Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2015

Denisa Kosová

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy a sportu

Preference a možnosti využití nabídky pohybových aktivit dětí a mládeže ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou Bakalářská práce

Autor:

Denisa Kosová

Student:

P111384 - PDF

Studijní obor:

Historie se zaměřením na vzdělávání Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání

Vedoucí práce:

Hradec Králové

PhDr. Ivan Růžička, PhD

květen 2015

Zadání bakalářské práce Autor:

Denisa Kosová

Studium:

P111384

Studijní program:

B7507 Specializace v pedagogice

Studijní obor:

Historie se zaměřením na vzdělávání, Tělovýchovné a sportovní aktivity se zaměřením na vzdělávání

Název bakalářské práce:

Preference a možnosti využití nabídky pohybových aktivit ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou

Název bakalářské práce AJ:

Preferences and possibilities of the movement activities at leisure in Rychnov nad Kněžnou

Cíl, metody, literatura, předpoklady: Cílem práce je zmapovat preference pohybových aktivit dětí a mládeže a porovnat je s aktuální nabídkou pohybových aktivit ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou. Na základě anketního průzkumu zjistit, vyhodnotit a porovnat stav preferencí dětí a mládeže s možnostmi realizace v rámci aktuální nabídky řízených volnočasových aktivit v Rychnově nad Kněžnou. Fromel, K., Novosad, J. & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. (1.vyd., 173 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Kalman, M. & Vašíčková, J. (2013). Zdraví a životní styl dětí a školáků. (Vyd. 1., 172 s.) Olomouc: Univerzita Palackého. Kudláček, M. & Fromel, K. (2012). Sportovní preference a pohybová aktivita studentek a studentů středních škol. (1. Vyd., 184s.) Olomouc: Univerzita Palackého. Hendl, J., Dobrý, L. et al. (2011). Zdravotní benefity pohybových aktivit: Monitorování, intervence, evaulace. Praha: Karolinum. Garantující pracoviště:

Katedra tělesné výchovy a sportu, Pedagogická fakulta

Vedoucí práce:

PhDr. Ivan Růžička, Ph.D.

Datum zadání závěrečné práce:

12. 1. 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně (pod vedením vedoucího bakalářské práce) a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci králové dne 5. 5. 2015

………………………… podpis

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce PhDr. Ivanu Růžičkovi, PhD za poskytnutí cenných rad při vypracování mé bakalářské práce.

Anotace KOSOVÁ, Denisa. Preference a možnosti využití nabídky pohybových aktivit dětí a mládeže ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou. Hradec Králové, 2015. Bakalářská práce na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. 57s. Bakalářská práce se zabývá pohybovou aktivitou dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou. Zaměřuje se na zisk poznatků týkajících se volnočasových aktivit. V teoretické části jsou vymezeny pojmy pohybová aktivita, zdraví, volný čas a jsou zde uvedeny stručné informace o vybraném městě. Výzkumná část přináší aktuální poznatky o preferencích a možnostech pohybových aktivit.

Klíčová slova: pohybová aktivita, zdraví, volný čas, děti a mládež, Rychnov nad Kněžnou

Annotation: KOSOVÁ, Denisa. Preferences and possibilities of the movement activities at leisure in Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, 2015. Bachelor Thesis at Faculty of Education University of Hradec králové. 57p. The Bachelor Thesis is focused on the movement activities children and youth in Rychnov nad Kněžnou. It aims to gain knowledge related to leisure activities. The theoretical part defines terms physical activity, health, leisure, and gives brief information about the selected city. The research presents current knowledge about the preferences and possibilities of movement activities.

Keywords: movement activity, health, leisure, children and youth, Rychnov nad Kněžnou

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................ 10 1 Pohyb a pohybová aktivita ................................................................ 10 1.1 Rozdělení pohybu a jeho funkce................................................. 11 1.2 Poznatky k pohybové aktivitě ..................................................... 12 1.2.1 Volnočasová pohybová aktivita a pohybová aktivnost ........ 13 1.2.2 Determinanty pohybové aktivity .......................................... 14 1.3 Zdraví .......................................................................................... 14 1.3.1 Zdraví ve vztahu k pohybové aktivitě .................................. 16 1.3.2 Pohybová nedostatečnost ...................................................... 18 1.3.3 Zdravotní stav populace v České republice .......................... 18 2 Děti, mládež, volný čas ..................................................................... 21 2.1 Volný čas .................................................................................... 21 2.1.1 Funkce a problémy volného času ......................................... 22 2.1.2 Volný čas a životní styl ........................................................ 23 2.1.3 Pedagogika volného času...................................................... 23 2.2 Charakteristika a vymezení cílové skupiny ................................ 24 3 Rychnov nad Kněžnou ...................................................................... 27 3.1 Historie ........................................................................................ 27 3.2 Geografie a současnost ............................................................... 27 3.3 Sport a pohybová aktivita v Rychnově nad Kněžnou................. 29 3.3.1 Sportovní zařízení v Rychnově nad Kněžnou ...................... 29 3.3.2 Sportovní kluby a oddíly v Rychnově nad Kněžnou ............ 31 3.3.3 Zájmové kroužky .................................................................. 31 VÝZKUMNÁ ČÁST .............................................................................. 34 4 Cíle, hypotézy a úkoly výzkumu ...................................................... 34 4.1 Cíle výzkumu .............................................................................. 34 4.2 Hypotézy výzkumu ..................................................................... 34

4.3 Úkoly výzkumu ........................................................................... 34 5 Metodika výzkumu ........................................................................... 35 5.1 Charakteristika výzkumného souboru ........................................ 35 5.2 Metody sběru dat ........................................................................ 36 5.3 Metody zpracování a vyhodnocení dat ....................................... 37 6 Výsledky a diskuse výzkumného šetření .......................................... 38 7 Závěry ............................................................................................... 50 7.1 Závěry empirického výzkumu .................................................... 50 7.2 Závěry a doporučení pro teorii ................................................... 51 7.3 Závěry a doporučení pro praxi .................................................... 51 SOUHRN ................................................................................................ 52 REFERENČNÍ SEZNAM ....................................................................... 53 PŘÍLOHY................................................................................................ 56

ÚVOD Téma bakalářské práce preference a možnosti využití nabídky pohybových aktivit dětí a mládeže ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou je pro mě jako studentku tělesné výchovy poměrně zajímavým tématem. Cílem této práce je zmapovat preference pohybových aktivit dětí a mládeže a porovnat je s aktuální nabídkou pohybových aktivit ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou. Dále pak na základě anketního průzkumu zjistit, vyhodnotit a porovnat stav preferencí dětí a mládeže s možnostmi realizace v rámci aktuální nabídky řízených volnočasových aktivit v Rychnově nad Kněžnou. Teoretická část se převážně věnuje pojmu pohybová aktivita. Rozvíjí pojmy spojené s tímto tématem jako volnočasová pohybová aktivita, pohybová aktivnost a samotný pojem pohyb. Také uvádí možnosti rozdělení, motivaci či determinanty. Další kapitola pojednává o zdraví a zdravotním stavu populace. Zaměřuje se i na zdraví ve vztahu k pohybové aktivitě. Poslední kapitolou teoretické části je Rychnov nad Kněžnou. V této části práce je rozebíráno město obecně – jeho historie, geografie a sportovní vývoj. Podstatnější část této kapitoly se zaměřuje na sport a sportovní aktivity, možnosti a zařízení v Rychnově nad Kněžnou. Jako výzkumnou metodu jsem použila anketní šetření, které jsem realizovala ve dvou školách v Rychnově nad Kněžnou. Ráda bych tímto vyjádřila poděkování ZŠ Javornická a Gymnáziu Františka Martina Pelcla za pomoc a příjemné jednání při sběru výzkumných dat.

9

TEORETICKÁ ČÁST

1 Pohyb a pohybová aktivita Pohyb můžeme chápat jako změnu pozice celého těla nebo jeho jednotlivých částí v čase a ve vztahu k jinému objektu (Kent, 1994). Jedná se o nejnápadnější projev pohybového systému, který je vědomě ovládán. Je dále prostředkem k aktivní činnosti a seberealizaci. Tělesný pohyb lze ovládat vlastní vůlí a můžeme dobře koordinovat jeho parametry, jako jsou rozsah, síla či způsob provedení (Čermák & kol., 1992). Pohyb působí na socializaci člověka, což znamená, že ovlivňuje jeho samostatnost, schopnost sdružovat se a komunikovat, jeho vývoj osobnosti, fyzické a psychické zdraví atd. (Opatřilová, 2008). Pohyb je člověku vlastní a to již v době prenatální. S vývojem soustav je spojen vývoj pohybových schopností a dovedností. Pohyb je nepostradatelnou součástí učení a myšlení (Kudláček & Frömel, 2012). Doc. MUDr. František Véle, CSc. píše: „... pohyb, chápaný jako životní projev systému, kde jednotlivé partie pohybové jsou angažovány úměrně podle požadavků a potřeb prostředí vnitřního a zevního. Výrazové hodnocení pohybu má význam pro komunikaci se zevním prostředím. Tak se pohyb stává komunikačním prostředkem, kterým lze sdělovat informace, a to nejen motorickým ústrojím řečovým, ale i gestikulací, mimikou. Hodnocení výrazu pohybu dává nahlédnout nejen do psychiky jedince, ale informuje i o poruchách soustavy. Držení axiálního systému (páteře) upozorní na funkční poruchy…“ (Véle, 1994 In Zemánková, 1996, s. 9). Když se zaměříme pouze na pohyb lidského těla, mluvíme o stahu vláken motorické jednotky, řízené nervovou buňkou. Pohyb je pak vykonáván svaly, které se skládají z množství svalových vláken. Pokud chceme, aby vznikl účelný pohyb, je nutné zapojení více svalů a vytváření tzv. svalových řetězců. Ty vytváří funkční celky, které na sebe vzájemně působí a vytváří svalovou činnost neboli hybnost (Zemánková, 1996).

