Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS180739

(I©SBtNG9i78rš-a0d2t47ě-6P31nu-8b(leáikstrhoniveckágve,rzarv.esfzorm2áet0uP1D)F

Nakladatelství dìkuje spoleènostem: GOSC GROUP spol. s r. o. (www.gosc2000.cz) KOVOKON Popovice s.r.o. (www.kovokon.cz), Manaerský svazový fond (www.msf.cz), za podporu pøi vydání této publikace.

Doc. Ing. Zdenìk Dytrt, CSc. a kol.

Etika v podnikatelském prostøedí Kolektiv spolupracujících autorù je uveden na stranì 79. Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2515. publikaci Odpovìdný redaktor Mgr. Petr Muálek Sazba Milan Vokál Poèet stran 196 První vydání, Praha 2006 Vytiskla tiskárna PBtisk Prokopská 8, Pøíbram IV © Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS ISBN 80-247-1589-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6311-8 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011


Obsah Autorský kolektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Podnikatelské prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Odpovìdnost za podnikatelské prostøedí . . . . . . 1.2 Etika podnikatelského prostøedí . . . . . . . . . . 1.3 Vliv fluktuace na vývoj podnikatelského prostøedí 1.4 Vývoj podnikatelského prostøedí v Èeské republice

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

13 15 16 18 24

2 Management a podnikatelské prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Vùdcovství a management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Manaer je syntetik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Vùdcovství a etika dialog jako systém vzdìlávání . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Vztah mezi øízením kvality a etikou ve spoleènosti . . . . . . . . . . 2.2.2 Odpovìdnost korporace a odpovìdnost vùèi korporaci . . . . . . . . 2.2.3 Smìrem k excentrické organizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Etika v managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Jak firmy zvládají etické problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Tvoøivost a management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Diferencování managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 Diferencovaný management pracovníkù pojioven . . . . . . . . . . 2.4 Strategické zmìny podnikatelských aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Vnitøní rozvoj podnikatelských oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Akvizice podnikatelských aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Identita a integrita firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.1 Pojmy identita a integrita firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.2 Diagnostikování identity a integrity firmy . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.3 Øízení pøed øízením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.4 Strategický controlling . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.5 Rozboøit pøedsudky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.6 Finanèní plánování a ekonomické hodnocení investic . . . . . . . . . 2.5.7 Organizaèní struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Informace pro management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.1 Systémové pojetí podniku ve vztahu k úèetním informacím . . . . . . 2.6.2 Analýza prostøedí k získávání kvalitních úèetních informací . . . . . 2.6.3 Rozsah úèetních informací podle zvoleného kritéria . . . . . . . . . . 2.6.4 Vyuití úèetních informací manaery podnikù . . . . . . . . . . . . . 2.6.5 Kvalitativní charakteristiky úèetních informací . . . . . . . . . . . . 2.6.6 Kvalita a úèetní profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.7 Aplikace právních norem a vypovídací schopnost úèetních informací . 2.6.8 Vyuití úèetních informací pro mezipodnikové srovnávání . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31 32 37 41 42 43 47 55 57 60 63 67 68 69 71 76 76 79 80 80 82 83 84 86 86 88 89 90 92 94 96 99


3 Spoleèenská odpovìdnost organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Dùvody a pojetí CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Snahy o kodifikaci poadavkù týkajících se CSR . . . . . . . . . 3.2 Jak vytvoøit prostor pro sociální a spoleèenskou odpovìdnost firmy . . 3.2.1 Sociální a spoleèenská odpovìdnost firmy není volba . . . . . . 3.2.2 Profil sociální a spoleèenské odpovìdnosti spoleènosti Heineken 3.2.3 Perspektiva obchodu vyjádøená v pìti kritériích . . . . . . . . . 3.2.4 Dvojznaènost obchodní kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.5 Pragmatická etika podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.6 Lze vyuít zkuenosti z Afriky v Evropì? . . . . . . . . . . . . 3.3 Etický pøístup ke zvyování majetku firem komparace Velké Británie a Èeské republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Podnikání v rámci komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Pøípadové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Budování kapacity komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

101 101 103 106 106 108 111 115 116 116

. . . .

. . . .

. . . .

118 118 119 123

4 Øízení lidských zdrojù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Koncepce øízení lidských zdrojù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Dùleité trendy vývoje podnikových útvarù lidských zdrojù 4.1.2 Metody vyhodnocování èinností útvarù lidských zdrojù . . 4.1.3 Podnikatelská strategie pro budoucnost . . . . . . . . . . 4.1.4 Virtuální øízení lidských zdrojù . . . . . . . . . . . . . . 4.1.5 Práce ostatních pracovníkù s daty lidských zdrojù . . . . . 4.1.6 Strategie alternativních pracovních sil . . . . . . . . . . . 4.2 Souèasné priority personálního øízení . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Vzdìlávání a výchova zamìstnancù v organizacích . . . . . . . . 4.3.1 Etika ve vnitøní komunikaci firmy . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

125 125 126 130 131 135 142 143 149 152 156

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

159 159 159 159 161 163 169 169 170 176 177 178 178 182 184

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5 Rozvoj osobnosti manaera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Celoivotní vzdìlávání manaera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Moderní technologie vzdìlávání . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1.1 E-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1.2 Vzdìlávací objekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1.3 Digitální knihovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 E-learning v rámci firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2.1 Zavádìní distanèních studijních programù . . . . . . . 5.1.2.2 Standardizace technologií vzdìlávání . . . . . . . . . 5.1.2.3 Typologie studujících on-line vzdìlávání . . . . . . . 5.1.2.4 Co je nutno øeit pøi zavádìní e-learningu . . . . . . . 5.2 Management znalostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Pøínosy managementu znalostí pro rozvoj osobnosti manaera . 5.2.2 Bariéry zavádìní managementu znalostí do firmy . . . . . . . 5.2.3 Zavádìní managementu znalostí . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

Pøíloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193


Autorský kolektiv n 7

Autorský kolektiv doc. Ing. Zdenek Dytrt, CSc. Ekonomicko správní fakulta Univerzity Pardubice, Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlínì, pøedseda o. s. Ekonomika podnikání a veøejné správy, èlen European Business Ethick Network, vedoucí autorského kolektivu Autor kapitoly: Pøemluva, 1, 1.1, 1.2, 1.3, 2, 2.1, 2.1.1, 2.3, 2.3.2, 2.3.3, Pøíloha Ing. Zdenìk Brodský, Ph.D. Ekonomicko správní fakulta Univerzity Pardubice Autor kapitoly: 4.2 prof. dr. ir. Olaf A. M. Fisscher Univerity of Twente Entschede, Nizozemsko, èlen pøedsedsednictva European Business Ethics Network. Autor kapitoly: 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4 Ing. Yvetta Grubl, Ph.D. Vysoká kola báòská Technická univerzita v Ostravì, ije v USA Autorka kapitoly: 4, 4.1, 4.1.2, 4.1.3, 4.1.4, 4.1.5, 4.1.6 PhDr. Holub Bohuslav Øeditel Manaerského svazového fondu Autor kapitoly: Pøíloha doc. Ing. dr. Hótová Renáta Prorektorka Vysoké koly báòské Technická univerzita Ostrava, pøedsedkynì pøedstavenstva Ostravská znalecká, a. s., èlenka vìdecké rady Autorka kapitoly: 2.5, 2.5.1, 2.5.2, 2.5.3, 2.5.4, 2.5.5, 2.5.6, 2.5.7 doc. Iordanis Kavathatzopoulus Institut informaèních technologii, Univerzita Uppsala, èlen European Ethics Network, védsko Autor kapitoly: 2.3.1 Ing. Stanislav Konkolski Pøedseda pøedstavenstva a generální øeditel, a. s., Jäkl Karviná, finalista soutìe Manaer roku 2004 Autor kapitoly: 2.1, 2.3.3, 2.5, 2.5.1, 2.5.2, 2.5.3, 2.5.4, 2.5.5, 2.5.6, 2.5.7 doc. dr. Christopher Low University Hudersfield-Business School, Velká Británie Autor kapitoly: 3.3, 3.3.1, 3.3.2


