Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214414

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214414

OBSAH

I.

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Od nápodoby k dnení kolní pøedloze . . . . . . . Skript . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Písmo jako mozkopis enské a muské písmo . . Jsou nálada, úzkosti nebo únava v rukopisu patrné? Vyuití grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . Menu pro grafologa . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak grafolog s rukopisem pracuje? . . . . . . . . . Symbolika plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II.

TAH ÈÁRY

III.

TLAK PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Kombinace tlaku a dalích znakù . . . . . . . . . . . . . . 26

IV.

VELIKOST PÍSMA . . Støední zóna výka . . Horní zóna výka . . . Dolní zóna výka . . . Délková rozdílnost . . . .

V.

PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ÍØKA . . . . . . . . 40 Primární íøka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Sekundární íøka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

VI.

SKLON PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Dalí varianty sklonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kombinace sklonu a dalích znakù . . . . . . . . . . . . . 50

VII.

PLONOST A ÚZKOST V PÍSMU . . . . . . . . . 53 Pøehled plonosti v jednotlivých zónách . . . . . . . . . . . 55

VIII.

VAZBA Girlanda Arkáda . Úhel . . Nitka . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

9 9 9 10 11 12 13 14 14 17

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

29 31 33 34 35

58 58 59 59 61

|5|

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214414

Dvojoblouk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Smíená vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kombinace vazby a dalích znakù, dalí varianty vazby .

62 62 64

IX.

LEVOÚBÌNOST PRAVOÚBÌNOST . . . . . . 68 Pøehled pravoúbìnosti a levoúbìnosti v jednotlivých zónách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

X.

ZJEDNODUENÍ, OBOHACENÍ

XI.

SPOJITOST PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . 76 Dalí varianty spojitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

XII.

NÁBÌHOVÉ A KONCOVÉ TAHY . . . . . . . . . 80 Varianty nábìhového tahu . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Varianty koncového tahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

XIII.

MEZISLOVNÍ MEZERY . . . . . . . . . . . . . . 85 Dalí varianty terciální íøe . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

XIV.

DIAKRITIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

88

XV.

PODPIS

91

XVI.

RYCHLOST A POMALOST PÍSMA . . . . . . . . 95 Kombinace rychlého a pomalého písma . . . . . . . . . 97

XVII.

PEÈLIVOST, ÈITELNOST A PRAVIDELNOST

XVIII.

ROZVRENÍ TEXTU Èlenìní do odstavcù . Okraje . . . . . . . . Øádky . . . . . . . . Rozestup . . . . . . . Prùbìh øádek . . . . .

XIX.

RYTMUS, Rytmus . . Pøirozenost Zralost . .

XX.

KRTY, OPRAVY A krty . . . . . . . . . Opravy . . . . . . . . Podtrhávání . . . . .

XXI.

ORIGINALITA A ÚROVEÒ PÍSMA . . . . . . . . 118

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

PØIROZENOST A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . 100

. . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . .

ZRALOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. 110 . . 110 . . 112 . . 113

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. 116 . . 116 . . 117 . . 117

. . . . .

. . . . . . . . . . . .

72

PODTRHÁVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. 103 . 103 . 104 . 106 . 106 . 107

|6|


XXII.

VAROVNÉ ZNAKY PÍSMA ZNAKY NEPOCTIVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Dalí varovné znaky, k nim je dobré pøihlédnout . . . . . 122 Nápodoba písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

XXIII.

EXTRAVERZE A INTROVERZE JUNGOVA TYPOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

XXIV.

TEMPERAMENT PROJEVY V Klasická typologie . . . . . . . . . Kretschmerova typologie . . . . . . Strukturová typologie . . . . . . . . Manipulátorská typologie . . . . . .

XXV.

EMOÈNÍ STABILITA LABILITA . . . . . . . . . 152 Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Neuróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

XXVI.

TVAROVÉ ZVLÁTNOSTI VÝBÌR Tvarové zvlátnosti v horní zónì . . . . . Tvarové zvlátnosti ve støední zónì . . . Tvarové zvlátnosti ve vazbì . . . . . . Tvarové zvlátnosti v dolní zónì . . . . . Dalí tvarové zvlátnosti . . . . . . . . .

PÍSMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . .

. . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . .

. . . . .

. . . . . .

. . . . .

. . . . . .

. . . .

. . . . .

. 130 . 130 . 143 . 145 . 149

. 158 . 159 . 160 . 162 . 163 . 165

XXVII. SYNTÉZA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Pøípravná fáze ne zaèneme pracovat s rukopisem . . 169 Pracovní fáze analytický, tzv. systematický pøístup . . . 170 Závìreèná fáze syntéza . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 XXVIII. ÚVOD K POVÍDKÁM A UKÁZKÁM RUKOPISÙ S JEJICH KRÁTKÝM ROZBOREM . . . . . . . Naprosto obyèejný pøíbìh . . . . . . . . . . . . . . . ivotní paradoxy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dopis klientky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Manelský maraton . . . . . . . . . . . . . . . . . . Recepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejhezèí den v ivotì . . . . . . . . . . . . . . . . . Genetická rozpínavost . . . . . . . . . . . . . . . . . Lidový román po èesku . . . . . . . . . . . . . . . . Co máte po babièce? . . . . . . . . . . . . . . . . . Dámy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skorovrada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. 173 . 173 . 175 . 177 . 179 . 182 . 183 . 185 . 186 . 190 . 193 . 195

|7|


Bojovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Brusle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 etøivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 LITERATURA

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

|8|

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

I. ÚVOD Vývo j p í s m a K písmu, tak jak je známe dnes, vedla cesta velmi dlouhá. Od obrázkových podob k formám jednoduím, abstraktnìjím, kde obrázky pøedstavovaly slabiku nebo hlásku. Písmo bylo dlouhou dobu pouíváno pøevánì k posvátným úèelùm, srozumitelné bylo hlavnì knìím a nìkdy i panovníkùm. Výjimkou nebyli ani panovníci písma neznalí, pouívající slueb písaøù. Na naem území se jako nejstarí písma uívala hlaholice, cyrilice a karolinská minuskula. Byla to písma komponovaná zhruba do tvaru ètverce, jeho symbolický význam zobrazuje princip Zemì, tedy realismus, objektivnost, stabilitu a rovnováhu pøírody. Ve tvaru ètverce jsou písmena plná a iroká, co v grafologické symbolice vyjadøuje radost ze ivota, optimismus, stabilitu a toleranci. Tvar ètverce byl v gotické minuskule nahrazen obdélníkem, tedy tvarem protáhlým vzhùru, který se svou symbolikou plochy odpoutává od Zemì a smìøuje k vyím, duchovním hodnotám. Tato písmena z grafologického hlediska napovídají, e gotika se snaila svého ducha povznést od zemitého mylení a hodnot k duchovnu a intelektuálnímu rùstu, zároveò vak potlaèila onu radost ze ivota.

Od n áp o doby k dne ní k o l n í p øed l o z e Písaøi byli v kadé dobì vedeni k nápodobì urèitých znakù èi písmen. Tím spíe, e pøed objevem knihtisku se knihy opisovaly, èemu se vìnovali pøedevím mnii v uzavøených kláterních zdech. Èasto byl i vstup do písárny povolen jenom nìkolika vyvoleným, aby nikdo nevítaný nespatøil, co mnich ve skriptoriu celé dny, týdny a mìsíce opisuje. Mnoho textù bylo toti tajných, urèených ke ètení pouze zasvìceným osobám. Tito váení |9|


