Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS181466

Doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. ÚVOD DO KOMUNITNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ Recenze: Mgr. Helena Kisvetrová Mgr. Eva Marková © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © isifa.com., 2007 Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 2986. publikaci. Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 100 Vydání 1., Praha 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., Husova 1881, Havlíčkův Brod Nakladatelství Grada Publishing, a.s., děkuje Nemocnici Na Homolce za exkluzivní spolupráci a finanční podporu této publikace. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorky. Z jejich praktického uplatnění však pro autorku ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství. ISBN 978-80-247-2150-7

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS181466

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 / Světová zdravotnická organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1 Funkce, struktura a činnosti WHO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.2 Zdraví 21 – Zdraví pro všechny v jedenadvacátém století . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.3 NEHAP – Národní akční plán zdraví a životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . 13 2 / Systém zdravotní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.1 Základní prvky zdravotnického systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.2 Základní typy zdravotnických systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.3 Organizace zdravotních služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.4 Veřejné zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 2.5 Formy zdravotní péče ze systémového hlediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3 / Komunita a komunitní péče. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.1 Komunita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.2 Komunitní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.3 Obecné principy komunitní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.4 Komunitní plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 4 / Komunitní služby a instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.1 Historický exkurz vývoje komunitních služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.2 Vybrané zdravotní služby a instituce v komunitní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 4.3 Vybrané sociální služby a instituce v komunitní péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35


6

Úvod do komunitního ošetřovatelství

5 / Komunita jako klient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 5.1 Komunitní ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 5.2 Komunitní zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 6 / Ošetřovatelský proces zaměřený na komunitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 6.1 Hodnocení komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 6.2 Ošetřovatelské diagnózy orientované na komunitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 6.3 Plánování komunitní péče – zdraví komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 6.4 Realizace v komunitě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 6.5 Hodnocení intervencí zaměřených na zdraví komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 7 / Rodina jako klient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 7.1 Definice a funkce rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 7.2 Charakteristika a změny rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 7.3 Hodnocení rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 7.4 Zdravotní potřeby rodiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.5 Domácí návštěvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 8 / Domácí péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 8.1 Z historie domácí péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 8.2 Charakteristika domácí péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 8.3 Vývoj domácí péče v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 8.4 Domácí péče v České republice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 8.5 Ošetřovatelská péče v domácí péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 9 / Senioři v komunitě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 9.1 Zásady péče o seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 9.2 Vývoj geriatrického ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 9.3 Zaměření geriatrického ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 9.4 Posuzování seniorů v komunitní a domácí péči. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 10 / Problematika komunitní péče u kulturně odlišných skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 10.1 Role komunitní sestry v podpoře zdraví kulturně odlišných skupin . . . . . . . . 84 10.2 Romská populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 10.3 Zdravotní stav romské populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 10.4 Romský zdravotně sociální pomocník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Úvod

V době převratných reforem zdravotnictví, tváří v tvář neustále narůstajícím zdravotním problémům, jsou sestry a porodní asistentky stále častěji považovány za základní zdroj většiny strategií pro reformu zdravotnictví. Sestry a porodní asistentky představují nejpočetnější skupinu zdravotnického personálu v evropském regionu Světové zdravotnické organizace, pracují na nejrůznějších konkrétních pozicích a jejich práce podstatnou měrou přispívá k plnění cílů, jež si členské státy stanovily pro zdraví celé populace ve 21. století. Musí však být vzdělávány a školeny tak, aby byly schopné postavit se výzvám, jež na ně klade nový důraz na osvětu a prevenci chorob, rozvoj komunit, práci v multidisciplinárních týmech, snahu přenést poskytování zdravotní péče blíže lidem a na rovnost v přístupu k péči (WHO, 2000). Almaatská deklarace (1978) je významným mezníkem reforem zdravotní péče, které byly zahájeny téměř ve všech evropských členských státech. Roste význam primární péče reflektující společenské, skupinové i individuální potřeby, které jsou modifikované demografickými změnami (populační stárnutí), změnami struktury pacientů (nárůst chronicky nemocných), ekonomickými faktory (drahá léčba na vysoké technologické úrovni), změnami v postojích a chování příjemců zdravotní péče (náročnější a kritičtější veřejnost, informovaný klient), signifikantním nárůstem onemocnění souvisejících se způsobem života. Probíhající reformy zdravotní péče, postavené na zásadách primární zdravotní péče, podněcují klienta a veřejnost k odpovědnosti za své vlastní zdraví a za zdravý způsob života. Nikdy dříve v historii nebyl kladen tak vysoký důraz na podporu zdraví a prevenci chorob. Poskytování zdravotních služeb


8


se po více než půl století institucionálně zaměřené péče vrací zpět do komunit – blíže k místům, kde lidé žijí a pracují a kde je také snadnější dostupnost pro ohrožené skupiny populace. Komunitní zdravotní péče je poskytována multidisciplinárním týmem odborníků, v němž sestry a porodní asistentky představují významný potenciál klíčového přínosu pro zdraví populace a zaujímají stěžejní a nenahraditelnou pozici. Zdraví 21 je současným strategickým programem Světové zdravotnické organizace a novou koncepcí zdraví v evropském regionu. Realizace cílů programu vyžaduje kvalitně připravené poskytovatele zdravotní a ošetřovatelské péče, což zvyšuje nároky na jejich profesní přípravu. Sestry a porodní asistentky jsou právem považovány za nejdůležitější zdroj pro zajištění reformních strategií v souvislosti s transformací nemocnic, zkracováním doby hospitalizace, s rozvojem primární a komunitní péče. Komunitní ošetřovatelství není v našich podmínkách novým „suboborem“ ošetřovatelství. Historicky se rozvíjelo po několik staletí a své nejvyšší úrovně zatím dosáhlo v meziválečném období, kdy došlo snad k nejtěsnějšímu propojení teorie s praxí. Tato dobře fungující symbióza byla přerušena poválečnými lokálními politickými změnami a globálními tendencemi medicinalizace a institucionalizace. Teprve až po roce 1989 se u nás začíná v praxi rozvíjet jeden z významných prvků komunitního ošetřovatelství – domácí péče. Do vzdělávání sester a porodních asistentek je komunitní ošetřovatelství jako samostatný předmět standardně zařazeno až s nástupem nového století, respektive s platností zákona 96/20041. Monografie, jejíž teoretická a metodologická báze čerpá z dlouholetých teoretických a praktických zkušeností zahraničních odborníků, nepředkládá systematické a vyčerpávající poznatky a informace k problematice komunitního ošetřovatelství. V této době vzhledem k historickému vývoji ošetřovatelství v České republice to ani nelze. Podrobněji se však zabývá těmi segmenty komunitní péče, které jsou u nás poměrně dobře rozvinuty (např. domácí péče, komunitní péče o seniory), v jiném specifickém případě zase nastiňuje potenciální možnosti, které jsou v našich podmínkách teprve ve stadiu ověřování (specifika péče u etnických skupin). Sestry a porodní asistentky i studentky ošetřovatelských programů zde naleznou základní koncept a východiska pro studium ošetřovatelství zaměřeného na zdraví populace v současné společnosti a popřípadě také inspiraci k přípravě další rozvíjející publikace.

1

Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů.


1 Světová zdravotnická organizace

Podle závěrů evropské konference o ošetřovatelství, pořádané Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ve Vídni v roce 1988, musí sestry rozvíjet kvalitativně nové ošetřovatelské služby vycházející z koncepce primární péče a zaměřené na preventivní péči s participací komunity (Lemon, 1996, s. 8). Světová zdravotnická organizace (WHO) je řídícím a koordinujícím orgánem pro mezinárodní spolupráci v oblasti péče o zdraví. Byla založena Spojenými národy dne 7. dubna2 1948 v New Yorku a v současné době má 192 členských států, z nichž každý disponuje právem jednoho hlasu. Hlavní úloha WHO je stanovena jejím statutem – dosažení co nejvyšší úrovně zdraví pro všechny lidi na celém světě. Zodpovědnost za dílčí plnění této úlohy přebírají vlády jednotlivých států, které garantují právo svých obyvatel na péči a zdraví. Světová zdravotnická organizace je mezinárodním koordinátorem zdravotních záležitostí. Jejím posláním je pomáhat všem vládám nést odpovědnost za zdraví občanů, posilovat účast všech rezortů na plnění zdravotních programů, zvyšovat aktivní podíl veřejnosti na péči o zdraví.

2

Tento den je slaven jako Světový den zdraví. Každoročně je k němu vyhlašováno ústřední heslo (slogan) a specifické zaměření určitého programu. V roce 2007 byl Světový den zdraví zaměřen na globální zdravotní bezpečnost, protože proces globalizace, možnost rychlého cestování a obchodu umožňují snazší šíření nových a existujících onemocnění přes hranice států a ohrožují naši společnou bezpečnost.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

10


1.1 Funkce, struktura a činnosti WHO Čtyři hlavní funkce WHO: • poskytovat celosvětové poradenství v oblasti zdravotnictví • ustanovovat globální standardy pro zdraví • spolupracovat s vládami při rozvoji národních zdravotních programů • rozvíjet a šířit vhodné zdravotnické technologie, informace a standardy.

Struktura WHO a hlavní orgány: • světové zdravotnické shromáždění (nejvyšší orgán) – schází se každoročně, sídlo má v Ženevě, schvaluje programový rozpočet, řeší klíčové otázky politiky WHO • výkonný výbor – schází se dvakrát ročně, má 32 zvolených členů, hlavní funkcí je uvádět do praxe rozhodnutí a politiku shromáždění a koordinovat činnost WHO • sekretariát – je tvořen generálním ředitelem a přibližně 3800 zdravotnickými a jinými odborníky v jednotlivých zemích, členové sekretariátu pracují v šesti oblastních úřadovnách na území 6 států3 (www.euro.who.int/ aboutwho). WHO organizuje nepravidelná shromáždění a konference, na kterých jsou definovány hlavní priority zaměření celosvětové zdravotní politiky a vyhlašovány strategické zdravotní programy. K nejdůležitějším setkáním odborníků patřila společná mezinárodní konference Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu Organizace spojených národů UNICEF v Alma-Atě (1978), kde byla přijata deklarace Základní zdravotní péče jako klíče k dosažení cíle pozdějšího programu Zdraví pro všechny v roce 2000. Na této konferenci bylo definováno nové pojetí zdravotní péče – primární zdravotní péče s cílem rozvinout základní zdravotní péči jako součást národní péče o zdraví ve spojení s dalšími rezorty.

3

Oblastní úřadovny pro Evropu, Ameriku, Afriku, východní Středomoří, západní Tichomoří, jihovýchodní Asii. Centrála je v Kodani.


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents