ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
Druh vnitřního řídícího aktu:
Směrnice generálního ředitele č. 2/2013 Název vnitřního řídícího aktu:
Postup při aplikaci evropských koordinačních nařízení v oblasti podpory v nezaměstnanosti Zrušuje: Účinnost: od
Účinnost: na dobu neurčitou
1. 2. 2013
Za navrhovatele:
Datum:
Mgr. Viktor Najmon vedoucí oddělení trhu práce a analýz Kontroloval z hlediska formálně právního:
Podpis:
14. 1. 2013
Mgr. Viktor Najmon, v.r.
Datum:
JUDr. Jana Pašková vedoucí oddělení kontrolně právního Schválil:
Podpis:
14. 1. 2013
JUDr. Jana Pašková, v.r.
Datum:
Podpis:
JUDr. Jiří
14. 1. 2013
JDUr. Jiří Kubeša
Kubeša, v.r.
generální ředitel Počet originál. výtisků:
Číslo výtisku:
Skartační režim:
1
1
A
Postup při aplikaci evropských koordinačních nařízení v oblasti podpory v nezaměstnanosti
Článek I Úvodní ustanovení 1. Dne 1. května 2010 nabyla účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 ze dne 16. září 2009 (dále jen „nařízení č. 883/2004“) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „nařízení č. 987/2009“). 2. Dosavadní Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (dále jen „nařízení č. 1408/71“) a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1408/71 (dále jen „nařízení č. 574/72“) zůstávají nadále v platnosti a použijí se v případech dále vymezených touto směrnicí.
Článek II Použitelnost nařízení č. 883/2004 a nařízení č. 987/2009 1. Nařízení mají přímý účinek v jednotlivých členských státech, jsou nadřazené národním předpisům a mají koordinační funkci. 2. Ustanovení nařízení č. 883/2004 a nařízení č. 987/2009 (dále jen „nová nařízení“) se vztahují od 1. června 2012 na Norsko, Island, Lichtenštejnsko, od 1. dubna 2012 na Švýcarsko, od 1. května 2010 na členské státy Evropské unie:
1
a) Belgie b) Bulharsko c) Česká republika d) Dánsko kromě Grónska e) Estonsko f) Finsko g) Francie (včetně zámořských oblastí Guadeloupe, Martinique, Ile de la Réunion a Guyane, francouzské části ostrova St. Maarten, kromě zámořských teritorií v Austrálii a Antarktidě, Francouzské Polynésie, Mayotte, Nové Kaledónie, St. Pierre et Miquelon, Wallis et Futuna) h) Irsko i) Itálie j) Kypr kromě severní částí ostrova, nad kterou Kyperská republika nevykonává kontrolu k) Litva l) Lotyšsko m) Lucembursko n) Maďarsko o) Malta p) Německo q) Nizozemí r) Polsko s) Portugalsko včetně autonomních oblastí Azory a Madeira t) Rakousko u) Rumunsko v) Řecko w) Slovensko x) Slovinsko y) Španělsko
včetně
Baleárských
ostrovů,
Kanárských
ostrovů,
severoafrických měst Ceuta a Melilla z) Švédsko aa) Velká
Británie
včetně
Severního
Irska
a Gibraltaru,
kromě
Normandských ostrovů (Alderney, Guernsey, Jersey) a ostrovu Man
2
3. Nová nařízení se použijí pouze v těch případech, kdy osoba uvedená v čl. 2 nařízení
č.
883/2004
migruje
mezi
státy
EU,
Norskem,
Islandem,
Lichtenštejnskem a Švýcarskem. 4. Nařízením (ES) č. 1231/2010 (dále jen nařízení č. 1231/2010) se od 1. ledna 2011 rozšiřuje působnost nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahovala pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení č. 1231/2010 nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 859/2003 (dále jen „nařízení č. 859/2003“). Nařízení č. 1231/2010 však není aplikováno Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem, Dánskem a Velkou Británií. Ve vztahu k Dánsku se neuplatní ani nařízení 8č. 59/2003 (neaplikuje žádná koordinační nařízení na státní příslušníky třetích zemí). Ve vztahu k Velké Británii se nadále – co se týče osob ze třetích zemí - uplatňuje nařízení č. 859/03, č. 1408/71 a č. 574/72, respektive nařízení č. 1408/71 a č. 574/72 včetně administrativy (E-formulářů). Příklad 1:
Občan Slovenské republiky uplatňuje u Úřadu práce České republiky (dále jen „Úřad práce“) nárok na podporu v nezaměstnanosti a potřebuje započítat doby pojištění získané v Norsku. Norsko mu pro účely sčítání dob pojištění vystaví přenositelný dokument U1 (bude se aplikovat nařízení č. 883/04 a č. 987/09).
Příklad 2:
Občan Brazílie, který má v ČR trvalý pobyt a nárok na podporu v nezaměstnanosti, požádá o export dávek do země EU kromě Dánska a Velké Británie. Uplatní se nařízení č. 1231/2010 a nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009. Úřad práce mu vystaví přenositelný dokument U2. Pokud by tento občan Brazílie požádal o export dávek do Velké Británie, uplatní se nařízení č. 859/03 a nařízení č. 1408/71. Úřad práce by v takovém případě vystavil formulář E303. Tomuto občanu Brazílie by nemohl být povolen export dávek do Dánska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska ani Islandu, protože tyto státy neaplikují nařízení č. 1231/2010 ani nařízení č. 859/2003.
3
5. Použitelné dokumenty pro vzájemnou komunikaci a výměnu údajů: po dobu trvání přechodného období pro zavedení elektronické výměny informací, tj. od 1. května 2010 do 1. května 2014, budou kompetentní instituce a styčná místa používat následující formuláře: a) Strukturované elektronické dokumenty (dále jen „SEDy“) v rámci systému elektronické výměny údajů - pokud již obě komunikující styčná místa
nebo
instituce
budou
napojeny
na
systém
umožňující
elektronickou výměnu údajů; b) SEDy v papírové, tj. tištěné podobě; c) Portable documents, tzv. přenositelné dokumenty, (dále jen „PD“) U1, U2 a U3; d) E – formuláře: pouze v případech, kdy se aplikuje nařízení č. 1408/71 a č. 574/72 (státům, které mají pro vystavování E-formulářů vyvinuty elektronické
aplikace
je
umožněno
jejich
používání
během
přechodného období do plného přechodu na elektronickou výměnu údajů). 6. Úřad práce bude tedy v rámci přechodného období pro účely dávek v nezaměstnanosti používat: a) pro komunikaci s institucemi ostatních členských států, pokud se aplikují nová nařízení: SEDy v tištěné (papírové) podobě, popř. portable documents (pokud o portable document jiný členský stát výslovně požádá); b) ve vztahu k osobám, na které se vztahují nová nařízení: Portable documents (přenositelné dokumenty) U1, U2, U3; c) pro komunikaci s institucemi ostatních členských států a ve vztahu k osobám, na které se nadále vztahují nařízení č. 1408/71 a č. 574/72: E-formuláře v jejich stávající podobě (tj. řady E 300). 7. Během přechodného období je každá instituce povinna přijmout relevantní informace na jakémkoli dokumentu vydaném jinou institucí, i kdyby byly tyto informace podávány v zastaralém formátu. V případě pochybností o právech dotčeného občana kontaktuje instituce v souladu se zásadou dobré spolupráce vydávající instituci.
4
Článek III Postup při vystavování potvrzení o dobách pojištění pro účely článku 61 nařízení č. 883/2004 1. Žádost o potvrzení dob pojištění může být podána žadatelem přímo nebo institucí jiného členského státu. Na základě této žádosti vystaví Úřad práce PD U1 nebo příslušný SED. 2. Při zaslání žádosti o potvrzení dob pojištění na okresní správu sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Pražskou správu sociálního zabezpečení použije Úřad práce PD U1/ SED U002 / SED U017 (pro přeshraniční pracovníky). 3. Postup při vyplňování PD U1: Bod 1: Úřad práce vyplní identifikační údaje Bod 2: vyplňuje OSSZ; Úřad práce postoupí U1 s předvyplněným bodem 1 a s potvrzením o zaměstnání / evidenčním listem důchodového pojištění příslušné OSSZ k vyplnění bodu 2.1.1., popř. 2.1.2. Bod 2.1.3.: Úřad práce ponechá vždy volný Bod 2.1.4: potvrdí Úřad práce (náhradní doby zaměstnání podle § 41 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“) Bod 2.2.1: Úřad práce potvrdí na základě originálních dokumentů nebo úředně ověřených kopií dobu nepojištěného zaměstnání (nejčastěji půjde o dohodu o provedení práce) Bod 2.2.2: vyplní OSSZ Bod 2.2.3: vyplní OSSZ Bod 2.3.1: Úřad práce vyplní podle potvrzení zaměstnavatele o výdělku a připíše podle skutečnosti gross (hrubý) nebo net (čistý). Pokud poslední zaměstnání bylo nepojištěné nebo se jednalo o náhradní dobu zaměstnání, potvrdí Úřad práce pouze výdělek z předchozího pojištěného zaměstnání. Bod 2.3.2.: potvrdí OSSZ v případě, že jsou příjmy OSVČ OSSZ známy. Za příjem OSVČ je považován její vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Bod 3: Úřad práce potvrdí podle potvrzení zaměstnavatele 5
Bod 4.1 – 4.4: vyplní Úřad práce Bod 4.5: vyplňuje se pouze v případě, kdy to příslušná zahraniční instituce vyžádá a uvede, o jakou dávku se jedná. V tom případě potvrdí instituce příslušná za danou dávku dle českých právních předpisů. Bod 5: Úřad práce vyznačí doby pobírání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci v požadovaném období. Vedle podpory při rekvalifikaci připojí poznámku „retraining course“. Bod 6.1: vyplní Úřad práce Bod 6.2: vyplní Úřad práce Bod 7: vyplní Úřad práce 4. Při vystavování formuláře E 301 podle nařízení č. 1408/71 a PD U1 podle nařízení
883/04
zaměstnavatele
se žádost žadatele.
zašle Pokud
na
OSSZ
poslední
dle
sídla
výdělečnou
posledního
činností
byla
samostatná výdělečná činnost, zasílá se žádost na OSSZ dle místa trvalého pobytu OSVČ nebo místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince. Pokud toto není možné určit, řídí se místní příslušnost OSSZ místem výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „SVČ“). Pokud byl dotyčný pojištěn ve více okresech,
žádosti
budou
zasílány
na OSSZ
dle
sídla
posledního
zaměstnavatele žadatele. 5. Důležité: Při zasílání žádosti na OSSZ je nutné uvést rodné číslo. Je-li žadatelem cizinec, který nemá rodné číslo přiděleno, je nutné uvést evidenční číslo pojištěnce. Toto evidenční číslo sděluje cizinci ČSSZ. 6. Potvrzování mateřské dovolené do formulářů U1/E301/SEDu U002 či U017: Mateřská dovolená: jedná se o dobu pojištění a jako takovou ji potvrdí OSSZ/ PSSZ. V PD U1 bude potvrzena v bodě 2.1.1, v E301 v bodě 3.1, v SEDu U002 v bodě 4, v SEDu U017 v bodě 5. Peněžitý příspěvek v mateřství se do formulářů nepotvrzuje. 7. Potvrzování péče o dítě do 4 let do formulářů U1/E301/SEDu U002 či U017: jedná se o náhradní dobu zaměstnání a jako takovou ji potvrdí Úřad práce na základě rodného listu dítěte a čestného prohlášení uchazeče/ky o zaměstnání, že pečoval/a o dítě do 4 let, a to v případě, že během péče o dítě do 4 let 6
nezaměstnaná osoba spadala pod české právní předpisy. V PD U1 bude náhradní doba zaměstnání uvedena v bodě 2.1.4, v E301 v bodě 3.2, v SEDu U002 v bodě 13 a v SEDu U017 v bodě 14. Rodičovský příspěvek se do formulářů nepotvrzuje. 8. Byla-li péče o dítě do 4 let poslední činností uchazeče o zaměstnání, pak do formuláře bude potvrzen výdělek z poslední výdělečné činnosti, která předcházela mateřské dovolené a péči o dítě.
Článek IV Určení kompetentního státu k rozhodování o nároku na podporu v nezaměstnanosti 1. Příslušnost členského státu k výplatě dávek v nezaměstnanosti se řídí čl. 11 odst. 2 v návaznosti na čl. 11 odst. 3, čl. 12, 13, čl. 65 a 65a nařízení č. 883/04.
Úřad
práce
je
příslušný
k poskytování
podpory
v nezaměstnanosti, jestliže: a) na nezaměstnanou osobu se během jejího posledního zaměstnání/SVČ vztahovaly české právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení, např. nezaměstnaná osoba naposledy vykonávala zaměstnání/SVČ v ČR – čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení č. 883/2004; b) uchazeč o zaměstnání si během posledního zaměstnání/SVČ v jiném členském státě zachoval bydliště v ČR - čl. 65 odst. 2 nařízení 883/2004; všichni uchazeči o zaměstnání spadající pod čl. 65 jsou přeshraničními pracovníky, tato kategorie zahrnuje též příhraniční pracovníky, tzv. pendlery; c) uchazeč o zaměstnání má bydliště v ČR ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a nejedná se o shora vymezené případy pod písm. a) a b) tohoto bodu – čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004. 2. V případě
částečné
nebo
přerušované
nezaměstnanosti
musí
být
nezaměstnaná osoba k dispozici službám zaměstnanosti ve státě posledního zaměstnání/SVČ (čl. 65 odst. 1 nařízení č. 883/2004). Částečná nebo 7
přerušovaná nezaměstnanost se vyznačuje tím, že je zachován pracovněsmluvní vztah mezi pracovníkem a jeho zaměstnavatelem (blíže viz Rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U3 ze dne 12. června 2009). 3. Zcela nezaměstnaná osoba, která se alespoň jednou týdně vracela během svého posledního zaměstnání/SVČ do státu bydliště, tzv. příhraniční pracovník – pendler, musí být k dispozici službám zaměstnanosti státu bydliště (čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004), tzn., o dávky v nezaměstnanosti může požádat pouze ve státě bydliště. Odchylně od čl. 65 odst. 2 a v souladu s čl. 65a nařízení č. 883/2004 se nahlíží na zcela nezaměstnané příhraničí pracovníky, kteří vykonávali samostatnou výdělečnou činnost v případě, že v členském státě bydliště neexistuje pro osoby samostatně výdělečně činné žádný systém dávek v nezaměstnanosti. Takové osoby mohou žádat o podporu v nezaměstnanosti v členském státě, ve kterém vykonávaly svou poslední SVČ. Státy bez systému dávek v nezaměstnanosti pro osoby SVČ jsou Belgie, Kypr, Estonsko, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta a Nizozemí.
Článek V Posuzování zachování bydliště/centra zájmu 1. Bydlištěm se podle čl. 1 písm. j) nařízení č. 883/2004 rozumí obvyklé bydliště osoby. V tomto smyslu se jedná o místo, kde osoba soustředí své zájmy. Je tedy zřejmé, že ne vždy se „bydliště“ ve smyslu nařízení č. 883/04 shoduje s "trvalým pobytem1", případně s „přechodným pobytem občana EU2“. Bydliště je hlavním důkazem spjatosti osoby s určitou zemí. Plnění podmínky bydliště je
posuzováno
na
základě
dostupných
a
významných
informací
o skutečnostech, které v souladu s čl. 11 nařízení č. 987/2009 zahrnují zejména: a) délku a nepřetržitost přítomnosti na území členského státu;
1
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů 8
b) osobní situaci osoby (povahu a místo výkonu všech činností a jejich stabilitu;
dobu
platnosti
každé
pracovní
smlouvy;
vykonávání
nevýdělečných činností; rodinná situace osoby a její rodinné vazby; bydlení a jeho stabilita jak ve státě bydliště, tak ve státě zaměstnání; daňová rezidentura; školní docházka/studium dětí); c) v případě,
že
se
dotčené
instituce
nedohodnou
na
stanovení
skutečného místa bydliště/centra zájmu, je rozhodující projev vůle osoby. 2. Úřad práce se při posuzování řídí též Rozhodnutím Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U2 ze dne 12. června 2009, které varuje před příliš širokým výkladem pojmu bydliště a rozšířením oblasti působnosti čl. 65 nařízení č. 883/2004 na všechny osoby, které mají v členském státě poměrně stabilní zaměstnání nebo SVČ a své rodiny nechaly v zemi původu. 3. Úřad práce pro určení bydliště ve smyslu čl. 65 odst. 2 (situace B) a čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004 (situace C) použije “Dotazník pro určení státu bydliště pro účely aplikace koordinačních nařízení ES“ (dále jen „Dotazník“), který je na intrawebu v několika jazykových mutacích. Pro účely čl. 65 jej bude předkládat, pokud poslední zaměstnání v zahraničí trvalo déle než jeden rok. V pochybnostech, zda si žadatel zachoval bydliště v ČR při zahraničním pracovním pobytu kratším než jeden rok, může Úřad práce dotazník rovněž použít. V případě situace uvedené v bodě 1 písm. a) tohoto článku se bydliště- centrum zájmu nezjišťuje. 4. Zásady vyplňování Dotazníku: a) Dotazník je nutné předložit uchazeči o zaměstnání ihned při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a centrum zájmu posoudit před tím než je do zahraničí zaslána žádost o formuláře E301/U1/SEDy. Vzhledem k tomu, že Dotazník by se měl uchazeči předložit ihned po podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, některé z dokladů uvedených v bodě 23 Dotazníku, může uchazeč doložit později. 2
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve 9
b) Vyžadovat odpověď na každou otázku v Dotazníku v částech týkajících se podpory v nezaměstnanosti (uchazeč o zaměstnání nemusí vyplňovat část „D“ týkající se rodinných dávek). Pokud uchazeč o zaměstnání neví, musí uvést „nevím“ nebo otázku proškrtnout. c) Pokud v bodě 23 Dotazníku uchazeč o zaměstnání zaškrtne, jaké doklady může doložit k prokázání svých tvrzení, zprostředkovatelé musí pořídit kopie těchto dokladů a vložit do spisu. Pokud uchazeč není schopen doklady doložit, nesmí být příslušné políčko zaškrtnuté. 5. U pobytu kratšího než tři roky mohou následující skutečnosti nasvědčovat pro zachování bydliště v ČR: a) rodina zůstala v ČR, dotyčný se vracel alespoň 2 × ročně do ČR; b) dotyčný v zahraničí bydlel na ubytovně, v ČR v nájmu nebo vlastnil nemovitost; c) zaměstnání v zahraničí slouží především pro rozšíření profesního vzdělání nebo zlepšení jazykových dovedností; d) zaměstnání v zahraničí slouží k předem známému ohraničenému účelu (např. akademická výměna); e) daňový rezident v ČR. 6. U pobytu nad tři roky mohou následující skutečnosti nasvědčovat tomu, že si uchazeč o zaměstnání bydliště v ČR nezachoval: a) stabilní zaměstnání/SVČ v zahraničí, i když rodina pobývala v ČR; b) pobyt rodiny/partnera s dotyčným v zahraničí; c) bydlení ve vlastní nemovitosti v zahraničí; d) návraty méně než 4 × ročně. Důležité: hranice tří let je pouze orientační! 7. Uchazeč o zaměstnání může prokázat bydliště v ČR přenositelným dokumentem S1, který vystavuje instituce zdravotního pojištění ve státě zaměstnání/SVČ za účelem zachování nároku na zdravotní péči ve státě bydliště. Přenositelný dokument S1 doručuje osoba instituci zdravotního pojištění ve státě bydliště. Úřad práce podle okolností ověří tvrzení uchazeče znění pozdějších předpisů 10
o zaměstnání, že byl PD S1 předložen české instituci zdravotního pojištění. PD S1 může být vydáván přeshraničním pracovníkům, nejenom příhraničním (pendlerům),
předložení
PD
S1
tedy
automaticky
neznamená,
že
nezaměstnaná osoba byla pendlerem. Důležité je též ověřit období pojistného krytí, které by mělo korespondovat s obdobím zaměstnání/SVČ v jiném členském státě EU/EHP a Švýcarsku. 8. Pokud si uchazeč bez pochybností nezachoval centrum zájmu v ČR, není nutné zasílat žádost o PD U1/ SEDy do státu posledního zaměstnání či čekat na jejich doručení, pokud již bylo požádáno. 9. Pokud nezaměstnaná osoba není schopna doložit pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádný doklad, ze kterého by bylo zřejmé, že byl ukončen pracovní poměr v jiném členském státě EU/EHP či Švýcarsku, může tuto skutečnost doložit čestným prohlášením. Mělo by se jednat o výjimečné případy, kdy nezaměstnaná osoba nemá k dispozici potvrzení o zaměstnání, výpověď/dohodu o ukončení pracovního poměru, poslední výplatní pásku, atd. Formulář E301/U1/SEDy neslouží jako doklady ukončení pracovního poměru. Příklad 3:
Typickou kategorií spadající pod čl. 65 jsou pracovníci, kteří vykonávají práci sezónní povahy a mezi jednotlivými sezónami vracejí zpět do stejné
země
Nezaměstnaná
(státu osoba
bydliště),
mají
v ní
byla
zařazena
do
tedy
centrum
evidence
zájmu.
uchazečů
o zaměstnání v ČR a požádala o podporu v nezaměstnanosti. Tato nezaměstnaná osoba již po dobu 6 let vykonává sezónní práci v Itálii. Mezi jednotlivými sezónami výkonu výdělečné činnosti v Itálii pobývá v ČR, většinou evidovaná jako uchazeč o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Poslední výdělečnou činnost vykonávala v Itálii po dobu 7 měsíců. Během výkonu výdělečné činnosti v Itálii zanechává svou rodinu v ČR. V takovém případě na osobu nahlížíme jako na přeshraničního pracovníka, který má centrum zájmu v ČR. Příklad 4:
Nezaměstnaná osoba byla naposledy ve výkonu trestu odnětí svobody v Rakousku po dobu 3 let, po ukončení výkonu trestu v ČR požádala o podporu v nezaměstnanosti. Před nástupem výkonu trestu pobývala
11
v ČR, po ukončení výkonu trestu se do ČR vrátila a hodlá zde zůstat. V takovém případě je ČR příslušná k posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti v souladu s čl. 65 nařízení č. 883/04 a zohlední doby pojištění potvrzené na PD U1/SEDu/E301. Každý takový případ je nutné posuzovat individuálně s ohledem na situaci před nástupem výkonu trestu a po jeho ukončení. Tedy kde bylo středisko zájmů. Posuzuje se standardně na základě informací získaných z Dotazníku pro určení státu bydliště bez ohledu na délku výkonu trestu odnětí svobody. Příklad 5:
Nezaměstnaná osoba, která je příhraničním pracovníkem s bydlištěm v Belgii, naposledy vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v ČR po dobu 1 roku. V souladu s čl. 65a nařízení č. 883/2004 je ČR příslušná k posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, protože daná osoba zde naposledy vykonávala SVČ jako pendler a Belgie je zemí, ve které neexistuje žádný systém podpory v nezaměstnanosti, který by se vztahoval na jakoukoli kategorii osob SVČ.
Článek VI Kdy Úřad práce sčítá doby pojištění - čl. 61 nařízení č. 883/2004 1. Doby pojištění z jiných členských států sčítá Úřad práce v souladu s čl. 61 odst. 2 nařízení č. 883/2004 pouze tehdy, pokud: a) poslední doby pojištění byly získány v ČR (ČR kompetentní dle čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení č. 883/2004 nebo čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004) s výjimkou pracovníků, kteří jsou pendleři; b) pokud poslední zaměstnání/SVČ bylo vykonáváno v jiném členském státě, ale dotyčný si zachoval během tohoto zaměstnání bydliště v ČR (ČR kompetentní dle čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004). 2. V případě, že v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti je ČR státem bydliště, ale během posledního zaměstnání/SVČ měl dotyčný bydliště v jiném členském státě, např. uchazeč o zaměstnání poslední rok a půl bydlel a pracoval ve Francii, (rok předtím v ČR), je český Úřad práce příslušný 12
k poskytování podpory v nezaměstnanosti podle čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004. Doby pojištění z jiných členských států se v konkrétním případě
nesčítají.
Výše
podpory
v nezaměstnanosti
bude
stanovena
z posledního výdělku z pojištěného zaměstnání v ČR nebo z posledního vyměřovacího základu ze SVČ v ČR. Případné dávky v nezaměstnanosti vyplacené francouzskou institucí se asimilují pouze za předpokladu, že ČR vystavila žádost o formulář E301/PD U1/ příslušný SED a pobírání dávek v nezaměstnanosti by francouzská instituce potvrdila do uvedených formulářů. Příklad 6:
Občan Rumunska (není pendlerem) vykonává pojištěné zaměstnání v ČR dva měsíce. Po ukončení zaměstnání se zaeviduje na Úřadu práce a požádá o podporu v nezaměstnanosti. Na zákl. čl. 61 odst. 1 nařízení č. 883/2004 Úřad práce sčítá doby pojištění v nezbytné míře z jiného členského státu.
Příklad 7:
Občan ČR je zaměstnán v Irsku. Po ukončení zaměstnání se vrátí do ČR a požádá o podporu v nezaměstnanosti. Pokud po dobu zaměstnání nadále bydlel v ČR (měl centrum zájmu v ČR), bude český Úřad práce příslušný k rozhodování o nároku na podporu podle čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004 a bude na základě čl. 61 odst. 2 sčítat doby pojištění získané v Irsku, popř. i z jiných členských států.
Příklad 8:
Občan
Rakouska,
který
naposledy
vykonával
zaměstnání/SVČ
v Rakousku, kde i bydlel, se přestěhuje po ukončení zaměstnání/SVČ do ČR a požádá Úřad práce o podporu v nezaměstnanosti (dále jen PvN), aniž by zde předtím začal vykonávat zaměstnání/SVČ. Úřad práce posoudí, že ČR je státem bydliště k datu podání žádosti o PvN (čl.
11
odst.
3
písm.
e)
nařízení
č.
883/2004).
Doby
pojištění/zaměstnání splněné v jiném členském státě nezohlední, protože v daném případě není splněna podmínka uvedená v čl. 61 odst. 2. Příklad 9:
Nezaměstnaná
osoba
naposledy
pracovala
v ČR
na
dohodu
o provedení práce po dobu 2 týdnů. Předtím bydlela a byla zaměstnaná v Německu. Podle čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení č. 883/2004 je ČR
13
kompetentní stát k výplatě dávek v nezaměstnanosti, avšak podle čl. 61 odst. 2 nařízení č. 883/2004 Úřad práce nemůže zohlednit doby pojištění získané v jiném členském státě, protože není splněna podmínka pro sčítání, a to, že naposledy nezaměstnaná osoba získala doby pojištění podle právních předpisů, podle kterých o dávky žádá, nebo se jedná o případ uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004. Postupuje se dle ustanovení § 52 zákona o zaměstnanosti, přičemž k zaměstnání/SVČ v Německu Úřad práce nepřihlíží. Jestliže by v uvedeném příkladu nezaměstnaná osoba před výkonem práce v Německu vykonávala pojištěné zaměstnání nebo SVČ v ČR, může splnit zákonné podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti a Úřad
práce
přizná
podporu
v nezaměstnanosti
z posledního
pojištěného zaměstnání/SVČ na území ČR. Příklad 10:
Nezaměstnaná osoba naposledy pracovala ve Velké Británii, předtím pobývala na Slovensku. Do ČR se přistěhovala za svým partnerem, stala se uchazečem o zaměstnání a žádá o podporu v nezaměstnanosti na Úřadu práce ČR. Protože uchazeč o zaměstnání po dobu výkonu práce v zahraničí měl bydliště na Slovensku a neměl bydliště v ČR, bude Úřad práce kompetentní k výplatě dávek v nezaměstnanosti za předpokladu, že má uchazeč o zaměstnání v ČR bydliště k datu podání žádosti o PvN – čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004, ale doby pojištění získané ve Velké Británii nezohlední.
Příklad 11:
Nezaměstnaná osoba naposledy pracovala 5 let ve Velké Británii, poté se vrátila do ČR. Zde pobývala půl roku, aniž by vykonávala výdělečnou činnost či byla evidována jako uchazeč o zaměstnání. Po tomto půl roce si podá žádost o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Uvedená osoba si nezachovala v ČR centrum zájmu během zaměstnání ve Velké Británii a ČR není ani státem
posledního
zaměstnání.
ČR
tak
bude
kompetentní
k rozhodování o nároku na podporu podle čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/04 a doby pojištění z Velké Británie nezohlední, protože v ČR osoba nezískala naposledy žádné doby pojištění.
14
3. Dostaví-li se nezaměstnaná osoba na Úřad práce a ČR je příslušným státem k výplatě dávek v nezaměstnanosti, rozhodne Úřad práce o podpoře v nezaměstnanosti podle potřeb na základě údajů z formuláře E 301/ PD U1. Jestliže uchazeč o zaměstnání formulář nepředloží, Úřad práce má povinnost požádat sám zahraniční instituci o vystavení příslušného potvrzení o dobách pojištění/ zaměstnání/SVČ získaných v jiném členském státě pomocí příslušného SEDu. Uchazeče o zaměstnání vyzve k součinnosti (doložení potřebných dokumentů). 4. Nemá-li žadatel žádné dokumenty prokazující skončení zaměstnání/SVČ, Úřad práce může pro doložení této skutečnosti vyžadovat čestné prohlášení. Žadatele upozorní, že nesmí být veden jako uchazeč o zaměstnání, pokud jeho zaměstnání/SVČ nadále trvá. Datum ukončení zaměstnání je uvedeno např. v případě Velké Británie a Irska na tiskopise P45. 5. Pro účely splnění podmínky doby důchodového pojištění dle § 39 zákona o zaměstnanosti přihlédne Úřad práce v nezbytném rozsahu ke všem dobám pojištění potvrzeným zahraniční institucí, včetně dob označených jako „jiné doby pojištění“ a náhradních dob pojištění. Doby pojištění uvedené v PD U1 v bodech 2.1.3 Jiné doby pojištění a v bodě 2.1.4 Doby považované za doby pojištění, se v Agendovém informačním systému zaměstnanost zaznamenají jako náhradní doby zaměstnání. Doby pojištění uvedené v SEDu U002 v bodech 8 – 13 a v SEDu U017 v bodech 9 - 14 se zaznamenají taktéž jako náhradní doby zaměstnání. 6. Vyskytují se případy, kdy se doba pojištění překrývá s částí evidence uchazeče o zaměstnání. Takovýto překryv není v rozporu s evropskými ani českými právními předpisy. Důležité je, že se nepřekrývá doba evidence uchazeče o zaměstnání s dobou faktického výkonu zaměstnání či SVČ. Doba faktického výkonu zaměstnání je uvedena např. na P45 v případě Velké Británie a Irska. 7. K dobám zaměstnání a SVČ, které nebyly dobou pojištění, Úřad práce přihlédne za podmínek uvedených v čl. 61 nařízení č. 883/2004 - to znamená, že pokud bude potvrzena doba zaměstnání nebo doba SVČ, které nebyly
15
dobami pojištění, budou tyto doby brány v úvahu pouze za předpokladu, že by byly považovány za doby pojištění, kdyby byly splněny podle českých právních předpisů (pro informaci upozorňujeme, že český překlad čl. 61 odst. 1 druhá věta nařízení č. 883/2004je chybný - jak v zaslané brožuře, tak na stránkách EUR-lexu). Pokud bude na formuláři potvrzena doba SVČ, která nebyla dobou pojištění (na PD U 1 je to bod 2.2.2), Úřad práce k této době přihlédne pouze tehdy, nebylo-li možno se po dobu výkonu SVČ v daném členském státě pojistit. Umožňoval-li však daný členský stát pojištění po dobu SVČ a dotyčná osoba se dobrovolně nepojistila, pak není možné takto vyznačenou dobu SVČ započítat. Výčet členských států, které neumožňují OSVČ se pojistit pro případ nezaměstnanosti, je uveden na intrawebu. 8. Kontaktní adresy na zahraniční kompetentní instituce pro zasílání žádostí o potvrzení
dob
pojištění/
zaměstnání/SVČ či
http://portal.mpsv.cz/eures/e301
jsou
v tzv.
uvedeny
Mater
na:
Directory
(http://ec.europa.eu/employment_social/social-securitydirectory/mainIndex.seam?langId=en&cid=507229). 9. Náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 písm. c) zákona o zaměstnanosti (osobní péče o dítě ve věku do 4 let) Úřad práce započítá pouze v případech, kdy uchazeč/ka o zaměstnání, který/á migruje v rámci EU, podléhal/a po dobu péče o dítě právním předpisům ČR v oblasti sociálního zabezpečení podle pravidel nařízení č. 883/2004. Příklad 12:
Slovenka požádá o podporu v nezaměstnanosti Úřad práce s odkazem na čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004. V ČR nikdy nepracovala ani nebydlela. Ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti má bydliště ve smyslu nařízení v ČR. Dobu péče o dítě dokládá slovenským rozhodnutím o přiznání rodičovského příspěvku. Úřad práce prošetří situaci uchazečky o zaměstnání a zjistí, že doba, po kterou pečovala o dítě a zároveň podléhala českým právním předpisům, trvala pouze dva měsíce. Úřad práce tedy započítá pouze dva
měsíce
jako
náhradní
dobu
zaměstnání
podle
zákona
o zaměstnanosti. S ohledem na čl. 61 odst. 2 nařízení č. č. 883/2004 Úřad práce přihlédne k dobám pojištění získaným v jiném členském 16
státě potvrzeným na E301/U1/SEDu. Jestliže v konkrétním případě doba péče o dítě nebude slovenskou institucí potvrzena jako doba pojištění (nebo v součtu doba pojištění nebude dostatečná s ohledem na zákonné podmínky), Úřad práce vydá rozhodnutí o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti. Příklad 13:
Češka, která nikdy nepracovala v jiném členském státě EU, s bydlištěm v ČR pečuje v ČR o dítě do čtyř let (prokáže rodným listem dítěte a čestným prohlášením), její manžel však vykonává výdělečnou činnost v Rakousku. Je tedy zdravotně pojištěná v Rakousku z titulu svého manžela. Češka požádá o podporu v nezaměstnanosti Úřad práce ČR. Pokud během péče o dítě nezaměstnané osobě netrval pracovní poměr v jiném členském státě EU, podléhá právním předpisům státu bydliště, ČR tedy bude příslušná k posouzení nároku na dávky v nezaměstnanosti a dobu péče o dítě v ČR zohlední jako náhradní dobu zaměstnání.
Příklad 14:
Slovenka bydlí a pečuje o dítě v ČR, poslední zaměstnání vykonávala na Slovensku a pracovní poměr na Slovensku během péče o dítě do 4 let trval. Tato osoba požádá o podporu v nezaměstnanosti Úřad práce. Pokud pracovní poměr na Slovensku během péče o dítě nezaměstnané osobě trval, pak tato osoba spadá pod právní předpisy státu, ve kterém pracovní poměr trval, tedy pod slovenské právní předpisy a doba péče o dítě jí bude započtena jako náhradní doba zaměstnání pouze v případě, že bude potvrzena na E301/U1/SEDu.
Článek VII Výpočet podpory v nezaměstnanosti 1. Částku potvrzeného výdělku v zahraniční měně nejprve Úřad práce převede na české koruny dle převodního kurzu uvedeného na webových stránkách Evropské centrální banky: http://sdw.ecb.europa.eu/curConverter.do 2. Výjimka: Island – přepočet se provádí podle převodních kurzů Islandské centrální
banky
(ICB):
http://www.cb.is/exchange-rate/. 17
Protože
ICB
nestanovuje směnný kurz islandské koruny vůči české koruně, nejprve se provede přepočet islandské koruny na EURo, které se poté převede již podle směnného kurzu ECB na české koruny. 3. Přepočtený výdělek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Pokud zahraniční instituce potvrdila hrubý výdělek, Úřad práce převede hrubý výdělek na čistý s využitím kalkulátoru na http://www.flux.cz/FCalc/indexwww.htm, a to z roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Při převodu hrubého výdělku na čistý se uplatní pouze odpočet na pracovníka, nezohledňuje se počet dětí. 4. Den, ke kterému se provádí kurzový přepočet, je v souladu s bodem 3 písm. b) Rozhodnutí Správní komise č. H3 první den měsíce předcházejícího měsíci, v němž je podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Je-li tedy žádost podána 28. 12. 2012, zadá se do kalkulátoru pro přepočet měny den 01. 11. 2012. Není-li pro uvedený den kurz stanoven, použije se kurz, který je stanoven, ze dne bezprostředně předcházejícího dni, k němuž má být kurz stanoven. 5. Pokud bude při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti v další evidenci nutno opět vycházet z již jednou takto přepočteného výdělku, výdělek se již znovu aktuálně nepřepočítává a pro výpočet podpory v nezaměstnanosti se použije jednou přepočtená částka v Kč. 6. Pokud bude výdělek potvrzen v souhrnné částce za určité období, nikoliv za jeden měsíc, Úřad práce uvedenou částku vydělí počtem dnů tohoto období. Získaný denní výdělek vynásobí 30. 7. Pokud budou potvrzeny výdělky za každý jednotlivý měsíc zvlášť, Úřad práce vypočítá průměr výdělků náležejících do posledního ukončeného čtvrtletí. 8. Stanovení výše podpory v nezaměstnanosti u OSVČ: Pokud bude v PD U1/SEDu U004 potvrzen kompetentní zahraniční institucí výdělek OSVČ, pak výše podpory bude stanovena z tohoto výdělku. Pokud výdělek potvrzen nebude (prázdné pole; uvedeno „výdělek neznámý“ apod.) a Úřadu práce se
18
nepodaří údaj žádným způsobem zjistit, výše podpory bude stanovena z průměrné mzdy v národním hospodářství.
Článek VIII Princip „asimilace faktů“ – čl. 5 nařízení č. 883/2004 1. Jsou-li podle právních předpisů členského státu s pobíráním dávek sociálního zabezpečení nebo jiného přijmu v jiném členském státě spojeny určité právní účinky, příslušná ustanovení těchto právních předpisů se použijí také na pobírání rovnocenných dávek a příjmů získaných podle právních předpisů jiného členského státu. 2. Stejně tak, připisují-li právní předpisy příslušného členského státu právní účinky některým skutečnostem nebo událostem, přihlíží tento členský stát k podobným skutečnostem nebo událostem nastalým v kterémkoli jiném členském státě tak, jako by k nim došlo na jeho území. 3. Je třeba zohlednit následující skutečnosti upravené v zákoně o zaměstnanosti, nastanou-li v některém členském státě EU a jsou-li Úřadu práce známy: a) při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání – skutečnosti uvedené v § 25 zákona o zaměstnanosti. Výdělečná činnost v zemích EU není překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti; b) pro přepočet výše výdělku se použije převodní kurz zveřejněný k prvnímu dni měsíce předcházejícího měsíci, za nějž se dokládá výše výdělku. Například výdělek za červen se přepočte kurzem k 1. květnu (http://sdw.ecb.europa.eu/curConverter.do); c) při vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání – skutečnosti uvedené v § 29 zákona o zaměstnanosti, skutečnosti uvedené v § 30 odst. 1 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti. Jestliže tedy po dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nastane některá ze skutečností uvedených v § 25, § 29 nebo § 30 odst. 1 písm. a) a b) zákona
19
o zaměstnanosti v jiném členském státě EU, zohlední se stejně, jako by daná skutečnost nastala v ČR; d) při rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti – skutečnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c), § 39 odst. 2 písm. a), c) a d), § 44 odst. 1, § 44a, § 46 písm. c), § 48 a 49 a § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. 4. Princip asimilace nezasahuje do pravidel pro sčítání dob! Sčítají se pouze doby potvrzené jako doby pojištění, příp. jako náhradní doby pojištění nebo doby
zaměstnání/náhradní
doby
zaměstnání.
Pokud
tedy
uchazeč
o zaměstnání např. pobíral invalidní důchod v Rakousku, ovšem tuto dobu nemá
potvrzenou
jako
dobu
pojištění
ani
jako
náhradní
dobu
pojištění/zaměstnání, pak mu tato doba nemůže být zohledněna. Příklad 15:
Uchazeč o
zaměstnání s bydlištěm
v ČR naposledy pracoval
v Německu a v ČR žádá o podporu v nezaměstnanosti. Na PD U1 bude mít
v bodě
4.2
potvrzeno,
že
obdržel
odstupné
v souvislosti
s ukončením pracovního poměru. V souladu s čl. 5 nařízení 883/2004 odstupné asimilujeme tak, jako kdyby jej nezaměstnaná osoba obdržela dle českých právních předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že ve formuláři U1 má být uvedena pouze výše odstupného, doba, po kterou bude posunuta výplata podpory v nezaměstnanosti, se vypočítá následovně: výše odstupného se vydělí průměrným měsíčním výdělkem potvrzeným též v PD U1, vyjde počet měsíců, respektive doba, po jejímž uplynutí se podpora v nezaměstnanosti poskytne. Pokud počet měsíců nepřekročí 3 měsíce (např. vyjdou 2 měsíce), pak podpora v nezaměstnanosti bude poskytnuta po uplynutí 2 měsíců. Překročí-li počet měsíců 3 měsíce, pak podpora v nezaměstnanosti bude poskytnuta po 3 měsících. Příklad 16:
Uchazeč o zaměstnání s bydlištěm v ČR naposledy pracoval na Slovensku. Pracovní poměr byl ukončen ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů. Dle slovenských právních předpisů má v takovém případě osoba nárok na odstupné, které jí však nebylo vyplaceno. Podpora v nezaměstnanosti se proto nebude odsouvat po uplynutí doby stanovené v § 44a zákona o zaměstnanosti. Kompenzace
20
se v takovýchto případech neuplatní, nespadá do věcného rozsahu koordinace sociálního zabezpečení. Příklad 17:
Osoba vykonávala výdělečnou činnost v Rakousku do prosince 2011. Stala se nezaměstnanou, zaregistrovala se na rakouském úřadu práce a požádala o podporu v nezaměstnanosti. Rakouská podpůrčí doba činila 5 měsíců, dotyčná osoba však pobírala podporu pouze po 3 měsíce od 13/12/2011 do 13/03/2012, které byly též potvrzeny v PD U1 bodě 5.1. Poté začala osoba v Rakousku opět vykonávat výdělečnou činnost a získala doby důchodového pojištění v délce 6 měsíců od 14/03/2012 do 15/09/2012. Stala se opět nezaměstnanou, evidovala se jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce ČR a 11/10/2012 požádala o
podporu
v nezaměstnanosti.
V souladu
s
§
49
zákona
o zaměstnanosti uchazeči o zaměstnání vznikne nový nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Příklad 18:
Uchazeči o zaměstnání byla v ČR přiznána podpora v nezaměstnanosti s podpůrčí dobou do 28/02/2012. Od 24/01/2012 mu byl též přiznán plný starobní důchod ze Slovenska. Poživatel starobního důchodu však v ČR nemá nárok na dávky v nezaměstnanosti, není tedy možný překryv pobírání podpory v nezaměstnanosti a důchodu. Je tedy nutné zkrátit podpůrčí dobu do 23/01/2012.
Článek IX Odjezdy uchazeče o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti do jiného členského státu 1. Podmínky a ostatní pravidla související s pobíráním dávek v nezaměstnanosti v jiném než kompetentním státě jsou uvedeny v čl. 64 nařízení č. 883/2004 a v čl. 55 nařízení č. 987/2009. 2. Úřad práce umožní pobírání podpory v nezaměstnanosti na maximální možnou dobu (až na 6 měsíců), a to v závislosti na zbývající podpůrčí době uchazeče o zaměstnání.
21
3. Výjimka: příhraniční pracovníci, kteří naposledy vykonávali samostatnou výdělečnou činnost v ČR a mají bydliště ve státě, ve kterém neexistuje žádný systém podpory v nezaměstnanosti, který by se vztahoval na jakoukoli kategorii osob samostatně výdělečně činných. Postupuje se zde klasicky dle čl. 64 s výjimkou odst. 1 písm. a) nařízení č. 883/2004. Příslušná instituce může dobu uvedenou v první větě čl. 64 odst. 1 písm. c) nařízení č. 883/2004 prodloužit do konce doby nároku na dávky. Příklad 19:
Uchazeč o zaměstnání ve věku 30 let je v evidenci Úřadu práce a zároveň pobírá podporu v nezaměstnanosti po dobu 1 měsíce. Rozhodne se odjet do jiného státu EU hledat zaměstnání s tím, že si zachová nárok na dávky v nezaměstnanosti podle čl. 64 nařízení 883/04. Úřad práce mu při splnění požadovaných podmínek povolí odjezd a maximální možná doba pobírání podpory v nezaměstnanosti bude 4 měsíce. Podporu v nezaměstnanosti po dobu hledání si práce v jiném státě EU mu bude přímo vyplácet Úřad práce. (Podpůrčí doba 5 měsíců, 1 měsíc vyčerpal v ČR, maximální možná doba vyplácení podpory při hledání zaměstnání v jiné zemi EU je sice 6 měsíců, ale z podpůrčí doby mu již zbývají pouze 4 měsíce).
Příklad 20:
Pokud se za stejné situace jako v Příkladu 19 bude jednat o uchazeče o zaměstnání ve věku 52 let, maximální možná doba pobírání podpory v nezaměstnanosti bude 6 měsíců (podpůrčí doba 8 měsíců, 1 měsíc vyčerpal v ČR, maximální možná doba vyplácení podpory při hledání zaměstnání v jiné zemi EU činí 6 měsíců; zbývající 1 měsíc podpůrčí doby dočerpá pouze, splní-li podmínky stanovené v nařízení, tj. vrátí-li se před uplynutím maximální doby „exportu“).
Příklad 21:
Občan Brazílie, který má v ČR trvalý pobyt a nárok na podporu v nezaměstnanosti, požádá o export dávek do země EU kromě Dánska a Velké Británie. Uplatní se nařízení č. 1231/2010 a nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009. Úřad práce mu vystaví formulář U2. Skutečnost, že občanu třetí země byl povolen export podpory v nezaměstnanosti, však neřeší legalizaci pobytu občana třetí země v jiném státě EU. Je tedy nutné dotyčnou osobu upozornit, že si musí 22
zjistit podmínky legálního pobytu ve státě, do kterého odjíždí (např. na příslušné ambasádě). Příklad 22:
Nezaměstnaná osoba, která byla příhraničním pracovníkem s bydlištěm v Belgii, naposledy vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v ČR. Protože v Belgii neexistuje pro OSVČ žádný systém podpory v nezaměstnanosti, nezaměstnaná osoba se evidovala v ČR jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce a požádala o podporu v nezaměstnanosti, která jí byla přiznána. Podpůrčí doba činila 8 měsíců. Během prvního týdne pobírání podpory požádala o její transfer do Německa. V souladu s čl. 65a odst. 3 nařízení č. 883/2004 byl transfer povolen na celou zbývající podpůrčí dobu (tedy téměř plných 8 měsíců).
Příklad 23:
Uchazeč o zaměstnání má nárok na podporu v nezaměstnanosti s podpůrčí
dobou
v délce
5
měsíců.
Výplata
podpory
v nezaměstnanosti však byla odsunuta o tři měsíce z důvodu obdržení odstupného od zaměstnavatele. Tento uchazeč o zaměstnání požádá po 28 dnech evidence o transfer podpory v nezaměstnanosti do jiného členského státu EU/EHP či Švýcarska. Úřad práce vystaví PD U2, s tím, že transfer může být povolen maximálně na šest měsíců. Šest měsíců se bude počítat ode dne, kdy osoba přestala být k dispozici Úřadu práce. Do PD U2 bodu 2.1 však Úřad práce potvrdí období, kdy bude podpora v nezaměstnanosti skutečně vyplácena. 4. Úřad práce předá uchazeči o zaměstnání „informaci pro UoZ odcházejícího do zahraničí s transferem“ (lze nalézt na intrawebu) a vystaví uchazeči o zaměstnání, který požádá o možnost hledat si práci v jiném členském státě EU podle čl. 64 nařízení 883/2004, přenositelný dokument U2. Bod 1: Úřad práce uvede identifikační údaje uchazeče o zaměstnání Bod 2.1: uvede se datum, od kterého uchazeč o zaměstnání smí odjet hledat práci do členského státu EU (od tohoto dne bude vyplácena podpora v nezaměstnanosti již podle čl. 64 nařízení č.883/2004 za předpokladu, že se uchazeč o zaměstnání zaeviduje nejpozději v jiném členském státě v den uvedený v bodě 2.3) 23
Bod 2.2.1: uvede se datum, do kdy má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti podle čl. 64 nařízení č. 883/2004 Bod 2.2.2.: může se ponechat volný Bod 2.3: uvede se sedmý den po dni uvedeném v bodě 2.1 Bod 3.2.1.: Úřad práce vždy vyznačí, že služby zaměstnanosti ve státě, v němž se osoba uchází o zaměstnání, jsou povinny podávat měsíční hlášení (zasílat SED U013). Bod 4: Úřad práce vyplní kontaktní údaje o Úřadu práce 5. Čtyřtýdenní lhůta uvedená v čl. 64 nařízení č. 883/2004, po kterou musí být nezaměstnaná osoba před svým odjezdem zapsána do evidence uchazečů o zaměstnání, může být dle uvážení Úřadu práce zkrácena. Důvody zkrácení lhůty mohou být následující (tyto důvody nejsou vyčerpávající, nutné posuzovat individuálně): odchod do zahraničí s/za partnerem/partnerkou; nástup dítěte do školy. V souladu s Doporučením Správní komise č. U2 by měl být dřívější odjezd umožněn v případě uchazeče, který doprovází manžela či manželku nebo partnera či partnerku, který (která) přijal (přijala) práci v jiném členském státě. 6. Úřad práce vyplácí podporu v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, který odešel hledat si práci do jiného členského státu, přímo, na své náklady. Je vhodné uchazeče o zaměstnání poučit o tom, že podpora v nezaměstnanosti může být zasílána pouze na český bankovní účet nebo složenkou v rámci ČR. Do zahraničí podporu v nezaměstnanosti zasílat nelze. 7. Poté, co Úřad práce obdrží informaci od zahraničního úřadu práce (U009), že se uchazeč o zaměstnání zaevidoval ve lhůtě uvedené v bodě 2. 3., vyplácí podporu v nezaměstnanosti od data uvedeného v bodě 2.1. Pokud se uchazeč o zaměstnání zaregistruje později než v den uvedený v bodě 2.3, Úřad práce vyplácí podporu v nezaměstnanosti ode dne registrace na zahraničním úřadu práce. Ve výjimečných případech může Úřad práce zmeškání lhůty prominout a vyplácet ode dne uvedeného v bodě 2.1. Pokud uchazeč o zaměstnání bude zaregistrován na zahraničním úřadu práce před datem uvedeným v bodě 2.3 a toto datum bude uvedeno na SEDu U009, Úřad práce
se
bude
snažit
získat
nový 24
SED
U009
s datem
registrace
s transferovanou podporou v nezaměstnanosti. Pokud se nový SED U009 získat nepodaří, není tento fakt důvodem k pozastavení vyplácení podpory. 8. Může se stát, že uchazeč o zaměstnání zahraniční instituci nepředloží přenositelný dokument U2. Zahraniční instituce se dotáže pomocí U007, zda má nezaměstnaná osoba nárok na pobírání dávek v nezaměstnanosti podle čl. 64 nařízení č. 883/2004. Úřad práce odpoví pomocí U008, popř. přiloží i U012. 9. V případě, že Úřad práce obdrží od zahraniční instituce informaci (U010), že nastala okolnost ovlivňující nárok na dávku, Úřad práce podle českých předpisů situaci vyhodnotí a popřípadě zahájí správní řízení o vyřazení tohoto uchazeče o zaměstnání z evidence. Zahraniční instituci informuje o výsledku šetření, popř. správního řízení (U011). 10. Dokud Úřad práce neobdrží od zahraniční instituce SED U013 (měsíční hlášení o tom, že uchazeč o zaměstnání plní součinnost) nebo jiný odpovídající dokument od zahraniční instituce, ze kterého bude zřejmé, že uchazeč o zaměstnání plní součinnost nebo potvrzení od uchazeče o zaměstnání, že plní součinnost u zahraničního úřadu práce, nepokračuje ve výplatě podpory v nezaměstnanosti. SED U013 nebo potvrzení od uchazeče o zaměstnání musí být zaslány za každý měsíc. Na tuto povinnost je potřeba uchazeče před odjezdem výslovně upozornit! 11. Úřad práce uchazeči o zaměstnání před jeho odjezdem stanoví termín, kdy se má dostavit na Úřad práce, nejlépe krátce po dni, ke kterému končí tzv. transfer dávek podle čl. 64 nařízení č. 883/2004. Pokud se uchazeč o zaměstnání nedostaví anebo nesdělí vážný důvod nedostavení se na Úřad práce, Úřad práce povede správní řízení o jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
25
Článek X Příjezdy uchazeče o zaměstnání s nárokem na dávky v nezaměstnanosti z jiného členského státu 1. Uchazeč o zaměstnání, který přichází z jiného členského státu do ČR s cílem hledat si zde zaměstnání, a který si zachovává nárok na dávky v nezaměstnanosti, se registruje na Úřadu práce dle svého bydliště [ § 5 písm. b) zákona o zaměstnanosti] a předloží dokument vystavený zahraniční kompetentní institucí (PD U2, popř. E303). Pokud jej nemá, Úřad práce zašle zahraniční instituci dotaz (U007), zda má nezaměstnaná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti podle čl. 64 nařízení č. 883/2004. Úřad práce předloží příchozímu „Dotazník ke zprostředkování zaměstnání
pro
uchazeče, který přichází do České republiky z jiného členského státu EU, Islandu,
Norska,
Lichtenštejnska
nebo
Švýcarska
s cílem
hledat
zaměstnání a se zachováním nároku na dávky v nezaměstnanosti“ (lze nalézt na intrawebu). 2. Úřad práce nezaměstnanou osobu zaeviduje ve skupině EHP podle nařízení č. 883/2004, popř. EHP podle nařízení č. 1408/1971 (v případě občanů ze třetích zemí). 3. Úřad práce neprodleně informuje zahraniční instituci o datu registrace příchozí nezaměstnané osoby pomocí SEDu U009 (popř. E303/2). Pokud zahraniční instituce požaduje měsíční hlášení o tom, že daný uchazeč plní během transferu součinnost s českým Úřadem práce (buďto přímo v přenositelném dokumentu U2 nebo prostřednictvím SEDu U12), je potřeba, aby pracoviště, u kterého je registrován, toto hlášení periodicky podávalo prostřednictvím SEDu U013. 4. Úřad práce osobu poučí o jejích povinnostech a v případě, že nastane okolnost ovlivňující nárok na dávku, neprodleně informuje příslušnou zahraniční kompetentní instituci pomocí SEDu U010 a uchazeči předá přenositelný dokument U3. V SEDu U010 Úřad práce vždy označí v bodě 4, že chce být informován o důsledcích situace. Vyčká na pokyny zahraniční instituce, respektive na doručení SEDu U011. S nezaměstnanou osobou nevede správní řízení. 26
5. Evidence EHP podle nařízení č. 883/2004 a EHP podle nařízení č. 1408/1971 se ukončí poté, co Úřad práce obdrží od zahraniční instituce vyrozumění na SEDu U011, že nezaměstnaná osoba ztrácí nárok na dávky nebo po uplynutí lhůty, po kterou si nezaměstnaná osoba zachovala nárok na zahraniční dávky v nezaměstnanosti. 6. Nezaměstnaná osoba ve skupině EHP podle nařízení č. 883/2004 a EHP podle nařízení č. 1408/1971 není zdravotně ani důchodově pojištěna z titulu uchazeče o zaměstnání. Nezaměstnané osobě, která si zachovala nárok na zahraniční dávky, může být poskytnuta rekvalifikace v případě, že má v ČR bydliště a jejím primárním zájmem je hledat si v ČR zaměstnání. Nelze však poskytnout podporu při rekvalifikaci. !Pozor!: Samotná rekvalifikace není na rozdíl od podpory při rekvalifikaci koordinovanou dávkou, není tedy možné zahrnout ji do refundací.
Článek XI Podpora při rekvalifikaci 1. Při rozhodování o přiznání podpory v rekvalifikaci podle § 40 zákona o zaměstnanosti
se
Úřad
práce
řídí
stejnými
pravidly
pro
určení
kompetentnosti podle nařízení jako u dávek v nezaměstnanosti. 2. Určení příslušného článku nařízení, podle kterého je Úřad práce kompetentní k dávkám v nezaměstnanosti, je rozhodné nejen pro rozhodnutí o nároku, ale i pro stanovení výše podpory při rekvalifikaci. 3. Jestliže již byl rozhodný výdělek přepočítán na koruny, vychází se z takto stanoveného výdělku v českých korunách i pro účely určení výše podpory při rekvalifikaci. Jestliže nebyl, musí se výdělek přepočítat. 4. Den, ke kterému se provádí kurzový přepočet, je první den měsíce předcházejícího měsíci, do něhož spadá den, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána.
27
Příklad 24:
Uchazeč o zaměstnání naposledy pracoval v pojištěném zaměstnání v ČR. Požádá Úřad práce o rekvalifikaci. Pokud Úřad práce uchazeči o zaměstnání vyhoví, výši podpory při rekvalifikaci stanoví z posledního výdělku uchazeče o zaměstnání v ČR.
Příklad 25:
Uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti na zákl. čl. 65 odst. 2 nařízení č. 883/2004. Po skončení výplaty požádá o rekvalifikaci. Pokud Úřad práce uchazeči o zaměstnání vyhoví, výši podpory při rekvalifikaci stanoví z výdělku, který byl potvrzen na PD U1 /SEDu.
Příklad 26:
Uchazeč o zaměstnání, který naposledy pracoval v jiném členském státě a neměl v ČR bydliště po dobu posledního zaměstnání, požádá o rekvalifikaci. Úřad práce uchazeči o zaměstnání předloží ke zjištění bydliště k vyplnění dotazník (pokud již bydliště nebylo zkoumáno při žádosti o podporu v nezaměstnanosti). Pokud Úřad práce posoudí, že ČR je státem bydliště k datu podání žádosti o podporu při rekvalifikaci (čl. 11 odst. 3 písm. e) nařízení č. 883/2004), a uchazeči o zaměstnání vyhoví, výše podpory
při rekvalifikaci bude stanovena z výdělku
z pojištěné výdělečné činnosti, kterou uchazeč o zaměstnání vykonával naposledy v ČR - § 52 zákona o zaměstnanosti. Pokud není takového výdělku,
Úřad
práce
postupuje
dle
§
51
odst.
2
zákona
o zaměstnanosti.
Článek XII Refundace 1. Od 1. května 2010 byl zaveden nový typ refundací dávek v nezaměstnanosti, který se uplatňuje v případech, kdy dávky v nezaměstnanosti vyplácí stát bydliště, který není státem poslední výdělečné činnosti. 2. Základním dokumentem, ze kterého pravidla pro refundace vychází je nařízení č. 883/04 (čl. 65 odst. 6 až 8) a nařízení č. 987/2009 (čl. 70). 3. Jedná se o případy, kdy stát bydliště bude po státu posledního zaměstnání požadovat refundaci části podpory v nezaměstnanosti (včetně podpory při 28
rekvalifikaci), kterou stát bydliště nezaměstnané osobě vyplatil. Výchozí myšlenkou je to, že stát, do jehož systému dotyčná osoba odváděla příspěvky (tedy ten, ve kterém byla zaměstnána/vykonávala SVČ), by měl nahradit část vyplacených dávek v nezaměstnanosti státu bydliště, tedy státu, do kterého příspěvky po danou dobu osoba neodváděla, ale který dávky vyplácí. 4. Požadavek refundace vyplacené dávky v nezaměstnanosti lze uplatnit u uchazeče o zaměstnání z kategorie „Poslední zaměstnání v EU – ČR kompetentní (podle článku 65 nařízení č. 883/04)“. Pokud uchazeči o zaměstnání nebyly poskytovány dávky dle čl. 64 nařízení č. 883/04, bude ČR požadovat úhradu dávek v nezaměstnanosti vyplacené v prvních třech měsících (v závislosti na délce podpůrčí doby). 5. Jestliže uchazeč o zaměstnání ve státě posledního zaměstnání během předchozích 24 měsíců (počítáno zpětně od prvního dne nároku na dávky v nezaměstnanosti) splnil dobu zaměstnání/SVČ v délce alespoň 12 měsíců a tato doba by byla hodnocena pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti, bude ČR požadovat úhradu podpory v nezaměstnanosti vyplacené v prvních pěti měsících. 6. Od požadované refundace se v obou výše uvedených případech odečítá doba pobírání dávek v nezaměstnanosti dle čl. 64 nařízení č. 883/2004. Již se ale neodečítají dávky, které byly osobě vyplaceny ve státě poslední výdělečné činnosti (například před tzv. „transferem“ dávek podle čl. 64 nařízení č. 883/2004). 7. Refundují se i dávky vyplacené příhraničním pracovníkům (pendlerům). 8. Při stěhování uchazeče (mezi krajskými pobočkami v rámci ČR) vycházíme ze Směrnice
č. 14/2011 bod 7. tzn. SED zasílá krajská pobočka, u které je
uchazeč v evidenci, ke dni podání hlášení generálnímu ředitelství, oddělení aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“). 9. Doba tří nebo pěti měsíců, pro kterou může být žádána úhrada, uvedená v čl. 65 odst. 6 7 nařízení č. 883/2004 začíná prvním dnem, ke kterému dávky v nezaměstnanosti náleží. Doba úhrad končí završením lhůty maximálně tří 29
nebo pěti měsíců bez ohledu na jakékoli snížení, pozastavení nebo ukončení nároku na dávky v nezaměstnanosti v průběhu uvedeného období na základě právních předpisů státu posledního zaměstnání. 10. Nová žádost o poskytnutí úhrady může být vznesena, pouze pokud dotčená osoba má nově nárok na výplatu dávek podle právních předpisů věřitelského státu. Příklad 27:
Uchazeč o zaměstnání naposledy získal v Irsku deset měsíců pojištění a vzniká mu nárok na podporu v nezaměstnanosti v ČR v délce pět měsíců. Řešení: ČR bude požadovat po Irsku uhrazení prvních třech měsíců.
Příklad 28:
Uchazeč o zaměstnání naposledy získal ve Francii třicet měsíců pojištění a vzniká mu nárok na podporu v nezaměstnanosti u českého Úřadu práce v délce pěti měsíců. Řešení: ČR bude požadovat po Francii uhrazení pět měsíců.
Příklad 29:
Uchazeč o zaměstnání naposledy získal v Anglii deset měsíců pojištění, jeden měsíc pobírá dávky v Anglii a následně využije výplaty dávek na základě čl. 64 nařízení č. 883/2004 v délce tří měsíců. Poté požádá o podporu v nezaměstnanosti a vznikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti u českého Úřadu práce v délce jednoho měsíce. Řešení: ČR nárok neuplatňuje.
Příklad 30:
Uchazeč o zaměstnání naposledy získal ve Španělsku dvacet pět měsíců pojištění, jeden měsíc pobírá dávky ve Španělsku a následně využije výplaty dávek na zákl. čl. 64 nařízení č. 883/2004 v délce tří měsíců. Poté požádá o podporu v nezaměstnanosti a vznikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti u českého Úřadu práce v délce jednoho měsíce. Řešení: ČR bude požadovat úhradu za jeden měsíc.
Příklad 31:
Uchazeč o zaměstnání naposledy získal v Portugalsku dvacet pět měsíců pojištění, jeden měsíc pobírá dávky v Portugalsku a následně využije výplaty dávek na zákl. čl. 64 nařízení č. 883/2004 v délce pěti měsíců. Poté požádá o podporu v nezaměstnanosti a vznikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti u českého Úřadu práce v délce pěti měsíců. 30
Řešení: ČR nárok neuplatňuje. 11. Při souběhu dob pojištění platí, že doba pojištění v jiném státě není překážkou evidence na Úřadu práce (viz Článek VI, odstavec 6 Směrnice). Refundovatelné období začíná od prvního dne nároku na podporu v nezaměstnanosti, případně podporu při rekvalifikaci. Příklad 32:
Poslední zaměstnání uchazeče bylo v Rakousku, doba ukončení zaměstnání v Rakousku je např. 31. 10. 2011, ale doba pojištění je až do 14. 11. 2011. Řešení: Evidence i nárok na podporu v nezaměstnanosti je možný od 1. 11. 2011 (přestože se doby pojištění kryjí). Začátek refundovatelného období je od prvního dne nároku na podporu v nezaměstnanosti.
12. Příklady k určení začátku refundovatelného období: Příklad 33:
Uchazeč pracoval v zahraničí, po návratu do ČR se zaevidoval na Úřadu práce, ale nárok na podporu mu nevznikl. Až 6. měsíc evidence mu vznikl nárok na rekvalifikaci. Refunduje se tato podpora při rekvalifikaci? Řešení:
Ano,
refundujeme
až od
vzniku
nároku
na podporu
v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (za předpokladu, že se podpora při rekvalifikaci vypočítávala ze zahraničního výdělku). Příklad 34:
Uchazeč se vrátil ze zahraničí, zaevidoval se, ale o podporu si nepožádal. Žádost o podporu v nezaměstnanosti si podal až 6. měsíc evidence. Od kdy se počítá refundovatelné období? Řešení: Refundovatelné období se počítá až od data, kdy uchazeč požádal o podporu v nezaměstnanosti.
Příklad 35:
Uchazeč
si
podal
žádost
o
podporu
14.
4.
2011,
dávky
v nezaměstnanosti začnou být (z důvodu odstupného) vypláceny až 6. 5. 2011. Řešení: Refundovatelné období začíná 6. 5. 2011. 13. Příklady k tříměsíčnímu/pětiměsíčnímu refundovatelnému období: Příklad 36:
Uchazeč pracoval sedm měsíců (červen-prosinec 2010) v Německu, bydliště
zachováno
v ČR. 31
V polovině
prosince
2010
se
stal
nezaměstnaným. Od 1. 1. 2011 do 31. 1. 2011 pobíral podporu v nezaměstnanosti v ČR, od 1. 2. 2011 do 20. 2. 2011 pracoval opět v Německu, od 1. 3. 2011 do 10. 5. 2011 pobíral podporu v nezaměstnanosti v ČR. Řešení:
Stát
bydliště
může
požadovat
k refundaci
dávky
v nezaměstnanosti poskytované v období od 1. 1. 2011 do 31. 3. 2011. Příklad 37:
Uchazeč byl zaměstnán ve dvou státech po sobě, každé trvalo osm měsíců. Poté se zaevidoval u Úřadu práce. Řešení: Refundujeme tři měsíce od státu posledního zaměstnání.
Příklad 38:
Pobíral-li uchazeč (nárok na osm měsíců, refundace tři měsíce) dávky v nezaměstnanosti v Irsku dva měsíce. Řešení: u nás má ještě nárok na šest měsíců, požadujeme tři měsíce k refundaci (měl-li jeden měsíc transfer, požadujeme dva měsíce)
Příklad 39:
V aktuálních refundacích se vždy jedná o období 1. pololetí (nebo 2. pololetí)
tzn. případy, jejichž „datum poslední platby“ za
refundovatelnou část dávek v nezaměstnanosti (v SEDu U020 bod 3.7.) je do 30. 6. (nebo 31. 12.) příslušného roku - bez ohledu na to, zda uchazeč nadále pokračoval v evidenci. 14. Krajská pobočka bude v půlročních intervalech, vždy po výzvě, informovat styčné místo pro dávky v nezaměstnanosti (tj. generální ředitelství Úřadu práce – oddělení APZ) pomocí SEDu U020 o výši vyplacené podpory v nezaměstnanosti v případech uchazečů o zaměstnání, kterým byla podpora v nezaměstnanosti vyplacena ČR jakožto státem bydliště, přičemž jejich poslední výdělečná činnost byla vykonávána v jiném členském státě EU. Je nutné mít na mysli, že refundovat (tzn. žádat o úhradu části vyplácené podpory
v nezaměstnanosti)
se
bude
pouze
v případě,
kdy
dávky
v nezaměstnanosti vyplácí stát bydliště (ČR), podle čl. 65 nařízení 883/04, tj. v případě uznaného zachovaného bydliště v ČR, kdy doby sčítáme a vycházíme z výdělku v jiném členském státě. Pokud není bydliště v ČR uznáno a dávky v nezaměstnanosti se vypočítávají z posledního výdělku v ČR – refundovat se nebude.
32
Článek XIII Bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení 1. Jedná se o dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení sjednané s tzv. třetími zeměmi. Dvoustranné smlouvy umožňují za určitých podmínek Úřadu práce zohlednit doby pojištění získané výdělečnou činností v daných zemích. 2. Podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti platné pro konkrétní
země
lze
nalézt
v jednotlivých
smlouvách.
Přehled
všech
dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení včetně úplného znění lze nalézt na: http://www.mpsv.cz/cs/1275. 3. Pro oblast podpory v nezaměstnanosti byla uzavřena taková smlouva s následujícími zeměmi: Ukrajina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Republika Makedonie, Turecko. 4. Pokud se u kontaktního pracoviště krajské pobočky eviduje uchazeč o zaměstnání z třetích zemí uvedených v bodě 3. tohoto článku, krajská pobočka osloví styčné místo pro podporu v nezaměstnanosti (tj. generální ředitelství Úřadu práce – oddělení APZ), které žádost o potvrzení dob pojištění zašle zahraniční kompetentní instituci. 5. Pro vystavení žádosti je nutné zaslat následující informace: jméno a příjmení uchazeče o zaměstnání; datum narození; adresa pobytu v ČR i adresa pobytu v zemi, se kterou ČR uzavřela bilaterální smlouvu; datum podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti; identifikační číslo v dané zemi (často číslo pojištění); název a adresa posledního zaměstnavatele v dané zemi; přiložit dokumenty z posledního zaměstnání v dané zemi (ověřené Úřadem práce).
Článek XIV Zvláštní ustanovení 1. Oficiální české znění základního nařízení, prováděcího nařízení a dalších dokumentů je publikováno v Úředním věstníku Evropské unie.
33
2. SEDy
a
PD
k dispozici
jsou
na
stránce
EK
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=26&langId=cs pod odkazem „Úřední dokumenty“. Odkazy na nařízení spolu s kontakty na styčná místa pro dávky v nezaměstnanosti
jsou
k dispozici
na
adrese
https://portal.mpsv.cz/eures/e301. 3. Podrobnější
informace
jsou
k nalezení
na
intrawebu
https://portal.mpsv.cz/intraweb/informace_ze_ssz/svet.
Článek XV Závěrečné ustanovení Tato směrnice je závazná pro všechny zaměstnance Úřadu práce.
34
na
