten reagierte und eine Fülle mehr Nachrichten (insgesamt 25) herausgab, als die Zeitungen. Die beste Berichterstattung der Zeitungen brachte Právo mit 14 Nachrichten (darin war nur eine Kurznachricht = 7 % und zwei übernommene Beiträge aus der ČTK = 14 %). LN publizierte 10 Nachrichten (davon waren sieben Kurznachrichten = 70 % und neun aus der ČTK übernommen = 90 %) und MFD druckte nur 7 Nachrichten (davon waren zwei Kurznachrichten = 30 % und drei übernommene von ČTK = 43 %). Probleme hatten alle Zeitungen mit der Einreihung der Nachrichten in die Rubriken. Zusammenfassend kann man sagen, dass wenn die Zeitungen schon über Südamerika informieren, dass sie sehr oft gerade ČTK als Quelle benutzen. Es wurden aber auch die Weltpresseagenturen (wie z.B. Reuters, AP, DPA, AFP, BBC) berücksichtigt, was die Objektivität der Berichterstattung vergrößerte (siehe 6.1., 6.2., 6.3. und 7.2., 7.3., 7.4.).

55

10. Seznam použité literatury

Primární prameny

Infobanka ČTK

Lidové noviny, od 1.1.2005 do 30.6.2005

Mladá fronta Dnes, od 1.1.2005 do 30.6.2005

Právo, od 1.1.2005 do 30.6.2005

Zákon č. 517/1992 Sb. o České tiskové kanceláři (ze dne 21.10.1992)

Zákon č. 123/ 1965 Sb. o Československé tiskové kanceláři (ze dne 12.11.1965)

Sekundární prameny

BATES, Marston. Jižní Amerika. Země a život. Praha: Artia, 1975. 198 s.

BERÁNEK, Tomáš. Ottův Nový atlas světa. 1. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003. 336 s. ISBN: 80-7181-854-2.

BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vydání. Brno: Barrister & Principal, 2001. 391 s. ISBN 80-85947-67-6.

HLAVČÁKOVÁ, Svetlana. Tlačové agentúry vo svete. Bratislava: Univerzita Komenského, 1994. 136 s. ISBN: 80-223-0776-9.

LIŠČÁK, Vladimír; FOJTÍK, Pavel. Státy a území světa. 2., aktualizované, přepracované, rozšířené vydání. Praha: Libri, 1998. 1095 s. ISBN: 80-85983-53-2.

LUDVÍKOVÁ, Lenka. Subsaharská Afrika v produkci ČTK a její odraz v českých médiích. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, FSV, 2002. 45 s. 56

McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vydání. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-714-0.

OSVALDOVÁ, Barbora a kol. Zpravodajství v médiích. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2001. 155 s. ISBN 80-246-0248-2.

OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan a kol. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vydání. Praha: Libri, 1999. 256 s. ISBN 80-85983-76-1.

SCHULZ, Winfried; SCHERER, Helmut; HAGEN, Lutz; REIFOVÁ, Irena; KONČELÍK, Jakub. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2., přepracované vydání. Praha: Karolinum, 2004. 149 s. ISBN: 80-246-0827-8.

SKOKAN, Ladislav. Hospodářský zeměpis 1: pro obchodní akademie a jiné střední školy. 3., aktualizované vydání. Praha: Fortuna, 2003. 136 s. ISBN:80-7168-861-4.

SVĚT, V NĚMŽ ŽIJEME. Kulturní a přírodní dědictví. Amerika. Praha: Euromedia Group – Knižní klub (edice Universum), 2005. 78 s. ISBN: 08-242-1381-8.

TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Česká tisková kancelář. In: Otázky žurnalistiky, č. 4/2000, s. 330335. ISSN: 0322-7049.

TRUNEČKOVÁ, Ludmila. ČTK by měla patřit vydavatelům. In: Mladá fronta Dnes (Pražské vydání), r. IV/ 82, 8.4.1993, s. 6. ISSN: 1210-1168.

TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Tiskové agentury. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1997. 109 s. ISBN: 80-7184-459-4.

TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Vláda a Česká tisková kancelář. In: Mladá fronta Dnes (Pražské vydání), r. VI/ 29, 3.2.1995, s. 12. ISSN: 1210-1168.

VELKÝ ATLAS SVĚTA. 2., nezměněné vydání. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1988. 288 s. ISBN 80-7011-020-1.

57

ZETTLER, Otto. Lexikon zemí 2003. Praha: Fortuna Print, 2002. 503 s. ISBN: 80-7321-038X.

Internetové odkazy

Česká tisková kancelář. Dostupné na WWW: www.ctk.cz (podrobněji: http://www.ctk.cz/o_nas/ctk/, http://www.ctk.cz/o_nas/rada/vyrocni/, http://www.ctk.cz/kontakty/ctk/).

Česká verze encyklopedie Wikipedia. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana. Podrobnější informace o Jižní Americe a státech Jižní Ameriky. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika.

Stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR (dostupné na WWW: http://www.mzv.cz) podávající informace o jednotlivých státech Jižní Ameriky. Dostupné na WWW: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/encyklop.asp?ContinentID=7.

Stránky podpory obchodu, na kterých je možné nalézt teritoriální informace k jednotlivým státům. Dostupné na WWW: http://www.export.cz/index.asp?p=info.

Zprávy o zahraniční politice ČR v roce 2004 – bilaterální vztahy České republiky (též na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR). Dostupné na WWW: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=16429&idj=1&amb=1&ikony=False&trid=1 &prsl=False&pocc1.

58