8 n Etika v podnikatelském prostøedí

Ing. Miroslava Lungová, Ph.D. Hospodáøské fakulta Technické univerzity Liberec, stá na University Huddersfield Autorka kapitoly: 3.3, 3.3.1, 3.3.2 doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. Rektorka Univerzity Hradec Králové, èlenka øady vìdeckých rad a výborù odborných a vìdeckých institucí Autorka kapitoly: 5, 5.1, 5.1.1, 5.1.1.1, 5.1.1.2, 5.1.1.3, 5.1.2, 5.1.2.1, 5.1.2.2, 5.1.2.2, 5.1.2.3 prof. RNDr. Peter Mikulecký, CSc. Vedoucí katedry informaèních technologií Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové,. èlen Akreditaèní komise Slovenské republiky a øady vìdeckých rad Autor kapitoly: 5, 5.1, 5.1.1, 5.1.1.1, 5.1.1.2, 5.1.1.3, 5.1.2, 5.1.2.1, 5.1.2.2, 5.1.2.2, 5.1.2.3 Ing. et Ing. Renáta Myková, Ph.D. Vedoucí Ústavu ekonomiky a managementu Ekonomicko správní fakulty Univerzity Pardubice, èlenka vìdecké rady Autorka kapitoly: 2.6, 2.6.1, 2.6.2, 2.6.3, 2.6.4, 2.6.5, 2.6.6, 2.6.7, 2.6.8 prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc. Profesor v oboru podnikání a managementu na Ekonomické fakultì Vysoké koly báòské Technické univerzity v Ostravì, Ústav financí Univerzity T. Bati ve Zlínì, podpøedseda Akreditaèní komise ÈR Autor kapitoly: 4, 4.1, 4.1.2, 4.1.3, 4.1.4, 4.1.4.5, 4.1.6 Ing. Alexander Pálffy, CSc. Jednatel a generální øeditel BC MCHZ, s.r.o Ostrava, finalista soutìe Manaer roku 2004 Autor kapitoly: 2.4, 2.4.1, 2.4.2 prof. Ing. Jiøí Polách, CSc. Vedoucí Ústavu ekonomiky podniku Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlínì Autor kapitoly: 1.4 Ing. Zdenìk Raka, Ph.D. Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlínì, Ústav financí a úèetnictví Autor kapitoly: 1.4 Zdeòka Sauèuková Vedoucí oblastní kanceláøe Generali pojiovna, a. s. Autorka kapitoly: 2.3.4 Ing. Karel atera, MBA, Ph.D. Generální øeditel Zdravotní pojiovny Ministerstva vnitra, finalista soutìe Manaer roku v roce 2003 a 2004 Autor kapitoly: 4.3, 4.3.1


Autorský kolektiv n 9

prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. Vedoucí katedry managementu Vysoké koly Ekonomické, èlen Akreditaèní komise ÈR Autor kapitoly: 3, 3.1, 3.1.1 Jan Vizee Management Consultants, Apeldoom, Nizozemsko Autor kapitoly: 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4 Ing. DrS. Hans J. L. M. Wesseling Absolvent nizozemských a britských univerzit, praktické zkuenosti v manaerských funkcích doma i v zahranièí, naposledy u firmy Heineken (marketing director) Autor kapitoly: 3.2, 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3, 3.2.4, 3.2.5, 3.2.6



Pøedmluva n 11

Pøedmluva Tvoøivá práce a etika urèuje tempo a smìr rozvoje. Úroveò tvoøivé práce a etiky v managementu mùe ovlivnit kvalitu podnikatelského prostøedí pozitivnì, ale i negativnì. Podnikatelské prostøedí nevzniká samo od sebe, ale je výsledkem úsilí pracovníkù ve vech institucích, orgánech a spoleènostech, které svou èinností mohou na vývoj pracovního prostøedí pùsobit. Výsledek pùsobení je urèován etickými postoji, pracovní erudicí, aktivitou a funkèním postavením kadého z nás. Tuto skuteènost, kdy se kritizuje a ehrá na úroveò podnikatelského prostøedí, si mnozí neuvìdomují. Existence manaerù v podnikatelských, veøejných a správních organizacích, stejnì jako ostatních pracovníkù, je spojena s pracovitìm a jeho efektivním pùsobením. Kdy organizace není ekonomicky efektivní, nebo kdy efektivnosti bylo dosaeno neetickými postupy, existence vech zamìstnancù, nadøízených i podøízených, je stejnì ohroena. Navíc taková situace ovlivòuje klima nejenom ekonomického okolí organizace, ale i ovlivòuje dobré jméno celého podnikatelského prostøedí. Vichni manaeøi si dnes ji uvìdomují, e úspìch firmy nezávisí jenom na kvalitì jejich práce, ale na kvalitì práce celého pracovního kolektivu. V souèasné dobì proto soustøeïují pozornost na úroveò pracovního prostøedí, péèi o pracovníky, zlepování pracovních vztahù mezi zamìstnanci, na jejich spokojenost a identitu k firmì. V øízení pracovních zdrojù nejde o jednostranný vztah. Zamìstnavatel oèekává, e zamìstnanci jeho úsilí i náklady s tím spojené ocení svou identitou, vysokou pracovní aktivitou a tvoøivostí. Výsledek nových postojù zamìstnancù se projeví v úrovni inovaèní aktivity organizace a v úspìchu podnikání. Pøi vytváøení dobrých vztahù ve firmì se zapomíná na skuteènost, e firma není izolovaný organismus, ale e pùsobí v prostøedí, které sice mùe do jisté míry ovlivòovat, které vak intenzivnì ovlivòuje její existenci. Proto se v poslední dobì setkáváme s diskusemi o kvalitì podnikatelského prostøedí a s aktivitami prosazujícími sociální a spoleèenskou odpovìdnost v procesu podnikání. Chceme pøispìt k názoru, e podnikatelské prostøedí neovlivòuje jenom výsledek pùsobení podnikatelských organizací nebo politických institucí, ale e je výsledkem angaovanosti kadého z nás. Nejde vak o jakoukoli angaovanost. Ta musí vycházet z morálky, odbornosti a vùdcovství. V souhrnu z dùsledného uplatòování etiky v managementu na vech organizaèních hladinách podnikatelských, veøejných a správních organizací. Neúspìch firmy je èasto omlouván nedokonalostí podnikatelského prostøedí, rozpornými smìrnicemi, nedostateènými zákony a pomalým vynucování práva, neetickým jednáním apod. Málokdy se pøiznává, e chybu zpùsobila nedùvìra k novým poznatkùm, obava z inovací ve vlastní práci a z preferování napøíklad stranickosti pøed spoleèenskou odpovìdností. To se netýká jenom manaerù firem, ale vech pracovníkù, kteøí mohou vývoj podnikatelského prostøedí jakýmkoli zpùsobem ovlivòovat. Vech manaerù podnikatelské, státní a veøejné sféry, kteøí èasto pøistupují k øeení problémù konzervativnì, bez kreativity a vyjasnìných cílù i názorù na etický a spoleèenský význam svých rozhodnutí.


12 n Etika v podnikatelském prostøedí

Absence etiky se v souèasné dobì prakticky týká více nebo ménì managementu vech svìtových ekonomik. Na jedné stranì se setkáváme s pochybeními manaerù pøedních svìtových firem a na druhé stranì se setkáváme s novými metodami a poznatky, jimi by se mìl souèasný management i celé podnikatelské prostøedí inovovat. Setkáváme se s doporuèováním zjednoduovat a zmenovat organizaèní struktury, zdokonalovat manaerské metody, pøedevím na základì prohlubování týmové práce, partnerství na bázi metody win-win a také na spoleèenské a sociální odpovìdnosti organizací (CSR Corporate Social Responsibility), která na základì získaných zkueností z aplikace a syntézy rozvíjí a doplòuje øadu ji známých metod. Èasto se stává, e nové metody jsou prezentovány izolovanì, bez upozornìní na jejich vzájemné souvislosti a návaznosti, co mnohdy sniuje zájem o jejich následování a praktické vyuití. Úloha èlovìka, jako nositele a realizátora tvoøivosti v pracovním procesu je obecnì známá a uznávaná. Soustøeïování pozornosti na zvyování efektivnosti managementu lidských zdrojù v podnikatelské i nepodnikatelské sféøe, je proto jenom pøirozeným dùsledkem. Zvyování kvality mezilidských vztahù v organizacích, jejich kreativní rozvoj a rychlá realizace inovací, stabilita pracovníkù na pracoviti a kariérní rùst nezávisí jenom na manaerech, ale na vech zamìstnancích. Zamìstnanci tvoøí tým, spoleènì s manaerem se podílejí na tvorbì strategie a na její realizaci. Zamìstnavatel se stará o stabilizaci a rùst kariéry schopných pracovníkù a oni vìdí, e mu mohou dùvìøovat a e se na nìho mohou spoléhat i v osobních problémech. Na druhé stranì je samozøejmé a etické, e pracovníci se ztotoòují s potøebami organizace a respektují její zájmy. Jde o uplatòování etiky a tvoøivosti ve vztazích v obou smìrech. Tato publikace neusiluje o to, aby se stala pracovní rukovìtí manaerù, ale klade si cíl motivovat nejenom manaery, ale i ostatní pracovníky k zamylení nad nezbytným hledáním nových forem mezilidských vztahù a pracovních metod na pracovitích. Budeme potìeni, kdy bude motivovat i pedagogy ekonomicky orientovaných kol, aby pøipravovali své studenty na nové formy mezilidských vztahù na jejich budoucích pracovitích. Ètenáøe proto seznamujeme i s názory a zkuenostmi zahranièních spolupracovníkù, aby mohli hledat souvislosti mezi jejich i naimi problémy i názory a nechali se jimi inspirovat pøi øeení kadodenních pracovních problémù. Zdenek Dytrt


Podnikatelské prostøedí n 13

1 Podnikatelské prostøedí Vývoj svìtové ekonomiky vyaduje urychlit pøizpùsobování podnikatelského prostøedí a výkonnosti naí ekonomiky poadavkùm domácího i svìtového trhu. To souvisí i s celoivotním prohlubováním odbornosti a etických postojù pøi hledání nových pracovních metod a postupù v rámci managementu podnikatelské sféry, státní a veøejné správy. Setkáváme se s novým vývojovým trendem v øízení svìtových ekonomik, jeho význam je stále více zdùrazòován na základì výsledkù sociálnì ekonomických analýz a metod, s nimi se postupnì seznamujeme. Uplatòování etiky v podnikatelském prostøedí je pokládáno za prioritu, protoe souvisí s dynamickým rozvojem vìdy a techniky, který nepøichází jenom se ádoucími a pozitivními pøínosy, ale je spojený i s neádoucími jevy a jejich dopadem pøedevím na mezilidské vztahy. To se projevuje èastými nedostatky v komunikaci, zvlátì mezi podnikatelskou, veøejnou a správní sférou i v jejich pùsobení na tvorbu ekonomického a sociálního okolí, a posléze celého podnikatelského prostøedí. Naznaème si prostor podnikatelského prostøedí, vlivy pùsobící na jeho vývoj a chování, které bychom od nìj oèekávali: l

l

l

l

l

l

Podnikatelské prostøedí je dáno prostorem mezi centrálními a regionálními institucemi státní a veøejné správy, které svým konáním ovlivòují pùsobení jednotlivých podnikatelských subjektù a vytváøejí podmínky pro jejich úèast na domácím a zahranièním trhu. Na základì podmínek a pravidel vymezených centrálními i regionálními institucemi veøejné a státní správy, by podnikatelské subjekty mìly uspokojovat svou pracovní aktivitou potøeby svého ekonomického okolí. Docílenými výnosy podnikatelské subjekty zabezpeèují svùj rozvoj a svými odvody se podílejí na tvorbì státního a veøejného rozpoètu, který pøerozdìluje finanèní zdroje a pokrývá potøeby institucí veøejné a státní správy. Instituce veøejné a státní správy spolupracují více ménì intenzivnì s podnikatelskou sférou, pøímo i nepøímo, spolu s rùznými svazy, poradenskými a neziskovými organizacemi, podílejí se na tvorbì pravidel v podnikání a tím se zúèastòují øízení ádoucího technicko-ekonomického a sociálního rozvoje spoleènosti. Partnerská spolupráce centrálních a regionálních institucí se ziskovými a neziskovými organizacemi dává pøedpoklad projektování etických a efektivních metod a prostøedkù k dosaení strategických cílù spoleènosti a tím i podnikatelského prostøedí. Partnerský vztah ziskové i neziskové sféry pøedpokládá vzájemné dodrování etických postojù.

Podnikatelské prostøedí není statické. Vyvíjí se v závislosti na rozvoji a úrovni ekonomiky, domácí i zahranièní politiky a samozøejmì i etických postojù jednotlivcù, pøi plnìní strategie politického, ekonomického a sociálního rozvoje spoleènosti. Úloha etiky v procesu tvorby podnikatelského prostøedí ovlivòuje intenzitu vnímání potøeb, hodnocení a realizaci ádoucích postupù centrálních, regionálních a podnikatelských subjektù spoleèenského vývoje. Pozitivní vývoj podnikatelského prostøedí záleí na dobré partnerské spolupráci centrálních a regionálních institucí s podnikatelskými organizacemi. Dnes je ji veobecnì uznáváno, e uvedené organizace a instituce se vzájemnì potøebují a nemohou bez sebe existovat. Míra


? 14 n Etika v podnikatelském prostøedí

etiky ve vzájemných postojích urèuje úroveò a prospìnost jejich spolupráce, která by se mìla rozvíjet na bázi partnerství. Za metodu rozvoje etického partnerství je ve svìtì povaována metoda vítìz-vítìz (win-win), spoèívající v tom, e vichni úèastníci partnerských aktivit musí být ve výsledku svého jednání, spolupráce a rozhodování vítìzi. K rozvíjení tohoto vztahu by mohly pøispìt svými etickými postoji i neziskové organizace exaktními a pravdivými radami a informacemi, které vyplývají z aktivit jejich pùsobení. I kdy odpovìdnost za kvalitu podnikatelského prostøedí a jeho dopad na pùsobení podnikatelských subjektù jsme obvykle zvyklí pøisuzovat centrálním a regionálním institucím veøejné a státní správy, nesmíme zapomínat, e nehodnotíme èinnost virtuálních institucí, ale èinnost konkrétních lidí, kteøí v nich pùsobí. Jde o jejich tvoøivost, odbornost a respektování etických vztahù a postojù. Dùleitou úlohu v tomto procesu hraje aktivita a etické postoje manaerù jednotlivých organizaèních hladin institucí veøejné a státní správy, které urèují prostor a rámcová pravidla pro pùsobení podnikatelských a neziskových organizací. K jejich povinnostem patøí systémové sledování etických postojù svých podøízených, jak postupují pøi rozpracování a realizování jejich zadání. Podnikatelské subjekty mají pro uplatòování svých aktivit vymezený prostor pøedevím právními a organizaèními normami centrálních a regionálních institucí. V mnohých organizacích, kde zaèali pùsobit zahranièní investoøi, se ji ve znaèné míøe setkáváme s kreativními a etickými postoji pøi vyplòování vymezeného podnikatelského prostoru. V øadì firem, zejména støedních a malých, management dává pøednost tomu, aby vycházel z minulých zkueností. Nestimuluje své zamìstnance k aktivní tvoøivosti pøi plnìní pracovních èinností v souèasných podmínkách. Manaeøi malých a støedních firem nepøekonávají tvoøivì vnitøní a vnìjí problémy, protoe se obávají komplikací ve své práci a rizik, s nimi je vdy spojena kadá zmìna souèasného stavu. Proto opatøení centrálních a regionálních institucí pøijímají ji pøedem negativnì a s obavami; zpochybòují jejich úèinnost, míru etiky i skuteèné pøíèiny, pro nì objektivnì vznikla jejich potøeba. Na druhé stranì manaeøi plnì nevyuívají monosti na tvorbì tìchto opatøení aspoò minimálnì participovat. Management podnikatelských organizací neuvauje strategicky a vysvìtluje to tím, e na základì mnohých zkueností nevìøí v dlouhodobou platnost právních a organizaèních norem centra. Svou pozornost vìnuje spíe hledání taktických pøístupù, aby byl schopen výhodnì manévrovat ve velkém mnoství existujících norem a pøedpisù, které nemají vdy etický ani identicky provázaný obsah. Tento stav se pak projevuje v laxním chování jimi øízených pracovníkù, kteøí své povinnosti plní stereotypnì, bez nezbytného pocitu odpovìdnosti, loajality a identity se zamìstnavatelem a firmou. Neuvìdomují si, e jsou na prosperitì firmy a jejím dobrém jménu existenènì závislí, stejnì tak, jako jejich manaer. Tím se mezi nimi postupnì vytváøí neádoucí vztah nedùvìry a nejistoty, který neprospívá ani jedné stranì. Manaer se neobejde bez zamìstnancù, kteøí by realizovali jeho podnikatelské zámìry, ale ani zamìstnanci se neobejdou bez manaera, a je, nebo není vlastníkem firmy. Manaer i pracovníci spolu tvoøí tým, v nìm se obì strany spoléhají na odbornost, etické pracovní postoje a dobré mezilidské vztahy. Právì tyto dùvody pøispívají k tomu, e v podnikatelských subjektech se mezi pracovníky na jednotlivých stupních øídicí vertikály vyvíjejí nové partnerské vztahy. Pracovníci i manaeøi si uvìdomují, e jsou pøi plnìní svých pracovních povinností na sobì závislí, e izolovanì nejsou schopni øeit stále sloitìjí nároky a poadavky. Poznali,


Podnikatelské prostøedí n 15

e neobstojí-li podnikatelská organizace v konkurenèním prostøedí, existenèní problémy se nevyhnou ani manaerùm, ani podøízeným pracovníkùm. Toto poznání dává pøedpoklad k rozvoji týmové práce.

1.1 Odpovìdnost za podnikatelské prostøedí Na vech hladinách øízení ekonomické a správní sféry spoleènosti pracují lidé, kteøí svými výkony, erudicí, zkuenostmi a etickým pùsobením vytváøejí pocit spokojenosti èi nespokojenosti ve svém okolí. Za úspìch èi neúspìch øízeného objektu jsou proto plnì odpovìdni. Tím smìøujeme k potvrzení známé skuteènosti, e na kvalitì podnikatelského prostøedí se podílejí nejenom centrální a regionální instituce nebo jednotlivé podnikatelské subjekty, ale pøedevím odbornost a etické postoje vech pracovníkù na vech organizaèních hladinách, kteøí poslání tìchto organizací projektují a realizují. Pøi hodnocení èinnosti a poslání jednotlivých organizací systému státních institucí a rùzných spoleèenských subjektù se setkáváme s anonymní odpovìdností. Zapomínáme, e jejich dobré jméno a efektivní pùsobení vytváøí kvalita práce a etických postojù vech jejich zamìstnancù. Pøi objektivním hodnocení pùsobnosti institucí státní a veøejné správy nelze neuvádìt pracovníka a jeho odpovìdnost, paklie je za nedostateènost své práce, urèitého rozhodnutí èi výnosu zodpovìdný. Jednotliví pracovníci vytváøejí kulturu a dobré jméno instituce jako celku. Sledování a hodnocení pracovních výsledkù jednotlivých pracovníkù je proto zodpovìdnou èinností vech manaerù, zvlátì vrcholových. Odpovìdnost pracovníkù v podnikatelských organizacích je více zøejmá a snadnìji formulovatelná, ne v organizacích veøejné a státní správy, kde se dìlba práce více odehrává pøedevím na bázi obtínì mìøitelných hodnot øeených problémù a intenzivnìji pùsobících vlivech, pøedevím z politického okolí. Podnikatelské organizace své výsledky prokazují na základì mìøitelných výsledkù svých èinností, pøestoe i ony musí s existencí kvalitativních (nemìøitelných) hodnot podnikových jevù ve své èinnosti poèítat. Proto více ne døíve spoèívá odpovìdnost za vedení svých zamìstnancù k celoivotnímu systému vzdìlávání, rozvíjení odbornosti, etických postojù a identity ke svému pracoviti na vedoucích pracovnících. Vzdìlaní pracovníci snadnìji pochopí, e jsou se svým zamìstnavatelem existenènì spojeni. Dále by manaeøi mìli intenzivnìji vést zamìstnance k zodpovìdnosti za výsledky jejich práce, pøedevím na základì toho, jaký má dopad na uspokojování potøeb a zájmù jejich ekonomického okolí. Vzdìlaný zamìstnanec pochopí, e sociální odpovìdnost nespoèívá pouze v povinnosti zamìstnavatele zvyovat péèi o potøeby zamìstnance, ale e zamìstnanec musí mít stejný pocit odpovìdnosti a zajiovat svou èinností povinnosti a strategické cíle firmy. V této souvislosti je tøeba pøipomenout, e ne kadý manaer je dobrým vùdcem, avak ne kadý vùdce mùe být dobrým manaerem. S tím souvisí, e absence etiky v managementu pøináí nejistotu pracovníkùm na vech hladinách øízení a odùvodòuje jim i roziøování neádoucích praktik. Názorný pohled na vznik, vývoj a sloitost podnikatelského prostøedí a na vlivy, jejich zdroje, provázanost a vzájemnou korelaci, které formování podnikatelského prostøedí ovlivòují, vyplývá z obrázku 1.1.


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents