U3V VŠE A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra systémové analýzy

TÉMA DIPLOMOVÉ PRÁCE

U3V VŠE A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST V SYSTÉMU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Vypracoval

: Jakub Hnilička

Vedoucí diplomové práce

: doc. Ing. Stanislav Horný, Csc.

U3V VŠE a počítačová gramotnost v systému celoživotního vzdělávání

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.

V Praze 25.6.2008

Jakub Hnilička

Podpis:

II


Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat Doc. Ing. Stanislavu Hornému Csc. za konzultace a pomoc při tvorbě této diplomové práce. Také děkuji Kateřině Tůmové a Martinu Štulíkovi za pomoc s jazykovými úpravami textu. V neposlední řadě bych rád poděkoval mé rodině, která mě podporovala při psaní této práce i při celém studiu.

Jakub Hnilička

III


Abstrakt V poslední době se vedle klasické gramotnosti mluví o počítačové gramotnosti. Tato problematika zasahuje každého z nás, ale hlavně lidi v post-produktivním věku, kteří během svého života neměli příležitost se seznámit s informačními technologiemi. Národní program počítačové gramotnosti byl velkou příležitostí jak tuto negramotnost odbourat, ale bohužel zanikl i koncem působnosti Ministerstva informatiky ČR. Zarážející je postoj státu, který připravuje projekty v oblasti e-Governmentu , elektronického sčítání lidu a elektronických voleb bez jakékoliv koncepce na rozvoj uživatelů těchto ambiciózních projektů. Jednou možností jak se zdokonalovat i po ukončení kariéry je studium na Univerzitě třetího věku VŠE, kde se studenti seznamují s prací na počítači, ale i multimedii v Grafické a multimediální laboratoři. Bohužel tato univerzita není přístupná pro každého. Tato omezení spočívají především v podmínce ukončeného středoškolského vzdělání, ale i z kapacitních důvodů. Volbou skutečně pro všechny tedy zůstává komerční sektor, který nabízí širokou škálou kurzů. Tyto kurzy jsou buď z nabídky softwarových firem nebo z konceptu ECDL (Evropský řidičák na počítač).

Klíčová slova Počítačová gramotnost, univerzita třetího věku, grafická a multimediální laboratoř, Národní program počítačové gramotnosti, ECDL (European Computer Driving License)

Jakub Hnilička

IV


Abstract Computer literacy has recently emerged as a new topic, complementing traditional literacy. While this issue affects every one of us, it is particularly important for people of post-productive age, who have not been able to become acquainted with information technology during their professional life. The National Computer Literacy Program provided a great opportunity to eliminate this illiteracy; unfortunately it came to an end together with termination of the Ministry of Informatics of the Czech Republic. It is striking that the State has been preparing projects in the area of e-Government, electronic census and electronic elections without having any developmental strategy for users of these ambitious projects. An opportunity to improve personal skills after the end of a professional career is provided by the University of the Third Age at the University of Economics, where students learn to use not only computers, but also the multimedia in the Graphic and Multimedia Laboratory. Unfortunately, this university is not accessible to everyone. The limitations consist particularly in the precondition of completed secondary education, but also in the available capacity. Thus, an option that is really available to everyone lies in the commercial sector, which offers a wide range of courses. These courses are provided either by software companies or by the ECDL (European Computer Driving License).

Key words Computer literacy; University of the Third Age; Graphic and Multimedia Laboratory; National Computer Literacy Program; ECDL (European Computer Driving License)

Jakub Hnilička

V


Obsah: 1.

Vymezení tématu práce ..........................................................................................1

2.

Cíle práce................................................................................................................3

3.

Demografie populace ČR .......................................................................................4 3.1. 3.2.

4.

Současný stav ........................................................................................................4 Prognózy vývoje do roku 2050..............................................................................5 Techniky sociologického výzkumu ........................................................................6

4.1. 4.2.

Základní principy sociologického zkoumání.........................................................6 Metodologické přístupy výzkumu .........................................................................7 4.2.1. Kvantitativní výzkum .....................................................................................8 4.2.2. Kvalitativní výzkum .......................................................................................8 4.3. Metody výzkumu...................................................................................................9 4.3.1. Základní rozdělení metod a technik...............................................................9 4.3.2. Dotazování......................................................................................................9 4.3.3. Individuální rozhovor ...................................................................................10 4.3.4. Písemné dotazování ......................................................................................11 5.

Moderní metody výuky ........................................................................................12 5.1. 5.2. 5.3.

6.

Úvod ....................................................................................................................12 E-learning ............................................................................................................12 Blended learning..................................................................................................12 Počítačová gramotnost..........................................................................................14

6.1.

Definice ...............................................................................................................14 Informační gramotnost (information literacy)..............................................14 Počítačová gramotnost..................................................................................15 6.2. ECDL – Evropský řidičák na počítač ..................................................................17 6.2.1. Koncept ECDL .............................................................................................17 6.2.2. Výsledky z roku 2005...................................................................................17 6.3. Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) .............................................19 6.3.1. Představení projektu .....................................................................................19 6.3.2. Výsledky NPPG............................................................................................20 6.4. Výzkum informační gramotnosti STEM/MARK, MIČR....................................23 6.4.1. Představení výzkumu....................................................................................23 6.4.2. Model počítačové gramotnosti .....................................................................24 6.4.3. Výsledky výzkumu .......................................................................................25 6.1.1. 6.1.2.

7.

Univerzita třetího věku VŠE ................................................................................28 7.1. 7.2. 7.3.

8.

Historie ................................................................................................................28 Poslání U3V.........................................................................................................28 Předměty vyučované na U3V VŠE .....................................................................29 Grafická a Multimediální laboratoř ......................................................................31

8.1. 8.2.

Historie ................................................................................................................31 Studenti U3V v grafické laboratoři .....................................................................31

Jakub Hnilička

VI

U3V VŠE a počítačová gramotnost v systému celoživotního vzdělávání 9.

Výsledky sociologického výzkumu......................................................................33 9.1. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5.

Základní informace..............................................................................................33 Část první: O studiu na Univerzitě třetího věku ..................................................34 Část druhá: O počítačové gramotnosti.................................................................43 Část třetí: O multimediích ...................................................................................48 Shrnutí výzkumu .................................................................................................50 9.5.1. Část první: O studiu na Univerzitě třetího věku ...........................................50 9.5.2. Část druhá: O počítačové gramotnosti..........................................................50 9.5.3. Část třetí: O multimediích ............................................................................51 9.5.4. Slovo závěrem ..............................................................................................51

10.

Zvyšování počítačové gramotnosti v ČR .............................................................52 10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6. 10.7.

11.

Úvod ....................................................................................................................52 Národní projekty..................................................................................................52 Evropské projekty................................................................................................53 Komerční kurzy ...................................................................................................54 Studium na U3V ..................................................................................................55 E-learningové kurzy ............................................................................................56 Shrnutí výukových možností...............................................................................59 Závěr.....................................................................................................................60

Seznam použité literatury .........................................................................................................62 Seznam grafů ............................................................................................................................63 Příloha.......................................................................................................................................64 Dotazník pro studenty U3V................................................................................................64

Jakub Hnilička

VII


1. Vymezení tématu práce Tématem mé diplomové práce je univerzita třetího věku při Vysoké škole ekonomické z pohledu počítačové gramotnosti. V dnešní době dynamického vývoje informačních technologií je obtížné udržet krok zejména pro lidi, kteří svůj produktivní věk prožili bez počítačové techniky. Zaměřím se tedy na lidi v post-produktivním věku a budu se snažit objasnit možnosti rozvoje počítačové gramotnosti. Důvodem ke zvolení tohoto tématu je skutečnost, že se v poslední době stále hovoří o velkých projektech, které mají pomocí informačních technologií ušetřit čas a přivést úřady a instituce občanům až domu. Vrcholem tohoto snažení jsou první elektronické volby, které jsou naplánovány na rok 2014 a dokonce se mluví o elektronickém sčítání lidu už v roce 2011. Ve své diplomové práci se pokusím shrnout poznatky, zda lidé v důchodovém věku, kterým tyto vládní aktivity mají nejvíce usnadnit život, jsou na takovéto projekty připravení, případně jestli mají možnost doplnit si znalosti a dovednosti, aby informační technologie byly pro jejich život co nejvíce přínosné. Metodou sociologického výzkumu budu zjišťovat předpoklady pro rozvoj dovedností práce na počítači. Pro tento výzkum je nutné nejprve shrnout základní principy zvolené metody a rozhodnout, kterou techniku pro další postup zvolím jako nejvhodnější. Dále se ve své práci budu věnovat samotné problematice počítačové gramotnosti, kde tento pojem vznikl, kdo všechno jej využívá, a jak se k němu staví státní instituce a Evropská unie. Jak jsem již naznačil, hlavní výzkumnou metodou mé práce bude sociologický výzkum. Mnou zvolená metoda bude dotazníkové šetření mezi studenty univerzity třetího věku. Tuto techniku doplním o rozhovory s představiteli univerzity dokreslení celé situace ve vzdělávání lidí v post-produktivním věku.

Jakub Hnilička

1


Než se zaměřím na dotazníkové šetření, budu nejprve zkoumat systém univerzity třetího věku, podmínky přijetí ke studiu a nabídku předmětů. V této části diplomové práce také věnuji svou pozornost poslání univerzity a podmínkám jejího fungování. Zajímavou novinkou na VŠE, které se dotýká i studia na univerzitě třetího věku, je grafická a multimediální laboratoř, která umožňuje studentům seznámení s moderní technikou pro sběr dat, tvorbu a zpracování grafiky, fotografií a videa. Studentům je umožněno si tuto techniku vyzkoušet a naučit se sní pracovat a tím rozvíjet svoji počítačovou gramotnost. Největší část mé diplomové práce bude věnována sestavení a vyhodnocení dotazníku, který jsem rozdal mezi studenty. Testoval spokojenost se studiem na U3V, profil studenta, důvody jejich přihlášení ke studiu, práci na počítači a důvěru v informace na internetu. V poslední části práce se snažím zmapovat jednotlivé možnosti, které mají lidé v postproduktivním věku pro zlepšování práce na počítači. Zaměřím se na postoje a projekty státních organizací a Evropské unie a nemůžu nezmínit komerční programy určené pro starší lidi.

Jakub Hnilička

2


2. Cíle práce Hlavním cílem mé diplomové práce je zmapovat situaci vzdělávání lidí v postproduktivním věku v oblasti počítačové gramotnosti a zhodnotit jejich možnosti a efektivitu. Metodou sociologického výzkumu budu zjišťovat předpoklady pro rozvoj dovedností práce na počítači u studentů univerzity třetího věku. Pro tyto účely si stanovím dvě základní hypotézy: H1: Studium na univerzitě třetího věku rozvíjí počítačovou gramotnost. H2: Studium na univerzitě třetího věku je vhodné pro všechny zájemce o rozvoj práce na počítači. Dalším cílem je zmapovat jiné možnosti rozvoje počítačové gramotnosti a nastínit postoje státních organizací a Evropské unie.

Jakub Hnilička

3


3. Demografie populace ČR 3.1. Současný stav Po prostudování demografické ročenky, kterou pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, jsou patrné silné a slabé ročníky. To je vidět i z tzv. „stromu života“, který byl sestaven z dat roku 2003. Jsou zde patrné dvě populační vlny ve věku okolo 30ti let, těmto lidem se někdy říká Husákovy děti, další populační vlna je mezi padesátým a šedesátým rokem života. A právě tato druhá vlna je cílová skupina, kterou se v této práci budeme zabývat.

Graf č.1 Věková skladba obyvatelstva 2003 dle ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roce_2003)

Jakub Hnilička

4


3.2. Prognózy vývoje do roku 2050 Ještě zajímavější pro naše účely zkoumání počítačové gramotnosti u lidí v postproduktivním věku jsou prognózy vývoje populace v jednotlivých věkových skupinách. Pro názornost je uváděn graf vývoje počtu obyvatel nad 65 let věku v prognóze až do roku 2050. Z grafu je zřejmé, že osob v této věkové kategorii bude rapidně přibývat a je třeba již dnes se na tento problém zaměřit i v kontextu počítačové gramotnosti.

Graf č.2 Předpokládaný vývoj obyvatelstva ve věkové skupině 65+ dle ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4020-03)

Jakub Hnilička

5


4. Techniky sociologického výzkumu 4.1. Základní principy sociologického zkoumání Předmětem sociologického výzkumu jsou jevy vznikající u jedinců orientovaných na jiné jedince. Pro určení těchto jevů je důležité, jaké osoby do vztahů vstupují, na druhé straně popis jedince nemůže vystihnout dynamiku celé sociální skupiny ve všech zásadních momentech. Tyto vztahy jsou ovlivňovány obecnějšími skutečnostmi (zvyklosti, způsoby komunikace, stereotypy, morálka a jiné). Vliv sociálních institucí, které působí na jedince a ovlivňující jejich chování, můžeme sledovat v kontextu celé skupiny nebo společenství. Sociální vazby nejsou utvářeny jen jako přání jednotlivých osob, ale i kulturou společnosti, která je uchovávaná v sociální instituci. (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001) Sociální jevy, které se snažíme zkoumat, jsou spojeny s blíže nespecifikovaným množstvím lidí, kteří se přímo či nepřímo ovlivňují. Sociálně psychologické jevy jsou chápany ve dvou dimenzích. Prvním je přístup, který zastává názor, že jev je vytvářen konkrétním identifikovatelným okruhem jedinců, ale podíl na výsledku u těchto jedinců je nezjistitelný. Druhý přístup mluví o existenci psychických stavů širších sociálních celků oproti jedinci. Jedná se tedy o spor, zda existuje psychický projev skupiny, nebo je to jen souhrn projevů jejich členů. (Bedrnová, Nový, 2007) Z výše popsaného tedy vyplývají skutečnosti, že v sociologickém výzkumu jsou jednotlivé zkoumané jevy tvořeny konkrétními osobami, na něž by se mohla obrátit pozornost.

Jakub Hnilička

6


Tento důsledek má však velmi výrazné podmínění (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001): Osoby není možné přesně identifikovat, mnohdy ani jejich okruh, Osobnost jedinců vnáší do zkoumaných jevů individuální rozmanitost, složitost a proměnlivost, Sociální jevy vznikají ve vztazích mezi lidmi a přinášejí novou kvalitu, odlišnou od záměrů jednotlivých osob, Kultura určuje sociální jevy, ale kultura je mnohovrstevnatý s mnohostranně zprostředkovaným vlivem na lidské chování,

fenomén

Osobnost jedince, množství jedinců, interakce mezi nimi a kultura nejsou faktory, které působí odděleně, ale naopak jsou vzájemně podmíněny.

4.2. Metodologické přístupy výzkumu Při zkoumání sociálního jevu máme na výběr dva způsoby zkoumání. Prvním způsobem je snaha postihnout jev v celku, zachytit autentickou podobu nebo definovat jej v dominantní charakteristice. Takto zachytit sociální jev je možné pouze u relativně homogenních jevů (nezaměstnanost, poptávka aj.), jevů málo rozsáhlých z hlediska počtu či prostoru nebo jevů dobře postihnutelných v toku času. Druhý způsob je možné nazvat analyticko-syntetický. Zkoumaný jev se při této metodě rozkládá (analyzuje) na jednotlivé složky a prvky, nejčastěji na vlastnosti jedinců. Při prozkoumání chování jedinců se jev zpětně skládá (syntetizuje). Poznání jevu u jednotlivců se pak převádí na poznání konkrétně velkého množství jedinců. Při této metodě je hojně využíváno statistického aparátu. (Bedrnová, Nový, 2007) Informace v sociologických výzkumech se získávají z jednotlivých zdrojů, které je možné rozdělit do skupin (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001) : Výpovědi jedince o realitě vnitřní i vnější, Zjevné chování člověka, Výsledky činnosti jedince a sociálních subjektů.

Jakub Hnilička

7


Identifikování zdrojů je důležité ve dvou rovinách. Nejprve je důležité na základě zdrojů stanovit správnou výzkumnou techniku. Na druhé straně správná identifikace zdrojů je důležitá při stanovení věrohodnosti získaných informací, zvláště pak objektivní a subjektivní faktory. Rozdělení zdrojů také dává určitou představu o dostupnosti informací, v praxi jsou pak tyto zdroje kombinovány pro dosažení nejlepších výsledků. (Bedrnová, Nový, 2007)

4.2.1. Kvantitativní výzkum O kvantitativním výzkumu hovoříme tehdy, pokud zkoumáme jevy relativně jednoduché a do určité míry poznané. Jednoduchost jevu zde zastupuje skutečnost, že má jednoznačný význam a není skryto smyslové poznání. Na takto definovaný jev, který se rozhodneme zkoumat, je možné použít jeden z nástrojů pro hromadný sběr dat. Kvantitativní výzkum je zaměřen na následující dimenze zkoumání (Bedrnová, Nový, 2007): Rozsah výskytu, četnost zastoupení, Frekvence (počet opakování výskytu), Intenzita (síla zájmu, výše příjmu). Charakteristiky sociálních jevů se převádějí na stabilní ukazatele, které jsou zjišťovány ve velkých souborech lidských jedinců. Základní myšlenkou kvantitativních výzkumů je měření ve výše uvedených dimenzích a sledování jejich souvislostí. Někdy je také tento druh výzkumu charakterizován jako statistické testování hypotéz. Hypotézy zde představují souvislosti mezi sledovanými znaky. (Bedrnová, Nový, 2007)

4.2.2. Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum zachycuje sociální jevy jako dynamické skutečnosti, zejména jejich podmínění. Zaměřuje se na objasnění jednání sociálních subjektů a reálné souvislosti mezi jevy. Výzkum kvalitativní je svým zaměřením doplňkem výzkumu kvantitativního (není jeho podřízená část). Sledovaná problematika má vždy dvě části. Tyto části se vzájemně doplňují. Jsou jimi obsah a kvantifikovatelné dimenze. (Hendl, 2005)

Jakub Hnilička

8


Úkolem kvalitativního výzkumu je objasnění

obsahu a dalších dosud neznámých

skutečností o zkoumaných sociálních jevech, především (Bedrnová, Nový, 2007): Existenci jevů a jejich strukturu, Vlastnosti a funkce, Faktory, které jevy ovlivňují nebo s nimi souvisejí.

4.3. Metody výzkumu 4.3.1. Základní rozdělení metod a technik Okruhy metod a technik kvantitativního a kvalitativního výzkumu není možné jednoznačně rozdělit. Jednotlivé techniky lze totiž po malé modifikaci použít v obou typech výzkumu. Metody empirického výzkumu se rozdělují do čtyř základních kategorií podle zdrojů informací. Dotazování, Pozorování, Experiment, Analýza věcných skutečností. (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001) K vypracování této diplomové práce byly použity jen techniky dotazovaní, proto je rozebereme podrobněji a rozborem dalších metod se zaobírat nebudeme.

4.3.2. Dotazování Techniky dotazování se od sebe vzájemně liší, a proto je důležité si na začátku určit, které techniky budeme používat. Můžeme se zaměřit na standardizované dotazování, kdy je dáno přesné pořadí a formulace otázek, nebo na dotazování nestandardizované, které se hůře vyhodnocuje, ale dává tazateli možnost nechat dotazovanému své odpovědi rozvést, a tím získat podrobnější informace. Dalším důležitým faktorem dotazování je počet respondentů a jejich výběr. Pokud není možné uskutečnit vyčerpávající šetření, což je většina případů, je nutné stanovit vzorek, na kterém se šetření bude provádět. Existuje spousta metod, jak tento vzorek zvolit a je nutné ohlídat pomocí nástrojů statistiky reprezentativnost a objektivnost tohoto vzorku. Tyto výběry můžeme rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou náhodné empirické výběry, které nezaručují reprezentativnost. Tu je nutné ohlídat například pomocí výběrových kvót. Jakub Hnilička

9


Druhou skupinou jsou nenáhodné výběry, které jsou relativně přesné a vytvářejí model základního souboru. Patří sem metody účelových výběrů, nahodilých výběrů nebo princip sněhové koule. (Bedrnová, Nový, 2007) Při dotazování můžeme používat tyto techniky (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001): individuální rozhovor, psychologická explorace, dotazování na ulici, skupinový rozhovor, písemné dotazování, telefonické dotazování, elektronické dotazování.

4.3.3. Individuální rozhovor Jde o osobní dotazování, kdy tazatel je v interakci s dotazovaným a snaží se od dotyčného zjistit co nejvíce informací k danému tématu. Táže se na to, co nelze žádným způsobem změřit či jinak zjistit nebo spočítat. Tento tip dotazování je však málo přesný, pokud se jedná o objektivnost, můžeme totiž respondenta ovlivnit, aniž bychom chtěli. Výhodou dotazování je zodpovězení či doplnění otázek, pokud jim respondent nerozumí, nebo je špatně pochopil. Tazatel může rozhovor nasměrovat tam, kam chce on, a tím ho mít pod kontrolou. Nevýhodou individuálních rozhovorů je však to, že jsou velice časově náročné a drahé. Důvodem neúspěchů této metody je nedostatek respondentů, kteří chtějí věnovat svůj čas a raději by dali přednost písemnému dotazování. (Bedrnová, Nový, 2007) „Průběh rozhovoru je možné popsat i na základě koncepce tzv. psychologického pole, které zavedl K. Lewin a definoval ho jako dynamický celek, ve kterém probíhá interakce lidí. Skládá se ze složky osobní a situační. To, co se v psychologickém poli děje, závisí na dynamickém vztahu těchto složek. O vzájemném ovlivňování se zde hovoří proto, že člověk je na jedné straně ovlivňován situací a na druhé straně svým chováním situační proměnné sám ovlivňuje.“ (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001)

Jakub Hnilička

10


V situaci, při které je rozhovor veden, se tyto složky vzájemně sledují nebo i prolínají, postupně od sebe přebírají určité názory, ovlivňují se navzájem. Proto se klade důraz na to, aby tazatelé byly co nejlépe proškoleni a dokázali rozhovor vést tak, aby nedocházelo k různému zkreslení odpovědí.

4.3.4. Písemné dotazování Tato metoda je asi nejrozšířenějším nástrojem pro získávání výpovědi respondenta. Výhody této metody jsou v nízkých nákladech, časové nenáročnosti a také v tom, že při této metodě nedochází k ovlivnění respondenta tazatelem. Respondent si může stanovit čas, kdy bude dotazník vyplňovat a kolik času vyplňování věnuje. Tato metoda se využívá při kvantitativním šetření, při větším počtu dotazovaných. Nevýhodou je zde naopak nižší návratnost dotazníků, návratnost nad 50% je brána jako úspěch. Respondent si může svoji odpověď rozmyslet, čímž se ztrácí spontaneita odpovědi, což je mnohdy nežádoucí. Není zde možné respondenty kontrolovat, zda dotazník vyplňují sami nebo s pomocí cizí osoby. Mezi poslední nevýhody se řadí skutečnost, že respondenti nemají stejné podmínky pro vyplňování. Zde se hovoří hlavně o rušivých vlivech, které mohou odpovědi znehodnotit. (Bedrnová, Nový, 2007) Písemné dotazování můžeme rozdělit na adresné (dotazníky) a na neadresné (ankety). Ankety slouží spíše pro orientaci, není zde výslovně určen reprezentativní vzorek, vypovídají pouze za tu skupinu lidí, kteří odpovídali, z výsledků anket nemůžeme provádět hlubší analýzu. Anketa má několik forem v závislosti na způsobu distribuce (rozhlasová, televizní, na místě prodeje a jiné). Adresné dotazování rozlišujeme na poštovní s osobním průvodním dopisem, který musí zaujmout adresáta natolik, aby dotazník vyplnil a odeslal, dále na dotazování u odborníků, k získání odborného vyjádření. Poslední formou je písemné dotazování v organizacích, kde jsou dotazováni zaměstnanci. U poslední formy je očekávaná vysoká návratnost. (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001)

Jakub Hnilička

11


5. Moderní metody výuky 5.1. Úvod V této kapitole se pokusíme shrnout moderní výukové metody, které je možné využít v systému celoživotního vzdělávání, se zaměřením na univerzitu třetího věku.

5.2. E-learning Na e-learning se můžeme dívat jako na výukovou metodu při níž je efektivně využíváno informačních technologií. Otázkou jaká je míra efektivity při využívání prostředků informačních technologií. E-learningové kurzy jsou nejčastěji chápány jako individuální záležitost, mnohdy distribuované na CD-ROMech, tedy vzdělávání bez asistence učitele nebo lektora. V širším pojetí je nutno e-learning chápat jako komunikaci studentů s pedagogem pomocí informačních technologií. E-learning obsahuje asynchronní složky, ale i synchronní, které jsou často opomíjeny. Pod asynchronními složkami si můžeme představit výměnu emailů, diskusní skupiny, virtuální nástěnky. Synchronní složky pak představují chatovací programy, sdílení aplikací, video konference a jiné. (http://www.e-learn.cz/uvod_coje.asp?menu=elearning&submenu=coje)

5.3. Blended learning Blended learning jde o trochu dál a spojuje e-learningové principy s klasickou výukou z očí do očí. Úspěch této metody je závislý na vhodné kombinaci všech prvků a tempa výuky. Dominantní roly tedy hraje pedagog a jeho odbornost ne klíčovým faktorem pro úspěch kurzů.

Jakub Hnilička

12


Pro větší přiblížení zde uvádíme výukové prostředky, které je možno použít (http://www.grayharriman.com/blended_learning.htm): Hodiny vedené lektorem, Koučing/ mentoring, Webové výukové moduly, Simulace, Elektronické zdroje, Znalostní databáze, Online komunity, Pracovní týmy .

Jakub Hnilička

13


6. Počítačová gramotnost 6.1. Definice Než se naplno vrhneme do problematiky počítačové gramotnosti, pokusíme se definovat několik důležitých termínů týkajících se tohoto tématu.

6.1.1. Informační gramotnost (information literacy) Asi nejužívanější je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (vytvořená v rámci Asociace amerických knihoven - ALA): "K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu." (Landová, 2002) První zmínka o tomto pojmu je z roku 1974, což naznačuje, že fenomén informační gramotnosti nebyl od začátku spojován s počítači a informačními technologiemi. Pro doplnění zde uvádíme ještě definici Českého statistického úřadu, který tento pojem rozděluje na dvě základní gramotnosti. První je gramotnost funkční, která je odvozena od povahy vyhledávaných informací a dále je rozdělována na dalších čtyři dimenze: Literární gramotnost (čtení s pochopením, interpretace textů, psaní seminárních prací, odborných textů, odborné vyjadřování a styl apod.), Dokumentová gramotnost (práce s formuláři, práce s informačními zdroji apod.), Numerická gramotnost (práce s grafy, tvorba tabulek, výpočty apod.), Jazyková gramotnost (schopnost použít cizí jazyk, stylistická stránka tvorby textů). Druhou základní gramotností v definici ČSÚ je gramotnost počítačová, na kterou se podíváme zvlášť. (ČSÚ,2008)

Jakub Hnilička

14


6.1.2. Počítačová gramotnost Jak již bylo zmíněno výše, počítačová gramotnost je vymezena vůči pojmu informační gramotnosti, a jedná se tedy o pojem podřazený. To mu ale rozhodně neubírá na důležitosti nebo jednoduchosti, spíše naopak. ČSÚ ve své definici uvádí, že počítačová gramotnost představuje schopnost používat informační a komunikační technologie k práci. Jinak řečeno, informačně gramotný člověk je schopen pracovat s programovým vybavením počítače a používat ho ke komunikaci prostřednictvím internetu a k vyhledávání informací. (ČSÚ,2008) Bohužel fenomén počítačové gramotnosti není tak jednoduchý, můžeme ho rozdělit hned na několik částí, které spolu souvisejí jen vzdáleně. Toto rozdělení zapadá do konceptu ECDL (European Computer Driving License), kterému se budeme věnovat v následující kapitole. Základní pojmy informačních a komunikačních technologií Tato oblast zahrnuje znalost základních termínů. Mezi tuto znalost patří také schopnost komunikovat prostřednictvím emailů nebo uvědomování si autorských práv nebo pravidel bezpečnosti dat. Tato část je zaměřena na teorii více než ostatní, ale pro základní znalost je tato terminologie velmi důležitá. Práce s počítačem a správa souborů V této části je důležité pochopit filozofii adresářové struktury v počítači a naučit se s těmito soubory pracovat. Neméně důležité je pak nastavení uživatelského prostředí a celková schopnost ovládání počítače jako celku včetně periferií, zvláště pak základní práce s klávesnicí a myší. Textový editor Práce s textový editorem začíná psaním jednoduchých textů, které počítačově gramotný člověk musí umět dále upravovat a formátovat dle základních pravidel. Neméně důležité je vkládání dalších objektů jako jsou tabulky, obrázky a jiné. Znalost této části končí tiskovou přípravou a samotným tiskem dokumentů.

Jakub Hnilička

15


Tabulkový kalkulátor U tabulkových kalkulátorů je nejdůležitější pochopit základní princip práce, dále schopnost formátovaní a adresování buněk a konstrukce vzorců a funkcí. Mezi další dovednosti patří vytváření grafů a tiskových sestav. Databáze/systémy pro úschovu dat Databáze navazují na předchozí znalosti tabulkových kalkulátorů. Práce s databází začíná vytvářením jednoduchých seznamů a definováním textových a číselných polí. Vrcholem tohoto druhu znalostí je tvorba formulářů pro vkládání a dotazů pro vyhledávání informací. Prezentace Z mého pohledu je tato část počítačové gramotnosti hodně opomíjená, ale v praxi nejdůležitější. Prezentační dovednosti je potřeba podpořit vhodnou prezentací. Takto vytvořená prezentace vychází z úpravy jednotlivých snímků, ale i společných prvků, vhodně podpořených obrázky a grafy. Služby informačních sítí Práce s počítačovými sítěmi začíná ve zvládnutí jednotlivých pojmů a termínů. Nejdůležitější je respektování bezpečnostních zásad a jejich nastavení. Druhou oblastí jsou vyhledávací stroje a obecně práce na internetu včetně tisku a distribuce dokumentů. (ECDL, 2003) Důležitou poznámku uvádí ing. Sklenák: Počítačová gramotnost je nutnou podmínkou ke zvládnutí gramotnosti informační, ale nikoliv podmínka postačující. (Sklenák, 2001)

Jakub Hnilička

16


6.2. ECDL – Evropský řidičák na počítač 6.2.1. Koncept ECDL ECDL (European Computer Driving License) představuje mezinárodně uznávaný koncept v oblasti počítačové gramotnosti. Tato jednotná metodika testování znalostí umožňuje celosvětové srovnání v počtu osvědčení, což vypovídá o úrovni počítačové gramotnosti v dané zemi. (MIČR, 2006) Koncept je rozdělen do sedmi modulů: Základní pojmy informačních technologií Práce s počítačem a správa souborů Textový editor Tabulkový kalkulátor Databáze/systémy pro úschovu dat Prezentace Služby informačních sítí (ECDL, 2007) Po úspěšném složení testů alespoň čtyř modulů získá uchazeč certifikát ECDL Start. Po úspěšném dokončení všech sedmi modulů se může uchazeč prokazovat certifikátem ECDL. Tento standard doporučuje Evropská unie i česká vláda jako standard základní počítačové úrovně pro své zaměstnance. (MIČR, 2006)

6.2.2. Výsledky z roku 2005 V roce 2005 se v České republice uskutečnilo 27653 testů a bylo uděleno 1677 certifikátů ECDL Start a 1834 certifikátů ECDL. Nejžádanějším modulem byl modul druhý – Práce s počítačem a správa souborů, nejméně oblíbený modul pátý - Databáze. Zájem o jednotlivé moduly včetně úspěšnosti jsou vidět z následujícího grafu.

Jakub Hnilička

17


Graf č.3 Počet skládaných modulů ECDL a průměrná úspěšnost (MIČR, 2006) Na následujícím grafu je znázorněn podíl jednotlivých věkových kategorií, což je z našeho pohledu nejzajímavější ukazatel. Bohužel výsledky nejsou nijak příznivé v kategorii nad 60 let. V této kategorii lidí v post-produktivním věku tyto certifikáty nesložil téměř nikdo, nejvíce certifikátů bylo vydáno uchazečům mezi 20 – 45 lety. To dokazuje zaměření celého konceptu na testování a vzdělávání lidí v produktivním věku a jako prokazování znalostí práce na počítači při přijímacím procesu do zaměstnání.

Jakub Hnilička

18


Graf č.4 Podíl jednotlivých kategorií na počtu celkově vydaných osvědčení a certifikátů ECDL (MIČR,2006)

6.3. Národní program počítačové gramotnosti (NPPG)

6.3.1. Představení projektu Podpora počítačové gramotnosti byla jednou z priorit Ministerstva informatiky. Projekt NPPG měl za cíl umožnit široké veřejnosti naučit se základům práce s počítačem a internetem. MIČR projekt zahájilo v únoru roku 2003 a prostřednictvím vybraných školitelských center poskytovalo počítačové kurzy široké veřejnosti za symbolickou cenu 100,- Kč. Bohužel s koncem působnosti ministerstva informatiky skončil i tento projekt v prosinci 2006. Jakub Hnilička

19


NPPG byl založen na praktických dvouhodinových kurzech, během kterých se účastníci postupně učili zvládat v doprovodu zkušených lektorů ovládání počítače, připojení k internetu, základy vyhledávání na internetu a práci s elektronickou poštou. Na rozdíl od obdobných komerčních kurzů byl tento program zaměřen na laickou veřejnost, která si nemohla dovolit drahé kurzy. (MIČR, 2006B) Kurzy byly rozděleny do tří úrovní: Jak na počítač Internet a e-mail Texty v počítači (http://nppg2.computerhelp.cz/nppg/noname/kurzy.asp) Zajímavým pokračováním toho to projektu byl kurz s názvem Sám sobě úředníkem, který byl určen pro absolventy programu a byl zaměřen na práci s Portálem veřejné správy, strukturu úřadů nebo problematiku elektronického podpisu. Bohužel, se skončením tohoto projektu přišla spousta lidí o výbornou možnost prohloubení znalostí v této oblasti.

6.3.2. Výsledky NPPG Z následujícího grafu, který byl vytvořen na základě statistik uveřejněných na stránkách ministerstva informatiky, respektive ministerstva vnitra, je patrné, že zájem o kurzy z tohoto programu měl stoupající tendenci a po dobu trvání jej navštívilo skoro 250 tisíc zájemců.

Jakub Hnilička

20


Vývoj počtu účastníků NPPG 120000

101 856 100000

81 573 80000 60000 40000

30 518 19 770

20000 0

2003

2004

2005

2006

Graf č.5 Vývoj počtu účastníků projektu NPPG (http://www.mvcr.cz/micr/nppg.html) Z našeho pohledu je zajímavá věková struktura zájemců o tyto kurzy. Ze statistik je zřejmé, že hlavní cílovou skupinou byli starší lidé.

Jakub Hnilička

21


Graf č.6 Věková struktura NPPG roku 2006 (http://www.mvcr.cz/micr/nppg.html) Poslední graf, který je zajímavý a týká se projektu ministerstva informatiky, znázorňuje rozdělení pohlaví návštěvníků NPPG. Jednoznačnou převahu tu mají ženy. Zajímavé srovnání bude později se strukturou pohlaví u návštěvníků univerzity třetího věku VŠE.

Jakub Hnilička

22


Graf č.7 Struktura pohlaví NPPG roku 2006 (http://www.mvcr.cz/micr/nppg.html)

6.4. Výzkum informační gramotnosti STEM/MARK, MIČR 6.4.1. Představení výzkumu Ministerstvo informatiky ČR ve spolupráci s agenturou výzkumu trhu a veřejného mínění STEM/MARK v roce 2005 provedlo rozsáhlý výzkum informační gramotnosti v rámci populace České republiky. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo analyzovat úroveň informační gramotnosti v populaci ČR. Dále měl výzkum sloužit jako zpětná vazba na realizované kroky v rámci informační politiky MIČR a také vytipovat cílové skupiny pro zaměření a rozvoj v dané oblasti. Průzkum probíhal metodou CATI = Computer Assisted Telephone Interview (Telefonické dotazování s podporou počítače), která byla doplněna o metodu studiového testu. Zkoumaný vzorek byl rozdělen do tří věkových kategorií (15-17, 18-60, 61+) a bylo dotazováno 16 tisíc respondentů (500, 15000, 500). Hlavní zaměření, jak je vidět z rozdělení počtu respondentů, bylo na prostřední věkovou kategorii, kterou můžeme označit jako populaci v produktivním věku. (MIČR a STEM/MARK, 2005)

Jakub Hnilička

23


6.4.2. Model počítačové gramotnosti Pro potřeby výzkumu byl definován tzv. „Model počítačové gramotnosti“. Jedná se o grafické znázornění úrovně počítačové gramotnosti u jedince nebo skupiny. Dle definice (kapitola 6.1.2) je počítačová gramotnost rozdělena na jednotlivé znalosti či dovednosti. Tento model každou tuto znalost reprezentuje jednou stranou šestiúhelníku 1 . Každá z šesti oblastí byla dále rozdělena na tři úrovně zvládnutí. Autoři uvádějí rozdělení na příkladu rozdělení znalosti Práce s internetem: Základní úroveň Poznat internetovou adresu, Vyhledat informace na internetu, Vyplnit webový formulář, Napsat jednoduchý e-mail, Poslat soubor e-mailem. Střední - Změnit domovskou stránku v prohlížeči, Zveřejnit soubor na internetu, Vytvořit pravidlo pro příchozí e-maily. Pokročilá - Vysvětlit pojem cookie, Nakonfigurovat internetové připojení (MIČR a STEM/MARK, 2005).

1

Námi definovaná informační gramotnost má sedm složek, ve výzkumu byla rozdělena pouze na šest, což výzkum nebo definici nijak neznehodnocuje.

Jakub Hnilička

24


Graf č.8 Model počítačové gramotnosti (MIČR a STEM/MARK, 2005) Poslední termín, který se při výzkumu používá a je nutno ho vysvětlit, je tzv. „Potenciál počítačové gramotnosti“. Pod tímto termínem se skrývají lidé, kteří sice počítač používají, ale nedosahují počítačové gramotnosti. Jedná se většinou o lidi, kterým chybí všestrannost, která je potřeba pro dosažení počítačové gramotnosti.

6.4.3. Výsledky výzkumu První graf, který je pro naše účely zajímavý, ukazuje rozdělení v jednotlivých věkových skupinách do tří kategorií: Potenciál počítačové gramotnosti, Počítačově gramotní lidé, Lidé, kteří neumí pracovat s počítačem. Právě tento graf dává odpověď na otázku, kterým směrem a na které skupiny je potřeba se zaměřit při rozvoji počítačové gramotnosti.

Jakub Hnilička

25


Práce s počítačem - potenciál počítačové gramotnosti ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=16 344 POZNÁMKA: Procento respondentů ve věkové kategorii 100%

86

potenciál počítačové gramotnosti počítačově gramotní

80%

neumí pracovat s PC 55

60%

40%

39

37

34 27

20%

12

8

2 0%

15-17 let

18-60 let

nad 60 let

ZDROJ: STEM/MARK, Výzkum informační gramotnosti 08/2005

Graf č.9 Potenciál počítačové gramotnosti (MIČR a STEM/MARK, 2005) Druhý graf, který je zde uveden, je model počítačové gramotnosti respondentů ve věkové kategorii 50 a více let. Na úvod tohoto grafu je nutné poznamenat, že tečkovanou čarou je znázorněn průměr celé populace. Podíl z celkové gramotnosti je 11% (v celé populaci 27%). Nejvíce vyspělá je tato socio-demografická skupina v ovládání počítače a v základních pojmech, což napovídá již zmiňované jednostrannosti. Ve srovnání s naším výzkumem, prováděným na univerzitě třetího věku, je v tomto výzkumu a v tomto segmentu pouze 37% středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných, zbytek respondentů má pouze základní vzdělání nebo výuční list.

Jakub Hnilička

26


Graf č.10 Respondenti 50 let a starší (MIČR a STEM/MARK, 2005)

Jakub Hnilička

27


7. Univerzita třetího věku VŠE 7.1. Historie Univerzita třetího věku (U3V) je součástí Vysoké školy ekonomické již od roku 1991. Od této doby se jí zabýval prof. Ing. Stanislav Jireš, CSc. V současné době je jejím hlavním organizátorem doc. Ing. Tomáš Kubálek, CSc, který zároveň vede kurzy Manažerské informatiky denního studia na VŠE.

7.2. Poslání U3V U3V je součástí „Národního programu přípravy na stárnutí“, který probíhá pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí, které z větší části univerzitu financuje. Je tedy paradoxně financována jiným ministerstvem než je Ministerstvo školství. Tento program má za cíl umožnit lidem v post-produktivním věku prožít aktivní stáří. Jedním z posledních rozhodnutí o dalším směru vývoje tohoto programu, které se týká našeho tématu, je: „Podporovat rozvoj univerzit třetího věku a dalších vzdělávacích aktivit pro seniory. Podporovat vzdělávací aktivity na místní úrovni, včetně aktivit zaměřených na zvládání informačních a komunikačních technologií. Podporovat dostupnost informací o vzdělávacích aktivitách pro seniory.“ (MPSV, 2008) Z našeho pohledu můžeme ještě dodat jako poslání U3V prohlubovat informační gramotnost a prohlubovat důvěru v nové technologie, které přibývají každým dnem.

Jakub Hnilička

28


7.3. Předměty vyučované na U3V VŠE Vyučované předměty na univerzitě třetího věku VŠE můžeme předměty rozdělit na tři obory zájmu, jak je patrné i z katalogu předmětů: Společensko-vědní předměty, Informatické předměty, Zdravotně-tělovýchovné předměty. (http://u3v.vse.cz/katalog_predmetu.html)

Graf č.11 Katalog předmětů U3V (http://u3v.vse.cz/katalog_predmetu.html)

Jakub Hnilička

29


Nás budou samozřejmě nejvíce zajímat informatické předměty, které se dále dělí na čtyři další větve. První větev z hlediska počítačové gramotnosti pomáhá zvládnout posluchači dvě základní dovednosti z hlediska její definice, a to Základní práci s počítačem a Práci na internetu. Druhá větev učí studenty pracovat s kancelářskými nástroji MS Office, tedy pomáhá zvládnout další tři základní znalosti (Textový editor, Tabulkový kalkulátor a Tvorbu prezentací). Třetí větev je určená pro pokročilé studenty, kteří mají zájem o práci s multimedii a především digitální fotografií. Poslední větev předmětů je zaměřená na individuální práci s počítačem. Sem patří předmět Senior Internet Klub, který je vrcholem studia. Tento kurz je možné si zapisovat opakovaně, na rozdíl od ostatních, a je určen pouze pro pokročilé studenty a dokonce může být uchazeč přezkoušen ze znalostí práce na počítači. Náplň kurzu spočívá v sebezdokonalování formou samostudia, ale i zveřejňovaní užitečných informací pomocí webových stránek klubu. (http://sik.vse.cz/clenstvi.php) Ještě se zaměříme na omezení pro přihlášení ke kurzům, které už jsme je zmínili v předchozím textu. Ke studiu se může přihlásit kdokoliv, kdo má alespoň ukončené středoškolské vzdělání maturitou a zaplatí registrační poplatek (200 -350Kč v závislosti na kurzu). Další omezení, o kterém jsme zde již mluvili, nedovoluje zapsat si již absolvované kurzy. Posledním omezením je kapacita samotných kurzů. Ze slov docenta Kubálka je zřejmý velký zájem o studium na U3V: „Již v červnu máme většinu kurzů zaplněnou a nebudeme ani kurzy inzerovat v tisku, jak tomu bylo zvykem.“

Jakub Hnilička

30


8. Grafická a Multimediální laboratoř 8.1. Historie Činnost grafické a multimediální laboratoře byla zahájena zkušebním provozem v letním semestru školního roku 2006/2007. Tato laboratoř byla zřízena se dvěma základními cíli. Prvním cílem bylo seznámit studenty Vysoké školy ekonomické, Vyšší odborné školy informačních služeb a Univerzity třetího věku při VŠE s moderní technikou a programovým vybavením určeným pro sběr dat, tvorbu, zpracování, úpravu a prezentaci grafiky, videa a fotografie. Druhým cílem je umožnit studentům a učitelům samostatnou práci s těmito technologiemi se zaměřením na firemní prezentační, dokumentární a reklamní tvorbu. (http://gml.vse.cz) Během kalendářního roku 2007 bylo natočeno 27 krátkých filmů a realizováno 23 týmových projektů. Během tohoto období prošlo kurzy podporovanými grafickou a multimediální laboratoří okolo 300 studentů denního studia a přes 50 studentů univerzity třetího věku. Výsledky této činnosti byly završeny unikátním projektem Winston Econ Art – festival studentské kreativity, který vyvrcholil během slavnostního večera v červnu letošního roku. Na měsíční přípravě večera se podíleli dobrovolníci ze všech tří škol. Oceněni byli nejlepší studentské práce v kategoriích fotografie, firemní publikace a propagační materiál a film.

8.2. Studenti U3V v grafické laboratoři Jak bylo zmiňováno v kap. 6.4.2, součástí modelu počítačové gramotnosti je i zvládnutí práce s grafikou a digitální fotografií. Podle mého názoru se na problematiku počítačové grafiky můžeme dívat i z druhé strany. Počítačová grafika a zvláště pak digitální fotografie je velkou motivací pro řadu studentů U3V naučit se prácovat na počítači. Většina z nich byla zvyklá fotografovat klasickým fotoaparátem na kinofilm, nyní se chtějí pochlubit vnoučatům svými dokonalými fotografiemi, ti všichni mají velkou motivaci najít si svou cestičku k počítači.

Jakub Hnilička

31


Z výpovědí pracovníků laboratoře jsou studenti U3V vděční za pomoc a předvedení práce s grafikou na počítači a chtějí si všechno vyzkoušet a naučit. Ve velkém počtu se také zúčastňují mimosemestrálních kurzů digitální fotografie, které jsou zaměřeny hlavně na praktické dovednosti. Hlavní rozdíl mezi studenty denního studia a studenty univerzity třetího věku je dle docenta Kubálka mimo jiné v tom, že pokud student U3V látku nepochopil, tak se ve výkladu nepokračuje, což při studiu v laboratoři platí dvojnásob. Pro zvládnutí grafiky nutný jistý základ práce na počítači s důrazem na práci s periferiemi. Není možné pracovat s digitální fotografií bez zvládnutí práce s myší nebo připojení fotoaparátu k počítači.

Jakub Hnilička

32


9. Výsledky sociologického výzkumu 9.1. Základní informace Jako metodu sběru dat jsem zvolil dotazník v klasické papírové formě. Ten jsem sestavil a uzpůsobil tak, aby byl dobře čitelný a srozumitelný pro všechny studenty univerzity. Dotazník byl anonymní a rozdáván prostřednictvím kantorů na vybraných předmětech, které spadají do kategorie pokročilejších předmětů. Dotazník má 31 otázek a odhadovaná doba pro vyplnění je okolo 30 minut. Bylo vytištěno a rozdáno 70 dotazníků. Ve stanoveném termínu bylo odevzdáno na určené místo 53 dotazníků což představuje 75%. Tak vysokou návratnost je možno považovat za úspěch, ale je třeba podotknout, že nadprůměrná čísla se v této oblasti očekávala z důvodu zodpovědnosti starších osob a zájmu o zlepšení. Struktura otázek zahrnovala všechny typy otázek tak, aby umožnila snadné zpracování a zároveň nabídla prostor pro vyjádření respondentů. Studentům tak byl dán prostor po jejich připomínky a podněty na zkvalitnění výuky a celého systému univerzity. Bohužel většina dotazovaných této nabídky nevyužila a odpovídala jen v mezích nabídnutých odpovědí bez dalšího upřesnění.

Jakub Hnilička

33


9.2. Část první: O studiu na Univerzitě třetího věku Ot. č.1.

V první otázce byl zjišťován věk respondentů. Původní záměr byl

strukturovat věk a vhodně stanovit škály. Při podrobnějším zkoumání bylo od tohoto záměru ustoupeno, protože většina studentů je v důchodovém věku a věkové rozdíly jsou minimální. Tento předpoklad se mi vyplnil. Výsledná věková struktura respondentů je znázorněna v následujíc tabulce. Nejmladší student/ka

50 let

Nejstarší student/ka

80 let

Věkový průměr

66 let

Tabulka č.1. Věková struktura studentů U3V Ot. č.2.

Další otázkou bylo zjišťování zastoupení obou pohlaví mezi studenty.

Je nutné říci, že ženy mají velkou převahu v zastoupení.

Rozdělení pohlaví studentů U3V

Muži; 31%

Ženy; 69%

Graf č.12 Rozdělení pohlaví studentů U3V

Jakub Hnilička

34


Ot. č.3.

Předposlední otázkou, zkoumající osobnostní profil studentů, bylo

zjišťováno nejvyšší dosažené vzdělání a vystudovaný obor. Z následujícího grafu vyplývá, že univerzitu třetího věku navštěvují převážně vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Nejvyšší dosažené vzdělánívzdělání

Středoškolské; 27%

Vysokoškolské; 73%

Graf č.13 Nejvyšší dosažené vzdělání Ot. č.4.

Jako doplňující otázka k otázce předchozí bylo zjišťování profese, kterou

studenti vykonávali v produktivním věku. Z uvedených opovědí vyplývá, že drtivá většina studentů byla zaměstnána v oboru, který vystudovali. Nejvíce převládali technické a ekonomické profese.

Jakub Hnilička

35


Ot. č.5.

Na otázku, jaké ovládáte cizí jazyky, mohly studenti vybírat z výčtu

světových jazyků s tím, že otázka byla polootevřená a respondenti mohli uvést i jiné méně známé jazyky. Bylo zjištěno, že studenti umí průměrně dva cizí jazyky. Jako exotické nebo při nejmenším neobvyklé řeči můžeme uvést maďarštinu a srbštinu. Četnost jednotlivých světových jazyků ukazuje následující tabulka.

Jazykové schopnosti studentů Angličtina

32

Ruština

27

Němčina

26

Francouština

3

Španělština

2 0

5

10

15

20

25

30

35

Graf č.14 Jazykové schopnosti studentů Ot. č.6.

Otázka, která se týkala přímo studia na univerzitě třetího věku, zjišťovala

celkový počet let studia na univerzitě. Vzhledem k tomu, že dotazníky byly rozdávány v předmětech zaměřených na multimedia, tedy v pokročilejších kurzech, dalo se očekávat vyšší číslo. Průměrná délka studia byla tedy 2.5 roku, oproti tomu medián je roven 2.

Jakub Hnilička

36


Ot. č.7.

Další otázka zjišťovala zdroj odkud se studenti nejčastěji dozvěděli

o univerzitě. Studenti měli na výběr z následujících možností: Rodina Známý Internet Jinde: .............................. Výsledky jsou patrné z následujícího grafu. Mezi nejčastější odpovědi, shrnující odpověď „jinde“, patří tisk nebo dny otevřených dveří.

Kde jste se dozvěděli o U3V?

Známý; 38%

Internet; 29%

Jiné; 6% Rodina; 27%

Graf č.15 Kde jste se dozvěděli o U3V?

Jakub Hnilička

37


Ot. č.8.

Následují otázka zjišťovala důvod, proč se respondent rozhodl pro studium

na U3V. Otázka byla koncipována jako otevřená a při vyhodnocování byly odpovědi rozděleny do následujících kategorií, jak jsou uvedeny v grafu.

Proč studujete na U3V Ze zájmu o nové věci

20

Práce na počítači

11

Digitální fotografování

8

Volný čas

6

Práce na internetu

3 0

5

10

15

20

25

Graf č.16 Proč studujete na U3V Ot. č.9.

Devátá otázka se týkala systému studia respektive spokojenosti s ním,

ze strany studentů. Předpokladem při tvorbě této otázky bylo, že studenti nejsou spokojeni a že do anonymního dotazníku napíší nejrůznější podněty pro zlepšení. Bohužel tento předpoklad vyvrátilo 90% studentů, kteří odpověděli, že jsou se systémem spokojeni. Ti, kteří odpověděli opačně, do dotazníku nenapsali nic konkrétního, co jim na systému studia nevyhovuje.

Jakub Hnilička

38


Ot. č.10.

Při dotazování na tempo výuky byla dle odpovědí spokojenost stejně vysoká

jako u dotazování na spokojenost se systémem studia, tedy 90%. Vysvětlení tohoto jevu můžeme zdůvodnit tím, že drtivá většina dotazovaných studentů studuje na U3V déle (otázka číslo 6). A proto studenti, kteří nebyli pokojeni se systémem nebo s tempem výuky, se do dalšího studia nepřihlásili. Tuto teorii podporuje i skutečnost, že jednotlivé kurzy nejsou zadarmo a studenti musí za navštěvování platit, byť jen symbolické částky. Ot. č.11.

Následují otázka zkoumala, jak jsou studenti spokojeni s poměrem mezi

teorií a praxí během vyučování. Výsledky ukazují, že vedení univerzit a jejich kantoři nastavili poměr správně. Pouze 15% by poměr upravilo ve prospěch praktických cvičení.

Jste spokojeni s poměrem teorie a praxe?

Ne; 15%

Ano; 85%

Graf č.17 Jste spokojeni s poměrem teorie a praxe?

Jakub Hnilička

39


Ot. č.12.

Dvanáctá otázka měla odpovědět na to, jaký způsob výuky studenti preferují

pro rozšiřování svých znalostí. Výsledky byli překvapující. Na výběr byly možnosti: klasický - z očí do očí (skupinově), klasický - z očí do očí (individuálně), e-learning (pouze elektronicky), blended learning (kombinace e-learningu a klasického "z očí do očí"). Očekávalo se, že většina se přikloní k individuálnímu typu výuky, která je, jak známo, nejefektivnější, ale jako nejpreferovanější se ukázala klasická skupinová výuka. Jako dobrý signál můžeme chápat preferenci tzv. blended learning u celé čtvrtiny dotazovaných. Tato metoda kombinuje klasickou výuku a e-learning (vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia 2 ). Tato metoda je uplatňována při výuce multimediálních předmětů.

2

http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning

Jakub Hnilička

40


Jaký Vám vyhovuje způsob výuky?

blended learning (kombinace e-learningu a "z očí do očí"); 25%

E-learning (pouze elektronicky); 2% Z očí do očí (individuálně); 6%

Z očí do očí (skupinově); 67%

Graf č.18 Jaký Vám vyhovuje způsob výuky? Ot. č.13.

Předposlední otázka první části se týkala bariér při studiu na univerzitě

třetího věku. Dvě třetiny studentů nepociťuje žádné bariéry při studiu. Bariéry byly rozděleny při koncipování otázky na tři základní skupiny technické, osobní a organizační. Nejčastější technickou bariérou je umístění učeben ve třetím patře staré budovy, kde často nefunguje výtah a studenti musí po schodech pěšky. Mezi osobní patří hlavně zdraví. Do organizačních bariér jsou zařazovány malé kapacity na kurzech a problémy s distribucí skript.

Jakub Hnilička

41


Jaké bariéry pociťujete při studiu na U3V

Technické; 12%

Osobní; 12%

Žádné; 69%

Organizační; 8%

Graf č.19 Jaké bariéry pociťujete při studiu na U3V? Ot. č.14.

Poslední otázka v části týkající se studia byla zaměřena na počet předmětů

zapsaných v aktuálním semestru. Zjištěný průměr je 2,3 předmětu. Tato otázka souvisí i s cíli studentů. Pro úspěšné zakončení ročníku a právo zúčastnit se promocí je nutné absolvování nejméně čtyř předmětů za studijní ročník. Tomu odpovídá i medián, který je roven dvěma.

Jakub Hnilička

42


9.3. Část druhá: O počítačové gramotnosti Ot. č.15.

První otázka, která měla zmapovat počítačovou gramotnost, dávala možnost

studentům označit tu činnost, kterou na počítači nejčastěji vykonávají. Na výběr studenti měli: Komunikace s přáteli, rodinou Úprava fotografií Získávání informací Komunikace s úřady Nakupování

K čemu používáte počítač 60

48 50

41

35

40

30 20

14

16

10

0

Komunikace

Fotografie

Informace

Úřady

Nakupovaní

Graf č.20 K čemu používáte počítač? Z grafu reflektujícího výsledky vyplývá, že studenti nejčastěji využívají počítač k vyhledávání informací a také ke komunikaci. Vysoké číslo u úpravy fotografií značí zaměření studentů na rozvoj v této oblasti a zaměření jedné celé větve informatických předmětů na U3V.

Jakub Hnilička

43


Ot. č.16.

V další otázce jsme zjišťovali zaměření studentů při práci na internetu.

Z výčtu internetových stránek je patrné, že velmi oblíbené stránky jsou stránky vyhledávačů tuzemských (centrum.cz, seznam.cz) i zahraničních (google.com) - z 75%. Téměř polovina studentů navštěvuje internetové portály celostátních deníků. Jako zajímavost můžeme uvést vyhledávání dopravních spojů pomocí internetu, které využívá skoro třetina respondentů, což ukazuje na velkou důvěru v tyto systémy. Ot. č.17.

Sedmnáctá otázka testovala znalost Národního programu počítačové

gramotnosti, který byl zřízen na podporu rozvoje počítačové gramotnosti u široké veřejnosti. Tento projekt zná celých 44% studentů. Ot. č.18.

Následující otázka se týkala také tohoto programu a dotazovala se, zda by

tyto kurzy studenti navštěvovali, kdy nechodili na U3V. Zajímavé je, že polovina studentů, kteří projekt znají by se nepřihlásili a naopak, polovina studentů, kteří o projektu neslyšeli, by tento projekt využili k rozvoji znalosti práce na počítači. Ot. č.19.

Otázka devatenáct ukázala, že všichni studenti mají a aktivně používají

emailovou schránku. Ot. č.20.

Dvacátá otázka byla zajímavější, ptala se studentů, zda používají i jiné formy

komunikace, než je klasický e-mail. Následující graf ukazuje, že více než třetina používá i jiné formy komunikace. Za zmínku stojí říct, že favority mezi studenty jsou programy Skype a ICQ, na které denní studenti pro univerzitu U3V napsali podrobné návody v rámci svých předmětů.

Jakub Hnilička

44


Používáte i jiné formy komunikace na internetu?

Ano; 37%

Ne; 63%

Graf č.21 Používáte i jiné formy komunikace na internetu? Ot. č.21.

Otázku důvěry v informace publikované na internetu zkoumala další

otázka. Výsledek byl potěšující do té míry, že studenti si uvědomují anonymitu autorů a že se získané informace snaží ověřit i jinde.

Jakub Hnilička

45


Důvěřujete informacím na internetu? Ne; 2%

Ano, vždy; 8%

Ano, ale snažím se je ověřit i jinde; 87%

Graf č.22 Důvěřujete informacím na internetu? Ot. č.22.

Dvaadvacátá otázka byla velmi těžká a odpověď na ni stále hledají

i odborníci v oblasti informací. Dotazem bylo, co by důvěru v informace prohloubilo. Mezi nejrelevantnější a nejčastější odpovědi patřilo snížení anonymity autorů nebo zavedení nějaké autority, která by informace ověřovala. Ot. č.23.

Z odpovědí na další otázku vyplývá, že všichni oslovení studenti vlastní

mobilní telefon. Ot. č.24.

Další otázka byla zaměřena na používání platební karty v obchodech.

V dotazníku, byli tři možnosti a to: Ano, mnohdy i bez potřebné hotovosti, Ano, ale vždy mám potřebnou hotovost, Ne, raději preferuji hotovost.

Jakub Hnilička

46


Otázky byly takto stanoveny, s cílem prověřit důvěru v nový styl placení a ve virtuální peníze. Ukázalo se, že moderní způsob placení je preferování, přece jen se však projevuje opatrnost v podobě hotovosti i případě placení platební kartou.

Používáte platební kartu?

Ne; 21% Ano, bez potřebné hotovosti; 37%

Ano, ale vždy s potřebnou hotovostí; 42%

Graf č.23 Používáte platební kartu? Ot. č.25.

Poslední otázka druhé části šla v otázce důvěry ještě dále a ptala se,

zda studenti využívají internetové bankovnictví pro platby, nebo zda preferují již překonané složenky. Celá třetina dotázaných si zvykla používat tento styl placení. Na druhé straně nejčastější důvod pro odmítání tohoto způsobu je právě nedůvěra v internetové bankovní systémy.

Jakub Hnilička

47


9.4. Část třetí: O multimediích Ot. č.26.

První otázka poslední části se ptala studentů, zda vlastní a používají digitální

fotoaparát. Až na jednoho studenta všichni odpověděli kladně. Tento výsledek je překvapující a největší zásluhu na této skutečnosti mají pracovníci grafické a multimediální laboratoře, kteří práci s digitálními fotoaparáty vyučuje. Ot. č.27.

Další otázka byla rozšířením té předchozí a ptala se studentů, zda pořízené

fotografie umí upravovat pomocí počítače. 80% dotázaných své fotografie umí upravovat. Je nutné říci, že tyto úpravy fotografií jsou pouze základní, ale i odvaha pustit se do úpravy a experimentovat je mnohdy cennější než samotný výsledek. Ot. č.28.

Poslední otázka týkající se digitální fotografie se dotazovala studentů, zda

vědí, kam umístit na internet svoje pořízené fotografie. Pouze necelá třetina (29%) ví, kam je umístit, což není dobrý výsledek vzhledem k tomu, že přímo na VŠE existuje jeden server pro umístění fotek a studenti jsou s ním seznámeni. Na druhou stranu nejčastější odpovědí, kam fotografie umisťovat, byl tento server (fotoklub.vse.cz). Ot. č.29.

Poslední trojice otázek se týkala elektronických příruček a zdrojů. Zajímalo

nás, zda tyto zdroje a příručky znají a využívají. Jak je patrné z následující ho grafu, dvě třetiny studentů tyto zdroje k učení využívá. Ve zbývající třetině jsou studenti, kteří elektronické zdroje neznají, nebo jim nevyhovují.

Jakub Hnilička

48


Znáte a využíváte elektronické zdroje a příručky? Ne; 13%

Ano, nevyužívám je, nevyhovují mi.; 15%

Ano, využívám je.; 63%

Graf č.24 Znáte a využíváte elektronické zdroje a příručky? Ot. č.30.

Další otázka doplňuje tu předchozí, a zjišťuje co by studenti změnili

na těchto zdrojích. Odpovědi můžeme rozdělit na dvě skupiny. První skupina navrhovaných zlepšení je spíše technického charakteru. Nejčastěji studentům vadí nekompatibilita se staršími verzemi programů nebo přílišná velikost a nemožnost stažení při pomalém připojení. Druhá skupina zlepšení se týká obsahu a většina návrhů hovoří o zjednodušení, případně rozdělení do více příruček nebo použití více praktických příkladů. Ot. č.31.

Poslední

otázka

celého

dotazníku

uzavírala

téma

elektronických

dokumentů a ptala se studentů, zda vědí, kde elektronické příručky hledat. 63% odpovědělo správně a doplnilo přímo i zdroj, kde je hledat.

Jakub Hnilička

49


9.5. Shrnutí výzkumu 9.5.1. Část první: O studiu na Univerzitě třetího věku První část sociologického výzkumu byla zaměřena na studenty, jejich osobnostní profil a podněty, které je přivedly ke studiu na univerzitě třetího věku. Z výsledků vyplývá, že na univerzitě studuje dvakrát více žen než mužů. Dále bylo zjištěno, že přes 70% studentů má vysokoškolské vzdělání, tedy už v minulé době studovalo na vysoké škole, a také že jazyková vybavenost je velmi dobrá. V průměru každý student umí dva světové jazyky. Tato zjištění dávají dobré předpoklady ke zvládnutí práce na počítači. Ještě můžeme dodat, že hlavním důvodem přihlášení ke studiu je zájem o nové věci či přímo počítače. Takto vyprofilovaní studenti jsou vzory pro systém celoživotního vzdělávání. Bohužel většina jejich vrstevníků tyto předpoklady nebo zájem nemají, což vyplývá ze studií agentury STEM/MARK. Při zkoumání bylo také zjištěno, že většině studentů vyhovuje klasická skupinová výuková metoda. Moderními výukovými metodami se těmto tedy studentům moc nezavděčíme.

9.5.2. Část druhá: O počítačové gramotnosti Ze druhé části výzkumu je patrné, že studenti počítač berou jako zdroj informací nebo jako komunikační prostředek, ať už s lidmi nebo s úřady. Jako komunikační nástroj zde převládá elektronická pošta, samozřejmostí je mobilní telefon. Druhá polovina se snažila zjistit, jak velkou mají lidé staršího věku důvěru v informace, které najdou na internetu, a zda důvěřují něčemu tak novému jako jsou virtuální peníze, nebo bezhotovostní platba. Výsledky ukázaly studenty jako pokročilé uživatele, kteří si uvědomují nástrahy internetu.

Jakub Hnilička

50


9.5.3. Část třetí: O multimediích Poslední část byla zaměřena na multimedia a zejména na činnosti, které jsou podporované grafickou a multimediální laboratoří. Výzkum ukázal, že většina dotázaných vlastní digitální fotoaparát a umí fotografie upravovat v počítači, nebo se o to alespoň snaží. Velký prostor pro budoucí práci z pohledu vedení univerzity je ve zlepšení v oblasti práce s elektronickými zdroji. Někteří studenti nevědí, kde je hledat, nebo k nim mají výhrady. Tato forma podkladů může sloužit jako připomenutí látky po skončení studia, nebo jako rozšíření látky nad rámec výuky.

9.5.4. Slovo závěrem Je nutné si uvědomit, že studenti univerzity třetího věku jsou jistou elitou. Uvědomují si potřebu sebevzdělávání a neustálého studia nových věcí. Bohužel ne všichni jejich vrstevníci si tuto potřebu uvědomují, a není tedy možno říci, že všichni lidé v postproduktivním věku mají stejné předpoklady a stejné výchozí podmínky pro zvládnutí počítačové gramotnosti.

Jakub Hnilička

51


10. Zvyšování počítačové gramotnosti v ČR 10.1. Úvod V následující kapitole se pokusíme zhodnotit možnosti, které mají lidé v postproduktivním věku při boji s počítačovou gramotností. Po prostudování celé problematiky musíme konstatovat, že možností je docela dost, ale limitujícím prvkem jsou zde náklady na vzdělávací kurzy.

10.2. Národní projekty Národní program počítačové gramotnosti, který byl součástí informační politiky Ministerstva

informatiky

jsme

popisovali

v kapitole

6.3.

Bohužel

s ukončením

ministerstva skončil i tento program. Kompetence zaniklého ministerstva přešla pod tzv. Radu pro informační společnost, která formálně spadá pod Ministerstvo vnitra ČR. Jejími členy jsou, Ing. Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů nebo Ing. Jan Fischer, CSc., předseda Českého statistického úřadu. (http://www.mvcr.cz/rada_vlady/clenove.html) Tato rada vydala dokument s názvem Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“. Tento dokument, který je spíš pojímán jako vize, hovoří o rozvoji e-Governmentu, rozvoji infrastruktury, reformě ve veřejné správě a zjednodušení a zlepšení komunikace s občanem. (MVČR, 2008) V této vizi chybí jakákoliv zmínka o připravenosti občana na tyto systémy. Z pohledu našeho tématu vzdělávání a přípravy lidí jako by tato vize zapomněla na uživatele. Součástí vize je i snaha měřit důvěru v elektronické dokumenty, ale nikde není zřejmé, jak si chce vláda tuto důvěru vybudovat.

Jakub Hnilička

52


Zarážející na tomto postoji vlády je skutečnost, že Český statistický úřad, který technicky zajišťuje všechny volby v České republice, již delší dobu prohlašuje, že je technologicky připraven na elektronické volby. Jedinou překážkou je právě nedostatečná počítačová gramotnost, jak vyplývá z výzkumu z roku 2005 (kapitola 6.4). Proto se historicky první elektronické volby prozatím odkládají na rok 2014. Na závěr této kapitoly, se vraťme k hledání vhodného kurzu pro rozvoj počítačové gramotnosti. NPPG byl ideální a nejlevnější variantou, bohužel nic podobného se zatím nechystá, což je velká škoda pro všechny.

10.3. Evropské projekty Pokud se člověk rozhodne navštěvovat přípravné kurzy na evropský řidičák na počítač, bude muset sáhnout hluboko do kapsy. Bohužel to, že se jedná o koncept z dílny Evropské unie neznamená, že je nějakým způsoben dotován z evropských peněz. Jedinou výhodou je tedy možnost zakončení testem z řady ECDL, které jsou také zpoplatněny. Systém těchto kurzů je tedy úplně stejný, jaký používá řada firem pro své komerční produkty, jako příklad můžeme uvést kurzy firmy Microsoft. Jedinou výjimku zde mají zdravotně znevýhodnění spoluobčané, kteří jsou klienty projektu Podaná ruka. Pro ně je ECDL Index i složení testů financováno Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hlavního města Prahy, právě v

rámci

Podané

ruky.

(http://www.aktivnizivot.cz/projekty-pro-nas/b-p-t-podana-

ruka/pc-kurzy-ecdl/) Jak již bylo nastíněno, jedná se o ryze komerční záležitost pod hlavičkou EU a jen pro úplnost zde uvádíme ceník kurzů pro orientaci.

Jakub Hnilička

53


ECDL P1/A ECDL P2/A ECDL P3/A ECDL P4/A ECDL P5/A ECDL P6/A ECDL P7/A

Základní pojmy informačních technologií pro běžné uživatele Operační systém a správa souborů Windows a Průzkumník pro běžné uživatele Textový editor - MS Word pro běžné uživatele Tabulkový procesor - Excel pro běžné uživatele Databáze - Access pro běžné uživatele Grafické možnosti PC a elektronická prezentace pro běžné uživatele Internet a elektronická pošta - MS Internet Explorer, MS Outlook pro běžné uživatele

1 den (8 hodin)

1 200 Kč

3 dny (24 hodin)

2 900 Kč

3 dny (24 hodin)

3 200 Kč

3 dny (24 hodin)

3 200 Kč

4 dny (32 hodin) 3 dny (24 hodin)

5 900 Kč 3 200 Kč

3 dny (24 hodin)

3 200 Kč

Tabulka č.2. Ceník kurzů ECDL (http://www.nicom.cz/kurzy/ecdl/pro-bezne-uzivatele/)

10.4. Komerční kurzy Komerčních kurzů je mnoho a je těžké mezi nimi najít ten nejvhodnější, zvláště pak najít kurz, který by byl zaměřen na starší lidi a úplné základy. Podobně jako tomu bylo u projektu Ministerstva informatiky. Jako příklad uvádíme kurzy, které nabízí společnost Computerhelp. Tuto společnost zde není uvedena náhodou, jedná se o společnost, která byla největším školitelem projektu Národního programu počítačové gramotnosti. V nabídce kurzů můžeme najít projekt Počítač 50+. Program, jak název napovídá, je určen pro

zájemce

o

práci

na

počítači

z řad

lidí

po

padesátém

roce

života.

(http://computerhelp.cz/) Pokud si zájemce o kurz koupí počítač z nabídky firmy Comfor s označením projektu Počítač 50+, dostane zdarma poukázku na tento kurz. Cena pro zájemce, kteří si počítač nekoupili, je více než zajímavá. Tento jednodenní kurz je dotován firmou Microsoft a cena činí jen 500Kč.

Jakub Hnilička

54


Stručná osnova kurzu: Poprvé u počítače o základní počítačové pojmy, o ovládání počítače pomocí myši a klávesnice, o spouštění programů, o práce se soubory a složkami, o psaní textu. Prohlížíme si internet a posíláme e-mail o internetové stránky, o vyhledávání informací, o založení vlastní e-mailové schránky, o odesílání a přijímání e-mailů, o Práce s fotografiemi. Windows Live Fotogalerie o ukládání a zpracování fotografií v počítači, o třídění, výběr a úprava fotografie, o posílání fotografií emailem a jejich sdílení. (http://50plus.computerhelp.cz/noname/default.asp) Už na první pohled je vidět záměr firem, které se na tomto projektu podílejí. Na druhé straně je tato nabídka velmi zajímavá. Můžeme si jen přát, aby podobných projektů přibývalo.

10.5. Studium na U3V O studiu na univerzitě třetího věku jsme hovořili hodně. Na tomto místě se pokusíme jen shrnout základní informace pro dokreslení všech možností, které jsou nabízené v ČR. Univerzita nabízí široký výběr kurzů různých zaměření a úrovní náročnosti a cena je velmi příznivá (200-350Kč). Na druhé straně je nutné říci i negativní stránku. O tyto kurzy je velký zájem a kapacity jsou omezené.

Jakub Hnilička

55


Dále je univerzita určená jen pro zájemce s maturitou, což je velké omezení v kontextu výzkumu agentury STEM/MARK. V tomto projektu byla testována počítačová gramotnost v populaci (kapitola 6.4) a projekt ukázal velké nedostatky v této oblasti. Důvodem, proč je to zmiňováno, je skutečnost, že polovina respondentů nesplňuje základní podmínku (maturitu) pro studium na univerzitě třetího věku, a na tyto kurzy nedosáhnou.

10.6. E-learningové kurzy Posledním způsobem, jak se zlepšit v práci na počítači, jsou e-learningové kurzy. Jednou z možností v minulosti byl kurz na stránkách portálu veřejné správy, který již bohužel není dostupný. Tento e-learningový kurz byl jakousi náhražkou zaniklého projektu NPPG. (http://www.pripojtese.cz/art_doc-8285BC15872A21A4C125729F003F8D39.html) Velmi zajímavou novinkou, která se objevila na trhu v poslední době, jsou e-learningové kurzy prodávané s denním tiskem, za velmi příznivou cenu. Kurz, který stojí za mínění, vyšel v polovině května letošního roku a jmenuje se Internet v práci, snadno a rychle.

Jakub Hnilička

56


Obrázek 1: Internet v práci snadno a rychle z edice LN. (http://www.lidovky.cz/ovladnete-internet-0oo-/ln_redakce.asp?c=A080505_104141_ln_redakce_hrn)

Tato edice nabízí zájemcům na čtyřech CD 30 kurzů zaměřených na jednotlivé základní dovednosti, které do určité míry korespondují s definicí počítačové gramotnosti. Při prostudování ukázky jednotlivých CD je zřejmé, které firmy tyto kurzy sponzorují, a tedy jaké programy a internetové nástroje jsou zde probírané. To ale to nijak neubírá na kvalitě kurzů a naopak stlačuje cenu na velmi příznivých 49,-Kč.

Jakub Hnilička

57


Obsahem CD jsou i užitečné programy, které jsou součástí výuky a uživatel si je může snadno nainstalovat bez dlouhého hledání a stahovaní na internetu. Jak je ukázáno na dalším obrázku, videokurzy jsou provázeny „človíčkem“, který jednotlivé kroky podrobně popisuje, a uživatel se může pohodlně vracet, pokud mu něco není jasné nebo mu nevyhovuje tempo výuky.

Obrázek 2: Ukázka video kurzu: Internet v práci snadno a rychle CD1

Jakub Hnilička

58


10.7. Shrnutí výukových možností Pokud se na celou problematiku podíváme jako na celek, možností, jak si prohlubovat svoje znalosti v práci na počítači, je hodně. Trochu zarážející je postoj státu a absence konkrétních kroků zaměřujících se na rozvoj informační společnosti na úrovni vzdělávání jednotlivých osob nebo skupin. Co zanedbává stát, dohání komerční sektor, který je ale zaměřen na produkty svých sponzorů a autorů. Proto už v nabídce nenajdeme žádný kurz, který je věnován portálu veřejné správy nebo jiné formy komunikace se státem. Poslední možností je univerzita třetího věku, která má svá omezení, ale pokud uchazeč splní podmínky pro přijetí do studia, má velmi dobrou příležitost se seznámit s počítačem i s jednotlivými nástroji na internetu. Zde se může také dozvědět více i o stránkách veřejné správy a jiných užitečných informací ohledně života ve stáří.

Jakub Hnilička

59


11. Závěr Tématem mé diplomové práce byla univerzita třetího věku při Vysoké škole ekonomické z pohledu počítačové gramotnosti. V první kapitole jsem popsal vybranou metodu sociologického výzkumu a popsal jsem jednotlivé techniky. Jako vhodný nástroj pro mojí práci jsem zvolil dotazníkové šetření. Tyto dotazníky jsem podpořil nestandardizovanými rozhovory s představiteli univerzity. Při zkoumání problematiky počítačové gramotnosti jsem zjistil, že s tímto termínem pracují hojně české i evropské úřady. Svoji definici má Český statistický úřad i Evropská unie. Zaniklé ministerstvo dokonce tuto specifickou gramotnost testovalo pomocí agentury STEM/MARK. Z tohoto výzkumu česká populace nedopadla dobře. Věková skupina post-produktivním období je na tom ještě hůře. Zarážející na této situaci je postoj státu, který plánuje a realizuje projekty zaměřené na rozvoj informační společnosti rozvojem e-Governmentu , ale vůbec neuvažuje připravenost obyvatel na tyto systémy, Jediný úspěšný projekt byl Národní program počítačové gramotnosti, který by se podle mého názoru měl co nejdříve obnovit a zlepšovat jeho prostřednictvím počítačové dovednosti. Jedině tímto opatřením mohou být úspěšné projekty elektronických voleb v roce 2014 a elektronické sčítání lidu v roce 2011. Výsledky sociologického výzkumu pomohly potvrdit první hypotézu. H1: Studium na univerzitě třetího věku rozvíjí počítačovou gramotnost. Studium na U3V rozvíjí počítačovou gramotnost ve všech směrech její definice. Hlavním důvodem pro potvrzení této hypotézy je skladba předmětů a pomocí dotazníkového šetření i zjištění schopností studentů. Velkou měrou zde přispívá i Grafická a multimediální laboratoř, který rozvíjí dovednosti v oblasti grafiky a Senior Internet Klub pomáhající seniorům při orientaci na internetu a v oblasti veřejné správy.

Jakub Hnilička

60


Druhá hypotéza se mi nepodařila potvrdit. H2: Studium na univerzitě třetího věku je vhodné pro všechny zájemce o rozvoj práce na počítači. Bohužel studium na univerzitě třetího věku má svá omezení. Tato omezení není jen kapacita učebny, ale hlavně pro studium na univerzitě musíte mít ukončenou střední školou maturitou a univerzitu středního věku nevyjímaje. Jak ukázal výzkum agentury STEM/MARK polovina dotázaných nemá maturitu a tito respondenti nemají šanci si počítačovou gramotnost zlepšovat studiem na U3V. Dalším důležitým aspektem je unikátnost a působnost Univerzity třetího věku. Univerzity jsou jen ve velkých městech a mají rozdílnou nabídku kurzů narozdíl od jednotného a na celém území rozšířeného NPPG. Pro tyto a všechny ostatní jsem zmapoval nabídku kurzů rozvíjející práci na počítači určenou pro začátečníky z řad zájemcům post-produktivním věku. Nabídka je celkem uspokojivá, ale pouze z komerční sféry. Absence jakýkoliv nabídka ze strany státu je zarážející.

Jakub Hnilička

61


Seznam použité literatury Knihy: BEDRNOVÁ, E. – NOVÝ, I. a kol.: Psychologie a sociologie řízení. Management Press, 3. rozšířené a doplněné vydání, 2007. 800s. ISBN 978-80-7261-169-0 HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha, Portál 2005, 407s. ISBN 807367-040-2 NOVÝ, I. – SURYNEK, A.a kol.: Sociologie pro manažery a ekonomy. Praha, Grada Publishing 2006. 164s., ISBN 80-247-1678-X SKLENÁK, V. Data, informace, znalosti a Internet. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s., ISBN 80-7179409-0 SURYNEK, A. – KOMÁRKOVÁ, R. – KAŠPAROVÁ, E.: Základy sociologického výzkumu. Praha. Management press, 2001. 128s., ISBN 80-254-0703-X.

Elektronické zdroje: Computer Help s.r.o. [online] dostupné z www: ČSÚ: Demografická ročenka České republiky 2006, [online] dostupné z www: ČSÚ: e-Skills, 2008 [online] dostupné z www: ČSÚ: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050, [online] dostupné z www: ECDL, [online] dostupné z www: <www.ecdl.cz>, <www.ecdl.org> ECDL: ECDL sylabus 4.0, 2003 [online] dostupné z www: Grafická a Multimediální laboratoř (GML) [online] dostupné z www: How skilled are europeans 2006, Duben 2007, [online] dostupné z www: KONTIS E-learning, [online] dostupné z www: Landová, H.: Informační gramotnost - náš problém(?), Ikaros, [online]. 2002, dostupný na www: ISSN 1212-5075. MIČR a STEM/MARK: Výzkum informační gramotnosti, 2005 [online] dostupné z www: MIČR: ECDL – Evropský řidičák na počítač, 2006 [online] dostupné z www: MIČR: Národní program počítačové gramotnosti, 2006 [online] dostupné z www: MPSV: Národní program přípravy na stárnutí, 2008, [online] dostupné z www: MVČR: Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“, 2008, [online] dostupné z www: Senior Internet Klub (SIK): [online] dostupné z www: < http://sik.vse.cz> Univerzita třetího věku VŠE: [online] dostupné z www: < http://u3v.vse.cz>

Jakub Hnilička

62


Seznam grafů Graf č.1

Věková skladba obyvatelstva 2003 dle ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roce_2003) .4

Graf č.2

Předpokládaný vývoj obyvatelstva ve věkové skupině 65+ dle ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4020-03)...................................5

Graf č.3

Počet skládaných modulů ECDL a průměrná úspěšnost (MIČR, 2006) ...........18

Graf č.4

Podíl jednotlivých kategorií na počtu celkově vydaných osvědčení a certifikátů ECDL (MIČR,2006)..........................................................................19

Graf č.5

Vývoj počtu účastníků projektu NPPG (http://www.mvcr.cz/micr/nppg.html) .21

Graf č.6

Věková struktura NPPG roku 2006 (http://www.mvcr.cz/micr/nppg.html)...22

Graf č.7

Struktura pohlaví NPPG roku 2006 (http://www.mvcr.cz/micr/nppg.html) ..23

Graf č.8

Model počítačové gramotnosti (MIČR a STEM/MARK, 2005) ........................25

Graf č.9

Potenciál počítačové gramotnosti (MIČR a STEM/MARK, 2005) ...................26

Graf č.10

Respondenti 50 let a starší (MIČR a STEM/MARK, 2005)................................27

Graf č.11

Katalog předmětů U3V (http://u3v.vse.cz/katalog_predmetu.html) ................29

Graf č.12

Rozdělení pohlaví studentů U3V........................................................................34

Graf č.13

Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................................35

Graf č.14

Jazykové schopnosti studentů.............................................................................36

Graf č.15

Kde jste se dozvěděli o U3V? ..............................................................................37

Graf č.16

Proč studujete na U3V ........................................................................................38

Graf č.17

Jste spokojeni s poměrem teorie a praxe?...........................................................39

Graf č.18

Jaký Vám vyhovuje způsob výuky?....................................................................41

Graf č.19

Jaké bariéry pociťujete při studiu na U3V? ........................................................42

Graf č.20

K čemu používáte počítač?..................................................................................43

Graf č.21

Používáte i jiné formy komunikace na internetu? ............................................45

Graf č.22

Důvěřujete informacím na internetu?................................................................46

Graf č.23

Používáte platební kartu?....................................................................................47

Graf č.24

Znáte a využíváte elektronické zdroje a příručky? ...........................................49

Jakub Hnilička

63


Příloha Dotazník pro studenty U3V Dobrý den, dostal se Vám do ruky dotazník, který se snaží zjistit Vaší spokojenost se studiem Univerzity třetího věku při VŠE a také obecně rozvoj počítačové gramotnosti u populace v post-produktivním věku. Výsledky dotazníku poslouží jako podklad pro vypracování části mé diplomové práce (mým vedoucím je pan doc. Horný, kterého někteří znáte z výuky U3V). Práce bude též předložena vedení U3V. Vaše názory a připomínky nás velice zajímají a přispějí k následnému vylepšení výuky U3V VŠE! Děkuji za spolupráci Jakub Hnilička

Část první: O studiu na Univerzitě třetího věku Ot. č.1.

Kolik Vám je let? .................................

Ot. č.2.

Jaké je Vaše pohlaví? Muž Žena

Ot. č.3.

Jaké máte nejvyšší dokončené vzdělání? Středoškolské,

obor: ...................................

Vysokoškolské, obor: ................................. Ot. č.4.

Jaká byla Vaše původní profese? ............................................................................

Ot. č.5.

Jaké cizí jazyky ovládáte? Angličtina

Ot. č.6.

Jiné:

Němčina

…………

Ruština

…………

Francouzština

………….

Španělština

………….

Jak dlouho studujete na U3V? ......................................................................................

Jakub Hnilička

64


Ot. č.7.

Od koho jste se dozvěděl/a o U3V? Rodina Známý Internet Jinde: ..............................................

Ot. č.8.

Proč jste se rozhodl/a studovat na U3V? ............................................................................................................................... ...............................................................................................................................

Ot. č.9.

Jste spokojen/a se systéme studia na U3V? Ano Ne, co byste změnili:.......................................................................................

Ot. č.10. Je tempo výuky přiměřené? Ano Ne,

ve který předmětech……………………………………………...

co zlepšit………………………………………….……………… Ot. č.11. Jste spokojeni s rozložením teoretické a praktické části jednotlivých předmětů? Ano Ne, co byste zlepšili: ...................................................................................... Ot. č.12. Jaký způsob výuky preferujete? klasický - z očí do očí (skupinově) klasický - z očí do očí (individuálně) e-learning (pouze elektronicky) blended learning (kombinace e-learningu a klasického "z očí do očí") Ot. č.13. Cítíte při návštěvě U3V nějaké bariéry, které by Vás brzdily/ztěžovaly Váš pokrok při studiu? Ne, nepociťuji Ano, spíše technického charakteru: .............................................................. Ano, osobní bariéry: ...................................................................................... Ano, organizační bariéry: ..............................................................................

Jakub Hnilička

65


Ot. č.14. Kolik navštěvujete předmětů v tomto semestru? .................................

Část druhá: O počítačové gramotnosti Ot. č.15. K čemu nejčastěji využíváte počítač? Komunikace s přáteli, rodinou Úprava fotografií Získávání informací Komunikace s úřady Nakupování Jiné: ........................................................................................................................... Ot. č.16. Které internetové stránky pravidelně navštěvujete? Prosím, vypište: ..................................................................................................................................... ..................................................................................................................................... ..................................................................................................................................... ..................................................................................................................................... ..................................................................................................................................... .....................................................................................................................................

Ot. č.17. Znáte projekt Národní program počítačové gramotnosti, který byl zřízen na podporu rozvoje počítačové gramotnosti veřejnosti? Ano Ne Ot. č.18. Přihlásil/a byste se do toho programu, kdybyste nestudovali na U3V? Ano Ne Ot. č.19. Máte vlastní emailovou adresu? Ano Ne

Jakub Hnilička

66


Ot. č.20. Používáte jiné formy komunikace přes internet než email? (ICQ, Skype ...) Ano, jaké? ...................................................................................................... Ne Ot. č.21. Důvěřujete informacím, které najdete na internetu? Ano, vždy Ano, ale snažím se je ověřit i jinde Ne, důvěřuji raději televizi a novinám Ot. č.22. Co by důvěru prohloubilo? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... Ot. č.23. Vlastníte mobilní telefon? Ano Ne Ot. č.24. Používáte platební kartu při placení? Ano, mnohdy i bez potřebné hotovosti Ano, ale vždy mám potřebnou hotovost Ne, raději preferuji hotovost Ot. č.25. Využíváte internetové bankovnictví? Ano Ne. Proč? ....................................................................................................

Část třetí: O multimediích Ot. č.26. Používáte digitální fotoaparát? Ano Ne Ot. č.27. Upravujete pořízené fotografie v počítači? Ano Ne Ot. č.28. Víte, kam byste umístil/a na internetu fotografie, aby je viděli i ostatní? Ano. Kam? ................................................................................................... Ne

Jakub Hnilička

67


Ot. č.29. Jsou Vám při výuce poskytovány další elektronické zdroje, el. příručky, el. návody? Ano, využívám je Ano, ale nevyužívám je, nevyhovují mi Ne Ot. č.30. Jak změnit tyto elektronické příručky, abyste je více používal/a , začal/a používat? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... Ot. č.31. Víte, kde takovéto elektronické příručky hledat? Ano. Kde? ..................................................................................................... Ne

Tato otázka byla poslední, děkuji Vám za spolupráci. Vyplněný dotazník, prosím, vložte do krabice v počítačové učebně.

Jakub Hnilička

68

U3V VŠE A POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST

Recommend Documents