Ú Z E M N Í P L Á N M Ě S T A

Ú Z E M N Í

P L Á N

M Ě S T A

HLUČÍNA N Á V R H

Ř E Š E N Í

TEXTOVÁ ČÁST PŘÍLOHY

Zpracovatelé: Urbanistická část:

Ing. arch. Elen Malchárková ČKA 02 282

Specialisté: Doprava : Vodní hospodářství : Zásobování el. energií a plynem : Vyhodnocení záboru ZPF : Demografie: PROSINEC 2003

Ing. Miloslav Řezáč Ing. Eva Boháčková Ing. Václav Boháček Ing. Jarmila Paciorková RNDr. Milan Poledník

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HLUČÍNA TEXTOVÁ ČÁST

NÁVRH ŘEŠENÍ PROSINEC 2003

Pořizovatel : Město Hlučín Výkonný pořizovatel : Městský úřad Hlučín Odbor výstavby a územního plánování Mírové náměstí 23 748 01 Hlučín Zpracovatelé: Urbanistická část : Ing. arch. Elen Malchárková ČKA 02 282 747 30 Strahovice 132 tel.,fax. : 553 650 434 mobil : 724 200 111 E-mail: [email protected] IČO 47636432 Inženýrská část : Zásobování el. energií a plynem: Ing. Václav Boháček Mánesova 7, 702 00 Ostrava tel. : 596 135 535 mobil : 723 602 542 Vodní hospodářství: Ing. Eva Boháčková Mánesova 7, 702 00 Ostrava tel. : 596 135 535 mobil : 723 310 074 Doprava: Ing. Miloslav Řezáč Varenská 38, 701 00 Ostrava tel. : 737 589 118 Ekologie, zemědělství: Ing. Jarmila Paciorková Turgeněvova 3, 736 01 Havířov tel. : 596 818 570 mobil : 602 749 482 Demografie: RNDr. Milan Poledník Na návsi 89/286, 747 14 Ludgeřovice tel. : 603 891 210 -2-



TEXTOVÁ ČÁST str.

A . Základní údaje 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Hlavní cíle řešení . Podklady. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení splnění zadání. Rozsah a úprava dokumentace. Návrhové období.

5 6 7 7 7 10

B. Řešení územního plánu 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území. Návrh urbanistické koncepce. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Limity využití území včetně stanovených zátopových území. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území. Obyvatelstvo, zaměstnanost . Bytová výstavba, urbanistická ekonomie. Občanská vybavenost. Výroba. Rekreace a sport. Návrh řešení dopravy a dopravních zařízení. Návrh řešení vodního hospodářství. Návrh řešení energetiky a spojů. Nakládání s odpady. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění. Zeleň, územní systém ekologické stability. Vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav. Návrh řešení požadavků civilní ochrany. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí. Ochrana ovzduší Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů. Návrh lhůt aktualizace. .

PŘÍLOHY: I. II. III. IV.

DOPLŇKOVÉ DOPRAVNÍ SČÍTÁNÍ – LISTOPAD 2002 KOPIE MAPY LOŽISKOVÉ OCHRANY – LISTOPAD 2000 KOPIE ODVOZENÉ MAPY RADONOVÉHO RIZIKA V M. 1 : 200 000 SCHÉMA S VYZNAČENÍM ZÁKLADOVÝCH POMĚRŮ V M. 1: 10 000

-3-

10 11 15 20 35 40 49 52 56 70 72 73 84 107 124 124 126 134 137 139 140 140 162 163



Seznam použitých zkratek: BD BPEJ CO CZT ČOV ČR dB ha k.ú. LPF NN NTL OK OOV OÚ PHO RD SES Sm VaK SME RZ STL TR TUV ÚPD ÚPn ÚSES VN ZPF

bytový dům bonitní půdně ekologická jednotka Civilní ochrana Centrální zásobování teplem čistírna odpadních vod Česká republika decibel hektar katastrální území Lesní půdní fond nízké napětí nízkotlaký plynovod Odlehčovací komora Ostravský oblastní vodovod Obecní úřad Pásmo hygienické ochrany rodinný dům Systémy ekologické stability Severomoravské vodovody a kanalizace Severomoravská energetika rozvodné závody středotlaký plynovod Trafostanice Teplá užitková voda Územně plánovací dokumentace Územní plán Územní systém ekologické stability vysoké napětí Zemědělský půdní fond

-4-



A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Hlavní cíle řešení Město Hlučín má v současné době platnou územně plánovací dokumentaci – Územní plán sídelního útvaru, který byl schválen 16.6.1992 s návrhovým obdobím do roku 2010. Následně byly zpracovány a schváleny Změny a doplňky č. 1 , schválené zastupitelstvem města dne 28.4.1998 a Změny č. 2, které byly schváleny dne 27.6.2000. Na základě změn společenských poměrů a změněných podmínek v některých částech území již současná územně plánovací dokumentace není aktuální. Proto zastupitelstvo města Hlučína rozhodlo zadat zpracování nového územního plánu města. Za tímto účelem byly v první fázi zpracovány v listopadu 2001 Průzkumy a rozbory. Informace získané ve fází průzkumů a rozborů byly podkladem pro zpracování zadání územně plánovací dokumentace. Zadání pro zpracování územního plánu města Hlučína bylo schváleno zastupitelstvem města Hlučína 25.6.2002. Další fází bylo zpracování konceptu řešení ÚPn, který byl v době od 17.2.2003 do 19.3.2003 vyložen k veřejnému nahlédnutí s termínem podání připomínek do 19.4.2003. Na základě výsledků z projednání konceptu řešení bylo zpracováno souborné stanovisko jako podklad pro návrh územního plánu. Souborné stanovisko bylo schválené Zastupitelstvem města Hlučína 18.9.2003. Do návrhu územního plánu byly zapracovány veškeré požadavky obsažené v souborném stanovisku. Pro územní a stavební řízení a rozhodování v území bylo nezbytné zajištění územně plánovací dokumentace, která vychází z aktuálního stavu v území, zohledňuje nové rozvojové dokumenty a respektuje platnou legislativu. Územní plán vypracoval novou koncepci řešeného území a stanovil regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. Další rozvoj bude koordinován v mezích stanovených územních limitů a limitů pro trvale udržitelný rozvoj.

Hlavní úkoly pro řešení rozvoje území se soustředily do těchto oblastí:

vybudování přeložky silnice I/56 mimo zástavbu města jako rychlostní komunikace stabilizace výhledové trasy silnice II/469 dle vybrané varianty řešení vyřešení dopravní obsluhy podnikatelské zóny vytipování trasy pro hypostezku s ohledem na vazby v širším okolí vytipování trasy pro cyklisty s ohledem na vazby v širším okolí dobudování chodníků a stezek pro pěší řešení problematiky MPZ a navazujícího území rozvoj kulturního a historického potenciálu města dořešení zástavby v lokalitě sídliště Rovniny vytipování vhodných lokalit pro novou nízkopodlažní zástavbu vytipování vhodných lokalit pro novou zástavbu bytových domů vytipování vhodných lokalit pro živnostenská území vytvoření rezervy pro občanskou vybavenost rozvoj sportovně rekreačních aktivit vytipování vhodných ploch pro rozvoj výroby a služeb dořešení otázky koncepce odkanalizování města dořešení otázky zásobování města ostatními energiemi návrh funkční a prostorové regulace návrh veřejně prospěšných staveb

-5-



2. Podklady Pro řešené území je závazná tyto nadřazená územně plánovací dokumentace: -

-

Územní plán VÚC Ostravské sídelní regionální aglomerace, 1994, vč. Změn 1 a 2.

Pro řešené území byla dosud zpracována tato ÚPD a ÚPP: -

Územní plán sídelního útvaru Hlučín zpracovaný Urbanistickým střediskem Ostrava a.s. , Ing.arch. Petr Gajdušek, prosinec 1991 (schválený 16.6.1992). Územní plán města Hlučína – Změny a doplňky č. 1, Urbanistické středisko Ostrava a.s. , Ing.arch. Petr Gajdušek, září 1997 (schváleno 28.4.1998). Územní plán města Hlučína – Změny č. 2, Urbanistické středisko Ostrava a.s., Ing.arch. Petr Gajdušek, prosinec 1999 (schváleno 27.6.2000). ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR – upravený 1996. Generel místního SES Hlučínska – březen 1998. Územní plán velkého územního celku okresu Opava, Ing. arch. Jaroslav Haluza, listopad 2000. Zásady památkové ochrany území historických měst, Památkový ústav v Ostravě prosinec 1999. Vyhledávací a dopravně urbanistická studie silnice II/466 Opava – Hlučín – Ostrava, Viapont Brno, srpen 1993. Urbanistická studie Historického jádra města Hlučína, Ing.arch. Eva Stará, duben 1994. Územní generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska, ÚDIMO s.r.o. Ostrava, květen 1995. Urbanistická studie Hlučín – Rovniny, Ing.arch. Petr Gajdušek, duben 1998. Urbanistická studie Hlučín – Záhumenní, Ing.arch. Petr Gajdušek, duben 1998. Urbanistická studie Darkovičky – lokalita č. 1, Ing.arch. Petr Gajdušek, duben 1998. Urbanistická studie Darkovičky – lokalita č. 2, Ing.arch. Petr Gajdušek, duben 1998. Dopravní studie okolí křižovatky ulic Opavská-ČSA v Hlučíně, Ing. Leopold Jančar, červenec 1999. Urbanistická studie prostoru Mírového náměstí v Hlučíně, Ing. arch. Ivo Šlosar, prosinec 1999. Urbanistická studie ul. Ostravské v Hlučíně, Ing. arch. Ivo Šlosar, prosinec 1999. Urbanistická studie Bobrovníky – střed obce, Ing. arch. Jiří Smejkal, březen 2000. Urbanistická studie Hlučín – Rovniny - bývalá kotelna, Ing.arch. Jiří Smejkal, srpen 2000. Urbanistická studie SRA Hlučín – Sportovní stadion, Ing.arch. Lubomír Dehner, srpen 2000. Urbanistická studie SRA Hlučín – Dětský ranč, Ing.arch. Lubomír Dehner, únor 2001. Urbanistická studie SRA Hlučín – Autokempink, Ing.arch. Lubomír Dehner, únor 2001. Hlučín, dopravní značení centra, p. Kuchejda. Hlučín, studie zámku, p. Jirásek. Řešení dopravního napojení nároží ulic ostravská a Písečná, Ing. Leopold Jančar, červenec 2001. Řešení dopravní obsluhy parc.č. 2217/4 v k.ú. Hlučín z ul. Na včelínku, Ing. Leopold Jančar, červenec 2001. Hlučín, OKD – obytné domy, Ing.arch. Hanák. Dále byly použity tyto podkladové materiály:

-

Digitální katastrální mapa v měřítku 1 : 1000 ve formátu *.dgn pro k.ú. Hlučín. Digitální katastrální mapa v měřítku 1 : 1000 ve formátu *.dgn pro k.ú. Ludgeřovice a k.ú. Markvartovice. Digitální katastrální mapa v měřítku 1 : 1000 ve formátu *.dwg pro severní část správního území města Ostravy. Digitální rastrové mapy v měřítku 1 : 1000, 1 : 2000 ve formátu *.cit pro k.ú. Hlučín, k.ú. Darkovičky, k.ú. Bobrovníky, k.ú. Dobroslavice, k.ú. Kozmice, k.ú. Vřesina, k.ú. Darkovice, k.ú. Šilheřovice. Digitální rastrové mapy 1 : 10 000 ve formátu *.cit – mapové listy 15-41-18, 15-41-19, 15-41-23, 15-41-24, 15-43-03, 15-43-04. Digitální ortofotomapa Hlučínska I. etapa – k.ú. Hlučín, k.ú. Bobrovníky, k.ú. Darkovičky. Tištěné mapové podklady – státní mapa v měřítku 1 : 5000 ( mapové listy Opava 0-5, 0-6, 0-7, 0-8, 0-9, 16, 1-7, 1-8, Bohumín 9-5, 9-6, 9-7, 9-8 ). -6-


-


Základní mapa ČR v tištěné podobě v měřítku 1 : 10 000 (mapové listy 15-41-18, 15-41-19, 15-41-23, 15-4124, 15-43-03, 15-43-04). Základní mapa ČR v tištěné podobě v měřítku 1 : 25 000 (mapové listy 15 – 413, 15 – 414, 15 – 431, 15 – 432). Program rozvoje mikroregionu Hlučínsko – prosinec 2000. Program rozvoje Opavska – prosinec 2000. Územní plán města Ostravy - 1994, vč. jeho změn. Navazující územní plány sousedních správních obvodů. Seznam vydaných územních rozhodnutí v k.ú. Hlučín, k.ú. Darkovičky a k.ú. Bobrovníky v období 1996 – 30.6.2002. Dostupné záměry podnikatelů provozujících aktivity v řešeném území. Informace o záměrech ve výstavbě poskytnuté zástupci města Hlučína. Vlastní průzkum v terénu. Souborné stanovisko schválené zastupitelstvem města.

Návrh územního plánu byl zpracován podle zák. č. 50/76 Sb. (stavební zákon) v platném znění a podle vyhl. č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění.

3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Současně platná územně plánovací dokumentace, která byla schválena v roce 1992 není již v některých částech území aktuální. Z tohoto důvodu na základě nových skutečností a vývojových trendů, na základě nových požadavků na rozvoj území a nových legislativních předpisů byla zpracována nová ÚPD.

4. Vyhodnocení splnění zadání Do konceptu územního plánu města Hlučína byly zapracovány veškeré požadavky a podmínky vyplývající ze schváleného zadání, které bylo schváleno zastupitelstvem města Hlučín v červnu 2002 a schváleného souborného stanoviska ze září 2003. 5. Rozsah a úprava dokumentace Územní plán obsahuje: A) Textovou část B) Grafickou část

B.1 ŠIRŠÍ VZTAHY B.2 KOMPLEXNÍ URBANISTICKÝ NÁVRH – VŠECHNA K.Ú. B.3 VÝKRES ZONACE B.4 VÝKRES DOPRAVY B.5 VÝKRES VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ VŠECHNA K.Ú. B.6 VÝKRES VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ZASTAVĚNÁ ČÁST B.7 VÝKRES ENERGETIKY VŠECHNA K.Ú. B.8 VÝKRES ENERGETIKY ZASTAVĚNÁ ČÁST

M 1 : 25 000 M 1 : 5 000 M 1 : 5 000 M 1 : 5 000 M 1 : 5 000 M 1 : 2 000 M 1 : 5 000 M 1 : 2 000 -7-



B.9 VÝKRES SPOJŮ VŠECHNA K.Ú. B.10 VÝKRES SPOJŮ ZASTAVĚNÁ ČÁST B.11 VÝKRES ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VŠECHNA K.Ú. B.12 VÝKRES ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ZASTAVĚNÁ ČÁST B.13 VÝKRES VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A LPF - VŠECHNA K.Ú. B.14 VÝKRES VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV - VŠECHNA K.Ú. B.15 ZÁSADY URBANISTICKÉ REGULACE - DOPORUČENÁ ČÁST B.16 VÝKRES ZELENĚ (ÚSES, VKP) – VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000 M 1 : 2 000 M 1 : 5 000 M 1 : 2 000 M 1 : 5 000 M 1 : 5 000 M 1 : 2 000 M 1 : 5 000

C) Návrh regulativů územního rozvoje , včetně návrhu veřejně prospěšných staveb

Jednotlivé výkresy územního plánu jsou obsaženy na těchto mapových sekcích: B.1 ŠIRŠÍ VZTAHY

M 1 : 25 000

Mapové sekce 15-41-13, 15-41-14, 15-41-18, 15-41-19, 15-41-23, 15-41-24, 15-43-03, 15-43-04 B.2 KOMPLEXNÍ URBANISTICKÝ NÁVRH – VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.3 VÝKRES ZONACE VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.4 VÝKRES DOPRAVY VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.5 VÝKRES VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.6 VÝKRES VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ZASTAVĚNÁ ČÁST

M 1 : 2 000

Mapové sekce OP 0-5/4, OP 0-6/2, OP 0-6/3, OP 0-6/4, OP 0-7/1, OP 0-7/2, OP 0-7/3, OP 0-7/4, OP 0-8/2, OP 0-8/4

-8-



B.7 VÝKRES ENERGETIKY VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.8 VÝKRES ENERGETIKY ZASTAVĚNÁ ČÁST

M 1 : 2 000

Mapové sekce OP 0-5/4, OP 0-6/2, OP 0-6/3, OP 0-6/4, OP 0-7/1, OP 0-7/2, OP 0-7/3, OP 0-7/4, OP 0-8/2, OP 0-8/4 B.9 VÝKRES SPOJŮ VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.10 VÝKRES SPOJŮ ZASTAVĚNÁ ČÁST

M 1 : 2 000

Mapové sekce OP 0-5/4, OP 0-6/2, OP 0-6/3, OP 0-6/4, OP 0-7/1, OP 0-7/2, OP 0-7/3, OP 0-7/4, OP 0-8/2, OP 0-8/4 B.11 VÝKRES ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000

Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.12 VÝKRES ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ZASTAVĚNÁ ČÁST

M 1 : 2 000

Mapové sekce OP 0-5/4, OP 0-6/2, OP 0-6/3, OP 0-6/4, OP 0-7/1, OP 0-7/2, OP 0-7/3, OP 0-7/4, OP 0-8/2, OP 0-8/4 B.13 VÝKRES VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A LPF – VŠECHNA K.Ú. M 1 : 5 000 Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.14 VÝKRES VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV VŠDCHNA K.Ú. M 1 : 5 000 Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8 B.15 ZÁSADY URBANISTICKÉ REGULACE DOPORUČENÁ ČÁST

M 1 : 2 000

Mapové sekce OP 0-5/4, OP 0-6/2, OP 0-6/3, OP 0-6/4, OP 0-7/1, OP 0-7/2, OP 0-7/3, OP 0-7/4, OP 0-8/2, OP 0-8/4 B.16 VÝKRES ZELENĚ (ÚSES, VKP) VŠECHNA K.Ú.

M 1 : 5 000 -9-



Mapové sekce BOH 9-5, BOH 9-6, BOH 9-7, BOH 9-8, OP 0-5, OP 0-6, OP 0-7, OP 0-8, OP 0-9, OP 1-6, OP 17, OP 1-8

6. Návrhové období Návrhové období této územně plánovací dokumentace se stanoví do roku 2020.

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 7. Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Řešené území je totožné se správním územím města Hlučína, které je tvořeno k.ú. Hlučín, k.ú. Bobrovníky a k.ú. Darkovičky. Katastrální výměra činí ......................................................…………………….2114,1 ha Město Hlučín leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy. Jeho jižní část zasahuje až k meandrům řeky, kde byl po dlouhá léta těžen štěrk a kde se dnes rozkládá velké jezero. Severní část města zasahuje do zvlněné zemědělské krajiny Opavské pahorkatiny. Část Bobrovníky leží na nejvýchodnější výspě Nízkého Jeseníku. Město Hlučín je zároveň nejvýchodnějším městem opavského okresu, od města Opavy je vzdáleno cca 22 km. Zároveň má město velkou spádovost k městu Ostravě, od které je vzdáleno pouhých 12 km. Z východní strany sousedí s obcí Ludgeřovice, Markvartovicemi a Šilheřovicemi, ze severní strany sousedí s obcí Darkovice a Vřesinou u Opavy, ze západu s obcí Kozmice a Dobroslavice, z jihu s obcí Děhylov a s městem Ostravou, katastrálními územími Martinov ve Slezsku a Hošťálkovice. Severní hranice řešeného území probíhá ze severu od zastavěné části Darkoviček východním směrem okrajem lesního porostu Vodního a Zlodějských dolů, jižně přes zemědělsky obhospodařované plochy k Hlučínskému jezeru, které leží na čtyřech katastrálních územích. Dále hranice prochází pod Vinnou horou korytem nebo podél koryta řeky Opavy, na jihu prochází jižní částí Bobrovnického lesa. Podél zastavěného jižního okraje Bobrovníků probíhá dále východním okrajem Ludgeřovického lesa a směřuje severním směrem přes místní část Ludgeřovic – Vrablovec k hlučínské cihelně a dále severním směrem k hájence Davídce a kolem bažantnice zpět k severu zastavěné části Darkoviček. Zastavěné území města Hlučína je tvořeno třemi samostatnými prostorovými jednotkami – Hlučínem, Bobrovníky a Darkovičkami. Darkovičky se staly součástí Hlučína 12.června 1960, Bobrovníky 1.července 1975. Ostatní obce – Kozmice, Vřesina, Dobroslavice, Darkovice, Děhylov a Hať, které byly v 70-tých letech k Hlučínu přičleněny, se po roce 1990 opět osamostatnily. Město Hlučín plní v současné době především funkci obytnou a rekreační, v severní částí území s intenzivní zemědělskou výrobou. Nabídka pracovních příležitosti ve výrobní sféře v řešeném území není dostatečná a projevuje se v přetrvávající vyjížďce (až 75%) za prací především do města Ostravy. Na území městského centra probíhá v posledních letech přestavba původních měšťanských domů na objekty občanské vybavenosti a služeb. Tato změna funkce je vzhledem k rozvoji služeb a podnikání a s ní rostoucí nabídkou pracovních příležitosti částečně vítána, avšak při zachování určitého procenta původní funkce bydlení. Významným prvkem v organizmu města je sportovně rekreační areál jezera, který slouží pro široké spádové území a s předpokládaným rozvojem aktivit a zařízení jeho význam ještě zesílí. - 10 -



8. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území Severní část řešeného území leží v mírně členitém terénu Hlučínské pahorkatiny, jižní část leží na nejvýchodnějším výběžku Nízkého Jeseníku. Geomorfologie: Řešené území je morfologicky mírně členité, výšky povrchu nepřevyšují 321 m.n.m.(Bobrovníky – nad Ludgeřovickým lesem). Nejníže položenou je řeka Opava. Katastrální území Hlučína se rozkládá v nadmořské výšce 215 - 287m n.m., Bobrovníky 230 - 321m n.m., Darkovičky 240 - 283m n.m.. Katastr Bobrovníků má nejvyšší nadmořskou výšku z celého Hlučínska (321). Klimatologie: Řešené území leží v mírně teplé, mírně vlhké až vlhké oblasti s mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 8 o C. Průměrné roční srážky činí 626 mm. Denní střední teplota v nejchladnějším měsíci (lednu) je 2,4o C, počet dnů během roku s teplotou nižší než 12° C je 228 a počet dnů s teplotou vyšší než 10o C je 160. Převládající směry větrů jsou jihozápadní a severní. Charakteristika zeleně: Největší část řešeného území zaujímají zemědělsky obdělávané půdy - 49%. Další největší rozlohu tvoří zastavěné a ostatní plochy - celkem 21,3%. Lesní porosty jako nejdůležitější stabilizační prvek zeleně zaujímají 12%, trvalé travní porosty 9,3% z celkové výměry ploch. Přírodními dominantami jsou chráněné území pod Vinnou horou, masiv Bobrovnického a Ludgeřovického lesa, údolí Jasénky, lokalita Březiny, Davídka. Ráz krajiny ovlivňuje i lesní porost Štípků na katastru Markvartovic, lesní porost Vodního dolu a Zlodějských dolů na katastru Vřesiny. Krajinná ekologie: Pro svůj další kvalitativní rozvoj zeleně v území je důležité zapojit ji do biokoridorů podle zpracovaného a schváleného návrhu místních SES.

Kulturní a výtvarné hodnoty prostředí Hlučín Město Hlučín založil kolem roku 1256 český král Přemysl Otakar II. První písemná zmínka se dochovala z roku 1303. Až do poloviny 15. století bylo město majetkem opavských knížat. Spolu s nedalekým hradem Landek byl často zastavován. V roce 1518 dostal Hlučín do vlastnictví Bernard ze Zvole, který dal město obehnat hradbami se dvěma vstupními branami, na východ Ostravskou a na západ Opavskou. Výstavba hradeb byla ukončena v roce 1534. Městské opevnění mělo tvar nepravidelného oválu. Již v této době zde existovala pozdně gotická tvrz, která byla přestavěná po velkém požáru města v roce 1616 na renesanční zámek, později zbarokizovaný při zachování jeho původní stavební dispozice. Další požár byl v roce 1634. V roce 1538 byl postaven dřevěný hřbitovní kostel sv. Markéty (v roce 1818 se započalo s důkladnou opravou) a založen městský špitál. V roce 1645 město vypálili Švédové. Až do roku 1661 byly všechny budovy s výjimkou farního kostela a zámku dřevěné. Připojení k Prusku v roce 1742 přerušilo obchodní tepnu Opava – Krakow a Hlučín hospodářsky utrpěl. V roce 1761 město opět vyhořelo s radnicí i pivovarem. K významným památkám náleží vedle zámku farní kostel sv. Jana Křtitele s gotickým jádrem a renesanční kaplí z roku 1608. Fara při kostele je doložena již v roce 1392. - 11 -



V roce 1829 byly zbořeny městské hradby. Škola byla v Hlučíně již v roce 1522. Novější školní budovy byly postaveny v letech 1839 a 1885, gymnázium v roce 1924. Synagoga byla postavena v roce 1840, novogotický evangelický kostel pochází z roku 1862. Na náměstí byla v roce 1868 postavena nová radnice. Na Vinné hoře stával vrchnostenský dvůr. V roce 1913 bylo vybudováno železniční spojení z Hlučína do Kravař a odtud do Opavy, stejně jako do Chuchelné a Ratiboře. V roce 1921 bylo zavedeno autobusové spojení Hlučína s Ostravou. A roku 1925 byla zahájena doprava na prodloužené železniční trati Hlučín – Petřkovice. V roce 1927 byla založena hornická kolonie. V roce 1928 se začal zřizovat městský park. K významným stavbám patří Kremerův dům na ulici Čs. armády postavený v roce 1933-34 podle projektu Čestmíra Šlapety. V roce 1936 byla započata výstavba kasáren. Po druhé světové válce v roce 1947 proběhla výstavba jednoposchoďových domů pro horníky za bývalou hornickou kolonií a dále v letech 1951 a 1952 výstavba první etapy nového sídliště OKD. V roce 1966 bylo započato s výstavbou sídliště Hlučín – Rovniny. Stavba stadionu byla započata v roce 1953, kulturní dům byl postaven v roce 1961. První tenisové kurty byly postaveny v roce 1968.

V katastrálním území Hlučín se nacházejí tyto nemovité kulturní památky: Číslo ze seznamu

stručný popis

20890/8 – 1371

Zámek s areálem parku 8-1371/1 Zámek č.p. 286 Kostelní ul.č. 4, parc. č. 454, st., k.ú. Hlučín Jednopatrový barokní trojkřídlý zámek z 1/3 18.století, postavený na místě renesanční tvrze, upravován v 19. a 20. století. 8-1371/2 Zámecký park p.č. 455-zahr., 453/1, 454, 456/3 o.p. Malá parková plocha o rozloze 0,52 ha tvoří doprovodnou zeleň zámecké budovy, nadmořská výška 245 m.

46513/8-1372

Farní kostel sv. Jana Křtitele u zámku, Kostelní ulice p.č. 412, k.ú Hlučín Jednolodní stavba s gotickým presbytářem zaklenutým hvězdicovitou klenbou, kaple renesančního původu, průčelí a věž upraveny barokně.

30145/8 – 1373

Hřbitovní kostel sv. Markéty s ohradní zdí 8-1373/1 hřbitovní kostel sv. Markéty p.č. 674, stav., k.ú. Hlučín Jednolodní stavba z roku 1742. Po požáru v roce 1802 byl znovu obnoven (zaklenut) v roce 1820. Tvoří významnou dominantu při vjezdu do města. 8-1373/2 ohradní zeď - 12 -



p.č. 673,675, 628/1, o.p., k.ú. Hlučín Součást areálu hřbitovního kostela z 19. století. 10621/8 – 2899

Evangelický kostel p.č. 184, stav., k.ú. Hlučín Volně stojící stavba na půdorysu kříže z režného zdiva v pseudoslohovém stylu. Základní kámen položen 3.6.1862.

41955/8 – 1374

Mauzoleum rodiny Wetekampovy p.č. 183, stav., k.ú. Hlučín, na evangelickém hřbitově Empírová funerální stavba z 19. století, ojedinělá v okrese Opava.

34596/8 – 1375

Zbytky městského opevnění p.č. 55, 66/1, 69, 76, 79/1, 87, 100, 365, 366, 367, 407 /1, 407/2 k.ú. Hlučín. Poměrně rozsáhlé zbytky středověkého opevnění, z větší částí postavené v roce 1535. Jediný doklad fortifikace na území okresu.

29834/8 – 2182

Pohřebiště RA s památníkem p.č. 791, k.ú. Hlučín, Ostravská ulice. Dle § 8 zákona 20/1987 Sb. navrženo zrušení prohlášení věci za kulturní památku.

34959/8 – 2973

Restaurace “Slezan” čp. 32 na rohu Zámecké ulice a Mírového náměstí č. 28 ,p.č. 428, stav., k.ú. Hlučín Dům zakončující frontu nám., v 19. století přistavěn sál.

10611/8 - 3897

Vila čp. 762 p.č. 225/7, k.ú. Hlučín, ulice ČSA č. 10 Zděná, omítaná, dvoupodlažní vila na obdélném půdoryse s jednoduchým uličním členěním. Vzácný příklad organické avantgardní architektury u nás. Autor projektu ak.arch. Čestmír Šlapeta, časové určení – roku 1934.

K řízení o prohlášení kulturní památkou v k.ú. Hlučín dle § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči jsou navrženy tyto objekty: Dům č.p. 1 Ul. E. Beneše a Tyršova Parc.č. 711/2 Dům č.p. 3 Ul. Tyršova Parc.č. 709/2 Odesláno 24.1.2001 Budova radnice č.p. 24 Mírové náměstí č. 23 Parc.č. 358 (část) Odesláno 3.7.2002, 15.4.2003 MKČR zahájilo řízení Část bývalé radnice č.p. 25 Mírové nám.č.o.24 Odesláno 16.5.2000 Hraniční kámen Ul.Pode zdí, parc.č. 4483 - 13 -



Požární zbrojnice Ul. Hrnčířská čp. 273, parc.č. 320 Hasičská sušárna Ul. Školní V areálu Zvláštní školy, parc.č. 307 Odesláno 18.11.2003 Hlučín je jedinečným městem na Severní Moravě a ve Slezsku především svou fortifikací. Dochovaly se zde poměrně rozsáhlé fragmenty městského opevnění. Hlučín prodělal mnoho přestaveb, ale centrum města zůstalo ve své podstatě zachováno. Důležitým úkolem bude zachování historických a urbanisticky i architektonicky kvalitních prvků zástaveb, posouzení možnosti dalších dostaveb v tomto prostoru s ohledem nové nároky, které jsou v současné době na výstavbu a činnosti v území kladeny. Dne 10.září 1992 byla prohlášena vyhláškou MK ČR č.476/1992 Sb. Městská památková zóna. Hranice památkové zóny začíná na severu vnějším okrajem ulic Na Valech p.č. 4487, ulicí Gen. Svobody p.č. 4485, ulicí Hrnčířskou p.č. 4482, dále prochází přes p.č. 612, vnější hranicí p.č. 610, 602, 4481, 591, 592, přechází přes p.č. 4430/11, dále je vymezena vnějším okrajem ulice Ostravské p.č. 4430/1, prochází p.č. 118 k p.č. 4487, kde se hranice uzavírá. Ve městě existují bariéry, ať již přírodního nebo technického charakteru – vodní toky a plochy, prvky zeleně určené k zachování, těleso železnice, trasy nadřazených inženýrských sítí, především plynovodu, průtahy hlavních silničních tahů městem, záměry přeložek těchto tahů, apod., které určitým způsobem omezují budoucí možnosti rozvoje města. Bobrovníky První písemná zmínka pochází z roku 1377. Škola zde vznikla v roce 1841, školní budovu získala v roce 1880. V katastrálním území Bobrovníky se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky evidované v ústředním seznamu. Darkovičky První písemná zmínka pochází z roku 1377. Požár v roce 1823 zničil většinu dřevěných budov. Škola byla založena roku 1831. K nejvýznamnějším stavbám patří kaple Nanebevzetí Panny Marie ze 70. Let minulého století a socha Immaculaty z roku 1862 od zdejšího rodáka J.Jandy. Pozoruhodná je expozice československého opevnění před 2.sv. válkou. V katastrálním území Darkovičky se nacházejí tyto nemovité kulturní památky: Číslo ze seznamu

stručný popis

16567/8 – 2974

Socha Immaculaty p.č. 109, k.ú. Darkovičky, stav., před budovou školy Jedna z mála dochovaných plastik od kvalitního výtvarníka, místního rodáka, sign Joh. Janda Berlin 1862.

- 14 -



K řízení o prohlášení kulturní památkou v k.ú. Darkovičky dle § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči je navrženy tento areál: Areál bývalého pohraničního čs. Opevnění

9. Návrh urbanistické koncepce Návrh urbanistické koncepce vychází ze stávající kompozice města, navazuje na její kvalitní prvky, které se snaží dále rozvíjet a doplňovat v logicky pochopitelnou strukturu. Při návrhu se snaží zohlednit především velikost sídla, jeho historický potenciál, polohu v rámci osídlení, vývojové odlišnosti, vzhledem k blízkosti velkoměsta. Správní území města Hlučína je tvořeno třemi samostatnými prostorovými jednotkami – Hlučínem, Bobrovníky a Darkovičkami. Samotné zastavěné území katastru Hlučína lze rozdělit do následujících urbanistických celků: 1. Městské centrum – jádrové území, které tvoří dnešní městská památková zóna, která je vymezená ulicemi Na Valech, Gen. Svobody, Hrnčířskou a Ostravskou. 2. Lokalita Zahradní, Školní - je vymezena ze severu železniční tratí ČD, z jihu hranicí MPZ a na západě a východě ulicí Ostravskou (silnice I/56). Je to prstenec kolem městského centra, ve kterém se nachází převážná část občanské vybavenosti. 3. Severně od trati ČD leží sídliště OKD. 4. Jižně od ulice Ostravské to je sídliště Rovniny s vyšším procentem ploch občanské vybavenosti a vysokopodlažní zástavby ze 70 a konce 80 let. 5. RD Rovniny - mezi ulicemi Písečnou a Dlouhoveskou je rozprostřena soustředěná zástavba rodinných domů. 6. Dlouhoveská, Celní - mezi ulicemi Ostravskou, Dlouhoveskou a Celní jsou lokalizovány plochy rodinných domů, městský park a zařízení sociálních služeb. 7. Západní část města – západně od silnice II/469. Je zde umístěný areál vojenských kasáren, objekty podnikatelských aktivit, občanského vybavení, zástavba rodinných domů Na krásné vyhlídce a sportovně rekreační areál Jezero Hlučín, na severu podnikatelské aktivity a bytové domy. 8. Ulice Markvartovická – soustředění ploch podnikatelských aktivit. 9. Samostatnou část tvoří lokalita Staré Rovniny. 10. Jasénky a lokalita starého mlýna.

Hlučín Městské centrum Původní urbanistická struktura městského centra, která se dochovala do dnešních dnů, je narušena některými objekty venkovského typu s hospodářským zázemím ve špatném stavebně technickém stavu, nevhodným využitím dvorních traktů, umístěním nevhodných podnikatelských aktivit např. tržiště, autobazar, apod. Rovněž lokalizace provizorních mobilních objektů nízké estetické úrovně v tomto prostoru se jeví jako nevhodná. V poslední době probíhají na mnoha místech stavební úpravy původních měšťanských domů na objekty občanského vybavení a služeb, avšak bez zachování původní funkce v území – bydlení. Hrozí tedy nebezpečí (pokud nebudou přijata opatření k zamezení tohoto jevu), že postupem času dojde k úplnému vylidnění městského centra. Významným úkolem bude provést regeneraci městského centra, dostavbu vhodných lokalit, obnovu původních zbytků opevnění, jejich zapojení do živého organizmu města – zpřístupnění veřejnosti, doplněním pásu zeleně a další. Základní zásady pro budoucím vývoj tohoto nejcitlivějšího prvku městského - 15 -



organizmu jsou obsaženy v této ÚPD. Pro lokalitu městského centra je však doporučeno zadat zpracování regulačního plánu min. v měřítku 1:1000. Mezi hlavní úkoly návrhového období bude patřit provedení regenerace centrálního prostoru – Mírového náměstí s cílem vyzvednout jeho původní účel – tedy shromažďování obyvatel, provedení obnovy povrchu se zohledněním všech významných dějinných událostí, které tímto prostorem do dnešních dnů prošly , samozřejmě i s ohledem na dnešní moderní život, který nelze opomenou, avšak tak, aby jeho negativní stránky neměly v tomto prostoru dominantní roli. Prostor je nutné obnovit vhodným druhem dlažeb, veřejného osvětlení, zeleně, městského mobiliáře, případně doplnit kaplí, kašnou, apod.. Konkrétní řešení tohoto významného prostoru by bylo vhodné prověřit veřejnou architektonickou soutěží. Důležitým úkolem bude provedení obnovy zámku, nalezení adekvátní náplně, provedení úpravy okolí a obnovy zámeckého parku. Zámek je nutné zpřístupnit široké veřejnosti a pokusit se propojit bezprostřední okolí zámku s prostorem parku, který se dnes z větší části nachází za silnicí I/56, např. vybudováním “mostu” pro pěší. Cyklisté mohou užívat dnešní podchod. Zvláštní pozornost je třeba věnovat problematice hradeb a úpravě jejich okolí – vytvoření souvislého pásu pro pěší a z vnější strany hradeb vytvoření pásu veřejné zeleně. Tuto problematiku je nutné rovněž rozkreslit v podrobnějším měřítku zpracování. Územní plán dále naznačuje jakým směrem by se měla ubírat výstavba v jednotlivých částech centra, jsou stanoveny uliční čáry jako nepřekročitelné směrem ke komunikaci, stanovena je výška objektů. Podrobnější zásady výstavby by měly být řešeny v podrobnějším měřítku zpracování. Důležité je respektování návrhu provedení pěšího průchodu mezi ulicemi Hrnčířskou a Dr.Beneše. Jedná se o vybudování části jedné z hlavních městských kompozičních os - ve směru severojižním. Ve městě je nadále vhodné respektovat již založené hlavní kompoziční osy. Ve směru severojižním osa směřuje od sídliště OKD přes nádraží ČD, ulicí Dr. E.Beneše, ulicí Ostravskou, přes Mírové náměstí mezi zámkem a kostelem, dále ulicí Promenádní přes park k Hlučínskému jezeru. Druhá kompoziční osa je založena ve směru západovýchodním a měla by být rovněž dále rozvíjena. Počátek osy se vine od stávajících zařízení občanské vybavenosti podél ul. ČSA, směřuje přes Mírové nám. na ulicí Ostravskou, odtud kolem kulturního domu přes sídliště Rovniny, dále přes individuální zástavby směrem k údolí Jasénky, odkud je navrženo vybudovat pěší propojení až k nově založenému hřbitovu v Malánkách. Obě osy se střetávají na nejvýznamnějším městském prostranství – Mírovém náměstí. Je navrženo zpomalení průjezdu ulicí Bochenkovou vyhnutím komunikace směrem do náměstí, ostatní uliční profily v centru je nutné, vzhledem k jejich malé šířce a ve většině případů nemožnosti rozšíření, dláždit ode zdi objektů ke zdi. I při tomto řešení lze uliční prostor doplnit vhodným druhem popínavé zeleně s minimálními nároky na osázení a s uchycením na fasádách objektů, doplnění vhodnými svítidly a dalším městský mobiliářem. Omezení počtu parkovacích stání v prostoru Mírového náměstí by mělo být nahrazeno vybudováním velkoprostorových podzemních garáží v prostoru ohraničeném ulicemi Ostravská, Bochenkova a Hrnčířská. Další parkovací stání v městském centru nejsou z prostorových důvodů navrhována. Po vybudování přeložky silnice I/56 a po zatřídění této stávající silnice do nižší kategorie silnic, je možné vytvořit další parkovací stání podél této komunikace. Tato stání bude vhodné doplnit vysokou zelení v pravidelném rytmu. Lokalita Zahradní, Školní Významná část zařízení občanské vybavenosti spravovaných státem, popř. zdravotnická zařízení jsou soustředěná v prostoru nad městským centrem. Jedná se o území již dnes z větší části zastavěné, ale i zde se nacházejí menší územní proluky, které je vhodné doplnit. Je zde snadné dopravní napojení i možnost napojení na stávající zařízení inženýrských sítí bez nutnosti vynaložení velkých podmiňujících investic. Severovýchodně od stávajícího areálu Polikliniky Hlučín se nabízí zbytková plocha k zástavbě dalším zdravotnickým zařízením. Dále jsou doplněny drobné územní proluky zástavbou rodinných domů, v prostoru pod dvorními trakty za bytovými domy na ulici Na včelínku a Tyršové je navržena výstavba patrových velkokapacitních hromadných garáží, které by byly přístupné ze severní strany přes pozemek ČD. Obyvatelé okolních bytových domů by měli možnost parkování svých vozidel. Pozemek nad garážemi by byl upraven k obytným účelům jako vnitroblok. - 16 -



Volná plocha nad Tyršovým stadionem je navržena k dostavbě sportovního zařízení, které ještě ve městě nemá zastoupení, např. plaveckého bazénu. Se záměrem na vybudování lehké kolejové dopravy s městem Ostravou naroste význam stávající železniční stanice, která by se v budoucnu měla stát významným dopravním uzlem. Sídliště OKD Severně od stávajícího sídliště OKD je vedena dnes již stabilizovaná trasa přeložky silnice I/56, která je navrhovaná ve výsledném provedení jako rychlostní komunikace – dělený čtyř-pruh. Při křížení se silnicemi II/469 (ulice ČSA) a I/56 (ulice Markvartovická) jsou navrženy dvě mimoúrovňové křižovatky. Stávající bytové domy v lokalitě OKD tvoří dokončený komplex zástavby, u které se v budoucnu nepředpokládá nová rozsáhlá výstavba obdobného charakteru. Výjimku tvoří dnes nevyužitá lokalita mezi ulicemi 1. Máje a B. Němcové, kde se předpokládá dostavba bytových domu. Počítá se s částečným využitím této plochy pro sportovní činnosti mládeže. Stávající pekárna M+K je navržena k asanaci a přemístění do jiného prostoru určeného pro podnikání, popřípadě do území určeného k provozování živností. Celé sídliště by bylo vhodné zapojit do programu humanizace sídlišť a provést komplexní úpravy všech povrchů komunikací, chodníků, zeleně, doplnění mobiliáře, vybudování drobných dětských hřišť , apod. K asanaci je navrženo garážiště na ulici Severní, které je jedním z nejstarších na území města a je již ve značně špatném stavebně technickém stavu, některé garáže již možná ani nejsou užívány. Vzhledem k tomu, že je garážiště orientováno čelem ke vstupu do stávajících objektů bytových domů na ul. Severní a jeho estetická a hygienická úroveň je téměř nulová, je navrženo odstranit objekty stávajících garáží. Na uvolněných plochách provést výstavbu bytových domů s vestavěným podlažím hromadných garáží. Další dvě řady hromadných garáží by bylo možné vystavět západně od poslední řady, která i v návrhu zůstává zachována. Z estetického hlediska je nevhodná lokalizace stávající živelně vyrostlé zahrádkářské osady, která prstencovitě obepíná celou západní část sídliště. Zahrádky jsou navrženy k vymístění do nově navržených ploch v lokalitě Jasénka. Plochy zahrádek jsou částečně navrženy k zástavbě, částečně na nich bude osázena ochranná zeleň. Ve východní části sídliště je navrženo vybudovat hřiště pro děti a mládež. Stávající skladový areál stavební firmy v tomto prostoru je navržen k vymístění. Východně od okraje stávající zástavby rodinných domů jsou navrženy plochy pro rodinnou zástavbu, která je časově zařazena do období výhledového (tj. realizace po roce 2020). Důvodem bylo ponechat větší prostor pro rozvoj funkce podnikatelských aktivit, které na tyto plochy bezprostředně navazují. V případě, že dojde k zástavbě ploch pro podnikání a tyto se prokáží jako územně dostačující, je možné započít se zástavbou rodinného bydlení. Prostor za stávajícími garážemi v severní části sídliště je přiřazen do ploch dopravy v klidu, avšak bez možnosti další zástavby. Lokalita podnikatelských aktivit severně od trati ČD je dopravně napojena na novou křižovatku, která vznikne v prostoru křížení dnešní ulice Markvartovické a přeložky silnice I/56. Nemělo by tedy dojít k závleku dopravní obsluhy této lokality do jiných částí města. Na západní straně je dopravní obsluha ploch vyústěna až severně od zástavby sídliště OKD s možností bezkolizního připojení na severní obchvat města I/56. Přesný tvar této obslužné komunikace je možné na základě konkrétního podnikatelského záměru nebo záměru více investorů upravit, tak aby byla umožněna obsluha lokality dle potřeby (okrajem, popř. středem plochy). Sídliště Rovniny Významným úkolem, který by mohl být realizován v návrhovém období, tj. do roku 2020, bude dostavba sídliště Rovniny. V současné době se zde nachází urbanisticky poněkud roztříštěná zástavba, která se mísí se zbytky původních staveb. Koncept územního plánu se snažil vyhodnotit možnosti dalšího rozvoje této lokality, snažil se respektovat již založenou kompoziční osu ve směru východo-západním a doplnit existující struktury tak, aby byl vytvořen fungující celek, příjemný k obývání a zároveň splňující požadavky moderního života. Hlavní pěší osa tohoto prostoru je navržena k oboustranné dostavbě objekty hromadného bydlení, které budou obsahovat

- 17 -



technický suterén (1 – 2 podlaží), ve kterém budou umístěny velkokapacitní hromadné garáže. Parter objektů budou tvořit zařízení občanské vybavenosti. Další podlaží budou sloužit bydlení. Část ploch tohoto území navazujícího na Kulturní dům a přilehající k ulici Ostravské je navržena pro funkci parku, za ním je ponechána rezervní plocha pro občanskou vybavenost, např. vybudování hotelu, stravovacích služeb apod., které jistě budou v budoucnu s rozvojem turistického ruchu více žádány. V této ploše nelze povolit objekty velkoplošných prodejních zařízení. Podél silnice Ostravské je navržena nízkopodlažní zástavba formou třeba i pronajímatelných bytů (řadová zástavba nebo jiná kompaktnější struktura bydlení. ). Dále jsou doplněny plochy individuálního bydlení. Rovněž prostor mezi ulicemi Rovniny a prodlouženou Družební je vymezen pro individuální bydlení. Ostatní volné plochy v této lokalitě jsou navrženy k zástavbě objekty hromadného bydlení. RD Rovniny Jižním směrem od městského centra jsou lokalizovány rozsáhlé plochy individuálních zástaveb rodinného bydlení, které je možné v budoucnu, za předpokladu dobudování technické infrastruktury, dále rozvíjet. Limitní hranicí této zástavby je hranice zátopy z roku 1997. Východně od ulice Vinohradské je část ploch zařazena do ponávrhového období zástavby, tj. po roce 2020. Dlouhoveská, Celní Jižně od městského centra podél ulice Celní se rozprostírá bývalý zámecký park, který je územním plánem navržený k obnově. Navrhuje se provést propojení zámku s městským parkem lávkou pro pěší, která by vedla nad stávající ulicí Ostravskou (I/56). Je navrženo protažení parku až po křižovatku ulic Dlouhoveské a Celní , zároveň se navrhuje přemístění stávajících tenisových kurtů mimo prostor parku do sportovně rekreačního areálu jezera. Park by měl sloužit ke krátkodobé rekreaci a relaxaci obyvatel města, měl by mít zároveň kulturně společenskou funkci. Navrhuje se doplnit jej amfiteátrem k provozování různých kulturních akcí. Prostor mezi ulicemi Ostravskou, Dlohoveskou a Promenádní je částečně zastavěn objekty individuálního bydlení, na které v jižní části navazují zařízení sociálních služeb. Prostor pro rodinné bydlení je navržený k dostavbě shodnou funkcí. Jižně od ulice Dlouhoveské probíhá v současné době výstavba domova důchodců, za ní se nachází částečně přestavbové území, které je ve výhledu navrženo k dostavbě dalšími zařízeními občanské vybavenosti. Část ploch je možno zastavět již v období do roku 2020. Západní část města Nejvýznamnějším rozhodnutím pro budoucí uspořádání jednotlivých funkcí v západní části města je výběr vedení přeložky silnice II/469. Silnice je navrhovaná k realizaci po roce 2020, z pohledu územního plánu se tedy jedná o vytvoření územní rezervy, která by byla využita v případě prokázání nutnosti výstavby této komunikace s ohledem na dopravní zátěže ve směru severo-jižním, které lze s ohledem na neustálé zvyšování stupně automobilizace předpokládat. Další zatížení již dnes dopravně přetížené ulice ČSA není možné. Koncept územního plánu obsahoval čtyři varianty vedení této silnice. V průběhu projednání konceptu řešení byla vybrána trasa, která předpokládá vybudování okružní křižovatky v místě křížení ulic Celní a Dlouhoveské a převedení trasy silnice II/469 jihozápadním směrem za zástavbu. Trasa je přimknuta k lokálnímu biokoridoru 2930, úrovňově kříží stávající silnici I/56 a pokračuje severním směrem ke křižovatce s budoucí silnicí I/56. Tato trasa se zdá být nejvhodnější, komplexně převádí dopravu mimo zástavbu a nejméně narušuje stávající organizaci území. Částečně sice zasahuje stávající areál v rámci SRA, ale vzhledem k tomu, že se jedná o volnou plochu jízdárny, lze tuto přemístit do polohy, ve které by ke kolizi nedošlo. Jižně od trati ČD za stávajícími plochami velkoprostorových prodejen je navržena plocha pro rozvoj hromadného bydlení. Tato plocha bude doplněna dvoupodlažními velkokapacitními garážemi přístupnými ze západní strany území (je doporučeno využít vhodnou konfiguraci terénu). Území jižně od silnice Ostravské (I/56) ponechává stávající funkce, je doplněno rozšíření ploch občanské vybavenosti a doplnění ploch individuálního bydlení Na krásné vyhlídce. - 18 -



Mezi jezerem a plochami rodinného bydlení jsou návrhové plochy pro rozvoj sportovně rekreačních aktivit a územní rezerva pro rozvoj této funkce po roce 2020. Ulice Markvartovická Ulice Markvartovická je oboustranně obestavěna objekty podnikatelských aktivit. Východní část až po vodoteč Vařešinku je navržena k doplnění touto funkcí. Vzhledem k tomu, že dnes není znám konkrétní podnikatelský záměr v této oblasti a jeho plošné nároky na území, bude dopravní obsluha upřesněna po jeho ujasnění. Obsluha je možná prostřednictvím současných vjezdů do lokality, popř. z nově navrhované okružní křižovatky severně nad touto zástavbou. Nad ulicí Ostravskou je navržena plocha pro rozvoj živnostenských funkcí (bydlení + drobná výroba, služby). V prostoru mezi ulicemi Ostravskou a U stadionu jsou volné plochy doplněny plochami pro individuální bydlení a plochami pro rozvoj živnostenské funkce. Staré Rovniny V této lokalitě jsou navržené plochy pro rozvoj individuálního bydlení. Jasénky, lokalita starého mlýna a Vinná hora V lokalitě Jasénky jsou navrženy plochy k doplnění funkce bydlení, lokalita Starého mlýna je ponechaná ve stávajícím rozsahu zástavby s možnosti bydlení, popř. rozvoje rekreační funkce. V lokalitě Vinné hory (bývalá vrchnostenský dvůr) se doporučuje rozvoj agroturistického zařízení – extenzivní zemědělská výroba ve spojení s provozováním ubytovacích a stravovacích služeb. Bobrovníky Bobrovníky plní především obytnou funkci, doplněnou pouze o základní občanskou vybavenost, která je lokalizovaná podél ulice Požárnické a částečně podél ulice Osvoboditelů, kde se v budoucnu předpokládá také její rozvoj – například výstavba Obecního domu, kulturního zařízení apod. Obytná zástavba je nízkopodlažní a v budoucnu se předpokládá její doplnění na volných plochách. Z jihozápadní strany jsou Bobrovníky obklopeny souvislým lesním masivem. Na ulici Požárnické je v budoucnu uvažováno s vybudováním plochy sportu a oddychu, která by zároveň tvořila nástup do rekreační oblasti vinoucí se podél řeky Opavy. V současné době se v Bobrovníkách vyskytuje Základní škola, která je umístěna v poměrně malém nevhodném objektu. Územní plán navrhuje vybudování nové základní školy v rámci přístavby stávající MŠ , dostavbu tělocvičny a vybudování venkovního sportoviště.

Darkovičky Rovněž Darkovičky plní v současné době zejména obytnou funkci, která je na rozdíl od Bobrovníků doplněná mimo základní občanskou vybavenost areálem stolárny v severní části a v jižní pak areálem střediska živočišné výroby. Vzhledem ke stávající kompozici, kdy původní zástavba byla lokalizována podél ulice Jandovy a nově založené části pak byly realizovány zejména podél ulice Vřesinské, existují v současně zastavěném území obce poměrně rozsáhlé plochy vhodné pro nízkopodlažní formy zástaveb. U budovy základní školy je navržena dostavba tělocvičny, na stávajícím hřišti je navržena dostavba sociálního zázemí. Podél silnice II/469 se rovněž nacházejí poměrně velké plochy vhodné pro rozvoj podnikatelských funkcí. Podél ulice Kozmické v lokalitě “Třetina” je navržena rezervní plocha pro výstavbu hřbitova. (Realizace po roce 2020).

- 19 -



10. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Funkční využití ploch - obecně Ve výkrese “ B.4. Výkres zonace” je řešené území rozčleněno do jednotlivých ploch podle navrhovaného funkčního využití. Pro každou plochu je zpracováno funkční využití formou rozdělení možných funkcí a zařízení do tří kategorií podle vhodnosti a míry zastoupení. Nově stavěné, modernizované nebo rekonstruované stavby a zařízení musí odpovídat charakteristice dané funkční plochy. Stavby a zařízení, které funkčnímu využití ploch neodpovídají nelze umístit a rovněž nelze povolit změny v užívání staveb a ploch v rozporu se stanoveným funkčním vymezením. 1) Vhodné

Zde jsou definovány funkce a zařízení, které jsou hlavní, dominantní, charakteristické. 2) Přípustné

Zde jsou začleněny funkce a zařízení, které mají k hlavní funkci doplňkový charakter. V území plošně a významově nepřevládají. 3) Nepřípustné

Jedná se o funkce, činnosti a zařízení, které jsou v zásadním rozporu s navrhovaným funkčním využitím ploch, nebo takové činnosti, které druhotně vyvolávají zvýšené požadavky na technickou infrastrukturu, zejména dopravní. Jejich umístění nelze v území povolit. Pro posouzení přípustnosti staveb a opatření v kategorii “přípustné” jsou rozhodující výlučně hlediska urbanistická a ochrana životního prostředí. Rozdělení ploch podle výhledového funkčního využití

Ve smyslu § 29 odst. 1 stavebního zákona je řešené území je rozděleno na území zastavěné – urbanizované a nezastavěné –neurbanizované. Území urbanizované zahrnuje tyto kategorie ploch: 1. Jádrové území 2. Území individuálního bydlení městského charakteru 3. Území individuálního bydlení vesnického charakteru 4. Území hromadného bydlení 5. Území živnostenské 6. Území rekreace a sportu 7. Území občanské vybavenosti 8. Území podnikatelských aktivit 9. Území průmyslu 10. Území zvláštních zájmů 11. Území skládek 12. Území zemědělské výroby 13. Území agroturistiky 14. Území technického vybavení 15. Území opravních koridorů 16. Území dopravy v klidu 17. Území parků a veřejné zeleně 18. Vodní plochy 19. Území hřbitova - 20 -

(U-JÚ) (U-BIM) (U-BIV) (U-BH) (U-ŽÚ) (U-RS) (U-OV) (U-PA) (U-P) (U-ZZ) (U-S) (U-ZV) (U-AG) (U-T) (U-D) (U-DK) (U-VZ) (U-VP) (U-H)



20. Území zahradnictví, pěstebních školek 21. Území zahrádkových osad 22. Území zahrad

(U-Z) (U-ZO) (U-ZH)

Území neurbanizované zahrnuje tyto kategorie ploch: 23. Rozptýlená krajinná zeleň, územní systémy ekologické stability 24. Území lesů 25. Území ochranné zeleně 26. Území zemědělské půdy

(N-ÚSES) (N-L) (N-OZ) (N-ZP)

Rozmístění a rozsah funkčních ploch je vyznačen ve výkrese B.3" Výkres zonace". ÚZEMÍ URBANIZOVANÉ 1. JÁDROVÉ ÚZEMÍ (U-JÚ) Charakteristika: Území městské památkové zóny, které bylo vyhlášeno Vyhl. č. 476/1992 Sb. dne 10.9.1992 Ministerstvem kultury ČR. Funkční využití: 1) Vhodné: Objekty občanské vybavenosti, sloužící danému i širšímu území (administrativa, peněžnictví, obchod, služby, veřejné stravování, ubytování, hotely, kulturní zařízení, školství, zdravotnictví, správní orgány, zařízení církevní). Bytové domy vícepodlažní s vestavěnou občanskou vybaveností. 2) Přípustné: Objekty hromadného bydlení bez občanské vybavenosti. Objekty individuálního bydlení bez občanské vybavenosti. Nerušící služby pro denní potřebu obyvatel. Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Odstavná místa pro potřeby obyvatel, zaměstnanců i návštěvníků území, garáže ve stávajících objektech. Nezbytné technické vybavení. Veřejná prostranství. Městské parky. Zeleň veřejná a obytná. Velkokapacitní hromadné garáže na vytipovaných místech. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení zemědělské a průmyslové výroby. Čerpací stanice PHM. Objekty mobilní i pevné dočasného charakteru nízké architektonické úrovně. Změny v užívání garáží na sklady a výrobní zařízení. Autobazary. Samostatné garáže. Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 300 m2. Umisťování bilboardů.

- 21 -



2. ÚZEMÍ INDIVIDUÁLNÍHO BYDLENÍ MĚSTSKÉHO CHARAKTERU (U-BIM) Charakteristika: Území bydlení nízkopodlažní formy zástavby městského charakteru, zařízení občanského vybavení odpovídající významem danému místu. Funkční využití: 1) Vhodné: Rodinné domy, převážně 1 - 2 podlažní se střechami tvarovanými ve sklonech 35o a více, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Velikost pozemků v rozmezí 400 - 1 200 m2. 2) Přípustné: Zařízení obchodu a veřejného stravování pro potřebu obyvatel území. Zařízení nerušících služeb pro denní potřebu obyvatel bez zvýšených nároků na dopravní zatížení území. Zařízení nerušících služeb nesmí svou plošnou výměrou přesáhnout 1/3 plochy objektu pro bydlení na jehož pozemku je umístěno. U samostatných staveb nesmí tato mít větší zastavěnou plochu než 120 m2 včetně zpevněných ploch, může být max. 1 podlažní + podkrovní, ve stávajících zástavbách s převládajícími plochými střechami může být max. 2 podlažní. Za nerušící služby jsou považovány: kadeřnictví, kosmetické služby, pedikůra, krejčovství, fotoateliéry, ordinace soukromých lékařů, lékárny, prodejny potravin, výrobny lahůdek a cukrovinek, prodejny galanterie, textilu a obuvi, knihkupectví, hodinářství. Projekční služby, kanceláře (pojišťovnictví, finančnictví). Speciální školská zařízení – umělecké školy. Zařízení školská (MŠ, ZŠ). Zařízení sociální, zdravotnická, (pro potřebu obyvatel území). Penziony. Odstavná místa a garáže, sloužící potřebě území. Doplňkové stavby na pozemcích RD (bazény, terasy, krby, skleníky jako součást RD). Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Nezbytné technické vybavení území. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. Bytové domy do výšky 2. np + podkroví v urbanisticky zdůvodněných případech. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení zemědělské a průmyslové výroby. Zařízení služeb s rušivými vlivy: stolárny, autobazary , karosárny, autolakovny, klempířství. Čerpací stanice PHM. Objekty mobilní i pevné dočasného charakteru nízké architektonické úrovně. Změny v užívání garáží na sklady a výrobní zařízení. Řadové garáže. Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 200 m2. Nelze chovat větší hospodářská zvířata (kožešinová zvířata, ovce, kozy, prasata, koně, hovězí dobytek, skot).

3. ÚZEMÍ INDIVIDUÁLNÍHO BYDLENÍ VESNICKÉHO CHARAKTERU (U-BIV) Charakteristika: Území bydlení nízkopodlažní formy zástavby vesnického charakteru, zařízení občanského vybavení odpovídající významem danému území. Funkční využití:

- 22 -



1) Vhodné: Rodinné domy, převážně 1 -2 podlažní se střechami u novostaveb ve sklonech 35 - 45o, tvaroslovím navazující na tradiční vesnické stavby Hlučínska, v odůvodněných případech střechy rovné, segmenty či jiné architektonické prvky, vždy ve vazbě na okolní zástavbu.. Výměra pozemků v rozmezí 600 - 2000 m2. 2) Přípustné: Drobné stavby pro hospodářskou činnost (sklady hospodářského nářadí, možnost chovu domácího zvířectva). Bez dalšího posouzení v odpovídajících prostorách pro chov zvířat mohou být chovány následující množství a kategorie zvířat: drůbež 50 ks, prasata 5 ks, koně 4 ks, hovězí dobytek 5 ks (počítáno s průměrnou váhou v jednotlivých kategoriích zvířat). Při chovu zvířat nad uvedená množství musí být provedeno posouzení chovu zvířat z hlediska hygienických požadavků na ochranu ovzduší, půdy, vody a zdravého stavu území a sídlišť. Garáže u novostaveb nutno řešit jako součást hlavního objektu (popř. provozně a konstrukčně propojeného s hlavním objektem). Zařízení obchodu a veřejného stravování pro potřeby obyvatel území. Nerušící služby pro denní potřeby obyvatel území, nerušící drobné provozy bez zvýšených nároků na dopravní zatížení území. Zařízení nerušících služeb nesmí svou plošnou výměrou přesáhnout 1/3 plochy objektu pro bydlení na jehož pozemku je umístěno. U samostatných staveb nesmí tato mít větší zastavěnou plochu než 120 m2 včetně zpevněných ploch, může být max. 1 podlažní + podkrovní. Penziony. Zařízení školská, sociální, kulturní, sportovní a zdravotní sloužící pro potřebu obyvatel území. Odstavná místa sloužící potřebě území. Nezbytné technické vybavení. Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. Zahradnictví. Stavby pro podnikání, jehož rušivé vlivy nepřesáhnou hranice vlastního pozemku. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení zemědělské a průmyslové výroby. Objekty a provozy soukromých zemědělců, které by vypočteným pásmem hygienické ochrany přesáhly hranice vlastního pozemku. Čerpací stanice PHM. Objekty mobilní i pevné dočasného charakteru nízké architektonické úrovně. Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 200 m2. 4. ÚZEMÍ HROMADNÉHO BYDLENÍ (U-BH) Charakteristika: Území bydlení městského charakteru o 2 a více np (max. 6 np), zařízení občanské vybavenosti významem odpovídající danému území. Funkční využití: 1) Vhodné: Obytné budovy, převážně vícepodlažní, městského charakteru. Obytné budovy s vestavěnou občanskou vybaveností. 2) Přípustné: Zařízení obchodu a veřejného stravování pro potřebu obyvatel území, včetně nejbližšího území spádového. - 23 -



Nerušící služby pro denní potřeby obyvatel území, nerušící drobné provozy. Zařízení církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní, školská, pro potřebu obyvatel území. Nezbytné technické vybavení. Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. Rekreační využití nezastavěných ploch ( hřiště, zeleň, parková úprava, drobná architektura, městský mobiliář). Hotely s kapacitou do 50 lůžek. Obchodní a administrativní budovy. Odstavná místa a garáže sloužící potřebě území. Velkokapacitní garáže na vytipovaných místech. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci.

3) Nepřípustné: Objekty a zařízení zemědělské a průmyslové výroby. Čerpací stanice PHM. Objekty mobilní i pevné dočasného charakteru nízké architektonické úrovně. Změny v užívání garáží na sklady a výrobní zařízení. Samostatné boxové garáže. Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 1 000 m2 prodejní plochy. Oplocování jednotlivých částí volných ploch veřejných prostranství.

5. ÚZEMÍ ŽIVNOSTENSKÉ (U-ŽÚ) Charakteristika: Nízkopodlažní bydlení ve spojení s nerušící drobnou výrobou, službami a občanskou vybaveností. Objekty pro podnikatelskou činnost budou této formě bydlení odpovídat svým měřítkem a tvaroslovím. Funkční využití: 1) Vhodné: Objekty bydlení doplněné o objekty pro podnikatelskou činnost ( nerušící drobná výroba, výrobní služby, sklady, řemeslnické dílny, servisy, opravny, půjčovny, nájemní dílny, ateliéry). S ohledem na částečně možné obtěžování okolí nežádoucími účinky a s ohledem na větší % zastavění je nutno přizpůsobit velikost parcel - větší než 1 200 m2. 2) Přípustné: Zařízení obchodu a veřejného stravování pro potřeby obyvatel území. Manipulační plochy, odstavná stání, garáže. Nezbytné technické vybavení. Příslušné pěší, cyklistické, motoristické komunikace a MHD. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. Sportoviště. Penziony, motely. Rodinné domky bez živnostenské funkce. Provozovny a sklady bez funkce bydlení (pouze služební byt, ap.). Zahradnictví, zelinářství. Čerpací stanice PHM. Drobné stavby pro hospodářskou činnost u rodinných domů bez živnostenské funkce (sklady hospodářského nářadí, možnost chovu drobného hospodářského zvířectva). Bez dalšího posouzení v odpovídajících prostorách pro chov zvířat mohou být chovány následující množství a kategorie zvířat: drůbež 30 ks, prasata 3 ks, koně 2 ks, hovězí dobytek 3 ks (počítáno s průměrnou váhou v jednotlivých kategoriích zvířat). Při chovu zvířat nad uvedená množství musí být - 24 -



provedeno posouzení chovu zvířat z hlediska hygienických požadavků na ochranu ovzduší, půdy, vody a zdravého stavu území a sídlišť. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení zemědělské a průmyslové výroby. Objekty a provozy soukromých zemědělců, které by vypočteným pásmem hygienické ochrany přesáhly hranice vlastního pozemku. Samostatné řadové garáže. Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 200 m2.

6. ÚZEMÍ REKREACE, SPORT (U-RS) Charakteristika: Území pro sportovní a rekreační vyžití obyvatel území. Funkční využití: 1) Vhodné: Plochy a zařízení rekreace a sportů - otevřená i krytá sportoviště s nezbytným příslušenstvím. 2) Přípustné: Vybavenost, sloužící sportovcům a návštěvníkům - obchod, služby, stravování, ubytování. Nezbytná technická vybavenost. Příslušné komunikace obslužné a pěší, pěší rozptylové prostory, parkoviště. Komunikace cyklistické. Zeleň veřejná, parková, ochranná. Zábavné parky. Byty majitelů a správců. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby. Stavby supermarketů. Čerpací stanice PHM. Objekty bydlení. Zakládání zahrádkových osad. Zařízení občanské vybavenosti, které svým rozsahem a náplní neodpovídají funkčnímu využití rekreace a sport.

7. OBČANSKÁ VYBAVENOST (U-OV) Charakteristika: Území základní, vyšší popř. specifické občanské vybavenosti městského (popř. regionálního) významu, která bude převážně ve vlastnictví města nebo států a bude závislá na státních dotacích (školství, zdravotnictví, kultura, sociální služby). Občanská vybavenost podnikatelské sféry. Funkční využití: 1) Vhodné: Objekty občanské vybavenosti základní, vyšší, popř. specifické městského i regionálního významu školství, zdravotnictví, kultura, sociální služby. Objekty občanské vybavenosti podnikatelské sféry většího rozsahu - obchodní provozy, nákupní střediska, nevýrobní služby, opravny, servisy. - 25 -



Velikost obchodních zařízení v této funkční ploše 400 m2. Obchody, služby, administrativa, veřejné stravování, ubytování, církevní zařízení, zařízení charitativní.

2) Přípustné: Odstavná stání a garáže pro zaměstnance i návštěvníky. Nezbytné technické vybavení. Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Veřejná prostranství. Sportovní zařízení. Služební byty majitelů zařízení. Zeleň veřejná, ochranná. Dětská hřiště. Zábavní zařízení. Čerpací stanice PHM. Nezbytné dílny a garáže údržby. Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 400 m2 lze v území umístit pouze se souhlasem zastupitelstva města. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení zemědělské a průmyslové výroby. Samostatné řadové garáže.

8. ÚZEMÍ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT, (U-PA) Charakteristika: Území výroby, služeb a souvisejících zařízení, které podstatně neobtěžují své okolí. Funkční využití: 1) Vhodné: Podniky lehkého strojírenství, elektrotechnické podniky, potravinářské závody, technické služby, údržba stavebních fondů, inženýrských sítí, opravárenské a servisní provozy, hasičské stanice, výrobní služby, servisy, nájemní dílny. Skladové plochy. Supermarkety, prodejní sklady, prodejny a vzorkovny spec. průmyslového a objemného zboží, stavebnin. Příslušné komunikace, manipulační plochy, vlečky, parkoviště, odstavné plochy pro nákladní automobily. 2) Přípustné: Obchodní, administrativní a správní budovy. Odstavná stání, garáže. Nezbytná technická vybavenost. Čerpací stanice PHM. Přístupové komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. Kulturní, zdravotní, sociální, sportovní a školská zařízení, které svým charakterem bezprostředně souvisí s danou podnikatelskou aktivitou. Zábavní zařízení. Byty pohotovostní, majitelů a správců.

- 26 -



3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové výroby nadměrně obtěžující své okolí. Objekty a provozy zemědělské výroby. Objekty bydlení.

9. ÚZEMÍ PRŮMYSLU (U-P) Charakteristika: Průmyslová výroba s většími nároky na dopravní obsluhu a velikost pozemků, u níž nelze vyloučit negativní vlivy na okolí. Funkční využití: 1) Vhodné: Zařízení výroby a služeb s rušivými vlivy - podniky stavební, strojírenské, betonárny. Příslušné komunikace, manipulační plochy, parkoviště. 2) Přípustné: Doplňující provozy údržby, dopravy a skladů. Administrativní a správní budovy. Vybavenost pro zaměstnance - obchody, služby, stravování, sociální a společenská zařízení. Čerpací stanice PHM. Technické vybavení. Skládky. Komunikace pěší, cyklistické, motoristické a MHD. Odstavné plochy, parkovací místa, garáže. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. Plochy izolační zeleně. 3) Nepřípustné: Objekty a provozy zemědělské výroby. Objekty bydlení, rekreace a sportu.

10. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ (U-ZZ) Zahrnují: Areály, zařízení a objekty vojenského charakteru.

11. ÚZEMÍ SKLÁDEK (U-S) Slouží: Ukládání odpadu. Po rekultivaci slouží funkci, pro kterou byla rekultivace provedena.

12. ÚZEMÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY (U-ZV) Charakteristika: Území zemědělské výroby - rostlinné, živočišné, sklady pro zemědělské produkty, zem. techniku a její údržbu.

- 27 -



Funkční využití: 1) Vhodné: Objekty rostlinné a zemědělské výroby, sila, sklady, garáže, dílny. Chovy hospodářských zvířat (živočišné výroby) lze umístit pouze v souladu s PHO těchto chovů dle schválené ÚPD. 2) Přípustné: Nezbytná technická vybavenost. Nezbytné objekty údržby. Manipulační plochy, parkoviště. Administrativní a sociální vybavenost, sloužící zaměstnancům. Zeleň ochranná a izolační. Přístupové pěší, cyklistické a motoristické komunikace. Doplňková nerušící výroba. 3) Nepřípustné: Objekty bydlení, občanské vybavenosti, rekreace a sportu. Zvyšování počtu zvířat ve stávajících zemědělských střediscích, tak aby došlo ke zvětšení pásma hygienické ochrany stanovené touto ÚPD.

13. ÚZEMÍ AGROTURISTIKY (U-AG) Charakteristika: Území extenzivní zemědělské výroby - rostlinné, živočišné, sklady pro zemědělské produkty, zem. techniku a její údržbu. Zařízení turistického ruchu. Funkční využití: 1) Vhodné: Objekty rostlinné zemědělské výroby. Chovy hospodářských zvířat (živočišné výroby). Stravovací a ubytovací zařízení. 2) Přípustné: Nezbytná technická vybavenost. Sklady, garáže, dílny. Nezbytné objekty údržby. Manipulační plochy, parkoviště. Administrativní a sociální vybavenost, sloužící zaměstnancům. Služební byty a domy majitelů a správců. Zeleň ochranná a izolační. Přístupové pěší, cyklistické a motoristické komunikace. Doplňková nerušící výroba. Zařízení sportu. 3) Nepřípustné: Taková množství zvířat, která by znemožnila provozování zařízení souvisejících s turismem.

- 28 -



14. ÚZEMÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ (U-T) Charakteristika: Území plošných zařízení technické infrastruktury. Funkční využití: 1) Vhodné:

Čistírny odpadních vod, usazovací nádrže. Regulační stanice plynu. Energetická zařízení. Příslušné komunikace, manipulační plochy, parkoviště.

2) Přípustné: Nezbytná technická vybavenost. Doprovodné sadové úpravy liniové a plošné. 3) Nepřípustné: Jakákoliv zařízení jejichž provoz nesouvisí s technickou vybaveností území.

15. ÚZEMÍ DOPRAVNÍCH KORIDORŮ (U-D) Charakteristika: Tělesa dopravních staveb. Funkční využití: 1) Vhodné: Železniční tratě , kolejiště., železniční vlečky Seřazovací nádraží. Železniční vlečky mimo uzavřené průmyslové areály. Motoristické komunikace. 2) Přípustné: Nezbytná technická vybavenost. Výpravní budovy osobní železniční dopravy. Objekty depa, překladiště. Vybavenost sloužící cestujícím a zaměstnancům (administrativa, obchod,služby,stravování). Celnice. Odstavné plochy silniční nákladní dopravy. Přístupové komunikace. Parkoviště. Manipulační plochy. Doprovodná izolační a ochranná zeleň. 3) Nepřípustné: Jakákoliv zařízení jejichž provoz nesouvisí s dopravou.

- 29 -



16. ÚZEMÍ DOPRAVY V KLIDU (U-DK) Charakteristika: Plochy dopravy v klidu. Funkční využití: 1) Vhodné:

Autobusová nádraží. Manipulační plochy. Parkoviště. Garážiště.

2) Přípustné: Nezbytná technická vybavenost. Doprovodná izolační a ochranná zeleň. 3) Nepřípustné: Jakákoliv zařízení jejichž provoz nesouvisí s dopravou.

17. ÚZEMÍ PARKŮ A VEŘEJNÉ ZELENĚ (U-VZ) Charakteristika: parky, parkově upravená zeleň, sloužící ke každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel města, k dotvoření městského prostředí. Funkční využití 1) Vhodné: Zeleň vysoká, střední, nízká, travnaté plochy, vodní plochy. 2) Přípustné: Pěší a cyklistické komunikace, kondiční dráhy. Plastiky, památníky, fontány, dětská hřiště, lavičky, odpočinkové prostory, městský mobiliář. Drobná sportovní zařízení do max. plošného rozsahu, který bude odsouhlasen OHA a ŽP. Altány, pavilóny. Stavby občanského vybavení malého rozsahu, které bezprostředně souvisí s kulturní, sportovní a rekreační funkcí a s rozvojem turistického ruchu. Max. plošný rozsah této stavby bude odsouhlasen zastupitelstvem města. Průchod liniových částí technické infrastruktury. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby. Objekty bydlení, občanské vybavenosti. Zakládání zahrádkových osad. Užitkové zahrady, sady. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci. Oplocování pozemků.

- 30 -



18. VODNÍ PLOCHY (U-VP) Charakteristika: Vodní toky a plochy sloužící rekreaci, vodním sportům, rybaření, součást ÚSES. Funkční využití: 1) Vhodné:

Vodní toky a plochy jako součást ÚSES anebo sloužící k provozování vodní rekreace a vodních sportů.

19. ÚZEMÍ HŘBITOVA (U-H) Charakteristika: Území k pohřbívání. Funkční využití: 1) Vhodné: Skupiny hrobů. Urnové háje. Rozptylové louky. Obřadní síň, kaple, kostel. Komunikace pěší, hospodářské, parkoviště. Zeleň vysoká, střední, nízká. 2) Přípustné: Nezbytné hospodářské objekty údržby a technického vybavení. Nezbytné technické vybavení. Administrativa, služby, drobný prodej. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby. Objekty bydlení, občanské vybavenosti, rekreace a sportu. Zakládání zahrádkových osad. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci.

20. ÚZEMÍ ZAHRADNICTVÍ, PĚSTEBNÍCH ŠKOLEK (U-Z) Charakteristika: Území s pěstitelskou funkci –pěstování zeleniny, květin, stromků. Funkční využití: 1) Vhodné: Zahradnictví, zelinářství, pěstební plochy. 2) Přípustné: Nezbytné hospodářské objekty a objekty technické vybavenosti. Drobný prodej a služby. Byty majitelů a správců. Příjezdové komunikace pro motorová vozidla. Parkoviště, účelové komunikace, pěší a cyklistické komunikace. - 31 -



Nezbytné technické vybavení. Doprovodná zeleň liniová a plošná.

3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby.

21. ÚZEMÍ ZAHRÁDKOVÝCH OSAD (U-ZO) Charakteristika: Území zahrádkových osad. Funkční využití: 1) Vhodné: Menší zahrádky, soustředěné do osad, individuálně využívané pro pěstování zeleniny, ovoce, květin. 2) Přípustné: Drobné stavby, chatky do 25 m2 zastavěné plochy (vzhled a materiálové provedení bude určen vnitřním řádem ZO). Pěší a cyklistické komunikace, turistické stezky. Nezbytné technické vybavení. Sociální a společenské objekty. Hřiště pro děti a dospělé. Doprovodná zeleň liniová a plošná. Příjezdové komunikace pro motorová vozidla. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby. Objekty bydlení, občanské vybavenosti.

22. ÚZEMÍ ZAHRAD (U-ZH) Charakteristika: Území zahrad. Funkční využití: 1) Vhodné: Zahrady, přiléhající k plochám zástaveb, z důvodu ochranných pásem nezastavitelné. Je možné je oplotit. Individuálně využívané pro pěstování zeleniny, ovoce, květin. 2) Přípustné: Drobné stavby, chatky . Pěší a cyklistické komunikace, turistické stezky. Nezbytné technické vybavení. Doprovodná zeleň liniová a plošná. Příjezdové komunikace pro motorová vozidla. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby. Objekty bydlení, občanské vybavenosti.

- 32 -



ÚZEMÍ NEURBANIZOVANÉ 23. ROZPTÝLENÁ KRAJINNÁ ZELEŇ, ÚSES (N-ÚSES) Charakteristika: Zajištění vzájemně propojených ploch ÚSES (biokoridorů a biocenter), které umožní trvalou existenci přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a migraci organismů. Funkční využití: 1) Vhodné: Lesy, mokřady, vodní plochy (s vyloučením intenzivních chovů ryb a drůbeže), trvalé travní porosty, břehové porosty. 2) Přípustné: Řízené lesní a zemědělské hospodaření (extenzivní louky), stavby související s hospodářským využitím lesů, vodních toků a ploch. Účelové polní a lesní cesty, pěší a cyklistické stezky. 3) Nepřípustné: Zásahy, které by vedly k poškození nebo zničení prvků ÚSES nebo ohrožení či oslabení ekologicko – stabilizační funkce (stavby nových sídelních útvarů, železnic, komunikací, skládky odpadů, těžba nerostných surovin, intenzivní chovy zvěře – obory, farmy, bažantnice, nevratné poškozování půdního krytu, stavby nesouvisející s hosp. využíváním lesů a vod, stavby technické infrastruktury, zahrádkové osady, chatoviště, oplocování pozemků, zhoršování průchodnosti krajiny).

24. ÚZEMÍ LESŮ (N-L) Charakteristika: Lesní porosty jako součást kostry ekologické stability, produkce dřeva, rekreace a relaxace obyvatel města a okolí. Funkční využití: 1) Vhodné: Zeleň vysoká, střední, nízká, travnaté plochy. 2) Přípustné: Řízené lesní a zemědělské hospodaření (extenzivní louky), stavby související s hospodářským využitím lesů, vodních toků a ploch. Vodárenská zařízení. Účelové polní a lesní cesty, pěší a cyklistické stezky. Kondiční dráhy, naučné stezky, běžecké tratě. 3) Nepřípustné: Zásahy, které by vedly k poškození nebo zničení lesa nebo ohrožení či oslabení ekologicko – stabilizační funkce (stavby nových sídelních útvarů, železnic, komunikací, skládky odpadů, těžba nerostných surovin, intenzivní chovy zvěře – obory, farmy, bažantnice, nevratné poškozování půdního krytu, stavby nesouvisející s hosp. využíváním lesů a vod, stavby technické infrastruktury, zahrádkové osady, chatoviště, oplocování pozemků, zhoršování průchodnosti krajiny).

- 33 -



25 ÚZEMÍ OCHRANNÉ ZELENĚ (N-OZ) Charakteristika: Doprovodná zeleň dopravních staveb, technické infrastruktury, ozelenění zbytkových, jinak nevyužitelných ploch, ozelenění rušících provozů. Zmírnění funkčních kontrastů. Funkční využití 1) Vhodné: Zeleň vysoká, střední, nízká, travnaté plochy. 2) Přípustné: Pěší a cyklistické komunikace. U ochranné zeleně dopravních staveb parkoviště, garáže, ČS PHM. Průchod liniových částí technické infrastruktury. 3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové a zemědělské výroby. Objekty bydlení, občanské vybavenosti. Zakládání zahrádkových osad. Zařízení pro informace, reklamu a propagaci.

26. ÚZEMÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (N-ZP) Charakteristika: Území pro produkci zemědělských plodin. Funkční využití: 1) Vhodné: Velké souvislé plochy zemědělské půdy intenzivně využívané s produkčním významem. 2) Přípustné: Drobná a rozptýlená zeleň v orné půdě, remízky, louky, aleje kolem silnic a účelových komunikací. Prvky ÚSES - interakční prvky. Stavby společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (protierozní, vodohospodářská, apod.). Vedení cyklistických stezek. Vedení účelových komunikací. Průchod liniových částí technické infrastruktury. Stavby pro jímání, úpravu, rozvody a akumulaci vod. Stavby kanalizace a čištění odpadních vod. Stavby pro bydlení , které bezprostředně souvisí se zemědělskou výrobou – výstavba rodinných farem. Stavby zemědělských skladů a stavby vodního hospodářství v krajině. Zařízení související se zemědělskou výrobou a sezónním prodejem zemědělských produktů a ryb. Stavby občanského vybavení bezprostředně související s rozvojem turistického ruchu. Stavby kulturní vázané na konkrétní místa (kapličky, kříže, Boží muka, apod.). Stavby pro ochranu a bezpečnost státu, ochranu obyvatel. Stavby jejichž charakter vyžaduje z hygienických důvodů (nebo bezpečnostních) odstup od současně zastavěných nebo zastavitelných území. Nová zařízení pro živočišnou výrobu lze povolit pouze v takových kapacitách a vzdálenostech od obytných zón, aby tyto nebyly jejími důsledky negativně ovlivněny. Trvalá polní hnojiště lze umístit na zpevněné ploše s jímkou do max. vzdálenosti 1 000 m od obytné zástavby, 100 m od vodních toků, 10 m od souvislé zeleně. - 34 -



Dočasné polní hnojiště lze umístit pouze na dobu max. 3 měsíců a musí být upraveno tak, aby nedocházelo k roztékání močůvky do okolí a umístěno tak, aby neobtěžovalo zápachem obytné stavby, zařízení občanského vybavení a rekreačních ploch. Oplocování pozemků lze povolit pouze u zemědělských areálů, objektů technického vybavení, stávajících objektů a k nim přiléhajících zahrad. Změny kultur lze povolit pouze za účelem zřízení vyjmenovaných přípustných zařízení.

3) Nepřípustné: Objekty a zařízení průmyslové výroby. Objekty bydlení bez vazby na zemědělskou výrobu, občanské vybavenosti, rekreace a sportu. Zakládání zahrádkových osad. Dočasné rekreační zařízení (letní stanové tábory). Oplocování nezastavěných pozemků. (Platí i pro plochy určené k zastavění po návrhovém období).

11. Limity využití území včetně stanovených zátopových území Limity využití a uspořádání území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Pro územní plán města Hlučína vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí tyto limity využití a uspořádání území nadmístního významu: Ochrana nemovitých kulturních památek 2: Městská památková zóna 3 Hlučín. Ochrana území před povodněmi 4 Stanovená záplavová území vodního toku Opava v úseku říčního km 3,396 – 37,200, stanovené vodoprávním úřadem – referátem životního prostředí Okresního úřadu Opava s účinností od 1.7.2000. Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území 5. Ochrana a využití nerostného bohatství 6 vyhlášená chráněná ložisková území stanovené dobývací prostory Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa7 Pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, jejichž využití je podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů. Ochranná pásma energetických zařízení8 ochranná pásma nadzemního vedení vn, vvn ochranná pásma všech plynárenských zařízení bezpečnostní pásma plynárenských zařízení

2Zák.

č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů ČR č. 476/1992 Sb. 4RŽP Okresního úřadu Opava č.j. ŽP 1732/2000/Mr-231.1 ze dne 1.7.2000 5 § 66 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 6 zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů 7 zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 8 zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 3Vyhl.MK

- 35 -



Ochrana telekomunikací9 radioreléové spoje ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok10 Silniční ochranná pásma 11 Ochranné pásmo dráhy 12 Dále pro územní plán města Hlučína vyplývají z řešení a projednání ÚPN VÚC okresu Opava tyto limity 13 využití a uspořádání území nadmístního významu: Části nadregionálního a regionálního ÚSES. Vymezené ochranářsky významné krajinné prvky. Vymezené koridory pro umístění dopravních tras. Vymezené koridory pro vodovodní řady a kanalizace nadmístního významu. Vymezené koridory pro energetická vedení. Územní ochrana pro záměry po návrhovém období (výhled po roce 2015): Územní ochrana pro výhledový záměr na obnovu tramvajové tratě v úseku Ostrava – Hlučín, včetně možnosti zavedení kolejové osobní dopravy v relaci Opava-východ – Hlučín – Ostrava. Pro územní plán města Hlučína vyplývají z řešení a projednání ÚPN VÚC okresu Opava tyto regulativy využití a uspořádání území: Respektování celkové urbanistické koncepce osídlení. V rámci koncepce rozvoje komunikační sítě hájit územní koridor pro páteřní tah: silnice I/56 Respektovat rošt cyklistických tras s dominantní funkcí tras podél řeky Opavy. Stávající železniční síť považovat za stabilizovanou. Respektovat záplavová území stoleté vody kolem vodních toků, dosud nestanovená vodoprávním úřadem. V území ohroženém přívalovými dešti na řece Opavě a v její blízkosti realizovat technická opatření.

9 zákon

č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů 11 zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 12 zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů 13 OZV MSK č………. ze dne 6.2.2003 10

- 36 -



Respektovat manipulační pruhy podél významných vodních toků v šířce do 8 m a podél drobných toků 6 m od břehové čáry. Hájit stávající energetické koridory: vedení VVN 110 kV mezi elektrárnou v Ostravě – Třebovicích a rozvodnou v Dolním Benešově Hájit koridory stávajících i navržených plynovodů: severní trasa VTL plynovodu Hlučín – Opava – Brumovice VTL plynovod Děhylov – Kozmice VTL plynovod Děhylov - Darkovice V historických parcích koordinovat koncepční úpravy v porostech. Nepřipouští se odnímání pozemků určených k plnění funkce lesa pro účely individuální rekreace. Zneškodňování komunálního odpadu bude zajištěno: TKO na skládce v Markvartovicích. Nebezpečný odpad ve spalovnách mimo území okresu Opava Pro zpracování odpadu budou využívána také stávající provozovaná zařízení na území okresu Opava (stávající kompostárny). Průběžně sledovat a vyhodnocovat starou ekologickou zátěž (evidované staré skládky) a provádět nezbytná technická zabezpečení ke snížení negativních vlivů na ŽP. Respektovat všechny objekty a zařízení, které spravuje Vojenská a ubytovací správa a Ministerstvo obrany. Respektovat následující plochy a koridory vymezené pro veřejně prospěšné stavby: D 10 D 12 D 27 V7 V 19

-

E 11 E 16

-

E 17

-

I/56 – přeložka a homogenizace šířkového uspořádání silnice – Opava II/466 – lokální směrová úprava silnice v místě napojení se silnicí III.třídy II/469 – směrová úprava silnice úprava nátoku, rekonstrukce koncentrační hrázky a přepad pro odtok z jezera Hlučín – ČOV a kanalizační síť v místní části Bobrovníky a čerpací stanice a výtlak pro m.č. Darkovičky přeložka vedení VN 22kV č. 17 v Hlučíně, vedená jižní části města zásobování plynem – stavební úpravy vtl plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40 propojovací VTL plynovod DN 150/PN 40 PS Děhylov – RS Darkovice

Limity využití a uspořádání území místního významu vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí Ochrana přírody14 : Lesní plochy a nivy vodotečí. Registrované významné krajinné prvky: Lipová alej pod Vinnou horou, p.č. 4557 k.ú. Hlučín Jasénka Parčík u božích muk, p.č. 3889 k.ú. Hlučín Městský park v Hlučíně Ochranářsky významné lokality: Hlučín - Vinná hora - Zachované dubohabřiny, vzácné subtermofilní druhy rostlin a živočichů, botanická lokalita

- 37 -



V grafické části jsou rozčleněny tyto části na ekologicky významné části přírodní krajiny s lesním porostem (často v rámci širších lesních porostů) a ekologicky významné části přírodní krajiny s trvalým travním porostem (louky a pastviny, případně doplněny vzrostlou zelení). V lesích se jedná o porosty se zachovalou přirozenou strukturou nebo s převahou autochtonních dřevin a prvků podrostu. V krajině agrocenóz pak mají význam pro krajinu meze, aleje, příkopy. Památné stromy: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica), p.č. 215 k.ú. Hlučín Buk lesní u městského parku (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín Lípa u Kromerova mlýna (Tilia cordata), p.č. 3945 k.ú. Hlučín Ochrana nemovitých kulturních památek: a) nemovité kulturní památky15 Zámek s areálem parku , Kostelní ulice č. 4, 1371/1 Zámek č.p. 286 , 1371/2 Zámecký park, p.č. 455-zahr., 453/1, 454, 456/3 o.p., 460/3 Farní kostel sv. Jana Křtitele, Kostelní ulice p.č. 412 Hřbitovní kostel sv. Markéty s ohradní zdí na hřbitově, 1373/1 hřbitovní kostel sv. Markéty, p.č. 674, 1373/2 ohradní zeď, p.č. 673 Mauzoleum rodiny Wetekampovy, p.č. 183, stav., na evangelickém hřbitově Zbytky městského opevnění, p.č. 68, 69, 75 – zahr., 79/1, 66, 55, 367 – st.pl., 390, 91-zahr., 409/2, 407/2, 100, 87-st.pl. Pohřebiště RA s památníkem /U/, p.č. 791, o.p., Ostravská ulice. Restaurace “Slezan” čp. 32, p.č. 428, stav., Mírové nám. č. 28 10611

Vila čp. 762, p.č. 225/7, ulice ČSA č. 10

10621

Evangelický kostel, p.č. 184

Socha Immaculaty , p.č. 109, stav., před budovou školy b) Městská památková zóna 16

Ochrana podzemních vod: a) stanovené ochranné pásmo I. a II. stupně kolem zdrojů podzemních vod Hlučín – Rovniny 17 Ochrana a využití nerostného bohatství

18 :

a) Vyhlášená chráněná ložisková území CHLÚ 22210000 Hlučín I. o výměře 27,86 ha CHLÚ 14400000 české části Hornoslezské pánve

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 16 Dne 10.září 1992 byla prohlášena vyhláškou MK ČR č.476/1992 Sb. Městská památková zóna Hlučín. 14

15 Zák.

- 38 -



b) Výhradní ložiska surovin B3 2221000 s názvem Hlučín – západ B3 25850000 černého uhlí Šilheřovice B3 071222, B3 071226, B3 071227 černého uhlí Důl Odra Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

19 :

Pozemky určené k plnění funkcí lesa , včetně pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, jejichž využití je podmíněno souhlasem orgánu státní správa lesů. Zajištění obrany státu : areál vojenských kasáren Hlučín Ochranná pásma energetických zařízení

20

ochranná pásma nadzemního vedení ochranná pásma plynárenských zařízení bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Ochrana telekomunikací

21 :

radioreléové spoje ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

22 :

Ochranné pásmo dráhy 23: Silniční ochranná pásma

24 :

17 Rozhodnutí

ONV v Opavě č.j. : voda 1783/83/253-Hol z 14.9.1983. č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů 19 zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 20 zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 21 zákon č. 151 /2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 22 zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů 23 zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů 24 zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 18 zákon

- 39 -



Limity využití a uspořádání území místního významu vyplývající z řešení a projednání územního plánu města Hlučín Na území města Hlučína respektovat v návrhovém období tyto limity: Vymezené navrhované části lokálních územních systémů ekologické stability znázorněné ve výkresové části dokumentace. Vymezené plochy biocenter a biokoridorů jsou nezastavitelné. Veškeré zásahy, které by mohly negativně ovlivnit funkci biocenter a biokoridorů jsou nepřípustné. Výjimku je možno povolit jen u biokoridorů, které jsou kříženy liniovými částmi staveb dopravních a inženýrských sítí. Vymezené plochy pro umístění dopravních staveb v rozsahu: u silnic I. třídy území o šířce 100 m od osy silnice na obě strany u silnic II. třídy území o šířce 50 m od osy silnice na obě strany V území je nutno zajistit zejména možnosti realizace průtahu dopravních tahů a vedení technické infrastruktury.

12. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území, zásady urbanistické regulace

Kulturně - historické hodnoty území městské památkové zóny. A. B. C. D. E. F. G. H. I. J. K. L. M.

N.

a) Ochrana staveb Instalace satelitních antén v uličních frontách a v důležitých exponovaných průhledech je možná pouze na základě kladného stanoviska orgánu památkové péče. Zákaz výstavby dalších nadzemních staveb, garáží, drobných staveb ve vnitroblocích. Případné změny vnějšího půdorysného ohraničení stavby v rámci nástaveb, přístaveb a stavebních úprav se připouští pouze se souhlasem pořizovatele úpn (města Hlučína) a orgánu památkové péče. Zákaz používání litého asfaltu a živičných povrchů na chodnících a veřejných prostranstvích. Zachování původní tektoniky objektů vyplývající z původní parcelace v prostoru souvislé uliční zástavby. U architektonického řešení dostaveb respektování měřítka a hmoty adekvátní historické zástavbě. Zachování dnešních uličních čar v prostoru původní uliční sítě. Respektování výškové hladiny zástavby a tvaru střech. Zachování prostorových a pohledových vazeb. Využití objektů musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a být v souladu s památkovou hodnotou území. V rámci uliční sítě respektovat kompozici náměstí, v případě záměru úprav těchto veřejných prostranství zpracovat a s orgány památkové péče a pořizovatele úpn (města Hlučína) konzultovat ověřovací architektonickou studií. Nutno používat klasické stavební materiály . Klást velký důraz na architektonické ztvárnění objektů a prostoru s důrazem na parter a prvky drobné architektury. Při změnách dokončených staveb objektů použít tvrdé střešní krytiny. Provést rehabilitaci zelených ploch na veřejných prostranstvích a ve vnitroblocích (vnitrobloky vybavit patřičnou parkovou úpravou, dětskými hřišti a drobnou architekturou). Věnovat pozornost pravidelné údržbě parků. Podél hlavních pěších tahů provést výsadbu vzrostlé zeleně, popř. doplnit ozeleněním fasád a střech. Stávající vzrostlou zeleň průběžně doplňovat a obnovovat. U ulic, jejichž šířkové uspořádání to umožní, provést výsadbu nových alejí. Při realizacích inženýrských sítí v ulicích staré nepoužívané a dále nepoužitelné inženýrské sítě odstranit, tak aby byl uliční prostor uvolněný zejména pro výsadbu alejí , popř. pro uložení sítí nových ve výhodnější poloze. Tyto staré nepoužívané sítě lze ponechat pouze se souhlasem města Hlučín.

- 40 -



O. Realizovat velkokapacitní garáže na vytipovaných místech (viz. výkres č. B.13.). P. Provést pěší bezbariérové trasy městem. Realizovat úpravu hlavních pěších tahů (úprava povrchů, zeleň, městský mobiliář). Realizovat a vybavit cyklistické stezky. Q. Zákaz instalace plynových topidel s odtahy do fasád. R. U památkově chráněných a historických objektů jsou nutné dřevěné výplně otvorů. S. Zákaz používání lepenkových “bonských” šindelů a velkoformátových hladkých plechů na šikmých střechách, které se uplatní v dálkových pohledech a v pohledu z parteru..

Urbanistická regulace zástavby v lokalitách BIM, BIV a ŽÚ a) Pro vytipované lokality vymezené pro bytovou výstavbu bude respektováno řešení dopravní obsluhy jednotlivých lokalit, šířky uličních prostorů (šířka mezi ploty dvou protilehlých nemovitostí na téže ulici), obsluha technickým vybavením, regulační podmínky jednotlivých lokalit (uliční čáry, výšky a objemy zástavby, tvary střech). b) U stávající sídlištní zástavby je doporučeno realizovat programy regenerace sídlišť s důrazem na řešení zeleně, drobných doplňkových aktivit v území, využití volného času, garážování. Doplňkovou aktivitou se rozumí vybavení území dětskými hřišti, průlezkami, lavičkami. V odůvodněných případech mohou být u významnějších pěších chodníků umístěny prodejní stánky (PNS, květiny, keramika apod.). c) U stávajících staveb je nutno pravidelně obnovovat a udržovat stávající zeleň, provádět realizaci ploch nových, tam, kde to dovoluje šířkové uspořádání ulic zakládat nové aleje. d) Změny nebytových prostor obytných domů na provozovny služeb a obchody povolovat pouze za předpokladu, že půjde o nezávadné, čisté a neobtěžující provozy především z hlediska hlučnosti, dopravní obsluhy. e) U dostaveb, přístaveb a nástaveb stávajících rodinných domů bude respektována okolní zástavba, výška římsy, tvary střech a charakter okolní zástavby.

h) Základní regulační prvky, tj. poloha obslužných a obytných komunikací, jejich šířkové uspořádání, uliční a stavební čáry pro umísťování nových nadzemních objektů jsou patrné z výkresové části dokumentace (B.13). Uliční a stavební čarou se rozumí nepřekročitelná hranice zastavění směrem ke komunikaci.

i)

Koeficient zastavění parcel v území BIM, BIV je 30%, max. však 250 m2 na jeden stavební objekt.

j)

V případě nevhodného umístění stávajícího objektu před stanovenou stavební čáru je nutné v případě žádosti stavebníka o odstranění této stavby a žádosti o výstavbu nového objektu na tomtéž pozemku, nový nadzemní objekt umístit až za stanovenou stavební čáru. Toto opatření se týká veškerých staveb, včetně staveb drobných, s výjimkou oplocení.

k) V lokalitách s melioracemi lze umístit stavební objekty pouze bez podsklepení. l)

Nezastavitelná jsou území v rozhledových trojúhelnících křižovatek vyznačených v grafické části dokumentace (B.13).

m) Výškově budou domy minimálně jednopodlažní s využitelným podkrovím a v odůvodněných případech 2 – podlažní se střechou. Domy mohou mít jedno podzemní podlaží. První nadzemní podlaží bude max. 0,50 m nad úrovní koruny přilehlé přístupové komunikace.

n) Není vyloučeno zakoupení dvou nebo více parcel a výstavba pouze jednoho RD - umístění RD na parcele vzniklé sloučením více parcel nesmí znemožnit pozdější případnou výstavbu na jednotlivých parcelách podle navržené parcelace dle výkresu B.13; koeficient zastavění je maximální a vztahuje se k jednotlivým částem sloučené parcely dle výkresu B.13.

- 41 -



o) Sklony střech se budou pohybovat v rozmezí 35 - 450. V architektonicky odůvodněných případech je možno užívat i mírnější sklony střech a jiných architektonických prvků/ rovné střechy,segmenty apod. ... /.

p) U novostaveb je nutné garáže řešit jako součást hlavní stavby. q) Architektonické řešení je doporučeno v tužkovém provedení konzultovat s orgánem pověřeným pořizovatelem.

r) Jako střešní krytiny budou použity ušlechtilé materiály (tvrdé keramické a betonové krytiny, břidlice,

imitace břidlice, apod.). U šikmých střech nelze používat lepenkové krytiny, plechové pozinkované krytiny, apod.

s) Případné umístění polygonálních arkýřů musí být v souladu s tektonikou objektu. t) Jakékoli pevné oplocení hranice pozemku sousedící s uličním prostorem vyšší než 1 500 mm je nepřípustné - vyjma živých plotů; na oplocení nebude užito ocelové pletivo, materiálové a architektonické řešení oplocení je nutno konzultovat a schválit na odboru výstavby MěÚ Hlučín. Oplocení zbylých částí parcel je možné do výše 1 800 mm. U zvlášť rozsáhlých zahrad je možné povolit i ocelové pletivo.

u) Součástí oplocení budou rozvodné skříně elektro a HUP, součástí rovněž bude schrana na nádoby PDO. Jejich umístění a vzhled bude konzultován a schválen na odboru výstavby MěÚ Hlučín.

v) Je nepřípustné zpevnit celou přední část parcely – předzahrádky. w) Ve funkčních plochách BIM, BIV a BD je stanoven zákaz parkování a odstavování vozidel nad 3,5 t.1 x) Pozemky mimo návrhové plochy zástaveb a pozemky v plochách určených k výstavbě po návrhovém období (výhledové) nelze oplocovat.

Urbanistická regulace v plochách Občanské vybavenosti a) Při povolování změn užívání stávajících objektů na objekty obchodu a služeb zajistí žadatel parkovací plochy, způsob zásobování, likvidací odpadů a ochrany staveb proti hluku v souladu s hygienickými předpisy. b) Občanskou vybavenost základního charakteru možno umístit do ploch pro rodinnou zástavbu dle přílohy č. I vyhlášky. c) Školství - s výstavbou základních a mateřských škol na nových plochách se nepočítá. d) Zdravotnictví – respektovat rezervní plochy pro případný rozvoj polikliniky. Není vyloučena možnost vzniku soukromých praxí v jednotlivých funkčních plochách jako doplňkové funkce dle přílohy č. I vyhlášky. e) Sociální péče – v případě zvýšení počtu obyvatel v poproduktivním věku a zvýšení poptávky po zařízeních sociální péče realizovat tyto v rámci ploch pro občanskou vybavenost, popř. v územích BIM, BIV a BH v souladu s přílohou č. I vyhlášky. f)

Kulturní zařízení – respektovat rezervní plochy na ul. Osvobození v Bobrovníkách.

g) Obchod a služby – jednotlivé plochy pro zařízení obchodu a služeb nejsou přesně specifikovány, jednotlivá zařízení umístit na základě nabídky ploch v souladu s přílohou č. I vyhlášky.

- 42 -



Urbanistická regulace v plochách výroby a) Na nových plochách pro průmysl bude zabezpečen doporučený počet parkovacích stání pro zaměstnance i návštěvníky. b) Nezastavěné a nezpevněné plochy stávajících i nových výrobních areálů budou v max.míře ozeleněny, min.zatravněny a udržovány. Návrhové plochy pro hromadné bydlení jsou uvedeny v následující tabulce: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)

ORIENTAČNÍ POČET BJ

POČET PODLAŽÍ

CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ RD POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY HROMADNÉHO BYDLENÍ HLUČÍN BD 1

0,20

80

5 N.P.

0,54

117

4-5 N.P.

BD 3

Sídliště OKD Ul. Severní Sídliště OKD Ul. Severní Ul. ČSA

2,27

120

4 N.P.

BD 4

Rovniny

4,94

501

4-6 N.P.

BD 5 BD 6

Ul. zahradní MPZ

0,09 0,22

12 Cca 60

3 N.P. 2+1 – 3+1 N.P.

BD 7

Sídliště OKD Ul. B.Němcové

0,48

27

3 N.P.

BD 2

Celkem Hlučín

Nutno realizovat vestavěné velkokapacitní garáže. Nutno realizovat vestavěné velkokapacitní garáže Nutno realizovat vestavěné velkokapacitní garáže Šikmé symetrické střechy, výšku římsy navázat na sousední objekty, sklony střech přizpůsobit okolní zástavbě, vycházet z tektoniky historické zástavby.

917 b.j.

Návrhové plochy pro bydlení individuální jsou uvedeny v následující tabulce: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)

ORIENTAČNÍ POČET POČET DOMŮ PODLAŽÍ

CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ RD POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY PRO RODINNOU ZÁSTAVBU HLUČÍN RD 1

ČSA – Svobody

RD 2

Gen.

0,38

5

1-2 + P

Gen . Svobody – Na Včelínku

0,60

7

1-2 + P

RD 3

Hluboká

0,29

3

1-2 + P

RD 4

Na krásné vyhlídce

0,25

2

1-2 + P

RD 5

U stadionu Ostravská

0,89

9

1-2 + P

RD 6

Růžová

0,79

7

1-2 + P

-

- 43 -

st. čára 6 m, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára 6 m, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára 6 m, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára 6 m, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se



RD 7

Dlouhoveská Růžová

-

1,75

17

1-2 + P

RD 8

Záhumenní - Horní

1,80

22

1-2 + P

RD 9

Moravská kořeni

–

Ke

0,52

9

1-2 + P

RD 10

Ke kořeni Dlouhoveská

-

7,06

76

1-2 + P

RD 11

Moravská Vinohradská

-

3,05

24

1-2 + P

RD 12

I. Olbrachta

0,08

1

1-2 + P

RD 13

Vinohradská Jilemnického

5,20

53

1-2 + P

RD 14

Rovniny - Cihelní

0,74

10

1-2 + P

RD 15

Rovniny - Písečná

0,32

3

1-2 + P

RD 16

Rovniny prodloužená J.Seiferta

–

0,82

9

1-2 + P

RD 17

Rovniny - Družební

0,29

5

1-2 + P

RD 18

Rovniny J.Seiferta

0,75

14

1-2 + P

RD 19

Ostravská

0,19

2

1+P

RD 20

Na závodí

0,26

3

1+P

RD 21

Staré Rovniny

3,90

44

1+P

–

–

- 44 -

sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky, částečně řadová zástavba st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HLUČÍNA TEXTOVÁ ČÁST RD 22

Rovniny Vrablovec

RD 23

Jasénky

-

NÁVRH ŘEŠENÍ PROSINEC 2003 0,84

9

1+P

2,02

23

1+P

st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o

357

Celkem RD Hlučín

BOBROVNÍKY RD 24

Malánky - východ

0,96

10

1+P

RD 25

Malánky - západ

2,22

20

1+P

RD 26

K olšině - Spodní

0,85

12

1+P

RD 27

Požárnická

0,67

7

1+P

RD 28

Rekreační

0,38

3

1+P

RD 29

Lesní

0,40

4

1+P

RD 30

Požárnická

0,31

4

1+P

RD 31

Požárnická Střední

-

0,78

6

1+P

RD 32

Střední Osvoboditelů

-

0,15

2

1+P

RD 33

Příkrá

0,40

4

1+P

RD 34

K vlásence

3,02

29

1+P

RD 35

K lomům

0,87

13

1+P

RD 36

Sokolovská

0,20

1

1+P

RD 37

Osvoboditelů

0,96

10

1+P

RD 38

U Hošťálkovic

2,20

21

1+P

Celkem RD Bobrovníky

146

- 45 -

st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o



DARKOVIČKY RD 39

Vřesinská Kozmická

-

0,47

6

1+P

RD 40

Vřesinská – Opavskou

Za

1,79

25

1+P

RD 41

Vřesinská – K mýtu

0,52

7

1+P

RD 42

Pionýrská Jandova

4,32

52

1+P

RD 43

Jandova - Kolejní

0,83

12

1+P

RD 44

Kozmická

0,18

3

1+P

RD 45

Peníkova

0,10

1

1+P

RD 46

Nový svět

0,08

1

1+P

RD 47

Vřesinská východ – U potoka

0,54

7

1+P

RD 48

Luční

0,15

3

1+P

RD 49

Luční

0,55

3

1+P

RD 50

Za humny - západ

0,91

10

1+P

RD 51

Za humny - sever

1,60

20

1+P

RD 52

Jandova

0,10

1

1+P

RD 53

Malá - Sadová

0,46

8

1+P

RD 54

Nový svět

3,31

45

1+P

-

Celkem RD Darkovičky

204

- 46 -

st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o



V řešeném území je rovněž uvažováno s rozvojem živnostenských území (bydlení ve spojení s drobnými nerušícími službami, občanskou vybaveností komerčního charakteru). Jedná se o následující plochy: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)

ORIENTAČNÍ POČET DOMŮ

POČET PODLAŽÍ

CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ OBJEKTŮ POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY PRO RODINNOU ZÁSTAVBU HLUČÍN ŽÚ 1

U stadionu Ostravská

ŽÚ 2

Ostravská

-

1,22

Max. 8

1+P

1,58

Max. 9

1+P

st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o st. čára vyznačena v grafické části dokumentace, šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o

Návrhové plochy občanské vybavenosti jsou uvedeny v následující tabulce: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)

MAX. POČET PODLAŽÍ

CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ STAVEB POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY PRO OBČANSKOU VYBAVENOST HLUČÍN OV 1

Prodloužená Jarní

OV 2

ul.

0,27

2+P

Severní - ČSA

0,42

2+P

OV 3

ČSA

0,27

Max. 2 + P

OV 4

Gen Svobody ČSA

-

0,36

Max. 3 + P

OV 5

Zahradní - Tyršova

0,28

-

OV 6

Celní

1,12

1+P

- 47 -

Je doporučeno umístění zařízení služeb, popř. pekárny, apod. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Možno umístit zařízení služeb, popř. Obchodní zařízení do 400 m2 prodejní plochy potravinářského zboží a základního sortimentu. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Možno umístit zařízení služeb, popř. Obchodní zařízení do 400 m2 prodejní plochy potravinářského zboží a základního sortimentu. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Možno umístit zdravotnické zařízení. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Rozšíření sportovního zázemí školy. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Možno umístit zařízení služeb, popř. Obchodní zařízení do 400 m2 prodejní plochy nepotravinářského zboží. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Výstavba na části území možná až po odsouhlasení výsledné varianty trasy přeložky silnice II/469.



OV 7

Celní

2,08

2+P

OV 8

Cihelní

0,62

3+P

OV 9

Písečná

1,16

3+P

OV 10

Osvoboditelů

0,70

2+P

OV 11

Osvoboditelů Lesní

0,08

1+P

OV 12

Nový svět

0,51

2+P

OV 13

Jandova

0,45

2+P

OV 14

Silnice II/469

1,89

2+P

Možno umístit zařízení služeb, ubytovací, stravovací zařízení, kryté zařízení sportovní, zábavní zařízení a jiná zařízení související s rozvojem turistického ruchu rekreace a sportu. Součástí mohou být prodejny potravinářského i nepotravinářského sortimentu do 300 m2 prodejní plochy, prodejny nesmí mít dominantní postavení v území. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Možno umístit zařízení ubytovacích a stravovacích služeb (hotel, penzion apod.). Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Rezervní plocha pro školské zařízení – střední škola, apod. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky.

BOBROVNÍKY

-

Možno umístit správní, kulturní, církevní, ubytovací a stravovací zařízení. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o. Možno umístit zařízení služeb a obchodu do 400 m2 prodejní plochy potravinářského zboží a základního sortimentu. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o.

DARKOVIČKY Možno umístit správní, kulturní, školské, církevní, ubytovací a stravovací zařízení. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o. Dostavba tělocvičny ZŠ. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o. Rozšíření opevnění Darkovičky.

Návrhové plochy rekreace a sportu jsou uvedeny v následující tabulce: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)


CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ A STAVEB POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY PRO REKREACI A SPORT HLUČÍN RS 1 RS 2

Hornická U stadionu

0,125 1,32

1+P 2+P

RS 3 RS 4

SRA Celní – Vinná hora

24,84 3,49

Max. 1 + P

RS 5 RS 6

Moravská I. Olbrachta

0,20 0,24

- 48 -

Rozšíření stávajícího hřiště. Výstavba krytého sportovního zařízení (bazén, kluziště, a jiné). Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Zpracovaná studie SRA. Otevřená sportoviště. U doplňkových staveb šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o, v odůvodněných případech segmenty či jiné architektonické prvky. Malé hřiště pro děti, pískoviště, průlezky , apod. Malé hřiště pro děti, pískoviště, průlezky , apod.

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HLUČÍNA TEXTOVÁ ČÁST RS 7 RS 8

Mládežnická Mládežnická

RS 9

Rekreační Požárnická

RS 10

Na sídlišti

NÁVRH ŘEŠENÍ PROSINEC 2003 0,25 0,13

-

Malé hřiště pro děti, pískoviště, průlezky , apod. Malé hřiště pro děti, pískoviště, průlezky , apod.

BOBROVNÍKY -

1,02

1+P

0,10

-

Sportoviště k ZŠ, tenisové kurty, sociální zařízení, stravování. Šikmé symetrické střechy se sklonem 35-45o. Malé hřiště pro děti, pískoviště, průlezky , apod.

Návrhové plochy podnikatelských aktivit jsou uvedeny v následující tabulce: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)


CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ STAVBY POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT HLUČÍN PA 1 PA 2 PA 3 PA 4 PA 5

Severně trati ČD Severně trati ČD Ostravská Markvartovická Ostravská

12,45 1,14 0,32 0,44 2,77

PA 7 PA 8 PA 9

Za humny Za humny II/469

0,83 0,30 1,15

1+P 1+P 1+P 1+P 1+P

Lehká výroba. Lehká výroba. Lehká výroba. Lehká výroba. Lehká výroba.

DARKOVIČKY 1+P 1+P 1+P

Lehká výroba. Lehká výroba. Lehká výroba.

Návrhové plochy průmyslové výroby jsou uvedeny v následující tabulce: OZN. PLOCHY

ULICE (LOKALITA)

VÝMĚRA (ha)


CHARAKTER ZÁSTAVBY REGULAČNÍ PRVKY UMÍSTĚNÍ STAVBY POZN. (PODMIˇNUJÍCÍ INVESTICE)

PLOCHY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY HLUČÍN PP 1

Ostravská

9,61

2+P

Nelze umístit výškové objekty, které by se negativně projevily v dálkových pohledech.

13. Obyvatelstvo, zaměstnanost Jedním z hlavních cílů kapitoly sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel v řešeném území. Přitom je navazováno na zpracování průzkumů a rozborů širších demografických podmínek řešeného území. Prognóza slouží jako podklad pro bilanci bydlení, dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh nových ploch pro bydlení. V době zpracování konceptu územního plánu byly k dispozici definitivní výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů, tyto výsledky však nebyly k dispozici ve větší podrobnosti než za celé obce. Uvedená skutečnost omezovala rozsah dostupných dat o řešeném území, chybějící data byla dopočtena či stanovena odborným odhadem. V každém území existují jednotlivé rozvojové a omezující faktory, které mají různý význam pro vývoj měst a obcí, či přesněji řečeno jednotlivých sídel. Zaměstnanosti (především v regionálním měřítku) většinou přikládáme prvořadý význam pro rozvoj sídla. Stejně je tomu i u řešeného území, na jehož poměry zaměstnanosti - 49 -



mají dominantní vliv podmínky v Ostravské sídelně regionální aglomeraci . Z dalších faktorů obvykle následuje poloha sídel, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další socioekonomické faktory. V případě řešeného území města Hlučína se dlouhodobě projevují na jeho vývoji především : •

Poloha na okraji ostravské sídelně regionální aglomerace, v užším vymezení s více než 60000 obyvateli, v bezprostřední návaznosti na město Ostravu (po vstupu ČR a Polska do EU v otevřeném pohraničním území, které v minulosti tvořilo jeden celek s dodnes přetrvávajícími vazbami).

•

Omezujícím faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti přenášená především ze širšího regionu, nikoli však vlastního okresu Opava a města Opavy, které představuje rozvojový pól území s nízkou nezaměstnaností a vysokou atraktivitou bydlení.

•

Jednotlivá sídla - městské části se odlišují atraktivitou bydlení, obecně však těží z poměrně atraktivního rekreačního okolí (vlastní Hlučín i část Bobrovníky) a relativně kvalitního životního prostředí.

Vývoj počtu obyvatel do II. světové války je charakteristický dlouhodobým růstem. Důsledky druhé světové války se projevily v poklesu počtu obyvatel, který však nebyl tak výrazný jak ve zbytku pohraničí a byl rychle překonán. Už v padesátých letech nastává rychlý růst (především v části Hlučín a Darkovičky). Růst pokračoval až do sedmdesátých let. K poklesu počtu obyvatel došlo v řešeném území po r.1980, především v důsledku omezení státem dotované hromadné bytové výstavby.v řešeném území. Vývoj však neprobíhal rovnoměrně a část Bobrovníky vykazovala i při celkovém poklesu stálý růst. Těžila především z příměstské polohy vzhledem k Ostravě. Počet trvale bydlících obyvatel byl na začátku roku 2002 – 14355 (podle průběžné evidence statistického úřadu), definitivní výsledky sčítání z 1.3.2001 uvádějí počet 14346 obyvatel. Podle.evidence obyvatel města Hlučína bylo na začátku roku 2002 ve městě 14530 trvale bydlících obyvatel, toto číslo bereme jako výchozí pro další bilance. Mírné rozpory s údaji ČSÚ (které jsou obvyklé i u jiných obcí) jsou dány metodickou a časovou odlišností údajů. Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 v jednotlivých sídlech řešeného území je patrný z následující tabulky: Rok Bobrovníky

s k u t e č n o st 1869 1900 1930 1950 300 415 680 685

Darkovičky 591 815 Hlučín 2866 4476 Obyvatel 3757 5706 * podle sdělení MěÚ Hlučín

937 5068 6685

1061 5445 7191

1961 890

1970 885

1980 1092

1991 1244

2001* 1280

2020 1320

1445 1616 1345 1327 1370 1400 8111 11285 12089 11819 11880 12280 10446 13786 14526 14390 14530 15000

Vývoj počtu obyvatel po r.1991 byl v řešeném území v zásadě příznivý – obecná tendence ke stagnaci, v některých letech střídající mírný růst počtu obyvatel. Významným faktorem ovlivňujícím vývoj je především růst nákladů na bydlení v bytových domech a pokles průměrné velikosti domácností v těchto bytech. Tím dochází k poklesu počtu obyvatel především na sídlištích v části Hlučín. V úvahu je nutno vzít skutečnost, že pokles počtu obyvatel po r.1991 vykazují v ČR města nad 10000 obyvatel (včetně těch nejatraktivnějších – Praha, Brno, ale i blízká Ostrava a Opava). Růst vykazují především menší příměstská sídla, v dobré dopravní poloze a sídla s atraktivním rekreačním okolím. Pro vývoj sídelní struktury mají význam ekonomické podněty, ale i změny životního stylu (prudce rostoucí automobilizace domácností) a změny hodnotových žebříčků (preference kvalitního obytné, rekreačního a životního prostředí).

- 50 -



Vývoj věkové struktury obyvatel i přes omezení srovnatelnosti* charakterizuje následující tabulka Věková skupina 1970 1980 Předproduktivní (0-14 let) 23 30 Produktivní (15-59 let) 59 52 Poproduktivní (nad 60 let) 18 18 *(do roku 1991 byly za poproduktivní považovány ženy nad 54 let)

1991 23 57 20

Počet obyvatel v jednotlivých věkových skupinách (podle definitivních výsledků sčítání) Věková skupina 0-14 let 15-60 let Nad 60 let nezjištěno Hlučín celkem 2318 9495 2528 5

2001 16,2 66,2 17,6

Celkem 14346

Věková struktura obyvatel řešeného území byla ještě v r.1991 poměrně příznivá, podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14 let) byl značný, při srovnatelném průměru okresu Opava 22,4 %. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl pouze mírně vyšší než srovnatelný průměr okresu Opava. Tato skutečnost vytvářela určité možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou, které však nebyly zcela využity (podobně jak v celé ČR) . Nepříznivou skutečností je dlouhodobý pokles počtu dětí, promítající se do poklesu počtu dětí ve školním věku a potřeb kapacit škol. Otázkou zůstává zda a nakolik je pokles plodnosti žen způsoben dlouhodobými změnami populačního chování a nakolik krátkodobějšími změnami např. posunem věku narození prvního dítěte apod. .Opačným vývojem prochází skupina obyvatel v poproduktivním věku. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 60 let dále poroste (překročí 1/4 podíl), což se projeví především v nárocích na sociálně zdravotní služby. Objektivně bude vznikat potřeba optimalizace sociálních, zdravotních a školských zařízení v návaznosti na vývoj věkové struktury obyvatel. Jak již bylo uvedeno - pro rozvoj jednotlivých sídel řešeného území má rozhodující význam nabídka pracovních míst a úroveň nezaměstnanosti v celém dojížďkovém regionu. K dispozici však nebyly podrobné údaje o pracovních místech a směrování pohybu za prací. Z celkového počtu 5925 pracujících (v r.2001) vyjíždělo za prací 3789 osob (63,9%). Údaje z roku 1991 uváděly 7556 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec (město Hlučín) 5435 osob (72%). Rozsah vyjížďky byl ve srovnání s podobnými městy velmi vysoký, město Hlučín plnilo v minulosti především obytnou funkci pro město Ostravu (podobně jak mnohem větší Havířov). Vyjížďka byla jednostranně orientována především na Ostravu (83%), Dolní Benešov (5%) a Opavu (3%). Vazba na Ostravu je jednoznačně i v současností, vzhledem k roku 1991 poklesl absolutní relativní rozsah pohybu za prací. Dojížďka za prací do Hlučína byla v r.1991 evidována v rozsahu 1071 osob, rozptýlena mezi menší obce regionu (podíl Ostravy na dojížďce byl největší, ale pouze cca 17% - tj. 181 osob). Údaje o dojížďce v r.2001 nebyly k dispozici, podobně jako poklesla vyjížďka za prací je možno předpokládat, že poklesla i dojížďka. Odhadujeme, že počet pracovních míst po r.1991 v řešeném území klesal, v současnosti se jedná asi o cca 2500 míst a to především v obchodu, službách, řemesle, průmyslu a zemědělství. Obyvatelé města stále nadměrně vyjíždějí za prací především do Ostravy, která z hlediska nezaměstnanosti patří k nadprůměrně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje a nadprůměrně při srovnání v rámci celé České republiky. Příznivým faktorem je různorodost nabídky pracovních míst v Ostravě. Z celkového pohledu je však nutno vnímat omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z rozhodujících faktorů pro rozvoj řešeného území – omezující výraznější růst počtu trvale bydlících obyvatel. Problém nezaměstnanosti má prvotní řešení především v makroekonomických a sociálních opatřeních, v rámci územního plánování je však nutno využít všechny přiměřené možnosti pro zlepšení podmínek zaměstnanosti (především nabídkou ploch pro podnikání). Během návrhového období územního plánu je možno očekávat mírný růst počtu obyvatel v řešeném území na úroveň cca 15000 obyvatel do r. 2020. V zásadě se jedná o příznivý vývoj a poměrně optimistickou prognózu , neboť počet obyvatel u většiny ostatních měst v ČR bude klesat. Vývoj bude probíhat diferencovaně v jednotlivých částech města, mírný růst je pravděpodobný především v Bobrovníkách a v Darkovičkách. V samotném Hlučíně je otázkou vývoj na sídlištích, zda dojde k uvolnění trhu s byty, mobilitě rodin za bydlením během životního cyklu, rozsahu a podmínkách privatizace, nové bytové výstavbě bytů v bytových domech apod.. - 51 -



V úvahu jsou vzaty jak vlastní omezení řešeného území (atraktivita bydlení), tak především širší podmínky regionu (především dlouhodobě vysoká nezaměstnanost na Ostravsku). Dále pak v celé ČR obecně nepříznivé demografické podmínky, tj. pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, který nestačí pokrýt ani kladné saldo migrace ČR se zahraničím, či pomalé prodlužování průměrné délky života. Novým demografickým impulsem může být především migrace spojená se vstupem do EU. Očekávaný příznivý vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn jak zvýšením nabídky pracovních míst v řešeném území a regionu (lokalizací průmyslových zón), tak i dalším zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v řešeném území (dalším zlepšením životního, obytného a rekreačního prostředí) .

14. Bytová výstavba, urbanistická ekonomie V řešeném území bylo v roce 1991 (podle definitivních výsledků sčítání) 4867 trvale obydlených bytů, jejich počet do roku 2001 stoupl na 5180. Počet trvale obydlených bytů stoupl o 310, při mírném růstu počtu obyvatel. Uvedený vývoj potvrzuje dlouhodobý plošný ale i další kvalitativní růst úrovně bydlení. Relativně ještě rychleji stoupal počet tzv. neobydlených bytů z 154 v r.1991 na 267 v r.2001, přitom pouze 12% z těchto bytů bylo nezpůsobilých k obývání. Zbytek těchto bytů tvoří součást široce pojatého druhého bydlení, jehož tempo růstu je i po r.1991 (v období poklesu nové bytové výstavby) je značné. Ke druhému bydlení je možno v přičíst i objekty individuální rekreace (v r.1991 jich bylo v řešeném území 71, v r.2001 nebyly v rámci výsledků sčítání jejich počty publikovány) a ostatní obyvatelné jednotky . Zcela nedostatečná je evidence zahradních chatek a jiných objektů, z nichž značná část představuje objekty individuální rekreace, zčásti i dlouhodobě obyvatelné. Z uvedených skutečností je možno odvozovat zásadní změny především v péči o bytový fond a využívání rezerv stavebního fondu, příznivě se promítající do snížení odpadu bytů. Růst nákladů na bydlení a nevyhovující právní prostředí (především u hromadného bydlení v bytových domech) se promítá do přesunu zájmu o individuální bydlení v rodinných domcích. Současně rychle roste i segment druhého bydlení, které je v ČR dostupné pro více než 20% domácností a z tohoto pohledu patříme k evropské (světové) špičce. Vývoj počtu bytů a domů v minulosti je patrný z následující tabulky: Rok Bobrovníky Darkovičky Hlučín Celkem řešené území

Rok Bobrovníky Darkovičky Hlučín Celkem řešené území

1961 276 2654 -

1930 92 133 702 927

trvale obydlené byty 1970 1980 252 294 363 397 3273 3710 3888 4401 trvale obydlené domy 1950 114 164 797 1075

1991 378 389 4100 4867

1970 208 329 1079 1616

2002 415 425 4360 5200

1991 309 311 1544 2164

2020 480 500 4900 5880

2001

2288

poznámka - v roce 1930 a 1950 jsou uvedeny i domy neobydlené Bytový fond vykazoval v r.1991 spíše podprůměrnou věkovou strukturu, ale velmi dobrou úroveň údržby. Rozsah nové bytové výstavby po r.1980 byl poměrně značný, především v části Bobrovníky. Hlučín patří ke specifickému regionu Opavska s výrazným vztahem k individuální bytové výstavbě a individuálnímu bydlení. Tradiční svépomocná výstavba vykazovala především v období do r.1991 jedny z největších intenzit výstavby rodinných domků v ČR, přičemž průměrná velikost rodinného domku se v meziokresním srovnání řadila rovněž k

- 52 -



nejvyšším v ČR. Výsledky sčítání v roce 2001 potvrdily velmi vysokou plošnou úroveň bydlení v celém řešeném území. Jak již bylo uvedeno počet trvale obydlených bytů po r.1991 stoupal při velmi malém odpadu bytů. Celkově hodnotíme obytnou atraktivitu z hlediska bydlení jako nadprůměrnou, zejména při srovnání v rámci Moravskoslezského kraje. Část poptávky po kvalitním bydlení se do řešeného území "přelévá" z Ostravy – předností je především kvalitní obytné a i poměrně dobré životní prostředí, rekreační možnosti v okolí, ale i blízkost centra Ostravy. Pro řešené území bylo v bilanci bydlení uvažováno : 1) S odpadem cca méně než 0,4% z výchozího počtu bytů do r.2020 (ve všech formách, především však přeměnou na druhé bydlení - demolice budou tvořit pouze malou část odpadu). Obecná životnost bytů se prodlužuje a je vhodné uvažovat podobně jako ve vyspělých zemích s průměrnou životností překračující 150 let, což nevylučuje, že rekonstrukce částí prvků s kratší životností probíhají mnohem častěji (v období 20-40 let, přičemž tyto prvky tvoří většinu hodnoty moderního bytu). Celkem je uvažováno s odpadem cca 220 bytů do r.2020. 2) S potřebou bytů pro zlepšení úrovně bydlení. Jedná se především o pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Počet cenzových domácností trvale roste i při stagnaci počtu obyvatel. Především jednočlenné domácnosti důchodců a samostatně žijících osob, které už v roce 1991 tvořily v Hlučíně více než 18% všech domácností, rychle rostou. Je pravděpodobné, že jejich podíl v dohledném horizontu překročí 1/3 ze všech domácností. Proces zmenšování domácností vyplývá z individualizace života v moderní společnosti. Demograficky stanovená (ideální) potřeba bytů však do r. 2020 nebude plně uspokojena a především v nejbližších letech je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností (tj.dvě a více domácností budou obývat jeden byt). Otázkou zůstává definice přiměřeného bytu v podmínkách ČR – soužití dvou jednočlenných cenzových domácností v bytě 3+1 není problémem nedostatku bytů. Soužití cenzových domácností přitom nelze považovat za jednoznačně negativní jev (především v zástavbě s rodinnými domky a tradiční rodinnou sociální orientací). Především snižuje potřebu sociálně zdravotní péče, utužuje sociální vazby v rodině, společnosti. Určení jeho přirozené či optimální míry je problematické. Počet bilancovaných nově získaných bytů je proto nutno redukovat především s ohledem na odhad koupěschopné poptávky v řešeném území. 3) Očekávaný mírný růst počtu obyvatel vytváří nové nároky na byty – cca 200 bytů. Je však nutno vnímat, že i při stagnaci se bude na území města Hlučína realizovat poptávka po bydlení ze širšího regionu. Značná atraktivita bydlení ve městě se částečně zrcadlí i v cenách pozemků a nemovitostí. V řešeném území (po redukci na úroveň koupěschopné poptávky) je uvažováno se získáním asi 50 nových bytů ročně v období 2001-2020 (celkem cca 900 nových bytů během návrhového období, z toho 500 bytů v rodinných domech a 400 bytů v bytových domech). Cca u 20% je pravděpodobné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (tj. formou nástaveb, přístaveb, změnami využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě které nabyla samostatně bilancovány, na místě demolic apod.). Pro efektivní fungování trhu s pozemky je územním plánem vytvořena převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou (cca o 50-100% očekávané potřeby). Převaha nabídky pozemků na trhu je nutná s ohledem na přiměřené fungování trhu s pozemky a s ohledem na skutečnost, že územní plán nemůže předjímat všechna možná omezení vylučující pozemky z jejich reálné nabídky na trhu (především vlastnická-majetková, investorská).

- 53 -



VÝVOJ POČTU OBYVATEL A BYTŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ obec rok

Obyvatel 2002 0 1280 55 1370 7000 11880 7055 14530

z toho v BD Bobrovníky z toho v BD Darkovičky z toho v BD Hlučín z toho v BD celkem řešené území

část obce

v bytových domech (BD)

na nových plochách Bobrovníky-celkem na nových plochách Darkovičky-celkem na nových plochách Hlučín-celkem na nových plochách celkem řeš. území

0 0 0 0 380 400 380 400

Tabulka č. 1 úbytek bytů do r. 2020 0 20 0 25 90 175 90 220

bytů 2020 0 1320 50 1400 7200 12280 7350 15000

2002 0 415 20 425 2590 4360 2610 5200

2020 0 480 20 500 2900 4900 2920 5880

nových bytů do r.2020 v rodinných plocha – bilancovaná domech RD kapacita – pro bytů v BD v RD 70 85 80 100 260 315 410 500

0 x 0 x 830 x 830 x

150 x 180 x 420 x 750 x

druhé bydlení obytných jednotek r.2002

r.2020

0 70 0 30 0 200 0 300

0 80 0 35 0 220 0 335

BD - bytové domy, RD rodinné domy.

URBANISTICKÁ EKONOMIE Pro obce existují v zásadě dva způsoby zlepšení efektivnosti zástavby (tj. aby nová zástavba byla levnější, a i její provoz nebyl příliš nákladný a přitom bylo dosaženo maximálního užitku ): a) koncentrace zástavby, tj. dosažení optimální hustoty zástavby, čímž se minimalizují především nároky na inženýrské sítě (pořízení a údržbu), šetří drahé stavební pozemky ale i cenné přírodní zdroje, b) organizací využití území s cílem funkční návaznosti využití území a časové návaznosti staveb (tj. stavět tam, kde je to nejvýhodnější a v době, kdy je to nejvhodnější, v návaznosti na ostatní zástavbu, záměry využití území). Organizaci využití území a omezeně i koncentraci zástavby je možno ovlivnit územně plánovací dokumentací, přímé ekonomické nástroje mají v ČR poměrně malou váhu (daň z nemovitostí, poplatek za vynětí z půdního a lesního fondu apod.), jedná se přitom o dlouhodobý proces. VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ PODMÍNKY OVLIVŇUJÍCÍ EFEKTIVNOST ZASTAVĚNÍ Vnější ekonomické prostředí je možno z hlediska urbanistické ekonomie charakterizovat následujícím způsobem:

1. Postupně se rozvíjejícím se sektorem bankovních služeb a malou vymahatelností práva . Hypotéční

financování je stále finančně náročné (z hlediska příjmů a zvyklostí domácností), výraznou změnu nelze - 54 -



očekávat ani v blízké budoucnosti. V regionu je stále převažující formou individuální svépomocná výstavba rodinných domků především na základě rodinných úspor a eventuálních dotací. Možnosti komerční výstavby bytů jsou ekonomicky omezené. V zázemí větších měst - v samotném řešeném území , existují omezené potencionální možnosti této výstavby. 2. Na komerční výstavbě bytů a jejich prodeji (pronájmu) se nedá vydělat na více než 80 % území ČR (r. 2000). Nízká tržní cena nemovitostí (špatná prodejnost) v řešeném území (ve srovnáním s ostatními územími ČR) omezuje efektivnost nové komerční bytové výstavby. Trh nemovitostí pro bydlení je stále poměrně silně deformován regulací nájemného, dotacemi a daňovým systémem. 3. Obecně chybí vyhodnocování růstu cen pozemků, stavebních nákladů, výnosnosti investic atd. na centrální úrovni umožňující orientaci a přehlednost trhu. Průměrné reprodukční náklady bytu 3 + 1 (60 m2) jsou nad 1100 000 Kč s mírnými regionálními odchylkami (především v závislosti na regionální ceně stavebních prací úrovni mezd). Jeho tržní (obvyklá) cena - je však na místním regionálním trhu - města Hlučín (cca 300-350 tis.) tj. menší než časová cena - cca 600 tis. Kč (po odečtu opotřebení). Podobná situace je i u rodinných domků. Nákladové ceny (nové bytové výstavby) přináší následující tabulka, v úvahu je však nutno vzít skutečnost, že ceny podobných staveb mají značný rozptyl i v jedné obci. 4. Neexistuje obecné povědomí reálné tržní hodnoty pozemků. Většina vlastníků nepovažuje pozemky a další nemovitosti za zdroj výdělku - zisku, ale spíše jako tzv. dobře uložené peníze odolávající inflaci a poskytující jistý přírůstek hodnoty těchto nemovitostí v čase. Zároveň nejsou cenově a legislativně náležitě odlišeny připravené, syrové (nepřipravené) stavební pozemky a potencionální stavební pozemky (formálně dosud zemědělská půda u níž však zástavba není vyloučena). Mnozí majitelé pozemků mají nereálné představy o jejich ceně. Podle vyhlášky MF ČR č. 127/1999 Sb. jsou nově oceňovány pozemky, které nejsou stavebními (ve smyslu zákona “o cenách” č. 151/1997 Sb.), ale jsou zahrnuty do platného územního plánu obce nebo regulačního plánu. Cena těchto pozemků se vypočte jako součin výměry pozemku v m2 a základní ceny (podle velikostní skupiny obce) a koeficientu 0,3, tj. v případě řešeného území se jedná o cenu asi 30-70 Kč/m2 pozemku). MÍSTNÍ EKONOMICKÉ PODMÍNKY Řešené území vykazuje z hlediska urbanistické ekonomie následující základní charakteristiky:

1. Administrativní cena stavebních pozemků podle vyhlášky MF ČR č. 279/1997 Sb. v aktualizovaném znění je

stanovena na 80-500 Kč/m2, (s možností úprav podle podmínek parcely a druhu zástavby), tj. v zásadě odpovídající současné průměrné (obvyklé) tržní ceně. Nejnižší ceny pozemků je možno očekávat v části Darkovičky, nejvyšší v centrálním území s využitelností pro obchod a služby. 2. Obvyklá prodejnost rodinných domků se v řešeném území pohybuje na úrovni kolem 80-85 % časové ceny (tj. reprodukční neboli nákladové ceny po odečtení opotřebení), v zásadě v souladu s vyhláškou č. 338/2001 Sb. V zásadě je stále výhodnější koupě staršího domu, bytu než výstavba nového objektu (pokud poskytují požadovaný srovnatelný užitek). 3. Podrobnější postižení hodnotových (cenových) rozdílů v území je možné pomocí zpracování hodnotové (orientační cenové mapy bez schválení MF ČR) nebo cenové mapy pozemků v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb. 4. V rámci přípravy pozemků pro zástavbu je nutno uvažovat u zainvestování těchto pozemků s náklady 250550 Kč/m2 pozemku, tj. asi 200-500 tis. Kč na rodinný domek (r. 2001), podle velikosti parcely, složitosti terénu a rozsahu potřebných investic do infrastruktury v jednotlivých lokalitách. Rozhodující pro náklady obce na infrastrukturu u konkrétního pozemku je vždy délka hranice parcely s komunikací podél níž jsou sítě vedeny. Proto jsou z hlediska obce efektivnější užší parcely (20 m šířky) a eventuálně protažené do hloubky. Opačné řešení přináší až statisícové rozdíly v nákladech na zainvestování pozemků a každoročně tisícové vícenáklady na údržbu sítí. Proto je u návrhu nové zástavby uplatňován její poměrně ekonomický příznivý způsob. Názory soukromých vlastníků, že způsob zástavby na soukromém pozemku by neměl být ovlivňován jsou v rozporu s tímto ekonomickým argumentem. Moderní zástavba je podmíněna inženýrskými sítěmi (tvoří mnohdy i 20 % z hodnoty staveb). Infrastrukturu financují z velké části obce a nemají možnost pomocí daňového systému tyto peníze získat zpět. Obce prakticky nemají k dispozici ekonomické nástroje, které by nutily k úsporné zástavbě. Proto je vhodné používat legislativní nástroj, který je k dispozici, tj. územně plánovací dokumentaci. - 55 -



5. Z uvedených ekonomických důvodů je v prvé řadě nutno soustřeďovat pozornost na stávající proluky

v zástavbě, podél stávajících komunikací se sítěmi (např. jednostranně obestavěných cest). Intenzifikace využití území je výrazně levnější než plošná expanze zastavěného území. Ze srovnání hodnot tržní ceny pozemku asi 100-500 Kč/m2 s hodnotou infrastruktury je patrné, že tržní hodnota stavebních pozemků je na úrovni, která v některých případech umožňuje uvažovat s návratností vložených investic (vzhledem k ceně infrastruktury, v zásadě by měla být tržní cena pozemku cca 2 krát vyšší než cena infrastruktury, tj. aby bylo možno uhradit náklady na infrastrukturu a syrové stavební pozemky, včetně přiměřeného zisku). Současně při průměrné reprodukční hodnotě rodinného domu cca 2-3 mil. Kč tvoří tržní cena pozemku asi 10-15 % z hodnoty nemovitosti, což je stále méně než v zemích EU.

15. Občanská vybavenost A. ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ

I. Školství a výchova

jesle - nejsou zastoupeny mateřská škola

škola MŠ Severní MŠ Cihelní MŠ Beneše MŠ Darkovičky MŠ Bobrovníky Celkem

Počet žáků 1.9.2001 15 110 50 45 40 260

k Počet tříd

Kapacita dle rozhodnutí MŠMT

4 4 2 2 2 14

120 110 74 52 40 396

Z uvedené tabulky je patrné, že kapacita tohoto druhu školského zařízení převyšuje stávající potřebu o 136 míst.

základní škola

Škola ZŠ Tyršova ZŠ Hornická ZŠ Rovniny ZŠ Darkovičky ZŠ Bobrovníky Celkem

Počet žáků 1.9.2001 373 513 729 84 49 1748

k Počet tříd

Odborné učebny

19 21 29 5 3 77

2 10 1 13

Kapacita dle rozhodnutí MŠMT 450 575 800 115 56 1996


Školní družina –ul. Tyršova Školní družina – ul. Hornická

Zvláštní škola

škola Zvláštní škola

Počet žáků 1.9.2001 94

k Počet tříd 11

- 56 -

Kapacita dle rozhodnutí MŠMT 132 zvláštní 6 pomocná




Gymnázium – 380 žáků, 13 tříd, 9 odborných učeben, plně naplněno Základní umělecká škola – ul. U bašty – obor hudební, výtvarný, taneční, a literárně- dramatický Autoškola Marešovi – ul. ČSA Autoškola Credit – ul. Celní Hlučínská soukromá autoškola – ul.Dlouhoveská Dům dětí a mládeže - ul. Zámecká SOU obchodní - ČSA

Návrh: Z přehledu kapacit stávajících školských zařízení vyplývá následující: Celková kapacita stávajících MŠ převyšuje potřebu o 136 míst, což je o 34% z celkového stanoveného počtu. Vzhledem k demografické prognóze je předpoklad, že do budoucna bude kapacita těchto zařízení na území města dostačující. Zcela naplněna je pouze mateřská škola v Bobrovníkách. Pokud by se zde prokázala nutnost rozšíření tohoto druhu zařízení, je doporučena přístavba stávajícího objektu, rovněž pro účely přemístění základní školy Bobrovníky. Jednalo by se o stavbu ve stávající funkční ploše bez nutnosti záboru dalších pozemků. Celková kapacita stávajících ZŠ převyšuje potřebu o 248 míst, což je o 12% z celkového stanoveného počtu. Vzhledem k demografické prognóze je předpoklad, že do budoucna bude i kapacita základních škol na území města dostačující. Největší procento naplnění má i v tomto případě ZŠ Bobrovníky. Je doporučeno provedení přístavby stávajícího objektu MŠ, přemístění ZŠ do tohoto objektu, vybudování tělocvičny a venkovního sportovního zázemí. Nelze předem zcela jednoznačně stanovit v kterých částech města a v jaké časové posloupnosti se bude výstavba objektů bydlení rozvíjet. Pokud by kapacita některé ze základních škol nedostačovala je možné provést přístavbu stávajících ZŠ Rovniny nebo Hornická v rámci stávajících areálu bez nutnosti záboru dalších pozemků. Nové plochy pro stavby ZŠ a MŠ nejsou navrhovány. Ve městě Hlučíně by bylo vhodné zřídit další druhy středních škol popř. učebních oborů. Např. uměleckoprůmyslové obory, některé ze speciálních řemesel, apod. Toto zařízení je možné umístit v rámci dostavby městského centra v plochách jádrového území, popř. v rámci jiných ploch BH nebo OV.

II. Kultura a osvěta Hlučín Mírové nám. Knihovna Hlučín Ostravská ul. Kulturní dům Kino Mír Dlouhoveská ul. Svaz a klub důchodců Bobrovníky Požárnická ul. Kulturní dům Bobrovníky

- 57 -



Darkovičky Nový svět Kulturní dům Darkovičky Návrh: Stávající zařízení možno ponechat. Doporučuje se zřídit v rámci ploch městského parku amfiteátr, pro kulturní účely je vhodné využít objekt zámku. Další drobná kulturní zařízení jako galérie, čajovny, čítárny apod. možno zřídit dle potřeby v jednotlivých funkčních plochách v souladu s regulativy územního rozvoje.

III. Tělovýchova a sport Hlučín Tyršova ul. Stadion Sportovní hala FC Hlučín – fitcentrum, sauna Rovniny STSČ Hlučín Rovniny – ZD kynologie Ul. Na závodí Fotbalové tréninkové hřiště Ul. B. Němcové Dětské hřiště Ul. Hornická Tréninkové fotbalové a dětské hřiště Ul. Severní Stolní tenis Ul. Celní Dětské dopravní hřiště Tenisový areál Hlučín Dětský ranč Hlučín

Sportovně rekreační areál Hlučín Dlouhoveská ul. Jezdecký klub Hlučín

Bobrovníky Rekreační ul. Hřiště Sokolská ul. Fotbalové hřiště Darkovičky Nový svět Hřiště Návrh: Stávající zařízení možno ponechat. Doporučuje se v plochách navazujících na Tyršův stadion zřídit krytý bazén , popř. kluziště či jiné druhy sportu v krytých i otevřených sportovištích. Na sídlišti OKD je navrženo k dobudování a částečnému rozšíření hřiště vedle ZŠ Hornická. Otevřená sportoviště je možné realizovat v lokalitě pod Vinnou horou.

- 58 -



Drobná dětská hřiště je možné zřídit dle potřeby v jednotlivých funkčních plochách v souladu s regulativy územního rozvoje.

IV. Zdravotnictví Hlučín Privátní zdravotní praxe ul. Čs.armády: Alergologická ambulance MUDr. Balner Ambulance pro nemoci plicní a tuberkulozní MUDr. Pravda Petr Ambulance radioterapie MUDr. Horkel Pavel Gynekologicko-porod. praxe MUDr. Havlík Ivo Chirurgická ambulance MUDr. Bělan Petr MUDr. Tvrdý Alfréd Interní ambulance MUDr. Bizoň Jiří Kožní ambulance MUDr. Němcová Dáša Krční, ušní a nosní ordinace MUDr. Sedláček Mojmír Laboratoř klinické biochemie MUDr. Šafarčíková Jindřiška Logopedická poradna MUDr. Odstrčilová Magdaléna Neurologická ambulance MUDr. Němec Jan Neurologická a rehabilitační ambulance MUDr. Sobotka Jindřich Odborná ambulance pro radiodiagnostiku MUDr. Růžička Antonín Odborná dětská ambulance MUDr. Dočkalová Marie MUDr. Pavlíková Gertruda MUDr. Sýkorová Hana Odborná interní a diabetická ordinace MUDr. Švajgrová Věra Oftalmologická ordinace MUDr. Kačmařová Taťána Ordinace ženského lékaře MUDr. Havlíková Stanislava Ordinace praktického lékaře MUDr. Javoříková Lydie MUDr. Kulaviak Ladislav MUDr. Pekařová Eva Ordinace psychologa MUDr. Kubná Hana Ordinace očního lékaře MUDr. Navrátil Pavel Ortopedická ordinace MUDr. Pásek Karel Soukromý anesteziolog MUDr. Matoušek Lubomír Urologická ambulance MUDr. Hrdlička Antonín Interní ambulance MUDr. Bizoň Jiří – Hluboká ul. Ambulance praktického lékaře MUDR. Pchálek Jáchym – Zahradní ul. Ordinace stomatologa – Hornická ul. MUDr. Cieslarová Daniela MUDr. Hlávková Ludmila MUDr. Juryšková Helena STOMATOLOGIA s.r.o. – Školní ul. MUDr. Cwik Petr MUDr. Kiková Lea MUDr. Kozlovský Vladimír MUDr. Micek Zdeněk MUDr. Micková Jaroslava MUDr. Pavelková Ivana Stomatologická laboratoř MUDr. Kučerová Marie

- 59 -



Kusáková Jarmila Přádková Marie Oční ambulance MUDr. Černý Vladimír – Ostravská ul. Ordinace praktického lékaře – Hrnčířská ul. MUDr. Kazdová Jaromíra MUDr. Kubina Daniel Ordinace praktického lékaře MUDr. Krčmář Vladimír – Celní ul. Ordinace praktického lékaře MUDr. Michalský Karel – Malánky Interní ambulance MUDr. Novosad Libor – ul. Na valech Pracoviště léčebné rehabilitace Sládková Antonie – ul. Na valech Gynekologická ambulance MUDr. Stašek Karel – Zahradní ul. Psychiatrická ambulance MUDr. Stašková Zdeňka – Zahradní ul. Lékárna základního typu – MUDr. Kovalčíková Pavla – ul. Čs.armády Lékárna – Mgr. Lenzová Jana – ul. Čs.armády Výdejna prostředků zdrav. techniky – Kubánková Helena - Čs. armády Lékárna “U hradeb” PhMr. Kulichová Jarmila – ul. Pode zdí Zdravotnická záchranná služba Opava (RLP a RV) – Čs.armády Dopravní zdravotní služba Pavlíková Miroslava – ul. J.Seiferta Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Prchalová Irena –Promenádní ul. Ústav sociální péče pro mládež – ul. Dlouhoveská

Bobrovníky Lékařské praxe nejsou zastoupeny. Darkovičky Lékařské praxe nejsou zastoupeny. Návrh: Vzhledem k dostatečnému zastoupení praktických lékařů i ambulantních specialistů nejsou v současné době požadavky na rozšiřování těchto zařízení. Za ulicí ČSA je navržena plocha pro případný rozvoj zdravotnických zařízení, které zatím nejsou na území města zastoupeny. S výstavbou nemocnice není ve městě uvažováno. V případě zájmu o vznik lékařských praxí v Darkovičkách nebo Bobrovníkách je možno tyto umístit v rámci jednotlivých funkčních zón v souladu s regulativy územního rozvoje.

V. Maloobchod Hlučín Mírové nám. Obuv, knihy Slezan – papírnictví Železářství u Leoše Řeznictví, levné oděvy Koberce, bazar Květinářství Galerie, studio skla Oděvy Wiplast Klenoty Kadeřnictví, pedikůra Sklo, porcelán Drogerie - 60 -



Koberce Quelle Textil Řeznictví Sudová vína Potraviny, sport Opavská ul. Sport, hračky, papír Levné oděvy, obuv BILLA Pode zdí Kosmos – prodejní stánky BICI – jízdní kola, cyklistické potřeby Bazar, sazka Bazar Krámek U slona Zámecká ul. Elstar – elektro Úzká ul. Obuv, textil Provizorní prodej – textil, oděvy, občerstvení Textil Pauli – obchodní centrum Hluboká ul. Prodej jízdenek Protea – sušené květiny Na valech Zahradnická prodejna Hrnčířská ul. Elektro, zlatnictví Drogerie Stihl-prodej, servis Rybářské potřeby Odívání prodej Cykloslužby, zastavárna, bazar Saldo sklo Ostravská ul. Venkovní tržiště Květinářství Ovoce zelenina Textil, elektro Chovatelské potřeby Style prodejna Prádlo, galanterie Optik Korner – textil Baloušek prodejna Obuv, textil prodejna Elektro Krupa Zahrádkář Obuv Textil, plasty,autoslužby Oděvy, obuv Dámská , pánská móda, elektro, bazar Zlatnictví, tabák - 61 -



Drogerie Model technik, prodejna Promont Textil, bytový textil, mobilní telefony Autodíly Nábytek Second hand Oční optika Zámky, klíče Commex – satelity, video, televize, elektronika, hudebniny – prodej Autokosmetika Autodíly Fojtík Mountfield Plus diskont potraviny Prodej moravských vín Bochenkova ul. květinářství Farní ul. Prodej barev Školní ul. Prodejna charitního zboží Zahradní ul. Prodejna potravin Ul. U stadionu Prodej okrasných květin Dlouhoveská ul. Votoplast – prodej instalačního materiálu Prodejna instalačního materiálu Prodej kuřic Kinding s.r.o. Železářství Písečná ul. Elektro Antonín Proton elektro speciál Obchod potravin Horní ul. Second hand – levné oděvy Moravská ul. Smíšené zboží Vinohradská ul. Krmiva pro psy a kočky Potraviny Hruška Smíšené zboží Potraviny Ul. M.Majerové Second hand Družební ul. Smíšené zboží Ul. Seiferta Second hand Rovniny Potraviny – večerka Second hand H+S výpočetní a kancelářská technika Zbraně, střelivo Potraviny Hruška Smíšené zboží - 62 -



Velkoobchod čalounických potřeb Cihelní ul. PNS Drogerie Ul. ČSA Optika Lens Levný textil Renta Jednota Babetta – prodejk, servis Champion servis Prodej motocyklů – MPW moto PNS Ul. Zahradní Vzorková prodejna nábytku Ul. E.Beneše PNS Ul. Tyršova Levné oděvy Ul. P.Bezruče Moravská vína Tramín Ul. Pekařská PNS Ul. Hornická Supermarket RS Tomfruit – ovoce, zelenina Elektro –prodej, servis Večerka potraviny Second hand Drogerie, barvy , laky Trafika Papírnictví Textil Ul. J.Nerudy Drogerie Trafika Maso Prodej piva Celní ul. Auto-moto náhradní díly Zahradnictví Novák – prodejna květin Autoslužby Ul. Na krásné vyhlídce Prodej potahových látek

Bobrovníky Požárnická ul. Potraviny Mini market Ul. Osvoboditelů Potraviny PNS Darkovičky Kozmická ul. Smíšené zboží - 63 -



Jandova ul. Potraviny

Návrh: Průzkumem byla zjištěna stávající nabídka obchodních zařízení, která je v současných podmínkách plně regulována trhem na základě poptávky. Byl vytvořen přehled lokalizace těchto zařízení. Z velkoplošných zařízení jsou zastoupeny prodejny potravinářského zboží Supermarket RS na sídlišti OKD, Renta Jednota na ul. ČSA, Plus diskont potraviny na ul. Ostravské, Billa na ul. Opavské, Jednota na Mírovém náměstí. Z nepotravinářského zboží prodejna Mountfield na ul. Ostravské a stavebniny Jednota na ul. ČSA. V ostatních případech se jedná o maloprodejny. Vzhledem k tomu, že nejsou známy přesné plošné výměry prodejních ploch těchto zařízení, odhadem, který vznikl na základě přepočtu z celkových zastavěných ploch lze předpokládat stávající prodejní plochu cca 3 000 m2 u potravinářského zboží a cca 2 000 m2 u nepotravinářského zboží. Dle materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu z ledna 1998 “Rozvoj optimalizace dimenzí maloobchodních sítí v území” je pro rok 2010 pro sídla velikosti 10-19tis. obyvatel předpokládaný plošný standard prodejní plochy 270-330 m2/1000 obyv. pro potravinářské zboží a 540-940 m2/1000 obyv. pro nepotravinářské zboží. Celkem tedy 810-1270 m2/1000 obyv. prodejních ploch. Pro město Hlučín při uvažovaném počtu 15 000 obyvatel by součet prodejních ploch (při vyšší variantě) pro potravinářské zboží představovala číslo 4 950 m2 prodejních ploch, pro nepotravinářské zboží 14 100 m2 prodejních ploch. Z těchto údajů je zřejmé, že i ve městě Hlučíně přibudou další prodejní zařízení, především nepotravinářského zboží. Je předpoklad, že většina těchto zařízení bude velkoplošného standardu a jejich umísťování v rámci vnitřního města nebude možné. Jako nejvhodnější se vzhledem k dopravní obsluze zdají být plochy podnikatelských aktivit podél ulice Markvartovické, menší zařízení by mohlo vzniknout podél ulice ČSA. Nabídka určité části sortimentu může být přesunuta i do vnitřního města, především půjde o dražší a luxusnější zboží, speciální malosortimentní nabídku apod., jehož prodej může být přesunutý do nákupních galérií v městském jádru nebo podél pěších zón do tématicky zaměřených obchodních ulic. Drobné prodejny je možno umístit v rámci jednotlivých funkčních zón v souladu s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území.

VI. Restaurační zařízení, veřejné stravování, ubytování Hlučín Mírové nám. Radniční sklípek Hlučínská pivnice U Bětky Pivnice, letní zahrada La Moneta Asia bistro Bufet – autobusové nádr. Hrnčířská ul. Rybářská bašta Hotel Bochenkova ul. Penzion Lucie Ul. U bašty Minibar Zahradní ul. - 64 -



Restaurace StaR, vinárna U Strápka Ostravská ul. Pohostinství Minibar Max Rovniny Restaurant Revil privat Dlouhoveská ul. Pivnice U Stoška Ul. U stadionu Pivnice Gól Písečná ul. Restaurace Kaskáda Pohostinství Jasénky Hospůdka U mlýna Ostravská ul. Hospoda 56 Snack bar Opavská ul. Restaurace Perla Ul. 1. máje Restaurace Barborka Hornická ul. Restaurace U sudu Hospůdka U pavuka Pool – triangl restaurace Celní ul. Restaurace, ubytování Motorest Laguna Pension Rodos Motorest Azalka, pension

Bobrovníky Restaurace, vinárna Bobry club – ul. Osvoboditelů Cukrárna Pralinka – ul. K pralince Hostinec U kohouta – Požárnická ul. Restaurant Na ranči – ul. Na sídlišti Darkovičky Restaurace Na knebajtlu – ul. Luční Hostinec – ul. Jandova Návrh: U tohoto druhu zařízení bude záležet pouze na nabídce a poptávce. Tyto zařízení lze umísťovat v souladu s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území.

VII. Nevýrobní a výrobní služby Hlučín Mírové náměstí Geodetická kancelář Microarea

- 65 -



ČS stavební spořitelna Amcico – americko-česká pojišťovna A.Cigan – pojištění Ing. Kubinová – projektování Opravna obuvi Xena spedition Holičství, kosmetika Česká spořitelna Taxi Doura – ploty, brány, zábradlí Opavská ul. Videopůjčovna Videotop Česká pojišťovna Pneuservis Hřivňacký Stavební firma Ricka Ul. Pode zdí Fotoateliér Veřejné WC Zámecká ul. Avizo, tiskárna, razítka Interiér nábytek P.Chalcařová – grafické a výtvarné práce P.Boček – realitní a znalecká kancelář Farní ul. Lakýrnictví Úzká ul. Technické služby Ul. Promenádní Charita Hlučín Ostravská ul. Sturio Mortiana – kadeřnictví, kosmetika, solárium Fortuna – sázková kancelář Tip sport Kadeřnictví, kosmetika Advokátní kancelář – JUDr. Miketa Reklama, písmo, plotter, sítotisk Teplo Hlučín spol. s r.o. Pneuservis, autoopravna, karosárna Gass eko – plyn Vodovody a kanalizace Hlučín Hrnčířská ul. Furst – šití oděvů Firma Hubka – stolařské práce, malířství, natěračství Projektování ve stavebnictví Ing. Petr Chreno Bochenkova Autobazar Školní ul. Kamenictví Stolařství, truhlářství Pohřební služba Komerční banka a.s. Zahradní ul. Středisko vzájemného porozumění Dlouhoveská ul. Vaillant – topení montáž, servis - 66 -



Vinohradská ul. Výroba lahůdek Jitřenka Veterinární ordinace MVDr. Gajdošík Tepelné izolace bytu Ul. M.Majerové Kadeřnictví Eva Pavel Fojtík – betonové výrobky Okrajová ul. Kadeřnictví Mandlování prádla Sonnek elektrokoroze Jasénky Truhlářství Grasservis Dělnická ul. HP servis, servis – prodej praček, myček Autoservis Manikůra, pedikůra Sazka Rovniny Kopírování, laminování Elektromotory Konekta s.r.o. – výroba přírodního uzeného sýru Hutní materiál Steffek – chlazení Kovo – Petr Jarošek Prodej náhradních dílů diesel Autotakt – Jindřich Janiš Fitness centrum Lenka – Paláček Petr Vodárny Hlučín Oprava jízdních kol Účetnictví software, hodinářství Cihelní ul. Fiat autosalon Renalt autosalon Čištění koberců, půjčovna šicích strojů Interiérové nástřiky Slovanská Truhlářství Hofrichter Ul. ČSA Hutnická zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna Bratrská revírní pojišťovna Wustenrot – stavební spořitelna INSYS v.o.s. – účetnictví ILARK – výroba a prodej požárních dveří Kooperativa pojišťovna Kadeřnictví Pneuservis OK Ul. Hluboká Dětská rehabilitace Ul. Na včelínku Firma Bosal - výfuky Ul. Jaselská Instalaterství, půjčovna stavebního nářadí - 67 -



Ul. P.Bezruče Servis chladničky, mrazničky Stolářství, sklenářství Toschka Rozvoj – stavební bytové družstvo Ul. Jarní Prádelna Ivona Ul. 1. máje Pekařství M+K Ul.Hornická Kosmetika Ul. Severní JUDr. Stříbrný Celní ul. Zahradnictví SME RZ Opava, služebna Hlučín Automotoklub KARO – velkoobchod ovoce, zelenina Auto Kasi – autoprodej (bazar) Vinná hora Pilařské práce

Bobrovníky Ul. Osvoboditelů Opravna obuvi Bryš Čištění koberců a sedacích souprav Darkovičky Jandova ul. Projektování staveb Lubomír Kořidém Autoservis Fojtík Pionýrská ul. Zakázkové krejčovství Vřesinská D.A.S stavební firma Primaplyn – výdej lahví Opravy jízdních kol Sadová ul. Veterinární ambulance Nový svět ČS spořitelna Návrh: Z těchto zařízení je navržen na vymístění Autobazar na ul. Bochenkové , zařízení stavební výroby na sídlišti OKD a Rovniny, Pekařství M+K na ul. 1. Máje, autobazar na ulici Celní. Všechna tato zařízení je nutné přemístit do ploch podnikatelských aktivit nebo živnostenských území. Další zařízení lze umísťovat v souladu s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. VIII.Správa a řízení Hlučín Mírové nám. Městský úřad Hlučín - 68 -



Městská policie Školní ul. Česká pošta Ul. Dr. Beneše Policie ČR Ul. ČSA Úřad práce Finanční úřad Opavská ul. Kasárna Celní ul. Hasičský záchranný sbor, požární stanice Hlučín

Bobrovníky Požárniccká ul. Česká pošta Hasičská zbrojnice Darkovičky Nový svět Česká pošta Požární zbrojnice Návrh: Další zařízení lze umísťovat v souladu s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území.

A. Specifické vybavení Hlučín Zámecká ul. Zámek Kostel sv. Jana Křtitele Farní ul. Farní úřad Hluboká ul. Evangelický kostel – park u autobusového nádraží Mauzoleum rodiny Wetekampovy Školní ul. Hřbitov Kostel sv. Markéty Ostravská ul. Hřbitov Malánky Městský hřbitov Bobrovníky Požárnická ul. Kaple Darkovičky Nový svět Kostel Nanebevzetí Panny Marie

- 69 -



Návrh: Další zařízení lze umísťovat v souladu s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území.

16. Výroba Zemědělská výroba Zemědělská výroba je v zájmovém území rozčleněna na rostlinnou a živočišnou výrobu. Rostlinná výroba Rostlinná výroba v zájmovém území vychází z půdních a klimatických podmínek této oblasti. Úhrnné rozlohy kultur (v ha) v zájmovém území: K.ú. Celkem Lesní Orná Zahrada Vodní plocha půda plocha

Sad

Bobrovníky Darkovičky Hlučín Celkem

0,4 0 0 0,4

249,7 442,9 1421,5 2114,1

165,1 38,3 49,7 253,1

20,0 279,2 740,1 1039,3

22,8 18,0 95,0 135,8

2,4 3,2 19,4 25

Trvalý travní porost 5,3 25,9 164,5 195,7

Ostatní plocha

Zastavěná plocha

13,1 52,7 257,6 323,4

11,5 20,2 95,2 126,9

Pozemky jsou obdělávány v převaze firmou AGROZEA Darkovičky s.r.o. (na k.ú. Darkovičky 245 ha, k.ú. Hlučín 573 ha). Část pozemků je užívána dalšími soukromými firmami (v nájemním vztahu), tyto plochy jsou v menším rozsahu. V zájmovém území jsou pěstovány v převaze obiloviny – pšenice ozimá, ječmen ozimý a ječmen jarní, dále ozimá řepka, mák, vojtěška, kukuřice. Trvalé travní porosty tvoří 9 % celkové rozlohy zájmového území. Živočišná výroba Živočišná výroba souvisí se stávajícími objekty určenými pro chov zvířat ve dvou střediscích. Jedno středisko je situováno v lokalitě Hlučín – farma, druhé středisko v lokalitě Darkovičky – středisko. Obě tyto lokality jsou provozovány jedním subjektem – firmou AGROZEA Darkovičky s.r.o. Chov zvířat v zájmovém území: Lokalita Hlučín – farma: objekt nový kravín:

dojnice 170 ks, vysokobřezí jalovice 40 ks

objekt starý kravín:

jalovice 70 ks, telata 45 ks

Lokalita Darkovičky – středisko porodna prasat: kanci 2 ks výkrmna prasat:

selata do odstavu 170 ks, selata odstavena 70 ks, prasničky 20 ks, prasnice 45 ks, 230 ks

Vliv chovů zvířat v zemědělských objektech (pachové emise v území) jsou řešeny vyhlášením pásmy hygienické ochrany jednotlivých chovů územním rozhodnutím: - 70 -



Pro lokalitu Hlučín – farma v 10/1980 (územní rozhodnutí o ochranném hygienickém pásmu hospodářského střediska Hlučín č.14/1980 na pozemcích p.č. 2191/1-4, 2224, 4470, 4471/2, 2980/2, 2952/2, 770/2, 2217/2, 2171/1 k.ú. Hlučín – okruh 40 – 130 m od pozemkových hranic střediska). Pro lokalitu Darkovičky v 03/1979 (územní rozhodnutí o ochranném hygienickém pásmu - Darkovičky č. 2/1979 na pozemcích p.č. 397/1 – 3, 398, 400, 401, 402/1-2, 403 –405, 406/1-5, 408, 410, 411/1-2 k.ú. Darkovičky). Obě územní rozhodnutí vymezují graficky ochranné pásmo. Provozovatelé těchto zařízení mají ze zákona povinnost aktualizovat na základě změny počtu chovaných zvířat nebo technologie ustájení pásma hygienické ochrany těchto chovů. V oblasti řešeného území není jiný větší chov zvířat. Z jiných zařízení zemědělské výroby se v řešeném území dále vyskytují: Darkovičky Luční ul. Stanice zemědělské techniky Kozmická ul. Siláže

Průmyslová výroba V řešeném území se nacházejí tyto objekty průmyslové a stavební výroby, skladů a technického vybavení území: Hlučín Rovniny Slezská společnost – stavební firma Strojírenská firma Beton – exteriér, kultur, stavební výroba Ostravská ul. Technické služby Hlučín – skládka PA dřevo VAX spol. s r.o. – prodej ocelových trubek Hasit – omítkové směsi CIDEM a.s. Hranice, cihelna Hlučín Skládka stavební sutě SM plynárenská a.s. Tiskárna Baloušek Kovošrot – sběrné suroviny Ritschny Moravské dřevařské závody Revitex Dřevoprodej na zakázku Markvartovská ul. Brano a.s. Tipostar – Ing.Martin Ostárek – výkup kovového odpadu, prodej hutního materiálu Autodoprava Pieran, stavební stroje, prodejna barvy, laky ČS PHM OMV SÚS Opava, středisko Hlučín ACA autocentrála Hlučín ČS PHM Schell Velkoobchodní sklad Jednota Opava Marius Pedersen - 71 -



Moravské tiskařské závody Opavská ul. S-form (kovo-interiér) Bývalá sýpka – dnes bez využití Agroservis Zetor Mogul petrol – velkoobchod Stavebniny Gacík, autodoprava Za tratí ČD (OKD) Autolakovna Ul. ČSA Jednota stavebniny U stadionu Hospodářské družstvo Hlučín Paliva Josef Novák Ul. Hornická Istav – stavební dvůr Celní ul. Bývalé PSO Auto Gas – LPG FIN INT – výroba dekoračních předmětů z kovu EXIP TRADE s.r.o.

Bobrovníky Výrobní objekty nejsou v řešeném území zastoupeny. Darkovičky Ul. Za humny Stolárna Návrh: Vzhledem k tomu, že ve městě existuje poměrně vysoká vyjížďka za prací mimo město a je zde evidováno vysoké procento nezaměstnanosti, bude jedním z prvořadých úkolů města zajistit vhodnou lokalitu pro vytvoření možnosti vybudování podnikatelské zóny. Jako nejvhodnější i s ohledem na plošné nároky těchto zařízení se jeví dnes volná plocha severně od trati ČD. Tato plocha je ze severu ohraničena trasou budoucí přeložky silnice I/56. Dopravně je podnikatelská zóna napojena na východě z nově vzniklé okružní křižovatky na ulici Markvartovické a na západě na stávající silnici II/469 severně nad zástavbou sídliště OKD. Na ulici Ostravské v prostoru přilehajícím k dnešním průmyslovým zařízením firmy Hasit jsou navrženy plochy pro rozvoj průmyslové výroby. Nelze zde však umístit zařízení s výškovými stavbami, které by v dálkových pohledech narušily siluetu města. Stávající vertikální zařízení firmy Hasit je doporučeno do budoucna odstranit. K přemístění do jiné lokality podnikatelských aktivit jsou ve výhledu (tj. po roce 2020) navržené skladové a výrobní objekty na ul. Celní (bývalé PSO). Uvolněné plochy jsou navrženy pro funkci Občanské vybavenosti.

17. Rekreace a sport K provozování každodenní krátkodobé rekreace se nachází zejména v jižní části území řada příležitostí. Je to především SRA (sportovně rekreační areál), krytá i otevřená sportoviště na území města, městský park, lesní porosty pod Vinnou horou, Bobrovnický les, údolí řeky Opavy, zahrádkové osady a v neposlední řadě také zeleň

- 72 -



u rodinných domů. Přírodní a sportovně rekreační potenciál města je významný nejen pro samotné město, ale také jako příměstská rekreační oblast Ostravy a nejbližšího okolí. Nejméně vhodná oblast pro rekreační využití je severovýchodní část města, kde je umístěna převážná část průmyslových zařízení. Pro rozvoj aktivit ve sportovně rekreačním areálu byla zpracována samostatná studie. Stávající zařízení sportu jsou vypsány v kapitole Občanské vybavenosti. Mimo tato sportovní zařízení a dobudování areálu SRA se doporučuje dobudovat stezky pro turisty, cyklisty, naučné stezky v prostoru pod Vinnou horou, kondiční dráhy, běžecké a běžkařské dráhy, apod. Z nových aktivit, které by bylo jistě zajímavé na území města vybudovat, je stezka pro koně, která by mohla fungovat nejen v rámci města , ale i v daleko širších souvislostech – Albertovec – Hlučín – Ostrava – Beskydy. Z hlediska širších souvislostí je doporučeno na území města Ostravy vybudovat přes řeku Opavu dvě lávky pro pěší a cyklisty. V rámci agroturistiky se doporučuje vybudovat zařízení stravování a ubytování v prostoru bývalého vrchnostenského statku na Vinné hoře. Vzhledem k tomu, že město bude plnit v oblasti sportovně rekreačního vyžití zázemí pro širší spádovou oblast, popř. i pro dlouhodobou rekreaci návštěvníků, je doporučeno na území města rozšířit síť ubytovacích a stravovacích kapacit.

18. Návrh řešení dopravy a dopravních zařízení 18.1.Úvod V řešeném území byl navržen způsob koexistence dopravy motorovými vozidly (statické i dynamické složky) s cyklisty a chodci. Nejvýznamnější změnou komunikačního skeletu obce v návrhovém období je návrh trasy silnice I/56 a souvisejících staveb. Ostatní silnice a významnější místní komunikace jsou návrhem upraveny tak, aby byl umožněn plynulý a bezpečný provoz i pro výhledové dopravní zatížení. Síť místních komunikací je návrhem doplněna s ohledem na nové potřeby dopravní obsluhy obytné zástavby i ploch technické infrastruktury. V oblasti hromadné dopravy osob bylo prověřeno rozmístění zastávek autobusů s ohledem na přijatelné docházkové vzdálenosti a navrženo doplnit jejich vybavení. Kapacity pro dopravu v klidu jsou návrhem rozšířeny na stupeň automobilizace 1 : 2,5. Navrhovaným řešením jsou zlepšeny podmínky pro pěší pohyb a omezena možnost kolize s motorovými vozidly. Rozvoj cyklistické dopravy je podporován návrhem souvislých značených tras, které využijí upravené stávající komunikace, případně samostatných stezek. Pro cyklisty (cykloturisty) je možno v rámci podnikatelských aktivit zřídit potřebné zázemí. Rozvoj rekreačních aktivit je podpořen návrhem hipotras. Posouzen byl i vliv dopravy na životní prostředí obce v místech kontaktu s pozemními komunikacemi, kde byla také navržena opatření k jejich eliminaci. Podklady: mapy 1 : 10 000, 1 : 5 000 Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 Doplňkové sčítání dopravy na vybraných křižovatkách v roce 2001 a 2002 - 73 -



Územní generel cykloturistiky pro region severní Moravy a Slezska (UDIMO Ostrava, 1995) Vyhledávací a dopravně urbanistická studie silnice II/466 Opava – Hlučín – Ostrava (VIAPONT Brno, 1993) Organizace dopravy Hlučín – střed (studie, M. Řezáč, 2001) Studie přeložky II/469, obchvat Děhylova (UDIMO Ostrava, 2001) 18.2. Komunikace pro motorová vozidla 18.2.1 Širší vztahy Komunikační skelet města Hlučín je součástí dopravní sítě Opavska, ovlivněný blízkostí Ostravy, její stávající a připravovanou komunikační sítí (zejména trasou dálnice). Město Hlučín je na křižovatce dvou významných silnic, které jsou zařazeny ve vybrané silniční síti ČR. Silnice I/56 (Z – 69) je vedena v trase Opava – Kravaře – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Bílá je pro Hlučín především významným spojením na Ostravu. Toto spojení je duálem pro silnici I/11 (Z – 4) mezi Ostravou a Opavou přes Hrabyni. Silnice II/469 (Z – 71) má v trase Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať - státní hranice s PR spojovací význam v rámci Moravskoslezského kraje. Zbývající - silnice III. třídy - jsou součástí ostatní silniční sítě.

18.2.2 Silnice Územím Hlučína prochází silnice I/56 (Z – 69) Opava – Kravaře – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Bílá II/469 (Z – 71) Ostrava-Poruba – Děhylov – Hlučín – Hať – státní hranice s PR III/01137 Hlučín – Bobrovníky – Ostrava III/4695 Darkovičky – Vřesina – Píšť III/4698 Darkovičky – Darkovice – Hať III/46611 Hlučín-Ludgeřovice-Ostrava-Petřkovice Dopravní skelet města je možno charakterizovat jako kombinace roštového a volného. Je tvořen průjezdnými úseky silnic a napojenými místními komunikacemi (ulicová zástavba). Silnice I/56 je ve stávající poloze průtahem města Hlučín (ulice Ostravská, od křižovatky se silnicí II/469 ulice Opavská). Vzhledem k celkovému množství projíždějících vozidel a zejména značnému množství tranzitní složky dopravy je tento stav nevyhovující. Řešení trasy i kategorie silnice je ovlivněno potřebou kapacitního spojení Ostravy a Opavy, přičemž ze stávajících dvou (silnice I/11 a I/56) musí být rychlostní vícepruhovou komunikací. Byla zpracována řada řešení, z nichž některá byla využita pro územně-plánovací dokumentaci. Je to zejména trasa přeložky silnice v těsném souběhu s železniční tratí, která navazuje na již vybudovaný úsek ve směru na Ludgeřovice. Délka přeložky by činila cca 3 km s možnou realizací ve dvou etapách – nejdříve v polovičním profilu s dodatečným rozšířením na výslednou šířkovou kategorii R 22,5/100. Tato varianta byla opuštěna. Do konceptu řešení územního plánu byla zakomponována trasa dle vyhledávací studie (VIAPONT Brno), která vychází z předpokladu vedení komunikace nadregionálního typu (napojení na dálnici) územím Hlučína. Vedena je severním obchvatem zástavby města (mezi Hlučínem a Darkovičkami), s většími investičními nároky, ale bez větších negativních dopadů na životní prostředí zástavby města. Na městský komunikační skelet je napojena dvěma mimoúrovňovými křižovatkami – od Ostravy na rozštěpu se stávající trasou (ulicí Ostravskou), druhá křižovatka je se silnicí II/469. Typ křižovatek je směrný a bude upřesněn dle aktuálních potřeb v době realizace. - 74 -



Stávající průtah silnice městem mezi viaduktem ČD a plochou SÚS pozbude své dopravní důležitosti a mohla by byt zařazena mezi silnice třetích tříd. Z hlediska zvýšení dopravy jsou na stávajícím průtahu navrženy okružní křižovatky (ČSA, Celní, Bochenkova, Písečná, U stadionu, Rovniny, Ostravská). Ulice Dlouhoveská bude napojena pouze pravým připojením a pravým odbočením. Kapacita okružních křižovatek s malými vzájemnými vzdálenostmi byla prověřena dle TP 135 (Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích). Výpočty prokázaly dostatečnou kapacitu prognózované dopravy pro rok 2020 na křižovatkách Ostravské s Bochenkovou a Písečnou, dále U stadionu a Rovninami i bez realizace obchvatu a tím převedení části dopravního zatížení (viz. příloha). Rozmístění větví a celkové uspořádání okružních křižovatek je řešeno tak, aby byl umožněn průjezd vozidel N3. Dopravní situace i požadavky zástupců města neumožnily uslepit některou z křižovatek Ostravská – Bochenkova nebo Ostravská – Písečná dle námětu ŘSD ČR. Projektovou dokumentaci přestavby křižovatek na okružní je třeba projednat s ŘSD ČR. Jako etapové řešení dopravní situace na průtahu silnice I/56 lze uvažovat zřízení světelné signalizace na nejzatíženějších křižovatkách. Jako trvalé řešení nelze akceptovat kombinaci světelně řízených a okružních křižovatek. Silnice II/469 ve své jižní části po křižovatku se silnici I56 (ulice Celní) je bez dopravních závad. Pokračování ve směru k Darkovičkám je ve stávající podobě přes dvě odsazené průsečné křižovatky, jednu usměrněnou ostrůvky a druhou řízenou světelnou signalizací. Pokračování silnice k severu (ulice Čs. armády) je vedeno v zástavbě, má menší šířku a na trasu je napojena celá řada podružných komunikací, což v některých případech snižuje přehlednost a propustnost dopravy. Uvažováno je s možností pokračování trasy silnice II/469 ve směru na Bohumín (viz ÚPn Markvartovice). Na stávající trase silnice bude aktivován mezinárodní přechod do Polska, což nepochybně zvýší její dopravní význam. Trasa silnice ve směru od Děhylova, kde je plánován obchvat, bude vedena ve stávající trase. Další průběh řeší variantně problémy plynulého vedení trasy silnice II/469 ve směru na sever nevyhovující parametry stávající křižovatky (velká plocha, umístění ve výškovém oblouku) zlepšení životného prostředí a bezpečnosti zástavby ze železniční tratí (sídliště) Realizaci přeložky lze předpokládat po návrhovém období, tedy po roce 2020.Výstavba je podmíněna nárůstem dopravy ve směru sever – jih – např. při rozvoji podnikatelských aktivit v Ostravě – Třebovicích s významnými dopravními vazbami v Polsku. Stávající části průtahu silnice II/469 se navrhují po vybudování přeložky přeřadit do sítě místních komunikací. Ve směru od Děhylova s ohledem na zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů (dopravní vazba na město – rekreace) navrhujeme na hranicích města zřídit směrové vychýlení vjezdového pruhu do města v kombinaci s jeho optickým zúžením. Na ostatních vjezdech do města toto opatření (zejména rychlostní retardace a zvýšení pozornosti řidičů v intravilánu) zastávají okružní křižovatky (viz. TP 145). U této části silnice II/469 (ulice ČSA) byl zpracován a doložen výpočet kapacity na výhledové dopravní zatížení v roce 2020 dle ČSN 73 6110 i dle ČSN 73 6101. Stávající části průtahu silnice II/469 navrhujeme přeřadit do sítě místních komunikací. Silnice III/01137 (v zástavbě města ulice Písečná) je místním spojením Hlučína s Ostravou přes její část Bobrovníky. Styčná křižovatka se silnici I/56 je málo přehledná a postrádá na silnici I/56 potřebné řadící pruhy pro odbočení. Rovněž zaústění silnice III/01137 je šířkově nedostatečné. Vedení silnice v zástavbě je z hlediska dopravních požadavků vyhovující, četná jsou napojení podružných místních komunikací. Lemována je chodníky. - 75 -



Mimo zástavbu je silnice vedena oboustrannou alejí nebo lesním porostem (nový hřbitov), což neumožňuje její potřebné rozšíření, stávající šířka se pohybuje kolem 6 m. Silnici navrhujeme šířkově homogenizovat a provést stavební úpravu povrchu. Silnice III/4695 je místním spojením mezi Hlučínem, Vřesinou a Píští. Územím je vedena severojižně, zástavbou Darkoviček prochází v tečné poloze (ulice Vřesinská). Na silnici II/469 je napojena stykovou křižovatkou, za směrovým lomem, který je dopravní závadou míří v přímé k hranicím katastru. Úpravu vyžaduje i křižovatka se silnicí III/4698 (v severní části k.ú. Darkoviček), která je v ostrém úhlu a napojující se silnice je v podélném stoupání ke křižovatce, z čehož vyplývají špatné rozhledové poměry. Četné jsou také napojení místních a účelových komunikací na její trasu, šířka vozovky se pohybuje v rozmezí 5 - 6 m. Rovněž u této silnice navrhujeme úpravu povrchu a její šířkovou homogenizaci. Silnice III/4698 je spojením se sousedními Darkovicemi a Hatí. Na území katastru je vedena zástavbou, z čehož vyplývá opět velká četnost napojení podružných komunikací, v některých případech bez zajištění rozhledových polí křižovatek. Mimo zmíněné dopravně závadné křižovatky se silnici III/4695 je průběh její trasy v zásadě vyhovující. U silnice navrhujeme úpravu povrchu a její rozšíření vzhledem ke stávající šířce vozovky, která se pohybuje okolo 5 m. Silnice III/46611 je původní trasou silnice I/56. Část její trasy prochází zástavbou a část v oboustranné aleji. Šířka vozovky se pohybuje mezi 5 – 6 m, kterou navrhujeme postupně rozšiřovat. Navržena je i úprava napojení komunikace na silnici I/56 v jednom bodě okružní křižovatkou. Ve výhledu jsou sledovány úpravy směrových oblouků v Bobrovníkách a Darkovičkách, rovněž tak napojení silnice III/4698 přibližně v pravém úhlu. Společným návrhem je nutnost zajištění rozhledových polí u významnějších křižovatek a napojení. V případě dlouhodobě zastavěného rozhledového pole je do doby úpravy nutno opatřit na vedlejším směru dopravní značkou P6 (Stůj, dej přednost v jízdě!). Podél silnic jsou zakreslena ochranná dopravní pásma podle zákona č. 13/1997 Sb.

18.2.3 Dopravní prognóza intenzit silničního provozu Z výsledků sčítání dopravy v roce 2000 jsou na území Hlučína k dispozici údaje o zatížení: silnice I/56 – úseky: Kozmice - křižovatka s ulicí Čs. armády (stanoviště 7-0751) projelo 12 123 vozidel za den křižovatka s ulicí Celní - Písečná (stanoviště 7-0754) projelo 10 650 vozidel za den křižovatka s ulicí Písečnou – Ostravská (stanoviště 7-0752) projelo 12 389 vozidel za den Hlučín – Markvartovice (stanoviště 7-0756) projelo 6841 vozidel za den silnice II/469 v úseku Děhylov – Hlučín (stanoviště 7-2790) projelo 4 906 vozidel za den ulice Celní (stanoviště 7-2791) projelo 5 215 vozidel za den ulice Čs. armády (stanoviště 7-2781) projelo 6 581 vozidel za den v úseku mezi křižovatkou se sil. III/4695 a křižovatkou se sil. III/4696 (stanoviště 7-2780) projelo 1 991 vozidel za den

- 76 -



silnice III/01137 ulice Písečná (stanoviště 7-0753) projelo 3 495 vozidel za den Hlučín – Bobrovníky (stanoviště 7-4947) projelo 1 397 vozidel za den Na ostatních silnicích celostátní sčítání dopravy provedeno nebylo vzhledem k nízké dopravní zátěži. V letech 2001 a 2002 byla zpracovatelem provedena doplňková sčítání na vybraných komunikacích centrální části města. Tyto vstupy sloužily pro vyhodnocení objemu a směrování dopravy a zatížení mezikřižovatkových úseků komunikační sítě včetně směrování dopravy. Pro další potřebu jsou výsledky uloženy u zpracovatele. Z vyhodnocených hodnot vyplývá, že z hlediska kapacitního je dvoupruhové uspořádání komunikací dostačující a na místní komunikacích bude vyhovující i v dalším období. Na síti silnic předpokládáme postupné změny, které ovlivní objemy, složení i směrování dopravy. Tyto změny se mohou částečně projevit i na místních komunikacích. Jde zejména o přeložku silnice I/56 mimo zástavbu města, na kterou bude orientována jednak tranzitní, ale vzhledem k poloze silnice i část radiální a vnitřní dopravy. Z hlediska vlivu na životní prostředí města dojde ke zlepšení situace podél komunikací. V roce 2010 předpokládáme následující intenzity dopravních proudů vozidel: silnice I/56 – na přeložce předpokládáme 60 % dopravního zatížení, zbytek na průtahu: přeložka silnice I/56 -úsek Kozmice – stávající Ostravská 10 900 vozidel za den stávající průtah I/56 (Ostravská) projede 7 300 vozidel za den Hlučín – Markvartovice (stanoviště 7-0756) projede 10 054 vozidel za den silnice II/469 v úseku Děhylov – Hlučín - Dlouhoveská (stanoviště 7-2790) projede 6 655 vozidel za den ulice Celní (stanoviště 7-2791) projede 7 069 vozidel za den ulice Čs. armády (stanoviště 7-2781) projede 8 892 vozidel za den silnice III/01137 ulice Písečná (stanoviště 7-0753) projede 4 435 vozidel za den Hlučín – Bobrovníky (stanoviště 7-4947) projede 1 766 vozidel za den Podrobněji jsou výsledky růstu dopravy specifikována v tabulce “Prognóza dopravních proudů vozidel v roce 2020 na území města Hlučín” (viz. příloha). 18.2.4 Místní komunikace Ostatní komunikační síť je tvořena místními a účelovými komunikacemi rozdílné kvality povrchu vozovky a parametrů. Jedná se o komunikace obslužného charakteru, zajišťující zpřístupnění částí obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. Významnějšími místními komunikacemi jsou z hlediska dopravního využití tahy Zahradní – Hluboká (spojení Ostravská - Čs. armády) Bochenkova – Opavská (vazba na náměstí) Bochenkova – Hrnčířská – Gen. Svobody Rovniny - Vrablovec – Ludgeřovice Dlouhoveská Vinohradská Olbrachta – Seiferta - Mánesova Okrajová - 77 -



Ve výhledu po realizaci přeložky silnice II/469 stávající části průtahu (ulice Celní a ČSA) Zejména u vyjmenovaných komunikací je třeba upřednostňovat jejich opravy a údržbu. Ostatní místní komunikace v řešeném území jsou obslužného charakteru v některých případech jsou i slepě ukončené. Jejich parametry jsou rozdílné, v řadě případů jsou nedostatečné jejich šířky, které pak nedostačují obousměrnému provozu. Povrch vozovek je bezprašný - asfaltový (asfaltobetonový) nebo dlážděný. Velká část rozsahu sítě je podudržovaná, z čehož vyplývá stavební stav vozovek. Křižovatky místních komunikacích jsou často nepřehledné, aniž by bylo možno uvolnit rozhledová pole – překážkami jsou převážně objekty, které je nutno zachovat. Z toho vyplývá požadavek na nízkou rychlost a při členění místních komunikací na hlavní a vedlejší důsledné dopravní značení – při nedostatečných rozhledových poměrech osadit svislé dopravní značky P 6 (Stůj, dej přednost v jízdě!) na vedlejších ramenech křižovatek. Pozornost je třeba věnovat řešení dopravní situace v okolí centra města, kde jsou v závislosti na uličním profilu ulice jednosměrné (např. část Hrnčířské, Pode zdí, Zámecká) nebo obousměrné na úkor dostatečně širokým chodníkům, které je lemují. Navrženy jsou šířkové úpravy, oprava či rekonstrukce povrchů vozovek a stavební úpravy křižovatek (obrubníky). Navrženy jsou úpravy nevyhovující vzdálenosti křižovatek ulic U stadionu a Zahradní. Zde je možno uslepit ulici U stadionu, avšak až po realizaci účelové komunikace napojené na ulici Markvartovickou, vedené souběžně s železniční tratí. Křižovatky ulic Rovniny a Cihelní jsou návrhem upraveny oddálením napojení ulice Cihelní dále od křižovatky s Ostravskou. Navrženo je nové propojení mezi ulicemi Zahradní a Čs. armády (styková křižovatka). Tento záměr vyvolává potřebu úpravy stávající křižovatky ulic Zahradní - Hluboká tak, aby paprsky nové průsečné křižovatky svíraly úhel co nejkolmější. V souvislosti s novou zástavbou je navrženo doplnění sítě místních komunikací. K odstranění zbytné dopravy a zvýšení bezpečnosti v obytných okrscích navrhujeme zřídit zklidněné komunikace, které budou zajišťovat plošnou dopravní obsluhu zástavby. Obytné zóny jsou jednak navrhovány nově, ale také je možno je zřídit ze stávajících komunikací obslužných. Ve všech případech je nutno vycházet z konkrétní urbanistické a dopravní situace. Konkrétní úpravy je třeba navrhovat v podrobnějším měřítku při respektování technických podmínek č. 103 (Navrhování obytných zón). Dopravní prostor bude sloužit motoristům (průjezd, parkování), cyklistům, chodcům, ale i pobytu (posezení, hry dětí, zeleň) při využití příslušného mobiliáře. Průjezd bude mimo dopravního značení ztížen výškovými, směrovými a šířkovými retardéry, které ovšem zejména umožní pohyb vozidel zdravotních, požárních a bezpečnostních. Rychlostní prahy navrhujeme zřídit na komunikacích s delším přímým úsekem než 200 m. Navrhovaná komunikační síť splňuje požadavky kapacitní pro předpokládanou dopravní zátěž v roce 2020. U dopravně exponované ulice ČSA byl zpracován a doložen výpočet dle ČSN 73 6110 i dle ČSN 73 6101. Další výpočty jsou uloženy u zpracovatele. 18.2.5 Účelové komunikace Účelové komunikace jsou vybudovány především v okrajových částech území. Mají řadu funkcí - zpřístupňují rozptýlenou zástavbu, zemědělskou půdu, ale také slouží jako spojnice se sousedními katastry. Významné účelové komunikace jsou většinou pokračováním (prodloužením) ulic Na krásné vyhlídce Vinohradská Na závodí Bezruče Rekreační - 78 -



Požárnické Jasénky (směr Bobrovníky) Kvalita vozovky zpravidla odráží intenzitu dopravy - významnější účelové komunikace jsou zpevněné s bezprašným povrchem, byť s menší šířkou vozovky, ostatní podružnější komunikace a napojení nejsou dostatečně zpevněné. Jejich technický stav je nutno udržovat na odpovídající úrovni, která vyplývá z četnosti a způsobu využití konkrétní komunikace a možnostech vlastníka (pronajímatele). Vjezdy na pozemky je nutno řešit v podrobnější dokumentaci.

18.2.6 Funkční členění komunikační sítě Z hlediska urbanisticko-dopravní funkce a dopravního významu lze komunikacím vozidlovým na území obce přisoudit následující zatřídění: přeložka silnice I/56 – komunikace rychlostní (A2) stávající silnice I/56 - komunikace sběrná s funkcí dopravně-obslužnou (B2) silnice II/469 - komunikace sběrná s funkcí dopravně-obslužnou (B2) silnice III/01137 - komunikace obslužná s funkcí obslužnou (C2) silnice III/4695 - komunikace obslužná s funkcí obslužnou (C2) silnice III/4698 - komunikace obslužná s funkcí obslužnou (C2) silnice III/46611 - komunikace obslužná s funkcí obslužnou (C2) místní a účelové komunikace - obslužné s funkcí obslužnou (C2, C3) vybrané místní komunikace – nemotoristické (pěší a obytné zóny) (D1) 18.2.7 Návrh šířkových kategorií komunikací přeložka silnice I/56 stávající silnice I/56 silnice II/469 silnice III/01137 silnice III/4695 silnice III/4698 silnice III/46611 významné místní a účelové komunikace (uvedené v části 2.5) ostatní místní a účelové komunikace

R 22,5/100 S 9,5/60 (MS 9/50) S 9,5/60 (MS 9/50) S 7,5/60 (MO 8/50) S 7,5/60 (MO 8/50) S 7,5/60 (MO 8/50) S 7,5/60 (MO 8/50) MO 7/30 MO 5/30, MOK 5/30

18.3. Komunikace pro pěší Chodníky jsou v Hlučíně vybudovány téměř podél všech komunikací v zástavbě, mimo ni chodci využívají komunikace vozidlové, což s ohledem na šířky vozovek snižuje bezpečnost provozu a ovlivňuje silniční dopravu. Jejich šířky většinou nedosahují normových hodnot, povrch je dlážděný nebo z litého asfaltu. Pěším částečně slouží Mírové náměstí, kde mimo pohybu chodců po chodnících, je tento umožněn i na ploše v centru náměstí se zelení. Nevyužívána je zejména vzhledem k hustému provozu motorových vozidel, jejichž parkování slouží zbývající plocha náměstí. Pěší zóna je na “staré” Ostravské, čemuž je postupně přizpůsobován povrch a dopravní značení včetně rozsahu doby, po kterou je umožněn vjezd vozidlům dopravní obsluhy (do 3,5 t – denně od 17 do 9 hodin). Navazuje na ni neprůjezdná ulice kolem plochy hřbitova a kostela. Komunikace pro pěší byly identifikovány v okolí kulturního domu, kde od ulice Ostravské je spojnice k základní škole. - 79 -



Přes areál nádraží ČD je navržena nová lávka pro pěší – propojení ulic Dr. Beneše a Petra Bezruče na jižním okraji sídliště OKD. Z této lávky budou k objektu výpravní budovy ČD realizovány schodiště, které umožní bezkolizní přístup pěších jednak do prostoru ČD, jednak k hromadným garážím navrženým ve svahu pod ulicí Na včelínku a ulicí Tyršovou. Podél všech obslužných komunikací navrhujeme jednostranné chodníky, případně jejich doplnění do souvislých tahů. I po realizaci chodníků bude umožněn vjezd na sousední plochy. Mimo souběžných chodníků s komunikacemi v šířce 2 m jsou navrhovány i užší chodníky propojovací, které umožní zkrácení cest mezi zdroji a cíli pěších. Chodníky budou zřízeny jako bezbariérové s dalšími prvky pro pohyb nevidomých, při jejich návrhu bude akceptována vyhláška MMR ČR č. 369/2001 o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Značená turistická stezka územím je vedena přes centrum města (trasa modrá: Poruba-Slovan – žs. Děhylov – Hlučín – Darkovičky - Darkovice) a vyznačena je také trasa k vojenskému skanzenu v Darkovičkách. Návrhem úpn nejsou tyto trasy dotčeny. 18.4. Cyklistický provoz Pro cyklistickou dopravu nejsou v území vybudovány samostatné stezky, trasy jsou značeny směrovkami, pro přesun jsou využívány komunikace pro motorová vozidla. Cyklistická doprava je navázána na regionální trasu R 12 Píšť – Vřesina – Darkovičky a dálkovou trasu D 3 z Opavy do Ostravy, vedenou převážně údolím řeky Opavy. Cykloturistické trasy jsou vedeny: Celní – Promenádní – Mírové náměstí - Hluboká – Čs. armády – K mýtu -Darkovičky – Kozmice odbočka: Darkovičky – Jandova – Šilheřovice (Hať) Cyklistické stezky vedené po dopravně využívaných komunikacích budou mít opticky vyznačený pruh na vozovce (první etapa). V další fázi a v podrobném měřítku je nutno se zabývat možností souběžného vedení cyklostezek mimo vozovku (na chodnících, samostatné trasy). Vedení cyklistických stezek na podružných místních a účelových komunikacích s minimální dopravou motorovými vozidly je vhodné a postačí zřídit dopravní značky a označení cyklotras (směrovky). Pro cyklisty (cykloturisty) je pak možno v rámci podnikatelských aktivit zřídit zázemí u stávající občanské vybavenosti a předpokládaných cílů cest alespoň realizací stojanů na kola. Rekreaci budou sloužit navržené trasy pro vyjížďky na koních v návaznosti na areály chovu koní.

18.5. Parkování a garážování osobních automobilů Pro potřeby parkování automobilů návštěvníků občanské vybavenosti jsou zřízeny označené parkovací plochy. K nejvýznamnějším náleží plochy u centra města: Lokalita

Stávající stání

Navržená stání

Mírové náměstí

120

Redukce na 40

Bochenkova

80

Parkovací plochy budou nahrazeny velkokapacitními garážemi

- 80 -



Billa

60

Kulturní dům

40

Sportovně rekreační areál

200

U bytových domů ul. Severní

147

U bytových domů – ul. Hornická

110

ZŠ Hornická

73 68

U BD za kulturním domem Rovniny

55

U bytových domů sídliště Rovniny

10

107

U bytových domů Seifertova

45

86

U bytových domů ČSA

25

U bytových domů ul. Zahradní

12

Ul. Dr. Beneše

30

Ul. Farní

10

Lokalita za poštou

19

Diskont Plus Cihelní

80

Tyršův stadion

24

Nový hřbitov Březiny

58

ZŠ Rovniny

93 18

Celní

22

ZŠ Bobrovníky

10

Bobrovníky restaurace

40

25

Darkovičky KD, MŠ

30

Darkovičky ZŠ

12

Darkovičky hřbitov

60

celkem

1141

628

Včetně ostatních menších ploch je celková kapacita odstavných a parkovacích ploch 2 122 stání na terénu. V lokalitách, které nejsou v přijatelné dostupné vzdálenosti k plochám pro dopravu v klidu jsou automobily parkovány podél komunikací nebo na plochách jiného účelu. Krytá stání Lokalita

Stávající stání – řadové garáže

Navržená stání - halové garáže

Ul. Severní

169 (k demolici určeno120)

220 + 120

Ul. Hornická

190

Ul. Okrajová

72 + 45

Ul. Komenského

76

- 81 -



Ul. U stadionu

12

Rovniny u vodárny

7

BD Rovniny - vestavěné

10

Nádraží ČD

220 + 290

Sídliště Rovniny

560

BD na ul. ČSA

160

Ul. Bochenkova

200

celkem

461

1430

Celková kapacita krytých stání v návrhovém období je 1891 . Parkování je nutno zajistit i v obytných ulicích, což by mělo být předmětem řešení podrobného projektu. V souvislosti s úpravou Mírového náměstí, které by mělo ve větší míře sloužit pěšímu pohybu a podobným aktivitám dojde ke snížení počtu parkovacích míst. Parkoviště u ulice Bochenkovy bude zachováno do doby vybudování hromadných velkokapacitních garáží v tomto prostoru. Možnost parkování na plochách u kostela se doporučuje nerozšiřovat nebo vzhledem ke klidové poloze omezovat. V částech Bobrovníky a Darkovičky obyvatelé obce bydlí v rodinných domech, na jejichž pozemcích odstavují svá vozidla. Možnost parkování musí být řešena v rámci nově zřizovaných objektů a zařízení občanské vybavenosti. Jejich realizace na plochách vlastníků musí být podmínkou, stanovenou stavebním úřadem, ke zřízení provozovny (novostavba, rekonstrukce, změna účelu atd.). Celkově by tedy v návrhovém období (za předpokladu zrealizování všech záměrů) mělo být v území 4 013 stání (mimo stání na pozemcích u rodinných domů a na dopravně zklidněných komunikacích). Veškeré nároky dopravy v klidu je třeba posuzovat dle ČSN 73 6110 na stupeň automobilizace 1 : 2,5. 18.6. Zařízení pro motoristy V Hlučíně se vyskytují plošná zařízení pro silniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot, autoservisy. Nové plochy a provozovny musí odpovídat platné legislativě, zejména hygienickými požadavky.

18.7. Železniční doprava a zařízení Železniční trať lokálního charakteru č. 317 (Opava-východ – Kravaře – Hlučín) má v Hlučíně koncovou železniční stanici. Na ni navazují vlečky Zemědělského družstva Hlučín, skladu Jednoty a Stáčírny pohonných hmot. Železniční trať a stanice Hlučín jsou územně stabilizované, známým záměrem je realizace lávky pro pěší přes plochu nádraží. Řešit je nutno i úrovňová křížení s hlavní komunikační sítí. Mimo hranice města prochází železniční trať č. 316 (Svinov – Opava vých.) s nejbližší železniční zastávkou Děhylov, kde je sledována elektrifikace. V poslední době se opět dostala do popředí otázka kolejového propojení mezi koncovou železniční stanicí Hlučín a Ostravou s využitím pro hromadnou dopravu osob.

- 82 -



Tato investice by měla zásadní dopad pro spojení mezi oběma městy – využití kolejové složky pro dopravu osob by ovlivnila i záměr na zřízení trolejbusové dopravy, která by snížila kapacitu stávajících komunikací. V návrhu Úpn je zakreslena výsledná varianta vedení kolejového spojení s Ostravou (např. železniční trať nebo tramvaj) severně od stávající silnice I/56. Podél železniční trati a ploch jsou zakreslena ochranná dopravní pásma podle zákona č. 266/1994 Sb. ve znění následujících úprav. 18.8. Hromadná doprava osob Pro hromadnou dopravu osob má největší význam s nejfrekventovanějším uzlem autobusové nádraží, které má však převážně průjezdný charakter pro linky obsluhující severovýchodní část okresu Opava. Je zajištěna prostřednictvím autobusů ČSAD cca 16 pravidelnými linkami s vedením po silniční síti. Z Ostravy zajíždí linky autobusů MHD č. 32, 56, 66, 69, 70, 72, 73. Zastávky jsou oboustranné, většinou postrádají zastávkové pruhy. Jejich absence je dopravní závadou, neboť autobusy při stání na zastávkách tvoří překážku plynulému a bezpečnému provozu na komunikacích. Na zastávkách jsou zřízeny přístřešky pro cestující, v některých případech jako jednostranné. U všech zastávek je navrženo realizovat zastávkové pruhy, neboť autobusy při stání na zastávkách tvoří překážku plynulému a bezpečnému provozu na komunikacích. Pro cestující jsou navrženy oboustranně přístřešky. Je navrženo přemístění stávajících autobusových zastávek Darkovičky, (rozcestí (nacházející se u silnice III/4695) a Darkovičky, Orel (ležící u silnice III/4698) do nových poloh. Obalová křivka izochron docházkových vzdáleností na zastávky (500 m) pokrývá většinu zastavěného území mimo jeho okrajové části, z čehož vyplývá možnost dostatečné obsluhy obyvatel řešeného území hromadnou dopravou (dle poptávky řídit počet spojů). Rozsah linek je nutno zachovat po celé návrhové období. Hromadné dopravě osob slouží železniční stanice Hlučín na železniční trati č. 317. Na trati č. 316 je okrajově využívána zastávka Děhylov, ve větší míře vzhledem ke spojení a významu Ostrava hl. n. na trati č. 270.

18.9. Nákladní doprava Významnějšími zdroji a cíli nákladní silniční dopravy jsou rozmístěny většinou podél silnice I/56, napojení na silniční síť je v zásadě vyhovující. Ostatní zdroje a cíle nákladní dopravy jsou z hlediska provozního rozptýlené a provoz ovlivňují minimálně. Zvýšení provozu nákladních automobilů na síti komunikací je obsažen v prognóze dopravy pro návrhový rok. 18.10. Vliv dopravy na životní prostředí obce Na základě výsledků prognózy dopravních proudů vozidel na komunikačním skeletu řešeného území zpracováno rámcové posouzení hluku pro rok 2010. V tomto období předpokládáme obměnu větší části vozového parku ve prospěch vozidel s menšími negativními dopady (nižší hlučnost, nižší spotřeba), u nákladních vozidel větší škálu tonáže (menší vozidla a pod.).

- 83 -



Základní hladina hluku na venkovní prostoru je stanovena na 50 dB (A) ve dne a 40 dB (A) v noci. Tato hladina hluku byla v souladu s Nařízením vlády č. 502/2000 zvýšeny korekcemi dle Přílohy č. 6 k Nařízení vlády č. 502/2000. Užity byly korekce zohledňující vliv stoupání (klesání) a šířky komunikace, zeleň, křižovatky, přilehlé zástavby, rozsahu vlivu zdroje hluku a další. Vypočtená úroveň hladin hluku byla srovnána s přípustnými hodnotami. U přeložky silnice I/56 byla základní hladina hluku zvýšena korekcí pro okolí hlavních komunikací + 5 dB(A) – tedy na 55 pro den a 45 dB(A) pro noc. U ostatních stávajících komunikací je užita korekce pro hluk, působeného “starou zátěží” + 12 dB(A) ) – tedy 62 pro den a 52 dB(A) pro noc. Výsledné hodnoty (podrobněji viz tabulka Výpočet hluku z pozemní dopravy): vzdálenost č. komunikace 1 I/56 2 I/56 3 II/469 4 II/469 5 III/01137 6 III/01137

úsek přeložka průtah Celní ČSA Písečná Písečná – Bobrovníky

od osy m 120 25 15 15 15 15

hluk den 53,9 62,2 60,7 61,6 58,6 58,1

dB(A) noc 45,0 52,2 50,4 51,4 48,4 47,9

U objektů bližších než 120 m od přeložky silnice I/56 a 15 m od ostatních silnic je nutno realizovat protihluková opatření ve formě plných plotů nebo trojitého zasklení oken v závislosti na plošných možnostech v konkrétní situaci. Železniční trať po předpokládané elektrifikaci není nutno považovat za relevantní zdroj negativních vlivů z dopravy.

19. Návrh řešení vodního hospodářství Použité podklady : Studie ”Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava” část voda, Voding Hranice s.r.o., prosinec 1997. DPS ”Rekonstrukce vodovodu a kanalizace Hlučín, lokalita centrum” situace vodovodu 1 : 500, LANDING spol. s.r.o. Ostrava – Poruba, 03/99. DPS ”Rekonstrukce vodovodu a kanalizace Hlučín, lokalita centrum”, situace koordinační 1 : 500, LANDING spol. s.r.o. Ostrava – Poruba, 03/99. Projekt vodovodu a kanalizace BILA., Studie ”Hlučín, rekonstrukce vodovodní sítě”, SmVaK Ostrava, prosinec 1984. Zadání ”Darkovičky – vodovod 2. stavba”, Voding Hranice, 1992. Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích za rok 2 000, VaK Hlučín. Rozhodnutí o povolení k nakládaní s vodami tří studní z 11.8.1978. Rozhodnutí o zrušení ochranného pásma I. stupně pro vodní zdroj Bobrovníky z 3.5.2001. Rozhodnutí o stanovení a doplnění OHP I. a II. stupně kolem zdrojů podzemních vod Hlučín Rovniny z 14.9.1983 ( zrušení rozhodnutí odboru VLHZ ONV v Opavě ze dne 24.11.1954.). Situace se zakreslením vnější části PHO 2. stupně, Vodní zdroje Praha, závod Holešov, 3/83. Snímek pozemkové mapy zdroje S1, S2 na parcele č. 2732/1, 2732/6. Snímek pozemkové mapy zdroje S3 na parcele č. 2985/2, 3. Urbanistická studie SRA Hlučín, STUDIO-D projekční kancelář Opava, Řešení inženýrských sítí – vodovod, kanalizace, únor 2 001, - 84 -



Územní plán velkého územního celku okresu Opava, Ing. Arch. Haluza, listopad 2000, Zaměření skutečného provedení : kanalizace, vodovod, plynovod, pro 89 RD v ul. Okružní, zaměřil geodet Jar. Beránek, prosinec 1990. Studie ”Posouzení stokové sítě a čerpacích stanic města Hlučín”, LANDING spol. s.r.o. Ostrava, 04/2001. Zaměření vodovodní a kanalizační sítě v k.ú. Hlučín, Darkovičky a Bobrovníky , GEOS Opava, 10/2003. JP ”Inženýrské sítě ke smuteční síni v Hlučíně” Agroprojekt Ostrava, Ing. Lexa, prosinec 1981. Inženýrské sítě areálu fy. FIN INT spol s.r.o., ul. Cihelní Hlučín. Rozhodnutí o povolení nakládaní s vodami zn. 923/02/RŽP/Li-231.2 ze dne 20.2.2002, kterým se ruší rozhodnutí zn. Voda 3031/235/78-Mr z 11.8.1978. Studie ”Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava”, část kanalizace, Koneko spol. s.r.o. Ostrava, 1997. Pasport kanalizace města Hlučín, podklad Vak Hlučín 2001. Projekt ”Kanalizace Darkovičky – I. etapa”, Ing. Konečný, KONY projekční a stavební činnost, červenec 1996. Projekt ”Kanalizace Darkovičky – II. etapa”, Ing. Konečný, KONY projekční a stavební činnost, září 1996. Projektová dokumentace pro územní řízení ”Splašková kanalizace Ludgeřovice”, Ing. Vitonský, Ostrava, prosinec 2000. Inženýrské sítě k cihelně Hlučín, CIDEM Hranice. ”Studie odtokových poměrů řeky Opavy km 0,0 – 37,2”, AQUATIS a.s., Technické a inženýrské služby pro vodohospodářskou výstavbu . Posouzení stávajícího stavu provozu ČOV pro Hlučín, Ing. Miroslav Sýkora, člen asociace čistírenských expertů, Ostrava, únor 2 002. Stoková síť a čistírny odpadních vod Hlučín – Bobrovníky,Kanalizační řád, Ing. Pavel Hanousek VODOPROJRKTA Ostrava, září 2 002. Stoková síť Hlučín – Darkovičky, Kanalizační řád, Ing. Pavel Hanousek,VIDOPROJEKTA Ostrava, září 2 002. Správa sportovně rekreačního areálu Hlučín, tématická mapa, GEOPA s.r.o. Opava. Přehled o rybnících a vodních nádržích v okrese Opava, stav ke dni 31.12.89. J.P. Odvodnění pozemků Hlučín – Jasénka I. Agroprojekt Praha, závod Opava, 12. 1982. J.P. Odvodnění pozemků Hlučín – Jasénka II., Agroprojekt Praha, závod Opava, VI. 1983. Stanovení záplavového území řeky Opavy v km 0,0 – 37,2, č.j. ŽPZ/3542/03 ze dne 11.6.2003. Informace provozovatel, VaK Hlučín. Informace městského úřadu, odbor územního plánování Hlučín. Informace OÚ Opava, Referát životního prostředí. Informace Povodí Odry Ostrava. Informace správce toků Zemědělská vodohospodářská správa Opava. Informace OOV. Informace SmVaK R.S. Opava. Informace Fa. AGROZEA s.r.o. Darkovičky.

19.1 Zásobování pitnou vodou 19.1.1 Současný stav V celém zastavěném území Hlučína, Darkoviček a Bobrovníků je vybudován veřejný vodovod, který zásobuje více než 95 % obyvatel. Malé procento obyvatel, převážně v Darkovičkách a Bobrovníkách je pitnou vodou zásobeno z vlastních studní. Vodovod tvoří tři ucelené celky: vodovod Bobrovníků, vodovod Darkoviček a vodovod města Hlučína.

- 85 -



Bobrovníky Zdrojem vody pro vodovod Bobrovníky je přivaděč Ostravského oblastního vodovodu (OOV) DN 900 Krásné Pole – Karviná, ze kterého je přes čerpací stanici řadem DN 150 zásoben věžový vodojem AKNA – AQUA 200 m3 (354,00 – 347,60 m n.m.). Čerpací stanice a věžový vodojem 200 m3 patří do správy VaK Hlučín. Původní místní zdroj vody (studny 1, 2, 3, 4, 5) měl rozhodnutím ONV Opava – odborem VLHZ, č.j. : voda 692/1964-Ing. Ř ze dne 5.10.1964 vyhlášené ochranné pásmo I. stupně. ONV OVLHZ v Opavě vydalo pod č.j. : OVLHZ voda 127/235/87/Pa ze dne 26.1.1987 rozhodnutí o zrušení čtyř studní (č.2 – 5) na k.ú. Bobrovníky. Součásti rozhodnutí bylo i zrušení povolení nakládaní s vodami, č.j. : voda 3030/235/78 – Mr ze dne 11. 8. 1978. Studna č. 1 na k.ú. Bobrovníky byla zrušena rozhodnutím č.j. : Výst. 854/878 – 94 – La ze dne 20. 6. 1994. Studna č.1 slouží jako zdroj užitkové vody, ostatní studny jsou zasypány. Darkovičky Vodovod v Darkovičkách je v provozu od roku 1994 a je v dobrém technickém stavu. Vodovod je rovněž napojen na zdroj OOV přes vodojem Markvartovice 2 x 400 m3 ( 282,50 – 277,50 m n.m.) - z řadu pro Darkovice, Darkovičky a Vřesinu. Na řadu je vybudován vodojem U orla 2 x 500 m3 (286,70 – 282,40 m n.m.), z něhož jedna komora je využívaná pro Darkovičky. Vodovod je ve správě VaK Hlučín. Pro potřeby firmy AGROZEA s.r.o. v Darkovičkách byl využíván místní zdroj vody v údolí potoka Jasénka. Z čerpací stanice byla voda dopravována do věžového vodojemu nedaleko střediska. Pro špatný technický stav vodojemu je areál firmy nově napojený na veřejný vodovod obce, nevyhovující vodojem a zdroj vody s čerpací stanicí jsou odstaveny z provozu. Hlučín Vodovod města Hlučína je napojen na místní zdroj vody Rovniny a ve dvou místech na centrální zdroje Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Pro město je k dispozici akumulace velikosti 1 550 m3 – vodojem Malánky 2 x 650 m3 a vodojem Vinná Hora 250 m3. Vodojem Vinná Hora je po technické stránce provozuschopný, ale z důvodu optimalizace tlakových pásem není v současnosti provozován. Vodovodní síť v Hlučíně byla budována od 40 – tých let a je postupně rozšiřována. Použité materiály (litina, ocel) značně ztěžují provádění údržby a opravy. Město je založeno na písčitém podloží, což se projevuje lomy a ujížděním potrubí. Také z pohledu životnosti (koroze, inkrusty) nejsou vodovodní řady ve vyhovujícím stavu. Místy je nutné vodovodní síť vyměnit i z titulu malého profilu, neodpovídajícího potřebě požárního zabezpečení. Rekonstrukce vodovodní sítě v historickém jádru města probíhá od roku 1994. Vodovodní síť města je provozována jako jedno tlakové pásmo s lokální úpravou tlaku pro výškové objekty v lokalitě Rovniny a za železniční tratí v sídlišti OKD. Na zvýšení tlaku na požadovanou úroveň jsou celkem v provozu tři automatické tlakové stanice. Dvě AT stanice jsou na Rovninách, jedna na sídlišti OKD. Původním zdrojem pitné vody pro vodovod města Hlučín byl místní zdroj – prameniště Rovniny . Dle rozhodnutí o povolení k nakládaní s vodami č. voda 3031/235/78-Mr ze dne 11.8.1978 byl povolený odběr podzemní vody v průměrném množství 11,8 l.s-1, maximálním 15,0 l.s-1. Nové rozhodnutí o povolení k nakládaní s vodami zn. 923/02/RŽP/Li-2310.2 ze dne 20.2.2002 ruší rozhodnutí č. voda 3031/235/78-Mr ze dne 11.8.1978 a upravuje odběr v průměrném množství 8,56 l.s-1, maximálním 11,12 l.s-1, max. 24 tis. m3 /měs-1, 27 tis m3/rok. Povolení je určeno na dobu do 31.12.2012. Zdroj má Rozhodnutím o stanovení a doplnění ochranných pásem (dle tehdy platného zákona č. 138/1973 Sb. – pásem hygienické ochrany) OHP I a II stupně kolem zdrojů podzemních vod Hlučín – Rovniny č.j. : voda - 86 -



1783/83/253-Hol. z 14.9.1983 vyhlášené pásmo hygienické ochrany I. stupně pro studnu č. 3 u vodárny a I. stupně a II. stupně – vnitřní část pro studny č. 1 a č. 2. Tímto rozhodnutím je zároveň zrušené rozhodnutí odboru VLHZ ONV v Opavě ze dne 24.11.1964 vydané pod č. j. : voda 827/1964-Ing.Ř. Voda je ze zdroje po dezinfekci čerpána přímo do vodovodní síti. Dalším zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), na jehož přivaděč Krásné Pole – Karviná DN 900 je Hlučín připojen v Bobrovníkách řadem DN 350 – 300. Řad přivádí vodu do vodojemu Malánky 2 x 650 m3 s hladinami 284,10 – 279,10 m n.m. Z vodojemu Malánky je voda přiváděná zásobovacím řadem DN 300 do vodovodní sítě města. V nedávné době bylo dokončené další napojení města Hlučína na přivaděč OOV řadem DN 300, který z vodojemu Smolkov 1 500 m3 (290,00 – 284,00 m n.m.) zásobuje vodovodní síť Hlučína. Na hranici katastrálního území Kozmice a Hlučín je na přivaděči vodoměrná šachta. Od vodojemu Smolkov po vodoměrnou šachtu je přivaděč ve správě SmVaK Ostrava, R.S. Opava. Od vodoměrné šachy směrem do Hlučína je přivaděč ve správě VaK Hlučín. Ve výhledu se v Hlučíně nepředpokládá výstavba výškových budov, proto bylo upuštěno od dřívějšího záměru rozdělit město na horní a dolní tlakové pásmo (Studie ”Rekonstrukce vodovodní sítě Hlučína”, SmVaK Ostrava, 1984), se kterým souvisely návrhy nákladných vodárenských zařízení (vodojem, propojovací řady). Stávající výškové objekty mají již vybudované AT stanice. Nedostatkem vodovodního systému jsou přestárlé (korodované a inkrustované) řady malého profilu v historickém jádru města, kde probíhá postupná rekonstrukce. Vodovodní síť ve městě je ve správě VaK Hlučín. Sportovně rekreační areál (SRA) v prostoru bývalého štěrkoviště je pitnou vodou zásoben z vodovodní sítě města, na kterou je napojený v ul. Celní. Přípojka profilu DN 63 prochází areálem. Autokemp je napojený přímo na přivaděč z vodojemu Smolkov do Hlučína na k.ú. Kozmice. Místní část Vrablovec je zásobována pitnou vodou z vodovodní sítě Ludgeřovice, z přímého napojení na přivaděč OOV DN 900 krásné Pole – Karviná. Tato část vodovodu je od vodovodní sítě města oddělená uzavřeným šoupátkem. V Návrhu územního plánu Hlučín – změny a doplňky č. 1 z roku 1997 je navržená výstavba nového přívodního řadu DN 400 z OOV – karvinského přivaděče do vodojemu Malánky, dále je navrženo zvýšit akumulační objemy vodojemů přístavbou komory 250 m3 na Vinné hoře a komory 650 m3 vodojemu Malánky. Tento návrh je v současné době již překonán. Dle Územního plánu velkého územního celku okresu Opava, který zpracoval Ing. Arch. Haluza v listopadu 2 000 je kapacita stávajících vodojemů pro vodovodní síť Hlučína dostatečná. Z další výstavbou vodojemů se v návrhovém období nepočítá. Návrh VÚC nevystihuje potřeby v roce 2020.

19.1.2. Výpočet potřeby vody. Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, základní technickou a specifickou vybavenost, individuální rekreaci, objekty druhého bydlení a výrobu (včetně zemědělské) je proveden podle vyhl. Mze 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích s přihlédnutím k novým trendům ve vývoji spotřeby pitné vody v návrhovém období územního plánu, tj. k roku 2020. Pro byty v bytových domech je uvažována specifická potřeba vody na jednu osobu 184 l.d-1, v rodinných domech 120 l.den-1. Tato specifická potřeba je v souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava, část vodovody, kterou vypracoval Voding Hranice s.r.o. v roce 1997, který je směrným podkladem další výstavby vodovodů.

- 87 -



S ohledem na současný stav v zásobování pitnou vodou (hustota a rozsah stávající vodovodní sítě) je v návrhovém období územního plánu uvažováno pro město Hlučín se 100 % napojením obyvatel na veřejný vodovod. I když rozsah vodovodní sítě pro Bobrovníky a Darkovičky umožňuje napojení všech obyvatel, přesto u některých objektů jsou využívány vlastní studny. Proto u těchto sídlech je do výpočtu počítáno s napojením pouze 98 % obyvatel. Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost pro danou velikost sídla je na jednoho obyvatele uvažována 30 l.d-1 pro Bobrovníky a Darkovičky, pro Hlučín 70 l.d-1. Tato je pro město Hlučín zvýšena o 10 % na pokrytí potřeb nevyspecifikovaných podnikatelských aktivit, tj. na 77 l.obyv-1.d-1. Dále je pro město Hlučín započítaná i potřeba vody pro kotelny OKD. Potřeba vody pro specifickou vybavenost pro město Hlučín je do celkového výpočtu zahrnuta na základě údajů o skutečných odběrech vody některých zařízení s odběrem větším než 0,01 l.s-1 za období jednoho roku (tabulka č. 3) , které poskytl provozovatel sítí – VaK Hlučín. Do celkové potřeby vody je zahrnuta i potřeba vody pro objekty individuální rekreace a objekty druhého bydlení. Z celkového počtu těchto bytů je počítané pouze 30 % bytů napojených na veřejný vodovod, nebo v jeho dosahu, tj 235 obyvatel. Sezónnost využívání některých objektů je zohledněna v korigované - nižší specifické potřebě vody (dle směrnice 40 l.ob-1.den-1 pro obyvatelé v bytech nepřipojených na veřejný vodovod, odebírající vodu z uličních stojanů). Potřeba vody pro stávající podnikatelské subjekty s odběrem větším než 0,02 l.s-1 (tabulka č. 2) byla započítána na základě podkladů provozovatele vodovodní síti. Potřeba vody pro navrženou výrobu, výrobní služby či sklady je počítána orientačně na základě velikosti navrhované plochy a jí odpovídajícímu předpokládanému počtu zaměstnanců (uvažujeme max. 50 zaměstnanců /1 ha). Specifická potřeba vody je uvažována 60 l.os-1.den-1. Pro navržené lokality pro podnikání se nepředpokládá výroba s nárokem pitné vody na technologické účely. V případě požadavku na dodávku pitné vody pro technologické účely je potřebné dbát na instalování uzavřených technologických okruhů s minimálním dopouštěním čerstvé vody. Stávající hodnoty odběru vody a vypočtená hodnota potřeby vody Qp pro plochy pro podnikání - výrobu představuje maximum ve spotřebě vody, která v dalších přepočtech není zvyšována (Qp = Qm). Navržené rezervní plochy pro podnikání nebudou mít vliv na kapacity zařízení vodovodu. Do celkové potřeby vody je započtena i potřeba vody pro zemědělství – živočišnou výrobu (AGROZEA s.r.o. středisko Hlučín a středisko Darkovičky.) a to na podkladě údajů provozovatele sítě o současných odběrech vody, které ve skutečnosti dvojnásobně převyšují hodnoty odvozené z počtů kusů dobytka v jednotlivých střediscích a specifické potřebě vody dle směrnice (tabulka č. 4). S ohledem na skutečnost snižování odběru vody a s tím souvisejících výkyvů je dle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava je pro město Hlučín počítáno s koeficientem denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 a hodinové nerovnoměrnosti kh = 2, pro Bobrovníky a Darkovičky je koeficient kd = 1,4, kh = 1,8. Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro návrh nových vodovodních řadů a posouzení kapacity stávajících vodojemů, zdrojů a řadů jsou v tabulkách č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 vodního hospodářství. Tyto hodnoty představují předpokládanou potřebu vody v návrhovém období územního plánu obce k roku 2020.

- 88 -



19.1.3 Posouzení zdrojů vody Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a technickou vybavenost, podnikání a zemědělskou výrobu pro Bobrovníky bude nárok na zdroj vody Qm = 272,83 m3.den-1, tj. 3,16 l.s-1 a pro Darkovičky Qm = 317,60 m3.den1, tj. 3,68 l.s-1. Voda pro obě sídla bude dodávaná z centrálního zdroje, z Ostravského oblastního vodovodu, kde je dostatečná kapacita. Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou a specifickou vybavenost, individuální rekreaci, objekty druhého bydlení, výrobu, výrobní služby či sklady a zemědělství (živočišnou výrobu) pro město Hlučín bude v roce 2020 nárok na zdroj vody Qm = 4 062,04 m3.den-1, tj. 47,03 l.s-1. Toto množství bude i nadále dodávané z místního zdroje Rovniny, ze kterého průměrný odběr je 8,56 l.s-1, max. odběr 11,12 l.s-1. Zbývající množství vody bude dodávané z centrálního zdroje – Ostravského oblastního vodovodu.

19.1.4 Posouzení akumulace Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 - 100 % maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy < 120 m2 stanoveno množství požární vody 4 l.s-1 (min. DN 80) a obsah nádrže požární vody 14 m3, pro výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše > než 1 500 m2 stanoveno množství 14 l.s-1 (min DN 150) a obsah nádrže požární vody 45 m3. Maximální denní potřeba vody pro Bobrovníky pro návrhové období územního plánu bude Qm = 272,83 m3, tomu odpovídá minimální potřebná akumulace vody 178 m3 včetně požadované akumulace požární vody 14 m3. Stávající věžový vodojem AKNA – AQUA 200 m3 plně vyhoví potřebě pro návrhové období. Maximální denní potřeba vody pro Darkovičky pro rok 2 020 bude Qm = 317,60 m3, tomu odpovídá minimální potřebná akumulace vody 205 m3 včetně požadované akumulace požární vody 14 m3. Dosud využívána jedna komora vodojemu U orla 500 m3 územního plánu.

plně vyhoví potřebě pro návrhové období

Maximální potřeba vody pro město Hlučín je Qm = 4 062,04 m3.d-1. Tomu odpovídá minimální potřebná akumulace A = 2 438 m3 (bez požární akumulace). Po přičtení požadované akumulace požární vody bude potřebná akumulace pro město Hlučín pro rok 2 020 – 2 483 m3. Stávající vodojemy pro město o objemu 1 550 m3 zabezpečí akumulaci pouze 38 % maximální denní potřeby vody. V současnosti, když je odstavený vodojem Vinná Hora je akumulace zabezpečená jen na 32 %. V návrhu územního plánu proto navrhujeme nový vodojem 1 000 m3 v těsné blízkosti stávajícího vodojemu Malánky (na oplocené parcele vodojemu) s hladinami totožnými se stávajícím vodojemem. Pak bude celková akumulace pro Hlučín představovat 63 % maximální denní potřeby vody Qm, resp. 57 % Qm při odstavení vodojemu Vinná Hora z provozu. Zapojení vodojemu Vinná Hora do vodovodního systému se bude řídit aktuální potřebou. Nový vodojem bude plněn stávajícím řadem DN 350 – 300 od místa napojení na OOV. Návrh a posouzení kapacity vodojemů je v tabulce č. 6 . 19.1.5 Návrh zásobovacích a hlavních rozváděcích řadů, tlakové poměry Návrh vodovodních řadů je v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích ze dne 1. ledna 2001 a vyhláškou 428/2001 Sb. ze dne 16. listopadu 2001.

- 89 -



Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z normy ČSN 75 5401, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,25 MPa, případně 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží. Stávající vodovodní síť v Bobrovníkách je provozována jako jedno tlakové pásmo s řídícím věžovým vodojemem AKNA – AQUA 200 m3 s hladinami 354,00 – 347,60 m n.m. Pro stávající i navrženou zástavbu na úrovni terénu cca 294 – 321 m n.m. jsou tlakové poměry vody v síti v souladu s požadavkem ČSN. Pro stávající a navrhovanou zástavbu pod úrovní terénu cca 294 navrhujeme tak vody v síti redukovat tak, aby výstupný tlak za redukcí nepřesáhl ČSN stanovenou hranici 0,6 MPa ( pro nejníže položenou zástavbu tj. 336 m n.m.). Redukci lze osadit na zásobovacím řadu DN 80 v ul. Osvoboditelů na úrovni terénu cca 294 m n.m. Zásobovací řad DN 150 z věžového vodojemu do spotřebiště převede maximální hodinovou potřebu vody Bobrovníků Qh = 5,69 l.s-1. Tlakové poměry vody v síti v Darkovičkách jsou ovládané vodojemem U orla 2 x 500 m3 s hladinami 286,70 – 282,40 m n.m. Pro stávající a navrhovanou zástavba Darkoviček na úrovni terénu 263 – 255 m n.m. jsou tlakové poměry vody v síti v souladu s požadavkem ČSN. Zásobovací řad DN 200 z vodojemu U orla do spotřebiště převede maximální hodinovou potřebu vody Qh = 6,41 l.s-1. Pitná voda pro město Hlučín je do spotřebiště přiváděná třemi zásobovacími řady. Ze západu zásobovacím řadem DN 300 z vodojemu Smolkov, z východu zásobovacím řadem DN 300 z vodojemu Malánky a řadem DN 100 ze zdroje Rovniny. Protože kapacita těchto řadů daleko převyšuje potřebu města v návrhovém období územního plánu (Qh = 91,89 l.s-1), nejsou pro město navržené další zásobovací řady. Vodovodní síť v městě Hlučíně je provozována jako jedno tlakové pásmo s místní úpravou tlaku (ATS) pro vysokopodlažní zástavbu v lokalitě Rovniny na terénu cca 245 m n.m. a v sídlišti OKD na terénu cca 253 m n.m. Po vyřešení nevyhovujícího tlaku výstavbou AT stanic se upustilo od dřívějšího záměru rozdělit město na horní a dolní tlakové pásmo (studie ”Rekonstrukce vodovodní sítě Hlučína”, SmVaK Ostrava, 1984). V současnosti územní plán navrhuje doplnění lokality Rovniny a sídliště OKD bytovými domy o více než 2 podlaží. Jde o dostavbu stávající vysokopodlažní zástavby, kde jsou tlakové poměry vody řešené individuálně podle potřeby. Zvýšení tlaku si vyžaduje navrhovaná zástavba vícepodlažními bytovými domy na terénu 246 – 250 m n.m. v lokalitě Rovniny . Zde pro úpravu tlaku navrhujeme výstavbu AT stanic vždy pro příslušnou skupinu domů. Celkem budou navržené tři AT stanice. Rozsáhlý sportovně rekreační areál (SRA) bude dle ”Urbanistické studie SRA Hlučín” napojen v šachtici v ulici Celní před požární zbrojnicí. Vodovodní řad je navržen do areálu dětského ranče a sportovně rekreačního areálu. V prostoru SRA je studií doporučeno stávající řad profilu DN 63 s malou kapacitou vyměnit za řad profilu DN 100 a vodovodní síť napojením na stávající řad v ulici Celní zaokruhovat. Navrhovaný autokemp na území Hlučína je dle studie napojený přímo na stávající přivaděč z vodojemu Smolkov do Hlučína. Dle Generelu SRA – Drupos 1986 a dalších projektových dokumentací bylo pro SRA plánované s výstavbou vodojemu 300 m3, který měl vyrovnávat přítok a odtok při 24 hod. plnění. Výstavba vodojemu a nové napojení SRA na vodojem v současné době není aktuální. Záměr není zahrnutý do návrhového období územního plánu..

- 90 -



V lokalitě u cihelny je pitnou vodou zásoben areál SSP – suché směsi. Cidem a.s. Hranice, cihelna Hlučín má vlastní zdroj vody. S napojením cihelny a třech rodinných domů na hranici katastru s Ludgeřovicemi se nepočítá. Zásobování pitnou vodou místní části Vrablovec bude nadále ze sítě Ludgeřovice, z přímého napojení na přivaděč OOV DN 900 Krásné Pole – Karviná. Ponechá se oddělení vodovodní síti od města Hlučín uzavřeným šoupátkem.

19.1.6 Závěry V současné době se snižuje spotřeba pitné vody a vzhledem na stoupající cenu vody tento trend setrvá. Na vodovodním systému byly odstraněny zásadní nedostatky v zásobování vodou (výstavba vodovodu v Darkovičkách, částečná rekonstrukce vodovodní sítě v Hlučíně), proto lze stávající vodárenské zařízení označit pro stávající zástavbu vcelku vyhovující. Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro Bobrovníky a Darkovičky nevychází do konce návrhového období územního plánu potřeba výstavby nových vodárenských zařízení. Nové vodovodní řady nutno vybudovat pouze pro plochy s navrženou výstavbou. Návrh respektuje snahu o maximální zaokruhování vodovodní sítě. Nedostatkem vodovodního systému města Hlučín jsou přestárlé (korodované a inkrustované) řady malého profilu v historickém jádru, kde v současnosti probíhá postupní rekonstrukce. Na základě provedených bilancí potřeb pitné vody pro město Hlučín pro návrhové období územního plánu vychází potřeba výstavby nové akumulace. Navržený je nový vodojem objemu 1 000 m3 , který se stávajícími vodojemy zabezpečí akumulaci 63 % Qm, resp. 57 % při odstavení vodojemu Vinná Hora. Zpracovávaný územní plán poskytuje údaje o předpokládaném počtu obyvatel a jeho rozmístnění vzhledem k stávající síti a možnostem jejího rozšíření. Na základě těchto údajů doporučujeme zpracování generelu vodovodní sítě, který strojním výpočtem určí problematické místa v zásobování pitnou vodou (místa s nízkým tlakem, či malým průtokem, tlakové poměry ve vodovodní síti, odběry v jednotlivých místech a ztráty). Návrh zásobování pitnou vodou dle územního plánu je v podstatě v souladu s koncepcí stanovenou Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava, který řeší zásobování pitnou vodou sídel Bobrovníky a Darkovičky a města Hlučín. Rozdílnosti ve výsledném návrhu spočívají v tom, že Program rozvoje vodovodů a kanalizací řeší koncepčně zásobování vodou s výhledem do roku 2 010 a nemá podklady o rozvoji a růstu sídla do roku 2 020. Údaje o velikosti akumulace a hladinách vody ve vodojemech se v v použitých podkladech různí. Jako směrodatné byly převzaty údaje ze studii Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava. Návrh Územního plánu pro zásobování pitnou vodou respektuje koncepci stanovenou ve studii Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava, část vodovody, kterou vypracoval Voding Hranice s.r.o. v roce 1997. Návrh respektuje požadavek ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, Zásobování požární vodou, zejména při stanovení dimenzí potrubí a obsahu nádrže požární vody. Rozmístění hydrantů na vodovodní síti je záležitost provozní, musí však být respektován požadavek ČSN na dodržení vzájemných vzdáleností hydrantů od sebe (max. 400 m) a vzdáleností hydrantů od objektů (max. 200 m). Podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích mají řady veřejného vodovodu a kanalizačních stok stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu.

- 91 -



19.2. Zásobování užitkovou vodou. 19.2.1. Popis současného stavu. V rámci sportovně rekreačního areálu je vybudován rozvod užitkové vody, sloužící pouze pro vlastní potřebu. Plánovaný přivaděč užitkové vody z Hlučínského jezera se zatím budovat nebude, výustní objekt z jezera pouze umožňuje dotovat řeku Opavu při zmenšených průtocích. 19.2.2. Návrh Stávající systém zásobování užitkovou vodou není návrhem územního plánu měněn.

19.3 Odvádění a čištění odpadních vod 19.3.1 Současný stav Bobrovníky. V místní části Bobrovníky je v současné době vybudována poměrně rozsáhlá síť jednotné kanalizace, která odvádí jak dešťové vody, tak i splaškové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné zástavby. Kanalizace byla budována postupně, většinou v akci ”Z”, mnohdy bez řádné projektové dokumentace. V září 2002 byl vypracován ”Kanalizační řád kanalizace Bobrovníky”, Ing. Pavel Hanousek VODOPROJEKTA Ostrava, který byl použit jako podklad pro zakreslení kanalizačních stok a objektů. V Bobrovníkách byly v uplynulých letech vybudovány dvě čistírny odpadních vod (ČOV). Jedna čistírna odpadních vod typu Flexiblok (dle Kanalizačního řádu označená jako ČOV II) je v lokalitě Důlky. Její kapacita je 1 000 EO (údaj VaK Hlučín). Na ČOV jsou odvedené odpadní vody z východní a jižní části zástavby. Čistírna byla uvedená do zkušebního provozu v roce 1990 (Povolení k užívání VD-Rozhodnutí č.j. ZP – 1588/200/Za-231 z 19.4.2000). Kolem ČOV je navržené pásmo hygienické ochrany 50 m. Na jednotlivých stokách nejsou vybudovány žádné odlehčovací komory, ponechané bylo jedno odlehčení dešťových vod před ČOV. Západní část zastavěného území Bobrovníků je odkanalizována jednotnou kanalizací na čistírnu odpadních vod typu CINIS - zemní filtrační jednotka (dle Kanalizačního řádu označená jako ČOV I) o projektované kapacitě cca 200 EO (údaj správce kanalizace Vak Hlučín), resp. 140 EO (údaj Kanalizační řád Bobrovníky). ČOV zatím nebyla uvedena do provozu. Severní část zastavěného území je odkanalizována několika stokami jednotné kanalizace, vyústěnými do místních vodotečí a mokřadů. Dle návrhu Územního plánu města Hlučín – Změny a doplňky č. 1 bylo navrženo odpadní vody severní části zástavby převést na městskou ČOV Hlučín, která má dostatečnou kapacitu. Alternativně bylo navrženo vybudovat lokální ČOV pro cca 500 EO. Umístění ČOV je možné pod vodojemem Malánky v dostatečné vzdálenosti od zástavby.

- 92 -



Objekty, které nejsou napojené na stávající kanalizaci mají odpadní vody předčištěny v septicích a následně vypouštěny do místních vodotečí. Darkovičky. V roce 1950 byla v Darkovičkách vybudována převážná část kanalizace, která byla postupně doplňována. Poslední úseky kanalizace byly vybudovány v devadesátých letech. Dnes je provozováno cca 10 km kanalizace profilu DN 300 – 1 000. Do kanalizace jsou zaústěné splaškové odpadní vody nedostatečně předčištěné v septicích, což se projevuje na kvalitě vody potoka Jasénka, do kterého je kanalizace 7 výustěmi zaústěna. Na kanalizaci nejsou vybudovány odlehčovací komory s výjimkou jedné v ulici Jandová. Obcí protéká vodní tok – potok Jasénka, který je v dolní části, mezi ulicí Jandova a silnicí Hlučín – Bohumín zatrubněn (profil 2 x 1 000). K provedené kanalizaci nejsou původní projektové podklady. V roce 1996 byl zpracován projekt dostavby dalších úseků kanalizace (Projekt ” Kanalizace Darkovičky – I a II. etapa, stávající stav”, zpracovala fa. KONY, Ing. Konečný), v rámci něho byla provedená i pasportizace stávajících kanalizace. Tento projekt sloužil jako podklad pro zakreslení trasy a profilů stávající kanalizace. V září 2002 byl zpracován ”Kanalizační řád – Stoková síť Hlučín – Darkovičky” (Ing. Hanousek, Vodoprojekta Ostrava), který stanovuje podmínky a pravidla, kterým je podřízeno vypouštění vod do veřejné kanalizační sítě v Darkovičkách. Dle Návrhu Územního plánu Hlučín – Změny a doplňky č. 1 je řešení nevyhovujících hygienických poměrů v obci navržené v souladu se studií PRVKUC, kde je navrženo přečerpávaní splaškových odpadních vod z Darkoviček na městskou ČOV Hlučín. Pomocí čerpací stanice a výtlačného řadu budou odpadní vody zaústěny do stávající kanalizace města v lokalitě sídliště OKD. Hlučín Město má v současné době vybudovanou rozsáhlou síť jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové vody na městskou čistírnu odpadních vod (ČOV). Stávající kanalizace byla ve městě budována postupně tak, jak probíhala jeho výstavba. Stav odkanalizování je z technického hlediska dán vzájemnou polohou zástavby a čistírny odpadních vod. Celé město je rozděleno na tři povodí podle čerpacích stanic (ČS) a hlavních sběračů k nim směrujícím : povodí sběrače A ukončené na ČS 1 povodí sběrače B ukončené na ČS 2 (v areálu ČOV) povodí sběrače C ukončené na ČS 3 (a zaústěné do ČS 1) Povodí sběrače A začíná sídlištěm OKD a končí v jižní části města na ČS 1 pod zástavbou RD na ulici Moravská. Do povodí náleží i centrum města. Povodí zahrnuje celkem sedm odlehčovacích komor, které odvádí přívalové vody do místních vodotečí – do potoka Vařešinka a jiných příkopů. Odlehčovací stoky jsou z větší části nekapacitní a způsobují z hlediska množství nekvalitní oddělení dešťových vod. Dalším nedostatkem stok v povodí je jejich poddimenzování (rekonstrukce stok v minulosti neodpovídala prudkému rozvoji zástavby). V mnoha případech jsou stoky provedené nekvalitně, s nedostatečným sklonem, nebo netradičně ukládané od nejnižší dimenze v koncovém úseku a nejvyšší na začátku stok. Čerpací stanice ČS 1 na konci povodí sběrače A je kapacitně nevyhovující. (instalováno je jedno ponorné čerpadlo pro tlačnou výšku 25 – 23,5 m , dle informace provozovatele má max. výkon 42 l.s-1 , druhé čerpadlo má max. výkon 28 l.s-1. Čerpadla nejsou provozovány souběžně. Po úpravě elektrické části je souběh možný. Povodí sběrače B zabírá plochu na jihovýchodním okraji města. Odvádí odpadní vody z rodinných domů a sídliště Rovniny včetně občanské vybavenosti a z prostorů technického parku ve východní části města. Sběrač B

- 93 -



je zaústěný na čerpací stanici ČS 2, která se nachází v areálu ČOV ( instalováno ponorné čerpadlo pro výkon 2 700 l/min). Povodí zahrnuje celkem pět odlehčovacích komor. Povodí sběrače C je nejmenší, zabírá jihozápadní plochy města, začíná vojenským útvarem, přes ulici Na krásné vyhlídce a Dlouhoveskou končí na ČS 3 (instalováno čerpadlo s výkonem do 25 l/s). Výtlačné potrubí z ČS 3 profilu DN 200 je zaústěno do ČS 1, která transportuje odpadní vodu výtlakem DN 300 na ČOV. Kapacita výtlačného potrubí DN 300 je 80 l.s-1. Povodí zahrnuje celkem tři odlehčovací komory. Kanalizace města je především z betónového potrubí, novější řady jsou z PVC a kameniny profilu DN 300 až DN 800 - 900. Celková délka stávající kanalizace dle údajů převzatých od provozovatele je 57 km (Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích za rok 2 000). V dubnu 2001 byla zpracována studie ”Posouzení stokové sítě a čerpacích stanic města Hlučín”. Cílem studie bylo posouzení stávajícího stavu odkanalizování z hlediska hydraulických poměrů v síti, zjištění únosnosti čerpacích stanic, vytipování kritických úseků a návrh jejich rekonstrukcí. Studie je v návrhu územního plánu respektována. Kanalizace je v celém městě přetížená, obzvlášť kmenové sběrače. Čerpací stanice nejsou schopny přepravit splaškovou odpadní vodu v ředění odpovídající současné legistlativě. Nedostatečná kapacita ČS způsobuje při přívalových deštích zpětné vzdutí do sítě s následnými negativními problémy (zatápění sklepů, rozlití přes šachty, vytváření přetlaku a vysokých rychlostí v potrubí). Rovněž technický stav některých úseků kanalizace je nevyhovující (např. kanalizace v ulici Dlouhoveská). Nedostatečná je kapacita odlehčovacích stok. Část zástavby v lokalitě Rovniny nelze gravitačně napojit na kanalizační sběrač B. Stávající rodinné domky mají likvidaci splaškových odpadních vod zajištěné v žumpách s vyvážením odpadu na ČOV Hlučín. Dle Návrhu územního plánu města Hlučín – Změny a doplňky č. 1 je pro lokalitu Rovniny doporučeno napojit na sběrač B pokud možno gravitačně, variantně je ponechána územní rezerva pro čerpací stanici a krátký výtlak. Místní část Vrablovec dosud nemá vybudovanou kanalizaci. Splaškové odpadní vody jsou buď akumulovány v žumpách s vyvážením odpadu, nebo částečně předčištěny v septicích s přepadem do příkopů. Dešťové vody odtékají terénem, nebo cestními příkopy. V prostoru SRA je z části vybudována oddílná splašková a dešťová kanalizace. Kanalizační sběrač odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čerpací stanici ČS 3 u panelárny v Hlučíně. Odtud je odpadní voda čerpána přes ČS 1 na městskou ČOV. Stávající dešťová kanalizace je napojena na potok Vařešinka Odpadní vody z cihelny, která se nachází ve východní části města jsou likvidovány v septicích s přepadem do stávající kanalizace, která je odvádí do potoka Jasénka. V současné době, kdy je v provozu rekonstruovaná městská čistírna odpadních vod Hlučín, lze odpadní vody z lokality napojit na ČOV. Posouzením stok (Studie ”Posouzení stokové sítě a čerpacích stanic města Hlučín”) se prokázala všeobecná přetíženost zařízení stokové sítě města Hlučín. Její další využití je podmíněno rozsáhlými investicemi. Dle koncepce provozovatele VaK Hlučín se v centrální části města předpokládá postupná rekonstrukce stávajících kanalizačních stok v celkové délce cca 10 km. Město Hlučín má v současné době vybudovanou centrální mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV), která byla uvedená do provozu v roce 1971. V roce 1994 byla modernizována a rozšířena na kapacitu Q24 = 5 031 m3/den, Qd = 6 792 m3/den a 20 167 EO. Hlavní technologické celky na ČOV jsou : hrubé česle, lapák písku, usazovací nádrž, aktivace, dosazovací nádrže, uskladňovací nádrž, vyhnívací nádrž, kalolis. Na ČOV je v současné době napojeno 8 638 EO. V rámci Návrhu ÚPn Hlučín z roku 1991 byly kolem areálu ČOV navržená hranice pásma ochrany prostředí ČOV (dle tehdy platného zákona č. 138/1973 Sb. pásmo hygienické ochrany - PHO) 150 m od oplocení pozemku ČOV. Na základě požadavku Stavebního úřadu v Hlučíně, který je příslušným stavebním úřadem ve - 94 -



věci vyhlašování ochranných pásem, byla v rámci Změn a doplňků č.1 ÚPN města Hlučín navržena úprava (redukce) rozsahu PHO městské čistírny odpadních vod a to na vzdálenost 150 m od vnějšího líce objektů čistírny, ve smyslu ČSN 75 6401 (platné v době uvedení ČOV do provozu). Dosud platí původní návrh. Odpad z ČOV je vyústěn do potoka Jasénka. V únoru 2002 byl zpracováno ”Posouzení stávajícího stavu provozu ČOV pro Hlučín”, Ing. Miroslav Sýkora. Cílem posudku je odstranit, nebo aspoň snížit nepříznivý vliv nakládaní s kalem na provoz ČOV a posoudit, zda provozními změnami lze tento nepříznivý vliv na okolí omezit. Řešením nepříznivých vlivů usnadnit provozovateli ČOV vlastní provoz a snížit provozní náklady. Pro zakreslení trasy a profilů kanalizace byla použita dokumentace ”DPS Rekonstrukce vodovodu a kanalizace Hlučín”, kterou zpracovala firma Landing spol.s.r.o. v březnu 1999. Kanalizace ostatního území je zakreslená na základě podkladů správce síti, mnohdy i na podkladě ústního oznámení (mnohé úseky jsou zakreslené informativně). Údaje se v některých případech odlišují a proto byly do grafické části převzaté všechny dostupné údaje dle pasportu DPS firmy Landing. V červnu 2002 bylo zpracované OP/PŘ ”Stoková síť a čistírna odpadních vod města Hlučín, Kanalizační řád”, kde přehledná situace kanalizace a ČOV zachycuje skutečnou polohu kanalizace v terénu. Tento řád je zapracován do návrhu územního plánu.

19.3.2 Výpočet množství odpadních vod Výpočet průměrného množství splaškových odpadních vod vychází z počtu obyvatel v řešené lokalitě a specifické potřeby vody. V územním plánu je do konce návrhového období do roku 2 020 uvažováno s 98 % - tním napojením obyvatel Bobrovníků a Darkoviček na veřejný vodovod a tým i na veřejnou kanalizaci, a se 100 % - tním napojením obyvatel města Hlučína na vodovod a kanalizaci a tím na čistírnu odpadních vod. Do celkového množství splaškových odpadních vod jsou zahrnuté i odpadní vody technické a specifické vybavenosti a splaškové odpadní vody z ploch výroby (plochy podnikatelských aktivit). Produkce BSK5 za technickou a specifickou vybavenost a výrobu (plochy podnikatelských aktivit) je vyjádřená procentuálním podílem z produkce bytového fondu. Při návrhu čištění odpadních vod se nepočítá s likvidaci technologických odpadních vod z provozu ani odpadních vod zemědělství – živočišné výroby. Tyto vody musí být akumulovány a likvidovány v místě vzniku. Pro výpočet množství odtékajících dešťových vod lze uvažovat návrhový déšť trvání 15 minut, periodicity p = 1 a intenzity 125 l.s-1.d-1 (dle publikace VÚV Praha ”Intenzity dešťů v povodí Labe, Odry a Moravy”). Odtokový koeficient dle ČSN 75 6101 – Stokové a kanalizační přípojky nutno uvažovat v závislosti na sklonu terénu a jeho povrchu (charakter zástavby, komunikace, zeleň a pod). Pro zpevněné plochy parkovišť budou budovány odlučovače ropných látek v těch případech, kdy budou požadovány vodoprávním úřadem v rámci řízení vedených podle stavebního zákona. Z 1 ha zpevněné plochy (parkoviště) v závislosti na sklonu terénu nutno počítat s odtokem dešťových vod v množství asi 87,5 l.s-1. Množství splaškových odpadních vod odváděných stokovou sítí je v tabulce č. 7. Návrh ČOV je v tabulce č. 8.

19.3.3 Návrh odvádění a čištění odpadních vod Návrh odkanalizování a čištění odpadních vod je řešen na podkladě TES ”Odkanalizování a čištění odpadních vod Hlučín – Rovniny, Bobrovníky, Darkovičky”, v souladu se závěry jednání mezi správcem kanalizace VaK Hlučín, zpracovatelem TES a zpracovatelem územního plánu konaného dne 12.5.2003.

- 95 -



Návrh odkanalizování přebírá návrh dle studie ”Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava” část kanalizace, kterou zpracovala fa. Koneko spol. s.r.o. v roce 1997, tj. v maximální míře využívá volnou kapacitu stávající městské čistírny odpadních vod v Hlučíně a kapacitu stávající ČOV Bobrovníky. Označení čistíren odpadních vod a kanalizačních čerpacích stanic je převzaté z uvedené TES Odkanalizování a čištění odpadních vod Hlučín – Rovniny, Bobrovníky, Darkovičky”.

Bobrovníky. V návrhovém období bude v Bobrovníkách na kanalizaci a tím na čistírnu odpadních vod napojeno 1 294 trvale bydlících obyvatel - tj. 98 % z celkového počtu obyvatel, čemuž odpovídá množství splaškových odpadních vod Q splask = 155,28 m3.d-1. Na kanalizaci a tím na čistírnu odpadních vod bude napojené i zařízení technické vybavenosti, takže celkové množství splaškových vod bude Qsplask = 194,88 m3.d-1, tj 2,26 l.s-1. Na odvádění odpadních vod bude i nadále využívána stávající jednotná kanalizace, která bude doplněná o úseky v plochách navržených pro výstavbu. Vzhledem ke konfiguraci terénu je odkanalizování rozděleno do třech základních povodí. Jižní část zástavby je odkanalizována směrem ke stávající čistírně odpadních vod ČOV II – Důlky (typ Flexiblok) v lokalitě Důlky. Západní část k dosud neprovozované stávající ČOV I (typ Cinis) na ul. Rekreační a severozápadní část zástavby směrem k lokalitě Malánky. Stávající kanalizace v povodí ČOV II (typ Flexiblok) v lokalitě Důlky bude i nadále sloužit na odvádění odpadních vod z této lokality. V plochách s navrženou zástavbou bude kanalizace doplněná o nové úseky splaškové kanalizace. Před ČOV je stávající odlehčovací komora OKA, která zabezpečuje odtok odlehčených dešťových vod mimo ČOV. Z této lokality se předpokládá že na kanalizaci bude napojeno cca 648 trvale bydlících obyvatel a technická vybavenost, tj. v propočtu 813 EO. V povodí neprovozované ČOV I (typ CINIS) bude stávající jednotná kanalizace v ulici Rekreační a Lesní doplněná o nové úseky splaškové kanalizace z navržené výstavby rodinných domků v ul. Sportovní. Tato kanalizace bude zaústěná do navrhované čerpací stanice ČS 7. Čerpací stanici budou výtlačným řadem DN 100 odpadní vody dopravovány do kanalizace v ulici Rekreační, do povodí ČOV II (Flexiblok) v lokalitě Důlky. Před zaústěním stávající kanalizace z ulice Rekreační do čerpací stanice ČS 7 je navržené odlehčení dešťových vod OKB. V této lokalitě bude na kanalizaci napojeno 168 trvale bydlících obyvatel. Severní část zástavby Bobrovníky má přirozený sklon terénu k lokalitě Malánky. V ulici Osvoboditelů je oboustranně vybudována stoka jednotné kanalizace DN 400 s vyústěním do údolí pod zástavbou. V této lokalitě je pro novou zástavbu navržená oddílná splašková kanalizace, která bude do stávající jednotné kanalizace zaústěná v ulici Osvoboditel. Na stávající jednotné kanalizaci bude vybudován odlehčovací objekt OKC, za ním bude nová kanalizace napojena na navrhovanou čerpací stanicí ČS 6 v lokalitě Malánky. Z čerpací stanice budou odpadní vody dopravovány výtlačným řadem DN 100 do stávající kanalizace v ulici Osvoboditelů a na ČOV II - Důlky. Z této lokality bude na kanalizaci a ČOV napojeno 478 trvale bydlících obyvatel a technická vybavenost, tj. celkem 643 EO. Pro malou část stávající a navrhované zástavby je navržena kanalizační čerpací stanice ČS 9. Výtlak z čerpací stanice bude zaústěný do stávající gravitační kanalizace v ulici Osvoboditelů a dále na čerpací stanici ČS 6 v lokalitě Malánky. Z uvedeného popisu vyplývá, že převážná část odpadních vod z Bobrovníků bude likvidována na stávající ČOV II v lokalitě Důlky, tj. celkem 1 294 trvale bydlících obyvatel a technická vybavenost, t. j. celkem 1 624 EO. Přítok na ČOV II bude 194,88 m3.d-1 suchých splašků. U objektů, které nelze napojit v žumpách s vyvážením odpadu.

na kanalizaci a ČOV budou splaškové vody likvidovány individuálně

- 96 -



Darkovičky. Po zrealizování urbanistického návrhu v Darkovičkách ke konci návrhového období bude na kanalizaci napojeno 1 372 trvale bydlících obyvatel - tj. 98 % všech obyvatel, čemuž odpovídá množství splaškových odpadních vod Qsplask = 167,84 m3.d-1. Na kanalizaci a tým na čistírny odpadních vod bude napojeno i zařízení technické vybavenosti a plochy podnikatelských aktivit, takže celkové množství splaškových vod bude Qsplask = 216,44 m3.d-1, tj 2,52 l.s-1, EO 1 769. Na odvádění odpadních vod bude využívána stávající jednotná kanalizace, která bude doplněná o úseky splaškové kanalizace v plochách navržených pro výstavbu rodinných domků. Vzhledem ke konfiguraci terénu bude celé území odkanalizované do nejnižšího místa pod zástavbou pod silnicí Hlučín – Bohumín. Zde je navržena kanalizační čerpací stanice ČS 8 – Darkovičky. Po trase navrhované kanalizace jedno odlehčení (OKA-3) v ulici U Zámečku, druhé odlehčení (OKA-2) na konci zatrubněného úseku potoka Jasénka u silnice Bohumín - Hlučín, třetí odlehčení (OKA-1) bude před čerpací stanicí ČS 8. Z čerpací stanici budou odpadní vody dopravovány výtlačným řadem DN 100 do kanalizace města Hlučína, do sběrače A v ulici Čs. armády. Hlučín. Dle koncepce provozovatele kanalizace VaK Hlučín se v centrální části města předpokládá postupná rekonstrukce přestárlých kanalizačních stok. Rekonstrukce bude probíhat na základě DPS ”Rekonstrukce vodovodu a kanalizace Hlučín, lokalita centrum”, Fa. Landing spol. s.r.o., Ing. Holčák a počítá s tím, že kanalizace bude odvádět i odpadní vody okolních sídel. Kanalizační sběrač C přivádí odpadní vody v množství cca Q = 6,0 l.s-1 suchých splašků (údaj VaK Hlučín), na kanalizační čerpací stanici ČS 3. Před čerpací stanicí je odlehčení (OK1-C), kde poměr ředění je 1 : 3. Čerpané množství směrem na ČS 1 je 24 l.s-1. Po realizaci urbanistického návrhu (rodinné domy, technická vybavenost) v povodí tohoto sběrače bude přítok do ČS 3 zvětšen o 0,33 l.s-1. Při ředění v poměru 1 : 3 bude čerpané množství Qčerp = 25,32 l.s-1. Toto množství bude dopravováno stávajícím výtlačným řadem DN 200, kterého kapacita je 30 l.s-1. Do čerpací stanice ČS 1 je kromě výtlaku z ČS 3 zaústěný i kanalizační sběrač A, který přivádí odpadní vody z příslušného povodí v množství 14,0 l.s-1 suchých splašků (údaj VaK Hlučín). Po dostavbě rodinných domů a technické vybavenosti do roku 2 020 se odtok zvýší na Qsplask = 14,4 l.s-1. Pro odkanalizování obce Darkovičky je navrženo převedení odpadních vod v množství Qsplask = 2,52 l.s-1 suchých splašků výtlačným řadem do kanalizace města Hlučína - do sběrače A. V Darkovičkách před čerpací stanicí ČS 1 Darkovičky je navržené odlehčení dešťových vod OKA-1. Výsledné množství odpadních vod z povodí sběrače A bude Q = 14,4 l.s-1 + (4 x 2,52 l.s-1 naředěných splašků z Darkoviček) = 24,48 l.s-1 . Odpadní vody z povodí sběrače A budou v době dešťů odlehčovány (OK1-A) před čerpací stanicí ČS 1 v poměre min. 1 : 2. To znamená, že do čerpací stanici budou přitékat naředěné odpadní vody Q = 3 x 14,4 + 4 x 2,52 = 53,28 l.s-1. Z čerpací stanice ČS 1 bude na čistíren odpadních vod Hlučín (ČOV) dopravovány naředěné odpadní vody ze sběrače C, sběrače A a z Darkoviček. Celkový přítok odpadních vod ze strany sběrače A a C na ČOV bude v době dešťů Q = 78,90 l.s-1, v bezdeštném období bude přítok suchých splašků Qsplašl = 23,25 l.s-1 Kapacita výtlačného řadu DN 300 délky cca 380 m je cca 80 l.s-1, z čehož plyne, že v případě 100 % - tní realizace urbanistického návrhu na konci návrhového období a předpokládaného ředění bude výtlačný řad vyhovovat potřebě. Pro navrhovanou výstavbu rodinných domků v lokalitě Jasénka (levý břeh Jasénky) je navržena oddílná splašková kanalizace zaústěná na čerpací stanici ČS 4. Výtlačným řadem DN 80 budou odpadní vody zaústěné do sběrače B. (přítok splaškových odpadních vod na ČS 4 bude asi 0,01 l.s-1). - 97 -



Pro stávající i navrhovanou zástavbu v lokalitě Rovniny (levý břeh Jasénky) je navržená čerpací stanice ČS 5. Do ní budou zaústěné odpadní vody ze stávající jednotní kanalizace a navrhované splaškové kanalizace. Přítok splaškových vod z této lokality bude cca Q = 0,04 l.s-1. Na čerpací stanici budou zaústěné i odpadní vody ze stávající zástavby lokality Rovniny – pravý břeh Jasénky, které nelze gravitačně napojit na sběrač B. Před ČS 5 bude na kanalizaci odlehčení OK II. Sběrač B bude v návrhovém období odvádět odpadní vody Q = 12,96 l.s-1 z vlastního povodí, Qspl = 0,01 l.s-1 z navrhované zástavby na levém břehu potoka Jasénka v lokalitě Jasénka (ČS 4), Qsplask = 0,04 l.s-1 a z levého břehu potoka Jasénka z lokality Rovniny (ČS 5) . Se strany sběrače B bude směrem na stávající ČS 2 před ČOV Hlučín přitékat Q = 12,96 + 0,04 + 0,01 = 13,01 l.s-1 suchých splašků. V době dešťů to budou naředěné odpadní vody Q = 4 x 12,96 + 0,04 + 0,01 = 51,89 l.s-1. Celkový přítok odpadních vod na ČOV Hlučín pro návrhové období územního plánu bude Qsplask = 37,39 l.s-1 suchých splašků. V čase dešťů Q = 130,49 l.s-1. Na ČOV bude napojeno 21 014 EO. Z porovnání parametrů stávající ČOV Hlučín s vypočtenými hodnotami pro návrhové období vyplývá, že stávající ČOV bude vyhovovat po stránce kapacitní i v návrhovém období, po stránce látkového zatížení bude nepokryto 1325 EO. ČOV se navrhuje podle hydraulického a látkového zatížení. Hydraulické zatížení je rozhodující pro mechanickou část čištění (usazovací a dosazovací nádrže), látkové zatížení pro návrh biologického stupně čištění (pro aktivační nádrže a kalové pole). Při současném látkovém zatížení od 8 633 EO (jak udává provozní řád) se nejeví potřeba rekonstrukce ČOV u které je rezerva do 10 000 EO. Zvýšení látkového zatížení nad 10 000 EO a po napojení Darkoviček , které nastane do konce návrhového období si vyžádá rozsáhlou rekonstrukci biologického stupně čištění (rozšíření aktivační nádrže). Uvedené množství odpadních vod bude na ČOV přivádět stávající kanalizační síť města, která bude doplněná o nové úseky v plochách pro zástavbu. Stávající kanalizace však svým technickým stavem neodpovídá potřebě v současnosti, proto je urychleně nutná její rekonstrukce. Rekonstruovat nutno nejdříve úseky s malým profilem, nevyhovujícím sklonem a špatným stavem (např. kanalizace v ul. Dlouhoveská a pod). Tyto úseky musí určit provozovatel a s využitím dosud zpracovaných dokumentací – Studie, Posouzení stokové sítě a čerpacích stanic města Hlučín stanovit postup rekonstrukce. Dle studie ”Program rozvoje vodovodu a kanalizace okresu Opava” z roku 1977 měla městská ČOV nedostatečnou kapacitu pro případné napojení dalších producentů odpadních vod. Proto likvidace odpadních vod z lokality cihelně Hlučín (sociální zařízení pro cca 45 zaměstnanců) byla doporučena v areálu cihelny v lokální ČOV. V současné době, kdy je v provozu rekonstruovaná městská čistírna odpadních vod Hlučín, lze toto řešení přehodnotit - odpadní vody z lokality dopravovat na ČOV prostřednictvím čerpací stanice ČS z cihelny, v údolí potoka Jasénka. Odpadní vody z lokality jsou zahrnuté do celkové kapacity ČOV. Protože přítok splaškových vod na obě čerpací stanice (ČS 4 a ČS 5) je velmi malý , je z důvodu technických parametrů čerpadel uvažováno s akumulací splaškových vod. U čerpací stanici ČS 4 , kde je přítok splašků cca 0,01 l.s-1 se akumulace objemu 36 m3naplní za 11 hodin a při výkonu čerpadla např. 10 l.s-1 se vyprázdní za 1 hodinu.. Obdobní situace bude u ČS 5. V původním územním plánu Ludgeřovic bylo odkanalizování a likvidace odpadních vod v oblasti Ludgeřovic - Vrablovec řešeno ve dvou malých ČOV. Dle zpracované projektové dokumentace pro územní řízení ”Splašková kanalizace Ludgeřovice”, Hydroprojekt Ostrava, prosinec 2 000, jsou pro tuto lokalitu navržené kanalizační čerpací stanice umístěné na místě původně navržených čistíren. Čerpací stanice budou přečerpávat odpadní vody do systému oddílné splaškové stokové sítě Ludgeřovic. Ludgeřovicemi prochází páteřní stoka (PDUR Páteřní stoka Ludgeřovice, Čech – Enginering, 12/1997) od Markvartovic po čerpací stanici v Petřkovicích. Čerpací stanicí budou odpadní vody čerpány na ÚČOV Ostrava – Přívoz. Kanalizační systém - 98 -



v Ludgeřovicích je navržen jako gravitační, pouze lokalita Vrablovec bude napojená prostřednictvím čerpacích stanic. Místní část Hlučína – Vrablovec bude prostřednictvím kanalizační čerpací stanice ČS 1 Vrablovec a výtlačným řadem na území Ludgeřovic napojena na navrženou gravitační kanalizaci Ludgeřovic. Kanalizační čerpací stanice Vrablovec bude přečerpávat odpadní vody z Vrablovce ze stávající zástavby na katastrálním území Hlučína i k. ú. Ludgeřovice. Odkanalizování Sportovně rekreačního areálu zůstane dle původní koncepce (správci městské síti je doporučená rekonstrukce páteřní splaškové kanalizace v areálu). Kanalizace bude doplněná o nové rozvody oddílné splaškové kanalizace v areálu Dětský ranč, ze kterého budou splaškové odpadní vody odvedené do stávající kanalizace v ulici Celní a s ostatními odpadními vodami přečerpávané (ČS 3) na městskou čistíren odpadních vod. Část dešťových vod bude napojená na meliorační kanál a do potoka Vařešinka, část do odvodňovacího kanálu podél silnice Celní a do Vařešinky. Autokemp bude napojený na stávající kanalizaci SRA. Dešťová kanalizace je navržená k rozdělení na dvě části. Odvodnění parkovišť a hlavních objektů kempinku bude svedeno do stávající dešťové kanalizace SRA. Dešťové vody z kempinku (umístění stanů,karavanů a chatek) budou svedené přímo do potoka Vařešinka. Předpokladem pro napojení povrchových vod na vodoteč je přečištění a úprava břehů Vařešinky v úseku navrhovaného Dětského ranče a navrhovaného autokempinku.

19.3.4 Závěry Značný rozsah stávající jednotné kanalizace v jednotlivých sídlech určuje jejich další vývoj. Kanalizace v jižní části Bobrovníků ukončená na ČOV II (typ Flexibil) v lokalitě Důlky umožňuje napojení nových obyvatel bez dalších investic. Pouze nutno dobudovat kanalizaci v plochách navržených pro výstavbu. Kanalizace západní části Bobrovníků od ulice Rekreační a Spodní má vybudovanou kanalizaci. Nutno pouze vybudovat sběrač, který podchytí volné výustě a čerpací stanicí ČS 7, kterou budou odpadní vody dopravovány do stávající gravitační kanalizace v ul. Rekreační a tým na ČOV Důlky. V lokalitě Malánky nutno vybudovat kanalizaci pro nové plochy a vybudovat kanalizační čerpací stanici ČS 6 s výtlakem do stávající kanalizace v ulici Osvoboditelů. Tým budou odpadní vody napojené na ČOV Důlky. Malá kanalizační čerpací stanice je navržena pro podchycení odpadních vod lokality východně ulice Osvoboditelů. Likvidace odpadních vod v lokalitách, které nelze napojit na stávající, či navrhovanou kanalizaci bude zabezpečená v žumpách s vyvážením odpadu. V Darkovičkách je navržena dostavba kanalizační síti v plochách navržených pro výstavbu rodinných domů a kanalizační sběrač. Likvidace odpadních vod je navržena na ČOV Hlučín V městě Hlučíně je i přes rozsáhlou kanalizační síť nutné vynaložit značné investice na její rekonstrukci. Přestárlé a netěsné úseky kanalizace v historickém jádru města, jako i v lokalitě Rovniny nutno vyměnit, dále nutno rekonstruovat objekty na stávající kanalizační síti, jako jsou odlehčovací komory, odlehčovací stoky, resp. kanalizační čerpací stanice, které po zrealizování urbanistického návrhu na konci návrhového období již nebudou kapacitně vyhovovat. Jedná se o stávající čerpací stanici ČS 1 a ČS 3. Stávající čistírna odpadních vod (ČOV) Hlučín bude kapacitně vyhovovat i pro návrhové období územního plánu, co se týče přítoku odpadních vod, nebude vyhovovat v počtu napojených eqivalentních obyvatel. Protože 100 % realizace všech urbanistických návrhů a s tím spojené 100 % - tní zatížení ČOV se předpokládá do konce návrhového období bude nutné v souladu s TES v tomto období provést rozšíření biologického stupně čištění (zvětšit objem aktivace). - 99 -



Veškerá parkoviště a odstavné plochy a plochy pro podnikání budou vybavena odlučovači ropných látek podle požadavků vodoprávního úřadu. V zastavitelném území je navrženo povolovat novou výstavbu s napojením na veřejnou splaškovou kanalizaci. U objektů, které nebude možno napojit na veřejnou kanalizaci, budou splaškové odpadní vody likvidovány v čistírenských zařízeních pro malé zdroje znečištění (v malých domovních čistírnách) doplněných o zemní filtr nebo v žumpách, konkrétní řešení budou stanovena vodoprávním úřadem v rámci řízení vedených podle stavebního zákona. Podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích mají stoky veřejné kanalizace stanovena ochranná pásma u vodovodů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 mm od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu. Návrh Územního plánu v likvidaci odpadních vod respektuje koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod dle studie Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Opava, část kanalizace, kterou vypracoval KONEKO spol.s.r.o. v roce 1997. Pro další rozvoj sídla musí stávající kanalizace v celém rozsahu města být uvedena do takého stavu, aby odpovídala požadavkům na odvádění odpadních vod na ČOV.

19.4 Vodní plochy a toky, odtokové poměry 19.4.1 Vodní plochy a toky Jihozápadní hranici řešeného území tvoří řeka Opava, která spadá do povodí Odry, jejímž je levostranným přítokem. Řeka Opava je vodohospodářsky významným tokem, který výrazně ovlivňuje život ve svém okolí. Území Hlučína ( říční km cca 3,980 – 8,035) se její vliv dotýká okrajově. V úseku po km 5,800 (hranice katastrálního území Bobrovníků) byla před více než padesáti lety provedená úprava. Koryto je stabilní, lichoběžníkového profilu. Dále proti toku po km 6,88 je tok neupravený, meandrující, po km 8,035 je koryto směrově udržováno hrázemi starých rybníků. Břehy řeky Opavy jsou zabezpečené kamennou patkou. V km 8,035 je postavený silniční most Děhylov – Hlučín, v km 8,609 je vybudován říční stupeň Děhylov. V osmdesátých letech byla v souvislosti s rozšiřováním dobývacího prostoru štěrkovny Hlučín a z důvodu nutnosti rekonstrukce silnice Děhylov – Hlučín v km 7,900 – 10,972 provedená tzv. Děhylovská úprava. Děhylovská úprava byla provedená mimo území Hlučína, avšak svojí koncentrační hrází soustřeďuje veškeré inundované průtoky do kapacitního koryta a tím ochraňuje část území Hlučína. Další práce na toku byly prováděny v rámci rekreačního jezera Hlučín. Správcem toku je Povodí Odry, závod Opava. V Studii odtokových poměrů řeky Opavy z roku 1997 byly na základě posouzení dnešního stavu zejména z vodohospodářského hlediska určeny problémové lokality a zváženy možnosti jejich ochrany z technického i ekonomického hlediska. Veškeré návrhy této studii jsou mimo území Hlučína. V červenci 1997 proběhla údolím Opavy povodeň, která co do rozsahu zátopy a způsobených škod byla největší v tomto století. Při povodni bylo na řece Opavě dosaženo při kulminačních průtocích na vodočtu Děhylov 744 m3/s, což značně přesahuje průtoky Q100 leté vody.

- 100 -



Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997 (dle Studie odtokových poměrů řeky Opavy km 0,0 – 37,2, kterou zpracoval AQUATIS v únoru 1999) kulminace povodně dosáhly doby opakování přibližně N = 500 let. Záplavové území řeky Opavy v km 0,0 – 37,2 bylo stanoveno OkÚ RŹP Opava, rozhodnutím č.j. ZPZ/3542/03 ze dne 11.6.2003 a je zakreslené do mapové přílohy vodního hospodářství. V návrhu ÚPN je respektováno. Levostranným přítokem řeky Opavy je potok Jasénka, který se do Opavy vlévá v km 5,800. Potok Jasénka má provedenou úpravu jako meliorační odpad. Dle Správního rozdělení vodních toků Severomoravského kraje, podle určení MLVH ČSR se stavem k 1.1. 1988 tok patří meliorační správě – dnes Zemědělské vodohospodářské správě. Na toku byla v minulosti prováděná úprava formou údržby stávajícího koryta. Systematická úprava toku byla provedená v roce 1982 - 83 (JP ”Odvodnění pozemků Hlučín – Jasénky I” Agroprojekt VI. 1982, a JP ”Odvodnění pozemků Hlučín – Jasénka II” Agroprojekt 1983). Úprava byla provedená na průtok Q100 v zastavěné části a průtok Q2 – Q5 v úsecích nezastavěných. Průtočné profily mostů byly upravené zdvojením profilů při zachování stávající – vysoké nivelety dna na průtok Q100. Koryto bylo upravené do tvaru lichoběžníka se šířkou ve dně 1 m, sklonem svahů 1:1,5 a zpevněným dnem. Součásti úpravy bylo vybudování dvou Hlavních melioračních odpadů (HMO), které slouží k podchycení a odvedení cizích vod soustředěných silničním příkopem silnice II/469 a k odvedení drenážních vod. Krytý odpad zároveň umožnil scelení pozemků. V současné době jsou patrné úpravy podél koryta Jasénky. Zanedbána je jeho údržba a hlavně údržba silničních propustků. Vzdutí přívalových vod nad silničními propustky způsobuje zamokření okolních pozemků. .Zlepšení odtokových poměrů se docílí pravidelnou údržbou koryta toku. V Darkovičkách bylo v roce 1972 provedeno zaklenutí dvou úseků potoka Jasénky. V důsledku nevhodně provedeného zatrubnění toku dochází k ucpání a následnému rozlivu vody do centra sídla. Situaci nelze koncepčně řešit pročišťováním, jelikož na zatrubněném úseku nejsou šachtice. Možným řešením je obnova původního otevřeného koryta, která je navržena v ÚPN města Hlučín – Změny a doplňky č.1. Dalším levostranným přítokem řeky Opavy na území Hlučína je potok Vařešinka, který je do Opavy zaústěný v km 7,850. Vařešinka má charakter melioračního kanálu a slouží k odvádění drenážních vod. Správcem toku je Zemědělská vodohospodářská správa. Kolem areálu SRA (přírodního koupaliště) má tok zanesené zarostlé koryto, což je příčinou zamokření okolního území. Vyčištění a směrová úprava koryta v prostoru SRA a rybářské bašty jsou podmínkou výstavby nových zařízení areálů. Na území Hlučína a Darkoviček se nachází několik vodních ploch – nádrží a rybníků. Největší vodní plocha je v prostoru bývalého štěrkoviště na levém břehu řeky Opavy. Vodní nádrž byla postupně budována od sedmdesátých let jako součást sportovně – rekreačního areálu. V současné době jsou vybudované pláže, dva bazény a brouzdaliště a centrální objekt služeb. Další zařízení jsou postupně budovaná. Kromě sportovně – rekreačního využití je nádrž využita jako kompenzační pro nadlepšování průtoků v řece Opavě pro potřeby průmyslových odběrů vody (teplárna Třebovice).

- 101 -



Dle přehledu o rybnících a vodních nádržích v okrese Opava – stav ke dni 31.12.1989 evidované OÚ Opava jsou na území Hlučína a Darkoviček tyto větší vodní plochy: Katastrální území Hlučín Hudečkův rybník, plocha 0,2644 ha, objem 2 115 m3, zdroj vody Jasénka, Nebeský rybník, plocha 0,1072 ha , objem 560 m3, zdroj vody Jasénka, Umělá vodní plocha 130 000 ha, objem 6 500 000 m3 , zdroj vody Opava, katastrální území Darkovičky Požární nádrž (chov ryb), plocha 0,630 ha, objem 12 600 m3, zdroj vody místní, Požární nádrž (chov ryb), plocha 0,215 ha, objem 3 050 m3, zdroj vody místní, Požární nádrž, plocha 0,001 ha, V zájmovém území k.ú. Hlučín se nachází ochranné pásmo hydrologického vrtu VO 144 a v k.ú. Darkovičky se nachází ochranné pásmo hydrologického vrtu s označením VO10. Vrty jsou zařazeny do státní základní pozorovací sítě a jsou zakresleny v grafické části dokumentace. Oba vrty jsou návrhem ÚPn respektovány. Na hranici řešeného území na k.ú. Děhylov se na řece Opavě nachází limnigrafická stanice povrchových vod k měření stavů a průtoků vodního toku a manipulační sloup měrné lanovky, která je součástí limnigrafické stanice. Druhý opěrný sloup měrné lávky se nachází v k.ú. Hlučín. Nový územní plán se svým řešením nedotýká těchto zařízení. Návrh úprav Směrová a výšková úprava toků na území města Hlučín a sídel Bobrovníky a Darkovičky dostatečně zabezpečuje zastavěné území před záplavami. V územním plánu se zatrubnění vodních toků nenavrhuje. Nutná je pouze pravidelná údržba toků, které vzhledem na okolní zemědělsky obhospodařované pozemky jsou často v době dešťů zanášené. Případné vypouštění zvýšeného množství předčištěných vod z ČOV, resp. z poldru musí respektovat kapacitu koryta pod výustí, kterou musí stanovit správce toku. Jedná se o potok Jasénka v zástavbě Darkoviček V povodí potoka Jasénka se navrhuje pravidelné čištění toku od nánosů. Pro snadnější pročišťování zatrubněných úseků v zastavěné části Darkoviček se navrhuje kompromisní řešení – výstavba pročišťovacích šachet na stávajícím zatrubněném úseku. Šachty nutno vybudovat ve vzdálenosti cca 50 m . V územním plánu se navrhuje směrová úprava potoku Vařešinka – plynulé oblouky v místě stávající napřímené trase. Nové koryto bude v úseku od vtoku do zatrubněného profilu po navrhovaný kemp oboustranně ohrázkované. V prostoru nad kempem bude na toku vybudovaný suchý poldr. Suchý poldr vytvořený zemní hrázkou délky cca 170 m, výšky cca 1,5 m zachytí přívalové vody a hlavně unášené splaveniny. Tím se omezí zanášení koryta Vařešinky. Koryto je dimenzované dle údajů Urbanistické studie SRA na průtok 6 m3.s-1. Četnost výskytu tohoto průtoku bude stanovena v dalších projektových stupních úpravy potoka Vařešinka. Suchý poldr je navržený z části na okraji meliorovaných pozemků. Zde bude nutné meliorace upravit tak, aby nebyla ohrožena jejich funkce. I přes tyto navržené opatření je nutné koryto potoku Vařešinka pravidelně čistit i z důvodů správné funkce stávající kanalizační čerpací stanice ČS 3, která má odlehčení do toku. Při zaneseném dně toku v současnosti dochází ke zpětnému vzdutí vody do ČS a čerpání potoční vody.

- 102 -



Krajský úřad Moravskoslezský stanovil rozhodnutím č.j. ZPZ/3542/03 ze dne 11.6.2003 záplavová území řeky Opavy v km 0,0 – 37,2. Rozsah záplavového území je zakreslený v grafické příloze vodního hospodářství. Součásti stanoveného záplavového území řeky Opavy je vymezení aktivní zóny. V aktivní zóně se nesmí umísťovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V záplavovém území mimo aktivní zónu nebudou umisťovány či prováděny stavby zdravotnických, sociálních, školských zařízení, veřejných budov, objektů hromadné rekreace, objektů nakládajících se závadnými látkami a stavby obchodného charakteru. Ostatní stavby lze v tomto území připustit pouze na riziko majitelů. Záplavové území včetně aktivní zóny je zakreslené v komplexním urbanistickém návrhu a v grafické příloze vodního hospodářství. Ohrožené pozemky v záplavovém inundaci stoleté vody lze využívat přiměřeně povodňového nebezpečí tak, aby nedocházelo k omezení rozlivu velkých vod. Stávající stavby je možno opravovat a rekonstruovat s tím, že dotčené subjekty budou seznámeny se stupněm rizika plynoucího z pravděpodobnosti výskytu vzdutých vod a ponesou jeho důsledky. Z tohoto opatření vyplývá povinnost žádat ke všem stavbám, k dobývaní nerostů, jakož i k zemním pracím v záplavovém území souhlas příslušného vodohospodářského orgánu. Na území Hlučína se stanovená záplavová území netýkají zastavitelného území. Vodní toky Jasénka (ČHP 2-02-03-024) a Vařešinka (ČHP 2-02-03-022) nemají vodohospodářským orgánem stanovena záplavová území. Dle VÚC okresu Opava patří vodní nádrž Hlučín k nádržím nadmístního významu, kde je nutno řešit ochranu povrchových vod užívaných k rekreaci. K ochraně patří účinné odvádění a čištění odpadních vod, ale i ochrana před záplavami. Pro ochranu Hlučínského jezera je navržená úprava nátoku, rekonstrukce koncentrační hrázky a přepad pro odtok z jezera. Tato opatření usměrní vody z inundace do stávající Děhylovské úpravy řeky Opavy. Návrh je zcela mimo řešené území. Dle Urbanistické studie SRA Hlučín,kterou vypracovalo Studio D Opava v únoru 2 001 budou do potoka Vařešinka zaústěné dešťové vody z areálu SRA a plánovaného autokempinku. Proto studií doporučená úprava toku je navržená až k navrhovanému kempu. Povodňové průtoky o síle cca 6 m3/s není současné koryto a povodí schopno zvládnout bez značných materiálních škod. Proto je kromě úpravy koryta navržená celková protipovodňová úprava povodí, tj. ochranná hráz a suchý poldr. Pravidelné čistění koryta a propustku po přívalových deštích je nutné na všech cestních propustcích. Užívání pozemků kolem vodních toků a ochrana staveb k vodohospodářským melioracím pozemků stanovuje vodní zákona č. 254/2001 Sb., kde správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodních toků, a to u významných vodních toků 8 m, u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

- 103 -



POTŘEBA PITNÉ VODY PRO OBYVATELSTVO, TECHNICKOU VYBAVENOST A INDIVIDUÁLNÍ REKREACI Tabulka č. 1

rodinné domy techn. vybav.

Počet napojených obyvatel 1 294 1 320

Specific. potřeba Qp vody

Qm ) 1

Qh ) 2

l.os-1.d-1

m3.d-1

m3.d-1

l.s-1

120 30 )3

155,28 39,60 194,88 9,20 158,64 167,84 42,0 209,84

217,39 55,44 272,83 12,88 222,10 234,98 58,80 293,78

4,53 1,16 5,69 0,27 4,63 4,90 1,23 6,13

50 1 322 1 372 1 400

184 )4 120 30 )3

7 200 5 080 12 280 )5 253 )6 -

184 )4 120 )3 )5 40 )6 -

1 324,80 609,60 1 934,40 971,49 10,12 42,76 1 024,37 2 958,77

1 788,48 822,96 2 611,44 1 302,44 13,76 42,76 1 358,96 3 970,40

41,40 19,05 60,45 29,85 0,32 0,50 30,67 91,12

Σ Bobrovníky bytové domy rodinné domy Σ bytový fond techn. vybav.

Σ DARKOVIČKY bytové domy rodinné domy Σ bytový fond techn. vybav. individ. rekreace specif. vybavv. Σ vybavenost

Σ HLUČÍN )1 )2 )3 )4 )5 )6

kd = 1,5 pro Bobrovníky a Darkovičky, kd = 1,35 pro Hlučín kh = 1,8 pro Bobrovníky a Darkovičky, kh = 2,0 pro Hlučín 30 l.os.d-1 pro Bobrovníky a Darkovičky, 70 l.os.d-1 + 10 % = 77 l.os.d-1 pro Hlučín 230 l.os.d-1 – 20 % stav dle údajů VaK Hlučín (OKD Kotelny 1. Máje, J. Nerudy = 25,93 m3.d-1 ) + návrh 12 280 obyvatel údaj Vak Hlučín – Tabulka č. 3.

POTŘEBA PITNÉ VODY PRO VÝROBU DLE ÚDAJŮ VAK HLUČÍN Tabulka č.2 PLOCHA ha Návrh 2,2 Σ Darkovičky

Stav

Návrh 15,35

Podnik, počet zaměstnanců

Specif. potřeba

Qp = Qm

Qh

l.os-1.d-1

m3.d-1

l.s-1

110

60

SSP Suché směsy MS Dřevařské závody ACA – ČS PHM SCHELL HSP - pivovar EXIT TRADE Σ 690

60

6,6 6,6 1,33 6,08 60,7 9,13 2,56 25,17 41,10 66,27

0,08 0,08 0,02 0,07 0,07 0,11 0,03 0,30 0,48 0,48

Σ Hlučín

- 104 -



POTŘEBA VODY PRO SPECIFICKOU VYBAVENOST Tabulka č. 3 VYBAVENOST SRA – Celní ul. Celní ulice Sauna U stadionu Poliklinika s.r.o. Vojenský útvar CO

Hlučín

Σ Hlučín

)1 spotřeba

vody Qp = Qm

m3.d-1

l.s-1

0,69 5,77 8,35 10,60 17,35 42,76

0,01 0,07 0,10 0,12 0,20 0,50

)1 údaj VaK Hlučín

POTŘEBA PITNÉ VODY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ – ŽIVOČIŠNOU VÝROBU

Tabulka č. 4 zemědělská výroba

AGROZEA s.r.o. Hlučín

AGROZEA s.r.o. Darkovičky

kusy dobytka

dojnice 170 ks jalovice 40 ks jalovice 70 ks telata 45 ks ∑ Hlučín porod. prasat 170 ks selata 70 ks prasničky 20 ks prasnice 45 ks kanci 2 ks výkrm prasat 230 ks ∑ Darkovičky

∑

specif. potřeba vody Qmin Qmax l/kus/den l/kus/den

potřeba vody Qp m3/den

Qm m3/den

Qh l/s

60 60 10 10 -

80 80 18 15 -

25,37 )1

25,37 )1

0,29 )1

-

-

17,22 )1 42,59

17,22 )1 42,59

0,20 )1 0,49

)1 údaj VaK Hlučín

VÝSLEDNÁ POTŘEBA VODY Tabulka č.5 sídlo

Bobrovníky

potřeba vody pro

Qp m3.d-1

Qm m3.d-1

Qh l.s-1

bytový fond technická vybavenost

155,28 39,60

217,39 55,44

4,53 1,16

∑ bytový fond technická vybavenost

194,88

272,83

5,69

167,84 42,00

234,98 58,80

4,90 1,23

- 105 -

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HLUČÍNA TEXTOVÁ ČÁST Darkovičky

Hlučín


podnikatelské aktivity

6,60

6,60

zemědělství – živočiš. výr. ∑ bytový fond technická vybavenost individ. rekreace specifická vybavenost

17,22

17,22

0,20

233,66

317,60

6,41

1 934,40 971,49 10,12 42,76

2 611,44 1 302,44 13,76 42,76

60,45 29,85 0,32 0,50

66,27 25,37

66,27 25,37

0,48 0,29

3 050,41

4 062,04

91,89

podnikatelské aktivity zemědělství – živočiš. výr. ∑

0,08

NÁVRH AKUMULACE Tabulka č.6 vodovod Bobrovníky Darkovičky Hlučín

Qm m3.d272,83 317,60 4 062,04

stávající akumulace m3 200 500 1 550 (1 300) 2

potřebná akumulace m3 177,70 )1 204,56 )1 2 437,22

návrh vodojemu m3 0 0 1 000

)1 včetně požární akumulace 14 m3 )2 Objem stávající akumulace při odstavení vodojemu Vinná Hora 250 m3

MNOŽSTVÍ SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD ODVÁDĚNÝCH STOKOVOU SÍTI Tabulka č. 7 lokalita Bobrovníky lokalita u ČOV Flexibil Bobrovníky lokalita u ČOV CINIS Bobrovníky lokalita Malánky

Počet obyv. EO BF 648 TV 165 ∑ EO 813 BF 168 ∑EO 168 BF 478 TV 165 ∑ EO 643

Bobrovníky

∑ EO 1 624

Darkovičky

BF 1 372 TV 343 PA 54

∑ EO 1 769 Hlučín

kh

Q24 m3.d-1

l.s-1

97,56

1,13

20,16

Qmax spl m3.h-1

l.s-1

2,2

8,94

2,48

0,23

4,4

3,70

1,03

77,16 194,88

0,90 2,26

2,60 2,1

8,36 17,05

2,32 4,74

216,44

2,52

2,1

18,94

5,26

3 014,92

34,91

1,9

238,68

66,30

BF 12 280 TV 6 165 SV 217 PA 418

∑EO 19 080

- 106 -



NÁVRH ČOV Tabulka č. 8

TRVALE BYDLÍCÍ OBYVATELÉ EO TECHNICKÁ VYBAVENOST EO SPECIFICKÁ VYBAVENOST EO PODNIKATELSKÉ AKTIVITY EO CELKEM NAPOJENÝCH NA ČOV QP OBYVATEL QP TECHNICKÁ VYBAVENOST QP SPECIFICKÁ VYBAVENOST QP PODNIKATELSKÉ AKTIVITY QP CELKEM znečištění BSK5 CELKOVÁ PRODUKCE BSK5 PRŮMĚRNÁ KONCENTRACE ODP. VOD PLOCHA ČOV PHO

ČOV HLUČÍN 13 652 6 508 217 472 20 849 2 102,24 1 013,49 42,76 72,87 3 231,36 0,06 1 250,94 387,12 STAV 150 )1

M3.D-1 M3.D-1 M3.D-1 M3.D-1 M3.D-1 G.OB-1.D-1 KG.D-1 MG.L-1 HA M

)2

ČOV Flexibil Bobrovníky 1 294 330 1 624 155,28 39,60 194,88 0,06 97,44 627,52 STAV 50 )1

)1 návrh )2 společná ČOV pro Hlučín, Bobrovníky – Malánky, Darkovičky

20. Návrh řešení energetiky a spojů 20.1. Zásobování elektrickou energií. 20.1.1 Použité podklady. -mapy řešeného území v měř. : 1:5000, -mapové podklady vedení VN 22kV, měř.: 1:2000 a konzultace na SME-SSL-Opava, ul.Krnovská , Opava, p.Prasek, -Územní plán velkého územního celku Opava-návrh energetiky a spojů, listopad 2000, -mapové podklady sítí NN v dgn, SME-Dům energetiky Ostrava, -urbanistická studie ”Sportovní a rekreační areál Hlučín”, Studio D, Zeyerova 20, Opava-Kateřinky, únor 2001, -pochůzka území, -konsultace a požadavky zastupitelstva MěÚ Hlučín, -platné ČSN. 20.1.2 Současný stav, popis. Město Hlučín je zásobováno elektrickou energií napětím 22kV, linkami venkovního vedení VN 22kV L179, L190. Obě linky jsou napájeny z rozvodny R 22kV Dolní Benešov, linka VN 22kV-L179 propojuje tuto rozvodnu s rozvodnou R 22kV Ostrava-Třebovice. Linka VN 22kV-L190 byla vybudována pro sídelní útvar - 107 -



Hlučín v r.1998, neboť stávající linka VN 22kV-L179 byla již na hranici své maximální přenosové schopnosti, nebyla již schopna přenášet zvýšené soudobé zatížení, které v budoucím období se předpokládá ještě vyšší. Od doby zpracování I.části ÚPn Hlučín - průzkumy a rozbory, byly přejmenovány VN 22kV linky a trafostanice. VN 22kV-L179, původně L17, VN 22kV-L190, původně L17. Současná koncepce zásobování města Hlučína elektrickou energií, je z VN 22kV-L190. V následujícím přehledu trafostanic jsou již trafostanice s novým číselným označením. Místní část města Hlučína - Darkovičky, jsou napájeny elektrickou energií napětím VN 22kV, linkou venkovního vedení VN 22kV-L209 (dříve L39), z rozvodny R 22kV Dolní Benešov. Linka VN 22kV-L209 propojuje tuto rozvodnu s rozvodnou R 22kV Nový Bohumín. Místní část města Hlučína - Bobrovníky jsou napájeny elektrickou energií napětím VN 22kV, linkou venkovního vedení VN 22kV-L179 (dříve L17). Z těchto jmenovaných linek jsou co by odbočky napojeny stožárové, kioskové trafostanice TR 22/0,4 kV, s transformátory o výkonu od 100 kVA do 630 kVA, rozmístěné na předmětném území dle zástavby a tím i požadavků na množství odběru elektrické energie a rozvodna R 22kV pro SILO. Dominantními trafostanicemi pro město Hlučín jsou trafostanice DTS-1968, Pode zdí a rekonstruovaná trafostanice DTS-1833, Písečná. Spotřební rozvod elektrické energie o napětí 3x230/400V, 50Hz, je proveden ve městě Hlučín kabelovým vedením NN uloženým v zemi, přes rozpojovací jistící skříně. Ve městě Hlučín je veřejné osvětlení provedeno samostatnými výbojkovými svítidly na osvětlovacích stožárech, příp.sadovými svítidly. V lokalitách Jasénky, Podlesí, je distribuční rozvod proveden venkovním vedením NN, v místních částech Darkovičky a Bobrovníky, rovněž venkovním vedením NN na betonových stožárech vystavěných podél ulic. Tento rozvod je napojen z rozvaděčů NN jmenovaných stožárových trafostanic. Společně s venkovním vedením NN je na betonových stožárech také veřejné osvětlení. V řešeném území se nenachází venkovní vedení VVN.

Počet trafostanic na území města Hlučína a jeho místních částí, udává následující přehled: Trafostanice-název,

Typ

Výkon transformátoru

Hlučín: DTS 1829, 22/0,4kV, OKD-sloupová

BTS-4

250 kVA,

DTS 2047, 22/0,4kV, OKD-zděná

Věžová

400 kVA,

DTS 1830, 22/0,4kV, Kotelna

Vestavěná

400 kVA,

DTS 1973, 22/0,4kV, Hornická

ELV-400

400 kVA,

DTS 1841, 22/0,4kV, Tyršova

Kiosková

400 kVA,

DTS 1968, 22/0,4kV, Podezdí

Kiosková

630 kVA,

DTS 1833, 22/0,4kV, Písečná

Kiosková

250 kVA,

DTS 2025, 22/0,4kV, Domov důchodců

Kiosková

400 kVA,

DTS 1978, 22/0,4kV, Krásná vyhlídka

BTS-1

100 kVA,

DTS 2016, 22/0,4kV, Obch.centrum

Vestavěná

400 kVA,

DTS 1834, 22/0,4kV, Cihelní

Vestavěná

400 kVA,

DTS 1835, 22/0,4kV, Dukelská

Kiosková

250 kVA,

DTS 1836, 22/0,4kV, Seifertova

Vestavěná

400 kVA,

DTS 1837, 22/0,4kV, Okružní

Kiosková

400 kVA,

DTS 1840, 22/0,4kV, Rovniny

věžová

400 kVA, - 108 -



DTS 1839, 22/0,4kV, Okrajová

ELV-400

250 kVA,

DTS 1838, 22/0,4kV, Majerové

ELV-400

250 kVA,

DTS 1832, 22/0,4kV, Moravská

PTS

400 kVA,

DTS 1852, 22/0,4kV, Březiny

ELV-400

160 kVA,

DTS 1974, 22/0,4kV, Zahrádky

PTS

100 kVA,

DTS 1842, 22/0,4kV, Vinná hora

PTS

50 kVA,

DTS 90680, 22/0,4kV, ZNZP

věžová

100 kVA,

DTS 1975, 22/0,4kV, Panelárna

ELV-400

250 kVA,

DTS 1826, 22/0,4kV, OBS

ELV-400

250 kVA,

DTS 1827, 22/0,4kV, Kasárna

Věžová

400 kVA,

DTS 2004, 22/0,4kV, Statky

ELV-400

250 kVA,

DTS 90678, 22/0,4kV, OÚNZ

Kiosková, R 22kV

250 kVA,

DTS 90685, 22/0,4kV, Cihelna

BTS-1

630 kVA,

DTS 90720, 22/0,4kV, Peras

ELV-400

400 kVA,

DTS 90680, 22/0,4kV, SILO

R 22kV

DTS 1966, 22/0,4kV, Jednota

ELV-400

250 kVA,

DTS 1985, 22/0,4kV, Celnice

ELV-400

400 kVA,

DTS 90721, 22/0,4kV, Autocentrála

ETV-400

300 kVA,

DTS 1849, 22/0,4kV, Jasénky

PTS

100 kVA,

DTS 90684, 22/0,4kV, ČOV

ELV-400

100 kVA,

DTS 90677, 22/0,4kV, Koupaliště

BTS-2

400 kVA.

DTS 90717, 22/0,4kV, Hřbitov

ELV-400

100 kVA,

DTS 2011, 22/0,4kV, Darkovičky od Hlč.

BTS-1

250 kVA,

DTS 1961, 22/0,4kV, Pionýrská

BTS-2

250 kVA,

DTS 1951, 22/0,4kV, Obec

Věžová

160 kVA,

DTS 1949, 22/0,4kV, Vřesinská

BTS-4

160 kVA,

DTS 1950, 22/0,4kV, Kozmická

BTS-1

160 kVA,

DTS 90713, 22/0,4kV, Pánský dvůr

BTS-4

160 kVA,

DTS 1850, 22/0,4kV, Obec

ELV-400

250 kVA,

DTS 1851, 22/0,4kV, Obec-střed

Věžová

400 kVA,

DTS 1987, 22/0,4kV, U lesa,

ELV-400

250 kVA,

DTS 2022, 22/0,4kV, Požárnická

Kiosková

250 kVA,

DTS 90726, 22/0,4kV, Plynárna

BTS-1

100 kVA,

3 x 630 kVA,

Darkovičky:

Bobrovníky:

- 109 -



Celkový instalovaný příkon pro město Hlučín je Pi = 12.760 kVA. Výrobní a podnikatelská sféra z celkového instalovaného příkonu představuje Pi = 4.170 kVA a zahrnuje trafostanice DTS 90677, 906787, 90680, 90682, 90684, 90685, 90717, 90720, 90721. Trafostanice DTS 1852, Březiny, 1842, Vinná hora, 1974, Zahrádky a 1849 Jasénky, se nepodílí na zásobování elektrickou energií bytové výstavby města. Tyto trafostanice napájí elektrickou energií jmenované lokality samostatně. Pro bytové domy (BD), rodinné domy (RD), občanskou a technickou vybavenost, včetně podnikatelských aktivit, zůstává Pi = 8.180 kVA. Ve městě Hlučín je v r. 2002 celkem 4.360 bytů, z toho 2590 bytů v BD, 1.770 bytů v RD. Stávající Sportovní a rekreační areál, nacházející se na jihozápadním okraji zastavěného území města Hlučína, v prostoru Hlučínského jezera, je napájen elektrickou energií z trafostanice DTS 690677, BTS-2, 400kVA, umístěné v katastrálním území obce Kozmice. Rozvod NN pro objekty v tomto areálu je proveden kabelovým vedením v zemi. Urbanistická studie SRA Hlučín, navrhuje vybudování další trafostanice o el.příkonu 630 kVA. Územní plán velkého územního celku okresu Opava navrhuje vybudování malé vodní elektrárny na řece Opavě, v km 9,9, o výkonu 6,5 MW, na katastrálním území Hlučína. Místní část Darkovičky jsou zásobovány elektrickou energií o příkonu Pi = 1.140 kVA, pro bytovou výstavbu, občanskou a technickou vybavenost a drobné podnikatelské aktivity je Pi = 980 kVA, příkonu Pi = 160 kVA využívá zemědělská výroba. V Darkovičkách je v r. 2002 celkem 425 bytů, z toho 20 bytů v BD, 405 bytů v RD. Místní část Bobrovníky jsou zásobovány elektrickou energií o celkovém příkonu Pi = 1.350 kVA. Pro bytovou výstavbu, občanskou a technickou vybavenost a drobné podnikatelské aktivity, je využito příkonu Pi = 980 kVA. Severomoravská plynárenská a.s. a Pohřební služba využívá příkonu Pi = 200 kVA. V Bobrovníkách je v r. 2002 celkem 415 bytů v RD, bytové domy zde zastoupeny nejsou. V bytové výstavbě je elektrická energie je využívána pro účely osvětlení a pro drobné domácí spotřebiče do 3,5kVA, (byty stupně elektrizace "A" ve smyslu čl.: 4.1, ČSN 33 2130), pro účely, mimo zmíněné osvětlení a drobné domácí spotřebiče do 3,5 kVA, také k pečení, vaření a ohřevu teplé vody, při čemž se používají domácí spotřebiče nad 3,5 kVA (byty stupně elektrizace "B") a pro účely mimo již zmíněné stupně elektrizace "A" a "B", také k vytápění, příp. i klimatizaci (byty stupně elektrizace "C"). Město Hlučín i jeho místní části jsou plynofikovány, ve městě je plynovodní síť provozována ve dvou tlakových hladinách a to NTL a STL. Darkovičky a Bobrovníky jsou provozovány v tlakové hladině STL. Město Hlučín provozuje v bytové výstavbě-bytových domech, soustavy centralizovaného i decentralizovaného zásobování teplem, ve smyslu ČSN 38 3350, kdy palivem ve většině případů je zemní plyn, v jedné kotelně je možno spalovat LTO i ZP, pouze ve dvou kotelnách je spalován koks. V rodinných domech ve městě Hlučín a jeho místních částech Darkovičkách a Bobrovníkách je vytápění lokální a to buď zemním plynem, nebo pevnými palivy, zřídka je k vytápění využívána elektrická energie. Lokality Jasénky a Podlesí plynofikovány nejsou, vytápění RD je buď pevnými palivy, nebo elektrickou energií. V rodinných domech vytápěných pevnými palivy, je k ohřevu vody využívána elektrická energie v noční sazbě.

20.1.3 Technicko - provozní údaje. 20.1.3.1 Provozní napětí. VN: 3 x 22 kV, 50 Hz, NN: 3 + PEN, 230/400V, 50 Hz 20.1.3.2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem dle ČSN 33 2000-4-41: - 110 -



VN: dle čl.: 413.N6.1 ochrana zemněním v sítích IT, kde není přímo uzemněný střed zdroje (uzel), NN: dle čl.: 413 ochrana v sítích TN-C, samočinným odpojením od zdroje ve stanoveném čase, v návaznosti na vnitropodnikovou PNE 33 0000-1. 20.1.3.3 Ochrana proti nadproudům. Dle ČSN 33 2000-4-43, 4-473, 5-523. 20.1.3.4 Ochranná pásma. Ve smyslu zákona č.: 458, ze dne 28.11.2000, § 46, budou mít elektrická zařízení postavená po účinnosti tohoto zákona, tj. po 1.1. 2001, následující ochranná pásma: - nadzemní vedení o napětí nad 1 kV do 35 kV včetně, vodiče bez izolace - 7m na obě strany od krajních vodičů, - nadzemní vedení o napětí nad 1 kV do 35 kV včetně, vodiče s izolací základní - 2 m na obě strany od krajních vodičů, - závěsná kabelová vedení nad 1 kV do 35 kV - 1 m na obě strany, - podzemní vedení do 110 kV včetně, vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky - 1m po obou stranách, - stožárové elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí NN - 7m. - kompaktní a zděné elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52kV, na úroveň nízkého napětí, 2m. - vestavěné elektrické stanice, 1m od obestavění. Dle § 98, odst.2, téhož zákona, ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů se s účinností tohoto zákona nemění, stejně jako výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů. 20.1.3.5 Stupeň důležitosti dodávky elektrické energie. Dle ČSN 34 1610 se jedná o dodávky III. stupně důležitosti (pro výrobní sféru II. stupeň). 20.1.3.6 Stupně elektrizace dle ČSN 33 2130. Objekty v řešeném území jsou zařazeny do stupňů elektrizace "A", "B","C".

20.1.4 Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování elektrickou energií. Stávající stav venkovních vedení VN je odrazem stáří zařízení. Venkovní vedení VN 22kV-L179 je na betonových a příhradových stožárech, průřezu 3x120AlFe, místy je venkovní vedení VN na dřevěných stožárech, průřezu 3x35 AlFe (severní část města), nové venkovní vedení VN 22kV-L190 je průřezu 3x110/22AlFe na betonových stožárech. Uvnitř městské zástavby přechází venkovní vedení VN do kabelového vedení VN 22kV a toto je zaústěno do kioskových trafostanic, vzájemně propojených, zvlášť na L179, L190, s možností náhradního propojení. Venkovní vedení VN 22kV-L209 je průřezu 3x70AlFe. Venkovní vedení NN, 4x70/11AlFe, je mimo zastavěnou část města, na betonových stožárech, společně s vedením venkovního osvětlení, elektropřípojky jsou buď venkovní, nebo kabelové v zemi. Uvnitř městské zástavby je distribuční rozvod NN kabelový, uložený v zemi. V místních částech Bobrovníky a Darkovičky je venkovní vedení NN, 4x70/11 AlFe, příp. závěsné kabely AES, na betonových stožárech, společně s vedením veřejného osvětlení (VO). Výbojková svítidla jsou na těchto stožárech na výložnících. Místní rozhlas je většinou na samostatných stožárech, jen zřídka jsou využity stožáry venkovního vedení NN. Z demografických údajů lze vyvodit, že průměrný ”příděl” el.příkonu na 1 byt, s přihlédnutím na občanskou a technickou vybavenost (20%), v Bobrovníkách činí asi 2,2 kVA, v Darkovičkách 1,8 kVA. Ve městě Hlučín se jeví tento ”příděl” nižší, asi 1,4 kVA, neboť občanská a technickou vybavenost, včetně malého podnikání činí asi 25% odběru z Pi = 8.180 kVA. V současné době, i po vybudování venkovního vedení VN 22kV-L190 a rekonstrukci DTS Písečná, je zásobování elektrickou energií města Hlučína málo uspokojivý, stejně jako jeho místních částí Darkoviček a Bobrovníků.

- 111 -



Ve smyslu ”Pravidel pro elektrizační soustavu” - zásad pro navrhování distribučních sítí VN (ČEZ Praha 1983), při zatížení VN/DTS, je uvažován elektrický příkon pro bytovou výstavbu ve výši 1,6kVA/byt stupně elektrizace ”A”, 2,3kVA/byt stupně elektrizace ”B” a 9,5kVA/byt stupně elektrizace ”C”. V řešeném území se nepředpokládá zavádění nákladného vytápění RD elektrickou energií, nepředpokládá se další velký rozvoj podnikatelských aktivit ani v průmyslové i zemědělské výrobě, lze ale předpokládat další výstavbu RD a zavádění nových, energeticky náročnějších elektrospotřebičů v domácnostech a tím vyšší nároky na kvalitní dodávku elektrické energie. Trafostanice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, některé trafostanice (DTS 1832, 1826, 1839, 1974, 1842, 1975, 90721), jsou obrostlé vzrostlým křovím, z nichž některé příhradové trafostanice jsou zrezivělé, vyžadují údržbu. Věžová trafostanice DTS 1828, je poznamenána svým umístěním na sídlišti, vyžaduje drobné stavební úpravy. Vedení VN 22kV-L179, postavené podél potoku Jasénka ve městě Hlučín, je těžce přístupné. Návrh zásobování elektrickou energií města Hlučín a jeho místních částí Darkoviček a Bobrovníků. Návrh řešení vychází z následujících požadavků: a) výstavba bytových jednotek pro výhledové období, t.j.do r.2020, zajištění zásobování elektrickou energií bytových jednotek tak, aby tyto, minimálně splňovaly nároky bytů stupně elektrizace ”B”, s přihlédnutím na zavedení plynofikace, b) navrhovaný severní obchvat-přeložka státní silnice I/56 Opava-Ostrava, c) rozvoj podnikatelských aktivit pro výhledové období, d) plynofikace pro výhledové období, e) zásobování teplem pro výhledové období, f) stávající stav venkovních vedení VN 22kV, včetně trafostanic a sítí NN (distribuční rozvod). ad a) V návrhu ÚPn do konce r.2020, je ve městě Hlučín navržená výstavba celkem 540 bytových jednotek, z toho 310 bytových jednotek v BD a 230 bytových jednotek v RD. Na konci r.2020 ÚPn předpokládá celkem 4900 bytů. Návrhové plochy k zástavbě jsou ale vyšší. Bytová výstavba je navržena v lokalitě mezi kolejištěm ČD a stávajícími BD kasáren (BD), ve středu města mezi ulicemi Písečná a Seiferta (BD). V jihozápadní části města, mezi ulicemi Dlouhoveská a Moravská, dále mezi ulicemi Vinohradská a Jilemnického a mezi ulicemi Dlouhoveská a Záhumení, je navržena soustředěná výstavba RD. Samostatné volné parcely ve městě jsou také navrženy k zástavbě RD. Další soustředěná zástavba RD je navržena v lokalitě Jasénky a jižně podél silnice Rovniny směrem k Březinám. V Darkovičkách je navržena do r. 2020 výstavba celkem 125 bytů v RD. Na konci r.2020 ÚPn předpokládá celkem 550 bytů. Soustředěná zástavba je navržena v jižní části mezi ulicemi Jandová a Pionýrská, po levé straně ulice Kozmické a v lokalitě Nový svět. Návrhové plochy k zástavbě RD jsou i v severní části obce podél silnice Za humny. V Bobrovníkách je navržena do konce r. 2020 výstavba celkem 65 bytů v RD. Na konci r.2020 ÚPn předpokládá celkem 480 bytů. Výstavba je navržena v lokalitě Malánky, v ploše mezi ulicí Osvoboditelů a lokalitou Vlásenka (RD, OV). Samostatné volné parcely v obci jsou rovněž navrženy k zástavbě. Uvedená výstavba si vyžádá nárůst instalovaného elektrického příkonu, tedy i výstavbu nových trafostanic včetně kabelového vedení VN 22kV a přeložení venkovního vedení VN22kV-L179 a L190 (L192 v jižní části města). ad b) Severní obchvat města Hlučína, přeložka silnice I/56 Opava-Ostrava, s vybudováním kruhových objezdů a s mimoúrovňovými křižovatkami, si vyžádá přeložení venkovního vedení VN 22kV-L190 v severní části města a v místě křížení s ulicí Markvartovickou. ad c) Nové podnikatelské aktivity jsou navrženy v severovýchodní části města, na ploše mezi navrženým severním obchvatem-přeložkou silnice I/56 Opava-Ostrava a kolejištěm ČD. (Přeložení venkovního vedení VN 22kV- L190 dle ad b). Zřejmě půjde o činnost místního významu, zatím blíže nespecifikovanou. Tato činnost se bude podílet na nárůstu spotřeby elektrické energie, takže vybudování nových trafostanic v této lokalitě bude odvislé od skutečných požadavků investorů. - 112 -



ad d) Ve výhledovém období, tj. do r. 2020 je požadována plynofikace města Hlučína, ve smyslu zpracovaného ”Generelu plynofikace města Hlučína”, viz kapitola Zásobování plynem. ad e) Zásobování teplem města Hlučína, pro výhledové období, bude nadále provozováno decentralizovaným i centralizovaným způsobem vytápění, viz kapitola Zásobování teplem. ad f) Stávající venkovní vedení VN 22kV-L179, L190 je na betonových a mřížových podpěrách, v severní části města na podpěrách dřevěných. Část těchto vedení je navržena k přeložení (na betonové a mřížové stožáry), z důvodu nové navrhované zástavby rodinných domů (RD) a z důvodu navrhované přeložky silnice I/56 OpavaOstrava. Distribuční rozvod NN je většinou na betonových podpěrách společně s venkovním osvětlením, ve středu města je distribuční rozvod NN kabelový v zemi. Architektem navržená výstavba RD, objektů občanské a komunální vybavenosti si vyžádá mimo přeložení venkovního vedení VN 22kV i výstavbu nových trafostanic, příp. jejich rekonstrukci, přeložení venkovního vedení NN a rozšíření distribuční sítě NN (venkovní i kabelové vedení). Trafostanice budou distribučním vedením NN vzájemně propojeny. K výše pojmenovaným požadavkům ÚPn navrhuje následující řešení: Město Hlučín: Návrh zachovává požadavek zásobování elektrickou energií města Hlučína z rozvodny R22kV- Dolní Benešov, linkou venkovního vedení VN 22kV-L190. V severní části města a podél přeložky silnice I/56 a přes ulici Markvartovickou, přeložit vedení VN 22kVL190. Z této přeložené linky pak napojit odbočkami - venkovním vedením, stávající DTS 1830, DTS 1973 a dle potřeby vybudovat nové trafostanice pro podnikatelské aktivity v lokalitě mezi kolejištěm ČD a navrhovanou přeložkou silnice I/56. V rámci realizace stavby domu, zrušit DTS 1829-OKD sloupová, BTS 4, a vybudovat ji jako vestavěnou. Přeložit stávající venkovní vedení VN 22kV- L179, L192 v jihozápadní a jižní části města, mimo navrhované plochy k zástavbě RD, přeložit stožárové trafostanice DTS-1838, Majerové, BTS-1, 250kVA. Přeložky venkovních vedení VN 22kV, přes LBC, zasahující do VKP 434, 221, 406, budou kopírovat stávající lesní komunikaci a budou provedeny závěsnými izolovanými vodiči nad sebou, s ochranným pásmem 2m na každou stranu od krajních vodičů. Vybodovat novou trafostanici TR-Dětský ranč, BTS-1, 630kVA, včetně jejího přívodního venkovního vedení VN 22kV, z linky L179. Vybudovat-rozšířit síť kabelového vedení VN 22kV-L190 v zastavěné části města a na ní vybudovat nové trafostanice, kioskové, DTS-Zámecká, 400kVA (její umístění dle požadavku SME a dohody s městem Hlučín), DTS-Růžová, 160kVA, DTS-Dlouhoveská, 400kVA, DTS-Horní, 160kVA, DTS-Vinohradská, 250kVA, DTSOlbrachtova, 250kVA, DTS-Ostravská, 250kVA. Dle potřeby vybudovat vestavěné trafostanice v navrhované bytové zástavbě BD mezi ulicemi Písečná a Seifertova a v navrhované bytové zástavbě mezi kolejištěm ČD a stávající zástavbou BD kasáren (2 x 400kVA, 1 x 250kVA). Navrhované trafostanice budou vzájemně smyčkově propojeny s trafostanicemi stávajícími-viz grafická část. V případě potřeby rekonstruovat stávající DTS-1832, Moravská, PTS, na kioskovou, příp. ELV-400. Trafostanici DTS-1833, Písečná, 250kVA, rekonstruovat na 400kVA. Vybudovat trafostanici DTS-Rovniny-střed, BTS-1, 160kVA, včetně jejího přívodního venkovního vedení, odbočky z VN 22kV-L192. Vybudovat trafostanici DTS-Vrablovec, BTS-1, včetně jejího přívodního vedení VN 22kV, z L171. Distribuční venkovní vedení NN podél silnice Rovniny, mezi stávající DTS-1840 a DTS 1852 je rozpojeno v rozpojovací skříni. Instalovaný příkon pro bytovou výstavbu a občanskou a technickou vybavenost se zvýší na Pi = 10.140 kVA. Občanská a technická vybavenost bude v podstatě nezměněna, takže průměrný ”příděl” el.příkonu na jeden byt bude činit 2,05kVA. Navrhované řešení je pojato z hlediska maximální navrhované výstavby. Osazení nových trafostanic transformátory, bude podmíněno skutečnou výstavbou a potřebou odběru elektrické energie. Prioritně, bez ohledu na novou výstavbu RD, by měly býti vybudovány trafostanice DTS-Zámecká, Růžová, Horní, Ostravská a rekonstruována DTS-Písečná. - 113 -



Trafostanici DTS-Jasénky, v případě potřeby rekonstruovat na 160kVA a v této lokalitě posílit distribuční vedení NN. V místech soustředěné zástavby RD, vybudovat distribuční vedení NN kabelové v zemi, včetně kabelů VO, v nových navržených místních komunikacích (zelených pásech). Místní část Darkovičky. V severní části obce vybudovat trafostanici DTS-Záhumení, BTS-1, 160 kVA, včetně přívodního venkovního vedení VN 22kV, odbočku z L209. V soustředění navrhované zástavbě RD vybudovat trafostanice DTS-Jandová, kiosk, 160 kVA, DTS-Nový svět, 160kVA, včetně přívodních kabelových vedení VN 22kV. Vybudování distribučního kabelového vedení NN v místech soustředěné zástavby RD, včetně VO. Instalovaný příkon pro bytovou výstavbu a občanskou a technickou vybavenost se zvýší na Pi = 1.460 kVA, při 20%-ním využití pro OV a podnikatelské aktivity, bude průměrný ”příděl” el.příkonu na jeden byt činit 2,12kVA. Místní část Bobrovníky. Vybudování nové trafostanice DTS-Malánky, BTS-1, 100kVA, v trase stávajícího venkovního vedení VN 22kV-L179. Vybudování trafostanice DTS-Vlásenka, BTS-1,160kVA, včetně přívodního venkovního vedení VN 22kV, odbočku z L179. Do míst soustředěné zástavby RD vybudovat distribuční vedení NN kabelové v zemi, včetně VO. Instalovaný příkon pro bytovou výstavbu a občanskou a technickou vybavenost se zvýší na Pi = 1.410 kVA, při 20%-ním využití pro OV a podnikatelské aktivity, bude průměrný ”příděl” el.příkonu na jeden byt činit 2,7kVA. Rozvody nízkého napětí pro novou zástavbu navrhuje ÚPn kabelovým vedením v zemi, společně s veřejným osvětlením a ostatními inženýrskými sítěmi (plyn, telefon, voda, kanál), s tím, že budou vybudovány místní komunikace dostatečné šířky s koridory pro položení inženýrských sítí (ČSN 73 6005). K trafostanicím budou vybudovány příjezdové komunikace. Elektropřípojky k jednotlivým RD budou provedeny kabely v zemi, do přípojkových skříní s elektroměrovými rozvaděči, umístěnými na hranicích pozemků. Elektroměrové pilíře mohou být stavebně společné s HUP (ČSN 33 3320). Úhrada placená žadatelem, za zajištění rezervovaného příkonu nebo zvýšení rezervovaného příkonu, je stanovena vyhláškou Energetického regulačního úřadu č.: 297/2001Sb, ze dne 30. 7. 2001, kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky. Ceny za odběr elektrické energie jsou stanoveny sazbami pro odběratele kategorie B ze sítí VN, odběratele kategorie C,D, ze sítí NN, dle platných ceníků. Venkovní osvětlení místních komunikací pak bude řešeno parkovými svítidly. Výstavba nových trafostanic včetně jejich přívodních vedení VN 22kV, rekonstrukce a výstavba sítí NN by měla být považována za stavby veřejně prospěšné. Dle zákona 458/2000Sb, §47, veškeré náklady související s přeložkou energetického zařízení, hradí investor, který přeložku vyvolal. Při zpracovávání prováděcích projektů přeložek venkovního vedení VN 22kV a stožárových trafostanic a následovně při jejich provozování, nutno respektovat platné ČSN, především ČSN 33 3300, ČSN 33 2000-4-41 a související, jakož i zákon 458/2000 Sb.

- 114 -


20.2.


Zásobování plynem.

20.2.1 Použité podklady. -mapové podklady řešeného území v měř.: 1:5000, -mapové podklady VTL plynovodů, Severomoravská plynárenská a.s., Opava, Jánská ul., měř.: 1:5000, -mapové podklady STL plynovodů Darkoviček, Bobrovníků, v měř.: 1:5000, Severomoravská plynárenská a.s., služebna Hlučín, -mapové podklady STL a NTL plynovodů v dgn, Severomoravská plynárenská a.s., služebna Hlučín, -Územní plán velkého územního celku Opava-návrh energetiky a spojů, listopad 2000, -generel plynofikace města Hlučín, květen 1998, MěÚ Hlučín, -konsultace a požadavky zastupitelstva MěÚ Hlučín, -pochůzka území, -platné ČSN. 20.2.2 Současný stav, popis. Plynárenskou soustavu okresu Opava tvoří přívodní plynovod VVTL 611001, DN 700, z Hrušek do Děhylova, uzlová předávací stanice Děhylov, dále vysokotlaké plynovody a přípojky, regulační stanice pro veřejný a průmyslový odběr, místní rozvodné sítě, průmyslové plynovody a plynovodní přípojky, napojující jednotlivá odběrná zařízení. Provozovatelem VVTL plynovodu je Český plynárenský podnik TRANSGAS s.p, provozovatelem VTL plynovodů a místní rozvodné sítě je Severomoravská plynárenská a.s., provozní oblast Opava. Z předávací stanice Děhylov vedou dvě trasy VTL plynovodů: -jižní trasa vede přes Velkou Polom, Hrabyni, jihozápadním okrajem Opavy do Vávrovic, -severní trasa vede Hlučínskem, Kravařskem, severním okrajem Opavy do Vávrovic. Ve Vávrovicích se obě trasy spojují v jeden plynovod VTL 653014, DN300, který vede do Krnova, Jeseníku, Šumperku. Jmenovitý tlak VTL plynovodů je PN40. Z předávací stanice Děhylov, je veden územím Bobrovníků-Malánky směrem do Petřkovic, VTL 61221, DN500, na území Bobrovníků je na tento VTL napojena regulační stanice RS VTL/STL, Bobrovníky, 1.200m3/hod., z ní je proveden STL rozvod v místní části Hlučína-Bobrovníkách. Na VTL 61221, DN500 je napojen mimo území Bobrovníků VTL 621125, prochází územím Bobrovníků a je veden jižním směrem do Hošťálkovic. Severním směrem, začíná tím vlastně zmíněná severní trasa, v blízkosti RS Bobrovníky, je napojen na VTL 61221, DN500, VTL 652046, DN300, který dále tvoří východní a severní obchvat města Hlučína jako VTL 653005, DN300, dále směrem na Kozmice, Kravaře, Opavu, Brumovice. Z VTL 652046, DN300, je provedena odbočka VTL 652098, DN150, pro regulační stanici RS Hlučín 1, Severomoravské plynárenské a.s., VTL/STL, 3000m3/hod., VTL/NTL, 2000m3/hod., na ulici U vodárny. Z VTL 653005, DN300, jsou vyvedeny následující odbočky: -VTL 652072, DN100, podél ulice Ostravské, pro RS VTL/STL Cihelny, z VTL 652072 je ještě provedena odbočka VTL 652106, DN100, pro RS VTL/STL Peras, -VTL 65332, DN150, pro RS VTL/STL ZZN, -VTL 65331, DN 150, pro RS Hlučín 2, OKD, VTL/STL, 3000m3/hod., VTL/NTL, 2000m3/hod., na severním okraji města u státní silnice Hlučín-Darkovičky, -VTL 652127, DN 150, pro RS VTL/STL Darkovice. Tento VTL prochází územím Darkoviček, podél státní silnice Hlučín-Darkovičky-Markvartovice.

- 115 -



Místní plynovodní síť v městě Hlučíně je provozována ve dvou tlakových hladinách - nízkotlaké NTL a středotlaké STL. V centru města je v současné době provozována síť STL, v okrajových částech, jedná se o převážnou část města, je provozována síť NTL s omezenou přepravní kapacitou. Ulice Promenádní, Celní, Na krásné vyhlídce, Cihelní, Dukelská, disponují již se síti STL, v ulicích Dlouhoveská, Vinohradská, Ostravská, Tyršova, Zahradní, Generála Svobody, jsou k dispozici plynovodní sítě STL i NTL. Přechod na středotlaký plynovod je prováděn postupně po etapách, dle zpracovaného ”Generelu plynofikace města Hlučína”. Od doby zpracování I.části ÚPn-Průzkumy a rozbory, byla plynofikována v tlakové hladině místní komunikace Rovniny, až do Březin, potrubím LPe 63 a v severní části města odbočka pro kotelnu OKD-dvouletky. V místní části Bobrovníky je provozován plynovod STL, napojení z RS VTL/STL Bobrovníky, 1200m3/hod. Místní část Darkovičky jsou rovněž provozovány STL plynovodem, napojení je z RS Hlučín 2, OKD, VTL/STL, 3000m3/hod. Přívodní plynovodní potrubí je vedeno podél staré silnice Hlučín-Darkovičky 20.2.3 Technické údaje. Medium

: zemní plyn.

Provozní tlak STL

: 0,4 Mpa

Provozní tlak NTL

: 0,01Mpa

Potrubní rozvody středotlaké sítě jsou provedeny z LPe 160, 110, 90, 63, těžké řady, dle SDR 11, v tlakové úrovni 0,3 MPa. Křížení a souběhy plynovodu s podzemními inženýrskými sítěmi je provedeno ve smyslu ČSN 73 6005. Ochranná pásma dle zákona 458/2000Sb, ze dne 28. 11. 2000, jenž nabyl účinnosti dne 1.1.2001, § 68, jsou následující: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, - u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásmo plynových zařízení, dle přílohy k zákonu 458/2000, pro plynovody VTL do DN 100, je 15 m na obě strany od kraje plynovodu, pro VTL do DN 250, je 20 m na obě strany od kraje plynovodu, nad DN 250, je 40 m na obě strany od kraje plynovodu. Bezpečnostní pásmo regulačních stanic vysokotlakých 10m. Dle § 98, odst.3, téhož zákona, bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů (zákon č.:222/94Sb), a předchozí písemné souhlasy se zařízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinností tohoto zákona. Týká se VTL a VVTL plynovodů. Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování plynem. Plynofikace místních částí Bobrovníků a Darkoviček je vyřešena s rezervou pro další zástavbu RD. Plynofikace města Hlučín probíhá dle schváleného ”Generelu plynofikace”, ve dvou etapách. Ukončení první etapy v r. 2005, kdy bude část města provozována v hladině STL, část v hladině NTL. Druhá etapa bude ukončena v r. 2015, kdy zůstane provozována v hladině NTL lokalita Rovniny, ostatní části města budou převedeny na hladinu STL. 20.2.5 Návrh řešení zásobování plynem města Hlučína a jeho místních částí Darkoviček a Bobrovníků. Návrh zásobování plynem respektuje zpracovaný ”Generel plynofikace města Hlučína”. ÚPn navrhuje rekonstrukci VTL 653005, DN300, PN40, na DN500, dle projektové dokumentace “Rekonstrukce VTL plynovodu Hlučín-Opava-Brumovice. ÚPn dále navrhuje provést plynofikaci města Hlučín v tlakové hladině STL i NTL, ve

- 116 -



dvou etapách, tak jak bylo uvedeno v části 2.4 a provést plynofikaci do konce r. 2020, do všech míst navržených k zástavbě. V místních částech Darkovičky a Bobrovníky, navrhuje ÚPn zavést plynofikaci do všech míst navržených k zástavbě, v tlakové hladině STL. U rodinných domů se zavedeným plynem, mohou být hlavní uzávěry plynu HUP stavebně společné s elektroměrovými rozvaděči, vybudovanými na hranici pozemků. Zemního plynu bude užíváno jak v bytové zástavbě (RD, sídla, BD) pro vaření, vytápění a ohřev vody, tak i v objektech občanské vybavenosti (bezobslužné kotelny s vysokou účinností). Ohřev vody se předpokládá v průtokových ohřívačích, čímž by kotelny v letních měsících byly mimo provoz. Směrnice č.: 12/1988 Českých plynárenských podniků v Praze udává následující spotřeby plynu: Odběr Vaření Příprava TUV Topení v BD Topení v RD

max.odběr m3/hod 0,14 0,26 0,70 1,40

roční spotřeba m3/rok 150 500 1800 3000

Z uvedeného vyplývá, že: max. odběr v m3/hod v bytech BD (byt. domů) max. odběr v m3/hod v bytech RD

je 1,1m3/hod, je 1,8m3/hod.

Město Hlučín: Z demografických údajů lze vyvodit, že v r.2020 bude ve městě Hlučíně celkem 4900 bytů, z toho 2900 bytů v BD a 2000 bytů v RD, což odpovídá 1667 RD (koef. 1,2). V lokalitě Rovniny bude napojeno na stávající NTL cca 200 RD. Spotřeba plynu (STL) bude pak následující: - v bytech BD……………………………… 1,1 x 2900 = 3190 m3/hod, - v RD…………………………………….. 1,8 x 1467 = 2640,6 m3/hod. Uvažujeme-li pro občanskou a technickou vybavenost, pro podnikatelské aktivity, 20%-ní navýšení ze spotřeby v BD a RD (z 5830,6 m3/hod/, tj. 1166,12 m3/hod, pak celkový hodinový odběr bude činit 6996,72 m3/hod. Roční spotřeba plynu dle uvedené směrnice v r. 2020, bude: - v bytech BD…… 2.450 m3/rok x 2900 = 7,105.000 m3/rok, - v RD……………. 3.650 m3/rok x 1467 = 5,354.550 m3/rok. Pro občanskou a technickou vybavenost, pro podnikatelské aktivity bude 25%-nímu navýšení odpovídat roční spotřeba plynu ve výši 2,491.910 m3/rok. Spotřeba plynu (NTL) a roční spotřeba plynu bude: - v RD………………………… 1,8 x 200 =

360 m3/hod,

- v RD………………3.650 m3/rok x 200 = 730.000 m3/rok. Místní část Darkovičky: Z demografických údajů lze vyvodit, že v r.2020 bude v Darkovičkách 530 bytů v RD a 20 bytů v BD. Spotřeba plynu (STL) bude pak následující: - v bytech BD……………………………… 1,1 x 20

=

- 117 -

22 m3/hod,


- v RD……………………………………..


1,8 x 530

=

954 m3/hod.

Uvažujeme-li pro občanskou a technickou vybavenost, pro podnikatelské aktivity, 10%-ní navýšení ze spotřeby v BD a RD (z 886 m3/hod/, tj. 88,6 m3/hod, pak celkový hodinový odběr bude činit 1049,4 m3/hod. Roční spotřeba plynu dle uvedené směrnice v r. 2020, bude: - v bytech BD…… 2.450 m3/rok x 20 = 49.000 m3/rok, 3 - v RD……………. 3.650 m /rok x 530 = 1,934.500 m3/rok. Pro občanskou a technickou vybavenost, pro podnikatelské aktivity bude 10%-nímu navýšení odpovídat roční spotřeba plynu ve výši 180.100 m3/rok. Místní část Bobrovníky: Z demografických údajů lze vyvodit, že v r.2020 bude v Bobrovníkách 480 bytů v RD. Spotřeba plynu (STL) bude pak následující: - v RD…………………………………….. 1,8 x 480

=

864 m3/hod.

Uvažujeme-li pro občanskou a technickou vybavenost, pro podnikatelské aktivity, 10%-ní navýšení ze spotřeby v RD (z 864 m3/hod/, tj. 86,4 m3/hod, pak celkový hodinový odběr bude činit 950,4 m3/hod. Roční spotřeba plynu dle uvedené směrnice v r. 2020, bude: - v RD……………. 3.650 m3/rok x 480 = 1,752.000 m3/rok. Pro občanskou a technickou vybavenost, pro podnikatelské aktivity bude 10%-nímu navýšení odpovídat roční spotřeba plynu ve výši 175.200 m3/rok. Z uvedeného vyplývá, že pro zásobování plynem v tlakové hladině STL města Hlučína a místní části Darkoviček, na konci r.2020, bude potřebná rekonstrukce VTL/STL RS Hlučín 1, Hlučín 2, na vyšší výkony. Hodinový odebíraný výkon bude činit 7.971,32 m3/hod. Územní plán navrhuje rekonstrukci stávajících jmenovaných RS, dle potřeby, tak, jak se bude vyvíjet bytová zástavba a plynofikace na tlakovou hladinu STL, dle ”Generelu plynofikace města Hlučína. Územní plán navrhuje přestavbu stávajících kotelen spalující pevná paliva, na kotelny plynové a to jak v RD, tak i v objektech občanské a technické vybavenosti, v objektech pro podnikání. Pro majitele soukromých kotelen využít všech dostupných finančních podpor k přestavbě těchto kotelen na kotelny s ekologickým vytápěním Rozvoj plynárenství se příznivě projeví na životním prostředí v území, snížením koncentrace exhalací a prašnosti.

20.3. Zásobování teplem. 20.3.1 Použité podklady. -mapové podklady řešeného území v měř.: 1:5000, -Územní plán velkého územního celku Opava-návrh energetiky a spojů, listopad 2000, -auditorské posouzení tepelného hospodářství společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., 11/2000, -konsultace a požadavky zastupitelstva MěÚ Hlučín, -konzultace ve společnosti TEPLO Hlučín s.r.o., pochůzka území, - platné ČSN.

- 118 -



20.3.2 Současný stav, popis. Město Hlučín 265m.

se rozkládá v nadmořské výšce 226 - 260m, Bobrovníky 285 - 320m, Darkovičky 240 -

Klimaticky se řadí, dle ČSN 06 0210 – tabulka A.1, do oblasti, s venkovní výpočtovou teplotou -15oC , krajiny normální. Dle tabulky č.: 1, ČSN 38 3350, změny ”a”, je denní střední teplota v nejchladnějším měsíci (lednu) -2,4o C, roční průměrná teplota vzduchu je 8,0° C, střední teplota venkovního vzduchu ve 3 dnech topného období pro tem = 12o C, je 3,5o C, a počet dnů během roku s teplotou nižší než 12° C je 228. Dotápět je třeba (20o - 3,5o) × 228 = 3 762 denostupňů v topném období, když 20o C je střední teplota vnitřního vzduchu budov pro obytné domy a poměry v ČR. Převládající směry větrů jsou jihozápadní a severní. Základní rozdělení tepelných zdrojů je podle jejich výkonu a použitelného paliva. V řešeném území, v městě Hlučíně a jeho místních částech Bobrovníkách a Darkovičkách, jsou zastoupeny takřka všechny druhy vytápěcích soustav i způsobů vytápění, od lokálních topidel, domovních a blokových kotelen, po kotelny I.kategorie, s tepelným výkonem nad 3,5MW. Pro místní části Darkovičky a Bobrovníky je charakteristický decentralizovaný systém vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů, palivem bývá ve většině případů, s ohledem na plynofikaci, zemní plyn. Objekty občanské vybavenosti – Školy, Školky, Společenské domy, Obchody apod., jsou vytápěny samostatnými kotelnami, spalující zemní plyn. V lokalitě Jasénky jsou RD vytápěny tuhými palivy, příp. elektrickou energií. Ve městě Hlučín je rovněž provozován systém decentralizovaného vytápění domovními kotelnami v rodinných domech (ZP) a samostatnými blokovými domovními kotelnami v obytných domech a v objektech občanské vybavenosti a podnikatelské sféry (ZP, tuhá paliva). Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT), ve smyslu platné ČSN 38 3350, podle které lze označit za součást CZT takovou kotelnu, která svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty, je ve městě Hlučíně provozována společností TEPLO Hlučín, s.r.o. Současně provozovaný systém CZT a systém blokových kotelen je vyhovující. Společnost TEPLO Hlučín s.r.o. provozuje 14 domovních a blokových kotelen, včetně příslušných teplovodních rozvodů, s teplotním spádem 90/70oC. Tyto kotelny dnes již spalují výhradně zemní plyn (ZP), v tlakové hladině STL i NTL, jedna kotelna spaluje ZP v kombinaci s lehkým topným olejem (LTO).Kotelny jsou vybaveny katexovými filtry pro úpravu vody. Mimo tyto kotelny provozuje společnost TEPLO Hlučín s.r.o. celkem 45 distribučních předávacích stanic (DPS). Část kotelen a DPS je napojena na centrální dispečink, vybavený řídícím systémem SAUTER. Seznam kotelen provozovaných společností TEPLO Hlučín s.r.o.: 1) Kotelna OKD, na ul. ČSA a rozvody tepla. Instalovaný výkon 5,85 MW, palivo ZP, v tlakové hladině STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, dobrý technický stav, napojena na centrální dispečink. Přesun přípravy TUV do DPS uvolní v kotelně další prostory pro montáž nové technologie. Teplo do sídliště je vyvedeno třemi větvemi (větev Severní, větev OKD-dvouletky, v majetku OKD a.s., větev Hornická), s teplotním spádem 90/700C, vybavenými samostatnými čerpadly, sloužícími jak pro přípravu TUV a ÚT, prostřednictvím DPS 870, umístěné ve vzdálenosti cca 100m od kotelny OKD. Systém CZT. 2) Kotelna Dukelská II-Rovniny (Seifertova). Instalovaný výkon 5,55 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý. Teplo je dodáváno do dvou větví, větev 1- pro tři osmipodlažní bytové bloky a obchod Hruška na ulici Dukelská, přes DPS, větev 2 - pro byty a obchody na ul. Seiferta, 28.října a Písečná. Kotelna je napojena na centrální dispečink včetně DPS, kromě DPS Hruška. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 3) Kotelna Cihelní. Instalovaný výkon 2,54 MW, palivo ZP+LTO, STL, dodávka ÚT, TUV, přes DPS, technický stav dobrý, je napojena včetně 6 DPS na centrální dispečink. Teplo je dodáváno do čtyř větví. Prostory a dispozice kotelny jsou vhodné pro instalaci kogenerační jednotky. Kotelna je vhodná pro vytvoření propojené soustavy CZT. 4) Kotelna Zahradní. - 119 -



Instalovaný výkon 1,11 MW, palivo ZP, NTL, dodávka ÚT do bytových domů na ulici Zahradní a Komenského, technický stav dobrý, je napojena na centrální dispečink. Systém CZT. 5) Kotelna Sportovní hala. Instalovaný výkon 0,14 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, teplotní rozvody jsou vedeny pouze v objektu, byt správce objektu a tělocvična mají samostatné vytápění. V sousedství není soustava CZT. Je ovládána z centrálního dispečinku. 6) Kotelna Ostravská. Instalovaný výkon 0,048 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna je umístěna ve sklepě budovy, která je sídlem společnosti TEPLO Hlučín s.r.o. Objekt je v restituci a pro nevyjasněnou majetkovou situaci jsou prováděny jen nezbytné úpravy. V sousedství není soustava CZT. 7) Kotelna MěÚ Hlučín. Instalovaný výkon 0,24 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT, technický stav dobrý. Kromě MěÚ jsou v objektech areálu umístěny Policie ČR, Charita, obřadní síň, budovy správy, přístavba, hlavní budova, čemuž bylo v r. 2000 přizpůsobeno i vyvedení tepla do šesti větví. Přes tuto přípravu není kotelna napojena na centrální dispečink, neboť v telefonní ústředně není uvolněna jedna linka pro přenos informací. TUV lze připravovat v bojlerech umístěných mimo prostor kotelny, buď elektrickým ohřevem (v letním období), nebo ohřevem z kotelny. 8) Kotelna RAP (Dukelská 10). Instalovaný výkon 0,28 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, technický stav dobrý. Jedná se o domovní plynovou kotelnu, zásobující pouze jeden obytný blok (3 vchody a jedno NP nebytových prostorů), ostatní část obytného bloku má elektrické topení). Není napojena na centrální dispečink, v blízkosti jsou soustavy CZT, možnost napojení po ujasnění vlastnických vztahů. 9) Kotelna Gymnázium. Instalovaný výkon 0,44 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT a TUV, technický stav dobrý. Kotelna zásobuje pouze objekt Gymnázia, není napojena na centrální dispečink, v její blízkosti není soustava CZT. 10) Kotelna Tyršova. Instalovaný výkon 0,6 MW, palivo ZP, STL, ÚT a TUV, technický stav dobrý. Kotelna zásobuje pouze objekt základní školy, pět teplovodních větví je ekvitermně regulováno z centrálního dispečinku. V blízkosti je soustava CZT (kotelna Zahradní). 11) Kotelna Kulturní dům. Instalovaný výkon 0,44 MW, palivo ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna zásobuje pouze prostory KD. V těsné blízkosti se nachází kotelna Cihelní, nabízí se proto technická možnost propojení těchto kotelen (CZT), i když kotelna KD není provozována společností TEPLO Hlučín s.r.o. 12) Kotelna Dětské rehabilitace. Instalovaný výkon 0,1 MW, palivo ZP, NTL, dodávka, ÚT, TUV. Kotelna zásobuje pouze objekt dětské rehabilitace. Není napojena na centrální dispečink, v sousedství není soustava CZT. 13) Kotelna učiliště, dříve Hlučínský zámek. Instalovaný výkon 0,3 MW, dříve palivo koks, nyní již ZP, STL, dodávka ÚT. Kotelna je umístěna ve sklepních prostorách historického objektu zámku. Kotelnu nutno považovat za objet, vyžadující samostatné řešení, s ohledem na dosud nejasný způsob využití zámku a absenci jakékoliv technické i statistické dokumentace, stáří kotelny, její umístění v budově a vzdálenosti od jiných soustav CZT. 14) Kotelna OKD 850-Správa majetku. Instalovaný výkon 0,95 MW, dříve palivo koks, nyní STL, není ale předána technická dokumentace, dodávka ÚT, TUV. Kotelna se nachází v sousedství větve Severní, větve OKD, které jsou ukončené v DPS 870. Kotelna zásobuje malometrážní bytovou výstavbu, pocházející z konce 50-tých let. Společnost TEPLO Hlučín s.r.o.

- 120 -



nezajišťuje její provoz. Jedná se o soustavu CZT a její připojení na soustavu kotelny OKD, ul.ČSA, je technicky, ekologicky i ekonomicky velmi pravděpodobné. Kromě uvedených kotelen, provozovaných společností TEPLO Hlučín s.r.o., jsou na území Hlučína provozovány kotelny: Kotelna Cihelna – tuhá paliva, Kotelna Dřevařské závody – tuhá paliva,dřevo, Kotelna Marius Pedersen (odvoz odpadů) – tuhá paliva, Kotelny Kasárna, Finanční úřad a úřad práce, Poliklinika, Učiliště, Nový Domov důchodců, Peras, OV-Jasénky, Hotel Kosmos – ZP. Malé kotelny objektů občanské a komunální vybavenosti nejsou pro účely Územního plánu sledovány. 20.3.3 Vyhodnocení současného stavu. Ve městě Hlučín je provozován jak centralizovaný způsob vytápění (bytové domy, občanská vybavenost), tak i decentralizovaný způsob vytápění (rodinné domy, drobné podnikání). Kotelny v systému SCZT, používající jako palivo ZP, jsou napojeny na STL a NTL. Současně provozovaná soustava CZT a systém blokových kotelen je vyhovující, je vhodné jej zachovat, v odůvodněných případech jej i rozšířit.

Návrh zásobování teplem města Hlučína a jeho místních částí Darkoviček a Bobrovníků. ÚPn navrhuje zavedení plynu do míst navržených k zástavbě RD a rekonstrukci stávajících kotelen spalujících pevná paliva na kotelny plynové tak, jak bylo uvedeno v článku 2.5 Návrh zásobování plynem, tj. ohřev vody v průtokových ohřívačích, čímž by kotelny v letních měsících byly mimo provoz. Plynofikace v tlakové hladině STL (mimo lokalitu Rovniny), dle schváleného ”Generelu Plynofikace města Hlučína”, je rovněž navržena v článku ”Zásobování plynem”. V oblasti občanské vybavenosti se v řešeném území nepředpokládá výstavba velké nadstandardní vybavenosti, bude v následujícím období spíše průměrného charakteru. Občanskou vybavenost ve městě Hlučín, navrhovanou v blízkosti stávajících kotelen, dle možností napojit na sytém CZT. Při stavbě nových RD, navrhuje ÚP především jejich řádné zateplení, stejně tak i dodatečné zateplení stávajících vytápěných objektů. Kromě plynových kotelen možno zvážit i vytápění a ohřev vody tepelnými čerpadly typu voda/voda, vzduch/voda, země/voda. Průměrná spotřeba tepla pro rodinné domy by se měla pohybovat v rozmezí 10 - 15 kW/RD, podle velikosti RD. Ekologickým vytápěním dojde k omezení prašnosti a k ozdravění ovzduší. Pro majitele soukromých kotelen navrhuje ÚPn využít všech dostupných finančních podpor k přestavbě těchto kotelen na kotelny s ekologickým vytápěním.

20.4. Telekomunikační síť, sdělovací zařízení. 20.4.1 Použité podklady. -mapové podklady řešeného území v měř.: 1:5000, -mapové podklady Českých radiokomunikací Hošťálkovice v měř.: 1:10000, -mapové podklady ČESKÉHO TELECOMU a.s., Ostrava, místní síť, v dgn. -mapové podklady ČESKÉHO TELECOMU a.s., stř. Dálkových kabelů Opava, p.Horák,

- 121 -



-mapové podklady MěÚ Hlučín-DOK Ústí n/L – Ostrava, 12. etapa, okr. Opava, projektant Slezsko-moravské telekomunikace Opava, spol. s.r.o., -Územní plán velkého územního celku Opava-návrh energetiky a spojů, listopad 2000. 20.4.2 Současný stav, popis. Telekomunikace. Okres Opava přísluší telekomunikačně do tří uzlových telekomunikačních obvodů (UTO). Jsou to UTO Opava, UTO Nový Jičín (pro oblast Vítkova) a UTO Ostrava, který napojuje místní telefonní obvod (MTO) Hlučín. Všechny tyto UTO telekomunikační přísluší do tranzitního telekomunikačního obvodu (TTO) Ostrava. V každém UTO se nachází analogová uzlová telefonní ústředna (UTÚ) na kterou jsou napojeny dálkovými metalickými kabely hlavní telefonní ústředny (HTÚ), z nich pak jsou kabelovými rozvody napojeny vedlejší telefonní ústředny (TÚ) a z nich postupně traťové, síťové a účastnické rozvaděče. UTÚ je připojena na analogovou tranzitní TÚ a zajišťuje spojení analogových účastníků v meziměstském provozu. V devadesátých létech byla v okrese Opava zahájena výstavba nové digitální telekomunikační sítě. Digitální síť je tvořena digitálními řídícími ústřednami typu HOST, na které se připojují vedlejší účastnické rozvaděče typu RSU. Propojení mezi HOST a RSU je provedeno dálkovými optickými kabely (DOK),které jsou ve správě ČESKÉHO TELECOMU a.s. V okrese Opava je řídící digitální ústředna HOST vybudována v Opavě a v Hlučíně. Meziměstské spojení ústředen HOST zajišťuje tranzitní digitální ústředna v Ostravě-Mariánských Horách. Pro zajištění telekomunikačních služeb města Hlučína je v provozu analogová HTÚ pro MTO Hlučín, která je napojena v UTÚ Ostrava. V roce 1994 začala výstavba přeryvné digitální sítě v MTO Hlučín, vybudováním digitální ústředny typu HOST a výstavbou RSÚ. Nová digitální ústředna má navrženou dostatečnou kapacitu pro uspokojení všech zájemců o zřízení nových telefonních stanic. V návaznosti na výstavbu nových digitálních řídících a vedlejších ústředen probíhá modernizace a výměna přístupných sítí. Stávající dálkové trasy (metalické kabely) jsou postupně nahrazovány modernějšími technologiemi, dálkovými optickými kabely. Místní telefonní síť ve městě Hlučín a jeho místních částech Bobrovníků a Darkoviček, je kabelová, v zemi. Podle dlouhodobého plánu ČESKÉHO TELECOMU a.s., dojde ke zrušení analogových ústředen do roku 2002, kdy by měla být dokončena výstavba digitální sítě okresu Opava. Územím města Hlučína jsou vedeny dálkové optické kabely (DOK), ty jsou zaústěny do automatické telefonní ústředny Hlučín (ATÚ). Jedná se následující kabely: DOK Opava - Hlučín, DOK Hlučín – Poruba, DOK Hlučín - Ostrava, DOK Hlučín – Hošťálkovice, vede územím Bobrovníků, DOK Hlučín - Nový Bohumín, vede územím Darkoviček. Kabely jsou chráněny ochranným pásmem 1,5 m po obou stranách, ve smyslu zákona 151/2000, § 92, odst.3. Městem Hlučín (mimo ATÚ Hlučín) a dále územím Bobrovníků, je navržena trasa dálkového optického kabelu DOK Ústí n/L - Ostrava, 12. etapa, okr. Opava, investorem jsou České radiokomunikace a.s., projektant Slezskomoravské telekomunikace Opava s.r.o., realizace 1Q-3Q/2001. Radiokomunikace. Z podkladů Českých radiokomunikací a.s., Hošťálkovice vyplývá, že nad řešeným územím prochází následující radioreléové trasy, kterými zajišťují přenos TV, R a datových signálů: -Hošťálkovice - Bobrovníky - Hlučín, ochranné pásmo OP 50m, který je v Hlučíně směrován do tří tras: Hlučín Markvartovice, Hlučín - Kravaře, Hlučín - Opava, -

RR trasa Hlučín, U stadionu č.18, p.č. 769/2 silo – BTS Hlučín, Cihelní 1346/1,

-

RR trasa BTS Hlučín, silo U stadionu 18 – BTS Markvartovice, vodárna

-

Hošťálkovice - Krnov, OP 50m,

-

Pustá Polom - Darkovice.

-

RR trasa TV Hošťálkovice - TV Praděd, řešené území míjí.

- 122 -



Pokud řešeným územím prochází trasy soukromých firem (EuroTel Praha spol.s.r.o., Radiomobil a.s. a pod), které nejsou u Českých radiokomunikací a.s. evidovány, je problematické je zjistit. Ostatní trasy soukromých firem, které jsou u Českých radiokumunikací a.s., evidovány, nejsou zvlášť významné, mnohdy velmi rychle zanikají. Příjem rozhlasu a televize je zajišťován společnými televizními anténami příp. satelity. Program rozhlasu pro dané území je zajišťován vysílači: VKV vysílače Lokalita Ostrava – Hošťálkovice

Praděd

SV vysílače Lokalita Ostrava Svinov

Program ALFA FREKVENCE 1 HELLAX ORION Čro1 Rádiožurnál Čro3 Vltava ČRo Ostrava Čro1 Rádiožurnál Čro3 Vltava ČRo Olomouc PROGLAS ALFA FREKVENCE 1

Program ČR02 Praha ČR06 Svobodná Evropa ČR0 Ostrava

kmitočet [MHz] 89,0 91,0 93,7 96,4 101,4 104,8 107,3 91,3 98,2 106,8 93,3 100,9 104,3

výkon [kW] 6,00 10,00 5,50 1,00 6,00 6,00 0,38 1,70 1,70 1,70 1,00 1,70 1,70

kmitočet [MHz] 6,39 123,3 846

výkon [kW] 30,00 30,00 2,00

Vysílání televize je zajišťováno z vysílačů: TV vysílače ČT 1 Číslo Název, lokalita 1 Frýdek-Místek, Lysá hora 3 Nový Jičín, Veselský kopec 5 Ostrava, Hošťálkovice

kanál 37 34 31

okres FM NJ OV

výkon [kW] 17,0 5,00 20,00

TV vysílače ČT 2 Číslo Název, lokalita 1 Jeseník-Praděd 2 Ostrava-Hošťálkovice

kanál 50 31

okres BR OV

Výkon [kW] 20,00 5,00

TV vysílače NOVA Číslo Název, lokalita 1 Frýdek-Místek, Lysá hora 3 Ostrava, Hošťálkovice 4 Ostrava, Hošťálkovice

kanál 52 1 42

okres FM OV OV

výkon [kW] 0,08 10,00 0,08

TV vysílače PRIMA Číslo Název, lokalita 4 Nový Jičín 6 Ostrava, Hošťálkovice

kanál 55 48

okres NJ OV

Výkon [kW] 0,01 2,00

- 123 -



Kvalita signálu je celkově dobrá, pouze v některých místech může docházet ke zhoršení signálu stíněním, stavebními či terénními vlivy.

20.4.3 Vyhodnocení současného stavu. Telekomunikační služby města Hlučín a jeho místních částí Bobrovníků a Darkoviček jsou na dobré úrovni, s dokončenou digitalizací telekomunikační sítě v okrese Opava, bude možno zajistit veškeré požadavky na zřízení telefonních přípojek. Příjem rozhlasu a televize je na dobré úrovni. Vybudování kabelové televize je otázkou ekonomického zhodnocení. 20.4.4 Návrh řešení telekomunikace města Hlučína a jeho místních částí Darkoviček a Bobrovníků. V průběhu návrhového období, t.j. do r. 2020, se dá předpokládat, s navrhovanou výstavbou RD, zájem o zřízení telefonních přípojek. Požadavky bude možno díky stavebnicovému systému nové digitalizované telefonní ústředny RSÚ v Hlučíně zajistit. ÚPn navrhuje provést kabelizaci telefonní sítě v zemi a rovněž položit telefonní kabely i do navrhovaných lokalit výstavby RD. Předpokládá se vybavení občanů mobilními telefony. Před jakýmikoliv zemními pracemi bude nutné požádat Český Telecom a.s., Opava, o zaměření stávajícího kabelu. Vybudování kabelové televize se v městě Hlučíně ani v jeho místních částech Darkovičkách a Bobrovníkách nepředpokládá. Jednotlivé RD si zajistí příjem televizního signálu instalací STA nebo satelitů. Místní zhoršený příjem televizního signálu možno zlepšit individuálně instalací výkonnějších antén.

21.

Nakládání s odpady

Na územní města Hlučín je zaveden systém sběru vytříděných složek komunálního odpadu. V současné době je komunální odpad tříděn na následující složky: plasty směsné, sklo směsné. Pro třídění plastů je provozován pytlový systém a pro sběr skla jsou použity kontejnery, které jsou v tzv. hnízdech strategicky umístěných např. vedle supermarketů. Předpokládá se rozšíření stávajícího systému třídění komunálního odpadu o další složky (např. papír a lepenka, textil). Výhledově bude zaveden sběr vytříděného biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Cílem sběru vytříděných složek komunálního odpadu je snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládku. Pro odstraňování odpadů je a nadále bude využívána skládka SOMA. Markvartovice a.s. Pro sběr nebezpečných a objemových odpadů slouží sběrný dvůr, umístěný v areálu TS Hlučín s.r.o. na ul. Markvartovická. Objemný odpad lze také odložit do velkoobjemových kontejnerů, které jsou jednou ročně v předem ohlášených termínech rozmísťovány na ulicích, jako prevence vzniku černých skládek.

22.

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostu a ploch pro jeho technické zajištění, geologické a základové poměry, ochrana zdravých životních podmínek

Návrh územně plánovací dokumentace respektuje ložiska nerostných surovin, oblasti zvýšeného radonového rizika, geologické a základové poměry, ochranu před povodněmi. - 124 -



Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází ložisko cihlářské suroviny evidované v Registru ložisek nerostných surovin Geofondu ČR pod event. číslem: B3 22210000 s názvem Hlučín – západ o výměře 10,66 ha a vyhlášené CHLÚ 22210000 Hlučín I. o výměře 27,86 ha Správcem ložiska je CIDEM Hranice a.s. Východní částí k.ú. Darkovičky prochází CHLÚ 14400000 české části Hornoslezské pánve a výhradní ložisko B3 25850000 černého uhlí Šilheřovice. Do jižní části k.ú. Bobrovníky zasahuje výhradní ložisko černého uhlí B3 071222, B3 071226, B3 071227 Důl Odra. Radonové riziko Severní část řešeného území je zahrnuta do oblasti 3. kategorie radonového rizika z geologického podloží. Jižní část je zahrnuta do oblasti 2. kategorie radonového rizika. Rozdělení území do jednotlivých kategorií má pravděpodobnostní charakter. Posouzení radonové rizikovosti vyžaduje přímá měření v jednotlivých lokalitách. Základové poměry Podrobné posouzení geologických a základových poměrů bylo zpracováno Technickým ateliérem Stavoprojektu s.p. Ostrava v červnu 1989. Z hlediska vhodnosti pro plošné zakládání bylo území rozčleněno na několik oblastí: A. Velmi dobré základové poměry Základovou půdu tvoří hlíny sprašové, v podloží jsou zvětralé skalní horniny a ledovcové písky. Podzemní voda zakládání do hloubky cca 2 m pod terén neovlivní, území je stabilní. B. Dobré základové poměry Na svazích, kde je skladba základových půd obdobná jako u A. Ukloněný terén si vynutí nestejnou hloubku založení, v podzákladí mohou být horniny různých vlastností, což vyvolá nestejnoměrné sedání. Rodinnou zástavbu toto neovlivní, náročnější a plošně rozměrnější objekty se nedoporučují do těchto oblastí situovat. V oblasti Darkoviček v níže položených částech území lze při základových spárách do 2 m pod terénem očekávat i vodu. Bude tedy nutné počítat oddrenážováním základových spár a s izolací spodních staveb a ochranou základových betonů proti účinkům silně agresivní vody. C. Nepříznivé základové poměry Údolní partie potoka v Bobrovníkách, kde je vysoká hladina vody a nízká únosnost splachů. Zakládat by bylo třeba na polštářích. Vysoká hladina vody se předpokládá také nad pramennou oblastí mezi Malánkami a Bobrovníky. V Darkovičkách v údolní nivě Jasénky lze očekávat nepříznivé základové poměry – vysoká hladina silně agresivní podzemní vody, základové půdy tvoří neúnosné měkké náplavy. V Hlučíně je vysoká hladina spodní vody vázána na údolí řeky Opavy a údolí ostatních vodotečí. D. Velmi nepříznivé poměry Jsou v prostoru starého sesuvu v centrální části Bobrovníků a v prostoru sanovaného sesuvu v Malánkách, kde se další výstavba nedoporučuje. V případě roztroušené zástavby je nutný podrobný průzkum stability. - 125 -



V Hlučíně je největší sesuv sledovatelný v prostoru zahrádkářské osady pod Vinnou horou, dále v místech bývalých území těžby Schémata s vyznačením jednotlivých oblastí jsou součástí přílohy č. IV.

23.

Zeleň, územní systém ekologické stability

Pro řešení územních systémů ekologické stability jsou základními parametry biogeografické charakteristiky zájmového území. Základní charakteristiky Řešené území spadá do bioregionu Opavského, jde o bioregion charakterizující nejtypičtější část polonika. Převládají horniny s fluviglaciálními štěrkopísky a sprašovými hlínami. Zájmové území spadá dle biogeografického členění dle Culka: 2. Podprovincie Polonská 2.2 Bioregion opavský Biota této oblasti je 4. vegetačního stupně dubojehličnatého s charakteristickým zastoupením krajinných prvků s normální živnou řadou nebo obohacenou dusíkem, převážně zamokřenou. Dle mapy geobotanické rekonstrukce (Mikyška, 1972) patří území do podmáčených bučin. Ve volné krajině převažuje orná půda, značně zastoupeny jsou vlhké louky a lužní lesy. Zařazení lokality dle fytogeografického členění (Hejný, Slavík) z hlediska přírodních systémů: Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod: Fytogeografický okres:

MEZOFYTIKUM (Mesophyticum) – M Českomoravské mezofytikum bohemici) – Českomor.M 74 Slezská pahorkatina

(Mesophyticum

Massivi

b) Opavská pahorkatina

Biochory 2.2.4 Biochora teplých plochých pahorkatin s ilimerizovanými půdami (středová část území Hlučína) 2.2.5 Biochora mírně teplých plochých pahorkatin s holocenními stržemi na většině území severně od toku Opavy V mapové části územního plánu Hlučín je zachycena stávající významná zeleň dle jejího funkčního roztřídění v zájmovém území, charakterizována základními prvky krajinných systémů. Jde zejména o zeleň přírodní, tvořenou lesními společenstvy, zeleň krajinnou a drobnou rozptýlenou zeleň zejména charakteru liniového s významným interakčním prvkem. Větší lesní porosty jsou převážně smrkové, při jejich obnově jsou používány listnaté jedince – buk, dub letní a zimní, javor klen a mléč.

- 126 -



Menší celky lesních porostů jsou spíše liniového charakteru, tvořeny jsou dubobukovými porosty s javorem klen, jasanem, lípou, habrem, borovicí, břízou. Význam v území má liniová zeleň, doprovázející vodoteče a trasy dopravních systémů se zásadním ekostabilizujícím významem. Břehové porosty jsou tvořeny v převaze porosty olše lepkavé a vrby bílé. Pozornost byla věnována rovněž solitérům a rozptýleným skupinám zeleně, významným pro krajinný režim. Významným rysem krajiny jsou rovněž agrocenózy mezi zástavbou a lesními plochami včetně jejich terénních doprovodných lokalit. V základním přírodním krajinném systému je nutné řešit limity a bariéry využití prostorově funkčních ploch jako základní problematiku ochrany přírodních složek životního prostředí, zejména je významná oblast ekosystémů se strukturou blízkou původním přírodním podmínkám. Stávající zeleň V území lze rozčlenit kvalitativně rozlišné oblasti: urbanizované části se solitérní zelení (městská část Hlučín – zleň v okolí zámku, park nad zámkem, zahrada u domu mládeže, zahrada ústavu sociální péče pro mládež, náměstí, Šimánkovy stromy, Bobrovníky – zahrada u restaurace u školy, Darkovičky), ucelené lesní komplexy v celém zájmovém území - Bobrovnický les, Davídka, Vinná hora, Březiny, část Ludgeřovický les, dopravní trasy doprovázené liniovou zelení (silniční dopravní síť) – alej mezi Kozmicemi a Darkovičkami, alej nad Darkovičkami, stromořadí u vojenského cvičiště, alej u Darkoviček, alej mezi Hlučínem a Darkovičkami, alej u elektrického vedení, stromořadí u statku Vinná hora, alej u vodojemu, alej u silnice Písečné z Bobrovníků přes Hlučín, alej u silnice Hlučín – Ludgeřovice, cesta z Malánek k Jasénce, břehová zeleň podél vodoteče Opava (meandrující úsek řeky, částečně spádově i směrově upravený, zejména u štěrkovny s rozsáhlou nivou) a vodotečí Jasénka (niva Jasénky), Vařešinka, místní vodoteče, luční porosty (louky na Záhumenní, louky na Vinné hoře), údolí Nový stav, údolí na Březinách, významnou lokalitou je vodní nádrž (zatopená štěrkovna s keřovitými vrbami, ostrovem s olšemi, vrbami a topoly), která tvoří na části přírodě blízkému území, je využívána k vodním sportům, rozptýlená krajinná zeleň charakterizovaná stromovým a keřovým patrem v zájmovém území, zejména v oblastech agrocenóz v území s účelem vztahu k řešení vodohospodářských ztrát (remízy, prameniště u bažantnice, mez a nálety nad Juliánkou, porosty v pískovnách – úpatí Vinné hory, u čističky, v Rovninách, u Ludgeřovického lesa), -

agrocenózy bez trvalé zeleně,

-

úseky zeleně u železniční trati.

FAUNA V zájmovém území se nachází běžná lovná zvěř, dobře je zachovaná ornitofauna. Ta je koncentrovaná zejména v oblasti vodních ploch a údolnicích vodotečí. Na stojaté vody jsou vázány další typy živočichů – zejména obojživelníci a hmyz. Z chráněných živočichů byli pozorováni ještěrka zelená, ještěrka obecná, ropucha zelená, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan zelený, konipas luční. Hojně se vyskytuje bažant, veverka a ježek východní. KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY Kostru ekologické stability tvoří všechny ekologicky stabilizující části krajiny, nezáleží přitom na funkčnosti vztahů mezi těmito prvky. Základní význam pro zajištění ekologické stability mají ekologicky významné segmenty

- 127 -



krajiny, t.j. ty části, které jsou tvořeny nebo v nichž převažují ekosystémy s relativně vyšší vnitřní ekologickou stabilitou. Posilování ekologické stability je založeno na prostorovém ovlivňování málo stabilních společenstev společenstvy vysoce stabilními. Z toho důvodu má zájmové území vysoký význam pro oblast vlastního prostoru zájmového území, ale také pro navazující struktury. Nositelem ekologické stability je vodoteč Opava a místní vodoteče s nivami s doprovodným břehovým porostem, zejména v územích, kde tyto krajinné části navazují na lesní plochy. Lesní komplexy jsou tvořeny především smrkovým porostem, ale v jejich rámci se nacházejí významné lokality porostů z hlediska širších vztahů. Významné krajinné prvky V zájmovém území jsou v této kategorii zastoupeny prvky přímo jmenované zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jde o plochy lesní a nivy vodotečí. Ve smyslu uvedeného zákona je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. V rámci mapování zeleně byly vytipovány významné prvky zeleně v zájmovém území, tyto jsou zakresleny v mapové části se zdůrazněním těch prvků, které jsou pro území významným prvkem pro krajinné systémy. Registrace VKP probíhá dle zákona č. 114/1992 Sb. a §7 vyhl. MŽP ČR č. 395/92 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).

REGISTROVANÉ VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V zájmovém území došlo k registraci následujících prvků: Lipová alej pod Vinnou horou, p.č. 4557 k.ú. Hlučín Jasénka Parčík u božích muk, p.č. 3889 k.ú. Hlučín Městský park v Hlučíně V řešeném území jsou evidovány příslušným orgánem ochrany přírody ochranářsky významné lokality: Hlučín

Vinná hora

Zachované dubohabřiny, vzácné subtermofilní druhy rostlin a živočichů, botanická lokalita

V grafické části jsou rozčleněny tyto části na ekologicky významné části přírodní krajiny s lesním porostem (často v rámci širších lesních porostů) a ekologicky významné části přírodní krajiny s trvalým travním porostem (louky a pastviny, případně doplněny vzrostlou zelení). V lesích se jedná o porosty se zachovalou přirozenou strukturou nebo s převahou autochtonních dřevin a prvků podrostu. V krajině agrocenóz pak mají význam pro krajinu meze, aleje, příkopy. Solitéry – památné stromy

- 128 -



V k.ú. Hlučín, Darkovičky a Bobrovníky jsou podle registrace AOPK (Agentury ochrany přírody a krajiny) Ostrava evidovány památné stromy: Buk lesní v parčíku u polikliniky (Fagus sylvatica), p.č. 215 k.ú. Hlučín Buk lesní u městského parku (Fagus sylvatica ´Atropunicea´), p.č. 523 k.ú. Hlučín Lípa u Kromerova mlýna (Tilia cordata), p.č. 3945 k.ú. Hlučín

OSTATNÍ VÝZNAMNÉ PRVKY zeleně dle mapování

(Zpracováno dle podkladů RNDr. Koutecké.) ČÏSLO PRVKU č. 148

NÁZEV PRVKU Les Bor

č. 162

Stromy u hlavní silnice

č. 171 č. 174

Alej mezi Kozmicemi a Darkovičkami Vařešinka

č. 182

Zeleň u trati

č. 183

Vařešinka II

č. 192

Opava

č. 193

Hlučínská štěrkovna

č. 300

Niva Opavy

č. 219 č. 220 č. 221

Rameno u Vinné hory Remíz u silnice Vinná hora

č. 349

Vojenské cvičiště Darkovičky

č. 356 č. 358 č. 359

Alej nad Darkovičkami Stromořadí u vojenského cvičiště Jasénka

č. 361 č. 362 č. 363 č. 364

Stromy "Na záhumenní" Jírovec v zahradě Lípa u křižovatky Lípa na svahu

č. 365 č. 366 č. 367 č. 368 č. 369

Lípa u transformátoru Jasan za stodolou Stromy za hospodou Parčík u křižovatky Borovice v poli

č. 370 č. 371

Alej u Darkoviček Alej mezi Hlučínem a Darkovičkami

NÁVRH OPATŘENÍ Hospodařit citlivěji vzhledem k mimoprodukčním funkcím lesa, vysazovat původní listnaté dřeviny Postupné nahrazení ovocných stromů listnatými dřevinami - stromy vysadit až za příkop, a to podél celé komunikace. Dosadba listnatých (i ovocných dřevin), kde chybí. Les na prameništi - preferovat původní listnaté dřeviny, zjemnit způsob těžby, zalesnit větev na východní straně.Výsadba břehových porostů po celé délce toku, kde chybí (listnáče), zamezit přítoku splašků do dolní části toku! Výsadba dřevin podél trati i mimo uvedené úseky (pokud lze zeleň vysadit vzhledem k příslušným předpisům o bezpečnosti provozu). Hodnota prvku by podstatně vzrostla výsadbou zeleně (listnaté dřeviny podsv. Alnenion glutinoso-incanae). Postupná rekonstrukce břehových porostů dřevinami přirozené druhové skladby. Bójemi vyznačit ochranné pásmo kolem ostrova v šířce cca 30 m, kam by neměl povolen přístup - upozornit na tento fakt v návštěvním řádu. Louky - nepřipustit rozorávání, pravidelné kosení s vyklízením pokosené hmoty; vodní toky a meliorační kanály - obnova břehových porostů; všeobecně zvýšit množství rozptýlené zeleně.Nepřipustit rozšiřování zastavěných území, případně další těžby štěrkopísků aj. destruujících zásahů do nivy. Čištění odpadních vod ústících do Vařešinky. Vyhlásit jako les zvláštního určení, chráněné územ - přírodní památka.Nepřipustit holosečný způsob obhospodařování a výsadbu jehličnanů (dosud se děje) - tím lokalita degraduje! Rozšířit kosené plochy (stanoviště chráněných druhů rostlin), dřevinné porosty lze výhledově převést do LPF s tím, že budou preferovány cílové druhy listnatých dřevin přirozené druhové skladby. Eliminace porostů křídlatky (kosení, herbicidy). Pravidelná údržba stromů. Dosadba stromů podél celé cesty. Revitalizace zregulované části toku, výsadba břehových porostů, údržba nivy, čištění odpadních vod apod.

Lze vyhlásit jako památný strom.Pozor na zbytečné ořezy - nebezpečí infekce, znehodnocení vzhledu stromu! Pozor na případné poškození kořenů.

Pozor na poškození kořenů při orbě - ponechat prostor bez orání vymezený průmětem koruny. Dosadba listnatých (i ovocných) dřevin, kde chybí. Dosadba stromů do mezer.

- 129 -

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HLUČÍNA TEXTOVÁ ČÁST č. 372 č. 373 č. 374

Prameniště u bažantnice I Prameniště u bažantnice II Niva Vařešinky

č. 375

Lesík nad nivou Vařešinky

č. 376 č. 376 č. 378 č. 379 č. 380 č. 381 č. 382 č. 383 č. 384 č. 385 č. 386 č.387

Jírovec u fy. MOGUL Jírovec u fy. MOGUL Lípa Na včelínku I Stromy u gymnázia Lípa Na včelínku II Lípy u nádražního WC Lípy na ul. K Nádraží Zeleň pod hřištěm Zeleň na hřišti Stromy u Hospodářského družstva Hlučín Přítok Jasénky Les Davídka

č. 388 č. 389

Zeleň nad Jasénkou Zeleň u fy. KARO

č. 390 č. 391 č. 392 č. 393 č. 396 č. 397 č. 398 č. 399 č. 400 č. 401 č. 402

Stromy u bývalého areálu SST Zeleň okolí zámku Park pod zámkem Zahrada u parku Lípa u stodoly Jasan u odbočky Mokřad na Záhumenní Louky na Záhumenní Louky na Vinné hoře Alej u elektrického vedení Stromořadí u statku

č. 403 č. 404 č. 405 č. 406

Remízek u vodojemu Alej u vodojemu Stromy u studny Porost v pískovně

č. 407

Les a pískovna nad Juliánkou

č. 408 č. 409

Remíz u čističky Remízek u cesty

č. 410 č. 411 č. 412 č. 413 č. 414

Pískovna u čističky Stromy na náměstí Jasan ve starém Hlučíně Lípy u školy Dub ve školce

č. 415 č. 416 č. 417 č. 418 č. 419 č. 420 č. 421 č. 422 č. 424 č. 425 č. 426

Dub u hřbitova Zeleň u kostela Stromy u restaurace Lípa u sídliště Šimánkovy stromy Alej u silnice Písečné z Bobrovníků přes Hlučín Lípa na ul. Vinohradské Dub na Rovninách Alej Hlučín-Ludgeřovice Mez a nálety nad Juliánkou Porost u cihelny

č. 427

Mez u porostu u cihelny


Les - preferovat původní druhovou skladbu! Bezlesí - kosení, případně zalesnění. Při obnově preferovat původní druhovou skladbu. Zvětšení nezpevněné plochy na úroveň průmětu koruny.Ošetření poranění. Zvětšení nezpevněné plochy na úroveň průmětu koruny.Ošetření poranění.

Lípu ošetřit - zastřešení místa větvení- do kmene zatéká. Dosadba chybějících stromů. Dosadba chybějících stromů. Dosadba chybějících stromů. Dosadba chybějících stromů. Kosení luk, dosadba listnáčů na meze, obnova břehových porostů. Při obnově preferovat původní druhovou skladbu, maxim. šetřit zachovalé části porostů. Pozor na možné poškození stromů při stavbě - ponechat nezpevněný prostor v úrovni průmětů korun. Javor za vchodem do zahrady DDM vyhlásit jako památný strom. Dvoukmenný dub, příp. i lípy vyhlásit jako památné stromy.

Dezinfekce poranění, projednat s majitelem, aby dále strom nepoškozoval. Pokud se má stav luk zlepšit, je třeba je kosit. Pravidelné kosení a vyklízení pokosené hmoty.Zabránit dalšímu rozorání! Pravidelné kosení a vyklízení pokosené hmoty. Dosadba stromů do mezer, doplnění na oboustrannou alej, ošetření poškozených stromů. Dosadba stromů kde chybí. Po ukončení těžby pískovnu zalesnit listnáči, příp. nechat postupně zarůst cílová kultura: les. Les obnovovat dřevinami přirozené druhové skladby.

Pozor - třešeň je označená - nepovolit kácení, i když zasahuje do ochranného pásma VVN.Ošetření - dezinfekce a zastřešení poškození. Ponechat bez zásahu.

Pozor na znehodnocení stromu ořezy - je nutno je minimalizovat a řezné plochy ošetřit.

Ošetření popáleného javoru - ořez suchých větví s následným zetřením řezů. Vysazení chybějících stromů.Silnici neošetřovat chemickým posypem. Nepovolovat další ořezy. Vysazení chybějících stromů.Silnici neošetřovat chemickým posypem. Celková údržba lokality. Prohlásit za les, zamezit dalšímu rozšiřování skládky.Temeno skládky zalesnit. Obhospodařování nelesní půdy.

- 130 -

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HLUČÍNA TEXTOVÁ ČÁST č. 428 č. 429

Porost u skládky Údolí Nový stav

č. 430 č. 431 č. 432 č. 433 č. 434 č. 435

Lípa v Rovninách Duby v Rovninách Vrby v Rovninách Remíz v Rovninách Pískovna na Rovninách Údolí nad Jasénkou

č. 436 č. 437

Údolnice v údolí nad Jasénkou I Údolnice v údolí nad Jasénkou II

č. 438 č. 439 č. 440

Meze na Březinách Údolí na Březinách Les Březiny

č. 440

Les Březiny

č. 441

Les s rybníky

č. 442 č. 443

Remízek u silnice Bobrovnický les

č. 444

Cesta z Malánek k Jasénce

č. 445 č. 446 č. 447 č. 448 č. 449 č. 450 č. 452 č. 453 č. 454 č. 455 č. 456 č. 457 č. 458 č. 459 č. 460 č. 461 č. 462 č. 463 č. 464 č. 465 č. 467

Remízek pod ul. Písečnou Údolí u Ostravské ul. Údolí v Podlesí Porost u cesty v Podlesí Stroma u statku v Jasénkách Porost u chaty v Jasénkách Údolí u Ludgeřovického lesa Dub nad údolím u Ludgeřovického lesa Ludgeřovický les Pískovna u Ludgeřovického lesa Zahrada u restaurace u školy Lípa u stodoly Lípy u kapličky Lípy u hřiště Zahrada u restaurace Geodetický bod Lípy u lesa Bobrovnický potok Lípa u chaty Mez u Jasénky Přítok Jasénky u nové silnice

č. 468 č. 473 č. 481

Porost u kočího dolů-skládky Nádrž v cihelně Meze v lok. Chmelnice

č. 491

Ludgeřovický les

NÁVRH ŘEŠENÍ PROSINEC 2003 Celková údržba lokality, skládku zrekultivovat a zalesnit. Vysazovat pouze původní listnáče, smrčiny jsou zde nepůvodní a nevhodné.Kosení bývalých mokřadních luk v nivě nad rybníkem, kosení ovsíkové louky vedle úvozu na pravé straně údolí nad rybníkem.

Občasné kosení - zamezí se růstu náletů dřevin a umožní existence cenných druhů s nižší konkurenční schopností.

Nevysazovat monokulturně nepůvodní smrk. Maxim.preferovat mimoprodukční funkce lesa, při případné těžbě využít jemnější formy (ne holosečnou), šetřit kvalitní jedince dřevin. Maxim.preferovat mimoprodukční funkce lesa, při případné těžbě využít jemnější formy (ne holosečnou), šetřit kvalitní jedince dřevin. Maxim.preferovat mimoprodukční funkce lesa, při případné těžbě využít jemnější formy (ne holosečnou), šetřit kvalitní jedince dřevin, nevysazovat nepůvodní a nevhodné jehličnany. Preferovat přirozenou druhovou skladbu, svažité části prohlásit za ochranný les, šetřit kvalitní jedince dřevin, obnovovat původními listnatými dřevinami. Optimální by bylo propojení obou částí porostu (Program obnovy krajiny výsadba biokoridoru). Kosení luk. Nadále stejný způsob extenzivního hospodaření. Lípu vyhlásit jako památný strom, provést vazbu. Buk vyhlásit jako památný strom.Likvidace skládek. Nevypouštět splašky do potoka! Obnova lesa dřevinami původní druhové skladby.

Ořez suchých částí s následným ošetřením.

Ihned odstranit veškerý stavební materiál.

Pokud nebudou pozemky koseny, bylo by vhodné jejich zalesnění (listnaté dřeviny přirozené druhové skladby). Při obnově dbát na vhodnost druhové skladby s preferencí autochtonních druhů listnatých dřevin.Šetřit části porostů s přirozenou druhovou skladbou.

ÚSES – ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY Hlavním cílem územních systémů ekologické stability je trvalé zajištění biodiverzity, genofondu a rozmanitosti ekosystémů. Územní systémy jsou základním způsobem ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. - 131 -



Jejich podstatou je vymezení propojené sítě ploch přírodě blízkých se zachovalým půdním genofondem a relativně zachovanou přirozenou strukturou ekosystémů v minimálním plošném rozsahu umožňujícím jejich dlouhodobou existenci a stabilitu. Posláním ÚSES je zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu a pro výměnu genetické informace biologických složek stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a pomoci obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Základními skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev a jejich genových zdrojů. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů. V zájmovém území se nachází tahy lokálního charakteru, v jihozápadní a jižní části biokoridor nadregionálního charakteru (NRBK K 96 – 34-35) vymezený podél řeky Opava. Nadregionální biokoridor má dvě osy. Říční osa je tvořena vlastním korytem řeky Opava, je ohraničena břehovými porosty. Na říční osu navazuje nivní osa biokoridoru, vymezená v nivě řeky Opavy. Na některých místech je vymezena v minimálních parametrech šířky 40 m s vloženými lokálními biocentry, na jiných místech je vymezena v širší podobě (100 m šířky) bez vložených biocenter. Vymezena je ochranná zóna, tvořená dvoukilometrovým pruhem od osy NRBK na každou stranu. V tomto území je zhuštěna síť lokálních prvků ÚSES. Územní systémy ekologické stability jsou jedním z limitů využití území, který zajišťuje soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot daného území. Cílem jejich vymezení je ochrana funkčních prvků a zajištění územní ochrany ploch pro doplnění a založení chybějících částí a prvků. Požadavek na minimální parametry: Lokální tah ÚSES minimální šířka biokoridoru lokálního významu minimální velikost biocentra

lesní

15 m

luční

20 m

3 ha

Nadregionální tah ÚSES šířka biokoridoru nadregionálního významu

40(minimální parametr)–100 m (širší osa vymezená na NRBK 96 v území)

ÚSES V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Návrh územních systémů ekologické stability byl zpracován v 1991 jako součást územního plánu Hlučínska, po vypracování podrobné metodiky navrhování ÚSES (1992), zpracování regionálního ÚSES (1992, Low), upraveného regionálního ÚSES (1996, Bínová, Culek) byl v 03/1998 v zájmovém území ÚSES zpracován jako součást ”Generelu místního systému ekologické stability Hlučínska”. V následujících tabulkách a v mapové části jsou prvky ÚSES označeny dle této dokumentace.

- 132 -



Schéma situování prvků ÚSES – biocenter: Prvek ÚSES – název Výměra/délka 34-35 K96 2 700 m

Katastrální území Hlučín (Děhylov)

Funkční typ NRBK

Ekosystém – STG 2BC4-5

14-17 1 300 m

Darkovičky (Darkovice)

LBK

3B4

15-18 500 m

Darkovičky (Darkovice)

LBK

3B4

17 Nový svět 3,5 ha

Darkovičky

LBC

3B4, 3BC4-5

17-24 1 350 m 18-19 1 450 m 18 Patoryje 4 ha 19 Davídka 4 ha 19-20 600 m 20 Na Jasénce 4 ha 20-21 3 100 m 20-29 1 900 m

Darkovičky

LBK

3B4, 3BC4-5

Darkovičky (Markvartovice) Darkovičky

LBK

3B4, 3BC4

LBC

3B4, 3B3

Darkovičky

LBC

3B4, 3B3

Darkovičky

LBK

3B4, 3BC4

Darkovičky, Hlučín

LBC

3B4, 3BC4-5

Hlučín

LBK

3BC4-5

Hlučín

LBK

3B4, 3B3

21 Pískovna 3 ha 21-22 1 200 m

Hlučín

LBC

3AB2

Hlučín

LBK

21-Ludgeřovice, Bobrovníky 1 800 m

Hlučín, Bobrovníky (Ludgeřovice)

LBK

22 Podlesí 3 ha

Hlučín

LBC

22-(34-35) 850 m 23 Cihelna 4 ha

Hlučín

LBC

Hlučín

LBC

23-Markvartovice 450 m 25-29 2 000 m

Hlučín (Markvartovice)

LBK

Hlučín (Kozmice)

LBK

29 U viaduktu 3 ha 29-30 900 m

Hlučín

LBC

Hlučín

LBK

30 Fifejdy 3 ha 30-34

Hlučín

LBC

Hlučín (Děhylov)

LBK

Požadavek na cílový stav, stávající stav V současnosti tok řeky Opavy s nivou a úzkými břehovými porosty, louky a role, zabezpečit široké břehové porosty. V současnosti pouze minimální část lesního porostu, jinak agrocenóza, cílem lesní společenstvo dubové bučiny s habrem, doplnit. V současnosti agrocenóza, cílem lesní společenstvo dubové bučiny s habrem, doplnit biokoridor. Stávající role, v údolnici drobné vodoteče louka, cílem dubová bučina s habrem a javorová doubrava. Stávající údolnice, luční porost, les pouze v délce 800 m, listnatý, cílem dubová bučina s habrem. V současnosti agrocenóza, v délce 750 m lesní porost – smrk, dub, cílem dubová bučina s habrem. Založit nové biocentrum – v současnosti role. Část lesního porostu (dub, buk, habr, lípa, jižně smrk), v jižní části změnit druhovou skladbu. V údolnici vodoteče Jasénka louky, v celé délce založit LBK – javorová doubrava, jasan. V současnosti v údolnici louky, sad, zčásti role, založit biocentrum. Podél toku Jasénky luční porost, založit biokoridor – javorová doubrava s jasanem. Agrocenóza, v délce 200 m listnatý porost s javory, lípami, habry, duby, v celé délce založit biokoridor.

V současnosti role, založit biocentrum – borová doubrava. 3BC4-5, 3BC4, Stávající údolnice Jasénky s travinnými bylinnými 3AB2 porosty, zčásti s lesním porostem – jasan, dub, vrba, olše, v délce 300 m nutno doplnit LBK. 3B4, 3B3, 3BC4- Lesní porosty s pestrým druhovým složením, 5, 3BC4 v délce 500 m pole, založit chybějící část biokoridoru. – dubová bučina s habrem, jasanová olšina. 3BC4 V údolnici Jasénky lesní porost – olše, dub, jasan, javor, doplnit část biocentra – javorová doubrava, jilmová jasenina. 3BC4 Podél toku Jasénky s břehovými porosty toku s jasanem, olší, vrbou, dubem, javorem. 3AB2 Na místě skládky nadložních zemin porost – třešeň, trnka, akát, vrba, bříza, topol, úprava skladby – odstranit akát – borová doubrava. 3AB2, 3B4 Svah nad silnicí, převaha akátů, listnatý lesní porost. 3BC4 V údolnici drobného toku s lesními porosty v agrocenóze s pestrou druhovou skladbou, intenzivní louky, v délce 1 200 m založit biokoridor – javorová doubrava s lípou. 3BC4-5 V současnosti intenzivní louky, založit biocentrum – javorová doubrava a lípou a jasanem. 3BC4-5 V současnosti okraj intenzivních luk, založit biokoridor v celé délce - javorová doubrava a lípou a jasanem. 2BC4-5 V současnosti intenzivní louky, založit biocentrum . jasanová doubrava s javorem. 2BC4-5 V současnosti břehový porost vodoteče, louky a

- 133 -



1 500 m

plochy u staveb, založit biokoridor – jasanová doubrava.

Označení skupin typů geobicénů (STG):

2BC 4-5 3AB2 3B3 3B4 3BC 4 3BC 3-4 3BC 4-5 4B3 4B4

Ulmi fraxineta carpini Querci fageta Querci fageta typica Querceta roboris Querceta roboris aceris Betuli querceta roboris Fraxini alneta Querci fageta abietis Querceta typica

jilmohabrové jaseniny kyselé dubobučiny typické dubové bučiny podmáčené doubravy javorové doubravy březové doubravy jasanové olšiny jedlové dubové bučiny typické bučiny

Průběh trasy ÚSES (územních systémů ekologické stability) Územím prochází nadregionální biokoridor K 96, který je trasován podél toku Opavy propojující biocentrum regionálního významu č. 401 Rybárna a biokoridor nadregionálního významu K 100 (Ostrava). Nadregionální biokoridor má dvě osy – říční osa je tvořena korytem řeky a je ohraničena břehovými porosty. Na tuto osu navazuje nivní osa biokoridoru, která je vymezena v nivě řeky Opavy. Tah ÚSES v severojižním směru je tvořen tahem podél vodoteče Jasénka s biocentry lokálního významu č.18 Patoryje, č. 19 Davídka, č. 20 Jasénka, č. 22 Podlesí. Tento tah navazuje na nadregionální biokoridor K 96 podél toku Opavy v jižní části území. Západně a jihozápadně je rovněž propojen tento lokální tah s biocentry č. 29 U viaduktu a č. 30 Fifejdy na stejný nadregionální biokoridor K 96. V západovýchodním směru je zabezpečeno propojení na navazující tahy lokálního charakteru (mimo řešené území) s biocentry v zájmovém území č. 21 Pískovna, č. 23 Cihelna v jihovýchodní části a biocentrem č. 17 Nový svět v severozápadní části území. Územní systém ekologické stability se neprojevuje jako samostatný prostorový prvek, ale jako součást krajinných struktur, jejichž podobu ovlivňuje svými funkčními nároky a vazbami. Je významné v zájmovém území udržet vývojový trend přírodních struktur a zabezpečit tak ochranu stávajícího porostu. V návrhu je uplatněna zejména úprava druhové skladby prvků ÚSES dle návrhů generelu ÚSES a skutečného stavu porostů.

24.

Vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav Ve správním území města Hlučín jsou stanoveny tyto veřejně prospěšné stavby: A. OBČANSKÁ VYBAVENOST A SPORT – plochy pro zajištění občanské vybavenosti a sportovních zařízení nezbytných pro rozvoj území obce 1. 2. 3. 4.

Rekonstrukce městských hradeb. Kulturně společenské zařízení v objektu zámku. Městský park Hlučín (vymezen ulicemi Ostravskou, Promenádní, Dlouhoveskou a Celní). Plochy veřejné zeleně kolem prstence městských hradeb. - 134 -


5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.


Holobyty v lokalitě Jasénky. Sportovně rekreační areál Jezero Hlučín. Bazén v areálu Tyršova. Sportoviště pro děti a mládež na sídlišti OKD – východ. Rozšíření zahrádkové osady Jasénky. Základní škola, vč. tělocvičny a venkovního sportoviště v Bobrovníkách. Obecní dům Bobrovníky, kostel. Tělocvična u ZŠ v Darkovičkách. Dostavba sociálního zázemí hřiště v Darkovičkách. Hřbitov v Darkovičkách. Rozšíření areálu Opevnění Darkovičky.

B. DOPRAVA 1. Přeložka silnice I/56 jako rychlostní komunikace severně od zástavby, včetně napojení na stávající síť komunikací a včetně ochranné zeleně. 2. Přeložka silnice II/469. 3. Šířková homogenizace ostatních silnic. 4. Okružní křižovatky na stávajících silnicích I/56 a II/469. 5. Úprava křižovatek silnic i místních komunikací. 6. Úpravy místních komunikací (šířkové, směrové, napojení). 7. Nové místní komunikace souvisejících se zástavbou. 8. Účelové komunikace k zóně podnikatelských aktivit. 9. Parkovací plochy. 10. Velkokapacitní vestavěné garáže pod objekty nebo obytnými dvory. 11. Zastávkové pruhy, pro cestující plochy a přístřešky v místě zastávek hromadné dopravy osob. 12. Kolejové propojení mezi ŽS Hlučín a Ostravou s využitím pro MHD. 13. Hypostezka - trasa pro vyjížďky na koních – SRA – Vinná hora – Bobrovníky. 14. Optické vymezení tras pro cyklisty – oddělené pruhy od ostatních složek dopravy. 15. Obnova Mírového náměstí jako hlavního prostoru pěší zóny. 16. Souvislý pěší tah kolem pozůstatků městských hradeb. 17. Souvislý pěší tah S-J od sídliště OKD, přes ŽS ČD ulicí Dr. Beneše, kolem hotelu Florián, přes Mírové nám., ulicí Zámeckou kolem zámku do parku (vymezen ulicí Promenádní, Dlouhoveskou a Celní) a SRA. 18. Souvislý pěší tah Z-V od Polikliniky na ul. ČSA, přes Mírové náměstí, ulicí Ostravskou, kolem Domu kultury, sídlištěm Rovniny, ulicí Dělnickou, podél lokálního biokoridoru ke hřbitovu Malánky. 19. Chodníky, prostory pro pěší. U všech dopravních staveb jsou za veřejně prospěšné stavby považovány rovněž investice vyvolané těmito stavbami – tzn. přeložky inženýrských sítí a místních či účelových komunikací, které bude nutno v rámci stavby silnice nebo jiného vyjmenovaného dopravního zařízení výškově či směrově upravit. C. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Vodovodní řady. Vodojem Malánky. Stoky veřejné kanalizace. Kanalizační sběrač z Bobrovníků . Kanalizační čerpací stanice Darkovičky . Výtlačný řad z Darkoviček . Čerpací stanice odpadních vod Bobrovníky – Malánky. Úprava toku Vařešinka. Suchý poldr na Vařešince.

- 135 -



D. ENERGETIKA 1. Výstavba trafostanice TR DTS-Vinohradská, BTS-1, 250 kVA, včetně přívodního venkovního vedení VN 22kV. 2. Výstavba kioskové trafostanice TR DTS-Zámecká, 400 kVA. 3. Výstavba kioskové trafostanice TR DTS-Růžová, 160 kVA. 4. Výstavba kioskové trafostanice TR DTS-Dlouhoveská, 400 kVA. 5. Výstavba kioskové trafostanice TR DTS-Horní, 160 kVA. 6. Výstavba kioskové trafostanice TR DTS-Olbrachtova, 250 kVA. 7. Výstavba kioskové trafostanice TR DTS-Ostravská, 250 kVA. 8. Vestavěné trafostanice v zástavbě bytových domů. 9. Výstavba trafostanice TR DTS-Rovniny střed, BTS-1, 160kVA, vč. přívodního venkovního vedení z VN 22kVL192. 10. Výstavba trafostanice TR DTS-Vrablovec, BTS-1, vč. přívodního venkovního vedení z VN 22kV-L171. 11. Přeložka venkovního vedení VN 22kV-L190 podél přeložky komunikace I/56 a přes ulici Markvartovickou, včetně odboček venkovního vedení ke stávajícím trafostanicím DTS 1830, DTS 1973 a novým TR podnikatelské zóny. 12. Přeložka venkovního vedení VN 22kV-L179, L192v jižní části města mimo návrhové plochy zástavby. 13. Kabelové vedení VN 22kV-L190 v zastavěné části města. 14. V části Darkovičky výstavba TR DTS-Záhumenní, BTS-1, 160 kVA, vč. přívodního venkovního vedení z L 209. 15. V Darkovičkách výstavba TR DTS-Jandova a Nový svět, kiosk, 160 kVA, vč. přívodního kabelového vedení. 16. V Bobrovníkách výstavba TR DTS-Malánky, BTS-1, 160 kVA. 17. V Bobrovníkách výstavba TR DTS-Vlásenka, BTS-1, 160 kVA, vč. přívodního venkovního vedení VN 22kVA z L179. 18. Distribuční venkovní vedení NN v nezastavěných částech města. 19. Distribuční kabelové vedení NN v místech soustředěné zástavby, včetně rozvodů VO. 20. Zavedení plynovodní sítě do území schválených k výstavbě. 21. Telekomunikační kabely v území schválených k zástavbě. 22. Rekonstrukce VTL plynovodu Ostrava – Brumovice.

E. ÚSES, ZELEŇ –veřejně prospěšná opatření 1. Biocentra. 2. Biokoridory. 3. Zalesnění bývalého vojenského cvičiště v k.ú. Darkovičky. Všechny veřejně prospěšné stavby jsou znázorněny v grafické části dokumentace ve výkrese B.13. S. Asanace a asanační úpravy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Vyznačené objekty garáží na ul. Severní. Vyznačené objekty pekařství na ul. 1.máje. Živelné zahrádky na sídlišti OKD severně trati ČD. Garáže pod stávajícími bytovými domy na ul. ČS armády. Prodejní stánek na ul. Úzké. Garáže na ul. Na valech. Hospodářské objekty v ul. Pode zdi. Garáže v ul. Pode zdi. Hospodářský objekt na ul. Zámecké. Hospodářský objekt na ul. Farní. Objekt autobazaru na ul. Bochenkové. Vyznačené objekty na ul. Bochenkové. - 136 -


13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.


Objekt na parkovišti na ul. Bochenkové. Hospodářský objekt na ul. Hrnčířské. Vyznačený objekt s hospodářskou budovou na ul. Celní. Otevřená venkovní jízdárna Dětského ranče na ul. Celní. Vyznačené objekty na ul. Cihelní (Rovniny). Objekt a hospodářský objekt na ul. Ostravské. Objekt v prostoru ČD. Skladový objekt na ul. Hornické (sídliště OKD).

Požadavky na asanační úpravy jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkrese B.13.

25.

Návrh řešení požadavků civilní ochrany Návrh územně plánovací dokumentace respektuje zájmy obrany státu, požární a civilní ochrany.

V řešeném území v k.ú. Hlučín se na ulici Opavské nachází stávající areál vojenských kasáren. Tento dle dostupných informací nebude rušen a jeho plošná rozloha je i pro výhledové záměry vojska dostačující. Projektovou dokumentaci plánované výstavby ve vzdálenosti 250 m od hranic vojenských objektů požaduje vojenská správa zaslat k vyjádření. S vojenskou správou je dále nutné projednávat změny územně plánovací dokumentace a projektovou dokumentaci staveb v následujících případech: - výstavba a rekonstrukce komunikací, (rychlostní, dálnice, I. a II. Třídy), železnic a jejich objektů - výstavba vedení VN a VVN vyjma 22 kV mimo zájmová území vojenské správy - Výstavba slaboproudých kabelů, dálkových optických kabelů a automatických telefonních ústředen - Rekultivace a plošné úpravy pozemků jejichž výměra přesahuje 40 ha - Veškeré dobývací prostory včetně jejich rozšiřování - Použití elektrického roznětu při trhacích pracích - Výstavba letišť včetně zemědělských - Výstavba vysílačů (včetně základnových stanic, RR spojů, MW zařízení), retranslačních stanic všeho druhu - Výstavba objektů vyšších než 30 m relativní výšky - Výstavba mostů a vodohospodářských děl na splavných vodních tocích - Výstavba údolních přehrad a vodních nádrží - Výstavba elektráren - Výstavba nemocnic - Výstavba produktovodů, VTL, VVTL plynovodů Z hlediska požární ochrany budou respektovány všechny stávající objekty a plochy, které jsou v řešeném území k tomuto účelu určeny.

-

Pro úkryty CO je vhodné využít následující objekty a zařízení: prostory určené pro kulturní účely (přednáškové místnosti, učebny) obchodní prostory a prostory pro společné stravování (jídelny, pohostinství, apod.) provozní prostory, ve kterých se uskutečňují technologické procesy jež nejsou doprovázeny vylučováním škodlivin prostory sloužící jako šatny a umývárny podjezdy a podchody garáže pro automobily sklepní prostory objektů hromadného a individuálního bydlení - 137 -



Zástavba na návrhových plochách, při stávajících i nově navrhovaných komunikacích, musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. “ V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně : V1 + V2 / 2 + 6 m V1 + V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v metrech. Při jednostranné zástavbě se připočítávají 3 metry místo 6 metrů.

Plošná potřeba je 1,5 m2 podlahové plochy na jednu ukrývanou osobu.

Úkryt nesmí být v blízkosti skladů hořlavin a výbušných látek.

Doběhová vzdálenost může být max. 500 m, do 15 min.

Pro obyvatele je zpracován plán ukrytí, který je uložen na městském úřadě.

Výrobní podniky a provozy zajišťují možnosti ukrytí pro své pracovníky ve vlastní režii v prostorách podniků a provozů.

Z hlediska civilní ochrany se v současné době na území města nachází jeden tlakově odolný úkryt v objektu České pošty na ulici Školní s projektovanou kapacitou 130 ukrývaných. Úkryt pochází z roku 1959. Další objekty krytů se na území města nevyskytují. Součástí řešení územního plánu je doložka civilní ochrany, která obsahuje: a) návrh řešení ukrytí obyvatelstva Nové stále tlakově odolné a protiradiační úkryty budovat jako součást nově navrhovaných staveb veřejného účelu (např. podzemní garáže, nádraží, stavby hromadného bydlení, objekty výrobních závodů, apod.). U těchto staveb budou vyznačeny izochrony dostupnosti dle jejich kapacity. Úkryty jednoduchého typu si budou jednotliví vlastníci nemovitostí budovat v rámci svých možností. b) vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí Hranice 100-leté vody je vyznačena v grafické části dokumentace. Tuto hranici je nutné při návrhu jakýchkoliv zařízení respektovat a zohlednit. c) návrh území a míst vhodných k příjmu evakuovaných osob a jejich ubytování Následující tabulka udává přehled stávajících zařízení na území města Hlučína, která jsou vhodná pro poskytnutí ubytovacích a stravovacích služeb i v případě ohrožení. Ubytovací zařízení: Poř. č.

Název objektu,adresa

Provozovatel

1.

Rybářská bašta Gen. Svobody Penzion RODOS Celní 14 Sportovní hala Tyršova 5a Penzion Lucie Bochenkova ul. Penzion Azalka

Rybářský svaz

Stravování Max. počet obědů -

Zdeněk Zátopek

25

20

S.R.A. Hlučín

-

200

p. Nikel

-

10

-

10

2. 3. 4. 5.

- 138 -

Ubytování Max. kapacity 16



Stravovací zařízení Poř.č.

Název objektu, adresa

Provozovatel

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Školní jídelna Tyršova Školní jídelna ZŠ Školní jídelna ZŠ Školní jídelna MŠ Restaurace Maxis Restaurace Barborka 1.máje Hlučínská pivnice Bětka Mírové nám. Rybářská bašta Gen.Svobody Restaurace Hevil Rovniny Bobry Club Bobrovníky, Osvoboditelů Hlučínský pivovar Pode zdí Penzion RODOS Celní ul.

Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín Město Hlučín p. Lechnerová, Cihelní ul. STA-VI a.s. Šumperk

7. 8. 9. 10. 11. 13.

Stravování Max. počet obědů 550 300 600 600 30 150

A. Balejková

150

M.Breuerová

50

V. Pustelník

250

J.Rygel

180

L.Plaček Z.Zátopek

25

Dále je možné přechodně k tomuto účelu využít objektů tělocvičen ZŠ. d) návrh řešení míst a ploch pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Tato zařízení budou lokalizována v tělocvičnách ZŠ, sportovní hale, apod. e) možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby obce, f) návrh ploch využitelných k záchranným, likvidačním, obnovovacím pracím a dekontaminaci, V obou případech se doporučuje využít prostory areálu cihelny. g) charakteristika a umístění objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí včetně vymezení ohrožených ploch, Dle sdělení zástupců města přicházejí v úvahu pouze čerpací stanice pohonných hmot. h) návrh míst pro dekontaminaci osob, zvířat, vozidel a kolejových vozidel, Doporučuje se využít prostory areálu cihelny. i) návrh řešení nouzového zásobování území elektrickou energií, Toto řešení je obsahem energetické části dokumentace. j) návrh ploch pro řešení bezodkladných pohřebních služeb, Doporučuje se využít prostory areálu cihelny. k) řešení míst systému varování a vyrozumění V současné době řešeno systémem hasičských a CO sirén.

26.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

Územní plán je jeden z hlavních nástrojů ochrany životního prostředí při dalším rozvoji sídla. Je to takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a nesnižuje přitom rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Obecnou zásadou je aplikace krajinně ekologického přístupu, tj. uznání propojených přírodních ploch jako prvku prostorové organizace území rovnocenného ostatním technickým systémům města.

- 139 -



Návrh tras územních systémů ekologické stability v řešeném území vychází z generelu místních ÚSES. Pro svůj další kvalitativní rozvoj zeleně v území je důležité zapojit ji do systému biokoridorů podle schválených SES. V zásobování teplem a energiemi se počítá s přeměnou palivové základny tak, aby se omezila stávající zátěž území emisemi ze zdrojů spalujících tuhá paliva. U stávajících zdrojů se počítá s postupným přechodem na jiné medium (plyn, elektřina), popř. s využitím jiných alternativních zdrojů energie. Při řešení odpadového hospodářství je počítáno s využitím skládky v Markvartovicích. V řešeném území se nachází střediska živočišné výroby , kterým je třeba věnovat pozornost z hlediska možných negativních vlivů na antropogenní zónu (pachové emise, produkce organických látek, apod.). Pro účely ÚPD byla vypočtena pásmo hygienické ochrany se stanovením maximálního emisního čísla pro danou lokalitu. Je zapotřebí rovněž komplexně dořešit problematiku odkanalizování. Realizaci veškerých opatření navržených v této ÚPD dojde ke zlepšení stavu životního prostředí.

27.

Ochrana ovzduší

Jak vyplývá ze seznamu obcí s překročeným imisním limitem vybraných znečišťujících látek ve vnějším ovzduší pro ochranu zdraví lidí uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (částka 8 ze srpna 2002, tabulka č.1 na str. 72) dle § 5 odst.1 nařízení vlády č. 350/2002 Sb., náleží město Hlučín mezi obce nacházející se v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (u nichž dochází k překračování imisního limitu znečišťujících látek ). V daném případě dochází k překračování imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 (100% plochy území) a benzen (14,3% území). Podle § 6 odst.5 zákona o ochraně ovzduší může orgán obce pro své území zpracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek, který bude mít za cíl dosažení imisních limitů (pokud by došlo k překročení imisního limitu včetně meze tolerance, je orgán obce povinen vypracovat podle § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší program ke zlepšení kvality ovzduší). Dále podle § 6 odst.5 zákona o ochraně ovzduší orgány kraje v přesné působnosti mají povinnost zpracovat krajský program snižování emisí pro své území. Po schválení uvedených dokumentů se z nich vychází při výkonu veřejné správy, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (viz §6 odst.7 a §7 odst.9 zákona o ochraně ovzduší).

28.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

Vyhodnocení záboru půdy je zpracováno graficky na mapách 1 : 2 000 a v textové části územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení je zpracováno v souladu s požadavky zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a vyhlášky č. 13/1994 Sb. Grafická část je součástí územně plánovací dokumentace. 28.1 Zábor zemědělského půdního fondu dle návrhových ploch Územní plán obce Hlučín zahrnuje části k.ú. Hlučín, Bobrovníky, Darkovičky. V rámci územně plánovací dokumentace je řešen rozvoj území s vytipováním vhodných lokalit pro bydlení rodinné domky, bytové domy, živnostenské území, občanskou vybavenost, podnikatelské aktivity. Vymezeny jsou rovněž plochy pro rekreaci a sport. Samostatnou částí je vyhodnocení ploch pro dobudování prvků územních - 140 -



systémů ekologické stability v zájmovém území a vyhodnocení ploch pro dopravu, související zejména s vybudováním přeložky silnice II/469 (řešeno variantně – varianty “A” až “D” ve výhledu), samostatně je řešena přeložka silnice I/56 včetně ramp. Oblast dopravy se zabývá rovněž záborem půdy pro dopravu na stávající síti silnic I., II. a II. Třídy. Řešen je rovněž zábor pro technickou vybavenost – realizaci čistírny odpadních vod v k.ú. Darkovičky a realizace zahrádkové osady v k.ú. Hlučín. Jsou uvedeny a hodnoceny samostatně plochy návrhu a výhledové plochy. Na základě vytypovaných ploch bylo provedeno zjištění záboru půd se zaměřením na zemědělský půdní fond – s rozčleněním na ornou půdu, zahrady, louky a trvalý travní porost. Samostatně je vyhodnocený nutný zábor půdy určené k plnění funkce lesa. PŘEDPOKLÁDANÉ ODNĚTÍ PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH Vyhodnocení je provedeno zvlášť pro plochy návrhu a plochy výhledu. Rozčlenění návrhových ploch: RD BD ŽÚ OV PA PP RS D MPZ TV ZO ÚSES H VZ

Rodinné domy Bytové domy Živnostenské území Občanská vybavenost Podnikatelské aktivity Plochy průmyslové výroby Rekreace a sport Doprava Přestavbové území (Městská památková zóna) Technická vybavenost Zahrádková osada Územní systémy ekologické stability Hřbitov Veřejná zeleň

Zábor půdy pro ÚSES nezahrnuje půdu, která byla navržena pro změnu funkčního využití pozemků - nikoli změnu kultury, úpravu skladby zeleně lesního porostu, luk a pastvin. Zábor v zájmovém území zahrnuje plochy pro vytvoření nových funkčních biokoridorů lokálního významu a biocentra lokálního významu. k.ú. HLUČÍN NÁVRH Celkový zábor půdy činí 130,9 ha, z toho 120,3 ha je půdy zemědělské (zábor orné půdy činí 67,1 ha). Tab.č.1 Funkční členění

Plocha číslo

RD RD RD RD RD RD RD RD

1 2 3 4 5 6 7 8

Celková výměra půdy (ha) 0,38 0,60 0,294 0,25 0,886 0,79 1,75 1,80

Z toho půda Nezeměd. Zeměděl.

0,004 0 0,041 0 0 0

0,38 0,60 0,29 0,25 0,845 0,79 1,75 1,80 - 141 -

Lesní

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 0,38 0,60 0,29 0,25 0,237 0,528 0,08 0,12 0,67 1,15 0,39 0,21 0,95 0,54 0,31


RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD celkem BD BD

BD celkem ŽÚ ŽÚ ŽÚ ŽÚ celkem OV

OV celkem PA

PA celkem PP PP

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

1 2 3 4 5 6 7

1 2 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 2 3 4 5 6

1


0,52 7,063 3,05 0,077 5,20 0,74 0,32 0,82 0,29 0,75 0,19 0,26 3,90 0,84 2,018 32,788

0,05 0,013 1,14 0 0 0,02 0,11 0 0 0,39 0 0 0,05 0 0,108 1,926

0,20 0,64 2,27 4,94 0,09 0,217 0,48 8,837

0,64 0,23 1,69 0,03 0,027 0,21 2,827

0,13 4,26 0,80 0,077 4,74 0,24 0,21 0,48 0,29 0,19 0,26 3,14 0,84 0,83 19,194

0,20

1,22 1,58 0,92 3,72

0,19

0,27 0,42 0,27 0,36 0,28 1,12 0,90 0,62 1,16 6,58

0,27 0,42 0 0 0,28 0 0 0 0 1,06

12,45 1,14 0,32 0,44 2,77 2,01 19,13

0,48

9,61 9,61

0,47 7,05 1,91 0,077 5,20 0,72 0,21 0,82 0,29 0,36 0,19 0,26 3,85 0,84 1,91 30,862

0,19

0,48

0,32 0,44

0,02 2,79 0,67

0,46 0,48 0,34 0,29 0,07

0,26

0,45

0,48 6,468

0,60 4,89

0,20

2,04 3,25 0,06 0,19 0,27 6,01

2,04 2,70

1,22 1,39 0,92 3,53

1,22 1,14 0 2,36

0,27 0,36

0,27

1,12 0,90 0,62 1,16 5,52

1,12 0,40 0,26 1,16 4,30

11,97 1,14 0,32 0,44 2,77 2,01 18,65

11,97 1,14 0,32 0,44 2,53 0 16,4

0,24 2,01 2,25

9,61 9,61

7,60 7,60

2,01 2,01

- 142 -

0,27 5,01

0,52 0,06 0,19

0,03

0,97

0,03

0,15

0,10 0,92 1,02

0,15

0,36

0,50 0,36 0,72

0,50

0,31


celkem RS

RS celkem D

D celkem MPZ MPZ celkem ZO ZO celkem VZ

1 2 3 4 5 6 7 8

1 - I/56 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

0,125 1,32 24,84 3,49 0,20 0,24 0,25 0,13 30,595


0,005

0,005

7,044 0,10 0,123 0,13 0,137 0,06 0,09 0,07 0,02 0,294 0,26 2,158 0,92 0,17 0,292 0,20 0,33 0,17 0,299 0,146 0,04 0,02 0,08 0,03 0,06 13,243

1,298 0,10 0,013 0,13 0,01

1

1,03 1,03

1

2,20 2,20

1 2 3 4 5 6 7 8

0,05 0,15 0,03 0,56 2,12 0,056 0,09 0,07

0,12 1,32 24,84 3,49 0,20 0,24 0,25 0,13 30,590

0,12 0,33

5,746

4,786

24,84 3,49 0,20 0,24

0,65

0,007 0,05 0,06 0,05

0,01 0,01 0,06 2,216

11,027

8,253

0,87 0,87

0,16 0,16

0,308 0,11 0,07 0,02 0,007 0,006 0,01

2,20 2,20 0,03 0,04 0,56 0,22 0,049 0,04 0,07

1,23

0,14 0,16 1,16 0,79 0,03 0,21 0,20 0,16 0,17 0,17 0,11

- 143 -

0,12 0,01 0,03 0,2 0,02 0,09 0,06 0,08 0,13 0,03 0,007

0,005

0,07

0,08

0,01

0,112 0,03

0,01 0,04 0,61

0,03 0,02 0,07 0,02 0,737 0,05 0,05 2,20 2,20

0,02 0,11 0,03 1,90 0,007 0,05

0,25 0,13 28,71 0,96 0 0,11

0,11 0,127 0,06 0,09 0,07 0,02 0,24 0,26 1,85 0,92 0,06 0,222 0,20 0,31 0,17 0,292 0,14 0,03 0,02 0,07 0,02

0,054

0,99

1,14

0,02 0,11 0,03 0 0,76 0,007 0,05 0

1,927

0,11 0,11 0,11


VZ Celkem Celkem


3,126

1,009

2,117

1,14

0,977

130,859

10,583

120,281

67,107

11,302

41,337

0,53

K.ú. Hlučín – rekapitulace Tab.č.2 Funkční členění

Plocha číslo

RD BD ŽÚ OV PA RS D MPZ ZO VZ PP Celkem

Celková výměra půdy (ha) 32,788 8,837 3,72 6,58 19,13 30,595 13,243 1,03 2,20 3,126 9,61 130,859

Z toho půda Nezeměd. Zeměděl. 1,926 2,827 0,19 1,06 0,48 0,005 2,216 0,87 0 1,009 0 10,583

Lesní

30,862 6,01 3,53 5,52 18,65 30,590 11,027 0,16 2,20 2,117 9,61 120,281

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 19,194 6,468 4,89 0,31 5,01 0,97 0,03 2,36 0,15 1,02 4,30 0,72 0,50 16,4 2,25 0,65 1,23 28,71 8,253 0,737 1,927 0,11 0,05 0,11 2,20 1,14 0,977 7,6 2,01 67,107 11,302 41,337 0,53

k.ú. BOBROVNÍKY NÁVRH Celkový zábor půdy činí 17,3 ha, z toho 15,6 ha je půdy zemědělské (zábor orné půdy činí 12,3 ha). Tab.č.3 Funkční členění

RD

Plocha číslo

24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

Celková výměra půdy (ha) 0,96 2,22 0,85 0,67 0,38 0,40 0,31 0,78 0,15 0,40 3,02 0,87 0,20 0,96 2,20


0,06

0,04 0,07

0,96 2,22 0,85 0,67 0,38 0,40 0,25 0,78 0,15 0,36 3,02 0,80 0,20 0,96 2,20 - 144 -

Lesní

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 0,90 0,06 1,96 0,26 0,32 0,53 0,47 0,20 0,08 0,19 0,11 0,06 0,16 0,18 0,25 0,40 0,38 0,09 0,06 0,36 2,62 0,40 0,65 0,15 0,20 0,96 1,56 0,60 0,04


RD celkem OV OV celkem RS RS celkem D

10 11

9 10

26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

D celkem Celkem


14,37

0,17

14,2

10,37

3,50

0,70 0,08 0,78

0,08

0,62 0,08 0,70

0,51 0,08 0,59

0,11

0,37 0,10 0,47

0,25 0,05 0,3

0,12 0,05 0,17

0,08 0,007 0,22 0,06 0,049

0,08 0,007 0,17 0,04 0,03

0,04 0,02 0,01

1,02 0,10 1,12 0,08 0,012 0,227 0,06 0,049 0,03 0,02 0,21 0,544 0,029 0,14 1,012 17,282

0,08 0,65 0,65

0,005 0,007

0,33

0,11

0,01 0,009

0,03

0,114 0,009 0,01 0,175

0,02 0,21 0,43 0,02 0,13 1,025

0,15 0,42 0,02 0,13 1,047

1,075

15,620

12,307

0,02 0,06 0,01

0,16

0,01

0,009

3,940

0,34

0,009

K.ú. Bobrovníky – rekapitulace Tab.č.4 Funkční členění

Plocha číslo

RD OV RS D Celkem

Celková výměra půdy (ha) 14,37 0,78 1,12 1,012 17,282

Z toho půda Nezeměd. Zeměděl. 0,170 0,08 0,65 0,175 1,075

Lesní

14,2 0,70 0,47 1,025 15,620

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 10,37 3,5 0,33 0,59 0,11 0,3 0,17 1,047 0,16 0,01 0,009 12,307 3,94 0,34 0,009

k.ú. DARKOVIČKY NÁVRH Celkový zábor půdy činí 23,4 ha, z toho 22,7 ha je půdy zemědělské (zábor orné půdy činí 13,2 ha). Tab.č.5 Funkční členění

RD

Plocha číslo

39 40

Celková výměra půdy (ha) 0,47 1,79

Z toho půda Nezeměd. Zeměděl. 0,47 1,79 - 145 -

Lesní

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 0,34 0,13 1,49 0,30


41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 RD celkem OV

OV celkem PA

PA celkem D

D celkem TV TV celkem Celkem

12 13 14

7 8 9

37 38 39 40 41 42 43 44

1

0,52 4,32 0,83 0,18 0,10 0,08 0,54 0,15 0,76 0,91 1,403 0,15 0,462 3,31 15,975


0,52 4,32 0,83 0,18 0,10 0,08 0,54 0,15 0,76 0,87 1,13 0,15 0,43 3,31 15,63

0,49 3,33 0,56

0,51 0,45 1,89 2,85

0,51 0,45 1,89 2,85

0,25 0,10 1,89 2,24

0,83 0,30 1,15 2,28

0,83

0,439 0,75 0,018 0,092 0,14 0,108 0,037 0,67 2,254

0,04 0,273 0,032 0 0,345

0,84 8,36

0,03

0,07 2,13 2,96

0,11

0,26 0,24

0,11

0,56

0,13 0,15 0,15 0,02

0,02

0,83

0,30 0,30 0,07

0,01 0,031 0,007 0,118

0,09 0,09 23,449

0,16 0 0,21 0,81 0,13

0 0,99 0,27 0,18 0,10 0,08 0,25 0 0,40 0,04 1,00 0,15 0,36 0,04 4,29

1,15 1,98

1,15 1,15

0,369 0,75 0,018 0,092 0,13 0,077 0,03 0,67 2,136

0,36 0,67 0,01 0,002 0,13 0,007 0,29 1,469

0,83 0,009 0,08 0,008 0,02 0,07

0,187

0,09 0,09 0,763

0,07

0,03 0,38 0,48 0,09 0,09

22,686

13,219

4,587

4,09

0,85

K.ú. Darkovičky – rekapitulace Tab.č.6 Funkční členění

RD OV PA D

Plocha číslo

Celková výměra půdy (ha) 15,975 2,85 2,28 2,254

Z toho půda Nezeměd. Zeměděl. 0,345 0,30 0,118

15,63 2,85 1,98 2,136 - 146 -

Lesní

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 8,36 4,29 2,96 0,02 2,24 0,11 0,56 1,15 0 0 0,83 1,469 0,187 0,48


TV Celkem

0,09 23,449


0,763

0,09 22,686

13,219

4,587

0,09 4,09

0,85

ÚSES - NÁVRH Tab.č.7 Funkční členění

ÚSES

Plocha číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Celkem

Celková výměra půdy (ha) 0,30 0,41 1,83 0,58 2,26 1,98 1,97 3,48 0,59 0,94 1,20 2,73 3,86 2,71 1,05 0,49 0,20 0,26 1,08 3,76 0,80 4,30 1,28 38,06


1,20 1,16 0,52

0,15

0,18 3,21

Lesní

0,30 0,41 1,83 0,58 2,26 1,98 1,97 3,48 0,59 0,94 1,20 1,53 2,70 2,71 0,53 0,49 0,20 0,11 1,08 3,76 0,80 4,30 1,10 34,85

Z celkového odnětí zemědělské půdy Role Zahrada Louka Trvalý travní porost 0,30 0,41 1,83 0,58 2,26 0,59 1,39 1,97 0 1,57 1,91 0,59 0,94 1,20 0,42 1,11 2,70 2,71 0,15 0,38 0,49 0,20 0 0,06 0,05 0,03 1,05 3,56 0,20 0,80 4,30 1,10 18,19 0,06 16,6

Konečná rekapitulace Tab.č.8 Funkční členění

RD BD ŽÚ OV PA PP RS D

Plocha číslo

Celková výměra půdy (ha) 63,133 8,837 3,72 10,21 21,41 9,61 31,715 16,509

Z toho půda Nezeměd. Zeměděl. 2,441 2,827 0,19 1,14 0,78 0 0,655 2,509

60,692 6,01 3,53 9,07 20,63 9,61 31,065 14,000 - 147 -

Lesní

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 37,924 14,258 8,18 0,33 5,01 0,97 0,03 2,36 0,15 1,02 7,13 0,94 1,0 17,55 2,25 0,83 7,6 2,01 0,95 1,4 28,71 10,769 1,084 2,417 0,119


HPZ ZO TV VZ ÚSES Celkem

1,03 2,20 0,09 3,126 38,06 209,65


0,87

1,009 3,21 15,631

0,16 2,20 0,09 2,117 34,85 194,019

0,05

0,11

2,20 0,09 1,14 18,19 110,823

0,977 0,06 19,889

16,6 62,307

1,389

VYHODNOCENÍ – NÁVRH Tab.č.9 Zábor (ha) 209,65 15,631 0 194,019 110,823 19,889 62,307 1,389

Celkový zábor Nezemědělská půda Lesní půda Zemědělská půda z toho role z toho zahrada z toho louka z toho TTP

Zastoupení z celkového záboru (%) 100 7,46 0 92,54

Zastoupení ze záboru zem.pPůdy (%)

100 57,12 10,25 32,11 0,52

VÝHLED k.ú. Hlučín Tab.č.10 Funkční členění

RD RD RD RD celkem OV OV celkem PA PA celkem RS RS celkem Celkem

Plocha číslo

I II III

Celková výměra půdy (ha) 2,70 6,01 6,21 14,92


0,31 0,31

2,70 6,01 5,90 14,61

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 2,70 6,01 5,90 14,61

Lesní

I I

1,71 1,71

1,22 1,22

0,49 0,49

0,49 0,49

I II

5,13 4,91 10,04

0,74 0,74

5,13 4,17 9,3

5,13 3,81 8,94

0,36 0,36

I I

8,82 8,82

8,82 8,82

3,73 3,73

5,09 5,09

33,22

27,77

5,45

35,49

2,27

- 148 -



Zábor půdního fondu pro realizaci přeložky silnice II/469 Tab.č.11 Funkční členění

Plocha číslo

D

II/469

Celkem


Z toho půda Nezeměd. Zeměděl. 0,18

1,44

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 1,08 0,02 0,34

0,18

1,44

1,08

Lesní

0,02

0,34

k.ú. Bobrovníky Tab.č.12 Funkční členění

RD RD Celkem

Plocha číslo

IV V

Celková výměra půdy (ha) 1,14 1,83 2,97




Lesní

1,14 1,83 2,97

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 1,06 0,08 1,83 2,89 0,08

k.ú. Darkovičky Tab.č.13 Funkční členění

RD RD celkem PA PA celkem H H celkem Celkem

Plocha číslo

VI

2,05 2,05

Z celkového odnětí zemědělské půdy Orná Zahrada Louka Trvalý půda travní porost 1,4 0,15 0,65 1,4 0,15 0,65

Lesní

III

3,75 3,75

3,75 3,75

3,75 3,75

I

2,00 2,00

2,00 2,00

2,00 2,00

7,8

7,8

7,15

0,15

0,65

28.2 Vyhodnocení kvality zemědělských půd navržených k záboru Převládajícím půdním typem v zájmovém území je typická hnědozem a luvizem. Většinou se vyskytují půdy středně těžké jílovitohlinité, na hřbetech hlinitopísčité. V údolnicích a na nepropustné jílovité spodině jsou půdy oglejené. V nivě vodotečí jsou štěrkovité půdy nivní oglejené a gleje, v pahorkatinách ilimerizované půdy. Základním ukazatelem hodnocení kvality půd jsou bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jako nezbytná součást pedologických charakteristik. - 149 -



Jednotky BPEJ jsou označeny pětimístným kódem: 1. číslo označuje klimatický region 2. a 3. číslo, t.j. dvojčíslí označuje příslušnost k hlavní půdní klimatické jednotce (HPJ) 4. číslo vyjadřuje svažitost pozemku a jeho expozici 5. číslo udává poměr hloubky a skeletovitosti půdního profilu V zájmové oblasti se nachází BPEJ: k.ú. Hlučín 6.14.00 6.21.10 6.21.12 6.22.10 6.22.42 6.23.10 6.23.12 6.41.67 6.46.00 6.46.10 6.47.00 6.56.00 6.58.00 6.67.01 6.72.01 k.ú. Darkovičky 6.14.00 6.14.10 6.21.10 6.22.10 6.46.10 6.78.69 k.ú. Bobrovníky 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.46.00 6.58.00 Z uvedené charakteristiky platí: Klimatický region zájmové oblasti

6

Základní charakteristika hlavních půdních jednotek: 14 21 22 23

Ilimerizované půdy a hnědozemě ilimerizované vetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovitých, středně těžké s těžkou spodinou a příznivými vodními poměry. Hnědé půdy a drnové půdy, rendziny, velmi lehké. Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí středně těžké, vodní režim příznivější. Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložené na slínech a jílech, lehké - 150 -


41 46 47 56 58 67 72 78


v ornici, ve spodině těžké, vodní režim je kolísavý, od výsušného až po převlhčení (podle výše srážek). Svažité půdy na všech horninách, středně těžké až těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí, vláhové poměry závislé na srážkách. Hnědozemě ilimerizované oglejené a ilimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké až středně štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření. Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření. Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, příznivé vláhové poměry. Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené. Glejové půdy zrašeliněné nivních poloh, výrazně zamokřené. Hluboké strže, nevhodné pro zemědělskou půdu.

Situování bonitních půdně ekologických jednotek bylo převzato z katastrálních map se zákresem bonitních jednotek v území poskytnutých Okresním pozemkovým řadem. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.”. Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických jednotek do tříd ochrany zabírané zemědělské půdy pro zájmové území platí: 6.14.00 6.14.10 6.14.40 6.21.10 6.21.12 6.22.10 6.22.42 6.23.10 6.23.12 6.41.67 6.46.00 6.46.10 6.47.00 6.56.00 6.58.00 6.67.01 6.72.01 6.78.69

I. II. III. IV. IV. III. IV. IV. V. V. II. III. II. I. II. V. V. V.

Do I. třídy ochrany jsou zařazeny třídy bonitně nejcennější, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability území, případně pro liniové stavby. Do II. třídy ochrany patří půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost, jde o půdy vysoce chráněné s, jen podmíněně odnímatelné s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. Ve III.třídě ochrany jsou půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, územním plánováním lze je využít pro eventuální výstavbu. Půdy IV.třídy ochrany je možné využít pro výstavbu, jde o půdy s podprůměrnou produkční schopností. - 151 -



Půdy V. třídy ochrany jsou půdami s velmi nízkou produkční schopností, lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití, jde o půdy s nižším stupněm ochrany. V zájmovém území jde většinou o třídy III. – V. stupně ochrany, Půdy I. a II. stupně ochrany jsou situovány lokálně v nivách místních vodotečí. Území se vyznačuje nižší lesnatostí a s tím souvisejícími jevy erozními, což vyžaduje protierozní opatření a větší míru trvalých travních porostů. V nivě řeky Opavy je půda dotčena těžbou surovin, vyvolávající změnu reliéfu krajiny. Ochranu půdního fondu před větrnou a vodní erozí bude nutné zabezpečit vhodnou úpravou uspořádání pozemků a opatřeními v rámci řešení pozemkových úprav. Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických jednotek do tříd ochrany zabírané zemědělské půdy pro zájmové území platí: k.ú. Hlučín NÁVRH Tab.č.14 Plocha Číslo 1 2 3 4 5

Funkční Členění RD RD RD RD RD

6

RD

7

RD

8

RD

9

RD

10

RD

11

RD

Odnětí zem. půdy (ha) 0,38 0,60 0,29 0,25 0,31 0,17 0,057 0,08 0,18 0,048 0,67 0,12 0,08 1,05 0,21 0,10 0,31 0,31 0,54 0,95 0,32 0,13 0,02 3,68 1,30 0,46 0,41 0,03 0,02 0,91 0,24 0,67

Kultura

BPEJ

Třída ochrany zemědělské půdy I

5 5 5 2 5 5 2 7 2 5 5 2 5 2 7 2 5 TTP 5 2 5 2 7 2 7 7 2 2 7 7 2 7

6.23.10 6.23.10 6.23.10 6.14.00 6.47.00 6.21.10 6.21.10 6.21.10 6.21.10 6.21.10 6.72.01 6.72.01 6.72.01 6.72.01 6.72.01 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.42 6.22.42 6.58.00 6.58.00 6.41.67 6.41.67 6.22.10

- 152 -

II

III

IV 0,38 0,60 0,29

V

0,25 0,31 0,17 0,057 0,08 0,18 0,048 0,67 0,12 0,08 1,05 0,21 0,10 0,31 0,31 0,54 0,95 0,32 0,13 0,02 3,68 1,30 0,46 0,41 0,03 0,02 0,91 0,24 0,67


12 13

RD RD

14

RD

15 16

RD RD

17 18

RD RD

19 20 21

RD RD RD

22 23

1 3 4 5 6 7 1 2 3 3 4 6 7

RD RD

BD

ŽÚ ŽÚ ŽÚ OV

8 9 1 2 3

PA

0,80 0,44 0,077 4,74 0,19 0,27 0,48 0,24 0,21 0,48 0,34 0,29 0,29 0,07 0,19 0,26 0,93 0,21 2,00 0,45 0,26 0,84 0,77 0,06 0,18 0,21 0,21 0,27 0,21 0,20 2,04 2,70 0,52 0,03 0,06 0,19 0,27 1,22 1,14 0,15 0,10 0,92 0,27 0,36 1,12 0,50 1,49 0,26 0,36 1,16 11,97 1,14 0,32


2 5 2 2 5 5 5 2 2 2 5 5 2 7 2 2 2 2 2 7 5 2 2 2 7 7 7 5 5 5 2 2 5 7 5 5 2 2 2 5 7 7 2 5 2 7 2 2 5 2 2 2 2

6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.42 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.42 6.22.42 6.22.42 6.41.67 6.46.00 6.22.42 6.22.42 6.46.00 6.41.67 6.46.10 6.41.67 6.46.10 6.72.01 6.41.67 6.46.10 6.23.12 6.23.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.47.00 6.23.10 6.23.12 6.21.10 6.21.10 6.21.10 6.21.10 6.72.01 6.23.10 6.23.10 6.14.00 6.58.00 6.58.00 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.47.00 6.47.00 6.21.10 - 153 -

0,80 0,44 0,077 4,74 0,19 0,27 0,48 0,24 0,21 0,48 0,34 0,29 0,29 0,07 0,19 0,26 0,93 0,21 2,00 0,45 0,26 0,84 0,77 0,06 0,18 0,21 0,21 0,27 0,21 0,20 2,04 2,70 0,52 0,03 0,06 0,19 0,27 1,22 1,14 0,15 0,10 0,92 0,27 0,36 1,12 0,50 1,49 0,26 0,36 1,16 11,97 1,14 0,32


4 5

6 1

1 2

PP

RS

3

4 5 6 7 8 1 - I/56

3 5 6 7 8 9 10 11 12

D

0,44 2,44 0,09 0,10 0,14 1,41 0,60 0,34 1,41 7,26 0,60 0,12 0,99 0,33 13,47 6,53 0,37 1,37 3,49 0,20 0,24 0,25 0,13 1,19 0,65 0,07 0,31 0,71 1,18 0,67 0,006 0,07 0,82 0,07 0,09 0,02 0,12 0,007 0,05 0,01 0,06 0,03 0,05 0,02 0,02 0,14 0,09 0,01 0,04 0,06 0,16 0,08 1,04


2 2 2 7 7 7 7 2 7 2 7 2 5 2 7 7 7 7 7 2 5 7 7 2 2 2 2 2 2 2 2 7 7 7 7 7 5 2 2 7 2 5 2 5 5 2 5 7 TTP 5 2 5 2

6.21.10 6.21.10 6.72.01 6.72.01 6.21.10 6.22.42 6.46.00 6.22.42 6.22.42 6.46.00 6.46.00 6.47.00 6.47.00 6.47.00 6.67.01 6.72.01 6.41.67 6.47.00 6.58.00 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.47.00 6.47.10 6.67.01 6.23.12 6.46.10 6.23.10 6.46.00 6.22.42 6.47.00 6.72.01 6.23.12 6.72.01 6.58.00 6.23.10 6.23.10 6.21.10 6.21.10 6.21.10 6.47.00 6.21.10 6.21.10 6.72.01 6.72.01 6.72.01 6.72.01 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 - 154 -

0,44 2,44 0,09 0,10 0,14 1,41 0,60 0,34 1,41 7,26 0,60 0,12 0,99 0,33 13,47 9,63 0,37 1,37 3,49 0,20 0,24 0,25 0,13 1,19 0,65 0,07 0,31 0,71 1,18 0,67 0,006 0,07 0,82 0,07 0,09 0,02 0,12 0,007 0,05 0,01 0,06 0,03 0,05 0,02 0,02 0,14 0,09 0,01 0,04 0,06 0,16 0,08 1,04


13

14 15

16 17

18 19

20 21 22 23 24 1

1

1 2 3 5 6 7 Celkem

HPZ

ZO

VZ

0,46 0,15 0,12 0,79 0,03 0,10 0,03 0,03 0,21 0,007 0,005 0,20 0,15 0,01 0,08 0,07 0,06 0,11 0,02 0,07 0,10 0,07 0,01 0,012 0,01 0,11 0,03 0,03 0,02 0,07 0,02 0,03 0,02 0,07 0,02 0,02 0,47 1,39 0,34 0,02 0,11 0,03 1,14 0,76 0,007 0,05 120,281


7 7 2 2 5 5 5 2 2 5 7 2 2 2 7 5 2 2 7 7 2 2 7 7 5 2 7 5 5 TTP 5 5 TTP TTP 5 TTP 2 2 2 5 5 5 7 5 5 5

6.22.10 6.41.67 6.41.67 6.22.10 6.22.10 6.22.42 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.42 6.72.01 6.22.42 6.22.42 6.41.67 6.46.00 6.22.10 6.72.01 6.46.10 6.22.42 6.46.12 6.22.42 6.46.10 6.41.67 6.41.67 6.23.01 6.23.01 6.22.01 6.72.01 6.23.10 6.23.10 6.72.01 6.22.10 6.22.10 6.41.67 6.46.10 6.41.67 6.23.10 6.23.10 6.23.10 6.72.01 6.72.01 6.22.10 6.22.10

0,46 0,15 0,12 0,79 0,03 0,10 0,03 0,03 0,21 0,007 0,005 0,20 0,15 0,01 0,08 0,07 0,06 0,11 0,02 0,07 0,10 0,07 0,01 0,012 0,01 0,11 0,03 0,03 0,02 0,07 0,02 0,03 0,02 0,07 0,02 0,02 0,47 1,39 0,34 0,02 0,11 0,03 1,14 0,76

1,37

- 155 -

35,295

0,007 0,05 29,586

19,26

34,94



VYHODNOCENÍ NÁVRH – K.Ú. HLUČÍN Tab.č.15 Třída ochrany zemědělské půdy

Výměra (ha) 1,37 35,295 29,586 19,26 34,94 120,281

I II III IV V Celkem

Procentické zastoupení (%) 1,14 29,34 24,60 16,01 28,91 100

k.ú. Bobrovníky NÁVRH Tab.č.16 Plocha Číslo 24

Funkční Členění RD

25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 10 11

OV

Odnětí zem. půdy (ha) 0,06 0,57 0,33 1,80 0,26 0,16 0,32 0,53 0,20 0,47 0,11 0,08 0,19 0,18 0,22 0,25 0,40 0,38 0,06 0,09 0,36 2,62 0,40 0,15 0,42 0,23 0,20 0,81 0,15 0,10 0,51 0,11 0,08

Kultura

BPEJ


5 2 2 2 5 2 2 5 5 2 7 2 5 TTP 5 2 2 5 5 2 2 2 5 5 2 2 5 2 2 5 2 5 2

6.46.00 6.46.00 6.46.10 6.46.00 6.46.00 6.46.10 6.14.40 6.14.40 6.14.10 6.14.10 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.40 - 156 -

II 0,06 0,57

III

0,33 1,80 0,26 0,16 0,32 0,53 0,20 0,47 0,11 0,08 0,19 0,18 0,22 0,25 0,40 0,38 0,06 0,09 0,36 2,62 0,40 0,15 0,42 0,23 0,20 0,81 0,15 0,10 0,51 0,11 0,08

IV

V


9

RS

0,12 0,25 0,05 0,05 0,08 0,007 0,14 0,03 0,01 0,02 0,02 0,02 0,04 0,009 0,01 0,03 0,02 0,06 0,15 0,42 0,01 0,02 0,09 0,04 15,620

10 26 27 28

D

29 30 32 33 34 35 36 Celkem


5 2 5 2 2 2 2 2 7 5 5 5 2 TTP 5 2 5 5 2 2 5 2 2 2

6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.46.00 6.46.10 6.46.00 6.46.10 6.46.00 6.46.00 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.40 6.14.10 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.14.10 6.14.00

VYHODNOCENÍ NÁVRH – K.Ú. BOBROVNÍKY Tab.č.17 Třída ochrany zemědělské půdy I II III IV V Celkem

0,12 0,25 0,05 0,05 0,08 0,007 0,14 0,03 0,01 0,02 0,02 0,02 0,04 0,009 0,01 0,03 0,02 0,06 0,15 0,42 0,01 0,02 0,09 0,04 0,614

9,95

Výměra (ha) 0,614 9,95 5,056 0 0 15,620

5,056

Procentické zastoupení (%) 3,93 63,70 32,37 0 0 100

k.ú. Darkovičky NÁVRH Tab.č.18 Plocha Číslo 39 40 41

Funkční Členění RD

Odnětí zem. půdy (ha) 0,34 0,13 1,49 0,30 0,03 0,49

Kultura

2 5 2 5 7 2

BPEJ

6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.46.00 6.46.00 - 157 -

Třída ochrany zemědělské půdy I 0,34 0,13 1,49 0,30

II

0,03 0,49

III

IV

V


42 43 44 45 46 47

48 49

50

51 52 53

54 12 13 14 7 9 37 38 39 40 41 42 43

OV

PA D

3,33 0,99 0,56 0,27 0,18 0,10 0,08 0,13 0,25 0,03 0,13 0,15 0,40 0,15 0,09 0,12 0,23 0,58 0,04 0,02 0,86 0,14 0,13 0,15 0,05 0,02 0,12 0,24 0,84 0,04 2,43 0,51 0,10 0,24 0,11 1,89 0,83 1,15 0,36 0,009 0,67 0,08 0,01 0,008 0,002 0,02 0,07 0,09 0,04 0,05 0,007 0,02 0,03


2 5 2 5 5 5 5 2 5 2 7 7 5 7 2 2 2 2 5 TTP 5 5 2 5 7 7 5 5 2 5 7 2 2 7 5 2 TTP 2 2 5 2 5 2 5 2 5 7 2 2 5 2 5 7

6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.22.10 6.14.00 6.14.00 6.22.10 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.10 6.14.10 6.14.00 6.14.00 6.67.01 6.67.01 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.22.10 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00 6.22.10 6.22.10 6.14.00 6.22.10 6.14.10 6.14.00 6.67.01 - 158 -

3,33 0,99 0,56 0,27 0,18 0,10 0,08 0,13 0,25 0,03 0,13 0,15 0,40 0,15 0,09 0,12 0,23 0,58 0,04 0,02 0,86 0,14 0,13 0,15 0,05 0,02 0,12 0,24 0,84 0,04 2,43 0,51 0,10 0,24 0,11 1,89 0,83 1,15 0,36 0,009 0,67 0,08 0,01 0,008 0,002 0,02 0,07 0,09 0,04 0,05 0,007 0,02 0,03


44 1 Celkem

0,29 0,38 0,09 22,686

TV


2 7 7

6.14.00 6.14.00 6.67.01

0,29 0,38 19,059

0,797

0,09 0,26

2,57

VYHODNOCENÍ NÁVRH – K.Ú. DARKOVIČKY Tab.č.19 Třída ochrany zemědělské půdy

Výměra (ha) 19,059 0,797 2,57 0 0,26 22,686


Procentické zastoupení (%) 84,01 3,51 11,33 0 1,15 100

Vyhodnocení - ÚSES Tab.č. 20 Plocha Číslo 1 2 3 4 5 6

7

8

9 10 11 12

Funkční Členění ÚSES

0,58 2,26

Odnětí zem. Půdy (ha) 0,30 0,41 1,52 0,31 0,58 2,26 0,64 0,75 0,38 0,21 0,03 0,29 0,20 0,59 0,86 1,22 0,30 0,05 1,79 0,12 0,56 0,03 0,94 1,20 0,10 0,04

Kultura

BPEJ

2 7 7 7 7 7 7 7 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 7 7 7 7 7 7 7 7

6.67.01 6.67.01 6.67.01 6.47.00 6.67.01 6.67.01 6.72.01 6.67.01 6.72.01 6.56.00 6.67.01 6.46.10 6.23.10 6.23.10 6.46.00 6.67.01 6.72.01 6.21.12 6.67.01 6.21.10 6.67.01 6.21.10 6.72.01 6.72.01 6.72.01 6.21.10


- 159 -

II

III

IV

V 0,30 0,41 1,52

0,31 0,58 2,26 0,64 0,75 0,38 0,21 0,03 0,29 0,20 0,59 0,86 1,22 0,30 0,05 1,79 0,12 0,56 0,03 0,94 1,20 0,10 0,04


0,50 0,42 0,47 2,70 2,71 0,13 0,03 0,08 0,17 0,12 0,32 0,17 0,20 0,06 0,05 0,15 0,90 0,03 2,38 1,18 0,07 0,13 0,80 4,30 1,10 34,85

13 14 15

16 17 18 19 20

21 22 23 Celkem


7 2 7 7 2 7 2 7 7 2 2 2 2 5 7 7 7 2 2 2 7 7 2 2 2

6.72.01 6.22.42 6.22.42 6.72.01 6.41.67 6.41.67 6.41.67 6.72.01 6.46.10 6.46.10 6.46.00 6.46.10 6.46.00 6.46.10 6.72.01 6.46.00 6.14.00 6.14.00 6.46.00 6.14.00 6.14.00 6.46.00 6.14.00 6.14.00 6.14.00

VYHODNOCENÍ NÁVRH - ÚSES Tab.č.21 Třída ochrany zemědělské půdy

Odnětí zem. půdy (ha) 120,281 15,620 22,686 34,85 193,437

2,70 2,71 0,13 0,03 0,08 0,17 0,12 0,32 0,17 0,20 0,06 0,05 0,15 0,90 0,03 2,38 1,18 0,07 0,13 0,80 4,30 1,10 8,59

Výměra (ha) 8,59 4,35 0,81 1,92 19,18 34,85


REKAPITULACE Tab.č.22 Plocha Číslo K.ú. Hlučín K.ú. Bobrovníky k.ú. Darkovičky ÚSES Celkem

0,50 0,42 0,47

4,35

0,81

- 160 -

19,18


Třída ochrany zemědělské půdy II III IV 35,295 29,586 19,26 9,95 5,056 0 0,797 2,57 0 4,35 0,81 1,92 50,392 38,022 21,18

I 1,37 0,614 19,059 8,59 29,633

1,92

V 34,94 0 0,26 19,18 54,38



VYHODNOCENÍ NÁVRH – REKAPITULACE Tab.č.23 Třída ochrany zemědělské půdy

Výměra (ha) 29,633 50,392 38,022 21,18 54,38 193,437



Rozvoj města a s ním související rozvojové záměry se nemohou vyhnout požadavkům na zábor půdního fondu. Pro zábor jsou vytipovány lokality, které jsou z tohoto pohledu nejvhodnější, zábor je navržen z 39 % na půdách IV. a V.třídy ochrany. Zábor I. a II.třídy ochrany je navržen na cca 41 % ploch, souvisí zejména s řešením dopravních systémů, ale rovněž ÚSES.

MELIORACE Odvodněné půdy jsou zaznamenány v grafické části. Tab.č.25 Plocha Funkční Zeměděl. číslo členění k.ú. Bobrovníky 24 RD Orná / 6,46.10 k.ú. Hlučín 3 BD Orná / 6.23.10 1 PA Orná / 6.47.00 1 – I/56 D Orná / 6.47.10 Orná / 6.67.01 Orná / 6.23.12 Orná / 6.46.10 Orná / 6.23.10 Orná / 6.46.00 Orná / 6.47.00 Louka / 6.47.00 Louka / 6.72.01 Orná / 6.23.12 Orná / 6.46.10 19 D Louka / 6.72.01 k.ú. Darkovičky 7 PA PTTP / 6.22.10 37 D Orná / 6.14.00 1 TV Louka / 6.67.01 43 D Louka / 6.67.01 Celkem Celkový zábor půdy meliorované činí 16,20 ha (viz grafická část).

- 161 -

Z toho půda odvodněná 0,13 0,20 10,14 0,65 0,05 0,09 0,48 1,07 0,67 0,82 0,07 0,82 0,22 0,17 0,02 0,35 0,13 0,09 0,03 16,20



Odvodněná půda určená pro vytvoření prvků ÚSES Plocha číslo 1 2 3

Funkční členění ÚSES

4 7

8

9 10 11 12 13 16 19

20

21

Zeměděl.

Z toho půda odvodněná

Orná / 6.67.01 Louka / 6.67.01 Louka / 6.67.01 Louka / 6.47.00 Louka / 6.67.01 Orná / 6.67.01 Orná / 6.46.10 Orná / 6.46.00 Orná / 6.67.01 Orná / 6.72.01 Orná / 6.21.12 Louka / 6.21.12 Louka / 6.67.01 Louka / 6.21.10 Louka / 6.67.01 Louka / 6.21.10 Louka / 6.372.01 Louka / 6.72.01 Louka / 6.72.01 Louka / 6.72.01 Orná / 6.46.00 Orná / 6.46.10 Louka / 6.46.00 Louka / 6.14.00 Orná / 6.14.00 Orná / 6.14.00 Louka / 6.14.00 Louka / 6.46.00 Orná / 6.14.00

0,30 0,41 1,10 0,11 0,58 0,03 0,20 0,67 1,22 0,30 0,05 0,05 1,79 0,12 0,56 0,03 0,94 1,20 0,10 0,82 0,22 0,09 0,15 0,90 0,03 1,18 0,07 0,13 0,80 14,15

Celkem

Nedílnou součástí této části dokumentace je grafická část se znázorněním jednotlivých návrhových ploch dle funkčního členění těchto ploch a záboru půd v jednotlivých kategoriích.

29.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů

Půda určená k plnění funkce lesa (lesní půda) není v návrhovém období (tj. do roku 2020) navržena k záboru. V ÚPD je zakresleno ochranné pásmo lesa (50 m). Navržená zástavba toto ochranné pásmo plně respektuje.

- 162 -


30.


Návrh lhůt aktualizace

Zpracovaný územní plán města Hlučína zobrazuje rozvoj sídla do roku 2020. Nejpozději do tohoto roku musí být provedeno pořízení nové územně plánovací dokumentace. Návrh regulativů územního rozvoje obsahuje závaznou urbanistickou koncepci s určením využití jednotlivých ploch, zásady regulace území v jednotlivých funkčních složkách a vymezení veřejně prospěšných staveb.

- 163 -



PŘÍLOHY

- 164 -

Ú Z E M N Í P L Á N M Ě S T A

Recommend Documents