Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta
Diplomová práce
2016
Radka Kopalová
Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví
Politický a správní vývoj okresu Jablonec nad Nisou v letech 1945 – 1960
diplomová práce
Autor: Bc. Radka Kopalová Studijní program: Historické vědy Studijní obor: Archivnictví Vedoucí práce: doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.
Hradec Králové, 2016
Zadání diplomové práce Autor:
Bc. Radka Kopalová
Studium:
F1318
Studijní obor:
Archivnictví
Studijní program: Název diplomové práce: Název diplomové práce AJ:
N7105 Historické vědy
Politický a správní vývoj okresu Jablonec nad Nisou v letech 1945 ‑ 196O Political and Administrative Development of the Jablonec nad Nisou District between 1945 and 1960
Cíl, metody, literatura, předpoklady: Diplomová práce se bude zabývat politickým a správním vývojem okresuu Jablonec nad Nisou v letech 1945 ‑ 1960. Práce bude analyzovat změny, kterými okres v tomto období prošel, s přihlédnutím k výměnám ve vedení ONV, volbám, územní reorganizaci, přeměně průmyslové výroby a obměně obyvatelstva. Práce bude založena na studiu archivních materiálů uložených v SOkA Jablonec nad Nisou, především fondu ONV Jablonec nad Nisou. Dále pak na studiu dobového tisku a odborné literatury.
Garantující pracoviště:
Katedra pomocných věd historických a archivnictví, Filozofická fakulta
Oponent:
Mgr. Jan Košek
Vedoucí práce:
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.
Datum zadání závěrečné práce:
20. 3. 2015
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, pod odborným vedením doc. Mgr. Petra Grulicha, Ph.D. a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 5. května 2016
…………………………………
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. Mgr. Petru Grulichovi, Ph.D. za cenné rady, podněty a odborné vedení. Mé poděkování patří také všem zaměstnancům SOkA v Jablonci nad Nisou.
Anotace Radka KOPALOVÁ, Politický a správní vývoj okresu Jablonec nad Nisou v letech 1945 – 1960, Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, 2016, Diplomová práce
Diplomová práce se zabývá politickým a správním vývojem okresu Jablonec nad Nisou v letech 1945 – 1960. Mapuje události po skončení druhé světové války související s vytvářením správních orgánů daného regionu. Sleduje vznik a činnost nejprve Okresní správní komise a posléze Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou v příslušném období. Zaměřuje se také na fungování expozitury Železný Brod v době její existence. Popisuje územní organizaci okresu, vnitřní strukturu, obory působnosti, změny v personálním složení a kompetencích jabloneckého ONV, s přihlédnutím na výměny funkcionářů, volby a vliv politického života na jeho činnost. Pozornost věnuje událostem, které měly za důsledek proměnu okresu, zejména odsun německého obyvatelstva a vývoj místního průmyslu. Cílem práce je znázornit fungování ONV Jablonec nad Nisou v průběhu patnácti let a zobrazit související problematiku. Práce končí rokem 1960, kdy na základě správní reformy došlo k rozšíření jabloneckého okresu o Železnobrodsko a byl ustaven okres Jablonec nad Nisou do své finální podoby. Klíčová slova: okresní národní výbor, okres Jablonec nad Nisou, veřejná správa, správní vývoj, národní výbory
Anotation Radka Kopalová, The political and administrative development of the District of Jablonec nad Nisou between 1945 - 1960, the City of Hradec Kralove, University of Hradec Kralove, Faculty of Arts, 2016, Diploma thesis
The thesis deals with the political and administrative development in the Distrikt of Jablonec nad Nisou from1945 to 1960. It conducts a survey of the events after the end of World War II - related to the creation of administrative bodies in the region. It monitors the establishment and operation of both the District Administrative Committee and the District People’s Committee in Jablonec nad Nisou in the relevant period. It also focuses on the functioning of the branch in Zelezny Brod in the course of its existence. It describes the regional district organization, internal structure, scopes, changes in personnel
composition
and
powers
of
the
Jablonec
district
people’s
committee, with regard to exchanges of officials, elections and influence of political life on its work. It pays attention to the events that resulted in the transformation of the district, especially the expulsion of the German population and the development of local industry. The aim of the thesis is to illustrate the functioning of the District People’s Committee in Jablonec nad Nisou in the course of fifteen years and to show related issues. The thesis ends in 1960, when on the ground of administrative reforms the Area of Zelezny Brod became a part of the Jablonec district, and the District of Jablonec gained its final form.
Keywords: District People's Committee, the District of Jablonec nad Nisou, civil service, administrative development, people’s committees
Obsah Seznam zkratek
8
Úvod
11
1. Charakteristika jabloneckého okresu
18
2. Historie okresu Jablonec nad Nisou
25
3. Okres Jablonec nad Nisou 1945 – 1948
34
3.1. Situace na okrese Jablonec nad Nisou po druhé světové válce
34
3.2. Okresní správní komise
37
3.3. Okresní národní výbor
52
4. Okresní národní výbor Jablonec nad Nisou v letech 1949 – 1954
71
5. Působení Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou v letech 1954 – 1957
98
6. Jablonecký okresní národní výbor v letech 1957 – 1960
115
7. Správní reforma 1960
136
Závěr
149
Seznam pramenů a literatury
152
Seznam příloh
159
Přílohy
160
Seznam zkratek AV NF
akční výbor národní fronty
bm
běžný metr
CO
civilní obrana
č.
číslo
č. j.
číslo jednací
ČSI
Československá školní inspekce
ČSL
Československá strana lidová
ČSČK
Československý červený kříž
ČSM
Československý svaz mládeže
ČSNS
Československá strana národně socialistická
ČSPO
Československé svaz požární ochrany
ČSSD
Československá sociální demokracie
ČSR
Československá republika
ČSS
Československý střelecký svaz
FNO
Fond národní obnovy
ha
hektar
inv. č.
inventární číslo
JHR
jednotně hospodařící rolník
JSČZ
Jednotný svaz českých zemědělců
JZD
jednotné zemědělské družstvo
kar
karton
km2
kilometr čtvereční
kn
kniha
KNV
krajský národní výbor
KSČ
Komunistická strana Československá
MěNV
městský národní výbor
MH
místní hospodářství
MMH
Ministerstvo místního hospodářství
MNV
místní národní výbor
MSK
místní správní komise
8
MV
Ministerstvo vnitra
NF
národní fronta
n. p.
národní podnik
NS
národní shromáždění
NÚC
nejvyšší úřad cenový
NV
národní výbor
NSDAP
Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei
OAV
okresní akční výbor
OAV NF
okresní akční výbor národní fronty
OKP
okresní komunální podnik
ONV
okresní národní výbor
OPK
okresní plánovací komise
OSK
okresní správní komise
OÚ
osídlovací úřad
OÚNZ
okresní ústav národního zdraví
OVK
okresní vyšetřovací komise
OV KSČ
okresní výbor komunistické strany československé
OV TVS
okresní výbor pro tělesnou výchovu a sport
p. o.
politický okres
ROH
Revoluční odborové hnutí
RNV
Revoluční národní výbor
Sb.
sbírka
SČSP
Svaz československo-sovětského přátelství
SdP
Sudetendeutsche Partei
sig.
signatura
SNB
Sbor národní bezpečnosti
SNR
Slovenská národní rada
SNS
společná národní správa
s. o.
soudní okres
SOA
státní oblastní archiv
SOkA
státní okresní archiv
SOPVP
Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých
9
SPB
Svaz protifašistických bojovníků
STB
státní bezpečnost
str.
strana
STS
strojní traktorová stanice
sv.
svazek
TSO
tělovýchovná sportovní organizace
ukr.
ukrajinské
Ú. l.
Úřední list
ÚAV NF
Ústřední akční výbor národní fronty
Úř. věst.
Úřední věstník
ÚV KSČ
Ústřední výbor komunistické strany československé
VŘSR
Velká říjnová socialistická revoluce
ZNV
Zemský národní výbor
10
Úvod Tato diplomová práce mapuje vývoj okresu Jablonec nad Nisou v letech 1945 – 1960. Hlavním cílem je na základě studia archivních pramenů, odborné literatury a dalších zdrojů podat ucelený přehled o proměnách daného okresu v tomto období. Rok 1945 byl vybrán z důvodu ukončení druhé světové války, která poznamenala životy a osudy mnoha lidí. Léta jenž následovala po tomto roce zcela změnila tvář tohoto regionu. Práce končí přelomovým rokem 1960, kdy na základě územní reformy byla k jabloneckému okresu připojena řada obcí. Rokem 1960 byl jablonecký okres ustaven v hranicích, které přetrvaly až do zániku okresních úřadů na konci roku 2002. Cílem a prvořadým úkolem této diplomové práce je zkoumání daného regionu, správního vývoje okresu Jablonec nad Nisou v průběhu patnácti let, od roku 1945 do roku 1960. Je zde sledován rozvoj okresu spolu s proměnami úřadů, které v rámci okresu působily při výkonu správy různých rezortů. Práce se pokusí postihnout organizační změny, přesuny kompetencí i proměny personálního obsazení Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou. Sleduje jeho vnitřní strukturu, obory působnosti i vzájemné vztahy ve stanoveném čase. První poválečné roky přinesly radikální obměny, které zcela přetvořily jablonecký okres. Po skončení druhé světové války docházelo k nucenému vysídlování německého obyvatelstva a okres byl nově osídlen. Změnila se jak národnostní tak i sociální struktura obyvatelstva. V oblasti hospodářské docházelo nejprve k zavádění národních správ, posléze ke konfiskaci či znárodňování, následovala likvidace řady podniků a živností, v pozdějších letech kolektivizace zemědělství. Základní charakteristika okresu jako vysoce průmyslové oblasti s malým podílem zemědělské výroby zůstala přes veškeré zákroky zachována, přesto se toto území v těchto několika letech výrazně proměnilo. Snahou této práce je postihnout veškeré zásahy dotýkající se správy okresu, výměny obyvatelstva, přeměny hospodářství a všechny územní změny uvnitř okresu i v důsledku připojení nových obcí. Práce se zabývá politickým a správním vývojem okresu v daných letech, analyzuje vznik a působení nejprve okresní správní komise, po roce 1946 pak okresního národního výboru. Sleduje činnost jabloneckého ONV, snaží se zahrnout všechny
11
reorganizace, výměny funkcionářů státní správy, vliv politického života i události úzce spjaté s tímto regionem. Práce se opírá zejména o materiál uložený v SOkA Jablonec nad Nisou. Základ tvoří archiválie z fondu Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou, jehož časový rozsah je zatím vymezen roky 1945 - 1954. Následující roky jsou zatím nezpracovanou částí fondu. Pouze zápisy z rady a pléna jsou uloženy v nečíslovaných kartonech a jsou přístupné. Získané informace byly doplněny sondou do fondů MNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1957, KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995) a Společné národní správy. Při práci byl také využit fond KNV Liberec 1945 – 1960 uložený v SOA Litoměřice. Roky 1945 až 1954 byly zpracovány poměrně podrobně, základem studia následujících let se bohužel staly pouze zápisy z rady a pléna. Zbývající materiály jsou v současnosti ve stavu, který neumožňuje jejich zkoumání. V průběhu roku však i tuto část fondu čeká uspořádání a tak bude v budoucnu šance jistou nedostatečnost této práce odstranit a zjištěné informace doplnit. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma, které v tomto regionu zatím nikdo nezpracoval, je zde otevřen prostor i pro další studie. Vedle doplnění zjištěných informací je možné na okres pohlédnout z jiného hlediska na základě dalších materiálů nebo sledovat fungování a vývoj expozitury v Železném Brodě. Diplomová práce je rozdělena do 7 kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou jabloneckého okresu z řady hledisek, okres vymezuje fyzicko-geograficky, popisuje klimatické podmínky, hospodářství, zaměstnanost i demografické struktury. Druhá kapitola obecně nastiňuje historicko správní vývoj okresu od poloviny 19. století do roku 1945. Třetí kapitola je rozdělena do třech podkapitol, první se věnuje událostem na sledovaném území a blízkém okolí po skončení druhé světové války. Druhá podkapitola sleduje období po ustavení OSK a třetí mapuje činnost ONV do roku 1948. Čtvrtá kapitola je zaměřena na fungování ONV v letech 1945 – 1954. Pátá kapitola podává přehled o okresu v době od voleb 1954 do voleb v roce 1957. Šestá kapitola se soustřeďuje na období po volbách v roce 1957 do změn, které nastaly v roce 1960. Poslední sedmá kapitola přibližuje územně správní reformu z roku 1960, legislativní změny související s chodem národních výborů a jejich důsledky na jablonecký okres.
12
Předkládaná diplomová práce byla zpracována na základě poznatků získaných studiem dostupné literatury zabývající se historií Jablonecka, vývojem veřejné správy a děním v poválečném Československu. Pro bližší specifikaci okresu Jablonec nad Nisou byla využita řada statistických pramenů. Situace po skončení druhé světové války v politickém okrese Jablonec nad Nisou, včetně blízkého Železnobrodska, proměna, struktura a vývoj správního úřadu byla popsána po prostudování, vyhodnocení, komparaci a syntézy archivních materiálů. Práce se opírá především o archivní materiál uložený v SOkA Jablonec nad Nisou. Tématem této práce je problematika politického a správního vývoje na Jablonecku a tak základ tvoří archiválie z fondu Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou, jehož časový rozsah je vymezen roky 1945–1954. Stěžejní informace se nacházejí v kartonech obsahujících zápisy ze schůzí rady, pléna, pololetních sjezdů a situační zprávy. Tento fond obsahuje celkem 63 knih, 731 kartonů a 42 zásuvek. Fond byl pořádán v letech 1961 – 1966. Pro práci byly využity informace, které obsahuje 1 kniha a 32 kartonů. Období po roce 1954 zatím není zcela zpracováno, jedinou přístupnou částí fondu z tohoto období jsou zápisy z rad a plén. Zápisy z rad let 1955 – 1990 se nacházejí ve 126 kartonech a zápisy z plén 1955 – 1990 ve 45 kartonech. V roce 2010 byl pro zápisy z jednání Okresní správní komise rady a pléna a komisí ONV v letech 1945 - 1990 vytvořen nový prozatímní inventární soupis, který obsahuje 123 inventárních jednotek, které jsou tvořeny 87 úředními knihami uloženými ve 180 nečíslovaných kartonech a 16 kartonech číslovaných. Celkem fond Okresní národní výbor Jablonec nad Nisou 1945 – 1990 obsahuje 23,53 bm zpracovaných archiválií a 268,51 bm dosud nezpracovaných archiválií. Dále byly při práci využity informace získané z fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1957, karton 330, fondu KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), nalézající se v pěti kartonech a fondu Společné národní správy, vše uložené v SOkA Jablonec nad Nisou. Doplnění poskytly čtyři kartony fondu KNV Liberec 1945 – 1960 ze SOA Litoměřice. Vedle archivních materiálů využívá tato práce i dalších zdrojů. Legislativa z oblasti národních výborů a problematika přeměny jejich kompetencí je volně přístupná na internetu. Velmi dobrý přehled o vývoji veřejné správy z hlediska legislativy a činnosti okresních národních výborů také poskytla kvalitně zpracovaná publikace Vladimíra
13
Čecháka. 1 Při zpracovávání období těsně po druhé světové válce bylo využito dílo Karla Schelleho. 2 Pro osvětlení historie jabloneckého okresu se cennou stala práce Františka Roubíka. 3 Vodítkem při zpracování daného tématu byla nejen kniha Miloslava Sovadiny, 4 ale především studie Roberta Filipa uveřejňovaná na pokračování ve sborníku Fontes Nissae. 5 Inspirace touto prací byla umocněna sousedstvím sledovaných okresů a příbuzností sledované problematiky. Z hlediska přehledu činnosti a vývoje správních úřadů měla pro diplomovou práci význam studie Moniky Remsové. 6 Nepostradatelné se také ukázaly statě Františka Padrty a Růženy Možnerové. 7 Ucelený přehled o daném regionu z doby před koncem 2. světové války a těsně po jejím ukončení přinesla kniha Miloslava Havlíčka. 8 Předválečnou situaci charakterizuje článek Františka Padrty v regionálním historickém sborníku. 9 Stejnému období se věnují i práce vydané ve spolupráci OV KSČ a ONV Jablonec nad Nisou. 10 Řadu informací z této doby dodává několik nevydaných prací. 11 O poválečném dění na Jablonecku podává přehled kniha Jindry Jana Volprechta, 12 která byla vydána v prosinci 1945. Obecné informace i konkrétní data o zpracovávaném regionu přináší kniha brněnských historiků věnovaná problematice osídlovacího Vladimír ČECHÁK, Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945 – 2004), Praha 2004. 2 Karel SCHELLE, Vývoj veřejné správy v letech 1848 – 1948. 3 František ROUBÍK, Vývoj správního rozdělení Čech v letech 1850 – 1868, svazek XII. Sborníku archivu ministerstva vnitra republiky Československé 1939. 4 Miloslav SOVADINA, Správní vývoj Českolipska, vydal SOkA Česká Lípa 1998. 5 Robert FILIP, Okresní národní výbor Liberec v letech 1945 – 1960, in: Fontes Nissae, regionální historický sborník, Liberec 2005, 2007, 2011. 6 Monika REMSOVÁ, Trestní nalézací komise v Jablonci nad Nisou (1945 – 1947), in: Fontes Nissae, Regionální historický sborník, Liberec 2012. 7 František PADRTA, Územní vývoj okresu Jablonec nad Nisou, in: Okresní archiv v Jablonci nad Nisou v letech 1976, Jablonec nad Nisou 1980; Růžena MOŽNEROVÁ, Helena BÍLKOVSKÁ, Helena GROSSMANNOVÁ, Správní vývoj okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1977. 8 Miroslav HAVLÍČEK, Protifašistické hnutí na horním Pojizeří v letech 1938 – 1945, Jablonec nad Nisou 1965. 9 František PADRTA, volby do říšského sněmu v roce 1938 s přihlédnutím k situaci na Jablonecku, in: Fontes Nissae. Regionální historický sborník. Liberec 2002. 10 Jan KŘEMEN, Jiří KOŘALKA, Jindřich SCHWIPPEL, Jaroslav LUBAS, Miroslav SAMEŠ a kol., Jablonecko ve dnech zrady, vydalo oddělení propagace a agitace OV KSČ a odbor školství a kultury rady ONV Jablonec nad Nisou 1958; Jaroslava MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke svobodě a míru, OV socialistické akademie a OV KSČ Jablonec nad Nisou, 1985. 11 Roman HAMAN, K některým aspektům českoněmeckých vztahů v letech 1938 – 1945 na Jablonecku 1990, Archiv UHK; Hana HOLUBOVÁ, Rok 1938 v Jablonci nad Nisou, 1963; Jana PAVLÍČKOVÁ, Soužití Čechů a Němců v Jabloneckém okrese v letech 1938 a 1939. 12 Jindra Jan VOLPRECHT, Jablonec n. N. včera, dnes a zítra, Jablonec nad Nisou 1945. 1
14
procesu pohraničí českých zemí, postihuje změny v poválečném uspořádání v politických, ekonomických, společenských i demografických skutečnostech. 13 O prvních poválečných volbách na Jablonecku pojednává práce Romany Hynkové. 14 Odsunem německého obyvatelstva se zabývá diplomová práce Martina Pokorného.15 Nové osídlení jabloneckého regionu přibližuje pojednání Dany Solomanovské. 16 Souhrn informací doplňuje spis Ladislavy Koucké. 17 Obecnou charakteristiku okresu Jablonec nad Nisou poskytuje dílo Jana Kašpara. 18 Tentýž autor se ve svém příspěvku v regionálním historickém sborníku zabýval poválečným vznikem správních orgánů v Jablonci a jejich převzetím řízení regionu. 19 Pro zprávy o správním vývoji Železnobrodska je důležitý článek Jana Kašpara ve sborníku Z Českého ráje a Podkrkonoší. 20 Obyvatelstvo, průmysl, členy i jednotlivé referáty ONV a obce zkoumaného území v roce 1947 zachycuje Severočeská ročenka Cíl. Určitý obrázek událostí let 1945 -1960 poskytují regionální publikace vydané ONV v Jablonci nad Nisou nebo za přispění OV KSČ. 21 Některá základní data, zejména demografická, dále také týkající se vzniku správních institucí na Jablonecku, jsou čerpána z úvodů k inventářům jednotlivých fondů. 22 František ČAPKA, Lubomír SLEZÁK, Jaroslav VACULÍK, Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005. 14 Romana HYNKOVÁ, Příspěvek k prvním poválečným volbám v Jablonci nad Nisou v roce 1946. 15 Martin POKORNÝ, Odsun Němců z Československa a snahy o jejich rozptýlení ve vnitrozemí v letech 1945 – 1950 na příkladu okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1994. 16 Dana SOLOMANOVSKÁ, Osídlování pohraničního okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1980. 17 Ladislava KOUCKÁ, Národní a demokratická revoluce na Jablonecku v prvních poválečných letech, Jablonec nad Nisou 1975. 18 Jan KAŠPAR, Jablonec nad Nisou, Stručný průvodce sedmi stoletími města, Jablonec nad Nisou 2006. 19 Jan KAŠPAR, Ing. Karel Šimon a Jablonec nad Nisou, Příspěvek k dějinám města v květnu 1945, in: Fontes Nissae, Regionální historický sborník, Liberec 2009. 20 Jan KAŠPAR, Ve vichru správních reforem – Emancipační úsilí Železného Brodu v letech 1850 – 1950, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 1999. 21 Kol. autorů, Únor 1948 a Jablonecko, ONV Jablonec nad Nisou 1978 ; 20 let Jablonecka, Jablonec nad Nisou 1968, 30 let Jablonecka, Jablonec nad Nisou 1975, Kapitoly z dějin revolučního dělnického hnutí na Jablonecku, Jablonec nad Nisou 1976; Kapitoly z dějin budování socialismu na Jablonecku 1981; Jablonecko 1960, Fakta a cifry pro agitátory Národní fronty, Jablonec nad Nisou 1960 a Fakta a cifry okresu Jablonec nad Nisou. 22 Milan GRISA a kol., Úvod k inventáři fondu ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954; Jan KAŠPAR, Úvod k inventáři fondu KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995); František MAREK, Úvod i inventáři fondu KNV Liberec 1949 – 1960;František PADRTA, Úvod k inventáři fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957; František PADRTA, Úvod k inventáři fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948;František PADRTA, Úvod k inventáři fondu OÚ Jablonec nad Nisou 1855 – 1938 a František PADRTA, Úvod k inventáři fondu Landrát Jablonec nad Nisou 1938 – 1939. 13
15
Části pojednávající o charakteristice okresu,
hospodářské situaci i proměnách
obyvatelstva, byly sestaveny na základě statistických šetření provedených při sčítání lidu v letech 1930, 1950 a 1961. 23 Obyvatelstvo i územní jednotky byly sledovány také na základě využití statistických pramenů. 24 Zjištěné záznamy byly doplněny eventuelně porovnány s údaji uloženými v archivních materiálech fondu ONV Jablonec nad Nisou. Doplnění poskytlo dílo Štěpána Mlezivy a zpráva Ústředního statistického úřadu z roku 1941. 25 K významným změnám došlo ve sledovaném období v hospodářství, proto seznámení s historií a vývojem jabloneckého průmyslu tvořilo část studia. Nejvýznamnějším odvětvím jabloneckého průmyslu byla bižuterie, o jejím vzniku, vývoji a oborech, ale i dalších výrobních odvětvích pojednává kniha kolektivu autorů.26 Zajímavé údaje poskytuje disertační práce Jaromíra Kubálka. 27 Celkový obraz o jabloneckém průmyslu podává studie Jany Uhlířové. 28 Konfiskacemi průmyslových závodů na Jablonecku se zabývala bakalářská práce Radky Kopalové. 29 Diplomová práce analyzuje vznik a působení Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou od roku 1945 do rozšíření jabloneckého okresu na základě správní reformy v roce 1960. Je založena na studiu a porovnání archivního materiálu uloženého v SOkA Jablonec nad Nisou, SOA Litoměřice, publikovaných pramenů a dokumentů, statistických údajů a dostupné literatury. Obraz regionu dokreslují novinové články místního tisku a dvě kroniky města Jablonce. V roce 1945 vycházela Jablonecká pravda, než byla rozhodnutím ministerstva informací zastavena. 30 Dále byl vydáván od roku 1945 deník národní fronty Stráž Československá statistika, Sčítání živnostenských závodů v republice Československé podle stavu dne 27. května 1930; Československá statistika, Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950; Sčítání lidu, domů a bytů v Československé socialistické republice k 1. březnu 1961. 24 Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930. 25 Štěpán MLEZIVA, Retrospektivní přehled územních jednotek a územních celků od roku 1850 do současnosti, Praha 2010; Zprávy Ústředního statistického úřadu roč. XXII. (1941), Počet obyvatelstva v sudetských zemích rok 1869 – 1940. 26 Petr NOVÝ a kol., Historie a současnost podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku, Žehušice 2007. 27 Jaromír KUBÁLEK, Ekonomické problémy tradiční sklářské a jablonecké výroby a vývozu, I.-II., 1960. 28 Jana UHLÍŘOVÁ, Rozvoj průmyslu na Jablonecku v letech 1948 – 1960, Jablonec nad Nisou 1979. 29 Radka KOPALOVÁ, Konfiskace průmyslových závodů podle dekretu č. 108/1945 Sb. na okrese Jablonec nad Nisou (1945 – 1948) 30 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954, inv. č. 540, kar. 591. 23
16
Severu, který se v roce 1948 stal deníkem severočeského kraje, aby skončil v únoru 1952 jako deník KV KSČ v Liberci. Místo Stráže Severu začal vycházet týdeník Cesta míru. V roce 1954 vydával Okresní národní výbor Jabloneckou vesnici, téhož roku začal vydávat též Noviny Jablonecka, vycházející v úterý a v pátek. Cesta míru přestala vycházet koncem března 1960, neboť se sloučila s časopisem Ústeckého kraje. Dne 2. dubna 1960 bylo první vydání nového časopisu pro Severočeský kraj Průboje, který vycházel třikrát týdně, v úterý, ve čtvrtek a v sobotu.
17
1. Charakteristika jabloneckého okresu Okres Jablonec nad Nisou se rozkládá na východě severních Čech a je okresem příhraničním. Do správní reformy v roce 1960 sousedil s Polskou lidovou republikou, dále na severu s okresem Frýdlant v Čechách, na západě s okresem Liberec, na východě s okresem Jilemnice a na jihu s okresy Semily a Turnov. Rozloha okresu činila v roce 1930 210,06 km2 a nacházelo se zde 32 obcí. 31 Soudní okres Železný Brod, připojený k Jablonecku roku 1960, se skládal v roce 1930 z 26 obcí a měl rozlohu 98,29 km2. 32 Po správní reformě 1960 setrvala na severu hranice s Polskem měřící 18,1 km. Jedinými sousedícími okresy se však staly na západě okres Liberec a na jihu a východě okres Semily. 33 V roce 1960 byla k okresu Jablonec nad Nisou připojena řada obcí ze sousedních okresů Frýdlant, Turnov, Jilemnice, Liberec a Semily, čímž počet obcí stoupl na 39, přesto se svou rozlohou 402,6 km2 řadil mezi nejmenší okresy v republice. V roce 1938 byl v důsledku Mnichova celý okres Jablonec nad Nisou odtržen od československého státu. V Jablonci nad Nisou byl zřízen úřad landráta pro politický okres Jablonec a obce Harrachov, Paseky nad Jizerou, Zlatá Olešnice, Haratice, Plavy, Velké Hamry, Hraničná a Jizerka. Po skončení druhé světové války byl jablonecký okres obnoven na základě dekretu prezidenta republiky č. 121/1945 v hranicích a v rozsahu v jakém existoval k 29. září 1938, s jedinou výjimkou, do konce roku 1945 byla součástí okresu obec Malá Jizerka. 34 Sloučení obcí, ke kterému došlo v průběhu okupace, zůstalo zachováno. Jablonecký okres měl nadále 29 obcí. 35 Od ledna 1949 byly k Jablonecku připojeny obce Velké Hamry, Plavy a Haratice z okresu Semily a z Libereckého okresu Hraničná a Milíře, které se staly místní částí obce Rádlo, jablonecký okres poté zaujímal 230,17 km2.36 Území okresu Jablonec nad Nisou se nachází v podhorské krajině bohaté na rozsáhlé lesní komplexy s řadou dravých potoků a říček, vyznačuje se velkou členitostí terénu. Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930, str. 20. Tamtéž str. 22. 33 Stránky českého statistického úřadu [online], poslední aktualizace 27. 03. 2015, Přístup z: https://www.czso.cz/csu/xl/charakteristika_okresu_jn. 34 František PADRTA, Územní vývoj okresu Jablonec nad Nisou, in: Okresní archiv v Jablonci nad Nisou v letech 1976 – 1980, Jablonec nad Nisou 1980, str. 12 – 13. 35 Růžena MOŽNEROVÁ, Helena BÍLKOVSKÁ, Helena GROSSMANNOVÁ, Správní vývoj okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1977, str. 3. 31 32
18
Nejnižší nadmořská výška dosahuje 254 m nad mořem, nejvyšším bodem je Černá hora, která měří 1 084 m nad mořem. Z celkové plochy okresu připadá 55,5 % na lesní půdu, 31,9 % zaujímá zemědělská půda. 37 Převážná část území má hornatý charakter, kdy 74% území okresu se nalézá v nadmořské výšce mezi 400 až 800 metry. Naprostou většinu území okresu vyplňují členité podhorské vrchoviny, rozřezané přítoky Jizery. Podnebí zdejšího okresu bylo vždy drsné a vlhké, průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5 až 6 stupni Celsia, jedná se o teplotu nižší, než je celostátní průměr přibližně o 3 stupně. 38 Také množství srážek je vysoké, činí v průměru 1150 až 1200 mm na m2. 39 V Jizerských horách leží významné přírodní lokality, mezi které patří především rašeliniště, místa se zajímavou flórou a potoky s četnými menšími vodopády. V Jizerských horách byla převážně v první polovině minulého století budována řada rozhleden. K cenným památkám patří také malé vodní elektrárny i soustava přehrad, vodní síla již v minulosti poskytovala dostatek zdrojů energie. Vodu z území bohatého na vodní toky odvádějí především řeky Lužická Nisa, Bílá Nisa, Bílá Desná, Černá Desná, Kamenice a Jizera. Po připojení Železnobrodska, rozkládajícího se od Černostudničního hřebenu po Kozákov, bylo území obohaceno o malebné Maloskalsko. Charakterizovat jej lze údolím řeky Jizery na pomezí Českého ráje, Krkonoš a Jizerských hor. Železnobrodsko s Maloskalskem jsou nejníže položenými místy okresu, obce Příchovice, Jizerka a Polubný se naopak nacházejí v nejvyšší nadmořské výšce. 40 Okresní město Jablonec nad Nisou je položeno v kotlině. Nachází se na soutoku Lužické a Bílé Nisy. Od západu zasahuje k Jablonci Žitavská pánev, ze zbývajících světových stran město obklopují Jizerské hory, ze severu tzv. Tanvaldská vrchovina, od východu Černostudnický hřbet a z jihu Maršovická vrchovina. Nejnižší místo v Jablonci je položeno 380 nad mořem. 41 Jizerské hory určují již od počátků osídlení průmyslový charakter tohoto okresu, neboť do Jizerských hor bohatých na dřevo, písek a vodu byli povoláváni sklářští
36
F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 13. Stránky českého statistického úřadu [online], poslední aktualizace 27. 03. 2015, Přístup z: https://www.czso.cz/csu/xl/charakteristika_okresu_jn. 38 Kol. autorů, 20 let Jablonecka, vydal OV KSČ v Jablonci nad Nisou 1968, str. 5. 39 Kol. autorů, Fakta a cifry okresu Jablonec nad Nisou, str. 2. 40 Kol. autorů, Jablonecko 1960, Fakta a cifry pro agitátory Národní fronty, vydal OV KSČ Jablonec nad Nisou, 1960, str. 10. 41 Jindra Jan VOLPRECHT, Jablonec n. N. včera, dnes a zítra, Jablonec nad Nisou 1945, str. 8. 37
19
odborníci. 42 Zdejší klimatické podmínky, vysoká poloha a kratší vegetační doba vždy ztěžovaly rozvoj zemědělství, které zaměstnávalo pouze 4% obyvatel. Krajina tohoto regionu byla vždy chudá na úrodnou zemědělskou půdu. Lepšími podmínkami pro zemědělství se prezentovaly v roce 1960 připojené níže položené oblasti.43 Město Jablonec nad Nisou a jeho okolí byly spjaty především s výrobou bižuterie, levnější napodobeninou šperku. Základ jablonecké výroby tvořilo sklo. Výrobou polotovarů pro bižuterní odvětví se zabývaly sklárny. 44 Pro řadu výrobků byla nutná i práce s kovem, a tak se zde šířilo pasířství. Na Jablonecku se vyráběly všechny typy skleněné i kovové bižuterie. Do skupiny kovové bižuterie spadala i výroba nábytkového kování, osvětlovacích těles, hliníkových příborů a nádobí. Třetím silně rozvinutým odvětvím tohoto kraje byl textilní průmysl, rozvíjející se především na Tanvaldsku. 45 Jablonecká výroba skla a bižuterie se až z 90% orientovala na zahraniční trhy. 46 Jabloneckou výrobu lze rozdělit do třech skupin. První tvořila surovinová základna, jednalo se o sklářské hutě i kompoziční hutě. Druhovýroba – zpracovatelský průmysl v oborech drobného skleněného zboží a ozdob bižuterie z barevných kovů i ostatních materiálů se pak dělila do tří kategorií. První z nich tvořila tovární velkovýroba, hlavně brusírny kamenů, lisovny, velké závody zpracovávající kovovou bižuterii, bižuterii z umělých hmot a galvanisovny. Další kategorií byla řemesla navazující na surovinové hutě a tovární velkovýrobu a pomocné provozy. Do této podskupiny lze zařadit mačkárny ve výrobě skleněné bižuterie, voskárny, pasíře, nástrojaře a formaře. Poslední kategorie obsahovala domácí výrobce, kteří se zabývali konečnou fází zpracovatelského procesu, zasazováním kamenů, konečnou montáží, malbou nebo navlékáním perliček či skleněné bižuterie. Třetí a poslední skupinu tvořila organizace obchodu, jednalo se o jablonecké vývozní domy. 47 Podle výsledků sčítání lidu v roce 1930 pracovalo v soudním okrese Jablonec nad Nisou 63% obyvatel v průmyslu, 17,5% v obchodu, 3,5% v dopravě a 3,1% Jan KAŠPAR, Jablonec nad Nisou, Stručný průvodce sedmi stoletími města, Jablonec nad Nisou 2006, str. 14. 43 Kol. autorů, Jablonecko 1960 …., str. 12, 16. 44 Jan KLEPL, Vznik a vývoj Jabloneckého průmyslu, Rozpravy Národního technického muzea v Praze 1967, str. 2 – 3. 45 Petr NOVÝ a kol., Historie a současnost podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku, Městské knihy s. r. o., Žehušice 2007, str. 41, 42 a 61. 46 Jaromír KUBÁLEK, Ekonomické problémy tradiční sklářské a jablonecké výroby a vývozu, str. 425. 47 Tamtéž, str. 428 a 431. 42
20
v zemědělství. V soudním okrese Tanvald zaměstnával průmysl 72% obyvatel, obchod 9,4%, doprava 4,5% a zemědělství 4,6%. Průmysl byl nejsilnějším odvětvím s 67,5% obyvatel i v soudním okrese Železný Brod, druhé místo náleželo zemědělství s 12,5%, obchodu náleželo 6,4% a dopravě 3,8%. Z průmyslových odvětví bylo na Jablonecku nejvýznamnější sklářství s 37,5%, následoval kovoprůmysl s 28, 2%, textilu se zde věnovalo jen 4,1% obyvatel. Na Tanvaldsku nejvíce obyvatel zaměstnávalo také sklářství 43%, následoval textilní průmysl s 19,5% a kovoprůmysl s 7,2%. Nejsilněji bylo zastoupeno sklářství i na Železnobrodsku s 39,2%, textil zaměstnával 25,6% obyvatel a kovoprůmysl 4,7%. 48 Po druhé světové válce se k tradičním odvětvím zdejšího průmyslu připojilo strojírenství. Jablonecko pak reprezentovala především bižuterie, strojírenství a chemický průmysl, Tanvaldsko sklářství, textilní průmysl se strojírenstvím a Železnobrodsko sklářství, bižuterie a textilní průmysl. Za války byla výroba omezena. Po opětovném oživení a obnovení výroby fungovalo na Jablonecku po roce 1945 přibližně 4173 firem.49 Období od roku 1945 bylo na Jablonecku ve znamení zavádění národních správ, znárodňování a konfiskací. Koncem roku 1948 pracovalo ve zdejším okrese 1 541 závodů s 21 279 zaměstnanci. Z toho 305 podniků s 17 965 pracovníky bylo zapojeno ve 34 národních podnicích, 468 zaměstnanců pracovalo v 314 závodech přiřazených 21 družstvům. 50 K 1. březnu 1950 bylo na okrese výdělečně činných 33 530 osob, z nich 71,8% bylo zapojeno do průmyslové výroby, pouhá 2,4% zaměstnávalo zemědělství a ostatních pracovníků bylo 25,8%. 51 V roce 1959 pracovalo v průmyslu přes 38% všech obyvatel, v zemědělství pouhá 2%, ostatní zaměstnávalo školství, zdravotnictví, obchod a peněžní služby. 52 Po reorganizaci v roce 1960 měl nový jablonecký okres přes 48 000 činných osob, 71,3% nacházelo uplatnění v průmyslu, zatímco v zemědělství necelých 5%. 53
Československá statistika, Sčítání živnostenských závodů v republice československé podle stavu dne 27. května 1930, díl I., str. 114, řada XVII., Hlavní data o místních jednotkách podle okresů, Praha 1935, str. 171. 49 Kol. autorů, 20 let …., str. 6. 50 SOkA jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 1, inv. č. 4. 51 Československá statistika, Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950, Praha 1957, str. 46. 52 Kol. autorů, Jablonecko 1960 …., str. 13. 53 Kol. autorů, Kapitoly z dějin revolučního dělnického hnutí na Jablonecku, vydal OV KSČ a ONV v Jablonci nad Nisou 1976, str. 105. 48
21
Na Jabloneckém okrese došlo po druhé světové válce také k rozvoji tělovýchovy. Byl založen atletický oddíl, vybudována řada sportovišť. Mezi nejlepší v republice se řadili místní lyžaři, sáňkaři, bobisté, z kolektivních sportů bojovali místní sportovci v první či druhé lize v házené, kopané a odbíjené. Pro talentovanou mládež byla založena sportovní škola, zaměřená na atletiku a lyžování. 54 Jablonecko se stalo vyhledávaným střediskem letních i zimních sportů. 55 Významnou proměnou prošel jablonecký okres po roce 1945 z hlediska obyvatelstva. Zdejší region byl do té doby osídlen převážně německým etnikem. Na základě sčítání lidu v roce 1930 bylo přítomného obyvatelstva v politickém okrese Jablonec nad Nisou 101 882 ve 32 obcích a 17 osadách. Pouhých 20,5% se přihlásilo k české národnosti, přitom v období mezi dvěma světovými válkami zaznamenalo Jablonecko nárůst českého obyvatelstva. 56 Roku 1939 bylo v dané oblasti o 13 631 obyvatel méně, především z důvodu odchodu Čechů do vnitrozemí po obsazení Sudet. 57 Oproti tomu Železnobrodsko bylo ryze české, při sčítání obyvatelstva v roce 1930 se k německé národnosti přihlásilo pouze 1%. V 26 obcích a 25 osadách žilo tehdy 25 081 obyvatel. 58 V letech po 2. světové válce zdejší okres zcela změnil tvář. Při sčítání obyvatel v roce 1950 měl okres Jablonec nad Nisou 65 454 osob, oproti sčítání v roce 1930 se jedná o 40% pokles obyvatel. K české národnosti se přihlásilo 80,2% lidí, k německé 14%. Z 80% německého obyvatelstva v roce 1930 jich zůstalo na Jablonecku pouhých 14%, přesto byl tento stav vysoko nad celostátním průměrem. Řada odborníků jabloneckého průmyslu byla totiž z odsunu vyňata. Z hlediska hustoty obyvatel se okres řadil nad celostátní průměr, zvláště v roce 1930 se vyznačoval vysokou měrou osídlení, které činilo 474 obyvatel na 1 km2, v roce 1950 pokleslo 284 osob na 1 km2. V okresním městě Jablonec nad Nisou žilo 23 139 osob, což bylo 35% všech obyvatel okresu. Šest obcí, které se vyznačovaly počtem obyvatel nad 2000, soustřeďovalo přes
Kol. autorů, 20 let …., str. 30, 31. SOkA jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 1, inv. č. 10. 56 Statistický lexikon obcí v zemi české: Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930, Praha 1934, XX, str. 112 – 114, 410. 57 Zprávy Ústředního statistického úřadu roč. XXII., (1941), Počet obyvatelstva v sudetských zemích rok 1869 – 1940, str. 885 a 887. 58 Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930, str. 320 – 322. 54 55
22
60% veškerého obyvatelstva okresu. 59 Soudní okres Železný Brod měl nižší hustotu osídlení, v roce 1930 činila 255 obyvatel na 1 km2. 60 Po územní reformě státu v roce 1960 měl okres 83 841 obyvatel s hustotou osídlení 208 osob na km2. Kdyby nedocházelo ke slučování obcí, měl by jich okres v roce 1960 celkem 60. 61 Z Železnobrodska byl okres rozšířen o 19 obcí. Na základě sčítání obyvatel, které se konalo k 1. březnu 1961, žilo v jabloneckém okrese 83 841 obyvatel ve 39 obcích. Pouze okresní město bylo zařazeno v kategorii nad 10 000, Jablonec nad Nisou čítal 27 335 obyvatel, což bylo 30,5% z celkového počtu. Druhým nejlidnatějším městem byl Tanvald s 5 114 obyvateli a třetím Železný Brod s 4 835 osobami. Tanvald spadal do kategorie 5 000 až 9 999 obyvatel, vedle Železného Brodu patřilo do skupiny 2 000 až 4 999 dalších šest obcí. Byly jimi Desná v Jizerských Horách, Mšeno nad Nisou, Pěnčín, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Smržovka a Velké Hamry. Plných 65% obyvatel žilo v těchto 9 největších obcích okresu. 62 Podle příslušnosti k sociálním skupinám náleželo 67,4% k dělnictvu, 26,5% k ostatním zaměstnancům, 2% k družstevním rolníkům, 1,2% k ostatním družstevním výrobcům, 1,2% k JHR, 0,2% k ostatním samostatně hospodařícím, 0,1% k osobám svobodných povolání a u 1,4% nebyla skupina zjištěna. Téměř 60% obyvatel z celkového počtu bylo zaměstnáno v průmyslu, 5% v zemědělství a lesnictví, 4,1% ve stavebnictví, 3,2% v dopravě a spojích, 5,5% v obchodu a veřejném stravování, 8,5% v ostatních odvětvích a 13,8% bylo ekonomicky neaktivních. 63 Z hlediska národnosti se 71 278 osob přihlásilo k české národnosti a 8 286 k národnosti německé, což bylo 9,8% a tudíž stále vysoko nad celostátním průměrem. 64 Na základě věkového složení obyvatelstva 23,5% náleželo osobám mladším 14 let, 64% obyvatel bylo v ekonomicky aktivním věku a 12,5% tvořily ženy po 55 a muži po 60
Československá statistika …. 1. března 1950, str. 76. Statistika 1930, str. 320 – 321. 61 Kol. autorů, 20 let …., str. 3. 62 Sčítání lidu, domů a bytů v Československé socialistické republice k 1. březnu 1961, Díl I. Demografické charakteristiky obyvatelstva, Vydala ústřední komise lidové kontroly a statistiky Praha 1965, str. 316, 332 – 338. 63 Tamtéž, str. 318 a 320. 64 Tamtéž, str. 322. 59 60
23
roce věku. 65 Ohledně vzdělanostní struktury u osob starších 14 let, mělo 82,8% obyvatel základní vzdělání, 6,9% nižší odborné, 2% střední všeobecné vzdělání, 6,5% vyšší odborné a 1,1% vysokoškolské vzdělání. Zbývající necelé procento spadalo na osoby bez školního vzdělání a bez údajů o vzdělání. 66
Sčítání lidu, domů a bytů v Československé socialistické republice k 1. březnu 1961, Díl II. Sociální, ekonomická a profesionální skladba obyvatelstva, vydala ústřední komise lidové kontroly a statistiky 1965, str. 296. 66 Sčítání lidu…. K 1. březnu 1961, Díl I., str. 324. 65
24
2. Historie okresu Jablonec nad Nisou Území pozdějšího okresu Jablonec nad Nisou spadalo před rokem 1848 do kompetence krajského úřadu v Mladé Boleslavi, sídla patrimoniálních úřadů byla ve Smržovce, v Navarově a Malé Skále. Zbývající část pozdějšího jabloneckého okresu patřila k panstvím Frýdlant, Liberec, Semily, Jesenný, Hrubý Rohozec, Svijany a Český Dub. Zrušení patrimoniální správy přineslo nutnost nově organizovat politickou, soudní i berní správu. Nejnižší správní jednotkou se staly politické okresy v čele s okresními hejtmany. Svoji činnost zahájila okresní hejtmanství 1. února 1850. Nejnižší instancí soudnictví se staly okresní soudy, které svoji činnost započaly k 1. červenci 1850. Na území pozdějšího okresu Jablonec nad Nisou se sídla okresního soudu nacházely ve městě Železný Brod, městysu Jablonec a vesnici Tanvald. V původním návrhu se uvažovalo o zřízení okresního hejtmanství v Jablonci nad Nisou. Počet podkrajských úřadů však byl z plánovaných 96 redukován na 79 v Čechách, na Moravě bylo zřízeno 25 a ve Slezsku 7 okresních hejtmanství. Soudní okresy Jablonec nad Nisou a Tanvald byly připojeny k politickému okresu Liberec, který se tak stal v počtu obyvatel největším okresem v Čechách. Snaha Železného Brodu získat sídlo okresního hejtmanství nebyla také úspěšná a Železnobrodsko bylo připojeno k okresnímu hejtmanství Semily. 67 Od poloviny roku 1855 vstoupila v platnost nová organizace politických okresů. V této nejnižší správní instanci došlo ke spojení výkonu politické a soudní pravomoci, činnost zahájily smíšené okresní úřady. Sídlem smíšeného okresního úřadu se tak stal Jablonec nad Nisou, Tanvald i Železný Brod. 68 V Čechách vzniklo 208 smíšených okresních úřadů, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. 69 Návrat k principům ústavnosti vyžadoval oddělení politické správy a soudnictví, tento požadavek znamenal potřebu nové organizace státní správy. Vládní návrh správního rozdělení Čech z 3. listopadu 1865 počítal s vytvořením okresních hejtmanství v Jablonci nad Nisou pro soudní okresy Jablonec a Tanvald, v Liberci pro soudní okresy Liberec a Chrastava a v Turnově pro soudní okresy Turnov a Železný
67
F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 10 a 11. R. MOŽNEROVÁ a kol., Správní vývoj …., str. 2. 69 František ROUBÍK, Vývoj správního rozdělení Čech v letech 1850 – 1868, svazek XII. Sborníku archivu ministerstva vnitra republiky Československé 1939, str. 53. 68
25
Brod. 70 Po zveřejnění tohoto návrhu se ozvalo okresní zastupitelstvo Železného Brodu, které žádalo sídlo politického úřadu v Železném Brodě. Svoji žádost zdůvodňovalo dobrým silničním spojením, výhodnou polohou, poskytnutím vhodné budovy a velkou vzdáleností do Turnova. 71 Následoval návrh sněmovní komise z 6. března 1866, podle kterého se měl soudní okres Železný Brod stát součástí politického okresu Semily. Také měl vzniknout velký politický okres Liberec, obsahující soudní okresy Liberec, Chrastava, Jablonec nad Nisou a Tanvald. Zřízení velkého okresního hejtmanství Liberec s 93 416 obyvateli bylo zdůvodňováno stejnorodostí průmyslu a obchodu. 72 Vytvoření politického okresu Železný Brod žádalo město opětovně v letech 1867 a 1868. 73 Žádostem nebylo vyhověno a na základě správního rozdělení Čech podle zákona z 19. května 1868 došlo ke spojení soudních okresů Semily, Železný Brod a Lomnice nad Popelkou v okresní hejtmanství Semily, které mělo 56 287 obyvatel, 63 místních obcí a 69 katastrálních obcí. Na soudní okres Železný Brod připadalo 20 859 obyvatel, 22 místních obcí a 25 katastrálních obcí. 74 Protože se ukázalo, že navrhovaný politický okres Liberec by byl příliš velký, nakonec byl realizován vládní návrh a Jablonec nad Nisou se stal sídlem okresního hejtmanství, slučující dva soudní okresy, Jablonec a Tanvald. 75 V Čechách došlo ke zřízení 89 okresních hejtmanství. 76 Jedinou územní změnou, ke které došlo, bylo v roce 1869 odtržení obce Hraničná z jabloneckého okresu a její převedení do okresu Liberec. 77 Na základně sčítání z 31. prosince 1869 měl jablonecký politický okres 52 428 obyvatel, 22 místních obcí a 25 katastrálních obcí. 78 Po vzniku Československa se z okresních hejtmanství staly okresní správy politické, v jejichž čele stál nadále okresní hejtman. Obor působnosti okresů zůstal zachován, pouze zákonem č. 153/1919 Sb. ze dne 20. března 1919 došlo k oddělení politické a finanční správy, která byly vyňata z kompetence okresních úřadů a pro kterou byly
70
Tamtéž, str. 174. F. PADRTA, Územní vývoj …., Jablonec nad Nisou 1980, str. 12. 72 F. ROUBÍK, Vývoj správního …., str. 197. 73 Tamtéž, str. 101. 74 Tamtéž, str. 206. 75 Tamtéž, str. 203. 76 Tamtéž, str. 77. 77 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu OÚ 1855 – 1938, Úvod. 78 F. ROUBÍK, Vývoj správního …., str. 203. 71
26
zřízeny berní správy. 79 V roce 1920 následoval pokus o územní a správní reformu. Země měly být nahrazeny župami a na místo okresních správ politických měly nastoupit okresní úřady. 80 V rámci každého soudního, berního a samosprávného okresu vykonávaly svoji činnost okresní soud, berní úřad a okresní samospráva. Vedle okresního úřadu, byly z orgánů veřejné správy společné pro celý okres pouze berní správa a okresní školská rada. V roce 1928 zanikla okresní zastupitelstva v Jablonci nad Nisou a v Tanvaldě. Až od tohoto roku měla okleštěná samospráva působnost na území celého politického okresu. 81 Na základě zákona č. 125/1927 Sb. ze dne 14. července 1927 o organisaci politické správy, byly přeměněny okresní správy politické na okresní úřady, v podstatě se shodnými obvody. 82 V roce 1930 obnovili Železnobrodští petiční činnost za zřízení vlastního okresního politického úřadu. Na počátku třicátých let musel Železný Brod podniknout zápas o zachování okresního soudu a berního úřadu, které měly být zrušeny. V roce 1936 žádal o zřízení samostatného politického úřadu i Tanvald. Snaha Železného Brodu pak směřovala k odtržení Tanvaldska od jabloneckého okresu a připojení některých českých obcí z Železnobrodska k okresu Tanvald, v rámci politického okresu Železný Brod. Operováno bylo především počeštěním Tanvaldska. Dne 9. února 1938 se konala schůzka zástupců Železného Brodu a ministra vnitra. Po této schůzce Železnobrodští soustředili svoji snahu na získání pobočky semilského okresního úřadu. Do konce první republiky se expozitura zřídit nezdařila. 83 V jabloneckém okrese převládalo německé obyvatelstvo. V roce 1910 měl okres Jablonec nad Nisou celkem 98 991 obyvatel, z toho pouhých 6,6% tvořili Češi. Po první světové válce zaznamenalo Jablonecko pokles obyvatelstva na 86 207. V roce 1921 se ale česká populace zvýšila z 6 568 z roku 1910 na 13 760 tj. 16%. Na základě sčítání lidu v roce 1930 bylo přítomného obyvatelstva v politickém okrese Jablonec nad Nisou 101 882 ve 32 obcích a 17 osadách. 84 Soudní okres Jablonec nad Nisou tvořilo 23 obcí a Miloslav SOVADINA, Správní vývoj Českolipska, vydal SOkA Česká Lípa 1998, str. 81. Zákon č. 126/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, Přístup z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mjsgywta. 81 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu OÚ 1855 – 1938, Úvod. 82 M. SOVADINA, Správní vývoj …., str. 81. 83 Jan KAŠPAR, Ve vichru správních reforem – Emancipační úsilí Železného Brodu v letech 1850 – 1950, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 1999, str. 40 – 45. 84 Seznam obcí a osad, viz příloha č. 1. 79 80
27
14 osad, soudní okres Tanvald 9 obcí a 3 osady. Soudní okres Železný Brod čítal 25 081 obyvatel v 26 obcích a 25 osadách. Jedinou obcí z Jabloneckého okresu kde převládalo české obyvatelstvo, byly Rejdice s přibližně 74,4%, nejméně Čechů měly obce Janov nad Nisou 3,1%, Rádlo 3,3% a Horní Maxov s 3,8%. V okresním městě Jablonec nad Nisou se k české národnosti hlásilo přibližně 16,5% obyvatel. 85 Z hlediska soudních okresů byl více českým soudní okres Tanvald, kde se k české národnosti přihlásilo zhruba 27% obyvatel oproti 14% v soudním okrese Jablonec nad Nisou. Soudní okres Železný Brod byl ryze českým, neboť k německé národnosti se přihlásilo pouhé 1% obyvatel. V šesti obcích soudního okresu Železný Brod se k německé národnosti nikdo nepřihlásil, jednalo se o obce Jílové u Držkova, Jirkov, Loučky, Radčice, Vlastiboř a Záhoří. Nejvíce obyvatel se k německé národnosti přihlásilo v samotném Železném Brodě, z 3 395 osob bylo 106 německé národnosti, tedy přibližně 3%. Následující tabulka ukazuje počty obyvatel jednotlivých okresů v roce 1930 včetně jejich národnosti a příslušnosti: 86
Obyvatelstvo celkem s. o. Žel. B. p. o. Jablon. s. o. Jablon. s. o. Tanval.
25 081 101 882 73 444 28 438
Českoslovenští státní příslušníci Úhrnem Českosl. 25 011 24 681 99 776 17 794 71 717 10 087 28 059 7 707
Německé 314 81 800 61 469 20 331
Židovské 0 109 101 8
Jiné 16 73 60 13
Cizozemci 70 2 106 1 727 379
Po celé trvání První republiky mělo německé obyvatelstvo v jabloneckém okrese převahu. Podíl českého obyvatelstva na okrese byl přibližně 18%, hospodářské pozice však byly z 96% ovládány Němci. Těžká léta světové hospodářské krize, která byla na Jablonecku prohloubena specifickými obtížemi zdejšího průmyslu, módními cykly či růstem zahraniční konkurence, byla politicky zneužita a došlo k rychlému šíření fašismu. 87 Jablonecký průmysl závisel na dvou nejvíce postižených odvětvích, textilním a sklářském. Textilní průmysl reprezentovaly velké továrny ve Smržovce, Tanvaldu, 85 86
Počty obyvatel, včetně národnosti v jednotlivých obcích, viz příloha č. 2. Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930.
28
Mšeně, Polubném, Haraticích, Svárově, Plavech, Šumburku nad Desnou, Železném Brodě a Proseči. Všechny tyto továrny zaměstnávaly přes 500 dělníků a většina i přes 1 000. Velice dolehla krize na jabloneckou bižuterii, která byla z 90% odkázána na zahraniční trhy. Hutě, rafinerie a brusírny zaměstnávaly 11 000 až 12 000 dělníků, v ostatních odvětvích bižuterní výroby převládala práce v malých provozovnách a domácí práce. Počet nezaměstnaných činil k 31. březnu 1932 na jabloneckém okrese 21 012 osob. 88 Tato obtížná situace byla zneužita německými nacionalisty, kteří využili nespokojenosti obyvatel k zisku široké podpory. Ve volbách roku 1935 zaznamenala Henleinova Sudetoněmecká strana SdP v jabloneckém okrese téměř 70%. 89 Přímo v okresním městě Jablonec nad Nisou volilo SdP 16 789 voličů. SdP měla na Jablonecku i silnou členskou základnu, k 31. prosinci 1937 čítala 6 062 členů. 90 Na jaře 1938 se tyto počty ještě zvýšily, členská základna SdP dosahovala v soudním okrese Jablonec nad Nisou počtu 29 000 a na Tanvaldsku 10 300 osob. 91 Od 29. května do 12. června 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev, také v těchto volbách získala na Jablonecku SdP 70% hlasů. 92 České strany získaly přibližně 15% hlasů, němečtí sociální demokraté 7% a komunisté téměř 7%. Přímo v okresním městě Jablonec nad Nisou volilo sudetoněmeckou stranu 18 577 osob. 93 Na základě mnichovské dohody bylo české pohraničí odtrženo od ČSR a připojeno k Německu. Celý jablonecký okres se poté ocitl na území zabraném Německem. Dne 1. října 1938 zahájila německá armáda obsazování pohraničí. Za asistence komisařů byla země označována kolíky a někdy rozhodovaly metry o osudech lidí, zda budou dále žít v republice nebo v Říši. 94 Z českých obyvatel zůstala v Jablonci necelá pětina.95
87
J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 38. Kol. autorů, Kapitoly z dějin …., str. 104, 105. 89 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 38. 90 Hana HOLUBOVÁ, Rok 1938 v Jablonci nad Nisou, 1963, str. 11 – 12. 91 Jaroslava MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke svobodě a míru, OV socialistické akademie a OV KSČ Jablonec nad Nisou, 1985 str. 13. 92 H. HOLUBOVÁ, Rok 1938 …., str. 14 – 15. 93 Jan KŘEMEN, Jiří KOŘALKA, Jindřich SCHWIPPEL, Jaroslav LUBAS, Miroslav SAMEŠ a kol., Jablonecko ve dnech zrady, vydalo oddělení propagace a agitace OV KSČ a odbor školství a kultury rady ONV Jablonec nad Nisou 1958, str. 28. 94 Jana PAVLÍČKOVÁ, Soužití Čechů a Němců v Jabloneckém okrese v letech 1938 a 1939, Brno 2008. 95 J. MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke …., 1985, str. 22. 88
29
Jablonečtí Češi odcházeli na Semilsko, Turnovsko a Železnobrodsko. 96 V noci ze 7. na 8. října 1938 opustila Jablonec poslední jednotka československé branné moci, aby dne 8. října bylo území zcela obsazeno německými jednotkami. 97 Německá armáda vykonávala veškerou moc, tedy i správní, v období od 1. do 20. října 1938. 98 Nařízením o změně zákona o organizaci politické správy ze dne 18. listopadu 1938, bylo stanoveno, že správní okres se bude jmenovat „Landkreis“, okresní úřad „der Landrat“. V čele úřadu stál okresní hejtman „Landrat“, který se souhlasem NSDAP povolával přísedící. Toto nařízení nabylo platnost 20. listopadu 1938, do tohoto data vedly výkon politické správy bez změn úředních pravomocí bývalé okresní úřady. Okresním hejtmanem na Jablonecku byl od roku 1938 do června 1939 říšský Němec dr. Hans Georg Koch. Dosavadní němečtí zaměstnanci okresního úřadu byli převzati a doplněni o německé právníky a úředníky. Většina českých zaměstnanců se do Jablonce nevrátila. Území spravované jabloneckým landrátem bylo vymezeno 29. dubna 1939 v nařízení o členění župy Sudety. Landrát převzal budovu okresního úřadu v Poštovní ulici 10, ta ale již brzy nestačila. Proto byly úřadem zakoupeny další dvě budovy, vila v Bezručově ulici a budova v ulici 28. října, sídlo bývalé exportní firmy Hoffmann. 99 Říšským zákonem ze dne 25. března 1939 totiž vznikla tzv. říšská župa sudety (Reichsgau Sudetenland), ve které sídlilo celkem 53 tzv. venkovských a 5 tzv. městských okresů. K venkovskému okresu Jablonec nad Nisou byly připojeny ze soudního okresu Liberec obec Hraničná a osada Milíře, ta do té doby náležela k liberecké obci Jeřmanice, po začlenění do jabloneckého okresu se stala částí jablonecké obce Rádlo. Ze soudního okresu Frýdlant byla z obce Bílý Potok vyčleněna osada Jizerka a jako samostatná obec připadla k Jablonecku. Součástí jabloneckého okresu se ze soudního okresu Jilemnice stal Harrachov. Ze soudního okresu Železný Brod byly přičleněny tři převážně české obce – Velké Hamry, Plavy a Haratice. Dvě české obce Paseky nad Jizerou a Zlatá Olešnice byly k jabloneckému okresu přiřazeny z okresu Vysoké nad Jizerou. Tyto obce byly zabrány ze strategických důvodů, pro zajištění spojení s Podkrkonoším. Také byly přiřazeny k sousedním obcím části obce
96
Tamtéž, str. 21. J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 39. 98 Vladimír ČECHÁK, Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945 – 2004), Praha 2004, str. 8. 97
30
Zásada (osada Přední Zbytky), osady Šizovna a Stanovsko z obce Huť, Frýdštejn a jednotlivé pozemky z katastru obcí, které zůstaly v Protektorátu. 100 Jablonecký landrát sousedil na severu s Pruskem a landrátem Frýdlant, na východě s landrátem Vrchlabí, na jihu s Protektorátem a na západě s městským a venkovským okresem Liberec. Jablonecký okres byl součástí vládního kraje Ústí nad Labem. Již v říjnu 1938 bylo rozhodnuto o uspořádání voleb do říšského sněmu na zabraném území. Volby se konaly dne 4. prosince 1938, volilo se jen ano NSDAP a ne. Na Jablonecku bylo odevzdáno 69 089 hlasů, z toho 369 neplatných (0,53%) a pouze 465 (0,67%) hlasů „NE“. 101 V Německu hrála významnou roli ve veřejné správě NSDAP, což bylo posvěceno zákonem z roku 1940 o součinnosti okresního vedoucího NSDAP a landráta. Na Jablonecku se však okres NSDAP úplně nekryl s okresem landrátu. Proseč nad Nisou, která byla součástí jabloneckého okresu, patřila k okresu NSDAP Liberec a naopak Bezděčín z landrátu Liberec, byl součástí okresu NSDAP Jablonec nad Nisou. Po odvolání landráta dr. Kocha v červnu 1939 se vedoucím úřadu až do konce války stal dr. Rudolf Kriele. Brzy po vytvoření Sudetské župy a vymezení územní působnosti Landrátu vznikly plány na nové vymezení hranic obcí. Zamýšlené úpravy však byly velice složité, nakonec tedy došlo pouze ke sloučení Tanvaldu a Šumburku nad Desnou v roce 1939. Dále byly připojeny obce Haratice a Plavy k Velkým Hamrům, obec Rejdice k Příchovicím a obce Josefův Důl, Dolní Maxov a Antonínov byly sloučeny do jedné obce s názvem Iserwald. 102 V roce 1939 žilo na okrese 88 251 103 osob, což je o 13 631 obyvatel méně než v roce 1930, především z důvodu odchodu Čechů do vnitrozemí. Také cizinci po obsazení Sudet opustili zdejší území. 104 Čechů zůstalo na okrese Jablonec nad Nisou 6 770, oproti 17 794 v roce 1930. Území okresu opustilo 11 024 Čechů. Obce připojené
SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu Landrát Jablonec nad Nisou 1938 – 1939, Úvod. 100 F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 12. 101 František PADRTA, volby do říšského sněmu v roce 1938 s přihlédnutím k situaci na Jablonecku, in: Fontes Nissae. Regionální historický sborník. Liberec 2002, str. 121 – 123. 102 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu Landrát Jablonec nad Nisou 1938 – 1939, Úvod. 103 Podle údajů uvedených v úvodu k inventáři fondu Landrát Jablonec nad Nisou žilo v jabloneckém okrese 87 742 obyvatel, rozdíl mezi těmito údaji je 509 osob. 99
31
k jabloneckému okresu čítaly v roce 1939 9 661 obyvatel, z toho bylo 6 996 Čechů. 105 Od roku 1940 se ale situace postupně začala měnit, na okrese vznikaly pracovní a zajatecké tábory. Vedle devíti zajateckých táborů zde byly vybudovány i dva koncentrační tábory v Rýnovicích a v Rychnově nad Nisou (zde se jednalo o pobočku tábora Gross Rosen). 106 Dále bylo na Jablonecku 18 pracovních táborů. 107 V roce 1940, žilo na okrese 97 403 obyvatel, z toho 84 452 německé národnosti, tj. 86,7% a 12 921 Čechů, což bylo 13,3%. 108 Počala odbojová činnost, první skupiny odbojářů vznikly a zahájily činnost v roce 1941. 109 Do jabloneckého regionu přicházeli totálně nasazení z vnitrozemí. Jablonecký průmysl byl brzy přeorientován pro potřeby válečné výroby. Textilní továrny vyráběly sukno pro potřeby armády, sklárny vyráběly optiku a další součástky pro zbraně, které vyráběly také závody kovoprůmyslu. 110 Již od roku 1942 existovala u českých občanů idea českého národního výboru. 111 Protože řada obcí okresu Jilemnice byla obsazena a přičleněna k sudetské župě, došlo k takovému zmenšení okresu, že byl k 1. červnu 1942 zrušen a připojen k politickému okresu Semily. V rámci této správní reformy bylo Železnobrodsko vyjmuto ze semilského okresu a začleněno do okresu Turnov. 112 Soudní okres Železný Brod v té době tvořilo 23 obcí s výměrou 84 km2 a 19 851 obyvateli. 113 Docházelo ke spolupráci zdejších obyvatel se Semilskem a Jabloneckem, rozvíjelo se protifašistické hnutí v celém horním Pojizeří, ať českém či německém. 114 První ilegální styky navázali jablonečtí obyvatelé již v roce 1939 se Semilskem, následovalo spojení s Turnovskem,
104
Zprávy Ústředního statistického úřadu roč. XXII., (1941), Počet obyvatelstva v sudetských zemích rok 1869 – 1940, str. 885 a 887. 105 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu Landrát Jablonec nad Nisou 1938 – 1939, Úvod. Že se jednalo o ryze české obce, které byly připojeny ze soudních okresů Železný Brod a Vysoké nad Jizerou svědčí následující údaje (za obcí je uveden celkový počet obyvatel a za lomítkem počet Čechů v roce 1939) – Velké Hamry 3 401/3 278, Plavy 1 073/1 046, Haratice 810/784, Paseky nad Jizerou 913/824 a Zlatá Olešnice 917/914. 106 J. MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke …., str. 31. 107 Ladislava KOUCKÁ, Národní a demokratická revoluce na Jablonecku v prvních poválečných letech, Jablonec nad Nisou 1975, str. 30. 108 Miroslav HAVLÍČEK, Protifašistické hnutí na horním Pojizeří v letech 1938 – 1945, Jablonec nad Nisou 1965, str. 85. 109 Roman HAMAN, K některým aspektům českoněmeckých vztahů v letech 1938 – 1945 na Jablonecku 1990, Archiv UHK, str. 51. 110 M. HAVLÍČEK, Protifašistické hnutí ...., str. 47. 111 J. J. VOLPRECHT, Jablonec n. N. ...., str. 40, 41. 112 J. KAŠPAR, Ve vichru …., str. 45. 113 Štěpán MLEZIVA, Retrospektivní přehled územních jednotek a územních celků od roku 1850 do současnosti, Praha 2010, str. 125.
32
veřejnějším se odboj stal až v roce 1943. 115 V roce 1944 se počet cizinců pracujících v okrese Jablonec nad Nisou pohyboval kolem 5 000. Jednalo se o vězně z koncentračních táborů, internované zajatce a totálně nasazené. 116 Na území horního Pojizeří vznikaly partyzánské jednotky, od jara 1944 zde také začaly působit jednotky zpravodajské služby. Na území se skrývali uprchlíci z totálního nasazení. 117 Ještě před osvobozením, bylo rozhodnuto o složení jabloneckého Revolučního národního výboru. Předsedou byl ustaven Ing. Karel Šimon, místopředsedou a policejně-vojenským referentem Miroslav Javůrek, místopředsedou a referentem pro zajištění německých úřadů Josef Kroupa, policejními referenty Jan Kubálek a Rudolf Machek, zásobovacími referenty Jaroslav Purm a Stanislav Holý, pro zdravotnictví Dr. Jiří Husar a František Halbhuber, pro dopravu Václav Černohous, pro pošty Janata, pro dráhy Pitro, pro převzetí městského úřadu Štěpánek a pro bytový úřad Pacák. Ještě 28. dubna 1945 byl vydán zatykač na všechny členy tohoto revolučního národního výboru, další jablonecké Čechy a jejich rodiny. 118
M. HAVLÍČEK, Protifašistické hnutí …., str. 11. SOkA Jablonec nad Nisou, fotokopie kroniky MěNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, str. 2, 4. 116 M. HAVLÍČEK, Protifašistické hnutí …., str. 11. 117 Tamtéž, str. 50 – 52. 118 J. J. VOLPRECHT, Jablonec n. N. …., str. 37 a 41. 114 115
33
3. Okres Jablonec nad Nisou 1945 – 1948 3.1. Situace na okrese Jablonec nad Nisou po druhé světové válce Dne 3. května 1945 vypuklo na Semilsku, Turnovsku i Železnobrodsku povstání. Nejprve se vzbouřili obyvatelé nevelké vesničky na Semilsku Chuchelna, ve Velkých Hamrech se poté sešel národní výbor, který zde byl ustaven již v roce 1942, následně byli odzbrojováni příslušníci německé armády. V Železném Brodě občané strhávali nacistické symboly a požadovali odchod německé posádky. 119 V Semilech vznikl a ujal se vlády Revoluční národní výbor, 5. května převzal správu města i národní výbor v Železném Brodě, železnobrodští také ustavili okresní národní výbor. 120 Dne 5. května propukly boje v oblasti dolní Smržovky, 6. května se bojovalo u Alšovic a 7. května zahájili partyzáni útok na Velké Hamry. 121 Národní výbor v Lučanech vznikl dne 5. května 1945, současně byla zřízena hlídková četa pro udržování pořádku na silnicích, dohledem nad důležitými objekty a jako ochrana obyvatel před drancováním. Týž den došlo ke klidnému převzetí místního obecního úřadu v Kokoníně a ustavení Revolučního národního výboru. Ve Mšeně nad Nisou byl českými občany převzat policejní a obecní úřad dne 8. května. Tohoto dne se v českých rukou ocitly tyto úřady i v Janově nad Nisou, Loučné a Hraničné. 122 Koncem války vznikl na Jablonecku sedmnáctičlenný Revoluční národní výbor, jeho předsedou byl zvolen Ing. Karel Šimon, vůdčí představitel místního odboje, který se zasloužil na přípravě převratu. Po vypuknutí pražského povstání jablonečtí vlastenci vyhlásili pohotovost. V noci ze 6. na 7. května se domluvili s jabloneckým landrátem dr. Rudolfem Krieslem a pplk. Německé armády Kozlerem, že RNV převezme moc v okrese dne 7. května v 11 hodin dopoledne. Akce sice byla zahájena, ale protože přišla zpráva, že Tanvald obsadily jednotky SS připravené potlačit jakýkoliv odpor, došlo k odložení převratu. Československá civilní správa převzala řízení oblasti v úterý 8. května 1945 ve tři hodiny odpoledne. Nejdříve byla obsazena jablonecká radnice, dále byly během odpoledne zajištěny nejdůležitější správní instituce a také nejvýznamnější firmy. R. HAMAN, K některým aspektům …., str. 52. J. MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke …., 1985, str. 48, 50. 121 R. HAMAN, K některým aspektům …., str. 52, 53. 122 Ladislava KOUCKÁ, Národní a demokratická revoluce na Jablonecku, Jablonec nad Nisou 1975, str. 21. 119 120
34
Vzhledem k rychlému vytvoření ozbrojených milic tvořených Čechy, zahraničními pracovníky i Němci ochotnými ke spolupráci, probíhalo přejímání objektů hladce.123 Jablonecký městský úřad převzali Ing. Šimon, Miroslav Javůrek a Štěpánek, policii Josef Kroupa, Kadavý a Voler a poštu Karban. Téhož dne se ujaly moci RNV v Kokoníně, Lučanech, Mšeně, Janově, Loučné a Hraničné. 124 V odpoledních hodinách byla na věži jablonecké radnice vyvěšena československá vlajka a také vlajky spojenců. 125 Ve středu 9. května přišly do Jablonce první jednotky československé armády s velitelem nadporučíkem Pleskotem a partyzáni, večer dorazily i průzkumné jednotky sovětské Rudé armády. Dne 10. května se Jablonecko a Tanvaldsko pokusili ovládnout představitelé železnobrodského okresního národního výboru. 126 Železnobrodští využili válečného připojení z roku 1942 k Turnovu, a když se ani turnovský, ani semilský okres k Železnobrodsku nehlásily, ustavili vlastní ONV a pokusili se ovládnout i území celého politického okresu Jablonec nad Nisou. 127 Tento Revoluční okresní národní výbor se poprvé sešel dne 2. května v partyzánském bunkru v obci Pelechov. Již 5. května se ujal veřejné správy v soudním okrese Železný Brod a dal pokyn, aby i v jednotlivých obcích počaly moc přebírat národní výbory. Železnobrodští odbojáři měli v úmyslu osvobodit sousední okresy jablonecký a tanvaldský. V případě úspěchu doufali, že po mnohaletém úsilí se jim podaří získat statut sídla politického úřadu. Město Jablonec nad Nisou však bylo osvobozeno zevnitř, spoluprací nemnoha Čechů a internovaných zajatců, především z Francie. 128 V čele ONV Železný Brod stáli Rudolf Řepka jako předseda a místopředsedové Oldřich Štryncl a Václav Strnad. 129 Za den konečného osvobození Jablonecka, Tanvaldska a Železnobrodska je považován 10. květen 1945. 130 Dne 11. května převzal Dr. Jan Polák politickou správu bývalého landrátu, vedl jej jako zastupující okresní hejtman z pověření ONV Turnov ze
Jan KAŠPAR, Ing. Karel Šimon a Jablonec nad Nisou, Příspěvek k dějinám města v květnu 1945, in: Fontes Nissae, Regionální historický sborník, Liberec 2009, str. 158 – 161. 124 J. MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke …., 1985, str. 51. 125 R. HAMAN, K některým aspektům …., str. 54. 126 J. KAŠPAR, Ing. Karel Šimon …., str. 158 – 161. 127 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 41. 128 J. KAŠPAR, Ve vichru …., str. 45, 46. 129 Tamtéž, str. 47. 130 R. HAMAN, K některým aspektům …., str. 54. 123
35
dne 10. května 1945, se souhlasem ONV Železný Brod. 131 Vedle Dr. Poláka se převzetí Landrátu účastnili Josef Füssel, bývalý vrchní účetní tajemník a Marta Frolíková, kancelářská oficiantka. V době převzetí správy zaměstnával Landrát 145 zaměstnanců, ti byli až do vydání dalších pokynů ponecháni na svých místech. 132 V této době také ukončil v Jablonci svoji činnost německý „Amtsgericht“ a zahájil činnost okresní soud, jehož prozatímní správu převzal Arnošt Pilný soudní úředník ze Železného Brodu. 133 Do chaosu a neklidu uvrhlo Jablonecko rozhodnutí generála Rudé armády Samochvalova ze 13. května, usídleného ve Smržovce. Dle jeho rozkazu měli být okamžitě odsunuti z oblasti všichni němečtí muži do padesáti let. RNV se podařilo řadu lidí nezbytných pro chod regionu z vyhnání vyreklamovat. Další útok na legitimitu RNV přišel od jablonecké KSČ, která požadovala rekonstrukci národního výboru dle stranického klíče. 134 Jablonecký RNV vztahoval svoji působnost nejen na obvod města, ale celého okresu, tím se dostával do kompetenčních sporů s Národním výborem v Železném Brodě, osobujícím si působnost v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a Tanvald. 135 Dne 13. května se konalo jednání výkonného výboru ONV Železný Brod s místním NV a zástupcem tamního okresního úřadu Dr. Černým. Na poradě byly probírány požadavky ONV, který se cítil být kompetentní rozhodovat na Jablonecku, kde si však veškerou moc osoboval Dr. Polák. Železný Brod byl také rozhodnut nepřipustit, aby se opět stal součástí semilského okresu. Následovala porada dne 18. května, za účasti zástupců národního výboru Jablonec nad Nisou a dr. Poláka za okresní úřad s ONV v Železném Brodě, kde došlo k dohodě o vytvoření ONV okresů Železného Brodu, Jablonce nad Nisou a Tanvaldu. Jednalo se o Železnobrodský národní výbor, který byl doplněn o další zástupce, NV v Jablonci nad Nisou v něm měl mít 3 hlasy, NV v Tanvaldě 2 hlasy a Smržovka 1 hlas. ONV Železný Brod byl přejmenován na Okresní národní výbor okresů Železného Brodu, Jablonce nad Nisou a Tanvaldu. 136
SOkA Jablonec nad Nisou, Miroslav GRISA, Inventář fondu ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, Úvod. 132 SOkA Jablonec nad Nisou, Fond ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954, inv. č. 49, kar. 27. 133 SOkA Jablonec nad Nisou, fotokopie kroniky MěNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, str. 43. 134 J. KAŠPAR, Ing. Karel Šimon …., str. 161. 135 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 136 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954, inv. č. 49, kar. 27. 131
36
RNV v čele s Ing. Šimonem vedl město Jablonec nad Nisou do 23. května 1945, kdy byl nahrazen novým RNV, který byl rekonstruován podle stranického klíče. V čele nového RNV stál komunista Karel Šilhán, jeho náměstky se stali národní socialista Josef Kroupa a sociální demokrat František Kadič. Práce tohoto výboru trvala necelý měsíc, neboť v červnu byla jmenována místní správní komise. Dne 3. června byl na Jablonecku ustaven úřad národní bezpečnosti a do čela postaven policejní rada Miloš Sušický. 137 Národní výbory, které v sobě sloučily státní správu a samosprávu, vznikaly v souladu s Košickým vládním programem z 5. dubna 1945. Tento program definoval kroky obnovy poválečného Československa a zaváděl třístupňový systém národních výborů na úrovni místních, okresních a zemských, namísto místních, okresních a zemských úřadů. Národní výbory, byly ke konci války často nazývány jako Revoluční národní výbory a vznikaly většinou veřejným hlasováním na shromážděních občanů. Zatímco v ústavním dekretu prezidenta republiky o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění č. 18/1944 Úř. Věst. Čsl., byly národní výbory definovány jako prozatímní orgány veřejné správy, Košický vládní program již nehovoří, že se jedná o orgány prozatímní, 138 problematiku národních výborů řešila V. kapitola. 139 3.2. Okresní správní komise Na základě ústavního dekretu presidenta republiky o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění č. 18 Úř. věst. Čsl., ze dne 4. prosince 1944, v oblastech s převahou „národnostně nespolehlivého obyvatelstva“ měly být orgány veřejné správy správní komise a ne národní výbory, proto byla pro politický okres Jablonec nad Nisou jmenována osmičlenná Okresní správní komise v čele s národním socialistou Oldřichem Štrynclem a místopředsedou Václavem Strnadem z KSČ, první schůze této OSK se konala 29. května 1945. 140 Na této schůzi byly rozděleny jednotlivé referáty a to následovně: referát finanční a samosprávy – předseda Oldřich Štryncl referát bezpečnostní – Albrecht Matura 137
J. J. VOLPRECHT, Jablonec n. N. …., str. 46. Košický vládní program, Přístup z: http://www.svedomi.cz/dokdoby/1945_kosvlpr.htm. Václav KOPŘIVA, Vývoj a historie územní samosprávy v Karlovarském regionu v letech 1918 – 1948, Plzeň 2012, str. 23. 139 Karel SCHELLE, Vývoj veřejné správy v letech 1848 – 1948, Praha 2002, str. 374, 375. 138
37
referát živnostenský – Josef Nejedlo referát stavební a ubytovací – Václav Strnad referát zásobovací – František Kadič referát sociální – Rudolf Blahout referát silniční – Bohuslav Kolman referát dopravní – Václav Petr 141 Pravomoci okresních správních komisí byly stejné jako okresních národních výborů ve vnitrozemí. Počet členů OSK se pohyboval v rozmezí 6 až 12 členů, podle počtu obyvatel příslušného okresu. Všichni členové OSK zastávali také funkci referentů, současně tak v rukou drželi i moc výkonnou. Přednostou úřadu Okresní správní komise Jablonec nad Nisou se stal Dr. Jan Polák. 142 Pravomoci národních výborů byly vymezeny vládním nařízením č. 4/1945 Sb. z 5. května 1945. ONV měly ve svém obvodu zpravovat veškeré záležitosti, patřící do samosprávy i politické správy. Převzaly tak pravomoci okresních úřadů, úřadu okresního hejtmana a bývalých okresních zastupitelstev. Na toto vládní nařízení navazovaly dvě směrnice ministerstva vnitra č. 6 a 7 Ú. l., které byly vládou ČSR schváleny dne 19. května 1945, stanovily pravomoci a složení národních výborů. Tyto směrnice platily do ledna roku 1946. 143 Významné úkoly připadaly národním výborům v oblasti
hospodářské,
zaváděly
národní
správy,
připravovaly
znárodnění
a
rozhodovaly, zda majetek splňuje předpoklady pro konfiskaci. Podílely se i na řešení národnostní otázky, organizovaly odsun německého obyvatelstva, zajišťovaly osídlování pohraničí a vydávaly osvědčení o národní a státní spolehlivosti. Očista od zrádců a kolaborantů byla významnou působností národních výborů. Národní výbory vybíraly a navrhovaly osoby pro funkci soudce z lidu a přímo stíhaly méně závažné trestné činy zrádců a kolaborantů. 144 V průběhu funkčního období došlo k některým personálním změnám v OSK Jablonec nad Nisou. Dne 6. září 1945 byl novým členem jmenován Bohuslav SOkA Jablonec nad Nisou, Miroslav GRISA, Inventář ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, Úvod. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 142 J. J. VOLPRECHT, Jablonec n. N. …., str. 142. 143 Robert FILIP, Okresní národní výbor Liberec v letech 1945 – 1960, in: Fontes Nissae, regionální historický sborník, Liberec 2005, str. 156. 144 K. SCHELLE, Vývoj veřejné …., str. 376, 377. 140 141
38
Černohous s přidělením bytového referátu. V listopadu 1945 rezignoval průmyslový referent Josef Nejedlo, Okresní správní komise se 30. listopadu rozhodla jeho nástupcem jmenovat Antonína Stránského. Oběžníkem ZNV č. 363 byl Bohuslav Kolman ustanoven tělovýchovným referentem. V únoru 1946 jmenovalo Ministerstvo vnitra novým členem OSK Václava Břichnáče, v březnu pak ministerstvo dosadilo do OSK dalšího člena Oldřicha Veselého. Dne 2. dubna byl Václav Břichnáč jmenován finančním referentem. 145 Tato OSK jmenovala postupně místní správní komise pro všechny obce okresu s výjimkou Tanvaldu, kde působil nadále místní národní výbor. 146 Na schůzi konané dne 2. června jmenovala OSK Jablonec nad Nisou tyto MSK, v následujícím složení: Jablonec nad Nisou – předseda Josef Florián, náměstek Karel Šilhán, bezpečnostní referent Rudolf Machek a další členové Antonín Teichman, Jaroslav Purm a Josef Brož, 147 později byla tato šestičlenná MSK rozšířena o další dva členy na osm. 148 Vrkoslavice – předseda Karel Horyn, náměstek Alois Mošna a bezpečnostní referent Adolf Kadič Lučany – předseda Jindřich Beneš, náměstek Josef Jíra, bezpečnostní referent Gustav Strnad Janov nad Nisou – předseda Bohumil Šilhán, místopředseda Karel Sova a bezpečnostní referent Josef Jindříšek Huť – předseda Josef Polma, náměstek Vlastimil Postuba, bezpečnostní referent Jan Kosthán Pro Velké Hamry, Plavy-Haratice, Zlatou Olešnici a Paseky nad Jizerou ve smyslu § 1 a 2 vládního nařízení ze dne 5. Května 1945 byly OSK rozšířeny respektive ověřeny revoluční národní výbory. Na schůzi OSK dne 5. června byly jmenovány další místní správní komise, jednalo se o následující obce a jejich komise měly toto složení:
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1 protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 146 Kol. autorů, Únor 1948 a Jablonecko, vydal ONV Jablonec nad Nisou 1978, str. 10. 147 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 148 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 145
39
Albrechtice - předseda Václavem Bártou, náměstek Stanislav Podzimek Desná - předseda Jaroslavem Nigrinem, náměstek Jindřich Petrák, bezpečnostní referent Jan Navrátil Polubný - předseda Josef Rýdl, náměstek Antonín Patočka, bezpečnostní referent Josef Kincl Smržovka - předseda Emil Bartoníček, náměstek Karel Štěpař, bezpečnostní referent Karel Špér, další členové Jindřich Josífek, Emil Soukup, Václav Boháč Další MSK vyšly z jednání OSK dne 7. června, jednalo o: Rychnov - předseda Josef Šikola, náměstek Josef Jiřina, bezpečnostní referenti Miroslav Tůma a Ladislav Ort Kokonín - předseda Jan Matura, náměstek Karel Šafařík, bezpečnostní referenti Karel Pavlíček a Josef Brož Šumburk-Jistebsko
–
předseda
Oldřich
Teifer,
náměstek
Karel
Kozderka,
bezpečnostní referent Miroslav Šenk Rýnovice - předseda Karel Šeffl, náměstek Rudolf Sluka, bezpečnostní referent Rudolf Boček Mšeno – předseda Josef Tylš, náměstek Otto Flégr, bezpečnostní referenti Václav Kotštejn a František Nosek Pulečný - předseda Celestýn Hašek, náměstek Josef Hašler, bezpečnostní referent František Bouda Horní Maxov – předseda Jaroslav Bukvic, zatím bez dalších členů Jindřichov - předseda Ladislav Holán, náměstek František Vydra Hraničná - předseda Miroslav Bureš, náměstek František Dědek Maršovice - předseda Václav Páv, náměstek František Bárta, bezpečnostní referent Vlastimil Feifer Proseč - předseda Josef Horák, náměstek Alois Fišera, bezpečnostní referent Bohuslav Štryncl Lukášov – předseda Jan Adam, náměstek Antonie Nýdrlová, bezpečnostní referent Jaroslav Dvořák Nová Ves – předseda Josef Bárta, náměstek Jaromír Klinger, bezpečnostní referent František Janeček a Josef Čepelík
40
Dalešice – předseda Jindřich Bursa, náměstek Stanisla Pfeiffer, bezpečnostní referent Přemysl Šipka Paseky – předseda František Šulc, místopředseda František Jakš Příchovice – předseda Pacholík, náměstek Josef Fejfar, bezpečnostní referent Vítězslav Pech, další člen František Kobr Loučná – předseda Ladislav Podzimek, místopředseda Celestýn Trejbal Nakonec dne 14. června došlo k ustavení těchto MSK: Horní Maxov – předseda František Müller Rádlo – předseda František Hujer a Pavlata 149 Správu Jizerky vedl správní komisař Václav Müller. Národní výbory nadále působily na Železnobrodsku, byly však doplňovány a reorganizovány na základě parity všech složek Národní fronty. 150 Ještě v červnu 1945 byly v obsazení některých MSK provedeny změny. Řadu rezignací přineslo jaro 1946, některé komise byly zcela přeměněny. 151 Dne 2. června 1945 vznikla na základě rozhodnutí OSK ve městě Jablonec nad Nisou MSK vedená národním socialistou Josefem Floriánem a místopředsedou Karlem Šilhánem. 152 Právním radou a ředitelem úřadu MSK byl Dr. Jan Vopálka. Jednotlivé referáty byly rozděleny a obsazeny takto: referát finanční a zemědělský předsedou Josefem Floriánem, bytový místopředsedou Karlem Šilhánem, menších průmyslových podniků, stavební a volební Robertem Koumarem, školský a osvěty Josefem Brožem, bezpečnostní Rudolfem Machkem, personální a národnostní Jaroslavem Purmem, živnostenský a dopravní Rudolfem Ottou a sociální Josefem Polopruským. 153 Na základě dekretu č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti, stíhaly okresní národní výbory méně závažné retribuční delikty. Jako tresty se ukládalo vězení, pokuta do 1 milionu korun či veřejné pokárání. 154 Při OSK a později při ONV Jablonec byla zřízena Okresní vyšetřovací komise. Tyto komise se vyjadřovaly
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 150 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 10. 151 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 152 J. KAŠPAR, Ing. Karel Šimon …., str. 161, 162. 153 J. J. VOLPRECHT, Jablonec n. N. …., str. 142. 154 K. SCHELLE, Vývoj veřejné …., str. 377. 149
41
k žádostem o udělení státní spolehlivosti, vedly agendu spojenou se stavem vězeňských zařízení a zajištěných osob. Tato komise také rozhodovala o předání osob stíhaných za retribuční delikty na Jablonecku Mimořádnému lidovému soudu v Liberci nebo trestní nalézací komisi. Tato komise vznikla na Jablonecku na základě tzv. malého retribučního dekretu. Účelem bylo potrestání menších přečinů v oblasti kolaborace. Na jabloneckém území fungovala tato komise od března 1946 do května 1947. Přes 5 000 případů předala OVK k Mimořádnému lidovému soudu Liberec, trestní nalézací komisi předala 457 případů a dalších 115 jiným institucím. 155 Výnosem ministerstva vnitra byly zřízeny osídlovací referáty, které měly zajišťovat nenásilné souběžné vysídlování Němců a zároveň české dosídlování dané oblasti. Vznikaly při okresních národních výborech, v oblastech s převažujícím německým obyvatelstvem, jako byl Jablonec nad Nisou, při okresních správních komisích. 156 Dne 17. července 1945 došlo k vydání dekretu prezidenta republiky č. 27/1945 Sb., o jednotném řízení vnitřního sídlení, kterým byl zřízen Osídlovací úřad v Praze a Bratislavě. Jejich úkolem byl jednotný postup při kolonizaci území republiky. 157 Dne 3. srpna 1945 byl vydán ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, kterým byli Němci a Maďaři zbaveni československého státního občanství. 158 Na základě vyhlášky OÚ v Praze z 27. listopadu 1945 byly zřízeny oblastní osídlovací úřadovny. Jablonecký politický okres spadal pod libereckou oblastní úřadovnu. 159 Rozloha okresu Jablonec nad Nisou činila 210,08 km2, jednalo se o výměru bez obcí Hraničná, Velké Hamry, Plavy a Haratice. 160 Dekretem z 27. října 1945 č. 121/1945 Sb. byly obnoveny správní okresy v hranicích z roku 1938, z působnosti jablonecké OSK tehdy byly vyňaty obce Velké Hamry, Plavy-Haratice a Hraničná. Politický okres Jablonec nad Nisou měl až do roku 1949 29 obcí. 161 Obec Hraničná sice formálně
155
Monika REMSOVÁ, Trestní nalézací komise v Jablonci nad Nisou (1945 – 1947), in: Fontes Nissae, Regionální historický sborník, Liberec 2012, str. 15, 17. 156 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 41. 157 František ČAPKA, Lubomír SLEZÁK, Jaroslav VACULÍK, Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005, str. 95. 158 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 34. 159 F. ČAPKA, L. SLEZÁK, J. VACULÍK, Nové osídlení …, str. 100. 160 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 2, kar. 1. 161 SOkA Jablonec nad Nisou, M. GRISA, Inventář fondu ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, Úvod.
42
spadala pod okres Liberec-venkov, administrativně však do jabloneckého okresu. 162 V tomto období vystupovala obec Hraničná ještě pod německým názvem Gränzendorf, ke změně jména obce na české, došlo až na základě výnosu ministerstva vnitra ze dne 28. června 1946. 163 Jablonecký okres tvořily tyto obce: Soudní okres Jablonec nad Nisou Malešice
Hraničná
Janov nad |Nisou 164
Horní Maxov
Huť
Jablonec nad Nisou
Jablonecké Paseky
Jindřichov
Josefodol
Kokonín
Loučná
Lučany nad Nisou
Lukášov
Maršovice
Mšeno nad Nisou
Nová Ves
Proseč nad Nisou
Pulečný
Rádlo
Rychnov
Rýnovice
Šumburk-Jistebsko
Vrkoslavice
Soudní okres Tanvald Albrechtice
Desná
Polubný
Příchovice
Smržovka
Tanvald-Šumburk 165
V dekretu č. 121/1945 ze dne 27. října 1945 byla v 10 §, odst. 2, č. 1 jmenovitě zřízena expozitura semilského ONV v Železném Brodě pro obce soudního okresu Železný Brod. 166 Soudní okres Železný Brod měl rozlohu 98,29 km2 a byl tvořen následujícími obcemi: Besedice
Bratříkov
Bzí
Držkov
Šaratice
Horská Kamenice
Hrubá Horka
Chlístov – Tepete
Jílové
Jirkov
Koberovy
Líšný
Loučky
Loužnice
Plavy
162
R. FILIP, Okresní národní …., str. 160. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv, č, 198 kar. 381. 164 Na schůzi rady ONV 20. listopadu 1946 byla schválena změna německého názvu obce Honsberk na Janov nad Nisou, ministerstvo změnu názvu schválilo v roce 1947, změna názvu vyšla dne 16. ledna 1946 ve vyhlášce ministerstva vnitra č. 7/1948, Přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-7. 165 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 2, kar.1. 166 Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, částka 52, vydána dne 13. listopadu 1945, Dekret prezidenta republiky o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory č. 121/1945, str. 281, Přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-121. 163
43
Radčice
Skuhrov
Smrčí
Sněhov
Velké Hamry
Vlastiboř
Vranové I.
Vrát
Záhoří
Zásada
Železný Brod 167
Ještě předtím dne 25. září 1945 vydal ONV v Semilech vyhlášku o zřízení úřadu Okresní národní výbor v Semilech – expozitura v Železném Brodě. Tato expozitura měla být desetičlenná, ze svého středu volila čtyřčlennou radu v čele s předsedou. 168 V čele expozitury stál do roku 1948 Rudolf Řepka z ČSNS, který se podílel na vytvoření ilegálního národního výboru za války. Vedle R. Řepky byly v červenci 1945 členy expozitury Vilém Ducháček ČSNS, Josef Vavřich ČSSD, Josef Hajský KSČ, Vojslav Kopal ČSL, Jiří Bachta JSČZ. Posléze byl počet členů zvýšen na 10 a upraven vztah expozitury a ONV Semily. V osmičlenné radě ONV Semily byl jeden zástupce Železného Brodu, v expozituře rada nebyla, devět poslanců tvořilo plénum expozitury, desátý člen působil v semilské radě. 169 Zajímavým byl postoj Velkých Hamrů. Obec patřila dříve do semilského okresu, kam se měla vrátit, ale protože se jí za války osvědčilo spojení s Jabloncem, trvala na tom, že zůstává součástí jabloneckého okresu. 170 OSK Jablonec nad Nisou se k přání Velkých Hamrů, aby byly ponechány v jejím obvodu, stavěla pozitivně, avšak upozorňovala tamní MNV, aby si do 31. března 1946 opatřili souhlas Ministerstva vnitra s ponecháním v politickém okrese Jablonec nad Nisou, podle § 26 dekretu č. 121/1945. V případě, že tak neučiní, bude muset veškerou agendu předat expozituře v Železném Brodě. 171 K úřednímu schválení tohoto kroku, však nedošlo. 172 Jablonecký okres také od revolučních dob spravoval obec Hraničnou, která patřila do okresu Liberec. Dne 6. září 1945 OSK rozhodla podporovat žádost obce Hraničná o připojení k okresu Jablonec, o přiřazení k jabloneckému okresu se opět jednalo v březnu 1946, OSK postoupila žádost na ZNV. Součástí politického okresu Jablonec si již SOkA Jablonec nad Nisou, F. Padrta, Inventář fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948, Úvod. 168 J. KAŠPAR, Ve vichru …., str. 48. 169 SOkA Jablonec nad Nisou, F. Padrta, Inventář fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948, Úvod. 170 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 41. 171 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 172 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 41. 167
44
v srpnu 1945 přála obec Zlatá Olešnice, i s tímto připojením OSK Jablonec souhlasila a žádost postoupila k vyřízení na ZNV. 173 Hraničná, Velké Hamry a Plavy-Haratice byly k jabloneckému okresu připojeny až při reorganizaci správy 1. března 1949. 174 Vedle těchto obcí o připojení k jabloneckému okresu usilovaly od revolučních dob také Bohdalovice a Nový Svět - Harachov. 175 Jedinou skutečnou územní změnou jabloneckého okresu do roku 1948 bylo připojení obce Malá Jizerka k okresu Frýdlant v lednu 1946. Protokol o předání do správního obvodu okresu Frýdlant byl sepsán dne 21. ledna 1946. Na podzim roku 1945 žádala OSK Jablonec nad Nisou ministerstvo vnitra zřídit nový politický okres Jablonec nad Nisou, který by se skládal ze tří soudních okresů Jablonec n. N., Tanvald a Železný Brod. Sídlo národního výboru mělo být v Jablonci n. N. a pomocný úřad (expozitura) v Železném Brodě. Žádost byla zdůvodňována tím, že Železnobrodští si již od roku 1922 přejí být součástí jabloneckého okresu a třetina okresu, okolí Velkých Hamrů, je již od roku 1938 přičleněna k okresu Jablonec n. N.. Dále stejnorodostí průmyslu, kdy Jablonecko a Železnobrodsko tvoří již dlouhou dobu jednu sklářskou oblast s obory, které se navzájem prolínají a doplňují. Mezi další argumenty ke sloučení patřilo národnostní hledisko, kdy jablonecký okres byl z 90% německý, zatímco Železnobrodských 27 000 obyvatel bylo ryze české národnosti. Uspokojivé bylo i vlakové a autobusové spojení Železného Brodu s Tanvaldem a Jabloncem n. N.. 176 Jablonecká správní komise se také v březnu 1946 rozhodla doporučit ZNV zřízení expozitury ONV v Tanvaldě. Vyslovila souhlas s návrhem MNV Tanvald na provedení územních změn ve správních okresech Jilemnice, Semily, Frýdlant a Turnov. Obce z těchto okresů měly být přičleněny k politickému okresu Jablonec nad Nisou a přiřazeny k budoucí expozituře Tanvald. Ani jedné z těchto žádostí však nebylo vyhověno. 177
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 174 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 22, kar. 10, a M. GRISA, Úvod inventáře fondu ONV. 175 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 198, kar.381. 176 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 36, kar. 12. 177 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 173
45
OSK kladně vyřídila žádost politických stran Národní fronty a MSK v Jablonci nad Nisou od 1. ledna 1946 rozšířila na 36 členů, na základě paritního zastoupení. MNV zatím nebylo možné ustavit, neboť počet sídlících Čechů nepřekročil 40%. V únoru 1946 se měnily z důvodů rezignací a odvolání MSK ve Mšeně, Proseči, Lukášově, Jabloneckých Pasekách, Albrechticích, Josefodole a Loučné. Dne 19. března se OSK usnesla, aby byly provedeny volby do MNV v Jablonci nad Nisou, Huti, Kokoníně, Rádle, Jabloneckých Pasekách, Proseči, Pulečném, Rýnovicích, Loučné a ŠumburkuJistebsku. Dne 28. března pak OSK vyslovila souhlas s uskutečněním voleb do národních výborů v obcích Dalešice, Hraničná, Maršovice, Mšeno, Nová Ves, Rychnov, Vrkoslavice a Smržovka, 18. dubna dala souhlas s konáním voleb v Janově. 178 V únoru 1946 na všeplenární schůzi KSČ byl do jejího čela zvolen Robert Koumar. 179 MNV v Jablonci nad Nisou byl ustaven na veřejné schůzi občanů v sokolovně již 10. dubna 1946, předsedou byl zvolen komunista Robert Koumar za KSČ. MNV Jablonec měl 36 členů, každá ze čtyř politických stran měla 8 zástupců, po jednom pak měly ROH, ČSM, Svaz národní revoluce a Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacismu. 180 Ustavující schůze nově zvoleného MNV se v Jablonci konala v pondělí 15. dubna, náměstky předsedy R. Koumara se stali J. Flos, ČSSD, J. Florián, ČSNS a J. Vlč, ČSL. Na této schůzi se MNV usnesl udělit četné občanství města Jablonce nad Nisou Ing. K. Šimonovi. 181 MNV se v tomto složení sešel pouze dvakrát, neboť v červnu byl změněn na základě voleb do Ústavodárného národního shromáždění. 182 Počátkem roku 1946 se počaly politické strany připravovat na volby do Ústavodárného národního shromáždění. Situace mezi politickými stranami byla v předvolebním období značně napjatá. Především strany komunistická a národně socialistická vyvíjely zvýšenou agitační činnost. 183 V sobotu dne 16. března se konalo jednání se zástupci politických stran, kde došlo k usnesení zřídit dva volební obvody
Tamtéž, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. SOkA Jablonec nad Nisou, fotokopie kroniky MěNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, str. 61. 180 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 181 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu ze 17. dubna 1946, Volba předsednictva místního národního výboru v Jablonci nad Nisou. 182 SOkA Jablonec nad Nisou, fotokopie kroniky MěNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, str. 78. 183 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 178 179
46
Jablonec nad Nisou a Tanvald, taktéž bylo rozhodnuto zřídit dvě odvolací komise, se shodnými obvody. 184 K 15. březnu 1946 žilo na jabloneckém okrese 76 744 občanů, z toho 30 928 Čechů, Němců 45 065 a 751 cizinců. Voleb se mělo zúčastnit 21 090 voličů. 185 Dne 26. května 1946 se konaly volby do Ústavodárného národního shromáždění, na Jablonecku zvítězila KSČ, která získala 46,05%, z 19 181 voličů jí odevzdalo svůj hlas 8 838. Druzí skončili národní socialisté s 29,32%, sociální demokracie získala 16,76% a lidovci 7,42%, výsledky voleb se promítly do změn ve složení národních výborů. 186 V okresním městě zvítězila národně socialistická strana. 187 V Jablonci nad Nisou bylo odevzdáno 7 020 hlasů, 2 561 pro ČSNS, 2 490 pro KSČ, 1 127 pro ČSSD a 789 pro ČSL, 47 hlasovacích lístků bylo prázdných a 6 neplatných. 188 Komunisté zvítězili i na Železnobrodsku, kde mívali dříve silné pozice národní socialisté. KSČ získala z 13 630 hlasů 5 743, tj. 42%, ČSNS 4 589 hlasů, tj. 34%, ČSL 1 810 hlasů, tj. 13% a ČSSD 1 373 hlasů, tj. 10%. 115 hlasů, přibližně 1% hlasů bylo neplatných. 189 V samotném Železném Brodě měli komunisté 35,8% hlasů, národní socialisté 33%. 190 Dne 30. června 1946 byl ustaven MNV v Jablonci nad Nisou podle výsledků voleb do národního shromáždění, jednotlivé politické strany pak měly v MNV toto zastoupení: KSČ 15, národní socialisté 15, sociální demokracie 7 a lidovci 5 členů, předsedou se znovu stal Robert Koumar, KSČ. 191 Prvním náměstkem se stal Ing. Jan Culka z ČSNS, druhým náměstkem Jindřich Flos ze sociální demokracie. Podle výsledků parlamentních voleb byly obnoveny místní národní výbory ve všech 29 obcích jabloneckého okresu. V 21 obcích získali nadpoloviční většinu v MNV komunisté.192 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 185 Romana HYNKOVÁ, Příspěvek k prvním poválečným volbám v Jablonci nad Nisou v roce 1946, str. 25, Jablonec nad Nisou 1970. 186 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29, údaj o počtu odevzdaných hlasů pro KSČ poskytla brožura Únor 1948 a Jablonecko, podle fotokopie kroniky MěNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, str. 65, získala KSČ 8 839, ČSL 1 409, ČSSD 3190 a ČSNS 5 574 hlasů. 187 R. HYNKOVÁ, Příspěvek k prvním …., str. 27. 188 SOkA Jablonec nad Nisou, fotokopie kroniky MěNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, str. 65. 189 SOkA Jablonec nad Nisou, F. Padrta, Inventář fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948, Úvod, rozdílné údaje o hlasech pro KSČ poskytla publikace Únor 1948 …., str. 18 - KSČ získala z 12 966 hlasů 5 211, tj. 40,18%. 190 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 18. 191 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou, Úvod. 192 R. HYNKOVÁ, Příspěvek k prvním …., str. 30. 184
47
V Železném Brodě byl předsedou MNV zvolen J. Dědeček za KSČ. 193 V průběhu let řada členů MNV rezignovala, v tomto období ještě roli při výměně členů nehrála politická situace, ale spíše velká vytíženost jednotlivých osob. 194 Na základě vládního nařízení z 27. května 1946 č. 120/1946 Sb. o obnovení národních výborů na podkladě výsledků voleb do Ústavodárného národního shromáždění, ministr vnitra vyhláškou č. 1415 z 13. června 1946 rozhodl o vytvoření jabloneckého okresního národního výboru. 195 OSK působila v Jablonci nad Nisou až do 18. července 1946, kdy byl na základě voleb ustaven ONV. 196 OSK se v průběhu jednoho roku, který na Jablonecku působila, sešla celkem 27. 197 Bezprostředně po květnové revoluci docházelo na Jablonecku k vysídlování Němců. Odcházeli nacističtí funkcionáři a někteří odborníci na výrobu bižuterie do západních oblastí Německa. V prvních třech měsících po skončení války probíhal i zde tzv. divoký odsun. Na Jablonecko se postupně vracela řada Čechů, kteří v roce 1938 odešli, dále přicházeli z vnitrozemí noví osídlenci, především ze sousedního Železnobrodska a Semilska. 198 V rámci divokého odsunu bylo z okresu Jablonec nad Nisou vysídleno podle některých údajů 669 osob v osmi transportech. Na základě fondu č. 71 Internační a sběrná střediska 1945 – 1951 došlo v roce 1945 k odsunu 3 344 osob v devíti transportech. Podle informací z materiálů jiného fondu mělo Jablonecko opustit ještě 550 osob 30. června. 199 K 26. květnu 1945 bylo v okresním městě Jablonec nad Nisou 23 145 Němců, do 20. srpna se jejich počet snížil na 19 029. 200 Od počátku června 1945 byly politickými orgány připravovány směrnice pro odsun. Němci byli postupně soustřeďováni ve třech typech táborů, jednalo se o internační, sběrné a pracovní. 201 Na podzim 1945 v Jablonci nad Nisou se zvyšovaly počty žádostí o dobrovolný odsun, odborníkům z řad jabloneckého průmyslu nebyl povolován. V září byly vypraveny dva vlaky vystěhovalců přes Žitavu do Německa. Počet Němců klesl
Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 18. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10. 195 Úřední list republiky Československé z 15. června 1946, částka 103. 196 SOkA Jablonec nad Nisou, M. GRISA, Inventář fondu ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, Úvod. 197 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv č. 2, kar. 1. 198 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 43. 199 Martin POKORNÝ, Odsun Němců z Československa a snahy o jejich rozptýlení ve vnitrozemí v letech 1945 – 1950 na příkladu okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1994, str. 21, 22. 200 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 2. září 1945, K poměrům na Jablonecku. 201 POKORNÝ, Odsun Němců …., str. 18. 193 194
48
přibližně o 1 800 obyvatel na 15 000 osob, Čechů bylo ve městě okolo 10 000. V říjnu 1945 byl veškerý odsun německého obyvatelstva zastaven. Na Jablonecku byly zřízeny pracovní tábory v Rychnově u Jablonce nad Nisou, v Rýnovicích, Albrechticích a Proseči. Střediska v Rychnově a Rýnovicích působila do konce roku 1946 jako sběrně tábory, odkud byly vypravovány německé transporty. 202 Rozhodnutím OSK byl 24. srpna 1945 jmenován velitelem internačního tábora v Rychnově Václav Vostřák. Dne 2. dubna 1946 rozhodla OSK prozatímním vedením správy sběrného střediska v Rýnovicích pověřit Josefa Pavelku. 203 K jejich likvidaci došlo na základě rozhodnutí MV z 19. prosince 1946. 204 Tábor v Rychnově ukončil činnost ale již 2. prosince 1946. Ještě dříve skončily činnost tábory v Albrechticích a Proseči, dne 7. října byla ukončena činnost tábora Proseč a 29. října tábora Albrechtice. Zařízení v Rýnovicích svoji činnost ukončilo 16. února 1947. 205 První poválečná léta přinesla radikální změny jabloneckému okresu jak v národnostní, tak v sociální struktuře obyvatelstva. Velké problémy na konci roku 1945 na Jablonecku způsobilo nedostatečné zásobování, např. dodávky uhlí nebyly téměř žádné. Dodávky plynu a elektrického proudu byly omezeny na určité dny nebo hodiny. Vzhledem k příchodu českých osídlenců a pozastavenému odsunu byl v okrese velký nedostatek bytů. Problémy způsobovali příslušníci revolučních gard, tzv. zlatokopové a někteří členové rudé armády, docházelo k rabování, přepadávání, černému obchodu, vyskytly se i případy průmyslové špionáže. 206 V prosinci 1945 pobývalo v okrese Jablonec nad Nisou přibližně 50 000 občanů německé národnosti, přibližně 15 000 osob mělo být chráněno před odsunem a ponecháno z důvodu hospodářské nepostradatelnosti. 207 Ke dni 1. ledna 1946 bylo na Jablonecku 48 792 německého obyvatelstva, z toho 3 429 antifašistů, Čechů žilo v okrese Jablonec nad Nisou 29 416 a cizinců 1 200. 208
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 42, kar. 21. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 1, kn. 1, protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945-1946. 204 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 42, kar. 21. 205 M. POKORNÝ, Odsun Němců …., str. 18, 19. 206 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 48, kar. 27. 207 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 208 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 16. června 1946, Odsun Němců z Jablonecka. 202 203
49
První oficielní transport 1 200 Němců byl vypraven ze sběrného střediska v Rychnově u Jablonce nad Nisou 28. ledna 1946 do amerického okupačního pásma. Tento transport se skládal z 343 mužů, 684 žen a 173 dětí. V únoru došlo k odeslání vlaku s 236 antifašisty do ruské okupační zóny, ve čtyřech táborech bylo k odsunu připraveno přibližně 5 000 osob. Zájem byl mezi německým obyvatelstvem o odjezd do amerického okupačního pásma. Na měsíc březen byly stanoveny dva termíny odsunu, jednalo se o 7. a 22. března, v každém tomto transportu republiku opustilo 1 200 německých občanů, celkem bylo v březnu odsunuto 2 400 osob. V jabloneckém okrese nadále zůstávalo přibližně 45 000 Němců, českých obyvatel bylo asi 35 000, cizinců 667. 209 V dubnu i v květnu odjely do americké zóny další dva vlaky. V červnu žilo na Jablonecku 34 000 Němců, 31 000 Čechů a 240 cizinců. Od počátku roku bylo do června z Jablonecka odsunuto přes 14 000 Němců. 210 Květnové transporty byly odbaveny 13. a 28. května, ačkoliv mělo v červnu dojít k urychlenému odsunu, nebyl žádný transport v tomto měsíci vypraven. 211 Významnou proměnu zaznamenal jablonecký okres po skončení 2. světové války v oblasti hospodářství. Docházelo ke konfiskacím, následné likvidaci řady podniků a živností, znárodňování průmyslu a bank, později ke kolektivizaci zemědělství. Bezprostředně po skončení druhé světové války byly na zdejší průmyslové podniky zaváděny národní správy. Většina jabloneckých firem byla pod národní správu postavena v průběhu měsíců května a června 1945. K ustavování národních správ docházelo na základě dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb. z 19. května 1945. Kompetence jednotlivých národních výborů resp. správních komisí byly stanoveny § 7 tohoto dekretu, u průmyslových, obchodních a živnostenských podniků byl určujícím stav zaměstnanců v roce 1943. Na Jablonecku docházelo v některých případech ke sporům o kompetence mezi MSK, OSK a ZNV. V červenci 1945 stálo pod národní správou přibližně 2 400 sklářských a pasířských podniků, které tvořily 70% celé jablonecké výroby. 212
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 16. června 1946, Odsun Němců z Jablonecka. 211 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 212 SOkA Jablonec nad Nisou, Jablonecká Pravda, č. 3 z 28. července 1945, Do nové výstavby jabloneckého a pojizerského sklářského průmyslu. 209 210
50
Jablonecká výroba byla značně roztříštěná, jednotlivé provozovny měly své specializace a byla především v německých rukou. Zejména výroba kovové bižuterie, hlavně pasířství, byla chráněnou doménou německých výrobců. Již koncem července 1945 řešilo ministerstvo vnitra otázky vztahů k německým odborníkům. V zájmu budoucnosti jabloneckého průmyslu bylo, aby skuteční odborníci byli na Jablonecku ponecháni. Na okres Jablonec byl vyslán hospodářský konsulent Josef Gottwald, který měl pomoci otázku odborníků řešit. Byl vypracován soupis německých odborníků, kterým byly vydávány odbornické legitimace. 213 Němečtí odborníci se dělili do třech skupin, první skupina obsahovala skutečně nenahraditelné odborníky, do druhé skupiny spadaly osoby časem nahraditelné a třetí skupinu tvořily pomocné síly, které mohly být vyměněny ihned. 214 Na konci roku 1945 mělo Jablonecko přes 22 tisíc nepostradatelných odborníků a jejich rodinných příslušníků. Toto množství vyvolávalo nespokojenost českých obyvatel. Z toho důvodu byla koncem roku 1945 evidence odborníků předána OSK a jednotlivé odbornické legitimace byly znovu přezkoumávány. 215 V polovině června 1946 začaly být vydávány legitimace německým průmyslovým odborníkům nepostradatelným pro jablonecký průmysl. 216 Dne 24. října 1945 byly přijaty čtyři znárodňovací dekrety. Na základě dekretu č. 100/1945 Sb. bylo v politickém okrese Jablonec nad Nisou zestátněno 23 podniků.217 Na Jablonecku byl znárodněn, bez náhrady pro Československý stát, téměř všechen průmysl textilní a sklářská prvovýroba. Výroben bižuterie ani firem zabývajících se zahraničním obchodem se znárodnění nedotklo. 218 Pokud nebyl majetek státně nespolehlivých osob již konfiskován na základě dekretu č. 12/1945 Sb. nebo znárodněn na základě výše uvedených dekretů, připadl státu podle dekretu č. 108/1945 Sb. k 30. říjnu 1945. Po roce 1945 bylo na Jablonecku obnoveno přibližně 4 173 firem. 219 Dne 5. dubna 1946 jablonecká OSK zaslala místním správním komisím a národním výborům
Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 15. SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu, 8. prosince 1945 Jak žije a pracuje naše pohraničí, Jak je postupováno v odsunu německých odborníků na Jablonecku. 215 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 15. 216 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 217 Úřední list republiky Československé ze dne 27. prosince 1945, str. 68-912. 218 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 16. 219 Kol. autorů, 20 let …., str. 6. 213 214
51
pokyny Osídlovacího úřadu a Fondu národní obnovy k provádění konfiskace na základě dekretu č. 108/1945 Sb.. Podle rozhodnutí OSK měly ihned započít s vyhledáváním majetků podléhajících konfiskaci. Již na konci dubna 1946 došlo k vydání prvních konfiskačních rozhodnutí. 220 V průběhu téhož měsíce byla provedena revize národních správ, zatčen byl za černé obchody národní správce firmy Thiel a Rhode Josef Gottwald, který na Jablonecku působil jako zvláštní hospodářský pověřenec předsednictva vlády. Ve funkci hospodářského pověřence jej nahradil Antonín Cakl. V květnu již byly ve většině obcí vyvěšeny konfiskační vyhlášky, obsahující jména osob, jejichž majetek nemovitý, movitý a živnosti podléhal konfiskaci. Pouze ve městě Jablonec nad Nisou, vzhledem k velkému rozsahu majetku, nebyl ještě v srpnu všechen podchycen. Přesto byla v tomto měsíci vydána první rozhodnutí o konfiskaci zdejších podniků. 221 Dne 25. října 1946 byl přijat zákon o dvouletém hospodářském plánu, který znamenal definitivní prosazení programu plánovitého hospodářství. 222 V rámci dvouletého hospodářského plánu bylo rozhodnuto snížit počet pasířských závodů na 400 s 8 000 dělníky, oproti 1 200 z roku 1939, které zaměstnávaly 10 000 lidí. Před okupací bylo v okrese 908 obchodních živností, v roce 1946 jich bylo v provozu 647. Tento plán také stanovil, že konfiskované obchodní domy a továrny budou znárodněny a združstevněny, pouze malé podniky měly být převedeny do soukromého vlastnictví. Přibližně 2 000 nerentabilních podniků bylo určeno k likvidaci. 223 3.3. Okresní národní výbor Dne 19. července 1946 byl ustaven 36 členný ONV v Jablonci nad Nisou, podle § 18 směrnice ministerstva vnitra ze dne 13. června 1946, o obnovení okresních národních výborů a volbě jejich složek. 224 Předsedou byl zvolen Václav Strnad z KSČ, prvním místopředsedou Oldřich Štryncl za národní socialisty, druhým místopředsedou Ing. Zdeněk Mrázek ze sociální demokracie a třetím místopředsedou JUC. Josef Rotman z KSČ. V plénu ONV bylo 17 komunistů, 11 národních socialistů, 6 sociálních
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 63, kar. 52. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 222 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 38. 223 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 63, kar. 54. 224 Seznam členů ONV, viz příloha č. 3. 220 221
52
demokratů a 2 lidovci. 225 Zvolena byla dvanáctičlenná rada, kde zasedalo 6 zástupců KSČ, 4 zástupci národních socialistů a 2 zástupci sociální demokracie. Mezi členy rady ONV bylo rozděleno 12 hlavních referátů. 226 První schůze rady ONV se konala 27. července 1946. Na této schůzi byl stanoven počet členů jednotlivých komisí. 227 Členové čtrnácti komisí ONV byli zvoleni na 2. schůzi rady a pléna dne 2. srpna 1946. 228 Komise byly zřizovány podle potřeby nebo podle nařízení nadřízených orgánů. Komise neměly rozhodovací pravomoc, byly poradními orgány ONV a spolupůsobily při přípravě materiálů pro radu ONV. 229 Předsedou komisí byl většinou příslušný referent a komise byly většinou sedmičlenné, posty pak byly rozděleny dle stranického klíče KSČ 3, ČSNS 2, ČSSD 1 a ČSL 1. Některé komise byly pouze čtyřčlenné a každá strana pak měla svého zástupce. Finanční komisi tvořilo osm zástupců, z každé strany dva a národnostní komise byla obsazena deseti členy, kdy KSČ měla čtyři zástupce, ČSNS tři, ČSSD dva a ČSL jednoho. 230 V průběhu let někteří členové komisí rezignovali či byli svými stranami odvoláváni a nahrazováni jinými představiteli. 231 Po ustavení ONV Jablonec nad Nisou dne 19. července 1946, byl jablonecký ONV organizován do dvanácti hlavních referátů, spravovaných dvanácti členy rady, jakožto volenými referenty. Rada ONV měla na počátku těchto 12 členů a jednotlivé referáty byly rozděleny takto: Předseda Václav Strnad KSČ – školský, kulturní, osvětový a propagační referát 1. náměstek Oldřich Štryncl ČSNS – samosprávný a zdravotní referát 2. náměstek Ing. C. Zdeněk Mrázek ČSSD – národnostní referát 3. náměstek JUC. Josef Rotman KSČ – finanční referát Členové rady Albrecht Matura KSČ – bezpečnostní referát a pro odsun Němců Jan Volavka KSČ – zemědělský, honební a veterinární referát Alois Hlůže KSČ – silniční a dopravní referát
Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 19. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 49, kar. 27. 227 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 2, kar. 1. 228 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 49, kar. 27, seznam členů rady ONV, rozdělení příslušných referátů a členové jednotlivých komisí, viz příloha č. 4. 229 R. FILIP, Okresní národní …., str. 166. 230 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 25, kar. 11. 231 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 2 - 4, kar. 1. 225 226
53
JUDr. Josef Vulterýn KSČ – sociální, bytový a stavební referát JUDr. Pravoslav Holeček ČSSD – osídlovací referát Václav Břichňáč ČSNS – živnostenský a průmyslový referát Karel Rössler ČSNS – vyživovací, zásobovací a cenový referát Karel Havlíček – družstevní referát 232 Jednotlivé referáty měly následující náplň činnosti: Školský, kulturní, osvětový a propagační referát – tento referát se opíral o práci okresní osvětové rady a místních osvětových rad. Kulturní poměry byly velmi špatné, neboť za okupace bylo vše české zničeno, po válce bylo zřízeno 24 obecních knihoven s 15 000 svazky. Referát zajišťoval přednášky s hudební či sportovní tematikou, organizoval kurzy správné češtiny, jazykové, psaní na stroji, účetnictví, ale i kurzy související s tradiční jabloneckou výrobou – pasířství, sklářství a ciselování kovů, pořádaly se praktické kurzy přímo v podnicích. Dne 26. srpna 1946 vznikl okresní školní výbor, postupně byla vybudována síť škol, mateřské, obecné, měšťanské a pomocné, založeny nižší lidové školy, v této době měl jablonecký okres 230 učitelů, spolupracoval se školskou radou a osvětovou radou. Samosprávný a zdravotní referát - v celém správním okrese bylo prováděno školení lidové samosprávy a postupná revize hospodářství měst a obcí. Vzhledem ke špatné finanční situaci obcí se ONV snažilo o snižování obecních zaměstnanců. Dalším z úkolů samosprávného referátu bylo slučování obcí. Hlavním úkolem ve zdravotnictví bylo zajistit dostatek českých lékařů, ošetřovatelek i pomocného personálu, rozšíření oddělení nemocnic v Jablonci nad Nisou a Tanvaldě. Měl na starosti péči o lidské zdraví, nařízení proti nakažlivým chorobám, vznik lékařských poraden, školní zdravotní péči, dozor nad zdravotními ústavy i zdravotní policií. Na okrese bylo vytvořeno šest zdravotních obvodů, byla převzata městská porodnice a připojena k nemocnici, na starosti měl i provedení očkování proti neštovicím a záškrtu na území celého okresu Národnostní referát – na tento referát byly podávány žádosti o státní občanství podle dekretu prezidenta republiky č. 33/ 1945. Vydával osvědčení o československém státním občanství, dále byly vydávány osvědčení o národní a státní spolehlivosti.
232
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945 -1954,, inv. č. 465, kar. 571.
54
Finanční referát – úkolem tohoto referátu bylo vypracovat okresní rozpočet na příslušný rok. Zabýval se správou měst a obcí, revizemi hospodaření jednotlivých obcí v okrese, zajišťoval styk s finanční komisí. Bezpečnostní referát a pro odsun Němců – součástí tohoto referátu byla vyšetřovací komise, projednávala případy podle retribučního dekretu i podle dekretu o národní cti. Případy procházely mimořádným lidovým soudem v Liberci nebo trestní nalézací komisí při ONV. Tento referát dále vypravoval transporty německého obyvatelstva, bezpečnostním oddělením byla usměrňována činnost orgánů SNB. Postupně vybudována přihlašovací agenda a vyměňovány protektorátní občanské legitimace. Zemědělský, honební a veterinární referát – starost o zemědělské osídlení, péče o opuštěné zemědělské usedlosti. Prováděl příděly zemědělských usedlostí a zcelování půdy. Ve výše položených obcích bylo jeho úkolem zřídit pastvinářská družstva. Zabýval se konfiskacemi zemědělského majetku, v 17 obcích ustaveny honební výbory, zajišťoval zemědělskou produkci, povinné dodávky, ochranu před škůdci. Silniční a dopravní referát – dopravní referát zkoumal naléhavost potřeby motorových vozidel z hlediska veřejného a hospodářského zájmu u dosavadních držitelů. Předával motorová vozidla do konečného vlastnictví, vedl evidenci motorových vozidel, zajišťoval řidičské zkoušky, pohonné hmoty. Snažil se o zvýšení bezpečnosti v dopravě a zlepšení spolupráce mezi dopravou kolejovou a silniční. Mezi úkoly silničního referátu patřily opravy okresních silnic, jejich dostavba a zimní údržba, celkem ve správě okresu 144 km silnic. Sociální, bytový a stavební referát – tento referát přiznával státní vyživovací příspěvek, zvláštní příspěvek početným rodinám, vyřizoval státní starobní podporu, projednával přihlášky válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry. Vydával repatriační průkazy, pečoval o repatrianty i cizí státní příslušníky, měl na starosti péči pro chudé i péči o mládež. Vedle sociálních záležitostí vyřizoval i žádosti bytové, přidělování bytů a podnájmů, nábytku. Osídlovací referát – úkolem tohoto referátu bylo zajistit náhradní české osídlení za odsunuté německé obyvatelstvo. Situace v jabloneckém okrese byla komplikována ziskem vhodných odborníků, kteří by nahradili německé specialisty sklářského a bižuterního
průmyslu.
Částečně
se
zabýval
otázkou
konfiskační,
spravoval
konfiskované budovy, staral se o národní správy na domech, především však řešil
55
otázky přípravy přídělů drobných řemeslných a obchodních živností a rodinných domů do vlastnictví. Projednával návrhy na přednostní příděly spotřebním a zemědělským družstvům či veřejné správě, prováděl řízení o udělení nových živnostenských oprávnění. Živnostenský a průmyslový referát – průmyslový referát klasifikoval živnosti, řemesla a průmyslové podniky ve spolupráci s oblastní úřadovnou v Liberci a osídlovacím úřadem. Prováděl revize národních správ, ustavil komise pro doručování likvidačních výměrů jednotlivým podniků, navržených k likvidaci, přiděloval a zapůjčoval stroje z majetkových podstat likvidovaných firem. Dále zahájil jednání s příslušnými skupinami a společenstvy o návrhu předávání podniků do vlastnictví. Bylo ustaveno celkem 9 společenstev, prováděn dohled nad podniky, do kterých ONV zavedl národní správu. Tento referát také sledoval odsun Němců, aby odsunem specialistů nenastaly škody, všichni specialisté byli přešetřeni, vedl kartotéku specialistů. Vyživovací, zásobovací a cenový referát – do oboru působnost patřila služba vyživovací, zásobovací, cenová, kontrolní a trestní. Za přestupky vyživovací, zásobovací a cenové byly ukládány pokuty. V zásobovací činnosti bylo nejvíce pozornosti věnováno zásobování uhlím a systému přídělů. Jádrem cenotvorné činnosti ONV bylo schvalování nájemného a cen nemovitostí podle směrnic NÚC, poskytoval poukazy na textilie a obuv, potravinové lístky. Družstevní referát – úkolem referátu bylo vybudovat družstevní sektor. Jeho vybudování brzdily nároky národních podniků, snahy ustavit potravinářské družstvo, zásobovací i výrobní. 233 Vnitřní organizaci zemských a okresních národních výborů a způsob výkonu pravomoci upravoval prozatímní organizační řád ze dne 18. ledna 1946 (vyhláška č. 299/1946 Ú. l.). Okresní národní výbory se usnášely v jednom ze tří sborů, tvořily je plénum, rada a předsednictvo – předseda a jeho náměstci. Základním orgánem bylo plénum, které tvořili všichni členové. Rozhodovalo o nejdůležitějších otázkách, volilo další orgány. Rozhodující pravomoc měla rada. 234 Vládní nařízení ze dne 28. srpna 1945 č. 49/1945 stanovilo počty zastupitelů okresních národních výborů. Okresy nad 70 000 a do 100 000 obyvatel měly mít 36 členné výbory, do této kategorie spadal okres
233
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10.
56
Jablonec nad Nisou. 235 Prozatímní organizační řád místních národních výborů byl vydán vyhláškou ministra vnitra ze dne 10. září 1947, uveřejněný v Úř. l. č. 145/1947 a nabyl účinnosti dnem 15. října 1947. 236 Po volbách došlo k obnovení ONV v Semilech, změny se týkaly také železnobrodské expozitury ONV, která byla nově konstituována. Na ustavující schůzi této expozitury, která se konala dne 13. července 1946, byl předsedou zvolen opět Rudolf Řepka, zástupce ČSNS, který vedl sociálně-zdravotní referát. Zástupci KSČ a ČSNS měli v expozituře po čtyřech zástupcích, ČSSD a ČSL po jednom. Nadále přetrvávaly snahy Železného Brodu získat samostatné ONV. 237 Na Železnobrodsku vyhráli volby také komunisté,
kteří získali 42% hlasů, přesto se předsedou stal národní socialista,
místopředsedy
byli zvoleni lidovec Vojslav Kopal, který byl v čele dopravního
referátu, sociální demokrat Ludvík Kousal a Jiří Mitlener z KSČ, na starosti měl průmyslový referát. Jaroslav Šír z KSČ byl delegovaný do rady ONV Semily. Dalšími členy expozitury byli za KSČ Jaroslav Mevald, kulturní a osvětový referent a L. Feix, kterému připadl referát bezpečnostní, za ČSNS Jaroslav Nedvěd, referent zásobovací a cenový, Stanislav Koucký a Vilém Ducháček. V průběhu volebního období docházelo ke změnám, místo V. Ducháčka přišel D. Patrman, po kterém nastoupil do funkce Josef Patřičný, F. Lubas nahradil J. Mitlenera a Bohumír Machačný L. Feixe. Vztah expozitury a městské samosprávy provázela řada sporů. Referáty zemědělský, samosprávný a účtárna byly již v prosinci 1946 převedeny zpět pod ONV Semily. Usnesení pléna expozitury se musela předkládat ke schválení radě ONV Semily. Expozitura zaměstnávala přibližně 30 úředníků. 238 Nejvyšším orgánem ONV bylo plénum, výkonnými orgány rada, předsednictvo, členové rady jako referenti, komise a poradní sbory ONV. Výkonná činnost rady byla rozdělena do referátů, v jejichž čele stáli jednotliví členové rady jako referenti ONV, odpovědni byly radě. Ti měli k dispozici příslušný počet zaměstnanců úřadu. Úřadovny okresního národního výboru Jablonec nad Nisou byly umístěny v Poštovní ulici č. 10, V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 35. R. FILIP, Okresní národní …., str. 163. 236 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 197, kar. 381. 237 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 19, SOkA Jablonec nad Nisou, F. Padrta, Inventář fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948, Úvod. 238 J. KAŠPAR, Ve vichru …., str. 48, 49, SOkA Jablonec nad Nisou, F. Padrta, Inventář fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948, Úvod. 234 235
57
která byla v březnu 1949 přejmenována na návrh rady MNV Jablonec nad Nisou na ulici Leninovu. Pouze silniční správa, osvětový inspektor a styčný důstojník MNO a ONV sídlili v budově v Gottwaldově ulici č. 47, v současnosti se jedná o ulici Podhorskou. 239 Na počátku ONV Jablonec nad Nisou zaměstnával 85 osob, do března 1947 byl jejich počet snížen na 69. 65 pracovníků spadalo pod rezort ministerstva vnitra, 1 do rezortu ministerstva zdravotnictví, 2 k rezortu ministerstva zemědělství a 1 do resortu státního úřadu statistického. 240 K 1. říjnu 1947 měl ONV Jablonec nad Nisou celkem 72 zaměstnanců, samosprávný okres Jablonec nad Nisou zaměstnával 36 osob. 241 Od svého ustavení, do března 1947 se rada ONV sešla 22, plenárních schůzí se uskutečnilo 5. Od 1. března 1947 do listopadu 1947 se konalo 14 jednání prezidia ONV Jablonec nad Nisou, 33 schůzí rady a plénum se sešlo pětkrát. V období od listopadu 1947 do poloviny roku 1948 se prezidium ONV sešlo pětkrát, rada ONV měla 22 schůzí a čtyřikrát došlo k zasedání pléna. 242 Podzim roku 1946 se nesl ve znamení sporů mezi stranou národně socialistickou a KSČ. K vyostření situace došlo počátkem roku 1947. Dne 27. ledna 1947 na plenární schůzi MNV v Jablonci nad Nisou národní socialisté navrhli vyslovit nedůvěru předsedovi MNV Robertu Koumarovi. Tento návrh byl hlasy komunistů a sociálních demokratů v poměru 19 : 21 zamítnut. Postupně došlo v Jablonci nad Nisou k ustálení politického života. V březnu 1947 byl poměr politických stran tento: KSČ měla 4 775 organizovaných členů, ČSNS 2 400 členů, ČSSD 650 členů a ČSL 300 členů. V dubnu 1947 nahradil Alberta Maturu na místě bezpečnostního referenta ONV Břetislav Škarvada taktéž z KSČ. Týž měsíc došlo na základě rezignací nebo návrhů politických stran k pěti změnám členů ONV. Politická situace na Jablonecku však byla nadále napjatá, Národní fronta se rozdělila na dva tábory, levý směr reprezentovala KSČ, druhý ostatní strany Národní fronty, přičemž vedoucí úlohu zastávala ČSNS. 243 Dne 14. srpna 1947 se konala mimořádná veřejná plenární schůze ONV Jablonec nad Nisou, jednalo se na návrh zástupců Kol. autorů, Severočeská ročenka Cíl 1948, str. 114, 115. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10. 241 Kol. autorů, Severočeská ročenka Cíl 1948, str. 114, 115. 242 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10. 243 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 30. 239 240
58
národních socialistů a lidovců o vyslovení nedůvěry předsedovi ONV Václavu Strnadovi a bezpečnostnímu referentu ONV Břetislavu Škarvadovi.
Pro bouřlivý
průběh byla schůze předčasně ukončena bez jakéhokoliv vyřešení situace. B. Škarvadovi byla zástupci tří politických stran vyslovena nedůvěra, přesto zůstal ve funkci bezpečnostního referenta ONV Jablonec nad Nisou za stranu KSČ. Následně se zástupci tří politických stran odmítli zúčastňovat schůzí rady ONV. Zklidnění politické situace jabloneckého okresu nastalo počátkem října, jednotlivé strany začaly opět navštěvovat schůze ONV. Přesto mezi stranami docházelo nadále k různým rozporům, především mezi KSČ a národními socialisty. V listopadu se tyto dvě strany střetly v rámci MNV Jablonec nad Nisou. 244 Dne 10. ledna 1948 se konal II. sjezd národních výborů na Jablonecku. Proti předsedům Václavovi Strnadovi z ONV a Robertu Koumarovi z MNV Jablonec vystoupili za národní socialisty Jan Culka a Karel Havlíček, za sociální demokracii Zdeněk Mrázek. Delegáti se však postavili za oba předsedy. 245 Tento pololetní sjezd se uskutečnil za účasti delegátů jednotlivých obcí okresu, členů rady a pléna ONV a také poslance ZNV Jaroslava Kolína. 246 Na tomto sjezdu se projednávala spolupráce politických stran v okrese, otázka německých zaměstnanců, zásobování, příděly živností do vlastnictví a šmelina. 247 Konec února a počátek března 1948 byl ve znamení zakládání akčních výborů Národní fronty v jednotlivých obcích jabloneckého okresu. 248 K ustavování akčních výborů Národní fronty docházelo v okresech, městech, obcích, závodech, školách, úřadech, ale také v politických stranách a společenských organizacích. 249 Již 23. února 1948 se na ustavující schůzi sešel okresní akční výbor Národní fronty, do jeho čela byl postaven Miloslav Švandrlík. 250 Představenstvo okresního akčního výboru v Jablonci nad Nisou mělo celkem 13 členů, vedle M. Švandrlíka, se jednalo o Dr. Václava Trnovského, Bohuslava Kováře, Františka Vašků, Václava Pazderu,
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 29. 246 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 14. června 1948, Pololetní sjezd ONV v Jablonci nad Nisou. 247 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 388. 248 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 30. 249 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 46. 250 Kol. autorů, Únor 1948…., str. 35. 244 245
59
Marcela Jílka, Alfréda Žáka, Karla Koukala, por. Františka Štirandu, okresního školního inspektora Jindřicha Flose, Miroslava Lisého, Aloise Hlůžeho a JUDr. Karla Pávka. V červenci 1948 byli členové OAV B. Kovář, F. Vašků, V. Pazdera a M. Jílek vyměněni pro neslučitelnosti funkcí, neboť byli členy rady ONV. Na jejich místo byli jmenováni Josef Semín, Blahoslav Beneš, Josef Richter a Emanuel Brůha. Úřadovna OAV byla v budově ONV Jablonec nad Nisou. 251 V roce 1948 se konalo 37 schůzí okresního akčního výboru, na základě jeho činnosti byla provedena očista nejprve okresního města, následovaly ostatní obce, spolky, výbory i společenstva. 252 Vedle OAV zasahovala stále více do dění okresu i KSČ, kde nejvyšším orgánem okresní organizace byla okresní konference. 253 OV KSČ prověřoval jednotlivé osoby veřejného života. 254 Předsednictvo OV KSČ již dne 3. února 1948 rozhodlo jmenovat do ONV místo Jana Volavky Miloslava Švandrlíka a Jindřicha Janoucha za Josefa Vulterýna. 255 V Jablonci nad Nisou bylo nejdříve na návrh Okresního akčního výboru ze dne 28. února 1948 odvoláno osm členů ONV, čtyři národní socialisté, dva sociální demokraté a dva členové KSČ. 256 Zatčeni byli členové ČSNS v ONV ing. Jan Culka, Karel Havlíček, Karel Polcar, Václav Břicháč, JUDr. Josef Vulterýn z KSČ a dalších 13 osob. 257 Dne 1. března 1948 se jablonecký OAV usnesl, aby ZNV v Praze odvolal dalších 6 členů ONV Jablonec nad Nisou. ZNV v Praze svým rozhodnutím ze dne 2. března 1948 odvolal z členství v jabloneckém ONV celkem 14 osob, z toho osm členů rady. Na 12 schůzi pléna konané dne 4. dubna 1948 proběhla doplňovací volba rady, přijati byli všichni kandidáti, které navrhl OAV. Na tomto zasedání proběhla také volba obou místopředsedů. Ze schůzí OAV, které se konaly dne 25. března a 26. března vzešlo odvolání dalších pěti členů ONV.
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 36, kar. 12. SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 386. 253 SOkA Jablonec nad Nisou, J. Kašpar, Úvod inventáře fondu KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), Jablonec nad Nisou 2006. 254 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 30, kar. 9. 255 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 74, kar. 41. 256 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 257 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 36. 251 252
60
Nakonec bylo v období od listopadu 1947 do poloviny roku 1948 na základě rezignace nebo na návrh okresního akčního výboru odvoláno celkem 19 členů ONV.258 Na svou funkci rezignoval 2. náměstek ONV Ing. C. Zdeněk Mrázek z ČSSD, z důvodu delší nepřítomnosti v Jablonci nad Nisou. 259 Jednalo se o 10 zástupců strany ČSNS, dva členy ČSL, dva členy KSČ a pět členů ČSSD, přičemž zástupce ČSSD J. Flos rezignoval v dubnu z důvodu členství v zemském národním výboru. 260 V rámci okresu bylo na návrhy akčních výborů odvoláno ve 20 obcích 165 členů místních národních výborů. Na jejich místa byly povoláni především zástupci masových organizací, jako byl Sokol, SČM, ROH, SOPVP, SNR apod.. V jedenácti obcích došlo k výměně na místě předsedy. 261 V březnu 1948 bylo zbaveno funkce 21 členů MNV Jablonec nad Nisou, k odvolání došlo na návrh MAV NF. 262 Na veřejné schůzi konané dne 2. dubna 1948 byli jmenováni noví členové jabloneckého MNV. Dne 31. srpna 1948 ustavil ONV Jablonec nad Nisou nový jablonecký MNV, jehož předsedou se stal Bohumír Zlatník. 263 Ke změnám v národních výborech docházelo na celém okrese, místní akční výbory odvolávaly členy MNV a navrhovaly do funkcí jiné vhodné osoby, nejvíce změn proběhlo v těchto obcích – Polubné, Desná, Lučany, Hraničná, Rýnovice, Příchovice, Vrkoslavice a Šumburk-Jistebsko.264 Dne 24. února 1948 byla ministerstvem vnitra vydána vyhláška o spolupráci národních výborů s akčními výbory Národní fronty. Národní výbory se pak často stávaly výkonnými orgány, které realizovaly personální a politická rozhodnutí akčních výborů. K odvolávání a doplňování členů národních výborů byly vydány ministerstvem vnitra vyhlášky č. 305 a 314 Ú. l.. Dle vyhlášky MV č. 325 Ú. l. přecházela pravomoc předsednictev národních výborů na jejich předsedy. Činnost, kompetence a vztahy akčních výborů s dalšími orgány upravovala řada dalších vyhlášek z počátku března 1948. 265 Vyhlášky k činnosti akčních výborů NF vydával generální sekretariát ústředního akčního výboru NF. Akční výbory na základě těchto vyhlášek měnily SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 36, kar. 12. 260 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 261 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 20, kar. 10. 262 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 263 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 264 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 265 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 48. 258 259
61
národní správce konfiskovaných živnostenských podniků i rodinných domků, zasahovaly do přídělového řízení, odvolávaly členy národních výborů, úřadů, bank, družstev i závodů. 266 Jablonecký OAV se také účastnil schvalování ústavy 9. května, dále převzal vedení a provádění voleb, pořádal volební schůze, tvořil volební výbory, organizoval kulturně politické akce. 267 Po únoru 1948 měla rada ONV Jablonec nad Nisou na základě doplnění rady rozhodnutím ZNV ze dne 2. března 1948 toto složení: Předseda Václav Strnad – školský, osvětový a kulturní referát 1.
náměstek Marcel Jílek – národnostní referent
2.
náměstek JUC. Josef Rothman – finanční referent
Břetislav Škarvada – bezpečnostní referent Alois Hlůže – dopravní referent Stanislav Říha – osidlovací referent Miloslav Švandrlík – průmyslový referent Bohuslav Kovář – sociální, bytový a stavební referent Růžena Kristenová – zásobovací referentka, dne 11. března 1948 rezignovala a na základě rozhodnutí ZNV v Praze ze dne 22. března ji nahradila Aloisie Schierlová Jindřich Flos – samosprávní a zdravotní referent, rezignoval v dubnu 1948, protože se stal zemským poslancem, na jeho místo zvolen 9. dubna František Drbohlav Václav Pazdera – zemědělský referent František Vašků – družstevní referent 268 Na schůzi rady konané dne 21. dubna 1948 požádal předseda V. Strnad o zproštění školského, osvětového a kulturního referátu a dne 19. května rada ONV schválila změnu referátů M. Švandrlíka a B. Kováře. K definitivnímu přerozdělení referátů došlo na zasedání pléna ONV dne 11. června 1948. Předseda Strnad převzal samosprávní a zdravotní referát, Fr. Drbohlav referát školský a kulturní, M. Švandrlík sociální a bytový referát a B. Kovář referát průmyslový. Na návrh OAV schválilo plénum ONV
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 36, kar. 12. SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 387. 268 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 4, kar. 1, seznam všech členů ONV po únoru 1948 viz příloha č. 5. 266 267
62
dne 9. dubna 1948 nové sestavení patnácti komisí pro obory jednotlivých referátů. Dle návrhu OAV ze dne 1. dubna bylo schváleno ještě pět komisí. 269 Schůzí rady bylo v roce 1948 28, plénum se sešlo čtyřikrát a konaly se dva pololetní sjezdy. Na sjezdu konaném 6. listopadu byl hodnocen dvouletý plán okresu, plánováno krajské zřízení, projednáváno přednostní zásobování dělníků, zřízení velkovýkrmen vepřů, ustanovení o dlouhodobých brigádách, změna dvouletého plánu na pětiletý, zřízení újezdů a újezdních tajemníků, očista Sokola, opatření proti šmelině a černému obchodu. V roce 1948 byly nejvíce vytíženy referáty živnostenský, konfiskační, vyživovací, zásobovací a zemědělský. Celkem vyřídilo ONV v roce 1948 49 928 spisů. 270 Podstatné změny prodělala po únoru 1948 i Železnobrodská expozitura. Předsedou se stal Jaroslav Šír z KSČ, předchozí předseda R. Řepka zůstal nadále členem. Novými členy se stali s. Horna, Černý, Paldusová a Feix. 271 Pod komunistickým vedením probíhala postupná centralizace státní správy. Dne 9. května 1948 byla přijata nová ústava, která nepočítala se zeměmi, ale zakotvovala systém krajských národních výborů. Národní výbory byly charakterizovány jako nositelé a vykonavatelé státní moci, již nebyl činěn rozdíl mezi státní správou a samosprávou. 272 Postupně docházelo k přesouvání některých agend na ONV a naopak vyčleňování jiných. Vládním nařízením č. 29/1948 Sb. a zákonem č. 87/1949 Sb. byly zrušeny úřady ochrany práce, jejich agenda pak rozdělena mezi referáty práce a sociální péče KNV a ONV. 273 Na základě zákona č. 280/1948 byly k 31. prosinci 1948 zrušeny obchodní a živnostenské komory, působnost těchto komor přešla na krajské národní výbory. 274 Na základě zákona č. 281/1948 ze dne 21. prosince 1948 o výkonu finanční správy národními výbory se okresní národní výbory staly první stolicí při výkonu finanční správy, přešla na ně působnost finančních úřadů I. stolice a výkonných finančních úřadů. 275
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 25, kar. 11, jednotlivé komise včetně obsazení viz příloha č. 6. 270 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 388. 271 SOkA Jablonec nad Nisou, F. Padrta, Inventář fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948, Úvod. 272 K. SCHELLE, Vývoj veřejné …., str. 385. 273 R. FILIP, Okresní národní …., str. 176. 274 Sbírka zákonů republiky Československé, Částka 101, vydána 24. prosince 1948, Zákon č. 280/1948 o krajském zřízení, str. 1589, Přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-280/zneni-0. 275 Tamtéž, zákon č. 281/1948 o výkonu finanční správy národními výbory, str. 1611. 269
63
Po komunistickém převratu pokračovali Železnobrodští ve snaze o osamostatnění a získání sídla okresního úřadu. Sílil však centralizační tlak státu na zrušení expozitur. Dne 18. září 1948 rozhodlo plénum ONV v Semilech zrušit expozituru v Železném Brodě. Úsilí železnobrodských o zachování expozitury pokračovalo. Dne 17. prosince 1948 byla však vyhláškou ministerstva vnitra č. 282/1948 železnobrodská expozitura k 1. lednu 1949 zrušena. V Železném Brodě byla pouze od 4. ledna 1949 zřízena jedna úřadovna ONV Semily. 276 V září 1948 jablonecký ONV navrhoval spojení okresů Jablonec nad Nisou a Železný Brod. S návrhem souhlasil i OV KSČ a byl předán na krajskou úroveň, kde však byl zamítnut. 277 Dne 26. února byly na Jablonecku ustaveny první jednotky Lidových milicí, o jejich vybudování rozhodlo ÚV KSČ, ozbrojováni byli především přívrženci komunistické strany z řad dělnictva. V čele jejich výstavby byly okresní výbory komunistické strany. Lidové milice vznikaly také v jednotlivých závodech a v některých obcích okresu jako vesnické jednotky. Jejich úkolem byla ochrana závodů a továren proti nepřátelské činnosti. Organizačně patřily jednotky pod oblastní velitelství Lidových milicí v Liberci. 278 Z hlediska obyvatel pokračovalo v tomto období vysídlování občanů německé národnosti. V červenci 1946 odešly tři transporty Němců. V průběhu měsíce srpna bylo vypraveno 7 transportů se 7 566 osobami, které směřovaly do sovětské okupační zóny, jeden z těchto transportů byl obsazen 246 antifašity. 279 V srpu 1946 se v okresním městě Jablonec nad Nisou nacházelo 20 885 osob, 13 000 připadalo na Čechy, 6 700 osob mělo německou národnost, 253 osob byli cizinci a 932 osob zahrnovaly smíšené rodiny. 280 V září následovaly 3 transporty s 3 660 osobami německé národnosti, již při posledním zářijovém transportu nastal problém s možným ohrožením jabloneckého průmyslu. Nakonec byla část odborníků z odsunu vyňata. V říjnu bylo odsunuto 4 800 Němců, především do amerického okupačního pásma. Poslední transport byl nakonec doplněn o odborníky vzhledem k problémům s jeho sestavením. Podobné potíže byly se 276
J. KAŠPAR, Ve vichru …., str. 50 – 52. SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 74, kar. 41. 278 Kol. autorů, Únor 1948 …., str. 38. 279 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č 52, kar. 29. 277
64
sestavením jediného listopadového transportu, kdy došlo k odsunu 1 220 osob. Otázka odborníků nebyla do té doby vyřešena a v sestavování transportů vládl chaos, do některých transportů byly pak začleněny osoby, které neměly být odsunuty. V prosinci byl odsun německého obyvatelstva zastaven, plánovaný transport se neuskutečnil z důvodu nepříznivého počasí. Současně byl pozastaven odsun antifašistů. Odsun měl pokračovat po vyřešení otázky odborníků, aby na okrese zůstali pouze němečtí odborníci nepostradatelní pro prosperitu jabloneckého průmyslu. Na měsíc duben 1947 byly naplánovány dva až tři transporty ze sběrného střediska Stráž u Liberce, kam byli soustřeďováni němečtí příslušníci i z okresu Jablonec nad Nisou. Tyto transporty však nebyly uskutečněny. 281 Celkem bylo v období od 17. července do 31. prosince 1946 odesláno 16 transportů, kterými bylo odsunuto 19 590 Němců. 13 transportů s 15 859 osobami směřovalo do ruského okupačního pásma, tři transporty s 3 600 osobami zamířily do pásma amerického. Vedle pravidelných odsunů byly vypraveny 3 transporty antifašistů, 2 do ruského okupačního pásma s 520 osobami a jeden do pásma amerického s 260 osobami. 282 Tyto počty, které byly čerpány z fondu ONV se částečně liší od údajů z fondu Internační a sběrná střediska Dle informací z tohoto fondu v průběhu roku 1946 proběhlo 31 transportů, ve kterých bylo odsunuto 37 572 osob. V lednu proběhl jeden transport, dva v březnu, dva v dubnu, tři v květnu, tři v červnu, šest v červenci, šest v srpnu, tři v září, čtyři v říjnu a jeden v listopadu. Do americké zóny odešlo 12 transportů, 19 pak šlo do zóny sovětské. 283 Nejvíce diskutovanou otázkou Jablonecka byl právě odsun německého obyvatelstva, přerušený v prosinci 1946. Část obyvatelstva požadovala urychlený odsun dalších Němců, druhá část se obávala o osud jabloneckého průmyslu. Postupně byly přešetřovány jednotlivé legitimace odborníků, počet těchto legitimací byl snížen o 225. Zodpovědnost za další odsun byla přenesena na národní správce a závodní rady, oni
SOkA Jablonec nad Nisou, fond MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, inv. č. 178, kar. 330. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 282 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10. 283 M. POKORNÝ, Odsun Němců …., str. 50, 51. 280 281
65
měli sestavit seznamy pro další odsun, aby byl počet Němců snížen ze 14 000 na 9 200 osob, což by odpovídalo přibližně 18% z celkového počtu obyvatel. 284 K 15. září 1946 čítal jablonecký okres 56 407 osob, přibližně 20 000 z tohoto počtu připadalo na občany německé národnosti. Na konci roku 1946 žilo na okrese Jablonec nad Nisou 56 652 obyvatel, z toho 22 896 přímo v okresním městě. Německých občanů bylo touto dobou kolem 15 000. 285 Pokud jde o samotný Jablonec nad Nisou, nedošlo do června 1947 k výraznější změně v počtu osob, protože k 1. červnu 1947 měl 22 891 obyvatel, 17 563 Čechů a 5 328 Němců, z nich bylo 4 962 specialistů a 88 antifašistů. 286 Následující tabulka ukazuje počty obyvatelstva jabloneckého okresu podle hlášení jednotlivých stanic SNB v roce 1947 a 1. čtvrtletí roku 1948: 287
Obyvatelstvo Leden Červen Červenec Listopad Prosinec Leden Březen Duben
Češi 39 724 288 44 603 45 196 45 713 47 629 289 47 710 49 400 290 48 886 293
Němci 14 744 14 972 14 385 13 150 13 048 13 040 13 074 291 12 900
Slováci 953 1 073 1 292 1 390 1 395
Cizinci 578 663 558 432 424 420 586 292 566
Celkem 55 045 61 091 61 212 60 587 62 491 62 565 63 060 62 352
Koncem roku 1947 bylo ve městě Jablonec nad Nisou 19 364 obyvatel české národnosti, 5 240 německé a 180 cizinců, celkem 24 604 obyvatel. Okresní město zaznamenalo největší příliv obyvatel v rámci celého okresu. V roce 1947 nebyly z Jablonecka prováděny transporty německého obyvatelstva z republiky, pouze do
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV v Jablonce nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV v Jablonce nad Nisou 1945-1954, inv. č. 48, kar. 27. 286 Kol. autorů, Severočeská ročenka …., str. 113. 287 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV v Jablonci nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19 a 20, kar. 10 , inv. č. 52, kar. 29 a inv. č. 52, kar. 30. 288 Češi a Slováci společně. 289 Přírůstek obyvatel neodpovídá skutečnosti, skoro nebyl, rozdíl dán nedostatečnými záznamy u ohlašovacích úřadů v Jablonci n. N. 290 Jedná se o součet Čechů a Slováků. 291 Nárůst německých obyvatel dán zrušením československého státního občanství některým osobám 292 Přírůstek cizinců v důsledku jarního trhu ve sklářské výrobě. 284 285
66
vnitrozemí bylo odsunuto 1 097 Němců. Řada německých příslušníků byla přesunována do vnitrozemí na zemědělské práce. 294 Na počátku roku 1948 bylo do západní okupační zóny odsunuto 341 osob, jednalo se o sloučení 167 rodin, které byly předchozími odsuny rozděleny. 17 rodin bylo sloučeno i v sovětském okupačním pásmu odsunem 35 osob. 295 V dubnu 1948 bylo do vnitrozemí odsunuto 150 osob německé národnosti v rámci rozptylu německého obyvatelstva. 296 V květnu 1948 čítal jablonecký okres 62 352 obyvatel, z toho 48 886 Čechů a Slováků, 12 900 Němců a 566 cizinců. 297 Následující tabulka zobrazuje počty obyvatel jabloneckého okresu od června 1948 do konce roku 1948: 298
Obyvatelstvo Červen Září Listopad Prosinec
Češi a Slováci 49 035 50 579 50 105 50 219
Němci 12 056 11 358 11 299 11 184
Cizinci 455 376 369 386
Celkem 61 536 62 313 61 773 61 789
Ohledně průmyslové výroby byly i po vzniku národních výborů prováděny konfiskace, řada výroben byla zastavována, vznikaly společné národní správy a jen malá část drobných živnostenských podniků byla navržena na příděl. V této době probíhaly diskuze mezi národními správci, závodními radami a ONV o přičlenění některých konfiskátů jabloneckého průmyslu k národním podnikům. Z 1 400 výroben skleněného zboží bylo téměř 60% zastaveno a připraveno k likvidaci. Z 200 podniků zabývajících se rafinerií a krystalerií dutého skla se uzavřelo přibližně 50%, z podniků kovové bižuterie, kterých bylo asi 1 000, měla skončit provoz skoro polovina. 299
Opět se jedná o součet Čechů a Slováků, úbytek u těchto obyvatel dán nesprávnou evidencí v Rychnově, zbytek zapříčiněn dobrovolným odchodem Čechů z pohraničí po únorových událostech a vyhoštěním nespolehlivého živlu z okresu. 294 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 29. 295 M. POKORNÝ, Odsun Němců …., str. 35. 296 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV v Jablonce nad Nisou 1945-1954, inv č. 52, kar. 30. 297 Dana SOLOMANOVSKÁ, Osídlování pohraničního okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1980, str. 20, 21, na základě údajů uvedených v kronice MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960 čítal jablonecký okres v roce 1948 64 484 obyvatel. 298 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV v Jablonce nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 30, inv. č. 52, kar. 31 a Dana SOLOMANOVSKÁ, Osídlování pohraničního …., str. 20, 21. 299 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž severu, z 8. září 1946, O budoucí uspořádání jabloneckého průmyslu. 293
67
Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu o koncentraci sklářské výroby vznikly v Jablonci v září 1946 první společné národní správy. Jednalo se o Společnou národní správu výroben drobného skleněného zboží a bižuterie z umělých hmot, Společnou národní správu mechanických brusíren skleněných kaménků a similizoven, Společnou národní správu výroben kompozičního skla a Společnou národní správu rafinérií dutého skla. V lednu 1947 byly doplněny o Společnou správu podniků pro výrobu jablonecké bižuterie a v únoru byla založena Společná národní správa jabloneckých vývozních domů. Podniky začleněné do těchto SNS byly určeny pro znárodněný průmysl, vyhláškami ministra průmyslu z 10. dubna 1948 vznikly ze společných správ národní podniky. 300 Na podzim roku 1946 provedl OÚ a FNO soupis konfiskovaného nemovitého majetku, živností obchodních, řemeslných, průmyslových, dopravních, provozoven svobodných povolání atd.. Na Jablonecku bylo zjištěno 13 150 těchto konfiskovaných majetkových podstat. 301 Celkový počet konfiskovaných podstat činil na konci roku 1946 28 486, z čehož 12 165 připadlo na okresní město. Počátkem roku 1947 navrhla osídlovací komise ONV Jablonec nad Nisou přidělování drobných živností do vlastnictví. V první etapě bylo navrženo na příděl 185 obchodů, do druhé etapy 330 obchodů k přídělu a pro likvidaci 97 živností. Z celkového počtu 234 hostinských živností byl v první etapě předložen návrh na příděl 61 podniků, ve druhé 93 a 80 jich mělo být likvidováno. Z řemeslných živností nebyla žádná navržena k likvidaci, pro příděl v první etapě navrhla komise 468 řemeslných živností a do druhé etapy 1 003. 302 V polovině roku 1947 zaměstnával průmysl na Jablonecku 14 270 osob z celkového počtu 59 691 obyvatel. Nejrozšířenějším průmyslovým odvětvím byl průmysl železa a kovů, ve kterém pracovalo 4 985 zaměstnanců, na druhé místo se řadil průmysl sklářský se 4 377 pracovníky, třetí a čtvrté místo zaujaly průmysl textilní a dřevozpracující, které měly dohromady 3 409 zaměstnanců. Tato čtyři odvětví představovala 9/10 veškerého
300
SOkA Jablonec nad Nisou, kar. SNS. SOkA Jablonec nad Nisou, noviny a časopisy, sig. M 25, Osídlování, Věstník Osídlovacího úřadu a fondu národní obnovy a Národního pozemkového fondu v Praze č. 22, str. 490, 491. 302 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10. 301
68
jabloneckého průmyslu. 303 V průběhu roku 1947 vzrostl počet konfiskátů v politickém okrese Jablonec nad Nisou na 32 165. 304 Na základě vyhlášky OÚ a FNO č. 1587/1946 Úř. l., podaly veřejná správa a veřejné korporace celkem 2 246 žádostí o příděl majetkových podstat. 699 žádostí podaly národní podniky, za účelem včlenění průmyslových konfiskátů a zisku obytných budov pro své zaměstnance. O 141 konfiskátů požádaly spotřební družstva. Jablonecká osidlovací komise navrhla OÚ v Praze pro příděl 1 292 drobných řemeslných a obchodních živností. Dne 14. listopadu 1947 byl OÚ vyhlášen rámcový přídělový plán č. 11/1, ve kterém bylo zařazeno 471 živností. Následovaly rámcové plány č. 11/2 a 11/3, celkem bylo v těchto třech plánech zařazeno 1423 drobných živnostenských podniků. Národní správci požádali o přidělení 1 346 živností. U 45 podniků, vyhlášených v rámcových plánech, již probíhalo združstevnění a znárodnění. 305 Dne 14. února 1948 zaslal jablonecký ONV Zemskému národnímu výboru v Praze seznam celostátně důležitých průmyslových podniků. V tomto seznamu bylo podchyceno 157 firem, 118 z nich spravovalo 21 národních podniků, 6 mělo českého majitele a 33 bylo pod národní správou. V seznamu chyběly drobnější podniky. Z důležitých výrobců jabloneckého zboží nezahrnoval seznam 250 závodů pasířských a ryteckých a 100 podniků průmyslového malířství, které se vyznačovaly malým počtem podnikových pracovníků, ale větším počtem domácích dělníků. 306 V 1. pololetí roku 1948 se zvýšil počet konfiskací o 5 989, takže celkový stav k 30. červnu 1948, činil 38 154. 307 Fondu národní obnovy byl k vyhlášení předložen rámcový plán č. 11/4, který obsahoval 184 živností. Nepřidělených živností zbývalo přibližně 100, jednalo se především o majetky, kde konfiskace nebyla ještě právoplatná. 308 Po únoru 1948 došlo k dořešení průmyslových konfiskátů. Počet zaměstnanců pro znárodnění podniku byl novými zákony snížen na 50. Nově znárodněné podniky i další konfiskáty byly začleňovány do národních podniků. Podniky zařazené do kategorie C
Kol. autorů, Severočeská ročenka …, str. 113. Radka KOPALOVÁ, Konfiskace průmyslových závodů podle dekretu č. 108/1945 Sb. na okrese Jablonec nad Nisou (1945 – 1948), bakalářská práce, str. 38. 305 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 19, kar. 10. 306 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 50, kar. 28. 307 Radka KOPALOVÁ, , Konfiskace průmyslových závodů podle dekretu č. 108/1945 Sb. na okrese Jablonec nad Nisou (1945 – 1948), bakalářská práce, str. 39. 308 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 20, kar. 10. 303 304
69
byly definitivně likvidovány. 309 Na Jablonecku tak koncem roku 1948 pracovalo 1 541 závodů s 21 279 zaměstnanci. Z toho 305 podniků s 17 965 pracovníky bylo zapojeno ve 34 národních podnicích. 468 zaměstnanců pracovalo v 314 závodech přiřazených 21 družstvům. Průmysl byl reprezentován především odvětvím sklářským, lehkého kovoprůmyslu (výroba kovové bižuterie) a textilním. Průmysl zaměstnával 18 764 osob, zbývajících 2 515 osob připadalo na řemeslné podnikání. 310 Po únoru 1948 rozhodlo ministerstvo vnitřního obchodu o znárodnění veškerých jabloneckých vývozních domů. 311 Snaha ONV vedla k zajištění splnění dvouletého plánu do 28. října 1948. Sklárny a rafinerie Dolní Polubný n. p. tento plán splnily již v květnu, firma Klaar do června na 114%. Podzim 1948 se však nesl v částečné stagnaci kovové bižuterie a výrobě šatonů. Vázla výroba žádaných umělých perel pro nedostatek rybího stříbra z USA. Dvouletý plán byl překročen především ve sklářství a v textilním průmyslu. Okres se nadále potýkal s nedostatkem pracovních sil, především české národnosti, které by nahradily německé občany. 312 Toto období zcela změnilo tvář zdejšího politického okresu. Nejvýraznější proměnou prošel region po stránce národnostní a z hlediska vlastnických vztahů. Značně se proměnil zdejší průmysl. Vzhledem k tomu, že hospodářské pozice byly v roce 1930 z 96% ovládány Němci, jednalo se o významný obrat ve prospěch českého živlu. Dříve byla jablonecká výroba charakterizována jako decentralizovaná velkovýroba s neúplnou strojovou základnou a převažujícím podílem domácké práce. Od roku 1946 byly zřizováním společných národních správ konfiskované podniky slučovány a postupně vznikaly velké kolosy národních podniků. Centralizace jabloneckého průmyslu byla dokonána po únoru 1948.
