Úãelovû financovan v zkum a oboru památkové péãe

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 315

Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe Karel KIBIC A N O T A C E : Pfiíspûvek

je souhrnn˘m hodnocením v˘sledkÛ úãelovû financovaného v˘zkumu a v˘voje v oboru památkové péãe v letech 1995–2011. Programové projekty jsou roztfiídûny podle náplnû, nejv˘znamnûj‰í z nich jsou podrobnûji hodnoceny. Hlavním smyslem ãlánku je celkové posouzení pfiínosu úãelovû financovaného v˘zkumu a v˘voje oboru památkové péãe v âR.

V leto‰ním roce konãí vûdeck˘ v˘zkum v oboru památkové péãe úãelovû financovan˘ Ministerstvem kultury âR v letech 1995–2011 a tato skuteãnost je pfiíleÏitostí ke zhodnocení jeho v˘znamného pfiínosu. V˘zkum je dÛleÏitou ãinností oboru, zakotvenou v zákonû ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v nûmÏ jsou stanoveny v˘zkumné povinnosti ústfiední organizace památkové péãe (§ 32) i regionálních odborn˘ch organizací (§ 33). Povinnost v˘zkumu vypl˘vá i z mezinárodních závazkÛ âR, a to z Úmluv o ochranû architektonického a archeologického dûdictví Evropy. Situace se po roce 1990 zmûnila, nûkteré akademické ústavy byly zru‰eny ãi se rozpadly a resortní v˘1

zkumné ústavy zanikly. Obecnû vznikla pro bada-

1

tele rÛzn˘ch oborÛ moÏnost obracet se na Grantovou agenturu âR. V památkové péãi, ale

pfiidûlovalo ministerstvo kultury jako poskytovatel

Obr. 1. âeská Lípa, hrad Lip˘, pÛdorys a jeho v˘vojové

i v jin˘ch oborech mají v˘zkumy dvojí charakter –

finanãní prostfiedky na projekt v˘zkumu a v˘voje

fáze (1 – polovina 13. století, 2 – polovina 14. století, 3 –

obecn˘ nebo dílãí, konkrétní. Napfiíklad pfii v˘zku-

s urãením pfiedmûtu v˘zkumu a rozli‰ením projek-

konec 14. století, 4 – konec 15. století). Dokumentace

mu památkov˘ch objektÛ má obecn˘ ráz vytvofiení

tÛ programov˘ch a grantov˘ch. Základem úãelovû

k projektu Tomá‰e Durdíka. (Reprofoto vyhodnocení

metodiky v˘zkumu, konkrétní charakter prÛzkum

financovaného v˘zkumu bylo vyhlá‰ení programu

Franti‰ka Gabriela)

jednotliv˘ch objektÛ. K veliké zmûnû tu do‰lo po

v rámci vefiejné soutûÏe, do níÏ se pfiihla‰ovali zá-

zániku Státního ústavu pro rekonstrukci památko-

jemci s návrhy na zpÛsob jeho fie‰ení. Základním

v˘ch mûst a objektÛ po roce 1990, jehoÏ v˘zkum-

programem pro obor památkové péãe byl V˘zkum

lelo mnoho institucí i samostatn˘ch badatelÛ,

né oddûlení zpracovávalo v˘zkumy objektÛ pro pfií-

a vûdecké zhodnocení kulturních hodnot prostfie-

v nejvût‰í mífie v‰ak odborná zafiízení památkové

pravu projektové dokumentace – zde bylo nutné

dí, identifikace, ochrana a prezentace památkové-

péãe. Richard Suk zpracoval seznam úãelovû fi-

zajistit náhradní fie‰ení. Pro aktuální archeologické

ho fondu, vyhlá‰en˘ pro období let 1996–2010.

nancovan˘ch úkolÛ v˘zkumu a v˘voje v oblasti pa-

úkoly vznikly Ústavy archeologické památkové pé-

Po vypsané soutûÏi uvedli pfiihlá‰ení fie‰itelé u díl-

mátkové péãe v období od roku 1995 s udáním

ãe, které podle sv˘ch zfiizovacích listin mají zabez-

ãích programov˘ch projektÛ zpÛsob naplnûní cílÛ

evidenãního ãísla, obsahové náplnû, nositele, fie-

peãit pfiedstihov˘ archeologick˘ v˘zkum.

programu a podle pfiedpokládané úspû‰nosti roz-

Obor památkové péãe jiÏ dávno nezaji‰Èují jen

hodlo ministerstvo o jejich pfiípadném pfiijetí. ■ Poznámky

nûkteré profese – umûleãtí historici, architekti

Rozjezd úãelovû financovaného v˘zkumu v le-

a archeologové. Je to obor multidisciplinární,

tech 1995–2000 byl velkolep˘, popsala jej Kami-

v nûmÏ v‰echny dílãí obory procházejí v poslední

la Matou‰ková. Pfiipomenula ‰ífii problematiky

kové péãe. Zprávy památkové péãe. 1999, roã. 59, ã. 5,

dobû velk˘m rozvojem. Pfiitom v˘sledky jednoho

ochrany kulturního dûdictví, mimo jiné nutnost

s. 168. ISSN 1210-5538.

oboru ovlivÀují hlediska oboru druhého, oba pfií-

poznání na‰ich vesnic, prÛmyslov˘ch areálÛ a vy-

2 TamtéÏ, s. 169–170.

stupy se vzájemnû prolínají a spolu s ostatními

rovnání se s kulturní krajinou. Novû se objevily v˘-

3 SUK, Richard. Pfiehled úkolÛ v˘zkumu a v˘voje v oblasti

aspekty ústí ve v˘sledné metodice. Ministerstvo

zkumy monitorování vlivÛ prostfiedí na památky

památkové péãe v období roku 1995, úãelovû financova-

kultur y si závaÏnost v˘zkumu v památkové péãi

z hlediska pfiírodních vûd, nezbytnost vytváfiení in-

n˘ch z rozpoãtu Ministerstva kultury. [online]. Praha : Ná-

uvûdomovalo a podpofiilo jej dvûma formami v˘-

formaãních systémÛ u rÛzn˘ch druhÛ památek

rodní památkov˘ ústav, 2006. Dostupn˘ z WWW:
zkumu – ve v˘zkumu institucionálním a úãelovû fi-

vãetnû památek archeologick˘ch a digitalizace

www.npu.cz/download/1141306491/vyzkukoly.pdf>

nancovaném. U úãelovû financovaného v˘zkumu

map. Na úãelovû financovaném systému se podí-

[cit. 14-09-2011].

2

1 MATOU·KOVÁ, Kamila. V˘zkum a v˘voj v oblasti památ-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

315

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 316

v pfiíslu‰ném roce a ãerpání finanãních prostfiedkÛ,

hradÛ; mimofiádnû zásluÏná je jejich systematická

úkol byl ohodnocen jedním posudkem (u závaÏn˘ch

mûfiická i fotografická dokumentace, záznam sou-

projektÛ dvûma) a Radou programu; podobnû tomu

ãasného stavu je velmi cenn˘ pfii stálém úbytku vy-

bylo i pfii závûreãném posouzení. Pfii v˘jimeãném ne-

povídací hodnoty hradÛ. Dal‰í v˘zkum vede k po-

splnûní úkolÛ bylo od fie‰itelÛ vyÏádáno pfiepracová-

znání dosud neznám˘ch hradních architektur,

ní nebo doplnûní. Posudky pfiedala Rada programu

rovnûÏ památková ochrana se zde prohlubuje. V˘-

poskytovateli – Ministerstvu kultury âR – zároveÀ

sledky v˘zkumu zvefiejÀuje T. Durdík v rámci své

se zprávou doporuãující dal‰í postup. Pro uvefiejnû-

rozsáhlé publikaãní ãinnosti a úãastí na konferen-

ní prÛbûÏn˘ch a závûreãn˘ch v˘sledkÛ v˘zkumu ne-

cích u nás i v zahraniãí, kde byl ocenûn fiadou vy-

poskytovalo ministerstvo finanãní prostfiedky, ale

znamenání. Vydanou Ilustrovanou encyklopedii

jejich publikování podmiÀovalo poÏadované pfiiznání

ãesk˘ch hradÛ autor postupnû doplnil dal‰ími

RIV. Proto se sami fie‰itelé snaÏili o tiskové vydání

Dodatky 1–3, vÏdy s novû publikovanou grafickou

sv˘ch závûrÛ, nûkdy i velmi úspû‰nû. Znaãnû roz-

i obrazovou dokumentací, ‰ir‰ím rejstfiíkem hradÛ

sáhlá v˘zkumná ãinnost v rámci úãelovû financova-

a roz‰ífienou literaturou. V Dodatcích je také uve-

ného v˘zkumu dosud nebyla celkovû hodnocena,

dena Durdíkova nová publikaãní ãinnost – je auto-

posouzení bylo zatím provedeno jen v˘jimeãnû u nû-

rem nebo spoluautorem 197 titulÛ, 19 dal‰ích

4

2

kolika projektÛ ukonãen˘ch v roce 2003. Je nepo-

prací je v tisku. Mimo jiné jeho nová, nevelká staÈ

chybné, Ïe by hodnocení pfiínosu úãelovû financo-

o královsk˘ch hradech v âechách pfiekvapuje je-

vaného v˘zkumu bylo prÛkaznûj‰í pfii soubûÏném

jich neuvûfiiteln˘m poãtem. Regionálnû byly zamû-

posouzení s v˘sledky v˘zkumu institucionálního.

fieny dva projekty Miroslavy Cejpové Hrady, hrádky

Na‰e hodnocení úãelovû financovan˘ch úkolÛ

a tvrze okresÛ Chrudim a Svitavy a Hrady, hrádky

vychází ze tfií hledisek – jejich tematického rozãle-

a tvrze okresu Pardubice. Autorka mûla jiÏ zku‰e-

nûní, obsahového pfiínosu oboru a ekonomického

nosti z fie‰ení obdobné problematiky na území

posouzení. Poãet realizovan˘ch projektÛ je v‰ak

okresu Ústí nad Orlicí; na chrudimském a svitav-

mimofiádnû znaãn˘ a v jedné stati neumoÏÀuje po-

ském okrese lokality rozdûlila podle míry zachová-

drobnûj‰í hodnocení. Problém napomohl ãásteã-

ní na lokality s terénními relikty, dal‰í bez terén-

nû fie‰it tajemník Rady programu Mgr. Jaroslav Ur-

ních reliktÛ a lokality zaniklé beze stopy. Oba nové

ban, kter˘ ve svém pfiíspûvku v tomto ãísle uvádí

projekty byly zpracovány velmi kvalitnû pfii nízk˘ch

programové projekty zpracované v Národním pa-

finanãních nákladech. Pro Moravu má zásadní v˘-

mátkovém ústavu se struãn˘m rozborem tûch nej-

znam grantov˘ projekt Miroslava Plaãka Kategori-

5

3

6

7

v˘znamnûj‰ích. Hlavní pozornost proto zamûfiuje-

zace drobn˘ch feudálních opevnûn˘ch sídel na

me na druhou skupinu projektÛ, rovnûÏ velmi

území stfiedovûké Moravy. M. Plaãek se v˘zkumu

pfiínosn˘ch. Podle v˘‰e zmínûn˘ch hledisek je ãle-

hradÛ a zámkÛ na Moravû i ve Slezsku dlouhodo-

níme dle tematick˘ch okruhÛ, rozbor soustfiedíme

bû vûnuje, jak svûdãí jeho publikovaná encyklope-

na hlavní z nich. K tomu pfiipojujeme dvû poznám-

die. Programov˘ projekt roz‰ifiuje poznání feudál-

ky. Bylo by jistû chybou opomenout i projekty dal‰í

ních sídel na Moravû a ve Slezsku o drobné

8

Obr. 2. Tatenice (okres Ústí nad Orlicí), renesanãnû pfie-

(s moÏností eliminace tûch okrajov˘ch, byÈ také

stavûná dvoukfiídlá tvrz, jejíÏ pfiistavûné renesanãní kfiídlo

pfiínosn˘ch), kde k námitce pouhé enumerace pfii-

bylo zbofieno. (Dokumentace k projektu Miroslava Plaãka)

pomínáme, Ïe uÏ jejich název pfiedznamenává

■ Poznámky

Obr. 3. Tr‰ice (okres Olomouc), tvrz pfiestavûná na zá-

pravdûpodobn˘ pfiínos, provûfien˘ pak pfiijetím pro-

4 KIBIC, Karel. V˘znamn˘ pfiínos úãelovû financovaného

mek. (Dokumentace k projektu Miroslava Plaãka)

jektu. Za druhé – pfii na‰em zámûru ocenûní pfiíno-

v˘zkumu k rozvoji oboru památkové péãe. Zprávy památ-

su úãelovû financovaného v˘zkumu rozvoje oboru

kové péãe. 2003, roã. 63, ã. 3, s. 213–215. ISSN 1210-

památkové péãe nelze zcela opomenout progra-

5538.

‰itele a plánované doby zpracování. Nûkteré v˘-

mové projekty zpracované v NPÚ – ty nejv˘znam-

5 URBAN, Jaroslav. Úãelovû financovan˘ v˘zkum Národní-

znamné úkoly mûly po skonãení návaznost v jed-

nûj‰í proto rovnûÏ hodnotíme.

ho památkového ústavu. Zprávy památkové péãe. 2011,

3

nom ãi v˘jimeãnû ve dvou projektech (napfiíklad

Veliká pozornost byla vûnována v˘zkumu na‰ich

morové sloupy, mûsta a mûsteãka, hrady) s ná-

feudálních sídel. Pfiední ãesk˘ badatel hradní ar-

6 DURDÍK, Tomá‰. Ilustrovaná encyklopedie ãesk˘ch hra-

zvem charakterizujícím dal‰í etapu v˘zkumu. Poãá-

chitektury, TomበDurdík, postupnû zpracoval tfii

dÛ. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-62-1.

teãní velk˘ poãet projektÛ se postupnû sniÏoval,

projekty: âeské hrady – dokumentace a zhodnoce-

7 DURDÍK, Tomá‰. Ilustrovaná encyklopedie ãesk˘ch hra-

naposled bylo v roce 2006 pfiijato osm nov˘ch

ní, âeské hrady – tvorba korpusu a âeské hrady –

dÛ : dodatky. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-114-0;

projektÛ. Zbylé programové projekty budou uzavfie-

záchrana pramenÛ, kde u v‰ech byl nositelem Ar-

T˘Ï. Ilustrovaná encyklopedie ãesk˘ch hradÛ : dodatky 2.

ny v roce 2011, tím úãelovû financovan˘ v˘zkum

cheologick˘ ústav AV âR. Stfiedovûké hrady patfiily

Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-262-7; T˘Ï. Ilustrova-

zatím konãí.

k nejv˘znamnûj‰ím projevÛm na‰í architektury své

ná encyklopedie ãesk˘ch hradÛ : dodatky 3. Praha : Libri,

roã. 71, ã. 5, s. 323–325. ISSN 1210-5538.

V‰echny projekty byly prÛbûÏnû a závûreãnû hod-

doby a jejich systematick˘ v˘zkum tuto zku‰enost

2008. ISBN 978-80-7277-358-9.

noceny Radou programu. U prÛbûÏn˘ch posouzení

stále více potvrzuje. V uplynulém období pokraão-

8 PLAâEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravû a ve Slez-

pfiedávali fie‰itelé zprávu o vûcném plnûní úkolÛ

val T. Durdík v archeologick˘ch v˘zkumech dal‰ích

sku. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-72-9.

316

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 317

4

lokality, dochované jen relikty v terénu (napfiíklad

toda v˘zkumu. Byl proveden antropologick˘ v˘zkum

Stfielice a Radonín, okres Jihlava), jako ruina hrád-

zdej‰ích hrobÛ, archeologická anal˘za zvífiecích po-

ku (Tasov, okres Tfiebíã), tvrz pfiestavûná na zá-

zÛstatkÛ i vyhodnocení fragmentÛ keramiky. U ro-

mek, u níÏ autor provedl stavebnû-historick˘ prÛ-

tundy sv. Martina, baziliky sv. Vavfiince i románské-

zkum (Tatenice, okres Ústí nad Orlicí), ãi jako

ho mostu se realizoval rozsáhl˘ petrografick˘

renesanãní zámek (Tfie‰È, okres Jihlava). U jednotli-

rozbor hornin a materiálového sloÏení malt, v˘-

v˘ch lokalit uvedl autor historick˘ a stavební v˘voj,

zkum byl uzavfien zji‰tûním dispoziãního rozvrhu

popis, dokumentaci, bibliografii, stupeÀ zachova-

Vratislavova chrámu i zdej‰ího baptisteria, rotun-

losti a zhodnocení s pfiípadn˘m doporuãením

dy sv. Martina a v˘vojov˘ch etap baziliky sv. Vav-

ochrany; cenn˘ je také nov˘ objev nûkter˘ch lokalit.

fiince, vãetnû jejich datování. Oba úkoly konãily vy-

PraÏsk˘ Vy‰ehrad je úzce spjat s poãátky ães-

dáním reprezentaãních publikací,

11

oba byly také

kého státu. Jeho archeologick˘ v˘zkum zaãal uÏ

vyhodnoceny v ãasopise Zprávy památkové pé-

v 19. století, rotunda sv. Mar tina se zkoumala

ãe.

v letech 1924–1926 a Vy‰ehrad celkovû v dobû

jako úãelovû financovan˘ programov˘ projekt Mi-

meziváleãné (1924–1935). Po prohlá‰ení za ná-

nisterstvo kultury âR, pro závûreãnou tfietí etapu

rodní kulturní památku v roce 1964 byl Vy‰ehrad

zamûfienou na jeho kníÏecí a královské sídlo zajis-

v nepfiíznivém stavu. Jako tehdy povûfien˘ referent

tila prostfiedky Grantová agentura âR. Trilogie

pro národní kulturní památky v PraÏském stfiedisku

o Vy‰ehradû se nepochybnû stane jedním z vrcho-

státní památkové péãe a ochrany pfiírody jsem usi-

lÛ archeologické ãinnosti u nás.

loval o nápravu zfiízením Komise pro rehabilitaci 9

12

Dvû etapy v˘zkumu Vy‰ehradu financovalo

Archeologické v˘zkumy podpofiilo ministerstvo kul-

5

Obr. 4. Praha 2-Vy‰ehrad, bazilika sv. Vavfiince, dvû stavební fáze a charakter zdiva. (Dokumentace k projektu

NKP Vy‰ehrad. V jejím programu bylo také pro-

tury formou úãelovû financovan˘ch programov˘ch

Bofiivoje Nechvátala)

hloubení archeologického v˘zkumu Vy‰ehradu, kte-

projektÛ ãasto, i u dal‰ích byl nositelem Archeologic-

Obr. 5. Praha 2-Vy‰ehrad, pÛdorys stfiedovûkého „curia regis“

ré v‰ak narazilo na odpor úãastníka meziváleãného

k˘ ústav AV âR. Tak bylo zkoumáno jedno z nejstar-

(1–4 – palácové budovy, 5 – Libu‰ina lázeÀ, 6 – románsk˘

archeologického v˘zkumu dr. J. Müllera – „v‰e

‰ích sídel u nás, Velké Pfiítoãno – sídli‰tû staropaleo-

most, 7 – chrám sv. Petra a Pavla, 8 – bazilika sv. Vavfiince). (Dokumentace k projektu Bofiivoje Nechvátala)

jsme prokopali, nic nového nelze najít“.

10

Bylo

litického ãlovûka ve stfiedních âechách, kde byla

v‰ak jasné, Ïe základní problémy nebyly dosud vy-

fie‰itelkou Ivana S˘korová. Z období cca 500 000 let

fie‰eny, napfiíklad podoba zdej‰ího Vratislavova

pfi. Kr. pocházejí ukázky kamenné ‰típané industrie

chrámu. Archeologick˘ prÛzkum se podafiilo pro-

– pazourky, byla tu z té doby zji‰tûna i chata oválné-

■ Poznámky

sadit, stejnû jako vyfie‰it otázku jeho investora

ho pÛdorysu. Jan Fridrich fie‰il osídlení z doby stfie-

9 KIBIC, Karel. Vy‰ehrad v nov˘ch perspektivách. Staletá

(mûsto Praha, ãi Akademie vûd?). Velmi ‰Èastné

dopaleolitické v rámci projektu Beãov IV. – sídelní

Praha. 1967, ã. III, s. 187. ISSN 0231-6056.

bylo svûfiit v˘zkum tehdy mladému PhDr. Bofiivoji

areál stfiedopaleolitického ãlovûka v severozápad-

10 NECHVÁTAL, Bofiivoj. Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla

Nechvátalovi, CSc., kter˘ bûhem svého celoÏivot-

ních âechách a nálezy v dal‰ím projektu Bra‰kov –

na Vy‰ehradû : archeologick˘ v˘zkum. Praha : Archeolo-

ního úsilí ranû stfiedovûk˘ v˘voj Vy‰ehradu plnû

nové nalezi‰tû starého acheuléeonu ve stfiedních

gick˘ ústav AV âR, 2004, s. 10. ISBN 80-86124-49-5.

osvûtlil. V letech 2001–2009 zpracoval B. Ne-

âechách. Také u programového projektu Identifika-

11 KIBIC, K., cit. v pozn. 9, dále NECHVÁTAL, Bofiivoj. Ro-

chvátal dva velké programové projekty – Kapitulní

ce zanikl˘ch opevnûní i vnitfiní struktury osídlení hra-

tunda sv. Martina a bazilika sv. Vavfiince na Vy‰ehradû.

chrám sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû. Archeolo-

di‰È, fie‰eného Romanem Kfiivánkem, byl nositelem

Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2009. ISBN 978-80-

gick˘ v˘zkum a Rotunda sv. Mar tina a bazilika

Archeologick˘ ústav AV âR. Podobnû tomu bylo

87365-23-6.

sv. Vavfiince na Vy‰ehradû. Archeologick˘ v˘zkum.

i u projektu Velkomoravské hradi‰tû v Uherském

12 KIBIC, Karel. Kniha o archeologickém v˘zkumu chrá-

Na zaãátku své práce vyhodnotil v˘sledky dfiívûj-

Hradi‰ti a povodnû v 9. a 20. století, jehoÏ fie‰itelem

mu sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû. Zprávy památkové pé-

‰ích v˘zkumÛ, pfii novém v˘zkumu uplatnil jeho no-

byla Drahomíra Frolíková. Vlastivûdné muzeum Olo-

ãe. 2005, roã. 65, ã. 6, s. 531–532. ISSN 1210-5538;

vé metody pfii spolupráci odborníkÛ jin˘ch profesí.

mouc bylo nositelem programového projektu Arche-

T˘Ï. Nová kniha o archeologickém v˘zkumu na Vy‰ehradû.

Vedle ãetn˘ch mûfiicky preciznû dokumentovan˘ch

ologické památky stfiední Moravy (I. etapa, okr. Pfie-

Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 5, s. 370–373.

sond se realizovala téÏ fyzikální nedestruktivní me-

rov), jehoÏ fie‰itelem byl Jaroslav Pe‰ka.

ISSN 1210-5538.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

317

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 318

logického v˘zkumu; nositelem zde bylo Muzeum

torové, se ãtvercov˘m nebo obdéln˘m pÛdorysem.

v˘chodních âech v Hradci Králové. Staré M˘to bylo

Dvoudílné byly dva domy v Minoritské ulici ãp. 2,

zaloÏeno v polovinû 13. století za Václava I., ale

u jiÏního jádra lze mluvit o dvojtraktu. V˘jimeãn˘m

Pfiemysl Otakar II. pfienesl mûstská práva do novû

objektem je dÛm v Radnické ãp. 8, kde se v rohu

zaloÏeného Vysokého M˘ta, v˘hodnûji poloÏeného

‰ífikovû orientovaného domu nacházela vûÏ s kfiíÏo-

ve vzdálenosti 3,5 km od Starého M˘ta. Nové

vû zaklenut˘m prostorem v patfie, ale klasické vûÏo-

mûsto má ‰achovnicovû rozvinut˘ pÛdorys s roz-

vé domy se v Brnû nepodafiilo stavebnû ani histo-

lehl˘m námûstím a uváÏenû situovan˘mi sakrální-

ricky doloÏit. K nejvût‰ím profánním stavbám

mi objekty. Staré M˘to pak zaniklo, ale archeolo-

13. století patfií ‰ífikovû pojat˘ palác na Dominikán-

gick˘ v˘zkum odkryl jeho rozvrh s velk˘m obdéln˘m

ské ãp. 9, v suterénu jednodíln˘ a v pfiízemí v závûru

námûstím, dfievûn˘m farním kostelem sv. Mikulá-

goticky trojdíln˘. PfieváÏnû byly domy té doby hloub-

‰e na kamenné podezdívce se hfibitovem a základy

kovû orientovány s kamenn˘mi plochostrop˘mi skle-

mû‰Èansk˘ch domÛ. Historické jádro mûsta Mostu

py. Vût‰inou nezabíraly ani celou ‰ífii parcely, po stra-

zaniklo pfii tûÏbû uhlí na pfielomu 60. a 70. let

nû zÛstávala plocha pro prÛjezd. Na pfielomu

20. století, o to vût‰í v˘znam má programov˘ pro-

13. a 14. století se jako stavební materiál uplatnila

jekt Mû‰Èansk˘ dÛm v Mostû a jeho parcela, jehoÏ

cihla. Ke zmûnû dispozice do‰lo od poloviny 14. sto-

fie‰itelem byl Jan Kláp‰tû a nositelem Archeolo-

letí, kdy se plnû zastavuje prostor pfii komunikaci

Obr. 6. Brno, Dominikánská ãp. 9, stavebnû-historick˘

gick˘ ústav AV âR. Bofiení mûsta bohuÏel pokraão-

s kryt˘m prÛjezdem do dvora, nebo nûkdy s otevfie-

prÛzkum (ãervená – druhá polovina 13. století aÏ první

valo pfiíli‰ rychle, a tak se podafiilo archeologicky

nou síní pfii ní – pfiíklady jsou domy Starobrnûnská

polovina 14. století, hnûdá – druhá polovina 14. století aÏ

probádat jen ãást historického jádra. Také v Kada-

ãp. 8, Minoritská ãp. 2 a Zeln˘ trh ãp. 9. Od 14. sto-

první polovina 15. století, svûtle fialová – pozdní gotika,

ni se realizoval archeologick˘ prÛzkum, kter˘ za-

letí docházelo ke spojování parcel, téÏ v souvislosti

tmavû fialová – gotika; modrá – renesance). (Dokumenta-

dal Ústav archeologické památkové péãe SZ âech

s pfiítomností ‰lechty ve mûstû. Sklepy domÛ a ãas-

ce k projektu Rudolfa Procházky)

a fie‰ila Eva âerná pod názvem Pfiínos nov˘ch ar-

to i pfiízemí zÛstávají plochostropé, ale v pfiízemí nû-

cheologick˘ch pramenÛ pro poznání geneze i dal‰í

kdy vznikly i reprezentaãní sínû s kfiíÏov˘mi Ïebern˘-

v˘voj královského mûsta Kadanû. V˘zkumy na rÛz-

mi klenbami, jako napfiíklad v Radnické ãp. 2.

6

Jednou z nov˘ch metod archeologického v˘zku-

n˘ch místech mûstského jádra pfiispûly k poznání

Pozdní gotika se u brnûnsk˘ch domÛ v˘raznû proje-

mu byla letecká prospekce, slouÏící k objevÛm

poãátkÛ osídlení Kadanû a její transformace ve vr-

vila, nûkdy jako dostavba ke star‰ím domÛm, jindy

a prohloubení dokumentace lokalit v terénu z hle-

cholnû stfiedovûké mûsto, a to vãetnû opevnûní.

jako novostavba. Hrázdûné domy se v Brnû nesta-

diska jeho konfigurace, zbarvení povrchu a jin˘ch

V Îatci probûhl v rámci programového projektu

vûly, v˘jimkou je dÛm v Meãové ãp. 8 (podle dend-

vlastností. Peter Braun fie‰il projekt Leteck˘ ar-

v letech 1997–1998 pfiedstihov˘ v˘zkum na ná-

rochronologického datování z roku 1451). Podrobn˘

cheologick˘ prÛzkum a dokumentace archeologic-

mûstí Petra Chelãického se zji‰tûním pÛdor ysu

prÛzkum s mûfiickou dokumentací zdiva i slohov˘ch

k˘ch lokalit památkové architektur y a zanikající

zbofieného kostela sv. Víta, kter˘ pak byl vyznaãen

detailÛ byl proveden také v Radnické ãp. 8 (pozdûj-

kulturní krajiny v západních âechách, jehoÏ nosite-

v dlaÏbû.

Pfii archeologickém v˘zkumu byly také

‰í stará radnice) a v Dominikánské ãp. 9 (pozdûji

lem bylo Západoãeské muzeum v Plzni. âást prÛ-

objasnûny nûkteré mûstské stavby z dal‰ích slo-

DÛm pánÛ z Kun‰tátu); jejich stavebnû-historické

zkumu území západních âech fie‰il projekt Archeo-

hov˘ch období, jako napfiíklad renesanãní sladov-

prÛzkumy prokazují bohat˘ stavební v˘voj.

logická památková péãe – letecká prospekce,

na v Nymburce. Pojednává o tom projekt Karly Mo-

V programovém projektu se také fie‰ila pfiemû-

okres Klatovy, zpracovan˘ Jindrou HÛrkovou pro

tykové Sladovna ze 16. století, objevená pfii arche-

na hradu ve mûstû na zámek s parkem, a to v Ja-

Vlastivûdné muzeum Dr. Hosta‰e v Klatovech. Me-

ologickém v˘zkumu v Nymburce, konzer vace za-

vorníku. Zadala jej Spoleãnost pfiátel zámku Ján-

toda letecké prospekce byla uplatnûna i na Mora-

chovan˘ch ãástí, vyhodnocení nálezÛ a pfiíprava

sk˘ vrch a fie‰itel Bohdan Dlouh˘ jej nazval

vû, zadal ji Ústav archeologické památkové péãe

publikace, zadan˘ Polabsk˘m muzeem.

Stavebnû historick˘ v˘zkum zámeckého parku na

13

v Brnû a zpracoval Miroslav Bálek v programovém

K dal‰ím nálezÛm v historick˘ch mûstech do‰lo

Jánském vrchu v Javorníku. Mû‰Èansk˘ dÛm není

projektu VyuÏití leteckého prÛzkumu v archeologii

pfii rÛzn˘ch prÛzkumech. Jako programov˘ projekt

pfiedmûtem bádání jen z doby gotické, závaÏné

na Moravû. Specifick˘ charakter mûl projekt Pravû-

byl Obãansk˘m sdruÏením Archaia zadán úkol Mû‰-

jsou také jeho pfiemûny v renesanci. Z hlediska

ké hradi‰tû Ple‰ivec. Metody dokumentace lokalit

Èansk˘ dÛm stfiedovûkého Brna. Jeho autor Rudolf

dispoziãního jsou pozoruhodné a ojedinûlé zadní

ohroÏen˘ch nelegálním uÏíváním detektorÛ kovÛ.

Procházka se spolupracovníky doloÏil, Ïe brnûnská

dvorany v nûkter˘ch jihlavsk˘ch domech a Milena

Jeho nositelem bylo Hornické muzeum v Pfiíbrami,

zdûná zástavba vznikala uÏ od roku 1230. V rámci

Hauserová jim vûnovala svÛj projekt nazvan˘ V˘z-

fie‰itelem Rastislav Koren˘.

projektu byly do roku 2003 archeologicky plo‰nû

kum renesanãních mûstsk˘ch domÛ s dvoranami

Archeologick˘ v˘zkum se uplatnil také pfii objas-

zkoumány relikty domÛ na 76 místech, pÛdorysy je-

v Jihlavû. Ve mûstech se v‰ak uplatÀovaly také

nûní v˘voje mûstského osídlení, nûkdy pfii fie‰ení

jich pfiízemí jsou zachyceny na plánu historického

slohy a v˘tvarná umûní následujících období a jim

zásadních otázek, jindy u dílãích problémÛ. V˘-

jádra. Nejstar‰í dfievohlinité domy v KobliÏné ãp. 4

byly vûnovány dal‰í programové projekty. Tak Ale‰

znamn˘m pfiíspûvkem k poznání zakládání mûst za

a na nám. Svobody ãp. 4 vznikly podle dendrochro-

posledních PfiemyslovcÛ byl – vedle jiÏ dfiíve prove-

nologického prÛzkumu v letech 1235 a 1243, po-

deného v˘zkumu poddansk˘ch mûst Sezimova Ús-

mûrnû ãasto zanikly v souvislosti s poÏáry. Nejstar-

■ Poznámky

tí a Hradi‰tû u Davle – v˘zkum Starého M˘ta, kter˘

‰í zdûn˘ dÛm byl postaven v areálu pozdûj‰ího

13 âECH, Petr. Staré prezentace v˘sledkÛ archeologic-

fie‰il Jifií Sigl v projektu Staré M˘to – urbanismus

minoritského klá‰tera pfied pfiíchodem konventu

k˘ch v˘zkumÛ v Îatci. Zprávy památkové péãe. 2010,

poãátkÛ stfiedovûk˘ch mûst. Vyhodnocení archeo-

v roce 1230. Nejstar‰í zdûné domy byly jednopros-

roã. 70, ã. 3, s. 199. ISSN 1210-5538.

318

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 319

Obr. 7. Boskovice (okres Blansko), Ïidovská ãtvrÈ, ideální plán. (Dokumentace k projektu Jaroslava Klenovského) Obr. 8. Tfiebíã, Ïidovská ãtvrÈ, ideální plán. (Dokumentace k projektu Jaroslava Klenovského)

Filip zpracoval projekt K syntéze v˘tvarn˘ch umûní v dobû secese na Moravû a ve Slezsku. Brno ztratilo na zaãátku 20. století mnoho sv˘ch památek,

14

v období meziváleãném se v‰ak stalo prvo-

fiad˘m centrem funkcionalistické architektur y, která se spolu s historick˘m pÛdor ysn˘m rozvrhem a zachovan˘mi objekty promítla v roce 1989 do jeho prohlá‰ení mûstskou památkovou rezervací. Zdej‰í funkcionalistické architektufie vûno7

val Jan Sedlák svÛj grantov˘ projekt nazvan˘ Brnûnsk˘ funkcionalismus, kter ˘ pfiedstavuje v˘znamn˘ posun v jeho poznání. Také novodobá architektura v Ostravû byla pfiedmûtem v˘zkumu, a to v programovém projektu NadûÏdy Goryczkové Moderní architektura Ostravy, kde nositelem byl Památkov˘ ústav v Ostravû. V˘dlaÏba komunikací se v minulosti realizovala jen ve mûstech a závaÏné otázky pfii jejich památkové úpravû fie‰ila Hana Zachová v grantovém projektu Historické kamenné dlaÏby. ·irok˘m územním celkÛm, ãástem historick˘ch mûst a mûstsk˘m sídlÛm byly v uplynulém období vûnovány programové projekty zásadního v˘znamu. Patfií k nim grantov˘ projekt Jifiiny Loudové V˘voj péãe o památkovû chránûná území. Jeho pfiedmûtem bylo fie‰ení péãe o mûstské památkové rezervace (dále jen MPR) a mûstské památkové zóny (dále jen MPZ) v mûnících se podmínkách po roce 1989. ·lo o stanovení hlavních smûrÛ a zásad regenerace MPR a MPZ jako formy komplexní péãe o tyto urbanistické celky, vãetnû mezinárodní komparace. Cílem projektu bylo vyhodnocení dosavadního v˘voje péãe o zmínûné památkové areály, porovnání s jin˘mi zemûmi Evropské unie, posouzení souãasn˘ch nástrojÛ na ochranu kulturních

8

hodnot MPR a MPZ, kvality projektÛ a realizací regenerace podle kritérií stanoven˘ch Programem regenerace MPR a MPZ v âR na základû usnesení vlády âR ã. 209/1992. Dále ‰lo o zji‰tûní mír y

a realizaci Programu regenerace v historick˘ch

Na‰e mûsta mûla v âechách nûkdy a na Mora-

participace a aktivity obãanÛ, podnikatelské sfé-

mûstech. Jako závadu J. Loudová konstatovala

vû ãasto Ïidovská osídlení, jeÏ se od sebe li‰ila

ry, organizací i institucí vãetnû církví a doporuãení

nedostateãnou územnû plánovací dokumentaci,

sv˘m rozsahem – nûkdy to byla skupina domÛ, jin-

– téÏ s pfiihlédnutím k situaci v jin˘ch zemích EU –

urbanistickou a stavební legislativu, li‰ící se pod-

dy ulice, nebo dokonce ãtvrÈ. Grantov˘ projekt Ja-

ke zkvalitnûní péãe. Pro zji‰tûní situace provedla

statnû od stavebních zákonÛ v západoevropsk˘ch

roslava Klenovského Îidovské památky Moravy

autorka prÛzkumy v MPZ Mûlník, MPR âeské Bu-

zemích, a neúnosnou ekonomickou zátûÏ mûst re-

a Slezska nepojednává jen o jednotliv˘ch objek-

dûjovice a MPZ Nové Hrady. Jako pfiíklad péãe

alizujících regeneraci MPR a MPZ jen z programÛ

tech, ale téÏ o cel˘ch mûstsk˘ch areálech. Autor

o historické mûsto v západní Evropû volila Re-

Ministerstva kultury âR. Jako doporuãení ke zkva-

gensburg, pro nûjÏ zpracovala pfiehled o regenera-

litnûní péãe o MPR a MPZ autorka mimo jiné na-

ci; pro podobné posouzení zvolila MPR PlzeÀ. Kva-

vrhla vytvofiení metodiky systému územnû pláno-

■ Poznámky

lita regenerace MPR a MPZ je reprezentována

vací a projektové dokumentace pro potfieby

14 HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Cecilie. Brno, dílo pfiírody, ãlovû-

kaÏdoroãním udûlováním Ceny za nejlep‰í pfiípravu

regenerace zmínûn˘ch mûst.

ka a dûjin. Brno : Blok, 1971.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

319

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 320

se Ïidovsk˘mi památkami zab˘vá od roku 1980.

U v‰ech mûst je uveden pÛdorys dle stabilního ka-

v˘ch dûl do systému DIKAT-P pro upfiesnûní po-

Nacistická likvidace Ïidovského obyvatelstva zpÛ-

tastru ze druhé ãtvr tiny 19. století, zachycující

dobné lokalizace nemovit˘ch kulturních památek,

sobila ztrátu vyuÏití synagog, opu‰tûní bytov˘ch

stav pfied ru‰iv˘mi zásahy pozdûj‰ích dob.

staveb v ghettech a osifiení Ïidovsk˘ch hfibitovÛ. Po

pfiíklad mapa stabilního katastru Lysé nad Labem

válce se Ïidovsk˘m památkám vûnovala malá po-

z roku 1842 zaznamenává je‰tû pÛvodní gotick˘

Pro fie‰ení problematiky technick˘ch a industriál-

zornost, k ãásteãné nápravû do‰lo aÏ po roce

farní kostel sv. Jana Kfititele ve stfiedu podélného

ních památek byl nositelem projektÛ pfiedev‰ím

1990. J. Klenovsk˘ sledoval v projektu v˘voj Ïidov-

námûstí (zbofien roku 1879, nyní se realizuje jeho

NPÚ. Sem je tfieba zafiadit úkol Evy Dvofiákové V˘-

ského osídlení na Moravû a ve Slezsku, od 10. sto-

archeologick˘ v˘zkum). Naopak v Golãovû Jeníko-

zkum industriálních a technick˘ch areálÛ a objek-

letí se Îidé usazovali v místech v˘znamn˘ch trhÛ.

vû zachycuje mapa z roku 1838 stav po zbofiení

tÛ, ale také v˘znamn˘ projekt Milo‰e Matûje In-

Doklad o Ïidovském osídlení na Moravû je v mûst-

farního kostela sv. KfiíÏe na námûstí a v˘stavbû

ventarizace a dokumentace kulturního dûdictví Se-

ském právu Jihlavy z roku 1249, v roce 1254 vy-

nového kostela sv. Franti‰ka v letech 1827–1828

verní dráhy Ferdinandovy. Fakulta architektur y

dal král Pfiemysl Otakar II. Statuta Judeorum, Îidé

pfii Loretû ze 17. století. Mapy z dal‰ích období

Vysokého uãení technického v Brnû zadala projekt

v‰ak byli i na Moravû z ghett vypovídáni. Na Mora-

dokládají pozdûj‰í zmûny. Také obrazová dokumen-

V˘zkum industriálních a technick˘ch areálÛ a ob-

vû a ve Slezsku bylo asi 50 ghett s vyhrazen˘mi

tace zachycuje souãasn˘ i star˘ stav. Nejcennûj‰í

jektÛ, kter˘ fie‰ila Helena Zemánková. Úãel úkolu

areály. Poãet domÛ v nich byl rÛzn˘ – v Mikulovû

je v díle autorÛv rozbor urbanistického v˘voje jed-

byl dvojí – zhodnocení v˘vojovû v˘znamn˘ch prÛmy-

jich bylo 317, v Telãi 5. Projekt objasnil utváfiení

notliv˘ch mûst. Dosud byl proveden u nemoha

slov˘ch staveb s pfiípadnou památkovou ochranou

ghett v Mikulovû, Velkém Mezifiíãí, Boskovicích,

mûst, v Kuãovû díle u v‰ech. Nelze jistû vylouãit,

a moÏnost konverze pro jejich nové vyuÏití. Dal‰ím

Lomnici, Prostûjovû a Jemnici. Ze 110 synagog se

Ïe se v budoucnu objeví dal‰í poznatky, ale zde zÛ-

úkolem tohoto charakteru byl grantov˘ projekt Ka-

jich dochovalo skoro 50, Ïidovské osídlení doklá-

stává moÏnost jejich návaznosti. V˘znam díla lze

talog mostÛ, fie‰en˘ Patrikem Rozehnalem. Se-

dají hfibitovy. Dfiívûj‰í práce uvádûly na Moravû 44

také ocenit v porovnání s mûstsk˘mi encyklopedi-

znam hodnotn˘ch mostÛ byl zatím neúpln˘, napfií-

Ïidovsk˘ch lokalit, J. Klenovsk˘ jich prokázal 80

emi v jin˘ch zemích,

které v˘raznû pfievy‰uje. V˘-

klad v dobû barokní vznikly nûkteré bez obecného

a zaznamenal na mapû obou zemí. Poznatky z v˘-

sledky programového projektu zatím vy‰ly v sedmi

povûdomí, zasluhující pfiípadnû památkovou ochra-

zkumu publikoval.

15

Jeho v˘sledky také pfiispûly

22

23

dílech,

21

Na-

k vydání jsou pfiipraveny poslední dva dí-

jehoÏ nositelem byl V˘zkumn˘ ústav geodetick˘, topografick˘ a kartografick˘.

nu – stejnû jako nûkteré mosty z 19. století.

k prohlá‰ení na‰í dal‰í lokality za památku svûto-

ly. Rozsah encyklopedie nedovolil publikování v ba-

Dal‰í projekty byly zamûfieny na fie‰ení úkolÛ

vého dûdictví, a to baziliky sv. Prokopa a Ïidov-

revné podobû (jak krásné jsou napfiíklad otisky

v restaurátorství a v technick˘ch problémech obo-

ského ghetta v Tfiebíãi. Tfiebíãské ghetto se hfibito-

map stabilního katastru!), ale odborná v˘bûrová

ru. Sem patfií projekt fie‰itele Jana Fidlera Nov˘

vem je patrnû nejzachovalej‰ím ghettem v Evropû

prezentace pro zahraniãí tuto podobu bude nezbyt-

zpÛsob restaurování historick˘ch tapiserií, vychá-

– ze 121 pÛvodních domÛ se jich zachovalo 116

nû vyÏadovat.

vãetnû vefiejn˘ch budov (2 synagogy, radnice, rabi-

Také lidová architektura byla v rámci úãelovû financovaného v˘zkumu podrobena prohlouben˘m

■ Poznámky

Mezi zcela nejv˘znamnûj‰í programové projekty

rozborÛm. Jedním z hlavních dûl byly dva progra-

15 KLENOVSK¯, Jaroslav. Îidovské památky Moravy

v celém období let 1996–2011 patfií dílo Karla Ku-

mové projekty Pavla Bure‰e Památkovû hodnotná

a Slezska. Brno : ERA, 2001. ISBN 80-86517-08-X.

ãi vûnované na‰im mûstÛm. Úkol byl fie‰en jako

vesnická sídla v âR (1996–2000) a Památková

16 HRÒZA, Jifií. âeská mûsta. Praha : Nakladatelství ães-

dva na sebe navazující grantové projekty – Mûsta

dokumentace vesnick˘ch sídel v âR (2001–2005),

koslovensk˘ch v˘tvarn˘ch umûlcÛ, 1960.

a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku

v jejichÏ rámci byly provedeny prÛzkumy ve 12 500

17 LÍBAL, Dobroslav. Starobylá mûsta v âeskoslovensku

(1999–2001, nositel Libri) a Dokonãení soustav-

vesnick˘ch sídlech; autor o nich podal zprávu.

ného v˘zkumu urbanistického v˘voje mûstsk˘ch

Nositelem byl NPÚ, ale fie‰eny byly projekty i s ji-

18 DOSTÁL, Oldfiich et al. âeskoslovenská historická

lokalit v âeské republice vãetnû odborného v˘bûru

n˘mi nositeli. Svatopluk Vodûra (ateliér Vodûra) fie-

mûsta. Praha : Orbis, 1974.

pro mezinárodní prezentaci (2006–2011, nositel

‰il úkol Charakteristika vesnick˘ch sídel a archi-

19 PETR, Franti‰ek; KOSTKA, Jifií. Mûstské památkové

Spoleãnost pro obnovu vesnice a malého mûsta).

tektur y v západních âechách, Jifií ·kabrada

reser vace v âechách a na Moravû. Praha : SNKLHU,

O v˘voji na‰ich mûst dosud celistvû pojednali nû-

(Spoleãnost pro obnovu vesnice a malého mûsta)

1955; Kolektiv autorÛ. PamûÈ mûst : Mûstské památko-

nát, ‰pitál, hfibitov).

ktefií autofii – Jifií HrÛza,

16

: stavba jako obraz dûjin. Praha : Artia, 1970.

Old-

projekt Atlas lidové architektury âeské republiky.

vé rezer vace v âesk˘ch zemích. Praha : Odeon, 1975,

Nejv˘znamnûj‰í mûsta byla po-

Stejn˘ nositel byl i u úkolu Zuzany Syrové Lito-

2. vydání 1981.

19

my‰lsko, Vysokom˘tsko, soupis stávajících archi-

20 Napfiíklad TECHNIK, Svatopluk. Mûsta severních âech.

a také mo-

tektonick˘ch a urbanistick˘ch hodnot, ve‰keré do-

Liberec : Severoãeské nakladatelství, 1967.

nograficky. Kuãovo dílo je pojato jinak a daleko ‰í-

kumentace a pramenÛ, prezentace formou GIS.

21 Map stabilního katastru vyuÏil k doloÏení pÛvodního

fie – pfiedev‰ím zahrnuje v‰echna na‰e mûsta

Okresní muzeum v Klatovech objednalo programo-

stavu mûst prvnû J. HrÛza v publikaci âeská mûsta, ale

a mûsteãka v poãtu okolo 1400, a to v abecedním

v˘ projekt V˘zkum lidové architektury v jihozápad-

jen u nûkolika mûst a v pfiekreslené podobû.

pofiadí, vÏdy s ve‰ker˘mi statutárními údaji. Pro je-

ních âechách, jehoÏ fie‰itelem byl Lubo‰ Smolík.

22 Napfiíklad v Polsku: Kolektiv autorÛ. Miasta polskie

jich rozbor autor ãerpal poznatky ze v‰ech oborÛ –

Moravskoslezské muzeum zadalo pro fie‰itelku

w tysiacleciu I., II. 1.–7. díl. Wroclaw, Warszawa, Kraków

z archeologie, historie, v˘voje architektury, urba-

ZdeÀku Mûchurovou projekt Prezentace zaniklé

1965–1967.

nismu i v˘tvarného umûní. U kaÏdého mûsta jsou

stfiedovûké vsi KonÛvky ve Îdánickém lese for-

23 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Mora-

uvedeny územnû správní pfiíslu‰nost, privilegia,

mou nauãné stezky. U památek ve mûstech, ves-

vû a ve Slezsku. Díl 1–7. Praha : Libri, 1996–2008.

kostely a jiné vefiejné stavby, poãet domÛ a obyva-

nicích i ve volném terénu má zásadní v˘znam je-

24 BURE·, Pavel. V˘zkumn˘ projekt dokumentace ves-

tel v rÛzn˘ch dobách, urbanistick˘ v˘voj. Velmi v˘-

jich lokace. To bylo náplní programového projektu

nick˘ch sídel v âR. Zprávy památkové péãe. 2006, roã.

znamná je mapová a obrazová dokumentace.

Milana Kocába ZaãleÀování historick˘ch mapo-

66, ã. 4, s. 325–329. ISSN 1210-5538.

fiich Dostál a kol.

18

Dobroslav Líbal,

17

24

souzena jako mûstské památkové rezervace, mûsta byla vyhodnocena regionálnû

320

20

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 321

9

10

Obr. 9. GolãÛv Jeníkov (okres HavlíãkÛv Brod), mapa

zvan˘ Monitorování vlivu prostfiedí na kulturní pa-

chronologickou metodou pro dfievûné konstrukce,

stabilního katastru z roku 1838. Gotick˘ farní kostel

mátky a diagnostika jejich poruch, s aplikací na

ãasto byly zji‰tûny dosud neznámé star‰í etapy v˘-

sv. KfiíÏe stojící ve stfiedu námûstí byl jiÏ zbofien a nahra-

konkrétní památku. Dagmar Knotková svÛj úkol

stavby. V˘zkum byl jedním z cílÛ projektu, druh˘m

zen novostavbou kostela sv. Franti‰ka vedle Lorety. (Doku-

s názvem Návrh typového monitoringu na pfiíkladu

bylo vypracování památkov˘ch smûrnic pro nynûj‰í

mentace k projektu Karla Kuãi)

katedrály sv. Víta v Praze, nositel Spoleãnost Envi-

ãi v˘hledovou obnovu. Je tu oboustranná vazba –

Obr. 10. Lysá nad Labem (okres Nymburk), mapa stabil-

rokor, zamûfiila na Svatovítsk˘ chrám v Praze a Jifií

pfii památkové opravû se poznávají fakta pro sta-

ního katastru z roku 1842. Gotick˘ farní kostel sv. Jana

Witzany na KarlÛv most; nositelem projektu Moni-

vebnû-historick˘ prÛzkum a naopak pfii prioritním

Kfititele dosud stojí ve stfiedu námûstí. (Dokumentace

torování a hodnocení vnitfiních vlivÛ a nesilov˘ch

zpracování prÛzkumu se vytváfiejí smûrnice pro pa-

k projektu Karla Kuãi)

úãinkÛ vnûj‰ího prostfiedí na kulturní památky se

mátkovou ochranu. Projekt byl pozitivní také v pod-

zvlá‰tním zfietelem na KarlÛv most byla Fakulta

nícení dal‰ího v˘zkumu stfiedovûk˘ch kostelÛ,

stavební âVUT v Praze.

jemuÏ se vûnují napfiíklad Jan Kaigl u kostelÛ v ji-

zející z pÛvodní techniky tkaní útkov˘m r ypsem

Mimofiádn˘ pfiínos programov˘ch projektÛ zmínû-

a z v˘voje nového typu pfiídavného gobelínového

n˘ch autorÛ je pro rozvoj památkové péãe nespor-

stavu, jehoÏ nositelem byly Ateliér y tapiserií Tei-

n˘. Projekty nositele NPÚ uvádí ve své stati Jaro-

nitzerová. Jan Kotlík fie‰il dva závaÏné projekty,

slav Urban.

u nichÏ byla nositelem V·CHT v Praze – V˘voj leh-

posoudit pfiínos úãelovû financovaného v˘zkumu

26 Z posledních publikovan˘ch KAIGL, Jan. K vesnick˘m

ãené maltoviny pro zaji‰tûní rubu transferÛ ná-

oboru, nelze nezmínit alespoÀ nûkteré projekty,

kostelÛm s kvadratick˘m chórem postaven˘m v hor‰ov-

stûnn˘ch maleb a Studium moÏnosti dodateãného

u nichÏ byl nositelem NPÚ. Jedním z nich byl roz-

ském arcijáhenství. Zprávy památkové péãe. 2011, roã.

zpevnûní umûlého kamene epoxydovou pryskyfiicí.

sáhl˘ projekt Jana Sommera V˘zkum venkovsk˘ch

71, ã. 3, s. 180–192. ISSN 1210-5538; T˘Ï. Úvod do

Dal‰ím projektem zamûfien˘m na technické pro-

kostelÛ v âechách. Kostely v na‰ich vesnicích

studia zanikl˘ch stfiedovûk˘ch vesnick˘ch kostelÛ a kaplí

blémy památkové péãe byl úkol Milo‰e Drdáckého

pfiedstavují velmi cenné kulturní dûdictví, jemuÏ

v hor‰ovském arcijáhenství. Zprávy památkové péãe.

Maltovinové smûsi vyztuÏené vlákny pro obnovu

nebyla do té doby vûnována náleÏitá pozornost,

2010, roã. 70, ã. 4, s. 253–259. ISSN 1210-5538.

a záchranu umûleck˘ch památek, jehoÏ nositelem

tím závaÏnûj‰í byly v˘zkumy v této sakrální archi-

27 KIBIC ml., Karel. Stfiedovûká venkovská sakrální ar-

byl Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV

tektufie. V rámci projektu probádal fie‰itel se sv˘mi

chitektura na âáslavsku. Praha : Spoleãnost pfiátel staro-

âR. Jinou problematikou bylo hodnocení vlivu pro-

spolupracovníky cca 700 vesnick˘ch kostelÛ, ves-

Ïitností v Praze v nakl. Unicornis, 2010. ISBN 978-80-

stfiedí na památky. ¤e‰ily ji mimo jiné tfii v˘znam-

mûs se zpracováním jejich stavebnû-historick˘ch

86204-23-9. Zejména pfiíspûvky v ãasopise PrÛzkumy

né projekty. Obecnû grant Milo‰e Drdáckého na-

prÛzkumÛ. Pfii nich se u nás zaãínalo s dendro-

památek.

25

Je-li v‰ak na‰ím úkolem celkovû

■ Poznámky 25 URBAN, J., cit. v pozn. 5.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe

321

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:36

Stránka 322

11

12

Obr. 11. DvÛr Králové nad Labem (okres Trutnov), ma-

v 19. století. Je tu tfieba pfiipomenout, Ïe napfiíklad

vzniku, nezfiídka byly nalezeny zdánlivû ztracené

riánsk˘ sloup, J. Procházka. Dokumentace k projektu Vra-

chrám Notre Dame v PafiíÏi byl také rekonstruován

plastiky a jejich ãásti. Nûkdy se na trojiãních a ma-

tislava Nejedlého. (Foto Karel Kibic)

v 19. století, a je památkou svûtového dûdictví;

riánsk˘ch sloupech podíleli i pfiední architekti, jako

Obr. 12. Bene‰ov nad âernou (okres âesk˘ Krumlov),

z hradní architektury je takovou památkou i palác

napfiíklad v Kladnû K. I. Dientzenhofer a v Praze na

svûteck˘ sloup sv. Jana Nepomuckého, autor neznám˘,

velmistra maltézského fiádu ve mûstû Rhodos, po

Malostranském námûstí G. B. Alliprandi. Velmi se

1726. Dokumentace k projektu Vratislava Nejedlého.

poniãení v 16. a 19. století v letech 1937–1940

oceÀuje, Ïe se autoru podafiilo publikování v˘sled-

(Foto Karel Kibic)

novogoticky restaurovan˘. Odsuzování novogotiky

kÛ, a to v mnoha svazcích. Jeho vpravdû veledílo,

je jiÏ pfiekonáno, byla naz˘vána pseudogotikou –

prokazující rozsáhlé barokní zumûleãtûní vefiejn˘ch

to se u renesance (pseudorenesance) nepouÏíva-

prostorÛ u nás, nemá v jin˘ch zemích srovnání. Do-

27

lo; zásadní podstata Karl‰tejna zÛstala pfii obnovû

stalo se mu také uÏ v prÛbûhu zpracování meziná-

Velmi cenné byly rovnûÏ projekty zamûfiené na in-

v 19. století zachována. A pfiedev‰ím úÏasné vnitfi-

rodního ocenûní.

ventarizaci, evidenci a dokumentaci památek s je-

ní historické vybavení hradu, napfiíklad tfii gotické

území Prahy, jeho v˘znam si Ïádá doplnûní o cenné

jich autorizací. Patfií sem projekt Martina Lazáka

kaple, ze 131 Theodorikov˘ch obrazÛ je jich na

praÏské pfiíklady.

Portabilita a rozvoj datov˘ch základen v památkové

místû 128 (dal‰í 2 jsou v Národní galerii) – taková

Závûrem je tfieba podûkovat Ministerstvu kultu-

péãi, síÈové pfiipojení s vyuÏitím internetu, propojení

míra zachování se tûÏko hledá i ve Francii a Itálii!

r y âR za zadání zmínûného v˘zkumu a jeho pra-

s celostátními informaãními systémy a na nûj nava-

Návrh nominace Karl‰tejna za památku svûtového

covníkÛm za velmi aktivní úãast pfii zaji‰Èování

zující úkol téhoÏ fie‰itele V˘stavba portálu památko-

dûdictví by proto mûl b˘t opakován. Nové návrhy

a hodnocení úkolÛ, zejména Mgr. Jifiímu KlusoÀo-

vé péãe v âR, postupn˘ pfievod informaãních systé-

se nyní obtíÏnû prosazují, hlavnû pro poukaz na je-

vi a v souãasné dobû Mgr. Katefiinû Du‰kové. Vel-

mÛ památkové péãe na platformu internetu vãetnû

jich velk˘ poãet v Evropû v porovnání s jin˘mi svû-

ké ocenûní náleÏí také ãlenÛm Rady programu

návaznosti na portaci souvisejících systémÛ. Tako-

tadíly, av‰ak zpracování dokumentace na‰ich no-

a hlavnû jejímu tajemníkovi Mgr. Jaroslavu Urba-

v˘ charakter mají i projekty Dagmar Sedlákové Ob-

minantÛ je tak rozsáhlé a kvalitní, Ïe je i pfii

novi i nynûj‰í vedoucí oddûlení v˘zkumu na

nova identifikace nemovitého památkového fondu

nepfiijetí vysoce pfiínosné pro jejich poznání a oce-

ústfiedním pracovi‰ti PhDr. Valburze Vavfiinové,

v âeské republice a Lenky Kru‰inové Státní archeo-

nûní (napfiíklad u renesanãních domÛ ve Slavoni-

Ph.D. Vzorné uspofiádání archivu úãelovû financo-

logick˘ seznam âeské republiky. Pro obnovu pamá-

cích). Jako nejspí‰e prÛchozí se nyní jeví objekty

vaného i institucionálního v˘zkumu vytváfií dobré

tek zásadní metodika stavebnû-historického prÛ-

a areály velmi hodnotné a zároveÀ odli‰né. Pova-

podmínky pro plné vyuÏívání jeho hodnotn˘ch v˘-

zkumu se vedle institucionálního v˘zkumu fie‰ila

Ïujeme za nû TfieboÀské r ybníkáfiské dûdictví

sledkÛ. Zmínûné programové projekty prokazují

také v rámci v˘zkumu úãelovû financovaného – Sta-

(spojení pfiírody a památek), Pevnost Terezín (spo-

mnohaoborovost, nesmírnou ‰ífii a v‰estrannost

vebnû historick˘ prÛzkum – metodika a její ovûfiová-

jení for tifikace s nacistick˘m útiskem vûzÀÛ,

realizovaného v˘zkumu. Jeho velik˘ pfiínos oboru

ní v praxi, fie‰itel Petr Macek.

zvlá‰tû ÎidÛ), ãesko-slovensk˘ návrh Velkomorav-

zároveÀ vyvolává hlubokou lítost nad jeho ukon-

Prvofiad˘m a mezinárodnû v˘znamn˘m úkolem

ské hradi‰tû spolu s kostelem v Kopãanech (tfieba

ãením. V úvodu této stati zmínûná povinnost v˘-

je projekt Vûry Kuãové Koordinace pfiípravy a spo-

zdÛraznit cyrilometodûjskou tradici, zachovan˘

zkumu stanovená zákonem a Úmluvami o ochra-

luúãast na zaji‰tûní dokumentace kulturních

kostelík z doby kolem roku 840 je unikátní) a Zá-

nû architektonického a archeologického dûdictví

památek vybran˘ch k nominaci do Seznamu svû-

padoãesk˘ lázeÀsk˘ trojúhelník.

Evropy vede k zásadní otázce, jak bude v památ-

hozápadních âechách

26

nebo Karel Kibic ml.

u kostelÛ stfiedoãesk˘ch.

tového dûdictví (na nûj pak navazoval podobnû

Mimofiádn˘ pfiínos úãelovû financovaného v˘zku-

28

Projekt byl zpracován mimo

kové péãi dále zaji‰Èován.

nazvan˘ projekt pro léta 2006–2011). O v˘sledcích

mu úãinnû prokazuje programov˘ projekt Vratislava

obou úkolÛ i jednáních v˘konn˘ch orgánÛ UNESCO

Nejedlého Morové sloupy v ãesk˘ch zemích. ·est-

informuje fie‰itelka v ãláncích uvefiejnûn˘ch ve

náctilet˘ v˘zkum hlavního fie‰itele a jeho spolupra-

■ Poznámky

Zprávách památkové péãe, a tak jen nûkolik pozná-

covníkÛ je vûnován historickému a umûleckohisto-

28 ERNSTOVÁ, Lucie. Projekt Mariánské, trojiãní a dal‰í

mek. Návrh hradu Karl‰tejn za památku svûtového

rickému posouzení zmínûn˘ch vefiejn˘ch plastik

svûtecké sloupy a pilífie v âechách získal zvlá‰tní ocenû-

dûdictví byl v poãátcích pozastaven z pochybného

a jejich soubûÏnému restaurování. U souso‰í

ní Evropské unie. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67,

dÛvodu Schmidtova a Mockerova restaurování

i soch se zji‰Èovaly spoleãenské podmínky a doba

ã. 6, s. 496–497. ISSN 1210-5538.

322

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / Úãelovû financovan˘ v˘zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe