ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Územně analytické podklady ORP Frýdlant

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ

Identifikační údaje

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla:

Územně analytické podklady ORP Frýdlant

Část díla:

Rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel:

Město Frýdlant náměstí T.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant

Zhotovitel:

SAUL s.r.o.,U Domoviny 491/1, 460 01, Liberec 4

Číslo zakázky zhotovitele:

019/2008

Číslo zakázky objednatele:

083/2008

Datum zhotovení:

15.12.2008

AUTORSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant

Ing.arch. Vladislav Hron

Zodpovědný projektant, koordinace projektu

Ing. Oldřich Lubojacký

Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch

Ing. Lucie Ježková Ing. Jan Hromek

Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

Ing. Ladislav Křenek

Technická infrastruktura - vodní hospodářství

Ing. Vladimír Janečka

Technická infrastruktura - energetika, spoje

Ing. Josef Kobrle

Technická infrastruktura - odpady

Mgr. Pavel Kučírek

Obyvatelstvo, bydlení, zaměstnanost, struktura RNDr. Václav Poštolka Ph.D. osídlení Veřejné občanské vybavení

RNDr. Václav Poštolka Ph.D.

Kulturní hodnoty, urbanistické a architektonické hodnoty, památková péče

Ing.arch. Vladislav Hron Ing. arch. Zdeněk Bičík

Bezpečnost

RNDr. Zdeněk Kadlas

Geologie, hydrologie, klimatologie

Ing. Vladimír Janečka

Půdní fond, zemědělství, lesnictví, ochrana přírody a krajiny

Ing. Jan Hromek

Zatížení životního prostředí

Ing. Hana Koryntová

Rozbor udržitelného rozvoje území, vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů URÚ, problémy k řešení v ÚPD

Ing.arch. Vladislav Hron, Ing. Oldřich Lubojacký Ing. Hana Koryntová, Ing. Lucie Dalecká

Datová část

Ing.arch. Zdeněk Bičík

Grafické práce

Ing.arch. Zdeněk Bičík, Romana Svobodová Helena Brandová

SAUL s.r.o

1


Obsah

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. 2. A A.1 A.2 A.3a A.3b A.3c B B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10 C C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 3. 3.1 2.2 3.3 4. 4.1 4.2 4.3 4.4 5. 5.1 5.2. 5.3. 5.4 5.5 5.6 5.7 6. SAUL s.r.o

Úvod RURÚ v členění podle třech pilířů udržitelného rozvoje území Pilíř hospodářský Hospodářská základna - výroba, služby, cestovní ruch Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura - vodní hospodářství Technická infrastruktura - energetika, spoje Technická infrastruktura – nakládání s odpady Pilíř sociální (soudržnosti společenství obyvatel) Obyvatelstvo Vzdělávání Zdravotnictví Sociální péče Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh práce Bezpečnost Struktura osídlení Pilíř environmentální Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny Hydrologie a klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Souhrnná SWOT analýza dle pilířů udržitelného rozvoje území Pilíř hospodářský Pilíř sociální Pilíř environmentální Vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů udržitelného rozvoje území Vyváženost hospodářského pilíře Vyváženost sociálního pilíře Vyváženost environmentálního pilíře Celková vyváženost udržitelného rozvoje území ORP Frýdlant Problémy k řešení v ÚPD Seznam problémů k řešení v ÚPD Hlavní urbanistické závady Hlavní architektonické závady Hlavní dopravní závady Hlavní hygienické závady Hlavní ohrožení území (rizikové jevy) Střety záměrů na provedení změn v území Seznam použitých zkratek 2

3 3 4 4 4 14 20 23 27 30 30 33 36 39 41 45 48 52 56 59 63 63 65 69 75 80 86 86 90 94 96 96 98 100 103 106 106 109 109 109 110 110 110 111


1.

Úvod

ÚVOD

Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) představuje vyhodnocení stavu území a určení jeho celkového charakteru z pohledu udržitelného rozvoje, a to z hlediska jednotlivých pilířů. Dále poskytuje syntetický pohled na celé území jako na jeden systém s propojením vazeb definovaných a identifikovaných na základě hodnot území, limitů využití území a dalších sledovaných jevů v území. Tyto jevy, jejich prezence, stav a vývoj jsou předmětem části Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ). Struktura rozdělení na jednotlivé tématické oblasti je zachována i v rozboru udržitelného rozvoje a byla zvolena na základě návaznosti na územně analytické podklady vyššího územního celku – Libereckého kraje. Každý tématický okruh je popsán z hlediska naplnění nebo-li záběru / rozsahu odvětví lidské činnosti a je charakterizován dle zastoupení jednotlivých vybraných sledovaných jevů a jejich trendů v území, a to pro všechny katastrální území obcí ORP Frýdlant nebo obce a pro území ORP Frýdlant jako celek. Na základě jejich rozdílnosti je analyzována pestrost a různorodost ORP, která charakterizuje stav území, jeho pozitiva i negativa. Rozdílný charakter území ORP Frýdlant v členění po obcích je demonstrován ve vyhodnocení vyváženosti třech pilířů udržitelného rozvoje území. Pro území ORP je hlavním cílem udržitelný stav a vývoj území jako celku se zachováním charakteru a posilováním hodnot jednotlivých obcí nebo specifických částí území.

SAUL s.r.o

3


Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch

2.

RURÚ V ČLENĚNÍ PODLE TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ

A.1

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA – VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH

A.1.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY Pro zemědělskou a lesní výrobu je určující plošné zastoupení základních výrobních prostředků – zemědělských a lesních pozemků – bez kterých jsou tyto výroby bezpředmětné. Zemědělské a lesnické výnosové hospodaření je ovlivněno i přírodními a legislativními omezeními (v případě zemědělských půd je to druhové zastoupení pozemků určující základní způsoby jejich využívání, produkční schopnosti půd a ochrana ZPF, v lesích celospolečenské zájmy projevené zejména v jejich kategorizaci). Praktické zemědělské hospodaření není však realizováno pouze dle uvedených podmínek, ale je ovlivněno situací na trhu a podnikatelskými záměry hospodáře, které bývají časově proměnné ve způsobu i intenzitě. Řešené území ORP dle přírodních a socioekonomických hledisek patří k důležitému potencionálu zemědělské i lesnické hospodářské činnosti v Libereckém kraji, tyto činnosti zde mají i historické opodstatnění a určují i charakter zdejší krajiny. Zemědělské i lesnické hospodaření jsou zde důležitým zdrojem obživy pro obyvatele území, zejména ve zdejším převažujícím venkovském prostoru, kde absentují jiné podstatnější zdroje obživy. Z hlediska hospodářské základny je (kromě výše uvedených obecných podmínek) pro fungování oborů základní podmínkou existence příslušných hospodářských subjektů využívající uvedené složky půdního fondu (a to bez ohledu na územní dislokaci jednotlivých provozů, která je nejčastěji dědictvím původních zařízení státních statků a družstev). ORP Frýdlant patří dlouhodobě k nejproblémovějším oblastem Libereckého kraje, vyskytuje se zde téměř 80% hospodářsky slabých či ohrožených lokalit – obcí z celého okresu Liberec. Mezi příčiny tohoto stavu patří útlum některých tradičních hospodářských odvětví (zemědělství, textilní průmysl, atd.), periferní poloha daného území, i sociálně – ekonomické hledisko. Oblast se vyznačuje nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Problémem je nízká přizpůsobivost místních obyvatel na probíhající ekonomické a společenské změny. Možným řešením je maximální podpora rozvoje stávajících průmyslových kapacit, ve zvýšených investicích do „lidských zdrojů“ (zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel) a v rozvoji cestovního ruchu (agroturistika). Cestovní ruch se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Cestovní ruch ovlivňuje zaměstnanost ve všech dalších odvětví ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej maloobchodní sítě, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj území ORP Frýdlant. ORP Frýdlant patří do marketingového regionu Český sever, oblast Frýdlantsko, podoblasti Údolí Smědé a Hejnicko – Jizerské podhůří. Nejvýznamnějším polyfunkčním centrem cestovního ruchu je město Frýdlant. Hlavními středisky CR jsou Lázně Libverda a Bílý Potok. Nedostatečně je zatím pro CR využíván potenciál Hejnic a Nového Města pod Smrkem. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není nijak zvlášť významné, zvýšenou koncentraci těchto aktivit (podnikatelé a zaměstnaní v pohostinství a ubytování) vykazuje pouze část území přecházející v Jizerské hory (Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Bílý Potok). Území ORP Frýdlant je vybaveno základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou jen průměrně ve srovnání s ostatními turistickými oblastmi Libereckého kraje. Důvodem je především jeho „historický vývoj“ jako poměrně izolované a periferní oblasti, zejména po druhé světové válce. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především lázeňství, městská a venkovská turistika, výrazně spojená s funkcí chataření.

SAUL s.r.o

4



A.1.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY ÚZEMNÍ PROSTORY PRO ZEMĚDĚLSKOU A LESNÍ VÝROBU, MYSLIVOST, VÝROBNÍ AREÁLY Územní prostory, na kterých je realizováno zemědělské a lesnické hospodaření (vč. myslivosti), jsou objektivně dány výskytem příslušných druhů pozemků (blíže viz kapitola C.3 Půdní fond). Způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření, kromě existence a struktury zemědělských pozemků, ovlivňují i přírodní podmínky (viz zemědělské výrobní oblasti) a situace na trhu s komoditami. Výnosový efekt lesnického hospodaření je ovlivněn zejména zastoupením lesů kategorie hospodářských. Z hlediska obecných podmínek pro fungování oborů je důležité zastoupení příslušných druhů pozemků (blíže viz kapitola C.3 Půdní fond) a existující plochy prvovýroby. Pro obnovu zemědělské činnosti je území ORP vhodné pro zavádění (příp. rozšiřování) způsobů hospodaření alternativními formami, tj. souběh zemědělství se službami cestovního ruchu a ekologické zemědělství vč. místního zpracovatelství a prodeje produkce. Území ORP mimo územní zájmy ochrany přírody (obecné i zvláštní) s podstatným výskytem tzv. marginálních zemědělských půd s nižším produkčním potenciálem z hlediska konvenční zemědělské produkce, je vhodné pro pěstování biomasy (fytomasy) pro energetické účely (rychle rostoucích dřevin nebo dřevnatějících a slamnatých plodin, v posledních letech i upraveného sena). Pro případné pěstování biomasy je však nutné dodržení ochranných režimů území v zájmech ochrany přírody (i krajiny), neboť druhy pěstované biomasy mají vesměs expanzní vlastnosti (v neposlední řadě budiž pěstování biomasy podmíněno i zaručeným zpracováním a zužitkováním). Pěstování biomasy je však vždy doplňkovou zemědělskou činností (bez nutnosti změny druhu pozemku). K vhodným územím zde patří vybrané části hlavně obcí Bulovka, Černousy, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice a Višňová. PLOCHY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY, STAVEBNICTVÍ, SKLADŮ A VÝROBNÍCH SLUŽEB Tyto plochy se nacházejí v celém řešeném území, umístěné převážně podél důležitějších dopravních tahů popř. vodních toků. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (PLOCHY OBCHODU, SLUŽEB) Plochy občanského vybavení jsou rozmístěny nerovnoměrně a převážně jsou lokalizovány do významnějších obcí. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ Dle dostupných informací se na území ORP Frýdlantsko nachází celkem 82 lokalit přestavby o celkové rozloze 133 ha. Nejvíce ploch k přestavbě leží na k.ú. Frýdlant (9 ploch přestavby), největší výměru těchto ploch se nachází na k.ú. Nové Město p. Smrkem (16 ha, rozdělených do 8 lokalit). Naopak žádné tyto plochy nejsou na k.ú. Dětřichov u Frýdlantu, Albrechtice u Frýdlantu, Háj u Habartic, Kristiánov, Dětřichovec, Lázně Libverda, Horní Pertoltice a Poustka u Frýdlantu. Nejvíce ploch přestavby je tvořeno bývalými areály provozů zemědělské živočišně výroby.

SAUL s.r.o

5


Tab.1


Charakteristika, hodnocení obcí / katastrálních území z hlediska hospodářské základny

Obec Bílý Potok

Bulovka

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem

Arnoltice

Bulovka

Dolní Oldřiš

Černousy

Boleslav

Černousy

Ves

SAUL s.r.o

Charakteristika území naprostá převaha lesních pozemků, zemědělské pozemky, i přes jejich částečnou vyšší ochranu, spíše vhodné jako základna pro živočišnou výrobu, malé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existující provozy zemědělské i lesnické (dřevozpracující) prvovýroby výrobní plochy se nacházejí převážně v severozápadní části obce, většinou se jedná o plochy výroby s malou zátěží, pouze 1 plocha výroby s velkou zátěží (v obci se vyskytuje 1 plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti a sportu se nacházejí v severozápadní části obce a uspokojují obyvatele i návštěvníky obce obec patří mezi střediska cestovního ruchu a má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, menší zastoupení lesů, menší zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existující zemědělský výrobní areál omezené množství výrobních ploch – pouze s malou zátěží (nachází se 3 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR převaha zemědělských pozemků vesměs nižších tříd ochrany vhodných pro jako základna pro zemědělskou živočišnou výrobu, menší zastoupení lesů, malé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů drobné výrobní plochy pouze s malou zátěží (nachází se 1 plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážený poměr lesních a zemědělských, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů nenachází se žádná výrobní plocha, ani plocha občanského vybavení nejsou předpoklady pro rozvoj CR převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, menší zastoupení lesů, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů nachází se pouze 1 plocha výroby (1plocha přestavby), nabídka občanského vybavení nedostačující minimální předpoklady pro rozvoj CR převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, menší zastoupení lesů, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů jedna plocha výroby s těžkou zátěží a 2 smíšené plochy výroby bez bydlení (2 plochy přestavby) nabídka občanského vybavení pokrývá pouze základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany, teoreticky vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, mizivé zastoupení lesů a zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů jedna výrobní plocha s malou zátěží (1 plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR

6

Hodnocení V OV CR Σ 1 1 2 1

Z -2

L 2

2

0

0

-1

-1

0

1

-1

0

-1

-1

-1

0

0

-2 -2

-2

-2

0

-1

-1 -1

-1

-1

0

-1

-1 -1

-1

-1

0

-1

-1 -1

-1

-1

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Obec Dětřichov

Dolní Řasnice

Frýdlant

Habartice

Hejnice

SAUL s.r.o

Katastrální území Dětřichov u Frýdlantu

Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Charakteristika území

harmonický podíl zemědělských i lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence významných zemědělských výrobních areálů výrobní plochy s malou zátěží a 1 s velkou zátěží (žádná plocha přestavby), plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Dolní Řasnice vyšší podíl zemědělských pozemků oproti lesním, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů 1 výrobní plocha s malou zátěží a 2 stávající výrobní plochy s velkou zátěží (5 ploch přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Albrechtice u harmonický podíl zemědělských i lesních pozemků, malé Frýdlantu zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů výrobní plochy s malou zátěží (žádná plocha přestavby) nenacházejí se žádné plochy občanské vybavenosti (pouze motorest) na k.ú. jsou předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Frýdlant vyšší podíl zemědělských, méně lesních pozemků, výraznější zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků (zástavba města), existence zemědělských výrobních areálů katastrální území s největším počtem výrobních ploch (9 ploch přestavby), jednou z nejlepších nabídek občanské vybavenosti obec je zařazena jako polyfunkční středisko cestovního ruchu, výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Habartice u větší zastoupení zemědělských, menší lesních pozemků, Frýdlantu mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů nacházejí se 3 výrobní plochy s malou zátěží (4 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Háj u Habartic větší zastoupení zemědělských, menší lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (nejsou plochy přestavby) nenachází se žádná plocha občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR Hejnice naprostá převaha lesních pozemků, zemědělské pozemky s převahou pozemků spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu, menší zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského i lesnického (dřevozpracujícího) areálu výrobní plochy s malou i velkou zátěží (3 plochy přestavby) největší počet ploch občanské vybavenosti, uspokojující nároky obyvatel i návštěvníků obce polyfunkční středisko cestovního ruchu, výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

7

Hodnocení V OV CR Σ 1 1 0 1

Z 1

L 2

1

-1

0

1

0

0

0

1

0

-2

1

0

0

0

2

2

2

2

1

0

-1 0

-1

0

1

0

-2 -2

-2

-2

-2

2

2

2

2

2

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Obec Heřmanice

Katastrální území Heřmanice u Frýdlantu

Kristiánov

Horní Řasnice

Charakteristika území převaha zemědělských pozemků spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu ale i možného orného využití, malé zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů pouze výrobní plochy s malou zátěží, původní čedičové lomy - již nevyužívané – zařazené mezi plochy přestavby, (3 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel dobré předpoklady pro cestovní ruch v návaznosti na otevření hranic převaha zemědělských pozemků nižších tříd ochrany ZPF spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu ale i možného orného využití, mizivé zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (žádná plocha přestavby) pouze 1 plocha občanské vybavenosti (hospoda) dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (větrné elektrárny, původní větrný mlýn)

Horní Řasnice vyvážený podíl zemědělských i lesních pozemků, mizivé zastoupení

Hodnocení V OV CR Σ -1 0 1 0

Z 1

L -1

0

-2

-2 -2

1

-1

1

1

0

-1

0

1

1

-1

0

-1

0

-1

1

1

-2 -2

-1

-2

1

1

1

1

1

zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů výrobní plochy s malou i velkou zátěží (5 ploch přestavby), probíhá těžební činnost - těženou surovinou je písek (zasahuje do k.ú. Srbská) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR

Srbská

Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem

Jindřichovice pod Smrkem

SAUL s.r.o


převaha zemědělských pozemků, menší zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů výrobní plochy s malou zátěží (2 plochy přestavby), probíhá těžební činnost - těženou surovinou je písek (zasahuje do k.ú. Horní Řasnice) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR cca 1/0 lesních pozemků, menší zastoupení zemědělských vhodných i pro orné využívání, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (žádná plocha přestavby) nenachází se žádná plocha občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení lesních pozemků a zemědělských půd i s půdami vhodnými i pro orné využívání, menší zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy s malou zátěží (7 ploch přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

8

-1

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Obec Krásný Les

Katastrální území Krásný Les u Frýdlantu

Kunratice

Kunratice u Frýdlantu

Lázně Libverda

Lázně Libverda

Nové Město pod Smrkem

Hajniště pod Smrkem

Ludvíkov pod Smrkem


SAUL s.r.o

Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Charakteristika území naprostá převaha zemědělských pozemků vhodných i pro orné využívání, menší zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy s malou zátěží, několik drobných smíšených ploch výroby s bydlením a jedna smíšená plochy výroby bez bydlení (1 plocha přestavby), plochy těžby nerostů, těží se zde kamenivo pro stavební účely (čedič) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR harmonické zastoupení lesních pozemků a zemědělských půd vhodných i pro orné využívání i jako základna pro živočišnou výrobu, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby s malou ani velkou zátěží, jsou pouze plochy výroby bez bydlení (4 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR převaha zastoupení lesních pozemků, zemědělské pozemky převážně vhodné spíše jako základna pro živočišnou výrobu, méně podstatné zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy s malou zátěží (nejsou plochy přestavby) lázeňská obec, nabídka občanské vybavenosti uspokojuje nároky obyvatel i návštěvníků obce obec patří mezi střediska cestovního ruchu a má výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (i pro orné využívání) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy (dle ÚP navrhované) s malou zátěží (1 plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení zemědělských vhodných zejména pro orné využívání a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace (nejsou plochy přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel dobré předpoklady pro rozvoj CR vyvážený podíl lesních a zemědělských pozemků, podstatnější zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků v zástavbě města, existence zemědělských výrobních areálů plochy výroby s malou i těžkou zátěží (8 ploch přestavby) nabídka občanské vybavenosti uspokojuje nároky obyvatel i návštěvníků obce polyfunkční středisko cestovního ruchu, výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

9

Hodnocení V OV CR Σ 0 -1 0 0

Z 1

L -1

1

1

-1 -1

-1

-1

-1

2

0

2

1

0

1

-1 -1

-1

-1

1

2

-1 -1

0

0

0

2

1

2

1

1

1

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Obec Pertoltice

Katastrální území Dolní Pertoltice

Horní Pertoltice

Raspenava

Raspenava

Višňová

Andělka

Poustka u Frýdlantu

Předlánce

Víska u Frýdlantu

SAUL s.r.o

Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Charakteristika území mozaika lesních a zemědělských pozemků vhodných zejména pro orné využívání, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (1 plocha přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR mozaika lesních a zemědělských pozemků vhodných zejména pro orné využívání, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (žádná plocha přestavby) žádná nabídka veřejné občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR plošně vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (vodných pro orné využívání, více jako základna pro živočišnou výrobu) a lesních pozemků, s územně významnějším zastoupením zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků v linii zástavby obce, existence zemědělských výrobních areálů plochy výroby s malou i velkou zátěží (6 ploch přestavby) nabídka občanské vybavenosti uspokojuje nároky obyvatel i návštěvníků obce dobré předpoklady pro rozvoj CR pestrá mozaika zemědělských (vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence významného zemědělského výrobního areálu plochy výroby s malou zátěží (zasahují plochy výroby s velkou zátěží z k.ú. Višňová u Frýdlantu) (4 plochy přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení zemědělských (vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu pouze omezené množství ploch výroby s malou i velkou zátěží (žádná plocha přestavby) jen jedna plocha veřejné občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení zemědělských (vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů pouze omezené množství ploch výroby s malou i velkou zátěží (3 plochy přestavby) jen jedna plocha veřejné občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR převaha zemědělských pozemků vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů pouze omezené množství ploch výroby s malou zátěží (2 plochy přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje pouze základní potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR

10

Hodnocení V OV CR Σ -2 -1 -1 -1

Z 1

L 0

1

-1

-2 -2

-1

-2

1

2

1

1

1

1

0

-1 -1

-1

-1

1

0

-1 -1

-1

-1

1

0

-1 -1

-1

-1

1

0

-1 0

-1

-1

1



Višňová u Frýdlantu

Zdroj: Pozn.:

převaha zemědělských pozemků vhodných pro rostlinnou i 1 0 0 1 0 0 živočišnou výrobu, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu plochy výroby s malou i velkou zátěží (žádní plocha přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel dobré předpoklady pro rozvoj CR katastr nemovitostí, OPRL (kategorizace lesů), údaje ČSÚ, údaje poskytnuté ÚÚR ORP Frýdlant Z (zemědělství), L (lesnictví), V (výroba), OV (veřejná občanská vybavenost, sport), CR (cestovní ruch) podmínky pro myslivost jsou v celém řešeném území vhodné, jsou územně determinované a diferencované dle druhu chované zvěře

A.1.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Fungování zemědělské a lesnické výroby závisí na územním výskytu základních druhů příslušných pozemků, od produkčních vlastností disponibilních půd, v neposlední řadě pak i od situace na trhu s komoditami, které podstatně ovlivňují podnikatelské záměry jednotlivých subjektů a tím i způsoby a intenzitu využívání složek půdního fondu (s přímým vlivem na výraz krajiny). Podstatná část řešeného území náleží svým charakterem (složkami půdního fondu a příslušností k výrobní oblasti) k významnému potencionálu zemědělské výroby (rostlinné i živočišné), avšak pro intenzivní zemědělské hospodaření i s určitými překážkami z titulu příslušnosti některých partií k ZCHÚ, VKP ze zákona i NATURA 2000. Pro intenzivní zemědělské hospodaření jsou významným přínosem i realizované stavby plošného odvodnění (blíže viz kap. Půdní fond). Z hlediska perspektivnosti fungování oboru, na základě objektivních podmínek, je na zemědělských pozemcích téměř v celém území ORP vhodný souběh rostlinné i živočišné výroby. Díky převaze pozemků nižších tříd ochrany ZPF jsou zemědělské pozemky na částech území obcí Bílý Potok, Dětřichov, Frýdlant, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem a Raspenava vhodnější většinou pro živočišnou výrobu či alternativní způsoby zemědělského hospodaření, na území obcí Dolní Řasnice, Habartice, Horní Řasnice, Kunratice, Pertoltice či Višňová pro výrobu rostlinnou. Zdejší lesnické hospodaření je umožněno zejména územní dislokací lesů (s naprostou převahou lesů ve vlastnictví státu či obcí/města), a výsledný ekonomický efekt odvisí též od kategorizace zdejších lesů, jejich příslušnosti k ZCHÚ i NATURA 2000, v neposlední řadě pak i ze zdejší specifiky imisně zatížené oblasti (centrální části Jizerských hor po generální obnově lesů, do dalších desetiletí s pozměněnou věkovou i druhovou strukturou a menší výnosovostí z lesnické činnosti a s nutnými vyššími vstupy na pěstební činnost). Zejména území obcí Bílý Potok, Bulovka, Dětřichov, Frýdlant, Hejnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Raspenava i Višňová jsou pro vyšší lesnatost, podíl lesů hospodářských lesů i existencí působících subjektů, perspektivní pro lesnickou činnost a zpracovatelství. Myslivecké hospodaření (místně významná výnosová činnost) se odehrává v téměř celém území ORP na zemědělských pozemcích, v podmínkách řešeného území však zejména v lesích Jizerských hor (významná jelenářská oblast) se všemi pozitivními i negativními důsledky. Údaje následné tabulky orientačně uvádějí vzájemné vztahy, hodnocení je kompilátem údajů z disponibilních podkladů: V ORP Frýdlant leží obce, které mají dostatečný výrobní potenciál, občanskou vybavenost i výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (Frýdlant, Lázně Libverda, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok, Raspenava). Naopak obce např. Bulovka, Pertoltice mají jen minimální (popřípadě žádné) plochy výroby, nedostačující veřejnou občanskou vybavenost a minimální přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

SAUL s.r.o

11



A.1.4 SWOT ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

územně diferencované vhodné podmínky pro fungování a rozvoj zemědělské rostlinné i živočišné výroby i netradičních forem, vč. souběhu s ostatními aktivitami

místně destruovaná struktura zemědělské prvovýroby, zpracovatelství a odbytu, nedostatečná kapacita živočišné výroby vůči výměře pozemků TTP a zatravněné orné půdy

místně vyhovující intenzita využívání zemědělské půdy umožňující fungování oboru

nevyužité možnosti pro zavádění a rozšiřování „ekologického“ zemědělství a alternativních forem zemědělského podnikáni, pěstování netradičních plodin a chovu netradičních druhů, vč. výroby místních specialit, pěstování biomasy pro energetické účely…

zainvestovanost zemědělských pozemků tč. funkčními melioračními opatřeními místně značného rozsahu (viz kapitola Půdní fond) umožňující vyšší standard zemědělského hospodaření a fungování zemědělských subjektů

existence zemědělských a lesnických brownfields narušená věková struktura lesů Jizerských hor neumožňující vyšší efektivnost lesnické výroby a vynucující vyšší vstupy do pěstování lesa

zemědělské pozemky, zejména I. a II. třídy ochrany ZPF – (viz kapitola C.3 Půdní fond) vysoké zastoupení lesní půdy, její územní dislokace a podíl hospodářských lesů poskytující hospodářský efekt pro výrobní a zpracovatelský sektor – (viz kapitola C.3 Půdní fond)

existence regionálních rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje vysoký výskyt lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských, zdevastovaných),

vysoký stupeň zpřístupněnosti lesních pozemků soustavou kvalitních účelových lesních cest (vybudovaných zejména v Jizerských horách v období generální obnovy lesů z důvodu imisního zatížení) – (viz kapitola C.3 Půdní fond)

zánik podnikatelských subjektů, převážně v oblasti zemědělství nedostatek kvalifikované pracovní síly nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu

areály zemědělské prvovýroby a zpracovatelství provozy ekologického zemědělství, v Černousích, Jindřichovicích pod Raspenavě (nezobrazeno) stabilizovaný dodavatelský sektor vlastnické vztahy k lesním pozemkům

zejména Smrkem,

v lesnictví

i

významné plochy ekonomických aktivit zavedené fungující podnikatelské subjekty volné plochy pro podnikání v opuštěných výrobních areálech (brownfields) příznivé podmínky pro podnikání v cestovním ruchu a vázaných odvětvích široká nabídka přírodních i kulturních atraktivit pro letní i zimní rekreaci a cestovní ruch široká nabídka aktivit pro relaxačně-sportovní účely lázeňská místa - Lázně Libverda plochy sportovní vybavenosti

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

existence vhodných objektivních podmínek pro fungování a rozvoj zemědělské živočišné výroby i netradičních forem, vč. souběhu s ostatními aktivitami alternativního a ekologického zemědělství

zdlouhavé řešení či neřešení podmínek pro zemědělské hospodaření s návazností na zpracovatelství a s dopadem na stav krajiny řešeného území neuvážený rozvoj území na úkor zemědělských pozemků zejména vyšších tříd ochrany ZPF

existence vnějších finančních zdrojů a dotací pro údržbu krajiny zemědělskými i nezemědělskými způsoby

pokračující snahy o zábory PUPFL pro sportovní aktivity (včetně území ZCHÚ)

realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů

zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru

zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a dostupnosti

SAUL s.r.o

12



konzultačních a informačních služeb pro podnikatelský sektor

vliv hospodářsky slabých oblastí v sousedních regionech (Polsko) na podnikatelské prostředí v oblasti

rozvoj spolupráce institucí na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti, provázání sféry vzdělávání s trhem práce a místními specifiky výroby

nezájem investorů o využití stávajících opuštěných areálů (brownfields) nežádoucí vývoj na trhu práce (např. zvyšování nezaměstnanosti, nedostatečná mobilita pracovní síly, stárnutí obyvatel, nevhodná oborová struktura absolventů, globalizace ekonomiky apod.)

zlepšení podmínek pro výrobu a distribuci místních produktů vývoj a transfer inovačních technologií včetně technologií šetrných k životnímu prostředí a jejich zavádění do praxe

nestabilita podnikatelských subjektů zranitelných externími vlivy, např. celoevropským útlumem textilního či automobilového průmyslu

rozvoj cestovního ruchu (agroturistiky, eko-agroturistiky a sportovní turistiky) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu a vznik nových pracovních příležitostí; využití soukromých a obecních objektů pro navýšení ubytovacích kapacit

intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu v nevhodných lokalitách s negativním vlivem na životní prostředí extrémní klimatické podmínky odliv zákmu turistů vlivem málo kvalitních služeb

rozšiřující se síť sportovních zařízení pro potřeby místních obyvatel i pro rozvoj cestovního ruchu růst rodinných výdajů věnovaných na cestování a vybavení pro sport, tělovýchovu, rekreaci a volný čas

A.1.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY -

-

vytváření územních předpokladů pro programovou obnovu zejména živočišné výroby a netradičních forem využívání zemědělských pozemků, jejíž současná místně nízká úroveň má negativní dopady na stav krajiny (rozšiřování počtu menších a rodinných farem, ekologické zaměření zemědělského hospodaření, propojení zemědělského hospodaření s aktivitami cestovního ruchu…) řešení pozůstatků opuštěných zemědělských staveb jejich odstraněním nebo novými způsoby zemědělským i nezemědělským využíváním neutralizace střetů výroby s dalšími funkcemi, zejména bydlením nedostatečná územní příprava pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit nedostatečná připravenost pro využívání opuštěných průmyslových areálů posílení ploch pro občanskou vybavenost nadmístního významu ve Frýdlantě řešení územních podmínek pro zkvalitnění a dobudování infrastruktury cestovního ruchu zabránění nekoordinované expanzi nevhodných forem CR a dalšího zatěžování přírodně cenných území

SAUL s.r.o

13


A.2


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY

A.2.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Silnice I/13 v úseku Liberec – Frýdlant – Habartice (Zawidów) je polohově stabilizovaná, její dopravní význam se postupně zvyšuje v souvislosti s rozvojem oblasti Frýdlantského výběžku a možnosti mezinárodního propojení do Polska a SRN. Kromě úseku v kontaktu Albrechtického sedla, průtahů městem Frýdlant a obcí Pertoltice má trasa odpovídající parametry pro homogenizaci. Silnice II. třídy dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazený silniční tah I/13. Jsou vedeny za hřebenem Jizerských hor v západovýchodním směru od křižovatek se silnicí I/13 ve Frýdlantě. Silnice II/290 prochází stísněnými poměry v zastavěném území podél toku řeky Smědé a umožňuje propojení do oblasti Západních Krkonoš okolo vodárenské nádrže Souš (omezení průjezdu v zimním období). Silnice II/291 má po většinu trasy extravilánový charakter v přímém spojení na Nové Město pod Smrkem. Silnice III. třídy jsou doplňkového charakteru ve zpřístupnění obcí mimo tahy silnic I/13, II/290 a II/291. Intenzity poměrně nízké a ve slepých úsecích koncových větví k hranicím s Polskem je četnost provozu minimální. Na silnicích jsou registrovány dopravní závady především v nedostatečném směrovém a šířkovém uspořádání v intravilánech obcích, lokálně zúžených místech (zástavba, stromořadí), nepřehledných křižovatkách nebo nekompletním dopravním značení. Kritickými místy jsou také úrovňové železniční přejezdy. Místní komunikace ve městech i obcích dopravně v kategoriích obslužných a účelových zpřístupňují centrální části, vzdálenější lokality obytné zástavby nebo další aktivity v území a jsou napojeny především na silnice III. třídy. U menších sídel jsou v souvislosti s typem a hustotou osídlení jsou vymezeny jen komunikace účelové. Celostátní železniční trať a regionální železniční tratě mají stabilizovanou územní polohu a jedná se o jednokolejné neelektrizované železniční tratě. Spojení Liberec – Frýdlant - Habartice v současné době neodpovídá dopravním nárokům na typ přepravy, rychlost a bezpečnost provozu. Omezováním vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici. Územím ORP Frýdlant procházejí cyklotrasy celostátního, nadregionálního a místního významu. Celostátní cyklotrasa tanguje území po jeho jižní hranici, nadregionální cyklotrasy procházejí územím napříč v propojeních ve vztahu k mezinárodním cyklokoridorům a místní cyklotrasy mají většinou radiální charakter v kratším dosahu atraktivních míst. Cyklotrasy jsou vedeny většinou po silnicích III. třídy, místních obslužných nebo účelových komunikacích, dopravní závadou je vedení krátkého úseku cyklotrasy č. 3039 po silnici I/13. Lyžařské běžecké tratě jsou situovány na jihu a jihovýchodě řešeného území ORP Frýdlant a mají vazbu na střediska lyžování a cestovního ruchu na Liberecku, Jablonecku nebo v Západních Krkonoších. Jejich technická a kvalitativní úroveň se postupně zvyšuje včetně zázemí pro závodní a masovou základnu. Autobusová doprava je významnou součástí veřejné přepravy osob a autobusové linky dopravně zpřístupňují území mimo síť železničních tratí v trasách silnic III. třídy. Při rozhodování o užití veřejného dopravního prostředku hraje také významnou roli časový faktor, který je ze vzdálenějších míst příznivější pro autobusovou dopravu. Autobusové linky jsou vedeny v trasách silnic I/13, II/290, II/291 a trasách silnic III. třídy v propojeních s pokryvem maxima osídleného území. Nejzatíženějšími linkami jsou spojení na Frýdlant a následně Liberec, což odpovídá spádovosti území. Počet autobusových zastávek je dostatečný a jejich situování v řešeném území pokrývá v docházkové vzdálenosti 5 minut převažující část zástavby.

SAUL s.r.o

14



Tab.1

Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000/2005)

Silnice

Sčítací místo

Úsek

I/13

4-1360 Dětřichov, odbočka Dětřichov - Frýdlant na Raspenavu vyúst.II/290 I/13 4-1370 Frýdlant, u Frýdlant - Arnoltice nemocnice I/13 4-1380 Pertoltice, čekárna Arnoltice - hranice ČR ČSAD II/290 4-1410 Raspenava, u Frýdlant - Hejnice Interiéru II/290 4-1428 Bílý Potok, kostel Hejnice - Smědava II/291 4-1390 Nové Město p.S., Frýdlant - Nové Město pod železniční přejezd Smrkem II/291 4-1400 Nové Město pod Nové Město pod Smrkem Smrkem, u hájenky státní hranice ČR III/2904 4-4290 Oldřichov v Hájích, Raspenava - Oldřichov v železniční přejezd Hájích Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000, 2005

1995 vozidel/den 4621



1847

2016

2625

1379

1352

1599

2231

1391

2621

203 1410

408 1693

958 1942

550

1510

2262

1877

2489

2355

Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnici I. třídy I/13 Liberec - Frýdlant (cca 6500 vozidel/den). Nárůst dopravy v tomto úseku byl o cca 10 % za 5 let. Intenzita dopravy na silnici I/13 za Frýdlantem směrem k hraničnímu přechodu je výrazně nižší, ale od sčítání v roce 2000 vzrostla téměř dvojnásobně!! Intenzita dopravy za posledních 5 let nejvíce vzrostla na silnicích II. tříd, zejména v úseku silnice II/290 Frýdlant - Raspenava - Bílý Potok. Intenzita dopravy vzrostla zejména ve směrech na hraniční přechody do Polska.

A.2.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Obec Bílý Potok


Bulovka

Arnoltice

Bulovka

Dolní Oldřiš

Černousy

Boleslav

Černousy

Ves

Dětřichov

Dětřichov u Frýdlantu

Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

SAUL s.r.o

Charakteristika území Hodnocení Dopravní přístupnost dobře zajištěna trasou silnice II/290 i 0 celostátní železniční tratí č.038 (žst. Hejnice), průběh regionální cyklotrasy v propojení Polska a Krkonoš. Polohové situování na trase silnice I/13, absence 0 železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna silnicí III/2914 a místními komunikacemi, územím neprobíhá značená cyklotrasa. Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/2914, územím probíhá regionální cyklotrasa. Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/2914, územím probíhá regionální cyklotrasa. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/0353 a -1 celostátní železniční tratí č. 037 (žst. Černousy). Územím probíhá regionální cyklotrasa. Územím obce vedena celostátní železniční trať č.037 (žst. 1 Černousy) s hraničním přechodem do Polska pro nákladní dopravu, na silnici I/13 zprostředkovává dopravní napojení silnice III/0352. Územím probíhá regionální cyklotrasa. Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/2914, územím probíhá regionální cyklotrasa. Vymezeným území obce vedena silnice I/13, absence 0 železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna silnicemi III. třídy a MK, územím probíhá značená regionální cyklotrasa. Lokalizace radionavigačního zařízení. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice II/291 a 0 regionální železniční tratí č. 039 (z. Dolní Řasnice). Územím probíhá regionální cyklotrasa.