10

1.1 Rozdělení pohybu a jeho funkce Základní dva druhy pohybu, které rozlišujeme při tělesném cvičení, jsou pohyb aktivní a pohyb pasivní. Pohyb aktivní se děje za aktivní účasti svalů a bez rozdílů při působení vnějších sil. Pasivní pohyb je vykonáván působení zevní síly nebo gravitace (Čermák & kol., 1992). Zemánková (1996) rozděluje pohyb podle rychlosti: -

reflexní (nejrychlejší, vrozený, součást obranných reakcí)

-

spouštěný (rychlý, naučený, částečně zautomatizovaný)

-

řízený (pomalý, vědomý, ovládaný, vyžaduje čas a trpělivost)

-

suprapomalý (nejpomalejší, vázán na dech)

Funkce a vlivy pohybu v životě člověka podle Hlavsy (1987): -

vliv na poznávací procesy

-

specializační vliv

-

kultivační vliv

-

vliv na rozvoj tvořivosti

-

vliv na integrovanost osobnosti

-

vliv na regulaci a programování

-

vliv stimulační

-

vliv adaptační

-

vliv korigující

-

odolnost vůči neúspěchu a úměrnost v úspěchu

-

zdravotní vliv

-

kontrainvoluční vliv

-

vliv kompenzační

-

relaxační a regenerační vliv

-

vlivy na emocionální prožitky

-

estetizující vlivy

-

narkotizační vlivy

-

kondiční vliv

-

komunikační vlivy

11

Hlavsa (1987) a jeho sedm stupňů škály pohybu a zátěže pohybového aparátu: -

udržování tělesné pozice

-

pohyb ke změně pozice

-

pohyb se střídáním pozic

-

výraznější pohyby

-

intenzivní pohyb

-

velmi intenzivní pohybová činnost

-

vrcholně intenzivní pohyb s extrémní zátěží

1.2 Poznatky k pohybové aktivitě Pohybovou aktivitu můžeme chápat jako tělesný pohyb zajištěný kosterním svalstvem, který vede ke zvýšení energetického výdeje. Udává se, že pohybová aktivita tvoří 1540 % celkového energetického vývoje (Sigmund, 2007). Také je vnímána jako nutnost pro příznivý vývoj dětského organismu. V raném věku tento pohyb nazýváme pohybem spontánním, který je postupem času doplňován pohybem řízeným, což můžeme považovat za projev zrání. Pokud však dojde k většímu poklesu spontánní či řízené aktivity, měli bychom se pokusit tomu zabránit, protože rozsah energetického vývoje pohybem by neměl klesat. Příčinami těchto poklesů mohou být zevní faktory jako motivace či nabídka volnočasových aktivit, které jsou často pasivního charakteru. PA (pohybová aktivita) je důležitým podkladem pro dobrý zdravotní stav, jak v dětském věku, tak i do budoucna (Máček & Radvanský, 2011). Pohybovou aktivitu z hlediska účelu můžeme rozdělit podle Fialové (2013) na: -

habituální (pohyby běžného života jako chůze, bez intenzity, důležitý je objem)

-

pracovní (hraje roli v energetickém výdeji, avšak současné pracovní činnosti jsou často spojeny s polohami vsedě)

-

sportovně pohybovou (vědomě vykonávané pohybové činnosti, spontánní a řízená aktivita, specifický význam a cíl)

-

rekreační (cílem je aktivní odpočinek, relaxace a udržení fyzické zdatnosti)

12

Motivace k pohybové aktivitě je důležitým aspektem (Sigmund, 2007): -

vnitřní motivace spolu s dobrovolností a spokojeností je klíčovou podmínkou vytváření pozitivního vztahu k celoživotní pohybové aktivitě

-

děti mají rády konkrétní a jednodušší pohybové úkoly více než myšlenkově náročné či složité pohybové hry

-

vyšší pohybové sebevědomí, pohybová „šikovnost“ a výkonnost u dětí a mládeže předpovídá častější provádění pohybové aktivity

-

vyššího úspěchu a radostnosti při nabývání nových pohybových zkušeností se u dětí a mládeže dosahuje v nekonkurenční atmosféře a pohybové aktivitě

A dále Sigmund (2007) ve své studii uvádí, co zjistily aktuální zahraniční studie o pohybové aktivitě: -

pokles PA dnešní mládeže ve srovnání s mládeží před 20 a více lety

-

pokles pohybové aktivity s rostoucím věkem dětí a mládeže

-

vyšší pohybová aktivita u chlapců než dívek

-

vyšší pohybová aktivita v pracovních dnech než o víkendu

-

nárůst pohybové inaktivity

-

nárůst onemocnění spjatých se sedavým způsobem života

1.2.1 Volnočasová pohybová aktivita a pohybová aktivnost Volnočasová pohybová aktivita, je taková aktivita, která je realizována ve volném čase jednotlivce nebo skupiny a zaměřuje se především na vlastní zájmy a potřeby (Howley, 2001 in Kudláček & Frömel, 2012). Pohybová aktivnost patří mezi novější termíny a ne zcela akceptované. Představuje soubor bazálních, zdraví podporujících, sportovních pohybových aktivit za určitou časovou jednotku, označení pohybu jako plánované, strukturované, opakované a cílevědomé činnosti (Fialová, 2013). Pohybová aktivnost je důležitá pro proces utváření aktivního zdraví a je jednou z možností, která nás chrání před chronickými neinfekčními onemocněními. Má nezastupitelný přínos a měla by být součástí života každého z nás (Hend, Dobrý & kol., 2011). 13

1.2.2 Determinanty pohybové aktivity Determinanty pohybové aktivity, jsou faktory, které do velké míry ovlivňují pohybovou aktivitu (Kudláček & Frömel 2012) a hrají důležitou roli v doporučování tělesných a pohybových aktivit (Fialová, 2013). Členění faktorů (Kudláček & Frömel 2012):

-

demografické a biologické faktory (věk, vzdělání, pohlaví, genetické faktory, pravděpodobnost srdečního onemocnění, socioekonomický status, předchozí zranění, nadváha/obezita, rasa/etnicita)

-

sociální a kulturní faktory (velikost skupiny, cvičební modely, skupinová koheze, dřívější vlivy rodiny, vliv lékaře, sociální izolace, sociální podpora ze strany přátel, rodiny či instruktora)

-

psychologické, kognitivní a emoční faktory (postoje, bariéry tělesných cvičení, kontrola nad tělesnými cvičeními, očekávané přínosy, kontrola zdravotního stavu, důvody ke cvičení, znalosti v oblasti zdraví a tělesných cvičení, nedostatek času, náladovost, normativní přesvědčení, osobnostní variabilita, psychologické zdraví, sebemotivace, vlastní cvičební schéma, stav změny, stres, náchylnost k nemocem, hodnota cvičebních výstupů)

-

faktory prostředí pro realizaci PA (přístup do sportovních zařízení, klima/období/sezónnost, cena programu, narušení programu, domácí vybavení/možnosti).

1.3 Zdraví Jaro Křivohlavý (2011) podle Seedhouse (1995) představuje čtyři příklady toho, co si lidé podle zaměření představují pod pojmem zdraví: -

lékaře, který pod pojmem zdraví rozumí nepřítomnost nemoci

-

sociologa, který pod pojmem zdravý člověk vidí člověka, jenž je schopen dobře fungovat ve všech sociálních rolích

-

humanistu, který pod slovy zdravý člověk označuje takového člověka, který je schopen pozitivně se vyrovnávat s životními úkoly 14

-

idealistu, který si pod pojmem zdravý člověk představuje člověka, který se cítí dobře tělesně, duševně, duchovně i sociálně

Seedhouse (1995) rozděluje teorie zdraví do čtyř skupin: -

teorie, které považují zdraví za ideální stav člověka „wellnes“

-

teorie, které chápou zdraví jako „fitness“ - normální dobré fungování

-

teorie, které se dívají na zdraví jako na zboží.

-

teorie, které chápou zdraví jako určitý druh „síly“

Ale Jaro Křivohlavý (2001) rozděluje zdraví podle toho, zda je chápáno jako prostředek k určitému cíli, nebo zda je chápáno jako cíl sám o sobě (konečný stav): -

zdraví jako zdroje fyzické a psychické síly

-

zdraví jako metafyzická síla

-

salutogeneze – individuální zdroje zdraví

-

zdraví jako schopnost adaptace

-

zdraví jako schopnost dobrého fungování

-

zdraví jako zboží

-

zdraví jako ideál

Kde tedy můžeme najít správnou definici zdraví? Seedhouse (1995) zformuloval svoji definici: „Optimální stav zdraví určité osoby, závisí na stavu souboru podmínek, které jí umožňují žít a pracovat tak, aby byly splněny její realisticky zvolené a biologické možnosti (potenciály).“ Křivohlavý (2001) na základě svých studií také zformuloval vlastní definici zdraví: „Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí.“ Podle WHO (World Health Organization) zdraví není pouze nepřítomnost nemoci, ale pocit tělesné, psychické a sociální pohody, kde Hodaň (2000) dodává, že takto chápané zdraví je podmíněno celkovou zdatností organismu. Bylo dokázáno, že ženy pečují o své zdraví více než muži. Dbají na výživu, stravovací návyky, preventivní lékařské prohlídky a starají se o zdraví svých dětí a rodičů. Naopak u pohybové aktivity zaostávají za muži a to hlavně ve středním a seniorském věku (Fialová, 2013). 15

1.3.1 Zdraví ve vztahu k pohybové aktivitě „Nedostatek pohybu je prokazatelným rizikovým faktorem spojeným se zvyšujícím se počtem kardiovaskulárních, metabolických, onkologických a dalších onemocnění. Stále více studií dokladuje možnost zlepšení zdraví dostatečnou pohybovou aktivitou a úzký vztah mezi hypokinezí a chronickými neinfekčními onemocněními“ (Fialová, 2013, s. 11). Na základě medicínských výzkumů bylo dokázáno, že pohybové aktivity pozitivně ovlivňují hlavně oběhový a dýchací systém. Pohybovou aktivitou dochází k redukci stresu, zvýšení aerobní kapacity a zvýšení psychické výkonnosti, což také pozitivně ovlivňuje onemocnění srdce, redukci nadbytečného tělesného tuku atd. (Kolisko, 2002). Spojitost mezi kardiovaskulárními onemocněními a pohybovými aktivitami prokázala již řada výzkumných šetření, například studie kardiovaskulární zdatnosti. Dále je prokázáno, že pohybová aktivita má pozitivní vliv na psychiku – kladné sebehodnocení a zvládání stresu. Americká národní zpráva o pohybové aktivitě a zdraví (1996) v knize Ješina, Hamřík a kol. (2011) uvádí:

-

vyšší úroveň pravidelné PA je spojena s nižší úmrtností; lidé, kteří vykonávají pravidelnou pohybovou aktivitu střední intenzity, vykazují nižší úmrtnost než lidé, kteří jsou méně aktivní

-

pravidelná PA snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zejména pak na ischemickou chorobu srdeční

-

pravidelná PA zamezuje vysokému krevnímu tlaku či jej oddaluje a u pacientů s již diagnostikovaným problémem krevní tlak snižuje

-

pravidelná PA snižuje riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva

-

pravidelná PA snižuje riziko rozvoje non-inzulin dependentního diabetu mellitu (známý také jako diabetes mellitus II. typu)

-

pravidelná PA je nezbytná pro udržení normální svalové síly, kvalitní struktury kostí a správnou funkci kloubů, v míře doporučované pro zdraví není PA spojena s poškozením kloubů nebo rozvojem osteoartrózy, může být dále prospěšná pro řadu pacientů s artrózou

-

PA je důležitá pro normální rozvoje kostry u dětí a adolescentů a pro 16

udržení kvality kostní tkáně v mladé dospělosti -

PA snižuje rychlost úbytku kostní hmoty u žen v menopauze

-

silový trénink a další formy cvičení seniorů zachovávají schopnost udržení nezávislého života a snižují riziko pádů

-

PA příznivě ovlivňuje metabolismus tuků

-

PA redukuje příznaky depresí a úzkosti a zlepšuje náladu

Dnes již existují mnohá zdravotní doporučení, která mají za úkol předkládat společnosti možné varianty, jak se vyhnout tzv. neinfekčním civilizačním chorobám způsobených nedostatkem PA. WHO vydalo v roce 2010 následující doporučení k pohybovým aktivitám pro zdraví, které má podat přehled souvislostí mezi frekvencí, trváním, intenzitou, druhem pohybové aktivity nezbytným pro prevenci civilizačních chorob. Průvodce je rozdělen podle věkových kategorií (5 – 17 let, 18 – 64 let a 65 a více let), přičemž pro každou skupinu (nezávisle však na pohlaví, rase, etniku či sociální úrovni) jsou vymezena specifická doporučení (Hrdličková, 2011). Žáci testovaní v rámci mojí práce spadají do první a částečně i do druhé skupiny.

-

PA by měla být realizována formou tělesné výchovy či programové PA, her, různých variant sportů, aktivního transportu, rekreačních aktivit, a to vše především v kontextu rodinného zázemí, školního prostředí či zájmových kroužků

-

jedinci by měli denně realizovat minimálně 60 minut PA střední či vysoké intenzity

-

PA trvající déle než 60 minut přinese jedincům ještě významnější užitek v péči o jejich zdraví

-

PA by měla zahrnovat ve své většině činnost aerobní

-

je žádoucí zahrnovat střídavě vytrvalostní aktivity a aktivity vysoké intenzity nejméně 3krát týdně s cílem posílit svalový aparát a kosti

-

v případě inaktivních jedinců je třeba vždy zdůraznit fakt, že jakékoli sebemenší množství PA, které vykonají, jim vždy přinese větší užitek než pohybová inaktivita; je však důležité postupovat od nejnižších dávek PA a následně zvyšovat trvání, intenzitu a frekvenci těchto činností.

17

1.3.2 Pohybová nedostatečnost

Problémy pohybové nedostatečnosti a inaktivity jsou v poslední době velmi probíranými a diskutovanými tématy. Je těžké soudit dnešní mládež za to, že si zcela neuvědomuje možné důsledky pohybové inaktivty, když se touto problematikou často nezaobírají ani jejich rodiče a prarodiče. „ Současná civilizace výrazně usměrňuje lidskou motoriku, která je základním projevem a potřebou života tak, že chůzi nahrazuje místní dopravou a povahou zaměstnání nutí člověka k sedavému způsobu života.“ (Kudláček & Frömel, 2012) Pojem sedavý způsob neboli sedentarismus spojuje Kent (1994) s lidmi, kteří se vyznačují velkým množstvím sezením a značnou mírou inaktivnosti. Důsledky pohybové nedostatečnosti (Hendl, Dobrý & kol., 2011): -

procento mladých lidí s nadváhou se za posledních dvacet let téměř zdvojnásobilo

-

pohybová nedostatečnost a špatná strava jsou např. v USA příčinou nejméně 300 000 úmrtní ročně a pouze kouření způsobuje více úmrtí

-

u dospělých s pohybovou nedostatečností se zvyšuje pravděpodobnost úmrtí na srdeční choroby a vzniku diabetes, rakoviny tlustého střeva a vysokého krevního tlaku

1.3.3 Zdravotní stav populace v České republice Nárůst kardiovaskulárních onemocnění, diabetes 2. typu, chronické respirační nemoci, osteoporóza, rakovina atd. můžeme považovat za celosvětový problém, který jednoznačně vyplývá z velmi nízké pohybové aktivity obyvatelstva, nezdravou stravou a vysokým energetickým příjmem. Odhad WHO z roku 2002 je, že hromadná neinfekční onemocnění mají na svědomí více jak 60 % úmrtí na světě. Výše jmenovaná onemocnění jsou v České republice hlavní příčinou úmrtí podobně jako ve světě. V roce 2009 zemřelo v důsledku kardiovaskulárních chorob 54,1 tisíc osob, což představovalo zhruba 50 % všech úmrtí. Druhou nejčastější příčinou smrti jsou zhoubné novotvary (ZN), na které v tomtéž roce zemřelo 27,7 tisíc osob, tj. Zhruba 18

26 %. Procenta obezity nejsou o mnoho pozitivnější. V ČR bylo v roce 2009 17 % obézních mužů a 17% žen. Nadváhou trpí už 62% mužů a 46% žen. Komplikace spojené s obezitou a nadváhou jsou ale velmi zásadní a výrazně snižují kvalitu života a v pozdějším věku mohou mít obrovské zdravotní následky (Ješina, Hamřík & kol., 2011). Obezita a nadváha jsou problémem i v dětské populaci. Hendl, Dobrý & kol. (2011) uvádí, že 80 % obézních dětí zůstává obézních i v dospělém věku. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) je souhrnné označení onemocnění koronárních, mozkových a periferních tepen v důsledku aterosklerózy. Projevem je ischemická choroba srdeční (ICHS), která může zapříčinit angínu pectoris, infarkt myokardu a náhlou příhodu mozkovou. Důležitou roli hrají ovlivnitelné a neovlivnitelné faktory. Mezi neovlivnitelné patří věk, pohlaví a pozitivní rodinná anamnéza. Mezi ovlivnitelné především hypokineze, atergonní výživa a tabakismus (Fialová, 2013). Mezi metabolická onemocnění řadíme v první řadě obezitu, která je definována, jako zmnožení tukové tkáně organismu. Podle šetření z roku 2013 je v ČR obézních 22 % procent mužů a 25 % žen. Obezitě předchází nadváha, kterou v ČR trpí přes 50 % populace středního věku. Neovlivnitelnými faktory jsou pohlaví (ženy mají obecně vyšší podíl tukové tkáně), věk, genetická predispozice, etnikum a částečně ekonomicko-sociální statut. Ovlivnitelným faktorem je nadměrný příjem potravy s vysokým energetickým obsahem nasycených mastných kyselin a sacharidů. Dále sem patří hypercholesterolemii, diabetes mellitus, metabolický syndrom a osteoporóza, která postihuje především ženskou populaci (Fialová, 2013).

19

Tab. č. 1 Výskyt vyhublosti, nadváhy a obezity u dětí v procentech (Ješina, Hamřík & kol., 2011)

11-12 let

chlapci

dívky

celá skupina

Vyhublost

0,9

1,8

1,4

normální hmotnost

80,2

86,8

83,4

Nadváha

15,8

9,7

12,8

Obezita

3,1

1,7

2,4

13-14 let

chlapci

dívky

celá skupina

Vyhublost

1,0

2,6

1,9

normální hmotnost

80,7

90,5

86,0

Nadváha

16,2

5,9

10,6

Obezita

2,0

1,0

1,5

15-16 let

chlapci

dívky

celá skupina

Vyhublost

1,8

2,4

2,1

normální hmotnost

79,0

88,4

83,9

Nadváha

17,6

8,1

12,8

Obezita

1,5

1,1

1,3

Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí ve světě i v naší republice. Výskyt nádorových onemocnění má vzestupný trend – od roku 1997 do roku 2007 o 26,4 % a tento trend je vysvětlován stárnutím populace a vysokou úrovní diagnostiky. Nejčastějšími novotvary jsou zhoubné novotvary kůže, dále u mužů nádor prostaty a u žen pak nejčetnější nádor prsu. Nádorová onemocnění jsou výrazně ovlivněny věkem, genetickými predispozicemi a vnějšími faktory (životní styl, životní prostředí). Pohybová aktivita přispívá ke zvýšení metabolické a imunologické obranyschopnosti a tím částečně snižuje rozvoj onkologických onemocnění (Fialová, 2013). 20

2 Děti, mládež, volný čas Volný čas dětí a mládeže se stává předmětem většího zájmu, než tomu bylo v dobách minulých. Zájem projevují pracovníci z řady pedagogických a sociálních profesí, a to kvůli osobnostnímu a sociálnímu rozvoji dětí a mládeže. Tato problematika v sobě ale skrývá i nemalá rizika (Hofbauer, 2004). 2.1 Volný čas Na úvod této kapitoly si definujeme a vymezíme pojem volný čas. Budeme se zabývat jeho vývojem, obsahem, funkcí atd. Volný čas, anglicky „leisure time“, můžeme definovat jako čas, ve kterém člověk nemusí vykonávat žádné povinnosti, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, dělby práce či nutnosti zachovat a rozvíjet jeho život. Další charakteristika, rozšířená hlavně v německé literatuře, tzv. zbytková reziduální teorie vymezuje volný čas jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností. Avšak Hofbauer (2004) považuje za přesnější charakteristiku volného času definovat ho jako činnost, do níž člověk vstupuje na základně svobodného rozhodnutí a s očekáváními, která mu přináší uspokojení a příjemné zážitky. V knize z roku (1992) vymezuje Hofbauer pojem volný čas jako dobrovolné rozhodování člověka o své činnosti, který může nastat až po splnění pracovních, společenských a individuálních povinností a potřeb. Umožňuje nám vytvářet si vztahy k přírodě a ostatním lidem. Považuje ho za novou a nadějnou oblast působení dětí a mládeže, která se podílí na jejich výchově a vzdělávání. Volný čas Pávková (2008) chápe jako dobu, kam nepatří vyučování a činností s tím související, povinnosti spojené s rodinou a domácností, hygiena a sebeobsluha. Je to čas, který máme po splnění všech povinností a využíváme ho k odpočinku, zábavě, účastí ve veřejném životě či zájmovým činnostem. „Za obsah volného času dětí se pokládá duševní a tělesná rekreace nad míru nezbytné regenerace tělesných a duševních sil, zábavy; aktivity dalšího dobrovolného vzdělávání; uspokojování zájmů, schopnost a nadání v různých oblastech; dobrovolná pomoc rodičům a jiným dospělým, dobrovolná společenská činnost, účast na společenském dění a kontaktech s vrstevníky“ (Bláha 1980, s. 24). 21

2.1.1 Funkce a problémy volného času Francouzský sociolog R. Sue rozdělil funkce volného času: psychosociologická (zábava), sociální (socializace), terapeutická (prevence) a ekonomická (výdaje PA). Jiné rozdělení podle německého pedagoga, Horsta w. Opaschowkiho: 

rekreace (zotavení a uvolnění)



kompenzace (odstraňování zklamání)



výchova a další vzdělávání (učení)



kontemplace (hledání smyslu života)



komunikace (partnerství)



partcipace (vývoj společnosti)



integrace (stabilizace rodiny)



enkulturace (kulturní rozvoj)

České oficiální dokumenty považují za funkce volného času regeneraci, relaxaci, kompenzaci, sociální prevenci a výchovu (Hofbauer, 2004). Různé pohledy na volný čas podle Pávkové a kol. (1999): 

ekonomický (investice a prostředky)



sociologický a sociálně psychologický (utváření mezilidských vztahů, sociální prostředí a vlivy)



politický (státní a školská politika)



zdravotně hygienický (podpora tělesného a duševního rozvoje)



pedagogický a psychologický (individuální zvláštnosti)

Problémy volného času (Hofbauer, 2004) 

prohlubování společenských nerovností



finanční stránka rodin, která se promítá ve volném čase



předčasný vynucený vstup do pracovního procesu



nezaměstnanost (nežádoucí rozšíření volného času)



odmítání volného času (workoholismus)



podcenění a využití volného času (zanedbávání z „nedostatku“ času) 22

2.1.2 Volný čas a životní styl To, jak využíváme volný čas, považujeme za jeden ze základních ukazatelů životního stylu. A co je to vlastně životní styl? Podle Fialové (2013) ho můžeme definovat jako: „Projev myšlení a jednání člověka, do něhož se promítají nejen jeho zvyklosti, životní hodnoty, zájmy, vzdělání a dodržování obecně platných norem, ale také věk, pohlaví, příslušnost k etniku, ekonomická situace, sociální podmínky, životní prostředí a v neposlední řadě zdravotní stav.“ Jednodušeji řečeno, životní styl chápeme jako souhrn životních forem, které jedinec aktivně prosazuje. Podle Kenta (1994) je životní styl souhrn hodnot, přesvědčení a zkušeností, jejichž prostřednictvím jedinec či skupina žije. Vlivem životních podmínek a aktivitou jedince si člověk vytváří vlastní systém hodnot. Někteří lidé nejvýše hodnotí práci a volný čas většinou nemají nebo posuzují jako něco nepatřičného a nesprávného. Plnění povinností se stává jejich jediným cílem a často sami sebe přetěžují a nejsou schopni správně relaxovat bez výčitek svědomí. Naproti tomu existují lidé, pro které jsou pracovní povinnosti pouze nutným zlem a pro které jsou významnou životní náplní činnosti ve volném čase, koníčky a zábava. (Pávková & kol., 1999). Nesmíme zapomínat, že životní styl ovlivňuje naše zdraví přibližně z 50% (Fialová, 2013). 2.1.3 Pedagogika volného času Osobnost člověka je utvářena působením různých činitelů, avšak některé předpoklady si přinášíme již se svým narozením. Mluvíme především o vrozených předpokladech, vlohách, které zdědíme po svých předcích či získáme v průběhu prenatálního vývoje. Jako první na nás začíná působit prostředí. Klíčovou roli ale nese rodina, dále pak vrstevnické skupiny, hromadné sdělovací prostředky a informační technologie. Na výchovu dětí mimo vyučování působí hlavně rodina, zařízení mimo vyučování, společenské vlivy a další subjekty. Pojem výchova mimo vyučování (pedagogika volného času) je vymezen takto (Pávková & kol., 2001): 

probíhá mimo povinné vyučování



probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny



je institucionálně zajištěná



uskutečňuje se převážně ve volném čase

23

„Pedagogické ovlivňování volného času, zejména výchova dětí a mládeže v době mimo vyučování, je významnou oblastí výchovného působení. Poskytuje příležitost vést jedince k racionálnímu využívání volného času, formovat hodnotné zájmy, uspokojovat a kultivovat významné lidské potřeby, rozvíjet specifické schopnosti a upevňovat žádoucí morální vlastnosti“ (Pávková & kol., 2001, s. 39). Pávková uvádí přehled zařízení pro výchovu mimo vyučování: 

školní družiny



školní kluby



střediska pro volný čas dětí a mládeže



domovy mládeže



dětské domovy



základní umělecké školy



jazykové školy



občanská sdružení, sdružení dětí a mládeže



tělovýchovné a sportovní organizace



kulturní a osvětová zařízení



církve a náboženská společenství

2.2 Charakteristika a vymezení cílové skupiny Pro tuto práci jsem si vybrala skupinu dětí a mládeže. Avšak tyto pojmy jsou velice obšírné a je nutné se nějakým způsobem vymezit, protože pokud bychom pracovali se skupinou dětí např. od šesti let až po dvaceti šestiletou mládež, tak by výsledky toho sledování byly příliš rozmanité a zkreslené právě díky věkovému odstupu. „Vymezení účastníků aktivit volného času podle věku nejsou ustálena a liší se ve vědních oborech, ve společenské i výchovné praxi. Nejširší definice dítěte poskytuje Úmluva o právech dítěte, která jím rozumí každou lidskou bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu konkrétní země nedosahuje zletilosti dříve. Mladí lidé ve věku od 15 do 26 let se podle běžného chápání a dokumentů mezinárodních organizací pokládají za mládež“ (Hofbauer, 2004, s. 22). 24

Zaměříme se tedy na skupinu dětí od druhého stupně základních škol až po žáky čtvrtých ročníků středních škol. Věkově se budeme pohybovat mezi 11 a 20 lety. Tento věk nazýváme obdobím dospíváním neboli adolescence. Dochází zde k proměně osobnosti. Většina změn je podmíněna biologicky, ale svůj vliv mají psychické i sociální faktory. Adolescenti chápou toto období jako dobu, kterou je potřeba co nejrychleji překonat a vyrovnat se dospělým. Období dospívání můžeme podle Vágnerové (2005) rozdělit na dvě fáze, a to na fázi rané a pozdní adolescence. Raná adolescence, také označována jako pubescence je časově vymezena zhruba mezi 11. a 15. rok. Největší změnou je tělesné dospívání, dále dochází ke změnám zevnějšku, způsobu myšlení či emočního prožívání. Mezníkem je ukončení povinné školní docházky v 15 letech a další směřování. Pozdní adolescence zahrnuje dalších pět let života a je to doba komplexnější psychosociální proměny. Mezníkem tohoto období je ukončení profesní přípravy. Kudláček, Frömel (2012) rozdělují adolescenci trochu jinak a to na časnou (10-13 let), střední (14-16 let) a pozdní (17-20 let). Můžeme použít i jiné rozdělení. Školní věk je obdobím základní školy. Je rozdělen na tři fáze. Nás zajímají pouze druhá – střední školní věk a třetí – starší školní věk. Střední školní věk zhruba mezi osmým a dvanáctým rokem života. Doba přechodu na druhý stupeň základní školy a začátku dospívání. Není zde obsažen žádný zásadní mezník a byla označena Freudem za fázi latence, tj. klidového stavu. Děti jsou v této fázi v dobré tělesné kondici a dosahují velké výkonnosti. Děti se nezaobírají vlastními prožitky a citovými problémy, ale žijí ve světě věcí a dějů. Rozvíjí se smysl pro humor, projevuje se velký zájem o zvířata a děti si budují respekt a postavení ve skupině, kde si vysoce stojí tělesná zdatnost a pohyblivost. „Chlapecké a dívčí skupiny jsou v této době nejvíce oddáleny“ (Matějček, 1986, s. 229). Starší školní věk je období 2. stupně základní školy a odpovídá rané adolescenci, jak jsme si popsali již výše. Podle doporučujících směrnic z roku 1994 by adolescenti měli být v pohybu skoro každý den. Jejich aktivita v mírné intenzitě by měla trvat nejméně 30 minut a měla by být součástí týmových her, individuálních sportů, transportu, rekreace, tělesné výchovy či plánovaného tréninku. Tyto aktivity v mírné intenzitě by měly být třikrát týdně doplněny aktivitami vyšší intenzity. Další studie připojuje k těmto pohybovým aktivitám ještě určitý počet kroků za den. Pro chlapce námi sledované skupiny to je 25

13 tis. kroků denně a pro dívky 11 tis. (Hendl, Dobrý & kol., 2011). Dětem školního věku (ZŠ) je doporučeno 8-10 hodin týdně a většinou se jedná o aktivitu spontánní a řízenou. U dětí a mládeže (SŠ) je doporučená týdenní dotace 6-8 hodin, kde aktivita je převážně řízená a individuální (Univerzita Hradec Králové, n. d.).

26

3 Rychnov nad Kněžnou 3.1 Historie Založení Rychnova nad Kněžnou je datováno do roku 1258. Vývoj pro město byl podobný, jako vývoj dalších osad, které byly založeny v tomto století. Přeměna z osady na městečko přišla v 15. století a jako svůj znak přijalo město panu na jelenu. Charakter města se utvářel především podle stávajících majitelů, jako byli např. Rychnovští z Rychnova, Pernštejnové, Bettenglové z Neyenperka či rod Kolowratů, který vlastní do dnes rychnovský zámek a některé pozemky a lesy v okolí. Město bylo hlavně zemědělsky zaměřeno, ale neztratily se zde ani tradiční řemesla, jako bylo například soukenictví. Řemesla pak byla na počátku 20. století vystřídána průmyslem. Nejvíce se zde rozvinul textilní a strojírenský průmysl. V Rychnově nad Kněžnou se narodilo, studovalo, žilo či pracovalo hodně slavných osobností. Za nejznámějšího rodáka jistě můžeme považovat Karla Poláčka, na jehož počest byla před rychnovským divadlem vystavěna socha „Bylo nás pět“ a každé léto se tu koná Poláčkovo léto (divadelní festival). Mezi další významné osobnosti můžeme řadit třeba Romana Šebrleho, Magdalenu Dobromilu Rettigovou, Jiřího Šlitra či Františka Martina Pelcla (Frýzek & Imlauf, 2008). 3.2 Geografie a současnost Rychnov nad Kněžnou je okresním městem v podhůří Orlických hor ve východních Čechách a žije v něm přes 12 000 obyvatel. Průměrná nadmořská výška je 320 m. n. m. Městem protéká říčka Kněžná, která pramení v CHKO Orlické hory a u Častolovic se vlévá do řeky Bělé. Ve městě jsou mateřské, základní a střední školy, odborná učiliště a gymnázium. Základní školy jsou zde tři, a to ZŠ Javornická (Komenského), ZŠ Masarykova a soukromá škola Mozaika. Rychnov nad Kněžnou je bohatý na kulturu a kulturní akce - Šlitrovo jaro (setkání přátel a příznivců Jiřího Šlitra a divadla Semafor), Poláčkovo léto či Rychnovská osmička (mezinárodní filmová soutěž) jsou akcemi velmi oblíbenými mezi místními lidmi. O kulturní zařízení zde také není nouze, mezi nejvýznamnější patří Městská knihovna, Národní dům, barokní zámek, okresní muzeum Orlických hor atd. (Füsiová, 2005). 27

Současně patří Rychnov k malebným a půvabným místům v kraji pod Orlickými horami. Jeho tvář je hodně ovlivněna zrestaurovanými památkami a moderní výstavbou, která občanům zajišťuje příjemný život. Ačkoliv svojí polohou není město v centru dění, snaží se o sobě dát vědět. Kulturní, společenské či sportovní aktivity jsou úspěšnými reprezentanty města. Město Rychnov nad Kněžnou jako brána Orlických hor: „Vycházky a výlety ke svahům, údolím a lesům lze právem koncentrovati do Rychnova nad Kněžnou. Naše město má tak výhodnou a krásnou polohu pod horami Orlickými, jako žádné jiné z měst sousedních. Proto také odpověď na otázku, odkud je nejlepší východisko do těchto hor, nemůže zníti jinak, než že z Rychnova nad Kněžnou. Bylo už jinde řečeno, že odpověď ta sotva uspokojí každý lokální patriotismus, neboť s Rychnovem může závoditi Nově Město nad Metují, Žamberk i Rokytnice v Orlických horách. Všecka tato města mají podobně dobré spojení jako Rychnov, ale žádné z nich neleží zrovna uprostřed Podhoří, že z žádného nelze tak dobře a tak snadno vniknouti do všech těch krásných údolí bystřin a řek, přiblížiti se vrcholům hor v jednom dni jako z Rychnova a ze žádného neovládnete pohledem celé zvlněné pásmo jako od nás…“ (Čeněk Chýský, 1911 In Frýzek & Imlauf 2008, s. 83). Les Včelný je neodmyslitelnou součástí Rychnova nad Kněžnou a můžeme ho označit za hojně využívaný příměstský rekreační areál. Jeho největší sláva již sice pominula, ale i dnes potkáme denně několik desítek návštěvníků, směřující do lesa za rekreací, relaxací či pohybovou aktivitou. Nejdeme zde několik příjemných míst jako „perníkovou chaloupku“, Ivanské jezero s vodníkem Kristiánem, Ivanskou skálu, pramen Libušinka či bývalý lázeňský, teď již nově zrekonstruovaný areál Studánka. Samozřejmě nesmíme zapomenout i na rychnovské koupaliště, které je umístěno netypicky, právě v lese Včelném. Turistické značky vás dobře provedou po tomto areálu a hladce vás navrátí zpět do centra města.

28

3.3 Sport a pohybová aktivita v Rychnově nad Kněžnou Sportovní vývoj se dal ve městě do pohybu na konci 19. století v důsledku probíhající modernizace. Sokol byl ve městě založen roku 1885 a ženy v něm mohly začít cvičit o tři roky později a o další dva roky, tedy v roce 1890 se mohl přidat i dorost. Klub českých turistů vznikl ve městě v roce 1889. „Avšak největší rozvoj sportovních odvětví nastal po založení Československé republiky. Zvyšoval se zájem nejen o klasické cvičení, ale i o cyklistiku, tenis, stolní tenis, odbíjenou nebo šachy. Pěstoval se šerm a zápas“ (Frýzek & Imlauf 2008, s. 118). Vznik některých sportovních jednot a klubů: Sportovní klub Rychnov nad Kněžnou (1906) – od 1943 SK Hányš, Dělnická tělocvičná jednota – DTJ (1920), katolická TJ orel (1921), Federovaná DTJ (1922 – 1932), Šachový klub (1922), Klub československých cyklistů (1926 – 1939) – od roku 1944 SK Hányš. Organizace se v 50. letech 20. století sdružily v ČSTV. Dnes se ve městě hrají míčové hry jako kopaná, volejbal, košíková, ale i další např. tenis, hokej, šachy, kuželky. Vede si zde dobře i oddíl orientačního běhu, cyklistický oddíl, bojová umění a různá cvičení. Samozřejmě nesmí chybět i řada sportovišť. Stadion postavený v roce 1964, hřiště pro kopanou a jiné míčové hry, tenisové kurty, krytá ledová plochy, sportovní haly a tělocvičny, kuželna či sportovní areál pro motokros a motokáry (Frýzek & Imlauf, 2008). 3.3.1 Sportovní zařízení v Rychnově nad Kněžnou V Rychnově nad Kněžnou můžeme najít velké množství sportovních zařízení a areálů od dětských hřišť až po nová sportovní centra či zimní stadion. V následujících řádkách jsem se pokusila zapsat všechna významnější a nejnovější sportoviště a zařízení, které můžeme v Rychnově nad Kněžnou naleznout. Pomocníkem mi byly internetové stránky města. 

sokolské hřiště (umělá hrací plocha pro fotbal, hřiště pro beach volejbal a umělá plocha pro tenis nebo míčové hry)



fotbalový stadion (travnatá hrací plocha pro fotbal, lemovaná antukovou dráhou o délce 400m a šířce 5-6 drah) 29



zimní stadion (ledová plocha pro hokej a bruslení)



BR Sport Centrum (nové sportovní centrum pro tenis, squash a badminton)



tenisové kurty (Tomáš Frank ATF, u sokolovny, Studánka, Městská Habrová)



plavecký bazén (menší aquacentrum spojené s plaveckým bazénem o délce 25m a prostorem pro relaxaci - vířivá vana, pára, sauna)



přírodní koupaliště v lese Včelném



volejbalový areál Símanka (dvě antuková hřiště pro volejbal či nohejbal a dvě písková hřiště pro beach volejbal)



volejbalové antukové kurty Gymnázia Františka Martina Pelcla



fit klub Společenské centrum (posilovna a masáže ve společenském centru)



posilovna Déčko (posilovna pro děti a mládež)



sauna a posilovna Hotel Havel



RH6 future fitness studio (posilování pomocí posilovacím zařízení TRX)



GAPA centrum (bowling, squash, ricochet)



bowling Jiří Veverka (dvě bowlingové dráhy u rychnovského pivovaru)



kuželna TJ START (klasická kuželna se čtyřmi drahami)



cyklistické a běžecké trasy v lese Včelném



šachová škola Panda (klubovna ve společenském centru)



dětská hřiště (u hotelu Panorama, Rákosníčkovo dětské hřiště Na Trávníku, lanová pyramida na sídlišti Mírová)



dětské dopravní hřiště za fotbalovým stadionem



sportovní haly (VOŠ a SPŠ, Gymnázia – hala Romana Šebrleho)



tělocvična ZŠ Masarykova + tělocvična Pavilon



sportovní areál ZŠ Javornická – tělocvična a umělé hřiště pro hry



PuJaMi - půjčovna motokár, čtyřkolek, motokros



SHIN-KYO bojová umění Na Trávníku - aikido, karate, kung fu a tai chi



workoutové hřiště – nově vzniklé hřiště pro posilování



skatepark – nově vzniklé hřiště pro koloběžky, kolečkové brusle a kola

30

3.3.2 Sportovní kluby a oddíly v Rychnově nad Kněžnou Rychnov je poměrně malé město a tudíž zde nemůžeme hledat klubů mnoho. Každé sportovní odvětví je zde většinou zastoupeno pouze jedním klubem. 

BR Badminton



FC Spartak Rychnov nad Kněžnou - fotbal



HC Město Rychnov nad Kněžnou - hokej



Klub SHIN-KYO – klub bojových umění



oddíl Region Panda Rychnov nad Kněžnou – šachový klub



Rychnovský všesportovní klub – tenisový klub



SOOB Spartak Rychnov nad Kněžnou – klub orientačního běhu



Sports Team CZ – plavecký oddíl



STALAK DEVOSS Rychnov n. Kn. – cyklistický oddíl



VK SPORT Rychnov n. Kn. – volejbalový oddíl



Volejbalový klub mládeže VKM RÉMA Rychnov nad Kněžnou



TJ SOKOL Rychnov nad Kněžnou – tělovýchovná jednota



TJ START Rychnov n. Kn. – kuželky



BC Spartak Rychnov n. Kn. – basketbal



Jezdecký klub Isabel - Lipovka

3.3.3 Zájmové kroužky Většina zájmových pohybových kroužků je v Rychnově nad Kněžnou situována pod dům dětí a mládeže. Možnosti, které DDM nabízí, jsou velmi variabilní. Níže jsem si je dovolila vypsat a stručně popsat, pro koho jsou tyto kroužky vhodné a jak často je mohou děti a mládež navštěvovat. Čerpáno ze stránek ddmrk.cz. 

atletika (děti od 7 let, 1x týdně)



ATT – airsoftový taktický tým (děti od 10 let, 2x týdně)



badminton (děti od 8 do 18 let, 1x týdně)



bowling (děti od 6 do 12 let, 1x týdně) 31



fitko (dívky od 11 let, 1x týdně)



florbal (dívky od 8 let a chlapci 8-11 a 11-18 let 1x týdně)



jezdectví (děti 9-15let, 1x týdně)



králičí hop (děti 6-15let, 1x týdně)



malý herkules (chlapci do 12 let, 1x týdně)



mažoretky (dívky – děti 1x a kadetky 2x týdně)



míčové hry (děti 9-12let, 1x týdně)



orientační běh (děti 7-9 let a 9-18 let, 2x týdně)



plavání (děti 6-14 let, plavci x neplavci, 1x týdně)



rybáři (děti 7-15let, začátečníci x pokročilý, 1x týdně)



rytíři (děti 10-15 let, 1x týdně)



sebeobrana (děti 6-15 let, 1x týdně)



sportovní gymnastika (6-15 let, 1x týdně)



sportovní hry (dívky a chlapci 10-25 let, 1x týdně)



stolní tenis (děti od 10 let, 1x týdně)



střelecký kroužek (děti od 6 let, 1x týdně)



školní klubík „déčko“ – pondělí až pátek (děti 6-12 let, každý všední den)



tai-či (od 15 let, 1x týdně)

DDM pořádá různé jednorázové akce jako sportovní závody či turnaje. Dále také organizuje nebo zaštiťuje řadu pohybových prázdninových táborů (Časoprostor, Hurá na prázdniny, Prázdninové hopsání s králíky, Zvířátka na venkově, Léto v pohybu, Hravé léto, Airsoftový tábor, Tábor s tancem, Tanec s RK crazy či Prázdninové toulání). Mezi další organizace, které provozují pohybové zájmové kroužky, patří třeba Gymnázium Františka Martina Pelcla (GFMP), místní základní školy nebo základní umělecká škola (ZUŠ), která vyučuje tanečnímu oboru. Volejbal – chlapci, dívky, mírně pokročilý, sportovní hala Romana Šebrleho, zaměření: nácvik a zdokonalování základních herních činností (odbíjení, servis, smeč, blokování), útočné a obranné kombinace, hra příprava na sportovní soutěže mezi školami, vedoucí: PaedDr. Jiří Tupec. 32

Basketbal – dívky, všechny úrovně, sportovní hala Romana Šebrleho, zaměření: nácvik a zdokonalování základních herních činností jednotlivce (dribling, střelba), útočné a obranné kombinace, hra, vedoucí: Mgr. Jiří Paštika. Florbal – chlapci, sportovní hala Romana Šebrleho, 1. pololetí, florbalová liga – dlouhodobý školní turnaj, vedoucí: Mgr. Pavel Liebich (Gymnázium F. M. Pelcla, n.d.). Kolečko - děti jsou seznámeny s kolektivními činnostmi zaměřenými na jeho komplexní hudebně estetický rozvoj. Tato výuka propojuje všechny vyučované obory na ZUŠ (hudební, výtvarný, literárně-dramatický a taneční). Závěrečný výstup této přípravné fáze na studium dalšího oboru je společné vystoupení žáků pro veřejnost. Přípravná taneční výchova - cílem přípravné taneční výchovy je kultivovat přirozený dětský projev formou pohybových her a hravých cvičení a ověřit předpoklady jednotlivých dětí pro zvládnutí dalších stupňů výuky. I. stupeň - od 7 let, v 1. a 2. ročníku I. stupně se vyučuje taneční průprava a taneční praxe. Ve 3. - 7. ročníku se vyučují tyto taneční techniky – současný tanec, klasický tanec. Žáci jsou také seznámeni se základními lidovými tanci. II. stupeň - od 14 let, na druhém stupni se vyučuje současný tanec, klasický tanec a základy dějin tance. Výuka na II. stupni je zaměřena k dokonalejšímu zvládnutí taneční techniky a klade důraz na osobitý taneční projev v některých z uvedených hlavních vyučovacích předmětů (Základní umělecká škola Rychnov nad Kněžnou, n.d.).

33

VÝZKUMNÁ ČÁST 4 Cíle, hypotézy a úkoly výzkumu 4.1 Cíle výzkumu Cílem práce je zmapovat preference pohybových aktivit dětí a mládeže a porovnat je s aktuální nabídkou pohybových aktivit ve volném čase v Rychnově nad Kněžnou. Na základě anketního průzkumu zjistit, vyhodnotit a porovnat stav preferencí dětí a mládeže s možnostmi realizace v rámci aktuální nabídky řízených volnočasových aktivit v Rychnově nad Kněžnou. 4.2 Hypotézy výzkumu

Na základě stanoveného cíle výzkumu byly vysloveny následující hypotézy výzkumu: H1 - Předpokládám, že většina oslovených respondentů bude ve svém volném čase zapojena do sportovního oddílu nebo organizovaného pohybového kroužku. H2 - Předpokládám, že většina dotázaných je spokojena s nabídkou sportovních oddílů a zájmových kroužků, které město Rychnov nad Kněžnou nabízí. H3 - Předpokládám, že míra zapojení dívek a chlapců do pohybové aktivity v Rychnově nad Kněžnou je přibližně srovnatelná. 4.3 Úkoly výzkumu Pro naplnění vytýčených výzkumných cílů byly definovány následující úkoly práce: •

Studium odborných zdrojů tématiky a volba oblasti výzkumu

•

Stanovení metodiky výzkumu

•

Realizace výzkumu s vybranými probandy - sběr dat

•

Zpracování a vyhodnocení získaných údajů

•

Vypracování textu výzkumné části práce vč. prezentace výsledků

•

Vyslovení závěrů a doporučení pro teorii a praxi

34

5 Metodika výzkumu 5.1 Charakteristika výzkumného souboru

Výzkumné šetření proběhlo na jaře 2015 pomocí metody dotazování – anketní šetření. Ankety byly rozdány na školách ZŠ Javornická a na gymnázium Františka Martina Pelcla v Rychnově nad Kněžnou. Mé šetření probíhalo v jedenácti různých třídách vždy o hodinách tělesné výchovy. Na ZŠ Javornické jsem navštívila 6B a 6C. Na gymnáziu pak 2.A8, 3.A8, 4.A8, 5.A8, 6.A8, 8.A8, 3.B4, 4.A4 a 4.B4. Navštívila jsem tedy pět tříd druhého stupně základní školy a nižšího gymnázia a šest tříd vyššího gymnázia (střední školy), kde jsem navštívila jak osmileté, tak čtyřleté ročníky. Gymnázium je jak už jsem výše zmínila rozděleno na ročníky osmiletého a čtyřletého studia. Osmileté ročníky jsou pouze po jedné třídě a čtyřleté po dvou. Zaměření této školy je humanitní. ZŠ Javornická je základní školou bez zaměření. Na druhém stupni jsou většinou dvě až tři třídy od každého ročníku. Výzkumu se dohromady zúčastnilo 155 žáků z jedenácti tříd. Z toho jsem musela vyřadit 29 dotazníků z důvodu úmyslného matení dat nebo špatného vyplnění. Další výsledky jsem nemohla pro své šetření použít z důvodů velkého množství dojíždějících žáků. Gymnázium je ve svém okolí jednou z větších a lepších škol a tudíž se sem sjíždějí žáci s širokého okolí. Nemohla jsem zapojit žáky, kteří nebydlí v Rychnově nad Kněžnou a vykonávají pohybové aktivity jinde, a také žáky, kteří sice bydlí ve městě, ale vykonávají pohybovou aktivitu v některém z jiných měst. Tyto dotazníky jsem si prošla a nechala se dále inspirovat k pohybovým aktivitám, kterých je v Rychnově málo nebo pro ně město nemá dobré podmínky a úplně chybí.

35

Moje výzkumná práce je tedy zpracována ze 126 kusů dotazníků. Z toho bylo 74 dívek (žen) a 52 chlapců (mužů). Zhruba polovina dotazovaných bydlí přímo ve městě Rychnov nad Kněžnou. Druhá polovina pochází z okolních měst a vesnic. Děti a mládež z přilehlých vesnic většinou vykonávají pohybové aktivity právě v Rychnově, protože zde navštěvují školu, mají zde přátele a pro kluby a oddíly jsou zde lepší podmínky. Často v okolních vesnicích a městech nenalezneme žádné sportovní kluby ani možnosti a zařízení pro pohybovou aktivitu. 5.2 Metody sběru dat Ke sběru příslušných dat byla využita metoda dotazování – anketní šetření. Soubor otázek jsem sestavila na základě načtené literatury, bakalářských a diplomových prací na podobné téma a zkušeností s pohybovou aktivitou. Otázky jsem konzultovala s vedoucím práce a následně byly upraveny pro použití v terénu. Ankety jsem rozdávala ve třídách osobně, vždy po domluvě s vyučujícím. Záměrně jsem si vybírala hodiny tělesné výchovy, aby dotazníky tematicky zapadaly. Dotazník obsahoval 13 otázek se zaměřením na pohybovou aktivitu a odpovědi byly ve většině případů formou kroužkování z nabídnutých možností. Možnosti jsem se snažila vybírat pečlivě a byly vždy čtyři. Pět otázek bylo bez předepsaných odpovědí. Žáci se zde vyjadřovali ke své oblíbené pohybové aktivitě a dále měli možnost se volně vyjádřit k danému tématu. Tuto možnost využila zhruba čtvrtina dotazovaných.

36

Otázky anketního šetření 1. Věnuješ se ve svém volném čase nějaké pohybové aktivitě? 2. Jakou pohybovou aktivitu ve svém volném čase vykonáváš nejčastěji? 3. Kde nejraději provozuješ pohybovou aktivitu? 4. S kým se ve svém volném čase pohybuješ nejraději? 5. Kolikrát týdně ve svém volném čase provozuješ nějakou pohybovou aktivitu? 6. Napiš tři svoje nejoblíbenější pohybové aktivity, které sám provozuješ. 7. Navštěvuješ nějaký sportovní oddíl nebo zájmový pohybový kroužek? 8. Napiš jaký oddíl nebo kroužek navštěvuješ, nebo bys chtěl či jaký jsi navštěvoval. 9. Navštěvuješ nějaký školní klub nebo pohybový kroužek ve svém volném čase? 10. Napiš jaký školní klub nebo kroužek navštěvuješ, nebo bys chtěl navštěvovat či jaký jsi navštěvoval. 11. Jsi spokojený se sportovními oddíly a zájmovými kroužky, které RK nabízí? 12. Napadá tě nějaký sportovní kroužek, zájmový klub nebo pohybová aktivita, kterou bys v rád v Rychnově nad Kněžnou navštěvoval? 13. Prostor k poznámkám k tématu.

5.3 Metody zpracování a vyhodnocení dat Pro zpracování a prezentaci získaných a vyhodnocených dat byly zvoleny jednoduché matematicko-statistické a grafické metody. Pro věcnou interpretaci výsledků byly použity logické metody analýzy, syntézy, indukce, dedukce a zevšeobecnění.

37

6 Výsledky a diskuse výzkumného šetření Otázka 1: Věnuješ se ve svém volném čase nějaké pohybové aktivitě? Graf č. 1 Množství pohybové aktivity u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

POČET 90 80 70 60 50 40

DÍVKY

30

CHLAPCI

20 10 0

ANO

OBČAS

NIKDY

22

VELMI MÁLO 4

DÍVKY

48

CHLAPCI

40

8

4

0

0

Účastníci šetření dostali na výběr ze čtyř možností odpovědi. Z prezentace získaných dat můžeme vysledovat, že 48 dotázaných dívek a 40 oslovených chlapců odpovědělo na položenou otázku kladně, můžeme tedy usuzovat, že se věnují ve svém volném čase pohybovým aktivitám pravidelně jako určité součásti svého životního stylu. Občasnému trávení volného času formou provozování nějaké pohybové aktivity se věnuje 22 dotázaných dívek a 8 chlapců, jen zřídka (velmi málo) 4 díky a 4 chlapci. Překvapivým výsledkem bylo, že ze 126 dotázaných nezvolil nikdo poslední možnost. Domnívám se, že tento výsledek může být ovlivněn skutečností, že si někteří jedinci nechtějí připustit, že nevykonávají žádnou pohybovou aktivitu. Výsledek je možno považovat za velmi pozitivní. Většina dotázaných uvedla, že ve svém volném čase aktivně pohybuje. Výsledky výše uvedené oblasti zkoumání neprokázaly žádné větší rozdíly dívkami a chlapci

38

Otázka 2: Jakou pohybovou aktivitu ve svém volném čase vykonáváš nejčastěji? Graf č. 2 Typ pohybové aktivity u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

POČET 60 50 40 30

DÍVKY 20

CHLAPCI

10 0

SPORTOVNÍ TRÉNINK

DÍVKY

25

ZÁJMOVÁ POHYBOVÁ AKTIVITA 17

CHLAPCI

35

5

CHŮZE, PROCHÁZKY

JINÉ

21

11

9

3

Otázka číslo dvě měla ukázat, jaký typ pohybové aktivity respodenti vykonávají. Opět bylo na výběr ze čtyř odpovědí. Při výběru odpovědi jiné bylo nutné připsat, o jakou pohybovou aktivitu se jedná. Výsledky ukázaly, že největší podíl na pohybové aktivitě má sportovní trénink a to jak u 25 dívek, tak i u 35 chlapců. U chlapců byly ostatní odpovědi vybrány pouze v menším množství, z nichž nejméně volenou byla odpověď jiné, která byla vybrána pouze 3x. Děvčata volila vyrovnaněji, ale stejně jako u chlapců volilo pouze 11 dívek poslední možnost.

39

Otázka 3: Kde nejraději provozuješ pohybovou aktivitu? Graf č. 3 Místa pro pohybovou aktivitu dětí a mládež v Rychnově nad Kněžnou

POČET 80 70 60 50 40

DÍVKY

30

CHLAPCI 20 10 0

INDOOR

OUTDOOR

DOMA

DÍVKY

19

44

6

NEMÁM OBLÍBENÁ MÍSTA 5

CHLAPCI

17

31

0

4

Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na místa, kde dotazovaní nejraději vykonávají pohybovou aktivitu. Čtyři možné odpovědi se snažily, co nejvíce zobecnit možnosti a prostory pro pohybovou aktivitu. Nejvíce volena byla odpověď „outdoor“, kterou si vybralo 44 dívek a 31 chlapců. Druhou nejčastější odpovědí byl „indoor“, kterou zvolilo 19 dívek a 17 chlapců. Další možnosti byly takřka zanedbatelné. Nejvýraznějším rozdílem byla možnost domácího cvičení, kde se žádný chlapec nepřiklonil k této možnosti. Dívek bylo šest.

40

Otázka 4: S kým se ve svém volném čase se pohybuješ nejraději? Graf č. 4 Nejčastější společnost při pohybové aktivitě dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

POČET 70 60 50 40 30

DÍVKY

20

CHLAPCI

10 0

S KAMARÁDY

S RODINOU

SÁM

7

S ODDÍLEM/ V KROUŽKU 16

DÍVKY

36

CHLAPCI

32

3

10

7

16

Tato otázka měla za cíl vyzkoumat, s kým se pozorovaná skupina pohybuje ve svém volném čase nejčastěji a zároveň předpokládejme nejraději. Poměrně jasně zvítězila odpověď s kamarády, kterou zvolilo 36 dívek a 32 chlapů, což znamená více než polovinu dotazovaných. Nejčastěji trávený čas s oddílem nebo v kroužku vybralo 16 dívek a 10 chlapců. Ze získaných dat lze dále usoudit, že děvčata se více pohybují sama a s rodinou než chlapci.

41

Otázka 5: Kolikrát týdně ve svém volném čase provozuješ nějakou PA? Graf č. 5 Četnost týdenní pohybové aktivity dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

POČET 80 70 60 50 40

DÍVKY

30

CHLAPCI

20 10 0

0x TÝDNĚ

1-2x TÝDNĚ

3-5x TÝDNĚ

DÍVKY

0

24

48

6a VÍCKRÁT TÝDNĚ 2

CHLAPCI

0

10

27

15

Otázka číslo pět částečně navazuje na otázku první. Dotazovaní měli zaškrtnout, kolikrát týdně se aktivně pohybují. Nejvíce volená odpověď 3-5x týdně byla vybrána 48 děvčaty a 27 chlapci, což znamená více jak 50% dotazovaných. U dalších odpovědí se výsledky děvčat a chlapců lišily. Podle výsledků můžeme usoudit, že děvčata provozují týdně méně pohybové aktivity než chlapci. Pozitivním zjištěním je, že žádný z dotazovaných žáků nezvolil odpověď 0x týdně. Můžeme se tedy domnívat, že většina dotazovaných se během týdne aktivně pohybuje více jak dvakrát týdně.

42

Otázka 6: Napiš tři svoje nejoblíbenější pohybové aktivity, které provozuješ. Snahou této otázky byl průzkum oblíbenosti pohybové aktivity u sledované skupiny. Na základě tohoto šetření byly sestaveny tři grafy. První graf se zabývá chlapeckou částí, druhý dívčí a ve třetím je shrnuta oblíbenost pohybové aktivity celkem. Graf č. 6 Oblíbené pohybové aktivity u chlapců v Rychnově nad Kněžnou

JINÉ; 9% VOLEJBAL; 2%

FLORBAL; 14%

ATLETIKA; 2% CHŮZE; 3% HOKEJ; 2% JÍZDA NA KOLE; 14%

OB; 3% TENIS; 4%

PLAVÁNÍ; 8%

FOTBAL; 12% BĚH; 8%

POSILOVÁNÍ; 8%

BASKETBAL; 11%

Podle výzkumného šetření byly mezi chlapci nejčastěji vybírány následující aktivity: 22x florbal, 22x jízda na kole, 19x fotbal a 18x basketbal. Za příjemné můžeme pokládat vyrovnanost prvních čtyř aktivit. V menším množství pak bylo voleno posilování, běh, plavání nebo tenis. Obecně můžeme z šetření vyvodit, že chlapci upřednostňují kolektivní hry před individuální aktivitou. Pro lepší přehlednost byly některé aktivity z důvodu jednočlenného či dvoučlenné zastoupení z grafu vynechány. Souhrnně jsou obsaženy v části jiné. Jednalo se o následující aktivity: tanec, vybíjená, nordic walking, badminton, házená, freestyle na koloběžce, bruslení, biatlon, sportovní rybaření, turistika a lyžování. 43

Graf č. 7 Oblíbené pohybové aktivity u dívek v Rychnově nad Kněžnou

BĚH; 17%

JINÉ; 17%

FLORBAL; 2% BADMINTON; 3% PLAVÁNÍ; 12%

BALET; 3% BASKETBAL; 4%

BRUSLENÍ; 5% CHŮZE; 9% VOLEJBAL; 6% JÍZDA NA KOLE; 8%

POSILOVÁNÍ; 7% TANEC; 7%

Druhý graf znázorňuje oblíbené pohybové aktivity u dívek. Z výsledků jasně vidíme, že první místo patří běhu, který byl vybrán 37 respondetkami. Plavání na druhém místě zvolilo 26 dívek a třetí nejčastější aktivitou je podle výsledků šetření chůze. Nemalé zastoupení má i jízda na kole, tanec, posilování a volejbal. Díky tomuto šetření můžeme usoudit, že oproti chlapcům dávají dívky přednost spíše individuálním aktivitám. Také u žen bylo nutné neuvádět všechny pohybové aktivity z důvodů lepšího přehledu v grafu. Jsou jimi orientační běh, fitbox, agility, aerobic, baseball, pilates, jóga, hasiči, jízda na snowboardu, běžecké lyžování, ping pong, skaut, sebeobrana, karate, mažoretky, jízda na koni, míčové hry, lyžování, gymnastika či tenis.

44

Graf č. 8 Nejoblíbenější pohybová aktivita celkem u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

TANEC; 6% BĚH; 17%

VOLEJBAL; 6%

FOTBAL; 7%

CHŮZE ; 9%

KOLO; 14%

FLORBAL; 9%

PLAVÁNÍ; 13% BASKETBAL; 9% POSILOVÁNÍ; 10%

Třetí graf této otázky spojil nejčastější a nejoblíbenější pohybové aktivity chlapců a dívek. Pro větší přehled byly vybrány pouze aktivity s nejvyšším zastoupením. Nejčastěji volenou aktivitou byl běh, který byl zvolen 49 dotázanými. Jízdu na kole si vybralo 41 žáků a plavání 38. Další Celkově se ukázalo, že děti a mládež v Rychnově nad Kněžnou dávají přednost individuálním aktivitám. Toto šetření mohlo být ovlivněno větším zastoupením dívek. Z těchto výsledků můžeme tedy usoudit, že běh se stává populárním i mezi dětmi a mládeží.

45

Otázka 7: Navštěvuješ nějaký sportovní oddíl nebo zájmový pohybový kroužek? Graf č. 9 Využití sportovních oddílů a zájmových pohybových kroužků dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

POČET 80 70 60 50 40 30

DÍVKY

20

CHLAPCI

10 0

ANO

CHTĚL BYCH

NE

7

NAVŠTĚV OVAL JSEM 18

DÍVKY

39

CHLAPCI

36

1

7

8

10

Otázka číslo sedm měla za úkol zjistit, zdali sledovaná skupina navštěvuje nějaký sportovní oddíl nebo zájmový pohybový kroužek v přímo v Rychnově nad Kněžnou. Toto zjištění bylo důležité ve vztahu k hlavnímu cíli této práce. Odpovědi byly opět nabídnuty čtyři. A v poměrně vysoké míře 75 dotazovaných byla volena odpověď ano. Velmi často se dostávalo vyjádření, že dotazovaný nějaký sportovní oddíl nebo pohybový zájmový kroužek navštěvoval. Takto se vyjádřilo 18 dívek a 7 chlapci. Z odpovědi ne, kterou zvolilo 17 respondentů, nemůžeme usuzovat, že se dotazovaní aktivně nepohybují. Následující otázka v dotazníku byla spíše doplňková a byla zde zakomponována pro určení směru a přehledu. Dotazovaní měli napsat jaký kroužek nebo oddíl navštěvují, chtěli navštěvovat či navštěvovali. Tato zjištění mi pomohla při průzkumu a hledání sportovních oddílů a pohybových zájmových kroužků v Rychnově nad Kněžnou.

46

Otázka 8: Navštěvuješ nějaký školní klub nebo kroužek ve svém volném čase?

Graf č. 10 Využití školních sportovních oddílů a zájmových pohybových kroužků dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou

POČET 90 80 70 60 50 40

DÍVKY

30

CHLAPCI

20 10 0

ANO

CHTĚL BYCH

NE

7

NAVŠTĚV OVAL JSEM 6

DÍVKY

9

CHLAPCI

13

0

6

33

52

Tato otázka měla za úkol zjistit jaké školní kluby a pohybové zájmové kroužky děti a mládež v Rychnově nad Kněžnou navštěvují. Z grafu je velmi patrné, že skoro ¾ % dotazovaných žáků nenavštěvuje žádný školní klub a oddíl. Z tohoto je možné vyvodit dva závěry a tj., že dotazovaní nemají zájem navštěvovat školní kluby a oddíly, protože navštěvují jiné sportovní oddíly a zájmové kroužky nebo je možné, že školy nejsou schopny nabídnout žákům adekvátní možnosti. Pouze 7 dívek se vyslovilo, že by chtěly školní klub navštěvovat. Chlapec ovšem žádný.

47

OTÁZKA 9: Jsi spokojený se sportovními oddíly a zájmovými kroužky, které město Rychnov nad Kněžnou nabízí? Graf č. 11 Spokojenost u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou s možnostmi pohybové aktivity

POČET 60 50 40 30

DÍVKY

20

CHLAPCI 10 0

ANO, JSEM ÚPLNĚ SPOKOJENÝ

DÍVKY

31

ANO, ALE NEJSEM ZCELA SPOKOJENÝ 35

CHLAPCI

27

14

NE, NEJSEM ÚPLNĚ SPOKOJENÝ

NE, JSEM ZCELA SPOKOJENÝ

8

0

8

3

Zhruba 4/5 dotazovaných vyjádřili svojí spokojenost s pohybovou aktivitou v Rychnově nad Kněžnou. Z tohoto šetření se tedy můžeme domnívat, že dotazovaná skupina ve větší míře nepostrádá v Rychnově nad Kněžnou žádné pohybové aktivity. 16 dotázaných se vyslovilo, že nejsou zcela spokojeni a pouze 3 respondenti se vyjádřili, že jsou zcela nespokojeni. Většina nespokojených respondentů se ale nevyjádřila k tomu, co postrádají.

48

Otázka 10 a 11: Napadá tě nějaký sportovní kroužek, zájmový klub nebo PA, kterou bys rád v Rychnově navštěvoval? Prostor k poznámkám k tématu. Obě otázky byly otevřené a byla zde možnost vyjádřit se k případným nedostačujícím PA v Rychnově nad Kněžnou. U otázky deset se vzhledem k obecné formulaci objevovaly odpovědi, ve kterých dotazovaní psali, jakou aktivitu by chtěli z nabízených možností v Rychnově vykonávat, nikoliv jaká jim zde chybí, popř. někteří tuto odpověď vůbec nevyplnili. Výsledky tedy nepřinesly zcela hodnotná data. Poslední otázkou nebo spíše místem pro připomínky, byla kolonka, kde se žáci mohli vyjádřit či dodat cokoliv k tématu. Tuto možnost využila zhruba čtvrtina dotazovaných. Některé připomínky a možnosti rozšíření pohybových aktivit byly ovšem vhodné a podnětné. 

Nejčastějším nedostatkem se ukázala absence tartanové dráhy. Např. v Hradci Králové je běžné, že každá větší základní škola má svoji tartanovou dráhu. Tento problém je možná provázaný s chybějícím atletickým klubem. Několik žáků v šetření uvedlo, že ve městě postrádají atletický klub. Z dotazníků bylo zřejmé, že absence atletického klubu nutí dotazované k registraci u klubů např. v Dobrušce nebo Hradci Králové. Vzhledem k poměrně vzrůstající oblibě běhu tuto připomínku vidím jako dobrý námět do budoucna.



Dalším často zmiňovaným nedostatkem byl chybějící florbalový klub. Ve městě fungují zájmové kroužky zaměřené na florbal např. v gymnáziu nebo v DDM, ale není zde žádný klub, který by se účastnil soutěží např. okresních či krajských. Přitom výsledky dotazníkového šetření naznačily, že florbal je poměrně oblíbenou pohybovou aktivitou.



Zmíněny byly kolektivní hry jako ragby, baseball, lakros, vodní pólo, házená, vybíjená či paintball. Z individuálních aktivit golf, jóga, moderní gymnastika, judo, biatlon, historických šerm, atletika, či pole dance.



Pro vylepšení sportovišť se vyjádřili tři respondenti. Byl zmíněn atletický stadion s tartanem. Dále větší tělocvična pro kolektivní hry a jako poslední byla zmíněna i horolezecká stěna.

49

7 Závěry 7.1 Závěry empirického výzkumu Ve výzkumné části práce jsem se zabývala preferencemi a možnostmi využití pohybové aktivity u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou. Zkoumala jsem pohybovou aktivitu a snažila se určit, jakou pohybovou aktivitu vykonává daná skupina nejraději, nejčastěji, jak často a s kým. Ke splnění cíle výzkumu byly zvoleny konkrétní hypotézy a úkoly práce. V pracovní hypotéze H1 jsem předpokládala, že většina oslovených respondentů bude ve svém volném čase zapojena do sportovního oddílu nebo organizovaného pohybového kroužku. Hypotéza H1 byla potvrzena, protože 75 respondentů ze 126 dotázaných se vyjádřilo, že navštěvuje nějaký sportovní oddíl nebo zájmový pohybový kroužek. Dalších 8 dotazovaných se vyjádřilo, že by chtěli do sportovního oddílu nebo zájmového pohybového kroužku vstoupit. Výsledky této hypotézy jsou potvrzeny v grafu č. 9. V pracovní hypotéze H2 jsem předpokládala, že většina dotázaných je spokojena s nabídkou sportovních oddílů a zájmových kroužků, které město Rychnov nad Kněžnou nabízí. Hypotéze H2 byla potvrzena, protože skoro 4/5 dotazovaných vyjádřily svoji spokojenost s nabízenými pohybovými aktivitami a sportovními oddíly. Pouze 19 respondentů je nespokojeno s možnostmi, které město Rychnov nad Kněžnou nabízí. Výsledky této hypotézy jsou znázorněny v grafu č. 10. V pracovní hypotéze H3 předpokládám, že míra zapojení dívek a chlapců do pohybové aktivity v Rychnově nad Kněžnou je přibližně srovnatelná. Hypotéza H3 nebyla potvrzena, protože dívky v Rychnově nad Kněžnou vykonávají týdně méně pohybové aktivity než chlapci. Obě skupiny sice nejčastěji vykonávají pohybovou aktivitu 3-5x týdně, ale pouze 2 dívky vykonávají pohybovou aktivitu

50

víckrát než 5x týdně. Oproti tomu chlapců, kteří vykonávají pohybovou aktivitu častěji než 5x týdně bylo 15. Tato hypotéza je vyvrácena na základě grafu č. 5.

7.2 Závěry a doporučení pro teorii Takto získané a aplikované výsledky umožňují bádání v dalších oblastech. Můžeme využít např. většího počtu respondentů, což nám poskytne přesnější výsledky a větší přehled. Dále se do výzkumu dají zapojit rodiče respondentů, kteří mohou do problematiky vnést jiný úhel pohledu. Další možností je šetření ve více školách nebo na více místech a následně tyto výsledky porovnávat. Jako poslední variantu bych uvedla jednotlivé hlubší rozebrání nabízených pohybových aktivit a následné zkoumání zájmu o tyto aktivity. 7.3 Závěry a doporučení pro praxi

Výsledky naší práce ukazují některé nedostatky v možnostech pohybových aktivit v Rychnově nad Kněžnou. Doporučujeme tedy do praxe: 1. Větší míru zapojení dívek do pohybové aktivity, nabídnutím širšího spektra pohybových aktivit – např. moderní gymnastika, pilátes, jóga, zumba atd. 2. Rozšíření, podporu a lepší propagaci školních pohybových kroužků a sportovních aktivit. 3. Investice do sportovišť v Rychnově nad Kněžnou za podporou pohybové aktivity dětí a mládeže. 4. Větší zapojení dětí a mládeže do sportovních oddílů a zájmových pohybových kroužků. 5. Výstavbou nové tartanové atletické dráhy lze přilákat více nadšenců a příznivců běhu a lze následně uspořádat atletické závody. 6. Výstavbou nové cyklostezky podpoříme nejen cyklisty, ale i běžce, příznivce kolečkových bruslí či turistiku.

51

SOUHRN Hlavním cílem práce bylo zjistit možnosti a preference dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou. Podle výsledků spokojenosti s možnostmi pohybových aktivit v Rychnově nad Kněžnou bylo zjištěno, že více jak 100 dotazovaných ze 126 je s těmito možnostmi spokojeno. Jenom 19 respondentů se vyjádřilo záporně. Po zaznění hlavních připomínek k možnostem pohybové aktivity, které byly již vyjmenovány výše, můžeme říci, že možnosti, které město Rychnov nad Kněžnou nabízí, poměrně korespondují s preferencemi dětí a mládeže. Nejoblíbenější a nejčastější pohybovou aktivitou je podle tohoto výzkumného šetření běh. Výhodou běhu jsou poměrně neomezené možnosti a člověk si může jít zaběhat prakticky kamkoliv. Z tohoto šetření mohu usoudit, že nová cyklostezka by mohla být hojně využívána jak běžci, tak i cyklisty, protože jízda na kole se ukázala jako druhá nejoblíbenější pohybová aktivita. Obecně bych shrnula, že pohybová aktivita v Rychnově nad Kněžnou má poměrně dobré prostory a možnosti využití. Některé chyby jsme si již vytyčily a zkusily jsme najít vhodné řešení nebo možnost pro zlepšení. Běh – atletický stadion a klub, jízda na kole – nová cyklostezka, plavání má nový bazén a lesní koupaliště, posilování má své posilovny, chůze – cyklostezka, kolektivní hry mají své týmy až na florbalový klub a mají i své tělocvičny. Doufám, že toto šetření může být nápomocno pro město Rychnov nad Kněžnou nahlédnout do této problematiky a zjistit, jaké jsou prostory pro zlepšení sportovišť a možností pohybových aktivit.

52

REFERENČNÍ SEZNAM

Bláha, V. (1998). Volný čas, výchova a sociální formování žáků základní školy v době mimo vyučování. Praha: VÚP. In Hofbauer, B. (1992). 24s. Čermák, J., Chválová, O., & Botlíková, V. (1992). Záda už mě nebolí. Praha: Svojtka a Vašut. Fialová, D. (2013). Zdravotní aspekty pohybové aktivity žen. Brno: MSD. Frýzek, J. & Imlauf, L. (2008). Rychnov nad Kněžnou 750 let. Od první písemné zmínky. Nové Město nad Metují: Fotoateliér Imlauf. Füsiová, L. (2005). Kulturní a historické památky Rychnova nad Kněžnou. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Hájek, B., Hofbauer, B., & Pávková, J. (2008). Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál. Hendl, J., Dobrý, L. & kol. (2011). Zdravotní benefity pohybových aktivit. Monitorování, intervence, evaluace. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum. Hlavsa, J. (1987). Vliv pohybové činnosti na rozvoj osobnosti. Čsl. Psychologie 31. Praha: Psychologický ústav ČSAV. Hodaň, B. (2000a). Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. Hofbauer, B. (1992). Zařízení volného času dětí a mládeže. Jejich dosavadní vývoj, současný stav a výhled v některých evropských zemích. Praha: Čihák-tisk. Hrdličková, Z. (2011). Pohybová inaktivita studentů a studentek gymnázia Olomouc – Hejčín. Diplomová práce, Univerzita Palackého Olomouc. Kent, M. (1994). Oxford Dictionary of Sports Science and Medicine. NY: Oxford University Press Inc. Kolisko, P. (2002) Cesty zdraví. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc. 53

Křivohlavý, J. (2011). Psychologie zdraví. Praha: Portál. Kudláček M., & Frömel K. (2012). Sportovní preference a pohybová aktivita studentek a studentů středních škol. Olomouc: Univerzita Palackého. Máček, M., & Radvanský, J. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén. Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Aviceum. Opatřilová, D., & Zámečníková, D. (2008). Možnosti speciálně pedagogické podpory osob s hybným postižením. Brno: MU 2008. Pávková, J., Hájek, B., Hofbauer, B., Hrdličková, V., & Pavlíková, A. (2001). Pedagogika volného času. Teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál. Pávková, J., & kol. (1999). Pedagogika volného času. Praha: Portál. Seedhouse, D. (1995). Health: The Foundations of Achievement. New York: John Wiley and Sons. In Křivohlavý., J. (2001). Sigmund, E. (2007). Pohybová aktivita dětí a jejich integrace prostřednictvím 60 pohybových her. Olomouc: Hanex. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. Zemánková, M. (1996). Pohyb nad zlato. Olomouc: Hanex.

54

Internetové zdroje: Dům

dětí

a

mládeže

Rychnov

nad

Pelcla.

(n.d.).

Kněžnou.

(n.d.).

Kroužky.

Přejato

aktivity.

Přejato

z www.ddmrk.cz/krouzky Gymnázium

F.

M.

Volnočasové

z www.grk.cz/cs/volnocasove-aktivity Městský úřad Rychnov nad Kněžnou. (n.d.). Sportovní oddíly a sportoviště. Přejato z www.rychnov-city.cz/sportovni-zarizeni-organizace-oddily/ds-1113 Univerzita

Hradec

Králové.

(n.d.)

Zdraví

životní

styl.

Přejato

z lide.uhk.cz/pdf/ucitel/fialoda1 Základní umělecká škola v Rychnově nad Kněžnou. (n.d.). Taneční obor. Přejato z www.zusrk.cz/tanecni ZŠ Javornická. (n.d.). Home. Přejato z www.zs-javornicka-rk.cz

55

PŘÍLOHY Seznam tabulek: Tab. č. 1 Výskyt vyhublosti, nadváhy a obezity u dětí v procentech (Ješina, Hamřík & kol., 2011), strana 19 Seznam grafů: Graf č. 1 Množství pohybové aktivity u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 37 Graf č. 2 Typ pohybové aktivity u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 38 Graf č. 3 Místa pro pohybovou aktivitu dětí a mládež v Rychnově nad Kněžnou, strana 39 Graf č. 4 Nejčastější společnost při pohybové aktivitě dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 40 Graf č. 5 Četnost týdenní pohybové aktivity dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 41 Graf č. 6 Oblíbené pohybové aktivity u chlapců v Rychnově nad Kněžnou, strana 42 Graf č. 7 Oblíbené pohybové aktivity u dívek v Rychnově nad Kněžnou, strana 43 Graf č. 8 Nejoblíbenější pohybová aktivita celkem u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 44 Graf č. 9 Využití sportovních oddílů a zájmových pohybových kroužků dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 45 Graf č. 10 Využití školních sportovních oddílů a zájmových pohybových kroužků dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou, strana 46 Graf č. 11 Spokojenost u dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou s možnostmi pohybové aktivity, strana 47

56

Dotazník pro studenty: Bydliště: Věnuješ se ve svém volném čase nějaké pohybové aktivitě? Jakou pohybovou aktivitu ve svém volném čase vykonáváš nejčastěji? Kde nejraději provozuješ pohybovou aktivitu? Ve svém volném čase se nejčastěji pohybuješ… Kolikrát týdně ve svém volném čase provozuješ nějakou pohybovou aktivitu? Napiš svoje tři nejoblíbenější pohybové aktivity, které provozuješ. Navštěvuješ nějaký sportovní oddíl nebo zájmový pohybový kroužek? Napiš, jaký oddíl nebo kroužek navštěvuješ, nebo bys chtěl navštěvovat či jaký jsi navštěvoval. Navštěvuješ nějaký školní klub nebo školní kroužek ve svém volném čase? Napiš, jaký školní oddíl nebo kroužek navštěvuješ, nebo bys chtěl navštěvovat či jaký jsi navštěvoval. Jsi spokojený se sportovními oddíly a zájmovými kroužky, které město Rychnov nad Kněžnou nabízí? Napadá tě nějaký sportovní kroužek, zájmový klub nebo PA*, kterou bys rád v Rychnově navštěvoval? Pokud tě napadá cokoliv k tématu nebo máš poznámku k některé z otázek…

Škola:

Třída: ANO

Věk: OBČAS

Pohlaví:

VELMI MÁLO

NIKDY

CHŮZE, PROCHÁZKA

JINÉ (NAPIŠ JAKOU)

DOMA

NEMÁM OBLÍBENÁ MÍSTA

INDOOR (tělocvična, posilovna, bazén…)

ZÁJMOVÝ POHYBOVÝ KROUŽEK OUTDOOR (příroda, okolí, hřiště…)

S KAMARÁDY

S RODINOU

S ODDÍLEM/ V KROUŽKU

SÁM

6 a VÍCEKRÁT TÝDNĚ

3-5x TÝDNĚ

1-2x TÝDNĚ

0x TÝDNĚ

ANO

CHTĚL BYCH

NAVŠTĚVOVAL JSEM

NE

ANO

CHTĚL BYCH

NAVŠTĚVOVAL JSEM

NE

ANO, JSEM ÚPLNĚ SPOKOJENÝ

ANO, ALE NEJSEM ZCELA SPOKOJENÝ

NE, NEJSEM ÚPLNĚ SPOKOJENÝ

NE, JSEM ZCELA NESPOKOJENÝ

SPORTOVNÍ TRÉNINK

57