VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých kurzů (Z historie našeho regionu, Cesta za zdravím a Práce na PC), ve druhé části jsou porovnávány odpovědi mužů a žen. V závěru potom jsou uvedeny problémy, na které respondenti poukazovaly a též návrh jejich řešení. Počátkem roku 2005 začala na jihlavské polytechnice výuka tří oborů U3V. Senioři se mohli přihlásit ke studiu jednoho ze tří kurzů – Z historie našeho regionu, Pracujeme na PC a Cesta za zdravím. Všechny tři kurzy trvaly 4 semestry, to znamená, že na počátku letošního roku jsme měli již první absolventy, kteří byli požádáni o vyplnění dotazníku a stručné zhodnocení absolvovaného studia. Kurz Z historie našeho regionu absolvovalo 38 účastníků, z nichž 28 vyplnilo a odevzdalo dotazník, kurz Práce na PC absolvovalo 30 účastníků a dotazník vyplnilo 18 z nich. Kurz Cesta za zdravím absolvovalo 23 účastníků a kurz hodnotilo 16 z nich. Celkem tady dotazník odevzdalo 68 % absolventů, z nichž 78 % tvořily ženy, 16 % muži a 6 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo. Věková struktura respondentů je uvedena na obrázku 1. Obrázek 1: Věková struktura absolventů U3V
18 16 14
Počet pozorování
12 10 8 6 4 2 0 40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
věk
Z histogramu na obrázku 1 je patrné, že mezi absolventy byli 3 ve věku do 50 let (včetně) a též 3 ve věku nad 75 let. Nejstarší absolvent byl muž, kterému bylo 86 let a navštěvoval kurz Z historie našeho regionu. Z grafu je též patrné, že nečastěji navštěvují kurzy lidé ve věku 60–65 let, průměrný věk všech absolventů je 58 let. Na otázku „Kdo Vás přihlásil do vzdělávání na U3V?“ odpovědělo 86 % respondentů, že se přihlásili sami, zatímco ostatní byli přihlášeni rodinou či přáteli. Pokud se týká obtížnosti studia, 60 % respondentů považovalo své studium za průměrně obtížné, 35 % za spíš lehké. Pouze 3 % respondentů odpověděla, že osvojení látky bylo obtížné a 2 % tuto otázku nezodpověděla. Dále se měli absolventi vyjádřit ke vhodnosti prostředí, ve kterém kurz probíhal. 49 % jej hodnotilo jako velmi vhodné a 48 % jako vhodné. Pouze 3 % respondentů uvedla, že prostředí mohlo být lepší a nikdo nehodnotil prostředí jako nevhodné. Respondenti byli také požádáni, aby zhodnotili potíže, které je při studiu doprovázely. Bylo hodnoceno 7 případných problémů, na které respondenti odpovídali „ano“, „částečně“ a „ne“. Jejich přehled je uveden v tabulce 1.
Tabulka 1: Přehled obtíží, které účastníky kurzů doprovázely při studiu1
ano částečně ne Nedostatek času – pracovní povinnosti 13 % 16 % 70 % Udržet pozornost při sledování přednášek 1% 21 % 78 % Vyrušování sousedů 0% 13 % 87 % Nezáživné přednášky 3% 19 % 78 % Méně vhodné prostředí 3% 5% 92 % Málo audiovizuálních pomůcek 5% 35 % 59 % Nedostatek studijní literatury 5% 24 % 65 % Z tabulky 1 je patrné, že účastníci jako nejproblematičtější vidí nedostatek audiovizuální techniky a studijní literatury. Pro zaměstnané účastníky může být problematická i doba konání kurzů a skloubení účasti na kurzech s pracovní dobou. Další skupina otázek byla zaměřena na přínos studia pro absolventy. Opět na tyto otázky bylo možné odpovědět „ano“, „částečně“ a „ne“. Přehled otázek a odpovědí je uveden v tabulce 2. Tabulka 2: Přehled odpovědí na otázku „V čem vidíte přínos kurzu pro Vás?“1
ano částečně ne Rozšíření svých znalostí 89 % 6% 0% Seznámení s novými přáteli 46 % 48 % 2% Získání nových informací 86 % 6% 0% Další využití získaných informací 49 % 37 % 5% Z tabulky 2 vyplývá, že všichni účastníci kurzů získali nové znalosti a informace. Téměř polovina uvádí, že též získali nové přátele a znalosti, které i nadále využijí. V závěru dotazníku měli respondenti zhodnotit celkovou organizaci kurzu na 5-ti stupňové škále (velmi dobře – dobře – drobné výhrady – určité nedostatky – špatná organizace). 52 % ohodnotilo organizaci stupněm 1; 29 % stupněm 2; 8 % stupněm 3 a 6 % stupněm 4. Stupněm 5 nehodnotil nikdo. Průměrné hodnocení organizace kurzu bylo 1,67. Respondenti dále hodnotili průběh kurzu na 4-stupňové škále (velmi dobře – dobře – něco dobře, něco ne – spíše špatně). 60 % hodnotilo stupněm 1; 25 % stupněm 2 a 8 % stupněm 3. Stupněm 4 nehodnotil nikdo. Průměrné hodnocení průběhu kurzu bylo 1,44. Ze závěrečného hodnocení je zřejmé, že většina účastníků kurzů hodnotilo kurz velmi dobře nebo dobře. Drobné výhrady a malé nedostatky uvedlo pouze nevýznamné množství respondentů.
Naskýtá se otázka, zda jednotlivé kurzy (Z historie regionu, Práce na PC a Cesta za zdravím) byly hodnoceny účastníky podobně nebo zda se v hodnoceních jednotlivých kurzů vyskytli nějaké odlišnosti. Odpovědět na tuto otázku je možné pomocí grafického porovnání kurzů provedeného na obrázcích 3 až 8. Grafy zachycují, jak účastníci jednotlivých kurzů hodnotí kurzy z hlediska obtížnosti, prostředí, nezáživnosti přednášek, množství audiovizuálních pomůcek, dostatku studijní literatury, organizace a průběhu kurzů. V ostatních otázkách se v hodnocení jednotlivých kurzů neukázaly větší rozdíly. Z jednotlivých grafů lze učinit následující závěry: − V levé části grafu na obrázku 2 vidíme, že kurz Z historie regionu byl hodnocen jak nejméně obtížný a kurz Pracujeme na PC jako nejobtížnější. − Vhodnost prostředí nejlépe hodnotí účastníci kurzu Pracujeme na PC (viz obrázek 3). − Z obrázku 4 je patrné, že na nezáživné přednášky nejčastěji poukazují účastníci kurzu Z historie regionu. − Podle grafu na obrázku 5 jsou s množstvím audiovizuálních pomůcek nejméně spokojeni účastníci kurzu Z historie regionu. − Nedostatek studijní literatury uvádí na obrázku 6 také zejména účastníci kurzu Z historie regionu. − Je tedy logické a očekávatelné, že nejhorší hodnocení jak organizace, tak i průběhu kurzu je právě u účastníků kurzu Z historie regionu (viz obrázek 7 a 8).
1
Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že součty procent v řádcích netvoří vždy 100 %. Je to způsobené tím, že někteří respondenti neodpověděli na všechny otázky.
Obrázek 2: Graf interakcí kurz × obtížnost
16 14 12
Četnosti
10 8 6 4 2 0 -2 velmi lehké
něco ano, něco ne spíše lehké obtížné
velmi obtížné
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
obtížnost
Obrázek 3: Graf interakcí kurz × prostředí
25
20
Četnosti
15
10
5
0
-5 velmi vhodné
vhodné prostředí
mohlo být lepší
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
Obrázek 4: Graf interakcí kurz × nezáživné přednášky
20
15
Četnosti
10
5
0
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
-5 ne
částečně
Obrázek 5: Graf interakcí kurz × nedostatek audiovizuálních pomůcek
20
15
Četnosti
10
5
0
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
-5 ano
částečně
ne
Obrázek 6: Graf interakcí kurz × nedostatek studijní literatury
20
15
Četnosti
10
5
0
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
-5 ano
ne
částečně
Obrázek 7: Graf interakcí kurz × hodnocení organizace kurzu
16 14 12
Četnosti
10 8 6 4 2 0 -2 1
2
3 organizace
4
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
Obrázek 8: Graf interakcí kurz × hodnocení průběhu kurzu
16 14 12
Četnosti
10 8 6 4 2 0 -2 1
2
3
kurz region kurz počítače kurz cesta za zdravím
průběh
Předchozí obrázky graficky porovnávaly jednotlivé kurzy z různých pohledů. Nabízí se otázka, jak by při podobném porovnání dopadly jiné kategorie respondentů. Následující obrázky 9 až 12 graficky porovnávají z různých pohledů muže a ženy. − Na obrázku 9 je vidět, že mezi muži byl nejmenší zájem o kurz Cesta za zdravím, mezi ženami o kurz Pracujeme na PC. Všechny kurzy navštěvovalo více žen než mužů a nejmenší rozdíl mezi počtem mužů a žen byl v kurzu Pracujeme na PC. − Na obrázku 10 hodnotí muži a ženy rozšíření svých znalostí během kurzu. Ženu uvádí častěji než muži, že si své vědomosti během kurzu rozšířily. − Z grafu na obrázku 11 je zřejmé, že ženy častěji než muži navázaly nová přátelství. Muži jsou při hodnocení nových přátelství zdrženlivější než ženy. − Ještě větší rozdíl mezi muži a ženami je při hodnocení využití získaných vědomostí. Na obrázku 12 je vidět, že ženy častěji předpokládají využití získaných znalostí než muži.
Obrázek 9: Graf interakcí pohlaví × kurz
25
20
Četnosti
15
10
5
0
-5 region
počítače
cesta za zdravím
pohl žena pohl muž
kurz
Obrázek 10: Graf interakcí pohlaví × rozšíření znalostí
60
50
Četnosti
40
30
20
10
0 pohl žena pohl muž
-10 ano
částečně
Obrázek 11: Graf interakcí pohlaví × noví přátelé
30
25
Četnosti
20
15
10
5
0 pohl žena pohl muž
-5 ano
částečně
ne
Obrázek 12: Graf interakcí pohlaví × další využití vědomostí
30
25
Četnosti
20
15
10
5
0 pohl žena pohl muž
-5 ano
částečně
ne
Závěr: Článek se zabývá vyhodnocením dotazníku, ve kterém absolventi U3V jihlavské polytechniky hodnotili absolvované kurzy. Je možné říci, že absolventi byli se svým studiem vesměs spokojeni a že by ve studiu velmi rádi pokračovali. Jako nejzávažnější připomínky lze uvést: − nedostatek audiovizuálních pomůcek, na které poukazovali zejména absolventi kurzu Z historie regionu, − nedostatek studijní literatury, − nedostatek času na studium způsobený pracovními povinnostmi. Absolventi velmi kladně hodnotili možnost vzdělávání na U3V a to nejen z důvodu rozšíření svých znalostí a možnosti jejich dalšího využití, ale též z důvodů získávání nových přátel a nového způsobu trávení volného času. Podrobným rozborem získaných dat se ukázaly významné rozdíly mezi účastníky jednotlivých kurzů. S průběhem kurzů a jejich organizací byli nejméně spokojeni účastníci kurzu Z historie regionu. Pravděpodobnou příčinou je jeden z lektorů, který byl výrazně hůř hodnocen než ostatní lektoři. Zajímavá zjištění přineslo též vzájemné porovnání mužů a žen. Ženy z tohoto porovnání vyšly jako samostatnější, kurážnější, ale také více optimistické a více pozitivní než muži. Na základě tohoto rozboru a zkušeností autorky s výukou na U3V lze učinit následující doporučení: − zvážit setrvání hůře hodnocených lektorů na U3V a v případě možnosti je nahradit jinými lektory, − vytvořit pro studentky U3V studijní texty, − změnit organizaci výuky a zařadit ji na dobu, která bude pro zaměstnané přijatelná, protože všichni dotázaní v předdůchodovém věku uvádí pracovní povinnosti jako problém při navštěvování kurzů (při zvážení všech dalších aspektů – časové možnosti lektorů, možnosti dojíždějících, …), − vytvořit speciální kurzy pro lidi mladší 60 let z důvodu zhoršených časových možností a též z důvodu financování ze zdrojů EU, − kurz Práce na PC neobsazovat maximálním počtem účastníků a přijímané studenty rozdělit podle jejich skutečných znalostí a schopností práce na PC, odlišit více kurz pro začátečníky od kurzu pro pokročilé, umožnit začátečníkům pokračování v navazujícím kurzu − zvážit rozdělení studia PC na jednosemestrové navazující kurzy, ve kterých by přijetí do vyšší úrovně bylo možné buď na základě úspěšného absolvování předchozí úrovně nebo úspěšně zvládnutý vstupní test − v kurzu Práce na PC by bylo lepší místo závěrečné práce věnovat čas opakování a prohloubení znalostí a v poslední hodině napsat test, který by prověřil znalosti studentů, případně rozhodnul zda je student schopen postoupit do vyšší úrovně, − organizovat pro absolventy 1–2krát za semestr přednášku odborníka z jiné vysoké školy, čímž by se vytvořila možnost příležitostného setkávání absolventů V dotazníku by možná bylo vhodné změnit slovní hodnocení v otázkách 10 a 11 (hodnocení organizace a průběhu kurzu) za hodnocení známkou 1–5 jako ve škole. Kontakt RNDr. Jana Borůvková, Ph.D. Vysoká škola polytechnická Jihlava
[email protected]