15


Obec Frýdlant

Katastrální území Albrechtice u Frýdlantu

Frýdlant

Habartice

Habartice u Frýdlantu

Háj u Habartic

Hejnice

Hejnice

Heřmanice

Heřmanice u Frýdlantu

Kristiánov

Horní Řasnice

Horní Řasnice

Srbská


Dětřichovec


Krásný Les

Krásný Les u Frýdlantu

Kunratice


Lázně Libverda

Lázně Libverda





SAUL s.r.o


Charakteristika území Hodnocení Polohové situování na trase silnice I/13, absence 0 železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna (mimo průtah silnice I/13) místními komunikacemi, územím probíhá značená regionální cyklotrasa Vymezeným území města vedeny silnice I/13, II/290, 2 II/291 a celostátní železniční trať č.037. Obytná zástavba dobře zpřístupněna místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy. Polohové situování na trase silnice I/13 s hraničním 1 přechodem pro osobní i omezenou nákladní dopravu, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna (mimo průtah silnice I/13) místními komunikacemi, územím probíhá značená regionální cyklotrasa. Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/0352, územím probíhá regionální cyklotrasa. Město Hejnice leží na trase silnice II/290 a regionální 1 železniční trati č.038. Vzdálenější obytná zástavba zpřístupněna trasami silnic III. třídy a místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy. Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/03513, územím probíhá regionální cyklotrasa Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/03513, územím probíhá regionální cyklotrasa Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy a 0 regionální železniční tratí č. 039 (z. Horní Řasnice). Územím probíhá regionální cyklotrasa Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -1 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/2918 a územím probíhá regionální cyklotrasa s vazbou na hraniční přechod. Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/29110, územím probíhá regionální cyklotrasa. Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy a 0 regionální železniční tratí č. 039 (žst. Jindřichovice pod Smrkem). Územím probíhá regionální cyklotrasa Území obce dopravně zpřístupněno trasou silnice II/291 a 0 regionální železniční tratí č. 039 (z. Krásný Les). Územím probíhá regionální cyklotrasa. Vymezené území obce polohově situováno mimo trasy 0 silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna především trasou silnice III/03511 (hraniční přechod s Polskem), územím probíhají regionální cyklotrasy. Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy, -1 přijatelná vazba na regionální železniční tratí č. 038 (žst. Hejnice). Územím probíhá regionální cyklotrasa Území obce dopravně zpřístupněno trasou silnice II/291 a 0 regionální železniční tratí č. 039 (z. Hajniště, vlečka bývalý vojenský prostor). Územím neprobíhá značená regionální cyklotrasa. Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy, -2 územím prochází regionální železniční tratí č. 038 bez lokalizace žlz. zastávky. Vedeny regionální cyklotrasy. 1 Nové Město pod Smrkem leží na trase silnice II/291 a regionální železniční trati č.039. Vzdálenější obytná zástavba zpřístupněna trasami silnic III. třídy a místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy.

16


Obec Pertoltice

Katastrální území Dolní Pertoltice

Horní Pertoltice

Raspenava

Raspenava

Višňová

Andělka


Předlánce

Víska u Frýdlantu



Charakteristika území Polohové situování na trase silnice I/13, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna silnicí III/0357 a místními komunikacemi, územím neprobíhá značená cyklotrasa. Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna úseky místních obslužných komunikací, územím probíhá regionální cyklotrasa. Město Raspenava leží na trase silnice II/290, celostátní železniční trati č.037 a regionální železniční trati č.038. Vzdálenější obytná zástavba zpřístupněna trasami silnic III. třídy a místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy. Vymezené území obce polohově situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.037 (z. Filipovka). Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III/0354 a III/0355, územím probíhají regionální cyklotrasy s přeshraniční vazbou (č.3016) Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna silnice III/03510 a III/0357, územím probíhá regionální cyklotrasa. Území obce leží mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.037 (z. Višňová) zastávky. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/0357, územím probíhá regionální cyklotrasa Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.037 bez lokalizované zastávky. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/0353, územím probíhá regionální cyklotrasa Vymezené území obce polohově situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.037 (z. Višňová, z. Minkovice). Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III/0353 a III/0356, územím probíhají regionální cyklotrasy.

Hodnocení 0

-2

1

-1

-1

-1

-1

0

A.2.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Jako rozhodující kritéria hodnocení z pohledu dopravní infrastruktury byly brány : poloha na trasách silnici I a II. třídy průběh celostátní nebo regionálních železničních tratí územím, situování železniční stanice nebo zastávky rozsah sítě obslužných a účelových komunikací vedení autobusové linky, zastávka průběh regionálních cyklotras V rámci daného území ORP Frýdlant byl nejlépe vyhodnocen Frýdlant (silnice I/13, celostátní železniční trať č.037), dále Raspenava, Hejnice a Nové Město pro Smrkem (silnice II. třídy, železniční tratě) a pak následují celky osídlení s průměrným hodnocením (absence některého druhu dopravy nebo méně významná propojení). Nejméně příznivé hodnocení je přiřazeno obcím mimo hlavní silniční tahy a železniční tratě a jedná se především o územní pás podél severní hranice s Polskem.

SAUL s.r.o

17



A.2.4 SWOT ANALÝZA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

hustá síť silnic a železničních tratí

absence obchvatů měst a obcí

hustá síť autobusových linek se stabilních počtem přepravovaných osob, další budování integrované dopravy pro optimalizaci obslužnosti území

nevyhovující stavební a dopravně komunikací i železniční sítě

technický

stav

nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě.

vyznačení mezinárodních a nadregionálních cyklotras na území ORP, hustá síť ostatních cyklotras

zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování

přirozené historické vazby na Polsko nastavené dobré podmínky pro zvyšování rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy

nemožnost využití letecké dopravy chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy, velký počet nebezpečných a rizikových míst na stávajících cyklotrasách, nekoordinované značení cyklotras zhoršená dopravní dostupnost vymezeného území ORP Frýdlant

z okrajových

částí

hluková zátěž některých lokalit s vyšší intenzitou dopravy na průtazích silnic I/13, II/290 a II/291

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

dobudování silničního tahu I/13, napojení regionu na dálniční systém EU

nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu

rychlé železniční spojení na krajské metropole (Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha), optimalizace železniční trati č. 037 Liberec-Černousy

zhoršování dopravní venkovských oblastech

zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech

obslužnosti,

zejména

ve

útlum veřejné dopravy

realizace projektu REGIOTRAM NISA rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části nákladní dopravy na železnici. podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných, přepravních vozů a vlaků, optimalizace sítě cyklotras rozvoj regionálního letiště v Liberci

A.2.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ DOPRAVA

-

Nedostatečné dopravní zpřístupnění území ORP Frýdlant vysoká dopravní zátěž centra města Frýdlant zpřesnění a stabilizování dopravních ploch a koridorů silnice I/13 Liberec - Mníšek Dětřichov - Frýdlant - Habartice - státní hranice podmínky zprovoznění úseku silnice II/290 okolo vodárenské nádrže Souš pro zimní období rekategorizaci trasy silnice III/03511 Kunratice - Frýdlant na silnici II. třídy (II/291) rekategorizace silnice III/2904 Mníšek - Raspenava

-

Negativní vlivy dopravy na průtazích silnic v centrálních částech obcí silnice II/291 přeložka v centrální části Nového Města pod Smrkem silnice II/290 přeložka v centrální Raspenavy silnice III/29015 jihovýchodní obchvat centrální části Lázně Libverda

-

SAUL s.r.o

18


-

-

-

-

-


ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA zabezpečení požadovaných technických parametrů celostátní železniční trati Liberec – Černousy – Zawidów (dohoda AGTC), rozšíření provozu železničního hraničního přechodu i pro osobní dopravu vytvářet podmínky pro zachování regionálních železničních tratí, zvýšení úrovně technického stavu a zabezpečení tratí, obnova propojení v úseku Jindřichovice pod Smrkem – státní hranice (Polsko) nepropojenost přepravních systémů s Polskem (absence osobní železniční dopravy do Polska) zlepšení vybavenosti železničních stanic a zastávek, rozšíření potřebných služeb rozvoj projektu Regiotram Nisa na železničních tratích Liberec - Frýdlant a Raspenava Bílý Potok NEMOTOROVÁ DOPRAVA (PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ): postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní přepravy na kratší vzdálenosti (např. řešit cyklostezky v pásu osídlení Bílý Potok - Hejnice - Raspenava - Frýdlant) v řešeném území v kontextu širších vztahů rozšíření sítě cyklostezek oddělených od motorových komunikací, sjednocení systému cyklotras vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy (odpočívky Dolní Řasnice, Habartice, Dětřichov) cyklostezka po bývalé úzkokolejce Heřmanice - Frýdlant prověřit a vytvořit vazby (propojení) na mezinárodní cyklotrasy

SAUL s.r.o

19


A.3a

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A.3a.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Zdroje vod Frýdlantska, jejich vydatnost a režim je přímo závislý na množství a vydatností srážek. Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je v současné době dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. Rozhodujícím majitelem vodárenských systémů v regionu je Frýdlantské vodárenské sdružení. Z hlediska vlastního provozu nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné většině hodnoceny jako vyhovující. Přesto, že surová voda nedosahuje, především při odběrech z povrchových toků, ne vždy dobrých parametrů, je kvalita dodávané vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně i kvalitativně zajištěno i do budoucího výhledu za předpokladu rekonstrukce rozhodujících úpraven vod a nahrazení některých málo vyhovujících zdrojů. Žádoucí je také dobudování systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou odstaveny. V odvádění a čištění odpadních vod region zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je 40,1%, což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1%). Mezi jednotlivými oblastmi Frýdlantska jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských, podhorských, venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče. Pouze ve městech je částečná dešťová kanalizace (ve Frýdlantě jednotná s odlehčovacími komorami). Problematické jsou dešťové vody v obci Višňová. Tyto dešťové vody ve vazbě na potíže s vodotečemi způsobují obci problémy, neboť jsou sváděny neudržovanými příkopy, propustky a rýhami do vodotečí, kde způsobují povodňové stavy.

SAUL s.r.o

20



A.3a.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ /KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová

Poznámka:

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda

Charakteristika území Hodnocení 2/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné zásobování pit.vodou dost. , odkanalizování a ČOV špatné 0/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné 2/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné 0/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné 1/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné -1/-2 2/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV dobré 2/2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné 2/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV dobré 2/1 zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné 1/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné 1/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 zásobování pit.vodou ned., odkanalizování a ČOV špatné -2/-2 2/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné 0/-2 zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV dobré 2/2

Hajniště pod Smrkem zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné Ludvíkov pod Smrkem zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné Nové Město pod Smrkem zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV dobré Dolní Pertoltice zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné Horní Pertoltice zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné Raspenava zásobování pit.vodou dost. , odkanalizování a ČOV dobré Andělka zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV špatné Poustka u Frýdlantu zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné Předlánce zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné Víska u Frýdlantu zásobování pit.vodou dost., odkanalizování a ČOV špatné Višňová u Frýdlantu zásobování pit.vodou dobré, odkanalizování a ČOV dobré hodnocení vodovod/kanalizace

-1/-2 1/-2 2/1 2/-2 -1/-2 -1/1 2/-2 1/-2 1/-2 1/-2 2/1

A.3a.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Frýdlantský region v současné době má dostatek zdrojů pitné vody, kterou lze technickou infrastrukturou dovést ke spotřebiteli. Kvalita surové vody je, vzhledem k velké části především povrchových zdrojů, je značně proměnlivá při extremních klimatických podmínkách. Tato skutečnost má vliv na náklady úpravy vody. Úpravny vody Frýdlant a Bílý Potok jsou technologicky a fyzicky na pokraji dožití a vyžadují rekonstrukci. Rozvody vody vykazují značnou část opotřebení a jejich poruchami vznikají dochází ke ztrátám. Podíl zásobování obyvatelstva je mírně pod celostátním průměrem. Z hlediska odkanalizování a zneškodnění odpadních vod je Frýdlantsko velmi nízko pod celostátním průměrem. Většina obcí má rozptýlenou zástavbu, což neumožňuje především ekonomicky řešit centrální odvedení vod a jejich čištění. Proto převládá velký podíl bezodtokových jímek se sporadickým vybíráním a údržbou. ČOV ve větších aglomeracích (Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Višňová) mají dostačující kapacitu a technologii. Obecně lze říci, že u malých obcí, resp. jejich místních částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným předpisům – do dešťových stok resp. přímo do toků nebo trativodů jsou často napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Problémem některých malých obcí bývá, že je napojena pouze určitá lokalita nebo některá z více místních částí jedné obce. Vzhledem k tomu, že je region částečně závislý na povrchových vodách a podzemní vody jsou soustředěny v kvartérním kolektoru (tedy s rychlým oběhem) může dojít při neřešení situace ke zhoršení kvality zdrojů pitné vody.

SAUL s.r.o

21



A.3a.4 SWOT ANALÝZA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

soběstačnost regionu z hlediska zdrojů pitné vody

závislost na rozhodujícím podílu povrchových vod proti podzemním

průměrné připojení obcí na veřejný vodovod

zranitelnost povrchových vod a jejich špatná kvalita v období extrémních průtoků

dobře vybudované systémy páteřních rozvodů pitné vody, zajišťujících zásobení všech obcí

značné stáří rozvodných sítí, velké ztráty při distribuci nákladnost úpravy a dodávky vody vlivem extrémních such dochází ke snižování kvantity i kvality vody, větší nároky na úpravu snížení hladin podzemních vod, tím kvantity i kvality vlivem těžby v dole Turów dosluhující technologická zařízení úpraven vod ve Frýdlantu a Bílém potoce velmi nízký podíl napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci převážně nevhodné zneškodnění odpadních vod zatěžování povrchových vod nečištěnými odpadními vodami ze septiků, jímek a dešťovými vodami nízký podíl oddílné kanalizace, zatížení ČOV balastními vodami

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

rekonstrukcí vodovodních sítí dojde ke snížení ztát a spotřeby vody

nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné vody, možná kontaminace vody

ochrana územních rezerv pro přirozenou akumulaci povrchových vod v lokalitách 200 Lužec, 201 Raspenava

negativní změny kvality a kvantity povrchových a podzemních vod v souvislosti s těžbou dolu Turow a nevhodným hospodařením v krajině

zvyšováním podílu napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou účinným čistícím stupněm zvyšovat kvalitu povrchových a podzemních vod vhodným řešením odvodu dešťových vod zadržet vodu v krajině, snížit zhoršení kvality v povrchových tocích při extremních klimatických podmínkách budování a modernizace ČOV a kanalizačních systémů v obcích

A.3a.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ -

-

dořešit dostavbu vodovodního systému a propojit tlaková pásma nedostatečné zásobení vodou v Horní Řasnici zajistit rekonstrukci úpravny vody Frýdlant zajistit rekonstrukci úpravny vody Bílý Potok přehodnotit pásma hygienické ochrany zdrojů pitné vody nedostatečná technická infrastruktura zejména odkanalizování objektů, absence veřejných kanalizačních řadů svedených na centrální čistírnu odpadních vod v některých obcích nebo jejich částech zejména Raspenava čištění odpadních vod řešit po částech na malých domovních čistírnách ( kde je to ekonomicky únosné), při individuálním řešení vyžadovat účinný čistící koncový stupeň

SAUL s.r.o

22


A.3b

Technická infrastruktura – energetika, spoje

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA, SPOJE

A.3b.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ Oblast technické infrastruktury sleduje typ, množství a kapacitu zajištění elektrické energie, tepelné energie, zásobování plynem, zajištění informačních systémů, a to jak jejich vedení, tak i technologické objekty a zařízení s nimi spojené. Řešené území nemá žádný zdroj primární energie nadmístního významu, a proto je závislé na importu energií, disponuje však několika místními zdroji (obnovitelné a druhotné zdroje). Frýdlantsko má velmi omezené vlastní zdroje primární energie Nevyskytuje se zde zdroj zemního plynu, topných olejů ani pevných paliv. Nebyl zde realizován žádný nadregionální zdroj elektrické energie. V řešeném území je několik zdrojů elektřiny využívajících vodní a větrné energie. Dále je zde několik kogeneračních výrob elektřiny pomocí dovezeného primárního paliva. Začíná se zde rozvíjet využití obnovitelných druhů energií, především solární energie pro ohřev TUV a geotermální energie pro vytápění. Území ORP Frýdlant je závislé na importu energií. Jedinými využitelnými zdroji energií nacházejícími se v řešeném území jsou obnovitelné a druhotné zdroje energií. Na řešeném území nebude realizován energetický zdroj celorepublikového významu. Velmi důležitým faktorem v energetice řešeného území jsou úspory energií V posledních pěti letech byly podle zákona a vyhlášky č.213/2001 Sb. zpracovány energetické audity na objekty státní správy a podnikatelského sektoru. V těchto dokumentech jsou vyčísleny náklady na energie včetně návrhu opatření vedoucích k jejich snížení. Jednotlivá opatření jsou ekonomicky vyčíslena, včetně ekonomické návratnosti. Je nutné, aby doporučení zde uvedená byla realizována. Zásobování elektrickou energií je v území ORP Frýdlant na relativně dobré úrovni. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením 22kV. Většina obcí ORP Frýdlantsko není plynofikována. Plynofikace proběhla v obcích Bílý Potok, Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Raspenava, Nové Město pod Smrkem. V návrhu plynofikace Frýdlantského výběžku byly ještě Jindřichovice pod Smrkem, které místo plynofikace šly cestou využití obnovitelných druhů energií Rozvodné sítě zemního plynu jak VTL, tak STL jsou v dobrém technickém stavu (STL plynovodní rozvody + omezený NTL plynovodní rozvod ) a umožňují další rozvoj jeho využití. S ohledem na řídkou zástavbu, malý zájem obyvatel se zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu sloužícího k vytápění neočekává. Zájmem obcí je zvýšit využití obnovitelných zdrojů (biomasa) pro vytápění. Systémy centrálního zásobování teplem jsou pouze ve městech a souvisejí s panelovou výstavbou po roce 1965. Systémy jsou uzavřené a dále se nerozvíjejí. Naopak je snaha obyvatel domů o odpojení a zřízení vlastní kotelny pro každý panelový objekt. Pouze SCZT v Jindřichovicích pod Smrkem dodávající tepelnou energii z odpadového dřeva je technicky a cenově na úrovni a výhledově stabilní. Pokrytí telefonním spojením je na velmi dobré úrovni díky optickému kabelu, který propojuje všechny telefonní ústředny, naopak pokrytí signálem mobilních operátorů je v území ORP Frýdlant místně problematické.

SAUL s.r.o

23



A.3b.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY A SPOJŮ Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy



Charakteristika území Hodnocení Kompletní energetická struktura 1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura+ telefonní ústředna -1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura + telefonní ústředna -1 Neúplná energetická struktura +telefonní ústředna -1 Neúplná energetická struktura 0 Kompletní energetická struktura + hlavní telefonní ústředna 2 Neúplná energetická struktura+telefonní ústředna -1 Neúplná energetická struktura -1 Kompletní energetická struktura + telefonní ústředna 2 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -2 Neúplná energetická struktura -1 Vlastní energetický systém + telefonní ústředna 2 Neúplná energetická struktura -1 Neúplná energetická struktura -1 Kompletní energetická struktura 1

Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava

Neúplná energetická struktura Neúplná energetická struktura Kompletní energetická struktura + telefonní ústředna Neúplná energetická struktura Neúplná energetická struktura Kompletní energetická struktura + telefonní ústředna

-1 -1 2 -1 -1 2

Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

Neúplná energetická struktura Neúplná energetická struktura Neúplná energetická struktura Neúplná energetická struktura Neúplná energetická struktura + telefonní ústředna

-1 -1 -1 -1 0

A.3b.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ V řešeném území jsou obce s různou úrovní energetického zásobování. Většina obcí je vzhledem k energetické stránce a rozvodu ostatních sítí technické infrastruktury rovnoměrná a průměrná. Některá sídla jsou podprůměrná v důsledku nedovedení sítí nebo jejich nevyhovujícího stavu a kapacity, tyto nedostatky nejsou však zvláště významné. Nadprůměrné obce mají rozvinutý energetický systém a jsou dobře pokryty i spoji. Jsou to zejména: Frýdlant transformovna 110/22 kV kabelový systém vedení elektrizační soustavy 22 kV 4 MVE STL a NTL distribuční rozvod zemního plynu centrální zásobování sídlišť tepelnou energií ze zdrojů spalující zemní plyn výroba elektrické energie v kogeneračních jednotkách telefonní ústředna HOST Hejnice -

STL distribuční rozvod zemního plynu plynofikace celé obce včetně Ferdinandova SCZT pro místní sídliště telefonní ústředna

SAUL s.r.o

24



Raspenava STL distribuční rozvod zemního plynu SCZT pro místní sídliště 4 MVE telefonní ústředna Nové Město pod Smrkem STL distribuční rozvod zemního plynu, plynofikace k.ú. Nové Město pod Smrkem SCZT pro místní sídliště výroba elektrické energie v kogenerační jednotce telefonní ústředna Lázně Libverda centrální zdroj tepelné energie spalující zemní plyn s parním výstupem nutným pro lázeňské účely plynofikace obce - STL rozvod Jindřichovice pod Smrkem kotelna spalující odpadové dřevo a biomasu zásobující obecní objekty v centru obce 2 větrné elektrárny telefonní ústředna Na druhé straně jsou obce, kde je do území zavedena pouze elektrická energie a její využití je vzhledem k finanční náročnosti velmi omezené. Vytápění zajišťováno převážně hnědým uhlím v kombinaci se spalováním odpadového dřeva z okolních lesů. S ohledem na rozptýlenou zástavbu a okrajovou polohu některých sídel je jejich dostatečné pokrytí energetickými systémy problematické. Telekomunikační napojení jednotlivých obcí na celostátní systém je pomocí optických kabelů a je dostatečně kapacitní pro další rozvoj telefonních služeb po vedení (např. rychlý internet, vysílání televize, atd. ). Radiokomunikační napojení je pro všechny operátory přes převaděče na Lysém vrchu. Negativně zasahují do řešeného území vysílání ze sousedního Polska a Německa.

A.3b.4 SWOT ANALÝZA ENERGETIKY A SPOJŮ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

transformovna 110/22 kV Frýdlant - Větrov s dvěma přívodními vedeními kompletní energetická největších obcích

infrastruktura

ve

minimum vlastních zdrojů primární energie ochranná pásma vrchních rozvodů VVN a VN limitují plošný rozvoj území

čtyřech

minimální záskoková kapacita 110/22 kV Frýdlant - Větrov

rezervní kapacita v přívodním VTL plynovodu výroba elektrické energie v kogeneraci, elektrárnách a malých vodních elektrárnách¨

větrných

nekompletní energetická neplynofikovaných obcích

při

výpadku

infrastruktura

stabilní distribuční napětí 22 kV

jediné napájecí VTL plynovodní potrubí

využívání tepelné energie z odpadového dřeva

negativní vliv větrných elektráren na krajinný ráz

TR v

problematické pokrytí signálem mobilních telefonních operátorů

SAUL s.r.o

25



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

zvýšení využívání obnovitelných druhů energií, zejména odpadového dřeva, geotermální a sluneční energie

v případě přerušení vnějších dodávek není zde náhradní zdroj energií ohrožení krajinného rázu nevhodnými v energetice (větrné elektrárny)

využívání technickoekonomických poznatků pro zvýšení technické úrovně užití energií s cílem snížení měrné spotřeby.

aktivitami

odpojování bytů v panelových domech na plynofikovaných sídlištích ve Frýdlantě od SCZT a přechod na lokální vytápění bytových domů zemním plynem, čímž se zvyšuje cena tepelné energie z SCZT

omezování spotřeby hnědého uhlí v řešeném území podpora snižování spotřeby tepelné energie zlepšováním jak tepelně izolačních vlastností objektů, tak úrovně vytápění.

A.3b.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY A SPOJŮ -

-

zachování systému CZT, včetně zapojení nových ekologických zdrojů vytváření podmínek pro vyšší využití obnovitelných zdrojů energií (zejména biomasy-při odpovědném posouzení ploch pro pěstování energetických rostlin; fotovoltaických systémů a geotermální energie zejména pro lokální užití; pro využití energie větru zodpovědně posuzovat umístění větrných elektráren ve vztahu k ochraně přírody a krajiny) prověření možností vyššího využití zemního plynu v řešeném území zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území negativní vlivy telekomunikačních zařízení na krajinný ráz

SAUL s.r.o

26


A.3c

Technická infrastruktura – nakládání s odpady

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

A.3c.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Všechny obce třídí odpady a nakládání s odpady je v nich řízeno obecně závaznými vyhláškami v souladu s POH Libereckého kraje. U měst a menšiny obcí je třídění odpadů na špičkové rovni, u většiny obcí je na dobré úrovni, u menšiny obcí ne horší úrovni. Jediná obec nevykazuje komunální odpad a jediná obec nevytřiďuje nebezpečné složky komunálního odpadu. V řešeném území jsou tři sběrné dvory na tříděný odpad, šest výkupen druhotných surovin, dvě zařízení na využití ostatních odpadů a jedna skládka skupiny SOO. Vyjma textilního odpadu a plastů kategorie O, které mohou být zpracovány pro další využití v zařízeních v Raspenavě (textil) a Bulovce (plasty) a odpadů kategorie O, jež mohou být ukládány na skládku SOO Frýdlant jsou všechny odpady kategorie O i N předávány k využití materiálovému nebo energetickému případně k odstranění do příslušných zařízení mimo řešené území. Zelené odpady respektive biologicky rozložitelný odpad vznikl pouze v Novém Městě pod Smrkem a byl předán oprávněné osobě A.S.A Frýdlant. Pravděpodobně skončil ve spalovně Termizo a.s. Liberec. Biologicky rozložitelný odpad u ostatních obcí je tradičně zpracováván na soukromých zahradních kompostech, nebo byl součástí komunálního odpadu. V řešeném území zůstává značné množství starých zátěži z minulosti. Jedná se převážně o staré skládky komunálního odpadu. Je nutná jejich sanace.

A.3c.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Hodnocení bylo provedeno podle třídění odpadů. De facto se jedná se o nakládání s odpady,které je dáno obecně závaznou vyhláškou obcí. Bylo zpracováno dle ročních hlášení o nakládání s odpady. Na třídění se podílí obec i občané. Je to jediná věc z oblasti odpadů společná všem obcím, navíc centrálně každoročně evidovaná a z hlediska odpadů nejzávažnější. Sběrné dvory z ekonomických důvodů jsou jen ve městech, ale slouží i pro okolní obce. To samé platí o výkupnách sběrných surovin. Zařízení na využití odpadů rovněž nemohou být v každé obci a patří soukromým subjektům, kteří ani v obci nebydlí. Obec Bílý Potok


Bulovka

Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš

Černousy

Boleslav Černousy Ves

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant

Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu

Habartice

Háj u Habartic Hejnice

SAUL s.r.o

Hejnice

Charakteristika území Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje papír rezerva v třídění N odpadů Nízká úroveň třídění, nevytřiďuje papír, kovy, rezerva v třídění N odpadů Nízká úroveň třídění, nevytřiďuje papír, kovy, rezerva v třídění N odpadů Nízká úroveň třídění, nevytřiďuje papír,kovy, rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy,rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů

27

Hodnocení 1 0 0 0 1 1 1 1 1 2 2 1 1 2

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Heřmanice

Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov

Horní Řasnice

Horní Řasnice Srbská

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice

Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice

Raspenava Višňová

Raspenava Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

Technická infrastruktura – nakládání s odpady Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Horší úroveň třídění, nevytřiďuje kovy,nemá komunál, rezerva v třídění N odpadů Horší úroveň třídění, nevytřiďuje kovy, nemá komunál rezerva v třídění N odpadů, Vysoká úroveň třídění odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Špatná úroveň třídění odpadů, nevytřiďuje N složky Vysoká úroveň třídění odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Vysoká úroveň třídění odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů Dobrá úroveň třídění, nevytřiďuje kovy rezerva v třídění N odpadů

1 1 -1 -1 2 2 -2 2 2 2 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1

Zdroj: Hlášení obcí o nakládání s odpady za rok 2007

A.3c.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Na nejvyšší úrovni je třídění odpadů u měst, Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a z obcí Jindřichovice pod Smrkem a Kunratice. Na dobré úrovni je třídění odpadů u zbylé většiny obcí ORP Frýdlant. Nevytřiďují kovy a mají rezervy ve vytři´dování nebezpečných složek komunálního odpadu. Na horší úrovni je třídění odpadů v Bílém Potoce a Bulovce. Nevytřiďují papír ani papírové obaly, mají rezervy v třídění nebezpečných složek komunálního odpadu. Bulovka nevytřiďuje navíc kovy. Na horší úrovni je třídění odpadů v Horní Řasnici, která má rezervu v třídění N odpadů, nevytřiďuje kovy a nemá vůbec komunální odpad. Tento odpad v obci zákonitě vzniká. Nejspíš bude spalován v domácích topeništích. Nejhorší úroveň v třídění odpadů je v Krásném Lese. Nevytřiďují nebezpečné složky z komunálního odpadu. V území je dostatečné množství výkupen druhotných surovin. Jsou zde ale jen tři sběrné dvory a to v Raspenavě, Novém Městě pod Smrkem a ve Frýdlantě. V ostatních obcích ORP Frýdlant sběrné dvory chybí. V ORP Frýdlant jsou jen dvě zařízení na využití O odpadu a to zařízení k využívání textilních odpadů (CechFibre spol.s.r.o., Hejnice) a zařízení na využití odpadních plastů (Lacika, Arnoltice). Dále se provozuje jedno autovrakoviště v Krásném Lese a jedna skládka SOO ve Frýdlantu. Naprostá většina odpadů se odváží k dalšímu využití či odstranění mimo území ORP Frýdlant, což je dopravně náročné a navyšuje cenu za nakládání s odpady.

SAUL s.r.o

28


Technická infrastruktura – nakládání s odpady

A.3c.4 SWOT ANALÝZA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zařízení na využití odpadů

slabé využití tříděných zpracovatelské kapacity

odpadů,

nedostatečné

dostatečná kapacita zařízení pro odstraňování odpadů v širším území

stále nedostatečná prevence vzniku odpadů a černých skládek, existence starých zátěží

dobré legislativní zabezpečení, zpracování kvalitních plánů odpadového hospodářství

nelegální dovoz odpadů ze SRN

nakládání s odpady se řídí dle dobrých závazných obecných vyhlášek obcí

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY nedostatečná opatření k zabránění dalšího ilegálního dovozu odpadů ze sousedních regionů

zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU třídění a surovinového či odpadů, sanace starých

stagnující stav třídění a využívání odpadů bez dalšího pozitivního vývoje k množství recyklovaného, znovu využitého odpadu

pokračování ve vzdělávání a osvětě třídění a možností využití odpadů jako druhotné suroviny

možný vznik dalších černých skládek a neadekvátního řešení odpadového hospodářství v nově urbanizovaném území

rozšiřování příležitostí energetického využití ekologických zátěží

A.3c.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ Vzhledem k poměrně malému využívání odpadů, včetně tříděných odpadů je potřebné zajistit možnosti a podmínky pro zvýšení podílu tříděného odpadu a pro jeho větší recyklaci a znovu využívání budováním potřebných kapacit. Pozn.: Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit. Nové ekonomické aktivity budou znamenat zvýšení produkce odpadů, v některých případech i nebezpečných (některé provozy). Střet může nastat v oblasti kapacitního zajištění a optimální likvidace jednotlivých druhů odpadů.

SAUL s.r.o

29


B

PILÍŘ SOCIÁLNÍ

B.1

OBYVATELSTVO

Obyvatelstvo

B.1.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále SO ORP) Frýdlant se vyznačuje přírůstkem počtu „trvale bydlících obyvatel“ (dále TBO). Za období od posledního sčítání lidu, domů a bytů (dále SLDB) v roce 2001 do začátku roku 2008 se počet TBO zvýšil o 912, tj. 3,8 %. Na začátku roku 2008 bylo na území SO ORP evidováno 25197 obyvatel s trvalým bydlištěm nebo trvalým či dlouhodobým pobytem, z toho bylo 24550 (97,4 %) se státním občanstvím ČR a 647 (2,6 %) s jiným občanstvím, tj. cizinců. Dalším důležitým zjištěním je skutečnost, že všechny „střediskové obce“, resp. střediska osídlení na území SO ORP se vyznačují podprůměrným růstem počtu TBO, a v případě Nového Města p.S. lze již hovořit o stagnaci. Naproti tomu většina malých (venkovských) obcí se vyznačuje nadprůměrným růstem počtu TBO. I tady platí, že se na růstu počtu obyvatel podílejí jednak cizinci, jednak změna uživatelů druhého na trvalé bydlení, a také růst počtu obyvatel romské skupiny. Zjištěný celoplošně působící růst počtu TBO je tím překvapivější, že území SO ORP se vyznačuje dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti, úbytkem a omezenou nabídkou pracovních míst, zhoršenou dostupností do vyšších center osídlení a také velmi nízkou intenzitou nové bytové výstavby. Z hlediska struktury TBO je důležitý rovněž poměr, resp. počet TBO nebydlících v bytech, resp. bydlících v ubytovacích a jiných zařízeních včetně „bezdomovců“. Podle posledních dostupných údajů ze SLDB 2001 sem patřilo celkem 371 TBO, tj. 1,5 % všech TBO na území SO ORP. Do skupiny obcí s nadprůměrným podílem TBO nebydlících v bytech (bydlící mimo bytový fond) patřily na celkovém počtu TBO (v pořadí od nejvyššího podílu) patřily: Jindřichovice p.S., Horní Řasnice, Bulovka, Kunratice, Habartice, Krásný Les, Raspenava a Dětřichov, tedy celkem 9 obcí. Podle počtu TBO nebydlících v bytech zasluhují zvýšenou pozornost obce Raspenava 56 (2,0 %), Nové Město p.S. 59 (1,5 %), Frýdlant 79 (1,1 %) a zejména Jindřichovice p.S.s počtem 81 takových TBO (13,4 % všech TBO v obci při SLDB 2001!).

B.1.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Obec Bílý Potok


Bulovka

Dětřichov

Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu

Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant

Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant

Černousy

SAUL s.r.o

Charakteristika - hospodářská základna Hodnocení Relativně nadprůměrný růst počtu bydlících obyvatel 2 v letech 2000-2007. Velice silný vliv sezónních uživatelů území a žádné obyvatelstvo bydlící mimo bytový fond. Relativně nadprůměrný růst počtu bydlících obyvatel 1 v letech 2000-2007. Významný vliv sezónních uživatelů území a vyšší podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně nadprůměrný růst počtu bydlících obyvatel 2 v letech 2000-2007. Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a žádné obyvatelstvo bydlící mimo bytový fond. Relativně vysoce nadprůměrný růst počtu bydlících 2 obyvatel v letech 2000-2007. Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a průměr podílu obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel 0 v letech 2000-2007. Významný vliv sezónních uživatelů území a podprůměr podílu obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel 0 v letech 2000-2007. Slabý vliv sezónních uživatelů území a podprůměr podílu obyvatel bydlících mimo bytový fond. Již významný počet a podíl cizinců. 30

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Habartice

Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic

Hejnice

Hejnice

Heřmanice


Horní Řasnice



Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem

Krásný Les


Kunratice


Lázně Libverda

Lázně Libverda


Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

Pertoltice

Dolní Pertoltice Horní Pertoltice

Raspenava

Raspenava

Višňová

Obyvatelstvo Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Slabý vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Slabý vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Již významný počet a podíl cizinců. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007 (druhý nejnižší). Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a žádné obyvatelstvo bydlící mimo bytový fond. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně velmi nadprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Významný vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný, nejvyšší podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně velmi nadprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Významný vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Slabý vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně průměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a nevýznamný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Již významný počet a podíl cizinců. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007 (vůbec nejnižší spíše stagnační). Podprůměrný vliv sezónních uživatelů území a nadprůměrný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Již významný počet a podíl cizinců. Relativně velmi nadprůměrný a vůbec nejvyšší růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a nevýznamný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Relativně průměrný, spíše podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Významný vliv sezónních uživatelů území a významný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Již významný počet a podíl cizinců. Relativně podprůměrný růst počtu bydlících obyvatel v letech 2000-2007. Velmi silný vliv sezónních uživatelů území a nevýznamný podíl obyvatel bydlících mimo bytový fond. Již významný počet a podíl cizinců.

-2

-1

1

0

1

1

-2

2

-2

2

1

Andělka 2 Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Poznámka: jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

B.1.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Pokud hodnotíme vývoj počtu TBO v uvedeném období podle spádových obvodů středisek osídlení (dále SOSO), klesá přírůstek obyvatel od jihu k severu, tj. se vzdáleností od Frýdlantu, resp. od Liberce. Nejvyšším růstem počtu TBO se vyznačuje SOSO Frýdlant (+4,6 %), zatímco SOSO Hejnice + Raspenava (+3,4 %) a Nové Město p.S. (+1,8 %) se vyznačují již podprůměrným růstem. S tím koresponduje také počet dokončených bytů v uvedeném období. Na 100 TBO na území SO ORP připadá 35 lůžek pro další potenciální uživatele území (SUU). To přestavuje možné zvýšení sezónního / víkendového zatížení území až na 34,2 tisíc ubytovaných / ubytovatelných uživatelů území. A to bez vlivu tzv. jednodenní návštěvnosti, která s ohledem na blízkost Liberce, ale i dobrou dostupnost z polské a německé strany, může dále zvýšit tento počet na více než 10000 dalších uživatelů území. To také mění některé pohledy na Frýdlantsko jako na území, které nemá valný význam pro cestovní ruch.

SAUL s.r.o

31


Obyvatelstvo

Ukazatel počtu a poměru tzv. potenciálních uživatelů území (PUU), jež v sobě zahrnují trvale bydlící obyvatelstvo (TBO) a sezónní uživatele objektů sloužících pro druhé bydlení a hromadné ubytování (SUU), je vhodné používat právě pro potřeby tvorby ÚAP a jako velmi důležitou součást rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ). Podle těchto ukazatelů / údajů lze lépe a přesněji rozlišit míru zatížení, resp. možného zatížení území obcí a zejména jejich zastavěných ploch. Do skupiny obcí s absolutně velmi významným vlivem počtu sezónních uživatelů území (SUU) na využívání území – mají potenciál více než 500 SUU – lze zařadit: Dětřichov (+540), Raspenava (+747), Nové Město p.S. (+820), Frýdlant (+855), Lázně Libverda (+860), Višňová (+884), Hejnice (+978) a Bílý Potok (+1134 SUU navíc proti počtu TBO), tedy celkem 9 obcí. Do skupiny obcí s relativně velmi významným vlivem počtu SUU na využívání území – představují více než 50 % počtu TBO – lze na území SO ORP zařadit: Lázně Libverda, Bílý Potok, Heřmanice, Pertoltice, Dětřichov, Horní Řasnice, Višňová a Černousy, tedy celkem 8 obcí.

B.1.4 SWOT ANALÝZA OBYVATELSTVO SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

růst počtu bydlících obyvatel

nízká a stále zaostávající míra vzdělanosti bydlících obyvatel

významný a místy velmi silný počet a vliv tzv. sezónních uživatelů území

zvýšený podíl sociálně slabých / nepřizpůsobivých / nezaměstnatelných osob

relativně stále příznivá věková struktura bydlících obyvatel

zvýšený podíl obyvatel bydlících v zanedbaném / neudržovaném domovním fondu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY pokračování odlivu „vzdělané“ vrstvy obyvatel

podpora růstu vzdělanosti obyvatel

nezohledňování potřeb území z hlediska všech jeho potenciálních uživatelů

další růst počtu sezónních uživatelů, ale i bydlících obyvatel

nedostatečná podpora a realizace modernizace a údržby domovního fondu

zvýšená podpora údržby domovního fondu

B.1.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Zohlednění celkového stavu potenciálních uživatelů území v ÚPD Na území SO ORP dochází k výraznému kolísání počtu uživatelů území, které mnohem lépe než počet trvale bydlících obyvatel vyjadřuje zatížení území a z toho vyplývající potřeby územně plánovacího charakteru. Zatímco počet trvale bydlících obyvatel (TBO) se mění jen velmi zvolna a nevýrazně, v případě uživatelů území se jedná o změny velmi výrazné a časté. Rozpětí kolísání a změn počtu uživatelů území může v případě SO ORP představovat až 13 tisíc (!!), což je rozdíl mezi minimálním stavem 21,5 tisíc a maximálním stavem 34,5 tisíc potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti). Relativně vyjádřeno to znamená výkyvy od 89% do 136 % počtu trvale bydlících (registrovaných) obyvatel, jež odpovídají možným rozdílům zatížení území v pracovních a víkendových dnech. Jako průměrný a nejčastější stav potenciálních uživatelů území (PUU, bez vlivu jednodenní návštěvnosti) - s ohledem na málo pravděpodobné maximální naplnění veškerých ubytovacích kapacit – lze považovat 28,8 tisíc uživatelů území, tj. 119 % počtu trvale bydlících obyvatel.

SAUL s.r.o

32


B.2

Vzdělávání

VZDĚLÁVÁNÍ

B.2.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ Na území SO ORP bylo na konci roku 2006 celkem 39 zařízení pro školství a vzdělávání, z toho 19 mateřských škol (MŠ), 15 základních škol (ZŠ) a 5 středních škol a středních či odborných učilišť (SŠ). Z toho 25 školských zařízení bylo soustředěno na území SOSO Frýdlant, 10 v SOSO Hejnice + Raspenava a 4 v SOSO Nové Město p.S.. K tomu je nutno ještě připočítat 3 zvláštní školy, 2 základní umělecké školy (ZUŠ) a jedno ostatní zařízení (Dětský domov). Na území SO ORP jsou celkem čtyři obce - Černousy, Heřmanice, Horní Řasnice a Pertoltice – kde není žádné zařízení pro školství a vzdělávání. Největší koncentrace školských a vzdělávacích zařízení je ve Frýdlantě, kde kromě uvedených 11 zařízení působí dále zvláštní škola, ZUŠ a Dětský domov (Frýdlant – Větrov). Důležitou změnu přineslo vytvoření velké (integrované) Střední školy hospodářské a lesnické se sídlem ve Frýdlantu, přičemž toto zařízení vzniklo sloučením původně tří samostatných škol – Střední zemědělská škola a Obchodní akademie, Střední odborné učiliště, Učiliště a praktická škola. Součástí této školy je i lesnická škola se středisky v Hejnicích a Harrachově. Vedle toho ve Frýdlantě působí ještě Gymnázium. Podrobnou analýzu a prognózu vývoje sítě MŠ a ZŠ obsahuje Studie problematiky školství Frýdlantska (Katedra geografie TU v Liberci, listopad 2002) zahrnující analytickou a prognostickou / návrhovou část.

B.2.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ Obec Bílý Potok


Bulovka

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Habartice

Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice

Černousy

Hejnice

Heřmanice


Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu

Kunratice


SAUL s.r.o

Charakteristika - hospodářská základna V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je v Hejnicích. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je ve Frýdlantě.

Hodnocení 0 0

V obci – stav ze začátku roku 2007 – není umístěna ani MŠ ani malotřídní ZŠ . Nejbližší a spádová je ZŠ Višňová.

-2

V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je ve Frýdlantě. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je ve Frýdlantě. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěny 4 MŠ a 3 úplné ZŠ sloužící také pro okolní obce . Dále jsou zde spádově působící Základní umělecká škola, Gymnázium, Střední škola hospodářská a lesnická (s pobočkami v Hejnicích a Harrachově). V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je ve Frýdlantě. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěny 3 MŠ a úplná ZŠ sloužící také pro okolní obce . Dále je zde pobočka Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant – dříve SOU Lesnické. V obci – stav ze začátku roku 2007 – není umístěna ani MŠ ani malotřídní ZŠ . Nejbližší a spádová je ZŠ Dětřichov a Frýdlant. V obci – stav ze začátku roku 2007 – není umístěna ani MŠ ani malotřídní ZŠ . Nejbližší a spádová je ZŠ Frýdlant. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je v Novém Městě p.S. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je ve Frýdlantě. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a malotřídní ZŠ. Spádová ZŠ je ve Frýdlantě.

0

33

0 2

0 2

-2

-2 0 0 0


Vzdělávání

Lázně Libverda

Lázně Libverda



Pertoltice Raspenava Višňová

V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a zvláštní škola spádově působící pro Hejnice a Raspenavu. Spádová ZŠ je v Hejnicích. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ, úplná ZŠ a také zvláštní škola a Základní umělecká škola.

0

V obci – stav ze začátku roku 2007 – není umístěna ani MŠ ani malotřídní ZŠ . Nejbližší a spádová je ZŠ Frýdlant. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ, úplná ZŠ a také pobočka Základní umělecké školy Frýdlant. V obci – stav ze začátku roku 2007 – umístěna MŠ a úplná ZŠ.

-2

Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

1

1 0

dispozici

B.2.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Školství je ve správním obvodu zastoupeno sítí základních škol – především se jedná o 15 základních škol, z toho je sedm úplných a osm malotřídních (neúplných), kde je zajištěna i speciální výuka, a rovněž výukou na uměleckých školách. Střední všeobecné vzdělání umožňuje Gymnázium ve Frýdlantu. Střední odborné vzdělání poskytuje Střední škola hospodářská a lesnická se sídlem ve Frýdlantu, přičemž toto zařízení vzniklo až v roce 2007 sloučením původně tří samostatných škol – Střední odborná škola (dříve Střední zemědělská škola a Obchodní akademie Frýdlant), Střední odborné učiliště lesnické Hejnice, Učiliště a praktická škola Frýdlant. Součástí této školy je i lesnická škola (dříve SOU Lesnické) se středisky v Hejnicích a Harrachově. Pro děti předškolního věku je ve správním obvodu v provozu 19 mateřských škol, zřizovaných v malých obcích často ve spojení s malotřídní základní školou. Všechna zařízení mají dostatečnou kapacitu. Časová dostupnost sítě perspektivních základních škol je dobrá.

B.2.4 SWOT ANALÝZA VZDĚLÁVÁNÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

relativně příznivější věková struktura obyvatel

snižující se využití / využitelnost stávajících zařízení pro vzdělávání

kapacitní a většinou dobře udržovaná zařízení pro vzdělávání

zvyšující se měrné náklady na provoz školských a vzdělávacích zařízení

dobrá časová dostupnost sítě perspektivních základních škol

velký počet dlouhodobě nevyužitelných zařízení

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení celospolečenské základních škol

podpory

podpora využití školských celoživotního vzdělávání

zařízení

neperspektivních

/

plně

HROZBY malotřídních potřeby

zvyšující se vnitřní konkurence mezi školami všeho druhu (boj o žáky)

podpora využití školských zařízení i pro potřeby sociální péče / prevence

zvyšující se vnější konkurenční vliv dalších středních škol

SAUL s.r.o

pro

ekonomická neudržitelnost stávající sítě školských / vzdělávacích zařízení

34


Vzdělávání

B.2.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ Perspektivy jednotlivých školských zařízení Ze závěrů uváděné Studie problematiky školství Frýdlantska (Katedra geografie TU v Liberci, listopad 2002) opírající se o podrobnou prognózu demografického vývoje do roku 2030 a o podrobný hodnocení jednotlivých obcí a jejich zařízení vyplynul návrh na rozčlenění školských zařízení MŠ a ZŠ na území SO ORP do třech skupin podle stupně jejich možného ohrožení a budoucí perspektivy. Jako školy nejméně perspektivní: malotřídní ZŠ Krásný Les, Kunratice a podmíněně i Dolní Řasnice. Jako školy středně perspektivní: malotřídní školy Bílý Potok a Dětřichov, podmíněně Dolní Řasnice, a zvláštní školy Frýdlant, Lázně Libverda a Nové Město p.S. Jako školy plně perspektivní: malotřídní školy Bulovka, Habartice a podmíněně i Jindřichovice p.S., a úplné školy Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město p.S. a podmíněně Višňová. Podle tzv. střední varianty prognózy demografického vývoje zpracované pro území SO ORP v roce 2002 se v porovnání s rokem 2001 očekává do roku 2021 úbytek dětí ve věku 3-5 let o 94 (12 %), ve věku 6-10 let o 414 (26 %), ve věku 11-14 let o 333 (25 %) a ve věku 15-18 let o 206 (17 %). Z toho lze usuzovat, že redukce sítě školských zařízení anebo růst jednotkových provozních nákladů jsou velmi pravděpodobným důsledkem takového vývoje, který očekává i území Frýdlantska. Podle prognózy bude v roce 2021 na území SO ORP absolutně více obyvatel ve věku 65 let v porovnání s počtem obyvatel do 19 let. Jedním z důsledků tohoto vývoje bude pokles využití stávajících kapacit škol a školských zařízení pokud by nedošlo k jejich většímu využití pro celoživotní vzdělávání. Další perspektiva sítě škol a školských zařízení je tedy v jejich širším zapojení a využití pro potřeby celoživotního vzdělávání. To se týká zejména malotřídních škol, jejichž budoucí životaschopnost je nebo může být z ekonomicko-provozních důvodů problematická. Podobně jako vybudované Mezinárodní centrum duchovní obnovy v Hejnicích by mělo pozitivně ovlivnit sociální a zejména vzdělanostní úroveň Frýdlantska připravované Mezinárodní univerzitní centrum v Jindřichovicích p.S. Podle projektu, na němž se podílela Technická univerzita v Liberci, by se Frýdlantsku dostalo vysokoškolského pracoviště a významného místa pro šíření vzdělávání.

SAUL s.r.o

35


B.3

Zdravotnictví

ZDRAVOTNICTVÍ

B.3.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnická zařízení – údaje odpovídají stavu na konci roku 2006, neboť novější údaje nejsou v podobném rozsahu k dispozici – se vyskytují pouze na území 7 obcí, kterými jsou: Frýdlant, Bulovka, Višňová, Hejnice, Raspenava, Nové Město p.S. a Jindřichovice p.S. Ostatních 11 obcí a jejich obyvatelé / uživatelé jsou odkázáni na služby zdravotnické péče v těchto obcích, případně mimo území SO ORP. Hlavním zdravotnickým zařízením SO ORP je Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě, která však v posledních letech prochází procesem transformace, který znamená také její „zeštíhlení“. Kromě dopadu na rozsah poskytování služeb to přináší i hrozbu ztráty pracovních míst, když Nemocnice s poliklinikou představují významného zaměstnavatele pro celý SO ORP. Podle počtu registrovaných pacientů na 1 praktického lékaře pro dospělé - v roce 2006 jich na území SO ORP připadalo 1801 (údaje ÚZIS ČR) – zaujímalo Frýdlantsko druhou „nejhorší“ pozici mezi SO ORP v Libereckém kraji (průměr v kraji 1647, v okrese 1556 a v ČR 1600). Z celkem 35 SO ORP oblasti Severovýchod hůře než Frýdlantsko v tomto směru vycházela situace SO ORP Nový Bor, Broumov, Nové Město n.M., Dvůr Králové n.L., Lanškroun, Polička a Svitavy. I z tohoto hlediska by se mělo pohlížet na problémy a důsledky dalšího případného snižování počtu lékařských míst na Frýdlantsku, a to zejména s ohledem na zhoršenou dostupnost základní nebo potřebné zdravotnické péče na straně některých obcí. Podle údajů ÚZIS lze odvozovat větší závislost na zdravotnické péči poskytované v Liberci, než je tomu v případě jiných SO ORP, a tomu odpovídající důsledky a problémy by měly být předmětem odborné analýzy. Podle počtu obyvatel na 1 praktického zubního lékaře v roce 2006 patří Frýdlantsko do skupiny SO ORP s nadprůměrným zatížení, které je vůbec nejvyšším v oblasti Severovýchod a je např. dvojnásobkem průměru SO ORP Liberec a také ČR.

B.3.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ Obec Bílý Potok


Bulovka

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Habartice


Černousy

Hejnice

Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

SAUL s.r.o

Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu

Charakteristika - hospodářská základna V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – byla umístěna dvě zařízení zdravotnické péče (praktický lékař pro dospělé)

Hodnocení -2

V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče.

-2

V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – bylo umístěno 18 zařízení pokrývajících všechny základní obory zdravotnické péče. Nejvýznamnějším zařízením je zde Nemocnice s poliklinikou obsluhující celý SO ORP. V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – bylo umístěno 5 zařízení pokrývajících všechny základní obory zdravotnické péče. V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – bylo umístěna jedno zařízení zdravotnické péče (praktický lékař pro dospělé) V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče.

-2

36

2

-2 2

-2 2

-2 -2 1 -2

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Kunratice


Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem

Lázně Libverda

Pertoltice Raspenava


Višňová

Zdravotnictví V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – bylo umístěno 5 zařízení pokrývající všechny základní obory zdravotnické péče. V obci není umístěno žádné stabilní zařízení zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – byla umístěna 4 zařízení pokrývající všechny základní obory zdravotnické péče. V obci – stav na začátku roku 2007 – byla umístěna 2 zařízení nepokrývající všechny základní obory zdravotnické péče.

-2 -2 2

-2 2

Andělka 1 Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

B.3.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Na území správního obvodu, konkrétně ve městě Frýdlant, je umístěna jedna nemocnice, která poskytuje zdravotní péči obyvatelům ze širšího spádového okruhu než je správní obvod. Od počátku existence má nemocnice chirurgická, interní a porodnická lůžka pro zajištění zdravotnické léčebné, diagnostické a ošetřovatelské péče. V roce 2006 disponovala nemocnice 144 lůžky včetně Léčebny pro dlouhodobě nemocné. V současné době byla uzavřena porodnice a řeší se posílení rychlé zdravotní a záchranné služby zajišťující poskytnutí potřebné péče obyvatelům SO ORP v Krajské nemocnici v Liberci. Zdravotnictví je ve frýdlantském správním obvodu dále zastoupeno 13 samostatnými pracovišti praktických lékařů pro dospělé, 6 samostatnými ordinacemi praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologové pak ordinovali v 10 samostatných pracovištích. Lékárenské služby nabízelo 7 zařízení. Péči starým občanům poskytují 2 domovy důchodců s celkovou kapacitou 116 míst a dále 6 domů s pečovatelskou službou se 146 byty. Podle počtu registrovaných pacientů na praktického lékaře pro dospělé patří Frýdlantsko k územím s nejvyšším zatížením jak v rámci kraje, tak v rámci oblasti Severovýchod. Podle počtu obyvatel na praktického zubního lékaře je Frýdlantsko vůbec nejvíce zatíženým územím mezi všemi SO ORP v oblasti Severovýchod a odpovídá dvojnásobku průměru ČR. Této skutečnosti by se měla věnovat zvláštní pozornost a provést analýzu důvodů a důsledků na kvalitu zdravotnické péče.

B.3.4 SWOT ANALÝZA ZDRAVOTNICTVÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

existence Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě jako nezbytného zázemí základní zdravotnické péče

vysoký, prokazatelně nadprůměrný počet registrovaných pacientů připadajících na jednoho praktického lékaře

zlepšující se dostupnost Krajské nemocnice v Liberci poskytující vyšší úroveň zdravotnické péče

vysoký, prokazatelně jeden z nejvyšších počtů obyvatel v rámci ČR připadajících na jednoho zubního lékaře

dobrá dostupnost základních zdravotnických zařízení umístěných ve střediscích osídlení

omezování nabídky specializované zdravotnické péče v Nemocnici s poliklinikou ve Frýdlantě

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

změna koncepce zdravotnických zařízení a poskytování zdravotnické péče

rostoucí konkurence Krajské nemocnice v Liberci a tendence k centralizaci specializovaných zdravotnických oborů

zaměření na nové specializace zdravotnické péče i pro širší okolí

nedostatečná podpora technickému a personálnímu vybavení / posílení zdravotnictví na Frýdlantsku

spolupráce se zdravotnickými službami v Polsku a Německu

SAUL s.r.o

úbytek zdravotnického personálu a odborníků 37


Zdravotnictví

B.3.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ Rozvoj zdravotnické péče Pro stabilizaci osídlení a rostoucí počet, ale i stárnutí obyvatel / uživatelů území Frýdlantska je velice důležitým faktorem další rozvoj zdravotnické péče, jejíž nezbytnou základnu představuje Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě. Časová dostupnost rychlé záchranné zdravotní služby Problematické je splnění norem časové dostupnosti rychlé záchranné a zdravotní služby z některých částí území Frýdlantska do Krajské nemocnice Liberec (zejména v zimním období).

SAUL s.r.o

38


B.4

Sociální péče

SOCIÁLNÍ PÉČE

B.4.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE Na území SO ORP bylo na začátku roku 2007 – od té doby nejsou k dispozici srovnatelné údaje s jinými SO ORP – celkem 9 zařízení sociální péče. Z toho bylo 6 domů s pečovatelskou službou (DPS), 2 domovy důchodců (DD) a Ústav sociální péče pro mentálně postižené děti a mládež v Raspenavě. Počtem 39,9 míst v DD na 1000 obyvatel ve věku nad 65 let (v roce 2006 zde žilo 2907 obyvatel v tomto věku) patří Frýdlantsko k nejlépe vybaveným územním celkům v rámci oblasti Severovýchod, ale i ČR. Průměr ČR odpovídá 26,1. Nejvyšším průměrem mezi kraji se vyznačuje Ústecký kraj 39,8 a mezi okresy Severovýchodu Jičín s průměrem také 39,7. V současné době jsou pro sociální péči preferovány DPS, jejichž výstavba byla podporována státním programem, a jež byly v posledních letech vybudovány také na Frýdlantsku. V současné době proto již nabídka míst / služeb sociální péče v DPS převažuje nad DD. Z tohoto hlediska lze hodnotit úroveň nabídky sociální péče za velmi dobrou, i když uvnitř SO ORP je diferencována. Ze středisek osídlení postrádala zařízení sociální péče pouze obec Hejnice. Z menších venkovských obcí se o DPS postaraly nejdříve Lázně Libverda a Dětřichov. Jelikož údaje odpovídají stavu na začátku roku 2007, bude nutné pro přípravu ÚPD zjistit aktualizované informace (počty zařízení a jejich kapacity včetně záměrů).

B.4.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE Obec Bílý Potok


Bulovka

Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice

Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu

Kunratice



Lázně Libverda

Horní Řasnice


SAUL s.r.o


Charakteristika - hospodářská základna V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007).

Hodnocení -2

V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007).

-2

V obci umístěn Dům s pečovatelskou službou. V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci umístěn Dům s pečovatelskou službou a Domov důchodců. V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci umístěn Domov důchodců s kapacitou 76 lůžek.

1 -2

-2

2 -2 -2 -2 -2 2

V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci umístěn Dům s pečovatelskou službou (Penzion Slovan) s 15 byty. V obci umístěny dva Domy s pečovatelskou službou.

-2

V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče (stav na začátku roku 2007). V obci umístěn Dům s pečovatelskou službou s 9 byty, a Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež a děti ve věku 3-18 let s kapacitou 30 míst.

-2

39

-2 1 2

2


Sociální péče

Višňová

Andělka V obci není dosud umístěno žádné zařízení sociální péče -2 (stav na začátku roku 2007). Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

B.4.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Péči starým občanům poskytují 2 domovy důchodců s celkovou kapacitou 116 míst a dále 6 domů s pečovatelskou službou se 146 byty. Dalším sociálním zařízením je ÚSP pro mentálně postižené děti a mládež v Raspenavě. Zatímco uživatelé DPS bydlí v bytech, uživatelé domovů pro důchodce a ústavů sociální péče nebydlí v bytech, ale jsou součástí bydlících obyvatel (mimo bytový fond). To má význam při hodnocení počtu a zejména struktury „bydlících obyvatel“ v obcích Raspenava a zejména v Jindřichovicích p.S. (kde tvoří téměř 14 % bydlících obyvatel obce). Zařízení sociální péče jsou umístěna pouze v šesti obcích – Frýdlant, Dětřichov, Raspenava, Lázně Libverda, Nové Město p.S. a Jindřichovice p.S. – a v každém ze spádových obvodů středisek osídlení se nacházejí tři tato zařízení (stav na konci roku 2006). V současné době je v území ORP Frýdlant nadprůměrná nabídka míst v zařízeních sociální péče.

B.4.4 SWOT ANALÝZA SOCIÁLNÍ PÉČE SILNÉ STRÁNKY v současné době nadprůměrná v zařízeních sociální péče

SLABÉ STRÁNKY nabídka

míst

nepřipravenost území pro lokalizaci a výstavbu dalších postupně potřebných zařízení sociální péče pro seniory nebo specifické skupiny

podpora výstavby / zřizování domů s pečovatelskou službou

koncepční nevyjasněnost vzájemné s provozovateli školských zařízení

dlouhodobé zkušenosti provozovatelů některých zařízení sociální péče

velmi slabé finanční ohodnocení práce v sociálních službách

PŘÍLEŽITOSTI vzájemná spolupráce školských zařízení

s provozovateli

podpory

HROZBY /

zřizovateli

nerespektování prognóz a skutečného demografického vývoje (stárnutí populace)

narůstající počet obyvatel ve věku nad 65 let a osob s různým postižením

rostoucí konkurence dalších a alternativních forem poskytování sociální péče

rostoucí konkurence dalších poskytování sociální péče

nedostatek potřebného personálu, na němž sociální péče je velmi závislá

a alternativních forem

B.4.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE Potřeby a požadavky na umístění dalších zařízení sociální péče Vzhledem ke stárnutí populace přibývá a bude přibývat obyvatel vyžadujících sociální péči. Podle demografické prognózy se očekává za období 2001 – 2030 zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let. Zatímco v roce 2001 to bylo 2766 obyvatel, v roce 2006 to bylo 2906, pak v roce 2011 se očekává 3552, v roce 2016 4546, v roce 2021 5236 a v roce 2030 lze očekávat 5757 bydlících obyvatel ve věku nad 65 let (podle tzv. střední varianty demografické prognózy vývoje obyvatelstva Frýdlantska zpracované v roce 2002). Z toho lze učinit závěr, že v SO ORP výrazně porostou potřeby a požadavky na realizaci a umístění dalších zařízení sociální péče v souvislosti s růstem počtu obyvatel příslušné věkové skupiny, ale i s růstem pozornosti věnované tělesně a mentálně postiženým a tzv. okrajovým sociálním skupinám. Současně s tím bude dále klesat počet dětí a mládeže (viz Školství a vzdělávání). Z toho vyplývá, že i školství a vzdělávání se nutně bude více orientovat na celoživotní vzdělávání a vzdělávání v rámci tzv. třetího věku (osoby v poproduktivním věku) a tím se bude stále více prolínat se sociální péčí.

SAUL s.r.o

40


B.5

Kulturní hodnoty, památková péče

KULTURNÍ HODNOTY, PAMÁTKOVÁ PÉČE

B.5.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA KULTURNCH HODNOT, PAMÁTKOVÉ PÉČE Na území správního obvodu ORP Frýdlant lze rozlišit dvě základní části s relativně výraznými přírodními a klimatickými podmínkami, které byly a zřejmě i budou rozhodující pro využitelnost území: část Jizerské hory – relativně řídce osídlené území na severních svazích horského masívu Jizerských hor s velmi atraktivní krajinnou scenérií a vyhlášenou CHKO Jizerské hory. část Fýdlantsko - území tzv. Frýdlantské pahorkatiny, klesající od Jizerských hor k severozápadu a odvodňované řekou Smědou do Nisy a Odry za státní hranicí ČR (horní Lužice) - osídlené zejména v údolních polohách toků. URBANISTICKÉ HODNOTY Osídlení se vyvinulo v údolních polohách toků Smědé a jejích přítoků Řasnice, Olešky a dalších místních toků a dále ve vazbách na trasu zde nejvýznamnější dopravní cesty (silnice I/13) okolo přirozeného správního a obchodního centra - města Frýdlant v oblasti, která původně zahrnovala i přilehlá území za státní hranicí ČR. Tvar jednotlivých sídelních útvarů je odvozen z jejich charakteru a významu. Omezený rozsah investičních aktivit s minimem zásahů do území uchoval strukturu některých sídel téměř v původní podobě. Z hlediska urbanistických hodnot je území méně významné, ale dlouhá historie vývoje s hojným výskytem dochovaných a zakomponovaných historicky i architektonicky cenných staveb a jejich souborů jej nepochybně činí atraktivním. Vizuální působení těchto významných a cenných staveb a souborů umocňuje krajinný rámec, ve kterém se nacházejí – dynamicky tvarovaný terén s kulisou hřbetů Jizerských hor. Z hlediska vývoje osídlení a jeho urbanizace bylo území ORP Frýdlant zásadně poznamenáno poválečným uspořádáním s novým vymezením státních hranic po roce 1945, výměnou obyvatelstva a následnou hospodářskou stagnací. Současné snahy, charakteristické otevřením hranic a směřující k obnově přirozených historických rozvojových vazeb nejsou dosud úspěšné s ohledem na skutečnost, že podobné problémy provází situace v příhraničních oblastech sousedních států. KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Kulturní hodnoty, které mají obecně svůj základ ve středověku, lze dohledat na převažující většině urbanizovaného území zahrnují: památkově chráněné stavby a území zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR - národní kulturní památka „areál hradu a zámku Frýdlant“, nemovité kulturní památky a soubory a Městská památková zóna Frýdlant, vymezená v rozsahu historického jádra města. území s archeologickými nálezy - UAN I - UAN II. dále jevy, jejichž hodnoty nejsou zajištěny legislativní ochranou: urbanistické hodnoty, historicky významné stavby a soubory významné svou minulostí, architektonicky cenné stavby a soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR s významným podílem dochovaných objektů lidového stavitelství - podstávkových domů hornolužického typu s hrázděným patrem, významné stavební dominanty a místa významných událostí. Z hlediska kulturních hodnot je území s dlouhou historií vývoje historicky cenné s hojným výskytem dochovaných historických i architektonicky cenných staveb, jejich souborů a potenciálem archeologických nalezišť.

SAUL s.r.o

41



Od 30. let 19. století nastupující období industrializace, spojené s výstavbou železnice a továrních areálů a místně i dělnických kolonií - souborů objemově se vymykajících měřítku původní zástavby, v mnoha případech změnilo dosavadní ráz venkovské krajiny – dotčené sídelní útvary, zpravidla na kapacitních vodní tocích se změnily v „průmyslové vesnice“. Průmyslové podniky sehrály v 19. století stejnou kulturní roli jako kláštery ve středověku v sídelních útvarech: Bílý Potok, Černousy, Boleslav, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Hejnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Raspenava, Višňová, Poustka, Víska. Řada těchto objektů a areálů se starou ekologickou zátěží a omezenou možností variability ve smyslu současné restrukturalizace výroby dnes chátrá a vyzývá k opětovnému využití. Z hlediska současného pohledu na existenci a specifické kvality této průmyslové architektury („industriál“ – technické stavby a průmyslová architektura) je třeba této problematice věnovat zvláštní pozornost.

B.5.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURNÍCH HODNOT Obec Bílý Potok


Bulovka


Černousy


Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Habartice


Hejnice

Háj u Habartic Hejnice

Heřmanice


Horní Řasnice

Kristiánov Horní Řasnice


Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem

Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem


Pertoltice


SAUL s.r.o

Charakteristika území Hodnocení nejvýše položená venkovská obec s dominantou kostela 0 (1 (2 (5 Nejsvětější Trojice 0 venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Maří Magdalény, (2 kříží silnici I/13 venkovské sídlo s dominantou kostela Archanděla 0 (1 (2 Michaela odloučené venkovské sídlo na st. hranici s dominantou 0 (2 kostela sv. Martina (2 (5 rozptýlená obytná skupina 0 venkovské sídlo s bývalým zámečkem a kaplí sv. Jana 0 (1 (2 (5 Nepomuckého venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Vavřince a 1 (2 kruhovou hřbitovní zdí 1 venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Anny a (1 (2 (4 (5 zřetelným centrálním prostorem (DPS a ZŠ) venkovské sídlo s řadou domů s hrázděnými patry a 1 (1 (2 (5 dvěma mohutnými památnými stromy (2 (4 vysoko položené venkovské sídlo 0 kompaktní městský útvar s prohlášenou MPZ Frýdlant a 2 dominantou hradu a zámku Frýdlant – historické správní a (1 (3 (4 (5 tržní místo předměstská zástavba na trase silnice I/13 v prostorové 0 (1 (2 vazbě na polské město Zawidow (2 venkovské sídlo – soustředná kompozice, alej 0 město - relativně koncentrovaná zástavba s dominantou 2 barokního kostela Navštívení Panny Marie s klášterem – (1 (3 (5 známé poutní místo venkovské sídlo s nejcennějším souborem hornolužické 2 lidové architektury - roubených podstávkových domů (1 (2 (4 s hrázděným patrem (2 odloučené drobné venkovské sídlo 0 venkovské sídlo s dominantou kostela Nanebevzetí Panny 0 (1 (2 (5 Marie (2 odloučené venkovské sídlo na st. hranici 0 (2 odloučené venkovské sídlo na st. hranici 0 venkovské sídlo s dominantou kostela Nejsvětější Trojice 1 (1 (2 (5

(1 (2 (4

venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Heleny (2 venkovské sídlo s dominantou kostela Všech svatých lázně s památkově chráněnými objekty (bývalý empírový (1 (3 zámeček, klasicistní domy) a anglickým parkem (2 venkovské sídlo (2 venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Petra a Pavla město - koncentrovaná zástavba s dominantou kostela sv. (1 (3 (5 Kateřiny venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Jošta, (1 (2 obklopena soustavou malých rybníků, alej na I/13 (2 rozptýlená obytná skupina na st. hranici

42

0 0 2 0 0 1 1 -1

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Raspenava

Raspenava

Višňová

Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu

Višňová u Frýdlantu Zdroj: SAUL s.r.o. Poznámka:

(1 (2 (3 (4 (5

Kulturní hodnoty, památková péče město - rozlehlá obec s původní venkovskou zástavbou a (1 (2 (4 (5 dominantou kostela Nanebevzetí P. Marie odloučené venkovské sídlo s dominantou kostela sv. Anny (2 (4

(2 (5

venkovské sídlo venkovské sídlo s archeologickým potenciálem výšinného (2 opevněného sídliště venkovské sídlo s nejlépe dochovaným souborem hornolužické lidové architektury - roubených (2 (4 (5 podstávkových domů s hrázděným patrem venkovské sídlo s poškozeným evangelickým kostelem Sv. (1 (3 (4 (5 Ducha

0 -1 0 0 2

1

centrum obce urbanistická struktura volná urbanistická struktura s čitelnými prvky regulace významný podíl výskytu podstávkových domů (viz PRURÚ tab. 5, 6, kapitola B5, jev 16) problematika stavu tzv. průmyslového dědictví - „industriál“ Vymezení UAN I a UAN II (viz PRURÚ tab. 10 kapitola B5, jev 16)

B.5.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Původní sídelní strukturu (součást Horní Lužice), založená ve středověku okolo historického správního a tržního místa Frýdlant, sestávala ze starých lužicko srbských osad. Významný urbanizační proces, spojený s plánovitou kolonizací německými osadníky za vlády krále Přemysla Otakara II., vrcholící ve 14. století za účelem obhospodaření dosud neobdělávané půdy a zatlačení souvislého lesa až na jeho dnešní hranici na úpatí Jizerských hor. Plánovitý postup osídlení zástavbou údolí vodotečí výrazně ovlivnil ráz krajiny způsobem hospodaření i vzhledově a jeho výsledná struktura je čitelná v dochované sídelní struktuře. Období industrializace (od 30. let 19. století), spojené s výstavbou železnice a továrních areálů (místně i dělnických kolonií) změnilo původní ráz venkovské krajiny („průmyslové vesnice“). V sídelní struktuře vyniká význam centra osídlení – města Frýdlant s koncentrací dochovaných významných historických objektů, jejichž zachování je zpravidla legislativně zajištěno památkovou péčí a ochranou. Směrem k okraji řešeného území výskyt kulturních hodnot klesá a generelně je nižší a méně významný při státní hranici. Některé historicky a architektonicky cenné stavby a soubory jsou oproti původnímu účelu nevhodně využívány pro zemědělské hospodaření se všemi důsledky (např. bývalý zámeček z r. 1793 v Černousech, původně středověký panský dvůr z r. 1385) nebo nejsou využívány vůbec a chátrají ještě rychleji. Prostorově dominantní sakrální stavby zejména v menších, odlehlých a nevýznamných sídlech málo nebo vůbec nevyužívány mnohdy nevykazují uspokojivý stavební stav (např. poškozený evangelický kostel Sv. Ducha přímo na státní hranici ve Višňové). Zvláštní problematiku představuje místně hojný výskyt dochovaných objektů lidového stavitelství podstávkových domů hornolužického typu s hrázděným patrem, jejichž zachování dosud není v optimálním rozsahu legislativně zajištěno (v památkové péči a ochraně pouze část dochovaných souborů) a dále relativně významný výskyt tzv. průmyslové architektury („industriál“). Z hlediska kulturních hodnot je správní obvodu ORP Frýdlant územím s bohatou historií a hojným výskytem obecně známých a chráněných dochovaných historicky i architektonicky cenných staveb a souborů a dalšími specifickými hodnotami, dosud nedoceněnými, mezi kterými dominuje hojný výskyt dochovaných objektů lidového stavitelství a pro venkovské území netypický rozsah tzv. průmyslové architektury.

SAUL s.r.o

43



B.5.4 SWOT ANALÝZA KULTURNÍ HODNOTY, PAMÁTKOVÁ PÉČE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

bohatá historie území a hojný výskyt dochovaných historicky i architektonicky cenných staveb a souborů

nedostatečné zajištění údržby historicky i architektonicky cenných staveb a souborů

Městská památková zóna Frýdlant

dosud nekoordinovaná péče o dochované objekty lidové architektury

národní kulturní památka areál hradu a zámku Frýdlant

nevhodné využívání některých historicky i architektonicky cenných staveb a souborů a stav tzv. industriálu - průmyslové architektury

omezený rozsah investičních aktivit s minimem zásahů do území uchoval strukturu některých sídel téměř v původní podobě

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

otevření hranic a obnova přirozených historických rozvojových vazeb v širších souvislostech předmětného území

nevhodné využívání, chátrání a devastace historicky a architektonicky cenných staveb a souborů včetně dochovaných objektů lidové architektury a průmyslové architektury

plánovitá záchrana dochovaných objektů lidové architektury v rámci přeshraniční „Krajiny podstávkových domů“ dle probíhající pasportizace podstávkových domů

nevhodné využívání území a nevhodné zásahy urbanizační do dochovaných struktur některých sídel nebo do území s archeologickými nálezy

příliv investic a oživení rozvoje urbanizačních aktivit vlivem vymezení rozvojových os nadmístního významu: ROS8 a ROS9 v ÚAP LK a ZÚR LK

rozvojové problémy sousedních států

v příhraničních

oblastech

B.5.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURNÍCH HODNOT A PAMÁTKOVÉ PÉČE -

-

neuspokojivý stav stavebního fondu včetně dochovaných historicky i architektonicky cenných staveb a souborů, zejména v okrajových sídelních útvarech při státní hranici neuspokojivá situace v péči o památkově chráněné objekty nedokončená identifikace objektů v památkovém zájmu objekty ve vlastnictví přechodných uživatelů (solventních) s kvalitnější údržbou, ale „živé“ pouze o víkendech nekoordinovaný postup při péči o dochované soubory objektů lidové architektury (dosud pouze část dochovaných souborů v památkové péči a ochraně a probíhající pasportizace podstávkových domů) nevhodné využívání historicky i architektonicky cenných staveb a souborů pro zemědělské hospodaření se všemi důsledky chátrání nevyužívaných objektů a souborů, zejména historického fondu průmyslové architektury z období industrializace („industriál“) narušený koncepční rozvoj sídel při státní hranici

Z širšího záměru KÚLK a iniciativ ze saské strany (viz PRURÚ, kapitola B.5.3 - jev 12) vyplývá nutnost vytvářet podmínky pro plánovitou záchranu podstávkových domů na základě iniciativy, vyvolané prvotní myšlenkou přeshraniční „Krajiny podstávkových domů“ dle pasportizace podstávkových domů, na jejímž podkladě budou mimo jiné hledány finanční zdroje na opravy. Konečným cílem by mělo být zachování jedinečné kulturní krajiny a vyhlášení Krajiny podstávkových domů památkou UNESCO.

SAUL s.r.o

44


B.6

Sport a tělovýchova

SPORT A TĚLOVÝCHOVA

B.6.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Frýdlantsko nabízí velmi rozmanitý potenciál pro sport a tělovýchovu, různé formy a aktivity využití volného času. Významné možnosti pro rozvoj sportu a tělovýchovy vyplývají z jeho polohy v blízkosti rozvojové oblasti Liberce a v blízkosti Německa a Polska a z významného počtu sezónních uživatelů území. Významným potenciálem pro sport a tělovýchovu jsou severní svahy Jizerských hor a masív Smrku, ale i dosud málo využívaná krajina Frýdlantské pahorkatiny. Do úvahy je také nutné brát konkurenční možnosti a projekty / aktivity v blízkém sousedství jako vodní nádrž Witka, lyžařský areál Swieradów – Zdrój v Polsku, jezero Berzdorf v Německu apod. S růstem volného času a změnami životního stylu rostou požadavky na další a specializovaná zařízení a plochy pro sport, tělovýchovu a využití volného času. Z tohoto hlediska by bylo žádoucí zpracovat podrobný průzkum a rozbor všech existujících i připravovaných ploch a zařízení takového charakteru, a to i s ohledem na rostoucí potřeby sezónních uživatelů a jednodenních návštěvníků území.

B.6.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Obec Bílý Potok


Bulovka

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Habartice


Černousy

Hejnice

Heřmanice


Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem

Krásný Les


Kunratice


Horní Řasnice

SAUL s.r.o

Charakteristika - hospodářská základna Hodnocení Vzhledem k významnému počtu potenciálních a sezónních -2 uživatelů území velmi omezená nabídka veřejných zařízení pro sport a tělovýchovu, evidováno jen jedno zařízení. Významný potenciál pro další rozvoj představují právě plochy a zařízení pro sport a tělovýchovu. Vzhledem k počtu uživatelů území celkem přiměřená 1 nabídka ploch a zařízení pro sport a tělovýchovu. Na území obce evidována 4 veřejná zařízení. Na území obce evidováno jen 1 veřejné zařízení pro sport -1 a tělovýchovu. Vzhledem k blízkosti rekreačního areálu Witka (Polsko) značný potenciál rozvoje. Na území obce evidována 4 veřejná zařízení pro sport a 1 tělovýchovu a potenciálně perspektivní sportovní areál. Na území obce evidována 2 veřejná zařízení pro sport a 0 tělovýchovu. Potenciál pro další rozvoj v opuštěných nebo málo využitých objektech / areálech. Na území obce evidováno 11 veřejných zařízení pro sport 2 a tělovýchovu, nejvíce v SO ORP. Významné soustředění do areálu Městského stadionu + Tenisový areál s blízkým autokempem s rezervou / záměrem pro krytý bazén a tenisovou halu. Na území obce evidováno pouze 1 veřejné zařízení pro -1 sport a tělovýchovu. Na území obce evidováno 6 veřejných zařízení pro sport a 1 tělovýchovu. Významné soustředění do sportovního areálu, dále koupaliště s autokempem, tenisový areál a areál střelnice (významné rezervy). Na území obce evidováno pouze 1 veřejné zařízení pro 0 sport a tělovýchovu. Na území obce evidováno pouze 1 veřejné zařízení pro 0 sport a tělovýchovu. Na území obce evidována 3 veřejná zařízení pro sport a 1 tělovýchovu. Potenciál pro další rozvoj v opuštěných nebo málo využitých objektech / areálech. Na území obce evidována 2 veřejná zařízení pro sport a 0 tělovýchovu. Na území obce evidována 2 veřejná zařízení pro sport a 0 tělovýchovu.

45

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Lázně Libverda


Lázně Libverda

Na území obce evidována 3 veřejná zařízení pro sport a tělovýchovu. Kromě toho je zde tenisový areál, dopravní hřiště a hřiště pro hasičské soutěže, a další sportovně rekreační vybavení lázní. Negativní stanovisko inspektorátu (ČLI) k budování plovárny. Nové Město Hajniště pod Smrkem Na území obce evidováno 7 veřejných zařízení pro sport a pod Smrkem tělovýchovu. Potenciál pro další rozvoj v opuštěných nebo Ludvíkov pod Smrkem málo využitých objektech / areálech. Velký potenciál pro Nové Město pod Smrkem rozvoj polohou v blízkosti Smrku / Swieradowa (Polsko) – zimní rekreace a zimní sporty. Pertoltice Na území obce evidováno pouze 1 veřejné zařízení pro Dolní Pertoltice sport a tělovýchovu. Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Na území obce evidováno 9 veřejných zařízení pro sport a tělovýchovu, druhý nejvyšší počet za Frýdlantem. Výhodné soustředění do sportovního areálu s s koupalištěm, autokempem a ubytovnou. Dlouholetá tradice národní házené (TJ Jiskra). Potenciál pro další rozvoj v opuštěných nebo málo využitých objektech / areálech. Višňová Andělka Na území obce evidována 3 veřejná zařízení pro sport a tělovýchovu s hlavním areálem ve Višňové. Vzhledem Poustka u Frýdlantu k významnému počtu potenciálních a sezónních uživatelů Předlánce území velmi omezená nabídka veřejných zařízení pro sport Víska u Frýdlantu a tělovýchovu. Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

2

2

0 2

-1

B.6.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Na území SO ORP bylo na začátku roku 2007 evidováno celkem 62 vybraných veřejných zařízení pro sport a tělovýchovu, z toho 5 koupališť, 30 hřišť s provozovatelem nebo správcem, 19 tělocvičen a 8 stadiónů. Podle počtu těchto zařízení byly nejlépe vybavenými obcemi: Frýdlant, Raspenava, Nové Město p.S. a Hejnice se zastoupením všech těchto zařízení. Na uvedené obce pak připadá celkem 33 zařízení, tedy více než polovina. Vzhledem k populační velikosti je vysoký počet zařízení v Raspenavě, která by se z tohoto pohledu mohla jevit jako nejlépe vybavená obec. Na druhé straně je skupina šesti obcí, kde se nachází pouze jedno zařízení pro sport a tělovýchovu, nejčastěji hřiště: Černousy, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Pertoltice a Bílý Potok. Zvláštní pozornost zasluhují místa koupališť – Frýdlant, Bulovka, Raspenava, Hejnice a Nové Město p.S. – která k sobě poutají zvýšenou návštěvnost a vyžadují splnění hygienických a jiných norem na kvalitu vody pro koupání. Nejbližší krytý bazén pro celoroční koupání / plavání je pro obyvatele k dispozici v Liberci. Vedle toho v území SO ORP existují další zařízení a plochy pro sport a tělovýchovu, které nemají však charakter veřejných zařízení a ploch, a za ně nejsou / nebyly k dispozici potřebné údaje.

B.6.4 SWOT ANALÝZA SPORT A TĚLOVÝCHOVA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

potenciál stávajících zařízení a vybavení území pro sport a tělovýchovu

nedostatečná propagace a marketing území pro rekreaci a aktivní využívání volného času

územní rezervy pro rozvoj rekreace a využití volného času. Atraktivity nejbližšího okolí – Jizerské hory včetně polské části, masív Smrku, vodní nádrže v Polsku a Německu

nedostatečné propojení s nabídkou a možnostmi sportovního a rekreačního vyžití v nejbližším okolí Polska a Německa

SAUL s.r.o

dostatečně nevyužitý potenciál krajiny a území pro turistiku a rekreační sporty

46



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

propagace a marketing pro domácí i zahraniční klientelu

rostoucí konkurence a vliv domácích a zahraničních nových sportovně rekreačních areálů v nejbližším okolí

nově budované sportovně rekreační areály v těsné blízkosti (Swieradów – Zdrój, jezera u Lešné a vodní nádrž Witka v Polsku, jezero Berzdorf v Německu, apod.)

nezapojení se do spolupráce a dělby nabídky se zahraničními partnery. nedostatečná podpora modernizace a rozvoje materiálně technické základny pro sport, tělovýchovu, rekreaci a aktivní využívání volného času.

zlepšení komunikační dostupnosti území

B.6.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Nedostatečné využití rozmanitého potenciálu pro sport a tělovýchovu, různé formy a aktivity využití volného času S růstem volného času a změnami životního stylu rostou požadavky na další a specializovaná zařízení a plochy pro sport, tělovýchovu a využití volného času. Z tohoto hlediska by bylo žádoucí zpracovat podrobný průzkum a rozbor všech existujících i připravovaných ploch a zařízení takového charakteru, a to i s ohledem na rostoucí potřeby sezónních uživatelů a jednodenních návštěvníků území. Identifikace území – ploch a zařízení sloužících pro sport a rekreaci – kde hrozí nebo může hrozit riziko nadměrného obtěžování a zatěžování území a jeho obyvatel, ale i potenciální konflikty se zájmy ochrany přírody, krajiny a kulturně historického dědictví. Střety záměrů plošného rozvoje sportovně rekreačních areálů se zájmy ochrany přírody a krajiny, a s problémy únosnosti / zatížení území.

SAUL s.r.o

47


B.7

Bydlení a bytový fond

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

B.7.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU K 1.3.2001 bylo ve správním obvodu sečteno 8 544 trvale obydlených a 1 290 neobydlených bytů. Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů se 56,5 % nacházelo v rodinných a 41,9 % v bytových domech. Většina neobydlených bytů, tj. 52,6 % sloužila k rekreaci a 13,4 % jich bylo obydleno přechodně. Při sčítání bydlelo v trvale obydlených bytech celkem 23 914 obyvatel, tj. 98,5 % z celkového počtu. O vysoké kvalitě bydlení svědčí skutečnost, že mezi trvale obydlenými byty převažovaly byty I. kategorie (73,5 %) a byty se třemi (33,5 %) a dvěma obytnými místnostmi (27,5 %). V souvislosti s privatizací v průběhu 90. let došlo ke změnám z hlediska právního užívání bytu a vznikly také některé nové právní formy užívání bytu. Většina bytů (45,2 %) se nacházela ve vlastním domě, v osobním vlastnictví pak bylo 6,6 % bytů. Nájemní byty představovaly 30,2 % všech trvale obydlených bytů. Ve struktuře domovního fondu převažovaly trvale obydlené domy s jedním bytem a 1 – 2 nadzemními podlažími. Téměř ve všech trvale obydlených domech byl zaveden vodovod (97,4 %), na kanalizační síť bylo napojeno 28,8 % domů, na plyn 31,1 % a ústředním topením bylo vybaveno 65,3 % trvale obydlených domů. Z těchto údajů vyplývá, že území SO ORP patřilo z hlediska technické infrastruktury k podprůměrně vybaveným. Vlastníkem trvale obydlených domů byly z 84,4 % soukromé fyzické osoby (převážně v případě rodinných domů), přibližně 7 % domů vlastnil stát nebo obec a vlastníkem 1,5 % místních domů byla bytová družstva. Většina domů (1 936 domů, tj. 40,2 %) v celém správním obvodu byla postavena před rokem 1919. V roce 2007 bylo dokončeno pouze 18 bytů, nejméně ze všech SO ORP v Libereckém kraji, z toho všechny v rodinných domcích. V nejmenším SO ORP Železný Brod s dvakrát nižším počtem trvale bydlících obyvatel bylo dokončeno 32 bytů. I tento údaj svědčí o nízké atraktivitě území pro novou bytovou výstavbu, i když vývoj počtu trvale bydlících obyvatel by vypovídal o vyšší atraktivitě, ale i o vyšší aktivitě bytové výstavby (např. v SO ORP Železný Brod počet trvale bydlících obyvatel klesá). Za období 2000-2007 bylo na území SO ORP dokončeno 190 bytů, tj. průměrně 24 bytů za rok. Přitom jen ve dvou obcích – Frýdlant (84) a Raspenava (50) - bylo dokončeno více než 16 bytů, tj. více než 2 byty za rok. Ve čtyřech obcích – Habartice, Horní Řasnice, Bílý Potok a Lázně Libverda – nebyl za posledních osm let dokončen žádný nový byt!

SAUL s.r.o

48



B.7.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU Obec Bílý Potok


Bulovka


Černousy


Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Habartice


Hejnice

Hejnice

Heřmanice


Horní Řasnice




Krásný Les


Kunratice


Lázně Libverda

Lázně Libverda



SAUL s.r.o

Charakteristika - hospodářská základna Hodnocení Žádné dokončené byty v letech 2000-2007. Ještě v roce 2 2001 žádné byty připojené na veřejnou kanalizaci. Velký počet neobydlených bytů a objektů individuální rekreace (184), více než trvale obydlených bytů. Dva dokončené byty v letech 2000-2007. Ještě v roce 2 2001 zanedbatelný počet bytů připojených na veřejnou kanalizaci. Velký počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (100). Pouze jeden dokončený byt v letech 2000-2007. Ještě 1 v roce 2001 žádné byty připojené na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (56). Šest dokončených bytů v letech 2000-2007. Ještě v roce 2 2001 žádné byty připojené na veřejnou kanalizaci. Vysoký počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (146). Dva dokončené byty v letech 2000-2007. Ještě v roce 1 2001 žádné byty připojené na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (84). 84 dokončených bytů v letech 2000-2007, nejvíce v SO 2 ORP. V roce 2001 73 % obyvatel / bytů připojeno na veřejnou kanalizaci, nejvíce v SO ORP. Vysoký počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (283), nejvyšší v SO ORP. Žádny dokončený byt v letech 2000-2007. V roce 2001 0 bylo 18 % obyvatel / bytů připojeno na veřejnou kanalizaci. Malý počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (44). 2 Pouze sedm dokončených bytů v letech 2000-2007. V roce 2001 bylo 55 % obyvatel / bytů připojeno na veřejnou kanalizaci. Vysoký počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (231). Pouze jeden dokončený byt v letech 2000-2007. V roce 1 2001 nebyl žádný byt připojen na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (64). Žádný dokončený byt v letech 2000-2007. V roce 2001 1 nebyl žádný byt připojen na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (57). Sedm dokončených bytů v letech 2000-2007 (stejně jako 2 v Hejnicích). V roce 2001 jen zanedbatelný počet bytů připojen na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (81). Čtyři dokončené byty v letech 2000-2007. V roce 2001 2 žádné byty připojené na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (53). Šest dokončených bytů v letech 2000-2007. V roce 2001 2 bylo připojeno na veřejnou kanalizaci 25 % obyvatel / bytů, druhý nejvyšší podíl z nestřediskových obcí. Malý počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (42). Žádný dokončený byt v letech 2000-2007. V roce 2001 2 bylo připojeno na veřejnou kanalizaci 60 % obyvatel / bytů, nejvyšší podíl z nestřediskových obcí. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (78). 14 dokončených bytů v letech 2000-2007. V roce 2001 2 bylo připojeno na veřejnou kanalizaci 71 % obyvatel / bytů, druhý nejvyšší počet a podíl za Frýdlantem. Vysoký počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (266), druhý nejvyšší v SO ORP.

49

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Pertoltice



Jeden dokončený byt v letech 2000-2007. V roce 2001 1 žádné byty připojené na veřejnou kanalizaci. Významný počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (64). Raspenava Raspenava 50 dokončených bytů v letech 2000-2007, druhý nejvyšší 2 počet v SO ORP. V roce 2001 bylo připojeno na veřejnou kanalizaci pouze 21 % obyvatel / bytů, nejnižší podíl ze středisek. Vysoký počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů (195). Višňová Andělka Pět dokončených bytů v letech 2000-2007. V roce 2001 2 bylo připojeno na veřejnou kanalizaci pouze 21 % obyvatel Poustka u Frýdlantu / bytů, třetí nejvyšší podíl z nestřediskových obcí. Vysoký Předlánce počet objektů individuální rekreace a neobydlených bytů Víska u Frýdlantu (249), třetí nejvyšší v SO ORP. Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

B.7.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Za období 2000-2007 se na území SO ORP dokončilo 190 bytů, z toho připadá na SOSO Frýdlant 112 bytů, Hejnice + Raspenava 57 bytů a Nové Město p.S. pouze 21 bytů. Za velmi důležité zjištění je nutno považovat, že pouze na území třech obcí – Frýdlant, Raspenava a Nové Město p.S. – bylo v tomto období dokončeno více než 8 bytů, tj. více než jeden byt ročně! Na druhé straně jsou zde čtyři obce – Habartice, Horní Řasnice, Bílý Potok a Lázně Libverda – kde nebyl dokončen žádný byt! Růst počtu TBO v takových obcích a v obcích s velmi omezenou novou bytovou výstavbou lze vysvětlit změnou využívání objektů individuální rekreace a neobydlených bytů k trvalému bydlení / pobytu. Z celkového počtu 1290 neobydlených bytů zjištěných při SLDB 2001 (poslední dostupné údaje) bylo 746 (58 %) bytů využíváno pro tzv. druhé bydlení. Zbývajících 544 (42 %) bytů bylo neobydlených z jiných důvodů a ty představují další důležitý stavební potenciál neobydlených domů / bytů v území, s nímž je potřebné se zabývat. Významné počty těchto „neobydlených a nevyužívaných“ bytů byly umístěny ve střediskových obcích: ve Frýdlantu 164, v Novém Městě pod Smrkem 86, v Raspenavě 73, a v Hejnicích 52 takových bytů. Na 100 trvale obydlených bytů připadalo na území SO ORP 15 neobydlených bytů, resp. 13 % všech zjištěných bytů nesloužilo k trvalému bydlení. Z toho vyplývá potřeba ve zvýšené míře se zabývat rozmístěním a možnými vlivy neobydlených bytů. V některých částech obce je dokonce počet neobydlených domů vyšší než počet trvale obydlených domů, a v těchto případech je nutné této skutečnosti a jejich vlivu věnovat v rámci přípravy ÚPD zvláštní pozornost (Albrechtice u Frýdlantu, Dolní Oldřiš, Loučná, Saň). K těmto údajům je ovšem nutné připočítat ještě počty tzv. objektů individuální rekreace (OIR) vyjmutých z bytového / domovního fondu, za něž však máme poslední dostupné a spolehlivé údaje ze SLDB 1991. Na území SO ORP bylo v roce 1991 zjištěno 987 OIR, tedy více než „bytů sloužících k rekreaci“ zjištěných při SLDB 2001 (674 bytů, BSR). Ve struktuře trvale obydlených domů z 88,4 % převažovaly rodinné domy a na domy bytové připadlo 9,1 %. Nejvyšší podíl rodinných domů vykázaly obce Heřmanice (97,0 %), Pertoltice (95,2 %), Krásný Les (94,7 %), Habartice (94,4 %), Jindřichovice pod Smrkem (94,3 %). Na opačné straně pomyslného žebříčku stanula obec Lázně Libverda (82,6 %). Nejmladší trvale obydlený domovní fond měli v obci Lázně Libverda, kde průměrné stáří domů dosáhlo 56,3 let. Nejstarší domy se nacházely v Horní Řasnici (83,4 let). Podle posledních dostupných údajů ze SLDB 2001 bydlelo na území SO ORP pouze 46 % obyvatel v bytech připojených na veřejnou kanalizaci, z toho jen ve čtyřech obcích- Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda a Nové Město p.S. - to bylo více než 50 %. Naopak v osmi obcích v té době – Bílý Potok, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les a Pertoltice – žádná veřejná kanalizace neexistovala. Ke stejnému období bydlelo pouze 28 % obyvatel v bytech s plynem zavedeným do bytu. Pouze ve dvou obcích – Frýdlant a Lázně Libverda – to bylo více než 50 % obyvatel. Z těchto údajů vyplývá, že území SO ORP patřilo z hlediska technické infrastruktury k podprůměrně vybaveným.

SAUL s.r.o

50



B.7.4 SWOT ANALÝZA BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

rozsáhlý potenciál neobydlených anebo málo využívaných domů pro trvalé i druhé / rekreační bydlení čekajících na lepší využití

velký počet zanedbaných domů bez řádné údržby a s chybějícím základním technickým vybavením velký počet opuštěných a rozpadajících se starých a objemově obtížně udržitelných a modernizovatelných domů

velký počet domů využívaných pro tzv. druhé bydlení, jejichž uživatelé mají zájem o vylepšování nejen těchto domů, ale i jejich okolí

velmi nízká intenzita nové bytové výstavby modernizace stávajícího domovního fondu

dochované objekty lidového stavitelství, cenné stavební dědictví

a

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

nízké, relativně výrazně nižší ceny nemovitostí (domů, bytů i pozemků) pro trvalé i druhé bydlení

nezájem o zachování a využití starého domovního fondu rostoucí vandalismus a ničení starého opuštěného fondu

podpora výstavby technické infrastruktury zvyšující standard bydlení větší podpora modernizace domovního fondu

a

využití

preference nové bytové výstavby i tam, kde by bylo možné a vhodné preferovat využití stávajícího domovního fondu

stávajícího

B.7.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU Velký počet zanedbaných domů, podprůměrná technická vybavenost domů / bytů Podle posledních dostupných údajů ze SLDB 2001 bydlelo na území SO ORP pouze 46 % obyvatel v bytech připojených na veřejnou kanalizaci, z toho jen ve čtyřech obcích- Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda a Nové Město p.S. - to bylo více než 50 %. Naopak v osmi obcích v té době – Bílý Potok, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les a Pertoltice – žádná veřejná kanalizace neexistovala. Ke stejnému období bydlelo pouze 28 % obyvatel v bytech s plynem zavedeným do bytu. Pouze ve dvou obcích – Frýdlant a Lázně Libverda – to bylo více než 50 % obyvatel. Z těchto údajů vyplývá, že území SO ORP patřilo z hlediska technické infrastruktury k podprůměrně vybaveným a zaostávajícím. Velmi nízká intenzita bytové výstavby Velký počet objektů individuelní rekreace

SAUL s.r.o

51


B.8

Zaměstnanost a trh práce

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

B.8.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE S ohledem na srovnatelnost s jinými SO ORP používáme údaje o stavu k 1.1.2007 a v některých případech jsme nuceni používat údaje ze SLDB 2001. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v roce 2003, od té doby klesá, ale zároveň s tím klesá počet volných pracovních míst (viz Graf). Velmi nízkým počtem uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa patří Frýdlantsko patří mezi nejhorší v rámci oblasti Severovýchod. Ze všech SO ORP oblasti Severovýchod mělo Frýdlantsko k 1.1.2007 i nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných (48,6 % déle než 1 rok při průměru oblasti 34,3 %). Mezi všemi 40 SO ORP oblasti Severovýchod mělo Frýdlantsko spolu s Mor.Třebovou k 1.1.2007 nejvyšší míru nezaměstnanosti 14,1 % EA, tj. více než dvakrát vyšší proti průměru oblasti i kraje. Ke stejnému datu se Frýdlantsko vyznačovalo nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných (48,6 %) následované SO ORP Tanvald a Mor.Třebová. Graf: 1

Od roku 2000 se zvyšoval počet nezaměstnaných až do roku 2003, kdy dosáhl svého maxima a od té doby klesá. Tomu odpovídá také vývoj míry nezaměstnanosti, která od svého maxima v roce 2003 klesá. V míře nezaměstnanosti jsou výrazné rozdíly mezi obcemi, některé se již blíží přijatelnému průměru, zatímco některé mají stále velmi vysokou míru. Otázkou je, do jaké míry je vykazovaná míra nezaměstnanosti přesná, neboť její výpočet vychází z neměnného počtu ekonomicky aktivních obyvatel zjištěného při SLDB 2001, zatímco ve skutečnosti se jejich počet mění a mohl se změnit i výrazně. Z tohoto hlediska by bylo vhodnější porovnávání vývoje nezaměstnanosti podle skutečného / přesnějšího počtu bydlících obyvatel. Vedle nedostatku a úbytku pracovních příležitostí (míst) je velmi závažným problémem SO ORP velmi omezená nabídka volných pracovních míst. Na konci roku 2006 zde připadalo na volné pracovní místo 29,2 uchazečů o zaměstnání, zatímco v sousedním SO ORP Liberec to bylo 3,4 a v Jablonec n.N. 3,5 uchazečů! Důsledkem je nadprůměrně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných (blíží se 50 % uchazečů o práci) jako doklad obtížnosti nalézt práci na území SO ORP. Frýdlantsko se na začátku roku 2007 vyznačovalo vůbec nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných (48,6 %) v rámci oblasti Severovýchod, kterému se blížily hodnoty jen v SO ORP Tanvald, Mor.Třebová, Svitavy a Litomyšl. SAUL s.r.o

52



Poslední spolehlivé údaje o počtu obsazených pracovních příležitostí (PP) pocházejí ze SLDB 2001 jako výpočet na základě údajů o vyjížďce a dojížďce za prací mezi obcemi. V té době byly veliké rozdíly nabídky PP mezi obcemi. Na jedné straně byla jen jedna obec s převažující nabídkou PP (Lázně Libverda), na druhé straně byly obce s nabídkou PP méně než by odpovídalo 50 % ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho vyplývá nezbytnost vyjížďky za prací, jejímž cílem je zcela nezbytně také území mimo Frýdlantsko. S ohledem na velmi omezenou nabídku volných pracovních míst – na konci roku 2006 to bylo pouze 63 míst pro celý SO ORP – je logickým výsledkem růst vyjížďky za prací mimo SO ORP, především do Liberce.

B.8.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE Obec Bílý Potok


Bulovka


Černousy


Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Habartice


Hejnice

Hejnice

Heřmanice


Horní Řasnice




Krásný Les


SAUL s.r.o

Charakteristika - hospodářská základna Hodnocení Vysoká a zde nadprůměrná míra nezaměstnanosti, mírně -1 podprůměrná nabídka pracovních míst (77 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2005 (21,6 %), v současnosti 14,9 % (při průměru SO ORP 12,1 %). Vysoká a zde nadprůměrná míra nezaměstnanosti, -2 výrazně podprůměrná nabídka pracovních míst (méně než 50 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (27,5 %), v současnosti 17,2 %. Velmi vysoká a zde nadprůměrná míra nezaměstnanosti, -2 přitom v roce 2001 nadprůměrná nabídka pracovních míst (96 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 (31,5 %), v současnosti 22,4 %. Vysoká a zde mírně nadprůměrná míra nezaměstnanosti, -1 přitom v roce 2001 průměrná nabídka pracovních míst (81 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 (18,5 %), v současnosti 13,2 %. Průměrná a zde podprůměrná míra nezaměstnanosti, 0 přitom v roce 2001 výrazně slabá / podprůměrná nabídka pracovních míst (44 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (19,1 %), v současnosti 8,4 %. Zvýšená, ale zde podprůměrná míra nezaměstnanosti, 1 přitom v roce 2001 výrazně nadprůměrná nabídka pracovních míst (96 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (13,6 %), v současnosti 10,1 %. Průměrná, ale zde podprůměrná míra nezaměstnanosti, 1 přitom v roce 2001 průměrná nabídka pracovních míst (80 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2005 (18,6 %), v současnosti 8,3 %. Zvýšená, ale zde podprůměrná míra nezaměstnanosti, 0 přitom v roce 2001 jen průměrná nabídka pracovních míst (82 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (14,3 %), v současnosti 9,7 %. Zvýšená, ale zde podprůměrná míra nezaměstnanosti, 0 přitom v roce 2001 výrazně podprůměrná nabídka pracovních míst (49 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (20,4 %), v současnosti 8,7 %, tj. výrazný pokles. Vysoká a zde výrazně nadprůměrná nezaměstnanost, -2 přitom v roce 2001 jen mírně podprůměrná nabídka pracovních míst (74 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2002 (31,0 %), v současnosti 23,9 %., tj. nejvyšší ze všech obcí! Vysoká a zde výrazně nadprůměrná nezaměstnanost, -2 v roce 2001 podprůměrná nabídka pracovních míst (68 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (29,4 %), v současnosti 16,9 %. Vysoká a zde nadprůměrná nezaměstnanost, v roce 2001 -1 výrazně podprůměrná nabídka pracovních míst (58 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2002 (15,7 %), v současnosti 15,2 %. Dlouhodobě stejná míra!!

53



Kunratice


Lázně Libverda

Lázně Libverda



Pertoltice


Raspenava

Raspenava

Višňová

Vysoká a zde nadprůměrná nezaměstnanost, v roce 2001 podprůměrná nabídka pracovních míst (66 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 (21,4 %), v současnosti 13,6 %. Vysoká, ale zde podprůměrná nezaměstnanost, v roce 2001 vůbec nejvyšší nabídka pracovních míst (101 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 (16,2 %), v současnosti 10,5 %. Vysoká, ale zde průměrná nezaměstnanost, v roce 2001 podprůměrná nabídka pracovních míst (78 % EAO), nejnižší ze středisek. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (20,6 %), v současnosti 12,1 % (průměr SO ORP). Vysoká, zde nadprůměrná nezaměstnanost, v roce 2001 vůbec nejnižší nabídka pracovních míst (37 % EAO), nejnižší ze všech obcí. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 (27,4 %), v současnosti 14,2 % . Vysoká, zde jen mírně nadprůměrná nezaměstnanost, v roce 2001 mírně nadprůměrná nabídka pracovních míst (83 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2003 (19,3 %), v současnosti 12,9 % . Vysoká, zde však mírně podprůměrná nezaměstnanost, v roce 2001 podprůměrná nabídka pracovních míst (70 % EAO). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2002 (19,0 %), v současnosti 11,5 % (průměr SO ORP 12,1 %).

-1

1

0

-2

0

Andělka 0 Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

B.8.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Jediná obec, a to Lázně Libverda, se vyznačovala v roce 2001 větší nabídkou PP (proti počtu EA) a tedy aktivním saldem pohybu za prací. Ze všech ostatních obcí se za prací muselo více vyjíždět. Relativně lépe proti průměru se jevily obce Raspenava, Černousy a Frýdlant. Nižší nabídka PP byla a je většinou také provázena vyšší mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti i v současnosti přesahuje 12 %, tj. více než dvojnásobek průměru kraje i ČR. V současné době – a v tom je shoda i se situací na konci roku 2006 – se takovou (nadprůměrnou) mírou nezaměstnanosti vyznačuje 11 z 18 obcí. Ve dvou případech – Černousy a Horní Řasnice – je vyšší než 20 %! Pokud porovnáváme spádové obvody středisek osídlení (SOSO) nejnižší mírou nabídky PP a zároveň nejvyšší mírou nezaměstnanosti se vyznačuje Nové Město p.S. , zatímco Hejnice + Raspenava a Frýdlant se v obou ukazatelích zcela shodují. Důležitou skupinu tvoří obce, kde byla a je nabídka PP nižší než 50 % EA, takže více než polovina bydlících EA musí buď za prací vyjíždět do jiných obcí anebo je ve vyšší míře ohrožena nezaměstnaností, často dlouhodobou. Do takové skupiny patří obce: Dolní Řasnice, Heřmanice, Pertoltice a Bulovka (poslední dvě se vyznačují dlouhodobě nadprůměrnou nezaměstnaností).

B.8.4 SWOT ANALÝZA ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

nabídka relativně levné pracovní síly. relativně příznivá věková struktura potenciál růstu pracovní síly.

dlouhodobý úbytek a nedostatek pracovních příležitostí obyvatel

jako

dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti vysokého podílu dlouhodobé nezaměstnanosti

místní zázemí středního odborného školství

SAUL s.r.o

včetně

výrazný nedostatek jak počtu, tak i struktury nabídky volných pracovních míst

54



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

podpora rekvalifikačních programů a celoživotního vzdělávání pracovní síly s využitím zázemí místního středního / odborného školství

neřešení problematiky tzv. nezaměstnatelných skupin obyvatelstva a zneužívání systému sociální podpory pokračující nezájem vzdělávání a profese

podpora stavební výroby a stavebnictví při záchraně a revitalizaci zanedbaného domovního a stavebního fondu

mladé

generace

o

řemeslné

úbytek pracovních míst u velkých / stabilizujících zaměstnavatelů

podpora projektů pro začínající a nové podnikatele

B.8.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE Nedostatečná nabídka volných pracovních příležitostí Hlavním problémem území SO ORP je dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti a zároveň nízká, výrazně podprůměrná nabídka volných pracovních míst a zaměstnání. Podle údajů SLDB 2001, jež jsou posledním zdrojem informací, bylo na území SO ORP o 2300 méně pracovních příležitostí (PP) než byl počet ekonomicky aktivních obyvatel (EA). I kdyby se podařilo vytvořit PP pro všechny nezaměstnané, chybělo by území asi 500 PP, což vyjadřuje minimalizovanou úroveň nezbytné vyjížďky za prací mimo SO ORP. Nezaměstnaností nejvíce ohrožené obce s nedostatkem pracovních příležitostí: Dolní Řasnice, Heřmanice, Pertoltice a Bulovka (poslední dvě se vyznačují dlouhodobě nadprůměrnou nezaměstnaností).

SAUL s.r.o

55


B.9

Bezpečnost

BEZPEČNOST

B.9.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Na rozdíl od jiných územních celků (Podkrušnohoří, Ostravsko, Polabí aj.) nepatří území Frýdlantského výběžku z hlediska bezpečnosti k významným rizikovým oblastem. Nejsou zde lokalizovány žádné závody těžkého průmyslu strategického charakteru (těžká chemie, výroba výbušnin, hutní výroba), ani objekty a zařízení Armády ČR. Jediným závažnějším rizikem je umístění závodu na delaboraci munice STV GROUP a.s. v Novém Městě pod Smrkem – Hajništi, který má vyhlášené ochranné pásmo o poloměru 400 m. Problémem řešeného území je však komplikované dopravní spojení s centrem Libereckého kraje i vnitrozemím Čech díky orografické bariéře Jizerských hor. Toto specifikum s sebou přináší rizika možného přerušení silničního či železničního spojení s páteřními dopravními tahy ČR, zejména v zimním období (komunikace I/13, III/2904 a železniční trať 037 Liberec – Frýdlant – Černousy). Určitá rizika představují rovněž možné přerušení dodávek energií a médií na liniových zařízeních technické infrastruktury (vedení VVN 110 kV z rozvodny Bezděčín, VTL plynovod 200 mm Chrastava – Frýdlant – Nové Město pod Smrkem aj.) v důsledku živelných či možných teroristických útoků. Riziko představují i systémy zásobování vodou; místní zdroje nejsou vydatné a v období dlouhotrvajícího sucha mohou nastat výpadky v zásobování. Zvláštní pozornost je třeba věnovat protipovodňové ochraně. Při dlouhotrvajících deštích či jarním tání se často vyskytují povodně, které postihují povodí Smědé (zejména oblast podél horního a středního toku). Postiženy jsou obce v povodí Smědé (zejména Raspenava, Višňová, Černousy), Olešky (Dětřichov, Heřmanice), Řasnice (Horní a Dolní Řasnice, Krásný Les) a Bulovského potoka (Bulovka a Arnoltice). Na vodních tocích Smědé a Řasnici jsou stanovena záplavová území (viz Povodňový plán ORP Frýdlant). V uplynulém období již byly realizovány protipovodňové úpravy, zejména v oblasti Višňové. Území obcí Kunratice a Višňová je při silných deštích rovněž ohroženo plachy hornin z výsypky dolu Turów na polském území. Haldy o vysoké mocnosti sahají až ke státní hranici ČR s Polskem a nesoudržné jílovité masy často zaplavují údolní polohy v povodí Smědé nánosy bahna.

B.9.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant

Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

SAUL s.r.o

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant

Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu

Charakteristika území JSDHO Riziko zvláštní povodně (rybník Hliňák), JSDHO Riziko zvláštní povodně (rybník Na Výsluní), povodně (Bulovský potok), JSDHO Riziko povodně (Smědá) Riziko povodně (Smědá), zařízení Cizinecké a pohraniční policie Riziko povodně (Smědá), JSDHO Riziko povodně (Oleška), zařízení Cizinecké a pohraniční policie, záhraboviště, JSDHO Riziko povodně, JSDHO Riziko sněhové kalamity Riziko povodně (Smědá), požáru (DAMINO), úniku čpavku (zimní stadion), zařízení CO, záhraboviště, JSDHO, OO PČR Zař. Cizinecké a pohraniční policie Riziko sněhové kalamity, JSDHO Riziko povodně (Smědá), JSDHO, OO PČR Riziko povodně (Oleška), JSDHO JSDHO Zař. Cizinecké a pohraniční policie Riziko povodně, JSDHO Riziko povodně, výbuchu (kamenolom), JSDHO

56

Hodnocení -1 -1 -1 -2 -2 -1 -1 0 -1 -2 +2 -1 -1 +1 -1 -2 -1 -1 -2 -1 -1

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem

Pertoltice Raspenava Višňová

Bezpečnost

Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda

Riziko splachů hornin z haldy Turów, záhraboviště, JSDHO Rizika přírodních požárů (Klečoviště), JSDHO


STV GROUP a.s.- delaborace munice, záhraboviště JSDHO Riziko povodně (Lomnice, Novoměstský potok), JSDHO, OO PČR Rizika lesních požárů, JSDHO Rizika lesních požárů Riziko povodně (Smědá), Požární stanice HZS LK, JSDHO záhraboviště Riziko sněhové kalamity, JSDHO Riziko povodně (Smědá) Riziko povodně (Smědá), JSDHO Riziko povodně (Smědá) Riziko povodně (Smědá), splachů hornin z haldy Turów, požárů (Juta a.s.), JSDHO

Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

0 -1 -1 -1 +1 -1 -2 +1 -1 -2 -1 -2 -1

B.9.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Z hlediska problematiky bezpečnosti (při využití hodnocení podle druhů a počtu zařízení CO, armády, policie, hasičů apod.) je lepší situace ve městech a střediscích osídlení – Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město pod Smrkem. Z hlediska závažnosti potenciálních rizik je neohroženější území podél toku Smědé, Olešky, lokálních potoků a pod hrázemi rybníků. Riziko představují i rozsáhlé lesní komplexy v Jizerských horách a podhůří (požáry), areály některých podniků a čerpací stanice PHM (požáry, výbuchy, úniky nebezpečných látek) apod.

B.9.4 SWOT ANALÝZA BEZPEČNOST SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

fungující Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje

špatná dostupnost Frýdlantského výběžku z centra Libereckého kraje a vnitrozemí ČR rizika povodní při jarním tání a dlouhotrvajících deštích v povodí Smědé přeshraniční ohrožení území splachy z výsypek dolu Turów (Kunratice, Višňová) ohrožení (nesjízdnost) hlavních dopravních tahů (spojení s vnitrozemím) přírodními vlivy (hlavně v zimním období)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

možnosti využití přeshraniční spolupráce s Polskem (SRN) v oblasti bezpečnosti, požární ochrany, IZS

možné ohrožení liniových staveb technické infrastruktury přírodními i antropogenními vlivy s dopadem na zásobování území energiemi riziko zvláštních povodní (protržení v Pertolticích, Arnolticích, Bulovce...)

hrází

rybníků

riziko výbuchu munice (areál STV Group a.s. v Novém Městě pod Smrkem – Hajništi) ohrožení sněhovou kalamitou – spad sněhu, sněhové jazyky, závěje (Jizerské hory, komunikace nechráněné před větry ...) rizika lesních požárů a omezená možnost jejich lokalizace, zejména v méně přístupných horských oblastech

SAUL s.r.o

57


Bezpečnost

B.9.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Ohrožení území přírodními riziky Za nejzávažnější problémy z hlediska sféry bezpečnosti lze považovat riziko povodní v období jarního tání a dlouhotrvajících dešťů, zejména v údolní nivě Smědé, lesních požárů (hlavně v těžko přístupných horských oblastech), sesuvů půdy a hornin (Višňová, Kunratice), výbuchů (Krásný Les – kamenolom, Nové Město pod Smrkem – Hajniště – STV Group a.s.). V zimním období představuje potenciální riziko omezená sjízdnost silnic v důsledku sněhové kalamity (zejména v oblasti Jizerských hor). Izolovanost území komplikující akceschopnost složek IZS Riziko představuje také izolace od zbytku Libereckého kraje vlivem orografické bariéry Jizerských hor, která může působit komplikace v dopravě a zhoršit akceschopnost složek Integrovaného záchranného systému sídlících mimo řešené území ORP a operujících ve Frýdlantském výběžku (HZS LK, ZZS LK apod.).

SAUL s.r.o

58


B.10

Struktura osídlení

STRUKTURA OSÍDLENÍ

B.10.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ Území SO ORP se z hlediska struktury osídlení člení na 18 obcí, z toho čtyři střediskové (vytvářející tři spádové obvody) a 14 nestřediskových, dále na 34 katastrálních území, 39 částí obce a 57 základních sídelních jednotek. Význam území lze vyjádřit potenciálem pro více než 34 tisíc bydlících a ubytovaných / ubytovatelných uživatelů území vyjadřujících také potenciální územně technické nároky na využití území. Podle metodiky hodnocení tzv. maximálního regionu se Frýdlant umístil v rámci Libereckého kraje na 9. místě za Semily a s velkým odstupem před Železným Brodem, a podle velikostní škály hodnocení odpovídá zařazení do skupiny středisek osídlení mikroregionálního významu – vyššího stupně, zatímco Hejnice a Nové Město lze považovat za střediska mikroregionálního významu – nižšího stupně a Raspenavu za středisko subregionálního (nejnižšího) významu (viz ZUR LK, 2007). Celé území SO ORP bylo v ZUR LK (SAUL Liberec 2007) označeno jako jedna z osmi „specifických oblastí“ na území kraje. Jeho základní charakteristikou je: Problém slabě rozvinutých pilířů hospodářství a soudržnosti společenství obyvatel, území dlouhodobě izolované se zhoršenou dopravní dostupností a nedostatečným zabezpečením technickou infrastrukturou. Má ze všech specifických oblastí kraje nejvyšší a rostoucí počet bydlících obyvatel a udržuje si relativně zdravou věkovou strukturu. Rozvojové předpoklady jsou však negativně ovlivněny horší vzdělanostní a odvětvovou strukturou obyvatel. Územím specifické oblasti Frýdlantsko procházejí dvě rozvojové osy nadmístního významu vymezené v ZUR LK, které jsou zároveň problémy a úkoly k řešení v silniční a železniční dopravě. Mezi obce s významným vlivem ostatních (sezónních) uživatelů území v rámci Libereckého kraje (celkem 49 obcí) patří obec Lázně Libverda. Území má významné územní rezervy a dosud málo využitý potenciál pro růst počtu sezónních uživatelů území a jednodenní návštěvnosti, který může vést k ekonomickému oživení území a zlepšení sociální struktury obyvatel.

B.10.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ Obec Bílý Potok


Bulovka

Černousy

Arnoltice Bulovka Dolní Opeříš Boleslav Černousy Ves

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


SAUL s.r.o

Charakteristika - hospodářská základna Hodnocení Nestředisková obec, ale s významným vlivem sezónních 2 uživatelů, jež zvyšuje více než dvojnásobně počet bydlících obyvatel. Součást spádového obvodu Hejnice s celkově nejvyšším gradientem potenciálních uživatelů. Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, -2 s průměrným vlivem sezónních uživatelů, ale s vysokou mírou nezaměstnanosti a nedostatkem pracovních míst. Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, -1 s mírně nadprůměrným vlivem sezónních uživatelů, ale s vysokou mírou nezaměstnanosti i při relativně nadprůměrné nabídce pracovních míst. Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, 1 s mírně nadprůměrným vlivem sezónních uživatelů, s průměrnou mírou nezaměstnanosti a s výrazně nadprůměrným růstem bydlících obyvatel. Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, 1 s mírně nadprůměrným vlivem sezónních uživatelů, s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a s průměrným růstem bydlících obyvatel. Nejvýznamnější středisko osídlení obsluhující na nižší 2 úrovni téměř 18 a na vyšší úrovni téměř 34 tisíc potenciálních uživatelů území, s průměrnými rozvojovými předpoklady v rámci kraje. Zahrnuje v sobě nestřediskové sídlo Albrechtice, kde převládá rekreační funkce.

59

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Habartice



Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, 1 s mírně podprůměrným vlivem sezónních uživatelů, s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a s průměrným růstem bydlících obyvatel. Bezprostřední vliv navazující polské obce / sídla Zawidów. Hejnice 2 Hejnice Středisko osídlení s průměrnými rozvojovými předpoklady rozvoje v rámci kraje. Výrazný vliv sezónních uživatelů, s ohledem na blízkost / propojenost s okolními obcemi. Podprůměrná nezaměstnanost, významná nabídka pracovních míst.Dělba střediskových funkcí s Raspenavou. Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, 1 s výrazně nadprůměrným vlivem sezónních uživatelů, Kristiánov s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a s výrazně podprůměrným růstem bydlících obyvatel. Bezprostřední vliv navazujícího osídlení v Polsku. Horní Řasnice Horní Řasnice Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, -1 s výrazně nadprůměrným vlivem sezónních uživatelů, Srbská s vysokou mírou nezaměstnanosti a s podprůměrným růstem bydlících obyvatel. Bezprostřední vliv navazujícího osídlení a rekreační oblasti v Polsku. Jindřichovice Dětřichovec Nestředisková obec, součást spádového obvodu N.Město 0 pod Smrkem s průměrným vlivem sezónních uživatelů, Jindřichovice pod Smrkem p.S., nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a s nadprůměrným růstem bydlících obyvatel. Významný vliv Domova důchodců na strukturu uživatelů území. Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, 1 s průměrným vlivem sezónních uživatelů, s průměrnou nezaměstnaností a s nadprůměrným růstem bydlících obyvatel. Souvislý pás osídlení kolem říčky Řasnice. Kunratice Kunratice u Frýdlantu Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, 0 s průměrným vlivem sezónních uživatelů, s průměrnou nezaměstnaností a s podprůměrným růstem bydlících obyvatel. Potenciální vliv polohy u hlavního silničního napojení do Polska / Bogatynia a Německa / Zittau. Lázně Lázně Libverda Nestředisková obec, součást spádového obvodu Hejnice, 2 Libverda s výrazným / relativně nejvyšším vlivem sezónních uživatelů, s podprůměrnou nezaměstnaností a s mírně nadprůměrným růstem bydlících obyvatel. Vliv polohy v blízkosti Hejnic a Nového Města p.S. / Smrku. Nové Město Hajniště pod Smrkem Středisko osídlení s nejhoršími rozvojovými předpoklady -2 pod Smrkem v rámci kraje. Podprůměrný vliv sezónních uživatelů, Ludvíkov pod Smrkem vysoká míra nezaměstnanosti a stagnující počet bydlících Nové Město pod Smrkem obyvatel. Potenciální vliv polohy v blízkosti rekreačních a lázeňských center L.Libverda a Swieradów. Pertoltice Dolní Pertoltice Nestředisková obec, součást spádového obvodu Frýdlant, -1 s nadprůměrným vlivem sezónních uživatelů, s vysokou Horní Pertoltice nezaměstnaností a s nadprůměrným růstem bydlících obyvatel. Nejnižší nabídka pracovních míst. Raspenava Raspenava Středisko osídlení s podprůměrnými rozvojovými -1 předpoklady v rámci kraje. Podprůměrný vliv sezónních uživatelů, vysoká míra nezaměstnanosti a podprůměrný růst bydlících obyvatel. Potenciální vliv polohy v blízkosti Frýdlantu a dělba střediskových funkcí s Hejnicemi. Višňová Andělka Největší nestředisková obec zahrnující devět částí, 0 součást spádového obvodu Frýdlant, s nadprůměrným Poustka u Frýdlantu vlivem sezónních uživatelů, s průměrnou nezaměstnaností Předlánce a s podprůměrným růstem bydlících obyvatel. Ohrožení Víska u Frýdlantu záplavami Smědé a z Polska. Višňová u Frýdlantu Poznámka: Jevy sociálního pilíře nejsou hodnoceny podle katastrálních území, neboť za ně nejsou k dispozici potřebné údaje a takové členění pro sociální pilíř nemá význam.

SAUL s.r.o

60



B.10.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Podle vícekriteriálního hodnocení rozvojových předpokladů použitého pro hodnocení struktury osídlení a středisek osídlení v ZUR Libereckého kraje – hodnotilo se celkem 38 tzv. nesporných středisek osídlení a jejich spádových obvodů – se Frýdlant a Hejnice zařadily do skupiny území s průměrnými rozvojovými předpoklady, zatímco Raspenava a Nové Město p.S. se propadly do skupiny území s výrazně podprůměrnými rozvojovými předpoklady (v jejich případě lze dokonce hovořit o nejhorších rozvojových předpokladech v rámci kraje). Tomu by ostatně odpovídal i vývoj nové bytové výstavby. Z hlediska hodnocení urbanizačního tlaku metodou zatížení zastavěných ploch lze Frýdlant, Hejnice, Nové Město p.S., ale i Bílý Potok zařadit do skupiny „převážně městský prostor s prvky venkovského prostoru“. Naproti tomu pouze území obce Lázně Libverda splňuje kritéria pro „výrazně městský prostor s vyšším zahuštěním a vyšším urbanizačním tlakem“, zatímco Raspenava, ale i Jindřichovice p.S. byly zařazeny do skupiny „převážně venkovský prostor s prvky a tlaky městského prostoru“. Všechny ostatní obce SO ORP byly zařazeny do skupiny obcí „výrazně venkovské prostory s nízkým urbanizačním tlakem“ (viz ÚAP LK 2008, s.49-51).

B.10.4 SWOT ANALÝZA STRUKTURY OSÍDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Frýdlant a Hejnice lze považovat za střediska osídlení s průměrnými rozvojovými předpoklady v rámci kraje

velký počet populačně a ekonomicky slabých obcí jako základních článků veřejné správy území a územního plánování

významný a rostoucí vliv tzv. sezónních uživatelů na osídlení a ekonomiku území blízkost rozvojové rozvojových os

oblasti

Liberec

a

nové Město p.S. lze považovat za středisko osídlení s vůbec nejhoršími rozvojovými předpoklady v rámci kraje a jeho spádový obvod za velice problémové území

významných

nedostatečné využití potenciálu území a jeho sezónních / potenciálních uživatelů pro místní „politiku územního rozvoje“

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

zařazení Frýdlantska mezi regiony se soustředěnou pomocí státu – region s vysokou mírou nezaměstnanosti

rostoucí sociálně ekonomické rozdíly mezi Frýdlantskem a jeho okolím

zařazení Frýdlantska mezi „specifické oblasti“ a „hospodářsky slabé oblasti“ Libereckého kraje, jež budou vyžadovat dlouhodobě zvýšenou pozornost a podporu

neřešení zanedbanosti technické a dopravní infrastruktury, ale i zanedbanosti stávajícího domovního a stavebně-technického fondu neřešení problematiky příčin a důsledků deprivace území a jeho sociálního prostředí

investice do rozvoje dopravní a technické infrastruktury podle Návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje

B.10.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ Koordinace aktivit v rámci specifických oblastí Frýdlantsko a Jizerské hory a rozvojovou oblastí Liberec Území specifické oblasti Frýdlantsko sousedí s rozvojovou oblastí republikového významu Liberec a další specifickou oblastí Jizerské hory jako oblasti s „vysokou přírodní hodnotou a zvláštní ochranou přírody, charakteristické zvýšenou potřebou koordinace přetlaku aktivit cestovního ruchu s požadavky ochrany přírody a krajiny a hodnot území (dominantní pozice environmentálního pilíře).“ Nejhorší rozvojové předpoklady SOSO Raspenava a Nové Město p.S. Spádové obvody Raspenava a Nové Město p.S. se vyznačují vůbec nejhoršími rozvojovými předpoklady ze všech středisek osídlení a jejich spádových obvodů na území Libereckého kraje.

SAUL s.r.o

61



Vysoký urbanizační tlak a zatížení území obce Lázně Libverda Mezi obce s vysokým urbanizačním tlakem a zatížením území Libereckého kraje byla jako jedna ze 31 obcí zařazena obec Lázně Libverda, z čehož vyplývá potřeba zvýšené pozornosti a limitování dalšího rozvoje.

SAUL s.r.o

62


Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny

C

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ

C.1

GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÉ SUROVINY

C.1.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA GEOLOGIE Tématická část geologie stanovuje geomorfologický a geologický stav území, který je neměnný. Z hlediska udržitelného rozvoje je možné konstatovat dobré základové poměry, možnost rozvoje vzhledem k členitosti terénu, možnost výskytu a těžby nerostných surovin apod. Geomorfologicky řešené území spadá do struktury kaledonského, hercynského až variského vrásnění. Rekonstruovat starší etapy geologického vývoje daného území není snadné, neboť opakující se vrásnění a s ním spojené procesy metamorfózy ve vývojových obdobích od prekambria silně pozměnily ráz původních hornin. Geologicky se na stavbě Frýdlantské jednotky podílí útvary západosudetské soustavy krystalických hornin v podobě hrubozrnných žul rumburského typu, ortorul a zawidowských biotických granodioritů. Terciární útvary se na stavbě území podílejí ojedinělými tělesy vyvřelin trachytfonolitové řady. Vlivem pleistocénního zalednění byly starší sníženiny zaplněny až 20 m mocnými glacifluviálními štěrkopísky, které jsou postupně vyklizovány erozně-denudačními pochody. Na Frýdlantsku, mimo historické dobývání rud v oblasti Nového Města pod Smrkem (cínwolframové rudy, polymetalické a železné rudy), se vyskytují především suroviny typu stavebních materiálů. Dobývací prostory jsou stanoveny celkem pro 3 organizace (některé mají více DP) a 2 druhy nerostných surovin ( SK - stavební kámen, SP- písky, štěrkopísky). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu stavebního kamene a písku a štěrkopísku. Vhledem k rozmanité geologické stavbě se základové poměry mění místo od místa, v globálním měřítku jsou dobré.

C.1.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda

SAUL s.r.o


Charakteristika území z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce CHLÚ část z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce CHLÚ část, DP z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce CHLU část, DP z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce DP DP CHLÚ, DP, aktivní těžba CHLÚ část z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce CHLÚ, DP, aktivní těžba z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce

63

Hodnocení 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 1 1 2 1 0 0 2 0 0

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová

Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce stará důlní díla stará důlní díla CHLÚ část z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce z hlediska geologie neovlivní rozvoj obce CHLÚ část, přeshraniční vliv dolu Turow CHLÚ část, přeshraniční vliv dolu Turow CHLÚ část, přeshraniční vliv dolu Turow CHLÚ část, přeshraniční vliv dolu Turow CHLÚ - malá část, přeshraniční vliv dolu Turow

0 -1 -1 1 0 0 0 0 0 0 0

Pro hodnocení je směrodatný výskyt geologických jevů a základové poměry, které mohou umožnit bezproblémovou výstavbu nebo mohou být významným omezením.

C.1.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ V dobách historických bylo Frýdlantsko bohaté především na cín - wolframové a další polymetalické rudy. Nedávné průzkumy ukázaly, že se tyto rudy hojně v okolí Ludvíkova pod Smrkem a Nového Města pod Smrkem vyskytují, nicméně je značně neekonomické je těžit. Převládající těžba se tedy soustřeďuje na stavební materiál a to na kámen, písky a štěrkopísky pro stavební výrobu, kterých je dostatek jsou výchozí surovinou a bohatstvím regionu. V současné době je těžba soustředěna do katastru obcí Horní Řasnice, kde firma TARMAC CZ a.s. Liberec těží štěrkopísky pro stavební výrobu a Krásného Lesa, kde firma DOBET s.r.o. Ostrožská Nová Ves těží olivinický čedič jako výchozí surovinu pro drcené kamenivo. Obě těžby jsou prováděny tak, aby střety s ochranou životního prostředí byly minimalizovány a průběžně s vytěžením ložiska dochází k rekultivačním pracem a opětovnému zapojení vytěžených ploch do krajiny.

C.1.4 SWOT ANALÝZA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÉ SUROVINY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výskyt velkého množství výhradních ložisek především stavebního materiálu

dopady těžby na životní prostředí vliv těžby hnědého uhlí v dole Turow (Polsko) na stabilitu základových poměrů (snížení hladiny podzemních vod) v oblasti Višňová

velké zásoby vhodného stavebního materiálu dobré základové poměry ve větší části řešeného regionu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

těžba kvalitního stavebního materiálu

snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním

vhodné sanace ploch po ukončení těžby, zapojení do krajiny

rostoucí tlak na krajinu v důsledku požadavků na rozšiřování těžeb ohrožení kvality zásob podzemních vod vlivem intenzivní těžby jak stavebních materiálů, tak vlivem dolu Turów

C.1.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, NEROSTNÝCH SUROVIN -

navrhnout zásady využívání a ochrany nerostného bohatství území ORP Frýdlant v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. specifikovat, stanovit a řešit vlivy těžby hnědého uhlí dolu Turow na naše území řešení střetů zájmů surovinové politiky se zájmy ochrany přírody v CHLÚ Předlánce Andělka, CHLÚ Frýdlant a CHLÚ Pertoltice

SAUL s.r.o

64

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ

C.2

Hydrologie a klimatologie

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

C.2.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE Frýdlantský region je oblastí vodohospodářsky významnou. Na své ploše má značné zásoby především povrchové vody, podzemní vody v kvartérní zvodni a je výhradně závislý na vodě z atmosférických srážek. Dané klimatické a půdní podmínky, morfologie území, geografická poloha, dosahovaný stupeň rozvoje průmyslu a zemědělství vyvolává potřebu účelného hospodaření a manipulace s vodou, její optimální využívání se souběžně řešenou péčí o kvalitu vodních zdrojů a ochranu území před škodlivými účinky vod Frýdlantsko náleží k regionům s vyšším srážkovým úhrnem, vzhledem k morfologii jeho území, z hlediska odtokových poměrů (negativní projevy lidské činnosti v území) jsou problémy s rychlým odtokem srážkových vod z povodí, který vyúsťuje v ničivé povodně převážně v dolní části Smědé. Většinu změn, ke kterým v přírodě a krajině následkem povodní dochází, nelze z ekologického hlediska považovat za negativní jev. Škody lze do značné míry přičíst nerespektování základních ekologických a environmentálních funkcí přírodních a přírodě blízkých ekosystémů v kulturní krajině. Velký podíl má na vzniku povodní v dolní části Smědé má zrychlený odtok z hald z těžby hnědého uhlí v povrchovém dolu Turów. Ke zvýšenému soustředěnému odtoku dochází nevhodnými návrhy např. zpevněných ploch, proto je třeba, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, např. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích vlivem neúměrně velkých zpevněných ploch, parkovišť, střech apod. Hospodaření s vodou se všeobecně řídí schváleným Plánem hlavních povodí ČR, který je v současné době dopracován do Plánu oblasti povodí horního a středního Labe a který je pro Frýdlantský region závazný. Frýdlantsko leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta se území Frýdlantska do šesti klimatických regionů –dvou chladných ( CH6 a CH7) a čtyři mírně teplých (MT2, MT7, MT9, , MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek území odpovídá horským oblastem Jizerských hor, jež jsou součástí chladné klimatické oblasti (CH7,CH6). Průměrné roční srážky se pohybují od 600-900 mm v podhorských oblastech až po 1200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > 1 600 mm). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3°C) je Frýdlantsko srážkov ě nadprůměrný a teplotně podobný, vyjma vrcholových poloh Jizerských hor. Území Frýdlantska má klimaticky příznivější podmínky oproti celé ČR.

C.2.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE HYDROLOGIE Obec Bílý Potok


Bulovka


Černousy


Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

SAUL s.r.o

Charakteristika území tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ano,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano

65

Hodnocení 2 1 1 1 -1 -1 -1 2 -2

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Obec Frýdlant


Katastrální území Albrechtice u Frýdlantu

Habartice

Hejnice Heřmanice

Horní Řasnice


Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem

Pertoltice

Raspenava Višňová

Charakteristika území tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano Frýdlant tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Habartice u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Háj u Habartic tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Hejnice tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano Heřmanice u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano Kristiánov tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano Horní Řasnice tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Srbská tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Dětřichovec tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano Jindřichovice pod tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne Smrkem rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ne Krásný Les u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Kunratice u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Lázně Libverda tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ano Hajniště pod Smrkem tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Ludvíkov pod Smrkem tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Nové Město pod Smrkem tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Dolní Pertoltice tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Horní Pertoltice tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ne,rizikovost povrch.útv.vod ne Raspenava tok ano,vodní nádrže ano,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Andělka tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Poustka u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ano,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Předlánce tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Víska u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ano rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano Višňová u Frýdlantu tok ano,vodní nádrže ne,CHOPAV ne,zranitelná oblast ne rizikovost podz.út.vod ano,rizikovost povrch.útv.vod ano

Hodnocení -1 -2 -2 -2 0 -1 -1 1 1 -1 -1 -2 -2 1 2 2 2 1 1 0 -2 -2 -2 -2 -2

KLIMATOLOGIE Hodnocení vychází z Quittových klimatických oblastí na území ORP Frýdlant. Toto hodnocení pro každou klimatickou oblast obsahuje:počet letních dnů, počet dnů s průměrnou teplotou nad 10o C a více, počet mrazových dnů, počet ledových dnů, průměrnou teplotu v lednu, průměrnou teplotu v červenci, průměrnou teplotu v dubnu, průměrnou teplotu v říjnu, průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více, srážkový úhrn ve vegetačním období, srážkový úhrn v zimním období, počet dnů se sněhovou pokrývkou, počet dnů zamračených, počet dnů jasných. Popis klimatických oblastí je uveden v PRÚRÚ.

SAUL s.r.o

66

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy




Charakteristika území Mírně teplá oblast MT7, chladná oblast CH7 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9, MT2 Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT11 Mírně teplá oblast MT9, MT2 Mírně teplá oblast MT7, chladná oblast CH7 Mírně teplá oblast MT7 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT2, chladná oblast CH7 Mírně teplá oblast MT11 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT2, chladná oblast CH7,CH6

Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT2 Mírně teplá oblast MT2, chladná oblast CH7 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT7, chladná oblast CH7 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9 Mírně teplá oblast MT9

Hodnocení -1 1 0 -1 1 1 1 2 0 -1 0 1 1 -2 2 1 -1 -1 -1 -1 1 1 -2 -1 -1 1 1 1 -2 1 1 1 1 1

C.2.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Zhodnocení jednotlivých obcí bylo provedeno na základě pěti kritérií s přihlédnutím k faktorům antropogenního využívání území a ohrožení vod. Velmi dobré hodnocení vychází pro oblast Nového Města pod Smrkem, Bílého Potoka a Dětřichova, které je sice více obydleno, ale převažují pozitivní přírodní faktory. Slabé hodnocení vychází pro obce položené na toku Smědé. Zde dochází nejen k ohrožení negativními přírodními faktory (povodňové průtoky), ale i silnou antropogenní činností. Silně negativní vývoj a změny v hydrologických poměrech lze předpokládat především v severozápadní části řešeného regionu v oblasti Višňové, kde budou zasahovat stále více důsledky povrchové těžby v polském dole Turow. Základní klimatické charakteristiky se na území ORP Frýdlant mají rozsah od horních partií Jizerských hor, kde převažuje chladné a vlhčí klima do relativně teplých a sušších ve výběžku Žitavské pánve v prostoru Heřmanic a Dětřichova. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor a další mezoklimatické vlivy. Nejteplejší z mírně teplých oblastí v řešeném území MT11 zaujímá území obcí Heřmanice a Dětřichov. Na druhém místě z hlediska nejteplejších z mírně teplých oblastí je oblast MT9. Zahrnuje území obcí Višňová, Pertoltice, Kunratice, Krásný Les, Habartice a Černousy. Zasahuje i do území Frýdlantu, Dolní Řasnice a Bulovky. Na třetím místě z hlediska nejteplejších z mírně teplých oblastí je oblast MT7. Zasahuje území obcí Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok. Nejchladnější a nejvlhčí z mírně teplých oblastí na řešeném území MT2 je vymezena v prostoru Jindřichovic pod Smrkem, Horní Řasnice, Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda. Zasahuje ale i území Bulovky a Hejnic..

SAUL s.r.o

67



Chladné oblasti (CH6,CH7) zahrnují vrcholné partie Jizerských hor na území Nového Města pod Smrkem, Lázní Libverda, Bílého Potoka, Hejnic a Raspenavy. Tyto chladné oblasti navazují pásovitě na nižší partie

C.2.4 SWOT ANALÝZA HYDROLOGIE, KLIMATOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

zpracování podrobných dokumentů v oblasti vodního hospodářství a protipovodňové prevence

urychlení odtoku povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření a urbanizaci ploch

CHOPAV Jizerské hory zasahující do řešeného území

nedořešená protipovodňová opatření

částečně dobudovaná dolním toku Smědé

protipovodňová

opatření

na

ohrožení severozápadní části území v oblasti Višňové vlivem těžby hnědouhelného dolu Turów

klima s výjimkou vrcholových partií Jizerských hor je nejlepší z celého Libereckého kraje

malý podíl vodních ploch v řešeném regionu nedostatečná protipovodňová ochrana obcí na toku Smědé

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině

zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodné urbanizace území a vlivem nevhodného zemědělského a lesního hospodaření

preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů

nedořešená protipovodňová opatření na Smědé, nárůst lokálních záplav

zřizování nových malých vodní nádrží přizpůsobení se klimatu, k interglaciálnímu optimu

které

se

zvýšený odtok a záplavy vlivem činnosti a hald dolu Turów

vyvíjí

ztráty vody v tocích kolem Višňové vlivem snižování depresního kužele v povrchové jámě hnědouhelného dolu Turów ohrožení udržitelného rozvoje v důsledku

C.2.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE -

revitalizace problémových úseků vodních toků nekapacitní úseky jednotlivých toků (realizace navržených úprav včetně zkapacitnění některých propustků a podchodů komunikací a protipovodňových opatření) zajištění ochrany vodních toků před znečištěním důslednou likvidací produkovaných odpadních vod zajištění ochrany území před zvýšeným odtokem srážkových vod maximálním zadržením těchto vod v místě vzniku úpravou ploch, návrhem retenčních dešťových zdrží regulace zástavby v územích, kde není možná ochrana území před víceletými vodamihospodářský rozvoj přizpůsobit především v oblasti zemědělství a lesního hospodářství původním klimatickým podmínkám a stanovištním podmínkám dotčených lokalit vnějším problémem je výsypka dolu Turów, která tvoří umělý horský hřeben a ovlivňuje proudění vzduchu a tak i mezoklimatické podmínky Frýdlantska.

SAUL s.r.o

68


C.3

Půdní fond

PŮDNÍ FOND

C.3.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU Řešené území disponuje velmi pestrými podmínkami, které jej při posuzování krajinářské atraktivity obecně řadí do hodnotných území, avšak zároveň vlivem určitého pomístního zanedbání zejména zemědělských pozemků vlivem narušené struktury zemědělského hospodaření jsou tyto hodnoty poněkud deklasovány. Řešené území disponuje značnou výměrou zemědělských pozemků a kromě oblasti Jizerských hor patří k důležitému zemědělskému hospodářskému potencionálu Libereckého kraje. V území jsou podstatnou mírou zastoupeny zemědělské pozemky i vyšších tříd ochrany ZPF (tedy i kvality dané půdními podmínkami), které jsou potencionálně vhodné jak pro intenzivní, tak i extenzivní zemědělské hospodaření, zároveň zde byly v minulosti ve značném plošném rozsahu investovány prostředky na odvodnění, kdy většina těchto zařízení je dosud plně funkční. Současná struktura a existence pozemků ZPF dává ve zdejších podmínkách předpoklady pro jejich zemědělské využívání formami alternativních způsobů vyhospodaření (agroturistika, chov koní, pěstování a chov netradičních druhů včetně zpracovatelství, a včetně uvážlivého pěstování biomasy pro energetické účely) založeného na fungování malých až středních subjektů. Řešené území rovněž disponuje nadprůměrnou výměrou lesních pozemků (zejména v některých obcích tvoří naprostou převahu) s pestrou funkční strukturou – ke specifice řešeného území patří značný rozsah lesů ochranných a zvláštního určení, jejich příslušnosti k ZCHÚ, v neposlední řadě i destruovaná věkové a duhová struktura imisně zatížených lesů Jizerských hor po předčasných obnovách. Většinovým vlastníkem je stát (LČR, s.p.) nebo obce a města, soukromý sektor je zde vlastníkem značně menšinovým.

C.3.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU Následující dílčí hodnocení uvádí hlavní plošně zobrazitelné jevy mající vliv na fungování oborů hospodářské základny a na změny využívání území. Velikost/význam jevu byl subjektivně posuzován k výměře celé obce, v případě dílčích údajů k velikosti/významu celého agregovaného druhu pozemku. TAB.1

OHODNOCENÍ DÍLČÍCH JEVŮ

Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant

Habartice Hejnice Heřmanice

SAUL s.r.o

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov

Pozemky ZPF Σ

Z toho I.+II. tř. ochrany ZPF

Z toho Lesní Z toho zvl. pozemky Σ ochranné určení

Z toho hospo Meliorace dářské

-1

-1

2

2

2

0

-2

2 2 1 2 1 2

1 -1 -1 2 1 2

0 0 0 -1 0 -1

-2 -2 -2 -2 -2 -2

-2 -2 -2 -1 2 -2

2 1 1 2 1 2

1 2 1 -2 -1 0

1

2

1

-2

-2

2

2

2

1

-1

-2

-2

2

2

2

0

1

0

-1

2

2

2

-1

2

-1

-1

1

2

2

2

0

-2

2

1

-1

2 -2

2 -2

0 2

1 2

-2 2

-1 1

1 -1

2

-1

0

-2

-2

2

2

1

-1

1

-2

-2

2

0

69


Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda



Višňová

Půdní fond

Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

1 2 1

1 0 -1

0 0 1

-2 -2 1

1 -2 2

1 2 0

2 2 2

1

-1

0

-2

-2

2

2

2

-2

-1

-2

-2

2

-1

2

1

1

-2

-1

2

2

-1

-1

2

2

2

-1

-2

1

1

1

-2

1

0

0

2

0

2

2

-2

-1

1

-1

1

1

1

2

1

-1

2 2 1 2

1 1 0 2

1 0 2 1

-2 1 1 -2

-2 -2 2 -2

1 1 2 2

2 0 2 -1

1

1

2

-2

-2

2

-1

1

1

0

-2

1

0

2

2

2

1

-2

-2

2

0

1

1

2

-2

-2

2

1

C.3.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Půdní fond svým specifickým strukturálním členěním je prioritní podmínkou pro fungování součástí hospodářské základny – subjektů využívající půdní fond, podnikajících v zemědělství a lesnictví (vč. myslivosti) s vlivem na stav krajiny a její hodnoty, v neposlední míře i na velikost následných investic na její údržbu. Struktura půdního fondu v zastoupení jednotlivých druhů pozemků, jejich velikost a střídání, ale i způsoby a intenzita jejich využívání, má podstatný vliv na krajinný ráz řešeného území a na jeho celkovou ekologickou stabilitu. Tab.2

Charakteristiky, celkové ohodnocení

Obec Bílý Potok

Bulovka


Arnoltice

Bulovka

Dolní Oldřiš

Černousy

Boleslav

Černousy

SAUL s.r.o

Celkové hodnocení k.ú.

Celkové hodnocení obce

- naprostá převaha lesních pozemků (lesy ochranné, zvláštního určení i hospodářské), nadprůměrná lesnatost, - zemědělské pozemky soustředěné v JZ části území, zanedbatelné zornění, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků, - absence melioračních opatření - převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, - průměrné zornění vůči - menší zastoupení lesů hospodářských, území ORP, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků podprůměrné k LK, - převaha zemědělských pozemků vesměs nižších tříd - podprůměrná lesnatost vůči území ORP, ochrany, průměrná vůči LK, - menší zastoupení lesů hospodářských, - cca 1/3 pozemků ZPF - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - vyvážený poměr lesů hospodářských a zemědělských meliorována pozemků vesměs nižších tříd ochrany ZPF, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd - podprůměrné zornění ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského vůči území ORP i k LK, hospodaření, - podprůměrná lesnatost - menší zastoupení lesů hospodářských, mizivé vůči území ORP, zastoupení ostatních druhů pozemků průměrná vůči LK, - malý podíl meliorovaných - převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd pozemků ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, - menší zastoupení lesů hospodářských i zvláštního určení, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků 70

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Ves

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant

Albrechtice u Frýdlantu

Frýdlant

Habartice


Háj u Habartic

Hejnice

Hejnice

Heřmanice


Kristiánov

Horní Řasnice

Horní Řasnice

Srbská

SAUL s.r.o

Půdní fond - převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany, teoreticky vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, - mizivé zastoupení lesů hospodářských a ostatních druhů pozemků - harmonický podíl zemědělských (výrazné zastoupení půd s vyšší ochranou ZPF) i lesních pozemků, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků, - nadprůměrné zornění vůči území ORP i LK, - podprůměrná lesnatost vůči území ORP, průměrná vůči LK, - cca 1/2 pozemků ZPF meliorována - vyšší podíl zemědělských (menší zastoupení půd s vyšší ochranou ZPF) pozemků oproti lesům hospodářským, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků, - nadprůměrné zornění vůči území ORP i LK, - podprůměrná lesnatost vůči území ORP i LK, - cca 1/3 pozemků ZPF meliorována - harmonický podíl zemědělských (vyrovnané zastoupení půd s vyšší ochranou ZPF oproti méně chráněným) i lesních pozemků (z malé části i lesy - podprůměrné zornění ochranné a zvláštního určení), vůči území ORP i LK, - menší zastoupení ostatních druhů pozemků - podprůměrná lesnatost - vyšší podíl zemědělských pozemků (menší vůči území ORP i LK, zastoupení půd s vyšší ochranou ZPF), - cca 1/2 pozemků ZPF - méně lesů hospodářských (z malé části i lesy meliorována ochranné a zvláštního určení), - výraznější zastoupení ostatních druhů pozemků (zástavba města) - vyvážený podíl zemědělských pozemků (výrazné zastoupení půd s vyšší ochranou ZPF) i lesů - nadprůměrné zornění vůči území ORP i LK, hospodářských i lesů zvláštního určení, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - podprůměrná lesnatost vůči území ORP i LK, - větší podíl zemědělských (vyrovnané zastoupení půd s vyšší i nižší ochranou ZPF) i lesů hospodářských a - malý podíl meliorovaných pozemků ZPF zvláštního určení, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - naprostá převaha lesních pozemků všech kategorií (i s lesy ochrannými a zvláštního určení), - zemědělské pozemky i vyšších tříd ochrany s převahou pozemků spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu, - menší zastoupení ostatních druhů pozemků, - vysoce podprůměrné zornění vůči území ORP i LK, - výrazně nadprůměrná lesnatost vůči území ORP i LK, - cca 1/3 pozemků ZPF meliorována - převaha zemědělských pozemků nižších tříd ochrany ZPF spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu ale i možného orného využití, - nadprůměrné zornění - menší zastoupení lesních pozemků lesů vůči území ORP i LK, hospodářských, - podprůměrná lesnatost - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků vůči území ORP, - převaha zemědělských pozemků nižších tříd ochrany průměrná vůči LK, ZPF spíše vhodných jako základna pro případnou - menší 1/2 pozemků ZPF živočišnou výrobu ale i možného orného využití, meliorována - menší zastoupení lesních pozemků lesů hospodářských, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - vyvážený podíl zemědělských pozemků (výraznější - průměrné zornění vůči zastoupení půd s vyšší ochranou ZPF) a lesů území ORP, hospodářských i zvláštního určení, podprůměrné vůči LK, - podprůměrná lesnatost - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků vůči území ORP, - převaha zemědělských pozemků vč. i vyšších tříd průměrná vůči LK, ochrany ZPF, - cca 1/3 pozemků ZPF - menší zastoupení lesů hospodářských, meliorována - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků

71

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Jindřichovice pod Smrkem

Dětřichovec


Krásný Les


Kunratice


Lázně Libverda

Lázně Libverda





Pertoltice

Dolní Pertoltice

Horní Pertoltice

Raspenava

SAUL s.r.o

Raspenava

Půdní fond - převaha lesních pozemků lesů (hospodářských a zvláštního určení), - mírně nadprůměrné - menší zastoupení zemědělských půd s převahou zornění vůči území ORP nižších tříd ochrany ZPF vhodných i pro orné i LK, využívání, - průměrná lesnatost vůči - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků území ORP, - vyvážené zastoupení lesních pozemků lesů nadprůměrná vůči LK, (hospodářských a zvláštního určení) a zemědělských - cca 1/2 pozemků ZPF půd s převahou nižších tříd ochrany ZPF vhodných i meliorována pro orné využívání, - menší zastoupení ostatních druhů pozemků - naprostá převaha zemědělských pozemků převážně nižších tříd ochrany ZPF (vhodných i pro orné využívání), - menší zastoupení lesů hospodářských, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků, - nadprůměrné zornění vůči území ORP i LK, - podprůměrná lesnatost vůči území ORP i LK, - malý podíl meliorovaných pozemků ZPF - harmonické zastoupení lesních pozemků lesů hospodářských a zemědělských půd s pestrou mozaikou tříd ochrany ZPF vhodných i pro orné využívání i jako základna pro živočišnou výrobu, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků, - nadprůměrné zornění vůči území ORP i LK, - podprůměrná lesnatost vůči území ORP, průměrná vůči LK, - menší 1/2 pozemků ZPF meliorována - převaha zastoupení lesních pozemků (lesy ochranné, zvláštního určení i hospodářské), - zemědělské pozemky převážně nižších tříd ochrany vhodné k ornému využívání i jako základna pro živočišnou výrobu, - menší zastoupení ostatních druhů pozemků, - výrazně podprůměrné zornění vůči území ORP i LK, - výrazně nadprůměrná lesnatost vůči území ORP i LK, - absence melioračních opatření - vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (všech tříd ochrany, vhodných zejména pro orné využívání) a lesů hospodářských, ochranných i zvláštního určení, - podprůměrné zornění - vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (všech vůči území ORP i LK, tříd ochrany, vhodných zejména pro orné využívání) - nadprůměrná lesnatost a lesů hospodářských a zvláštního určení, vůči území ORP i LK, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - cca 1/3 pozemků ZPF - převaha lesních pozemků (hospodářských i meliorována zvláštního určení) nad zemědělskými pozemky pestré mozaiky ochrany ZPF, - podstatnější zastoupení ostatních druhů pozemků (zástavba města) - mozaika lesů hospodářských a zemědělských - mírně nadprůměrné pozemků všech tříd ochrany ZPF vhodných zejména zornění vůči území ORP pro orné využívání, i LK, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - podprůměrná lesnatost - mozaika lesů hospodářských a zemědělských vůči území ORP i LK, pozemků všech tříd ochrany ZPF vhodných zejména - cca 1/5 pozemků ZPF pro orné využívání, meliorována - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků - vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (s převahou nižších tříd ochrany vodných pro orné využívání i jako základna pro živočišnou výrobu) a lesů pestré mozaiky kategorií (z podstatné části lesy ochranné i zvláštního určení), - územně významnější zastoupení ostatních druhů pozemků v linii zástavby obce, - průměrné zornění vůči území ORP, podprůměrné vůči LK, - nadprůměrná lesnatost vůči území ORP i LK, - cca 40 % ZPF meliorována

72

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Višňová

Půdní fond

Andělka

- pestrá mozaika zemědělských pozemků (všech tříd ochrany vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesů hospodářských, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků Poustka u - vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (všech Frýdlantu tříd ochrany vhodných pro rostlinnou i živočišnou - mírně nadprůměrné výrobu) a lesů hospodářských, zornění vůči území ORP - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků i LK, Předlánce - vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (všech - podprůměrná lesnatost vůči území ORP, cca tříd ochrany vhodných pro rostlinnou i živočišnou průměrná vůči LK, výrobu) a lesů hospodářských i zvláštního určení, - cca 1/5 pozemků ZPF - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků meliorována Víska u - převaha zemědělských pozemků všech tříd ochrany Frýdlantu ZPF, vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků Višňová u - převaha zemědělských pozemků všech tříd ochrany Frýdlantu ZPF, vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu, - mizivé zastoupení ostatních druhů pozemků Poznámka: V tabulce uvedené subjektivní ohodnocení váhy jednotlivých výše uvedených aspektů vychází z podílu výskytu jednotlivých jevů v hodnoceném území. Místy se jedná o vzájemně nesouměřitelné hodnoty, kdy jedna popírá (znehodnocuje) druhou, a stojí místy i proti zájmům dalších sledovaných okruhů (Hospodářská základna, Ochrana přírody, Životní prostředí…). Absolutní i relativní hodnoty výskytu jevů jsou uvedeny v PRÚRÚ.

Ze zastoupení hlavních (agregovaných) druhů pozemků, a ve vztahu k hospodářské základně, obecně vyplývá, že: v jižní cca 1/3 území ORP Frýdlant naprosto plošně převládají lesní pozemky, v severní větší část je zastoupení zemědělských a lesních pozemků cca rovnoměrné a vyvážené, na území obcí Bílý Potok, Hejnice a Lázně Libverda, části obcí Raspenava a Nové Město pod Smrkem plošně převládají lesní pozemky, tudíž zde v hospodářské činnosti převládají lesnické zájmy, na podstatné části území obcí Bulovka, Černousy, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les a Pertoltice je výraznější zastoupení zemědělských pozemků, tudíž zde při využívání půdního fondu převládají podmínky pro zemědělskou výrobu, v území Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňová, části Raspenava a Nové Město pod Smrkem, jsou podmínky pro zemědělskou a lesnickou činnost cca vyrovnané.

C.3.4 SWOT ANALÝZA PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

existence zemědělských pozemků s příznivými půdními podmínkami a rozsah kvalitních půd pro vyšší standard zemědělského hospodaření značný rozsah pozemků drenážním odvodněním

meliorovaných

přetrvávající výskyt ladem ležící a hospodařením již dlouhodobě opuštěné sukcese lesních dřevin a křovin (vlivem zemědělského hospodaření a výrobní a struktury)

plošným

zemědělským půdy s projevy destruovaného zpracovatelské

destruovaná živočišná výroba s aktuálně nedostatečnou kapacitou nutnou pro údržbu travních pozemků

nadprůměrná lesnatost území umožňující fungování specifického oboru a navyšující místní zaměstnanost

příslušnost značné části řešeného území k imisně poškozené části Jizerských hor s lesy se změněnou věkovou i druhovou strukturou

stabilizované vlastnické vztahy k lesním pozemkům

přetrvávající tlak investiční výstavby na zábory pozemků ZPF a PUPFL

SAUL s.r.o

73


Půdní fond

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

existence zemědělských pozemků s příznivými půdními podmínkami pro možnost vyššího standardu zemědělského hospodaření

pokračující trend opouštění zemědělské půdy, neřešení podmínek pro fungování zemědělské prvovýroby a zpracovatelství

existence meliorovaných a zainvestovaných zemědělských pozemků plošným drenážním odvodněním umožňující vyšší standard zemědělského hospodaření

nebezpečí ruderalizace zemědělské půdy při trendu opouštění zemědělského hospodaření

existence dotačních titulů ze státních prostředků pro údržbu krajiny (zde zejména TTP a zatravněné orné půdy)

nezájem o zemědělské hospodaření v případě neřešení podmínek pro zemědělské hospodaření a zpracovatelství

tlak dalších investorů na zábory pozemků ZPF a PUPFL

existence dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy pro alternativní způsoby zemědělského hospodaření netradičních forem územně diferencované vhodné podmínky pro pěstování biomasy pro energetické účely

C.3.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU, PŮDNÍCH PODMÍNEK -

pořízení podrobného územního generelu mapujícího rozsah výskytu nevyužívaných zemědělských pozemků nepřipravenost území pro očekávaný nárůst pěstování biomasy pro energetické účely, vč. zatím nedostatečně vymezených možností pro její zpracovávání vytvoření územních podmínek pro zvyšování podílu melioračních a zpevňovacích dřevin v území mimo lení pozemky, za účelem zlepšení mikroklimatu a navýšení retence krajiny

SAUL s.r.o

74


C.4


ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

C.4.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kvalita ovzduší na území ORP Frýdlant se odvíjí od typu lokality, v závislosti na výskytu stacionárních velkých a středních zdrojích znečištění. Z tohoto pohledu je nejvíce zdrojů znečištění koncentrováno ve městě Frýdlant. Významným zdrojem emisí je i polská elektrárna Turów, která výrazně ovlivňuje stav emisí v jihozápadní části Frýdlantského výběžku (obce Kunratice, Heřmanice, Dětřichov). Ve většině obcí jsou pak významnými producenty emisí domácí topeniště. Vliv liniových zdrojů emisí (doprava) je patrný zejména na páteřní komunikaci Frýdlantska, kterou je silnice I. třídy I/13 Liberec – Frýdlant – Habartice – Polsko. Z hlediska imisí jsou dlouhodobě nejproblematičtějšími látkami NO2 a SO2, ovšem i přes jejich vyšší koncentrace nedochází k překročení imisních limitů stanovených Nařízením vlády ČR č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Největším zdrojem emisí NO2 a SO2 je opět Polská elektrárna Turów. Podzemní vody jsou nejvíce ohrožovány starými ekologickými zátěžemi (nedostatečně zabezpečené a černé skládky, brownfields). Vzhledem k probíhajícím sanacím a uzavírání skládek se však kvalita podzemních vod v daném území zlepšuje. Problémem je i vypouštění nedostatečně přečištěných odpadních vod ze septiků do vod podzemních. Kvalita povrchové vody je různorodá. Jednotlivé vodní toky na území ORP Frýdlant mají I.-III. třídu (neznečištěné až znečištěná voda). Je ovlivněna převážně splachy ze zemědělské výroby a bodovými zdroji znečištění (volné kanalizační výusti v obcích bez ČOV, nedostatečně řešené odkanalizování jednotlivých objektů při absenci veřejné kanalizační sítě). Znečištění půd je způsobeno především spady škodlivin z ovzduší, hnojivy a dalšími chemickými látkami používanými v zemědělství a lesnictví a starými ekologickými zátěžemi. I přes postupné sanace starých ekologických zátěží nadále přetrvává riziko kontaminace půd působením nedostatečně zabezpečených skládek a brownfields. Problematikou invazních druhů se zabývá KÚLK, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, který od r. 2003 shromažďuje informace o výskytu významných druhů invazních rostlin na území Libereckého kraje. Mezi nejvýznamnější invazní druhy patří křídlatky-japonská, sachalinská (Reynoutria Japonka, Reynoutria sachalinensis), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata). Problematika starých ekologických zátěží je spojena především s nedostatečně zajištěnými nebo černými skládkami a průmyslovými či zemědělskými brownfields. V minulosti se též řešil nelegální dovoz odpadu z Německa. V současné době se hledají možnosti, jak podobným akcím zabránit. Radonové ohrožení se na území Frýdlantska pohybuje v I.-III. kategorii radonového indexu (nízké až vysoké). Většina území se pohybuje v kategorii I a II radonového indexu, do III. kategorie spadají pouze hřebeny Jizerských hor ohraničující jihovýchodní část Frýdlantska. Zatížení hlukovými emisemi je pouze lokální. Dotýká se především silnice I. třídy I/13 Liberec – Frýdlant – Habartice – Polsko zejména v zastavěném území města Frýdlant. Dalším lokálním zdrojem hluku jsou větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem a na Lysém vrchu. Přeshraničním zdrojem je také těžba hnědého uhlí na území Polska, která ovlivňuje hlukové emise v obci Heřmanice.

SAUL s.r.o

75



C.4.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Obec Bílý Potok


Bulovka

Arnoltice

Bulovka

Dolní Oldřiš

Černousy

Boleslav

Černousy

Ves

Dětřichov


Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Frýdlant

Habartice


Háj u Habartic

SAUL s.r.o

Charakteristika území Hodnocení dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádná SEZ, 1 přítomnost 1 brownfield (lze předpokládat SEZ), žádný velký zdroj znečištění ovzduší, pouze 1 střední zdroj, nízká hodnota radonového indexu, mírné zatížení hlukovými emisemi (silnice II. třídy č. II/290) dobrá kvalita ovzduší, 1 skládka odpadu (skládka 0 Arnoltice), přítomnost 2 brownfields (u VKT Arnoltice prokázána SEZ), žádný velký zdroj znečištění ovzduší, pouze 1 střední zdroj, nízká hodnota radonového indexu, zvýšené hlukové zatížení (silnice I. třídy I/13) dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádná skládka 1 odpadu, 1 brownfield (dá se předpokládat SEZ), nízká hodnota radonového indexu, žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, problematika nelegálního dovozu odpadu z Německa velmi dobrá kvalita ovzduší, existence 1 skládky odpadu 1 (skládka Dolní Oldřiš), nevyskytuje se žádný brownfield, velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, nízká až střední hodnota radonového indexu dobrá kvalita ovzduší, vyskytuje se 1 skládka odpadu 1 (skládka Boleslav), existence 1 brownfield (lze předpokládat SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu, žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký zdroj 0 znečištění ovzduší, pouze 1 střední zdroj, existence 2 brownfields (u obou lze předpokládat SEZ), existence 2 skládek odpadů, problematika nelegálního dovozu odpadu z Německa, výskyt křídlatky v PR Meandry Smědé, lokální zasažení hlukem z železniční dopravy dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádná skládka 1 odpadu, 1 brownfield (dá se předpokládat SEZ), žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, nízká až střední hodnota radonového indexu horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), existence 1 1 velkého a 1 středního zdroje znečištění, nevyskytuje se ani skládka odpadu ani brownfields, nízká hodnota radonového indexu dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký zdroj 0 znečištění ovzduší, existence 2 středních zdrojů znečištění ovzduší, existence 1 skládky odpadu (skládka Dolní Řasnice), existence 5 brownfields (u Švorcova prokázána SEZ, u Nového kravína a Kanceláří statku lze SEZ předpokládat), nízká až střední hodnota radonového indexu dobrá kvalita ovzduší, žádný velký ani střední zdroj 1 znečištění ovzduší, nevyskytuje se žádná skládka odpadu ani brownfields, nízká až střední hodnota radonového indexu, zvýšené hlukové zatížení (silnice I. třídy I/13), horší kvalita ovzduší, existence 6ti velkých a 23 -1 středníchzdrojů znečištění, překročeny cílové imisní limity pro B(a)P, výskyt 6ti skládek odpadu a 9ti brownfields (z toho u 5ti lze předpokládat SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu, lokální zatížení hlukem ze železniční dopravy dobrá kvalita ovzduší, žádný velký ani střední zdroj 1 znečištění, vyskytuje se 1 skládka odpadu (skládka Habartice), existence 4 brownfields (u 2 prokázána SEZ, u 2 lze předpokládat), nízká hodnota radonového indexu, zvýšené hlukové zatížení (silnice I. třídy I/13) dobrá kvalita ovzduší, žádný velký ani střední zdroj 1 znečištění ovzduší, nevyskytuje se skládka odpadu ani brownfields, nízká až střední hodnota radonového indexu

76

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Hejnice

Hejnice

Heřmanice


Kristiánov

Horní Řasnice

Horní Řasnice

Srbská


Dětřichovec


Krásný Les


Kunratice


Lázně Libverda

Lázně Libverda





Pertoltice

Dolní Pertoltice

Horní Pertoltice

SAUL s.r.o

Zatížení životního prostředí dobrá kvalita ovzduší, žádný velký zdroj a 5 středních zdrojů znečištění ovzduší, existence 1 skládky odpadu a 3 brownfields (u 1 lze předpokládat SEZ, nízký index radonového indexu, překročeny cílové imisní limity pro B(a)P, mírné zatížení hlukovými emisemi (silnice II. třídy č. II/290) horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění, nevyskytuje se skládka odpadu, existence 1 brownfields (bez SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu, zvýšené hlukové zatížení (těžba uhlí na území Polska) horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění, 1 skládka odpadu (skládka Dětřichov), nevyskytuje se žádný brownfield, nízká až střední hodnota radonového indexu velmi dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký zdroj znečištění ovzduší, existence 1 středního zdroje znečištění, existence 3 skládek odpadu a 8 brownfields (z toho u 3 lze předpokládat SEZ), střední hodnota radonového indexu velmi dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, existence 1 skládky odpadu (skládka Srbská) a 1 brownfield (bez SEZ), nízká až střední hodnota radonového zatížení velmi dobrá kvalita ovzduší, nenachází se žádný velký ani střední zdroj znečištění prostředí, neexistence skládky odpadu ani brownfield, nízká až střední hodnota radonového indexu velmi dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký zdroj znečištění ovzduší, existence 2 středních zdrojů znečištění ovzduší, existence 1 skládky (skládka Jindřichovice pod Smrkem), existence 3 brownfields (bez SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu, možnost vyššího hlukového zatížení (větrnéelektrárny) dobrá kvalita ovzduší, existence 2 velkých a 2 středních zdrojů znečištění, nevyskytuje se žádná skládka odpadů, existence 1 brownfield (lze předpokládat SEZ), nízká hodnota radonového indexu horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), 1 velký zdroj znečištění ovzduší, žádný střední zdroj, existence 2 skládek odpadů, existence 7 brownfields (u 1 prokázána SEZ, u 2 lze SEZ předpokládat), nízká až střední hodnota radonového indexu dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, neexistence skládky ani brownfields, střední hodnota radonového indexu dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se velký zdroj znečištění ovzduší, 1 střední zdroj, nízký radonový index, existence 1 zařízení s umístěnými nebezpečnými látkami (STV GROUP a.s.), nevyskytuje se skládka odpadu ani brownfields, mírné zatížení hlukovými emisemi silnice (II. třídy č. II/291) velmi dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, skládka odpadu ani brownfields, střední radonový index dobrá kvalita ovzduší, existence 1 velkého a 1 středního zdroje znečištění, překročeny cílové imisní limity pro B(a)P, existence 2 skládek odpadů a 7 brownfields (u 5ti lze předpokládat SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu, mírné zatížení hlukovými emisemi silnice (II. třídy č. II/291) dobrá kvalita ovzduší, nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění, nízký až střední radonový index, existence 1 skládky odpadů, nevyskytuje se brownfields, zvýšené hlukové zatížení (silnice I. třídy I/13) dobrá kvalita ovzduší, žádný velký ani střední zdroj znečištění, neexistence skládky odpadu ani brownfields, nízký až střední radonový index

77

1

1

1

0

1

2

1

1

0

2

1

2

0

1

2

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÜ Raspenava

Raspenava

Višňová

Andělka

Zatížení životního prostředí horší kvalita ovzduší, překročeny cílové imisní limity pro B(a)P, lokální zatížení hlukovými emisemi (silnice II. třídy č. II/290, železniční doprava), existence 5ti skládek odpadu a 6ti brownfields (u 2 lze předpokládat SEZ), nízký až střední radonový index, 1 velký a 8 středních zdrojů znečištění ovzduší horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), žádný velký ani střední zdroj znečištění, existence 2 skládek odpadů, existence 3 brownfields (bez SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), nevyskytuje se žádný velký zdroj znečištění ovzduší, 1 střední zdroj, neexistence skládky odpadu ani brownfields, nízká až střední hodnota radonového indexu, lokální zatížení hlukem ze železniční dopravy horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), nevyskytuje se žádný velký ani střední zdroj znečištění ovzduší, neexistence skládky odpadu, na území 3 brownfields (bez SEZ), nízká až střední hodnota radonového indexu,lokální zatížení hlukem ze železniční dopravy horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), neexistence velkého zdroje znečištění, 1 střední zdroj, nevyskytuje se skládka odpadu, existence 2 brownfields (bez SEZ), nízký až střední radonový index,lokální zatížení hlukem ze železniční dopravy horší kvalita ovzduší (vliv elektrárny Turów), existence 4 brownfields (u 1 lze předpokládat SEZ), na území 2 skládky odpadu, výskyt křídlatky v PR Meandry Smědé,lokální zatížení hlukem ze železniční dopravy


Předlánce

Víska u Frýdlantu


0

0

0

0

0

0

C.4.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ V rámci celého ORP Frýdlant lze identifikovat lehce nadprůměrný stav životního prostředí. Tato charakteristika se vztahuje na převážnou většinu území. Výrazně nadprůměrný stav životního prostředí byl identifikován v k.ú. Dětřichovec, Lázně Libverda, Ludvíkov pod Smrkem a Horní Pertoltice. V těchto katastrálních územích se nevyskytují žádné SEZ, zdroje znečištění ovzduší ani brownfields. Tato území jsou umístěna dál od urbanizovaných území (např. Frýdlant a Nové Město pod Smrkem) a páteřních komunikací, a proto jsou také kvalitativním opakem urbanizované zástavby. Naopak průměrný až podprůměrný stav životního prostředí je patrný ve městě Frýdlant, kde došlo ke kumulaci jak velkých tak i středních zdrojů znečištění v urbanizovaném území. Ostatní části území jsou v celkovém hodnocení srovnatelné, jelikož všechny vykazují určité nedostatky a problémy např. s horší kvalitou ovzduší (západní část Frýdlantska), výskytem brownfields nebo skládek odpadu.

C.4.4 SWOT ANALÝZA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

snížení produkovaných emisí do ovzduší od 90. let minulého století

rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí

poměrně malá míra znečištění podzemních vod v současné době

znečištění povrchových toků vlivem nedostatečného čištění odpadních vod přímý vliv zemědělského, lesního hospodaření, těžby nerostných surovin a neřešených starých ekologických zátěží na kvalitu podzemních a povrchových vod nelegální dovoz odpadů především ze SRN velký rozsah a počet nevyužitých ploch a objektů (brownfields) přítomnost četných starých ekologických zátěží a ploch devastovaných těžbou

povrchových

a

převažují půdy s nízkým zatížením radonem

výskyt křídlatky japonské v přírodní rezervaci Meandry Smědé

SAUL s.r.o

78



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

pokračování v trendu snižování množství škodlivých látek a zvyšování kvality ovzduší

opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění z důvodu přechodu k využívání fosilních paliv

odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminace životního prostředí, využití sanovaných ploch pro rozvoj území

trvající imisní ohrožení lesních porostů z přeshraničního zdroje znečišťování ovzduší (elektrárna Turów)

napojení všech obcí na veřejnou kanalizaci

kontaminace pozemních a povrchových vod neřešenými starými ekologickými zátěžemi pokračující nebo stagnující kontaminace složek životního prostředí v územích starých ekologických zátěží a území devastovaných těžbou nerostných surovin

C.4.5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ -

-

stále vysoká produkce emisí (hlavně SO2 a NO2) z polské tepelné elektrárny Turów a její přeshraniční vliv na kvalitu ovzduší v západní části území velké množství lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských) velké množství starých a nedostatečně zabezpečených skládek (SEZ) rozsáhlé lesní porosty poškozené působením imisí ze zahraničních tepelných elektráren (převážně v 60. – 90. letech minulého století) s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou nedostatečná technická infrastruktura ve vodním hospodářství, zejména odkanalizování objektů, absence veřejných kanalizačních řadů svedených na centrální (obecní) čistírnu odpadních vod v některých obcích nebo jejich částech (např. Raspenava)

SAUL s.r.o

79


C.5

Ochrana přírody a krajiny

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

C.5.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Území ORP Frýdlant, značným zastoupením atributů zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny (přírodních a přírodě blízkých struktur a dochovaným krajinným rázem) patří z tohoto hlediska k nejkvalitnějším oblastem Libereckého kraje. Antropogenní činnost je zde k ochraně přírody a krajiny vyvážená (i přes značně narušenou věkovou a druhovou strukturu lesů Jizerských hor), a v území vzhledem k zastoupení složek půdního fondu existuje dostatečný prostor pro další využívání tohoto potencionálu v souladu s principy udržitelného rozvoje a v rámci zákonných norem. Téměř 40 % plochy území ORP v ucelenější jižní části řešeného území disponuje vyššími stupni ochrany přírody a krajiny s určitým omezením pro hospodářskou výnosovou činnost, zatímco v centrální a severní části jsou územní zájmy ochrany přírody a krajiny rozptýlenější, a kdy území v enklávách mezi zejména lesními komplexy je pro výnosovou hospodářskou činnost příznivější. Z výpočtu koeficientu ekologické stability (vztah ekologicky stabilních ploch k nestabilním) je řešené území jako celek tvořeno krajinou relativně přírodní, což do jisté míry ilustruje zdejší přírodní podmínky.

C.5.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Obec

Katastrální území

Charakteristika území – území a lokality OPK

Bílý Potok

Bílý Potok pod Smrkem

- dle KES typ krajiny relativně přírodní - podstatná část obce tvořena význačným krajinným typem - významné vyhlídkové body - části NR BC, M BC, R BK - VKP ze zákona - V-ZCHÚ (CHKO JH) - m-ZCHÚ (NPR, PR, PP) - EVL - PO

2

Bulovka

Arnoltice

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - část NR BC, M BC - VKP ze zákona

0

Bulovka

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - část R BC, NR BK, M BC - reg. VKP, VKP ze zákona

0

Dolní Oldřiš

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - M BC - VKP ze zákona

0

Boleslav

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - část R BC, M BC, NR BK, R BK - VKP ze zákona - m-ZCHÚ (PR) - EVL

1

Černousy

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - R BC, M BC, NR BK, R BK - VKP ze zákona - EVL

1

Černousy

SAUL s.r.o

80

Hodnocení



Ves

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - M BC, NR BK, R BK - VKP ze zákona - EVL

0

Dětřichov


- dle KES typ krajiny harmonické - část obce tvořená význačným krajinným typem - NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - část v V-ZCHÚ (CHKO JH)

1

Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

- dle KES typ krajiny mezi krajinou antropogenní a harmonickou - část obce tvořená unikátním krajinným typem - významný vyhlídkový bod - NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - Přírodní park - památné stromy

0

Frýdlant


- dle KES typ krajiny harmonické - význačný krajinný typ - M BC, M BK - reg. VKP i VKP ze zákona - část v V-ZCHÚ (CHKO JH) - m-ZCHÚ (PR) - EVL

1

Frýdlant

- dle KES typ krajiny harmonické - část k.ú. tvořená význačným krajinným typem - významný vyhlídkový bod - NR BC, NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - část v V-ZCHÚ (CHKO JH) - m-ZCHÚ (NPR - památný strom - EVL - PO

1


- dle KES typ krajiny harmonické - R BC, M BC, M BK - VKP ze zákona

0

Háj u Habartic

- dle KES typ krajiny harmonické - M BC, M BK - VKP ze zákona - památný strom

0

Hejnice

- dle KES typ krajiny relativně přírodní - podstatná část obce tvořená význačným krajinným typem - významné vyhlídkové body - NR BC, R BC, R BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - V-ZCHÚ (CHKO JH) - m-ZCHÚ (NPR, PR, PP) - památný strom - EVL - PO

2

Habartice

Hejnice

SAUL s.r.o

81


Heřmanice



- dle KES typ krajiny harmonické - část k.ú. tvořená význačným krajinným typem - M BC, M BK - VKP ze zákona - památný strom

1

Kristiánov

- dle KES typ krajiny harmonické - význačný krajinný typ - významný vyhlídkový bod - M BC, M BK - VKP ze zákona - m-ZCHÚ (PP)

1

Horní Řasnice

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - R BC, M BC, R BK, M BK - reg. VKP i VKP ze zákona

0

Srbská

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - R BK, M BC, M BK - VKP ze zákona

0

Dětřichovec

- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - R BC, M BC, M BK - VKP ze zákona - památný strom

2


- dle KES typ krajiny mezi krajinou harmonickou a relativně přírodní - R BC, M BC, M BK - VKP ze zákona

2

Krásný Les


- dle KES typ krajiny harmonické - část obce tvořená význačným krajinným typem - NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - Přírodní park - m-ZCHÚ (PP) - památné stromy

0

Kunratice


- dle KES typ krajiny harmonické - NR BC, NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - památný strom - EVL

1

Lázně Libverda

Lázně Libverda

- dle KES typ krajiny relativně přírodní - podstatná část obce tvořená význačným krajinným typem - významné vyhlídkové body - NR BC, NR BK, R BC, M BC, M BK - VKP ze zákona - podstatná část V-ZCHÚ (CHKO JH) - m-ZCHÚ (NPR, PP) - Přírodní park - EVL - PO

2

Horní Řasnice


SAUL s.r.o

82





- dle KES typ krajiny relativně přírodní - část k.ú. tvořená unikátním krajinným typem - R BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - část v V-ZCHÚ (CHKO JH) - památný strom

1


- dle KES typ krajiny relativně přírodní - část k.ú. tvořená unikátním krajinným typem - R BC, NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - Přírodní park - m-ZCHÚ (PP) - památné stromy

2


- dle KES typ krajiny relativně přírodní - část k.ú. tvořená význačným krajinným typem - NR BK, M BC, M BK - reg. VKP i VKP ze zákona - památné stromy

2

Dolní Pertoltice

- dle KES typ krajiny harmonické - NR BC, R BC, M BC, M BK - VKP ze zákona

0

Horní Pertoltice

- dle KES typ krajiny harmonické - M BC, M BK - VKP ze zákona - památné stromy

0

Raspenava

Raspenava

- dle KES typ krajiny relativně přírodní - podstatná část obce tvořená význačným krajinným typem - NR BC, R BC, R BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - část v V-ZCHÚ (CHKO JH) - m-ZCHÚ (NPR, PR, PP) - Přírodní park - památné stromy - EVL - PO

2

Višňová

Andělka

- dle KES typ krajiny harmonické - M BC, M BK - významný vyhlídkový bod - VKP ze zákona - EVL

0


- dle KES typ krajiny harmonické - NR BC, R BC, NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - m-ZCHÚ (PR) - památný strom - EVL

1

Předlánce

- dle KES typ krajiny harmonické - NR BC, R BC, M BC, M BK - VKP ze zákona - m-ZCHÚ (PR) - památné stromy - EVL

1

Pertoltice

SAUL s.r.o

83


Víska u Frýdlantu


- dle KES typ krajiny harmonické - NR BC, M BC - reg. VKP i VKP ze zákona - EVL

0


- dle KES typ krajiny harmonické 1 - NR BC, R BC, NR BK, M BC, M BK - VKP ze zákona - EVL Pozn.: výše uvedené hodnocení uvádí pouze pohled ze strany zájmů ochrany přírody a krajiny, kdy může být při posuzování z více pohledů zde uvedený kladný význam pro např. hospodářskou základnu určitým limitem a nedostatkem.

C.5.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ V řešeném území jsou (s výjimkou Národního parku, Národní přírodní památky a biosférických rezervací a geoparku) zastoupeny všechny aspekty (sledované jevy) zájmů ochrany přírody a krajiny. Jejich územní vyváženost a zastoupení je zde však poněkud nerovnoměrné – jsou více soustředěny v jižní části území v oblasti Jizerských hor, v centrální a severní části území je spíše ostrůvkovité. Velmi často se jedná o územní překryv mnoha kategorií vyšší ochrany, některé prvky (registrované VKP, významné vyhlídkové body, linie biokoridorů, památné stromy…) mají charakter bodů či linií a jsou mozaikovitě roztroušeny v řešeném území: na území obcí Bílý Potok, JV část Dětřichova, jižní část Frýdlantu, Hejnice, Lázně Libverda, jižní část Nového Města pod Smrkem a JZ větší polovina území Raspenavy převládají zájmy zvláštní ochrany přírody (V-ZCHÚ, m-ZCHÚ, EVL, PO), ale i zájmy obecné ochrany přírody (VKP ze zákona, ÚSES…, území Bílého Potoka, Hejnic a Lázní Libverdy je díky reliéfu této části Jizerských hor bohaté na výskyt významných vyhlídkových bodů), na území obcí Černousy a Višňová je cca vyvážené zastoupení územních zájmů zvláštní ochrany přírody (EVL, m-ZCHÚ…) a ochrany obecné (VKP ze zákona, ÚSES…), na území obcí Bulovka, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný les, Kunratice, a částí Dětřichova, Frýdlantu, Nového Města pod Smrkem, Pertoltice a Raspenavy ostrůvkovitě silně převládají zájmy obecné ochrany přírody (ÚSES, Přírodní park, VKP ze zákona i registrované VKP…) nad zájmy ochrany zvláštní (mozaika m-ZCHÚ, památných stromů…). Plošně menší nechráněná území jsou v řešeném území tvořena zejména zemědělskou půdou a zástavbou měst a obcí – tato území jsou prostorem pro intenzivní i extenzivní způsoby využívání složek ZPF a pro život jejich obyvatel.

C.5.4 SWOT ANALÝZA OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

pestré a kvalitní přírodní hodnoty na území ORP, dostupné zdejším obyvatelům i návštěvníkům, jako prostor pro poznání, aktivní odpočinek, oddech...

dosud plně nevyužité možnosti naplněnosti prvků v zájmech obecné ochrany přírody (registrovaných VKP, dalších památných stromů...)

velikost, množství až často územní převaha ploch, území a prvků v zájmech ochrany přírody a krajiny (obecné i zvláštní)

místní výskyt ladem ležící a dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy s projevy sukcese lesních dřevin a křovin, s vlivem na krajinářské hodnoty a majících vliv na šíření plevelů a invazních a nepůvodních druhů rostlin (vč. alergenů), zhoršujících průchodnost a estetickou hodnotu krajiny

významné plošné zastoupení krajinářsky nejhodnotnějších krajinných typů, velké množství významných vyhlídkových bodů a geomorfologicky cenných částí krajiny převaha funkčních prvků ÚSES

SAUL s.r.o

84



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

existence drobných vodních toků a jejich okolí pro zakládání doprovodné zeleně s výraznou krajinářskou funkcí, v souběhu se zájmy ochrany přírody a přednostně ve vymezených prvcích ÚSES

pokračující trend opouštění a zanedbávání zemědělských pozemků s vlivem na kvalitu krajiny a životního prostředí pokračující sukcese dřevin a křovin na nevyužívané zemědělské půdě pozemků s vlivem na kvalitu krajiny a životního prostředí

existence vnějších zdrojů a dotací pro financování údržby krajiny posilování mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví s důrazem na údržbu a obnovu krajiny

C.5.5

PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Ochrana lokalit a území zájmů ochrany přírody a krajiny je v ř.ú. stabilizovaná, ale existují zde i určité dílčí disproporce ve způsobech využívání území vůči ochraně přírody. střety zájmů ochrany přírody a krajiny se záměry na lyžařský areál v Novém Městě pod Smrkem (sjezdové tratě na Smrku) střety zájmů ochrany přírody se zájmy surovinové politiky v biocentru NC68 Poustecká obora nadregionálního biogeografického významu střety zájmů ochrany přírody se zájmy surovinové politiky v biocentru RC 1787 Meandry Smědé regionálního biogeografického významu, upřesnění jeho hranic ujednocení označení prvků systému v celokrajské posloupnosti dle KOPK LK a zajištění vzájemných územních návazností, negativní vlivy liniových staveb (současných i navrhovaných) na přirozené migrační trasy organismů při zvyšující se fragmentaci krajiny, a to zejména u přeložek trasy silnice I/13 vypracování „Hodnocení ÚSES“ jako podklad pro prověření, případně potvrzení dosud nerealizovaných návrhů opatření v nefunkčních a navrhovaných prvcích ÚSES k založení či dotvoření, v územních plánech vymezení ÚSES upřesněním prvků dle stavu katastru nemovitostí, příp. jednotek prostorového rozdělení lesa dle platných LHP/LHO (v souladu s metodickými pokyny vymezování ÚSES a jejich zapracováváním do územních plánů obcí) Pozn.: Vzhledem ke značnému rozsahu evidovaných i územně neupřesněných lokalit zájmů obecné i zvláštní (vč. mezinárodní) ochrany přírody a krajiny se mohou případné snahy o další zavádění vyšší ochrany jevit jako nadbytečné. V řešeném území však existuje množství struktur bez vyšší ochrany, které by v případě jiného území byly jejím předmětem. Dle názoru zpracovatele ÚAP se zde vyskytují další významné krajinotvorné prvky, které zasluhují registraci jako VKP či vyhlášení památného stromu/stromořadí – např. doprovodná zeleň komunikací: oboustranné aleje podél silnice mezi Dětřichovem a Kunraticemi, Frýdlantem a Krásným Lesem, mezi Raspenavou a silnicí Frýdlant/Nové Město pod Smrkem, mezi Černousy a silnicí Pertoltice/Habartice (vč. odbočujících alejí původních účelových cest), mezi Pertolticemi a Habarticemi, lipová alej ve Frýdlantském Městském parku…

SAUL s.r.o

85


3.

Souhrnná SWOT analýza

SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA DLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3.1


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

územně diferencované vhodné podmínky pro fungování a rozvoj zemědělské rostlinné i živočišné výroby i netradičních forem, vč. souběhu s ostatními aktivitami

místně destruovaná struktura zemědělské prvovýroby, zpracovatelství a odbytu, nedostatečná kapacita živočišné výroby vůči výměře pozemků TTP a zatravněné orné půdy

místně vyhovující intenzita využívání zemědělské půdy umožňující fungování oboru

nevyužité možnosti pro zavádění a rozšiřování „ekologického“ zemědělství a alternativních forem zemědělského podnikáni, pěstování netradičních plodin a chovu netradičních druhů, vč. výroby místních specialit, pěstování biomasy pro energetické účely…

zainvestovanost zemědělských pozemků tč. funkčními melioračními opatřeními místně značného rozsahu (viz kapitola Půdní fond) umožňující vyšší standard zemědělského hospodaření a fungování zemědělských subjektů

existence zemědělských a lesnických brownfields

zemědělské pozemky, zejména I. a II. třídy ochrany ZPF – (viz kapitola C.3 Půdní fond)

narušená věková struktura lesů Jizerských hor neumožňující vyšší efektivnost lesnické výroby a vynucující vyšší vstupy do pěstování lesa

vysoké zastoupení lesní půdy, její územní dislokace a podíl hospodářských lesů poskytující hospodářský efekt pro výrobní a zpracovatelský sektor – (viz kapitola C.3 Půdní fond)

existence regionálních rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje vysoký výskyt lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských, zdevastovaných),

vysoký stupeň zpřístupněnosti lesních pozemků soustavou kvalitních účelových lesních cest (vybudovaných zejména v Jizerských horách v období generální obnovy lesů z důvodu imisního zatížení) – (viz kapitola C.3 Půdní fond)

zánik podnikatelských subjektů, převážně v oblasti zemědělství nedostatek kvalifikované pracovní síly nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu

areály zemědělské prvovýroby a zpracovatelství provozy ekologického zemědělství, zejména v Černousích, Jindřichovicích pod Smrkem, Raspenavě (nezobrazeno)

absence obchvatů měst a obcí nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě

stabilizovaný dodavatelský sektor v lesnictví i vlastnické vztahy k lesním pozemkům

nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě.

významné plochy ekonomických aktivit zavedené fungující podnikatelské subjekty

zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování

volné plochy pro podnikání v opuštěných výrobních areálech (brownfields)

nemožnost využití letecké dopravy

příznivé podmínky pro podnikání v cestovním ruchu a vázaných odvětvích

chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy, velký počet nebezpečných a rizikových míst na stávajících cyklotrasách, nekoordinované značení cyklotras

široká nabídka přírodních i kulturních atraktivit pro letní i zimní rekreaci a cestovní ruch široká nabídka aktivit pro relaxačně-sportovní účely

zhoršená dopravní dostupnost z okrajových částí vymezeného území ORP Frýdlant hluková zátěž některých lokalit s vyšší intenzitou dopravy na průtazích silnic I/13, II/290 a II/291

lázeňská místa - Lázně Libverda plochy sportovní vybavenosti hustá síť silnic a železničních tratí

závislost na rozhodujícím podílu povrchových vod proti podzemním

hustá síť autobusových linek se stabilních počtem přepravovaných osob, další budování integrované dopravy pro optimalizaci obslužnosti území

zranitelnost povrchových vod a jejich špatná kvalita v období extrémních průtoků

vyznačení mezinárodních a nadregionálních cyklotras na území ORP, hustá síť ostatních cyklotras

značné stáří rozvodných sítí, velké ztráty při distribuci nákladnost úpravy a dodávky vody

přirozené historické vazby na Polsko nastavené dobré podmínky pro zvyšování rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy

vlivem extrémních such dochází ke snižování kvantity i kvality vody, větší nároky na úpravu snížení hladin podzemních vod, tím kvantity i kvality

SAUL s.r.o

86


Souhrnná SWOT analýza vlivem těžby v dole Turów

soběstačnost regionu z hlediska zdrojů pitné vody průměrné připojení obcí na veřejný vodovod dobře vybudované systémy páteřních rozvodů pitné vody, zajišťujících zásobení všech obcí

dosluhující technologická zařízení úpraven vod ve Frýdlantu a Bílém potoce

transformovna 110/22 kV Frýdlant - Větrov s dvěma přívodními vedeními

velmi nízký podíl napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci

kompletní energetická největších obcích

převážně nevhodné zneškodnění odpadních vod

infrastruktura

ve

čtyřech

zatěžování povrchových vod nečištěnými odpadními vodami ze septiků, jímek a dešťovými vodami nízký podíl oddílné kanalizace, zatížení ČOV balastními vodami

rezervní kapacita v přívodním VTL plynovodu výroba elektrické energie v kogeneraci, elektrárnách a malých vodních elektrárnách¨

větrných

minimum vlastních zdrojů primární energie

stabilní distribuční napětí 22 kV využívání tepelné energie z odpadového dřeva

ochranná pásma vrchních rozvodů VVN a VN limitují plošný rozvoj území

rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zařízení na využití odpadů

minimální záskoková kapacita 110/22 kV Frýdlant - Větrov

dostatečná kapacita zařízení pro odstraňování odpadů v širším území

nekompletní energetická neplynofikovaných obcích

dobré legislativní zabezpečení, zpracování kvalitních plánů odpadového hospodářství nakládání s odpady se řídí dle dobrých závazných obecných vyhlášek obcí

při

výpadku

infrastruktura

TR v

jediné napájecí VTL plynovodní potrubí negativní vliv větrných elektráren na krajinný ráz problematické pokrytí signálem mobilních telefonních operátorů slabé využití tříděných zpracovatelské kapacity

odpadů,

nedostatečné

stále nedostatečná prevence vzniku odpadů a černých skládek, existence starých zátěží nelegální dovoz odpadů ze SRN

SAUL s.r.o

87



3.1


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

existence vhodných objektivních podmínek pro fungování a rozvoj zemědělské živočišné výroby i netradičních forem, vč. souběhu s ostatními aktivitami alternativního a ekologického zemědělství

zdlouhavé řešení či neřešení podmínek pro zemědělské hospodaření s návazností na zpracovatelství a s dopadem na stav krajiny řešeného území neuvážený rozvoj území na úkor zemědělských pozemků zejména vyšších tříd ochrany ZPF

existence vnějších finančních zdrojů a dotací pro údržbu krajiny zemědělskými i nezemědělskými způsoby

pokračující snahy o zábory PUPFL pro sportovní aktivity (včetně území ZCHÚ)

realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů

zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru

zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a dostupnosti konzultačních a informačních služeb pro podnikatelský sektor

vliv hospodářsky slabých oblastí v sousedních regionech (Polsko) na podnikatelské prostředí v oblasti

rozvoj spolupráce institucí na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti, provázání sféry vzdělávání s trhem práce a místními specifiky výroby

nezájem investorů o využití stávajících opuštěných areálů (brownfields) nežádoucí vývoj na trhu práce (např. zvyšování nezaměstnanosti, nedostatečná mobilita pracovní síly, stárnutí obyvatel, nevhodná oborová struktura absolventů, globalizace ekonomiky apod.)

zlepšení podmínek pro výrobu a distribuci místních produktů vývoj a transfer inovačních technologií včetně technologií šetrných k životnímu prostředí a jejich zavádění do praxe

nestabilita podnikatelských subjektů zranitelných externími vlivy, např. celoevropským útlumem textilního či automobilového průmyslu

rozvoj cestovního ruchu (agroturistiky, ekoagroturistiky a sportovní turistiky) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu a vznik nových pracovních příležitostí; využití soukromých a obecních objektů pro navýšení ubytovacích kapacit

intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu v nevhodných lokalitách s negativním vlivem na životní prostředí extrémní klimatické podmínky odliv zákmu turistů vlivem málo kvalitních služeb

rozšiřující se síť sportovních zařízení pro potřeby místních obyvatel i pro rozvoj cestovního ruchu

nedostatek finančních zdrojů na rozvoj infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu

růst rodinných výdajů věnovaných na cestování a vybavení pro sport, tělovýchovu, rekreaci a volný čas

zhoršování dopravní venkovských oblastech

dobudování silničního tahu I/13, napojení regionu na dálniční systém EU

útlum veřejné dopravy

obslužnosti,

zejména

ve

nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné vody, možná kontaminace vody

rychlé železniční spojení na krajské metropole (Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha), optimalizace železniční trati č. 037 Liberec-Černousy

negativní změny kvality a kvantity povrchových a podzemních vod v souvislosti s těžbou dolu Turow a nevhodným hospodařením v krajině

zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech realizace projektu REGIOTRAM NISA

v případě přerušení vnějších dodávek není zde náhradní zdroj energií

rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části nákladní dopravy na železnici.

ohrožení krajinného rázu nevhodnými v energetice (větrné elektrárny)

podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných, přepravních vozů a vlaků, optimalizace sítě cyklotras rozvoj regionálního letiště v Liberci

odpojování bytů v panelových domech na plynofikovaných sídlištích ve Frýdlantě od SCZT a přechod na lokální vytápění bytových domů zemním plynem, čímž se zvyšuje cena tepelné energie z SCZT

rekonstrukcí vodovodních sítí dojde ke snížení ztát a spotřeby vody

nedostatečná opatření k zabránění dalšího ilegálního dovozu odpadů ze sousedních regionů

ochrana územních rezerv pro přirozenou akumulaci povrchových vod v lokalitách 200 Lužec, 201 Raspenava

stagnující stav třídění a využívání odpadů bez dalšího pozitivního vývoje k množství recyklovaného, znovu využitého odpadu

zvyšováním podílu napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou účinným čistícím stupněm zvyšovat kvalitu povrchových a podzemních vod

možný vznik dalších černých skládek a neadekvátního řešení odpadového hospodářství v nově urbanizovaném území

SAUL s.r.o

88

aktivitami



vhodným řešením odvodu dešťových vod zadržet vodu v krajině, snížit zhoršení kvality v povrchových tocích při extremních klimatických podmínkách budování a modernizace ČOV a kanalizačních systémů v obcích zvýšení využívání obnovitelných druhů energií, zejména odpadového dřeva, geotermální a sluneční energie využívání technickoekonomických poznatků pro zvýšení technické úrovně užití energií s cílem snížení měrné spotřeby. omezování spotřeby hnědého uhlí v řešeném území podpora snižování spotřeby tepelné energie zlepšováním jak tepelně izolačních vlastností objektů, tak úrovně vytápění zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů, sanace starých ekologických zátěží pokračování ve vzdělávání a osvětě třídění možností využití odpadů jako druhotné suroviny

SAUL s.r.o

a

89



3.2

PILÍŘ SOCIÁLNÍ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

růst počtu bydlících obyvatel

nízká a stále zaostávající míra vzdělanosti bydlících obyvatel

významný a místy velmi silný počet a vliv tzv. sezónních uživatelů území

zvýšený podíl sociálně slabých / nepřizpůsobivých / nezaměstnatelných osob

relativně stále příznivá věková struktura bydlících obyvatel

zvýšený podíl obyvatel bydlících v zanedbaném / neudržovaném domovním fondu

relativně příznivější věková struktura obyvatel

snižující se využití / využitelnost stávajících zařízení pro vzdělávání

kapacitní a většinou dobře udržovaná zařízení pro vzdělávání dobrá časová základních škol

dostupnost

sítě

zvyšující se měrné náklady na provoz školských a vzdělávacích zařízení

perspektivních

velký počet dlouhodobě nevyužitelných zařízení

existence Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantu jako nezbytného zázemí základní zdravotnické péče

neperspektivních

/

plně

vysoký, prokazatelně nadprůměrný počet registrovaných pacientů připadajících na jednoho praktického lékaře

zlepšující se dostupnost Krajské nemocnice v Liberci poskytující vyšší úroveň zdravotnické péče

vysoký, prokazatelně jeden z nejvyšších počtů obyvatel v rámci ČR připadajících na jednoho zubního lékaře

dobrá dostupnost základních zdravotnických zařízení umístěných ve střediscích osídlení míst

omezování nabídky specializované zdravotnické péče v Nemocnici s poliklinikou ve Frýdlantě

podpora výstavby / zřizování domů s pečovatelskou službou

nepřipravenost území pro lokalizaci a výstavbu dalších postupně potřebných zařízení sociální péče pro seniory nebo specifické skupiny

dlouhodobé zkušenosti zařízení sociální péče

koncepční nevyjasněnost vzájemné s provozovateli školských zařízení

v současné době nadprůměrná v zařízeních sociální péče

nabídka

provozovatelů

některých

podpory

bohatá historie území a hojný výskyt dochovaných historicky i architektonicky cenných staveb a souborů

velmi slabé finanční ohodnocení práce v sociálních službách

Městská památková zóna Frýdlant

nedostatečné zajištění údržby historicky i architektonicky cenných staveb a souborů

národní kulturní památka areál hradu a zámku Frýdlant

dosud nekoordinovaná péče o dochované objekty lidové architektury

omezený rozsah investičních aktivit s minimem zásahů do území uchoval strukturu některých sídel téměř v původní podobě

nevhodné využívání některých historicky i architektonicky cenných staveb a souborů a stav tzv. industriálu - průmyslové architektury

potenciál stávajících zařízení a vybavení území pro sport a tělovýchovu

nedostatečná propagace a marketing území pro rekreaci a aktivní využívání volného času

územní rezervy pro rozvoj rekreace a využití volného času. Atraktivity nejbližšího okolí – Jizerské hory včetně polské části, masív Smrku, vodní nádrže v Polsku a Německu

nedostatečné propojení s nabídkou a možnostmi sportovního a rekreačního vyžití v nejbližším okolí Polska a Německa

rozsáhlý potenciál neobydlených anebo málo využívaných domů pro trvalé i druhé / rekreační bydlení čekajících na lepší využití

dostatečně nevyužitý potenciál krajiny a území pro turistiku a rekreační sporty velký počet zanedbaných domů bez řádné údržby a s chybějícím základním technickým vybavením

velký počet domů využívaných pro tzv. druhé bydlení, jejichž uživatelé mají zájem o vylepšování nejen těchto domů, ale i jejich okolí dochované objekty stavební dědictví

lidového

stavitelství,

velký počet opuštěných a rozpadajících se starých a objemově obtížně udržitelných a modernizovatelných domů

cenné

nabídka relativně levné pracovní síly.

velmi nízká intenzita nové bytové výstavby modernizace stávajícího domovního fondu

relativně příznivá věková struktura obyvatel jako potenciál růstu pracovní síly.

dlouhodobý úbytek a nedostatek pracovních příležitostí

místní zázemí středního odborného školství

dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti vysokého podílu dlouhodobé nezaměstnanosti

fungující Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje

výrazný nedostatek jak počtu, tak i struktury nabídky volných pracovních míst

Frýdlant a Hejnice lze považovat za střediska osídlení s průměrnými rozvojovými předpoklady v rámci kraje

špatná dostupnost Frýdlantského výběžku z centra

SAUL s.r.o

90

a

včetně



s průměrnými rozvojovými předpoklady v rámci kraje

Libereckého kraje a vnitrozemí ČR

významný a rostoucí vliv tzv. sezónních uživatelů na osídlení a ekonomiku území

rizika povodní při jarním tání a dlouhotrvajících deštích v povodí Smědé

blízkost rozvojové oblasti Liberec a významných rozvojových os

přeshraniční ohrožení území splachy z výsypek dolu Turów (Kunratice, Višňová) ohrožení (nesjízdnost) hlavních dopravních tahů (spojení s vnitrozemím) přírodními vlivy (hlavně v zimním období) velký počet populačně a ekonomicky slabých obcí jako základních článků veřejné správy území a územního plánování nové Město p.S. lze považovat za středisko osídlení s vůbec nejhoršími rozvojovými předpoklady v rámci kraje a jeho spádový obvod za velice problémové území nedostatečné využití potenciálu území a jeho sezónních / potenciálních uživatelů pro místní „politiku územního rozvoje“

SAUL s.r.o

91



3.2

PILÍŘ SOCIÁLNÍ

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

podpora růstu vzdělanosti obyvatel

pokračování odlivu „vzdělané“ vrstvy obyvatel

další růst počtu sezónních uživatelů, ale i bydlících obyvatel

nezohledňování potřeb území z hlediska všech jeho potenciálních uživatelů

zvýšená podpora údržby domovního fondu

nedostatečná podpora a realizace modernizace a údržby domovního fondu

zvýšení celospolečenské základních škol

podpory

podpora využití školských celoživotního vzdělávání

zařízení

malotřídních pro

ekonomická neudržitelnost stávající sítě školských / vzdělávacích zařízení

potřeby

zvyšující se vnitřní konkurence mezi školami všeho druhu (boj o žáky)

podpora využití školských zařízení i pro potřeby sociální péče / prevence změna koncepce zdravotnických poskytování zdravotnické péče

zařízení

zvyšující se vnější konkurenční vliv dalších středních škol

a

rostoucí konkurence Krajské nemocnice v Liberci a tendence k centralizaci specializovaných zdravotnických oborů

zaměření na nové specializace zdravotnické péče i pro širší okolí

nedostatečná podpora technickému a personálnímu vybavení / posílení zdravotnictví na Frýdlantsku

spolupráce se zdravotnickými službami v Polsku a Německu

úbytek zdravotnického personálu a odborníků

vzájemná spolupráce s provozovateli / zřizovateli školských zařízení

nerespektování prognóz a skutečného demografického vývoje (stárnutí populace)

narůstající počet obyvatel ve věku nad 65 let a osob s různým postižením rostoucí konkurence dalších poskytování sociální péče

rostoucí konkurence dalších a alternativních forem poskytování sociální péče

a alternativních forem

nedostatek potřebného personálu, na němž sociální péče je velmi závislá

otevření hranic a obnova přirozených historických rozvojových vazeb v širších souvislostech předmětného území

nevhodné využívání, chátrání a devastace historicky a architektonicky cenných staveb a souborů včetně dochovaných objektů lidové architektury a průmyslové architektury

plánovitá záchrana dochovaných objektů lidové architektury v rámci přeshraniční „Krajiny podstávkových domů“ dle probíhající pasportizace podstávkových domů

nevhodné využívání území a nevhodné zásahy urbanizační do dochovaných struktur některých sídel nebo do území s archeologickými nálezy

příliv investic a oživení rozvoje urbanizačních aktivit vlivem vymezení rozvojových os nadmístního významu: ROS8 a ROS9 v ÚAP LK a ZÚR LK

rozvojové problémy sousedních států

v příhraničních

oblastech

propagace a marketing pro domácí i zahraniční klientelu

rostoucí konkurence a vliv domácích a zahraničních nových sportovně rekreačních areálů v nejbližším okolí

nově budované sportovně rekreační areály v těsné blízkosti (Swieradów – Zdrój, jezera u Lešné a vodní nádrž Witka v Polsku, jezero Berzdorf v Německu, apod.)

nezapojení se do spolupráce a dělby nabídky se zahraničními partnery.

zlepšení komunikační dostupnosti území

nedostatečná podpora modernizace a rozvoje materiálně technické základny pro sport, tělovýchovu, rekreaci a aktivní využívání volného času

nízké, relativně výrazně nižší ceny nemovitostí (domů, bytů i pozemků) pro trvalé i druhé bydlení

nezájem o zachování a využití starého domovního fondu

podpora výstavby technické infrastruktury zvyšující standard bydlení

rostoucí vandalismus a ničení starého opuštěného fondu

větší podpora modernizace a využití stávajícího domovního fondu

preference nové bytové výstavby i tam, kde by bylo možné a vhodné preferovat využití stávajícího domovního fondu

podpora rekvalifikačních programů a celoživotního vzdělávání pracovní síly s využitím zázemí místního středního / odborného školství

neřešení problematiky tzv. nezaměstnatelných skupin obyvatelstva a zneužívání systému sociální podpory

podpora stavební výroby a stavebnictví při záchraně a revitalizaci zanedbaného domovního a stavebního fondu

pokračující nezájem mladé generace o řemeslné vzdělávání a profese

podpora projektů pro začínající a nové podnikatele

SAUL s.r.o

úbytek pracovních míst u velkých / stabilizujících

92


Souhrnná SWOT analýza zaměstnavatelů

možnosti využití přeshraniční spolupráce s Polskem (SRN) v oblasti bezpečnosti, požární ochrany, IZS

možné ohrožení liniových staveb technické infrastruktury přírodními i antropogenními vlivy s dopadem na zásobování území energiemi

zařazení Frýdlantska mezi regiony se soustředěnou pomocí státu – region s vysokou mírou nezaměstnanosti

riziko zvláštních povodní (protržení hrází rybníků v Pertolticích, Arnolticích, Bulovce...)

zařazení Frýdlantska mezi „specifické oblasti“ a „hospodářsky slabé oblasti“ Libereckého kraje, jež budou vyžadovat dlouhodobě zvýšenou pozornost a podporu

riziko výbuchu munice (areál STV Group a.s. v Novém Městě pod Smrkem – Hajništi) ohrožení sněhovou kalamitou – spad sněhu, sněhové jazyky, závěje (Jizerské hory, komunikace nechráněné před větry ...)

investice do rozvoje dopravní a technické infrastruktury podle Návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje

rizika lesních požárů a omezená možnost jejich lokalizace, zejména v méně přístupných horských oblastech rostoucí sociálně ekonomické Frýdlantskem a jeho okolím

rozdíly

mezi

neřešení zanedbanosti technické a dopravní infrastruktury, ale i zanedbanosti stávajícího domovního a stavebně-technického fondu neřešení problematiky příčin a důsledků deprivace území a jeho sociálního prostředí

SAUL s.r.o

93



3.3


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výskyt velkého množství výhradních ložisek především stavebního materiálu

dopady těžby na životní prostředí vliv těžby hnědého uhlí v dole Turów (Polsko) na stabilitu základových poměrů (snížení hladiny podzemních vod) v oblasti Višňová

velké zásoby vhodného stavebního materiálu dobré základové poměry ve větší části řešeného regionu

urychlení odtoku povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření a urbanizaci ploch

zpracování podrobných dokumentů v oblasti vodního hospodářství a protipovodňové prevence

nedořešená protipovodňová opatření

CHOPAV Jizerské hory zasahující do řešeného území

ohrožení severozápadní části území v oblasti Višňové vlivem těžby hnědouhelného dolu Turów

částečně dobudovaná protipovodňová opatření na dolním toku Smědé

malý podíl vodních ploch v řešeném regionu

klima s výjimkou vrcholových partií Jizerských hor je nejlepší z celého Libereckého kraje

nedostatečná protipovodňová ochrana obcí na toku Smědé

existence zemědělských pozemků s příznivými půdními podmínkami a rozsah kvalitních půd pro vyšší standard zemědělského hospodaření

přetrvávající výskyt ladem ležící a hospodařením již dlouhodobě opuštěné sukcese lesních dřevin a křovin (vlivem zemědělského hospodaření a výrobní a struktury)

značný rozsah pozemků drenážním odvodněním

meliorovaných

plošným

destruovaná živočišná výroba s aktuálně nedostatečnou kapacitou nutnou pro údržbu travních pozemků

nadprůměrná lesnatost území umožňující fungování specifického oboru a navyšující místní zaměstnanost

příslušnost značné části řešeného území k imisně poškozené části Jizerských hor s lesy se změněnou věkovou i druhovou strukturou

stabilizované vlastnické vztahy k lesním pozemkům snížení produkovaných emisí do ovzduší od 90. let minulého století poměrně malá míra znečištění podzemních vod v současné době

povrchových

zemědělským půdy s projevy destruovaného zpracovatelské

přetrvávající tlak investiční výstavby na zábory pozemků ZPF a PUPFL

a

rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí

převažují půdy s nízkým zatížením radonem

znečištění povrchových toků vlivem nedostatečného čištění odpadních vod přímý vliv zemědělského, lesního hospodaření, těžby nerostných surovin a neřešených starých ekologických zátěží na kvalitu podzemních a povrchových vod nelegální dovoz odpadů především ze SRN velký rozsah a počet nevyužitých ploch a objektů (brownfields) přítomnost četných starých ekologických zátěží a ploch devastovaných těžbou

pestré a kvalitní přírodní hodnoty na území ORP, dostupné zdejším obyvatelům i návštěvníkům, jako prostor pro poznání, aktivní odpočinek, oddech... velikost, množství až často územní převaha ploch, území a prvků v zájmech ochrany přírody a krajiny (obecné i zvláštní) významné plošné zastoupení krajinářsky nejhodnotnějších krajinných typů, velké množství významných vyhlídkových bodů a geomorfologicky cenných částí krajiny

výskyt křídlatky japonské v přírodní rezervaci Meandry Smědé

převaha funkčních prvků ÚSES

dosud plně nevyužité možnosti naplněnosti prvků v zájmech obecné ochrany přírody (registrovaných VKP, dalších památných stromů...) místní výskyt ladem ležící a dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy s projevy sukcese lesních dřevin a křovin, s vlivem na krajinářské hodnoty a majících vliv na šíření plevelů a invazních a nepůvodních druhů rostlin (vč. alergenů), zhoršujících průchodnost a estetickou hodnotu krajiny

SAUL s.r.o

94



3.3


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

těžba kvalitního stavebního materiálu

snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním

vhodné sanace ploch po ukončení těžby, zapojení do krajiny

rostoucí tlak na krajinu v důsledku požadavků na rozšiřování těžeb

realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině

ohrožení kvality zásob podzemních vod vlivem intenzivní těžby jak stavebních materiálů, tak vlivem dolu Turów

preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů

zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodné urbanizace území a vlivem nevhodného zemědělského a lesního hospodaření

zřizování nových malých vodní nádrží přizpůsobení se klimatu, k interglaciálnímu optimu

které

se

vyvíjí

nedořešená protipovodňová opatření na Smědé, nárůst lokálních záplav

existence zemědělských pozemků s příznivými půdními podmínkami pro možnost vyššího standardu zemědělského hospodaření

zvýšený odtok a záplavy vlivem činnosti a hald dolu Turów

existence meliorovaných a zainvestovaných zemědělských pozemků plošným drenážním odvodněním umožňující vyšší standard zemědělského hospodaření

ztráty vody v tocích kolem Višňové vlivem snižování depresního kužele v povrchové jámě hnědouhelného dolu Turów ohrožení udržitelného rozvoje v důsledku

existence dotačních titulů ze státních prostředků pro údržbu krajiny (zde zejména TTP a zatravněné orné půdy)

pokračující trend opouštění zemědělské půdy, neřešení podmínek pro fungování zemědělské prvovýroby a zpracovatelství

existence dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy pro alternativní způsoby zemědělského hospodaření netradičních forem

nebezpečí ruderalizace zemědělské půdy při trendu opouštění zemědělského hospodaření

územně diferencované vhodné podmínky pro pěstování biomasy pro energetické účely

tlak dalších investorů na zábory pozemků ZPF a PUPFL

pokračování v trendu snižování množství škodlivých látek a zvyšování kvality ovzduší

nezájem o zemědělské hospodaření v případě neřešení podmínek pro zemědělské hospodaření a zpracovatelství

odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminace životního prostředí, využití sanovaných ploch pro rozvoj území

opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění z důvodu přechodu k využívání fosilních paliv

napojení všech obcí na veřejnou kanalizaci

trvající imisní ohrožení lesních porostů z přeshraničního zdroje znečišťování ovzduší (elektrárna Turów)

existence drobných vodních toků a jejich okolí pro zakládání doprovodné zeleně s výraznou krajinářskou funkcí, v souběhu se zájmy ochrany přírody a přednostně ve vymezených prvcích ÚSES

kontaminace pozemních a povrchových vod neřešenými starými ekologickými zátěžemi pokračující nebo stagnující kontaminace složek životního prostředí v územích starých ekologických zátěží a území devastovaných těžbou nerostných surovin

existence vnějších zdrojů a dotací pro financování údržby krajiny posilování mimoprodukční funkce zemědělství lesnictví s důrazem na údržbu a obnovu krajiny

a

pokračující trend opouštění a zanedbávání zemědělských pozemků s vlivem na kvalitu krajiny a životního prostředí pokračující sukcese dřevin a křovin na nevyužívané zemědělské půdě pozemků s vlivem na kvalitu krajiny a životního prostředí

SAUL s.r.o

95


Vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů URÚ

4.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1

VYVÁŽENOST HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE

Podmínky pro hospodářský rozvoj jsou dány ekonomickými aktivitami (zemědělství, lesnictví, výroba, služby, obchod apod.), úrovní a dostupností i kvalitou dopravní a technické infrastruktury včetně řešení likvidace odpadů. Hospodářský rozvoj území je závislý především na velikosti sídla a na dopravní dostupnosti, zejména pak na napojení na komunikace vyšších tříd, na významné železniční tratě, i na obslužnosti, spádovosti, propojení s významnými centry okolních regionů. Příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj obvykle korespondují s identifikovanými silnými stránkami SWOT analýzy, případně se odrážejí i ve zjištěných příležitostech rozvoje území. Nepříznivé podmínky pro udržitelný rozvoj lze často ztotožnit se slabými stránkami SWOT analýzy, příp. hrozbami, které zvyšují nepříznivé podmínky a spolu se slabými stránkami jsou limitem rozvoje území. Nepříznivé podmínky pro hospodářský rozvoj jsou jednak limity území omezující rozvoj nebo využití daného území pro hospodářský rozvoj, jednak malý nebo žádný potenciál rozvoje daného území, případně další specifická omezení. V souhrnné charakteristice hospodářského pilíře ve vztahu k danému území byla zhodnocena dominance a vyváženost hospodářského pilíře podle jednotlivých obcí. Vyváženost tematických okruhů v rámci obcí není příliš velká, často převažuje jeden nebo více tématických okruhů nad ostatními, které mohou být naopak podprůměrné. Stejná je též rozdílnost vyváženosti tematických okruhů mezi jednotlivými katastrálními územími v rámci jedné obce. Tab.1

Souhrn celkového hodnocení hospodářského pilíře pro jednotlivé obce A.1 Hospodářská základna

A.2 Dopravní infrastruktura

A.3.a Technická infrastruktura VHS

A.3.b Technická infrastruktura energetika

A.3.c Technická infrastruktura odpady

CELKEM

Bílý Potok

1

0

0

1

1

0

Bulovka

-1

-1

-2

-1

0

-1

Černousy

-1

-1

-1

-1

1

-1

Dětřichov

1

0

0

-1

1

0

Dolní Řasnice

0

0

-1

-1

1

0

Frýdlant

1

2

1

2

2

2

Habartice

-1

0

-1

-1

1

-1

Hejnice

2

1

2

2

2

2

Heřmanice

0

-1

0

-1

1

0

Obec

Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

0

-1

-2

-1

-1

-1

0

0

-2

1

2

0

0

0

0

-1

-2

0

Kunratice

-1

0

-1

-1

2

0

Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice

1

-1

2

1

2

1

1

1

0

1

2

1

-1

-1

-1

-1

1

-1

Raspenava

1

1

0

1

2

1

Višňová

-1

-1

-1

-1

1

-1

SAUL s.r.o

96



Nadprůměrné obce (katastrální území) z pohledu hospodářského pilíře Frýdlant (k.ú. Frýdlant), Hejnice (k.ú. Hejnice), Lázně Libverda (k.ú. Lázně Libverda), Nové Město pod Smrkem (k.ú. Nové Město pod Smrkem), Raspenava (k.ú. Raspenava). Podprůměrné obce (katastrální území) z pohledu hospodářského pilíře Bulovka (k.ú. Bulovka, k.ú. Dolní Oldřiš), Černousy (k.ú. Boleslav, k.ú. Ves), Habartice (k.ú. Háj u Habartic), Horní Řasnice (k.ú. Srbská), Pertoltice (k.ú. Horní Pertoltice, k.ú. Dolní Pertoltice), Višňová (k.ú. Andělka, k.ú. Poustka u Frýdlantu, k.ú. Předlánce, k.ú. Víska u Frýdlantu). Hospodářský pilíř se nejvíce odráží ve městě Frýdlant, které tvoří centrum celého řešeného území ORP Frýdlant, a dále pak v obcích Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Velká část oblastí rozvoje zahrnutých v hospodářském pilíři jsou v těchto obcích nad průměrem území ORP Frýdlant. Ostatní obce (resp. katastrální území) se v hodnocení vyváženosti z pohledu hospodářského pilíře jeví jako spíše průměrná až podprůměrná. Hospodářský sektor je ve výsledku nejvýraznější ve městě Frýdlant, kde je patrná i vyváženost jednotlivých tematických okruhů. Dominuje zde především výroba, občanské vybavení i nadmístního významu a cestovní ruch. Nadprůměrný je Frýdlant také z pohledu dopravní a technické infrastruktury, a to ve všech oblastech. Naopak nevýrazná je zde zemědělská a lesnická výroba, což je dáno zástavbou města a množstvím zpevněných ploch. Pod obec patří 2 katastrální území (k.ú. Frýdlant a k.ú. Albrechtice u Frýdlantu), která jsou značně nehomogenní. V případě, že by se tato katastrální území posuzovala zvlášť, k.ú. Albrechtice u Frýdlantu by bylo zhodnoceno jako výrazně podprůměrné. Z toho je patrné, že veškerá hospodářská základna je soustředěna do města Frýdlant. Mezi další převážně nadprůměrné obce patří Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Raspenava, které mají dostatečný výrobní potenciál a kde má výrazný podíl i cestovní ruch. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především lázeňství (Lázně Libverda), městská a venkovská poznávací turistika. Potenciál území pro cestovní ruch však není plně využit, místně chybí kvalitní infrastruktura pro jeho rozvoj. Dopravní a technická infrastruktura ve jmenovaných obcích je také významně rozvinuta a přispívá k jejich nadprůměrnému hodnocení. Částečně problematická je pouze oblast katastrálních území Raspenava (obec Raspenava), Ludvíkov pod Smrkem a Hajniště pod Smrkem (obec Nové Město pod Smrkem), kde chybí odkanalizování objektů centrální kanalizací zakončenou městskou ČOV. Až na výše zmíněné výjimky je právě chybějící nebo nedostačující odkanalizování a zneškodňování odpadních vod na celém území ORP Frýdlant faktorem, který silně negativně ovlivňuje hodnocení hospodářského pilíře. Většina obcí však má rozptýlenou zástavbu, což z ekonomického hlediska neumožňuje vyřešit odvádění odpadních vod centrální kanalizací. V případě zásobování obcí pitnou vodou je situace v území uspokojivější. Veřejný vodovod je zaveden u cca 88% obyvatel ORP Frýdlant, ovšem v okrajových částech obcí s nízkou hustotou osídlení není vodovodní řad rozveden (např. Háj u Habartic, Dolní Oldřiš, Filipovka, Loučná). Dále chybí veřejný vodovod v obcích Horní Řasnice a Jindřichovice pod Smrkem. Zásobování elektrickou energií je na relativně dobré úrovni. Většina obcí ORP Frýdlantsko není plynofikována, pouze 5 obcí je alespoň částečně plynofikováno, o dalším rozšíření se z důvodu rentability neuvažuje. Zvyšuje se podíl využití obnovitelných druhů energie (biomasa, větrné elektrárny). Pokrytí území energetickými systémy je v některých okrajových sídlech problematické. Do vymezeného území ORP Frýdlant je možný dopravní přístup z vnitrozemí ČR trasami silnic I/13, III/2904, II/290 (v zimním období uzavřena) a železniční tratí č.037 Liberec – Černousy. Tyto dopravní trasy překonávají hřeben Jizerských hor, což se významně projevuje v nevyhovujících směrových a výškových poměrech tras, prodloužené jízdní době ve vztahu k Liberci a nárokům údržby především v zimním období. Území tak nemá dostatečně intenzivní a kvalitní dopravní napojení na české vnitrozemí. Z pohledu dopravní infrastruktury je nejlépe hodnocen Frýdlant, dále Raspenava, Hejnice a Nové Město pro Smrkem a pak následují celky osídlení s průměrným hodnocením. Nejméně příznivé hodnocení je přiřazeno obcím mimo hlavní silniční tahy a železniční tratě a jedná se především o územní pás podél severní hranice s Polskem.

SAUL s.r.o

97



Z obcí se při celkovém hodnocení hospodářského pilíře jako podprůměrné jeví Bulovka, Černousy, Habartice, Horní Řasnice, Pertoltice a Višňová. Je to dáno jejich slabým potenciálem výrobní základny, kdy v těchto obcích jsou vymezeny minimálně (popřípadě vůbec) plochy výroby. V těchto obcích převládající zemědělské a lesní pozemky skrývají potenciál v obnově zemědělského využití. Většina těchto obcí se potýká s problémy v oblasti občanské vybavenosti a mají zhoršené přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Stav dopravní a technické vybavenosti je na nízké úrovni, často nevyhovující současným potřebám a platným předpisům. Celkově lze pro území ORP Frýdlant jako celku konstatovat, že příznivé územní podmínky pro hospodářský rozvoj je možné najít především v těch obcích, které mají dostatečné rozvojové plochy pro potenciální budoucí rozvoj, mají dobrou technickou i dopravní infrastrukturu, jsou dobře dostupné pro potřebnou pracovní sílu a mají možnost rozvoje potřebných služeb i bytové funkce.

4.2

VYVÁŽENOST SOCIÁLNÍHO PILÍŘE

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel, částečně i environmentálními a ekonomickými aspekty a faktory, které ovlivňují kvalitu života a určují životní úroveň v daném území (např. úroveň a kvalita bydlení, zaměstnanost, úroveň a dostupnost zdravotních a sociálních služeb, dostupnost a kvalita vzdělání, příznivá struktura obyvatelstva, možnosti kulturního a sportovního vyžití, zajištění bezpečnosti atd.). Příznivé podmínky pro sociální rozvoj a soudržnost obyvatel je možno identifikovat v některých silných stránkách zpracované SWOT analýzy, případně se odrážejí i v některých silných stránkách ostatních dvou pilířů – hospodářského a environmentálního. Nepříznivé podmínky pro udržitelný sociální rozvoj lze často ztotožnit se slabými stránkami SWOT analýzy, s případnými ohroženími v sociální oblasti, která může být závislá i na hospodářském ohrožení, popř. i na ohrožení environmentálního pilíře. Nepříznivé podmínky pro sociální soudržnost obyvatel představují zejména prohlubující se rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel, horší nebo téměř nedostatečnou dostupnost některých služeb, snižování životní úrovně některých skupin obyvatel, atd. Tab.2

Souhrn celkového hodnocení sociálního pilíře pro jednotlivé obce

OBEC

B.1

B.2

B.3

B.4

B.5

B.6

B.7

B.8

B.9

B.10

CELKEM

Bílý Potok

2

0

-2

-2

0

-2

2

-1

Bulovka

1

0

2

-2

0

1

2

-2

-1

2

-1

-1

-2

0

Černousy

2

-2

-2

-2

0

-1

1

-2

-1

-1

-2

Dětřichov

2

0

-2

1

1

1

2

-1

0

1

1

Dolní Řasnice

0

0

-2

-2

1

0

1

0

-1

1

-1

Frýdlant

0

2

2

2

2

2

2

1

1

2

2

Habartice

-2

0

-2

-2

0

-1

0

1

-1

1

-1

Hejnice

-1

2

2

-2

2

1

2

0

1

2

2

Heřmanice

1

-2

-2

-2

1

0

1

0

-1

1

-1

Horní Řasnice

0

-2

-2

-2

0

0

1

-2

-1

-1

-2


1

0

1

2

0

1

2

-2

-1

0

1

Krásný Les

1

0

-2

-2

0

0

2

-1

-1

1

0

Kunratice

-2

0

-2

-2

0

0

2

-1

0

0

-1

Lázně Libverda

2

0

-2

1

2

2

2

1

-1

2

2


-2

1

2

2

1

2

2

0

-1

-2

1

Pertoltice

2

-2

-2

-2

0

0

1

-2

-1

-1

-2

Raspenava

1

1

2

2

0

2

2

0

1

-1

2

Višňová 0 2 0 1 -2 1 -1 2 0 -1 0 Vysvětlivky: B.1 - Obyvatelstvo, B,2 - Vzdělávání, B.3 - Zdravotnictví, B.4 - Sociální péče, B.5 - Kulturní hodnoty, památková péče, B.6 - Sport a tělovýchova, B.7 - Bydlení a bytový fond, B.8 - Zaměstnanost a trh práce, B.9 - Bezpečnost, B.10 - Struktura osídlení

SAUL s.r.o

98



Nadprůměrné obce (katastrální území) z pohledu sociálního pilíře výrazně nadprůměrnými - Frýdlant (k.ú. Frýdlant), Hejnice (k.ú. Hejnice), Lázně Libverda (k.ú. Lázně Libverda), Raspenava (k.ú. Raspenava), mírně nadprůměrné Dětřichov (k.ú. Dětřichov), Jindřichovice pod Smrkem (k.ú. Jindřichovice pod Smrkem), Nové Město pod Smrkem (k.ú. Nové Město pod Smrkem). Podprůměrné obce (katastrální území) z pohledu sociálního pilíře výrazně podprůměrné - Černousy (k.ú. Boleslav, k.ú. Ves), Horní Řasnice (k.ú. Horní Řasnice, k.ú. Srbská), Pertoltice (k.ú. Dolní Pertoltice, k.ú. Horní Pertoltice) mírně podprůměrné - Bílý Potok, (k.ú. Bílý Potok pod Smrkem), Dolní Řasnice (k.ú. Dolní Řasnice), Habartice (k.ú. Habartice, k.ú. Háj u Habartic), Heřmanice (k.ú. Heřmanice u Frýdlantu, k.ú. Kristiánov), Krásný Les (k.ú. Krásný Les u Frýdlantu), Kunratice (k.ú. Kunratice u Frýdlantu) Celkově území ORP Frýdlant postrádá dostatečné vybavení pro kulturní akce, dostatek školských, sportovních a zdravotnických zařízení. Tyto jsou především soustředěny v obcích s vyšším počtem trvale bydlících obyvatel nebo vyšším výskytem sezónních návštěvníků. V oblasti kulturních hodnot je ORP Frýdlant územím s bohatou historií a hojným výskytem známých a chráněných historicky i architektonicky cenných staveb, jejich souborů a s potenciálem archeologických nalezišť. Převážně na urbanizovaném území lze najít památkově chráněné stavby a území zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (NKP Areál hradu a zámku Frýdlant, městská památková zóna Frýdlant). Zdravotnická zařízení se vyskytují pouze na území 7 obcí, kterými jsou Frýdlant, Bulovka, Višňová, Raspenava, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem a Nové Město pod Smrkem. Ostatní obce jsou odkázány na zdravotnické služby v těchto obcích. Hlavním zdravotnickým zařízením je Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě. Významným problémem v řešeném území je nedostatek pracovních míst a s tím spojená vysoká míra nezaměstnanosti. Frýdlantsko se na začátku roku 2007 vyznačovalo nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných v rámci oblasti Severovýchod. Nedostatek pracovních příležitostí je patrný převážně v obcích Dolní Řasnice, Bulovka, Pertoltice a Heřmanice. Mezi výrazně nadprůměrné obce z hlediska sociálního pilíře patří obce Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda a Raspenava. Sociální charakter je dán především koncentrací obyvatelstva v návaznosti na jednotlivé složky hospodářského pilíře jako např. soustředění výroby, cestovní ruch a občanské vybavení. Směrem od těchto center vyváženost sociálního pilíře postupně klesá a to většinou vzhledem ke stávající kvalitě obytného prostředí, které neplní současné nároky obyvatel. Vyváženost tematických okruhů v rámci obcí závisí právě na občanském vybavení (maloobchod, kultura, sport, zdravotní a sociální služby,…), na oblasti bydlení (podprůměrná kvalita bytového fondu) a s tím souvisejícím rozvojem výroby a vznikem nových pracovních pozic (zaměstnanost). Tento předpoklad v současnosti splňuje pouze město Frýdlant jako správní centrum území, které nad ostatními obcemi vyniká v nabídce služeb, občanského vybavení, kulturních hodnot a sportovního využití, což pokrývá nároky veřejné i komerční občanské vybavenosti. Veškeré tyto prvky určují vysokou obytnost území, ovšem soustředěnost výroby, služeb a občanského vybavení působí na kvalitu životního prostředí, která je v dané oblasti hodnocena jako průměrná. Obce Hejnice, Raspenava a Lázně Libverda jsou také výrazně nadprůměrné a to v důsledku existence dostatečného množství kulturních a architektonicky cenných objektů, školských, tělovýchovných a sportovních zařízení. Obec Hejnice a Raspenava dále nabízí i zabezpečení zdravotnických služeb. Naopak Lázně Libverda těží z existence léčivých pramenů, což má pozitivní vliv na postupně se zvyšující počet trvale bydlících obyvatel i sezónních uživatelů území. Celkově vyváženými a mírně nadprůměrnými obcemi jsou obce Dětřichov, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, průměrnými jsou obce Bulovka a Višňová. Velký potenciál těchto obcí je uložen v zajištění dostatečného množství sportovně-rekreačních ploch a kulturních, školských a zdravotnických zařízení. Vzhledem k rostoucímu počtu trvale bydlících obyvatel a sezónních uživatelů by tato zařízení zatraktivnila území a zkvalitnila pohodu bydlení a služby v sektoru občanské vybavenosti.

SAUL s.r.o

99



Mezi mírně podprůměrné obce se řadí obce Bílý Potok, Habartice, Heřmanice, Dolní Řasnice, Krásný Les, Kunratice. I přes průměrný až nadprůměrný růst počtu obyvatel stále v obcích chybí dostatečné občanské vybavení. Území nenabízí velké množství školských, zdravotnických ani sportovních zařízení. Tento nedostatek je však kompenzován dobrou časovou dostupností a kapacitou zařízení umístěných ve spádových centrech osídlení. Naopak výhodou je pak atraktivnost území z pohledu pohody bydlení v klidném a urbanisticky příliš nezměněném prostředí. Jako výrazně podprůměrné obce byly charakterizovány obce Černousy, Pertoltice, Horní Řasnice. Nevyskytují se zde žádné architektonicky cenné soubory a významné kulturní hodnoty. Dále se zde nevyskytují žádná kulturní ani zdravotnická zařízení a minimum zařízení veřejného občanského vybavení. V obcích je také vysoká míra nezaměstnanosti. Vyváženost sociálního pilíře v rámci ORP Frýdlant je značně nerovnoměrná. Převážná míra veškerých zařízení je koncentrována do větších obcí s rozvinutou výrobou a větším počtem obyvatel. Směrem k okrajovým, řidčeji obydleným částem území úroveň občanského vybavení výrazně klesá. Vzhledem k tomu, že sociální rozvoj je ovlivněn částečně i faktory hospodářskými a faktory environmentálními, v obcích, kde je převažující hospodářský rozvoj, přispívá tento i k příznivým podmínkám pro sociální rozvoj. V těch oblastech, kde převažuje environmentální pilíř, se zvyšují sociální podmínky zároveň s příznivějším životním prostředím, které je dnes často považováno za jeden z hlavních faktorů životní úrovně, a tedy i za jeden z význačných faktorů sociálního rozvoje.

4.3

VYVÁŽENOST ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE

Podmínky pro příznivé životní prostředí jsou charakterizovány zastoupením přírodních složek v území, jejich kvalitou, zvyšováním jejich stability zajištěním podmínek pro rozvoj ekosystémů, jejich ochrany, kvalitou ostatních složek životního prostředí a možnostmi je využívat v souladu s principy udržitelného rozvoje. Příznivé životní prostředí najdeme především v oblastech, ve kterých se vyskytují chráněná území přírody, ve kterých převažují přírodní plochy nebo esteticky a krajinářsky hodnotná krajina. Zhoršené životní prostředí je především v oblastech s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává např. špatná kvalita ovzduší. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území sídel, především v centrech měst a v průmyslových zónách, a nejlepší je naopak v chráněných územích, v lokalitách s venkovským charakterem, s vyšším zastoupením přírodních prvků (funkční ÚSES, VKP, vodní toky a vodní plochy, lesy, území přírodního parku apod.). Shodně, jako u předchozích souhrnných vyhodnocení, je vzato v úvahu několik hledisek hodnocení a je uvedeno souhrnné hodnocení obcí pro jednotlivé tematické okruhy.

SAUL s.r.o

100


Tab.3


Souhrn celkového hodnocení environmentálního pilíře pro jednotlivé obce C.1 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny

C.2 Hydrologie a klimatologie

C.3 Půdní fond

C.4 Kvalita životního prostředí

C.5 Ochrana přírody a krajiny

CELKEM

Bílý Potok

0

1

-1

1

2

1

Bulovka

0

0

1

1

0

0

Černousy

0

0

1

1

1

1

Dětřichov

2

2

1

1

1

1

Dolní Řasnice

0

-1

1

0

0

0

Frýdlant

1

-1

1

0

1

0

Habartice

0

-1

1

1

0

0

Hejnice

0

-1

0

1

2

1

Heřmanice

1

0

1

1

1

1

Horní Řasnice

2

0

1

1

0

1


0

-1

1

1

2

1

Krásný Les

2

0

0

1

0

1

Kunratice

0

0

2

0

1

0

0

0

-1

2

2

1

-1

1

1

1

2

1

Pertoltice

0

1

2

2

0

1

Raspenava

0

-1

2

0

2

1

Višňová

0

-1

1

0

1

0

OBEC


Nadprůměrné obce (katastrální území) z pohledu environmentálního pilíře Bílý Potok (k.ú. Bílý Potok), Černousy (k.ú. Černousy, k.ú. Boleslav, k.ú. Ves), Dětřichov (k.ú. Dětřichov u Frýdlantu), Hejnice (k.ú. Hejnice), Heřmanice (k.ú. Heřmanice u Frýdlantu, k.ú. Kristiánov), Horní Řasnice (k.ú. Horní Řasnice, k.ú. Srbská), Jindřichovice pod Smrkem (k.ú. Jindřichovice pod Smrkem, k.ú. Dětřichovec), Krásný Les (k.ú. Krásný Les), Lázně Libverda (k.ú. Lázně Libverda), Nové Město pod Smrkem (k.ú. Hajniště pod Smrkem, k.ú. Ludvíkov pod Smrkem, k.ú. Nové Město pod Smrkem), Pertoltice (k.ú. Dolní Pertoltice, k.ú. Horní Pertoltice), Raspenava (k.ú. Raspenava). Podprůměrné obce (katastrální území) z pohledu environmentálního pilíře žádné Území ORP Frýdlant disponuje různorodými přírodními podmínkami a různou environmentální hodnotou území. V některých obcích, ve většině případů vzdálenějších od urbanizovaného území a hlavních dopravních komunikací, environmentální pilíř mírně až výrazně převažuje, naopak v obcích s rozvinutějším hospodářským pilířem je environmentální pilíř výrazně potlačen. Struktura a kvalita půdního fondu, z pohledu zastoupení jednotlivých druhů pozemků a způsobů i intenzity jejich využívání, má podstatný vliv na krajinný ráz řešeného území a na jeho celkovou ekologickou stabilitu.

SAUL s.r.o

101



Řešené území svými různorodými podmínkami spadá do krajinářsky atraktivních území, avšak zároveň vlivem zanedbání údržby zejména zemědělských pozemků jsou tyto hodnoty výrazně snižovány. V území jsou podstatnou mírou zastoupeny zemědělské pozemky i vyšších tříd ochrany ZPF, které jsou potencionálně vhodné jak pro intenzivní, tak i extenzivní zemědělské hospodaření. Velký podíl ploch je zainvestovaný melioračními opatřeními, jejichž funkčnost je však značně narušena. Současná převaha nevyužívané zemědělské půdy má tak negativní vliv na atraktivitu krajiny a snižování kulturně-přírodních hodnot území. Struktura pozemků ZPF dává ve zdejších podmínkách předpoklady pro jejich zemědělské využívání formami alternativních způsobů založeného na fungování malých až středních podnikatelských subjektů. Lesní hospodářství je kvalitativně velmi odlišné, způsob hospodaření je většinou ovlivněn majetkoprávními vztahy. Převážná část lesních pozemků je ve vlastnictví státu (správa Lesy ČR, s.p.) nebo jednotlivých obcí, přičemž soukromé vlastnictví je zastoupeno pouze menšinově. Převaha environmentálního pilíře v daném území ORP Frýdlant, je dle očekávání také výsledkem velkého podílu zemědělských a lesních ploch, které často navíc podléhají statutu zákonné ochrany. Celé území ORP Frýdlant se z hlediska environmentálního pilíře jeví jako převážně až mírně nadprůměrné. Dá se předpokládat, že je to způsobeno především tím, že se jedná o území, která leží dál od páteřních komunikací a urbanizovaných míst, a tudíž i kvalitativně jsou jejich opakem. Patrné je to například u obcí Černousy a Pertoltice, které jsou hospodářsky podprůměrné, ovšem z pohledu kvality životního prostředí patří tyto obce mezi převážně nadprůměrné. Současně se zde vyskytuje i větší množství přírodně i krajinně významných ploch a prvků. Vyváženost tematických okruhů environmentálního pilíře je znatelná v celkově nadprůměrných obcích, v ostatních se mísí vyšší průměry s podprůměrným hodnocením v rámci určitých oblastí, např. kvalitou životního prostředí. Na území environmentálně převážně nadprůměrných obcí, kterých je v ORP Frýdlant většina (Bílý Potok, Černousy, Dětřichov, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenava se vyskytuje velké množství přírodních a krajinných hodnot, které jsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Nalézají se zde také lesy, které podléhají ochraně podle zákona o lesích (lesy zvláštního určení, lesy ochranné), a proto jsou považovány za více kvalitní než lesní plochy v jiných částech území. Podle bilance půdy se rovněž jedná o území s největšími podíly nezpevněných ploch, tedy zemědělské a lesní půdy, s různou perspektivou rozvoje (viz. hospodářský pilíř). Nadprůměrné obce lze charakterizovat jako poměrně vyrovnané ve všech tematických okruzích, ovšem v některých případech se lokálně projevuje zhoršená kvalita životního prostředí (např. zhoršená kvalita ovzduší - Dětřichov, výskyt starých ekologických zátěží nebo brownfields - Nové Město pod Smrkem aj.). Naopak průměrně se dle charakteristik environmentálního pilíře jeví obec Bulovka, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Kunratice a Višňová. V obci Višňová je kvalita životního prostředí negativně ovlivňována především přeshraničním vlivem polské elektrárny Turów, relativně velkým množstvím brownfields a hlukovým zatížením z železniční dopravy. V k.ú. Višňová u Frýdlantu byl dále monitorován výskyt křídlatky v PR Meandry Smědé. Naopak pozitivní vliv na hodnocení v rámci environmentálního pilíře má oblast obecné ochrany a ochrany krajiny. Nachází se zde celkově vyvážené zastoupení územních zájmů a prvků ochrany (např. m-ZCHÚ, EVL, VKP ze zákona, ÚSES,...). V případě obcí Frýdlant, Kunratice a Dolní Řasnice ovlivňují životní prostředí především důsledky špatného hospodaření na urbanizovaném území jako je zvýšený výskyt brownfields, starých ekologických zátěží a výskyt skládek komunálního odpadu. Vlivem negativní lidské činnosti ovšem došlo ke zhoršení hydrologických poměrů v celém řešeném území. Jedná se především o rychlý odtok srážkové vody z území, způsobující lokální záplavy na drobných vodních tocích a v dolní části řeky Smědé.

SAUL s.r.o

102



Z hlediska podmínek environmentálního pilíře lze konstatovat, že území ORP se jeví jako značně různorodé a v rámci vztahu environmentálního pilíře k hospodářskému často nevyvážené. V obcích, kde převažuje hospodářský pilíř, jsou podmínky pro environmentální pilíř obvykle oslabené. V případě dalšího rozvoje může docházet k významným střetům mezi těmito dvěma pilíři, kdy jeden pilíř omezuje rozvoj druhého a může představovat limitující faktor pro kýžený rozvoj území. Vůči sociálnímu pilíři je vztah příznivější, jelikož se tyto dva pilíře spíše vzájemně podporují nebo doplňují. Podporou principů udržitelného rozvoje lze však docílit, určitým způsobem realizace či výběru aktivit, k využití pilířů jako hodnot či předností pro rozvoj ostatních pilířů. Nadprůměrné obce lze z pohledu environmentálního pilíře označit za stabilní, ovšem určité složky životního prostředí se neustále dynamicky mění v závislosti na převažujících činnostech v území, které se podílejí na jejich kvalitě, a proto u nich nelze stabilitu zaručit (kvalita ovzduší, jakost vod atd.).

4.4

CELKOVÁ VYVÁŽENOST UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT

Vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje bylo provedeno na základě zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území, uvedených v předchozích kapitolách, zejména na základě provedených SWOT analýz pro jednotlivé tematické okruhy a globální SWOT analýzy. Vyváženost vztahu územních podmínek je vyhodnocena •

pro hospodářský rozvoj (hospodářský pilíř)

•

pro soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř)

•

pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř udržitelného rozvoje)

Vyhodnocení vyváženosti pilířů podle jednotlivých obcí vychází z podrobných analýz charakteru jednotlivých katastrálních území a obcí a jejich rozvojového potenciálu, provedených v dílčích kapitolách a souhrnně za obce pod jednotlivých pilířích v této kapitole. V následující tabulce je uvedeno celkové hodnocení jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje. Tab.4

Hodnocení vyváženosti pilířů URÚ

OBEC Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová

SAUL s.r.o

Hodnocení pilířů Sociální -1 0 -2 1 -1 2 -1 2 -1 -2 1 0 -1 2 1 -2 2 0

Hospodářský 0 -1 -1 0 0 2 -1 2 0 -1 0 0 0 1 1 -1 1 -1

103

Environmentální 1 0 1 1 0 0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0



V následujícím shrnutí je porovnána vyváženost pilířů v jednotlivých obcích: Bílý Potok – mírně nevyvážené podmínky mezi jednotlivými pilíři, více převažuje pilíř environmentální Bulovka – nevyvážené podmínky, slabší hospodářský pilíř Černousy – nevyvážené podmínky, environmentální pilíř významně převažuje sociální i hospodářský pilíř, sociální pilíř je výrazně potlačen Dětřichov – v podstatě vyvážené podmínky všech pilířů, mírně převažuje environmentální a sociální pilíř Dolní Řasnice – mírně nevyvážené podmínky, sociální pilíř je částečně potlačen Frýdlant – mírně nevyvážené podmínky, hospodářský a sociální pilíř výrazněji převažují pilíř environmentální Habartice – nevyvážené podmínky, potlačen je hospodářský a sociální pilíř, převažuje pilíř environmentální Hejnice – v podstatě vyvážené podmínky, mírně převažuje hospodářský a sociální pilíř Heřmanice – celkově vyvážené podmínky, sociální pilíř mírně potlačen, mírně převažuje environmentální pilíř Horní Řasnice – nevyvážené podmínky, potlačen sociální pilíř, výrazně převažuje environmentální pilíř Jindřichovice pod Smrkem – v podstatě vyvážené podmínky jednotlivých pilířů, mírně zaostává hospodářský pilíř Krásný Les – celkově vyvážené podmínky, mírně převažuje environmentální pilíř Kunratice – vyvážené podmínky, všechny však mají průměrné hodnoty či potenciál ve srovnání s jinými obcemi Lázně Libverda – v podstatě vyvážené podmínky všech pilířů, mírně převažuje sociální pilíř Nové Město pod Smrkem – vyvážené podmínky, nadprůměrné hodnoty či potenciál Pertoltice – nevyvážené podmínky, hospodářský a sociální pilíř spíše podprůměrný, environmentální pilíř naopak výrazně nadprůměrný Raspenava – vyvážené podmínky, nadprůměrné hodnoty či potenciál Višňová – nevyrovnané podmínky, hospodářský pilíř a environmentální pilíř lehce nadprůměrný

je významně potlačen,

sociální

Celkově lze konstatovat, že jednotlivé pilíře jsou ve sledovaných obcích v různém stupni nevyváženosti, což odpovídá stávající diferenciaci území ORP Frýdlant podle přírodních podmínek, způsobů využití území, historického vývoje a limitů využití území. Vyrovnanost, převaha nebo potlačení některého pilíře v jednotlivých obcích odpovídá základní charakteristice předmětné obce, jak byla uvedena v předcházejících kapitolách. Pokud hodnotíme celé území jako celek, území má předpoklady k hospodářskému i sociálnímu rozvoji při současném zajištění ochrany a zlepšování životního prostředí, tedy k zajištění příznivých podmínek i pro životní prostředí. Určitou celkovou nevyváženost udržitelného rozvoje území vykazuje zejména sociální pilíř (vzdělávání, zaměstnanost, bydlení, aj) a hospodářský pilíř (nedostatečná technická infrastruktura, zhoršená dopravní dostupnost). Podstatnou část území ORP Frýdlant, při porovnání v rámci Libereckého kraje, lze charakterizovat jako zaostávající, méně rozvinutou, hospodářsky slabou, s neuspokojivými sociálními faktory. Nerovnoměrnost podmínek rozvoje a životní úrovně vytváří určité sociální napětí mezi obyvateli, které snižuje nebo narušuje soudržnost jejich společenství.

SAUL s.r.o

104



Naopak většinu území lze z pohledu environmentálního pilíře hodnotit jako průměrnou až nadprůměrnou. Hodnoty tohoto pilíře jsou často chráněny legislativou a do jisté míry omezují a budou omezovat rozvoj ostatních dvou pilířů. Rozvoj hospodářského i sociálního pilíře musí respektovat tato omezení. Pro udržitelný rozvoj území je potřeba zohlednit specifiku jednotlivých území a vyváženost pilířů zajistit v rámci rozvoje celého území ORP Frýdlant jako celku. V rámci jednotlivých obcí a katastrálních území je potřeba podle možností odstraňovat největší nevyváženost potřeb území a jeho potenciálu. Území ORP Frýdlant má potenciál pro zlepšení a dobudování technické a dopravní infrastruktury, pro kvalitnější napojení na okolní regiony a pro rozvoj hospodářských aktivit (průmysl, vybavenost, služby, cestovní ruch). K rozvoji jednotlivých pilířů a zajištění podmínek pro jejich rozvoj je nutno přistupovat rozdílně podle různorodosti území a funkcí obcí. V obcích s převažujícím hospodářským charakterem hledat možnosti a podmínky pro posílení zejména environmentálního pilíře, naopak v území s převažujícími environmentálními hodnotami by měl být hospodářský rozvoj usměrňován tak, aby environmentální hodnoty území zachoval nebo posílil. Celkově je nutno posílit zejména sociální pilíř.

SAUL s.r.o

105

ÚAP ORP Frýdlant - RURÜ

5.

Problémy k řešení v ÚPD

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD

Problémy k řešení v ÚPD, zjištěné v území a vyplývající z nedostatků území, identifikovaných střetů záměrů a limitů využití území a SWOT analýz, jsou specifikovány u jednotlivých tématických okruhů. V této kapitole je provedena rekapitulace problémů ve stručné - heslovité podobě a dále jsou uvedeny hlavní urbanistické, architektonické, dopravní a hygienické závady a ohrožení území.

5.1. SEZNAM PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ Označ.

Problém - lokalizace

Problémy území z hlediska hospodářské základny vytváření územních předpokladů pro programovou obnovu zejména živočišné výroby a netradičních forem využívání zemědělských pozemků řešení pozůstatků opuštěných zemědělských staveb neutralizace střetů výroby s dalšími funkcemi (bydlením) nedostatečná územní příprava pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit nedostatečná připravenost pro využívání opuštěných průmyslových areálů posílení ploch občanské vybavenosti nadmístního významu ve Frýdlantě řešení územních podmínek pro zkvalitnění a dobudování infrastruktury cestovního ruchu zabránění nekoordinované expanzi nevhodných forem CR a dalšího zatěžování přírodně cenných území

Problémy území z hlediska dopravní infrastruktury nedostatečné dopravní zpřístupnění území ORP Frýdlant zpřesnění a stabilizování dopravních ploch a koridorů silnice I/13 podmínky zprovoznění úseku silnice II/290 okolo vodárenské nádrže Souš pro zimní období rekategorizaci trasy silnice III/03511 Kunratice - Frýdlant rekategorizace silnice III/2904 Mníšek - Raspenava negativní vlivy dopravy na průtazích silnic v centrálních částech obcí silnice II/291 přeložka v centrální části Nového Města pod Smrkem silnice II/290 přeložka v centrální Raspenavy silnice III/29015 jihovýchodní obchvat centrální části Lázně Libverda zabezpečení požadovaných technických parametrů celostátní železniční trati Liberec – Černousy – Zawidów vytvářet podmínky pro zachování regionálních železničních tratí nepropojenost železničních přepravních systémů s Polskem nedostatečná vybavenosti železničních stanic a zastávek nedostatečná infrastruktura cyklistické dopravy, rozšíření sítě cyklostezek oddělených od motorových komunikací sjednocení systému cyklotras řešit cyklostezky v pásu osídlení Bílý Potok - Hejnice - Raspenava – Frýdlant vytvářet zázemí pro cykloturisty (odpočívky Dolní Řasnice, Habartice, Dětřichov)

Problémy území z hlediska vodního hospodářství dořešit dostavbu vodovodního systému a propojit tlaková pásma nedostatečné zásobení vodou v Horní Řasnici zajistit rekonstrukci úpravny vody Frýdlant zajistit rekonstrukci úpravny vody Bílý Potok přehodnotit pásma hygienické ochrany zdrojů pitné vody nedostatečná technická infrastruktura zejména odkanalizování objektů, absence veřejných kanalizačních řadů svedených na centrální čistírnu odpadních vod v některých obcích nebo jejich částech zejména Raspenava čištění odpadních vod řešit po částech na malých domovních čistírnách, při individuálním řešení vyžadovat účinný čistící koncový stupeň

SAUL s.r.o

106



Problémy území z hlediska energetiky a spojů zachování systému CZT, včetně zapojení nových ekologických zdrojů vytváření podmínek pro vyšší využití obnovitelných zdrojů energií prověření možností vyššího využití zemního plynu v řešeném území zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území negativní vlivy telekomunikačních zařízení na krajinný ráz

Problémy území z hlediska odpadů zajistit možnosti a podmínky pro zvýšení podílu tříděného odpadu .

PILÍŘ SOCIÁLNÍ Označ.


Problémy území z hlediska obyvatelstva zohlednění celkového stavu potenciálních uživatelů území v ÚPD, výrazné kolísání počtu uživatelů území v některých obcích

Problémy území z hlediska vzdělávání perspektivy jednotlivých školských zařízení (stabilizovaná, perspektivní a neperspektivní) nízká vzdělanost trvale bydlícího obyvatelstva, problematika celoživotního vzdělávání

Problémy území z hlediska zdravotnictví rozvoj zdravotnické péče, jejíž nezbytnou základnu představuje Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě. časová dostupnost rychlé záchranné zdravotní služby

Problémy území z hlediska sociální péče potřeby a požadavky na umístění dalších zařízení sociální péče

Problémy území z hlediska kulturních hodnot a památkové péče neuspokojivý stav stavebního fondu včetně dochovaných historicky i architektonicky cenných staveb a souborů, zejména v okrajových sídelních útvarech při státní hranici neuspokojivá situace v péči o památkově chráněné objekty nedokončená identifikace objektů v památkovém zájmu objekty ve vlastnictví přechodných uživatelů (solventních) s kvalitnější údržbou, ale „živé“ pouze o víkendech nekoordinovaný postup při péči o dochované soubory objektů lidové architektury (dosud pouze část dochovaných souborů v památkové péči a ochraně a probíhající pasportizace podstávkových domů) nevhodné využívání historicky i architektonicky cenných staveb a souborů pro zemědělské hospodaření se všemi důsledky chátrání nevyužívaných objektů a souborů, zejména historického fondu průmyslové architektury z období industrializace („industriál“) narušený koncepční rozvoj sídel při státní hranici

Problémy území z hlediska sportu a tělovýchovy nedostatečné využití rozmanitého potenciálu pro sport a tělovýchovu

Problémy území z hlediska bydlení a bytového fondu velký počet zanedbaných domů, podprůměrná technická vybavenost domů / bytů velmi nízká intenzita bytové výstavby velký počet objektů individuelní rekreace

Problémy území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce nedostatečná nabídka volných pracovních příležitostí

Problémy území z hlediska bezpečnosti ohrožení území přírodními riziky izolovanost území komplikující akceschopnost složek IZS

Problémy území z hlediska struktury osídlení koordinace aktivit v rámci specifických oblastí Frýdlantsko a Jizerské hory a rozvojovou oblastí Liberec Nejhorší rozvojové předpoklady SOSO Raspenava a Nové Město p.S v rámci Libereckého kraje. Vysoký urbanizační tlak a zatížení území obce Lázně Libverda

SAUL s.r.o

107



PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ Označ.


Problémy území z hlediska geologie navrhnout zásady využívání a ochrany nerostného bohatství území ORP Frýdlant v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. specifikovat, stanovit a řešit vlivy těžby hnědého uhlí dolu Turow na naše území řešení střetů zájmů surovinové politiky se zájmy ochrany přírody v CHLÚ Předlánce - Andělka, CHLÚ Frýdlant a CHLÚ Pertoltice

Problémy území z hlediska hydrologie a klimatologie revitalizace problémových úseků vodních toků, nekapacitní úseky zajištění ochrany vodních toků před znečištěním důslednou likvidací produkovaných odpadních vod zajištění ochrany území před zvýšeným odtokem srážkových vod maximálním zadržením těchto vod v místě vzniku úpravou ploch, návrhem retenčních dešťových zdrží regulace zástavby v územích, kde není možná ochrana území před víceletými vodami výsypka dolu Turów tvořící umělý horský hřeben a ovlivňující mezoklimatické podmínky Frýdlantska, přeshraniční problematika povodní a sesuvů

Problémy území z hlediska půdního fondu, půdních podmínek pořízení podrobného územního generelu mapujícího rozsah výskytu nevyužívaných zemědělských pozemků nepřipravenost území pro očekávaný nárůst pěstování biomasy pro energetické účely, vč. zatím nedostatečně vymezených možností pro její zpracovávání vytvoření územních podmínek pro zvyšování podílu melioračních a zpevňovacích dřevin v území mimo lení pozemky, za účelem zlepšení mikroklimatu a navýšení retence krajiny

Problémy území z hlediska kvality životního prostředí stále vysoká produkce emisí (hlavně SO2 a NO2) z polské tepelné elektrárny Turów a její přeshraniční vliv na kvalitu ovzduší v západní části území velké množství lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských) velké množství starých a nedostatečně zabezpečených skládek (SEZ) rozsáhlé lesní porosty poškozené působením imisí ze zahraničních tepelných elektráren s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou čistota povrchových a podzemních vod, nedostatečná technická infrastruktura, zejména odkanalizování objektů v některých obcích nebo jejich částech

Problémy území z hlediska ochrany přírody a krajiny střety zájmů ochrany přírody a krajiny se záměry na lyžařský areál v Novém Městě pod Smrkem (sjezdové tratě na Smrku) střety zájmů ochrany přírody se zájmy surovinové politiky v biocentru NC68 Poustecká obora nadregionálního biogeografického významu střety zájmů ochrany přírody se zájmy surovinové politiky v biocentru RC 1787 Meandry Smědé regionálního biogeografického významu, upřesnění jeho hranic ujednocení označení prvků systému v celokrajské posloupnosti dle KOPK LK a zajištění vzájemných územních návazností negativní vlivy liniových staveb (současných i navrhovaných) na přirozené migrační trasy organismů při zvyšující se fragmentaci krajiny, a to zejména u přeložek trasy silnice I/13 vypracování „Hodnocení ÚSES“ v územních plánech vymezení ÚSES jejich upřesněním prvků dle stavu katastru nemovitostí, příp. jednotek prostorového rozdělení lesa dle platných LHP/LHO

SAUL s.r.o

108



5.2

HLAVNÍ URBANISTICKÉ ZÁVADY

-

obecně omezený zájem o realizaci investic, využití a údržbu odlehlých okrajových částí řešeného území komplikovaná dostupnost odlehlých okrajových sídelních útvarů až na výjimky neuspokojivý stav veřejných prostranství, veřejné infrastruktury a stavebního fondu, zejména v okrajových sídelních útvarech při státní hranici poškození obytné hodnoty a krajinných horizontů malých sídel nevyužívanými a chátrajícími původními relativně rozsáhlými průmyslovými a zemědělskými areály rozpory ve vyváženosti měřítka zástavby ve venkovských sídlech – proporční vztah obytných území a velkých průmyslových a zemědělských areálů absence prostorové a funkční regulace - nejasné pozice center venkovských sídelních útvarů aj. specifická problematika příhraničních nebo hranicí rozdělených obcí - negativní vliv neujasněných rozvojových koncepcí na urbanizaci území i stav stavebního fondu

-

5.3

HLAVNÍ ARCHITEKTONICKÉ ZÁVADY

-

obecně neuspokojivý stav stavebního fondu, zejména v odlehlých okrajových sídelních útvarech při státní hranici obecně nevhodné stavební zásahy do objektů vlivem nevhodného využívání v rozporu s jejich původním účelem pro stanovení skutečných architektonických hodnot nejsou k dispozici potřené podklady (pasportizace stavebního fondu, podstatných stavebních fází, změn účelů aj.)

-

5.4

HLAVNÍ DOPRAVNÍ ZÁVADY

-

problematická dopravní zpřístupnění území ORP z vnitrozemí ČR (zejména v zimním období) vedení tranzitní a částečně radiální dopravy přes centra měst Frýdlant a Nové Město pod Smrkem (hluková zátěž) nedostatečné šířkové a směrové uspořádání především na silnicích III. třídy v centrálních částech obcí, nepřehledná místa a úseky lokální zhoršená dopravní průchodnost území (zejména pěší a cyklo) přerušením původních cest (účelové komunikace) problematické kvalitativní parametry železničních tratí (z toho plynoucí nízká provozní rychlost) většinové úrovňové křížení se železničními tratěmi nízká vybavenost obslužných objektů hromadné dopravy neexistence systému komunikací vyhrazených pro cyklistickou dopravu (cyklostezky) nedostatečná kapacita odstavných stání u atraktivit a turistických nástupních míst (Smědava, Nové Město pod Smrkem, Frýdlant)

-

SAUL s.r.o

109



5.5

HLAVNÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY

-

-

stále vysoká produkce emisí (hlavně SO2 a NO2) z polské tepelné elektrárny Turów a její přeshraniční vliv na kvalitu ovzduší v západní části území nedostatečná likvidace splaškových vod, velmi nízký počet napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci, nevhodné zneškodňování odpadních vod velký rozsah a počet nevyužitých ploch a objektů (brownfields) přetrvávající výskyt ladem ležící a zemědělským hospodařením již dlouhodobě opuštěné půdy s projevy sukcese lesních dřevin a křovin majících vliv na šíření plevelů a invazních a nepůvodních druhů rostlin (vč. alergenů) výskyt invazních druhů snižující kvalitu dotčených přírodních prvků a ohrožující ekologickou stabilitu území stále nedostatečná prevence vzniku odpadů a černých skládek výskyt starých ekologických zátěží (nedostatečně zabezpečených skládek) lokální zatížení hlukem - zejména podél silnice I/13 v zastavěných územích (Frýdlant)

5.6

HLAVNÍ OHROŽENÍ ÚZEMÍ (RIZIKOVÉ JEVY)

-

riziko větších škod způsobené záplavami v případě dalšího zastavování a nerespektování vymezeného záplavového území další rizika vzniklá působením přírodních jevů - lokální povodně, přílivové vlny při protržení hrází rybníků, sesuvy (např. haldy elektrárny Turów), větrná smršť, sněhové kalamity potenciální rizika způsobená únikem nebezpečných látek (např. čpavek ZS Frýdlant) rizika způsobená zhoršenou dopravní přístupností z vnitrozemí ČR (spolupráce složek IZS)

-

-

-

-

5.7.

STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území, střety záměrů se zjištěnými hodnotami území nebo střety záměrů mezi sebou, které vyplynou z vyhodnocení problémového výkresu, budou vymezeny po vypracování a vyhodnocení problémového výkresu. Po vypracování a vyhodnocení problémového výkresu bude zajištěn úplný rozsah problémů k řešení v ÚPD. Předpokládané střety, které mohou vyplynout po vypracování a vyhodnocení problémového výkresu lze předpokládat zejména v problémových okruzích: - rozvoj území x ochrana dopravní infrastruktury - rozvoj území x ochrana vedení technické infrastruktury - rozvoj území x záplavové území, vodní plochy a toky - rozvoj území x ochrana ZPF - rozvoj území x ochrana lesa - rozvoj území x zatížení životního prostředí - rozvoj území x ochrana přírody a krajiny

SAUL s.r.o

110


6

Seznam zkratek

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, VYSVĚTLIVKY

abs. AČR AGTC AOPK ČR ARR a.s. AV BC, BK BPEJ BSK5 CO CR Cr CRO CZT Č. ČD ČEPS ČEZ ČIŽP Č.j. ČR ČSSR ČHMÚ ČOV ČS ČSAD ČSN ČSOV ČSR ČSÚ ČÚZK Db DP DPML DPS DTC EA EAO EAZ EECONET EHS EIA EO ES ESPON EU EUREX EVL ex. EWV FIS GŘ HDP HPJ

SAUL s.r.o

absolutně Armáda České republiky systém kombinované dopravy Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Agentura regionálního rozvoje akciová společnost akademie věd biocentrum, biokoridor (skladebné části ÚSES) bonitovaná půdně ekologická jednotka biologická spotřeba kyslíku je biochemická spotřeba kyslíku, který spotřebují organismy na rozklad znečištění za 5 dní. Počítejme 54mg BSK5 na 1 litr odpadní vody na jednoho člověka/den civilní ochrana cestovní ruch chrom centrální registr obyvatel centrální zásobování teplem číslo České dráhy Česká energetická přenosová soustava České energetické závody Česká inspekce životního prostředí číslo jednací Česká republika Československá socialistická republika Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice Československá automobilová doprava Česká státní norma čerpací stanice odpadních vod Československá socialistická republika Český statistický úřad Český ústav zeměměřičský a kartografický decibel dobývací prostor Dopravní podnik města Liberec dům s pečovatelskou službou diagnosticko terapeutické centrum ekonomicky aktivní ekonomicky aktivní obyvatelstvo ekonomicky aktivní zaměstnané osoby Evropské centrum pro ekoagroturistiku (Environmental Management Systems); Evropská ekologická síť Evropské hospodářské společenství posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita – schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce European Spatial Planning Observation Network Evropská unie mezinárodní pracovní skupina v rámci Euroregionu Nisa evropsky významná lokalita exemplář Evropská turistická asociace světová lyžařská federace generální ředitelství hrubý domácí produkt hlavní půdní jednotka

111

ÚAP ORP Frýdlant - RURÜ HSO HZS CHKO JH CHLÚ CHOPAV CHUEV IAD IZS J JH JTSK k.ú. kg K KES KN KNV Sč.kraje KOPK LK KÚ k.ú. KÚLK l LAeq LAPV LBC LBK LČR, s.p. LFA LHO LHP LK LPF LVS m 2 m 3 m M BC M BK MěNV mg MCHÚ MHD m.j. MKR MIC mil. mm MMR ČR MO ČR MPE Mn MSP MŠ MÚK MÚSES MWh Mze ČR m-ZCHÚ MŽP ČR MV ČR NA

SAUL s.r.o

Seznam zkratek

hospodářsky slabé oblasti hasičský záchranný sbor chráněná krajinná oblast Jizerské hory chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace individuální automobilová doprava integrovaný záchranný systém jih Jizerské hory jednotný trigonometrický systém Křovák katastrální území kilogram koridor koeficient ekologické stability katastr nemovitostí krajský národní výbor Severočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Katastrální úřad katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje litr hladina akustického tlaku lokality pro akumulaci povrchových vod lokální biocentrum lokální biokoridor Lesy České republiky, státní podnik (Less favoured Areas); méně příznivé oblasti lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán Liberecký kraj lesní půdní fond lesní vegetační stupeň metr metr čtverečný metr krychlový biocentrum místního biogeografického významu biokoridor místního biogeografického významu městský národní výbor miligram maloplošné chráněné území městská hromadná doprava mimo jiné místo krajinného rázu městské informační centrum milion milimetr Ministerstvo místního rozvoje České republiky Ministerstvo obrany České republiky Ministerstvo paliv a energetiky mangan malé a střední podnikání mateřská škola mimoúrovňová křižovatka místní územní systém ekologické stability megawatt hodina Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo vnitra České republiky nákladní automobil

112

ÚAP ORP Frýdlant - RURÜ např. NATURA 2000 NBK NC NEL Ni NOx NPP NPR NPÚ NR NR BC NR BK NTL NUTS NZP OA ob. odst. OIR OKEČ OKR OkÚ OP OPK OPRL ONV ORP ORÚP OS OSN OV OŽP p.č. P+R písm. PLO PO pOKR PP PR PRURÚ R BC, RC R BK, RK PÚR PřP PS PUPFL Q R RC RD RS RURÚ ř.ú. s S, SZ, SV SAS ČR Sb.

SAUL s.r.o

Seznam zkratek

například celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami biokoridor nadregionálního biogeografického významu biocentrum nadregionálního biogeografického významu nepolární extrahované látky nikl oxidy dusíku národní přírodní památka národní přírodní rezervace Národní památkový ústav nadregionální biocentrum nadregionálního biogeografického významu bikoridor nadregionálního biogeografického významu nízkotlaký plynovod klasifikace územních statistických jednotek 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 – obce nezemědělská půda osobní automobil obyvatel odstavec objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností oblast krajinného rázu okresní úřad ochranné pásmo ochrana přírody a krajiny oblastní plán rozvoje lesů okresní národní výbor obec s rozšířenou působností odbor rozvoje a územního plánování obytný soubor organizace spojených národů občanské vybavení odbor životního prostředí parcela číslo průzkumy a rozbory písmene přírodní lesní oblast Ptačí oblast (soustava Natura 2000) podoblast krajinného rázu přírodní památka přírodní rezervace Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území biocentrum regionálního biogeografického významu biokoridor regionálního biogeografického významu politika územního rozvoje přírodní park památný strom pozemky určené k plnění funkce lesa kvartál ( čtvrtina kalendářního roku) regionální biogeografický význam (ve spojení s ÚSES) biocentrum regionálního biogeografického významu rodinný dům regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území řešené území sekunda sever, severozápad, severovýchod statní archeologický seznam České republiky sbírky

113

ÚAP ORP Frýdlant - RURÜ SCZT Sč.KNV SCHKO SLDB SML SO2 SOU SPM spol.s r.o SR SRN SŠ STK STL SVS SWOT t t.č. tj. TR TTP TUL TUV Tzv. ÚAP ÚCL ÚHÚL UO ÚP UAN ÚAP ÚP VÚC LK ÚPO ÚPD ÚPML ÚPN VÚC LSRA ÚR URÚ ÚSES ÚSOP ÚTP NR a R ÚSES ÚÚR uživ. VCHÚ V vč. VDJ VKP VKV VN VUSS VVB VVN VVTL Z ZCHÚ ZOO ZPF ZÚR LK ŽP

SAUL s.r.o

Seznam zkratek

systém centrálního zásobování teplem severočeský krajský národní výbor správa CHKO sčítání lidu, domů, bytů statutární město Liberec oxid siřičitý střední odborné učiliště frakce polétavého prachu společnost s ručením omezeným státní rozpočet Spolková republika Německo střední škola stanice technické kontroly středotlaký plynovod Severočeská vodárenská společnost analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb tuna toho času to je transformovna trvalé travní porosty Technická univerzita Liberec teplá užitková voda tak zvaně územně analytické podklady Ústav civilního letectví Ústav pro hospodářskou úpravu lesů urbanistický obvod územní plán ústřední autobusové nádraží územně analytické podklady územní plán velkého územního celku Liberecký kraj územní plán obce územně plánovací dokumentace územní plán Města Liberce územní plán velkého územního celku Liberecká sídelní regionální aglomerace územní rozhodnutí udržitelný rozvoj území územní systém ekologické stability ústřední seznam ochrany přírody územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES Ústav územního rozvoje uživatel velkoplošné chráněné území východ včetně vodojem významný krajinný prvek velmi krátké vlny vysoké napětí vojenská ubytovací a stavební správa významný vyhlídkový bod velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký plynovod západ zvláště chráněné území (m-ZCHÚ – maloplošná, V-ZCHÚ – velkoplošná) zoologická zahrada zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Libereckého kraje životní prostředí

114

ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Územně analytické podklady ORP Frýdlant

Recommend Documents