F. ČAPKA, L. SLEZÁK, J. VACULÍK, Nové osídlení …, str., 141,142. SOkA jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 4, kar. 1. 311 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 11. března 1948, Všechny jablonecké exporty budou znárodněny. 312 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 30. 309 310
70
4. Okresní národní výbor Jablonec nad Nisou v letech 1949 – 1954 Od 1. ledna 1949 došlo k nové organizaci státní správy, zákon č. 280/1948 Sb. ze dne 21. prosince 1948 zavedl krajské zřízení. Zemské národní výbory na základě tohoto zákona zanikly a republika byla rozdělena do 19 krajů. 313 Jablonecký okres spadal pod Krajský národní výbor v Liberci. Expozitura v Železném Brodě byla vyhláškou ministerstva vnitra č. 282/1948 Sb. ze dne 17. prosince 1948, s účinností od 1. ledna 1949 zrušena a její obvod začleněn do ONV Semily. 314 Dne 28. prosince 1948 ministr vnitra Václav Nosek jmenoval na návrh ÚAV NF všech devatenáct předsedů krajských národních výborů, předsedou libereckého KNV se stal JUDr. Ladislav Durdil. 315 Území libereckého kraje tvořily okresy Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec-venkov, Rumburk, Semily, Šluknov, Turnov a Varnsdorf 316 a jeho výměra činila 441 499 ha. 317 Ustavující schůze KNV Liberec se konala 2. ledna 1949 a první schůze rady se sešla 11. ledna 1949. 318 První zasedání pléna libereckého KNV se uskutečnilo v neděli 24. dubna 1949. 319 Vládní nařízení z 18. ledna 1949 č. 3/1949 Sb. stanovilo nové obvody okresů a jejich hranice byly upraveny podle krajů. Obce Velké Hamry, Plavy a Haratice byly z Železnobrodska odtrženy a připojeny k okresu Jablonec nad Nisou. Z libereckého okresu byly k jabloneckému okresu přičleněny Hraničná a Milíře. Milíře se následně staly místní částí obce Rádlo. 320 Obec Hraničná však byla jabloneckým národním výborem spravována již od roku 1945. Vzhledem k rozšíření okresu o nové obce se zvýšil počet obyvatel z 61 267 na 65 220 osob. 321 Podle jiných údajů měl jablonecký okres 59 880 obyvatel, připojením nových obcí pak čítal 64 484 osob. Plocha okresu se zvětšila z 210, 06 km2 na 230, 22 km2. 322 Počet obcí okresu stoupl na 32. V této době zanikly sto let existující soudní okresy.
313
R. FILIP, Okresní národní …., str. 169. Sbírka zákonů …., Vyhláška ministerstva vnitra č. 282/1948, Přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-282 . 315 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 29. prosince 1947, Ministr vnitra Václav Nosek jmenoval předsedy krajských národních výborů. 316 Sbírka zákonů …., Zákon č. 280/1948 o krajském zřízení, str. 1598. 317 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu ze 21. ledna 1949, Liberecký kraj v číslech. 318 SOkA Jablonec nad Nisou, František Marek, Inventář fondu KNV Liberec1949 – 1960, Úvod. 319 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 26. dubna 1946, Plénum KNV zahajuje svoji činnost. 320 F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 13. 321 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 314
71
Působnost okresních soudů byla stanovena tak, aby se shodovala s obvodem ONV. Tanvald tak přišel o okresní soud bez náhrady, v případě Železného Brodu došlo k přesunutí sídla okresního soudu Semily právě do Železného Brodu. Nově upravená působnost se vztahovala na celé území spadající pod ONV Semily. 323 Za války došlo k připojení Rejdic k Příchovicím, jablonecká OSK se na schůzi 18. ledna 1946 rozhodla vyhovět žádosti Rejdic o opětovné osamostatnění. Příchovice proti tomuto rozhodnutí protestovaly, avšak bez úspěchu. Na počátku roku 1949 však byly tyto dvě obce opět sloučeny. 324 K jabloneckému okresu byly připojeny čtyři obce, ale obec Hraničná byla vzhledem k administrativnímu spravování okresem Jablonec nad Nisou započítána již v původních 29 obcích, proto počet obcí stoupl v březnu 1949 pouze na 32. 325 V těchto letech se také měnily obvody obcí. Ještě v roce 1949 byly sloučeny obce Hraničná a Loučná, k 1. lednu 1951 pak byly obě připojeny k obci Janov nad Nisou. V roce 1949 došlo také ke sloučení Šumburku nad Desnou s Tanvaldem. 326 Sloučení obcí Antonínova a Dolního Maxova s Josefodolem schválila rada ONV na zasedání dne 1. března 1949, v květnu 1950 rada ONV rozhodla o společném názvu Josefodol. 327 Ke spojení obcí došlo od 25. května 1950. 328 Sloučení těchto obcí bylo navrženo ke schválení KNV Liberec z důvodu již fungující jednotné administrativy. 329 K Velkým Hamrům byla v únoru 1950 připojena osada Bohdalovice, která již před okupací byla součástí Velkých Hamrů. 330 V říjnu 1949 bylo také zahájeno řízení na sloučení Desné, Potočné a Dolního Polubného. 331 Osada Dolní Polubný byla k obci připojena dne 25. listopadu 1949.
332
K dalším změnám u těchto obcí došlo na základě rozhodnutí ONV
ze dne 20. ledna 1950. Katastr obce Desná se po tomto zásahu výrazně proměnil, SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 74, kar. 41. 323 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 43. 324 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 473, kar. 571. 325 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 448, kar. 570, seznam obcí, včetně osad a srovnání počtu obyvatel z roku 1930 a 1949, na základě hlášení pro KNV Liberec z března 1949, viz příloha č. 7. 326 F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 15. 327 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 5, kar. 2. 328 SOkA Jablonec nad Nisou, František Marek, Inventář fondu KNV Liberec 1949 – 1960, Úvod. 329 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 9. března 1949, Rada ONV v Jablonci n. N. zasedala. 330 F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 15. 331 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 6, kar. 2. 332 SOkA Jablonec nad Nisou, František Marek, Inventář fondu KNV Liberec 1949 – 1960, Úvod. 322
72
k Desné byly přičleněny místní části obce Polubný. Jednalo se o Dolní Polubný a Černou Říčku, z obce Příchovice se součástí Desné stala místní část Potočná. Dále byly sloučeny obce Hraničná a Loučná a připojeny k obci Janov nad Nisou. Počet obcí Jablonecka po těchto změnách klesl na 30. 333 Od roku 1950 se měnilo jméno obce Šumburk-Jistebsko na Jistebsko. 334 Na jaře 1952 se jednalo s KNV Liberec o připojení obce Jizerka k Polubnému. Na základě dohody měla být v obci Jizerka zřízena lidová správa, lesy však měly zůstat v obci Hejnice. Obyvatelé Jizerky však s tímto ustanovením nesouhlasili a přáli si nadále patřit k Frýdlantu. 335 Ke sloučení Lukášova s Rýnovicemi došlo roku 1954, ačkoliv rada ONV návrh na spojení těchto dvou obcí projednávala již v roce 1947. Tento odklad byl především z důvodu odporu občanů Lukášova k tomuto sjednocení. V roce 1947 byl také projednáván návrh na sloučení Jindřichova s Jabloneckými Pasekami, občané Jindřichova se však na plenárním zasedání proti tomuto návrhu postavili. 336 Počet obcí jabloneckého okresu byl po sloučení Lukášova s Rýnovicemi snížen k 1. lednu 1955 na 29. Na Železnobrodsku se v roce 1950 osamostatnila obec Alšovice a v roce 1953 došlo ke spojení Sněhova, Vranového 1 a 2 v obec Malá Skála. 337 V tomto období pokračovala centralizace státní správy, která započala po únoru 1948. Neustále se rozšiřovala působnost národních výborů, které postupně přebíraly podstatnou část veřejné správy, kterou dříve vykonávaly jiné orgány. 338 Na základě vládního nařízení č. 36/1949 Sb. ze dne 1. března 1949 převzaly ONV
agendu
zrušených berních správ a berních úřadů (výběr daní a dávek). Od 1. dubna 1949 přešla na ONV agenda zrušených katastrálních měřičských úřadů na základě vládního nařízení č. 276/1949 Sb.. Z ministerstva vnitra došlo k přenesení na ONV matriční agendy, včetně schvalování matrikářů a dohled nad matrikami vůbec. V roce 1950 byl zákonem č. 98/1950 Sb. zrušen Národní pozemkový fond a ONV převzaly některé jeho úkoly. Vyhláškou ministerstva financí č. 224/1950 Ú. l. ze dne 31. března 1950 byly na ONV přeneseny některé pravomoci Fondu národní obnovy. 339 Oblastní úřadovna osídlovacího 333
R. MOŽNEROVÁ a kol., Správní vývoj …., str. 3. F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 15. 335 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. 336 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 198, kar. 381. 337 F. PADRTA, Územní vývoj …., str. 15. 338 SOkA Jablonec nad Nisou, František Marek, Inventář fondu KNV Liberec 1949 – 1960, Úvod. 339 M. SOVADINA, Správní vývoj …., str. 127, 128. 334
73
úřadu a FNO v Liberci ukončila činnost již k 15. březnu 1950. 340 Po zrušení FNO k 1. červenci 1951 byl na národní výbory převeden zbytek kompetencí. Na referáty školství a kultury ONV přešla působnost rušených okresních školních výborů. Podobně tomu bylo i v případě okresních osvětových rad. Na základě vládních nařízení č. 305/1949 Sb. ze dne 28. prosince 1948 a č. 116/1949 Sb. ze dne 27. dubna 1949 převzaly ONV i část úkolů ZNV a KNV, jednalo se o záležitosti spolkové, trestní, ochrany státu, příděly konfiskátů, záležitosti komunálních podniků, léčebné a ošetřovací ústavy, telekomunikace, stavební, vodohospodářskou a silniční agendu. ONV také dohlížely na kolektivizaci zemědělství, řídily plánování všech oborů činností, dohlížely na jejich plnění, zajišťovaly zcela nové úkoly vyplývající z nové politické situace. Na základě vyhlášky č. 448/1950 Ú. l. převzalo ministerstvo vnitra bezpečnostní agendu. Posléze zanikly při ONV také agenda živnostenská a shromažďovací. Postupně byla ukončena agenda týkající se vysídlení německého obyvatelstva a konfiskace, národních správ a přídělů konfiskovaného majetku. 341 Agenda zrušených katastrálních měřičských úřadů nebyla v působnosti okresních národních výborů dlouho, již na základě vládního nařízení č. 1/1954 Sb. zanikla, neboť byly vytvořeny oblastní úřady kartografie a geodézie. 342 Vládní nařízení č. 139/1949 Sb. ze dne 7. června 1949 nově upravovalo složení a činnost ONV, jednalo se o reakci na stav, ve kterém se okresní národní výbory nacházely. 343 Na základě vládního nařízení č. 139/1949 Sb. o organizaci lidové správy v okresech byly ONV reorganizovány, v okresech nad 35 000 obyvatel měl ONV mít 30 členů a jedenáctičlennou radu. Nařízení stanovovalo organizaci okresního národního výboru v jedenácti referátech. Nově vznikla funkce okresního tajemníka ustanoveného radou ONV z přidělených zaměstnanců, kterého potvrzuje předseda KNV. Podle tohoto nařízení, v přechodné době, dokud nezačnou působit ONV vyšlé z voleb, jmenuje členy ONV a jejich náhradníky ministr vnitra nebo jím zmocněný krajský národní výbor, na návrh okresního akčního výboru národní fronty, podaný prostřednictvím krajského
SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž severu z 18. března 1950, Likvidace oblastní úřadovny osídlovacího úřadu a fondu národní obnovy. 341 M. SOVADINA, Správní vývoj …., str. 127, 128. 342 R. FILIP, Okresní národní …., str. 177. 343 M. SOVADINA, Správní vývoj …., str. 127, 128. 340
74
akčního výboru národní fronty. 344 Do roku 1954 pak nebyli členové ONV voleni, ale jmenováni KNV. Při jabloneckém ONV byla také na základě vládního nařízení č. 139/1949 Sb. ze dne 7. června 1949 zavedena funkce okresního tajemníka, stal se jím Jan Picek. Tajemník v podstatě převzal funkce bývalých přednostů úřadu, jejich funkce měla být zrušena k 1. červenci 1949. Byl ustaven ze zaměstnanců a potvrzován předsedou KNV. Tajemník stál v čele aparátu ONV a zastupoval předsedu jako představeného všech zaměstnanců ONV. Zúčastňoval se plenárních zasedání i schůzi rady, při schůzích rady měl poradní hlas. 345 Na základě ústavního zákona č. 81/1953 Sb. ze dne 16. září 1953 bylo řízení národních výborů vyjmuto z působnosti ministerstva vnitra a ústřední a krajské národní výbory byly nadále podřízeny přímo vládě republiky Československé, 346 přičemž NV nižšího stupně řídily NV stupně vyššího a také jim byly odpovědny. 347 Aby bylo získáno blízké spojení mezi lidem a lidovou správou, byly v roce 1949 jmenovány sbory důvěrníků lidové správy. Jejich úkoly bylo zjišťovat náladu, potřeby a stížnosti obyvatelstva. Tito důvěrníci byli zřízeni i v jednotlivých podnicích, kde zabezpečovali spolupráci závodů a lidové správy. V roce 1951 byli tito důvěrníci vzati pod patronát KNV. 348 Za účelem utužení svazků rolníků a dělníků byly v roce 1949 jednotlivým vesnicím určeny patronátní závody. 349 Na základě rozhodnutí KNV Liberec ze dne 6. ledna 1949 byl Václav Strnad, podle § 3 vyhlášky č. 305/1948 Úř. l., odvolán z členství v okresním národním výboru a všech funkcí z toho vyplývajících, tedy z postavení předsedy ONV Jablonec nad Nisou. 350 Již v lednu 1948 OV KSČ rozhodl vzhledem k zdravotnímu stavu V. Strnada přidělit mu spolehlivého tajemníka. 351 V prosinci 1948 pak OV KSČ žádal odvolání V. Strnada z důvodu svévolného rozeslání návrhu na likvidaci FNO a OÚ na všechny pohraniční Sbírka zákonů …., Vyhláška ministerstva vnitra č. 139/1949, částka 43 z 10. června 1949, str. 455, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=139&r=1949. 345 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 346 Sbírka zákonů…., Ústavní zákon č. 81/1953, částka 47 z 1. října 1953, str. 381, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=81&r=1953. 347 R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae VIII., Regionální historický sborník, Liberec 2007, str. 152. 348 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. 349 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 478, kar. 576. 350 SOA Litoměřice, fond KNV Liberec 1949 – 1960, inv. č. 226, kar. 4. 351 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 74, kar. 41. 344
75
okresy. Vzhledem k tomu, že tento krok učinil bez souhlasu KSČ, byl tento čin považován za závažné porušení kázně. Byla ustavena okresní kádrová komise, aby KNV podala posudky a návrhy na nového předsedu. 352 Rada ONV se dne 15. ledna usnesla, aby prozatímně funkci předsedy zastával Miloslav Švandrlík, dosavadní sociální a bytový referent 353 a předseda jabloneckého okresního akčního výboru. 354 V lednu 1949 odstoupil průmyslový referent Bohuslav Kovář, na jeho místo byl na základě návrhu KSČ dne 19. ledna 1949 jmenován Vilém Žádník. Na konci ledna byly na základě rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 19. ledna jmenovány zatímní národní výbory, podle § 15 odst. 2 dekretu č. 121/1945 Sb.. Jablonecký ONV byl reorganizován na zatímní okresní (ústřední) národní výbor, mající 11 členů. Každý člen rady byl pověřen vedením jednoho referátu, které byly označeny římskými číslicemi. Vzhledem k reorganizaci ONV Jablonec nad Nisou skončila funkce člena rady Františka Vašků. 355 Dne 25. ledna 1949 složili slib předsedové ONV do rukou předsedy krajského národního výboru, jednalo se o předsedy ONV, na které se vztahovalo vládní nařízení z 18. ledna 1949 o územní reorganizaci okresů. Mezi těmito předsedy byl i Miloslav Švandrlík za jablonecký ONV. 356 Ustavující schůze nové rady se konala v neděli 30. ledna 1949 v zasedací síni nové jablonecké radnice. 357 Ustavující schůze se účastnili předsedové místních národních výborů a zástupce kraje N. Hudec. Protože jablonecký okres měl více než 35 000 obyvatel, byl organizován jako KNV do 11 referátů. 358 Nová rada poté fungovala do srpna 1949 v tomto složení: předseda – Miloslav Švandrlík – referent pro vnitřní správu, členové rady: Marcel Jílek – I. náměstek a plánovací referent, Jindřich Flos – školský a osvětový referent, Jindřich Hujer – referent práce a sociální péče, Václav Pazdera – zemědělský referent, Stanislav Říha – finanční referent, Břetislav Škarvada – bezpečnostní referent, František Halmann – zdravotní referent, Vilém Žádník –
SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 74, kar. 41. 353 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 354 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 1. února 1949, Seznamujeme vás s novým předsedou ONV v Jablonci. 355 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 356 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu ze 26. ledna 1949, Předsedové nových ONV složili slib. 357 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9 a Stráž Severu z 1. února 1949, Jablonecký okresní národní výbor ustaven. 352
76
hospodářský referent, Aloisie Schierlová – referent pro vnitřní obchod, výživu a ceny a Alois Hlůže jako technický referent. Přednostou úřadu byl jmenován JUDr. Jan Polák, rada politické správy. 359 V dubnu 1949 rezignoval Marcel Jílek. 360 Dne 7. srpna ČSNS odvolala z členství v radě ONV Františka Halmanna, z důvodu jeho vážné a dlouhotrvající choroby a na jeho místo jmenovala Ottu Mifka, člena pléna. Dne 3. května 1949 KNV v Liberci na základě zmocnění ministerstva vnitra ze dne 25. dubna, doplnil podle návrhu okresního akčního výboru národní fronty zatímní okresní národní výbor v Jablonci nad Nisou na celkový počet 30 členů a 10 náhradníků. 361 Ustavující schůze nového ONV se měla konat dne 15. května. 362 Dne 8. srpna KNV Liberec opět reorganizoval radu jabloneckého ONV. Ustavující schůze nové rady ONV Jablonec nad Nisou se konala dne 12. srpna, rada ONV působila nadále v této sestavě a s následujícím rozdělením jednotlivých referátů: Předseda František Kobrle – I. referent pro všeobecné a vnitřní věci I. náměstek Miloslav Švandrlík – II. plánovací referent II. náměstek Stanislav Bílek – III. bezpečnostní referent Milan Musil – IV. referent školství, osvěty a tělesné výchovy František Janoušek – V. referent práce a sociální péče Josef Kotek – VI. zdravotní referent Gustav Richtr – VII. finanční referent Josef Laštovka – VIII. hospodářský referent Ladislav Kučera – IX. zemědělský referent Aloisie Schierlová – X. referent vnitřního obchodu a výživy Otta Mifek - XI. technický referent 363 V říjnu 1949 navrhl AV NF na místo Aloisie Schierlové, která na svoji pozici v radě ONV rezignovala z rodinných důvodů, členku pléna Alžbětu Hlouškovou. A. Schierlová zůstala nadále členkou pléna. KNV Liberec jmenoval A. Hlouškovou
SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 28. ledna 1949, V neděli budou ustavující schůze ONV a Stráž Severu z 29. ledna 1949, V neděli ustavující schůze ONV. 359 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 465, kar. 571. 360 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 361 SOA Litoměřice, fond KNV Liberec 1949 – 1960, inv. č. 226, kar. 4. 362 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 465, kar. 571, členové ONV a náhradníci viz příloha č. 8. 363 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 358
77
referentkou vnitřního obchodu a výživy dne 26. listopadu. V průběhu let 1948 až 1949 rezignovalo nebo bylo odvoláno z členství v jabloneckém ONV celkem 39 osob. 364 V lednu 1950 rezignoval hospodářský referent Josef Laštovka, z důvodu přeložení do Prahy. KNV v Liberci jmenoval v únoru novým hospodářským referentem Františka Dufka. 365 Dne 1. března byl AV NF odvolán z funkce zdravotní referent J. Kotek, z důvodu zajištění STB. 366 V březnu nahradil Václav Bárta dosavadního školského referenta Milana Musila, odvolaného KNV Liberec dne 26. března. V květnu navrhl OAV NF novým členem rady a bezpečnostním referentem Vladislava Štěpánka místo Stanislava Bílka, který se z Jablonce odstěhoval. V srpnu rezignoval finanční referent Gustav Richtr z důvodu odchodu na Slovensko, nahrazen byl rozhodnutím KNV Liberec z listopadu Jaroslavem Tomešem. 367 Až v srpnu navrhl akční výbor zdravotním referentem Josefa Lukeše, tento návrh však nebyl KNV Liberec přijat a dne 24. listopadu jmenoval zdravotním referentem Antonína Rudiše. Dne 17. ledna 1951 ministerstvo školství, věd a umění povolalo dosavadního školského referenta u ONV Jablonec nad Nisou V. Bártu k nástupu na ústředí ministerstva v Praze. 368 V dubnu byl odvolán plánovací referent M. Švandrlík. 369 Okresní akční výbor národní fronty od druhé poloviny roku 1950 svoji činnost plánoval, dohlížel na jednotlivé složky a kontroloval jejich práci. 370 Dne 11. května 1951 se konala plenární schůze jabloneckého ONV, na které byl okresní národní výbor doplněn. Toto zasedání také přineslo volbu nového předsedy a referentů. Po této plenární schůzi fungovala rada ONV Jablonec nad Nisou dále v tomto složení: Předseda Vladislav Štěpánek 1. Místopředseda Jaroslav Bartoš – do srpna 1951 V. referát práce a sociální péče, po srpnu II. plánovací referent, který do té doby nebyl ustaven 2. Místopředseda Josef Čermák – III. bezpečnostní referent Jaroslav Zderadička – IV. referent pro školství, osvětu a tělesnou výchovu SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 465, kar. 571. SOA Litoměřice, fond KNV Liberec 1949 – 1960, inv. č. 226, kar. 4. 366 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 465, kar. 571. 367 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 14, kar. 9. 368 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 465, kar. 571. 369 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. 370 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 465. 364 365
78
Antonín Rudiš – VI. zdravotní referent Jaroslav Tomeš – VII. referent finanční František Dufek – VIII. hospodářský referent Ladislav Kučera – IX. zemědělský referent Alžběta Hloušková – X. referent pro vnitřní obchod Otta Mifek – XI. technický referent 371 Rada jabloneckého ONV se scházela každý týden v pátek. V srpnu byla rada ONV doplněna o Růženu Fiedlerovou, která se stala referentkou pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, J. Zderadička převzal referát práce a sociální péče po J. Bartošovi, který byl postaven do čela plánovacího referátu. Na podzim 1951 nahradil L. Kučeru na pozici zemědělského referenta Václav Kopta. V prosinci 1951 skončila v radě ONV R. Fiedlerová, novou referentkou školství byla v únoru ustavena Věnceslava Krsková. V listopadu 1951 se klub KSČ usnesl, požádat OAV NF, aby lidová strana odvolala A. Rudiše z funkce člena rady. 372 Zdravotní referent A. Rudiš byl odvolán v lednu 1952. Déle než půl roku rada jabloneckého ONV neměla zdravotního referenta, až v srpnu 1952 se jím stala Anna Moravcová. Pro rezignaci F. Dufka byl v únoru 1952 pověřen J. Tomeš vedením také hospodářského referátu, vedle finančního. 373 Až v listopadu 1952 dostala rada ONV Jablonec nového hospodářského referenta Josefa Mrštíka. 374 J. Mrštík složil slib na plenárním zasedání dne 27. listopadu 1952 a byl jednohlasně schválen hospodářským referentem, 375 avšak tuto funkci zastával velice krátce, již v lednu 1953 ho na této pozici nahradil Ladislav Zeman. 376 V dubnu 1952 skončil v radě J. Zderadička, na konci května se referentem pracovních sil stal Miloslav Kouřil. 377 A. Moravcová byla přijata zdravotní referentkou a M. Kouřil zvolen referentem pracovních sil na zasedání pléna 27. září 1952. 378 Od ledna 1953 se schůzi rady z důvodu nemoci nezúčastňoval V. Kopta. 379 Od 30. dubna 1953 zastával místo zemědělského referenta Květoslav Horna, kterého členem SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 37, kar. 14. 373 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 374 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 5. 375 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 16, kar. 9. 376 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 377 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 378 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 16, kar. 9. 379 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 371 372
79
pléna jmenoval KNV Liberec a na plenárním zasedání dne 6. června 1953 byl na návrh rady schválen zemědělským referentem. 380 Ačkoliv na základě vládního nařízení č. 42/1952 Sb., ze dne 19. srpna 1952, s platností od 19. září 1952, měly být přeměněny plánovací referáty na plánovací komise, J. Bartoš byl ještě v květnu 1953 uváděn na pozici plánovací referent a až v červnu 1953 se stal předsedou okresní plánovací komise. 381 Dne 14. srpna se poprvé zasedání rady ONV zúčastnil Jiří Bakovský, zatím bez hlasovacího práva, s tím že bude členem rady ONV. J. Bakovský nahradil L. Zemana na pozici hospodářského referenta. 382 L. Zeman skončil v radě ONV, protože byl povolán ke Sboru národní bezpečnosti. J. Bakovský byl zvolen hospodářským referentem na plenárním zasedání dne 10. října 1953. 383 Dříve bezpečnostní referent a 2. místopředseda J. Čermák se na základě vládního nařízení č. 121/1951 Sb. ze dne 11. prosince 1951 stal referentem pro vnitřní věci, aby v srpnu 1953 po jmenování KNV Liberec, nahradil J. Picka na pozici okresního tajemníka. V září činil počet členů rady jabloneckého ONV pouze 9 členů, neboť J. Bakovský nebyl stále ještě schválen a pozice v čele III. referátu po J. Čermákovi nebyla dosud obsazena. M. Kouřil nakonec převzal uprázdněný referát pro vnitřní věci, jeho referát pracovních sil převzal dosavadní zemědělský referent K. Horna. V říjnu se ujala zemědělského referátu A. Hloušková, dosud referentka pro vnitřní obchod. 384 K proměnám referátů došlo na návrh rady na plenárním zasedání dne 10. října 1953, do doby než bude ustaven nový referent pro vnitřní obchod, byla A. Hloušková pověřena také vedením tohoto referátu. 385 Tento X. referát pak zůstal neobsazen až do změn v ONV, které nastaly po volbách v roce 1954, kdy byly referáty přeměněny na odbory. Na základě vládního nařízení č. 139/1949 Sb. bylo nově u ONV ustaveno jedenáct referátů a také se měnila náplň činnosti jednotlivých referátů, jejich kompetence byly následující: I.
Referát všeobecný a vnitřních věcí – vedl úřad, byl výkonným aparátem předsedy a zabýval se osobními záležitostmi zaměstnanců ONV a MNV. Řídil činnost MNV a měl nad nimi dohled. Do jeho kompetencí dále spadaly
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 17, kar. 9. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 382 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 383 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 17, kar. 9. 384 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 380 381
80
státní občanství, náhrada válečných škod, matriční záležitosti a sňatky, změny příjmení, církevní a náboženské záležitosti, volby, sčítání lidu, jmenování soudců z lidu, všeobecné věci správního řízení i hraniční záležitosti. V roce 1950 KNV Liberec rozdělil tento referát na předsednictvo a tři oddělení – správní, lidové správy a kultové. 386 II.
Plánovací referát – na základě pětiletého plánu byla orgánům lidové správy svěřena příprava návrhů prováděcích plánů a jejich sumarizace, příprava, provádění a kontrola pětiletých plánů v průmyslu i zemědělství. Na základě směrnic KNV Liberec měly pomáhat zajišťovat plnění plánů všech úseků, pomáhat při odstraňování závad, působit při provádění plánů na zvýšení produktivity práce a školit nové plánovatele. 387
III.
Bezpečnostní referát – do r. 1950 především zahrnoval agendu řízení okresního velitelství národní bezpečnosti, zřizoval stanice SNB a řídil Sbor národní bezpečnosti. Měl na starosti zbraně, střelivo a zbrojní pasy, pořádkové a pátrací oddělení, požární bezpečnost, civilní obranu, evidenci obyvatel, občanské průkazy a pasy, státní spolehlivost, evidenci motorových vozidel, trestní agendu správní, spolkovou agendu, radiostanice, evidenci a vysídlení německého obyvatelstva, oddělení cizinecké evidovalo cizince. Většina pravomocí tohoto referátu přešla v roce 1950 na okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti, poté se především zaměřoval na bezpečnost v závodech, na starosti měl také hasičský sbor. Úkolem tohoto referátu na Jablonecku bylo také vyřízení státního občanství občanům německé národnosti. K roku 1951 bylo ještě na okrese 25% Němců, kteří si žádost o státní občanství nepodali.
IV.
Referát školství, osvěty a tělovýchovy – na starosti měl personální záležitosti učitelů, řízení a rozvoj škol, kulturních zařízení a tělovýchovy. Jablonecký okres měl k 15. květnu 1949 318 učitelů, do potřebného počtu chybělo 35 učitelů, v roce 1951 bylo na Jablonecku 49 národních škol, 9 škol druhého stupně, 5 škol stupně třetího, 5 internátů a 38 mateřských škol.
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 17, kar. 9. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 481, kar. 576. 387 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 740, kar. 643. 385 386
81
Další činnost byla osvětová, patřily do ní záležitosti kultury, divadel, tělovýchovy. V.
Referát práce a sociálních věcí – jednalo se o nový referát ONV, protože k 1. dubnu 1949 ukončily působnost okresní úřady ochrany práce a tato agenda byla přenesena na ONV. Působnost v oblasti náborů pracovních sil pro průmysl, nově také plánování úbytků a přírůstků pracovních sil, organizace dlouhodobých brigád do dolů apod., agenda sociální péče, péče o mládež, poručenské věci, reemigranty, vedení sociálních zařízení (jesle, dětské útulky, jídelny). V bytových záležitostech dohled nad hospodařením s byty, sociální podpora, povolování vyživovacích příspěvků.
VI.
Zdravotní referát – v této oblasti vznikla nová oddělení, náplní práce byla starost o zdravotní a hygienickou službu, dohled nad zdravotnickými zařízeními, zkoumání zdravotního stavu obyvatelstva, budování hřišť, koupališť, sadů, parků a rekreačních středisek. Od 1952 agenda pod OÚNZ.
VII.
Finanční referát – vládním nařízením ze dne 29. února 1949 bylo stanoveno, aby u každého ONV fungoval finanční referát, pro veškeré záležitosti finanční povahy v oboru okresní správy. Referátu náležela daňová, poplatková a celní agenda, hospodaření ONV a MNV , sestavování ročních finančních plánů, revize a dozor, kontrola komunálních podniků, kontrola veřejných dávek, vyřizování neoprávněných přídělů do vlastnictví konfiskovaného majetku.
VIII.
Hospodářský referát
– náplní práce referátu byly záležitosti
komunálních podniků, které byly na počátku roku 1949 v 16 obcích okresu. Jednalo se o osm komunálních podniků – stavební, instalační, optický, hostinský, autodopravní, dřevozpracující, kovovýroba a podnik různých živností. Zabýval se konfiskacemi, národními správami a příděly majetku, dopravou, průmyslem, delimitací živností, sběrem odpadových surovin, velkoobchodem, úkolem začlenění soukromých živností do komunálních podniků či spojení malých komunálních podniků do větších. IX.
Zemědělský referát – zabýval se evidencí zemědělské půdy, zemědělskou
výrobou,
rybářstvím,
včelařstvím,
lesním
a
vodním
hospodářstvím. Spravoval veškerou agendu JZD, která byla zakládána a
82
budována na základě zákona č. 69/1949 Sb., také se staral o agendu státních statků a výkup zemědělských plodin. Vzhledem k hornatosti jabloneckého okresu se zde jednalo především o živočišnou výrobu, pouze v několika obcích v jižní části byla i výroba rostlinná, spadaly sem především pícniny a brambory. Zemědělství bylo především doplňkovou obživou, hlavním zaměstnáním osob byl tzv. jablonecký průmysl. V roce 1951
bylo
vybudováno JZD ve 24 obcích okresu. 388 Mezi úkoly tohoto referátu patřilo získávání malých a středních rolníků pro socializaci vesnice. 389 X.
Referát vnitřního obchodu a výživy – do roku 1953 vydával potravinové lístky, vykupoval zemědělské plodiny, zabýval se výživou a zásobováním, kontrolní činností, plánováním obchodní sítě a přidělováním prodejen organizacím,
likvidací
soukromých
obchodů,
cenovou
politikou,
reorganizací družstevního sektoru. XI.
Technický referát – pod tento referát spadala správa silnic, stavební agenda – dělila se na pozemní a inženýrské stavby, drobné stavby, přístavby, příděl stavebních hmot, územní plánování, zeměměřičství, úpravy pozemků i hospodářských budov pro JZD apod., kontrola černých staveb a jejich stíhání. 390
Na základě vládního nařízení č. 121/1951 Sb. ze dne 11. prosince 1951 došlo ke změnám v referátech národních výborů, s účinností od 29. prosince 1951. Referát č. I. byl přebudován, aby jako výkonný aparát předsedy mohl lépe plnit úkoly lidové správy. Činnost tohoto referátu se poté zaměřila na péči o rozvoj masové organizační práce národních výborů, plány a úkoly lidové správy, koordinaci činností celého národního výboru, na sledování a kontrolu činnosti a instruktáže podřízených národních výborů, na vyřizování věcí kádrových a učebních, na vyřizování věcí volených členů národních výborů, věci bezpečnostní, církevní, tiskové a záležitosti úsporného referenta. Ostatní agenda dosavadního referátu I. se přenesla do jiných referátů, především do referátu č. III.. Nově byl I. referát označován jako Referát pro organizaci činnosti lidové správy.
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 15, kar. 9. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 740, kar. 643. 390 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 15, kar. 9. 388 389
83
V. referát byl přeměněn na Referát pracovních sil. Zabýval se nadále především rozmísťováním pracovních sil, aby byly plněny úkoly jednotného hospodářského plánu. Pro lepší plnění tohoto úkolu byly agendy sociální péče, hospodaření s byty a družstevní přeřazeny do jiných referátů. Přejmenovány byly také referáty č. III. na Referát pro vnitřní věci a č. X. na Referát pro vnitřní obchod. Hospodářská kontrola, která spadala pod referát č. X. nadále náležela podle jednotlivých úseků pod příslušné referáty, za koordinace pod taktovkou I. referátu. 391 V. referát byl u jabloneckého ONV reorganizován na počátku roku 1952, část úkolů byla přenesena na referát č. IV. a další na referát č. VI.. Jako samostatný orgán ONV pracoval i okresní výbor žen. 392 V polovině ledna 1952 byla ve všech okresních městech Libereckého kraje svolána slavnostní plenární zasedání okresních národních výborů za účasti zástupců lidové správy ze všech obcí okresu. Tento nový druh schůzí tzv. „všerady“ měl prohloubit masovou politickou práci NV, zhodnotit práci lidové správy a projednat budovatelský plán obcí na příslušný rok. Kritizována byla především činnost komisí národních výborů, které nevyvíjely dostatečnou činnost. Tato schůze byla v Jablonci nad Nisou svolána na neděli 13. ledna 1952. 393 V prosinci 1953 se zase konalo zasedání všech místních národních výborů v kraji, kde byla hodnocena jejich činnost, vyměňovány zkušenosti, ale také kritizována práce na úseku zemědělství. 394 Neustálou pozornost si vyžadovalo plánování činnosti národních výborů. Existoval požadavek, aby každý národní výbor měl vypracovaný plán své činnosti, který by byl kontrolovatelný z hlediska volených orgánů a také od národních výborů vyšších stupňů. Postupně byly u národních výborů všech stupňů vytvořeny plánovací komise, které se staly orgánem rady příslušného národního výboru a svojí činností nahradily plánovací referáty. 395 Tento krok byl uskutečněn na základě vládního nařízení č. 42/1952 Sb., ze dne 19. srpna 1952, s platností od 19. září 1952. Úkoly okresních plánovacích komisí stanovovaly krajské plánovací komise v souladu s metodickými směrnicemi státního
Sbírka zákonů …., Vládní nařízení č. 121/1951 Sb., částka 54 ze dne 11. prosince 1951, Přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-121. 392 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 61. 393 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 9. ledna 1952, Lidová správa v našem kraji prohlubuje svou masovou politickou práci. 394 SOkA Jablonec nad Nisou, Cesta míru z 5. prosince 1953, Místní výbory – důležitý článek výstavby strany. 395 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 61. 391
84
úřadu plánovacího. Skládaly se z předsedy a dvou až čtyř členů. Okresní plánovací komise plnily své úkoly pomocí aparátu složeného ze zaměstnanců okresního národního výboru. Předseda okresní plánovací komise řídil práci komise a byl členem rady okresního národního výboru, jmenovala ho rada krajského národního výboru na návrh předsedy krajské plánovací komise. Členy okresní plánovací komise jmenovala rada okresního národního výboru na návrh předsedy okresní plánovací komise. 396 Hlavním sídlem ONV Jablonec nad Nisou byla ulice Leninova 10 (dříve Poštovní), referát č. V. sídlil v Růžové ulici č. 1 a referát č. VII. v ulici 28. října. 397 Na základě vládního usnesení ze 14. prosince 1948 se snižovaly počty veřejných zaměstnanců, kteří byli převáděni do výroby. V březnu zaměstnávaly MNV a ONV na Jablonecku 447 pracovníků, z toho 33 osob bylo určeno k uvolnění do výroby. 398 V září 1950 měl jablonecký ONV 241 zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců měl referát práce a sociálních věcí, celkem 77, dále referát finanční tvořilo 71 zaměstnanců. 399 K 15. květnu 1952 byl stav zaměstnanců ONV 151. 400 Tento značný pokles pracovníků, byl pravděpodobně dán započítáním osob, které v následujících letech nebyly do stavu zaměstnanců ONV zařazeny. Od srpna 1949 do 31. srpna 1950 se konaly tři plenární schůze jabloneckého ONV. 401 V letech 1950 až 1951 se okresní národní výbor přestěhoval do budovy nové radnice na Mírovém náměstí. 402 Na počátku roku 1953 zaměstnával ONV Jablonec nad Nisou 141 osob, do konce roku 1953 se měl stav zaměstnanců snížit na 135, ke snížení počtu osob mělo dojít v referátech I., III., IV., VI.,VII. a X.. Nejvíce pracovníků měly referáty III. 30 a VII. 37, nejméně II. a VI., po třech zaměstnancích. 403 V dubnu 1953 zaměstnával ONV Jablonec nad Nisou 140 osob, od května se jejich stav zvýšil na 152 zaměstnanců. K tomuto zvýšení došlo z důvodu delimitace agendy důchodového zabezpečení od Národní pojišťovny na lidovou správu. Těchto 12 zaměstnanců bylo zařazeno do III. referátu. Vládním nařízením ze dne 14. dubna 1953 č. 25/1953 Sb., Sbírka zákonů …., Vláční nařízení č. 42/1952 Sb., částka 25 ze dne 19. srpna 1952, Přístup z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-42. 397 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 6, kar 2. 398 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu z 6. března 1949, Převádíme veřejné zaměstnance do výroby. 399 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 448, kar. 570. 400 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar 4. 401 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 465, kar. 571. 402 SOkA Jablonec nad Nisou, Miroslav GRISA, Inventář OÚ Jablonec nad Nisou 1885-1938, Úvod. 403 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 396
85
byla totiž na národní výbory přenesena působnost ve věcech důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění. 404 Tato doba byla ve znamení zásahů do řady otázek akčními výbory národní fronty. Nejvíce zasahovaly akční výbory NF v Jablonci nad Nisou, Lučanech, Janově a Jabloneckých Pasekách, naopak v Příchovicích, Albrechticích, Polubném, Josefově Dole a Tanvaldě tyto výbory téměř nefungovaly. 405 V roce 1949 byly vytvořeny dva obvody újezdních tajemníků pro usnadnění agendy menších obcí, které neměly kvalifikované zaměstnance. První obvod tvořily Šumburk-Jistebsko, Huť, Maršovice, Dalešice, Pulečný, druhý obvod obsahoval obce Hraničná, Lukášov, Jindřichov, Loučná a Horní Maxov. Jednotlivé obce také získaly z členů ONV svého patrona. 406 V roce 1950 došlo ke zvýšení újezdních tajemníků na sedm pro 15 obcí. Sídlo prvního obvodu bylo v Rýnovicích pro obce Lukášov a Proseč nad Nisou, druhý obvod sídlil v Jabloneckých Pasekách pro obce Jindřichov a Nová Ves nad Nisou, Kokonín byl sídlem třetího obvodu pro obce Rádlo, Pulečný a Malešice, čtvrtý obvod sídlil ve Vrkoslavicích pro obce Maršovice, Šumburk-Jistebsko a Huť, obce Loučná nad Nisou a Horní Maxov náležely do pátého obvodu se sídlem v Janově nad Nisou, šestý obvod měl sídlo v Plavech pro obce Haratice a Albrechtice, poslední sedmý obvod pro obec Příchovice sídlil v Polubným. 407 Na počátku roku 1952 byli vybráni noví tajemníci místních národních výborů, prošli třítýdenní přípravou a od 1. února 1952 nastoupili do úřadoven. 408 MNV v okresním městě Jablonec nad Nisou byl v roce 1950 reorganizován na základě vládního nařízení č. 14/1950 Sb. o organizaci místních národních výborů. Ustavující schůze nově jmenovaného 36 členného MNV se konala dne 11. července 1950. Předsedou byl opět zvolen B. Zlatník, tajemníkem byl jmenován Rudolf Chlumecký, který byl v roce 1952 nahrazen Helenou Drozdovou. V roce 1952 došlo také ke změně na postu předsedy jabloneckého MNV, od 23. září 1952 funkci předsedy vykonával Jaroslav Šimáček. Nově byly po reorganizaci obsazeny jednotlivé komise, SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. VIII. Okresní konference KSČ v Jablonci nad Nisou, str. 24. 406 Rozdělení patronátů mezi členy ONV viz příloha č. 9, SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 5, kar. 2. 407 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 477, kar. 576. 408 SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž severu 25. ledna 1952, Do lidové správy nové kádry z řad nejlepších dělníků. 404 405
86
některé byly sloučeny, jiné zrušeny a další nově zřízeny. 409 Vedle Jaroslava Šimáčka byly v roce 1953 členy rady MNV Jablonec nad Nisou Ludvík Brunna, Miloslav Jiroš, Ondřej Kliment, Štěpán Kolín, Jaroslav Koutný, Anna Machová, Krista Skrbková, Růžena Škarvadová, Ladislav Vojíř a Vlastimil Šikola. Na konci roku 1953 nahradil R. Škarvadovou Miroslav Petr. 410 Okresní národní výbor na schůzích rady doplňoval neustále pléna jednotlivých MNV. Na počátku roku 1952 chybělo velké množství členů plén MNV, především z důvodu špatné spolupráce s OAV NF při projednávání návrhů. Na konci III. čtvrtletí 1952 chybělo 25 členů v devíti MNV, z celkových 753 stanovených členů jednotlivých MNV jabloneckého okresu. 411 Od IV. čtvrtletí 1952 do III. čtvrtletí 1953 bylo odvoláno 121 členů plén MNV a nově jmenováno 145 členů. 412 Účast na plenárních zasedáních u jednotlivých MNV v okresu se značně lišila. Např. v obcích Haratice, Proseč nad Nisou a Smržovka se plenárních zasedání účastnila většina členů, obce Pulečný, Vrkoslavice či Horní Maxov měly přibližně poloviční zastoupení členů MNV na plenárním zasedání a v Josefově Dole a na Rádle se plenární zasedání v září 1952 vůbec neuskutečnilo, protože se sešli pouze tři členové. 413 Odvolání a jmenování nových členů plén záviselo na součinnosti místních akčních výborů, okresního akčního výboru, byra OV KSČ a rady ONV, která schvalovala a vydávala dekrety o odvolání a jmenování členů NV. 414 Po zlepšení spolupráce s OAV NF, lepším zapojením a zájmem rad MNV o stav plén, chybělo na konci roku 1952 již jen 17 členů. V řadě MNV byly členy plén osoby, které byly na dlouhodobých brigádách nebo v obci již nebydlící. V Lučanech nad Nisou bylo najednou jmenováno 12 nových členů pléna MNV, ve Velkých Hamrech dokonce 15. Členové plén byly doplňováni, aby pléna byla oživena a aktivována, aby se stala vrcholným a řídícím orgánem lidové správy v obcích, i proto byly na základě pokynů ministerstva vnitra
SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 410 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 721. 411 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 412 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 37, kar. 14. 413 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 16, kar. 9. 414 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 409
87
ustavovány stálé komise z jednotlivých členů pléna. 415 MNV zaměstnávaly na Jablonecku v polovině roku 1953 celkem 237 zaměstnanců. 416 V říjnu 1951 byly stanoveny jednotlivé pracovní okrsky pro členy pléna ONV. Úkolem členů pléna bylo v jednotlivých okrscích sledovat činnost národních výborů, pomáhat jim při organizování práce. Byly stanoveny návštěvní dny v jednotlivých okrscích. Podpora ONV směřovala ke komisi pro zkoumání činnosti národních výborů, komise byly dále reorganizovány, aby byly sestaveny z členů pléna, jednalo se v tomto případě o komise plena, které byly orgánem plena a pomáhaly plenu NV vykonávat řídící a kontrolní funkci. Vedle těchto komisí existovaly referentské komise, sestavené z řad občanů, např. ze znalců určitého oboru. Referentské komise byly pomocným poradním orgánem příslušného referenta, pomáhaly mu plnit jeho vlastní úkoly, byly orgánem pouze poradním bez vlastních pravomocí. 417 V roce 1951 bylo při ONV Jablonec nad Nisou zřízeno 21 hlavních komisí a další subkomise. Při I. referátu existovala komise pro zkoumání práce NV, při II. referátu pracovaly tři komise – plánovací, koordinační a dislokační komise. V rámci III. referátu fungovaly dvě komise – trestní a komise škodových zábran, při IV. referátu vyvíjela činnost komise tělovýchovná a především komise osvětová, při které byla zřízena řada subkomisí, jednalo se o filmovou, divadelní, loutkařskou a subkomisi pro nábor do lidových kurzů ruštiny, školská komise nebyla ještě ustavena pro neustálé změny v čele referátu. Při V. referátu vznikly komise pro odhad válečných škod, pro novomanželské půjčky, zálohování výživného, pro sirotčí důchod a poradní sbor pro mládež do 15 let, u VI. referátu byla ustavena komise zdravotní, která měla také řadu subkomisí – pro péči o JZD, pro péči o závody či proti absentismu. Referát VII. měl komisi rozpočtovou, úvěrovou a stálou finanční, která se však nescházela. V rámci VIII. referátu byly zřízeny čtyři komise – dopravní, okresní komunální, okresní sběrová a okresní masná, v IX. referátu působila nejaktivnější komise – pro výrobu a výkup, která se scházela skoro denně, dále zde fungovala komise stavební. X. referát měl zřízeny dvě komise,
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 417 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 15, kar. 9. 415 416
88
pro cestovní ruch a pro vnitřní obchod, v XI. referátu pracovala technická komise. Členy komisí byli zástupci jednotlivých složek NF. 418 Na jaře roku 1952 bylo rozhodnuto o reorganizaci pléna jabloneckého ONV, místo 30 členů, mělo být plénum nadále tvořeno 40 zástupci. 419 Plénum však bylo doplněno až na veřejném plenárním zasedání dne 27. září 1952. 420 Na tomto zasedání bylo nově jmenováno 16 členů pléna, na listopadovém zasedání bylo plénum doplněno o další tři členy. 421 Po této reorganizaci schválilo plénum vznik stálých komisí z členů pléna, jednalo se zatím o pět komisí. Ustaveny byly komise pro zkoumání činnosti NV, komise pro plnění plánu v průmyslu, komise pro plnění plánu v zemědělství, komise pro plnění plánu v místním hospodářství a komise pro práci kulturně osvětovou. Dále byly vytvořeny pracovní obvody pro členy pléna nejen podle obcí, ale také podle jednotlivých závodů. 422 Ještě v roce 1953 pracovala pouze komise pro místní hospodářství, činnost ostatních komisí nefungovala z důvodu stálé neúčasti jejich členů. 423 Důraz byl kladen na plenární zasedání, při kterých byly řešeny otázky JZD a zemědělských prací, budovatelské plány, soutěže lidové správy či finanční hospodaření NV. 424 V září 1953 bylo potřeba doplnit sedm uprázdněných míst v plénu ONV Jablonec nad Nisou, do 30. září měli všichni členové rady ONV, instruktoři MNV a všechny složky okresní NF předložit I. referátu ONV tři návrhy na doplnění pléna jabloneckého ONV. Na konci září si již rada ONV přála vyměnit 14 členů pléna, na nové členy navrhly pověřené orgány 31 osob. 425 Aktivita pléna ONV Jablonec nad Nisou se na počátku roku 1952 snížila, aby ve 3. a 4. čtvrtletí 1952 skoro přestalo pracovat. Po reorganizaci a doplnění pléna na zasedání 27. září se plénum sešlo v nízkém obsazení dne 27. října. Další zasedání bylo 27. listopadu, dne 11. prosince se slavnostního zasedání zúčastnilo pouze 27 členů. Na listopadovém zasedání bylo schváleno rozdělení pracovních obvodů, které byly SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 3. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 420 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 5. 421 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 16, kar. 9, seznam členů pléna z prosince 1952 viz příloha č. 10. 422 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 423 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 424 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 425 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 418 419
89
přiděleny jednotlivým členům pléna. 426 Ještě v říjnu 1953 byly problémy s aktivitou pléna ONV Jablonec, kde řada členů nepracovala. 427 Na základě hlášení okresního velitele SNB žilo v lednu 1949 na Jablonecku 62 860 osob, z toho 51 341 Čechů a Slováků, 381 cizinců a 11 138 Němců. 428 Tento údaj se však poměrně značně liší od informací obsažených v jiné části fondu, podle kterých vzhledem k rozšíření okresu o nové obce se počet obyvatel zvýšil z 61 267 na 65 220 osob. 429 V roce 1949 proběhl dodatečný odsun německého obyvatelstva z Jablonecka, jednalo se o 1 237 osob.430 Od 1. ledna 1949 byl úplně zastaven odsun do amerického okupačního pásma a to i osob odesílaných v rámci akce ucelení rozloučených rodinných svazků. 431 Celkem 458 osob německé národnosti bylo z jabloneckého okresu odsunuto během měsíce května 1949, v červnu opustilo okres dalších 711 osob. Údaje o počtu obyvatel jabloneckého okresu za rok 1949, včetně jejich národnosti, přibližuje následující tabulka, ze které je patrný značný pokles českého a slovenského obyvatelstva po červnu 1949. Pokles občanů německé národnosti je také vyšší než uváděný počet odsunutých: 432
Obyvatelstvo Květen Červen Září Říjen Listopad
Češi a Slováci 55 628 55 082 52 987 54 022 54 127
Němci 10 654 10 305 9 439 9 406 9 314
Cizinci 381 362 305 358 322
Celkem 66 663 65 749 62 728 63 786 63 763
Na základě rozhodnutí ministerstva vnitra z 10. ledna 1949 byly k 1. únoru 1949 zrušeny funkce oblastních zmocněnců ministerstva vnitra pro odsun Němců. Kontrolní činnost převzalo přímo ministerstvo vnitra a evidenci Němců určených k transportu nadále vedly pouze okresní národní výbory. Tímto rozhodnutím skončil hromadný přesun a rozptyl Němců. Přesun jednotlivců nežádoucích v pohraničí měl být nadále SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 428 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 31. 429 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 13, kar. 9. 430 M. POKORNÝ, Odsun Němců …., str. 35, 53, 54. 431 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 637, 638, kar. 632. 432 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 31. 426 427
90
prováděn přesídlením na základě pracovního přidělení podle dekretu prezidenta republiky č. 71/1945 Sb., po dohodě s příslušným okresním úřadem ochrany práce. Rozhodování o žádostech ohledně vynětí z odsunu se přeneslo z pravomoci ministerstva vnitra na okresní národní výbory. 433 V průběhu let 1950 a 1951 mělo proběhnout ještě 43 transportů, poslední známý měl z Jablonecka odjet 11. ledna 1951. Podle předběžných seznamů mělo být odsunuto 791 osob. Kolik osob bylo skutečně odsunuto, není známo, pouze u pěti transportů byl uveden počet německého obyvatelstva, jednalo se o 403 osob. 434 Při sčítání obyvatel v roce 1950 měl okres Jablonec nad Nisou 65 454 osob. Následující tabulka ukazuje jednotlivé národnosti, ke kterým se obyvatelé přihlásili: 435 české slovenské ukr. a ruské polské německé jiné maďarské neuvedeno 52 390 3 121 186 97 9 091 229 71 269 Na základě těchto údajů se k německé národnosti přihlásilo 9 091 osob, tedy necelých 14% obyvatel. Podle jiných zdrojů se v roce 1950 při sčítání lidu v okrese Jablonec přihlásilo k německé národnosti 9 223 osob, což bylo 11,2% obyvatel. Celkem mělo být z regionu odsunuto téměř 44 700 Němců, z toho 6 700 německých antifašistů odešlo do východní zóny. Ti, kteří odešli do tří západních okupačních zón, vybudovali poblíž města Kaufbeuren své nové centrum nazvané Neugablonz. 436 K březnu 1951 z přibližně 10 000 občanů německé národnosti již 6 500 mělo československé státní občanství. Zbývajících 3 500 německých občanů do té doby zatím nepodalo žádost o zachování československého státního občanství. 437 Na podzim 1951 připravil III. referát ONV spolu s okresním akčním výborem přesvědčovací akci k získání občanů německé národnosti pro státní občanství. Tato akce se však nesetkala s velkou odezvou, neboť po ní bylo podáno pouhých 51 žádostí o státní občanství. V tomto období byla i snaha o zapojení německých občanů do funkcí u MNV, závodních rad i masových organizací. 438 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 637, kar. 632. M. POKORNÝ, Odsun Němců …., str. 35, 53, 54. 435 Československá statistika …. 1. března 1950, str. 76. 436 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 42. 437 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. 438 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 433 434
91
Na základě zprávy o situaci mezi občany německé národnosti v libereckém kraji z listopadu 1953, žilo v celém libereckém kraji 27 553 občanů německé národnosti, nejvíce jich připadalo na jablonecký okres – 10 545 osob, druhý v pořadí okres Liberec měl 5 510 osob německé národnosti. Nejvíce občanů německé národnosti žilo v okresním městě Jablonec nad Nisou, Smržovce, Dolním Polubném, Desné, Albrechticích, Horním Maxově, Janově nad Nisou, Tanvaldě, Lučanech nad Nisou a Příchovicích. Jednalo se především o sklářské dělníky, bižuterní, textilní, lesní dělníky a 80 zemědělců. Přibližně 3% připadala na smíšená manželství. Protože se řadu osob německé národnosti nepodařilo přesvědčit, aby si podaly žádost o vrácení československého státního občanství, byla tato otázka vyřešena zákonnou cestou. Dne 24. dubna 1953 byl vydán zákon č. 34/1953 Sb., kterým byli přímo ze zákona prohlášeni za čs. státní občany všichni němečtí obyvatelé republiky, žijící ke dni účinnosti zákona tj. k 7. květnu 1953 na území republiky, kteří občanství ztratili v důsledku dekretu č. 33/1945 Sb.. 439 Pro roky 1949 – 1953 byl vyhlášen první pětiletý plán. Rozmáhalo se socialistické soutěžení, uzavíraly kolektivní závazky např. na úsporu materiálu a pracovních sil, v podnicích a závodech se přijímaly různé plány, které byly následně předčasně plněny. 440 Vznikaly první tzv. úderky, které byly předchůdci pozdějších brigád socialistické práce. První pětiletka byla také zaměřena na budování těžkého průmyslu. 441 Rok 1950 byl ve znamení další koncentrace odloučené nebo roztříštěné výroby, zvláště v oblasti kovoprůmyslu byly rozšířeny národní podniky. 442 V rámci znárodňování průmyslu v roce 1948 byly vytvořeny národní podniky – Sklárny a rafinérie Dolní Polubný, Spojené sklárny jablonecké v Jablonci nad Nisou, Jablonecký sklářský průmysl v Jablonci nad Nisou, Skleněná bižuterie, Preciosa v Jablonci nad Nisou, Kovová bižuterie v Jablonci nad Nisou, Krystalerie Jablonec nad Nisou a Železnobrodské sklo v Železném Brodě. V první polovině roku 1949 byla zřízena akciová společnost Skloexport pro vývoz jabloneckého zboží. 443 Ještě v polovině listopadu 1948 vzniklo v rámci vývozních domů propagační ústředí, jehož SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. VIII. Okresní …., str. 3. 441 Kol. autorů, Kapitoly z dějin budování socialismu na Jablonecku, vydal OV KSČ a ONV Jablonec nad Nisou 1981, str. 30, 34. 442 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 485. 439 440
92
cílem bylo prezentovat jablonecké zboží ve světě. V roce 1949 se jablonecké výrobky prezentovaly na 19 světových veletrzích. 444 V roce 1952 vznikl samostatný podnik zahraničního obchodu JABLONEX. Ještě v roce 1951 byly největším odběratelem jablonecké bižuterie Spojené státy americké, kam směřovalo více než 35% z celkového vývozu. 445 Přestože byly vytvářeny velké výrobní podniky, charakter výroby prozatím zůstal stejný. Přesto již v tomto období počala přeměna na průmyslovou velkovýrobu. 446 Ačkoliv byly budovány nové velkokapacitní provozovny a podniky slučovány, zůstával stále na Jablonecku vysoký podíl domácké práce. V roce 1952 činil stav domácího dělnictva 3 447 mužů a žen. Na okres Jablonec nad Nisou připadala třetina domácích pracovníků celého kraje. 447 V roce 1954 se rozšířila výrobní kapacita pro výrobu kovové bižuterie v bývalém závodě Silka Mšeno. Proběhla rekonstrukce závodu na výrobu skleněné bižuterie a kamenů v Líšném. 448 Nejdůležitějším výrobním odvětvím v okrese Jablonec nad Nisou byl nadále průmysl skla a bižuterie, přestože zde byly tlaky na jeho likvidaci, protože podle názoru vládnoucí strany neměla podobná výroba v socialistickém hospodářství místo. V jabloneckém
průmyslu
došlo
k několika reorganizacím,
po
kterých
došlo
k soustředění bižuterní výroby v pěti národních podnicích. N. p. Jablonecké sklárny Desná vznikl v roce 1951 sloučením skoro všech hutních a řady menších zušlechťovatelských výroben v Desné, Lučanech nad Nisou, Janově nad Nisou, Josefově Dole a Smržovce. Tento podnik se zabýval výrobou surovin a polotovarů pro bižuterní průmysl. 449 Sklárna v Josefově Dole se zaměřovala na výrobu tyčového krystalového skla. 450 Výrobou strojově broušených kamenů a perel se zabýval n. p. Preciosa. Tento podnik sdružoval závody v Jablonci, Minkovicích, Turnově, Liberci, Frýdštejně, Jablonném v Podještědí a Tlmačích.
Kol. autorů, 20 let …., str. 7. SOkA Jablonec nad Nisou, Stráž Severu ze 16. ledna 1949, Jablonecké zboží na 19 zahraničních veletrzích. 445 Kol. autorů, 30 let mírového budování okresu, vydal ONV Jablonec nad Nisou 1975, str. 8. 446 Kol. autorů, 20 let …., str. 7. 447 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 448 Kol. autorů, 20 let …., str. 7. 449 Kol. autorů, 30 let …., str. 9, 10. 450 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 15, kar. 9. 443 444
93
Rozsáhlý výrobní program měl n. p. Železnobrodské sklo, zabýval se výrobou bižuterie z mačkaných, voskovaných, broušených, atlasových a vinutých perel, perliček, technických kamenů a krystalů, stavební keramikou, technického, laboratorního, optického, plochého, stavebního, osvětlovacího, užitkového i uměleckého skla. N. p. Bižuterie se zaměřoval na výrobu kovové bižuterie, vyráběl tombakovou, hliníkovou, litou a smaltovanou bižuterii, ale také zlatnické a šperkařské výrobky. Posledním z těchto národních podniků byla Skleněná bižuterie s hlavním závodem v Jablonci nad Nisou. Základ tvořila výroba bižuterie ze sintrových perel a technického zboží. Monopolním výrobcem skleněných knoflíků byl závod ve Smržovce. Skleněná bižuterie se také zabývala výrobou štrasové bižuterie, kabelek a zboží z termoplastických hmot. 451 Podnik Skleněná bižuterie byl sloučen na jaře 1952 s n. p. Železnobrodské sklo, k této koncentraci došlo za účelem úspory pracovních sil, především administrativních. 452 Druhým nejdůležitějším odvětvím se stal průmysl strojírenský. Podíl strojírenské výroby činil v tomto období 26% z celkové průmyslové výroby jabloneckého okresu. 453 V červenci 1949 vznikl samostatný podnik ELEKTRO-PRAGA Rýnovice, který 1. října 1951 zanikl a závod se stal součástí n. p. AZNP Mladá Boleslav. K 1. lednu 1953 se závod opět osamostatnil, vnikl n. p. Liberecké automobilové závody se sídlem v Rýnovicích. Od roku 1951 se zde vyráběly nákladní automobily. V Jablonci existoval v roce 1949 závod n. p. Kovolis Hedvikov. Počátkem roku 1949 převzal tento podnik výrobu vzduchotlakových brzd od Škodových závodů v Adamově, aby v roce 1950 zahájil výrobu hydraulických brzd, kterou převzal z n. p. PAL Kbely. Do n. p. PAL Kbely byl závod začleněn k 1. lednu 1951. Na základě zakládací listiny ze dne 17. prosince 1952 byl zřízen samostatný n. p. Autobrzdy Jablonec, který zaměstnával 15% pracovníků strojírenského průmyslu Jablonecka. Z n. p. Technické textilní potřeby zřízeného dne 11. října 1948 vznikl v roce 1949 přejmenováním n. p. NAVETA. 454 Naveta Mšeno nad Nisou vyráběla náhradní díly, součástky ke strojům i nová zařízení pro textilní průmysl, textilní stroje vyráběl i závod Totex v Tanvaldu. 455 Národní podnik Kol. autorů, 30 let …., str. 9, 10. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 8, kar. 4. 453 Kol. autorů, 20 let …., str. 10. 454 Kol. autorů, 30 let …., str. 12 – 15. 455 Kol. autorů, 20 let …., str. 10. 451 452
94
Elektro-Praga,
ustavený
již
elektroinstalačního materiálu.
k 1.
lednu
1946,
zajišťoval
nadále
výrobu
456
Třetím významným odvětvím Jablonecka byl textilní průmysl, který reprezentovaly především národní podnik SEBA Tanvald a závod KOLORA Železný Brod. N. p. SEBA Tanvald byl zřízen v roce 1948 a sdružoval 15 závodů, zabýval se výrobou bavlněných přízí a také výrobou bavlněných tkanin s podílem umělých vláken. Ostatní průmyslová odvětví jsou zastoupena závodem Cutisin Kořenov – výroba umělých střívek, STROJOBAL Smržovka – obaly pro potravinářský průmysl a Tofa Albrechtice – výroba pianomechaniky, dřevěných hraček a dřevěné bižuterie. 457 V tomto období vyrostly nové strojírenské závody – Aeropal, Tokona, TOS Rychnov, Autobrzdy. Lehký průmysl reprezentovaly ELP Tanvald, KOH-I-NOOR Proseč nad Nisou, jednalo se původně o závod 02 Jablonec n. N., který byl do Proseče přenesen v roce 1951 a ELP Jablonecké Paseky. 458 Chemickému průmyslu se věnoval Plastimat, který se zabýval výrobou celuloidového zboží. 459 Hutnictví reprezentovaly Železnobrodské šroubárny n. p., závod Jablonec nad Nisou. Závody KOH-I-NOOR č. 04 a 05 byly v roce 1951 likvidovány ve prospěch Elektro-Pragy Rýnovice. 460 Jablonecký průmysl se i nadále potýkal s nedostatkem materiálu a také jeho špatnou jakostí. Plán nebyl často z těchto důvodů plněn, v některých podnicích docházelo k neplnění stanoveného plánu také kvůli nedostatku pracovních sil. 461 Do roku 1950 došlo ke změně v podnikatelské činnosti okresních národních výborů. Zákon č. 199/1948 Sb. vytvořil podmínky pro budování komunálních podniků. Pravomoc zřizovat, rušit, jmenovat a odvolávat vedení a kontrolovat jejich činnost náležela ONV. 462 jednalo se o
Na Jablonecku působilo osm okresních komunálních podniků,
OKP autodopravní,
OKP stavební, OKP pohostinství,
OKP
kovozpracující, OKP dřevozpracující, OKP holičský, OKP optický a sdružené OKP. Ve 115 provozovnách bylo zaměstnáno 1 052 osob. Vedle okresních komunálních podniků byly ve 12 obcích ustaveny místní komunální podniky, které zaměstnávaly 920 Kol. autorů, 30 let …., str. 15. Kol. autorů, 30 let …., str. 16, 17. 458 VIII. Okresní …., str. 3. 459 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 31. 460 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. 461 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 31. 462 R. FILIP, Okresní národní …., str. 177. 456 457
95
osob ve 245 provozovnách. 463 Celkem bylo na Jablonecku na počátku roku 1950 založeno 27 komunálních podniků. 464 V roce 1951 byly komunální podniky reorganizovány. 465 Na počátku roku 1953 bylo v komunálních podnicích na Jablonecku zaměstnáno celkem 1 990 osob, nejvíce v kovozpracujících podnicích, ve kterých pracovalo celkem 436 zaměstnanců. V průběhu roku 1953 byly v několika etapách některé komunální podniky sloučeny, podle návrhu KNV Liberec. 466 V polovině roku 1953 byly vytvořeny podniky místního průmyslu a komunálního hospodářství. Místní průmysl byl rozdělen na dva podniky – kovozpracující a průmyslový kombinát. Podnik komunálních služeb byl nadále řízen MNV Jablonec nad Nisou. Oblastní obslužné podniky zahájily činnost k 1. červenci 1953. 467 V listopadu 1950 byl schválen seznam 142 živností, 234 průmyslových podniků a 105 exportů, které byly určené k likvidaci. 468 K 1. lednu 1953 působilo na okrese Jablonec nad Nisou ještě 260 soukromých živností, které zaměstnávaly 40 námezdních sil. Nejvíce živnostníků bylo v oboru krejčích a švadlen – 62, dále 29 obuvníků, 22 povozníků, 20 truhlářů, 17 mandlů, 16 hostinských a 16 holičství. Na ostatní sektory připadala 1 – 5 živností. Ze soukromého sektoru již zcela vymizel tradiční jablonecký průmysl. Soukromí živnostníci byli přesvědčováni, aby vstoupili do socialistického sektoru podnikání a to jak jednotlivými podniky, tak lidovou správou.
469
V tomto
období také vznikala výrobní družstva, na Jablonecku pracovalo celkem 11 družstev s 68 provozovnami a 760 zaměstnanci. 470 Zemědělský referát dohlížel na socializaci vesnic, bylo třeba plnit předepsané dodávky. 471 V letech 1949 až 1952 byla hromadně zakládána jednotná zemědělská družstva, kterých tak vzniklo v jabloneckém okrese 26, dalších 18 JZD bylo v obcích připojených k okresu správní reformou v roce 1960. Z celkového počtu 44 družstev pak
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3 a Stráž severu z 30. června 1949, Okresní komunální podniky v Jablonci n. N.. 464 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 489. 465 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3 a Stráž severu z 30. června 1949, Okresní komunální podniky v Jablonci n. N.. 466 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar 6. 467 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 468 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 490. 469 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 6. 470 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 17, kar. 9. 463
96
v letech 1953 až 1954 23 družstev zaniklo a pouze 21 jich zůstalo zachováno. 472 Na počátku roku 1953 se konala konference JZD, na které byly vyhlášeny závazky jednotlivých JZD v okrese, této konference se zúčastnilo 17 JZD. 473 V roce 1951 činila výměra zemědělské půdy na Jablonecku 4 915,62 ha, z toho bylo 1 737,09 ha orné půdy a 3 178,53 ha připadalo na pastviny. 474
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 52, kar. 31. Kol. autorů, 20 let …., str. 14. 473 SOkA Jablonec nad Nisou, Jablonecká vesnice z 21. dubna 1953, Jak jsou plněny předmájové závazky z okresní konference jednotných zemědělských družstev. 474 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 7, kar. 3. 471 472
97
5. Působení Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou v letech 1954 – 1957 Dne 3. března 1954 byl přijat ústavní zákon č. 12/1954 Sb. o národních výborech, zákon č. 13/1954 Sb. o národních výborech a zákon č. 14/1954 o volbách do národních výborů. 475 Tyto normy definovaly národní výbory jako volené orgány státní moci. Ústavní zákon č. 12/1954 Sb. také vymezoval jednotlivé stupně národních výborů – krajské, okresní, městské, obvodní a místní. Funkcionáři národních výborů již nadále nebyli jmenováni, ale voleni na základě všeobecného hlasování. Funkční období bylo u národních výborů stanoveno na tři roky. Zákon č. 13/1954 Sb. stanovoval organizaci, působnost a formy činnosti u národních výborů všech stupňů. Zdůrazněn zde byl význam pléna jakožto zastupitelského sboru, kterému náleží právo volit a odvolávat veškeré funkcionáře národního výboru, hodnotit jejich činnost, vydávat obecně závazná nařízení a schvalovat plány rozvoje národního hospodářství, rozhodovat o hospodářské činnosti podniků a organizací národním výborem řízených. Plénum také zastávalo kontrolní činnost, řídilo a kontrolovalo činnost výkonných orgánů, tj. rady, odborů, členů a komisí, také kontrolovalo činnost národních výborů nižších stupňů. Hlavním výkonným orgánem ONV zůstala nadále rada, jejímž úkolem bylo organizovat a zajišťovat plnění úkolů ONV, kontrolovat činnost odborů a řídit podřízené MNV. Ke změně došlo v oblasti komisí, které se staly stálými orgány rady a podílely se na přípravě dokumentů pro jednání rady, ale i na kontrole přijatých usnesení. Projednávaly podněty a stížnosti občanů a předkládaly radě i plénu návrhy na jejich řešení. 476 V průběhu března 1954 probíhaly v libereckém kraji diskuze o zákonech týkajících se národních výborů. 477 Při jabloneckém ONV nadále fungovaly tyto stálé komise: komise zemědělská byla osmičlenná, stálá komise pro místní hospodářství se skládala z 9 členů, komise finančně-rozpočtová tvořena 7 členy, školská komise měla 6 členů, v komisi kulturně osvětové zasedalo také 6 členů, komise pro vnitřní obchod a zásobování byla Karel Schelle, Vývoj státní …, str. 54 – 78; Sbírka zákonů …., Ústavní zákon č. 12/1954 ze dne 3. března 1954, částka 6, str. 23 a 24, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=12&r=1954. 476 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 62 – 64. 477 SOkA Jablonec nad Nisou, Cesta míru z 20. března 1954, Ohlas pracujících k zákonu o volbách do národních výborů. 475
98
sedmičlenná a komise zdravotně-sociální měla 6 členů. 478 Zasedání stálých komisí se konalo každé první a třetí úterý v měsíci. 479 Mezi stálé úkoly těchto komisí patřilo: u zemědělské – hodnocení kampaně pro zvýšení zemědělské výroby, komise pro místní hospodářství – průzkum hospodaření podniků MH, průmyslu a výrobních družstev, finančně rozpočtová – placení daní obyvatelstvem, hospodaření podniků MH, komise pro obchod a zásobování – sledování socialistického soutěžení maloobchodního obratu, rozvoj výstavby obchodní sítě, školská – zajišťovala besedy s rodiči vystupujících žáků, projednávala činnost pionýrských organizací, kulturně osvětová – příprava na Spartakiádu, plnění usnesení ONV a KNV na úseku kultury, přípravy oslav, zdravotní – průzkumy práce zdravotního a sociálního odboru, průzkumy jeslí, kontrola lidových hygieniků. 480 Vzhledem ke sloučení školského a kulturního odboru v prosinci 1956, usneslo se plénum jabloneckého ONV na svém zasedání 31. ledna 1957, sloučit dosavadní stálé komise pro školství a kulturně osvětovou v jednu stálou komisi pro školství a kulturu ONV. 481 Vedle stálých komisí vznikaly při jabloneckém ONV i další komise. V lednu 1955 rada ONV jmenovala devítičlennou okresní komisi pro nábor do zemědělství. Nadále samozřejmě působila komise plánovací, která sestavovala plány rozvoje, práce ONV i MNV a také kontrolovala jejich plnění. Pro přípravu a vyhodnocení voleb působila při ONV pětičlenná mandátová komise. V červnu 1955 se rada ONV usnesla zřídit osmičlennou likvidační komisi z důvodu váznoucí likvidace dávek STS. V červenci pak byla založena úsporná dřevařská komise, pro hospodárné využití dřeva v oblasti. 482 V únoru 1956 byla radou schválena sedmičlenná komise pro výstavbu, jejím úkolem bylo prověřovat a posuzovat žádosti stavebníků, po vyjádření stanoviska příslušné rady MNV. 483 V říjnu 1956 vznikla okresní zvelebovací komise, která měla 13 členů. 484 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 25, kar. 11. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 480 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy z jednání Okresní správní komise, rady, pléna a komisí ONV, inv. č. 52, kar. zápisy z pléna 1955. 481 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 482 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 11, kar. 1 zápisy z rady 1955. 483 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 12, kar. 1 zápisy z rady 1956. 484 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 12, kar. 2 zápisy z rady 1956. 478 479
99
V lednu 1957 schválila rada ONV deset členů komise pro řízení agitační práce a šest členů komise pro řízení propagace. V březnu byla schválena okresní komise pro práci mezi občany německé národnosti, která měla 8 členů a také 9 členná okresní volební komise pro volby do národních výborů. Ještě těsně před volbami, dne 16. května 1957 přijala rada návrh zemědělského odboru na zřízení okresní nákazové komise a schválila 10 navržených členů. 485 Zásadní změnou, kterou tyto zákony přinesly, bylo zrušení referentského systému. Na místo referátů byly zřízeny odbory, ty nebyly řízeny členem rady – referentem, ale odborně kvalifikovanými zaměstnanci, tj. vedoucími odborů, kteří byli jednak podřízeni radě ONV, ale také vedoucímu příslušného odboru KNV, byla zavedena dvojí podřízenost a dvojí odpovědnost. Tyto odbory rozdělením i pracovní náplní až na malé změny kopírovaly zrušené referáty. Zavedení voleb do národních výborů zákonem č. 14/1954 Sb. ovšem neznamenalo přechod k demokratickému obsazování funkcí v ONV. Existovala jednotná kandidátka národní fronty. Nebyly jiné alternativy, byla vytvořena atmosféra strachu, v níž se nikdo neodvážil zajít za plentu a kandidátku škrtnout. Nepřipouštěla se jiná alternativa, než volba kandidátů předem schválených OV KSČ. Navenek se plénum ONV skládalo kromě komunistů ještě z členů strany socialistické, strany lidové a také nestraníků, jeho rozhodování bylo ale jen formálním potvrzováním věcí, které byly již dříve rozhodnuty na OV KSČ. Rada národního výboru byla složena z předsedy, jeho náměstků, tajemníka a dalších členů rady, byla zvýšena kolektivní odpovědnost. V rámci těchto změn se zvýšil počet volených členů národních výborů. 486 V únoru se konaly na Jablonecku diskuze k návrhům zákonů o národních výborech. Také byla kritizována činnost některých výborů na okrese a malý styk okresního národního výboru s lidmi. 487 Na konci dubna ONV přijal akční programový plán pro roky 1954 – 1957, pro úsek zemědělský, průmyslový, energetiky, dopravy, výstavby, vnitřního obchodu, zdravotnictví a úsek školství, osvěty a tělovýchovy. Tento plán
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957. 486 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 62 – 64. 487 SOkA Jablonec nad Nisou, Jablonecká vesnice z 25. února 1954, Všenárodní diskuze o návrzích zákonů o národních výborech v okrese Jablonec nad Nisou. 485
100
vycházel z činnosti ONV od roku 1945 a z vládního prohlášení ze dne 15. září 1953. 488 V říjnu 1954 okresní plánovací komise hodnotila jak je akční programový plán na jednotlivých úsecích plněn. 489 Volby do všech stupňů národních výborů, tedy i do ONV Jablonec nad Nisou, proběhly dne 16. května 1954, vzešlo z nich šedesátičlenné plénum, které bylo nejvyšším orgánem ONV. Na základě zákona č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů se do ONV volil z jednoho tisíce obyvatel jeden člen pléna, v okresech nad 60 000 obyvatel se tedy volilo 60 členů pléna, dle tohoto nařízení připadal na 1 000 obyvatel jeden volební obvod. V Jablonci nad Nisou tak byl zřízen maximální počet volebních obvodů 60. 490 V obvodu ONV Jablonec nad Nisou bylo pro volby do MNV celkem vytvořeno 521 volebních obvodů. 491 Pro volby do KNV Liberec bylo na Jablonecku vytvořeno 10 volebních obvodů, volilo se zde v obvodech 13 až 22. 492 Pro volby do MNV Jablonec nad Nisou každý volební obvod navrhoval svého kandidáta z řad občanů, kteří v daném obvodě bydlili. Návrhy podávala organizace Národní fronty, volební komise poté svolávaly schůze na kterých byli kandidáti představováni voličům. Ve všech obvodech proběhly tyto schůze do 16. dubna 1954. Již v těchto volbách byli kandidováni občané německé národnosti. 493 Do MNV Jablonec nad Nisou se volilo 122 poslanců, ze kterých byla vybrána devítičlenná rada. Předsedou se opět stal Jaroslav Šimáček, náměstkem Ladislav Vojíř a tajemnicí Emilie Dvořáková. 494 Ustavující schůze nově zvoleného jabloneckého MNV se konala 26. května 1954. 495 Při jabloneckém MNV bylo následně zřízeno deset komisí. Aparát MNV byl rozdělen do sedmi odborů – zemědělského, pro komunální hospodářství, finančního, pro školství a kulturu, vnitřních věcí, pro výstavbu a pro zdravotnictví. 496 SOkA Jablonec nad Nisou, Jablonecká vesnice z 1. května 1954, Akční programové prohlášení okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou na údobí 1954 – 1957. 489 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 25. října 1954, Výsledky plnění akčního programového prohlášení okresu Jablonec nad Nisou. 490 Karel Schelle, Vývoj státní …., str. 69. 491 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 492 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 30. března 1954, Stanovení obvodů pro volby do krajského národního výboru. 493 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 777, 778. 494 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 495 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 801. 496 SOkA Jablonec nad Nisou, František PADRTA, Inventář fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945-1957, Úvod. 488
101
Ve volebních seznamech bylo v Jablonci zapsáno 15 693 voličů, voleb se zúčastnilo 15 510 osob, 26 hlasů bylo neplatných a pro kandidáty bylo odevzdáno 13 990 hlasů, tj. 90, 35%. 497 Na schůzi rady ONV dne 7. května 1954 předseda ONV V. Štěpánek informoval radu o přípravě I. plenárního zasedání ONV. Rozhodnuto bylo, že se toto zasedání bude konat sedm dní po volbách. Dne 14. května rada schválila, aby se po volbách uskutečnila schůze rady, na které bude předložen definitivní návrh na usnesení a organizační zajištění prvního zasedání nového ONV. Základním úkolem bylo vytvoření Akčního programového prohlášení, ze kterého budou stanoveny úkoly pro celý okresní národní výbor, pro jednotlivé členy, stálé komise i nově vzniklé odbory. Předseda ONV oznámil, že I. plenární zasedání se bude konat v sobotu 22. května 1954, dále zde byl podán návrh na pět stálých komisí nového okresního národního výboru. 498 V okrese Jablonec nad Nisou bylo ve volebních seznamech zapsáno 43 683 oprávněných voličů. Došlo k vydání 1 084 voličských průkazů a k volbám se dostavilo 43 220 voličů. Volební účast byla přibližně 98, 94%. Voliči odevzdali 43 142 platných hlasovacích lístků, z toho 38 425 hlasovalo pro příslušného kandidáta národní fronty a 4 717 hlasů bylo odevzdáno proti kandidátovi. Neplatných hlasovacích lístků bylo odevzdáno 78. Příslušné kandidáty volilo 89,06% voličů. 100% účast voličů se uskutečnila v 19 volebních okrscích. V šedesáti volebních obvodech bylo na Jablonecku zvoleno 45 mužů a 15 žen za členy ONV Jablonec nad Nisou. 499 Všichni zaregistrovaní kandidáti do místních národních výborů byli zvoleni i ve všech obcích. Pro kandidáty národní fronty odevzdali voliči 91% hlasů. V pěti obcích byla stoprocentní účast, jednalo se o obce Haratice, Pulečný, Horní Maxov, Dalešice a Jistebsko. 500 V roce 1954 se také konaly volby do Národního shromáždění, které proběhly 28. listopadu 1954. V okrese Jablonec nad Nisou byli navrženi dva kandidáti, jednalo se o Jana Haruse a Rudolfa Müllera. 501 Rada ONV zřídila svým usnesením ze
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 768, kar. 691. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 499 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 768, kar. 690 a inv. č. 768, kar. 691, zvolení členové ONV Jablonec nad Nisou za jednotlivé volební obvody viz příloha č. 11. 500 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 4. června 1954, Nové národní výbory – výraz jednoty našeho lidu. 501 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 802. 497 498
102
dne 8. října 1954 podle § 12 a 18 zákona č. 27/1954 Sb. pro tyto volby celkem 35 volebních okrsků. 502 Po volbách byly národní výbory na základě vládního nařízení č. 23/1954 Sb. reorganizovány, toto nařízení stanovovalo pravomoci a povinnosti rady a zřizovalo pro jednotlivé obory státní správy odbory a správní rady národních výborů. Při okresních národních výborech byly vytvořeny následující odbory – zemědělský, pro místní hospodářství, finanční, pro školství a kulturu, pro obchod, pro vnitřní věci, pracovních sil, pro výstavbu, průmyslový, zdravotnický a sociálního zabezpečení. Podle potřeb mohly NV se souhlasem KNV zřídit další odbory, jednalo se o následující – pro lesy a dřevařský průmysl, místního průmyslu, komunálního hospodářství, pro kulturu, pro školství a bytový. Nařízení dále stanovovalo úkoly plánovacích komisí, zřizovalo výbory pro tělesnou výchovu a sport a určovalo poměr národních výborů k jiným orgánům. 503 Předsedou jablonecké OPK byl nadále J. Bartoš. 504 Při jabloneckém ONV byly zřízeny následující odbory a správy – zemědělský, pro místní hospodářství, finanční, kultury, školský, pro obchod, pro vnitřní věci, dopravní, pracovních sil, pro výstavbu, pro vodní hospodářství, průmyslový, zdravotnický, sociálního zabezpečení, pro věci církevní, místního průmyslu, komunálního hospodářství, správa pro stavebnictví, správa bytového hospodářství, odbory potravinářského hospodářství, bytový, organizační a kontrolní, kádrový, civilní obrany, plánovací komise a výbor pro tělesnou výchovu a sport a všeobecný odbor rad národních výborů. Na základě rozhodnutí KNV Liberec z prosince 1954 měl být zřízen i odbor pro lesy a dřevařský průmysl, 505 rada jabloneckého ONV s tímto rozhodnutím nesouhlasila, neboť dle jejího názoru stačí pro lesní hospodářství jeden pracovník zařazený do zemědělského odboru, přesto tento odbor při jabloneckém ONV nakonec vznikl. 506 Mezi hlavní úkoly jednotlivých odborů v tomto období patřilo:
SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 22. října 1954, Vyhláška o zřízení volebních okrsků…,. 503 Sbírka zákonů …., Vládní nařízení o organisaci výkonných orgánů národních výborů č. 23/1954 Sb. ze dne 7. května 1954, částka 13, str. 79 - 81, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=23&r=1954. 504 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 505 SOA Litoměřice, fond KNV Liberec 1949 – 1960, inv. č. 225, kar. 23. 506 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 18, kar. 9. 502
103
Okresní plánovací komise – vypracovávat plány rozvoje hospodářství okresu a kontrola jejich plnění, kontrola plnění akčních programových plánů MNV i ONV. Odbor pro obchod – organizoval schůzky spotřebitelů se členy stálé komise, zajišťoval prodej průmyslového zboží, organizoval přestavbu maloobchodní sítě na Jablonecku a dohlížel nad skladovými zásobami. Odbor pro výstavbu – dohled nad drobnou výstavbou i včasným zahájením investiční výstavby bytových jednotek v okrese. Odbor pro průmysl – dohled nad výrobními družstvy, organizace sběru odpadových surovin, sledování hospodaření s palivem v průmyslových podnicích, dohled nad železniční i silniční dopravou. Odbor pro místní hospodářství – dohled nad rozvojem podniků místního hospodářství, rozšíření poskytovaných služeb i zvýšení počtu provozoven. Všeobecný odbor – zajistit proškolení funkcionářů okresního a místních národních výborů i zaměstnanců v rámci závodní školy práce. Školský odbor – dohled nad výchovnou prací mateřských i všeobecných škol, konat besedy s rodiči a žáky při výběru povolání a pokračování studia, zajistit odborné vyučování jednotlivých předmětů. Odbor pro kulturu – zajišťoval opravy osvětových zařízení, organizoval besedy o knihách, prováděl kulturně osvětovou činnost, zajišťoval oslavy osvobození, podílel se na organizování příprav spartakiády. Odbor sociálního zabezpečení – posudková služba, spolupráce se závodními lékaři, umísťovat osoby se změněnou pracovní schopností a snižovat nedoplatky na pojistném. Odbor pro vnitřní věci – zkvalitnění práce na úseku trestní agendy, péče o povolance, příprava doplňovacích voleb a zajištění řádného zavedení nové spisové evidence. Odbor pracovních sil – zajištění organizovaného náboru do dolů, zemědělství a stavebnictví, zajištění náboru dorostu. Zemědělský odbor – pomoc JZD při plnění plánu, zajištění osiv, zimní údržby strojů, vypracování plánu stavebních investic, evidence půdy, zajištění propagace ve vesnických novinách. Odbor pro lesy a dřevařský průmysl – na starosti lesní agenda. Finanční odbor – schvalování rozpočtu, hospodaření s finančními prostředky, plnění státních příjmů, sestavování roční uzávěrky.
104
Odbor pro tělovýchovu a sport – plnění a hodnocení plánu rozvoje tělovýchovy a sportu, zajišťování závodů branné zdatnosti, zajištění nácviku na spartakiádu, dohled nad sportovními oddíly. 507 Dne 16. června 1956 vyšlo vládní nařízení č. 19/1956 Sb. o zrušení některých ministerstev a ústředních orgánů státní správy. Na základě tohoto nařízení byly zrušeny ministerstvo státních statků a ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu a ministerstvo zemědělství přeměněno na ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, taktéž zaniklo ministerstvo výkupu a ministerstvo lehkého průmyslu bylo přejmenováno. Také bylo zrušeno ministerstvo kultury a z ministerstva školství zřízeno ministerstvo školství a kultury. 508 Na tento krok navázaly i změny v organizaci národních výborů. Při jabloneckém ONV byly v prosinci 1956 sloučeny školský odbor s odborem kultury. Vedoucím odboru pro školství a kulturu se stal dosavadní vedoucí školského odboru, vedoucí odboru pro kulturu byl odvolán a jmenován zástupcem vedoucího spojeného odboru. 509 Na základě rozhodnutí KNV Liberec probíhala v kraji decentralizace, podle nařízení komise rady KNV byly přenášeny pravomoci a působnost na okresní a místní národní výbory. 510 V rámci prováděné decentralizace proběhly od 1. ledna 1957 další změny v uspořádání odborů jabloneckého ONV. Do působnosti národních výborů bylo na základě vládního nařízení č. 5/1957 Sb. přeneseno provádění výkupu zemědělských produktů, u ONV Jablonec nad Nisou proto vznikl odbor pro výkup rady ONV. Dále byly k 1. lednu 1957 zrušeny samostatné okresní inspektoráty státního požárního dozoru, oblast jejich působnosti byla začleněna do odboru pro vnitřní věci. Ke stejnému datu zanikl také okresní výbor pro tělesnou výchovu a sport, pro plnění jeho úkolů byla nově vytvořena jednotná tělovýchovná organizace, jednalo se o Československý svaz tělesné výchovy. 511 Vládní nařízení č. 7/1957 Sb. ze dne 22. února 1957 měnilo a
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č.740, kar. 643. Sbírka zákonů …., Vládní nařízení o zrušení některých ministerstev a ústředních orgánů státní správy, č. 19/1956 Sb. ze dne 16. června 1956, částka 12, str. 43 - 44, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=19&r=1956. 509 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 53, kar. zápisy z pléna 1956. 510 SOkA Jablonec nad Nisou, Cesta míru z 11. ledna 1957, Rada KNV jednala o dalším průběhu decentralisace. 511 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 507 508
105
doplňovalo vládní nařízení o organisaci výkonných orgánů národních výborů, účinnost změn v organizaci národních výborů byla 1. ledna 1957. 512 Nově složená rada ONV Jablonec nad Nisou, vzešlá z voleb konaných dne 16. května 1954, měla nadále 11 členů, skládala se z předsedy, jeho náměstků, tajemníka a dalších členů rady, kteří byli zvoleni národním výborem na ustavujícím zasedání dne 22. května 1954 z řad členů, měla následující složení: Předseda opět Vladislav Štěpánek Náměstek - Miroslav Kouřil Náměstek - Ladislav Žák Tajemník ONV – Jiří Bakovský Zbývající členové rady - Oldřich Štryncl Květoslav Horna Kristina Skrbková Anna Moravcová Jaroslav Hradecký Jaroslav Bartoš Jaroslav Tomeš 513 Ustavujícího zasedání se zúčastnilo 59 zvolených členů ONV, jeden byl omluven. Na počátku schůze byla zhodnocena předvolební kampaň a účast na veřejných schůzích. Byla zvolena mandátová komise pro ověření platnosti zvolení všech členů, následovalo složení slibů všech členů ONV, volba členů rady, předsedů šesti stálých komisí, předsedy okresní plánovací komise, určeni byli prozatímní vedoucí jednotlivých odborů ONV a ustaveny návštěvní dny předsedy, náměstků a tajemníka. Jednání uzavřel svým projevem s. Koukal člen KNV Liberec. 514 Všichni členové ONV měli kontrolovat a dohlížet na plnění akčního programového prohlášení ve svém volebním obvodu. Zajistit a kontrolovat hlavní úkoly z tohoto prohlášení měli také stálé komise, na každé čtvrtletí měly sestavovat pracovní plán. Schůzky komisí se měly konat dvakrát za měsíc. Vždy se měl předseda komise nebo
Sbírka zákonů …., Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení o organisaci výkonných orgánů národních výborů č. 7/1957 Sb. ze dne 11. března 1957, částka 6, str. 85 – 86, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=7&r=1957. 513 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 512
106
jiný člen účastnit zasedání rady ONV. Plénum bylo nejvyšším orgánem ONV. Hlavním výkonným orgánem ONV pak zůstala rada, která měla za úkol organizovat a zajišťovat plnění úkolů, které stanovovalo plénum, kontrolovat činnost odborů a řídit podřízené MNV. Vzhledem k nutnosti většinu programového prohlášení zajišťovat přímo přes MNV, byl při jabloneckém ONV vybudován všeobecný odbor, poskytující MNV pomoc a kontrolující plnění stanovených úkolů. 515 Na schůzi rady konané dne 28. května 1954 byla rozdělena zodpovědnost mezi předsedou, náměstky a tajemníkem. V. Štěpánek dostal na starost záležitosti spadající do působnosti předsedy ONV, zemědělství, OPK a OV-TVS. L. Žák získal zodpovědnost nad průmyslem, dopravou, místním hospodářstvím, financemi, výstavbou a obchodem. M. Kouřil převzal dohled nad školstvím, kulturou, osvětou, pracovními silami, zdravotnictvím, sociálním zabezpečením záležitostmi spadajícími do působnosti odboru pro vnitřní věci. L. Bakovský měl přiděleny záležitosti masově organizační a politické činnosti NV, aparát a záležitosti spadající do působnosti všeobecného odboru. 516 Na počátku října 1954 se konalo mimořádné zasedání jabloneckého ONV, aby projednalo plán na čtvrté čtvrtletí roku 1954 a zhodnotilo činnost všech úseků ve třetím čtvrtletí téhož roku. 517 Na lednovém zasedání pléna jabloneckého ONV byly na návrh rady schváleny změny ve složení rady. Z důvodu nepřítomnosti předsedy V. Štěpánka, který byl povolán na roční politickou školu, byl pověřen funkcí předsedy ONV dosavadní náměstek M. Kouřil. J. Bartoš byl zproštěn funkce předsedy OPK a jmenován náměstkem předsedy ONV. Dosavadní vedoucí finančního odboru ONV Karel Svoboda se stal předsedou OPK. Počet členů rady byl doplněn o Josefa Honzárka, který byl dosud pouze členem ONV. 518 V průběhu tříletého volebního období byly vyhlašovány a uskutečňovány doplňovací volby, neboť někteří členové národních výborů rezignovali či byli odvoláni. Již
SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 18. června 1954, Za nový rozmach činnosti národních výborů. 515 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 18, kar. 9. 516 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 517 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 5. října 1954, Ze zasedání okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou. 518 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 53, kar. zápisy z pléna 1956. 514
107
v červnu 1954 žádaly místní národní výbory v Rychnově nad Nisou, Rýnovicích, Janově a Desné ONV Jablonec nad Nisou o vyhlášení doplňovacích voleb. V obcích Rychnov nad Nisou, Rýnovice a Desná proběhly tyto doplňovací volby dne 7. listopadu 1954. V roce 1955 vyhlásila rada ONV 5 termínů doplňovacích voleb do MNV, týkaly se obcí Horní Maxov, Josefův Důl, Rychnov nad Nisou, Janov nad Nisou, Polubné, Tanvald, Velké Hamry, Jablonecké Paseky a Huť. 519 V roce 1956 se doplňovací volby do MNV konaly v březnu, květnu, červnu a prosinci v obcích Rýnovice, Polubné, Příchovice, Desná, Jablonecké Paseky, Pulečný, Maršovice, Jablonec nad Nisou a Albrechtice. 520 Dva měsíce po volbách byla práce členů ONV v počátcích, účast členů na zasedání ve stálých komisích byla přibližně 75%. Rada uložila členům ONV, aby uskutečňovali besedy s občany a také organizovali schůze s voliči. Stálé komise měly shrnout z těchto besed poznatky a připravit návrhy pro radu ONV. Do konce září se konalo 29 besed s občany. Ze 14 plánovaných schůzí stálých komisí se jich uskutečnilo v tomto období 11 s průměrnou 66% účastí jejich členů. Největší účast členů na zasedáních komisí zaznamenávala komise pro vnitřní obchod a zásobování přes 90%, nejnižší kulturně osvětová, jejíž zasedání se účastnilo pouze 40% členů. 521 ONV dbalo na zajištění plnění úkolů vyplývajících z usnesení X. sjezdu KSČ, především na úseku zvyšování zemědělské výroby. Dále se v tomto období neustále sledovala schůzová činnost a besedy s občany na úrovni MNV i ONV. 522 Přes veškerou snahu se účast na zasedání rady ONV a stálých komisí pohybovala nadále kolem 69%, ještě nižší účast přibližně 60% vykazovalo zasedání ONV. 523 Rok a půl po volbách byla hodnocena práce ONV a spolupráce s MNV. Řada MNV neplnila své úkoly. Velmi špatná spolupráce byla mezi jabloneckým ONV a MNV Jablonec nad Nisou, přitom celá třetina členů ONV zastupovala okresní město. Chybělo zde spojení s obyvatelstvem, aktivně nepracovaly uliční výbory, které v řadě míst
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 11, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1955. 520 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 12 kar. 1 a 2 zápisy z rady 1956. 521 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 10, kar. 8. 522 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 740, kar. 643. 523 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 11, kar. 2 zápisy z rady 1955. 519
108
nebyly ani ustaveny. 524 Tyto výbory byly ustavovány již v první polovině 50. let, jejich funkcí bylo organizovat aktivity požadované národními výbory mezi občany, podílely se na organizování veřejných schůzí, pečovaly o vývěsky s informacemi od národních výborů apod. 525 Někteří členové ONV se neúčastnili zasedání MNV. Vázly úkoly v zásobování, péči o vzhled města, kulturně osvětová práce i péče o sport. Na konci roku 1954 byl snížen počet zaměstnanců ONV o 19 osob. Dalších 7 zaměstnanců bylo vyměněno za osoby s vyšší kvalifikací. 526
V roce 1957 bylo
zaměstnáno v rámci vnitřní správy celkem 253 zaměstnanců, z toho 157 připadalo na ONV a 96 na MNV, 127 pracovníků zaměstnávaly jednotlivé odbory ONV. Vedle toho ještě 40 bylo zaměstnanci silniční údržby. 527 Rada ONV měla v roce 1955 52 schůzí, plénum se sešlo na šesti zasedáních a dvou mimořádných zasedáních. 528 V roce 1956 se uskutečnilo celkem šest setkání pléna, z toho jedno mimořádné a 45 zasedání rady. 529 Na zasedání rady 10. srpna 1956 se projednávaly výsledky hospodaření JZD na okrese, plnění náboru pracovních sil a kontrola hospodaření s rozpočtovými prostředky. 530 Na mimořádném zasedání dne 17. srpna 1956 se rada ONV zabývala plánem rozvoje na rok 1957 na úsecích místního hospodářství, školství, kultury a zdravotnictví, obdobný program měla i schůze rady, která se konala dne 7. září 1956. 531 V roce 1957 se konalo šest a zasedání pléna a dalších pět mimořádných, schůzí rady proběhlo 44, z toho v předvolebním období se rada jabloneckého ONV sešla sedmnáctkrát. 532
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 52, kar. zápisy z pléna 1955. 525 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 65. 526 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 52, kar. zápisy z pléna 1955. 527 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 528 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 52, kar. zápisy z pléna 1955, inv. č. 11, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1955. 529 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 53, kar. zápisy z pléna 1956, inv. č. 12, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1956 12. 530 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 13. srpna 1956, Zpráva ze schůze okresního národního výboru. 531 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 25. srpna 1956, Ze zasedání rady ONV a Noviny Jablonecka a ze 14. září 1956, Zpráva ze schůze rady ONV. 532 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54 kar. zápisy z pléna 1957, inv. č. 13kar. 1 a 2 zápisy z rady 1957. 524
109
Na základě § 83 zákona o volbách, byl okresní národní výbor doplňován podle výsledků vyhlášených doplňovacích voleb. Dne 23. března 1955 se konaly doplňovací volby do ONV ve volebních obvodech 2, 24, 27 a 41. Ve volebním obvodu č. 2 Jablonec nad Nisou rezignovala A. Zemanovičová ze zdravotních důvodů, na její místo byla zvolena Bedřiška Švédová, hlas dostala od 95% voličů. J. Numerová z obvodu č. 24 Kokonín se odstěhovala mimo okres Jablonec nad Nisou a na její místo byla 98% voličů zvolena Miluše Macháčková. V obvodu č. 27 Huť-Jistebsko rezignoval J. Klinger ze zdravotních důvodů, při 100% volební účasti získal téměř 99% hlasů Josef Číla. H. Korcová z obvodu č. 41 Smržovka se taktéž odstěhovala z jabloneckého okresu, nahradil po zisku 95% hlasů Miloslav Benda. Noví členové složili slib na zasedání pléna dne 29. března 1955. 533 V lednu 1956 se uvolnila místa ve dvou volebních obvodech v okresním městě Jablonec nad Nisou, rada ONV předložila návrh na doplňovací volby radě KNV Liberec. Datum doplňovacích voleb bylo stanoveno na 26. únor 1956. Dosavadní člen ONV za obvod č. 11 Bohumír Horáček se přestěhoval do Prahy, navrhnutým kandidátem se stal František Kodejš. Antonín Jašek z obvodu č. 18, nastoupil tříleté školení v SSSR, nahradil ho Jan Bareš. F. Kodejš získal 99,7% hlasů při 95% volební účasti. J. Bareše volilo 98% z 89% zapsaných voličů. 534 V září 1956 zemřel člen ONV Josef Čáp, doplňovací volby ve volebním okrsku č. 34 Proseč nad Nisou byly stanoveny na 16. prosinec 1956. 535 Těchto voleb se zúčastnilo 95,8% voličů zapsaných ve volebních seznamech, pro navrženého kandidáta hlasovalo 99,3%. Nově zvolený Jaroslav Sova složil slib na plenárním zasedání v lednu 1957. 536 I v tomto období nadále fungoval na Jablonecku OV NF. Dohlížel na plnění politických i hospodářských úkolů, vyplývajících především ze zasedání ÚV KSČ. V předsednictvu byly projednávány úkoly a výsledky masových organizací. Předsednictvo OV NF se scházelo jednou za čtrnáct dní, účast jednotlivých členů byla přibližně 73%, plénum se scházelo jedenkrát do měsíce. Na počátku roku 1956 bylo SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 52, kar. zápisy z pléna 1955. 534 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 53, kar. zápisy z pléna 1956. 535 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 37, kar. 14. 536 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 533
110
předsednictvo OV NF reorganizováno a tvořeno následujícími osobami, uvedeni jsou včetně organizace, kterou v OV NF zastupovali: Předseda – František Vozandych – vedoucí odboru pro vnitřní věci ONV, nahradil v lednu 1956 Miloslava Kouřila, který v době nepřítomnosti předsedy ONV V. Štěpánka, převzal jeho povinnosti Tajemnice – Bažantová Poslanec NS Müller Za ONV Jiří Bakovský – tajemník ONV ČSS A. Kopecký ČSL Bláha SČSP Vejmolová ČSPO Pilař SPB Zelníček ČSČK Brožová ČSM Středa ČSI R. Rokos – Hofman TSO Sokol M. Šimon Svazarm Jiří Morávek Zástupce inteligence Miroslav Bažant – učitel zvláštní školy Od 1. dubna do 17. dubna 1957 se konaly schůze v jednotlivých volebních obvodech. Na těchto schůzích byl vybrán jeden kandidát za volební obvod, volební komise NF do 18. dubna měla tyto kandidáty předložit volebním komisím k zaregistrování. Následně se v období od 26. dubna do 15. května konaly veřejné schůze kandidátů s voliči, na kterých představí volební program. Den voleb byl ustanoven na 19. května 1957.537 V únoru 1957 byly schváleny volební obvody, pro volby do KNV bylo na okrese zřízeno 11 volebních obvodů, 538 pro volby do ONV zůstal počet volebních obvodů nezměněn a též jejich hranice nebyly měněny. Pro volby do MNV navrhla rada ONV
537 538
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 36, kar. 13. SOA Litoměřice, fond KNV Liberec 1949 – 1960, inv. č. 226, kar. 9.
111
zřídit 623 volebních obvodů. Dosavadní počet členů MNV měl být zvýšen z 561 na 657. 539 Ohledně území jabloneckého okresu, nedošlo až do správní reformy z roku 1960 k žádným změnám. Naposledy došlo v průběhu roku 1954 ke sloučení obcí Lukášov a Rýnovice, čímž se počet obcí okresu snížil od 1. ledna 1955 na 29. Pouze v rámci okresu docházelo k některým přesunům území mezi obcemi, jednalo se například o přesun několika katastrálních území z obce Mšeno nad Nisou k Jabloneckým Pasekám. Rada ONV odpojení území z obce Mšeno nad Nisou a připojení tohoto území k Jabloneckým Pasekám schválila na zasedání dne 19. října 1956. Rozloha příslušného území činila 15 ha, 19 a a 47 m2. Rada ONV navrhovala i další změny v katastrech obcí, ty však byly jednotlivými obcemi zamítnuty. Již od roku 1954 existovala idea velkého Jablonce, 540 první sousední obce byly ale k okresnímu městu připojeny až v roce 1960. 541 Z hlediska obyvatelstva v tomto období již nedocházelo k organizovanému odsunu Němců. Pouze jednotlivým občanům bylo povolováno vysídlení, svědčí o tom odchod bývalého továrníka Redelhammera v roce 1956. 542 Otázka občanů německé národnosti již byla vyřešena v předchozím období zákonem č. 34/1953 Sb., kterým byli přímo ze zákona prohlášeni za čs. státní občany všichni němečtí obyvatelé republiky, žijící ke dni účinnosti zákona. 543 Pro občany německé národnosti byla při ONV zřízena okresní komise pro práci mezi občany německé národnosti, mezi její úkoly patřilo zapojit co největší počet občanů německé národnosti do veřejného a kulturního života v obcích. Na základě zprávy odboru pro vnitřní věci rady KNV Liberec čítal počet obyvatel jabloneckého okresu na počátku roku 1957 celkem 67 987 osob. Tento údaj se liší od zprávy rady ONV, která se týkala volebních obvodů do MNV, podle její zprávy žilo v té
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957. 540 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 12, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1956. 541 Růžena MOŽNEROVÁ, Helena BÍLKOVSKÁ, Helena GROSSMANNOVÁ, Správní vývoj …., str. 5. 542 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 12, kar. 2 zápisy z rady 1956. 543 SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 9, kar. 7. 539
112
době na okrese Jablonec nad Nisou 66 644 obyvatel. 544 Podle zprávy rady ONV z roku 1959 měl jablonecký okres v roce 1956 71 675 obyvatel. 545 Pokud se jedná o průmysl, jednotlivé národní podniky spadaly pod příslušná ministerstva. Nadále byl kladen důraz na tři hlavní odvětví - sklářství, strojírenství a textilní. Přestože národní výbory tyto podniky přímo neřídily, zajišťovaly v této oblasti plnění řady úkolů. Jednalo se především o nábor pracovních sil, dopravu, zásobování, bydlení, školní, kulturní a zdravotní péči. 546 Na základě X. sjezdu ÚV KSČ byly pro roky 1954 a 1955 stanoveny roční plány, jejichž plnění bylo přípravou druhé pětiletky, přijaté pro roky 1956 – 1960, samotný plán byl však schválen až v říjnu 1958. 547 Rok 1954 znamenal obrat v postoji k bižuternímu průmyslu. Zatímco na počátku padesátých let měla být místní tradiční průmyslová odvětví likvidována, protože podle názoru vládnoucí strany neměla v socialistickém hospodářství místo, v tomto období se ukázalo, že tato odvětví jsou schopné vyprodukovat více devizových prostředků než těžký průmysl. 548 Nejrozsáhlejším úsekem přímo řízeným ONV bylo místní hospodářství. Podniky místního hospodářství zajišťovaly údržbu i opravu pro obyvatele a také pro zařízení národních výborů. Nejvíce v této době rostly okresní stavební závody, přesto jablonecký ONV nebyl s jejich prací spokojen a přistoupil k radikální výměně vedoucích pracovníků. Nejlépe si vedly Kovozpracující závody. 549 Kovozpracující závody zaměstnávaly v roce 1954 687 osob, Průmyslový kombinát 576 osob, Oblastní poslužný podnik 550 236 zaměstnanců a Okresní stavební závody 279 pracovníků. Podniky přímo řízené národním výborem zaměstnávaly v roce 1954 1 778
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957. 545 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 546 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 547 Jana UHLÍŘOVÁ, Rozvoj průmyslu na Jablonecku v letech 1948 – 1960, Jablonec nad Nisou 1979, str. 5. 548 J. KAŠPAR, Jablonec …., str. 43. 549 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 550 Poslužný podnik zahrnoval 10 zahradnictví, 6 květinových síní, nákladní, osobní autodopravu a autodílnu vl. údržby, 10 holičství a kadeřnictví, planografii v Jablonci nad Nisou, ladění pian, čistírnu peří, osobní váhy, 5 mandlů, 4 lázně, pedikuru v Jablonci n. N., pohřební služby v Jablonci n. N. a Tanvaldě, koupaliště a přehradu. 544
113
osob. 551 V roce 1957 zaměstnávaly podniky místního hospodářství již 2 247 pracovníků,
z toho 970 zaměstnanců měly Kovozpracující závody, průmyslový
kombinát 498 zaměstnanců, 358 pracovníků zaměstnávaly Okresní stavební závody, v komunálních službách pracovalo 173 osob, 76 zaměstnanců spadalo pod domovní správu a 172 pracovníků měla zařízení národních výborů. 552 Mezi nejvýznamnější podniky v Jablonci nad Nisou v roce 1956 patřily: n. p. Aeropal, n. p. Autobrzdy, Elektropraga, n. p. Jablonecká bižuterie, n. p. Jablonecká kartonážka, Jablonecké sklárny, Jablonex a. s., n. p. Kovoslužba, Kovozpracující závody, Maják – lidové družstvo výrobců, Oblastní poslužný podnik, Plastimat n. p., Průmyslový kombinát, Silka n. p., Skloexport a. s., Stavomontáže n. p., Šroubárny, Technoslklo, n. p. Tesla, Tokona n. p. a Železnobrodské sklo n. p.. 553
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 11, kar. 1 zápisy z rady 1955. 552 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 553 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 885, 886 a 887. 551
114
6. Jablonecký okresní národní výbor v letech 1957 – 1960 V souvislosti s přípravou voleb do národních výborů, které se uskutečnily dne 19. května 1957, byl přijat zákon č. 11/1957 Sb. o volbách do národních výborů. Tento zákon upravoval počty volených členů národních výborů. Voličům byla opět předložena jednotná kandidátka Národní fronty. Zákonem č. 10/1957 Sb. o národních výborech, došlo k úpravě vnitřní organizace národních výborů. Vzrostla úloha komisí a došlo k posílení funkce správ rad národních výborů. Členy komisí se nově mohli stát i občané, kteří nebyli členy národních výborů. 554 Schůze rady se konaly nadále každých čtrnáct dní, stálé komise se scházely jednou měsíčně. Na každé schůzi rady se projednávaly kádrové záležitosti, návrhy odborů, kontrolovala předchozí usnesení, předčítaly zprávy o průběhu zemědělských prací. Radě byly pravidelně předkládány měsíční zprávy o výkupu zemědělských výrobků a náboru pracovních sil. Ve třetím čtvrtletí byl projednáván plán rozvoje okresu a rozpočet. 555 Pro roky 1957 – 1960 byl ONV Jablonec nad Nisou přijat programový plán, který byl projednáván s voliči na besedách a stal se pracovním plánem ONV pro celé volební období. Tento plán obsahoval oblasti průmyslu, kde byl kladen důraz na další rozvoj, sklářství, strojírenství a textilního průmyslu, na úseku místního hospodářství bylo plánováno zvýšit kapacitu okresních stavebních závodů. 556 Mezi další oblasti, na které se tento plán zaměřoval, patřily bytové hospodářství, vodohospodářství, zemědělství, lesní hospodářství, obchod, doprava a energetika, školství, kultura a tělovýchova, zdravotnictví a sociální zabezpečení. Již na podzim 1956 začali členové ONV s přípravou voleb do národních výborů. Konaly se veřejné schůze a besedy. Do ledna 1957 se v obcích mimo Jablonec nad Nisou uskutečnilo 46 veřejných schůzí, zasedání a besed MNV, kterých se zúčastnilo 1 617 osob. V okresním městě Jablonec nad Nisou se zasedání konala podle volebních obvodů do ONV. Celkem dvaceti veřejných schůzí v Jablonci se zúčastnilo 539 voličů. Rada ONV na svém zasedání dne 21. prosince 1956 schválila směrnice pro I. etapu
V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 65. SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, inv. č. 740, kar. 643. 556 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 53, kar. zápisy z pléna 1956, inv. č. 53. 554 555
115
přípravy voleb do národních výborů. 557 Do ukončení I. předvolební etapy v březnu 1957 se konalo na Jablonecku 177 besed za účasti členů MNV, ONV i KNV, kterých se zúčastnilo celkem 5 114 osob. 558 V rámci předvolební kampaně byli školeni dosavadní členové MNV, kteří také skládali účty ze své předchozí činnosti. 559 V okresním městě Jablonec nad Nisou se volilo 124 členů MNV, 19 členů ONV a 4 členi KNV. 560 Voleb do ONV konaných dne 19. května 1957 se zúčastnilo podle zprávy mandátové komise, jejíž složení bylo schváleno na ustavujícím zasedání nově zvoleného ONV, téměř 100% voličů zapsaných ve volebních seznamech. Skoro všichni volili předloženého kandidáta národní fronty. Do ONV Jablonec nad Nisou bylo zvoleno 60 členů, z toho 43 mužů a 17 žen. Ohledně profese bylo 18 dělníků, 2 členové JZD, jeden soukromý zemědělec a 39 členů bylo zařazeno do kategorie ostatní pracující. Nových členů v ONV bylo 33, tedy více než polovina. 561 Do KNV Liberec se na Jablonecku volilo ve volebních okrescích č. 31 – 41. 562 Ustavující zasedání nově zvoleného Okresního národního výboru Jablonec nad Nisou se konalo dne 28. května 1957 v zasedací síni nové radnice. 563 Po ověření platnosti volby jednotlivých členů, složili všichni členové slib. Dále byla provedena volba předsedy, náměstků, tajemníka a ostatních členů rady. Poté byly vytvořeny jednotlivé odbory rady ONV, potvrzeni jejich vedoucí a uskutečnila se volba předsedů a členů stálých komisí. 564 Dosavadní předseda ONV také přednesl zprávu o úkolech, které předešlý ONV nedokončil. 565 Vedle nově zvolených členů ONV se ustavujícího zasedání zúčastnili zástupci okresní komise Národní fronty, 9 členů KNV, zástupci MNV a představitelé OV KSČ. 566 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 558 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957. 559 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka ze 4. února 1957, Připravujeme volby do národních výborů. 560 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 956. 561 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 562 SOkA Jablonec nad Nisou, Cesta míru z 22. března 1957 , Vyhláška o zřízení volebních komisí pro volby do krajského národního výboru v Liberci. 563 Všech 60 zvolených členů ONV viz příloha č. 12. 564 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 565 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 25. května 1957, Nový okresní výbor bude zasedat. 566 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 1. června 1957, Z ustavujícího zasedání ONV. 557
116
Na základě § 11 zákona o národních výborech proběhla volba rady jabloneckého ONV. Rada byla nadále jedenáctičlenná, oproti předchozímu období se v jejím složení vyměnily 4 osoby a nadále fungovala v tomto obsazení: Předseda – Miloslav Kouřil Náměstek – Ladislav Žák Náměstek – Jaroslav Bartoš Tajemník – Jiří Bakovský Ostatní členové rady – Jaroslav Tomeš Oldřich Štryncl Karel Svoboda Jaroslav Šimáček Václav Polma Alfred Sshwansee Olga Kozderková Na základě § 9 zákona č. 13/1954 Sb. a vládního nařízení, kterým byly organizovány výkonné orgány národních výborů, jablonecký ONV schválil následující odbory a současně potvrdil jejich vedoucí. Jako vlastní aparát rady ONV byly zřízeny: Všeobecný odbor
- vedoucí Alois Šedivý, v dubnu 1958 požádal ze zdravotních
důvodů o zproštění funkce, nahradil ho Josef Hajna Štáb civilní obrany – náčelník Jindřich Špona Okresní plánovací komise – Karel Svoboda Dále těchto třináct odborů rady ONV: Odbor zemědělský – vedoucí Miroslav Jiránek Odbor lesního hospodářství – vedoucí Ing. Ludvík Majer Odbor výkupu zemědělských výrobků – vedoucí Jaroslav Chvalina Odbor místního hospodářství – vedoucí Oldřich Lorenc, 567 v červnu 1958 byl nahrazen Josefem Honzárkem 568 Odbor obchodu – vedoucí Miroslav Drda Odbor dopravy a průmyslu – vedoucí Miloslav Vavřínek
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 567
117
Odbor finanční – vedoucí Josef Holas Odbor školství a kultury – vedoucí Jaroslav Farský Odbor zdravotnický – vedoucí MUDr. Zdeněk Lehraus, v roce 1957 rezignoval a nahradil ho MUDr. Tržický Odbor sociálního zabezpečení – vedoucí Vladislav Matěna Odbor pro vnitřní věci – vedoucí František Vozandych Odbor pracovních sil – vedoucí Vladimír Bláha Odbor pro výstavbu – vedoucí Otto Zadražil, v dubnu 1958 nahrazen Ing. Václavem Jirků Podle § 14 zákona 13/1954 Sb., ve znění zákona č. 10/1957 Sb. ze dne 16. března 1957, kterým se měnil a doplňoval zákon o národních výborech, byly vytvořeny stálé komise jabloneckého ONV, zvoleni jejich předsedové a další členové. Při ONV Jablonec nad Nisou nadále působilo šest stálých komisí, jednalo se o zemědělskou komisi, která měla 9 členů, finančně rozpočtovou s 8 členy, zdravotní a sociální o 10 členech, pro obchod a zásobování s 9 členy, pro místní hospodářství, která měla 8 členů a 10 člennou komisi pro školství, kulturu a tělovýchovu. 569 Zákonem č. 10/1957 Sb. byla posílena funkce správ rad národních výborů a také vzrostla úloha komisí, podle této nové úpravy se členy komisí mohli stát i občané, kteří nebyli členy národních výborů. 570 Vedle stálých komisí existovaly nadále další komise. Při jabloneckém ONV byla v červnu rozšířena na 14 členů okresní soutěžní komise. Na starosti měla tato komise otázky soutěže mezi národními výbory a kontroly závazků uzavřených k 40. výročí VŘSR. 571 V srpnu 1957 pak byla ustavena desetičlenná komise cestovního a turistického ruchu a také devítičlenná komise pro operativní řízení a zabezpečení výsledků prověrky investiční výstavby v okrese Jablonec nad Nisou. V říjnu 1957 schválila rada ONV vytvoření tématických komisí pro jednotlivé úseky činností
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957. 569 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957, kompletní složení stálých komisí viz příloha č. 13. 570 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 65. 571 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957. 568
118
národních výborů. Jejich úkolem bylo zpracovávat došlé návrhy a připomínky a dle návrhů volených orgánů ONV zpracovávat návrhy na provedení decentralizace. 572 Ještě 28. května 1957 se sešla nově zvolená rada jabloneckého ONV na své ustavující schůzi. Rada na tomto zasedání schválila dohled svých členů nad činností jednotlivých odborů. Předseda M. Kouřil získal dohled nad finančním odborem, OPK a CO, náměstek L. Žák nad odborem místního hospodářství, zdravotnickým, sociálního zabezpečení, školství a kultury, dopravy a průmyslu, náměstek J. Bartoš nad odborem zemědělským, výkupu zemědělských výrobků, pracovních sil, výstavby, lesního hospodářství a obchodu, tajemník ONV J. Bakovský nad všeobecným odborem a odborem vnitřních věcí. 573 V červenci 1957 vzniklo městské sdružení členů ONV v Jablonci nad Nisou, mělo jít o organizační formu vytvořenou za účelem zlepšení činnosti členů ONV v okresním městě a prostředek k odstranění nedostatků v práci v Jablonci nad Nisou, také k lepší spolupráci s členy MNV a uličními výbory. Později byla zřízena městská sdružení také v Tanvaldu, Smržovce a Desné. V říjnu 1957 rada ONV ustavila prověřovací komisi, s úkolem prověřit veškeré investice na úseku zemědělství. 574 V dubnu 1958 požádal L. Žák o uvolnění z funkce náměstka ONV z důvodu, že byl pověřen ministerstvem spotřebního průmyslu funkcí náměstka ředitele nově zřízeného sdružení jablonecké bižuterie. Nově se náměstkem předsedy ONV stal na návrh rady po schválení národním výborem dosavadní člen rady ONV J. Tomeš. 575 V květnu 1958 požádali o zproštění funkce ze zdravotních důvodů J. Havel a F. Havránek. 576 Doplňovací volby proběhly 29. června 1958. Místo J. Havla byl ve volebním obvodu č. 3 zvolena Miroslav Jiránek, F. Havránka nahradil ve volebním obvodu č. 14 Jaroslav Farský. Současně proběhly na Jablonecku i doplňovací volby do KNV Liberec, kde
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 2 zápisy z rady 1957, seznam jednotlivých komisí včetně členů viz příloha č. 14. 573 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 zápisy z rady 1957 a Noviny Jablonecka z 1. června 1957, Z ustavujícího zasedání ONV. 574 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 575 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 576 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 572
119
v 31 volebním obvodu kandidoval Karel Javůrek. 577 V září 1959 zemřela členka ONV Alžběta Kokmanová, čímž se uprázdnilo místo ve volebním obvodě č. 49 Tanvald. 578 Rada ONV se na svém zasedání dne 20. listopadu 1959 usnesla doporučit KNV Liberec, aby doplňující volby na uprázdněné místo vyhlásil na 10. ledna 1960. 579 Místo zemřelé A. Kokmanové byl zvolen ing. Miloslav Berka, volební účast dosáhla 98,65% voličů zapsaných ve volebních seznamech a navrženého kandidáta volilo 99,7% voličů. 580 Organizace národních výborů z počátku roku 1957 fungovala pouze do poloviny roku 1958. Dne 27. června 1958 bylo vydáno vládní nařízení č. 33/1958 Sb. o organizaci výkonných orgánů národních výborů. Na základě tohoto nařízení a usnesení XI. sjezdu ÚV KSČ došlo k posílení významu rady ONV. Hlavním úkolem rady byla „péče o všestranný rozvoj hospodářství spravovaného národním výborem“. 581 Z tohoto důvodu rada ONV nadále řídila hospodářskou činnost podřízených organizací a rad národních výborů nižších stupňů. 582 Radě pak náleželo řešit veškeré záležitosti, které náležely k úkolům národních výborů, pokud nebyly svěřeny výlučně do pravomoci národního výboru. Rada dále jakožto výkonný orgán projednávala úkoly všech úseků národního výboru. Rada řídila, kontrolovala a sjednocovala činnost svých odborů. Pro jejich práci pak vytvářela směrnice. Rada rozhodovala ve sboru a vedením důležitých odborů byli pověřováni národním výborem členové rady. V souvislosti s posílením pravomocí rady, byly nově organizovány odbory. 583 K příslušné reorganizaci vycházející z vládního nařízení č. 33/1958 Sb. došlo na mimořádném zasedání pléna dne 1. července 1958, z pozic náměstků předsedy ONV byli odvoláni J. Bartoš a J. Tomeš a z členství v radě L. Žák a V. Polma. J. Bartoš a J. Tomeš zůstali nadále členy rady, J. Tomeš se stal vedoucím finančního odboru a J. Bartoš vedoucím nově zřízeného odboru kontrolního. L. Žák a V. Polma byli z členství SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 28. června 1958, Zítra doplňovací volby. SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. zápisy z pléna 1959. 579 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 2 zápisy z rady 1959. 580 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 581 Sbírka zákonů …., vládní nařízení č. 33/1958, přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/195833/zneni-0. 582 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 583 R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae VIII./2007, str.166. 577 578
120
v radě ONV odvoláni z důvodu navržení za předsedy stálých komisí. Ve funkcích předsedů stálých komisí skončili K. Horna, J. Honzárek, Z. Ulvr a R. Válek. 584 Předsedou komise pro zemědělství a výkup se stal Jindřich Jakoubě, předsedkyní komise pracovních sil, zdravotnictví a sociální péče Kristina Skrbková a předsedou komise pro obchod a služby Miloslav Tomeš. 585 Změny nastaly také na postech vedoucích odborů, zproštěni funkcí vedoucích odborů byli J. Hajna, J. Holas, Ing. L. Majer, M. Drda, F. Vozandych, M. Vavřínek, J. Chvalina, MUDr. Tržický a V. Matěna. 586 Vést nejdůležitější odbory měli nadále členové rady. V čele odboru zemědělství a lesního hospodářství nadále zůstal člen rady Miroslav Jiránek, odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu dále vedl Josef Honzárek, vedoucím odboru školství a kultury zůstal Jaroslav Farský, vedoucím odboru výstavby a vodního hospodářství se stal ing. Jirků, v čele odboru pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení stanul Vladimír Bláha, v čele odboru výkupu byl Josef Mrštík a Alois Dokoupil měl na starosti odbor pro vnitřní věci. 587 Nově se náměstkem předsedy stal K. Svoboda. 588 Rada ONV byla na základě vládního usnesení č. 562 z 27. června 1958 rozšířena na 13 členů. 589 Při návrhu nové rady se vycházelo ze zásady, aby vedle předsedy, náměstka, tajemníka, byli členy rady ONV vedoucí nejdůležitějších odborů a aby celkové složení rady odpovídalo politickému, národnostnímu a sociálnímu složení ONV, včetně žen. Novými členy rady byli zvoleni Jaroslav Farský, Josef Honzárek, Miroslav Jiránek a Jaroslava Bartůňková. 590 Při reorganizaci byly stanoveny pravomoci zasedání ONV i řídících orgánů. Zasedání NV bylo vyhrazeno schvalovat návrh plánu rozvoje a rozpočtu svého území, vydávat obecně závazná nařízení pro své území, vyhlašovat a provádět doplňovací
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 585 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 5. července 1958, Uskutečněním reorganizace národních výborů byl položen základ úspěchu. 586 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 587 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 5. července 1958, Uskutečněním reorganizace národních výborů byl položen základ úspěchu. 588 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 589 R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae VIII./2007, str.168. 584
121
volby do NV, volit a odvolávat soudce a soudce z lidu, projednávat zprávy z předsednictva NV a jeho jednotlivých komisí, volit a odvolávat předsednictvo NV, jeho jednotlivé členy, stálé komise NV a jejich předsedy, projednávat a schvalovat závažná rozhodnutí výkonného orgánu. Řídícím orgánem mezi jednotlivými zasedáními NV bylo předsednictvo. Úkolem předsednictva bylo koordinovat činnost stálých komisí, řídit práci členů NV ve volebních obvodech, zajišťovat program a přípravu zasedání NV, provádět kontrolu plnění přijatých usnesení a řídit práci NV nižších stupňů. 591 Úkolem ONV a KNV nebylo jen soudce volit a poté jmenovat, ale i po celé období je kontrolovat. Soudci i soudci z lidu museli pravidelně podávat příslušným NV zprávy o své činnosti. 592 V červnu 1959 vydala rada ONV směrnici k zajištění účelného a jednotného postupu při ustavování a odvolávání pracovníků odborů rady ONV a zaměstnanců řízených ONV. Na základě tohoto rozhodnutí nadále ONV ustanovovalo a odvolávalo vedoucí odborů rady ONV, radě ONV příslušelo ustanovovat a odvolávat aparát rady ONV, tj. zástupce vedoucích odborů, vedoucí oddělení, náčelníka okresní inspekce PO, pracovníka pro věci církevní, inspektory CO, okresního veterináře, předsedu posudkové komise sociálního zabezpečení a v organizacích řízených ONV ředitele STS, ředitele zemědělské učňovské školy, ředitele okresní veterinární nemocnice, ředitele a náměstky okresního stavebního podniku, ředitele okresního ústavu národního zdraví, okresního hygienika, lékařského ředitele nemocnic v Jablonci nad Nisou a Tanvaldě, primáře jednotlivých oddělení OÚNZ, správce OÚNZ, vedoucího domova důchodců v Jabloneckých Pasekách, ředitele okresního domu osvěty, ředitele okresní lidové knihovny, okresního školského inspektora, ředitele odborné školy a učňovské školy, ředitele osmiletých škol, ředitele jedenáctiletých a dvanáctiletých škol, ředitele školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, ředitele základní hudební školy, ředitele zvláštní školy, ředitele okresního vlastivědného muzea, vedoucího okresního pedagogického střediska a velitele veřejného požárního útvaru. Vedoucí odborů měli pravomoc ustanovovat a odvolávat v rámci aparátu rady ONV všechny zaměstnance na funkční SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 591 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 592 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 12. října 1957, Na okraj voleb soudců. 590
122
místa v odborech rady ONV, vyjma těch, u kterých tato pravomoc náležela radě ONV. V rámci organizací řízených ONV jim náleželo ustavovat a odvolávat obvodního veterináře, posudkového lékaře OÚNZ, lékařského zástupce ředitele OÚNZ, okresního dorostového lékaře, okresního stomatologa, správce SPL, hlavní sestru v nemocnicích Jablonec nad Nisou a Tanvald, vedoucího dětského zdrav. domova, ředitele národní školy, ředitele mateřské školy, zástupce ředitelů škol, všechny zaměstnance škol od VI. platový třídy výše, vedoucího dětského útulku, vedoucího dětského domova, vedoucího domu pionýrů a vedoucího okresního archivu. Ustanovovat a odvolávat ostatní zaměstnance zařízení spravovaných ONV náleželo ředitelům (vedoucím) organizací řízených ONV s vědomím vedoucích odborů rady ONV. 593 V souvislosti s vládním nařízením o organizaci výkonných orgánů národních výborů byly při jabloneckém ONV zřízeny následující odbory rady, stanovena jejich působnost a ustaveni tito vedoucí: I.
jako referát rady ONV
Okresní plánovací komise – vedoucím náměstek předsedy ONV Karel Svoboda – tato komise byla orgánem rady NV pro rozvoj hospodářství na území NV, plnila úkoly související s řízením a plánováním hospodářství spravovaného NV. Byla podřízena NV a jeho radě, v otázkách metodiky nadřízenému plánovacímu orgánu. Vypracovávala pětileté i roční plány, prověřovala plnění plánů a zpracovávala zprávy o výsledcích, též řídila práci místních plánovacích komisí. Všeobecný odbor – posléze přejmenován na organizační odbor - vedoucím tajemník ONV Jiří Bakovský - byl vlastním aparátem rady ONV. 594 Řídil, řešil a odpovídal za doplňovací volby do NV, volby soudců a soudců z lidu, uliční výbory, výbory žen, školení členů NV, organizoval soutěž NV, besedy s občany, brigády a svépomocné akce. 595 Finanční odbor – vedoucím člen rady ONV Jaroslav Tomeš – byl orgánem rady pro zajišťování účinného využívání financí jako nástroje plánu rozvoje hospodářství řízeného NV a současně společným orgánem rady a ministerstva financí pro
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 594 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 593
123
zabezpečení úkolů státního rozpočtu a rozpočtu NV a pro obstarávání věcí daňových, správy národního majetku a účetní evidence. Byl řízen jednak radou NV, jednak finančním odborem rady NV vyššího stupně. 596 Tento odbor se dělil na čtyři pracovní skupiny – rozpočtovou, státních příjmů, revizní a účtárnu. 597 Kontrolní odbor – vedoucím člen rady ONV Jaroslav Bartoš, po jeho jmenování vedoucím zemědělského odboru v září 1958 se vedoucím kontrolního odboru stal tajemník ONV J. Bakovský, 598 v březnu 1959 se J. Bartoš vrátil na pozici vedoucího odboru 599 – prověřoval plnění zákonů, nařízení a usnesení vlády i ostatních předpisů, usnesení NV a jeho rady a usnesení NV vyššího stupně a jeho rady. Byl podřízen NV a jeho radě. 600 Dělil se na tři skupiny, skupinu instruktorů pro jednotlivé obce, na starosti měli vždy 4 – 5 obcí, skupinu inspekční, která prověřovala stížnosti a náměty a dále kontrolovala plnění usnesení zasedání ONV, rady ONV a výboru žen a skupinu kontrolní a cenovou, jenž obstarávala agendu z hlediska ochrany spotřebitele. 601 Štáb civilní obrany – zajišťoval podle zvláštních předpisů všechny úkoly civilní obrany na území NV, jeho úkoly byly určovány ministerstvem vnitra. II.
odvětvové odbory rady ONV – byly zřizovány NV pro jednotlivé odbory státní správy. Byly společnými orgány rady NV a příslušných ústředních úřadů, tj. příslušných ministerstev a to tak, aby co nejúčelněji plnily úkoly podle pokynů NV a jeho rady, podle zásadních směrnic odvětvového odboru rady NV vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu.
Odbor zemědělství a lesního hospodářství – vedoucím člen rady ONV Miroslav Jiránek, z důvodu nastoupení pětiměsíčního politického školení byl v září 1958
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 596 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 597 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 598 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 599 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. zápisy z pléna 1959. 600 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 601 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 595
124
nahrazen J. Bartošem, 602 v březnu 1959 se do funkce vedoucího odboru vrátil M. Jiránek. 603 V dubnu 1960 na zasedání ONV byl M. Jiránek z funkce vedoucího odboru uvolněn, vedením byl pověřen J. Bartoš. 604 Z tohoto odboru byla vyčleněna agenda výkupu zemědělských produktů, zůstala péče o JZD, nově přímo řídil STS, dále řídil, organizoval a kontroloval veterinární a zootechnická zařízení, zpracovával plány rozvoje zemědělství a lesního hospodářství, poskytoval odbornou pomoc JZD, měl na starosti nábor do zemědělských škol a organizoval investiční výstavbu v zemědělství. 605 Odbor pro místní hospodářství, dopravu a obchod – vedoucím člen rady ONV Josef Honzárek. 606 K 1. květnu 1960 rada ONV J. Honzárka na jeho žádost z funkce uvolnila, řízením odboru prozatímně pověřila Vladimíra Huška. 607 Přímo řídil podniky místního hospodářství a okresní stavební podniky, oddělení obchodu rozhodovalo o prodejní době v maloobchodní síti, na starosti mělo zásobování výrobky, sledování cen. Oddělení dopravy se zabývalo správou místních komunikací, údržbou silnic, hromadnou přepravou. Odbor školství a kultury – vedoucím člen rady ONV Jaroslav Farský, 608 přímo řídil jedenáctileté školy, mateřské školy, zvláštní školy a školy pro výchovu dorostu na dělnická povolání a jejich zařízení. Kontroloval a metodicky vedl školy, školská a osvětová zařízení řízená přímo národními výbory. 609 Odbor výstavby a vodního hospodářství - vedoucím Ing. Jirků, zabýval se výstavbou v okrese, vydával povolení o uvedení stavby do provozu, vydával územní rozhodnutí o umístění staveb, povoloval zvláštní užívání vod a zřizoval vodohospodářská díla.
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 603 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. zápisy z pléna 1959. 604 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 605 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 606 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 607 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960. 608 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 609 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 602
125
Odbor výkupu – vedoucím Josef Mrštík, byl zřízen nově na základě vládního nařízení č. 5/1957 Sb. pro výkup zemědělských výrobků, tuto agendu převzal po ministerstvu potravinářského průmyslu. Odbor pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení – vedoucím Vladimír Bláha, 610 zajišťoval odborný dozor nad zdravotnickými zařízeními v okrese a metodicky je řídil, členil se na tři skupiny – zdravotní, sociálního zabezpečení a pracovních sil. Ze skupiny sociálního zabezpečení přešly domovy důchodců pod OÚNZ a umísťování osob se změněnou pracovní schopností do oddělení pracovních sil. 611 Odbor pro vnitřní věci – vedoucím Alois Dokoupil, zabýval se úkoly všeobecné správy, tj. např. záležitostmi dobrovolných spolků a organizací, shromažďování, státního občanství, matrik, sňatků, změny jména. Zajišťoval evidenci obyvatelstva, sčítání lidu, spadaly pod něj záležitosti názvů ulic, obcí a osad. 612 Dne 3. července 1959 rada ONV projednala vládní nařízení č. 35/1959 Sb. ze dne 26. června 1959, kterým se rušily dosavadní odbory zemědělství a lesního hospodářství a odbory výkupu a zřizoval se pro tuto oblast jeden výkonný orgán – odbor zemědělství, kterému příslušelo komplexní řešení otázky rozvoje zemědělské výroby i tržní produkce. Účinnost nabylo toto nařízení dne 1. července 1959. Na zemědělském odboru ONV Jablonec nad Nisou bylo zřízeno samostatné oddělení výkupu s pracovní náplní dřívějšího odboru výkupu. Vedením odboru zemědělství byl pověřen Miroslav Jiránek, dosavadní vedoucí odboru výkupu J. Mrštík byl odvolán a pověřen vedením oddělení výkupu. 613 Při ustavujícím zasedání ONV bylo také zvoleno šest stálých komisí včetně jejich předsedů. Stálé komise byly složeny z členů NV a aktivistů z řad odborníků, plnily funkci iniciativní a kontrolní z hlediska dodržování a plnění přijatých usnesení NV. Komise podléhaly pouze NV, ale metodicky řídily příslušné stálé komise NV nižšího stupně. Jednalo se o následující komise:
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 611 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 612 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 613 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. 1 zápisy z rady 1959. 610
126
Komise finančně rozpočtová – předseda Ladislav Žák Komise pro výstavbu, dopravu a silnice – předseda Václav Polma Komise zemědělství a výkupu – předseda Jindřich Jakoubě Komise školství a kultury – předseda Matěj Mandík Komise pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení – předsedkyně Kristina Skrbková Komise obchodu a služeb – předseda Miloslav Tomeš Počet komisí zůstal stejný, avšak částečně byly změněny jejich kompetence, k dosavadní komisi zdravotní a sociální péče byl přiřazen úsek pracovních sil, dosavadní komise pro místní hospodářství spolu s komisí pro obchod byly rozděleny na dva pracovní úseky – komisi obchodu a služeb, pro otázky zásobování, prodejen státního maloobchodu a rozvoj služeb placených obyvatelstvem a na komisi pro výstavbu a dopravu, pro rozvoj výstavby, zvelebování obcí, akci Z, dopravu, komunikace, veřejné osvětlení a otázky vodní. V jednotlivých komisích byly provedeny personální změny a došlo k přesunu členů mezi těmito komisemi. Stálé komise se měly stát základními články pro přípravu zasedání ONV, pro organizaci, kontrolu a prověření přijatých usnesení ONV. Jejich úkolem bylo zapojovat občany do řízení a správy státu. Nově se členy komisí stalo všech 13 členů rady. 614 Vedle stálých komisí byly nadále zřizovány i další komise, na počátku roku 1958 zřídil ONV Jablonec nad Nisou tříčlennou kárnou komisi, která byla vždy doplňována o vedoucího odboru toho zaměstnance, o kterém se bude jednat. V dubnu 1958 byl počet stálých komisí rozšířen o komisi pro místní bezpečnost na základě vládního usnesení č. 54/1957 Sb. o místní bezpečnosti. Jejím předsedou byl ustanoven tajemník ONV J. Bakovský a měla 8 členů. 615 V září 1958 se stálé komise rozrostly o komisi pro převýchovu cikánského obyvatelstva, měla celkem 10 členů a předsedou byl zvolen Jaroslav Farský. Jednotlivé komise byly neustále doplňovány a to i z řad nečlenů ONV. Dále byla také vytvořena komise sociálního zabezpečení rady ONV v čele s Františkem Stummerem, celkem měla 6 členů. Úkolem této komise bylo rozhodovat o žádostech o sociální důchody, důchodech pro bezmocnost, přijímání do ústavů sociální
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 614
127
péče a další věci z oblasti sociální. 616 V září 1958 také rada ONV schválila osmičlennou komisi pro zeleninu a ovoce v čele s vedoucím odboru výkupu J. Mrštíkem a pětičlennou komisi pro řízení prací na okrese. Dále byly schváleny následující komise rady ONV – povodňová, okresní komise žen, okresní soutěžní, pro přidruženou výrobu, pro vypořádání JZD v klidu, patronátní komise JZD, nákazová, okresní operativní komise pro zemědělské práce, pro investiční výstavbu JZD, pro občany německé národnosti, cestovního ruchu, protialkoholická, pro zvelebení měst a obcí, kárná a dislokační. Vedle komisí byla ještě zřízena redakční rada novin Jablonecka a sněhový štáb. Složení těchto komisí bylo schváleno na zasedání rady ONV dne 3. října 1958. 617 V lednu 1959 vznikla komise pro provádění melioračních prací, v únoru okresní zvelebovací komise při radě ONV, komise pro rozmístění dorostu do škol a komise pro zajištění plánovaného počtu prasnic. V únoru byly stálé komise doplněny. 618 V březnu 1959 byla nově ustavena stálá komise cestovního ruchu, jejímž předsedou byl zvolen Jaroslav Tomeš a měla 14 členů. V březnu a dubnu byli někteří členové komisí odvoláni a na jejich místa jmenováni noví členové. Stálé komise se scházely jednou měsíčně. 619 Na jaře 1959 pracovalo při jabloneckém okrese 9 stálých komisí, ve kterých bylo zapojeno 94 osob. V rámci MNV se na řízení a správě podílelo celkem 1 685 osob. V červenci 1959 vznikla komise rady ONV pro vydání publikace o historii Jablonecka. 620 V září 1959 rada ONV zřídila okresní komisi pro odstranění demolic a povodňová komise byla přeorganizována. Na základě usnesení rady KNV Liberec č. 272/1959 probíhala v libereckém kraji na konci roku 1959 generální inventarizace JZD. K jejímu řízení byla na zasedání rady ONV dne 20. srpna 1959 vytvořena čtrnáctičlenná okresní komise, jejímž předsedou se stal vedoucí výrobního oddělení Alois Pastyřík. 621 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 616 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 617 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. 2 zápisy z rady 1958, viz příloha č. 15. 618 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 619 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. zápisy z pléna 1959. 620 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 621 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. 2 zápisy z rady 1959. 615
128
V únoru 1960 na základě vládního usnesení č. 112 z 3. února 1960 rada ONV ustanovila komisi pro likvidaci nájemních poměrů. V dubnu 1960 schválila rada ONV likvidační komisi k zajištění účelného rozmístění majetku ve správě rušených organizací. Zřízení této komise souviselo s připravovanou změnou územního členění státu. V dubnu bylo také přijato složení komise pro vytřiďování a skartaci utajovaných písemností. 622 Pro výběr kandidátů za poslance národní fronty byla na rozšířeném zasedání ONV ustavena okresní komise NF, předsedou komise byl ustaven Antonín Jašek, vedoucí tajemník OV KSČ, komise měla celkem 11 členů. K řízení samotných voleb vznikla okresní volební komise. 623 V souvislosti se změnami při ONV schválila rada jabloneckého ONV na svém zasedání dne 3. července 1958 počty zaměstnanců ONV. Jednalo se o 9 pracovníků okresní plánovací komise, 6 pracovníků organizačního odboru, 5 pracovníků kontrolního odboru, 24 pracovníků finančního odboru, 10 pracovníků odboru zemědělského a lesního hospodářství, 11 pracovníků odboru pro místní hospodářství, dopravy a obchodu, 10 pracovníků odboru školství a kultury, 5 pracovníků odboru výkupu, 5 pracovníků odboru výstavby a vodního hospodářství, 16 pracovníků odboru pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení a 14 pracovníků odboru vnitřních věcí. V červenci 1958 zaměstnávaly jednotlivé výše vyjmenované odbory ONV Jablonec nad Nisou celkem 115 osob. 624 V únoru 1959 se snížil počet zaměstnanců odboru pro místní hospodářství, dopravy a obchodu na 10, naopak počet zaměstnanců odboru školství a kultury se zvýšil na 11. 625 V roce 1957 se uskutečnilo 11 zasedání pléna, z toho 5 mimořádných, schůzí rady se konalo 44. 626 V následujícím roce 1958 proběhlo 40 schůzí rady a 7 zasedání pléna, z toho 3 mimořádné. 627 V roce 1959 se plénum sešlo na šesti zasedáních a proběhlo 30 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960. 623 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 624 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 2 zápisy z rady 1958. 625 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 626 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1957 a inv. č. 54, kar. zápisy z pléna 1957. 627 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1958 a inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 622
129
schůzí rady. 628 V roce 1960 se do voleb konalo 12 klasických schůzí rady a třináctá slavnostní závěrečná. Plénum se sešlo v roce 1960 celkem sedmkrát, z toho na třech mimořádných zasedání. 629 První doplňovací volby do MNV se v jabloneckém okrese konaly dne 18. května 1958 ve Vrkoslavicích a Jabloneckých Pasekách. V červnu se uskutečnily doplňovací volby do MNV Jablonec nad Nisou a Mšeno nad Nisou. Do MNV Maršovic, Dalešic a pěti volebních obvodů Smržovky se doplňovací volby konaly v červenci. 630 Volební účast při červencových volbách do MNV byla 93,1%, všechny odevzdané hlasy byly platné a pro kandidáta národní fronty. Další doplňovací volby byly vyhlášeny na srpen v obcích Huť a Příchovice, na září v obci Desná a městě Jablonec nad Nisou a v říjnu v Maršovicích. V prosinci proběhly doplňovací volby v Polubném a na Rádle. 631 Rada ONV Jablonec n. N. rozhodla o konání doplňovacích voleb ve Mšeně nad Nisou v únoru 1959, v Proseči nad Nisou v březnu, v pěti volebních obvodech MNV Jablonec nad Nisou proběhly doplňovací volby v dubnu. 632 Do MNV Albrechtice, Desná a Rýnovice se doplňovací volby konaly v listopadu. 633 Vzhledem k chystanému zániku libereckého kraje došlo dne 27. března 1960 k prvnímu zasedání nově zvoleného KV KSČ Severočeského kraje. 634 Rada KNV Ústí nad Labem se souhlasem KNV Liberec schválila volební obvody pro nový kraj. Celkem bylo určeno, že v Severočeském kraji se bude volit 25 poslanců Národního shromáždění a 122 poslanců KNV. 635 Na zasedání rady ONV dne 15. dubna 1960 byly zřízeny volební obvody pro volby do ONV, dva volební obvody pro volby do NS a devět
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č 15, kar. 1 a 2 zápisy z rady 1959 a inv. č. 56, kar. zápisy z pléna 1959. 629 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960 a inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 630 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 631 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 2 zápisy z rady 1958. 632 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 633 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 2 zápisy z rady 1959. 634 SOkA Jablonec nad Nisou, Cesta míru z 31. března 1960, Zpráva o ustavující schůzi KV KSČ a krajské revizní komise. 635 SOkA Jablonec nad Nisou, Průboj z 21. dubna 1960, Krajská volební komise ustavena. 628
130
volebních obvodů pro volby do KNV. 636 Ještě před zasedáním rady se sešel OV KSČ a okresní výbor národní fronty, byly projednány přípravy voleb a vytvořena komise národní fronty pro řízení předvolební přípravy. 637 Pro volby do ONV bylo vytvořeno 63 volebních obvodů, volební obvody na Jablonecku do KNV měly čísla 43 až 51, do NS se jednalo o volební obvod č. 91 zahrnující Jablonec nad Nisou a jižní části okresu, včetně Železnobrodska a č. 92, který zahrnoval východní a severní části okresu s Tanvaldskem. 638 Do Národního shromáždění na Jablonecku opět kandidovali Rudolf Müller a Jan Harus. 639 Do 2. června 1960 se v rámci předvolební kampaně uskutečnilo 375 veřejných schůzí, kterých se zúčastnilo 21 471 občanů, schůzí se dále účastnili kandidáti do MNV, ONV, KNV a NS, celková účast byla 22 619 osob. 640 Dne 10. června se konala slavnostní závěrečná schůze rady ONV. 641 Po XI. sjedu KSČ bylo nově na okresní národní výbory přeneseno plánování a řízení strojních traktorových stanic (STS), okresní veterinární zařízení a zemědělské internátní školy. Přímé řízení STS radou ONV bylo zavedeno od 1. července 1958 na základě vládního nařízení č. 34/1958 Sb. ze dne 27. června 1958 o dalších přesunech působnosti a jiných zjednodušení ve státní správě. Ředitelé těchto STS byli přímo podřízeni vedoucímu odboru zemědělství a lesního hospodářství. 642 Tento sjezd zdůraznil zvýšenou úlohu okresních národních výborů, měly být rozhodujícími články řízení hospodářského a sociálního rozvoje. 643 Národní výbory znamenaly růst pravomocí a odpovědnosti zejména v zemědělství, stavebnictví a silniční dopravě. 644 Novou agendou ONV bylo vodní hospodářství, na úseku zdravotnictví zůstala při ONV pouze činnost SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960. 637 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 23. dubna 1960, První kroky příprav voleb. 638 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 639 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 21. května 1960, Svůj hlas dáme nejlepším z nejlepších. 640 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960, v článku Novin Jablonecka ze 4. června1960, Příprava voleb v plném tempu je uveden počet předvolebních schůzí 341, kterých se zúčastnilo19 570 voličů. 641 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960. 642 R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae VIII./2007, str.168. 643 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 66. 644 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 636
131
kontroly a metodického řízení. Ve městech a větších obcích se zvýšila pravomoc MNV, též došlo ke zvýšené účasti stálých komisí MNV v některých obcích. 645 V letech 1957 až 1959 nastal největší rozmach v kolektivizaci. Došlo k obnovení 9 JZD a založení 8 nových JZD. Postupně docházelo ke slučování JZD ve větší celky. 646 Na základě směrnic MMH z 25. června 1957 nebyly již povolovány nové soukromé živnosti, bylo zakázáno přidělovat pracovní síly soukromým živnostníkům včetně brigádníků. Snaha vedla k rozvoji služeb, které poskytovaly národní výbory, tak aby byl soukromý sektor ještě více omezen, či přímo likvidován. 647 Tyto snahy ještě zesílily po 11. sjezdu KSČ, podle jeho usnesení měly národní výbory v hospodářské oblasti zajistit vítězství socialistické družstevní velkovýroby v zemědělství v průběhu následujících dvou let, postupně likvidovat kulaky a zbytky soukromých podnikatelů, důsledným omezováním a zatlačováním i zvýšit společenskou produktivitu v průmyslu, stavebnictví a dopravě. Zatímco do roku 1958 národní výbory sestavovaly roční plány, bylo rozhodnuto pro hospodářství spravované okresním národním výborem vytvářet dlouhodobé pětileté plány. Rada ONV získala pravomoci rozdělovat základní úkoly a přidělovat prostředky na jednotlivá odvětví. 648 Přestože byl jablonecký okres ryze průmyslovým, velká pozornost ONV byla zaměřena na zemědělství, neustávala snaha zvyšovat zemědělskou produkci, rostlinou i živočišnou. Jablonecký okres měl v roce 1958 rozlohu 230 km2, z toho 123 km2 zabíraly lesy, 40 km2 louky, 23 km2 orná půda a 22 km2 pastviny. 50% okresu se nacházelo v nadmořské výšce 400 – 600 m, 39, 3% 600 – 800 m, 6,2% 800 – 1 000 m a 4,5% ve výšce 200 – 400 m. Podnebí okresu bylo drsné a vlhké, průměrná roční teplota dosahovala 5 – 6 stupňů C, ve vegetační době 10 – 11 stupňů C, průměrné množství ročních srážek dosahovalo 1 150 – 1 200 mm, zimní období na okrese trvalo 5 měsíců i déle. Horský terén, písčitá a kamenitá půda i nepříznivé podnebí rozvoj zemědělství komplikovaly. Nízké výnosy zaznamenávala zvláště rostlinná výroba v oblasti obilovin a okopanin. Nedostatek vlastních krmiv prodražoval živočišnou výrobu. V roce 1957 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 1 zápisy z rady 1958. 646 Kol. autorů, 20 let …., str. 14. 647 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 13, kar. 2 zápisy z rady 1957. 648 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 645
132
působilo na okrese 12 JZD. 649 K 1. lednu 1958 měl okres 15 JZD s 310 členy, do konce roku se počet členů zvýšil na 431 osob. 650 Z celkového počtu obyvatel jabloneckého okresu bylo 34 500 osob zaměstnáno. V průmyslu pracovalo 29 000 osob, v zemědělství pouze 870. Z hlediska průmyslových odvětví nejvíce pracovníků zaměstnávalo strojírenství 9 000, reprezentované především národním podnikem LIAZ. Následovala tradiční sklářská výroba s 8 930 osobami, textilní průmysl s 3 700 pracovníky a podniky místního hospodářství s 2 270 osobami. Vývozem jabloneckého zboží se zabýval podnik zahraničního obchodu JABLONEX, který byl jediný svého druhu v ČSR.651 V rámci zatlačování soukromých podniků působilo na Jablonecku v září 1958 již pouze 69 živností, z toho 23 textilních, 15 poslužných, 14 dřevařských, 12 na zpracování kůže, 3 kovodělné a 2 stavební. 652 V srpnu 1959 zbývalo na jabloneckém okrese pouze 19 soukromých živností, ostatní byly buď zlikvidovány, nebo začleněny do socialistického sektoru. Těchto posledních 19 živností mělo být zapojeno do socialistického sektoru do konce roku 1959. 653 Na počátku roku 1959 zaměstnávaly Kovozpracující závody 981 osob, Průmyslový kombinát 403 pracovníků a Okresní stavební podnik 427 osob. Celkem měly podniky místního hospodářství řízené jabloneckým ONV 1 811 zaměstnanců. V místním hospodářstvím spadajícím pod MNV bylo zaměstnáno 601 pracovníků. V rámci všech oblastí řízených ONV spadalo pod ONV Jablonec n. N. 3 559 zaměstnanců. Vedle místního hospodářství se jednalo o oblast školství a kultury, zdravotnictví, vnitřní správy a vodního hospodářství. 654 V roce 1957 činil objem stavebně montážních prací
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 650 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 6. března 1959, Předseda ONV Miroslav Kouřil hovořil k družstevníkům. 651 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 652 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 55, kar. zápisy z pléna 1958. 653 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 2 zápisy z rady 1959. 654 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15 kar. 1 zápisy z rady 1959. 649
133
Okresních stavebních závodů 18 013 000 Kčs, 655 přesto tyto závody byly jedinými podniky místního hospodářství, které v prvním čtvrtletí roku 1958 nesplnily plán. 656 Na jaře roku 1959 byly podniky místního průmyslu reorganizovány. V rámci uplatnění Zásad o zvýšení ekonomické účinnosti řízení hospodářství spravovaného NV a podle ustanovení zákona č. 105/1953 Sb. zřídil KNV Liberec na svém zasedání 21. února 1959 krajské podniky, řízené KNV. 657 Jednalo se o Kovozpracující závody se sídlem v Jablonci nad Nisou, podnik KNV pro okresy Jablonec n. N., Liberec a Turnov a Dřevozpracující závody se sídlem v Jablonci nad Nisou, podnik KNV pro okresy Jablonec n. N., Jilemnice, Semily, Turnov, Liberec a Frýdlant v Čechách. Kovozpracující závody, podnik ONV a Okresní průmyslový kombinát byly zrušeny k 31. březnu 1959. Zbývající provozovny byly převedeny do nových komunálních podniků měst Tanvald a Smržovka a stávajících komunálních služeb města Jablonec nad Nisou. 658 V oblasti obyvatel německé národnosti fungovala komise pro práci mezi občany německé národnosti. V této době byla snaha zapojit tyto občany do práce národních výborů a složek NF. 659 Při MNV v Desné, Jablonci nad Nisou, Mšeně, Smržovce, ale i v dalších obcích vznikaly pro tuto činnost také místní komise. 660 V roce 1958 bylo 45 občanů německé národnosti zapojeno v národních výborech, z toho 39 v MNV, 5 v ONV a 1 v KNV. Dále byli zapojováni i do masových organizací jako SČSP, ČSČK a Svazarm. Na všeobecných školách byly zřízeny kroužky německého jazyka, odebíral se německý tisk, v lidové knihovně bylo možné si zapůjčit 4 997 svazků německé literatury, fungovaly na okrese čtyři divadelní soubory občanů německé národnosti, konala se řada besed a kulturních programů v rámci týdne československo-německého
655
SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 22. února 1958, Závazek okresu Jablonec nad Nisou na počest 10. výročí Února a XI. sjezdu Komunistické strany Československa. 656 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 31. května 1958, Dobré výsledky, ale i chyby. 657 SOA Litoměřice, fond KNV Liberec 1949 – 1960, inv. č. 231, kar. 93. 658 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 56, kar. zápisy z pléna 1959. 659 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 2 zápisy z rady 1958. 660 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 42, kar. 11.
134
přátelství. 661 Podle zprávy o situaci jabloneckého okresu čítal počet obyvatel v roce 1958 72 500 osob. 662 Jaro 1960 přineslo návrh na sloučení řady obcí, který byl projednán a schválen na veřejných schůzích. Rada ONV schválila toto slučování na svém zasedání dne 15. dubna 1960 a to na základě souhlasných návrhů rad MNV, výnosu ministerstva vnitra č. j. NV/1,1985 a § 15 odst. 1 vládního nařízení 34/1958. 663 Plénum ONV vzalo toto slučování obcí na vědomí a schválilo na svém zasedání dne 26. dubna 1960. Došlo k připojení Jabloneckých Pasek k okresnímu městu Jablonec nad Nisou, z obce Jindřichov byla k Jablonci přičleněna místní část Výšina a z Lučan místní část Pasecký Vrch. Dále byly sloučeny obce Huť, Jindřichov a z Železnobrodska Alšovice a Bratříkov, Polubné s Příchovicemi a Plavy s Haraticemi. K Lučanům nad Nisou byla přiřazena obec Jindřichov, bez místní části Výšina, která byla přičleněna k okresnímu městu a osada Horní Maxov z obce Horní Maxov, k Josefovu Dolu byla připojena osada Karlov z Horního Maxova. Sloučeny byly také obce Mšeno nad Nisou a Rýnovice, Rychnov nad Nisou a Pulečný a Maršovice s Dalešicemi. Ke slučování obcí bylo přistoupeno za účelem zvyšování zemědělské výroby, pro větší akceschopnost příslušných MNV a zhospodárnění jejich činnosti. 664
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 14, kar. 2 zápisy z rady 1958. 662 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 15, kar. 1 zápisy z rady 1959. 663 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 1 zápisy z rady 1960. 664 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 661
135
7. Správní reforma 1960 V roce 1960 došlo k zásadní změně správního systému. Snaha vytvořit větší správní celky vedla ke zrušení malých okresů. Zákon č. 36/1960 Sb. ze dne 9. dubna 1960 o územním členění státu nahradil dosavadní kraje a okresy novými, podstatně většími územními celky. Tento zákon byl přijat ve stejný den jako ústavní zákon č. 35/1960 Sb. o změně ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a volbách do Slovenské národní rady a ústavního zákona o národních výborech. Soustavu zákonů, které byly tento den přijaty, doplňovaly zákony č. 37/1960 Sb., č. 38/1960 Sb., č. 40/1960 Sb. a č. 39/1960 Sb. o volbách do národních výborů a vládní nařízení č. 41/160 Sb. spolu s vyhláškou č. 42/1960 Sb.. Tento komplex zákonů předcházel přijetí ústavního zákona č. 100/1960 Sb. dne 11. července 1960 Ústava Československé socialistické republiky. 665 Dne 25. května 1960 byl vydán zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech a dne 10. června 1960 přijato vládní nařízení č. 71/1960 Sb. o rozšiřování pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů. Spolu s ústavním zákonem přinesly tyto normy rozšíření působnosti národních výborů všech tří stupňů, zejména v oblastech zemědělství, místního hospodářství a stavebnictví. 666 Zákon č. 36/1960 Sb. zachovával krajský systém a s ním spojenou třístupňovou soustavu správních orgánů. Výrazné změny přineslo ale jejich členění. Počet krajů i okresů se podstatně snížil. Území Československé republiky bylo rozděleno do deseti krajů, každý se skládal z 8 – 10 okresů. V českých zemích bylo zřízeno sedm krajů a počet okresů klesl ze 180 na 76. Okres Jablonec nad Nisou se nově stal součástí Severočeského kraje se sídlem v Ústí nad Labem. Severočeský kraj zahrnoval těchto deset okresů – Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Teplice, Louny, Děčín, Litoměřice, Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou.
667
Na základě tohoto zákona byla změněna
platnost územní organizace národních výborů a ostatních státních orgánů v krajích, okresech a obcích, nejpozději k 1. červenci 1960. 668 Přestože byla k jabloneckému okresu připojena řada obcí, zaujímal podle rozlohy v novém kraji poslední desáté místo, V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 67 – 70. R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae VIII./2007, str.170. 667 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 67 – 70. 668 Sbírka zákonů …., Zákon o územním členění státu, č. 36/1960 Sb. ze dne 9. dubna 1960, částka 15 , str. 100, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=36&r=1960. 665 666
136
z hlediska obyvatelstva mu náleželo místo deváté, avšak hustotou obyvatelstva se řadil na místo čtvrté. 669 V rámci nového územního uspořádání státu převzal okres Jablonec nad Nisou 19 obcí z okresu Semily, 7 obcí z okresu Turnov, jednu obec z okresu Liberec, 3 obce z okresu Jilemnice a jednu z okresu Frýdlant. Jablonecko nově tvořilo 60 obcí a 115 osad. 670 Současně
však došlo ke slučování obcí, jednalo se o dosavadní obce
jabloneckého okresu i obce nově připojené. Největší počet obcí byl připojen z okresu Semily: Alšovice, Besedice, Bratříkov, Bzí, Držkov, Horská Kamenice, Hrubá Horka, Chlístov, Jirkov, Jílové u Držkova, Koberovy, Líšný, Loužnice, Radčice, Skuhrov, Vlastiboř, Zásada, Železný Brod a část obce Smrčí-Pelechov. Z okresu Turnov došlo k připojení obcí: Bezděčín, Frýdštejn, Jenišovice, Malá Skála, Mukařov, Odolenovice a Ondříkovice. Z libereckého okresu se jednalo o tyto obce: Bedřichov a část z obcí Hodkovice nad Mohelkou a Jeřmanice. Z okresu Jilemnice se součástí jabloneckého okresu staly: Lhotka, Stanový a Zlatá Olešnice. Nakonec z okresu Frýdlant byla opět připojena obec malá Jizerka. 671 V jabloneckém okrese proběhla v roce 1960 řada sloučení obcí ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., tyto územní zásahy byly provedeny na základě společenských zájmů, z důvodů dalšího rozvoje zemědělské výroby, hospodářské a kulturní výstavby obcí. 672 Tyto změny plénum ONV schválilo na svém zasedání dne 26. dubna 1960. Nejprve byly k okresnímu městu Jablonec nad Nisou připojeny Jablonecké Paseky spolu s částí obce Lučany nad Nisou a částí obce Jindřichov. Dále se sloučily Pulečný a Rychnov v jednu obec Rychnov nad Nisou, Dalešice a Maršovice do jedné obce Maršovice, Huť a Jistebsko v novou obec s názvem Pěnčín. K Lučanům nad Nisou byla přičleněna část obce Jindřichov a část Horního Maxova a k Josefovu Dolu část Horního
Kol. autorů, Jablonecko 1960, Fakta …., str. 11. SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 6. února 1960, Přehledná mapa nového okresu Jablonec nad Nisou. 671 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 672 Sbírka zákonů …., Zákon o územním členění státu, č. 36/1960 Sb. ze dne 9. dubna 1960, částka 15, str. 99, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=36&r=1960. 669 670
137
Maxova zvaná Karlov. Obce Příchovice a Polubný se spojily v jednu obec s novým názvem Kořenov. Z nově převzatých obcí došlo k přiřazení Ondříkovic k Frýdštejnu, Jenišovic k Odolenovicím, Vrátu a Besedic k obci Koberovy, Stanového a Lhotky ke Zlaté Olešnici, Bzí, Hrubá Horka a Chlístov byly připojeny k Železnému Brodu. Obce Alšovice a Bratříkov se vedle Huti s Jistebskem staly součástí nové obce Pěnčín. 673 Od libereckých Hodkovic nad Mohelkou byly odloučeny osady Pelíkovice, Jestřábí, Mohelka, Rydvaltice a Kříž, které byly připojeny k jabloneckému Rychnovu. Osada Milíře byla odpojena od Jeřmanic z okresu Liberec a přičleněna k obci Rádlo v jabloneckém okrese. 674 Touto úpravou došlo k podstatnému zvětšení rozlohy okresu z 230 km2 na 403 km2.675 Také počet obyvatel vzrostl, před rokem 1960 čítal 69 005, po roce 1960 se zvýšil na 83 841. 676 Po připojení řady obcí a následném slučování měl jablonecký okres 39 následujících obcí, včetně sloučených osad a počtu obyvatel: Obec
Sloučené osady
Počet obyvatel
Albrechtice
Mariánská hora
827
Bedřichov
540
Bezděčín
Anděl Strážce
Desná
Pustiny
Držkov Frydštenjn
433 3 528 705
Ondřichovice, Kaškovice, Voděhrady,
905
Borek, Horky, Slapy Horská Kamenice
Bohuňovsko
250
Jirkov
Střevelná
320
Jílové u Držkova
392
Janov nad Nisou
Loučná, Hraničná
Jablonec nad Nisou
Jablonecké Paseky, část Jindřichova
Josefův důl
Karlov, Dolní Maxov, Antonínov
1 857 28 651 2 011
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 674 R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae VIII./2007, str.172. 675 článek Novin Jablonecka z 6. února 1960 uvádí výměru nového okresu 39 591 hektarů, stejný údaj obsahuje i fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 15 , kar. 3. 673
138
Koberovy
Besedice, Vrát, Chloudov, Zbirohy
Kokonín
1 060 1 620
Kořenov
Polubný, Příchovice, Jizerka
Líšný
Líšný II., Libertiny
Loužnice
2 680 445 342
Lučany nad Nisou
Horní Maxov, Dolní Jindřichov
2 080
Malá Skála
Bobov, Křížky, Labe, Sněhov, Uranové,
1 610
Želeč Maršovice
Dalešice, Čížkovice
680
Mšeno nad Nisou
Rýnovice, Lukášov
3 932
Mukařov
325
Nová Ves
Horní Černá Studnice
952
Odolenovice
Jenišovice
842
Pěnčín
Huť, Jistebsko, Alšovice, Bratříkov
Proseč nad Nisou Plavy
1 281 Haratice
Radčice Milíře
Rychnov nad Nisou
Pulečný, Pelíkovice
Skuhrov
Huntířov, Splzov
Smržovka
898 2 260 743 4 500
Vlastiboř
324 Šumburk
Vrkoslavice Velké Hamry
1 245 320
Rádlo
Tanvald
2 210
5 240 1 498
Hamrska, Bohdalovice
Zásada
2 530 1 167
Zlatá Olešnice
Stanový, Chotka, Navarov
Železný Brod
Chlístov, Hrubá Horka, Pelednov, Brodec,
951 4 537
Tepeře, Málá Horka, Bzí, Veselí
676
Kol. autorů, 30 let…., str. 5 – 6.
139
Z uvedeného přehledu vyplývá, že nově měl jablonecký okres 86 685 obyvatel. Nejvíce obyvatel nadále sídlilo v okresním městě, jednalo se o 33% z celkového počtu. Druhým největším městem byl Tanvald, třetím nově připojený Železný Brod. Nejméně obyvatel 250 měla Horská Kamenice, následována Jirkovem a Radčicemi, v obou obcích žilo 320 obyvatel. 677 Údaje o počtu obyvatel nového okresu se podle jednotlivých zdrojů liší. Na základě sčítání obyvatel, které se konalo k 1. březnu 1961, žilo v jabloneckém okrese 83 841 obyvatel. 678 Dne 11. července 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky. Charakteristika státní moci a výkon veřejné správy byly uvedeny v hlavě I., článku č. 2, odst. 3: „Zastupitelské sbory pracujícího lidu v Československé socialistické republice jsou: Národní shromáždění, Slovenská národní rada a národní výbory. Od nich je odvozena pravomoc ostatních orgánů státu.“ Bližší vlastnosti, postavení a úkoly národních výborů vyplývaly z hlavy VII., článků 86 – 96. Článek č. 86 v prvních třech odstavcích charakterizoval postavení národních výborů, potvrzoval princip volitelnosti a odvolatelnosti členů, nově stanovoval volební období na čtyři roky. Povinnosti a odpovědnost poslanců národních výborů upravoval článek č. 88. Nově ukládal poslancům pracovat v některé komisi národního výboru, čímž docházelo k růstu významu těchto komisí. Oblasti řízené a organizované národními výbory upravoval článek č. 89. Článek č. 91 zachovával třístupňovou soustavu národních výborů, krajské, okresní a v obcích městské nebo místní. Článek č. 95 uváděl orgány národních výborů, potvrzoval růst významu komisí, kterým přisuzoval iniciativní, kontrolní a výkonnou funkci. Nadále zůstala zachována dvojí odpovědnost národních výborů, jejich činnost řídila a kontrolovala vláda a národní výbor vyššího stupně. 679 Dříve než byla přijata nová ústava, schválilo Národní shromáždění dne 25. května 1960 zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech. Ačkoliv byl tento zákon přijat dříve než nová ústava, „měl ve vztahu k ní víceméně charakter prováděcího zákona.“ 680 Oddíl SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 678 Sčítání lidu, …. k 1. březnu 1961, Díl I., str. 316, 332 – 338. 679 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 67, 68, Sbírka zákonů …., Ústava Československé socialistické republiky č. 100/1960 Sb., ze dne 11. července 1960, částka 40, str. 295, 306,307, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=100&r=1960. 680 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 69. 677
140
1 charakterizoval postavení národních výborů a jejich úlohu ve společnosti. Oddíl 2 zpřesňoval soustavu národních výborů a úkoly jednotlivých stupňů NV v řízení hospodářského a kulturního rozvoje. Počty poslanců národních výboru byly stanoveny v § 14, § 15 upřesňoval úlohy národních výborů jednotlivých stupňů v hospodářské a kulturní výstavbě. Okresní národní výbory byly popsány jako hlavní článek řídící rozvoj hospodářství a kultury. Oddíl 3 stanovoval povinnosti a pravomoci orgánů národních výborů, počty členů rady i složení vytvářených komisí. 681 Na zákon č. 65/1960 Sb. navazovalo vládní nařízení č. 71/1960 Sb. ze dne 10. června 1960 o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů. Část první vytyčovala pravomoci a odpovědnost národních výborů všech stupňů. Posilovala se a rozšiřovala pravomoc a odpovědnost národních výborů, především pak národních výborů nižších stupňů. Národní výbory nově zajišťovaly správu více podniků, zvláště z oblasti, která zajišťovala služby a potravinářství, řada podniků přešla z kompetence NV vyššího stupně na NV stupně nižšího. Pravomoci a odpovědnost okresních národních výborů na jednotlivých úsecích předepisoval druhý oddíl první části. Uspořádání a činnost orgánů národních výborů, tj. pléna, rady, komisí a odborů, blíže nařizovala část druhá. 682 Národní výbory nadále řídily průmyslovou a zemědělskou výrobu, služby, místní průmysl, stavebnictví, dopravu, zásobování, sociální a zdravotní péči, kulturu i školství. Značně byl posílen význam komisí, které nově získaly rozhodovací, řídící a kontrolní pravomoc na svém úseku. 683 Vzhledem k těmto novým pravomocem mohly komise udílet pokyny vedoucím příslušných odborů. 684 V novém Severočeském kraji bylo na kandidátkách pro volby do Národního shromáždění a národních výborů zapsáno celkem 14 619 kandidátů, z toho 10 752 mužů a 3 867 žen. Do deseti okresních národních výborů kandidovalo 785 zástupců, do MNV bylo zapsáno 13 687 poslanců. Z kandidátů do MNV bylo 5 851 dělníků a 2412 členů
Sbírka zákonů …., Zákon o národních výborech č. 65/1960 Sb., ze dne 25. května 1960, částka 24, str. 162 – 171, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=65&r=1960. 682 V. ČECHÁK, Vývoj veřejné …., str. 69, Sbírka zákonů …., Vládní nařízení o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů č. 71/1960 Sb., ze dne 10. června 1960, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=71&r=1960. 683 M. SOVADINA, Správní vývoj …., str. 146, 147. 684 R. FILIP, Okresní národní …., in: Fontes Nissae XII./2011, str. 227. 681
141
zemědělských družstev. 685 V předchozím volebním období působilo v národních výborech přes 200 občanů německé národnosti. 686 Volby do národního shromáždění a všech stupňů národních výborů proběhly v neděli 12. června 1960. Volby do jabloneckého ONV se konaly v 63 volebních obvodech, stejný byl i počet zastupitelů nového ONV. 687 Pro tyto volby již bylo zahrnuto územní uspořádání nového jabloneckého okresu podle zákona č, 36/1960 Sb.. Z navrhovaných kandidátů do ONV bylo 45 mužů a 18 žen, z hlediska zaměstnání bylo 20 dělníků, 7 členů JZD, 9 techniků, 4 osoby z řad inteligence, 13 veřejných pracovníků a 10 zástupců ostatních povolání. V průmyslu bylo zaměstnáno 23 kandidátů, 7 v zemědělství, 4 ve školství, 2 ve zdravotnictví, 2 v obchodě a zbývajících 23 osob v místním hospodářství, ČSD, ozbrojených složkách, státních orgánech nebo jako veřejní či političtí pracovníci. Z 63 poslanců jabloneckého ONV bylo 18 žen tj. 28,6%. 688 V okresním městě bylo vytvořeno 80 obvodů pro volby do MěNV, 20 obvodů pro volby do ONV a 3 obvody pro volby do KNV. 689 Voleb do NS a národních výborů všech stupňů se v jabloneckém okrese zúčastnilo celkem 58 360 voličů z 58 450 zapsaných voličů, tj. 99,84%. 690 Pro kandidáty hlasovalo 99,69% zapsaných voličů. 691 Z voleb do NS vzešli dva poslanci, pro Jana Haruse hlasovalo 99,81% voličů a pro Rudolfa Müllera bylo odevzdáno 99,6% platných hlasů. Z voleb do KNV Ústí nad Labem vzešlo 9 poslanců, pro kandidáty hlasovalo 99,78% voličů. Účast ve volbách do ONV činila 99,85% a pro kandidáty národní fronty bylo odevzdáno 99,88% platných hlasů. V rámci 63 volebních obvodů do ONV byla v 31 volebních obvodech účast 100%. Do městských a místních národních výborů bylo na okrese zvoleno 885 poslanců, těchto voleb se též účastnilo 99,85% voličů, pro kandidáty hlasovalo 99,69%. 692 Na Jablonecku podle nových zákonů vznikly čtyři SOkA Jablonec nad Nisou, Průboj ze 17. května 1960, V Severočeském kraji 14 619 kandidátů. SOkA Jablonec nad Nisou, Průboj ze 14. května 1960, Přes 200 občanů německé národnosti pracuje v kraji v národních výborech. 687 Seznam zvolených členů jabloneckého ONV viz příloha č. 16. 688 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 689 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 1272. 690 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960 a Průboj z 16. června 1960, Výsledky voleb v Severočeském kraji. 691 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 1250. 692 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 685 686
142
městské národní výbory v Jablonci nad Nisou, Tanvaldu, Železném Brodě a Smržovce. 693 Voleb do místních národních výborů se zúčastnilo v okrese 99,85% voličů zapsaných v seznamech, 99, 69% z platných hlasovacích lístků bylo odevzdáno pro kandidáty národní fronty. V 21 obcích byla stoprocentní účast. 694 První zasedání KNV proběhlo dne 18. června 1960 v Domě Spartaku v Ústí nad Labem. 695 Ustavující zasedání nového ONV Jablonec nad Nisou se konalo ve velké zasedací síni MNV dne 21. června 1960. 696 Jednání zahájil Jaroslav Tomeš zhodnocením proběhlých voleb. Zprávu mandátové komise přednesl Zdeněk Hejduk, následoval slib poslanců okresního národního výboru. 697 OV KSČ projednal na svém zasedání dne 6. června složení rady ONV. 698 Podle předloženého návrhu byla ustavena patnáctičlenná rada ONV, skládající se z předsedy, dvou náměstků, tajemníka, osmi předsedů komisí ONV, dvou neuvolněných poslanců ONV a jednoho člena rady, který bude současně vedoucím kontrolního odboru. Dále bylo ustaveno deset komisí okresního národního výboru, jednalo se o komisi plánovací, finanční, zemědělskou, pro služby a místní průmysl, obchodní, dopravní, pro výstavbu, školskou a kulturní, zdravotnickou a sociálního zabezpečení a subkomise důchodovou, sociální a posudkovou s péčí o invalidy. 699 Dále shromáždění schválilo tajemníky komisí a subkomisí a jejich složení. Nový ONV začal v Jablonci nad Nisou fungovat od 1. července 1960. Nově jmenovaná rada jabloneckého ONV měla následující složení: předseda – Alois Stárek náměstek předsedy a předseda plánovací komise – Karel Svoboda náměstek předsedy a předseda komise pro služby a místní průmysl – Josef Gröger tajemník – Zdeněk Hejduk předseda finanční komise – Jaroslav Tomeš
Kol. autorů, 30 let …., str. 6. SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 14. června 1960, Předběžná zpráva o výsledcích voleb do MNV. 695 SOkA Jablonec nad Nisou, Průboj z 16. června 1960, V sobotu zasedá KNV. 696 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 1250. 697 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 25. června 1960, Zpráva z prvního zasedání nového Okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou: Nadešel čas rozkvětu již socialistického Jablonecka. 698 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 42, kar. 11. 699 Složení komisí a subkomisí viz příloha č. 17. 693 694
143
předseda zemědělské komise – Rudolf Dubský předsedkyně komise obchodní – Božena Kuncová předseda dopravní komise – František Hajn předseda komise pro výstavbu – Ladislav Malý předseda školské a kulturní komise – Miloš Vele předseda komise zdravotnické – Josef Kurš předseda komise sociálního zabezpečení – Jaroslav Šimáček vedoucí kontrolního odboru – Jiří Bakovský členka rady – Emilie Dvořáková člen rady – Eduard Pospíšil Na tomto ustavujícím zasedání ONV Jablonec nad Nisou byl také schválen návrh organizace aparátu okresního národního výboru: vedoucí odboru plánovacího – Zdeněk Novák vedoucí odboru finančního – František Tichý vedoucí odboru kontrolního – Jaroslav Bakovský vedoucí odboru organizačního – Zdeněk Čížek vedoucí odboru zemědělství – Josef Zikmund vedoucí odboru průmyslového – Vladimír Hušek vedoucí odboru obchodu – Blahoslav Rak vedoucí odboru dopravy – Miloslav Vavřínek vedoucí odboru výstavby – Jaroslav Brázda vedoucí odboru vodního hospodářství – Václav Sobota vedoucí odboru školství a kultury – Jaroslav Šimek vedoucí odboru pracovních sil – Josef Čermák vedoucí odboru zdravotnictví – MUDr. Zdeněk Tetřev vedoucí odboru sociálního zabezpečení – Josef Kozlovský vedoucí odboru pro vnitřní věci – Emil Bartoníček Na základě § 22 zákona ze dne 25. května 1960 č. 65/1960 Sb. o národních výborech, usnesl se jablonecký ONV na svém zasedání dne 21. června 1960 potvrdit nebo od 1. července 1960 nově zřídit následující své hospodářské a rozpočtové organizace:
144
Na úseku zemědělství – Státní statek Jablonec nad Nisou, Strojní a traktorová stanice Jablonec nad Nisou, Okresní veterinární zařízení v Jablonci nad Nisou, Okresní středisko zemědělské investiční přípravy v Jablonci nad Nisou a Zemědělská učňovská škola v Jablonci nad Nisou Na úseku místního hospodářství – Kovozpracující závody okresu Jablonec nad Nisou a Dřevozpracující závody Jablonec nad Nisou Na úseku výstavby – Okresní stavební podnik Jablonec nad Nisou a Okresní investiční středisko Jablonec nad Nisou Na úseku vodního hospodářství – Okresní vodohospodářská správa Jablonec nad Nisou Na úseku dopravy – Okresní podnik automobilové a nákladní dopravy v Jablonci nad Nisou, Okresní správa státních silnic Jablonec nad Nisou a Okresní vytěžovací středisko automobilové dopravy v Jablonci nad Nisou Na úseku obchodu – Restaurace Jablonec nad Nisou Na úseku školství a kultury – Okresní lidová knihovna v Jablonci nad Nisou, Okresní dům osvěty v Jablonci nad Nisou, Okresní dům pionýrů a mládeže v Jablonci nad Nisou, Okresní pedagogické středisko v Jablonci nad Nisou, Průmyslová škola v Jablonci nad Nisou, Průmyslová škola sklářská v Železném Brodě, Vyšší hospodářská škola v Jablonci nad Nisou, Učňovská škola v Jablonci nad Nisou, Žákovský domov v Jablonci nad Nisou, Žákovský domov v Železném Brodě, Dětský domov v Jablonci nad Nisou Palackého 10, Dětský domov v Jablonci nad Nisou Pasecká 20 a Dětský domov ve Vrkoslavicích Na úseku zdravotnictví – Okresní ústav národního zdraví v Jablonci nad Nisou Na úseku sociálního zabezpečení – Domov důchodců v Jablonci nad Nisou Na úseku vnitřní správy – Okresní archiv ve Smržovce a Veřejný požární útvar v Jablonci nad Nisou Sestavením organizační struktury zřízených hospodářských a rozpočtových organizací byla pověřena rada ONV a to v souladu s usnesením ÚV KSČ ze dne 7. a 8. dubna 1960 a usnesením vlády ze dne 3. června 1960. V rámci hospodářství samostatně plánovaného národními výbory pracovalo v novém jabloneckém okrese celkem 5 470 zaměstnanců, z toho v místním hospodářství bylo zaměstnáno 2 869 osob, 1 337 ve školství a kultuře, 850 ve zdravotnictví, 299 ve vnitřní správě, 110 ve vodním
145
hospodářství a 5 v občanské a bytové výstavbě. V rámci místního hospodářství bylo 1 101 osob zaměstnáno v místním průmyslu, 704 ve stavebnictví, 194 v dopravním podniku, 595 v komunálních podnikových službách, 109 v bytovém hospodářství a 166 v komunálních rozpočtových službách. Na základě usnesení vlády ze dne 11. května 1960 č. 415 byly stanoveny celkové počty pracovníků aparátu rad národních výborů všech stupňů. Na základě tohoto usnesení KNV Ústí nad Labem rozhodl o celkovém počtu pracovníků v jabloneckém okrese, který měl být 289 osob. 173 pracovníků připadlo na ONV a zbývajících 116 na MNV, jednalo se o zvýšení pracovníků NV o 70 osob. Po projednání s jednotlivými funkcionáři byly počty pracovníků jednotlivých odborů ONV od 1. července 1960 stanoveny následovně – odbor plánovací 22, odbor finanční 36, odbor kontrolní 7, odbor organizační 8, odbor pro vnitřní věci 11 správních pracovníků a 14 pracovníků pomocných služeb, odbor výstavby 6, odbor zemědělský 23, odbor pro průmysl a služby 7, odbor dopravní 5, odbor školství a kultury 8, odbor obchodu 3, odbor pracovních sil 5, odbor sociálního zabezpečení 10, odbor zdravotnictví 3, odbor vodního hospodářství a energetiky 2 a redakce okresních novin 3 pracovníci. Orgán CO nebyl do stavu aparátu ONV zahrnut. 700 MěNV Jablonec nad Nisou zaměstnával 45 osob, plánovací odbor měl 3 pracovníky, kontrolní odbor 2, finanční 8, odbor místního hospodářství 9, obor školství 3, odbor výstavby 4, organizační odbor 4 a odbor pro vnitřní věci 12. 701 Ustavující schůze nově zvoleného Městského národního výboru Jablonec nad Nisou se konala dne 23. června 1960. Předsedou byl zvolen Miloslav Kouřil, náměstkem a předsedou plánovací komise František Blažek a tajemníkem Alois Voldřich. Na tomto zasedání byli zvoleni i další členové rady a také předsedové komisí. Plenární zasedání současně jmenovalo vedoucí odborů MěNV. 702 Zasedání také schválilo připojení územního obvodu dosavadního MNV Jabloneckých Pasek, část obvodu dosavadního MNV Jindřichov a část Lučan k Jablonci nad Nisou. 703
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 701 SOkA Jablonec nad Nisou, městská kronika MNV Jablonec nad Nisou 1951 – 1960, str. 1287 a 1288. 702 Tamtéž, str. 1251, 1283 a 1284. 703 SOkA Jablonec nad Nisou, Noviny Jablonecka z 25. června 1960, Městský národní výbor v činnosti. 700
146
První schůze rady ONV se konala dne 24. června 1960. Na tomto zasedání rada schválila počty pracovníků a náklady na funkční platy pro jednotlivé odbory rady ONV a jmenovala vedoucí hospodářských a rozpočtových organizací. Z důvodu zvýšené úlohy a odpovědnosti pléna ONV, vyplývající ze zasedání KSČ z dubna, byla nadále z členů rady ONV vytvářena komise pro přípravu zasedání ONV. Nově přebudované hospodářské a rozpočtové organizace začaly pracovat od 1. července 1960. 704 V důsledku změn v územní organizaci stoupl na jabloneckém okrese rozsah zemědělské půdy z 83, 29 km2 na 151,82 km2. Zvýšil se i počet JZD z dosavadních 13 na 32. 705 Přibližně 57 km2 zabírala orná půda. Stále ještě skoro 42% zemědělské půdy bylo v soukromých rukou. Užitkovost a výnosy byly v rámci okresu značně rozdílné, lepší podmínky pro zemědělství přinesla nově přičleněná území, která se rozkládala v nižších polohách. 706 Přestože se rozsah zemědělské půdy na okrese zvýšil, zaměstnávalo zemědělství a lesnictví nadále pouhých 5% obyvatelstva. 707 Na základě jiných informací se počet pracovníků nového okresu v zemědělství zvýšil z 1,3% na 2,8% pracujících. 708 Přibližně 48 000 obyvatel nového okresu Jablonec nad Nisou bylo ekonomicky činných. Většina tj. 71,3% byla nadále zaměstnána v průmyslu. Téměř polovina ekonomicky činných osob pracovala ve sklářském a bižuterním průmyslu. 70% bižuterní výroby bylo určeno na vývoz, v roce 1960 činil objem vývozu 128 miliónu korun. 709 V tomto sektoru bylo zaměstnáno přibližně 17 000 pracovníků. 710 Druhým nejvýznamnějším odvětvím byl strojírenský průmysl včetně automobilové výroby v čele s nejvýznamnějším n. p. LIAZ, vyrábějícím autobusy a nákladní automobily. 711 V rámci kraje zaměstnával n. p. LIAZ 7 011 osob, z toho 2 400 v jabloneckém okrese. Za rok 1959 vyrobil tento podnik 5 359 vozidel a náhradních dílů za 68 miliónů Kčs. SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 16, kar. 2 zápisy z rady 1960. 705 SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., inv. č. 57, kar. zápisy z pléna 1960. 706 Kol. autorů, Jablonecko 1960, Fakta …., str. 16. 707 Sčítání lidu, …. k 1. březnu 1961, Díl I., str. 316, 332 – 338. 708 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 15, kar. 3. 709 Kol. autorů, Kapitoly z dějin …., str. 67 – 68. 710 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 15, kar. 3, jiná část tohoto fondu inv. č. 42, kar. 11 uvádí, že sklářský a bižuterní průmysl zaměstnával 7 300 osob. 704
147
Hodnota vyrobeného zboží v n. p. Autobrzdy činila ve stejném roce 224 miliónů Kčs.712 Ve strojírenství pracovalo přibližně 9 000 zaměstnanců. 713 Třetí místo nadále zaujímal průmysl textilní, který zaměstnával 4 500 pracovníků. 714 Téměř 10 000 osob zaměstnávaly průmysl potravinářský, papírenský, stavebnictví a průmysl místního hospodářství. 715 Podniky místního hospodářství konkrétně zaměstnávaly 1 351 pracovníků, z toho 610 osob Okresní stavební podnik a 488 Komunální služby . 716 V oblasti zaměření místního průmyslu připojením Železnobrodska k jabloneckému okresu nenastaly žádné významné změny, neboť i tuto oblast reprezentovaly především sklářský, bižuterní a textilní průmysl. 717 Mezi nejvýznamnější závody sídlící na připojeném území patřily n. p. Železnobrodské sklo, zabývající se výrobou bižuterie z rozličných druhů perel, různých typů skla, stavební keramikou či technickými krystaly a textilní závod KOLORA vyrábějící bavlněné látky, povlečení a pleny. 718
Kol. autorů, Kapitoly z dějin …., str. 67 – 68. SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 42, kar. 11. 713 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 15, kar. 3, podle inv. č. 42, kar. 11 bylo ve strojírenství a automobilovém průmyslu zaměstnáno 13 226 pracovníků. 714 Kol. autorů, Kapitoly z dějin …., str. 67 – 68, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1955), inv. č. 15, kar. 3 uvádí počet zaměstnanců v textilním průmyslu 4 300 osob a inv. č. 42, kar. 11 3 800 pracovníků. 715 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 15, kar. 3. 716 SOkA Jablonec nad Nisou, fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), inv. č. 86, kar. 54. 717 Kol. autorů, Jablonecko 1960, Fakta …., str. 13. 718 Kol. autorů, 30 let …., str. 9, 16. 711 712
148
Závěr Období po druhé světové válce bylo časem velkých změn. Tato doba trvale změnila tvář jabloneckého politického okresu. Nejvýraznější proměnou prošel region po stránce národnostní a z hlediska vlastnických vztahů. Změny v počtu a národnostním složení obyvatelstva provázely okres celou první polovinu 20. století. Po první světové válce zaznamenalo Jablonecko pokles obyvatelstva, avšak po vzniku Československé republiky přicházela na toto území řada Čechů, takže se česká menšina rozrostla v roce 1921 na dvojnásobek oproti roku 1910. Začátek října 1938 byl naopak ve znamení odchodu většiny české populace z oblasti, zůstala zde necelá pětina. Nejvýznamnější změna nastala po skončení druhé světové války odsunem německého etnika. Bezprostředně po skončení války odcházeli nacističtí funkcionáři a někteří odborníci na výrobu bižuterie. V první fázi probíhal tzv. divoký odsun, při němž i zde bohužel docházelo k řadě excesů. V rámci organizovaného odsunu bylo z Jablonecka deportováno téměř 44 700 obyvatel. Přístup k německé menšině se změnil prakticky po roce 1953, kdy zákonem č. 34/1953 Sb. byli všichni němečtí obyvatelé přímo ze zákona
prohlášeni za čs. státní občany, poté také docházelo ke snaze opětovně zapojit Němce do veřejného života. Vzhledem k silným pozicím německého živlu v této pohraniční oblasti
poklesl stav obyvatelstva v roce 1950 na pouhých 60% roku 1930. Přestože v roce 1960 došlo k územnímu rozšíření jabloneckého okresu, počet obyvatel byl stále hluboko pod stavem k roku 1930. V roce 1930 čítal politický okres Jablonec nad Nisou 101 882 osob, v soudním okrese Železný Brod žilo 25 081 obyvatel, dohromady se jednalo o 126 963 osob. Při sčítání k 1. březnu 1961 žilo na tomto území pouze 83 841 občanů. Jablonec zažíval zcela specifickou etapu svých dějin. Tato doba živelností předčila všechna předchozí bouřlivá období. Zkoumaná léta byla časem budování nové správy národními výbory, osídlování, národních správ, znárodňování podniků, konfiskací i vzniku podniků místních hospodářství. Na Jablonecko přicházeli na místa odsunutých Němců noví lidé nejen z vnitrozemí, ale též repatrianti. Většina z nich chtěla navázat na předválečné tradice a pomoci zdejšímu průmyslu i zemědělství. Menší část příchozích se snažila v osvobozeném pohraničí vyzískat všemi prostředky majetek. Vzhledem k ponechání části místních Němců jako sklářských odborníků, zůstalo na okrese zastoupení německy mluvících obyvatel nadále vysoko nad celostátním průměrem.
149
Značné proměny zaznamenal i jablonecký průmysl. Většina průmyslových závodů se nacházela v německých rukou, proto na ně byly po osvobození uvalovány národní správy. Část firem byla v roce 1945 a zejména pak po roce 1948 znárodněna. Na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byly ostatní německé podniky od roku 1946 konfiskovány. Protože hospodářské pozice byly v roce 1930 z 96% ovládány Němci, jednalo se o významný obrat ve prospěch českého živlu. Jablonecká decentralizovaná velkovýroba s neúplnou strojovou základnou a převažujícím podílem domácké práce byla přeměněna. Od roku 1946 byly zřizováním společných národních správ konfiskované podniky slučovány a postupně vznikaly velké kolosy národních podniků. Řada živností byla likvidována a pouze malá část drobných živnostenských podniků navržena na příděl, aby po roce 1948 bylo soukromé podnikání téměř zcela odstraněno. Tato diplomová práce však především sleduje politický a správní vývoj jabloneckého okresu v průběhu patnácti let po skončení druhé světové války. Nově byly zřizovány po roce 1945 národní výbory jako orgány veřejné správy. Pro správu Jablonecka vznikl v roce 1946 ONV, který v obvodu své působnosti spravoval všechny veřejné záležitosti, převzal tak samosprávu i politickou správu. Ačkoliv se jedná o poměrně krátké období, byla vydána řada zákonů upravujících činnost, kompetence i strukturu národních výborů. Oblast působnosti i organizace ONV Jablonec nad Nisou se mnohokrát měnila. Od roku 1949 bylo zavedeno krajské uspořádání a jablonecký okres spadal pod KNV Liberec, aby správní reformou z roku 1960 byl liberecký kraj zrušen a okres se stal součástí Severočeského kraje. Jablonecký okres prošel podobným vývojem jako jiné pohraniční oblasti, rozdíl však nastal v ponechání většího procenta obyvatel německé národnosti z důvodu nezbytnosti pro jablonecký průmysl. Období pro roce 1948 bylo ve znamení zásahů AV NF do řízení a obsazení NV, docházelo k rozsáhlým čistkám a značné výměně funkcionářů, v tomto nebylo rozdílu mezi okresy vnitrozemskými a příhraničními. Změny přinesla tato doba i v rámci územně správního uspořádání, v průběhu let docházelo ke slučování obcí do větších jednotek, takže počet obcí v okrese klesal. Po zřízení krajů 1949 byly k jabloneckému okresu připojeny nové obce. Definitivní podobu pak přinesla správní reforma v roce 1960, kdy přibylo Železnobrodsko. Území okresu se zvýšilo z původních 210,06 km2 na 402, 6 km2 a získalo svoji definitivní podobu.
150
Zadáním náleží diplomová práce do okruhu dějin správy, a protože na obdobné téma na Jablonecku zatím žádné dílo vytvořeno nebylo, mohla by být přínosem. Toto téma pro svou obsáhlost nabízí do budoucna široký prostor pro další badatele. Jistě bude možné po zpřístupnění dosud nezpracovaných archiválií doplnit zjištěné údaje z let 1954 až 1960 o nové skutečnosti nebo navázat na tuto práci dalšími roky. Možnost pro další činnost také skýtá fond Okresního národního výboru Semily, expozitura Železný Brod 1945 - 1948.
151
Seznam pramenů a literatury 1. Archivní prameny Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou Fond ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954, číslo listu NAD 1019 Protokoly ze schůzí OSK Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, inv. č. 1, kniha 1 Zápisy ze schůzí rady ONV 1946 – 1948, inv. č. 2 – 4, kar. 1 Zápisy ze schůzí rady ONV 1948 – 1950, inv. č. 5 a 6, kar. 2 Zápisy ze schůzí rady ONV 1951, inv. č. 7, kar. 3 Zápisy ze schůzí rady ONV 1952, inv. č. 8, kar. 4 a kar. 5 Zápisy ze schůzí rady ONV 1953, inv. č. 9, kar. 6 a kar. 7 Zápisy ze schůzí rady ONV 1954, inv. č. 10, kar. 8 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1947 – 1954, inv. č. 11 – 18, kar. 9 Pololetní sjezdy ONV 1947 a 1948, inv. č. 19 – 21, kar. 10, Okresní konference lidové správy 1950 – 1952, inv. č. 22 – 24, kar. 10 Zápisy ze schůzí komisí ONV 1947 -1956, inv. č. 25, kar. 11 Styk ONV a OAVNF 1948, inv. č. 36, kar. 12 Styk ONV a OAVNF 1949 – 1957, inv. č. 36, kar. 13 Styk ONV a KSČ 1947 – 1954, inv. č. 37, kar. 14 Internační tábor Rychnov 1945 – 1947; Konfiskace 1945 - 1948, inv. č. 42, kar. 21 Očista 1948 - 1949; ONV, Okresní soud 1945 – 1953, inv. č. 48 a 49, kar. 27 Průmysl 1945 – 1953; Rudá Armáda 1945 – 1946, inv. č. 50, kar. 28 Situační zprávy 1945 – 1947, , inv. č. 52, kar. 29 Situační zprávy 1948, inv. č. 52, kar. 30 Situační zprávy 1949 – 1954, inv. č. 52, kar. 31 Oběžníky ONV 1946 – 1950, inv. č. 63, kar. 52 Oběžníky ZNV a ministerstev 1945 - 1947, inv. č. 63, kar. 54 kar. 177 Ústavní věci států, zemí, okresů a obcí, inv. č. 197 a 198, kar. 381 Veřejná správa – Všeobecné věci, Státní správa, Soudy, Samospráva zájmová a hospodářská, Kraje, Země, inv. č. 448 – 463, kar. 570 Veřejná správa – Okresy, Obce, inv. č. 464 – 473, kar. 571
152
Veřejná správa – Obce, Organizace úřadů, inv. č. 479 – 484, kar. 576 Tisk, písemnictví, inv. č. 540, kar. 591 Konfiskace majetku, Osídlení, Znárodnění, Komunální hospodářství, inv. č. 633 – 647, kar. 632 Veřejná správa – Organizace a působnost národních výborů, inv. č. 740, kar. 643 Volby do ONV, inv. č. 768, kar. 690 Volby do ONV, inv. č. 768, kar. 691 Fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy z jednání Okresní správní komise, rady, pléna a komisí ONV, číslo listu NAD 1019, prozatímní inventární soupis Zápisy ze schůzí rady ONV 1955, inv. č. 11, kar. 1 a kar. 2 Zápisy ze schůzí rady ONV 1956, inv. č. 12, kar. 1 a kar. 2 Zápisy ze schůzí rady ONV 1957, inv. č. 13, kar. 1 a kar. 2 Zápisy ze schůzí rady ONV 1958, inv. č. 14, kar. 1 a kar. 2 Zápisy ze schůzí rady ONV 1959, inv. č. 15, kar. 1 a kar. 2 Zápisy ze schůzí rady ONV 1960, inv. č. 16, kar. 1 a kar. 2 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1955, inv. č. 52, kar. 1 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1956, inv. č. 53, kar. 1 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1957, inv. č. 54, kar. 1 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1958, inv. č. 55, kar. 1 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1959, inv. č. 56, kar. 1 Zápisy ze schůzí pléna ONV 1960, inv. č. 57, kar. 1 Archivní soubor Sdružení národních správců okresu Jablonec nad Nisou 1945 – 1946, číslo listu NAD 905 Fond KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995), číslo listu NAD 72 Zápisy z jednání okresní konference 1960, inv. č. 15, kar. 3 Zápisy z jednání pléna 1948, inv. č. 30, kar. 9 Zápisy z jednání pléna 1960, inv. č. 42, kar. 11 Zápisy z jednání předsednictva 1948, inv. č. 74, kar. 41 Zápisy z jednání předsednictva 1960, inv. č. 86, kar. 54 Fond MNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1957, číslo listu NAD 136
153
Národní správci živností; Závodní rady; Osídlování; Osídlovací komise; Jednotlivé živnosti, inv. č. 178 – 184, kar. 330 Státní oblastní archiv Litoměřice Fond KNV Liberec 1949 – 1960, číslo listu NAD 667 Členové NV, poslanci, členové rad ONV, inv. č. 226, kar. 4 Zásadní otázky voleb, členové KNV, volební obvod č. 26 – 50, inv. č. 238, kar. 9 Národní výbory, systemizace ONV, inv. č. 225, kar. 23 Zasedání KNV a rady KNV, inv. č. 231, kar. 93 2. Publikované prameny a dokumenty Úřední list republiky Československé I. 1945 - 1948 3. Noviny, časopisy, periodika Cesta míru Jablonecká pravda Jablonecká vesnice Noviny Jablonecka Osídlování, Věstník Osídlovacího úřadu a Fondu národní obnovy, ročník I., II., III., 1946 – 1948 Průboj Stráž severu 4. Kroniky MěNV Jablonec nad Nisou, fotokopie kroniky z let 1945 – 1946 MNV Jablonec nad Nisou, Městská kronika 1951 - 1960 5. Internetové zdroje Košický vládní program, Přístup z: http://www.svedomi.cz/dokdoby/1945_kosvlpr.htm Stránky českého statistického úřadu [online], poslední aktualizace 27. 03. 2015, Přístup z: https://www.czso.cz/csu/xl/charakteristika_okresu_jn Sbírky zákonů, stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Přístup z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw Sbírky zákonů ČR, stránky Zákony pro lidi, Přístup z: http://www.zakonyprolidi.cz/ Zákon č. 126/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, Přístup z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mjzgiyf6mjsgywta
154
6. Statistické prameny Československá statistika, Sčítání živnostenských závodů v republice Československé podle stavu dne 27. května 1930, díl I., sv. 114, řada XVII, Hlavní data o místních jednotkách podle okresů, Praha 1935 Československá statistika, Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950, Praha 1957 Štěpán MLEZIVA, Retrospektivní přehled územních jednotek a územních celků od roku 1850 do současnosti, Praha 2010 Sčítání lidu, domů a bytů v Československé socialistické republice k 1. březnu 1961, Díl I. Demografické charakteristiky obyvatelstva, Vydala ústřední komise lidové kontroly a statistiky Praha 1965 Sčítání lidu, domů a bytů v Československé socialistické republice k 1. březnu 1961, Díl II. Sociální, ekonomická a profesionální skladba obyvatelstva, vydala ústřední komise lidové kontroly a statistiky 1965 Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930 Statistický lexikon obcí v zemi české: Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís.266 sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930 Zprávy Ústředního statistického úřadu roč. XXII. (1941), Počet obyvatelstva v sudetských zemích rok 1869 – 1940 7. Nevydané práce Milan GRISA a kol., Úvod k inventáři fondu ONV Jablonec nad Nisou 1945 – 1954 Roman HAMAN, K některým aspektům českoněmeckých vztahů v letech 1938 – 1945 na Jablonecku 1990, Archiv UHK Hana HOLUBOVÁ, Rok 1938 v Jablonci nad Nisou, 1963 Romana HYNKOVÁ, Příspěvek k prvním poválečným volbám v Jablonci nad Nisou v roce 1946 Jan KAŠPAR, Úvod k inventáři fondu KSČ – Okresní výbor Jablonec nad Nisou (1924) 1945 – 1989 (1995) Radka KOPALOVÁ, , Konfiskace průmyslových závodů podle dekretu č. 108/1945 Sb. na okrese Jablonec nad Nisou (1945 – 1948), Jablonec nad Nisou 2012
155
Václav KOPŘIVA, Vývoj a historie územní samosprávy v Karlovarském regionu v letech 1918 – 1948, Plzeň 2012 Ladislava KOUCKÁ, Národní a demokratická revoluce na Jablonecku v prvních poválečných letech, Jablonec nad Nisou 1975 Jaromír KUBÁLEK, Ekonomické problémy tradiční sklářské a jablonecké výroby a vývozu, I.-II., 1960 František MAREK, Úvod k inventáři fondu KNV Liberec 1949 - 1960 Růžena MOŽNEROVÁ, Helena BÍLKOVSKÁ, Helena GROSSMANNOVÁ, Správní vývoj okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1977 František PADRTA, Úvod k inventáři fondu Landrát Jablonec nad Nisou 1938 – 1939 František PADRTA, Úvod k inventáři fondu MNV Jablonec nad Nisou 1945 – 1957 František PADRTA, Úvod k inventáři fondu Okresní národní výbor Semily – expozitura Železný Brod 1945 – 1948 František PADRTA, Úvod k inventáři fondu OÚ Jablonec nad Nisou 1855 – 1938 František PADRTA, Územní vývoj okresu Jablonec nad Nisou, in: Okresní archiv v Jablonci nad Nisou v letech 1976, Jablonec nad Nisou 1980 Jana PAVLÍČKOVÁ, Soužití Čechů a Němců v Jabloneckém okrese v letech 1938 a 1939, Brno 2008 Martin POKORNÝ, Odsun Němců z Československa a snahy o jejich rozptýlení ve vnitrozemí v letech 1945 – 1950 na příkladu okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1994 Dana SOLOMANOVSKÁ, Osídlování pohraničního okresu Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou 1980 Jana UHLÍŘOVÁ, Rozvoj průmyslu na Jablonecku v letech 1948 – 1960, Jablonec nad Nisou 1979 8. Literatura Vladimír ČECHÁK, Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945 – 2004), Praha 2004 František ČAPKA, Lubomír SLEZÁK, Jaroslav VACULÍK, Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005 Robert FILIP, Okresní národní výbor Liberec v letech 1945 – 1960, in: Fontes Nissae, regionální historický sborník, Liberec 2005, 2007, 2011
156
Miroslav HAVLÍČEK, Protifašistické hnutí na horním Pojizeří v letech 1938 – 1945, Jablonec nad Nisou 1965 Jan KAŠPAR, Fontes Nissae, Regionální historický sborník, Ing. Karel Šimon a Jablonec nad Nisou, Příspěvek k dějinám města v květnu 1945, Liberec 2009 Jan KAŠPAR, Jablonec nad Nisou, Stručný průvodce sedmi stoletími města, Jablonec nad Nisou 2006 Jan KAŠPAR, Ve vichru správních reforem – Emancipační úsilí Železného Brodu v letech 1850 – 1950, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 1999 Kol. autorů, Fakta a cifry okresu Jablonec nad Nisou Kol. autorů, Jablonecko 1960, Fakta a cifry pro agitátory Národní fronty, vydal OV KSČ Jablonec nad Nisou, 1960 Kol. autorů, Kapitoly z dějin budování socialismu na Jablonecku, vydal OV KSČ a ONV Jablonec nad Nisou 1981 Kol. autorů, Kapitoly z dějin revolučního dělnického hnutí na Jablonecku, vydal OV KSČ a ONV v Jablonci nad Nisou 1976 Kol. autorů, Únor 1948 a Jablonecko, ONV Jablonec nad Nisou 1978 Kol. autorů, 20 let Jablonecka, OV KSČ Jablonec nad Nisou 1968 Kol. autorů, 30 let mírového budování okresu, vydal ONV Jablonec nad Nisou 1975 Jan KŘEMEN, Jiří KOŘALKA, Jindřich SCHWIPPEL, Jaroslav LUBAS, Miroslav SAMEŠ a kol., Jablonecko ve dnech zrady, vydalo oddělení propagace a agitace OV KSČ a odbor školství a kultury rady ONV Jablonec nad Nisou 1958 Jaroslava MATĚJÁKOVÁ, Cestou ke svobodě a míru, OV socialistické akademie a OV KSČ Jablonec nad Nisou, 1985 Petr NOVÝ a kol., Historie a současnost podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku, Žehušice 2007 František PADRTA, volby do říšského sněmu v roce 1938 s přihlédnutím k situaci na Jablonecku, in: Fontes Nissae. Regionální historický sborník. Liberec 2002 Monika REMSOVÁ, Trestní nalézací komise v Jablonci nad Nisou (1945 – 1947), in: Fontes Nissae, Regionální historický sborník, Liberec 2012 František ROUBÍK, Vývoj správního rozdělení Čech v letech 1850 – 1868, svazek XII. Sborníku archivu ministerstva vnitra republiky Československé 1939 Severočeská ročenka cíl, Liberec 1948
157
Karel SCHELLE, Vývoj veřejné správy v letech 1848 – 1948 Miloslav SOVADINA, Správní vývoj Českolipska, vydal SOkA Česká Lípa 1998 Jindra Jan VOLPRECHT, Jablonec n. N. včera, dnes a zítra, Jablonec nad Nisou 1945 VIII. Okresní konference KSČ v Jablonci nad Nisou
158
Seznam příloh Příloha č. 1 Obce a osady soudních okresů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod Příloha č. 2 Tabulka ukazující počty obyvatel jednotlivých obcí a okresů v roce 1930 včetně jejich národnosti Příloha č. 3 Členové ONV Jablonec nad Nisou Příloha č. 4 Členové komisí ONV Jablonec nad Nisou Příloha č. 5 Členové jabloneckého ONV po únoru 1948 Příloha č. 6 Jednotlivé komise včetně obsazení po dubnu 1948 Příloha č. 7 Seznam obcí, včetně osad a srovnání počtu obyvatel z roku 1930 a 1949 Příloha č. 8 Doplnění členové ONV z května 1949 Příloha č. 9 Rozdělení patronátů nad obcemi ze dne 25. srpna 1949 Příloha č. 10 Členové pléna a rady ONV Jablonec nad Nisou podle plenárního zasedání dne 11. prosince 1952 Příloha č. 11 Zvolení členové v jednotlivých volebních okrscích ve volbách do ONV Jablonec nad Nisou dne 16. května 1954 Příloha č. 12 Seznam členů jabloneckého ONV zvolených ve volbách dne 19. května 1957 Příloha č. 13 Stálé komise, včetně jejich členů zvolené na ustavujícím zasedání nově zvoleného jabloneckého ONV, které se konalo dne 28. května 1957 Příloha č. 14 Tématické komise pro jednotlivé úseky činností národních výborů, včetně členů Příloha č. 15 Složení komisí rady v říjnu 1958 Příloha č. 16 Členové ONV Jablonec nad Nisou vzešlí z voleb 12. června 1960 Příloha č. 17 Členové jednotlivých komisí po volbách v roce 1960
159
Příloha č. 1 Obce a osady soudních okresů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod Soudní okres Jablonec nad Nisou:719 obec (německý název obce)
osada (německý název)
Dalešice (Daleschitz) Čížkovice 1. díl (Tschischkowitz) Janov (Johannesberg, Honsberk) Hrabětice (Grafendorf) Huť (Labau) Pěnčín (Pintschei) Dolní Černá Studnice 1. díl (Unter Schwarzbrunn) Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neisse) Jindřichov (Hennersdorf) Josefodol (Josefsthal) Kokonín (Kukan) Loučná (Lautschnei) Lučany nad Nisou (Wiesenthal an der Neisse) Lukášov (Luxdorf) Maršovice (Marschowitz) Dolní Maxov (Unter Maxdorf) Horní Maxov (Ober Maxdorf) Karlov (Karlsberg) Mšeno nad Nisou (Grünwald an der Neisse) Jablonecké Paseky (Schlag) Proseč nad Nisou (Proschwitz an der Neisse) Nový Svět (Neuwald) Pulečný (Puletschnei) Klíčnov (Klitschnei) Kopanina (Kopain) Rádlo (Radl) 719
Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930.
160
Rychnov (Reichenau) Svatý Kříž (Heiligenkreuz) Rýnovice (Reinowitz) Šumburk-Jistebsko (Schumburg-Gistej) Čížkovice 2. díl (Tschischkowitz) Jistebsko (Gustem) Dolní Černá Studnice 2. díl (Unter Schwarzbrunn) Šumburk (Schumburg) Nová Ves (Neudorf) Horní Černá Studnice (Ober Schwarzbrunn) Vrkoslavice (Seidenschwanz) Soudní okres Tanvald obec (německý název obce)
osada (německý název)
Albrechtice (Albrechtsdorf) Mariánská Hora (Marienberg) Antonínov (Antoniwald) Desná (Dessendorf) Polubný (Polaun) Příchovice (Prichowitz) Rejdice (Reiditz) Smržovka (Morchenstern) Jiřetín (Georgenthal) Šumburk nad Desnou (Schumburg an der Desse) Tanvald (Tannwald) Žďár (Brand) Soudní okres Železný Brod obec
osada
Besedice Michovka Zbirohy Bratříkov Železný Brod
161
Bzí Veselí Držkov Velké Hamry Haratice Bohdalovice Hrubá Horka Malá Horka Střevelná Chlístov Těpeře Jílové u Držkova Jirkov Horská Kamenice Koberovy Hamštejn Chloudov Líšný Libentiny Loučky Loužnice Plavy Radčice Skuhrov Alšovice Huntířov Splzov Smrčí Brodec Dlouhý Pelechov Sněhov
162
Bobov Labe Líšný 1. díl Mukařov Malá Skála Želeč Vlastiboř Vranové Vrát Prosíčka Záhoří Pipice Proseč Zásada
163
Příloha č. 2 Následující tabulka ukazuje počty obyvatel jednotlivých obcí a okresů v roce 1930 včetně jejich národnosti: 720
Obce
Celkem
Němci
Češi
73 444
61 469
10 087
548
367
181
Dolní Maxov
1 334
1 156
175
Horní Maxov
1 053
1 006
40
Huť
1 109
902
202
Jablonec nad Nisou
33 958
27 017
5 602
Jablonecké Paseky
2 000
1 837
117
Janov nad Nisou
2 447
2 356
76
690
652
31
Josefodol
1 693
1 590
71
Kokonín
3 060
2 775
254
612
508
84
3 677
3 262
351
Lukášov
617
538
71
Maršovice
725
541
179
Mšeno nad Nisou
3 954
3 057
806
Nová Ves
2 339
2 187
126
Proseč nad Nisou
2 050
1 759
243
Pulečný
1 023
860
162
Rádlo
1 596
1 531
53
Rychnov u Jablonce nad Nisou
3 320
2 962
320
Rýnovice
1 711
1 487
181
Šumburk - Jistebsko
1 194
887
303
Vrkoslavice
2 734
2 232
459
28 438
20 331
7 707
soudní okres Jablonec nad Nisou Malešice
Jindřichov
Loučná nad Nisou Lučany
soudní okres Tanvald 720
Statistický lexikon obcí v zemi České, Sčítání lidu z 1. prosince 1930.
164
Albrechtice v Jizerských horách
1 890
1 735
148
992
934
41
Desná v Jizerských horách
1 740
1 516
198
Polubný
4 823
3 991
716
Příchovice
2 845
2 294
511
317
76
236
Smržovka
7 846
5 775
1 984
Šumburk nad Desnou
3 562
1 361
2 145
Tanvald
4 423
2 649
1 728
101 882
81 800
17 794
25 081
24 681
314
Besedice
474
473
1
Bratříkov
724
708
8
3 511
3 395
106
Bzí
780
779
1
Držkov
986
982
1
3 825
3 759
45
Haratice
943
917
22
Hrubá Horka
622
614
4
Chlístov
600
598
1
Jílové u Držkova
598
598
0
Jirkov
381
381
0
Horská Kamenice
344
342
1
Koberovy
661
657
1
Líšný
603
592
4
Loučky
296
296
0
Loužnice
437
433
4
1 273
1 236
36
Radčice
475
473
0
Skuhrov
1 764
1 731
29
Smrčí
1 005
981
20
Antonínov
Rejdice
politický okres Jablonec nad Nisou Soudní okres Železný Brod
Železný Brod
Velké Hamry
Plavy
165
Sněhov
1 304
1 282
12
Vlastiboř
518
517
0
Vranové
387
380
6
Vrát
377
370
6
Záhoří
572
572
0
Zásada
1 621
1 615
6
166
Příloha č. 3 Členové ONV Jablonec nad Nisou:721 STRNAD Václav, předseda, KSČ ŠTRYNCL Oldřich, I. náměstek, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 MRÁZEK Zdeněk Ing., II. náměstek, ČSSD, rezignoval a následně byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 ROTHMAN Josef JUC., III. náměstek, KSČ BALAJKA Miroslav, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 BENEŠ Jindřich, ČSSD, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 BLAHOUT Rudolf, ČSSD BRŮNA Bohuslav, KSČ BRIČHNÁČ Václav, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 DRBOHLAV František, KSČ EDERER Josef, KSČ HAVLÍČEK Karel, KSČ, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 HLŮŽE Alois, KSČ HOLEČEK Pravoslav, KSČ, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 CHURÝ Josef, ČSL (nahradil JUDr. Jiřího FRIEDLA), byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 JANATA František, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 KADIČ František, ČSSD KLIVICKÝ Vladimír, KSČ KOLDOVSKÝ Antonín, KSČ KONVALINKOVÁ Veronika, KSČ LÁB Miroslav, KSČ LÁSKA Jaroslav, ČSL (nahradil VESELÉHO), byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 MAŘAN Miroslav, ČSNS MELECHOVSKÝ Jaroslav, KSČ PAVLAS Josef, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 721
Kol. autorů, Severočeská ročenka Cíl 1948, str. 114.
167
PEŠEK Josef, KSČ, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 PODZIMEK Antonín, ČSNS RÖSSLER Karel, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 ŘEPÍK Felix, KSČ (nahradil SMORÁDKA), F. Řepík byl odvolán KSČ v prosinci 1947 a jeho nástupcem jmenován v lednu 1948 Miloslav ŠVANDRLÍK SEKYRA Jaroslav, ČSSD, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 ŠKARVADA Břetislav, KSČ TĚŠÍK Jan, KSČ (nahradil JŮNU) UDATNÝ Jaroslav, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 VANÍČEK Josef, ČSNS, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 VOLAVKA Jan, KSČ, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948 VULTERÝN Josef JUDr., KSČ, byl odvolán na návrh OAV po únoru 1948
168
Příloha č. 4 Členové komisí ONV Jablonec nad Nisou:722 Členové bezpečnostní komise zvolené na schůzi plena 2. srpna 1946: JUDr. Josef Vulterýn KSČ, Bohumil Hromek KSČ, Jan Bareš KSČ, Bedřich Müler ČSL, Jaroslav Kulhavý ČSSD, Karel Havlíček ČSNS a Miroslav Jirsák ČSNS bezpečnostní referent ONV Členové osídlovací komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: JUC. Josef Rothman KSČ, Břetislav Škarvada KSČ, Antonín Koldovský KSČ, Jan Brož ČSL, Ladislav Matěna ČSSD, František Černohous ČSNS, Jaroslav Bouma ČSNS osídlovací referent ONV Členové živnostensko-průmyslové komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Josef Ederer KSČ, Jindřich Janouch KSČ, Emil Lukeš KSČ, Jiří Fejfar ČSL, Ing. C. Zdeněk Mrázek ČSSD, Miloslav Balajka ČSNS, F. Em. Fabián ČSNS - průmyslový referent ONV Členové družstevní komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: František Novotný KSČ, Vladimír Hájek KSČ, Rudolf Anděl KSČ, Miloslav Bělohradský ČSL, Ludvík Hejl ČSSD, Jan Bušek ČSNS a František Masařek ČSSN družstevní referent ONV Členové sociální komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Veronika Konvalinková KSČ. Emilie Hromková KSČ, Bohuslav Brůna KSČ, Josef Kotek ČSL, Rudolf Blahout ČSSD, Jaroslav Kladívko ČSNS a Josef Louda ČSNS Členové bytové a stavební komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Karel Kocourek KSČ, Josef Čebiš ČSL, Václav Rathauzský ČSSD, Josef Frýda ČSNS Členové komunální komise zvolené na 2. schůzi pleny 2. srpna 1946: JUC. František Vozandych KSČ, Vladimír Rosa ČSL, Vladimír Matěna ČSSD, Jaroslav Udatný ČSNS – komunální referent ONV Členové národnostní komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Josef Vlk KSČ, Václav Stejskal KSČ, Jiří Cumfe KSČ, Josef Konečný KSČ, Oldřich Veselý ČSL, Jindřich Beneš ČSSD, František Kadič ČSSD, Anna Prchlíková ČSNS, František Studnička ČSNS, Vladimír Tomeš ČSNS – národnostní referent ONV 722
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, KT 27.
169
Členové národnostní komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: MUDr. Zdeněk Lehraus KSČ, Anna Vrzáková ČSL, MUDr. Jaroslava Wainmanová ČSSD, MUDr. Věra Machytková ČSNS – zdravotní referent ONV Členové zásobovací a cenové komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Ludmila Erbanová KSČ, Ladislav Štěpánek ČSL, František Kadič ČSSD, Karel Mikeš ČSNS – zásobovací referent ONV Členové zemědělské, honební a veterinární komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Václav Pazdera KSČ, Josef Vondráček ČSL, Miroslav Láska ČSSD, Otakar Kaucký ČSNS – zemědělský, honební a veterinární referent ONV Členové komunikační komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Adolf Bečvář KSČ, Jan Sudek (Karel Pelíšek) ČSL, Jaroslav Sekyra ČSSD, Václav Pondělíček ČSNS – komunální referent Členové finanční komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Karel Lorenc KSČ, Viktor Schön KSČ, Jaroslav Drahokoupil ČSL, JUDr. Jiří Friedel ČSL, František Štrobl ČSSD, Jiří Komárek ČSSD, Oldřich Pávek ČSNS, Josef Nosek ČSNS – finanční referent ONV Členové školské, osvětové a kulturní komise zvolené na 2. schůzi plena 2. srpna 1946: Miloš Mazánek KSČ, Josef Mazánek KSČ,
Josef Havlíček KSČ, Jan Brož ČSL,
František Podlipný ČSSD, Miroslav Mařan ČSNS, Karel Motejl ČSNS – školský, osvětový a kulturní referent ONV
170
Příloha č. 5 Členové jabloneckého ONV po únoru 1948: 723 Václav STRNAD, KSČ Marcel JÍLEK, ČSSD JUC Josef ROTHMANN, KSČ František DRBOHLAV, KSČ (nahradil Jindřicha FLOSE v radě ONV, ČSSD) Břetislav ŠKARVADA, KSČ Alois HLŮŽE, KSČ Stanislav ŘÍHA, ČSSD Miloslav ŠVANDRLÍK, KSČ Bohuslav KOVÁŘ, ROH Aloisie SCHIERLOVÁ, NFŽ (nahradila Růženu KRISTELOVOU) Václav PAZDERA, KSČ František VAŠKŮ, ČSSD Bohuslav BRŮNA, KSČ Jan TĚŠÍK, KSČ Miroslav LÁB, KSČ Antonín KOLDOVSKÝ, KSČ Veronika KONVALINKOVÁ, KSČ Vladimír KLIVICKÝ, KSČ Josef UNGRÁD, ČSSD, doplnil plénum po odstoupení J. FLOSE v dubnu 1948 Josef EDERER, KSČ Jaroslav MELECHOVSKÝ, KSČ František KADIČ, ČSSD František BUZEK, ROH Rudolf BLAHOUT, ČSSD, rezignoval v září 1948 Vilém ŠPIDLEN, ROH Miroslav MAŘAN, ORO Marie ZÁRYBNICKÁ, JSČZ Adolf KLIKORKA, ROH 723
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 1.
171
Antonín PODZIMEK, KSČ, rezignoval v prosinci 1948, byl nahrazen na návrh KSČ Vilémem ŽÁDNÍKEM František JANOUŠEK, ROH Josef SEMÍN, SČM Vladimír ŠKARKA, ČOL Emanuel BRŮHA, SNB Josef HAJN, SNB Josef HAVEL, SOPVP Stanislav TECHNIK, ROH
172
Příloha č. 6 Jednotlivé komise včetně obsazení po dubnu 1948: 724 Trestní komise pro stíhání černého obchodu a vyživovací, zásobovací a cenové delikty: Aloisie Schierlová – zásobovací referentka, Břetislav Škarvada, JUDr. Josef Vulterýn, František Kadič, Emil Lukeš za ROH, JUC. Vozandych – úředník ONV; náhradníci: Jan Těšík, Jindřich Nikota, Josef Hajn, Stanislav Půlpán, Jaroslav Setíkovský Finanční komise: JUC. Josef Rothman – finanční referent za KSČ, Karel Lorenc KSČ, Ing. Boháček KSČ, František Štrobl ČSSD, Jiří Komárek ČSSD Mimořádná vyživovací komise: Aloisie Schierlová – zásobovací referentka, Břetislav Škarvada, František Riegel, Alžběta Srbová ČSSD, Marie Fialová NFŽ, Marie Klápšťová ROH, František Hložek ROH, Karel Hnídek JSČZ, Josef Kopecký za hospodářská družstva, Jaroslav Setíkovský SKD, Rudolf Podlipný za maloobchod Průmyslová komise: Miloslav Švandrlík – průmyslový referent, Blahoslav Beneš ROH, Josef Buchar KSČ, Josef Bystrý ČSSD Družstevní komise: František Vašků – družstevní referent, František Kovář SKD, Stanislav Šulc KSČ, Vilém Špidlen ROH Školská komise: Josef Kapsa KSČ, Jaroslav Křapka ROH, Oldřich Novák ČSSD, Václav Strnad – školský referent Zdravotní komise: Jindřich Flos – zdravotní referent, MUDr. Zdeněk Lehraus, Josef Trojan, MVDr. R. Novický Plánovací komise: Karel Kocourek, Jiří Aleš, Václav Rathauský, Bohuslav Kovář sociální, bytový a stavební referent Dopravní komise: Ladislav Bouček KSČ, Ludvík Hejl ČSSD, Josef Holina ROH, Alois Hlůže - dopravní referent Národnostní komise: Josef Koubovský KSČ, Josef Konečný SNR, Josef Laušman ROH, Marcel Jílek – národnostní referent Komunální komise: Josef Kovařík ROH, JUDr. Václav Trnovský SOPVP, Bohumil Kolman KSČ, Jindřich Flos – samosprávní a zdravotní referent
724
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 11.
173
Zemědělská komise: Karel Hnídek ORK, Bohuslav Prousek KSČ, Marie Zárybnická NFŽ, Jindřich Nikota ČSSD, Václav Pazdera – zemědělský referent Sociální komise: Veronika Konvalinková KSČ, Josef Patřičný SNR, Jan Bareš ÚRO, Bohuslav Kovář – sociální referent Bezpečnostní komise: JUDr. Josef Vulterýn KSČ, Kulhavý ČSSD, Jan Těšík za II. odboj, Břetislav Škarvada – bezpečnostní referent Osídlovací komise: František Vrátný ROH, Břetislav Škarvada KSČ, Karel Buchar, Ladislav Matěna, Stanislav Říha – osídlovací referent Komise z návrhu OAF z 1. dubna 1948 Komise revizní pro obnovu trestního řízení podle dekretu o národní cti: JUDr. Rudolf Horák, Josef Koubovský, Jaroslav Erlebach Trestní komise pro trestní řízení dle dekretu o národní cti: JUDr. Rudolf Horák, Stanislav Šulc, Marcel Jílek, Jindřich Hujer, Antonie Zedníková Komise pro poskytování záloh na opatření stavebních plánů, při stavební obnově: Alois Hlůže, Josef Ederer, JUC. Pravoslav Holeček; náhradníci: Josef Hajn, Vilém Špiclem, Jaroslav Jebavý Komise péče o mládež pro soudní okres Jablonec nad Nisou: MUDr. Hyrš, JUDr. Alois Lehký, Jindřich Flos, Václav Tvrzník, Ing. Karel Šimon, Jindřich Kozohorský, Františka Bláhová, Anna Vrátilová, Veronika Konvalinková, Josef Semín, Josef Pelant, Jaroslav Sobota, Barbora Klimentová, Aloisie Schierlová, Václav Linek; náhradníci: N. Nýgr Komise péče o mládež pro soudní okres Tanvald: Alois Stárek, JUDr. Karel Pávek, MUDr. Karel Čapek, MUDr. Zdeněk Lahraus, Antonín Klášterský, František Martínek, Artur Jeřábek, Josef Ungrád, Marta Hanušová, Hana Kopalová, Ladislav Láb, Marie Haklová, Marie Kolmanová, Josef Konečný, Květa Malá, Stanislav Franc, Jiří Trdla; náhradníci: JUDr. Friedl, Marie Nývltová, Jaroslav Lehký, Václav Müler
174
Příloha č. 7 Seznam obcí, včetně osad a srovnání počtu obyvatel z roku 1930 a 1949: 725 obec
osada
Albrechtice
Antonínov, Mariánská Hora
Dalešice
Čížkovice
obyv. 1930 obyv. 1949 1 890
833
548
295
1 740
1 011
654
660
2 387
279
1 177
696
1 109
728
Jablonec nad Nisou
33 958
22 916
Jablonecké Paseky
2 000
1 318
2 447
1 033
690
348
Josefodol
1 693
1 661
Kokonín
3 060
1 781
Loučná nad Nisou
612
252
Lučany nad Nisou
3 677
1 894
Lukášov
617
341
Maršovice
725
397
Mšeno nad Nisou
3 954
2 339
Nová Ves nad Nisou Horní Černá Studnice
2 338
1 036
Plavy
1 273
868
Desná Haratice Horní Maxov
Karlov, Dolní Maxov
Hraničná Huť
Janov n. Nisou
Pěnčín, Dolní Černá Studnice
Hrabětice
Jindřichov
Polubný
Kořenov
4 823
2 776
Proseč nad Nisou
Nový Svět
2 050
2 081
Pulečný
Klíčnov, Kopanina
1 023
491
Příchovice
2 845
1 650
Rádlo
1 596
876
3 320
1822
Rychnov
725
Svatý Kříž
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 570.
175
Rýnovice Smržovka
Jiřetín
Šumburk-Jistebsko
1 711
1361
7 846
4 371
1 194
663
Tanvald
Šumburk nad Desnou, Ždár
9 985
4 828
Velké Hamry
Bohdalovice
4 144
2 605
2 734
1 578
Vrkoslavice
176
Příloha č. 8 Doplnění členové ONV z května 1949: 726 Miroslav BĚLOHRADSKÝ, odvolán z členství v ONV 1. března 1950 z důvodu odsouzení podle zákona na ochranu republiky Zdeněk DLOUHÝ Alžběta HLOUŠKOVÁ, v listopadu 1949 se stala členkou rady ONV a místo ní členkou pléna A. SCHIERLOVÁ František JÁGR František JANOUŠEK, v srpnu 1949 přesun do rady ONV Anna KREMLÍKOVÁ Emil KRUPKA Otto MIFEK, v srpnu 1949 přesun do rady ONV František NEUWIRTH Jan NYGRÝN Miloš OUHRABKA, který však členství nepřijal Helena PAVLATOVÁ, rezignovala v červenci 1950, z důvodu zaneprázdněnosti dalšími veřejnými funkcemi Jan STANČÍK Anna STÖHROVÁ Oldřich SCHNABL Jáchym ŠOUREK Antonín TYL Bohuslav VELE Josef VOLEK K červnu 1950 byla dvě místa v ONV Jablonec nad Nisou neobsazena, chyběl zdravotní referent a také místo za M. Bělohradského zůstávalo volné, k 1. listopadu 1950 byl jablonecký ONV dokonce pouze 25 členný. Náhradníci, první návrh na doplnění členů pléna se uskutečnil v prosinci 1949: Oldřich AHRMAN Rudolf BALZR 726
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 571.
177
František DUFEK Josef KNĚR Karel KROUPA, jmenován KNV Liberec členem ONV dne 17. ledna 1950 František KRYŠTOF Karel LUKEŠ Josef NÁVESNÍK, jmenován KNV Liberec členem ONV dne 17. ledna 1950 Františka RUDOLFOVÁ , jmenována KNV Liberec členem ONV dne 17. ledna 1950 Jan ŠROUTA
178
Příloha č. 9 Rozdělení patronátů nad obcemi ze dne 25. srpna 1949: 727 František KOBRLE – Jablonec nad Nisou a Vrkoslavice Miloslav ŠVANDRLÍK – Pulečný a Rychnov Stanislav BÍLEK – Polubný a Příchovice Milan MUSIL – Jablonecké Paseky a Jindřichov František JANOUŠEK – Janov nad Nisou, Hraničná a Loučná Josef KOTEK – Lukášov a Rýnovice Gustav RICHTER – Dalešice a Maršovice Josef VLAŠTOVKA – Horní Maxov a JOSEFODOL Ladislav KUČERA – Lučany nad Nisou a Mšeno nad Nisou Aloisie SCHIERLOVÁ -. Nová Ves a Šumburk – Jistebsko Otto MIFEK – Proseč nad Nisou a Rádlo Emil KRUPKA – Albrechtice a Desná Jaroslav NIGRIN – Haratice a Plavy Helena PAVLATOVÁ – Smržovka Marta CHLUPÁČOVÁ – Huť Karel MICHEK – Velké Hamry Václav KRSEK - Kokonín Oldřich ŠTRYNCL –Tanvald Posléze dne 9. září 1949 došlo přehození patronátů mezi E. Krupkou a J. Nigrinem a M. Chlupáčovou a V. Krskem
727
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 2.
179
Příloha č. 10 Členové pléna a rady ONV Jablonec nad Nisou podle plenárního zasedání dne 11. prosince 1952: 728 Předseda ONV – Vladislav ŠTĚPÁNEK Referent plánovací – Jaroslav BARTOŠ Referent pro vnitřní věci – Josef ČERMÁK Referent školství – Věnceslava KRSKOVÁ Referent pracovních sil – Miroslav KOUŘIL Referent zdravotní – Anna MORAVCOVÁ Referent finanční – Jaroslav TOMEŠ Referent hospodářský – Josef MRŠTÍK Referent zemědělský – Václav KOPTA Referent pro vnitřní obchod – Alžběta HLOUŠKOVÁ Referent technický – Otto MIFFEK Hynek BALCAR Blahoslav BENEŠ František BLASCHE Jan BRADA Jan BRADNÍČEK Rudolf ČEPELKA Zdeněk DLOUHÝ Karel DOLEŽAL Františka FRANCOVÁ Marie HÁBOVÁ František HAMPL Josef KUBÍN Josef KURŠ Stanislav LEJDAL Vilém MEDEK Soběslav MUDRUŇKA 728
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 9.
180
František NEURWITH Arthur PRÁŠEK Josef RAJHOŇ Ladislav REJM Vladimír SCHNÁBL František ŠINDELÁŘ Emil ULMAN Zdeněk ULVR Karel VÁCLAVÍK Josef VAŠÁK Miloš VELE Věra ZÁMIŠOVÁ Jaroslav ZDERADIČKA
181
Příloha č. 11 Zvolení členové v jednotlivých volebních okrscích ve volbách do ONV Jablonec nad Nisou dne 16. května 1954: 729 1. Jablonec nad Nisou – František NEUWIRTH 2. Jablonec nad Nisou – Anna ZEMANOVIČOVÁ, v březnu 1955 nahrazena Bedřiškou ŠVÉDOVOU 3. Jablonec nad Nisou – Josef HAVEL 4. Jablonec nad Nisou – Marie VLČKOVÁ 5. Jablonec nad Nisou – Matěj MANDÍK 6. Jablonec nad Nisou – Jan POSPÍCHAL 7. Jablonec nad Nisou – Jaroslav TOMEŠ 8. Jablonec nad Nisou – Marie PIROCHOVÁ 9. Jablonec nad Nisou – Věra SKALSKÁ 10. Jablonec nad Nisou – Eldetraud HÁKOVÁ 11. Jablonec nad Nisou – Bohumír HORÁČEK, v únoru 1956 ho nahradil František KODEJŠ 12. Jablonec nad Nisou – František HAVRÁNEK 13. Jablonec nad Nisou – Jaroslav HRADECKÝ 14. Jablonec nad Nisou – Vladislav ŠTĚPÁNEK 15. Jablonec nad Nisou – Kristina SKRBKOVÁ 16. Jablonec nad Nisou – František STUMMER 17. Jablonec nad Nisou – Otto MIFFEK 18. Jablonec nad Nisou – Antonín JAŠEK, v únoru 1956 ho nahradil Jan BAREŠ 19. Jablonec nad Nisou - Alfréd SCHWANZEE 20. Jablonec nad Nisou - Oldřich ŠTRYNCL 21. Rychnov – Božena HOŘENÍ 22. Rychnov – Jaroslav TUČEK 23. Kokonín – Emil PALDUS 24. Kokonín – Jaroslava NUDEROVÁ, v březnu 1955 nahrazena Miluší MACHÁČKOVOU 729
SOkA Jablonec nad Nisou, fond ONV Jablonec nad Nisou 1945-1954, kar. 690 a 691.
182
25. Rádlo – Otto SVOBODA 26. Dalešice, Maršovice, Pulečný – Květoslav HORNA 27. Huť – Jistebsko – Josef KLINGER, v březnu 1955 nahrazen Josefem ČÍLOU 28. Mšeno nad Nisou – František ČAPEK 29. Mšeno nad Nisou – Jindra PROŠKOVÁ 30. Janov nad Nisou – Horní Maxov – Josef PETRÁK 31. Janov – Hedvika DLOUHÁ 32. Rýnovice – Anna MORAVCOVÁ 33. Rýnovice – Jaroslav BARTOŠ 34. Proseč nad Nisou – Josef ČÁP, v prosinci 1956 ho nahradil Jaroslav SOVA 35. Lučany nad Nisou – Jindřichov – Josef HONZÁREK 36. Lučany nad Nisou – Rudolf NOVOTNÝ 37. Jablonecké Paseky – Miroslav KOUŘIL 38. Vrkoslavice – Josef HLAVÁČEK 39. Nová Ves nad Nisou – Marie SAMKOVÁ 40. Smržovka – František PAVLÍČEK 41. Smržovka – Hana KORCOVÁ, v březnu 1955 nahrazen Miloslavem BENDOU 42. Smržovka – Josef CHLUM 43. Smržovka – Jaroslav ZVOLSKÝ 44. Albrechtice – Anna NESVADBOVÁ 45. Josefův Důl – Zdeněk ULVR 46. Josefův Důl – Karel RIEDL 47. Tanvald – Zdeňka FLEGLOVÁ 48. Tanvald – Jiří BAKOVSKÝ 49. Tanvald – Rudolf VÁLEK 50. Tanvald – Rudolf SVÁROVSKÝ 51. Tanvald – Emil ULMAN 52. Velké Hamry – Pavlína MATUROVÁ 53. Velké Hamry – Josef MORÁVEK 54. Plavy – Haratice – Jaroslav SVÁROVSKÝ 55. Desná – Marie HOLATOVÁ 56. Desná – Ladislav ŽÁK
183
57. Desná – Alexandr SCHALL 58. Příchovice – Odřich HAVLÍK 59. Polubný – Josef VAŠÁK 60. Polubný – Rudolf ULLMANN
184
Příloha č. 12 Seznam členů jabloneckého ONV zvolených ve volbách dne 19. května 1957: 730 1. František NEUWIRTH 2. Bedřiška ŠVÉDOVÁ později RELICHOVÁ 3. Josef HAVEL, nahradil ho v roce 1958 Miroslav JIRÁNEK 4. Jaroslav RYLICH 5. Matěj MANDÍK 6. Ladislav VÍŠEK 7. Jaroslav TOMEŠ 8. Rudolf KUNCL 9. Jaroslav ŠIMÁČEK 10. MUDr. Zdeněk TETŘEV 11. Růžena SKALNÍKOVÁ 12. Milena DĚDIČOVÁ 13. Miroslav BAŽANT 14. František HAVRÁNEK, nahradil ho v roce 1958 Jaroslav FARSKÝ 15. Kristina SKRBKOVÁ 16. František STUMMER 17. Karel SVOBODA 18. Jaroslava BARTŮŇKOVÁ 19. Alfred SCHWANSEE 20. Oldřich ŠTRYNCL 21. Růžena PATKOVÁ 22. Josef ŠIKOLA 23. Emil PALDUS 24. Zdenka POŘÍZOVÁ 25. Josef ŠREK 26. Květoslav HORNA 27. Olga KOZDERKOVÁ 28. Jaroslav POMICHÁLEK 730
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., kar. zápisy z pléna 1957.
185
29. Karel VALHA 30. Bernhart MAYER 31. Eva KOVÁŘOVÁ 32. Emilie NOHOVÁ 33. Jaroslav BARTOŠ 34. Josef DRMLA 35. Josef HONZÁREK 36. Jindřich VATER 37. Miloslav KOUŘIL 38. Miroslav TOMEŠ 39. Josef ŽĎÁRSKÝ 40. František PAVLÍČEK 41. Václav POLMA 42. Josef CHLUM 43. Antonín POSPÍŠIL 44. Zdeněk ULVR 45. Inge TURPIŠOVÁ 46. Zdenka FLÉGLOVÁ 47. Jiří BAKOVSKÝ 48. Rudolf VÁLEK 49. Alžběta KOKMANOVÁ 50. Ladislav BLAŽEK 51. Anna NESVADBOVÁ 52. Oskar HIPPMANN 53. Ladislav ŽÁK 54. Věra SEJKOROVÁ 55. Josef VAŠÁK 56. Květoslava KOCHÁNKOVÁ 57. Pavlína MATUROVÁ 58. Jindřich JAKOUBĚ 59. Jaroslav SVÁROVSKÝ 60. Odřich HAVLÍK
186
Příloha č. 13 Stálé komise, včetně jejich členů, zvolené na ustavujícím zasedání nově zvoleného jabloneckého ONV, které se konalo dne 28. května 1957: 731 Stálá komise zemědělská – předseda – Květoslav Horna ostatní členové – František Pavlíček, Jindřich Jakoubě, Emil Paldus, Jaroslav Pomichálek, Josef Žďárský, Odřich Havlík, Antonín Pospíšil, Jaroslav Svárovský Charváta, JUDr. J. Zákrejse Stálá komise finančně rozpočtová – předseda – Josef Honzárek ostatní členové – Oskar Hippmann, Eva Kovářová, Josef Vašák, Jaroslav Rylich, Inge Turpišová, Bedřiška Švédová, Miloslav Benda Stálá komise zdravotní a sociální – předseda – Zdenka Fléglová, rezignovala v červnu 1958 ze zdravotních důvodů, nahradila ji Kristina Skrbková ostatní členové – Kristina Skrbková, Anna Nesvadbová, František Stummer, František Havránek, Věra Sejkorová, Květoslava Kochánková, Zdenka Pořízová, Zdeněk Tetřev, Dr. Rokos Stálá komise pro obchod a zásobování – předseda – Rudolf Válek ostatní členové – Miloslav Tomeš, Pavlína Maturová, Růžena Patková, Emilia Nohová, Růžena Skalníková, Milena Dědičová, Marie Pirochová, Jindra Prošková Stálá komise pro místní hospodářství – předseda – Zdeněk Ulvr ostatní členové – Karel Valha, Josef Havel, Josef Drmla, Josef Chlum, Alžběta Kokmanová, František Neurwirth, Jaroslava Bartůňková Stálá komise pro školství, kulturu a tělovýchovu – předseda – Matěj Mandík ostatní členové – Miloslav Bažant, Ladislav Víšek, Rudolf Kuncl, Josef Šikola, Josef Šrek, Bernhart Meyer, Jindřich Vater, Ladislav Blažek, František Čapek; v březnu 1959 B. Meyer a F. Čapek odvoláni
731
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., kar. zápisy z pléna 1957.
187
Příloha č. 14 Tématické komise pro jednotlivé úseky činností národních výborů, včetně členů: 732 Komise pro úsek školský a kultury – předseda – Jaroslav Farský ostatní členové – Jakoubě, Růžička, Kolman, Bosák Komise pro úsek zdravotní a sociální péče – předseda – Dr. Lehraus ostatní členové – Matěna, Verych, Peml Komise pro úsek finanční – předseda – předseda – Kristen ostatní členové – Rejzek, Kubrt, Podskalský Komise pro úsek místního hospodářství – předseda – Lisý ostatní členové – Hujerová, Ryšavý Komise pro úsek výstavby, akce Z a DS – předseda – Zadražil ostatní členové – Zeletar, Hušek Komise pro úsek zemědělství, lesního hospodářství, výkupu, ČSSS a STS – předseda – Jiránek ostatní členové – Chvalina, Ing. Majer, Dr. Hedek, Ing. Macháček, Mrklas, Fejkl, Kopta Komise pro úsek investiční výstavby JZD – předseda – Müller ostatní členové – Franz, Kryžo Komise pro úsek obchodu a potravinářského průmyslu – předseda – Zelený ostatní členové – Havránek, Mrštík, Straníková, Jedlička Komise pro úsek dopravy, silnic a průmyslu; pracovních sil – předseda – Vavřínek ostatní členové – Bláha, Mazánek, Šimůnek, říborský Komise pro zjednodušení administrativy – předseda – Hajn ostatní členové – Dr. Metzka, Tyšer, Šeps Komise pro organizaci výkonných orgánů NV – předseda – Bakovský ostatní členové – Svoboda, Holas
732
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., kar. 2 zápisy z rady 1957.
188
Příloha č. 15 Složení komisí rady v říjnu 1958: 733 Komise povodňová – předseda – M. Kouřil ostatní členové – J. Voleš, J. Honzárek, J. Tržický, Ing. V. Jirků, J. Mužák, Z. Spousta Sněhový štáb pro období 1958 až 1959 – předseda – J. Honzárek ostatní členové – M. Vavřínek, B. Bičiště, J. Kratochvíl, J. Morávek, K. Muzikář, K. Šípek, Sekanina, F. Vaníček, J. Šimůnek Pro kalamitní případy se z komise povodňové a sněhového štábu, pod vedením předsedy ONV M. Kouřila vytvořila kalamitní komise Okresní komise žen – předseda - J. Bakovský ostatní členové – J. Šeps, J. Bartošová, J. Bartůňková, E. Bažantová, A. Cincibusová, J. Dvořáková, M. Hofnerová, O. Kozderková, A. Moravcová, J. Prskavcová, V. Sisrová, M. Smrčková, M. Vejmolová, Ing. Z. Vondrášková Redakční rada novin Jablonecka – předseda – J. Bakovský ostatní členové – J. Hajn, J. Bartoš, E. Bažantová, A. Ječný, M. Sameš, J. Šimáček, J. Zapadlo Okresní soutěžní komise – předseda – J. Bakovský ostatní členové – A. Šedivý, J. Holas, Chvalina, M. Straníková Protialkoholická komise – předseda – Dr. Zdeněk Tetřev ostatní členové – M. Miroňová, E. Bažantová, F. Blažek, J. Domas, J. Drda, M. Holešovský, J. Hlaváček, M. Hofnerová, J. Kysela, V. Plíva, B. Spousta, K. Valha, E. Tribůček Komise pro práci mezi občany německé národnosti – předseda – J. Farský ostatní členové – A. Ječný, Č. Drobník, E. Dvořáková, O. Hippmann, J. Hofman, H. Holas, A. Prášek, M. Simm Okresní komise pro zvelebení měst a obcí – předseda – V. Jirků
733
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., kar. 2 zápisy z rady 1958.
189
ostatní členové – O. Zadražil, E. Bažantová, M. Břicháček, A. Dokoupil, J. Fišera, M. Helekal, V. Kořínek, J. Kysela, J. Lukeš, V. Machytková, O. Matěcha, M. Sameš, J. Šikola, Z. Ulvr a po zástupci za OV ČSM a OV Svazarm Komise pro přidruženou výrobu – předseda – J. Bartoš ostatní členové – Z. Vondrášková, F. Adam, J. Honzárek, V. Jirků, J. Jindra, K. Liška, S. Rejzek, K. Srb, J. Tomeš Komise pro vypořádání JZD v klidu – předseda – J. Bartoš ostatní členové – B. Lukavec, A. Fejkl, M. Hofnerová, K. Liška, J. Šebek Patronátní komise JZD – předseda – J. Bartoš ostatní členové – F. Adam, E. Bažantová, J. Korkař, J. Zapadlo a předsedové ZV ROH Liazu Rýnovice, Seby Tanvald, JS Polubný a NNP J. Paseky Nákazová komise – předseda – J. Bartoš ostatní členové – J. Hodek, M. Hofnerová, J. Křepel, V. Machytková, J. Mrštík, Š. Rovder, J. Zapadlo Komise pro investiční výstavbu JZD – předseda – J. Bartoš ostatní členové – F. Svoboda, S. Rejzek, B. Šulc, J. Valentová, O. Zadražil Okresní operativní komise – předseda – J. Bartoš ostatní členové – F. Macháček, J. Kovář, J. Mrštík, J. Zapadlo Okresní dislokační komise – předseda – A. Dokoupil ostatní členové – V. Tyšer, J. Hloušek, H. Hujerová, M. Vavřínek, J. Valeč Kárná komise rady ONV – předseda – A. Dokoupil ostatní členové – M. Starková, F. Adam, M. Straníková, Šedivý Trestní komise – předseda – A. Dokoupil ostatní členové – F. Vozandych, R. Harget, K. Horna, A. Pekařová, Řádková, A. Moravcová, O. Štekl
190
Komise cestovního ruchu – předseda – J. Honzárek ostatní členové – M. Drda, J. Čejchan, J. Čumpelík, G. Frýdla, M. Mandík, J. Paukrt, M. Šimon, J. Vašata, K. Valha, M. Vavřínek
191
Příloha č. 16 Členové ONV Jablonec nad Nisou vzešlí z voleb 12. června 1960: 734 1. Jablonec nad Nisou - Emilie DVOŘÁKOVÁ 2. Jablonec nad Nisou - MUDr. Zdeněk TETŘEV 3. Jablonec nad Nisou - Kristina SKRBKOVÁ 4. Jablonec nad Nisou - Zdeněk HEJDUK 5. Jablonec nad Nisou - Antonín JAŠEK 6. Jablonec nad Nisou - Jan PRANTL 7. Jablonec nad Nisou - Josef MATOUŠ 8. Jablonec nad Nisou - Jaroslava BARTŮŇKOVÁ 9. Jablonec nad Nisou - Alois STÁREK 10 Jablonec nad Nisou - Miloslav BAŽANT 11. Jablonec nad Nisou - Bedřiška RELICHOVÁ 12. Jablonec nad Nisou - Jan GROSSMANN 13. Jablonec nad Nisou - Jarmila MICHKOVÁ 14. Jablonec nad Nisou - Karel SVOBODA 15. Jablonec nad Nisou - Helga KVINTUSOVÁ 16. Jablonec nad Nisou - Josef GRÖGER 17. Jablonec nad Nisou - Jaroslav TOMEŠ 18. Jablonec nad Nisou - Rudolf KUNCL 19. Jablonec nad Nisou - Jiří BAKOVSKÝ 20. Jablonec nad Nisou - Jaroslav ŠIMÁČEK 21. Vrkoslavice - Zdeněk PLAČEK 22. Janov nad Nisou - Jaroslav KUBÁČEK 23. Bedřichov - Václav TVARŮŽEK 24. Mšeno nad Nisou- Božena AČOVÁ 25. Mšeno nad Nisou - Jaroslav BARTOŠ 26. Rýnovice - Emilie NOHOVÁ 27. Nová Ves - Břetislav HUŠEK 28. Lučany nad Nisou - Gustav SRNA 734
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., kar. zápisy z pléna 1960.
192
29 Smržovka - Jan JINDRA 30 Smržovka - Josef CHLUM 31. Smržovka - Maruše ČECHOVÁ 32. Huť a Jistebsko - Karel SRB 33. Alšovice a Bratříkov - Rudolf DUBSKÝ 34. Zásada, Loužnice a Radčice - František HAJNA 35. Dalešice, Maršovice a Skuhrov - Miloš VELE 36. Desná - Ladislav ŽÁK 37. Desná - Věra SEJKOROVÁ 38. Desná - Rudolf SOCHOR 39. Příchovice - Eduard POSPÍŠIL´ 40. Polubný - Josef VAŠÁK 41. Albrechtice - Vlasta ŠVECOVÁ 42. Josefův Důl - Karel CHLUPÁČ 43. Tanvald - Růžena FIEDLEROVÁ 44. Tanvald - Božena KUNCOVÁ 45. Tanvald - ing. Josef BERKA 46. Tanvald - Ladislav BLAŽEK 47. Velké Hamry - Zdenka ZABLOUDILOVÁ 48. Velké Hamry - Josef KURŠ 49. Plavy a Haratice - Vladimír STĚHULA 50. Zlatá Olešnice, Stanový a Lhotka - Jaroslav DUŇKA 51. Železný Brod - Ludmila ŠTRAJTOVÁ 52. Železný Brod - Jiří DĚDEČEK 53. Železný Brod - František ŠILHAN 54. Koberovy, Besedice a Vrát - František MUŽÍČEK 55. Malá Skála, Mukařov a Líšný - Ladislav MALÝ 56. Držkov, Vlastiboř a Jílové - Dobroslav DROBNÍK 57. Proseč nad Nisou - Václav SVOBODA 58. Rychnov nad Nisou - Jindřich ČEPELÍK 59. Rychnov nad Nisou - Růžena PATKOVÁ 60. Rádlo - Antonie STAŇKOVÁ
193
61. Frýdštejn, Bezděčín a Ondříkovice - Marie PEŠTOVÁ 62. Jenišovice a Odolenovice - Bohumil ŤOKAN 63. Kokonín - Miroslav JIRÁNEK
194
Příloha č. 17 Členové jednotlivých komisí po volbách v roce 1960: 735 Komise plánovací – poslanci ONV – Karel Svoboda, ing. Miloslav Berka, Jaroslav Kubáček, Václav Svoboda, Jaroslav Tomeš, Jaroslav Bartoš, Rudolf Dubský, Josef Gröger ostatní členové – Oldřich Šrejma, Karel Petz, Jindřich Tom, Josef Mrvka, František Novák, Otto Hübner, Zdenka Švejdová zástupce předsedy komise – Zdeněk Novák předseda – Karel Svoboda Komise finanční – poslanci ONV – Jaroslav Tomeš, Ladislav Žák, Josef Vašák, Gustav Srna, Maruše Čechová, Bedřiška Relichová ostatní členové komise – Josef Křeček, Rudolf Hladík, Josef Pobříslo, Skalník, Ladislav Fejtek vedoucí finančního odboru – František Tichý vedoucí kontrolního odboru – Jiří Bakovský vedoucí organizačního odboru – Zdeněk Čížek předseda – Jaroslav Tomeš Komise zemědělská – poslanci ONV – Rudolf Dubský, Karel Srb, Eduard Pospíšil, Vladimír Stěhula, Miroslav Jiránek, Marie Peštová, Karel Chlupáč ostatní členové komise – ing. Škoda, Karel Liška, ing. Vajboza, Jan Šedý vedoucí zemědělského odboru – Josef Zikmund předseda – Rudolf Dubský Komise průmyslová – poslanci ONV – Josef Gröger, Josef Chlum, Jiří Dědeček, Jan Grossmann, Břetislav Hušek, Helga Kvintusová ostatní členové komise – Jindřich Kos, Rudolf Pour, Jiří Votoček, Zdeněk Zeman, Jaromír Marek vedoucí průmyslového odboru – Vladimír Hušek předseda – Josef Gröger
735
SOkA Jablonec nad Nisou, ONV Jablonec nad Nisou 1945-1990, zápisy …., kar. zápisy z pléna 1960.
195
Komise výstavby – poslanci ONV – Ladislav Malý, František Mužíček, Josef Matouš, Dobroslav Drobník, Jan Jindra ostatní členové komise – ing. Jan Kypta, Jiří Malec, Otta Eder vedoucí odboru pro výstavbu – Jaroslav Brázda předseda – Ladislav Malý Komise dopravy – poslanci ONV – František Hajna, Ladislav Blažek, Jindřich Čepelík, Břetislav Tokar, Zdeněk Plaček ostatní členové komise – Josef Škodný, Stanislav Kysela, Jiří Rössler, Jan Sodomka vedoucí odboru dopravy – Miloslav Vavřínek předseda – František Hajna Komise pro obchod – poslanci ONV – Božena Kurcová, Václav Tvarůžek, Emilie Nohová, Ludmila Štrajtová, Růžena Patková, Jan Rantl ostatní členové komise – Vladimír Laušman, Vlasta Nedvědová, Petr Palata vedoucí odboru pro obchod – Blahoslav Rak vedoucí odboru pracovních sil – Josef Čermák předseda – Božena Kuncová Komise zdravotnictví – poslanci ONV – Josef Kurš, Emilie Dvořáková, MUDr. Zdeněk Tetřev, Rudolf Sochor, Kristina Skrbková, Věra Sejkorová ostatní členové komise – Josef Žák, Jiřina Váňová, Jiří Miler vedoucí odboru zdravotnictví – MUDr. Zdeněk Tetřev vedoucí odboru vodního hospodářství a energetiky – ing. Václav Svoboda vedoucí odboru pro vnitřní věci – Emil Bartoníček předseda – Josef Kurš Komise sociálního zabezpečení – poslanci ONV – Jaroslav Šimáček, Vlasta Švecová, Růžena Fiedlerová, Božena Ačová, Jaroslav Duňka, Antonie Staňková, Jarmila Michková, František Šilhán
196
ostatní členové komise – Marie Šabatová, Jan Příborský, Karel Kuchař, MUDr. Josef Pavlíček vedoucí
odboru
sociálního
zabezpečení
–
Josef
Kozlovský předseda – Jaroslav Šimáček Komise pro školství a kulturu – poslanci ONV – Miloš Vele, Jaroslava Bartůňková, Miroslav Bažant, Rudolf Kuncl, Zdenka Zabloudilová ostatní členové komise – Karel Kostka, Jaroslava Zahradníková-Brychtová, Jaroslav Bernard vedoucí odboru školství a kultury – Jaroslav Šimek předseda – Miloš Vele Subkomise sociální – předseda – Božena Ačová zástupce ROH – Marie Rejchertová zástupce JZD – Božena Dvořáčková pracovník odboru sociálního zabezpečení – Věra Růtová odborník – Jan Příborský Subkomise důchodová – předseda – František Šilhán zástupci ROH – Jaroslav Kašpar, Alois Mašíček, Marie Lerchová zástupce JZD – Božena Hoření pracovník odboru sociálního zabezpečení – Vladislav Matěna 2 užší subkomise - posudková a péče o invalidy – předseda – Vlasta Švecová zástupci předsedy – Růžena Fiedlerová, Jaroslav Duňka, Antonie Staňková, Jarmila Michková vedoucí lékař posudkové služby – MUDr. Josef Pavlíček členové komise lékaři – MUDr. Žák, Pokorná, Šafařík, Kopal, Karásek, Nesvadba, Dostál, Šíma, Chodová, Ledecký, Sochor, Novická, Korbelář, Menšík, Axman, Mach, Čapek, Mojžíš členové komise za ROH – Oldřich Bartoň, Evžen Belda, Milena Dědičková, Josef Janovský, Oldřich Havlíček, Josef Koldovský, Eliška
197
Rauscherová, Milena Rýdlová, Emily Štryncl, Lote Vildová, Josefa Vítková, Milada Křivánková, Božena Bauerová, Miroslav Plešil, Lubomír Štoček, Eva Kovářová, Kateřina Štarková, František Tonar, Věroslav Vrbas, František Bočánek členové komise za JZD – Zdenka Nesvadbová, Božena Ducháčková, Jiřina Rychtrová členové komise za SČSI – Marie Šabatová
198