mnii, trávící celé dny nároèným opisováním knih, nepøevádìli své mylenky do písmen a slov spontánnì, bylo nezbytné, aby soustøedili svou mysl na pøedepsanou mylenku, formu a styl. Zjednoduenì øeèeno, prostoru pro vlastní tvùrèí vyjádøení mìli velmi málo. Tehdejí opisovaèi tedy byli nuceni svou osobnost do urèité míry potlaèit a stát se nìkým jiným. Tato situace pøipomíná dnení metodu grafoterapie, kdy se pisatel pod vedením grafoterapeuta snaí psát urèitým zpùsobem, pozmìòuje své písmo tak, aby získal urèité ádané vlastnosti. Z tohoto pohledu se mùeme na støedovìká skriptoria, kde mnii opisovali knihy daným (nikoliv svým vlastním) zpùsobem, podívat jako na intenzivnì pracující grafoterapeutické dílny. Mùe se zdát, e tehdejí písaøi byli nuceni zbavit se své individuality. Nebylo tomu tak docela. Mnich mìl monost vybrat si z nìkolika vzorníkù písem to, je nejvíce vyhovovalo jeho vlastní pøirozenosti. V dneních kolách tuto monost nemáme. Prvòáèci pøesnì opisují pouze normalizovanou formou kolskou pøedlohou pøedepsané slovo èi vìtu. A podle toho jsou hodnoceni. Dìti mají ji ve tøetí tøídì rozdílné písmo, které se lií rùznými zmìnami tvarù i velikosti od pùvodní kolské pøedlohy. Jejich písmo se bude stále v souladu s vývojem jejich osobnosti vyvíjet, a to i v rùzných etapách dospìlosti, kdy bude mít jejich osobnost, a tedy i písmo, víceménì ustálenou formu. Souèasná písmová pøedloha klade dùraz na vìcnost, prostou úèelnost. Rovnì svou tendencí k jednoduchosti vyjadøuje snahu etøit èasem a energií. Odráí se v ní materialistický svìtonázor, v nìm èlovìku neèiní potíe rychle se orientovat. A dnení ivotní styl nás nutí nejen k rychlosti, ale i úèelnosti a jednoduchosti.

Skri p t Pisatelé skriptu, jich je v souèasnosti stále více, dotáhli souèasný trend jednoduchého písma k vysoké dokonalosti. Tak se do písma promítl proces postupné ztráty citovosti a pøevahy rozumovovosti, racionality. Nejbìnìjími dùvody, které pisatele vedou k odklonu od bìné kurzívy (psací písmo) ke skriptové formì písma (malé tiskací písmo), jsou: | 10 |


I. KAPITOLA

U U

U U

U

technické vzdìlání (èi zamìstnání) pisatel se snaí o tvarovou pøesnost písma; snaha o zvýení èitelnosti rukopisu tento dùvod mùe být ovlivnìn minimálním pouíváním kurzívy tuto formu stále èastìji nahrazuje poèítaèová komunikace a pisatelé pøi neobvyklém psaní na papír radìji volí skript, èím se vlastnì snaí o zlepení komunikace; estetické dùvody zpravidla skript pùsobí estetiètìjím dojmem; leváctví levákùm pùsobí pøi pouití bìné kurzívy vìtinou potíe pøizpùsobit se pohybu zleva doprava, proto nìkteøí z nich radìji pouívají jednoduí skript; maska pisatel se vìdomì stylizuje, chce pùsobit jinak nebo o sobì nechce nic prozradit.

P í smo j a ko m oz kopis e n s k é a mu ské pís m o Písmo mùeme nazývat nejen rukopisem, ale i mozkopisem, kdy ruka je pouhým nástrojem realizujícím procesy v mozku a podvìdomí. Pojïme si trochu více povìdìt o tom, jak mozek øídí ná písemný projev. Psaní vypadá na pohled jednodue, ale psacího pohybu se úèastní okolo pìti set svalù, jejich pohyb je øízen z mozku. Abychom lépe pochopili proces psaní, podívejme se na rozdílnosti mozkových hemisfér. Levá hemisféra, tzv.muská hemisféra, je sloena z center schopných pøedevím racionálního a konstruktivního úsudku. Právì ona vytváøí onu muskost v chování i písmu. Pravá hemisféra øídí schopnosti spojované èastìji s enským chováním, je zamìøená na citovost, duchovní ivot a díky ní pouíváme svou intuici. Z levé hemisféry vychází napøíklad schopnost obsáhnout lexikální významy a z pravé emotivní významy, schopnost rozliovat intonaci øeèi a výrazy oblièeje, proto jsou eny obecnì schopny rychleji porozumìt mimice malých dìtí, které jetì nemohou | 11 |


své pøání verbalizovat. V kadém z nás svornì spolupracuje muský a enský princip, které jsou jenom v rùzné míøe zastoupeny, a právì ona míra se projeví v rukopisu. Grafolog proto nerozezná, zda text psal mu, èi ena. Pøi psaní spolupracují obì hemisféry a obì se rovnì podílejí na muském èi enském rukopisu. Ve vìtinì rukopisù lze objevit jak znaky muského, tak i enského písma. Grafolog mùe urèit, v èem se bude projevovat muský, èi enský pøístup pisatele. V rùzných obdobích ivota se mùe více projevovat s rùznou intenzitou v písmu jedno èi druhé, protoe jak se vyvíjí ná ivot, vyvíjíme se my sami a zároveò i nae písmo. Záitky a ivotní zkuenosti èi traumata pozmìòují nai psychickou stránku, a tedy i písmo. Onu souvislost mezi psychickou stránkou èlovìka a jeho rukopisem potvrdily i výzkumy psacího pohybu.

Js o u n ál a da , úz kos t i ne bo ú n a v a v ru k o p i su pa t r né ? Urèitì jste si sami u svého rukopisu povimli, e je trochu jiný, kdy máte veselou náladu, jste spokojení, vyrovnaní, a jinak píete, kdy se perete se smutkem nebo nìjakou starostí, která vás úzkostnì svazuje. Rukopis vám v obou pøípadech pøipadá úplnì rozdílný. Grafolog, má-li monost porovnat oba tyto vae rukopisy, vidí stále tentý rukopis, který vykazuje tyté shodné znaky písma, a vysoudí z nìj stavy vyrovnanosti, nebo naopak napøíklad pøechodný stav úzkosti. Bylo ji uvedeno, e výzkumy psacího pohybu potvrzují souvislosti mezi psychickou stránkou èlovìka a jeho rukopisem. A kdy hovoøíme o psychické stránce, máme na mysli i dlouhodobìjí zmìny osobnosti a její psychický vývoj, jako je napøíklad dospívání, stárnutí, zmìna ivotních rolí, osobnostní krize, dlouhodobá nemoc. Tak jako nás v prùbìhu ivota formují nejrùznìjí ivotní zkuenosti a záitky, které ovlivòují nai psychiku, tak se tyto zmìny pozvolnì promítají i do naeho rukopisu a jeho vývoje.

| 12 |


I. KAPITOLA

Vyu i tí gr a f ologie Grafologie je diagnostická metoda, je mapuje v irokém zábìru strukturu a dynamiku osobnosti pisatele, a to i ve vzájemných vztazích. Nespokojí se tedy s pouhým výètem vlastností a schopností pisatele. To je právì její pøedností oproti testùm úzce zamìøeným jenom na urèité sloky osobnosti jako jsou kupøíkladu testy inteligence, pozornosti apod. Grafologickým rozborem je napøíklad moné zjistit i to, v jaké míøe je pisatel schopen zvládat stresovou zátì, jaké má komunikaèní schopnosti, jakým zpùsobem a zda vùbec prosazuje své názory, zda se u nìj èasto støídají nálady, co ovlivòuje i rovnomìrnost jeho pracovního výkonu, zda má pisatel rád nové vìci ve svém ivotì i v okolí, nebo by radìji nic nemìnil, zda je agresivní a jak se tato agresivita projevuje, jakou strategii chování a jednání pisatel vùèi svému okolí volí, zda je pøátelský a vstøícný, nebo naopak apod. Jednotlivci za grafologem pøicházejí nejèastìji za úèelem sebepoznání. Chtìjí blíe pochopit, proè se k nim jejich okolí chová, jak se chová, proè mají potíe v partnerských vztazích nebo opakující se problémy stejného druhu v zamìstnání. Mnohdy o svých slabinách vìdí, jenom je chtìjí mít potvrzeny od nìkoho jiného tøeba právì od grafologa. Pak jim pohled na sebe samé z jiného úhlu mùe pomoci ke zmìnì, k ní se dosud sami neodváili. Mùe se stát, e takový èlovìk ale oèekává více. Grafolog nezodpoví otázku, co s kterým problémem dìlat, jak na jeho odstranìní pracovat. Tady u monosti grafologie konèí a nastupuje práce terapeuta. Proto se nìkteøí grafologové vìnují i terapeutickému studiu a praxi nebo s terapeuty spolupracují.

| 13 |


Men u p ro gr a f ologa Menu pro grafologa tak bychom mohli nazvat nabídku rùzných zpùsobù vytváøení textu rukopisu, z nich obzvlátì jeden je pro grafologický rozbor nejvhodnìjí. Je jím text psaný z hlavy. Tento zpùsob je nejnároènìjí, pisatel graficky formuje své mylenky na papír. Právì pøi tomto zpùsobu psaní se také v maximální míøe projeví jeho osobnostní originalita, take pro úèely grafologického rozboru je tento typ psaní nejvhodnìjí. Spontánním produktem takového psaní je napøíklad osobní dopis, kdy se pisatel pøímo, samostatnì vyjadøuje v písemné formì. Døíve neli dojde ke spontánnímu psaní, jsou aktivována øeèová centra mozku. Druhou moností je opisování podle psané pøedlohy nebo opisování titìné pøedlohy. V prvním pøípadì se jedná o pouhou její reprodukci, druhý pøípad je nároènìjí v pøekódování titìných písmen na psaná. Moností poslední je psaní podle diktátu, které je nároènìjí ne opisování, protoe zvukovou informaci musí pisatel pøekódovat na informaci vizuální.

Jak g rafolog s r ukopis e m p r a c u j e ? Metod a pøístupù k rozboru písma je více, my si povíme trochu podrobnìji o jednom z nich. Grafolog vìtinou poaduje rukopis na nelinkovaném papíru a pokud mono na velkém listu formátu A4. V rukopisu se zamìøuje na jednotlivé grafologické znaky, jako je napøíklad tlak, jakým pisatel píe; velikost nejenom celého písma, ale i velikost a výku jednotlivých zón písma; íøku èi úzkost písma; sklon písma; plonost písma (jak dalece je písmo boubelaté); zda pisatel písmena zjednoduuje, nebo naopak obohacuje; íøku mezi jednotlivými slovy; vzdálenost mezi øádky i jejich smìr; zda a kde se v písmu objevují úhly nebo pièatost; pravidelnost èi nepravidelnost (kolísavost) a mnoho dalích znakù, jich je více ne tøicet.

| 14 |

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

I. KAPITOLA

Základní hodnotou je kolní pøedloha, podle ní grafolog porovnává odlinosti rukopisu. Pøi této základní práci pouívá nejenom pravítko, úhlomìr a kalkulaèku, ale i grafologické tabulky. Písmo vlastnì úplnì rozseká na jednotlivé znaky a potom z nich vyvozuje psychologické významy. V závìru pak tvoøí posudek, jen je vlastnì popisem celkové struktury a dynamiky osobnosti pisatele i s jeho sociálními a morálními vlastnostmi. Urèitý závìr na psychologický profil pisatele si musí potvrdit v kontextu vìtího poètu grafologických znakù, nikdy pouze z jednoho znaku, jak nìkdy bývá laiky mylnì souzeno. Od prvního usednutí k danému písmu a po finální dohotovení posudku grafolog s jedním písmem pracuje zhruba 10 a 12 hodin. Vìtina grafologù pracuje nejen se samotným písmem, ale i s dalími, napøíklad projektivními metodami kresbou postav nebo kresbou stromu (B-TEST), je poskytují dalí doplòující informace o osobnosti pisatele. Grafolog se snaí získat i dostateèné mnoství formálních informací o pisateli, jako je vìk, vzdìlání, pravorukost levorukost, profese, zda psal rukopis ve svém mateøském jazyku a za jakých podmínek èi za jakým úèelem rukopis vznikl. V této ukázce jsou nìkteré z grafologických znakù, o nich ji byla øeè. Pojïme se na nì a jejich psychologický význam nyní alespoò v krátkosti podívat oèima grafologa.

U

Úzké písmo Skepticismus, soustøedìnost do sebe, sebekázeò, disciplinovanost, citová ztuhlost, nedùvìøivost, málo bezprostøednosti, sklon k pesimismu, zvýená potøeba sebeúcty, citlivost na kritiku, pøesnost, dùslednost, absence tvùrèích schopností, skepticismus v pohledu do budoucna. | 15 |


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents