NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT TALENTCENTRUM
ÚSTŘEDNÍ KOLO 38. ROČNÍKU DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY „DOBA HRADŮ A ZÁMKŮ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ“ 2008/2009 PÍSEMNÁ PRÁCE
„Tvrz, nebo hrad zatím neprávem
opomíjené“ Název práce: Polenský hrad
Zpracovala: Anežka Kvasničková Adresa školy: ZŠ Polná, Poděbradova 79, 588 13 Polná Ročník: osmý Konzultant: PhDr. Marie Pospíšilová Kraj: Vysočina
Úvod Žiji v malém historickém městečku v kraji Vysočina – v Polné. Ještě v 19. století patřila mezi největší města v kraji, poté však především kvůli požáru vývojově ustrnula. Díky tomu si ale zachovala svou původní tvář. Nikdo se nesnažil bourat domy s gotickými základy, stavět továrny, sídliště, obchodní domy. Když se řekne Polná, většina lidí si vybaví Hilsneriádu. Je to škoda, protože ve městě najdeme řadu kulturních a historických památek, dokonce i jednu národní kulturní památku – chrám Nanebevzetí Panny Marie. Další dominantou Polné je Polenský hrad. Ve své práci jsem se rozhodla psát o něm, protože jen málo lidí ví o jeho existenci, a o zajímavých akcích, které se na něm konají. Přitom se může pochlubit poměrně bohatou historií – návštěvami králů, nálezy cenných předmětů hovořících o minulosti města i okolí. Za zdmi hradu se činila rozhodnutí významná i pro celé české země. Myslím si, že Polenský hrad si zaslouží, aby vešel do povědomí široké veřejnosti, případně, aby se pokračovalo v jeho zvelebování. Práci jsem rozdělila do tří částí: historie hradu, seznámení se současnými zajímavostmi hradu a konečně návrhy na zvýšení popularity této dosud nepříliš známé památky. Historie hradu Polná O vzniku Polenského hradu ani vesničky Polná nic nevíme. Z archeologických nálezů je zřejmé, že místo bylo obýváno již v době kamenné. Oblastí procházela tzv. solná (Haberská) stezka, jejím důkazem jsou nalezené antické mince, nejmladší z nich pochází z doby kolem r. 290 před našim letopočtem. Hrad vznikl pravděpodobně jako útočiště vsi a správní sídlo majitele panství. První zmínka o Polné pochází z roku 1242, kdy páni z Polmny (Polné) věnovali část svých majetků německým rytířům. Prvním historicky významným pánem v Polné se stal Jindřich z Lipé. Ten nechal převážně dřevěný hrádek přebudovat na kamenný gotický hrad. Roku 1356 postoupili Polnou páni z Lipé pánům z Pirkštejna. Rozhodnutí mělo pro Polnou velký význam. Pirkštejnové byli jedněmi z hlavních představitelů kališníků, díky jejich vlivu Polná unikla husitskému obléhání a drancování. Do dějin vstoupila Polná sňatkem Žofie z Pirkštejna s Viktorínem z Kunštátu – synem Jiřího z Poděbrad. Král panství svého syna často navštěvoval. Podle pověsti se mu v lesích nad Polnou na „Jiříkově kameni“ zjevoval stařec, se kterým se radíval. Král z Polné řídil i boje proti Matyáši Korvínovi. Říkalo se: „Kdo má klíč k Polenskému hradu, ten má klíč k Moravě.“ Šternberkové, odpůrci Jiřího z Poděbrad, však Polnou dobyli lstí. Na kopci nad Polnou prý bydlel poustevník Javlín, který pozoroval okolí a varoval posádku před blížícím se nepřítelem zvoněním na zvony. Šternberkovští vojáci obsadili poustevnu a přeřezali lana zvonů. Javlín přesto běžel k hradu. U brány na otázku „Kdo je, heslo!“ zvolal „Poustevník Javlín!“, což bylo i dohodnuté heslo. Ve tmě však jeden z nepřátel poustevníka probodl a tak se nepřátelé dostali do hradu jako Viktorínovi poslové. V noci přemohli stráž, otevřeli bránu a v přesile dobyli Polnou. Dalším významným hostem v Polné byl Vladislav Jagellonský, který ujel z Prahy ze strachu před morovou epidemií. Postupně Polnou kupovali Bočkové z Kunštátu, Mikuláš Trčka z Lípy a páni z Valdštejna. Roku 1553 se Kateřina z Valdštejna vdala za Zachariáše z Hradce. Slavná svatba se kvůli své okázalosti a rozmařilosti stala častým literárním námětem té doby. Prý to byl také jeden z mála sňatků z lásky. Po požáru způsobeném bleskem nechal Zachariáš z Hradce hrad opravit v renesančním slohu, část přestavěl na zámek.
Velký význam pro Polnou měl rok 1597, kdy hrad koupili Žejdlicové ze Schönfeldu a zvolili si jej za své hlavní sídlo. Doba jim však nepřála. Roku 1620 umožnili Fridrichu Falckému využít Polnou jako místo přijetí poslů moravských stavů. Po bitvě na Bílé hoře byla na Žejdlice uvalena klatba a zkonfiskovali jim majetek. V hrobce Žejdliců byly nalezeny jedny z nejstarších filigránských šperků, které tam pravděpodobně Žejdlicové uložili v naději, že se vrátí a poklad si vyzvednou. Roku 1623 koupili panství Ditrichštejnové. Za třicetileté války hrad dvakrát vypálili a vydrancovali Švédové. Hrad byl opraven, poté znovu vyhořel, velká část hradu pak už nikdy nebyla obnovena. Tak se z velkého a slavného hradu dodnes zachovala jen část. Ditrichštejnové své hlavní sídlo přesunuli do Přibyslavi a Polenský hrad potom sloužil jen jako skladiště a nouzové bydliště. Když roku 1858 rod vymřel po meči, sňatkem získal Polnou rod Kinských, který vlastnil panství (kromě hradu) až do roku 1948. Ve 20. letech minulého století totiž hrad odkoupil Spolek městského muzea a TJ Sokol. Díky značným finančním darům místního továrníka Václava Pojmanna začaly opravy, postupně se vytvářely expozice a celý areál radu se zpřístupňoval turistům. Hrad se opravuje v etapách dodnes. Co najdeme v areálu hradu dnes? V samotném hradě je nejzajímavějším sálem Kunštátská síň. Je nejstarší síní, dodnes se v ní zachovaly zbytky renesanční výzdoby. Po nákladné rekonstrukci se stala reprezentačním místem města Polná, konají se v ní různé významné společenské události jako svatby, udílení cen, vítání občánků. Při své návštěvě města v ní byl přijat i prezident Václav Klaus. V budově hradu je poutavá expozice „Výstava starých řemesel“. V několika místnostech se nám představují řemesla typická pro Polnou, například soukenictví, pekařství, hrnčířství, řeznictví, perníkářství. Součástí expozice je „kupecký krám“ a „lékárna U Černého orla“. V areálu hradu nalezneme dále městské muzeum s expozicí „Historické hodiny a vývoj hodinářského řemesla“. V části zámku dnes sídlí ZUŠ Polná a zámecká restaurace s klubem. Každoročně se zde pořádají různé akce: „Bitva o Polnou“ – rekonstrukce dobytí Polné Šternberky, noční prohlídky s převlečenými průvodci, kejklíři a ohňovými představeními, „Slavnosti na hradě Polná“ – jednodenní zábava s historickým programem, v době Mrkvancové poutě se pořádá na nádvoří hradu středověká pouť s jarmarkem a dobovými atrakcemi. O všechny tyto akce se stará místní skupina nadšenců pro historii „Společenství ohně a šermu AD INFINITUM“, pomáhají jim pracovníci muzea, města, ochotníci, členové „Klubu za historickou Polnou“ a další. Jak zatraktivnit Polenský hrad? Začněme zatraktivněním expozic. Využila bych kupeckého krámu k předvedení, jak se nakupovalo v minulých staletích. Vysvětlíme staré míry, dáme ochutnat návštěvníkům tradiční polenské pokrmy. Nejtypičtější polenskou specialitou jsou mrkvance – buchty plněné mrkví, pečené na počest konce třicetileté války, kdy mrkev zachránila poleňáky před hladomorem. Oživíme i lékárnu U Černého orla. Ukázala bych dnešní generaci navyklé na chemofarmaka, jak se vyrábí bylinkové lektvary, odvary, čaje a masti, nechala bych je vyrobit si vlastní „dryák“ nebo směs. Stará řemesla pomalu upadají v zapomnění, a tak je třeba je připomenout. Zvláště soukenictví, které má v Polné a okolí velkou tradici, ale jen málokdo jej odliší od tkalcovství. Názorně bych ukázala a vysvětlila jeho princip.
Aby zbyla návštěvníkům nějaká vzpomínka na Polenský hrad, neměl by podle mne chybět stánek se suvenýry. Při prohlídce řemesel a při ochutnávce určitě turisté projeví zájem o řemeslné výrobky a speciality, tudíž jim umožníme nakoupit si mrkvánky, skládané koláče, staročeské perníky, kousek sukna. Středověk přiblížíme i zvuky. Využijeme blízkosti ZUŠ a potrápíme uši turistů středověkou hudbou, oči tancem a malbou. K akcím zaměřeným především na pobyt krále Jiřího z Poděbrad bych přidala i akce na připomenutí dalších panovníků pobývajících v Polné – Vladislava Jagellonského a Fridricha Falckého. Zapojila bych polenský ochotnický spolek. Samozřejmě myslíme i na rodiny s dětmi. Zatímco si rodiče nadšeně prohlíží krásy Polenského hradu, děti stejně nadšeně řádí na prolézačce v podobě hradu. Láska prochází žaludkem, a to i láska k místu. Myslím si, že je třeba zlepšit podmínky stravování a ubytování. Bohužel ubytování ani stravování se nepodobá pětihvězdičkovému hotelu, záleží však především na majiteli a provozovateli. Změna na renesanční hostinec s dobovým menu by jistě přilákala mnoho gurmánů. K menu patří i stylové vybavení a oblečení personálu. Vrátila bych ubytovnu o několik set let zpět a po celkovém zrekonstruování bych přestavěla pokoje ve stylu tvrzí. Myslím si, že lidé se o nás musí dozvědět, proto bych umístila informační tabule u hlavních silničních tahů na Vysočině, upozornila bych na Polnou formou propagačních článků v přílohách denních tisků. Využila bych možností zúčastnit se veletrhů cestovního ruchu. Je třeba mít připravené projekty v oblasti kultury, které umožní čerpání dotací z evropských strukturálních fondů. Některé návrhy nejsou příliš komplikované a dají se uskutečnit téměř ihned, o ty složitější stojí za to se alespoň pokusit. Přeji Polenskému hradu, aby se to podařilo.
Seznam příloh: 1. Rytina hradu z roku 1624 2. Hrad, současný stav 3. Pohled přes rybník Peklo, 1930 4. Pohled přes rybník Peklo, současný stav 5. Hradní nádvoří, stav před rokem 1925 7. Hradní nádvoří, současný stav 8. Expozice kupeckého krámu 9. Kunštátská síň 10. Vystoupení skupiny AD INFINITUM
Rytina hradu z roku 1624
Hrad, současný stav
Pohled přes rybník Peklo, 1930
Pohled přes rybník Peklo, současný stav
Hradní nádvoří, stav před rokem 1925
Hradní nádvoří, současný stav
Expozice kupeckého krámu
Kunštátská síň
Vystoupení skupiny AD INFINITUM
Seznam použitých pramenů a literatury: Literatura: Pojmon, F.: Polná – popis dějepisný, místopisný a statistický. Romance, Polná 1991 Kolektiv autorů: Polná 1242-1992. Městský úřad v Polné, Polná 1992 Vašáková, L.: Polenské pohádky a pověsti. Městský úřad, Klub za historickou Polnou a nadace Pomoc všem, Polná 1992, s. 7, 8, 9 Textové soubory: Archivní materiály Městského muzea Polná: Historie hradu, s. 1, 2, 3, 4, 6, 8 Archivní materiály Městského muzea Polná: Jak jsme „stavěli“ hrad, s. 1, 2, 3 Archivní materiály Městského muzea Polná: Kunštátský sál, s. 1, 2 Archivní materiály Městského muzea Polná: Polná, s. 2, 3, 8, 15 Internetové stránky: www.mesto-polna.cz www.adinfinitum.cz