UNIVERZITAKARLOVA VPRAZE FILOZOFICKA FAKULTA Ustav etnologie
HANA ZAHRADNICKOV A
TRADICNI ARMENSKA KUCHYNE Diplomova prace
Vedouci diplomove prace: Doc. PhDr. Irena Stepanova, esc.
Praha
2006
\
Dekuji vedouci teto pnice Doc. PhDr. I. Stepanove, esc. za pnpominky a rady, kterymi provazela jeji vznik. Rada bych take na tomto miste podekovala rodine ZadojanovYch z Jerevanu, bez nii by me studijni pobyty v Armenii nebyly zdaleka tak pfijemne.
"Prohlasuji, ze jsem pnici vypracovala samostatne, a ze jsem vsechny pouzite informacni zdroje uvedla v seznamu literatury." V Praze 11. zari 2006
Hana Zahradnickova
Obsah: Dvod
1
1.0 Zhodnoceni pramenu a literatury
3
Armenie: kulturne-geografickY exlrurs
4
1.1 Geograficke a klimaticke podminky
4
1.2 Obyvatelstvo
7
1.3 Jazyk
7
1.4 Historie
8
1.5 Nabozenstvi
14
1.6 Diaspora
16
2.0 Socialni struktura a bydleni 2.1 Armenska rodina 2.1.1
Tradicni rodina
20 20 21
a) Velkorodina
21
b) Ostatni typy armenske rodiny
27
2.1.2
Soucasna rodina
28
2.2 ArmenskY dum
30
2.2.1
30
Tradicni armenskY dum
a) Glchatun
31
b) Ostatni typy tradicniho domu
33
3.2.2 Soucasny armenskY dUm 3.3 VYvoj topeniste 3.0 Zdroje obzivy
34 35 40
3.1 Tradicni hospodafstvi
40
3.2 Tradicni suroviny pro pfipravu pokrmu a napoju ajejich zpracovani
42
3.2.1
Obiloviny
42
3.2.2
Olejniny
43
3.2.3
Lusteniny
44
3.2.4
Zelenina
44
3.2.5
Ovoce
44
3.2.6
Ofechy
45
3.2.7
Kofeni, divoce rostouci byliny a houby
45
3.2.8
Mleko a mleene vYrobky
45
3.2.9
Vejce
47
3.2.10 Maso
48
3.2.11 Ryby
49
4.0 Nadobi a naCini
50
4.1 NaCini na zpracovam obilovin
50
4.2 Naeini na zpracovani mIeenych produktu
51
4.3 Nadoby na vareni
53
4.4 lidelni naeini a nabytek
53
5.0 Skladovam potravin
56
5.1 Skladovani obili
56
5.2 Skladovani peCiva
58
5.3 Skladovani mleenych a masovYch produktU
59
5.4 Skladovam ovoce a zeleniny
60
5.5 Nadoby na vodu a vino
61
5.6 Nadoby na uskladneni soli
61
6.0 Kaidodenni strava
63
7.1 Snidane - Chleb a syr
65
7.2 Obed a veeere
67
7.3 Polevky
72
7.4 Napoje
73
8.0 Svateeni strava
75
8.1 Vfroeni obradnost
79
8.2 Rodinna obradnost
86
8.2.1 Zasnubya svatba
86
8.2.2 Narozeni a kftiny
88
8.2.3 Smrt a pohleb
89
8.3 Matal- Zvireci obet'
91
9.0 Cizi vlivy
93
10.0 lidelni kultura
95
Zaver
98
Seznam pouzitYch pramenu a literatury
100
Seznam informatorU, Seznam priloh
I
Pfiloha L-Tabulka armenske abecedy ajeji prepis v textu
II
Pfiloha II.-Slovnicek
IV
Pfiloha III.-LiturgickY kalendaf Armenske apostolske cirkve
VI
Pfiloha IV.-Obrazova dokumentace
IX
Resume
Uvod Do A.rmenie jsem poprve prijela na konci srpna v roce 2002. Za sebou jsem me1a ctmactidenni pobyt v Gruzii, kde jsem poby-vala vetSinou v horach nebo v malebnem Tbilisi. Kdyz jsem vystoupila z marsrutky, dopravpiho prostfedku, pouzlvalJ.eho ve vsech zemich by-vaIeho Sovetskeho svazu, na autobusovem midrafi na jerevanskem predmesti, bylo ctyi'icet stupiiu ve stinu, kolem poust' a rozpadajici se betonova dzungle a moje rozcarovani z Armenie bylo pomeme velke. Velmi brzy prislo i zklamani z vYsledkU 'h k~ul'mars",-]cu 'v ~T h 01< 0 b l'Vt' ' , , v ' 1< n . kt' , prvmc~~ pfUZ!o~umu, 0 Z'l~as. ve srovnam se Zaz1t ~~y z uTUZ1e, ~ era ma nejvyhlasenejsi kuchyni z celeho Kavkazu. Po nejake dobe jsem ale musela svlij nazor poopravit. Stejne jako se prede nmou zacaly vynorovat
l<J~<;!y
.Armenie, zacala jsem spolu
s lidmi poznavat i tradicni armenskajidla, ktera si mne postupne ziskala. T' ell vL~O
v, path
1< ' ~~ hl ~avmm
I'd~""" Sr~JLH
1
vb'am. Dnes uzV" . v za potte S1 am neuvevdomuJeme, ze
ziskavanim potravy stalo v minulosti velke usili a zabezpeceni dostatku potravy bylo prioritou kafdeho cloveka. Strava ale neni jen strohym uspokojenim biologickych potreb, jedna se
0
komplexni zalefitost podminenou kulturne, nabozensky, historicky i
spolecensky, a to ji Cini velmi zajimarym objektem zkoumarn. CHern teto prace je pokus
0
charakteristiku armenske tradicni kuchyne, zhodnoceni
jejiho vy-voje a souvisejicfch aspekm kultury. Z perspektivy jidelni kultury se zaby-vam i vy-vojem armenske rodiny a domu, vcetne jeho interieru a vybaveni. Ve stejnem kontextu pohlizim i na vYrocni a rodinnou obradnost. Ve sve praci vychazim ze svYch zkusenosti, ktere jsem nabyla behem svYch dvou nekolikamesicnich studijnich pobytli v Armenii (srpen - fijen 2002, fijen - prosinec 2004). Behem teto doby jsem opakovane provadela pozorovani a rozhovory se znamymi, mela . v v, v nevkt.eryc 'h'J1'de~1 pnmo v, , k'e ro d'mev v J erevalJ.u. Jsem 1. moznost pod'lLet se na pnprave varmens Krome toho jsem se pfileZitostne stravovala i v armenskYch restauracich a nekolikrat jsem byla hostem u stolu na vesnici. Na jare v r. 2006 se mi take podafilo zUcastnit se akce spojene s podavarnm velikonocnich postnich pokrmli, kterou poradala armenska komunita ve Vidni, soustfedena kolem kostela A..rmenske apostolske cirkve. Vysledky techto zkusenosti jsem doplnila teoretickJrni poznatky, ziskanymi z odbome literatury, ktera mi z vetS! casti byla doporucena na katedfe etnologie Jerevanske statni univerzity a v Muzeu lidoveho umeni v Jerevanu. Pnice je tematicky clenena do deseti kapitol, ve kterych jsem se pokusi1a nastineni vy-voje zajmu
0
0
tradicni armenskou stravu, uvedeni do kultume-historicko1
geografiekeho ramee, bez ktereho by uchopeni probIemu nebylo zcela kompletni. V dalsich kapitolach se postupne zabYv3.m vYvojem rodiny a domu, vcetne jeho interieru a vybaveni, tradicnim hospod3.i'stvim a pouzivanYmi surovinami, dale nadobim a naCinim a skladovamm potravin. Dale se venuji strave kazdodenni i svatecni s ohledem na vYrocni a rodinnou obfadnost. Nasleduje ovlivneni armenske stravy sousednimi zememi a v zaveru jsem se pokusila 0 komplexnejsi pohled na armenskou jidelni kulturu wbec. Soucasti prace je i nekolik pfiloh, vcetne pfepisu armenske abeeedy, slovnicku nekterych vYrazi't, strucneho nastineni liturgiekeho kalendafe Armenske apostolske cirkve a obrazove dokumentaee.
Povafuji za nutne zminit se jeste
0
transkripci armensIcych slov do cestiny.
Rozhodlajsem se pro pfepis znakil, ktery poliZiva kavkazolog pan V. A. Cemyv pfekladu kilihy A. E. Redgateove ~IineJjil, s ryjip:1koll maku ch (fu), ktery pfepisllji pro s~azsi Citelnost textu jako ch a ne v souladu s armenistickou tradici jako x. U roskojazycne literatury byl problem s transkripci vzhledem k nejednotnosti pfepisu armensIcych slov do azbuky
0
to vetSi, a to zejmena u slov, obsahujici znaky h a I ('Il, snaZilajsem se proto,
pokud to bylo mome, dany ryraz dohledat i varmenskojazycnych pramenech. Tabulku s pfepisem armenske abecedy, pouzivanQu v teto praci, uvadim v pfiloze.
1 2
Redgateova, A., E.: Anneni, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha 2003 vyslovuje se jako rrene g, casto bYva take pfepisovano jako -gh-
2
1.0 Zhodnoceni pramenu a literatury Behem svy-ch dvou pobytu v Armenii (v r. 2002 a v r. 2004) jsem se seznamila s dostupnou etnografickou literaturou, psanou armensky i rusky, vztahujici se k danemu problemu. Tema tradicni armenske stravy se varmenske odbome literature neobjevuje nijak casto. Jedinou publikaci, ktera se snaii 0 komplexnejsi pohled na toto tema je KYJIbTYPa )I(H3He06ecrreQemUI H 3THOC3. Tato publikace vznikla v ramci vy-zkumu soucasneho armenskeho venkova. Soucasti byl i terenni vJzkum jidelnich zvyklosti, ktery probehl v 70.letech 20.stol. ve tfech etnicky homogennich armenskYch oblastech s pokud momo odlisnYmi klimatickYmi a geografickYmi podminkami - v okresech Sirak, Ararat a Sjunik. Vyzkum se provadel vzdy v nekolika vesnicich z techto tfi oblasti. Z kaide vesnice byli vybrani i nejstarsi obyvatele, ktefi se stali informatory 0 situaci na prelomu 19. a 20.stol. Vyzkum se soustredil na roZlle aspekty armenskeho vesnickeho hospodarstvi, vcetne stravovacich zvyklosti, pouzivam roZllych surovin, strucne byly zmineny i nektere jidelni zvyklosti v probehu roku i zivota cloveka. Velmi cennYmi jsou zminky 0 armenskYch pokrmech, ktere se daji nalezt v clancich publikovanych v casopisech Azgagrakan Handes4 (v prekl. Narodopisny casopis), ktere vychazely v rozpeti asi deseti let na prelomu 19. a 20. stol. predevsim v gruzinskem Tbilisi, ktere bylo tehdejsim centrem armenske intelektualni elity a armenskeho kulturniho zivota. Clanky publikovane v tomto casopise se sice nezaby-vaji primame stravou, ale rlizny-mi etnografickYmi oblastmi, osidlenYmi Armeny, s akcentem na nektere aspekty kultury - predevsim na vy-rocni a rodinnou obradnost, v popredi zajmu se casto objevuji napr. svatby. Dominuji zejmena pfispevky E. Lalajeana. Tyto clanky jsou mimo jine velmi zajimave i proto, ze jsou jediny-m popisem sveta, ktery 0 nekolik malo let prestal existovat. Vyzkumy a pozorovani probihaly totiz (s vy-jimkou Zangezuru a Sisianu) predevsim v oblastech lezicfch mimo dnesni Armenskou republiku, krome Gruzie take v
MapKapmI, 3. C. a KOJI.: KyJll>rypa )l(lf3Heo6ecrreQeHIDI U 3THOC, OlThIT 3THOKyJll,ryponorUIIecKOro (Ha MaTepuarrax apMHHcKOM CeJIhCKOM KyJIhTYPhI), II3~aTeJIhcTBo AH APMHHCKOM CCP, EpeBaH 1983 4 LaJajean, E.: BorcaJui gavar', Azgagrakan Handes, 7.roe., IX. girkh, Titlis 1902 Lalajean, Eo: DZavachk, Azgagrakan Handes, loroe., A girkh, Susi, 1895 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiinjev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roe., G. girkh, Tiflis 1898 Lalajean, E.: Zangezur, Azgagrakan Handes, 2. roc., D girkh, Tiflis 1898 Ma1chasean, J.: Haj GeldZuki album;}, Azgagrakan Handes, 5.roe., Z girkh, Tiflis 1900 Sahaziz, J.: Nor-NachidZevan;} jev Nor-NachidZevancikh Azgagrakan Handes, 7.roe., IX. girkh, Tiflis 1902 3
UCCJIe~OBaHIDI
3
Nor Nachicevanu5 a v zapadoarmenskych oblastech, ze kterych Anneni po genocide v r. 1915 zmizeli, byli bud' vyhlazeni nebo donuceni k emigraci. Doklademjedinecnosti techto pnspevkli je ito, ze jsou do soucasnosti neust~le
citovap~e
i v daISi literature, ze ktere jsem
cerpala. Tradicpj
strave jsou venovany kratSi kapitoly v rozsa..1m nekolika
v obecnejsich publikacich jako je napr. Bdojanova Annenska etnografie
6
,
stran
Lisicjanovy
OqepIili 3THorpaqnm ,Il;OpeBOillOIl;liOHHOH ApMeHlHi7 nebo ApM5me od Ter-Sarksjanc8 • V podobnem rozpeti se zminky
0
armenske tradicnl strave vyskytuji
v Lisicjanorych etnograficky-ch monografiich, tYkajicich se A.rmenu Zangezuru a Nahorniho Karabachu9. Armenska rodina patH k oblibenYm telP.aD.lffi armenske etnografie. Monografie, ze kterych jsem cerpala, byly vetSinou publikovane za minuleho rezimu, jsou proto vetsinou dost poplatne dobe sveho vzniku 10. S tematem rodiny souvisi i Charatjanova publikace KYJIbTOBbIe MOTIfBbI ceMeiiHbIX o6bNaeB If 06p5I,ZJ.OB Y APWIH ll , ktera vysla v kvalitni etnografickeedici Armenskaetnografie a folkl6r. Ve stejne edici, dokonce ve stejnem dile, byla publikovana i Marutjanova prace HHTepbep apwIHcKoro HapO,Il;HorO JIGfJrl'Im;a 12, ve k"ien§ vycerpavajicim zpusobem popisuje tradicni armenskY dUm, vcetne charakteristiky vsech jeho podtypu, hospodarske budovy, skladovaci prostory, v nimci interieru se venuje vybaveni, nabytku, nadobi a naCini.
5 Nor Nachicevan byl stejne jako Nahomi Karabach tradicne obYvany Armeny a stejne jako Karabach byl pi'iclenen k AzerbajdZanske SSR. Na rozdil od Karabachu dues v Nor NachidZevanu temei' zadni Armeni neziji, a proto se na rozdil od Karabachu nestal pi'edmetem ani centrem valecneho konfliktu mezi Armenii a AzerbajdZanem, ktery propukl na konci 80.let 20.sto1. 6
Bdojati, V. H.:Haj azgagtiithjUri, Jefevati 1974
7J1HcID1)IH, C. ,D..: OqepKH 3THorpaq,HH .n:opeBOJllOlI.HOHHOii ApMeHHH, KaBKa3CKHH3THorpaq,WIecKHii c6opHPJ<, !I3JlaTeJIbCTBO aKaL!eMHH HaYK CCCP, MocKBa 1955 8 Tep-CapKcHHll., A.: ApwIHe, HCTOPIDI H nHoKYJII,rypHble 'Ipa.n:HIJ.HH, H3.n:aTeJIhCKan q,HpMa BOCTOqHaH JIHTeparypa PAH, MocKBa 1998 9 JIHcHwm, C.: ApMHHe HaropHoro Kapa6axa, 3THorpaq,WIeCKHii OqepK, EpeBaH 1992 Lisicjan, S.: Zangezuri Hajem (Armeni v Zangezuru), Jerevan, 1969 10 napi'. AiipIDIH, A. n.: COUHOJIOrn
WIecKoe HCCJIe.n:oBlUllie), H3.n:ateJIhCTBO AH APMIDICKOii CCP, EpeaaH 1988 KapaneTnH, E.T.: APMHHCKaH ceMeiiHaH o6mHHa, EpeBaH 1958 11 XapaTlIH,
3. B.: KYJThTOBI>Ie MOTlIDI>I ceMeiillI>IX 06I>rqaeB H 06PHlIOB YApMJ!H, ApM8HcKa8 3THorpaq,H8 H
ti>OJIhKJIOP, MaTepHaJIhl H Hccne.n:OBaHH5I, 17, I-h.n:aTenbcTBo AH APM»HCKOH CCP, EpeBaH, 1989 12 MapYDIH, A. T.: HHTephep apMnHcKoro HapOJUIOro )KHJIHIUa (BTOpa»: nOJIOBHHa XIX.- HaqarrO XX B., APMHHCKa»: 3THorpaq,IDI H q,OJIhKJIOP, MaTepmUIhI H HCCJIe.n:OBaHIDI, 17, H3)laTeJIhCTBO AH APMHHCKOii CCP, EpeBaH 1989
4
Z publikaci v ceskem a slovenskem jazyce z posledni doby je tfeba zw.Lllit Redgateove dilo Anneni l3 , ze ktere jsem cerpala predevsim v historicke casti 16to prace a puhlikaci slovenske etnoloZky Ciernikove 14 , k-teni nekterjmi sv'ymi podtematy (synkreze varmenskem naboienstvi, armenske predkfest'anske svcitky) castecne souvisi s okruhem jidelni kultury. Na zaver Je nutne se jeste zminit
0
nekterych probIemech, ktere souviseji
s dostupnYru-i prameny a materiaIy a ktere zapnCinily nektera omezepi teto pnice. VetSina mnou shora shrnu16 literatury byla publikovana vere Sovetskeho svazu, a jsou tedy castecne nebo temer zcela poplatne dobe sveho vzniku. DalSim problemem byl relatiypi nedostatek S
dostupnych
pramenu,
t)Tkajicich
se
, k ou trad'lcm, J\.uc 1~ h~ym,' kt.ere' by SI. roZ!h o~ne c1 v armens v
nekterych
1 v ' ly zas~OUZl
okruhu,
souvisejicich
v v, V l'd vetsl pozomost (napr. ~l ove'
leCitelstvi, magie). Ze stejnych duvodu jsem do sve prace nezahrnula vliv spolecenskopolitick)Tch Llllen v Armenii v nimci Sovetskeho
Sv~7U
v uplynulem stoleti, zejmena vliv
kolektivizace armenske vesnice, ktera probfhala od 30.let 20.sto1.
13 14
Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha, 2003 Ciemikova, B.: V tieni hory Ararat, nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005
5
2.0 Armenie: kulturne - historicko - geograficky exkurs
2.1 Geograficke a klimaticke podminky
Dnesni Armenie je vnitrozemska homata republika
0
rozloze 29 800 km2 • Temer
cely povrch zabiraji mihorni plosiny a hory Mal6ho Kavkazu a Armenske vysociny (prfunema v-yska se pohybuje mezi 1500 - 1800 m n.m.) s mnozstvim vyhaslych vulk
ktery patri s plochou 1416 km2 k nejvetsim vysokohorsk-ym jezerfun na svete wbee. Arm6nska udoll se vyuZivaji hlavne zemedelsky, v-yse polozena uboci slomi predevsim jako pastviny pro dobytek. Lesu je v Armenii malo, zaujimaji predevsim severov-ychodni cast zeme, na jihu lesy temer nejsou. Uprostred nahornich plosin Arm6nsk6 vysociny podeI stredniho toku reky Araks lezi Araratske udoll, ktere v prubehu stoleti hraIo v-yznamnou roli politickeho, ekonomick6ho i kulturniho centra a na jehoz lizemi se nalezalo nekolik hlavnich mest historick6 Armenie jako Armavir, Artasat, Vagarsapat nebo Dvin a v soucasnosti i hlavni mesto Arm6nsk6 republiky Jerevan. Armenie je bohata na ruzne kovy - v prvni rade na med', ktera je vjraznjrn exportnim artiklem. Krome toho jsou v Arm6nii naleziste tufu, mramoru, granitu, bazaltu nebo pemzy. Historicke teritorium Arm6nie, rozkladajici se v oblasti Armenske vysociny se nazy-valo Velka Arm6nie, lizemi mezi rekou Eufrat a pohorim Antitaurus Mala Arm6nie. Ve sti'edoveku vznikla jeste jedna arm6nska oblast - Kilikijska Arm6nie, rozkladajici se v severov-ychodnim cipu Stredozemniho more. Jako kolebka arm6nsk6 kultury se ale jevi Velka Armenie, na jejiZ casti se v soucasnosti nachazi Arm6nska republika.
6
2.2 Obyvatelstvo
Pocet obyvatel Armenie se oficialne pohybuje okolo 3 milionu 15 , ve skutecnosti ale bude toto cislo vzhledem k masove emigraei, ke ktere doehazi od pocatku 90.let 20. sto1., mnohem rllZSl. Oficialni statistiky neexistuji, ale podle neofieiaInieh odhadu se pocet Armenu, zijicfch v Armenske republice, sniZil za poslednfeh patnact let at na 1,5 milionu obyvate1. Ze vsech by-valych statu SSSR rna dnes Armenie nejvetSi pocet emigrantu v pomeru k celkovemu poetu obyvatel 16• Co se tyee etnickeho slozenf, je Armenie temer homogennfm statem, 94% tvori Armeni, 2% Rusove, okolo 4 % Kurdove a okolo 1% Azefi17 • Tretina obyvatel zije v Jerevanu, tretina v dalsich veJkyeh mestech jako Gjumri nebo Vanadzor a posledni tretina na venkove. Nekolik milioml Armenu zije na lizemi jinych statu, predevsim v Gruzii (437,2 tis.), Rusku (532,4 tis.), v ostatnieh castech by-valeho SSSR (celkem 179,5 tis.), ve Francii (250 tis.), USA (650 tis.), ininu (200 tis.), Libanonu (150 tis.), Turecku (150 tis.), SYrii (120 tis.) a v dalSieh zemfch sveta18 .
2.3 Jazyk
ArmenStina tvoN samostatnou vetev indoevropsIcyeh jazykU. Rozlisuji se dye varianty - vYchodnf armenstina (arevelahajeren), ktera vychazi z dialektu Araratskeho udolf, a kterou se mluvi v Armenske republice a mezi armenskou meilSinou v Iranu, a zapadnf armeilStina (arevmtahajeren), vychazejici z carihradskeho dialektu, kterou mluvi armenske mensiny predevsim v Turecku, Libanonu, SYrii, Iraku, Egypte, Franeii, USA a dalsich zemich sveta. ArmenStina rna vlastni pismo s 39 znaky, ktere bylo vytvoreno na poco 5.sto1. mnichem Mesropem MaStocem, doplneno ve 12.sto1. a s drobnyroi grafick:ymi obmenami se pouziva dodnes. Starsi armenska literatura je psana grabarem - starym spisovnym jazykem, ktery dnes slomi pouze jako liturgicIcy jazyk armenske cfrkve. V 19.sto1. vznikla na zaklade
Bateman, G., Eganova, V.: Zemepis sveta, Columbus, Praha 1995, str. 372 www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=171 17 www.cizinci.czlclanek.php?lg=1&id=171 15
16
18 Tep-CapKCHH~, A.: ApMHHe, I1CTOPHH H 3THoKynbrypHbJe Tpa,ll,H~HH, I13,ll,aTenbCKaH qmpMa BOCTolJHa51 nHTeparypa PAR, MocKBa 1998, str. 10
7
dvou hlavnich dialektu moderni verze spisovne armenstiny -
ascharhabar, s jiZ
zmiiiovanYmi dvema variant ami. ArmenStina je aglutinacni jazyk, obsahuje 6 samohlasek, nerozlisujicich delku a 30 souhlasek. Podstatne jmeno ma 7 padu ve vYchodni variante, 6 padu v zapadni variante, rod se nerozlisuje ani u zajmen, slovesa rozlisuji vidy. Slovni zasoba byla ovlivnena predevsim perstinou, turectinou, rectinou a kavkazskYmijazyky, noveji rustinou a francouzstinou 19 •
2.4 Historie Prvnim statnim utvarem v oblasti pozdeji osidlene Armeny byla mezi 9. a 6.sto1.pr.n.1. riSe Urartu20 , ktera je pokiadlina za primeho predchudce armenske riSe. Kmeny Urartejcu, kteri patrili k predindoevropsk)1m obyvatellim a
0
jejichZ puvodu neni
mnoho znamo, se ve 2. tisicileti pr.n.1. usadily mezi Vansk)1m (d. Turecko), Sevansk)1m 21
(dn. Armenie) a Urmijskyru (dn. Iran) jezerem a vytvorily statni utvar dosahl aZ k brehlim Cemeho a Kaspickeho more. Zpravy
0
,
ktery postupne
riSi Urartu (do 13. sto1. pr.n.1.
nazYvane Nairi22, nazev Urartu se poprve objevuje ko1. r. 1250 pr.n.1.) pochazeji predevsim od asyrsIcych pisaru. Tyto zpravy se tykaly predevsim politicke situace, kdy Urartu vystupovalo jako souper a nepritel AsYrie 23 • Urartu bylo znacne militarizovanyru statem, hlavnim bozstvem byl buh valky - Chaldi. Hospodarstvi urartejskeho obyvatelstva bylo zemedelsko-pastevecke, na zaklade umeIeho zavlaZovani. Zemedelske nacini bylo casto zelezne, zelezo bylo udajne siroce pouzivano drive nez v ostatnich castech Predni Asie
24
.
Urartska riSe byla protkana siti
KIegr, A., Zima, P. a kol.: Svetem jazykii, Albatros, Praha 1989, str. 224-226 Urartejci, ktei'i se fadi k pfedindoevropskYm obyvateliim,jazykove spfiznenYmi s Churrijci, ovsem nemeli s Armeny, hovoficimi indoevropskYm jazykem, po etnicke stnince zfejme nic spolecneho. 21 Tento utvar vznikl spojenim kmenorych svazii, ktere se v asyrskych pramenech nazYyajijako Uruatri, Nairi nebo Diaochi/Dajaenu, na obranu kviili vojenskym rypadiim ASYrie do oblasti Armenske vysocinyCiernikova, B.: V tieni hory Ararat, nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str. 14 22 nazev Urartu se vyskytuje pouze v asyrskych pramenech, sami Urartejci svoji zemi nazYvali Biainili, fidceji Nairi - tento nazev se dodnes uchoval jako basnicky ryraz pro Armenii. 23 Tato skutecnost pfedznamenava situaci Armenie v celych dejinach, kdy byla temer vzdy ohrozovana, ci okupovana silnYm sousedem, popi'ipade drcena mezi dvema soupei'icimi sousednimi staty. 24 Tep-CapKCHHQ, A.: ApMHHe, MCTOPHH H 3THOKYJIhTYPHhIe TPa)J,HQHH, M3)J,aTeJIhCKaH
20
8
silnic, ktere spojovaly urartska sidliste - urartska cesta spojujici Van a Elazgu je nejstarsi Z11amou pIanovanou a konstruovanou cestou wbee 2S • V 6. sto1. pr.n.1. zacaly na toto uzemi pronikat indoevropske kmeny, mezi nimiZ byli
1
predchudci
neindoevropskfm
dnesnich
obyvatelstvem.
Armenu, Odkud
kteri
se
Armeni
postupne pnsli,
smisili
s puvodnim
neni zeela jasne,
jako
nejpravdepodobnejsi se jevi zaver, ze tomu tak bylo ze zapadu, eoz se odvozuje predevslm z indoevropskeho puvodu armeilStiny a ze svedectvi reekych spisovate1u Herodota a Straoona26 , kten davali Armeny do souvislosti s Frygy (eoz neni zee1a pravdepodobne), je ovsem mome, ze predkove Armenu skutecne pnsli z Balkanu. Podle armenske mytologie se puvod naroda odvozuje od legendarniho praotce Hajka, ktery odesel se svYmi lidmi po zmateni jazyku z Babylonu a na upati hory Ararat zaloZil osadu Hajkasen. Zvitezil nad svYm pronasledovatelem Belem a ziskal zemi v Araratskem udoli27 . Armeni se dodnes oznacuji nazvem Haj, odvozenfm od bajneho armenskeho praotee Hajka a svoji zemi nazYvaji Hajastan. Nazev Armenie (Armina) se objevuje r. 512 pr.n.I. v napise na skaIe v Behisttinu, ktery dal vytesat perskY kral Dareios na znameni vitezstvi nad dvaceti tremi zememi mezi nimiZ se zmiiiuje i Armenii28 .(Podle Strabona byla Armenie pojmenovana podle Jasonova spolecnika Armena z Thesasie, jehoz potomci se udajne usadili na Armenske vysocine29 .) Rise Urartu zanikla na poco 6.sto1. pr.n.l. 30, kdy byla rozvracena Medy a najezdy Skythu a nasledne zaclenena do Achajmenovske nSe. Postaveni Armenie v administrativni struktute neni prilis jasna, nedochovaly se temer zadne pisemne zpravy ani areheologicke naIezy, zrejme ale tvorila satrapii spolecne s Medii a Kadusii, posIeze samostatnou satrapii. V teto dobe byla nabozenstvim zrejme vlivem Aehajmenoveu rana verze zoroastrismu - viry v nejvyssiho boha - stvontele Ahura-Mazdy, proti nemui stal nestvoreny zly dueh. Obema pomahali nestvoreni duchove. Ukolem cloveka bylo podporovat pravdu a cHt stvorene zivly - zejmena oheii. Po rozpadu Aehajmenovske riSe ve 4.stol,pr.n.l., kdy byla poraiena Alexandrem MakedonskYm, vladli v Armenske nsi orontovsH kraIove (nazYyanI podle armenskeho
25 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, nabo.zenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.16 26 Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvf Lidove noviny, Praha 2003, s.26 27 Stare armenske povesti, pre!. B. Bares, Svet Sovetu, Praha 1958, str. 11-16 28 Bic, M., Pri rekachbabylonskych, str. 127 29 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, nabo.zenstva predkresfanskej Armenie, Bratislava 2005,str. 11 30 Bic, M., Pri i'ekach babylonskych, str. 127
9
satrapy Oronta31 ) aZ do vzniku armenske autonomie v r. 189 pr.n.I., kdy byli vystridani armenskou dynastii Artasovcu. Za teto dynastie dosahla Armenie nejvetSiho rozmachu od dob Urartejske rise nejryznamnejsi kral teto dynastie - Tigran Ve1ik)T (95-55 pr.n.I.) rozsifil risi aZ do SYr"ie a Egypta a dobyl Foinikii a Kilikii. Rozrnach ovsem nemel dlouMho trvam - Tigranova rise byla zahy poraZena a rozdelena Rimany. Nasledne stoletf bylo poznamenano krizf artasovske dynastie a neustalyro vrnesovanim se ze strany Rnnske riSe, problemy byly znasobeny jeste sousedstvim Parthske rise - tradicniho nepritele Rima z druM strany Armenie a tudiZ neustalyroi konflikty a oboustrannou snahou zasahovat do ryvoje Armenie. V l.stoI.n.l. se k vlade v Armenii dostava nova dynastie Arsakovcu32 , politicka nestabilita zpusobena rivalitou Rima a Partie ale pretrvava. eela dye nasledujfci stoletf byla doprovazena zrnatky, kdy se v Armenii stridali kralove, dosazovani tu Rimany, tu Parthy. Kulturni vliv Parthie byl v Armenii zfejme vetSi nez kulturni vliv :Rima. Vliv iranske kultury byl znacny - svedci
0
tom mimo jine stopy v armenskem jazyce - vYrazy
pro statnf hodnostare majf puvod v parthStine, nektera pojmenovani armenskYch kfest'anskYch cirkevnich obradu, poliZfvana varmenske bibli i pozdnich stredovekYch textech, jsou puvodne zoroastrovske nabozenske terminy33, nabozenstvim byla v teto dobe zfejme jakasi armenska verze zoroastrismu. 34 K zasadnimu predelu v historii Armenie doslo na poco 4.sto1. , kdy bylo doslo k prijeti kfest'anstvi jako statniho nabozenstvi. Velka cast tehdejsi Armenie byla rimskou provincii a armenskY kral byl zavisly na rimske podpore, tuto skutecnost jeste zvysoval hrozici konflikt se sousedni Persii. Podle armenske tradice byl sifitelem kfest'anstvf v Armenii Grigor Lusavoric, ktereho kral Trdat nejprve pronasledoval, mucil a veznil v jame pine hadu, aby ho primel zffci se kfest'anske viry, coz Grigor neucinil. Trdat se pote ucastnil pronasledovam kfest'aml a spachal nasili na nekolika jeptiskach, uprchlych z Rima. Nasledoval bozi trest - Trdat zesilel a obyvatele jeho mesta Valarsapat35 posedli zli duchove. Trest nepominul, dokud Trdat Grigora Lusavorice nepropustil z vezeni a Trdat
armensky Jervand Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvf Lidove noviny, Praha 2003, str. 99 33 Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha 2003, str. 118 34 Zjistit pfesne datum pi'ijeti kfest'anstvi v Armenii jako statniho nabozenstvi nelze. Tradicne se uvadi rok 301, pravdepodobne vsak k pi'ijeti doslo az v r. 314. Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvf Lidove noviny, Praha 2003, str. 128 35 Dnesnf Ecmiadzin, sfdlo katholikose - hlavy Armenske apostolske svate cfrkve 31
32
10
a posedli zlYm duchem nepfijali kfest 36 • Skutecnost zfejme byla vice prozaicka, k pfijeti kfest'anstvi vedly politicke duvody a snaha upevnit fimsko-armenske spojenectvi. Temef cele stoleti po pfijeti kfest'anstvi se Armenie nacMzela mezi va1ciclm Rnnem a Persil. Armenie byla ekonomicky, kulturne i politicky nicena pfedevslm valecn)IDi taienimi persky-ch Sasanovcu, prochazejicimi skrz jeji uzemi. Tato situace nakonec vyvrcholila v r. 387 rozdelenim Armenie mezi tato dye imperia. Rnnu pfipadla zapadni tfetina Armenie, Persii zbyle dye vYchodni casti. Na poc. 5. stol. doslo k dalsi vYznamne udalosti varmensky-ch dejirnich. Mesrop Mastoc vytvofil kolem r. 40037 armenske pismo s 36 pismeny. Tyto dva atributy kfest'anstvi a armenske pismo se pozdeji staly nejvYznamnejsi soucasti armenske narodni identity. Ani v misledujicich tfech staletich se situace v Armenii pfilis neuklidnila. V 7. stol.
pocala expanze Arabu, kterYm se nakonec podrobila armenski kniZata po marne vedenych bojich, misledoval velky ekonomicky-, kulturni i mibozensky utisk a doslo k fade krvave potlacenych povstaru. Ke zmirneni situace doslo ai ve 2.pol. 9.stol. Situace se nezlepsila ani v misledujicich stoletich, kdy pocala expanze seldZucky-ch Turku ze Stfedni Asie pfes Iran a Armenii do Byzance. Po porazce Byzantske fiSe v r. 1071 se Armenie dostaia pod tureckou nadvhidu.Jako reakce na invazi seldfuckYch Turku vzniklo ve Stfedomofi Kilikijske kralovstvi. Do Kilikie se pfesunulo centrum armenskeho politickeho, kulturniho a mibozenskeho zivota, byl zde umisten i katholikosat armenske apostolske cirkve. Toto kralovstvi trvalo od r. 1080 do r.1375, kdy bylo rozvniceno Mamluky. Na pfelomu 12. a 13. stol. se v Gruzii zformovala armensko-gruzinska vojska a pod vedenim armensky-ch vlidcu z kniZecmo rodu Zakarjanu osvobodila od SeldZukU velkou cast severni Armenie. Zde vzniklo nekolik armensky-ch kniZectvi s relativni samostatnosti na Gruzii. N ejvYznamnejslm z nich bylo kniZectvi s centrem ve meste Ani, kde viadli Zakarjanove, jmenovani gruzinskou kralovnou Tamar. Od pol. 13.stol. do 14. stol. se Armenie staia obeti najezdu tatarsko-mongoisky-ch kmenu
pod
vedenim
Timura
Lenka.
Mesta
byia
rozvracena
a
obyvatelstvo
vyhlazovano.Uklidneni nepfinesia ani stoleti nasIedujici, kdy se Armenie staia mistem stfetu mezi Iranem a Osmansk)IDi Turky, ktefi zachvatili Byzantskou fisi. V r. 1555 byl uzavfen mfr, po kterem zapadni Armenie pfipadla Turecku a vYchodni Armenie Iranu. Mir 36 37
Grigor Lusavoric se pote stal prvni hlavou armenske cirkve a v Cezarei byl vysvecen na biskupa. Nejcasteji bYvli uvliden rok 405 nebo 406
11
ovsem netrval dlouhou, nebot' jiZ v r. 1578 vstoupila osmanska armada na Zakavkazsko a zabrala jeho velkou cast. Vzhledem k tomu, ze iransky sah Abas 1. nemel uz v te dobe momost Turkilrn vojensky odporovat, uzavrel s nirni rnir a
Zakavkazsko pfipadlo
Osrnanske riSi. Na zac. 17. stol, po nepokojich v Osrnanske risi sah Abas vstoupil s vojskem na Zakavkazsko, jelikoz vsak stale nemohl vzdorovat turecke armade, alespoii znicil mesta a okolo 300 tis. armenskych obyvatel Zakavkazska nasilim pfesidlil do iranu38 • Vojenske kontlik:ty mezi Osrnanskou fis! a iranem pokracovaly az do r. 1639, kdy byla po uzavreni rniru Armenie opet rozdelena. Jeji vets!, zapadnf cast, pfipadla osmanske riSi, menM vYchodni iranu. Zapadni cast zUstala v ramci Osrnanske rise nezmenena az do poc. 19. stol., kdy byla rozdelena na spravni oblasti - vilajety (neboli paSaliky) v jejichZ cele stal pasa39 • Vychodni cast byla rozdeIena na chanstvi v cele s chany40.0bdobi turecke a iranske nadvlady bylo pro Armeny velice teZke po strance politicke, ekonornicke, socialni a religi6zni a vedlo k upadku ekonomiky i kultury a k hromadne rnigraci obyvatelstva. Neni se tedy cemu divit, ze od pfelomu 17. a 18. sto1. dochazi k velkemu nacionalne-osvobozeneckemu hnuti. Nadeje Armenu byly spjaty predevsim s Ruskem, ke kteremu ho poutaly ekonomicke i kulturni svazky a blizkost nabozenstvi. V souvislosti s persk)'m taZenim ruskeho cara Petra 1. se rozvinulo narodni povstaru v Karabachu a Sjuniku (neiiiZnejsi cast dnesni Armenske republiky) v letech 1721-172841 . Po cele 18. sto1. vznikaly plany na osvobozeni Armenie s pfispenim Ruska, k jejich realizaci doslo az v r. 1813 diky Gulistanske dohode, ktera ukoncila rusko-perskou valku (1804-1813). Rusku pfipadlo Karabasske chanstvi a nekolik oblasti Vychodni Armenie42 . V r. 1826 ale Persie porusila Gulistanskou dohodu a vstoupila do severnich oblasti Vychodni Armenie, po roce trvajicich boju vsak byla ruskYm vojskem poraZena a Vychodnf Armenie tak osvobozena od perskych chanu. Turkmencajskou dohodou z r. 1828 byla Vychodni Armenie pfipojena k Rusku. Situace se zkomplikovala
0
rok pozdeji
rusko-tureckou valkou, kdy rusko ztratilo okoli Karsu, Bajezetu a Erzurumu, ktere pfipadly Turecku. 38 Tep-CapKC~Hn:, A.: ApM~He, I1CTOPM~ M3THOKYJII,rypHble TPa):lMn:RM, I13):1aTeJIbCKa~ tPMpMa BocTo'lHaH JIIfTeparypa PAH, MocKBa 1998, str. 26 39 Byl to Karsky, Erzerumsky, Bajazetsky, Sebastijsky Van sky a DiarbekirskYvilajet. 40 Chanstvl Jerevanske, Nachicevanske a Karabasske 41 Tep-CapKCHHn:, A.: ApMHHe, I1CTOPM~ M3THOKYJIbrypHble Tpa):lMn:MM, H3):1aTeJIbCKaH tPMpMa BOCTO'lHa~ JIMTeparypa PAH, MocKBa 1998, str. 27 42 Sirak, Lori, Samsadin a Sjunik - Zangezur
12
Vyehodni Arrnenie byla v t6 doM v zalostnem stavu - zpustosena rnnohaletYrni valecnYrni konflikty a pocet Arrnenu predstavoval pouze tretinu obyvatelstva. Proto byla soucasti rnirovYch srnluv dohoda
0
yYrnene obyvatelstva, ktera se tYkala presunu Arrnenu
zpoza hranie rusk6ho imperia, predevsirn z Persie a posleze i z nekterych vilajetu v Turecku, do Vychodni Arrnenie, hlavne do Zakavkazska. Presidleno bylo vice nez 140 tisic Arrn6nu43 • K dalsirn presunum arrnensk6ho obyvatelstva z Turecka do Zakavkazska doslo v 50. a 70. letech 19.stol., Mhem dalsich rusko-tureckYeh valek. Pro Arrn6ny znamenalo pripojeni k Rusku velkY ekonornickY i kulturni rozvoj. Zatirnco ve Vychodni Arrnenii doslo k relativnfrnu zlepseni ekonornick6 i kulturni situace, na zapadni Arrneny v Osmansk6 riSi se valila pohroma. V letech 1894-1896 doslo z prikazu tureck6ho sultana Abdul Harnida v ceIe Zapadni Armenii a Istanbulu k rnasakri'lm arrnensk6ho obyvatelstva. Pri techto rnasakrech zahynulo vice nez 300 tisic lidt4 , bylo zniceno rnnoho mest a vesnic, arrn6nskYch klasteru i kostelu. Nektere arrnensk6 oblasti, jako napr. Zejtun nebo Sasun se staly centry narodne osvobozeneckych povstani, tato povstani ale byla tvrde potlacena. Kdyf se v r. 1908 dostala v Turecku k moei skupina Mladoturku, vzbudilo to u Arrn6nu nemale nadeje. Rychle vsak byli vyvedeni z omylu dalsirni masakry v kilikijskem meste Adana a sousednich mestech, pri kterych bylo zabito kolem 30 tisic lidt5 . NejvetSi pohrorna na Arrn6ny ale stale jeste cekala. V dubnu 1915 bylo z popudu rnladotureck6 vlady a predevsim jejich celnich predstavitelu, rninistru Talaata-pasi, Envera-pasi a Dzemala-pasi, zorganizovano hromadne zatykani, deportace a f)rzicka likvidace nejprve arrn6nskych intelektualnich elit, pozdeji i bojeschopnych mum a nakonec i zen, deti a starych lidi. Impulsem bylo udajne podezreni, ze kfest'ansk6 obyvatelstvo neni dostatecne loajalni a pornaha valecnyro nepratelilrn Turecka. Pocty odhadovanych obeti se ruzni, nebot' presna dokurnentace neexistuje, vetSinou se ale pohybuji okolo 1 rnili6nu lidi, ktefi byli bud' primo povrazdeni nebo zahynuli cestou do syrsk6 pouste, karn byli deportovani, ale kde pro ne nebyly zajiSteny podrninky k zivotu, nebo zernfeli bud' na podvYzivu nebo na epidernie. Po skonceni 1. svetov6 valky v r. 1918 byla vyhlasena
nezavisla Zakavkazska
federativni republika46 , kterou krome Arrn6nie tvorila jeste Gruzie a Azerbajdzan. V r. 43 Tep-CapKCHHI.(, A.: ApMHHe, I1CToPHH H 3THOKYJIbrypHbIe Tpa)l.HI.(HH, I13)l.aTeJIbCKaH I}lHpMa BOCT01JHaH mfTeparypa PAll, MocKBa 1998, str. 28 44 Tep-CapKCHHI.(, A.: ApM5IHe, MCTOPHH H 3THOKYJIbrypHbIe rpa)l.HI.(HH, M3)l.aTeJIbCKa5I I}lHpMa BOCTO'IHa5I JIHTeparypa PAH, MOCKBa 1998, str. 30 45 Tep-CapKC5IHI.(, A.: ApM5IHe, I1CTOPHH H 3THOKYJIbTypHbIe rpa)l.HUHH, M3)l.aTeJIbCKa5I I}lHpMa BOCTO'IHaH JIHTeparypa PAH, MocKBa 1998, str. 30
13
1922 byly vsechny tyto zeme zacleneny do Sovetskeho svazu. Do teto doby, kdy byly v ramci deleni statnich hranic sovetskych republik oblasti s temer 95% prevahou armenskeho obyvatelstva Nahorni Karabach a Nachicevan zacleneny do Azerbajdzanske SSR, sahaji pocatky karabasskeho problemu. Konflikt zacal eskalovat v 80. letech, kdy zacaly v Armenii probihat masove demonstrace za pripojeni Nahorniho Karabachu, misledkem cehoz doslo k opousteni Karabachu azerbajdzanskYm obyvatelstvem a ke stupiiovarn nemivisti mezi obema narody. PfimYm popudem k propuknuti ozbrojeneho konfliktu byl masakr Armenu ve dnech 26.29. Unora 1988 v azerbajdzanskem mestc Sumgajtu. Podle nekterych odhadu dosahl pocet obeti az 32 tisic Armenu47 • Ke konci 80. let doslo v Armenii predevsim vlivem valky a politickYch otresu v ceIem Sovetskem svazu k vYraznemu zhorseni ekonomicke situace, byly prerusove'tny dodavka vody a elektfiny a mnoho rodin se ocitlo na hranici bidy. DaIS! ranou bylo niCive zemetreseni 7. pro since 1988, ktere takfka srovnalo se zemi dve armenska mesta, Gjumri (tehdejsi Leninakan) a Spitak a pri nernZ zahynulo nekolik desitek tisic lidi a okolo pul mili6nu lid! prislo
0
strechu nad hlavou. Ekonomickou situaci vYrazne
zhorsila i ekonomicka blokada Armenie ze strany AzerbajdZe'tnu, odkud do zeme proudily temer veskere dodavky ropy a zemniho plynu. Valka
0
Nahorni Karabach probihala i po
rozpadu Sovetskeho svazu v r. 1991, kdy doslo k vytvoreni nezavisle Armenske republiky,
at do r. 1994, kdy skoncila velmi kfehkYm primerim48. 2.5 Nabozenstvi Temer vsichni Armeni v Armenii se hlasl ke kfest'anske vrre a temer vsichni patri k Armenske apostolske cirkvi. Armenska apostolska cirkev je jednou z puvodnich starobylych vYchodnich cirkvi. Jak ukazuje mizev, jeji puvod se odvozuje od apostolu Tadease a Bartolomeje, kteri se stali prvnimi armenskymi biskupy49. Jak jiZ bylo uvedeno vYse, v Armenii bylo kfest'anstvi pfijato jako statni nabozenstvi na poco 4.sto1. V priloohu nasledujiciho stoleti se armenska cirkev odpojila od fimske cirkve a stala se autokefalnf - v jejim cele stoji katholikos. Duvodem odklonu byly spory mocenske a teoiogicke, ktenS vyvrcholily ekumenickYmi koncily v Efezu (431) a Saginjan, V.: Dejiny Armenie od pocatku az do roku 2000, Praha, Karolinum 2001, str. 113 Saginjan, V.: Dejiny Armenie od pocatku aZ do roku 2000, Praha, Karolinum 2001,str. 146 48 Z Nahorniho Karabachu behem v!ilky odesli vsichni Azerbajdzanci, v r. 1991 byla vyhlasemi samostatna republika Nahorni Karabach, kterou ovsem uznava pouze Armenska republika. 49 www.armenianchurch.org 46
47
14
Chalcedonu (451). Armenska eirkev na dvou vlastnich koneilech na poco 6.sto1. odsoudila chalcedonske uceni
0
dvou prirozenosteeh Krista a zaradila se tak mezi cirkve, ktere bYvaji
oznacovany jako monofyzitni. V dejinach armenske cirkve doslo take k nekolika neuspesnYm pokusi'un
0
sjednoeeni s pravoslavnou cirkvi. Armenska apostolska cirkev
rna dnes dva katholikosaty v EdZmiac'inu a Anteliasu
v Libanonu a dva patriarchaty v Jeruzaleme a Istanbulu. Krome Armenske apostolske cirkve, ke ktere se hlasi temer 9 milionu vericich na celem svete, existuje jeste Armenska katolieka cirkev, ke ktere se hlasi okolo 150 tis. vericich, Zijicich hlavne v Libanonu, S-yrii, Iranu, Iraku, v menSlm mnozstvi i v Armenske republiee (asi 8 tisie), Evrope a Ameriee50 • Pod spravu Armenske katolicke cirkve patri rad Meehitaristu, zalozeny v r. 1701 Mchitarem Sebastacim v Konstantinopoli51 , dnes s eentrem ve Vidni.
o
predkfest'anskem nabozenstvi v Armenii neexistuje stejne jako
0
ranych
pocatcich armenske kfest'anske cirkve pfilis pisemnych dokladu. Predkfest'anskYm nabozenstvim byla zrejme armenska verze zoroastrismu, oproti parthskemu zoroastrismu s nekolika rozdily (chybi napr. nestvoreny zloduch Ahriman bojujici proti Ahura-Mazdovi) a nekterymi vlastnimi bozstvy. Armeni rovnez nejspis neprijali zoroastrovsky zakaz zvrrecich oOOti, Armenska apostolska cirkev dodnes praktikuje zvrred oOOt' (mata!), tomuto obradu byl ovsem pfiznan kfest'anskY ryznam. Pfestoze se v Armenii neverilo na zleho ducha Ahrimana, vliv franu se presto v nabozenskych predstavach
0
moci zla projevil. Jako obrana proti zlYm duchum se
pOuZivaly rUzne byliny, cesnek, mandragora nebo routa, ktera se rozhazovala v zoroastrovskYch chramech. Cast armenske demonologie je pfevzata z Iranu, jak dosvedcuji nektera jmena demonu52 • Vetsina armenskych pfedkfest'anskych bohu
rna
puvod v lranu, nekdy bYvaji
armenskYmi autory ztotoZneni s reckYmi bohy. V cele armenskeho pantheonu stal Aramazd (Zeus) a jeho manZelka, bohyne Anahit (Artemis), jejiZ kult byl velmi rozsrreny.
Byla uctivana jako bohyne urody, plodnosti a porodnosti, lasky, valky, vody, byla rovnez patronkou obili a chovu dobytka, typickou bohyni matkou53 • Ostatni bozstva byla
www.armenia.at dnes Istanbul 52 Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha 2003, str. 122 53 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nilbozenstva predkrest'anskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.76 50
5]
15
pokladana za Aramazdovy potomky. Bohem sUy, odvahy a vitezstvi byl Vahagn, dalSimi veJkYmi bohy byli Tir - patron vzdelanosti, vedy a umeru, Mihr - huh nebeskeho svetla, slunce a symbol ohne, Nane (Athena) - bohyne moudrosti, patronka umeru a femesel a stnizkyne domaciho ohne a Astlik (Afrodita) - bohyne lasky a krasy. Jednim z dalsich mensich bohu byl napf. Vanatur, bUh pohostinstvi, uctivany spolecne s Amanorem, darcem norych plodu54 .
2.6 Diaspora
Jak jiZ bylo zmineno, Armenie po staleti neexistovala jako samostatny stat a byla soucasti jinych fiS1. Jeji rozloha, resp. plocha ob)'vana armenskYm obyvatelstvem, byla nesrovnatelne vets! nez je rozloha dnesru Armenske republiky. Tato skutecnost a pfedevsim brutalni genocida provedena osmansk)Tm imperiem v roce 1915 zapficinily, ze Armeni jsou v soucasnosti rozptyleni po celem svete. Armeni sami oznacuji varmenStine armenske obyvatele zijici muno Armenli terminem spjurkh - diaspora55 • Armenska narodru identita se zacala formovat uZ ve 4. sto1., kdy bylo kfest'anstvi pfijato jako statni nabozenstvi a vznik1a armenska apostolska cirkev. V 5. stol. byla vytvofena armenska abeceda a nastal zlaty vek armenskeho pisemnictvi. Pfestoze byl tento rozvoj relativne zahy pferusen, tyto dva atributy, nabozenstvi a jazyk, se staly zakladnim pilfrem pro armenskou identitu - zatim spise kulturni nez etnickou. Za prvni armenskou diasporu lze oznaCit Kilikijske kraIovstvi ve Stfedomofi. Toto kralovstvl trvalo v letech 1080 - 1375. Odchod Armenu z jimi tradicne ob)'vanych lizemi byl reakci na invazi seldfuck)Tch TurkU na uzemi dnesniho Turecka. Do Kilikie se pfesunulo centrum armenskeho politickeho, kulturniho a nabozenskeho zivota, byl zde umisten i katholikosat armenske apostolske cirkve56 . Po rozpadu tohoto kraIovstvi se
Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha 2003, str. 120 Diaspora je etnicke spolecenstvi rozptylene mimo materskou zemi, ktere si udrzelo verlomi pi'islusnosti k puvodnfmu etniku, a do jiste miry i odlisnosti od sve hostitelske zeme. Toto slovo se pouzfva nejcasteji v pi'ipade .lidu, je ale pravda, ze armenska historicka zkusenost i existence rozptyleneho armenskeho naroda po celem svete je se situaci lidu paralelni, stejne jako to, ze tento stay je povazovan za normalnL Dulezitym aspektem etnicke identity je kolektivni pamet' a predstava 0 mJticke nebo re£llne spolecne materske zemi a pocit sounalezitosti s touto zemf. Typickou nemusf bJt touha po navratu materske zeme, zejmena je-li hostitelska zeme tolerantni wei etnickYm nebo mibozenskYm mensinam nebo je-li hospodarska a politicka situace materske zeme podstatne harSi nez je situace zeme hostitelske. V pi'ipade, ze se tato situace v hostitelske zemi vyrazne zhorsf, nabyYaji tendence vnitit se do puvodni zeme na sileo 56 Tento katholikosat byl v priibehu 1. svetove valky presunut do Anteliasu v Libanonu, kde zustal dodnes. 54
55
16
mnoho Armenu uchylilo do Francie, kde vytvorill zaklad pro nejvYznamnejsi soucasnou armenskou evropskou diasporu. Od zaniku Kilikijskeho kralovstvi at do vzniku Armenske republiky v roce 1918 byla Armenie rozdelena mezi Turecko, Persii a pozdeji i Rusko. V pnlbehu teto doby mnoho dalslch Armenu odeslo ze sve vIasti, byli z ill deportovani a pronasledovani. CiloyYmi misty armenskych uprchliku byl napr. poloostrov Krym, zeme vYchodni Evropy, zejmena Ukrajina, Polsko nebo Rusko. Uprchli Armeni mffill i do Indie a pozdeji do statu zapadni Evropy a do Severni i JiZni Ameriky. Tak doslo k tomu, ze armenska kulturni centra byla rozptylena po Bl¢<.em Vychode, Evrope, i dalsich oblastech sveta. V zasade vsechny vYznamne kulturni pociny se odehraIy mimo historickou oblast Armenie. Tak napr. prvni armenskY tisk vysel v r. 1512 v Benatkach, prvni armenska bible v r. 1666 v Amsterodamu. DUlezite misto v kulturnim a nabozenskem Zivote maji dodnes Mechitariste - skupina armenskych benediktinu57 , soustredenych okolo zakladatele radu Mchitara Sebastaciho, ktery zalozil r. 1715 mechitaristickY klaster v Benatkach a pozdeji ve Vidni. V tomto klastere vzniklo mnoho prekladu, historickYch a lingvistickYch praci a uchovava se v nem mnoho armenskych rukopisu. Na vznik moderni armenske diaspory ve 20. sto1. mela nejzasadnejsi vliv genocida v Osmanske nsi v r. 1915. To vedlo krome emigrace i k vzepjeti nacionalismu v jiZ existujicich diasporach a ke vzniku relativne nezavisIeho armenskeho statu v r. 1918. Uprchlici po genocide odchazeli hlavne do oblasti Kavkazu, na Predni Vychod a do ruznych stredomorskych zemi. Byly to vyhladovele, traumatizovane zbytky, jejichZ jedinYm dIem bylo preZiti. Tyto zeme nebyly prilis kulturne vzdaIene a Armeni v techto oblastech, zejmena v Egypte, Libanonu, Palestine58 , SY"rii a Iranu zill jiZ po staleti, takZe nove pfichozi si tam mohli snadno udriet sve zpusoby zivota, kulturu, nabozenstvi a jazyk. NoyYm centrem armenskeho kulturniho zivota se stal Libanon. V r. 1918 vznikla samostatna armenska republika a poCitalo se s tim, ze se rozptyleill Armeni vrati do sve vlasti, jakmile to politicke podminky dovoli. Tim, ze se Armenie zahy stala soucasti Sovetskeho svazu, se dalsim dIem pro Armeny stala zejmena Francie a USA. Mezi dvema svetoyYmi vaIkami byla Francie metou mnoha armenskYch intelektualu a stala se kulturnim a politickYm centrem diaspory.
57
58
Rad Mechitaristu je dnes pod spravou Armenske katolick6 cirkve. IeruzaIem je dodnes sidlem armensk6ho patriarchMu a jedna ctvrt' mesta je armenska.
17
Po skonceni druhe svetove valky, zejmena mezi lety 1946 a 1948, se rnnoho Arrnenu (kolem 100 000) vratilo do Arrnenske SSR. To melo souvislost s povaIecnym chaosem na ptednirn vYchode. Tyto reernigranti byli ale vystaveni diskrirninaci a perzekuci, nebof byli statni moci podeztivani ze srreni podvratnych myslenek ze Zapadu, a krome toho museli celit i antipatiirn ze strany tadovYch obcanu, ktere souvisely se spatnou hospodatskou situaci v Arrnenii. Navratilci byli ve vlasti povaZovani za neptijernnou konkurenci. Byli nazy-vani alpar (bratr), nerkaltol (ptistehovalec) nebo egol (novY ptichozi), v opozici k delatsi (domorody) nebo Hayastantsi (Armen z Arrnenie). Pozdeji, po srnrti Stalina, dostali tito ptistehovalci momost se opet vystehovat, cehoz velka cast vyuzila. Od 50. let do r. 1989 se vystehovalo asi 80000 Armenu59 • Jejich cilem byl hlavne ptedni vYchod. Od 70. let nastala mohutna expanze do USA, ktere se staly spolu s Francii jednirn z hlavnich a nejaktivnejskh center zivota arrnenske diaspory. Historie arrnenskeho vystehovalectvi do Arneriky saha do 19. stoleti. Do roku 1894 byl odhadovany pocet Arrnenu v USA 3 aZ 5 tisk. Tento pocet byl pozdeji doplnen dverna nejvetSirni ptistehovaleckYrni vlnarni - mezi lety 1894 - 1924 a po r. 1965. V prvni fazi byl odhadovany pocet Armenu kolem 100 tisic, a byli to ptedevsirn ernigranti prchajici pted represerni ze strany Osrnanske tiSe a pted hroznyrni ekonornickYrni podminkarni. Po prvni svetove valce se tito uprchlici skladali hlavne z tech, kteti pte.zili genocidu. Pro toto obdobi wbec bylo typicke velke rnnozstvi dalsich irnigrantu i ze zerni sttedni a vYchodni Evropy. Mirno tuto hlavni vlnu Arrneni do Arneriky ptichazeli neve1kYrn, ale trvalYrn proudem. Do roku 1947 jich bylo v USA kolem 215 tisic60 • ZvYseni nestability na Sttednirn vYchode po 2. svetove va1ce mely za misledek dalM vlny arrnenskeho ptistehovalectvi, zejmena do USA, Kanady, Australie, Argentiny a dalsich zapadnich zerni. Mezi lety 1952 - 1974 se napt. pocet Armenu v Egypte sniZil z 50 tisic na ttetinu, v SYrii se pocet sniZil ze 150 tisk Armenu na mene nez polovinu. V Libanonu, ktery byl prvotnirn centrem ptilivu arrnenskYch uprchliku ze zerni Sttednfho vYchodu, se v dusledku obCanske valky pocet Armenu zrneilSil v r. 1970 na 250 tisic, v r. 1980 na 175 tisk. Na zacatku 70. let take zesilil proud arrnenskYch ernigrantu ze sovetske Armenie do USA, k cemuz ptispelo take zruseni kvot pro ptijem uprchliku v roce 1965 prezidentem
59
60
www.reaIchange.nareg.com.au/phd.htm www.reaIchange.nareg.com.au/phd.htm
18
Johnsonem. Mezi lety 1960 - 1975 prislo do USA pribliZne 9 tisic Armentl ze sovetske Armenie a do r. 1980 dalsich 6 tisic61 • Krome ruibozenstvi (prislusnosti k Armenske apostolske cirkvi) a jazyka je dulezitYm prvkem pro armenskou identitu predstava materske zeme - jakesi ,,zeme zashbene", kteni se stejne jako jazyk, pismo, nebo cirkev stala artefaktem, ktery musi by-t uchovan a cten. Presvedceni vyhazi z toho, ze neni dulezite se do materske zeme vratit, ale musi by-t uchovanajako zdroj inspirace a symbol pro identitu ajednotu diaspory62. Pro veJky rozmach narodnfho armenskeho citeni v diasporach mely veJky vyznam udaIosti v Armenii na sklonku 80. let. Jednou z techto udaIosti byl vznik mirodnfho hnuti, ktere po zhrouceni Sovetskeho svazu vedlo v r. 1991 k vyhlaseni nezavisIe Armenske republiky. S tim souvisela radikalizace postoje k otazce Nahorniho Karabachu a k mislednemu nekolikaletemu konfliktu s Azerbajdzanem. Druhou udaIosti bylo niCive zemetreseni, ktere zasahlo Armenii 7.prosince 1988. V diaspore po ceIem svete se vzedmula velka vlna solidarity, poskytla financni a humanitarm pomoc, vznikl fond pro Armenii, ze ktereho mely by-t financov
rna nekoho
z pribuznych v cizine, hlavne v USA a v Rusku, ktery posila finance
a zbytek rodiny zivi. Presny pocet emigrantu po r. 1991 neni znam, ale predpoklada se, ze je obrovskY.
Soucasny pocet americko-armenske populace se odhaduje na 600 - 800 tisic az 1 milion, s nejvetSi koncentraci v Los Angeles, New Yorku, Bostnu, Chicagu, Detroitu, Fresnu, Filadelfii, San Diegu, San Franciscu a ve Washingtonu. DalSimi oblastmi, osidlenYmi armenskou mensinou, jsou staty Arizona, Connectitut, Florida, Nevada, Texas, Wisconsin, Virgin ie, a riizne okresy v severni casti statu New York a New Jersey. Nove ptJchozi Armeni se logicky usazovali na tech mistech, kde uz armenske osidleni existovalo, a nejvice tomu tak bylo v Kalifornii a Los Angeles, ktere se postupne stalo "armenskYm" centrem vUSA. 62 Tento postoj byl diilezity pro velkou financni pomoc, kterou diaspora poskytla po zemetreseni a pri karabasskem konfliktu a kterou poskytuje dodnes. 61
19
3.0 Socialni struktura a bydleni
3.1 Armenslci rodina
Rodina je mizev pro zakladni spolecenskou jednotku, ktera se sklada z rodicu a deti, zijicich spolu63 . Rodinu spojuje spolecna dornacnost, jejimiZ hlavnimi znaky jsou ekonomicke svazky rnezi jejimi cleny. Rodina rna nekolik funkci, krorne reprodukce i funkci vYchovnou, ochrannou a kulturni, predpokladern pro zalozeni rodiny je rnanZelstvi - trvaly svazek rnezi rnuzern a zenou. MailZelstvi rnuze by-t rnonogarnni nebo polygarnni. Je dulezite take rnisto, kde se novornailZele usadi - u rodicu rnliZe (patrilokalita), zeny (matrilokalita) nebo zda si zalozi vlastni dornacnost (neolokalita). Rozsrreny typ rodiny je svazan s typern rezidence rnailZelu - napr. patrilokalita, jako tornu bylo v pripade arrnenskych rozsrrenych rodin, vytvan skupiny sestavajici ze starsiho rnliZe a jeho
synu,
nebo dvou a vice bratru starsi generace, a z jejich zen a detf.
Patrilokalnirn pravidlern je vyvdat svobodne zeny z rozsrrene rodiny a narnisto nich pfivest zeny z jine skupiny, aby se zabramIo incestu, nebof zakaz incestu zabraiiuje mliZi vzit si zenu, ktera se narodila v jeho dornacnosti - neni to pouze jeho spolubydlici, ale dcera, neter, paralelni sestrenice nebo sestra64 •
Tradicni arrnenska rodina byla patriarchalni, patrilokalni a patrilinearm. Zatirnco ve mestech se vyskytovaly terner vYhradne nuklearm rodiny, popripade rozsrrene rodiny trigeneracni, na venkove, kde zila vetsina
obyvate~
se krorne nuklearnich a rozsrrenych
trigeneracnich rodin vyskytovaly jeste na konci 19.sto1. velkorodiny. Zakladem vsech rodin bylo rnonogarnni rnanZelstvi, uzavirane v kostele65
-
rnanZelstvi je jednou ze svatosti Arrnenske apostolske cirkve, podrninkou pro uzavreni je 18let u zenicha a 16 let u neve sty, nepfipustne jsou siiatky rnezi pribuznYmi do pateho kolena66 . Pro rodinu se v arrneilStine dodnes pOuZlva slovo 'dntanikh, drive poliZivane spiSe v literature, coz doslova znarnena ''pod jednou stfechou".
Beme se pro oznaceni rodiny
Murphy povazuje fYzickou blfzkost za jeden ze zakiadnich kamenu pi'ibuzenstvL Murphy, R., F.: Dvod do kulturni a sociliini antropologie, SIon, Praha 1999, str. 104 64 Murphy, R., F.: Dvod do kulturni a sociliini antropoIogie, SIon, Praha 1999, str. 109 65 Vyskytovaly se i yYjimky, kdy manzelstvi nemohlo bYt uzavi'eno v kosteIe, napi'. z duvodu blizke pi'fbuznosti. Svatba se pak odehraIa za pi'itomnosti kneze doma u ohniste. Dnes jsou krome svateb v kostele bezne i svatby na urade. 66 IIeTpoC51H, E.: ApMHHcKaH arrOCTOJIbCKaH CBHTaH n:ePKOBb, CB. 3QMHa,n:3HH, str. 66 63
20
pouzivaly take vYrazy jako odzach (ohniste), mec odzach (velke ohniste) nebo c'uch (kour) , ktere vyjadfovaly spoleene uzivani jednoho ohniste pfibuzenskou skupinou, pojmenovarn tun (dum) nebo v Karabachu mec ton (ve!ky dum) rovnez zahrnovalo eleny, zijici ve spoleene domacnosti67 •
3.1.1 Tradicni rodina
a) Velkorodina
Pro armensky tradieni zpusob zivota, stejne jako pro zpusob zivota mnoha jinych narodu sveta, byly charakteristicke velke rozsrrene patrilinearrn, patriarchalni a patrilokalni rodiny, ktere se v armeilStine nazy-vajigerdastan 68 • Velkorodina je specifickou formou rozsrrene rodiny, zahrnuje vic manZelstvi mezi v
boenimi pfibuzny-mi, nejeasteji mezi bratry, bud s rodiCi nebo bez nich - podle toho se deli na bratrskou nebo otcovskou velkorodinu69 . Velikost velkorodiny zalezi na tom, do jake generace patfi nejstarsi spolliZijici bratfi - eim jsou starsi, tim je rodina vetsi a tim sirsi pfibuzenstvi vytvareji jejich potomci.
V armenskych patrilokalnich velkorodinach, pro ktere byl typicky naturalni system hospodarstvi, spolu zilo nekolik generaci - rodiee a jejich dospeli zenati synove se svy-mi rodinami, svobodni synove a svobodne dcery, s pfesne rozliseny-mi pravy a povinnostmi v zavislosti na veku a poWavi. Poeet elenu jedne rodiny dosahoval i pades:iti a vice osob, v nekterych oblastech dokonce aZ sto osob. Velkorodiny byly bud' otcovske, kde spolu se zenaty-mi syny zili i jejich rodiee, nebo bratrske, kde spolu zili jen bratfi se svy-mi rodinami - v tomto typu rodiny se vsichni, bez oWedu na generaeni rozdily povaZovali za bratry a sestry. Armenska velkorodina - gerdastan - se vzdy skladala z blizkych pfibuznych v muzske linii, avsak i vzdaIenejsi pfibuzni Ci cizi lide se mohli stat obfadnim pfijetim jejimi pravoplatny-mi eleny. 67 Tep-CapKCHHQ, A.: ApMHHe, I1CTOPHH H3THOKYJIbTypHble Tpa.lJ;HQHH, I13.lJ;aTeJIbCKaH qmpMa BocToqHaH JIIneparypa PAR, MocKBa 1998, str.130 68 Jako cesky ekvivalent k termfnu gerdastan jsem zvolila term in velkorodina, pro patriarchalni rodinne spolecenstvi se take pouzfva termin zildruha, zadruga - Botikova, M (ed.): Tradicie slovenskej rodiny, Veda, Bratislava 1997, str. 14 69Botikova, M (ed.): Tradicie slovenskej rodiny, Veda, Bratislava 1997, str. 13
21
Majetek rodiny byl spolecny - skladal se z pudy, kterou vsichni dohromady obhospodarovali a byli na ni ekonomicky zcela odkazani, skotu, ktery mel rovnez prvorady vYznam, a obytnych i hospodarsky-ch staveni. Kolektivni forma vlastnictvi byla zalozena na spolecne yYrobe produktu a jejich naslednem spolecnem liZivam. Orna puda byla z valne vetSiny feudaIni, cirkevni nebo statni a rodinam byla k obdeIavam pouze propujcovana. System pro deleni teto pudy se sice v prubehu doby lisil, ale vetsinou bylo pravidlem, ze rodiny s vetSlm poctem praceschopnych clenu ziskavaly vice zemedelske pudy k obhospodarovam, coz pfispivalo k zachovam velkorodin, nebo se puda pfidelovala podle zemedeIskeho inventare (kriteriem byl nejcasteji pluh a pocet paru tafuych zvrrat), ktery se tak stal mefitkem bohatstvi. Krome docasne propujcene orne pudy byly majetkem velkorodiny dedicne pozemky - louky, pastviny nebo vinice, ktere se v pripade rozdeleni velkorodiny delily mezi bratry rovny-m dilem. Majetek rodiny se mimo jine posuzoval i podle poctu vlastnenych krav, v horsky-ch oblastech mely velky- VY-Zllam take ovce.
Podminky pro fungovani velkorodiny
Vyskyt a pretrvavani velkorodin zavisel na kulturnich a politicky-ch podminkach, nejvice pak na stupni ekonomicke vyspelosti dane oblasti a mimo to napr. ina vzdaIenosti od hlavnich komunikaci. Byl ovlivnen predevslm nedostatkem zemedelske pudy v oblastech, kde byly omezeny jine mOZnosti obzivy nebo nedostatecnou zemedelskou produktivitou, zpusobenou zejmena mene efektivnimi pracovnimi nastroji. Armenska velkorodina se uddela aZ do posledni ctvrtiny 19. stol., kdy doslo ke zmene tradicnich ekonomicky-ch vztahu - k prechodu od naturaIniho k peneZnimu systemu hospodarstvi. V nekterych oblastech velkorodina existovala jeste na poco 20.stol . Nejdele se velkorodiny uddely v oblastech Zapadni Armenie (zejmena v okoli Sasunu a Dersimu), kde byly siroce rozsrrene a pocet jejich clenu dosahoval zhruba 70 100 osob. V horsky-ch a podhorsky-ch oblastech
vetsiny Vychodni Annenie
se
velkorodiny vyskytovaly pomerne casto a tvorilo je vetsinou okolo 40 - 50 osob. V zemedelsky nejvyspelejsi oblasti Araratskeho udoli s dostatkem zemedelske pudy, se na konci 19.stol. velkorodiny jiZ nevyskytovaly. K udrzeni velkorodin v nekterych armensky-ch oblastech pfispival daiiovy- system, kdy kaZde hospodarstvi muselo platit tzv. daii z ohniste, bylo tedy vy-hodnejsi, kdyz rodina 22
sdruzovala co nejvice elenu, nez kdyby doslo ke stepeni na male rodiny, ktere by potom musely platit daii nekoliknit. Jak jsem jiZ zminila, jednim z faktorU, ovliviiujicfch udrZeni velkorodin, byl system deleni zemedelske pudy, kteni byla feudalni, statni nebo patfila klasterum, a ktera byla pfidelovana hospodarstvim podle poetu praceschopnych elenu v rodine - eim vice elenu, tim vice pfidelene pudy. Navlc velka rodina vetsinou ziskavala pozemky na jednom mlste, na male rodiny vetSinou zbyly ruzne roztrousene male pozemky. Na konci 19.sto1. prestala b)'rt puda rozdelovana podle tohoto systemu, k prerozdelovanf dochazelo podle schopnosti rodiny obdelavat pudu a ne jen podle poetu jejich elenu, coz vedlo k stepeni velkorodin na menSi rodiny. V horskYch oblastech Armenie vetSinou k tomuto prerozdelovanf pudy nedochazelo -
puda byla dediena a zalezelo na rodine, jestli tuto pudu stiha
obhospodarovat. V techto oblastech se take velkorodiny udrZely dele.
Clenove velkorodiny a jejich prava a povinnosti
Prace v tradieni armenske rodine byla, jak uZ jsem uvedla vYse, presne rozdelena v zavislosti na pohlavi a veku. Muzi vykonavali prace souvisejicf se zemedelstvim a pastevectvim, zatimco zeny se zab)'rvaly chodem domacnosti, zpracovavaly textilnf suroviny, tkaly, vyrabely koberce, pekly chleb, zpracovavaly mleko a s)'rr a pfipravovaly jidlo70. DalSi deleni prace vychazelo z veku elenu rodiny - eim starsi elen, tim vetSi mel Va:Znost a prestiZnejsi prace. Veele rodiny stM nejstarsi muz v dome, naz)'rvany tanter hospodar), ktery jediny moW disponovat
71
(doslovne pan domu,
movirym i nemovit)'rm majetkem cele
velkorodiny - zastaval funkci Wavnfho orgarnzatora kolektivnfho hospodarstvi. Mirno to mel takrka neomezenou moc nad osudy ostatnich elenu rodiny - dodnes je znamo prislovi:
"Dtec rna pravo prodat sve syny a penize za ne projist. 72 " Jako nejstarsi muz pozival v patriarchalni rodine nejvyssi uctu. Vsichni clenove rodiny jakehokoliv veku a postaveni mu byli bezpodmineene podrizeni, jeho moc byla takrka neomezena73 . Tanter zenil Tomu odpovida i armenske pfislovi - "Muije vnejsi stenou domu, iena vnitfni. "Tep-CapKCjfH~, A.: ApMjfHe, MCTOPMjf M3THOKYJIbTypHbIe Tpa):lM~MM, M3.QaTeJIbCKajf qmpMa BOCTOqHajf JIMTeparypa PAR, MOCKBa 1998, str. 131 71 Tanter musel bYt krome toho zenary a mit potomky. 72 Tep-CapKCjfH~, A.: ApMjfHe, MCTOPMjf M 3THOKYJIbrypHbIe Tpa.QM~MM, M3.QaTeJIbCKajf qmpMa BOCTOqHajf JIMTeparypa PAR, MOCKBa 1998, str.131 73 Bdojan, V. R., Raj azgagruthjun, Jerevan 1974, str. 119 70
23
vsechny muzske pfislusniky rodiny, mel pnivo vyhnat a vydedit cleny rodiny, ktefi ho neposlechli. K funkci tantera patrila organizace spolecneho hospodareni, dohled nad muZsk)1rni spolecnYmi hospodarskYmi pracerni, souvisejicirni predevsim se zemedelstvirn a pastevectvirn, kontrola nad vserni spolecnYmi prfjmy rodiny i nad vy-delky jejich jednotlivy-ch Clenu - vsichni svoje vy-delky museli odevzdat a tanter je ze sve pravomoci prerozdelil v zajmu velkorodiny. Jeho postaveni bylo sice despotickeho ram, ale pfi reseni zasadnich otazek a problemu se vetSinou obracel na dalsi nejstarsi muZske cleny rodiny, predevsim na sve vlastni bratry, jestliZe se jednalo 0 bratrskou velkorodinu. Vysadou a prestiZni syrnbolickou praci tantera bylo osevam zoraneho pole, dalsi zemedelske prace jako orbu a sklizeii urody vedl vetsinou bratr tantera (v pfipade bratrske velkorodiny) nebo jeho nejstarsi syn (v pripade vicegeneracni velkorodiny).
Tanter v rodine pozival velke v8.Znosti, pri jeho vstupu do rnistnosti vsichni ostatni clenove rodiny museli vstat a jeho prikazy vyposlechnout vestoje, v jeho pritomnosti se nesmelo hlasite hovofit ani koufit. Tanter jako prvni usedal ke stolu, kde zaujimal ustredni rnisto u ohniste ajako prvni odchazel spae4 • Krome tohoto typu otcovske velkorodiny, kdy mel tanter takfka neomezenou a despotickou moc, vyskytovaly se hlavne v Zapadni Arrnenii a Persii v menSi mfre i rodiny, ve kterych byla moc tantera castecne omezena rodinnou radou, ktere se ucastnili vsichni dospeli muZi a ktera resila otlizky spolecneho charakteru, predevsim nakladam s rodinnYrn rnajetkem nebo organizaci prace. Tanter musel brat ohledy na mineni 16to rodinne rady. V bratrskYch velkorodinach, kde bratfi po smrti otce zUstali hospodafit spolu a kde se hlavou rodiny stava nejstarsi nebo nejschopnejsi bratr, byla moc tantera rovnez omezena. Musel brat ohled na sve bratry a 0 vsech dulezitych rozhodnutich se s nirni radit.
Obdobne vamosti jako tanter pozivala tantiruhi nebo-li tantikin (v prekladu pani domu, zena tantera), kterou byla vetSinou manZelka tantera. JestliZe ale zemfela drive nez
tanter, potom jeji prava a povinnosti presly na zenu druheho nejstarsiho muZe v dome, v torn pripade UZllavali vsichni jeji autoritu, ktera byla vetSi, nez auto rita jejiho muZe, jehoz postaveni se tim nemenilo 75.
Tantiruhi mela velkou autoritu, neJen v dome, ale i v cele spolecnosti. Rfdila vsechny zenske prace v dome, chod dorn8.cnosti, dorn8.ci hospodafeni a zpracovam 74 Tep-CapKCHHU:, A.: ApMHHe, HCTOPIfH If 3THOKYJIbTYpHble rpa,nIfU:IfIf, H3,naTeJIbCKaH qmpMa BOCTOqHaH JIIfTeparypa PAH, MocKBa 1998, str.130 75 JIIfCIfQHH, C. OqepKIf 3THorpa
,n:.:
24
produktu. V dome se jejimu rozvrhu podrizoval dokonce i tanter. leji slovo bylo dulezite pri ryberu neve sty pro syna a na ni jako na prvni se obraceli svati, kteri prisli zadat
0
ruku
jeji dcery. ledimi tantiruhi se mohla obracet na tantera s otazkami souvisejicimi s hospodarstvim a byla jedinou zenou v dome, kteni smela sedet u stolu spolecne s muzskYmi prislusniky rodiny a vest s nimi rozhovor76 • V pripade smrti tantera se pnive ona stavala nezridka hlavou rodiny. K povinnostem tantiruhi patrilo peceni chleba, vareni a rozdelovani jidla. lako jedina mela klice od skladovacich prostor na potraviny a bez jejiho svoleni si z nich nesmel nikdo nic vzit, tyto klice spolu s naberackou na rozdelovam jidla byla atributy jeji moci, ktere po jeji smrti prechazely kjeji nastupkyni77 • Ve velkych rodinach tantiruhi ovsem prevazne pouze dohliZela na vykonam vsech domacich praci (vsechny zeny byly naprosto podfizeny jejim prikazilm a tantiruhi je smela i trestat) a sve povinnosti, ovsem s ryjimkou rysady vydavam potravin a rozdelovani jidla, vetSinou predavala nejstarsi snase. I u ostatnich zen byly povinnosti presne rozdeleny podle veku. Nejstarsi snacha, ktera byla povaZovana za budouci nastupkyni hospodyne, se od sve tchyne pomalu ucila vsemu, aby ji mohla zastoupit. Nejstarsi snacha mela zodpovednost za mladsi snachy, kdyz neco neudelaly, nebo nejakou praci udelaly spatne, zodpovidala za to ona. Nejstarsi snacha pripravovala testa na peceni chleba, dojila skot, v tete odchazela s muzi na letni pastviste, kde vyrabela sYr a maslo, po ni druM dye nejstarsi snachy prosivaly mouku, zatapely v peci (thoniru), dalsi sily, pletly vlnene vYrobky a tkaly koberce, nosily jidlo na pole muzum. Nejtezsi praci zastavala nejmladsi snacha, jejiZ prace byla vZdy ohranicena obvodem domu, ze ktereho nesmela vychazet. KaZde rano musela chodit pro vodu, oblekat tchana a tchym, prinest vsem vodu na myti, stlat postele, zametat, udrzovat oheii v ohnisti, podavat vsem obuv a vecer zouvat vsechny muzske pfislusniky rodiny, nosit obed a skllzet ze stolu. Krome toho patrilo k jejim povinnostem dvakrat aZ trikrat do tYdne my! nohy vsem muZsk;Tm clenilm rodiny a ukladat ke spanku tchana s tchym. Nejmladsi snacha
76 Tep-CapKCjlHlJ" A.: ApMjlHe, I1CTOPMjI M 3THoKynhTYPHhIe TPa)l,MlJ,MM, I13)l,aTenhCKajl IPMpMa BOCTOqHaji nMTepaTypa PAR, MocKBa 1998, str .131 77 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str.234
25
vstavala prvni a posledni odchazela spat. Jeji postaveni se zmenilo aZ pfivdanim daISi snachy, na kterou presly jeji povinnosti78 . Svobodne dcery zily relativne svobodne (tj. svobodneji nez nejmladsi snacha), podle potreby pomahaly v domacnosti, jejich hlavni praci ale byly rukodelne prace a predevsim priprava vYbavy.
Postaveni zeny
v tradicni
armenske rodine, a na celem Kavkazu wbec, nebylo postaveni zeny
prilis optimalni. Zena staIa v patriarchalni rodine vzdy niZe nez muzo Zeny zastavaly veskerou domaci praci - pekly chleb, varily, uklizely, praly, chodily pro vodu a nosily muZUm jidlo na pole, tkaly koberce, sily a pletly, krome toho v pripade nutnosti pomahaly muZfun pfi vsech polnich pracich. 79
Krome toho, ze zena nesmela s muzskymi cleny rodiny zasedat kjidlu
(zeny jedly
oddelene a aZ po muZich), platily pro ni ruzne zakazy a povinnosti ohledne komunikace s ostatnimi cleny rodiny, nejen s mliZsk,Ymi pribuznYmi sveho manZela, ale i se starsimi zenami. V tradicni armenske rodine se dlouho uchoval zvyk "vyhybam se", armensky
"cchoskanuthjun, anchosk, harsnuthjun "so, jakysi system pravidel, ktery upravoval a omezoval komunikaci mezi jednotlivYffii cleny rodiny. Podle techto prikaztl se zena musela vyhybat mliZsk,Ym phbuzn,Ym sveho manZela, hlavne starsim, deset let na ne nesmela promluvit, s tchanem nepromluvila nikdy a s tchyni aZ po narozeni prvniho potomka. ledinou osobou, se kterou mohly snachy mluvit liZ nekolik dni po pfichodu do domu manZela, byly jeho dosud neprovdane sestry. Svagrove tak hraIy roli prostrednika pfi komunikaci snachy s manZelovou rodinou. Pokud svagrova nebyla pfitomna, mohla se snacha domlouvat pouze mimikou a pomoci gest. V okoli Sisianu nesmely nove pfivdane snachy promluvit ani na hospodyni a nejstarsi snachu, kterym podIehaly, nejmene dva roky po svatbeS1 , v nekterych oblastech Armenie musely mit zeny dokonce zakryta usta, s2
v oblasti Zangezuru v jiZni casti Armenie tento zvyk pretrval aZ do 60. let 20. stol . Je mome, ze tento zvyk souvisel se snahou zabranit mimomanZelsk,Ym vztahilm, i kdyz zeny 78 Tep-CapKCJlH~, A.: ApMJlHe, I1cTopHJI H 3THoKym'rypHhle Tpa)J:HIIHH, 113)J:aTenhcKaJl 4JHpMa BOCTOqHaJl nHTepaTYPa PAR, MocKBa 1998, str.132 79 S vjjimkou tantiruhi, kteni jako jedimi smela sedet u jidla s muzi a zaphidat s nimi rozhovor. 80 Tep-CapKCJlHII, A.: ApMJlHe, I1cTopHJI H 3THoKynhTYPHhIe TPa)J:HIIHH, 113)J:aTenhcKaJl qmpMa BOCTOqHaJl nHTepaTYPa PAR, MocKBa 1998, str. 132 81 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Randes, 2.roc., Tiflis 1898,str.209 82 Byl dodrZovan dobrovolne starYmi zenami.
26
s muii, s ryjimkou vlastniho maniela, temer wbee nepriehazely do kontaktu - muii po vetsinu dne praeovali mimo dum, a zeny s nimi ani nezasedaly k jidlu. Domnivam se, ze slo spiSe
0
vyjadreni podrizeneho postaveni zeny wei muZilm i wei starsim zenam, a take
zdfuazneni faktu, ze nejmladsi snaeha, ktere bylo vetSinou okolo patnaeti let a ktera nemela v rodine zastani v podobe vlastnieh pokrevnieh pribuznyeh, stala na uplne nejniZsi pricee v hierarehii eele rodiny a sve postaveni si teprve musela zaslouiit, at' ui tvrdou praci nebo rozenim predevsim muiskYeh potomki't. Zakaz mluvit s hospodyni a nejstarsi snaehou mel podle meho zabraiiovat konfliktum mezi nimi a nove priehozimi nevestami, ktere se musely jejieh autorite bezpodminecne podridit. Na verejnosti musela zena ehodit nekolik kroku za srym manZelem, se kterym nesmela mluvit, jestliZe se pobliZ naehazel nekdo dalsi. V pritomnosti jinyeh lidi se mohli domlouvat pouze gesty. V 19.stol. se v Sisianu bralo jako ostuda, jestliZe maniele na verejnosti projevovali bliZsi vztah, manZel musel sve zene prokazovat mnohem mene uety nez ostatnim snaeham. Pokud doslo k hadee mezi zenou a ostatnimi snaehami, pro jejiho muie by byla velka ostuda, kdyby se ji zastal. Kdyz se svou zenou jednal spise hrube, bylo to povaZovano za projev mumosti83 . Narozeni divky bylo vitano vzdy s mensi radosti nez narozeni ehlapee a zena, ktera nemela syny, byla povaZovana za podradnou84 • Zeny take nemohly dedit, s ryjimkou majetku, kterym byly odevy, sperky nebo predmety denni potreby, ktere byly zeninYm osobnim majetkem, spolu s rybavou, kterou si prinesla z oteovskeho domu a dary, ktere dostala pri svatbe a pfi narozeni deti. Tento majetek preehazel z matky na deeru.
b) Ostatni typy armenske rodiny
Vedle velkorodin existovaly paralelne i dalsi typy rodin. Krome rozsrrene rodiny, jejirnZ extremem byl gerdastan
0
pades
forem (typiekou se stala rodina s rodiei, zenatYm synem, jeho zenou a jeho malYmi detmi) existovaly i male nuklearni rodiny, ktere od konee 19. stol. zacaly prevazovat.
83 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roe., Tiflis 1898, str.235 84 Divky po svatbe odchazely do domu sveho manzela, cimz doslo k nezadoucimu libytku pracovni sHy.
27
Ve 20. letech 20. sto1. zacaly by-t predevsim pro mesta typicke male nuklearni rodiny, slozene pouze z manielu a jejich dosud svobodnych detl, na vesnicich spolu s nimi jeste vetsinou zilijeden nebo oba rodice muie. Nutno podotknout, ze i tyto rodiny, a plati to pro armenske rodiny dodnes, byly vYrazne patriarchalni, udrzovala se delba prace na muzske a zenske. Jak ui bylo nekolikrat zmineno, u Armenu, stejne jako u ostatnich kavkazskYch narodu, stoji v cele rodiny nejstarsi mui. Nicmene situace se oproti 19. sto1. preci jen zmenila. Hlava rodiny ui nedela dulezita rozhodnuti sarna, ale radi se s ostatnimi cleny rodiny, nejen s muisky-mi, ale i zensky-mi, predevsim se starsimi, nebot' i ty pozivaly v techto rodinach relativne velke ucty. I v techto rodinach dochazelo k tradicnimu rozdeleni praci podle veku a pohlavi. Zeny mely na starosti chod domacnosti a peci
0
deti, muii se starali
0
hospodarstvi.
Nejstarsi zena vetsinou vafila obed, pekla chleb a v lete chodila na letni pastviny vyrabet mlecne vy-robky. Snacha uklizela, praIa a zehlila, nebo pomahala tchyni s pecenim chleba. Ve vsech typech tradicnich armenskYch rodin se mui 0 domaci prace nestara. V horskYch oblastech se aZ do 50.let 20. sto1. udriely rozsrrene bratrske rodiny vetsinou spolu zily a hospodarily rodiny dvou, ridceji tri zenatych bratru s rodinarni.
3.1.2 Soucasna rodina
Dnesni armenske rodiny jsou pomeme male. Nejtypictejsi jsou rodiny, ktere tvori maniele se svy-mi detmi, popripade jeste s rodiCi, nejcasteji s rodiCi maniela. Vetsinou plati, ze novomaniele zUstavaji jeste nejaky cas po svatbe u rodicu, a aZ teprve kdyz se jim narodi vlastni deti, tak se odstehuji. Stafi rodice se vetsinou odchazeji zit zpatky ke svy-m detem, obzvlast' kdyz jeden z prarodicu ovdovi. V soucasnosti take dochazi k poklesu poctu detl v rodinach. Zatimco jeste pred tficeti lety byly zcela beme rodiny, ve kterych vyrUstaly ctyfi sourozenci, dnes jsou takove rodiny spiSe vy-jimkou, prevladaji rodiny s jednim nebo maximalne dvema detmi. V nekterych horskych oblastech se dodnes obcas vyskytuji vicegeneracni - tfi aZ v extremnich pripadech petigeneracni rodiny. Armenske divky se dodnes vdavaji dosti mlade, v 25 letech je divka povaZovana temer za starou a je dost pravdepodobne, ze uz se nevda. Situace je navrch komplikovana
tim, ze je v soucasnosti v Armenii pomemy nedostatek mum, vhodnych ke siiatku. Armenie rna nejvyssi pocet emigrantu v pomeru k poctu obyvatel ze vsech zemi by-valeho
28
Sovetskeho svazu - prevamou cast emigrantu tvori mliZi v produktivnim veku. DalSim probIemem jsou vehni nfzke platy, takZe si kaidy rozmysli, jestli si muze dovolit ozenit se a zalozit rodinu. S tim souvisi i re1ativne prudkY pokles poctu det! v rodine. V soucasnosti plat! v armenskych rodinach rovnost pohlavi, i kdyz hlavou armenske rodiny je v naproste vetSine muz a i role a povinnosti jsou v zasade rozdeleny podle pohlavi. V "idealnim" pripade mliZ rodinu ekonomicky zajist'uje, zena vetSinou do prace nechodi, vychovava deti, vari a stara se 0 domacnost. Dnes je ovsem situace ponekud komplikovana tim, ze v Armenii je obrovska nezamestnanost, cast mum pfisla
0
praci a
zUstala doma, nekdy se staly zivitelkami zeny. Velka cast mum odesla z Armenie za praci a rodinu zivi na daIku, popripade na rozdil od sve zeny nemaji mliZi vzhledem k velke nezamestnanosti praci, lze tedy ocekavat, ze postupne dojde k jiste emancipaci armenskych zen.
*** Ve ryvoji armenske rodiny doslo behem poslednich 150 let k vYraznejsim zmenam. V pol. 19.stol. zila vetSina Armenu v rozsrrenych rodinach, at' liZ otcovskYch nebo bratrskych, ktere citaly vetSinou okolo 30-50 clenu. Postaveni, prava a povinnosti byly striktne rozliseny podle pohlavi a veku. V rodinach byla dodrzovana pfisna hierarchie - stari naIezela auto rita a velka ucta. MliZi byli nadrazeni zenam - zeny musely muze poslouchat, v jejich pfitomnosti nesmely jist, dokonce ani mluvit, pokud se spolu mailZe1e vyskytli na verejnosti, muse1a jit zena nekolik kroku za syYm manZelem, hrube chovam k vlastni zene bylo povazovano za projev mumosti. V tradicni spolecnosti byl mliZskY a zenskY svet oddeleny. Prace byla rozdeIena podle pohlavi. Muzi vetSinu dne pracovali venku na poli, v zime byla jejich hlavni naplnf prace pece
0
dobytek, tudiZ travili vetSinu casu ve chleve nebo v muzske mistnosti (gomi
oda), pfistavene ke chlevu, kde odpocivali nebo jedli. Zeny se zddovaly vetsinou v dome, yen pfiliS nevychaze1y - k jejich povinnostem patfila predevsim pece
0
deti a uddovam
chodu domacnosti. Zpracovavaly zivoCisne i rostlinne suroviny, pekly chleba, uddovaly oheii v ohnisti, vafily, praly, ukllze1y, zpracovavaly textilni vlakna, sily, vysivaly, pletly nebo tkaly koberce. Jedlo se oddelene, zeny jedly az po mliZich, nezfidka i v jine casti domu.
29
Zmeny ekonomiekYch a politickYch podminek prvni ctvrtiny 20.stol. s sebou prine sly i zmeny v socialnim zivote armenske rodiny. Velka rozsrrena rodina, ktera mizela jiZ od posledni tretiny 19.stol., se rozpadla docela a byla nahrazena nuklearni rodinou, popripade rozsrrenou tfigeneracni rodinou. Zaroveii ale nektere aspekty armenske tradicni rodiny pretrvaly dodnes. Tak napriklad porad plati rozdeleni prace na muzske a zenske. Muz - otec je hlavou a zivitelem rodiny, zena - matka oehrankyni rodinneho krbu. Stale plati jiZ eitovane armenske prislovi, ze "Mui je vnejsi stenou domu, iena vnitfni.85".V idealnim pripade by situace vypadala tak, ze muz by chodil do praee a financne zajist'oval rodinu, zatimeo jeho zena by zUstala doma, pecovala
0
deti a starala se
je alespoii armenska predstava
0
0
domacnost - vai'ila, praIa, uklizela a tak podobne - to
dokonaIem rozdeIeni povinnosti v rodine. Ovsem situaee
neni zdaleka tak Mova, coz sebou ovsem nese vYrazne zmeny v postaveni zen a v postoji k rodine wbee. V soucasnosti doehazi k pomerne radikalni zmene. Casto se stava, ze muz, ktery ztratil praei, zUstava doma a roli zivitele rodiny plni jeho illallZelka. Je take pomerne velke mnozstvi rodin, ze kterych mm odjel eoby zivitel do eiziny, pouze obCas posila penize a zena zUstala doma sarna s detmi a stala se novou hlavou rodiny. Je nutne ale poznamenat, ze vetSine armenskyeh zen tradicni model rodiny az zas tak nevadi. Vsimla jsem si take, ze je veJky rozdil mezi prezentaci na verejnosti, kdy mm vystupuje jako pan tvorstva a zena jako skro111l1li a ticha hospodyllka, a skutecnou situaci v soukromi, kdy jsou si mailZele rovnocennYmi partnery86. Dalo by se rict, ze i v pripade armenskych rodin plat!, ze muz je hlavou rodiny a zena krkem, ktery s ni hYbe.
3.2 Armenskj dum 3.2.1 Tradicni armenskj dum Na yYvoj armenskeho domu mely determinujici vliv prirodni,ekonomicke, historieke a socialni podminky. Na prelomu 19. a 20. stol. byly v Armenii rozsrreny dva hlavni typy hospodarstvi. Prvnim a dominantnim typem bylo usedIe zemedelstvi doplnene pastevectvim - to bylo typieke pro podhorske oblasti, u druheho typu, predevsim
85 Tep-CapKC5IHQ, A.: ApM5IHe, MCTOPH5I H 3THOKYJIbrypHhIe Tpa,n:HQHH, M3,n:aTeJIbCKa5I q:mpMa BOCTOQHa5I JIIneparypa PAR, MocKBa 1998, str. 131 86 Ovsem nestava se, ze by muz dobrovolne vafil, uklizel nebo myI nadobi, pokud k tomu neni okolnostmi donucen, a uz v zadnem pfipade by to neudelal nap!'. pfed navstevou, aby si nezadal.
30
v Araratskem udoli, prevladalo sadarstvi a vinohradnictvi, oba tyto typy hospodareni byly doplneny usedlYm zemedelstvim. Dulezity vliv mely take prirodni podrninky, predevsirn nedostatek lesu v nekterych oblastech, coz melo vliv jak na stavebni material a tudiZ i konstrukci domu, tak na zpusob vytapeni a tedy ina typy topenist'. Z toho vypl)'rva nekolik ruZllych typu tradicniho arrnenskeho domu.
a) Glchatun
AZ do 2.po1. 19. sto1. se v Armenii vyskytovaly velkorodiny, ktere citaly i 50 a vice clenu, kteri bydleli v jednom dome, cemuz odpovida, jak jiZ bylo uvedeno vYse, arrnensky v)'rraz pro rodinu - ;:mtanikh, tj. pod jednou strechou. Tyto velkorodiny ob)'rvaly kdysi nejrozsrrenejsi typ arrnenskeho tradicniho obydli - glchatun (nebo-li v prekladu hlavni dUrn). Tento typ domu, ktery se v soucasnosti v Armenii jiZ nejspiS nevyskytuje 87 , byl aZ do pocatku 20. sto1. rozsrren po ceIem Zakavkazsku, ktere bylo osidleno arrnenskYm obyvateistvem. V Gruzii byly tyto domy Zllarny pod nazvem darbaz, v Azerbajdzanu a Nahornirn Karabachu pod nazvem karadam 88 • Tento dUrn se vyskytoval ve dvou hlavnich podtypech89 . Prvni podtyp se vyskytoval v horskych zalesnenych oblastech s dostatkem dfeva jako stavebniho materiaIu a s mefiSirni teplotnirni vYkyvy behem roku, hlavne v okresech Lori, Tavus, Nahorni Karabach, Zangezur a vYchodni a jiZni pobrezi Vanskeho jezera v Turecku. Tento dUrn mel ctvercovY pudorys, karnenne steny a stupiiovitou dfevenou strechu, ktera se opirala
0
dfevene sloupy uvnitr domu. Bylo pro nej typicke oddeleni obytne a
hospodarske casti. Zakladnirn prostorem v glchatunu byla hlavni obytna rnistnost, nazYvana tun, nebo tan tun. V teto rnistnosti byly rozestaveny dfevene sloupy, nesouci krov, ktery tvorila dfevena zufujici se ctvercova kupole s otvorem uprostred, slouZicirn k odvodu koufe a k pronikani svetla do rnistnosti90 •
je videt ve skanzenu v gruzinskem Tbilisi JIHCHIJ;IH, C.: ApM5IHe HaropHoro Kapa6axa, 3THorpaqmQeCKHM OQepK, EpeBaH 1992, str. 83 89 Tep-CapKC5IHl.(, A.: ApM5IHe, HCTOPH5I H 3THOKYJII,rypHbIe Tpa,nHl.(HH, H3,naTeJIbCKa51
88
31
V centru teto mistnosti se nachazelo odkryte ohniste - odiach, ktere se pouZivalo k topeni a k priprave poknnu. Chleba se ale pekl ve specialni mistnosti, zvane hacatun, ve ktere byla v zemi zabudovana specialni pec, urcena pouze k peceni chleba - thonir. V dome byla jeste komora - mar'an - menSi cvercova mistnost, ve ktere se uchovavaly potraviny. Soucasti domu byla i otevrena veranda (srah, jeresbac, ejvan), na ktere se rodina 91 v Ia v It' v,, h zdrzova e mch meSlClC .
Druhy podtyp tohoto domu se vyskytoval v temer odlesnenych oblastech nahornich plosin -
v oblastech Vysoke Armenie, Turuberanu, Copku, Dzavachku, Siraku,
Aragacotnu a Gelarkhuniku. Pro tyto oblasti bylo typicke drsne kontinentalni klima s velkYmi rykyvy teplot. Pro tento obytny komplex bylo typicke slucovani obytnych a hospodarskYch casH pod jednu strechu. U tohoto typu domu nebyly nosne pouze dfevene sloupy, ktere nekdy uplne chybely, ale kamenne steny, ktere v pripade absence sloupu nesly krov samy. Stavebnim materialem byl vetsinou tui V nitfni usporadani bylo stejne jako u glchatunu prvniho podtypu - tedy hlavni obytna mistnost, veranda a komora, pficlenen byl jeste chlev (gom, thavla), soucasti domu zvlaste v bohatsich rodinach v oblastech Dzavachku, Siraku a ve Vysoke Armenii byla jeste jakasi "paradni mistnost" vedle chleva, urceny prevame pro muZe a pro hosty (gomi
oda). Plocha hlavni obytne mistnosti se pohybovala mezi 25-60m2 , nekdy dosahovala aZ 100m2 • Slouzila soucasne jako lozmce, jidelna, kuchyne, dokonce jako spiZ, kdyz se zasoby neve sly do komory. Pec na peceni chleba byla umistena bud' v hlavni obytne mistnosti, nebo byla postavena ve specialnim prostoru k hlavni mistnosti prilehajicimu. Tento pristavek se nazY'val thonratun (dum s pecl) a mel vlastni dymny otvor. To uzce souviselo s vytapenim. Vzhledem k nedostatku dfeva se v techto oblastech nestavela odkryta ohniste, ale hlavni mistnost se vytapela bud' peci z tohoto prilehleho prostoru, nebo se v hlavni obytne mistnosti postavila dalSi mala zahloubena pec, ktera nebyla urcena k peceni chleba, ale pouze k vytapeni mistnosti. Skladovaci prostory se zasobami potravin se nachazely po strane thonratunu (mistnosti na peceni chleba), v zamomejsich rodinach po obou jeho
91 MapYDIH,
A. T.:
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, JI3.n:aTeJIhCTBO AH APMjlHCKOH:
JIHTephep apMjlHCKOrO Hapo.n:Horo JKMJIMII(a (BTOpajl IIOJIOBMHa
ApMjlHCKajl 3THorpaIPMjI M IPOJIhKJIOP, MaTepMaJIhI M MCCJIe.n:OBaHMjI,
CCP, EpeBaH, 1989,
str.
72
32
stramleh. V obydlieh, kteni nemeia speeialni prostor pro peceni ehleba, se ehlebova pee hloubila primo v eentru hlavni obytne mistnosti92 .
Do prelomu 19. a 20. sto1. byly domy pomyslne rozdeleny na mliZskou a zenskou polovinu. Vnitfni domaci hospodarstvi bylo pod dozorem zen pod vedenim hospodyne -
tantiruhi a soustredilo se v casteeh domu, kde se varilo, pekl ehleb a skladovaly potraviny. Muzi vetSinu roku travili pod vedenim hlavy eele rodiny, hospodare - tantera, venku. Na podzim a v zime, po skonceni venkovnieh zemedelskyeh praci zUstavali doma - jejieh hlavni praeovni naplni byia pece
0
dobytek. Velkou cast dne tedy travili ve ehlevu nebo
v gomi oda - speeialni muzske mistnosti, pfistavene ke ehlevu, ktera se pozvolna zmenila v jakysi "paradni pokoj", pouzivany posleze predevsim jako prestiZni misto urcene hlavne k ukladani hostu. Muzska cast rodiny zde vetSinou i jedla. Zeny a deti jedly aZ po nieh, vetSinou v tunu (hlavni obytne mistnosti) nebo v thonratunu (mistnosti, kde se vafilo a pekl ehleb). Z toho vznika dojem, ze tun a thonratun byly zenskou polovinou domu a gomi
oda mliZskou, toto rozdeleni melo ale spiS funkeionalni ryznam93 • Za prestiZni misto v mistnosti byla povaZovana vzdaIenejsi strana od vehodu okolo odkryteho ohniste nebo zahloubene peee - thoniru, zde sedel tanter (hospodar) v dobe stolovani, odpocinku nebo pri prijimani hostu. Mladsi clenove rodiny se usazovali zady ke vehodu. Zeny pfi prijimani hostu odehazely do jine mistnosti nebo do nektereho, vetSinou zakryteho, rohu mistnosti94 •
b) Ostatni typy tradicniho domu
Dva shora popsane podtypy tradicniho armenskeho domu - glchatunu, byly typieke pro ryse polozene oblasti Armenie, v niZsieh poloMeh s rozvinutYm sadafstvim a vinohradnietvim, predevsim v Araratskem udoli, se na prelomu 19. a 20. sto1. stavely nizke, hlinene domy, maximalne jednopatrove. Vzhledem k tomu, ze v teehto oblasteeh
92 MapyulH, A.
T.:
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)l,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOH
HHTepbep apMHHcKoro HapO)l,HOrO )J(HJIHma (BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THOrpaIPn» H IPOJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe)l,OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989, str.74 93 MapyrHH, A. T.: HHTepbep
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)l,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOH
apMHHcKOro HapO)l,HOrO )J(HJIHma (BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THOrpaIPHH H IPOJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe)l,OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989, str. 75 94 MapyrHH, A. T.: HHTepbep apMHHcKOro
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)l,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOH
HapO)l,HOrO )J(HJIHma (BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THOrpaIPHH H IPOJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe)l,OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989, str. 76
33
nad chovem dobytka dominovalo pestovaru ovoce, prostory souvisejici s peel
0
dobytek
nezaujfmaly takove misto jako prostory ureene ke skladovani a zpracovaru plodu95 . Take tyto domy mely hlavni obytnou mistnost a otevi'enou verandu. Mistnost ureenou pro peeeni chleba a chlev se vetSinou stavely oddelene od obytnych prostor, vzdy ale na oplocenem pozemku. Pod obytnou easti domu byl vetSinou sklep, ve kterem se nachazelo naeini na zpracovaru a uchovani vina a take se zde skladovaly mzne plody. V techto oblastech doslo k rozpadu velkorodiny nejdrive, v 2. pol. 19.stol. se zde velkorodina jiZ prakticky nevyskytovala, poeet elenu, zijicich v jednom dome, se pohyboval okolo 6 - 7 lidi96 • Obytna plocha domu v techto oblastech proto nebyla prilis velka, pohybovala se mezi 20 a 30 m2 • Hlavni mistnost slouZilajako jidelna ijako lozmce. SpecifickY typ obydli se vyskytoval v jihorychodni casti nynejsiho okresu Sjunik. Byly to domy terasovite postaveni ve svahu, jejichZ pIoche strechy sloliZily jako dvory pro ryse postavene domy. Takove domy se vyskytovaly i v oblasti Sjuniku. V 19. stol. se zaealy stavet domy mestskeho typu, s plochou strechou a bez peci na peeeni chleba uvnitr, s pnstenny-m krbem - buchari.
3.2.2 Soucasny armenskY dum V soueasne dobe v Armenii ve mestech i na vesnicich prevladaji domy, ktere byly postaveny za sovetske ery, tedy v poslednich sedmdesati letech. Nejrozsrrenejsim typem domu v dnesni armenske vesnici je jednopodlaZni nebo dvoupodlaZni dUm obdelnikoveho nebo etvercoveho pudorysu, se sedlovou nebo stanovou strechou, stavebnim materialem je nejeasteji mistni tu£ Domy maji nekolik mistnosti - vetSinou jednu aZ t6 obytne mistnosti, kuchyii, komoru a pavlae97 , ktera by-va bud' odkryta nebo zasklena. V menSi mffe se dochovaly i dvoupatrove domy mestskeho typu ze zae. 20.stol., se stejnou dispozici a s pavlaei v prvnim patte, ktera je vetSinou obracena do dvora Ci zahrady.
95 Tep-CapKCHHIl" A.: ApMHHe, HCTOPHH H3THOKYllbrypHbIe TPa,!l,HIl,HH, H3,!1,aTellbCKaH qmpMa BOCTOQHaH llHTeparypa PAR, MOCKBa 1998, str. 79 96 MapKapHH, 3. C. a KOll.: KYllbrypa 'lKH3Heo6ecrreQeHHH H 3THOC, OrrblT 3THOKYllbTYpollOmQeCKOrO HCClle,!l,OBaHlIH (Ra MaTepHanax apMHHcKOH cellbCKOH KYllhrypbI), H3,!1,aTellbCTBo All ApMHHcKoH CCP, EpeBaH 1983, str. 127 97 "pavlac - kryta, otevrena, polootevrena nebo zasklena chodba vylozena v patre pi'i vnejsich stenach stavby, umoziiujici obvykle vstup do mistnosti ve vyssim podlazi..." Frolec, V., Vareka, J.: Lidova architektura (encyklopedie), SNTL, Praha 1983, str. 156-157
34
Na teto pavlaCi se vetsinou v letnieh mesicieh ji, rodina se wbee zdrfuje pfevazne venku, at' uz na pavlaCi, nebo na dvofe a vnitfek domu slouz! hlavne jako loZniee98 . Na pavlaci se take pfijfmaji hoste, v pfipade, ze dUm pavlac nema, pfijfmaji se v nejvetsi obytne mistnosti, ktera slouZijako jidelna, popfipade i obyvaci pokoj nebo loZniee99 . Hospodarske prostory se naehazeji bud' v pfizerunim podlaZi domn, nebo ve zvlastnieh stavbaeh, postavenyeh nedaleko domu. Pro AraratskY okres je typieke, ze se domy stavi uprostfed zahrady, obehnane zdi, v papade, ze se dUm naehazi na kraji pozemku, k uliei pfilem zadni stranou bez oken, popfipade jsou okna umistena aZ v prvuim patfe lOO • V nekteryeh oblasteeh, jako je napf. Sirak nebo Ararat, se doehovaly speciaIni stavby, urcene pro peceni tradicniho armenskeho ehleba10I , tzv. thonratuny nebo hacatuny. Tyto stavby jsou vetSinou pfistaveny k zadni casti domn, nekdy jsou postaveny i oddeIene od domu
102.
Oproti 19.sto1. se zmenilo i zafizeni domu. Tradicni interier postupne pfijal mestske vybaveni -
nejdfive pfedevslm nabytek na spam a stolovani, v soucasnosti JSou
samozfejmostf elektrieke pfistroje a whee veskere beme vybaveni domaenosti103 •
3.3 Vjvoj topeniste Topenisti byl v tradicni armenske spolecnosti pfipisovan velky VYznam. Vazalo se k nemu mnoho poyer a pfedstav, spojenyeh s kultem pfedku a kultem ohne. V nekteryeh
Otevrene pavlace jsou typicke pi'edevsim v domech v oblastech s mirnejsim klimatem, jako napt. ve Sjuniku, oproti tomu v oblastech s drsnejsim klimatickYmi podminkami - silnejsim vetrem a zimni pokr:Yvkou snchu, jakym je napi'. siraksky okres, se nekryte pavlace temer nevyskytuji. - MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KYJIhTYPa JKH3He06ecneqeHH5I H 3THOC, OnhIT 3THOKYJIhTYPOJIOmqeCKOrO HCCJIe,n:OBaHH5I (Ha MaTepmmax apM5IHCKOii CeJIhCKOll KYJIhTYPhI), J;hn:aTeJIhCTBO AH APMlIHCKOll: CCP, EpeBaH 1983, str. 179 99 MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KYJIhTYPa JKH3He06ecneQeHH5I H 3THOC, OnhIT 3THOKYJIbTYPOJIOmQeCKOrO HCCJIe,n:OBaHH5I (Ha MaTepmwax apM5IHCKOll CeJIbCKOll KYJIbTYPbI), I-b,n:aTeJIbCTBO AH APM5IHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 183 100 MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KYJIbTYPa JKH3He06ecneQeHH5I H3THOC, OnbIT 3THOKYJIbTYPOJIOmQeCKoro HCCJIe,n:OBaHH5I (Ha MaTepmmax apMlIHcKOll CeJIbCKOll KYJIbTypbI), H3,n:aTeJIbCTBO AH APMlIHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 182 101 Tradicni armensky chleb lavas se vetSinou pece doma uzjen nekterych svatcich, pokudje moznost, bezne se kupuje v obchode, a to i na vesnicich. 102 MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KYJIhTypa JKH3He06ecneQeHHlI H 3THOC, OnbIT 3THOKYJIbTYPOJIOmQeCKoro HCCJIe,n:OBaHH5I (Ha MaTepHaJIaX apM5IHCKOll CeJIbCKOH KYJIbryPbI), H3,n:aTeJIbCTBO AH APM5IHCKOll CCP, EpeBaH 1983, str. 180, 184 103 MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KYJIhTypa JKH3Heo6ecne1.JeHH5I H 3THOC, OnbIT 3THOKYJIbTypOJIOm1.JeCKoro HCCJIe,n:OBaHH5I (Ha MaTepHaJIaX apM5IHCKOll CeJIbCKOll KYJIbTYPbI), H3,n:aTeJIbCTBO AH APM5IHCKOll CCP, EpeBaH 1983, str. 177 98
°
35
oblastech se rodina nenazYvala ;;mtanikh (tj. pod jednou stfechou), ale odiach (ohniste) nebo c 'uch (kouf)104. Ohni, ktery byl zoroastrovci povaZovan za nejCistsi zivel na zemi, byl pfipisovan velkY
vYznam - vyskytovalo se mnozstvi obfadu s ohnem souvisejicich. Tak napf. Annen
se nemohl
0
oheii ze sveho ohniste s nikyro. rozdelit, riskoval by tak stesti sveho domu,
pozdeji, ke konci 19. stol. byl tento zcikaz ohranicen dny v tydnu - pondelim, stfedou a sobotou, nocnimi hodinami a nekterymi dalsimi situacemi - napf. kdyZ byl v dome novorozenec nebo kdyz se zrovna na ohni ohfivalo mIeko. Do ohne se nesmelo rozet smeti, plivat, oheii se nesmel zaIevat vodou - podle stare povery mohl oheii zpusobit smrt toho, kdo by ho zalil. Oheii bylo mOZne uhasit pouze zasypc:inim popelem, a to pouze v pfipade zaniku rodiny. Jednim z nejvc:iZnejsich blahopfc:ini v Annenii bylo: "At' je vecne tvoje ohniste. ", naopak straSnyro.prokletim bylo: "At've tvem ohnisti uhasne ohefi. ,,105
Okolo ohniste se soustfed'oval cely zivot armenske rodiny. K domcicimu ohnisti se vodil nove koupeny skot, vsechny nove udalosti v zivote rodiny se projednavaly u ohniste. Symbolika ohniSte, spojena s kultem ohne a s kultem plodnosti, se projevila i v fade rodinnych a vYrocnich obfadu, pfedevsim v ritualech spojenych se svatebnirn cyklem a s narozenim ditete. Svatba se vetsinou odehrcivala v kostele, ale v nekterych pfipadech byli novomanZele oddcini doma u ohniSte - nejcasteji u pece, kterci slotiZila k peceni chleba - u thoniru. K svatbam u thoniru dochcizelo v pfipadech, kdy svatba v kostele nebyla
z nejakeho duvodu moZnci. Lalajean uvcidi jako nejcastejsi duvod bliZsi pfibuzensky pomer106 (v Anneniijsou zakazany siiatky mezi pfibuznYmi do pateho kolena l07). V Zangezuru byl dokonce obfad u thoniru povaZovcin za dulezitejsi nez obfad v kostele, nebof thonir "krrni, hfeje a oCist'uje ,,108. Pfi obfadu u thoniru, ktery vedl knez, se po jeho obvodu zapcilily svicky, zenich s nevestou tfikrcit obesli dokola, potom si stoupli po strancich celem k sobe, klekli si a
104 Tep-CapKC}lHU, A.: ApM}lHe, HCTOPM}I M3THOKyJIhT)'pHhIe TPa.ll.MUMM, H3.l1.aTeJIhCKa}l qmpMa BOCTOqHa}l JIMTepaT)'paPAR, MOCKBa 1998, str.130 105 Tep-CapKC}lHU, A.: ApM}lHe, HCTOPM}I M3THOKYJIhT)'pHhIe Tpa.ll.MUMM, H3.l1.aTeJIhCKa}l qmpMa BOCTOqHa}l JIMTeparypa PAR, MOCKBa 1998, str. 83 106 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str.209 107 IIerpoC}lH, E.: ApM}lHCKa}l anOCTOJIhCKa}l CB}lTa}l uepKoBh, CB. 3qMMa.ll.3MH, str.66 108 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str. 209
36
okraje thoniru pohbili. Po skonceni obfadu opet thow pohbili a kdyz odchazeli, neotaceli se k nemu zady, tim by spachali hi'ich I09 . I v pripade, ze se svatba odehraIa v kostele, odchazeli novomanz:eIe jeste k thoniru, aby pohbili jeho okraj. Na konci 19. stoL uz byly ale svatby u thoniru vzacne llO • Nevesta se take pri svatbe obfadne loucila s ohnistem v dome srych rodieu, vetSinou si odnasela v ruce trochu popela. Hned po pfichodu do manz:elova domu nevesta nejprve trikrat obesla nove ohniste a pote do neho obfadne pfidala popel, ktery si sebou pfinesla, clmZ naznaeila spojeni obou rodin a prestoupeni k novemu rodinnemu kultu v dome zenicha, . Nekdy mailZele obchazeli ohniste spolu ruku v ruce, manz:elovi rodice jim aZ teprve potom pozehnaliIll. U ohniste take nekdy zeny rodily, nekdy take na popelu, vybranem z ohniste, aby
"andele ohniste pfisli rodicce na pomoc", tj. duchove predku, kter! podle lidove viry 2ili pobUZ ohniste nebo primo v nern1l2 . Kfteni deti se vetSinou sice odehravalo v kostele, ale dosti casto i nad ohnistem, ktere bylo povaZovano za Ciste a posvatnelI3.
Zpusoby vytapeni
Zpusoby vytapeni byly pevne svazany s prirodnimi podrninkami a s typern obydli.
1) ohniste - odzach
V zalesnenych oblastech Armenie se dUm vetsinou vytapel ohnistern ( odiach,
kraknoc, kraki tel) zahloubenYrn v zemi a oblozenYrn karneny, ktere se staveIo ve stfedu obytne rnistnosti.
109Map)'THH, A. T.: I1HTephep apMlIHCKoro HapO)lHOro )KHmnua (BTOpaH nOJIOB.HHa XIX.- HaqaJIO xx B., ApMHHCKaH :nHorpaqHuI H CPOJIhKJIOP, MaTepHaJIhI H HCCJIe)lOBaHHH, 17, I13)laTeJIhCTBO AH APMHHCKOH: CCP, EpeBaH, 1989, str.87 110 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roe., Tiflis 1898, str.209 111 Map)'TJlH, A. T.: I1HTephep apMJlHCKOro HapO)lHOrO )KHJIHma (BTOpM nOJIOBHHa XIX.- HaqaJIO XX B., ApMHHCKaH 3THorpacpHlI H CPOJIhKJIOP, MaTepHaJIhI H HCCJIe)lOBaHHH, 17, I13)laTeJIhCTBO AH APMJlHCKOll CCP, EpeBaH, 1989, str.87 112 XapaTllH, 3. B.: KYJIhTOBhle MOTHBhI CeMeH:HhIX OOhlqaeB .H OOPJl)lOB YAPMHH, ApMHHcKaH 3THorpacp.HH .H CPOJIhKJIOP, MaTepHaJIhI .H HCCJIe)lOBaH.HH, 17, I13)laTeJIhCTBO AH APMHHCKOH: CCP, EpeBaH, 1989, str. 40 113 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str.209
37
Topilo se zde drevem a ohen se udrioval cely den. Na tomto ohnisti se jidlo pfipravovalo ve velkych hlinenych nebo medenych midoba.ch, ktere se postavily na kovovyplat na noZkach (kaskara, kskarank) nebo na dva kameny 1l4.
2) thonir
Dokonalejslm typem ohnistem byl thonir (thundir, thantr, thoron), hlinena nebo kamenna pec zahloubemi do zeme, rozsrrena u mnoha narodu Kavkazu, Predni i Stredni Asie. Thonir plnil nekolik funkci - krome vytapeni domu se v nem i vafilo a predevslm se v nem pekl chleba. Thonir se vyskytoval predevslm v oblastech s nedostatkem dfeva, jako hlavni topivo se pouZival suseny kravskY trus, skladovany vetsinou na dvore, oocas ina krytych verandach domu. Nekdy se k topeni pouiivalo take chrasti. Hlinene thoniry se podle zpusobu vy-roby daji rozdelit na dva typy. Thonir prvniho typu mel cylindrickY tvar, pnlmer usH byl 60-80cm, dole rozsrreny
aZ do prumeru 150cm. Zhotovoval se technikou kruhoveho nalepu a po vyschnuti, ktere trvalo 20 - 40dni, se prenesl do mistnosti a spustil do jamy vyhloubene v zemi, jejiZ prumer
0
neco prevysoval prumer thoniru. Uvnitr jamy se potom rozdelal ohen a steny
thoniru se vypalily. VoIny prostor se vyplnil zemi a zamazal hlinou. Thoniry druheho typu se stavely tak, ze se steny vyhloubene jamy omazaly hlinou a nasledne vypalily. Techto thonirU se dochovalo malo, nebyly pevne a rychle ztracely tvar. Kamenne thoniry se stavely podobne jako hlinene thoniry 2. typu, steny ale nebyly omazane hlinou, ale oblozene kamennYmi deskami. Vyskytovaly se hlavne ve velkych a bohatych rodinach, spotrebovavaly totiZ mnohem vic paliva, ale bylo v nich mome najednou upect mnohem vice chleba nez v hlinenych thonirech. Rozmery thoniru byly ruzne, casto take bylo momo videt vice thoniru v jedne mistnosti - velky (hluboky 85 - 140cm), ktery slouzil k peceni chleba a vytapeni mistnosti a menSi (hlubokY do 120 cm) pro pfipravujidla. Thonir se zakryval dfevenou nebo kamennou poklici
114 MapynIH, A.
T.:
11S
•
XIX.- HalfaJIO XX B., 17, I13)l,aTeJIhCTBO AH APMHHCKOB:
I1HTephep apMHHCKoro HapO)l,HOrO )InmHII\a (BTopaH nOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THorpaqlM.H H
CCP, EpeBaH, 1989, str.SO
38
3) pfistenne krby
Poslednim typem ve yYvoji tradicnich armensIcych topenist' byly pristenne krby -
buchari, na pfelomu 19. a 20. stol, rozsrrene v mnoha oblastech Armenie, pfedevslm v tech zalesnenych - Lori, Tavus, Zangezur, Nahorni Karabach. Tyto krby se stavely casto v bocnich stenach sini, kde se na nich na dvou kamenech nebo na pllitu vafilo jidlo. V bohatYch rodmach se presunuly do hlavni mistnosti, kde slouzily k vytapeni a pnprave jidla. Pfistenne krby byly neodmyslitelnou soucasti gomi oda, krome vytapeni mistnosti take pfilezitostne slouzily k vafeni caje nebo k priprave jidla pro hostyll6.
V soucasnosti se v Armenii pouZivaji v zavislosti na ekonomicIcych pomerech konkretni rodiny plynove i elektricke spotrebice, v zime se casto topi v kamnech dfivfm, neobvykla nejsou ani mala prenosna elektricka zarizeni _ plityl17.
Stejne jako se zmenila rodina, zmenil se i dum. VelkYmi zmenami proslo topeniSte, zmenil se prostor k vafeni i celkovY standart bydleni. V soucasnosti dochazi k unifikaci a ke stirani rozdilu mezi jednotlivYffii oblastmi typ hospodafeni se na typu obydli projevuje mnohem mene nez tomu bylo dfiv. Pro minula obdobi bylo charakteristicke, ze prevladaly hospodarske stavby nad obytnYmi v niZinnych oblastech prevladaly stavby urcene ke skladovam a zpracovam zemedelsIcych a sadovYch plodin, v horskych oblastech prevladaly stavby k ust:ijeni skotu ana skladovani a zpracovam mlecnych produktu.
!I5 Mapynm, A. T.: HHTepbep apMjJHCKOro HapO)J,Horo iKHJIHIII,a (BTOpaH nOJIOBHHa XIX.- Ha'laJIO xx B., ApMHHCKaH 3THorpaqH[jJ H $OJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H Hccne,n:OBaHHjJ, 17, H3,n:aTeJIbCTBO AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH, 1989, str.82 116 Mapynm, A. T.: HHTepbep apMjJHCKoro HapO)J,Horo iKHJIHIII,a (BTopaH nOJIOBHHa XIX.- Ha'laJIO XX B., ApMjJHCKaH 3THorpa$mI H $OJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe)J,OBaHHjJ, 17, I13,n:aTeJIbcTBo AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH, 1989, str. 84 Il7 jakasi cihla na nozickach s rozzhavujicf se spinilou, na ktere se vati a ktera v zime slouzi k vytapeni
39
4.0 Zdroje obiivy
4.1 Tradicni hospodarstvi
Oblast historicke Armenie patti mezi oblasti povaZovane za koIebku slechteni nekterych
zemedelskych
plodin,
ptedevsim
obilnin,
a
domestikace
nekterych
hospodafsky-ch zvrrat. Vzhledem ke geografickYm a klimatickYm podminkam byly v Armenii vzdy nejdUlezitejsimi zpusoby obzivy zemedelstvi a chov dobytka. Pestovani kulturnich plodin ptevazovalo v niZsich polohach, naopak ve vYse polozenych, horskych oblastech dominoval chov dobytka I18 • V niZinnych oblastech, jako je napt. Araratske udoli, bylo zemedelstvi doplneno pestovanim ovoce a zeleniny, naopak dobytek se zde choval v mensim mnozstvi. Do poco 20. stol. zila vetsina obyvatel Armenie na venkove. Velikost vesnic zavisela na poloze a klimatickych podminkach, napt. v oblasti Sjuniku, ktere se vyznacuje horskYmi htbety a hlubokYmi udolimi a kde je minimum rovne pudy, byly vesnice menSi, naopak v Araratskem udoli, lezicim v niZine a s dostatkem urodne zemedelske pudy, byly vesnice vetSi I19 . V soustave stravovam staly na prvnim miste ve vsech oblastech, niZinnych i vysoko polozenych,
produkty zemedelske
cinnosti,
a
to
ptedevsim obilniny.
Z obilnin,
pestovanych v Armenii, ptevladala psenice, zejmena spalda, ve vyssich polohach s drsnejsim klimatem jecmen. Dale byly pestovany lusteniny, hlavne fazole a hrach, v soucasnosti se pestuje i kukutice, drive neptilis obhbena. Druhou nejdulezitejsi soucasti stravy bylo mIeko a mlecne vYrobky, ptevazne z kravskeho mleka, ovci a kozi mleko se pouzivalo k vYrobe mlecnych vYrobku mene. V soucasnosti tento trend pokracuje, chov ovci a koz se stale zmenSuje a na jejich Ukor se rozsifuje chov prasat, ktera se v Armenii v tak velke mite jako dnes drive nechovala. Na poco 20. stol. se v Armenii chovalo v nekterych oblastech menSi mnozstvi buvolu. Nektera
HapO))'hl KaBKa3a II., 1I3)),aTeJIbcTBo AH CCCP, MocKBa 1962, str. 463 MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KyJIbTypa )KH3Heo6ecrreQeHH5I H 3THOC, OrrbIT 3THOKYJIbTypOJIOrHQeCKoro HCCJIe)),OBaHH5I (Ha MaTepHaJIaX apM5IHCKOH CeJIbCKOH KYJIbTYPbI), 1I3))'aTeJIbcTBo AH APM5IHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. l24, 127 118
119
40
hospodai'stvi mela aZ nekolik desitek krav a az tisic ovci, chovanych predevsim na vlnu. Na konci 19. sto1. uz ale takoyYch hospodarstvi bylo malo 120 • KaZda vesnice meta svoje pastviny, lisici se podle sezony. VetSinou to byly tri typy pastvin, urcene pro letni pastvu, jarni a podzimni pastvu a zimni pastvu. VelkY skot se pasl od jara do poloviny listopadu, ovce se pasly po cely rok. Ve vysokohorskych vesnicich byli vetSinou najemni pasaci, kterym se do konce 19. sto1. platilo v naturaliich - pasak krav
(nachrapan) mel narok na 10
funru psenice za kravu za jeden rok, potraviny a odev, pasak
ovci (coban), ktery se najimal na pill roku, od rovnodennosti do rovnodennosti, mel za paseni kaZdych 25 ovci nebo koz narok na jedno jehne nebo dye ki'lzlata, obleceni, boty a vlnu ze sesti ovci. V jednom stadu, pripadajicim na jednoho cobana, bylo maximalne 300 rI21
OVCI
V niZinnych oblastech byl skot na pastvinach prakticky cely rok spolu s casti obyvatel vesnic, pres zimu s muzi, v pri'lbehu leta chodily na pastvu i zeny, ktere tam prebJvaly ve stanech az do zacatku chladnejsiho podzimniho pocasi. Jejich povinnosti bylo predevsim zpracovanf mleka, krome toho take zpracovavaly vlnu a tkaly koberce. V horskych oblastech se skot v zime na pastvu nevyMneL zUstaval ve vesnicich v chlevech. Vzdalenost pastvin od vesnice byla ri'lzna, pohybovala se od 2 do 30 km, v Araratskem udolf se skot v tete vodil az 35-60 km daleko do yYse polozenych oblasti122. Maso a pokrmy z masa byly zastoupeny ve strave mnohem mene nez
0
biloviny a
mlecne yYrobky, prevladalo hovezi a dri'lbezi maso, mene skopove. V soucasnosti ziskalo velkou oblibu veprove maso, drive temer nepouzivane. Jidelnicek byl vYjimecne doplnen divoce zijici lovnou zvefi - predevsim divokJrni husami, koroptvemi nebo zajici. Rybolov byl rozsrren predevsim v okoli velkYch jezer jako Sevan nebo Van v dnesnim Turecku a take na rece Araks a jejich pritocich. V niZinnych oblastech Armenie se dobre dai'i ri'lznYm druhlim ovoce a zeieniny,
0
ktere byl doplnenjidelnicek obyvate1. Naopak
ve
vysoko
polozenych
vesnicich
se
ovoce
a
zelenina
temer
nekonzumovaly, protoze byly prakticky nedostupne. Tyto plodiny byly nahrazovany
120 JIHCHl(}lH,
C. ,ll;.:
OqepKH 3THorpaljJHH ,n:opeBOJIIOQHOHHOH ApMemm, KaBKa3CKHH 3THorpaljJHqeCKHH
C60PHHK, H3,n:aTeJIbCTBO aKa,n:eMHH HaYK 121 JIHCHQHH,
C. ,ll;.:
C60PHHK, H3,n:aTeJIbCTBO aKa,n:eMHH HaYK 122 MapKapHH,
3. C.
CCCP, MOCKBa 1955, str.184
OqepKH 3THorpaljJHH ,n:opeBOJIIOQHOHHOH ApMeHHH, KaBKa3CKHH 3THorpaljJHQeCKHH
CCCP, MOCKBa 1955, str.185
a KOJI.: KyJIbT)'pa :lKH3Heo6eCIIeQeHHH H 3THOC, OilbIT 3THOKYJIbT)'pOJIOfHQeCKoro
HCCJIe,n:OBaHHH (Ra MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIbCKOH KYJIbT)'pbI), H3,n:aTeJIbCTBO AH APMHHCKOH EpeBaH
CCP,
1983, str. 129
41
velkYrn mnozstvlm druhu divoee rostoucieh bylin a koreni - rika se, ze armenskY vesnican znal az 300 druhu teehto divokJeh rostlin 123 . Tradienfm je v Armenii take vcelatstvi, ktere drive bylo rozsrreno predevslm v zalesnenyeh oblasteeh Armenie jako jsou oblasti Lori, Tavus, Sjunik (drive Zangezur) nebo Karabaeh. Do konee 19.sto1. byl velmi rozsrreny arehaieky zpusob dobY'vanI medu divokyeh veel, zijicieh v dutinaeh stromu nebo ve skalnieh rozsedlinaeh - brtnietvi. Veely se dodnes ehovaji i v domacieh uleeh predevslm v horskJeh a podhorskJeh oblasteeh Armenie l24 •
4.2 Tradicni suroviny pro pfipravu pokrmu a napoju a jejich zpracovani 4.2.10biloviny
Obiloviny pattily a dodnes patti k nejdulezitejsi soucasti armenske stravy. Zpraeovavaji se meehanieky i tepelne. Nejdulezitejsi a nejpouzivanejsi obilninou je dodnes pseniee, ze ktere se nejcasteji mele mouka, ktera se dale vyuziva pri vareni nebo peceni. Ve vysoko polozenyeh oblasteeh s drsnyro klimatem se pestuje odolnejsijecmen nebo zito. Castyro jidlem byly v minulosti rozne obilne kase z eelyeh nebo rozemletyeh zrn, vatene s vodou nebo mlekem, ktere patrily mezi velmi dulezita svateeni a obradni jidla. Z mouky se dodnes pece sladke novorocni Ci velikonoeni peCivo, eela obilna zrna se pouZivaji na zahusteni nekteryeh polevek. Z pseniene mouky se peee ehleba, nejobhbenejsi je ploehy a tenky lavas, drive se pfi jeho priprave do pseniene mouky pfidavala i mouka jecmenna. Krome lavase se v Armenii peeou i jine druhy ehleba - predevslm matnakas nebo mene rozsrrene druhy blit a bombi.
Varmenske kuehyni se pouzivaji i varene pseniene nebo jeemenne kroupy, ktere se pouZivaji bud' k zahusteni poIevek, nebo se z nieh vati nektera samostatna jidla predevslm varianty pokrmu z ryze. Z jeemene a pseniee se take vyrabel slad, ktery se pouzivaljako sladidlo. 125
123 EpeM}lH, C.T.: ECTeCTBeHHO-HCTOpHqeCKHMe OCHOBhI IIHTaHH}I apM}lHCKOrO Hapo.n:a, ApM}lHCKa}l
KYJIHHapH}I, AMaCTaH, EpeBaH
1983, str.22
124 Tep-CapKC}lHQ, A.: ApM}lHe, HCTOPH}I H 3THOKYJIhrypHhle Tpa.n:HUHH, H3.n:aTeJIhCKa}l qmpMa BOCTOqHa}l
JIHTeparypa PAR, MOCKBa 125 125 MapKap}lH,
3.
1998, str. 50
C. a KOJI.: KYJIhTYpa )I(H3Heo6eCIIeQeHH}I H 3THOC, OIIhIT 3THOKYJIhrypOJIOrHQeCKOrO
HCCJIe.n:OBaHH}I (Ra MaTepHanax apM}lHCKOM CeJIhCKOM KYJIhryphI), H3.n:aTeJIhCTBO AR APM}lHCKOM CCP, EpeBaH
1983, str. 208
42
Z jecmene se take v minulosti varilo pivo, odtud take jeho armensIcy mizev garedzur (gari - jecmen, dzur - voda).
Ryze zaujiImi v soucasnosti ve strave predni misto, drive tomu tak nebylo, nebot'
ryze
se musela kupovat. V minulosti se z ryze tedy vafila predevslm svatecni jidla -
pridavalo se k ni zejmena hovezi nebo skopove maso, popripade susene ovoce. Dnes se pouziva zcela beme. Krome samostatnych jidel se
ryze
pouziva napr. k zahusteni
nekterych polevek. Rozsrrena je i pohanka126, ze ktere se vari sladke i slane kase, podava se jako priloha k masu nebo se s ni zahust'uji polevky. Relativne maIo bylo v Armenii rozsrrene proso, vafily se z neho kase na podzim a v zime, pri delslm skladovaru proso hofklo. Oproti minulosti je v dnes v Armenii pomeme rozsrreno pestovaru kukufice, vyuZiva se ale predevslm jako krmivo pro hospodarska zvrrata127 • Obcas se pri priprave pokrmu vyuzlva kukuricna mouka, ze ktere se vari kase nebo pecou placky.
4.2.201ejniny Z rostlinnych tuku se nejcasteji pouzival lneny olej, ktery je v soucasnosti temer zcela nahrazen slunecnicovYm olej em. Rostlinny olej, zejmena lneny, se pouzival pri peceni nekterych sladIcych jidel z testa a pfi konzervovaru zeleniny - hlavne cervene papriky. Lneny olej se pouZival take k priprave postnich jidel. Mimo len bylo rozsrrene i konopi a sezam, ze kterych se lisoval bud' olej, nebo se opraZena semena pridavala do ruznych obilnych kaSi. Sezamova seminka se pouzivala i syrova - posypavaly se jimi nektere pokrmy
128.
Dodnes je velmi rozsrrena konzumace praZenych a solenych
slunecnicovych semen.
mimochodem pohanka se armensky jmenuje hndkacoren, coz v pl'ekladu znameml indicka psenice MapKap5IH, 3. C. a KOJI.: KyJIbTypa )I
43
4.2.3 Lusteniny Lusteniny jsou v Armenii velmi obhbene a pouZivaji se jak pro samostatmi jidla, tak pro prilohy. Krome hrachu a cocky jsou se mnoha jidla pfipravuji z fazoli, bilych i cervenych a velmi obhbene jsou zelene fazolove lusky -lobi. Lusteniny se ji samotne, jako priloha k masu, casto se z nich vafi ruzne poIevky nebo se jimi zahust'uji. Zelene fazolove lusky se jedi samostatne nebo se dusi se zeleninou. Tyto lusky se take casto zavafuji, drive se i susily.
4.2.4 Zelenina Ze zeleniny jsou v Armenii nejvice rozsrrene baklazany, rajcata, zeli, papriky, okurky, cibule, cesnek, mrkev a brambory, velmi rozsrrene jsou tykvovite rostliny melouny a dYne. Zelenina se pOuZiva jak syrova, tak vafena, pecena, dusena smaZena i kvasena. Na zimu se zelenina naklada do slaneho nalevu - jmenuje se ththu a nakladaji se papriky, zelena rajcata, mrkev, okurky, zeli, kvetak, cibule, cervena repa a cesnek. Brambory jsou dnes velmi rozsrrene a pouZivaji se jako pfiloha vafene, pecene nebo smaZene, casto se pecou na rozm spolu se saSlikem.
4.2.50voce
v Armenii
roste mnoho druhu ovoce, v niZinnych oblastech je to hroznove vino,
meruiiky, broskve, jablka, hrusky, kdoule, tfesne, svestky, visne, ruzne druhy orechu, mandIe, driny, granatova jablka a fiky. Ovoce se susi na zimu, mnohe plody jako jablka, kdoule, granatova jablka, rozinky nebo svestky se pfidavaji do ruznych jidel, napriklad k varene ryzi a do omacek. Z mnoha druhu ovoce - hlavne z drinu, vina, morusi, zelenych vlasskych orechu, tykvi, melounu se delaji marmelady. Z ostruiin, malin, merunek, vina, morusi, sipku, ostruiin, jablek, svestek nebo granatorych jablek se vyrabeji st'avy. Z vinne revy (v Armenii se pestuje hlavne cervena vinna reva, nejvyhlasenejsi je odruda Areni) se vyrabi vino 129. Vodka se pall nejcasteji z morus!.
129
a priimyslove vynibeny slavny armensky koiiak
44
4.2.6 Orechy Orechy se pouzivaji v armenske kuchyni dosti hojne, predevsim vlasske, ktere se jako zdroj tuku pridavaji do n\znych jidel a do salatu. Z orechu se pripravuji velmi
0 bhbene
pokrmy jako sudiuch - rozpulena vlasska
jadra zavesena na niti, ktere se namaceji do huste st'avy z hroznoveho villa, nebo alani - na slunci ususene bud' broskve zbavene pecky nebo fiky, naplnene smesi vlasskYch orechu tlucenych s cukrem, skofici a kardamonem. Velmi obhbenajsoujadra vlasskYch orechu vafena v medu - gozinach 130 •
4.2.7 Koreni, divoce rostouci byliny a houby Pro armenskou kuchyni je velmi typicke pou.zivam velkeho mnozstvi koreni a cerstrych bylin, pestovanych i divoce rostoucich. Velmi pouzivane jsou zelene nate bylin jako je koriandr, bazalka - vetsinou cervena, petrze!, kopr, mata a estragon. Tyto byliny se varmenstine souhrnne nazy-vaji kanaCi (zeleii) a neobejde se bez nich temer zadny pokrm. Divoce rostouci rostliny se sbiraji od kvetna do cervence, dnes se nejvic pouziva st'avel - aveluk, ze ktereho se vari poIevka a ktery se susi na zimu, kopriva, fenykl, spenat a daISi, ale v minulosti se pou.zivalo kolem sta druhu divoce rostoucich rostlin. Divoke i pestovane byliny se vari dusi, pfidavaji k pokrmum, jako JSou rlizne polevky, masa nebo smazena vejce, nekdy se pfidavaji do sYru, casto se bali spolu se sYrem do chleba. Z nekterych druhu tray, jako je napr. urc (rostlina podobna materidousce) se pripravuji caje, stejne jako ze susenych sipkU 131. V zalesnenych oblastech Armenie se sbiraji houby, hlavne hfibky, v soucasnosti se nejvic pouzivaji zampiony, ktere se pestuji. 4.2.8 Mh~ko a mlecne ryrobky MIecne vy-robky stilly v systemu armenskeho stravovam na druhem miste hned za obilovinami. Varmenske kuchyni se pouziva zejmena mleko kravske, ktere v soucasnosti naprosto prevafuje, mene pak mleko ovci, ze ktereho se delaji predevsim syry. Nejmene je 130 Tep-CapKCHHQ, A.: ApMHHe, I1cTopMH M 3THOKYJIbTypHble Tpa,l(MQMM, 113,l(aTeJIbcKaH
45
zastoupeno mleko kozi. V minulosti se chovali jeste buvoli, kterych je dnes v Armenii velmimaIo. Mleko se davalo pfedevsim starym lidem, nemocnYm a malYm d(~tem. Vsude byly rozsrreny kysane mlecne yYrobky, pfedevsim macun - armenska obdoba jogurtu. Macun se pfipravuje zamatim mleka na 40-50 stupnu Celsia a dodcinim zivYch jogurtovYch kultur - vetSinou zbytek macunu od minula. Nadoba se pote postavi na nekolik hodin na teple misto. Macun se uchovaval na chladnem miste v hlinenych dzbanech cerstvY aZ tYden. Pro delsi uskladneni se pfecedil pfes pIatno a dale skladoval v kozenem vaku. V takovem pfipade vydriel podle miry tucnosti i mesic a dele 132
-
takovemu macunu se fikalo kamac-kamac. VYroba macunu byla stejne jako yYroba vsech ostatnich mlecnych yYrobku domenou zen, s vYjirnkou letnich pastvist', kde v dobe nepfitornnosti zen rnleko zpracovavali i muzi. Z macunu fedeneho
studenou vodou se pfipravuje velmi obhbeny napoj
macnathan, pfidava se i do nekterych jideL pfevazne tekutych - jako je spas (polevka z psenice), thanapur (kysela rnlecmi polevka s kroupami). Upotfebeni macunu je velmi siroke - ji se sarnotny, s chlebem a rnaslern, k vinnYm a zelnYm listum, lustenimim a ruZllYm zeleninovYm jidli'tm, pfidava se do polevek. V minulosti byl velmi cenen macun z buvoliho rnleka, ktery byl tak tuM konzistence, ze bylo moine ho krajet nozem133 • V letnirn obdobi, kdyz kravy hodne dojily, se z rnlecnych produktu delaly zasoby na zirnu. Zcezeny macun se ve tvaru malych kulicek susil na deskach- v zirne se rozdelal s VOdOU134. Mleko - kysele nebo sladke, popfipade nektere rnlecne yYrobky jako napf. macun Gogurt) se pfidavaly do nekterych armenskych polevek. Maslo se v Armenii stloukalo ze sladke i kysele smetany, pfevladalo stloukcini z kysele srnetany. Pouzivaly se dva tradicni zpusoby stloukcini rnasla, oba pracne a archaicke. Pri prvnim se pOuZivala dfevemi maselnice, zavesena na rarnu, kterou rozhoupavaly dYe zeny stojic1 naproti soM, pfi druhem byla hlinena rnaselnice pfevalovana
I32 Tep-CapKcHHQ, A.: ApMHHe, MCTOpIDIIi 3THOKYJIbrypHble TpatJ,IIQIIII, M3tJ,aTeJIbCKaH qlllpMa BOCTOqHaH JIlITeparypa P AH, MOCKBa
1998, str. 114
133 Tep-CapKCHHQ, A.: ApMHHe, MCTOPIDIIi 3THOKYJIbrypHble TpatJ,IIQIIII, M3tJ,aTeJIbCKaH qmpMa BOCTOqHaH JIIiTeparypa PAH, MocKBa 134 MapKapHH,
3.
1998, str.116
C. a KOJI.: KYJIbTYpa )l{1I3Heo6ecrreQeHIIH II 3THOC, OrrbIT 3THOKYJIbrypOJIOrllQeCKOrO
IICCJIetJ,OBaHIiH (Ha MaTeplIaJIaX apMHHcKoii. CeJIbCKoii. KYJIbTYPbI), M3tJ,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOii. CCP, EpeBaH
1983, str. 111
46
zenou sedici na podlaze. V soueasnosti se pouZivaji pi'i domaci v;Trobe masla mechanicke stroje.
v Armenii se pouZivalo i pi'epustene maslo - jul, vhodne jako zasoba na zimu. Neoddelitelnou soucasti kaZdeho stolovani je sYr - panir. V Armenii se vyrabi mnoho druhu sYra. K v;Trobe sYru se pOuZivalo ovei, kravske i kozi mleko nebo jejich smes. Nejvice se cenil sYr z oveiho mleka.
v soueasnosti
syry z koziho a ovciho mleka
mizi.
Hlavnimi druhy byl gluch panir - pevny sYr z plnotueneho kravskeho, ovciho nebo koziho mleka a motal panir - drobivY sYr, vyrabeny z oveiho, nebo ze smesi oveiho a koziho mleka, do ktereho se pi'idavalo rozdrcene koi'eni, zejmena tymian. Motal panir je nejvice rozsrren ve Sjuniku a v Nahornim Karabachu . Z kyseleho odtucneneho kravskeho mleka se v Siraku zhotovuje cecil panir - sYr vytaZeny do podoby dlouhych niti a smotany do svazku, varianou tohoto sYru byl usak
panir. Syry se uchovavaly ve slanem nalevu, cecil panir vydrzel i jeden rok, pi'ed pouZitim ho stacilo proplachnout vodou 135. Zahi'atim syrovatky se vyrabel take slany sYr sor, neco mezi sYrem a tvarohem. Syry se nekdy nechaji zameme zplesnivet, pak se takovemu syro i'ika kanac panir zeleny sYr. Vedlejsim produktem v;Troby mleenych v;TrobkU je podmasli - than.
4.2.9 Vejce
Dulezite misto ve strave pati'i vejcim, zejmena slepieim, v mensi mii'e kachnim nebo husim, ktere se pouzivaji v syrovem, vai'enem i smazenem stavu. Vejce se vai'i natvrdo i namekko, sffiaZi se, di'ive se pekla v horkem popelu. Jedi se osolena, opepi'ena, casto se delaji omeleta na masle - dzvadzech, s rajeaty, cibuli a eerstvYmi bylinkami, take se pi'ipravuji michana vejce s chi'estem, spenatem, fazolovYmi lusky nebo s basturmou susenY"m masem. Obi'adnimjidlem byla nekolikavrstva omeleta s medem136 .
135
MapKap~H, 3. C. a KOJl.: KY1lI.TYpa )lnI3Heo6ecrre'IeHIi~ Ii 3THOC, OrrhIT 3THOKYJlhTYpOJlOrH'IeCKOrO
IiCCJle.uOBaHIi~
(Ra MaTepliaJIaX apM~HcKOH CeJlhCKOH KYJlhTYPhI), Ih.uaTeJlhcTBo AR ApM~HCKOll CCP, EpeBaH 1983, str. 216 136 Tep-CapKCHHlI., A.: ApM~He, HCTOPIiH Ii 3THOKYJlhTYPHhle TPa.ulill.lili, Ib.uaTeJlhcKa~ «jmpMa BOCTO'IHaH JlIiTepaTYPa PAR, MocKBa 1998, str. 119
47
Krome toho se vejce pridavala do testa, ktere se casto jeste potiralo vejcem pro zvYseni Ie sku. Syrova vejce se pila jako Iek proti nachlazeni a lido va medicina take doporucovala jist rodick:im michana nebo varena vejce s medem a cukrem, syrova holubi vejce se doporucovalajako Iek na vysoky tlak 137 .
4.2.10 Maso
v heme
strave nebylo maso prilis zastoupeno, prevazovaly obiloviny a mlecne
vYrobky, avsak pfi svatecnich udalostech melo maso svoje neoddiskutovatelne misto mezi nejprestiZnejsimi potravinami. Jak jiZ bylo
nekolikr:it zmineno,
hlavnimi domacimi zviraty,
chovanyroi
varmenskych hospodarstvich do konce 19. sto1. byly kravy, ovce, kozy a buvoli, mimoto byl jeste jidelnicek doplnen domad drubezi - slepicemi, kachnami, husami, krutami a pfilezitostnJrn lovem a rybolovem. Chov prasat a masivnejsi rozsireni veproveho je az zalezitosti 20. sto1., kdy naopak doslo k temer totalnimu zaniku chovu buvolu. Ai do 19. sto1. v Annenii ve strave prevladalo maso skopove, ovci i kozi, dnes
dominuje maso veprove a drubeZl. Dobytci ani drUbezi krev se v Armenii temer nep0uZiva. Maso se v armenske kuchyni pOuZiva jak varene v kombinaci s ryzi, kroupami, bramborami, tak pecene., ktere se podava nejcasteji s bramborami nebo s chlebem - obe varianty vetSinou slouzi jako svatecni jidla138. SpecifickYro pouZitim masa, jak jeste bude uvedeno dale, jsou dodnes praktikovane zvired obet~ jejichZ maso se po ritualnim zabiti uvari, rozdeli a zkonzumuje. Pecene hovezi nebo skopove maso, ridceji drubezi nebo veprove, se nekdy skladovalo v hlinenych dzbanech zalite silnou vrstvou sadla. K delSimu uskladneni se take maso susilo, at' uZ mlete nebo v celku.
137 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: Kym,rypa )I0f3Heo6ecrreQeHHH H3THOC, OrrhIT 3THOKYJIhrypOJIOmQeCKOrO HCCJIe,nOBamUI (Ha MaTepllaJIaX apMHHcKOH CeJIhCKOH KYJIhTYPhI), If3,naTeJIhcTBo AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 228
Peceni masa na rozni je dodnes vYsadou muzu, je to prakticky jedillli cinnost v souvislosti pripravou pokrmu, ktere se muzi ucastni. Zatfmco vareni, vcetne pripravy vareneho masy, je starost vYhradne zen, rozneni je naopak pokhidano za vysoce prestizni zalezitost a je vyhrazeno muzum. 138
48
4.2.11 Ryby V soucasnosti je v Armenii nabidka ryb porneme velika. Jeste na prelornu 19. a 20. sto1. ale ryby v nekterych oblastech soucasti stravy nebyly. V Armenii je porneme malo rek - ryby se lovily nejvice v Araksu a jeho pritocich. Byl to hlavne pstruh, surnec, siga, nebo endemicky druh pstruha vyskytujici se v Sevanskem jezere - ischan. V horskych regionech ryby prakticky nebyly139. Jiste ryby rneiy v rUznych oblastech podle v)'skytu prestiZni funkci, podle toho, zda byly v dane oblasti dostupne, nebo nikoliv - napr. ve Sjuniku to byl vansky tarech, v Araratu sevanskJ ischan, v Siraku to bylajakakoliv ryba140 . V soucasnosti jsou ryby mnohern vice dostupne a mnohem vice rozsrrene nez drive, jsou to prevazne makrely a sigy, ktere se prodavaji cerstve, mraiene, susene nebo solene.
139 MapKapHH,
3. C.
a KOJI.: KyJIbTypa )KM3Heo6eCIIeqemm M 3THOC, OilbIT 3THOKYJIbTYPOJIOmQeCKOrO
MCCJIe)J,OBaHIUI (Ha MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIbCKOH KYJIbTYPbI), 113)J,aTeJIbcTBo AH APMHHCKOH EpeBaH
140 MapKapHH,
3. C.
a KOJI.: KYJIbTYPa )KM3Heo6eCIIeQeHMj! M 3THOC, OilbIT 3THOKYJIbTYPOJIOrMQeCKOrO
MCCJIe)J,OBaHMj! (Ha MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIbCKOH KYJIbTYPbI), 113)J,aTeJIbcTBo AH APMHHCKOH EpeBaH
CCP,
1983, str. 225 CCP,
1983, str.226
49
5.0 N adobi a nacini
5.1 Nacini na zpracovani obilovin
Zmo se na mouku rnlelo pOdOIrnicku za pomoci nlznych rucnich zrnoterek. VetSinou se jednalo
0
kamenne rotacni rnlyuky (jerkank), ktere sestavaly ze dvou karneml.
Uprostred vrchniho karnene byl kruhory OtvOf, kteryrn se sypalo zrno, a dfeverni nasada, kterou se vrchnim karnenem otacelo. Kroupy se delaly ve veikych karnennych stoupach (sand), ve kterych se zrno zbavovalo slupky pomoci kamennych nebo dfevenych tlouku. K prosivani mouky a zrni se pouZivala ruzne husta sita. Nejmene husta sita z vydelane kuze se pouiivala na prosevanI obili, se stfedne hust)Trni na cisteni zrna od plev. Sita s nejmensirni otvory se pouzlvala na proslvanI mouky a byla tvorena pletivem z koiiskych zini napnutych do dreveneho ovalu. Sita se zavesovala v hlavni obytne rnistnosti nebo v komore na steny. Kvasek na testo se pfipravoval v rnalych drevenych korytech nebo v hlinenych a dfevenych rnisach. Testo na tradicni arrnensky chleb lavas se valelo dfevenYrni valecky rozne delky a tloust'ky. K valeni testa se pouzivaly pravouhle nebo kulate stolky na nizkYch nohach 0 prurneru 60 - 80 crn, ktere se krome valeni testa uiivaly i pri stolovanI. Rozvalene testo se kladlo na ovalne nebo obdelnikove po dusky, kteryrni se testo nalepovalo na rozpalene steny chlebove pece - thoniru. Zaklad techto podusek byl dfeveny nebo prouteny, zvrchu obaleny latkou a vycpany slarnou nebo senem. Po upeceni se lavas vyndaval z thoniru dlouhYrn pohrabacem - zeleznYrn prutem s MkovitYrn koncern, ktery se pouilval i k naslednemu ocisteni sten thoniru od zbytkU upeceneho testa. Timto nastrojem se take rozhrabaval popel a spoustely se jim do thoniru nadoby s pokrrny, ktere mely k tomu uzpuso bena driadla.
o
svatcich se peklo ritualni pecivo - gatha z treneho testa s naplni. K ozdobeni
povrchu gathy se pouzivala specialni drevene forrny- gathanachsi. Tyto formy, krome toho, ze zpevnovaly povrch testa, meIy jeste ozdobnou a magickou funkci. Na techto forrnach byly prevame rostlinne a geometricke vzory, casto take datum zhotoveni nebo jmeno tvUrce.
50
Pomucky na zpracovam mouky a testa byly vetsinou uskladneny v thonratunu mistnosti, ve ktere se pekl chIeb nebo v hlavni obytne mistnosti vedle zasobnice na potraviny.
5.2 Nacini na zpracovani mlecnych produktu
Mleko se dojilo do diZek - odlisovaly se diZky na dojeni krav od diZek na dojeni ovci. Tyto nadoby byly keramicke, dfevene nebo medene. Medene diZky byly vysoke 2035cm s prlimerem okolo 20cm, dfevene 40-45cm s prumerem 30-45cm. Medene diZky se pouzivaly take pfi kvaseni jogurtu - macunu. Nejvice rozsrrene byly keramicke diZky s vYskou 20-25cm a prumerem 18cm. DiZky na dojeni ovci byly 0 neco menSi. Na zcezovam mleka se poliZivaly velke hlinene trychtyrovite nadoby, jejichZ spodni otvor se zakryval vlnenou tkaninou, zachycujfci neCistoty, ktere do mleka napadaly. K uchovam vecer nadojeneho mleka do rana a k usazovam smetany se pouZivaly hlinene i dfevene nadoby, ktere se na noc stavely do sine nebo do komory. Hlinene nadoby byly ovalne s prumerem do 50cm, hluboke do 50cm, dfevene nadoby byly jak kruhove, tak ovalne a poliZivaly se v lesnatych oblastech. Ke skladovam smetany, ze ktere se pozdeji stloukalo maslo, se pouzivaly take kozene vaky, ktere se vesely na sloupy obytne mistnosti nebo do komory Pro vYrobu macunu (tj. pro kvaseni mleka) se poliZivaly specialni hlinene nadoby se dvema uchy, vysoke 15 - 20cm, se sirokyro hrdlem. Maslo se stloukalo v maselnicich (dzdzum,
dzcum, chnoci) ruZllych tvarU,
materi
- nazYvane "sedici, rucni"- mely tvar dzbanu s kratkyro
hrdlem, rozsifovaly se smerem dolu. Vysoke byly 60 - 90cm. Ve vrchni casti midoby bylo drzadlo, horizontalne pfipevnene kjejimu telu. V rovine s timto drfudlem byl maly otvor, skrz ktery se malou dfevenou palickou zkouselo, jestli je maslo hotovo. Hrdlem maselnice se doIevala smetana nebo kysele mleko, potom se uzavrelo zatkou, maselnice se otocila na bok a pravidelne se s ni kolebalo. Pri stloukam masla v teto maselnici, sedela zena, ktera maslo stloukala, na zemi na rohozi nebo na koberci. S touto maselnici pracovala jen jedna zena, s ostatnimi maselnicemi vetSinou dye.
51
Dalsim typ byly hlinene Z8VeSne maselnice, ktere mely tvar ke stranam zufujiciho se ovalu. Delka techto maselnic byla 110 - 120crn, prumer nejsirsi casti byl35 - 50cm. Ve stfedu tela byl otvor 0 prumeru 10 - 13crn, kudy se sbiralo m:islo. Krome hlinenych maselnic se vyrabely i dtevene zavesne maselnice
cylindrickt.~ho
tvaru, ktere byly zhotoveny bud' dlabane nebo bednene - bednene maselnice se pted pouzitim namacely do vody, aby se dtevo roztahlo a neprosakovalo. Dtevene maselnice se poliZivaly hlavne v lesnatych oblastech, byly vice cenene, mely delsi trvanlivost nez hlinene maselnice a snadneji se cistily. V bezlesych oblastech se pouzivaly hlavne v majetnych rodinach. Dtevene i hlinene zavesne maselnice se za krajni konce vesely na provaz nebo na tetez ke stropu obytne mistnosti, do komory nebo do sine, nekdy se take zavesovaly na dtevenou trojnoZku, postavenou v sini nebo na dvote. Roli maselnic plnily take kozene vaky - tik, z vydelane kozi kuze, ktere se poliZivaly hlavne v horach na vzdalenych pastvinach nebo pti rychlem stloukam meilSiho mnozstvi masla. I maselnice, stejne jako ostatnf dulezita hospodatska zatizeni, napt. obiInice nebo
syPky, se tesily velke vaznosti a vykonavaly se rUzne obtady k zajisteni prosperity. Jako ochrana pted uhranutim se na maselnice ptipeviiovaly amulety se zatikanim, jezci kuze, zelvi krunyte, hlavy hadu, podkovy, nebo vetvicky jivy svecene v kostele Calkazard
141
•
0
svatku
Vetilo se, ze v maselnici zije domaci duch tun dovlath, ktery sidlil v tech
ptedmetech, ktere byly spojeny se zajistenim blahobytu rodiny. Maselnice se obcas pujcovaly i sousedlim, brala se ovsem za to zaloha, ktera se vracela aZ po vraceni maselnice 142 .
sy-r dozraval ve slanem nalevu, v hlinenych nadobach, vysokYch 60 - 100crn, s prumerem dna mezi 20 a 25cm, zevnitt vysmolenych kvlili ochrane pted pusobenim slane vody.
141
Kvetmi nedele T.:
142 MapynlH, A.
MHTepbep apMHHCKoro HapO}l,HOrO )l(HJIHIna (BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THorpaqlllH H CPOJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe}l,OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989,
str.
XIX.-
HaqaJIO
XX B.,
17, 113}l,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOiI
131-133
52
5.3 Nadoby na vareni
Na vafeni se pouzivaly keramicke midoby (putuk) vysoke 20 - 35cm se sirok:ym hrdlem a rozsifujicim se telem a smerem ke dnu postupne zufujicim se, se dvema ddadly, kteni slouzila ke spusteni do zahloubene pece - thoniru. Specialni midoby existovaly pro vafeni specialniho jidla, urceneho pro rodicky - sladke moucne kase (chavic). Tyto nadoby mely stejny tvar jako putuky, ale byly mnohem menS!. Na vafeni mIeka, vody i na pfipravu nekterych pokrmu se pouzivaly velke medene nadoby malych i velkych rozmeru. VyCistene a vylestene kotle plnily nejen praktickou, ale i prestiZni funkci - dodavaly interieru okazalost a svedcily nejen
0
hospodyni, ale i
0
blahobytu cele rodiny. Dalsimi nadobami, urcenyrui k vafeni tolmy (plnenych vinnych nebo zelnych listu) nebo plovu (pokrm z ryze) se potiZivaly siroke nadoby s rovny-m dnem, s priimerem dna okolo 15cm a prumerem hrdla okolo 30cm, s ddadly i bez nich. Pro smazeni cibule a rozpousteni masla se pouzivaly male midoby.
5.4 Jidelni nacini a nabytek
Stoly, na kterych se jedlo, byly bud' totoZne s nizkyrui kulatyrui nebo hranatyrui stolky na valeni testa nebo se jedlo na specialnich stolech, urcenych pouze ke stravovam. Tyto stoly byly dlouhe aZ 250cm, siroke 30 - 100cm a vysoke 40-50 cm (ujidla se sedelo se na zemi). Nazvy techto stolu obsahuji casto slovo hac, ktere se varmenStine vztahuje nejen k pojmu chleba, ale k jidlu obecne. Dalsim stolem byl kursi - stolek vysoky 40 50cm, dlouhy a sirokY 90 - 120cm, ktery se v chladnem obdobi staveI nad zakrytou i otevfenou zahloubenou pec - thonir a zakrYval se kobercem, ktery pfesahovaljeho okraje a zakryval nohy okolo sedicich. Techto stolkU se potiZivalo ina valeni testa143 . Jidlo na stul se nosilo na dfevenych, kovovYch nebo slamenych podnosech. Medene podnosy byly zdobene geometrickyrui a rostlinnyrui motivy, vyryvaly se ne jmena mistru, ktefi je zhotovili, zakazniku, darovaci napisy nebo jmena novorozencu - nOvYch clenu rodiny. Staly v hlavni obytne mistnosti na dobfe viditelnem miste, kde k soM poutaly pozomost nove pfichozich. Tyto podnosy se pouzivaly hlavne pro starsi cleny rodiny nebo
143 MapynlH, A.
T.:
XIX.- HaqanO XX B., 17, 113)J,aTeJIbcTBo AH APMHHCKOH:
I1HTepbep apMHHcKOro HapO)J,Horo )l(HJUIII(a (BTopaH nOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THorpaIPHH H IPOJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe)J,OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989,
str.
134
53
pri ruznych obradnich pfflezitostech,
0
svatbe se na nich nosily dary pro novomaniele.
Slamene podnosy se pouzivaly pouze v chudsich rodinach, hlavne pro zeny a deti, nikdy ne pro hosty. Jidlo na still se podavalo v hlinenych, kovovYch nebo dfevenych nadobach, jedlo se z velkych spolecnych hlinenych mis, jejichZ rozmery zavisely na poctu stolovniku. Hloubka se pohybovala mezi 7 - l3cm, prumer od 9 do 11 cm. Postupne s rozpadem tradicnl armenske velkorodiny, ktery byl takrka dovrsen ve 2.po1.19.stol., byly nahrazeny menSfmi miskamf, obycej jedeni zjedne spolecne misy se postupne vytracel a zacaly se vyrabet mensi misky pro individualni poliZitil44. Napoje se na stul podavaly v hlinenych a kovovYch nadobach s obsahem 0,51 a vice nebo v kovovYch dzbanech. Vino se podavalo v zoomorfuich nadobach s podobou berana.Vino se nabfralo z velkYch keramfckJch nadob - karasu, potom se rozlevalo do malych hlinenych poharku. Na stole byly take male slanky, kamenne, keramicke nebo dfevene, kruhove nebo ve tvaru ptaka. Z priboru se pouiivaly dfevene lZice, vetSi pro dospele cleny rodiny nebo menSich pro deti. Lzice mely jeste jednu funkci. Protoze mel kaidy clen rodiny svoji vlastni lZici, kterou poznal podle rezby, ve velkych rodinach se clenove scitali podle poctu lZic, ulozenych ve lZicnicich. KdyZ se napr. v Dersimu narodilo dite, hospodyne do lZicniku ulozila novou lZici a slavnostne to oznamila cele rodine. Pro hosty meli v rodinach zvlastni lZice, ulozene oddelene. Pri shromazdeni velkeho mnozstvi hostu si hoste sami pi'inaseli vlastni lZice. LZicim se pripisovaly i ritualni vlastnosti - vei'ilo se, ze spolu s nekterymi dalsfmi predmety z okruhu domaciho nacini ztelesiiuji bohatstvi, a proto se napriklad
0
svatbe
pi'ihuzni zenicha snaiili ukrast z domu neve sty mce, aby s sebou nevesta do nove rodiny pi'inesla prosperitu do sveho noveho domova l45 .
***
144 MapynIH, A.
T.:
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)J,aTeJIbCTBO AH APMjlHCKOif
HHTepbep apMjlHCKOro HapO)J,Horo )KHJUUII.a (BTOpaji IIOJIOBMHa
ApMjlHCKajl 3THorpa
CCP, EpeBaH, 1989, str. 106 145 MapyrjlH, A. T.: HHTepbep CCP, EpeBaH, 1989,
str.
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)J,aTeJIbCTBO AH APMjlHCKOif
apMjlHCKOrO HapO)J,Horo )KMJIMma (BTOpaji IIOJIOBMHa
ApMjlHCKajl 3THorpa
135
54
Jak je videt, vliv na tvar a material armenskeho tradicniho mlcini mely prirodni podminky, orientace zemedelstvi, mistni tradice, socialni diferenciace osidleni nebo styk s dalSi kulturou, at' lIZ mestskou nebo etnicky odlisnou.
VetSina Armenie je bohata na vYskyt kvalitni hliny, coz zpusobilo prevladajici vYskyt hlinenych vYrobku nad ostatnimi. Drevene nacini se uplatnilo spiSe v lesnatych oblastech Armenie, jinde bylo znakem bohatstvi rodiny. Na stupeii rozsrreni urCiteho nacini mel vliv i zpusob pfipravy jidla - bud' v zahloubene peci - thoniru, na otevrenem ohnisti nebo v krbu, coz ovsem opet zaviselo na prirodnich podminkach - predevsim na typu paliva. Zastoupeni riiznych typu nacini se odvijelo i od orientace hospodarstvi. V 0 blastech s rozvinuty-m obilnyro hospodarstvim prevladalo nacini na skladovam a zpracovam obili, v sadovnickYch oblastech prevladalo nacini souvisejici s vinohradnictvim, skladovamm vina a ovoce, v oblastech s prevladajicim pastevectvim bylo silne zastoupeno nacini spojene s mlecnyro hospodarstvim. Rozmery nacini take tesne souvisely s velikosti rodiny.
55
6.0 Skladovani potravin
6.1 Skladovani obili Prvnim z typu prostor na uskladneni obili byly obilnice - jamy zahloubene v zemi, kuzeloviteho nebo valcoveho tvaru, hluboke 1-4m. Prilmer otvoru byl 50 - 70cm, prumer dna 50 - 250cm, obsah techto jam byl 1 - 5t. Vypalene dno i steny jamy byly izolovany vrstvou slimy, kteni byla zpevnena proutim a ke stenam obilnice pnpevnena dfevenYmi hacky146, nekdy byly steny oblozeny kamenem. Jama se zvrchu zakryvala nejcasteji slamou, nekde kamennym poklopem nebo dfevenou deskou zamazanou maltou, v nekterych oblastech byly jimy zakryte slimou a zasypane zemi. Obilnice zrni izolovala od vnejsich klimatickYch vlivil - pfedevsim pfed velkYmi vYkyvy teplot a vlhkem a pfed skUdci. Zamezenim pfistupu vzduchu a svetla se zabranilo kliCivosti zrni a jeho znehodnoceni. Ke skladovani v jamach se zrni peclive Cistilo a susilo. Obilnice se stavely v suchych a chladnych castech obytneho komplexu, hlavne v komorach nebo v sinich. Z duvodu relativne casrych najezdu se obilnice srovnavaly s povrchem zeme. Jako magicka ochrana se pfed uzavfenim obilnice na vrchni vrstvu obili pokladal kfiZ z cerstve pokosenych klasu 147 . Obili, hlavne psenice a jecmen, se take skladovalo v kamennych stavbach ambarech - s kapacitou 1 - 3t. Tyto obdelnikove stavby, jejichZ steny a dno byly pokryty kamennymi deskami, staly vetSinou ve dvofe. Delka se pohybovala od 300 do 700cm, sITka od 200 do 400cm, vYska do 300cm148 . Obili se dale skladovalo primo v obytne mistnosti v nekterem dfevem ohrazenem rohu, delka a sITka takovehoto ohrazeni se pohybovala okolo 200cm. Toto ohrazeni se nekdy budovalo v komofe nebo v mistnosti urcene pro peceni chleba - thonratunu a casto bylo rozdeleno na dye casti pro uskladneni psenice a jecmene. DalSim typem staveb, urcenyru pro skladovarn obili, byly specialni hospodarske stavby - ambaratuny. Tyto stavby se vyskytovaly hlavne v bohatych a pocetnych rodinach. 146 Obdobne obilnice byly nalezeny i pri archeologickych ryzkumech na pravekych i rane stredovekych nalezistich v Cechach. Kudrnac, J.: Skladovanf obilf v jamach - obilnicfch, Vznik a pocatky Slovanu, II, Nakladatelstvi Ceskoslovenske akademie ved, Praha 1959, s.233-252 147 MapynIH, A. T.: I1HTephep apMHHcKoro Hapo,a:Horo )l(HJ1HIl(a (BTopaH nOJIOBHHa XIX.- HaqanO XX B., ApMHHcKaH 3THorpa
56
Byly to pfistavby k obytne mistnosti, ktere mely vehod ze dvora nebo verandy, nekdy se stavely oddelene ve dvofe. Steny a podlaha teehto sypek byly omazane hlinou nebo vapnem. Mely ploehou streehu se tfemi otvory pro pIneni zvrehu. Pocet teehto otvorU zavisel na vnitfuim cleneni - syPky byly vetSinou uvnitr do yYsky 150 - 200 em prehrazeny na tfi casti pro skladovani pseniee, jecmene a pro sa. Delka teehto syPek byla aZ 650 em, sifka az 470 em, yYska se pohybovala okolo 250 em. V dolni casti byla mala dvifka pro odber obill. Do nekteryeh ambaratunu se stavely pytle nebo nadoby se zrnim a moukou. Casto se funkee ambaratunu rozsifila - sloliZily i uskladneni naradi a mIecnyeh produktu l49 . Zrni se dale skladovalo ve velkyeh keramiekyeh nadobaeh - karasech. Tyto nadoby amforovity tvar. Vyska teehto midob byla okolo 110 - 140em. Karasy se stavely v dome, vetSinou v komofe, bud' na speeialni drevene podstavee nebo byly zahloubene do zeme. Ve spodni casti mely maly otvor, clmZ se lisily od praktieky identiekYeh nadob, pouzivanyeh k uskladneni vina. Na prelomu 19. a 20. sto1. byly take rozsifeny dfevene zasobniee na obili, ktere se stejne jako kamenne stavby nazYvaly ambary. Byly to velke truhly na krMkYeh nohaeh, ve kterych se krome obill skladovaly i jine potraviny, hlavne mouka, brambory nebo lusteniny. Ambary byly uvnitr rozdeleny na 2 - 4 casti, podle druhu skladovaneho zrni. Rozmery zavisely na velikosti rodiny, delka se pohybovala od 180 do 340em, sifka od 70 do 170em, yYska od 80 do 230em a obsah mezi 1 - 6t. Existovaly i obrovske ambary s delkou aZ 500cm a obsahem az lOt. Ambary se stavely jak do rohu obytnyeh mistnosti, tak do sini, komor nebo do ambaratunu - specialnich staveb na skladovani obill. Stejne jako v pnpade obilnic se i v pnpade ambar vykonavaly rUzne obrady, ktere mely zajistit ochranu kvality a mnozstvi skladovaneho obill. Na ambary se vesely talismany se zafikanim, byci rohy, podkovy, pytlicky se soli, na skladovane obili se kladly kfiZe z klasu, male dfevene kfiZe nebo venee z vetvicek jivy, sveeenyeh v kostele
0
svatku
Calkazard150 . Na dne ambaru se vzdy neehavalo trochu obill nebo mouky - tento obycej byl svazan s pfedstavou domaciho blahobytu, vefilo se, ze kdyby se tento obycej nedoddel, ambary by byly prazdne a v dome by byl nedostatek. Armeni, stejne jako mnoho ostatnich narodu, uctivali dueha - oehranee domu, rodiny a jejiho majetku. Tento 149 MapynlH, A.
T.:
HHTephep apMHHcKOro HapO,l(HorO )I
ApMHHCKaH 3THorpacpMH M CPOJIbKJIOP, MaTepMaJIbI M MCCJIe,l(OBaHMH,
CCP, EpeBaH, 1989, 150 Kvetml nedele
str.
XIX.-
HaqaJIO
XX
B.,
17, H3,l(aTeJIhCTBO AH APMHHCKOH
118
57
duch se naz)'val tun dovlath - "bohatstvi domu ". Verilo se, ze tun dovlath bydli vambaru a dokud tamje, bude ambar pIny. Dale se pouiivaly menS! drevene zaso bnice, postavene bud' v komore nebo v obytne mistnosti, jejich obsah byl do 200kg a byly rozsiteny hlavne v chudsich rodinach. V chudych rodimich v oblastech s nedostatkem dteva se pouzivaly keramicke nadoby, urcene ke skladovani psenice, jecmene, mouky nebo krup. Materialem byla hlina, pro vetsi pevnost smichana s rezanou slamou nebo zinemi. Tyto nadoby byly ruzne velikosti, vetsinou cylindrickeho tvaru. zalaYvaly se poklopem z pro uti omazaneho hlinou, obili se sypalo dovnitr mal-ym otvorem zvrchu, ve spodni casti byl jeste jeden maly otvor, kter-ym se zrni odebiralo 151 . V chudych rodinach se ke skladovam obili take pouiivaly velke proutene kose, ze vsech stran omazane hlinou smichanou se slamou a popelem. Obsah techto kosu byl do 100kg, vYska od 80 do 200cm. Tyto kose se stavely do obytnych mistnosti nebo do komor na velke kamenne desky kvlili ochrane pred vlhkem. Ke skladovam a transportu obili a mouky se pouZivaly i vaky riiznych velikosti a materialu - park z vydelane ovci, teleci nebo kozi kUZe s obsahem 20 ai 30kg, plsteny
dival s obsahem 50 ai 150kg, velk-y charar, usit-y z pfehnuteho koberce a obsahem 250 ai 500kg nebo churdzin, velka sedlova brasna. Tyto vaky se stavely do rohu obytnych mistnosti nebo do komor, kvUli ochrane pfed vlhkem se pokladaly na velke kamenne dlaidice nebo na stojany a podstavce. Pokladaly se jeden na druhy152.
6.2 Skladovani peciva Ke skladovani chleba a ostatnich moucnych produktu se pouzivaly dva typy zafizeni. Prvnim z nich byly dtevene nebo proutene stiine na chleba - snduky. Nektere dfevene snduky byly vyrabene profesionaly a byly znamkou vysokeho postaveni a majetku. Snduky staly v obytnych mistnostech vedle zasobnice s moukou. Jejich vYska se pohybovala mezi 40 a 60cm, delka 50 - 60cm, sitka 40 - 50cm a obsah do 20kg.
151 MapynlH, A.
T.:
CCP,
EpeBaH,
1989, str. 119 T.: HHTepbep
152 MapyrHH, A. EpeBaH,
1989,
str.
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)1,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOM
apMHHCKoro HapO)1,HOrO )KIIJIIlIIIa (BTopaH nOJIOBIIHa
ApMHHCKaH 3THOrpa
CCP,
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, H3)1,aTeJIbCTBO AH APMHHCKOM
HHTepbep apMHHCKoro HapO)1,HOro )lUIJUuIl,a (BTOpaH nOJIOBIIHa
ApMHHCKaH 3THorpa
120
58
Druhyro typem byla velmi rozsrrerui dfevemi koryta, kteni mela nlzny tvar, delku do 170cm, srrku 50 -70cm, hloubku 20 - 30cm. Jak
0
tom svedci mnoho armensky-ch pfislovi, pojem "ehleb v korytu" a " blahobyt
rodiny" byl ztotoznOV3n. Napr. blahoprani "At' je ve tvem koryte mnoho ehleba" patrilo k velmi pozitivnim, naopak jednou z nejhorsich kleteb bylo: "At' tvoje koryto zustane
prcizdne. 153" Stejne jako i u mnoha ostatnich ruirodu, i v Armenii lze pozorovat kult chleba. S chlebem i moukou se zachazelo velmi opatme. Koryta patrila k nejCistSim a nejdulezitejsim predmetilm v dome. Slouzily take k prvnimu koupam novorozencu. Pro uskladneni peCiva se pouzivaly ruzne kose, pletene z tenke slamy, ktere byly opet poliZivane hlavne v chudsich rodinach l54 •
6.3 Skladovani mlecnych a mas0vYch produktu
Maso bylo urceno vetSinou k prime spotrebe, skladovalo se pouze pecene zavafene maso - thaI a maso susene na vzduchu - apueht, msi saroe. Susene maso se skladovalo v komore v hlinenem hmci zality skopovyro sadlem. Z mlecnych vyrobku, ktere se vyrabely nejcasteji z kravskeho mleka,
0
neco mene
z ovcmo a kozmo, se skladoval nejcasteji maeun - armenska obdoba bileho jogurtu, $,
ktery byl stejne jako chleba neodmyslitelnou soucasti u armenskeho stolu, a maslo. Cerstvy- maeun se skladoval v hlinenych dzbanech, nejdele 6 - 7 dni. Pro delsi uskladneni se precedil pres pllitno a dale se skladoval v kozenem vaku. V takovem pripade vydrZel podle stupne tucnosti mesic i dele. Siroce rozsrrene bylo take dlouhodobe skladovam maeunu v hlinenych dzbanech, zalitych smolou, ktere se zakopavaly do zeme. S)'r se uchovaval a dOZfaval ve slanem nalevu, v hlinenych nadobach, vysoky-ch 60 100cm, s prumerem dna mezi 20 a 25cm, zevnitr vysmolenych kvilli ochrane pred pusobenim slane vody. Nadoby se $em se take nekdy zakopavaly do zeme, vetSinou
153 MapynIH, A. T.: HHTephep apMHHCKoro Hapo.n:Horo )KHJIH~a (BTopaH IIOJIOBHHa XIX.- Ha'laJIO XX B., ApM5IHCKaH 3THorpa
59
v krytych sinich, nedaleko od vchodu. V horskYch oblastech se syr skladoval v kozenych vacich155 . Mcislo se skladovalo prepustene ve vysokYch midobach s plochyro dnem, ktere na rozdil od nadob na sYr nebyly zevnitf vysmolene. Velmi cenene byly zevnitr glazovane nadoby. Prepustene maslo se take dalo nekolik mesicu skladovat ve vacich. Nadoby s maslem se skladovaly v komorach, casto se u zdi vykopavaly jamy, do kterych se stavely vetSi nado by156.
6.4 Skladovani ovoce a zeleniny
K uskladneni ovoce a zeleniny se pouzivaly nadoby ruznych tvaru, zhotovene z rozlicnych materialu. Byly to predevsim kose pletene ze slamy nebo z prouti, ktere se stavely v komorach na kamenne desky. Ovoce a zelenina se take casto skladovaly v snducich - drevenych nebo proutenych skfinich, ktere se pOuZivaly take na uskladneni chleba. Pri dlouhodobem uskladneni se kose vesely ke stenam v komore, ovoce a zelenina se take skladovaly v policich, vylozenych slamou. K dlouhodobemu uskladneni se take pOuZivaly melke jamy - v nich se skladovaly hlavne brambory, mrkev nebo repa. Tyto jamy se hloubily u sten v suchych a chladnych castech domu, hlavne v komorach nebo v sinich. K marinovani zeleniny na zimu se pOuZivaly nadoby se sirokyro hrdlem - cap - se dvema driadly, vysoke 90 - 100cm. Nadoby, ktere k marinovani zeleniny, byly stejne jako nadoby na skladovani sYra zevnitf vysmolene, aby se steny nadoby chranily pfed pusobenim slaneho nalevu. Tyto nadoby byly bohate ozdobeny a byly pychou kaMe hospodyne, slouzily jako ozdoba obytnych mistnosti157 .
155 MapynIH, A.
T.:
I1HTephep apMHHCKoro Hapo,n:Horo
)!(Hmn~a
CCP, EpeBaH, 1989, str. 125 156 MapyrHH, A. T.: I1HTephep
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, 113,n:aTeJIhCTBO AH APMHHCKOH.
apMHHCKoro Hapo,n:Horo )!(HJIHma (BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THorpa$HH H $OJIhKJIOP, MaTepHaJIhi H HCCJIe,n:OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989, str. 127 157 MapyrHH, A. T.: YIHTephep
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, Ih,n:aTeJIhcTBo AH APMHHCKOH.
(BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THorpa$HH H $OJIhKJIOP, MaTepHaJIhI H HCCJIe,n:OBaHHH,
apMHHCKoro Hapo,n:Horo
)!(HJIHI~a
XIX.- HaqaJIO XX B., 17, YI3,n:aTeJIhCTBO AH APMHHCKOH.
(BTopaH IIOJIOBHHa
ApMHHCKaH 3THorpa$HH H $OJIhKJIOP, MaTepHaJIhI H HCCJIe,n:OBaHHH,
CCP, EpeBaH, 1989, str.127
60
6.S N adoby na vodu a vino
Voda se uchovavala v hlinenych, dfevenych nebo kovov-ych, pozdeji plechov-ych dzbanech rUznych tvaru. Na zac. 20. sto1. byly rozsrreny keramicke midoby s obsahem okolo 301 a v-yskou mezi 35 a 50cm. Tyto nadoby mely lizke dlouhe hrdlo a smerem ke dnu se zuzovaly. Dfevene a kovove midoby se od hlinenych liSily tim, ze se smerem dolu nezuZovaly, ale rozsifovaly. Dfevene midoby byly bud' dlabane nebo bednene. Nadoby na vodu staIy okolo zasobnic na mouku, nebo za dvefmi hlavni obytne mistnosti. Pro skladovani velkeho mnozstvi vody se v nekterych oblastech (Sirak, Dzavachk) pouzivaly velke kamenne s obsahem do 100 1. Delka techto nadrZi se pohybovala okolo 100cm, delka a srrka mezi 50 a 60cm, v-yska vody okolo 30 - 40cm. Na vodu se pouzivaly i jine nadoby - napf. vetSi medene kotle, dfevemi i medena vedra, amforovite keramicke nadoby - karasy nebo pozdeji sudy. V tech oblastech Armenie, kde bylo hlavnim odvetvim hospodafstvi vinarstvi, se na uskladneni Vlna pOuZivaly velke keramicke nadoby - karasy, shodne s nadobami pouZivanymi na uskladneni obili. Mnozstvi a velikost karasu v dome zavisela na uspesnosti a velikosti hospodarstvi. Karasy se pOuZivaly i ke kvaseni vina, ke skladovani vodky, zrni, marino vane zeleniny. StaIy vetSinou v komorach na specialnich dfevenych podstavcich, oprene 0 stenu, nebo zpola zahloubene do zeme. Ke skladovani a transportu vina a vodky se pouzivaly take vaky z vydelane kozi, kravske, teleci nebo buvoli kuze 158 •
6.6 Nadoby na uskladneni soli
V Armenii se vyskytovaly velmi specificke zasobnice soli (alaman) , pfedevsim keramicke, ale take ze dfeva, kuze nebo plsti. Keramicke zasobnice na suI mely velmi specifickou podobu. Tyto slanky mely zoomorfui nebo antropomorfui tvar, popripade kombinaci obojiho. Byly to zenske nebo zvifeci figury, nektere slanky mely telo kozla s hlavou zeny nebo to byla zenska figura s telem berana. Vyska techto slanek se pohybovala mezi 35 a 70cm, pn'lmer dna mezi 15 -
158 MapynlH, A.
T.:
I1HTepbep apMjIHCKOrO Hapo,n:Horo )l(HJHUn;a (BTOpaH IlOJIOBHHa
APMjIHCKaH 3THorpa
17,
XIX.-
HaqanO
XX
B.,
113,n:aTeJIbCTBo AH APMjIHCKOH
CCP, EpeBaH, 1989, 128
61
40cm. Slanky s zenskou figurou nesly odev a ozdoby zamofuych zen a divek. Tyto slanky bYvaji davany do souvislosti s kultem soli a s kultem bohyne matky - Anahit 159 • Take se pouZivaly nadobky s vicky nebo s UzkYmi hrdly zazatkovanYmi kusem tkaniny, nektere dfevene slanky mely tvar kozla. Misto nadob se na sUI take pOuZivaly vaky usite z koberce. Slanky z kuze se vetSinou pouzivaly jen na vzdaIenych pastvinach, ve vesnicich se davala pfednost hlinenYm a dfevenYm . Se soli se zachazelo velmi opatme, nadoby se soli se stavely do hlavni obytne mistnosti, slanky v podobe zenskych nebo zvifecich figur take do specialniho ryklenku ve zdi, na stojany nebo okolo zasobnic na mouku. Vaky se soli se vesely na sloupy, steny nebo na zasobnice 160 •
159 MapynIH, A. T.: I1HTepbep apMjJHCKOro Hapo,n:Horo )I
62
7.0 Kazdodenni strava
Co se tYee tradicni armenske stravy v uplynulych staletich, pisemnych pramenu prilis neexistuje, a to plati zejmena 0 strave beme, ka.zdodenni. Armenie ma rozdilne geograficke podminky. Odlisna byla strava v horskYch oblastech, kde dominoval chov dobytka, a tudiZ se ve skladbe pfijimanych potravin vyskytovalo vice mIecnych pokrmu, na rozdil od jidelnicku v oblastech s niZsi geografickou polohou, kde se ve vetSi mffe vyskytovaly pestovane plodiny, predevsim ovoce a zelenina. Maso se obecne konzumovalo spiSe prilezitostne, predevsim 0 svatcich . Na armenske strave je zajimave to, ze se za poslednich sto let prilis nezmenily suroviny, poliZivane k priprave pokrmu, ani postupy vareni. Co se zmenilo, je funkce nekterych pokrmu. Vetsina jidel drive spiSe svatecnich se stala jidly zcela bemYmi (limitovanYmi ovsem momentalni ekonomickou situaci rodiny), nektera obradni jidla, jako jsou predevsim sladke obilne We, zjidelnieku zmizela temer uplne nebo se stala pochoutkou pro deti. Varena obilna zrna whec byla nahrazena kroupami a v soueasnosti temer uplne ryZi. Take drive tradieni skopove maso je nahrazovano veprovYru. Mimoto se zmenil take prostor na vareni, prestalo se varit na otevfenim ohni, i v tradicnich pecich - thonirech, s tim mimojine souvisi i zmena poliZivaneho nadobi. Da se rict, ze v soucasnosti take dochazi k diferenciaci mezi stravou ve me stech a na vesnici, zpusobenou ekonomickYmi rozdily mezi obyvateli, predevsim mnohem vetSi nezamestnanosti na vesnicich. V mestskYch obchodech Je sortiment ryrobkU bohaty, beme jsou rozsrrene importovane potraviny, predevsim z Ruska, ale i dalsich hlavne evropskYch zemi, jako jsou napr. syry holandskeho typu a dalsi mIecne ryrobky z dovozu, uzeniny, ruzne konzervy atd. CelkovY ryber zbozi se prilis nelisi od standartu, na ktery jsme zvykli od nas. Samozrejme je na vYber mezi dovazenYmi a domacimi potravinami - potraviny z domaci produkce jsou vetsinou ryrazne levnejsi. Nakup dovazenych potravin je tedy pova.zovan za ponekud prestiZni zaIezitost. Oproti tomu je ve
venkovskYch obchodech velmi redukovana nabidka,
k zakladnimu sortimentu patfi chleb (kdyZ je stesti), jeden druh armenskeho sYra, rybicky v oleji a vodka. Obyvatele venkova maji na druhou stranu ovsem vYhodu ve vlastnich vypestovanych surovinach, jako jsou napr. brambory, cervena repa, zeli, kvetak a daIs!
63
zelenina a ovoce, casry je take chov drlibeze a knilikU, vYjimkou nebYvaji ani kravy, ovce a kozy, ktere se chovaji pfedevsim na mleko. Je ale tfeba podotknout, ze i obyvatele mest, pokud nejsou zasobeni pfibuznYmi z venkova a pokud k tomu maji alespoii trochu vhodne podminky, pestuji zeleninu, nebo chovaji drobne domaci zvrrectvo a snuff se tak vylepsit svojf tiZivou ekonomickou situaci161 •
*** v Armenii se tradicne
pfijimaji tfi jidla behem dne - nino, kolem poledne a vecer,
to se od rninulosti pfilis nezmenilo a jak vyplYva z ryzkurnu, ktere probehly v 70. letech 20.sto1. 162, pfilisnych zmen se nedostalo ani skladbe pfijimanych potravin. Podle techto vYzkumu byla na konci 19. stol. prvnim jidlem snidane, v zime podavana doma, v Iete vetSinou na polio Co do mnozstvi pfijimanych potravin byla snidane nejmenSim jidlem dne. Sestavala vetsinou z chleba, sjra, mleka, macunu (arrnenske obdoby bileho jogurtu), vafeneho vejce nebo vajecne placky, castjrn pokrrnem byly rUzne obilne kase. K tomu se pil "caj" - odvar z nektere divoce rostouci byliny, napf. z sipkU nebo z urcu (arrnenske varianty matefidousky). Skladba podavam§ho pokrmu zavisela na rocnim obdobi - v lete se ke snidani pfidavaly ovoce nebo zelenina, hlavne okurky a rajcata, popflpade hroznove vino. Obed byl vetsinou vydatnejsi nez snidane, ale mene vydatny net vecefe. ledlo se v lete na poli, v zime doma. V zime se jedly vafene nebo pecene brambory, vafene zelene fazolove lusky lobi, harisa - kase z krup s rozvafenjrn kufecim nebo SkOporyffi masern,
tolma - rnasovo-ryzova napm zabalemi ve vinnem nebo zelnem liste, rUzne polevky, lusteniny, v lete se konzumovalo vice mlecnych vYrobkU, jedl se pfedevsim spas - poIevka z macunu (jogurtu), mouky a vejce, zahustena ryZl nebo kroupami, ve Sjuniku se do teto polevky pfidavala jeste cocka. Krome toho se take v Iete vafilo mnozstvi zeleninovYch jide1, hlavne z baklaZiLnu, rajcat a paprik
161 V dobe meho posledniho pobytu v Armenii na podzim r. 2004 mela nase uCitelka armenstiny jako zamestnankyne Jerevanske statni univerzity mesicnf mzdu 50 dolani, pi'icemz ceny napi'. potravin a energie se od nailich temer nelisl. 162 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KyJIbrypa )f{ll3Heo6ecne'leHllH ll3THOC, OnbIT 3THOKyJIbrypOJIOfll'leCKOfO HCCJIe.I\OBaHHH (Ha MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIhCKOH KYJIbrypbI), Ih.I\aTeJIbcTBo AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH 1983
64
Vecere se odehravala vzdy doma a byla nejvyzivnejsim jidlem celeho dne. K veceri se varil stejny sortiment jidel jako k obedu, casto se take jedly zbytky od obeda163 . v Iete byla jidla doplnena ovoeem a zeleninou.
7.1 Snidane - Chlcb a syr
HIavni soucasti armenskych pokrmu je chleba (hac). Stejne jako u jinyeh narodu Kavkazu, chleb u Armenu, tvorfci nejdulezitejsi soucast stravy, vstoupil v sirsi pojeti jidla. Armenske
vyrazy jako
,jist, snidat, obedvat nebo veceret" se casto nahrazuji slovy hac
utel, tj. jist chleba. Nejrozsrrenejsim a nejobhbenejsim armenskym chlebem je lavaS, ploehy a tenky chleb ovalne formy,
0
rozmerech pribliZne 1m na delku a 0,5m na srrku. Drive se
k psenicne mouce pridavala zjecmene, nekdy i brambory, dnes se lavas pece vyhradne z psenicne mouky164. Lavas se pece v tradicni armenske ehlebove peci, zahloubene do zeme - v thoniru. Dnes lIZ se lavas vetSinou kupuje v obchodech, ina vesnicich se pece jen prilezitostne, hlavne
0
sv:itcich, tradicni pece maji jen v nekterych domech. Drive ale
bylo domaci peceni lavase zeela beZnou tilezitosti. Testo na lavas, do ktereho se pridal kvasek - vetSinou kousek testa z predesleho peceni, se misilo ve velkem dfevenem koryte (tast) - to byla velmi prestiZni prace, kterou delala nejstarsi zena, jent se ucastnila peceni - potom se rozvalelo valeckem na nizkem kulatem nebo ctvercovem stolecku, u ktereho se sedelo na zemi - to delala vetsinou mladsi snacha, ktera pote vyvalene testa predala zpet k tehyni. Ta navIekla testa na speeialni sirokou podloZku pletenou z prouti a obalenou silnou vrstvou mtky a potom ho jednim pohybem nalepila na rozpalenou stenu pece - thoniru. Za 30 - 40s vyndala upeceny ehleb specialnim zeIezny-m prutem s ostrym zahnuty-m koncem. Bylo potreba praeovat ryehle, aby se lavas nespalil, proto ehleb peklo vice zen dohromady, casto si vypomahaly sousedky. E.E.Kish pIi sve navsteve Jerevanu ve 20. Ieteeh minuIeho stoleti zaznamenal toto:
"Zvltistni, ie neexistuje etnografie peceni chleba, kaidy asijskj naritdek ma vlastni chlib, iadna revoluce, iadny masakr, iadne zapuzeni nezmenilo jeho chut; kmenove 163MapKap}lH, 3. C. a KOJI.: Kym,rypa )l{H3Heo6ecneqeml}! H 3THOC, OnhIT 3THOKYJIbTYPOJIOrHQeCKOrO HCCJIe.n:OBaHH}I (Ha MaTepHaJIaX apM}lHCKOii CeJIbCKOii KYJIbTYPbI), Ih.n:aTeJIbcTBo AH APM}lHCKOii CCP, EpeBaH 1983, str. 238 164 Tep-CapKC}lHQ, A.: ApM}lHe, MCTOPH}I H 3THOKYJIbTYpHhIe Tpa.n:HQHH, M3.n:aTeJIbCKa}l <jmpMa BOCTOQHa}l JIHTepaTYPa PAH, MocKBa 1998, str.lll
65
opustili sva dedicna bydliste, zvykli si na jim? druhy tabaku, odloiili svuj kroj, podfidili se eizim zakonum a zvykum - svemu ehlebu vsak zustali verni. Verivanskem bazaru vypew pet ruznyeh narodnosti! S orazitkovanjm listem tifliskeho komisariatu pro lidovou osvetu, ktery me opravrlOval k prohlidee tamejsieh universitnieh ustavu, jeni ale v Armenii nikdo nedovede preCisti, ponevadi je psan gruzinsky, vstoupil jsem do jedne tureeke pewrny, Majmal-Ali-Ogli se poklonil pred inspektorem ai na zem, v dilne byl sklonen nad diii temer nahy mladenee, hnetl normalne testo, biZ do neho prknem, z boehniku se stala plaeka, s peci byl snat primitivni pleehory poklop, plaeatou lopatou soupl tovarys boehnik do otvoru a tak jim placZ na mnoho tisie kfeminku, leiicieh v kamneeh, ie z testa byl uzkj obdelnik, aspon pUldruheho metru delky. Delaji se bubliny, rozplasknou se, zcernajichteb je hotov a vytaien z peci. Podoba se iidovskemu velikonocnimu ehlebu na zapade (zatimeo zde jsou maeesy male a ctvereove a vypadaji jako nase suehary pro psy), rozloii jej po podlaze, tam ztvrdne, potom jej zavesi na haky do rykladu a kaidy Turek nebo Tatar muie si za deset kopejek koupiti libru sangaku. Gruzinskj ehteb, jehoi rozeni jsem pozoroval v sousednim krame, vypada podobne, ale lavai 65 je mekCi nei tureekj ehleb, pee ma jiny tvar, je to kulata, obrovsw hlinena vaza, ktera je zapustena do zeme, nejsou v ni kamenky, testo se prilepi na horeni klenuti a uplaea. Pravy akrobatiekj kousek musi
svesti armenskj pekarskj pomoenik: se zavazanymi usty a polozawizanyma oCima, aby se nespalil, ponofi se, aeh, stfemhlav s kaidym boehnikem do teto banate peci, na jejimi horenim okraji se pevne drii na nohou (divame se na to s ehvenim) a uplcieava dole masu na uhli, za dve minuty musi zase doM pro hotory curek, do nehoi si bali domorodci maso, aby j e mohli rukama davat do ust. 166 "
Vyhodou tohoto chleba je, ze vydrZi udajne takrka neornezene dlouho. V nekterych oblastech s drsnejsirn klimatern (Aragacotn, Sirak, Gelarkunik) se lavas pekl na podzirn na nekolik rnesicu a potorn se skladoval na chladnern a chninenern rnlste. Pred konzurnaci stacilo lavas jen trochu navlhCit vodou ana 20-30 rninut ho zabalit do pilitna. Tento chleb je velmi obhbeny i proto, ze se do neho da zabalit sYr nebo rnaso spolu s nati zelenych bylin, nahradi tam i ubrousek a kdyz se svine, tak i lZici. Lavas se velmi casto lame do polevek, rnasova a zeleninova jidla se casto podavaji na lavasi a jidlo se casto zakryva lavasem, aby nevychladlo.
165 armensky chleb 166E.E.Kisch, Cai'i, popi, boiSevici, Pestryarch Obflizku z dopoledne v Erivane, Pokrok, Praha 1929, str. 137138
66
DalSfmi druhy tradicniho armenskeho chleba jsou chleby pecene ze silnejsmo testa, napt. po lavasi nejrozsii'enejsi matnakas, kvaseny plochy kulary chleb, vysok)T asi 3cm, jehoz povrch se pted pecenim potini zavateninou , mene rozsii'enYrn druhem chleba je blit nebo bombi. Chleb se sYrem je nejcastejsi armenskou snidani. Typickou armenskou snidani je sYr zabaleny do lavase casto jeste spolu se zelenou nati -
nejcasa~ji
s bazalkou nebo
koriandrem. K tomu se casto podava macun (jogurt). Takove jidlo se bere ssebou i na cesty, kdyz se ptedpoklada, ze se nebude jist doma.
7.2 0 bed a vecere TypickYrn tradicnim jidlem je tolma, zavitky z vinnych nebo zeInych listu, pinene smesi
ryze
a rnleteho skopoveho nebo hovezmo rnasa 167 . Vinne listy se v Arrnenii
prodavaji liZ nalozene - takove se daji rovnou poliZit, cerstve vinne i zeIne listy se musi pfed poliZitirn nekolik malo rninut povafit ve vode. K tolme se podava macun (jogurt) bud' s drcenYrn cesnekem, nebo nasladko se skofici. Tento pokrm rna nekolik ruznych krajorych variant - pfi pfiprave "astarakske tolrny" se rnisto listu smesi rnasa a
ryze
plni
vydlabana jablka nebo kdoule, pfi pfiprave "ecrniadzinske tolrny" se plni vydlabane baklaZany, papriky a rajska jablka. DalSirn typickYrn pokrmem z rnleteho skopoveho rnasa je kololik - smaiene kulicky z rnleteho rnasa srnichaneho s ryzi, cesnekem a zelenYrn koriandrem, jako pfiloha se podava chleba nebo brambory. Take kololik rna mnozstvi variant, do rnasa se mohou pfidat napf. susene dtfnky, vejce, mUte se take podat s ornackou z rajskeho protlaku. Skopove maso se casto smaii nakrajene na kousky, dusi se zeleninou - spenatem, rajcaty, zelenyrni fazoloryrni lusky, jako napf. tapaka - rnaso nakrajene na kousky dusene s paprikarni, cibuli, baklaiany a rajcaty. Ze skopoveho a kufecmo masa a z krup se take pfipravuje harisa, svatecni jidlo, ktera se drive vafila i ve vsedni dny, dnes se od jeji pfipravy ustupuje, protoze je potfeba vynalozit pfilis casu a pozomosti - harisa by se mela spravne vafit velrni dlouho, vetSinou celou noc, v tradicni peci - thoniru, dokud se pfisady, maso i kroupy, nerozvafi na kasi. Dalsirn z pokrmu je chaslama - dusene jehneci rnaso s brambory a zeleninou.
167 Variantou je tzv. pasuc' tolma - postni tolma, kde se misto smesi zelnych listu lusteniny, hlavne cocka a fazole.
ryze a masa bali do vinnych nebo
67
Ze skopovYch vnitrnosti se na panvi pfipravuje s cesnekem a rajcatoyYm protlakem tiviik.
K delSimu skladovani je urceny thai (nekdy naz-yvany turecky kaurrna) - dobre propecene skopove nebo hovezi maso, ktere se uchovava zalite silnou vrstvou sadla. Z hoveziho masa se vari podobne pokrmy jako z masa skopoveho - z mleteho hoveziho masa se delaji karbanatky zvane lwlolak - maso se nekdy nemele na masovem ml-ynku, ale roztIouka drevenou palickou, toto jidlo se take pfipravuje ze smesi mleteho hoveziho a veproveho masa. Tradicnim jidlem je rovnez rnusaka, dusene hovezi maso nakrajene na kousky, ktere se dale zapeka s ryzi a nlznou zeleninou - dym, nebo baklazany a rajcaty, brambory, nebo zelen-ymi rajcaty. Varmenske kuchyni se pOuZiva i teleci maso, ktere se mele, smaZi nebo dusi nakrajene na kousky, nejcasteji se zeleninou, hlavne s rajcaty. Veprove maso se nejcasteji smazi nakrajene na kousky - pfidava se k nemu kdoule a ruzna dalsi zelenina, z veproveho masa se nejcasteji pripravuje svatecni chorovac armensk-y saslik. Pouzivane je i clnlbezi maso-nejcasteji killed. Kille se casto uvari ve vode a pote dusi podlite omackou z rajcat, drinkii, jablek nebo se dusi s rajcaty a zelen-ymi fazoloyYmi lusky. Killed borani se p6pravuje z peceneho mete nakrajeneho na kousky a dopeceneho v troube s vejci a fazoloyYmi lusky, nekdy se pridavaji i baklaZany. Krome killeciho masa se pouziva i krUti - krUta se pece v troube, muze se naplnit smesi ryze, hrozinek a mandli (arnic), stejne lze pripravit i husu nebo kure. Ryby se v Armenii pouZivaji varene, pecene, susene i solene. Nejcasteji se ji siga a druhy mistnich pstruhu, z nichZ nejvfc b-yva cenen sevansk-y ischan. Ryby se dusi na vode, na masle, nekdy take na bilem vine, casto se podava s citr6nem nebo se zrnicky granatovYch jablek, pfilohou jsou pecene nebo varene brambory, casto armensky chleb lavas. Ryby se take griluji, smaZi na tuku, zapekaji se zeleninou, nekdy se pred smaZenim obaluji ve smesi mouky a vejce, aby se vytvorila kurka. K rybe se take casto pridava nat' estragonu nebo koriandru, cibule, suI a pepr. Ryby se p6pravuji i varene s rajcaty, cerstyYmi bylinkami, casto s ryzi nebo krouparni, nekdy se kousky ryb pridavaly do plovu - varene
ryze.
Nekdy se ryba pekla jako saslik. Drive se
68
ryby se take pekly ve chlebove peci thoniru l68 , dnes v troube, jako napriklad pokrm kutap - ryba plnena ryzi, hrozinkami a korenim. K armenskemu jidelnicku take patfi vejce - poliZivaji se varena, smaZena, drive se take pekly v popelu. Casto se z nich pripravuji omelety - se zeleninou - s chfestem, spenatem, fazolovYmi lusky, rajcaty, houbami, vlassk)1mi orechy nebo s r-uznYm masem konzervovanY'm masem (thalem), nebo se susenym masem - basturmou. Mimo to jsou take vejce soucasti pokrmu jako clbur (brambory vafene s nudlemi)
lobi (varene zelene fazolove lusky) , arista-plov
(ryze
s nudlemi), msov-klorik (masove
knedlicky) nebo sut-klorik- (kroupove knedlicky) a r-uznych moucnfku. Ryze je varmenske kuchyni velmi obhbenou surovinou, ktera vicemene nahradila drive rozsrrene kroupy. Tradicnim pokrmem je plov - varena ryze (variantou jsou psenicne kroupy) smicharni s r-uznYmi dalSimi komponenty - vari se plov se susenYmi drinky, s chlebem (lavasem) natrhanY'm na kousky, s cervenYmi fazolemi, muze se pridat i maso dusene skopove s cesnekem a se zrnky granatoveho jablka, killed maso, vafi se i arista-
plov - ryze smichana s oSmaZenYmi nudlemi (aristou), daISi variantou je plov nasladko se susenYmi svestkami, hrozinkami a hfebickem nebo s pecenYmi jablky, kdoulemi, hrozinkami, mandlemi a blumami. Z ryze smichane s cockou se vari pokrm calkasovi. Z celych zrn psenice (spaldy) se vafi slana kase kasovi, muze by! i z ryze, pridava se k ni oSmaZeny cesnek. Kasovi se krome ryze a psenice pripravuje i z psenicnych krup, muze se do neho pridat i osmaiene mlete skopove maso se st'avou z granatoyYchjablek. Smesi z ryze, cesneku a zrnicek z granatoyYch jablek se plni skopova strivka a zapekaji se v troube. Tyto ,,klobasky" se jmenuji bumbar. Z psenicne mouky se vaN nektere kase, ktere drive sloliZily jako obradni jidla napr. chasil - kase z mouky se susenou syrovatkou, asuda - kase z mouky s medem nebo
chavic' - kase se svestkami - dnes se tyto kase vari hlavne pro deti. Lusteniny se poliZlvaji se jako samostatna jidla, i jako pro prilohy, casto se z nich vari polevky. Krome hrachu a cocky jsou se mnoha jidla pfipravuji z cervenych a bilych fazoli, obhbene jsou zelene fazolove lusky - lobi. Z lustenin se casto delaji studene "pastiky" - mlete lusteniny (cervene fazole nebo hrach) se smichaji s cesnekem, vlasskYmi orechy a koriandrem a petrieli, nebo s hrozinkami, susenYmi dfinky a mandlemi. Ve
168 Tep-CapKCHHl(, A.: ApMHHe, HCTOPHH H 3THOKYJIhrypHbIe Tpa,L(Hl(HH, H3,L(aTeJIhCKaH qmpMa BOCTOQHaH JIHTeparypa PAR, MocKBa 1998, str. 120
69
vetSine blizkorychodnich kuchyni, vcetne armenske, se z mlete cizrny, cesneku, koreni a olivoveho oleje pripravuje pasta - humus. Zelenina se v armenske kuchyni pouiiva velmi hojne, a to jak syrova a marinovana, tak varena dusena i pecena. Velmi casto se pouiivaji baklaiany a rajcata, casto v kornbinaci s paprikou a cesnekern. Takorym jidlern je napr. ajlazan - srnes dusenych baklazaml, brambor, rajcat, paprik, fazolorych luskU, cesneku a nlzne zelene nati. Baklaiany se pfipravuji dusene nebo srnaiene, samotne nebo s rajcaty, podava se k nim macun (jogurt) s cesnekern, nebo se polevaji slanou ornackou z vlasskJch orechu. lednou ze zeleniny v armenske kuchyni Je dYne, z niZ se vaH proslule jidlo laphama - dYne se vydlabe, duiina umele a smicha s polouvarenou
ryzi
a hrozinkami,
pi'ida se alyca l69 , jablko nakrajene na kousky, rned a skorice, tato smes se potorn vrati do vydlabane dYne a cele se zapece v trouM, drive v peci - thoniru. Tento pokrm rna i slanou variantu, kdy se ke srnesi dyne a ryze pfida osmazeny cesnek, susene drfnky, mlete vlasske orechy, skoi'ice a suI. Laphama pronikla i do folkloru, existuje pisen, oslavujici tento pokrm. Hej dian laphama, hamov hotov laphama Hej dian dian laphama, anus kathollaphama
Hej, draM laphama, vonici laphama Hej, draM laphama, sladka a st'avnata.
A rag , hasae' detum~, arankh derankh mer tun~, maner tjarthatz alec 'inkh tenduri medi~ kakhee'inkh.
Pfinesli jsme domu zralou dyni, Rozemleli jsme ji na mate kousky a postavili do thoniru.
Hej dian laphama,melr., medi., laphama: Hej dian dian laphama, anus kathollaphama:
Hej, draM laphama, laphama s medem Hej, draM laphama, sladka a st'avnata.
Dian, hej dian, hej dian, hej dian Dian, hej dian, hej dian, hej dian Hej dian laphama, hamov hotov laphama Hej dian dian laphama, anus kathollaphama Julen jeresin kee 'ola, enpes pahi mer tun~, Enpes tarekh cethaphi, khas soreres caltoti.
Maslo se na ni roztika, budu davat pozor, aby se nespalilo.
Hej dian laphama, hamov hotov laphama Hej dian dian laphama, anus kathollaphama Dian, hej dian, hej dian, hej dian Dian, hej dian, hej dian, hej dian Ktal arae 'jekan tun, harjur hogi ankdtun Jes inc anem, inc anem, harjur hogun mek detum.
169
Sto lidi si vzalo lifei a pfislo k nam domu Co budu delat, sto lidi a dyne jen jedna.
druh plane rostouci kavkazske svestky kysele chuti
70
lekan ei hor u horkhujr, jekan ei mer u morkhujr lekan kher'i, kherakin, jekan sanik, sanamer, Harsnakhujr u harsnalper lekan motik her'avor, zokhanc kesur u khavor.
Prisei otec, matka a tely, prisei stryc se ienou, prisel kmotfenec, druiicka i mlddenec, pfiS/i z blizka i z dfliky, tchyne s tchanem a kmotr.
Dian, hej dian, hej dian, hej dian Dian, hej dian, hej dian, hej dian Hej dian laphama, hamov hotov laphama Hej dian dian laphama, anus kathollaphama Vormekn uti keslana, hej dian laphama, (;utol~ inc imana, hej dian laphama.
Kdo neochutnal, hej, draha laphama Nevi, oc priSei, hej, draha laphama.
Dian, hej dian, hej dian, hej dian Dian, hej dian, hej dian, hej dian Hej dian laphama, hamov hotov laphama 170 Hej dian dian laphama, anus kathoilaphama
Mimoto se z dYne van i jine pokrmy, napr. dynova kaSe ddmakasovi z dYne, mleka a
ryze nebo
smaiene dynove I'izky, bud' obalene jen v mouce nebo v trojobalu, ke kterym
se podava macun (jogurt) s cesnekem. Dale jsou velmi obhbene zelene fazolove lusky (lobi) - podavaji se varene, posypane vlaSskYrni orechy, s jogurtem a cesnekem, dusene s rajcaty, cesnekem a paprikami. Z fazoloyYch luskU, baklaZanu a dYne, zapecenych s vejcem se pripravuje zeleninove borani. Velmi castou surovinou pouzivanou v armenske kuchyni jsou brambory, ktere nahradily drive hojne potiZivane obiloviny. Brambory varene, smaiene nebo pecene se potiZivaji jako pfiloha k masu i zelenine, podavaji se i samostatne - napr. varene a zalite teplYm mlekem. ernest a spenat se podavaji s omackou z vlasskYch orechu. Ze zeleniny se p6pravuji take cerstve salaty, ktere se podavaji k pokrmlim. Nejcastejsi je salat z rajcat, okurek a paprik s mnozstvim zelene nate -
hlavne
s koriandrem, petrZeli a bazalkou. CastYmi jsou i salaty z vychladlych pecenych baklaZanu, s riiznYmi variantami, p6davaji se napr. rajcata nebo mlete vlasske orechy. Mimoto se delaji i salaty z fazoloyYch luskU. Na zimu se papriky, zelena rajcata, mrkev, okurky, zeli, kvetak, cibule, cervena I'epa a cesnek nakladaji do slaneho nalevu a marinuji. T akto upravena zelenina, ktere se I'ika ththu, se podavajako priloha zejmena k masoyYmjidlum. 170
http://www.day.az/forum/index.php?showtopic=7622&st=960&p=611822entry611822
71
7.3 Polevky PoIevky jsou obhbenou soucasti armenske stravy. V Armenii je poIevka, ke ktere se ji mnozstvi cbleba, povaZOV3na za dostateene blavni jidlo - vetSinou se take jedrui
0
polevky vYzivne a syte. Armenske polevky se vari z masovYch, zeleninovYch i ovocnych ryvaru, krome toho i z mleka, podmasli nebo macunu (armenskeho jogurtu). Zahusfuji se obilovinami, testovinami, pridava se do nich nakrajena zelenina nebo ovoce. Co se tyee
nazvu,
poIevky maji nekdy specialni nazvy, nekdy se jmenuji podle
surovin, ze kterych se pfipravuji - napr. msapur - polevka z masa, ddmapur - polevka z dym nebo snkapur - houbova poIevka. Zvlastni prisadou nekterych polevek jsou vlasske orechy - posypavaji se s nimi nektere hotove polevky na talfri. Nejrozsrrenejsijsou poIevky z masovYch ryvaru. Ze skopoveho masa se vari ruzne varianty polevek, do kterych se pridavaji krome cibule brambory nebo
ryze, cibule, a ruzne koreni, jako je napr. estragon, petriel. Typickou
polevkou ze skopoveho masa je bozbas - s bramborami, cibuli, rajeaty, zelenYmi fazolovYmi lusky, paprikami, baklaiany a zelenou nati l7l , v nekterych variantach se do nej misto zeleniny pridava druh kyselych kavkazskych svestek, hrach nebo rajeatovY protlak. Dalsi skopovou poIevkou je putuk, vaii s hrachem, bramborami a rajeaty. Ze skopovYch i hovezich zadnich nozieek se vaii poIevka kololik, zahustena
ryzi
a rozslehanYm vejcem.
Do skopoveho ryvaru je take momo pridat ovoce - jablka nebo kdoule a susene svestky. Velmi obhbene jsou i polevky z hovezmo masa. Pfidava se do nich rovnez zelenina, blavne mrkev a petriel, cibule, suI nebo eesnek, nekdy rajeatovY protlak nebo baklaiany. Z dYne se van polevka ddmapur, zahustena vejcem a s masovJmi knedlieky. Krome toho se do hovezich ryvaru pfidavaji i lusteniny - hrach, eoeka nebo fazole, nekdy pseniene kroupy. Nemene obhbene jsou i poIevky z drubeZiho masa. Jednou z nich je cchrtma, do ktere se pfidava mlety safran a zloutek. Do drUbezich polevek se rovnez pfidava korenova zelenina, zelena nat', nekdy masove knedlieky, nudle, vejce, brambory,
ryze -
existuje
mnoho variant.
171 Zelemi nat' se v armenske kuchyni pouziva velmi hojne, zejmena koriandr, petdel, bazalka, kopr nebo estragon.
72
Polevky se vati i z rybiho masa - pfedevsirn z arrnenskeho pstruha is chana, lovi v Sevanskem jezefe. Do teto poIevky se bud' pfidavaji susene dfiny,
ryze
ktery se
a tlucene
vlasske ofechy nebo se vati s brarnborarni a kofenovou zeleninou. Vafi se take rnnozstvi houbovYch polevek - s brarnborarni,
ryzi, zeleninou, nekdy i
s ovocem - hrozinkarni nebo susenYrni svestkarni. DalSi tradicni poIevky se pfipravuji z lustenin - vati se polevky z fazoli, hrachu nebo cocky, do kterych se casto pfidava ryze. Specialni bylinou, ktera se pouZiva varmenske kuchyni susena, je aveluk - plane rostouci druh st'avele. Aveluk se pfidava napf. do cockove poIevky vospapur. Z ryze, brarnbor a kofenove zeleniny se vafl polevka brndzapur, jeji variantou je poIevka z ryze a rozslehaneho vejce clbur. Velrni caste jsou rozne zeleninove vy-vary se zelenou nati - napf. cibulova poIevka sochapur, nebo polevka krCik z kyseleho zeli, z baklaZlinu, rajcat, paprik, brarnbor a cibule se vati poIevka adzap-sandal. Specialni skupinou armensk.ych poIevek jsou polevky rnlecne. Patfi sem katnapur poIevka z rnleka a
ryze, spas -
velrni obhbena polevka z macunu (arrnenskeho jogurtu), do
ktere se pfidava mouka rozslehana s vejcem a
ryze nebo psenicne kroupy. DaISi polevkou
z teto skupiny je thanapur - poIevka z kyseIeho rnleka. Krome toho se hlavne v Iete pfipravuji i studene zeleninove polevky - z macunu a okurek poIevka macnabrdos, z vatenych sipkU a macunu poIevka masramacun.
7.4 Napoje Na pfelomu 19. a 20. stol. byly nejrozsrrenejsirni napoji s vYjirnkou Ciste vody caj, rnleko, podmlisli - than, obcas vino, vodka, serbet, velrni zfidka kava nebo kakao.
Caj se pfipravoval po cely rok z ruznych druhu bylin, misto cukru se pouZivalo susene ovoce. Mlecne napoje, jako podmasli than nebo macnathan - jogurt fedeny vodou, byly jako vedlejsi produkty pfi vYrobe mlisla k dispozici cely rok. Vino se vyrabelo prevazne cervene a stejne jako vodka, tradicne v Arrnenii, zejmena ve Sjuniku a Karabachu, paIena z morusi, bylo vYsadou muZil, ktefi oba tyto
73
alkoholicke mipoje vyniMli. Vino a vodka byly ovsem v nekterych oblastech velmi nedostatkovym zbozim - musely se kupovat a byly proto pouze svatecnim napojeml72 • Vehni starym tradicnim napojem bylo pivo, vzpominane jiZ ve staroveku. Vaiilo se vetsinou z jecmene, odtud take jeho armensk-y nazev - garediur (gare - jecmen, dfur voda). V ranem stfedoveku pivo ustoupilo vinu z vinnych hroznu a dalslm ruznYm napojum s ovocnYm zakladem173 . Na poco 20. stol. se v nekterych zamo.znejsich rodinach rozsifilo piti kavy, kakaa a konaku. Kava se masove rozsifila az v 50.letech 20.stol174 . Armenska kava se jemne umele a vaii se v dzezve do vzkypeni rovnou s cukrem. V soucasnosti se v Armenii hodne pije kupovany caj, st'ava se dela na vesnicich vetsinou doma z merunek, vina, mornsi, sipku, ostruZID, jablek nebo svestek. Vino a vodka se piji pfedevslm domaci, fidceji se kupuji, alkoholicke napoje piji stille pfeva.zne muZi. Konak je svatecnim napojem. Naopak be.znYm napojem je kava, mineralky a limonady 175.
172 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KYJII)rypa )I{H3He06ecneqeHIHl H 3THOC, OnbIT :nHoKYJIhrypOJIOrHQeCKoro HCCJIe,n:OBaHHH (Ha MaTepmmax apMHHcKOH CeJIhCKOH KYJIhTYPbI), f13,n:aTeJIhCTBO AH APMHHCKOH CCP, EfeBaH 1983, str. 229 17 Tep-CapKCHHQ, A.: ApMHHe, MCTOPHH H3THOKYJIhTYPHhre Tpa,n:HQHH, M3,n:aTeJIhCKaH q:mpMa BOCTOQHaH JIHTepaTypa PAH, MocKBa 1998, str.121 174 Coz zni trochu paradoxne v kontextu toho, ze prvni prazskou kavarnu U z1ateho hada na rohu Liliove a Karlovy ulice na Starem Meste a pozdeji jeste jednu v dome U ti'i pstrosu na Male Strane na poco 18.sto1. zalozil udajny Armen z Damasku Deodatus Damajan. 175 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KyJIl>TYPa IKH3He06ecneQeHlfH H 3THOC, OnhIT 3THOKYJIhTypOJIOrHQeCKOro HCCJIe,n:OBaHHH (Ha MaTepHaJIaX apMHHcKOM CeJIhCKOH KYJIhTYPbI), fhn:aTeJIhCTBO AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 230
74
8.0 Svatecni strava Jak jsem jiZ uvedla v kapitole
0
kaidodenni strave, za poslednich sto let se prilis
nezmenily ani suroviny, ani sortiment podavanych jidel, a to se tYka i pokrmu svatecnich. Zde vsak doslo k nekolika zmenam, predevslm k posunum funkce nekterych pokrmu. Vetsina jidel dfive spiSe svatecnich se stala jidly befuymi a nekteni obradni jidla, jako sladke obilne kase, zmizely temer upIne nebo se staly pokrmem pro deti. Rozdeleni jidla na svatecni a obradni se mi v armenskem pfipade nezdalo ai zas tak upIne jednoznacne. Nektere pokrmy podle meho nazoru splyvaji v obou skupinach. Obecne se da fict, ze obfadni jidla jsou vice archaicka, mene po dlehaji vyvoji a modernizaci nez jidla svatecni, pfi jejich pfiprave se pouZivaji urCite typicke suroviny a jejich pfiprava a konzumace je svazana s konkretnimi pfilezitostmi. Jedna se pfedevslm
0
fiizne sladke kase a sladke peCivo. TakoyYm typickYm obfadnim pokrmem byl pochindz nebo achandz, prazena psenicna zrna, ktera se nekdy misila se zrny konopi nebo Inu, a vafila se z nich obfadni kaSe chasil. Vafemi kase se poIevala rozpustenYm maslem a syrovatkou, pfidavaly se hrozinky, mandle nebo ofechy a siadila se medem nebo pozdeji cukrem. Obfadnim pokrmem, pfedevslm pro rodicky, byl chavic', kase z mouky opraiene na tuku, do ktere se pfidal rozpusteny cukr a nakonec susene svestky. TypickYm obfadnim jidlem je gatha, silnejsi placka pecena na tuku se sladkou naplni a se vzorovanYm povrchem. Naneseni tohoto vzoru mivalo astralni, slunecni nebo jinou kultovni symboliku 176, kazdy dum mival na peceni gathy sve vlastni dfevene formy - gathanacha,
gathanachsi. Gatha je dodnes tradicnim svatecnim jidlem, ktery na stole nesmi chybet napf. na Novy rok nebo na Velikonoce, pofad se zdobi vzory, nejcasteji geometrickYmi, ktere se vytlacuji prsty nebo vidlickou. Pri pfiprave techto obradnich pokrmu figurovaly hlavne veJce, ovocne plody, obiloviny, orechy a med. Z ovoce to byla pfedevslm jablka, ale i kdoule a granatova jablka, ktera byla symbolem plodnosti a eroticke sily. Jablko a kdoule byly tradicnimi atributy recke bohyne Afrodity (u Armenu bohyne Anahit) , mimoto jsou i biblickYm motivem. U jablek mela stejne jako u vajec velkY symbolickY a magickY vyznam cervena barva.
176
Bdojan, V.H.: Jerkragorc'akam msakujth~ Hajstanum, Jerevan 1972, str. 438
75
Podobnou symboliku mely i orechy, figurujici v predoasijskYch Iegendach
0
spojenf bozstev rozenf a plozenf s orechovYmi nebo mandlovYmi stromyl77. DaISi neopominutelnou potravinou, casto figurujici v armenskYch obradech, bylo vejce - symbol nlstu a plodnosti. Zaujimalo prednf misto v obradnfch darech, zejmena
0
svatbach, verilo se v jeho zivotadamou a plodivou silu a bylo velmi vyuzfvano v lido vern leCitelstvi. Co se tYka ostatnfch obradnfch pokrmu, nezda se mi, ze by se napr. nektere masove pokrmy daly timto v)'razem zcela jednoznacne oznaCit. Spis nez prfprave techto obradnfch jidel jednalo
0
0
konkretni pokrmy se pri
jejich zpracovam - maso jako soucast techto jidel
muselo bYt varene, a to ve slane vode, suI hraje magickou a saknilnf ulohu. Vyjimkou z tohoto pravidla je saslik, nebo-li chorovac - maso romene na ohni, ktere na rozdil od vareneho masa pnpravuji vYlucne muii. Ovsem pro tento pokrm existuji ruzna omezeni, nesmi bYt napr. soucastf pohlebnf hostiny, tam maji vyhrazeno misto jen masa varena. Nekolik z nasledujicich masovYch pokrmu se v armenskych vYrocnich a rodinnych obfadech stale objevuje. Tyto pokrmy se ovsem vaii i u vsednfch prueZitosti, neslouil pouze jako obradnf a svatecni pokrmy.
Tolma - zavitky z vinnych nebo zelnych listu, naplnene mletY'm hovezim masem a
ryzi nebo kroupami, patri k jednomu z nejobhbenejsich armenskych pokrmu wbee. Dalsim masov)'m jidlem, ktery je v Armenii nemene obhbeny, je harisa
- kase
z psenicnyeh krup s rozvaienY'm kureeim nebo skopovYm masem. Tento pokrm se vail velmi zvolna i dvanact hodin, dokud se suroviny uplne nerozvari. V Armenii je toto jidlo velmi obhbene, pripravovalo se
0
mnoha svatcich v obrovskYch kotlich. Proslavil ho iF.
Werfel ve svem romanu Ctyfieet dnf:
"Harisa je ui ad nepameti narodnfm armenskjm jfdlem. Tak jako vsechno, co je vekovite, co uchovava pamer celych generaci, je i tento pokrm a jeho pffprava zahalena do zavoje naboine obfadnosti. A proto i jenom zminka 0 svatku harisy do vsech posmutnelych mysli dechla cfmsi ditverne znamym. Pfitom ten pokrm tak jako vsechno, co kdy zplodUa lidskd kuchyne, sestaval jen z nekolika jednoduchych soucasti, z drobnych kosticek jehneCiho masa, z tuku, z nasekanych chrupavek a z karkutu, nahrubo rozdrcenych loupanych krup, ktere se do smesi pfidavaly. Ale samotny ten pokrm nebyl nejditleiitejSi, harisa, to byla hostina, ktera skftala kaide zaN odmenu za rydny pUne sklizne od galu, J77XapaTJI.H,
3. B.:
Y APMjJH, ApMjJHcKaH 3THorpa
KYJIbTOBhIe MOTHBbI ceMeHHbIX 06bPmeB H 06PjJJ\OB
H
76
slavnasti vymlatu, ai k vardavaru, vinabranf Ter-Hajkazun se tedy vzdar vysidlawini a itteku staral a ta, aby jeha lid ani na Dalmaciku nebyl zkracen v techta mala iivatnich radastech, ktere mel. Ovsem radast z harisy, ta nebyla jen jidla, ta byl daleka vic samatny obrad zdlouhave prfpravy. V tonirech se muse! po celou noc udriovat mirny oheii, na nemi se smes zvolna vafila. Da rana se vyvafila z hrnce veskera vada a zbyla jen pevne spekld hmota. Teprve pate pro vsechny mlade zacalo to prave patesenf Daleko dfiv nei jindy vstali ve vsech domech chlapci a devcata a tntocem, pldcackou, kterou meli vsude na miste, kde uchovavali nadobi, busili do harisy, protoie hmota se musi nejdfiv fddne naklepat, tak jaka vjinych zemich susena treska. Tohle byla avsem jenom nepatrna cast starodavnych a proslulych radovanek pojicich se ke svatku harisy. A diky Ter-Hajkazunove slibu se lid na Mojiisove hore vzdor vsemu mohl nyni na takovy svatek tesit. Knez, C/ovek realistickf a zaroveii psycholog, tim sledoval nekolik vec£. za prve vedel, ie clovek hyne, pokud se nema na co tesit, a i kdyby to bylajen nijakd nepatrnost. Za druhe harisa neni jen pokrm z Cisteho masa, obsahuje mauku. Pomaha tedy setfit chlebem a presto hovi lidske potfebe. Za tfeti se harisa nekazi. Da se jist studena i tepid, je nejvfs vyiivna, tedy i nad jine vhodnou valecnou stravou. Za ctvrte armenskf rolnik a remeslnik se neciti doma nikde tam, kde neni tonir. Moina prota, ie kdysi byl tanir oltarem, na nemi se uctival oheii, dodnes je tedy mistem, z nehoi salaji pocity Bohem chraneneha bezpeCi domaciho krbu. Ter-Hajkazun se nesnaiil 0 nic tak usilavne jako
0
to, aby svfm farnikum v teto divoCine a
smrtelnem abkliceni dopfdl vedomi: Jsme tu doma. Prave to, vzdor vsem obetem a odfikdni, mely obstarat toniry a harisa. Tohle zamyslel chytrf knez, a take sotvaie ta duverne znama slova vyrkl, pfival spokojenosti rozjasnil reptave tvare. 178"
Nemene legend3rnim jidlem je podzimni pokrm chas, husty rosolovity a mastny vy-var z hovezieh taludku, ohanek, kloubu a nozicek, ktert se vaii eelou noe a druhy den se ji velrni horky s tlucenYill cesnekem a nalamanYill armenskYm ehlebem - lavasem. Chas se konzumuje ranD a eely zbytek dne uz se nie neji (a nejspfS by to ani neslo, nebot' po snMeni poree chase
rna
clovek poeit, ze nebude muset, Ci spfSe moei jist nejmene eely
tYden). rije se k neffiu velke mnozstvi vodky a pflkusuje slana marinovana zelenina ththu .
178
Werfel, F.: Ctyi'icet dnu, Praha 1982, str. 255-256
77
Jednim z nejoblIbenejsich masovych slavnostnich jidel u Arment} je, stejne jako u ostatnich kavkazskych mirodu, saslik, nebo-li arrnensky chorovac. Bez tohoto jidla se neobejde zadny arrnenskY svatek, s vY.jirnkou pohlbu, a ani vetSi mivsteva. Kousky skopoveho, hoveziho, drilbeziho, Imiliciho nebo dnes temer vyhradne veproveho 179 masa se opekajf nad Zhavyrn uhlim na speciMnim rozm, kteremu se fika
sampur. Maso se pred opek:inim marinuje ve smesi octa s cemYm peprem, hlebickem, cibuli, koprem, koriandrem a petrzeli180• VetSinou se spolu s rnasem opeka i zelenina, WaYne rajcata, baklaZany, papriky nebo cibule, nekdy take brambory. V minulosti se
0
velkych svcitcich pekl saslik z celeho zvifete, ktere se zavesilo nad rozpalenou cWebovou pec, takovy pokrrn se nazYval chorovu. Starym zpusobem je peceni ceIeho vykuchaneho zvrrete do cerstve staZene kuze, ktere se ze vsech stran obloZi rozpalenYrni kameny - tento zpusob se poliZival predevsirn na pastvinach. Variantou chorovacu je 19abab, rnlete maso pecene na rozm a konzumovane zabalene v lavasi. E.E.Kish 0 nem piSe toto:
"En plein air se pece kebab, teled maso na sirokjch plechovjch pasech, poloiene pfimo na panev s drevenym ihavjm uhlim, ktere se stale rozdmychava mavanim korouhvicky, osm kouskit vaii libru a stoji osmdesat kopejek, lacinejsi je porce drstek, armensky "desvesukI81 ". Dnes sice liZ temer vyrnizely, aZ na vyjirnky, sladke obradni pokrrny, ale soU('5asti dnesni svatecni stravy jsou rUzne sladkosti a moucniky. Krome jiZ vyse zrninene gathy je to nazuk - sladke placicky se safranem, vanilkou a skofici, ze zloutku, mouky a koiiaku nebo vodky se smazl sladke "usi" - akandi, dalsirn moucnikem je napf. sakar-lochum, dale rilzne sillaZene kulicky nebo knedlicky pInene ofechovou naplni, ofechove nebo mandlove trubicky. Tradicnim moucnikem je rovnez
pachlava - vrstvy testa jsou prolozeny medovoofechovou naplni I82
-
po upeceni se
pacWava nakraji na kosoctverce.
179 MapKapjjH, 3. C. a KOJI.: Kym,rypa )KH3Heo6ecneQeHHlI H3THOC, Om,IT 3THOKYJIbTYPOJIOfHQeCKOfO HCCJIenOBaHHjj (lla MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIbCKOH KYJIbTYPbI), f13naTeJIbCTBO All APMjjHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 217 180 ApMHHCKall KyJIHHaplfH, AiiacTaH, EpeBaH 1983, str. 104 181 E.E.Kisch, Cafi, popi, bolSevici, Pestry arch obnizku z dopoledne v Erivane, Pokrok, Praha 1929, str. 136 182 Pachlava je zi'ejme inspiraci pro dnes v Cechach hojne prodavany dort podle "staroarmenske receptury" Marlenka, viz http://www.marlenka.cz
78
Krome peeenych mouenikU se pi'ipravuji i nepeeene sladkosti. Z vlassky-ch ofechu povafenych ve smesi medu a cukru se pfipravuje gozinaeh, dalSi typickou nepeeenou sladkosti je ehalva, kted se pfipravuje z ofechu nebo vajec a medu. Ze susenych broskvi nebo meruiiek pInenych vlassky-mi orechy, cukrem, kardamonem a skofici se pripravuje
alani, z jader vlasskYeh orechu navlecenyeh na niti a namacenych do st'avy z hroznoveho villa se vyrabi tradisni pochoutka sudiueh (saroe). Co se tYee napoju, vy-zuamny-m napojem pn svatecnich pfilezitostech je alkohol, zejmena vodka a koiiak.
8.1 Vyrocni obfadnost Tradicni armenske svatky byly spojeny predevslm s cyklem agrarniho roku. S rozsifenim kfest'anstvi byly mnohe svatky pfizpusobeny k datum cirkevniho kalendare a mnohe dostaly i nove kfest'anske nazvy a vYznam. Svatecni dny byly stridany dny postnimi. V tradienim prostredi se dodriovaly tyto hlavni pusty - adventni pust od 30. do 5.ledna, ctyficetidenni pfedvelikonocni pust (Mec' Pas - VelkY pust, nekdy nazy-vany take khar 'asnord - Quadragesima), tydenni pust pfed svatkem Pfemeneni Pane (Vardavar), tydenni pust pfed svatkem Nanebevzeti Panny Marie
(Veraphoehum) a tydenni pust pred svatkem Povy-seni sv. KiiZe (Chacverae). Mimoto byly postnimi dny i nektere dny v tydnu - stfeda jako pfipomiuka Zvestovani Panne Marii a patek, kdy se pripomina ukfiZovani Krista. V tyto dny se nekonzumovalo maso, mlcko, vejee, ani zadne zivoeisne tuky - misto nich se pouZival Ineny olej. Jedly se obilna a zeleninova jidla, typickYm postnim pokrmem byly take lusteniny - vafila se napr. postni tolma (pasue' tolma - zavitky ze zeInych nebo vinnyeh listu, ktere se obvykle plnily mletym masem, v doM pustu jen lusteninami, fazolemi a coekou nebo hrachem a ryzi). V soueasnosti liZ se pusty temer nedodrfuji, ale nektera jidla, jako je napf. postni toIma - listy pInene lusteninami, se v doM velkYeh svatkU - obdobi Vanoe a Velikonoc udrzela dodnes, zmenila se ale jejieh funkce, z postnieh jidel se stala jidla svatecni.
79
Nory rok (Nor tari) TypickYm svatkem prevrstveny-m kTest'anskou tradici je NovY rok. Tento svatek se puvodne slavil vetsinou uprostred leta po skonceni sklizne, postupne byly zvyky presunuty na zacatek kTest'anskeho roku - na l.1edna a jeho predvecer l83 . Tradicnlm novorocnlm jidlem na konci 19.sto1. byla pasuc' tolma (listy pInene luSteninami), fazolove lusky a susene ovoce. V sevemejsich oblastech Armenie (Sirak) se dodrzoval pust, nepouZivaly se zadne zivoCisne produkty vcetne tuku, zatimco v jiZne polozenem Sjuniku se na NovY rok jedlo varene maso - chaslama, tak i maso pecene na rozm - chorovac l84 •
o Novem roce
se chodilo na navstevy - navstevovaly se predevsim ty rodiny,
ve kterych v predchazejicim roce nekdo zemrel, dale rodiny pribuznych a znamych. Prinasely se rilzne dary, predevsim palenka, susene ovoce nebo orechy. Ofechy musely by! oCistene, nebot' v tento den se nesmely ofechy rozbfjet, aby byl nasledujici rok st'astnyI85. V pfedvecer Noveho roku a na NovY rok se pekl novorocni obradni chleb kruhove formy - tars (ces. rok), novorocni gatha (obfadni kolac se sladkou naplni) nebo peCivo ve tvaru hospodarskeho a domaciho nacini, jako napr. rilznych konvi, zemedeIskych nastroju, nebo tfeba nuzek na stfihani ovci - tim se meIa zajistit prosperita v nasledujicim roce l86 . V oblastech jako je Sirak nebo Lori pekly na NovY rok zeny peCivo s otvorem uprostred, ktery mel symbolizovat zrnove jamyl87. V Sisianu se NovY rok pfilis neslavil, vetsinou se chodilo pouze na navstevu k souseduml88 . V Nor-Nachidzevanu zeny uZ od rana 31.prosince pfipravovaly novorocni stul, na kterem nesmelo chybet obfadni sladke peCivo gatha (s magicky-mi vzory na horni strane),
183Yliv mely take nejspfS svatky zimniho obdobi puvodem z pohanske antiky. Od 17. prosince se konaly oslavy na poe est boha osiv Saturna - Saturlllilie. Trvaly sedmlllict dni a byly obdobim vseobecne veselosti, rovnosti a blahobytu. Lide se navstevovali a obdarovavali, otroci meli v tu dobu volno a pani se k nim chovali s uctou. V tuto dobu se konal take svatek manzelky Saturn a - bohyne rolnictvi Ops. Tyto svatky byly zfejme pfevzaty z feckeho svatku Kronie. 23. prosince se slavil svatek Larentlilie, slavenych na pocest Larentie - matky laru, ochrancu rodiny, ohne a dusi zemfelych pfedku. Na Saturnalie po tydnu navazovaly fimske novorocni svatky Calendae Januariae. 184 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KyJIbTypa 'lKIf3Heo6ecneQeHIfH If 3THOC, OnbIT 3THOKYJIbTypOJIOmQeCKOrO IfCCJIe.n:OBaHIfH (Ha MaTepnarrax apMHHcKOH CeJIbCKOH KYJIbTYPbI), III3.n:aTeJIbcTBo AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 245 185 Ciernikova, B.: Y tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.l30 186 Bdojan, V.H.: Jerkragorc'akan msakujth~ Hajastanum, Jerevan 1972, str. 438 187 Lalajean, E.: Dzavachk, Azgagrakan Handes, l.roc., A girkh, Susi, 1895, str.246 188 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str.249
80
kaland - pokrm z medu a vlasskYch orechil nebo tarin, specialni chleb, na kterem bylo naznaceno rozdeleni bud' na 12 dilil (symbol mesicil v roce) nebo na takovY pocet dilil, kolik mela rodina clenil, nekdy se take zdobil ofechy nebo rozinkami. Do jedne z cast! se davala stfibma mince pro zajiSteni prosperity toho, kdo ji najde 189 . K Novemu roku se take vztahovaly obfady k zajisteni ochrany obili v obilnicich. Den pred Norym rokem se v nekterych oblastech (Sirak, Dzavachk, Lori) pekly placky ovaIneho tvarn s otvorem uprostred, ktery symbolizoval obilnici. JestliZe se placka pri peceni nafoukla, znamenalo to zdar, jestliZe splaskla, ocekavala se nedostatecna Uroda, jestliZe pri peceni spadla na dno pece- thoniru, znamenalo to, ze se v dome hospodare stane nestesti. Tyto placky se potom nasazovaly na rohy byka, aby byla jama vzdy naplnena zrnim190. V nekterych zapadoarmenskYch oblastech nosila hospodyne cerstve upeceny chleb k prameni a drobila ho do vody, tou vodou pak hospodar napajel skot, aby zajistil blahobyt a prosperitu hospodarstvi v nadchazejicim roce, pro dOm
Vanoce (Surb c'nund)
v Armenii se slavi narozeni i kfest Krista v jeden den -
6. ledna. S timto svMkem je
take spojeno sveceni VOdy l92. V Sisianu, i v jinych armenskYch oblastech, se liZ 4.ledna peklo obfadni postni
pecivo, nazYvane krkeni, zdobene vlasskYmi orechy a anyzem a se zapecenou sthbmou
Sahaziz, J., Nor-Nachidzevan, Azgagrakan Handes, 7.roe., IX. girkh, Tiflis 1902, str. 5 MapynIH, A. T.: IlHTepbep apMjIHCKOro HapO)l.HOrO )l(I1JII1llJ,a (BTOpajI IIOJIOBI1Ha XIX.- HaqaJIO XX B., ApMjIHCKajI 3THorpacpI1jI I1 CPOJIbKJIOP, MaTepI1aJIbI M MCCJIe)l.OBaHMj{, 17, 113)l.aTeJIbcTBo AH APMjIHCKOM CCP, EpeBaH, 1989, str. 117 191 Tep-CapKCjIHn:, A.: ApMjIHe, IlCTopI1jI M3THOKYJIbTypHbIe Tpa)l.I1n:MI1, 113)l.aTeJIbcKajI cpI1pMa BOCTOqHajI JII1TepaTypa PAH, MocKBa 1998, str.209 189
190
192
tez u nas 6.Iedna - Langhammerova, J.: Lidove zvyky, NLN, Praha 2004, str. 304
81
minci. Ten den se rodina vecer sesla, peCivo se obfadne naknijelo, nekdy se nechal dil i dobytku. Ten, kdo nasel zapecenou minci, mel bYt v nasledujicim roce sfastny a bohaty193. V Nor-NachidZevanu se
Vanocich jedla bud' pecena nebo vafena ryba a vzdy se pfipravoval kubathin - jakasi obdoba ruskeho pirohu, pInena rybim masem a cibuliI94 . 0
Dnes se na Vanoce stejne jako na NovY rok pece peCivo gatha, do ktereho se nekdy zapeka mince - tomu, kdo ji najde, rna symbolizovat bohatstvi a prosperitu v misledujicim roce. Dalsim typickYm pokrmem je pecena ryba podavana s plovem - sladkou
ryzi
smichanou s hrozinkami a dalsim susenY"m ovocem, hlavne svestkami.
Barekendan - Masopust
Svatek Barekendan je svatkem jarni rovnodennosti, ktery se slavi 22.bfezna, pfenesene se timto nazvem, ktery vznikl z armensk)'ch slov bar, bars, barikh - plod, dobro, oznacuje obdobi masopustu. K tomuto svatku jsem kupodivu nenasla v pramenech dostatek informaci, s vYjimkou E. Lalajeana,
ktery ve
svem clanku pouze na okraj uvadi,
ze v dobe vYzkumu na konci 19. sto1. se v Sisianu v teto dobe vafilo pfedevsim maso, bohati zabijelijehiiata, ovce a kravy, ktere pak s pfibuznYmijedliI95.
Pust (Mec ' pas)
Behem pfedvelikonocniho pustu se nekonzumovaly zadne potraviny zivoCisneho puvodu. Na konci 19.sto1. byly typickymi potravinami vafenYmi behem tohoto obdobi byla postni tolma - pasuc tolma - vinne nebo zeIne listy pInene lusteninami, brambory a r
zeleninove fazolove luskyI96. V Nor-Nachidzevanu se pust pfilis nedodrzoval. Vzhledem k tomu, ze v teto oblasti se temef nepestovala zelenina a ovoce, vysel by pust, pfi kterem se nekonzumuji zadne potraviny zivocisneho puvodu, velmi draho I97.
193 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str. 249 194 Sahaziz, J., Nor-Nachidzevan, Azgagrakan Handes, 7.roc., IX. girkh, Tiflis 1902, str. 9 195 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str. 251 196 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KyJIl>Typa )IUf3Heo6eCIIeQeHI1H H 3THOC, OIIbIT 3THOKYJIhTypOJIOfI1QeCKOfO I1CCJIe~OBaHI1H (Ha MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIhCKOH KYJIhTYPbI), yb~aTeJIhCTBO AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 245 197 Sahaziz, J., Nor-Nachidzevan, Azgagrakan Handes, 7.roc., IX. girkh, Tiflis 1902, str. 20
82
Na jaie v r. 2006 jsem mela mOZnost zUcastnit se setkam Armenu zijicich ve Vidni. Toto neformalni setkani bylo organizovano pfi videiiskem kostele Armenske apostolske cirkve 198 , a jelikoz se konalo v dobe velikonocniho pustu, bylo spojeno s postnim pohostenim. Iednalo se pfedevsim
0
jidla ze ze1eniny - 1ilky pecene s rajcaty, postni tolmu
- vinne a zelne listy plnene lusteninami, fazoiovY a bramborovY salM, humus - ostra kase vetsinou z cizrny, s cesnekem a olivov)'m olejem, ktera se pfipravuje na ce1em Blizkem Vychode, mimoto bylo pfipraveno i nekolik masovYch jidel, pecenych se ze1eninou. Komunita ve Vidni se sklada pfedevsim ze Zapadnich Armenu. I u videiiske komunity postni jidla ztratila svi'rj vYznarn, byla pfipravena pouze u pruezitosti tohoto setkam. Rodiny vetSinou ziji ve Vidni uz dlouho a pfiprava arrnenskYch jidel by pro ne byla komplikaci, pfedevsim z hlediska surovin, ale i z hlediska pracnosti pfipravy nekterych pokrmu.
Velikonoce - Zatik
Velikonoce jsou pohybliv)'m svatkem mezi 22. bfeznem a 26. dubnem. Podle oficialniho kfest'anskeho nabozenstvi se pfipomina Kristova srnrt a ZrnrtvYchvstani, podle lidove viry dochazi v tuto dobu k obnove pfirody a Zivota, zle sily se jiZ vycerpaly a pfiklonily se na stranu zivotadarnych sil. Na konci 19.stol. nesmeIa na bozmodovern stole chybet vaiena cervena vejce, jinak nebylo nejake typicke spolecne jidlo pro vsechny armenske oblasti, vetSinou to ale bylo vaiene kure nebo vaiena ryba - ve Sjuniku se vaiilo kufe a zelene fazolove lusky (lobi), v Araratu se vaiila ryba, v 8iraku ryba a kure 199 . V Sisianu se na Zeleny ctvrtek v kaidern dome vzal jeden funt m
]98 Pi'i kostele Armenske apostolske cirkve ve Vidni funguje jakesi kulturne-vzdehivaci centrum, ktere se snazi udrzet vedomi armenske mirodni identity. Konaji se zde ruzne kulturni a spolecenske akce, napi'. cteni armenske poezie, armenske vecery, v nimci centra probiha i vikendova armenska skola, kde se armenske deti uci cist a psat armensky. Na aktivitach tohoto armenskeho centra se nejvic podHeji Armeni puvodem pi'evazne z Turecka, Libanonu a Srrie, kteii do Rakouska pi'isli v 80.letech 20.sto1. Nove piichozi, ktefi do Rakouska piijeli behem poslednich deseti let pievazne z Armenske republiky, se do aktivit zatim pi'ilis nezapojuji. 199 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KyJIbTypa )J(H3He06ecueQeHHH H 3THOC, OUDIT 3THOKYJIbrypOJIOmQeCKOrO HCCJIe,n:OBaHHH (Ha MaTepHaJIaX apMHHcKOH CeJIbCKOH KYJIbTyPDI), fI3,n:aTeJIbCTBO AH APMHHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 245
83
mSi na Bilou sobotu, po ktere se slo domu, kde se jedla vejce, ryby nebo play (ryze s varenYmi kousky masa). V noci ze soboty na nedeli se deIal matal (obet') - zabijeli se byci, koupem za potraviny, ktere dohromady shromazdila cela vesnice. Vafene maso se rozdavalo a jedlo na velikonocm nedeli nino, krvi se natiraly steny kostela2oo .
Vardavar
Vardavar neboli Promenem Krista na hore Tabor je jednim z hlavnich svatku armenske cirkve a rovnez jednim z obhbenych svlitku mezi lidmi. Podle tradice armenske cirkve sv. Grigor Lusavoric201 stanovil svlitek Promenem na tehdejsi prvni den armenskeho kalendare - l.mesice navasardu (ll.srpna). V tento den se slavil pohanskJ svatek, jehoz prvky se uchovaly v obycejich lidoveho slavem Promenem. Je napr. zvykem polevat se vOdOU202 a vypoustet holuby - armenska cirkev dala temto zvyklim, ktere maji pravdepodobne souvislost s kultem bohyne plodnosti Anahit a kultem bohyne lasky a krasy Astlik203 , kfest'anskJ VY-Zllam - podle cirkve se jedna 0 pripominky Potopy a Noemovy holubice. Bohyni Anahit se v predkfesfanskych do bach
0
tomto svlitku obetovaly bile
jalovice - udajne jeste v 19.sto1. bylo mOZne videt v mistech, kde stavaly chramy zasvecene teto bohyni, voIne pasouci se stada bilych jalovic204 . Jedna se 0 pohyblivysvatek, ktery se slavi od 28.cervna do l.srpna. Na konci 19. sto1. se v tento den vetsinou konala zvifeci obet' matal, nasledovana hostinou (vafene maso teto obeti musi by-t rozdeleno nejmene mezi sedm lidi nebo sedm domu) , mimoto mliZi delali saslik, zeny vafily chaSlamu (vafene skopove maso) a tolmu (pinene vinne nebo zeIne listy)205.
200 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., riflis 1898, str.256 201 zakladatel armenske cirkve, do cestiny prekUidan jako Rehor Osvetitel 202 bohyne, kterym byl tento svatek v minulosti zasvecen - Anahit a Astfik, byly mimojine obe bohynemi vody. Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.76,80 203 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.76 204 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.78 205 MapKapHH, 3. C. a KOJI.: KYJII,rypa )I(H3Heo6ecrreQeHIfH If 3THOC, OrrbIT 3THOKYJIbTypOJIOmQeCKoro IfCCJIe,llOBaHIfH (Ha MaTepIfaJIaX apMHHcKOll CeJIbCKOll KYJIbTYPbI), I13,l1aTeJIbCTBO AH APMHHCKOll CCP, EpeBaH 1983, str. 246
84
Navasard
Armensky:m tradicnim svatkem noveho roku byl Navasard. Tento svatek, ktery nemel pevne stanovene datum, se ve vYchodnich oblastech slavil vetSinou uprostred leta po skonceni sklizne, obvykle v polovine srpna, v oblastech s drsnejsim klirnatem i na podzim. Nekdy byl slaven dokonce az v polovine listopadu, kdy se propousteli najati pasaci skotu,
ktery se na zimni mesice zaviral do chleva206 • Podle Ciernikove se novY rok slavil na prelomu leta a podzimu z toho duvodu, ze v Zakavkazsku bylo mimoradne dulezite podzimni seti. Tento svatek bYval puvodne zasvecen starovekemu armenskemu bohu Aramazdovi - vladci armenskeho panteonu a bohyni Anahit. Tento svatek byl spojen i s kultem bohyne Anahit, obe bozstva byla patrony hojnosti, plodnosti a blahobytu207 • Tradicnimjidlem, ktere se temer vsude vafilo
0
Navasardu, byla harisa - kroupova
kase s rozvafenYm skopovYm nebo kufecim masem208 • DymnYm otvorem ve strese se ten den spoustely sladkosti a orechy. Navasard ve 20. stol. ustoupil kfest'anskemu novemu roku, slavenemu v lednu, vetsina obyceju se prenesla na predvecer 1. ledna. Slaveni navasardu se pravdepodobne nejdele udrzelo v Nahornim Karabachu, kde bylo Lisicjanem zaznamenan jeste ve 20. letech 20.stofo9 • Zde se z psenicnich krup a skopoveho masa nebo veprove Wavy vafilo obradnijidlo kurkum.
Chalolorhnel- Pozehmini hroznu
Svatek Pozehnani hroznu - chalolorhnel - se v Armenii slavi 15.srpna na svatek Nanebevzeti
Panny
Marie
(Veraphochum).
Svatek
Pozehnani
hroznu
pochazi
z predkfesfanskych dob, kdy byly prvni plody Urody obetovany bohyni plodnosti a Urody Anahit. V pn1behu staleti doslo k synkretickemu propojeni s kfesfanskYm svatkem
JIHCHWIH, C. ,ll;.: OqepKH 3THorpa
85
Nanebevzeti Panny Marie. Podle tradice Armenske apostolske cfrkve spojil tyto dva svatky zakladatel cfrkve Grigor Lusavoric, ktery obetovani zmenil na Svate pozehnani UrodiIO. Tento den kaZdy pfinese do kostela hrozny ze sveho vinohradu, ktere knez po slavnostni liturgii pozehna. Potomjsou hrozny rozdavany pfibuzn-ym a pfMeliun. Pfestoze armenska cfrkev nezakazuje jist do tohoto dne hroznove villo, presto je tato tradice mezi lidmi dodnes zakorenena a zejmena starsi lide pred timto datem villo nejedi. Ve vanske oblasti v dnesnim vychodnim Turecku se pfed timto datem nekonzumovaly anijablka ajine cerstve ovoce211 .
8.2 Rodinna obradnost 8.2.1 Zasnuby a svatba
Behem zasnub a svatby mely velky vyznam potraviny, jirnZ byl pripisovan plodonosny a zivotadarny VYznam. Na prednim miste staIo jablko, predevsim cervene. Zasnuby prostrednictvim jablka se konaly po ceIe Armenii. Kdyz ve Vajoc Dzoru poslal mladik divce cervene jablko, znamenalo to nabidku k snatku. Kdyz divka do jablka zapichala susene koreni - hlavne hlebicek a poslala ho zpatky, znamenalo to, ze nabidku pfijima. V Ganzaku prinasela jablko vyhlednute neveste matka zenicha, ovsem jen v pfipade, ze s tim divcinni rodice souhlasili. Do jablka, nejcasteji cerveneho, byl zaraZen prsten nebo sthbrna mince. Budouci tchyne davala nekdy take neveste ovoce nebo sladkosti, ktere zenich a nevesta spolu se stfibrnyroi mincemi dostavali po cely den zasnub take od pribuznych. Jablko, opet vetsinou cervene, se vyskytuje i pfi svatebnim obfadu, kdy zenich, nebo nektery ze zenichovych pribuznych, drzel po celou cestu do kostela i pri obfadujablko v ruce. Motiv darovaneho cerveneho jablka se casto objevuje
varmenske (a nejen
armenske) lidove poezii212. Zasnuby trvaly ruzne dIouho dobu, od 2-3 mesicu do 2-3 let. ZaIezelo na veku snoubencu, v pfipade, ze byli zasnoubeni mladi a nedosahovali po.zadovaneho veku, trvaly zasnuby i nekolik let. Po celou dobu si obe rodiny vymenovaly darky. Rodina neve sty do domu zenicha posilala vetsinou vyhradne potraviny, hlavne ovoce jako jablka, kdoule nebo www.armenianchurch.org Ciernikovli, B.: V tieni hory Ararat, Nlibozenstvli predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.124 212 XapaDIH, 3. B.: KYJIbTOBhIe MOTIIBhI ceMellHhIx 06hIlJaeB II 06PH)J;OB YAPMHH, ApMHHcKmI 3THOrpafPIlH II tPOJIbKJIOP, MaTepIlaJIhI II HCCJIe)J;OBaHIIH, 17, 113)J;aTeJIbcTBo AH APMHHCKOll CCP, EpeBaH, 1989, str.l2 210 211
86
gran
ryze,
do ktere se pfidavaji ruzne prisady, jako jsou napr. fazole, pecene rnaso, min, susene
ovoce apod.) a vino s vodkou. Na Velikonocni pondeli si obe rodiny posilaly vejce barvena na cerveno, ovoce a vino?13 V den sv
beranbacekh, doslova otevfeni rtu214 • DalSi o brad, spojeny s potravinarni, probibal tesne pred svatbou, kdy se obradne prosivala mouka na chIeb, peeeny ke svatebni hostine. Pfi tomto obfadu, kteremu byl ptipisovan veJky vyznarn, byla nutna ucast starsich a evidentne plodnych zen. Prosivani mouky zacinala velrni vazena starsi zena s rnnoha detrni, vetsinou zena khavora215 . Kdyz prosila male rnnozstvi mouky, ptedala sito daISi zene, ktera jej pak opet predala daI a tak se situace opakovala. Sill se do testa pfidavala ve stejnern, ptesne danem potadi. Zpracovavat testa a pect chleba v peci mohla take jen zdrava zena s nekolika detrni216 . Arrnenska svatba trvala vetsinou oblastech Hi dny. Slavnostni stul pfipravovala hospodyne, ktere pom:ihaly ostatni pribuzne. Pouze vyjirnecne se zvala placena kuchafka.
o svatbach se ryze
vafila tolma (vinne nebo zeIne listy, pInene masem a
ryzi), plov (obvykle
se skopovYrn nebo kufecirn rnasern, fazolerni nebo susenYrn ovocern, speci:ilni
XapaDIH, 3. B.: KYJIbTOBhIe MOTHBhI ceMeHHhIx 06bIQaeB H 06PH,n:OB YAPMHH, ApMHHCKaH 3THorpa
87
svatebni variantou byl ploY s mandlemi, susenYmi svestkami, hrozinkami a medem ), chaslama (dusene jehneCi maso s brambory a zeleninou), vafene i pecene kille, typickJrn jidlem byl chorovac - maso pecene na rozrn na ohni, jehoz priprava vzdy byla (a je dodnes) vYsadnim pnivem
mum.
V nekterych oblastech se treti den rano podaval chas
(velmi silny vyvar z hovezich kosti a kloubui17. Tato tradice se v mnoha regionech uchovala dodnes, tento den se take nekdy nazYva den chase - chasi or. V nekterych oblastech bylo zvykem treti den svatby vykonavat zvifeci obet' - mataP l8 • Obetni zvfre podrizl nektery z mliZskYch pribuznych nevesty nebo zenicha na prahu domu, ve kterem meli novomanZele bydlet. Podle tohoto obradu se pot om treti den svatby v teto oblasti nazYval den matalu - matali O-?J9 Stejne jako pti ostatnimjidle, mliZi a zeny nesedeli ujednoho stolu220 . V soucasnosti patri k tradicnim svatebnim pokrmilm chaslama (vafene skopove maso s bramborami a zeleninou), tolma (pInene zeIne nebo vinne listy) , vafena nebo pecena ryba a kure. Vetsinou se dela saslik - chorovac, casto je na stole basturma (susene hovezi maso). Pokud svatba, jak je v nekterych oblastech stale zvykem, trva tti dny, treti den se podava cms. U stolu sedi vsichni pohromade. Zabavu za stolem ridi tamada - bud' sam pronasi pripitky, nebo urcuje, kdo rna zrovna pripitek pronest221 .
8.2.2 N arozeni a kftiny
Tehotna zena byla povaZovana za necistou - nesmela misit testo, pect chIeb nebo stloukat maslo. V jidle se naopak ale nemela pokud moZno omezovat, aby bylo dite zdrave222 . Cerstve narozene dite posypala porodni baba zlehka soli, vefilo se v jeji magicke a predevsim oCistne ucinky. Stejne tak i nove prichozi, ktery vesel do domu, musel pred tim, nez pristoupil k rodicce, polozit ruku na nadobu se soli223 . 217 MapKapjJH, 3. C. a KOJI.: KYJII,Typa )KH3HeOOeCneqeHHjJ H 3THOC, OnbIT 3THOKYJIhTYpOJIOrHQeCKOrO HCCJIe.n;OBaHHjJ (Ra MaTepHaJIaX apMjJHcKOH CeJIhCKOH KYJIhTyphr), fh.n;aTeJIhCTBO AR APMjJHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 243 21 podrobneji viz podkapitola 8.3 Zvireci obet' - malal 219 Tep-CapKCjJHU, A.: ApMjJHe, 11cTOPHjJ H 3THOKYJIhTypHbIe Tpa.n;HUHH, fh.n;aTeJIhCKajJ qmpMa BOCTOQHajJ JIHTepaTypa PAR, MocKBa 1998, str.l85 220 Vedle sebe nesedeli ani zenich s nevestou - MapKapjJH, 3. C. a KOJI.: KYJIhTypa )KH3HeOOeCneQeHHjJ H 3THOC, OnhIT 3THOKYJIhTypOJIOrHQeCKoro HCCJIe.n;OBaHHjJ (Ra MaTepHaJIaX apMjJHcKOH CeJIhCKOH KYJIhTYPhI), fhnaTeJIhCTBO AR APMjJHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 243 221 MapKapjJH, 3. C. a KOJI.: KYJIhTypa )KH3HeOOeCneQeHHjJ H 3THOC, OnbIT 3THOKYJIhTyp0JIOmQeCKoro HCCJIe.n:OBaHHjJ (Ra MaTepHaJIaX apMjJHcKOH CeJIhCKOH KYJIhTYPhI), fh.n:aTeJIhCTBO AR APMjJHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 247 222 Tep-CapKCjJHU, A.: ApMjJHe, IIcTOpHjJ H 3THOKYJIhTYpHhre Tpa.n:HUHH, II3.n:aTeJIhcKajJ qmpMa BOCTOQHajJ JIHTepaTypa PAR, MocKBa 1998, str.189
88
Nejnebezpecnejsim
bylo
sestinedeli,
ke
kteremu
se
vztahovalo
mnoho
hygienick)rch a profylaktick)rch omezeni, kteni byla nejprisnejsi prvni tyden, nez bylo dite pokfteno. Matce bylo jidlo i mipoje servirovano v jinych midoblich, nez ze kterych jedl zbytek rodiny. Pro rodicku se varna speciaIni jidla, vetSinou to byla bud' michami vejce, nebo sphoth - sladka kase z mouky a vody opraZena na tuku224, tato kase se take nazYvala chavic' a v nekterych oblastech se do ni pfidavaly susene svestky nebo hrozinky. Rodina, ve ktere se narodilo dite, platila porodni babe za pomoc pri porodu a take knezi, ktery pozdeji dite kftil, potravinami. V Sisianu se porodni babe davalo pill lahve vodky, vafene kille, 5 funtil soli nebo mouky a kroupy nebo v momente, kdy se slo zadat
0
ryze.
Knezi se platilo
kfest a platidlem byly obvykle dva chleby a dye gathy
(armenske sladke obradni peCivo )225. Pri kftinach se obvykle konala hostina, kde se podavaly vetsinou 2-3 chody, ale nebyla presne urcena jidla, ktera se vafila. Kdyz diteti narostly zuby, v Sisianu se varilo specialni jidlo - kelkhahatik - sladka kase z vafene psenice, ktera se diteti lila na hlavu226 •
8.2.3 Smrt a pohreb
V armenskych predstavach byla lidska duse spojovana s nekolika druhy existence byla ztotomovana s dechem, byla svazana s telem, ale soucasne byla na tele nezavisla a nesmrtelna, po smrti tela mohla v jine kvalite existovat dille. Smrt nebyla povaZovana za uplny zanik, naopak se verilo, ze je pouze prechodem z jedne zivotni formy do jine. Verno se, ze duse mrtveho po jeho smrti pobYva u jeho mrtveho tela aZ do pohlbu a potom mezi neboZtikovYmi blizkYmi a pribuznYmi, a to ruznou dobu227 . Toto obdobi prechodu ale bylo povaZovano za kriticke a nebezpecne, a proto se vyskytovaly obrady, ktere mely na jednu stranu dusi tento prechod usnadnit, na druhou stranu mely zajistit bezpeci zirym. Jelikoz tedy smrti existence duse nekoncila, povaZovalo se za nutne zajistit mrtrym dusim prisun potravy pro cestu na onen svet, a tim zamezit pripadnemu navratu 223 Tep-CapKCHHQ, A.: ApMjfHe, I1cToplfjf If 3THOKYJIbrypHbIe TPaL\lfQlflf, 113L\aTeJIbcKajf qmpMa BOCTOQHajf JIHTeparypa PAH, MocKBa 1998, str.190 224Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str. 209 225Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str.230 226 Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiin jev harsaneac sovorujthiinner, Azgagrakan Handes, 2.roc., Tiflis 1898, str.232 227 XapaTjfH, 3. B.: KYJIbTOBbIe MOTlfBbI ceMeHHbIx 06bIQaeB If 06PjfL\OB YAPMjfH, ApMjfHCKajf 3THorpa
89
nebezpecne duse na zem, kde by mohla pozUstaIe strasit a vselijak jim skodit. "Krmeni
mrtvYch ", jak se tato pohiebni hostina nazYvala, zacillalo prvni den po smrti cloveka, kdy se mrtvemu kladl na hrud' chleb. Den po pohibu se vsichni pfibuzni a blizci sesli na hr'bitove u hrobu a pfinesli spolu rUme potraviny - chleb, ovoce, vodku a vino.U hrobu kaidy pfipil mrtvemu vodkou a pronesl pfipitek. Pfinesene potraviny zilstaly lezet mrtvemu na hrobe. Takto se pfibuzni schazeli u hrobu 7 - 40 dni po pohibu a potom vzdy pfi vyroci smrti. Smutecni hostina se take nazYvala hogu hac (chleb dusi) , mer'lahac (chleb mrtveho), sgeselan (smutecni stul) nebo olormathas (pohir pozehnam) Jak jsem jiZ uvedla, jidlo melo skrz pfibuzne pfejit na dusi mrtveho, a tim zajistit jak spokojenost mrtveho, ktery se jinak mohl ~evovat pOzUstaIy-m a zadat je
0
jidlo, tak zabezpeceni zdravi
a dosaZeni vysokeho veku zijicich blizkYch228 . Pfi smutecni hostine se podavalo pfedevsim ovoce jako symbol zivota a plodnosti, dale pokrmy z vajec (ktere mely podobnou symboliku), jako je napf. gatha (armenske obfadni sladke peCivo), dale lihovinove ll
chaslama - vafene jehneci maso, vafena ryba nebo vafena drilbez. Dodnes v nekterych oblastech Armenie, napf. ve Sjuniku, existuje zakaz na pohibech konzumovat pecena jidla, jako je romene maso chorovac, a krome toho take tolmu (pinene listy) a plov (ryzi s masem nebo ovocem), ktera jsou povaZovana za prestiZni svlitecni jidla. V Lori existoval specialni stolek, urceny pro smutecni hostiny, nazYvany surb selan - svaty nebo posvlitny stul, na kterem byly polozeny ruzne pokrmy - vafena slepice, med,
3. B.: KYJIbTOBbIe MOTHBbI ceMeMHbIx 06bIQaeB H 06PH.n:OB y APMHH, ApMHHCKaH 3THorpa$HH H 17, Ih.n:aTeJIbCTBO AH ApMHHcKoM CCP, EpeBaH, 1989, str. 36 229 XapaTHH, 3. B.: KYJIl>TOBbIe MOTHBbI ceMeMHbIx 06bIQaeB H 06PH.n:OB y APMHH, ApMHHCKaH 3THorpa$HH H $OJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe.n:OBaHHH, 17, Ih.n:aTeJIbCTBO AH APMHHCKOll CCP, EpeBaH, 1989, str. 37 228 XapaDIH,
$OJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe.n:OBaHHH,
90
obfadni peCivo gatha, vejce nabarvemi nacerveno, jablko, ovoce a lihoviny. S timto 230 stolkem se obchazel smutecni still, vsichni se ho dotkli a pozehnali mrtvemu . Smutecni hostiny se ucastnili pouze muZi, zeny jen vyjimecne. Vyslovene zakazanou ucast mela hospodyne, ta byla povaZovana za poskvrnenou a nesmela pfipravovat ani smutecni jidlo - tim byly povefeny ostatni zeni31 . Smutecni hostiny se jako vzpominka na mrtve pofadaly i
nekterych dalsich velkYch svatcich, napf. na Novy- rok, Vanoce, Velikonoce nebo Svatodusni svatki32 . 0
8.3 Matal- Zvireci obet' Tradici, ktera se vymyka zafazeni do rodinne nebo vYrocni obfadnosti, je matal, zvrreci obef, ktera je zvlastnosti Armenske apostolske cirkve. Jsou v ni pravdepodobne smiseny prvky zidovske a ranne kfesfanske s prvky pohansk)1mi, heIensk)1mi i persk)1mi.Ciernikova uvadi zvifeci obeti jako jeden z nejvy-znamnejsich obfadil v ramci kultu jednotlivy-ch armenskych pfedkfesfanskych bozste~33. Tento ritual byl v Armenii kfesfanskou cirkvi pfevzat hned na pocatku jejiho vzniku, smysl ritualu byl cirkvi samozrejme posunut. Obetovani zvifat se kona
0
velkYch cirkevnich svatcich - hlavne
0
Velikonocich,
ale i mimo tyto svatky vetSinou jako projev dikil Ci prosby k Bohu, mimo to se matal vykonava i u pfilezitosti rodinnych svatkil jako je kfest nebo svatb;34. Obetovany-m zvrretem je nejcasteji beran, fidceji kozel, kohouti a holubi235, v minulosti se obetovala i vetSi zvifata jako byci. Obetovany-m zvrretem by mel by-t mlady zdravy- samec, ne starsi nez jeden rok, ale nekdy se obetuje i slepice236 . Upfednostnuji se zvrrata ceme barvy.
XapanlH, 3. B.: KYJIbTOBble MOTHBbI ceMeHHbIx 06bIQaeB H 06pjl)J,OB YAPMjlH, ApMjlHCKajl 3THorpaQ:>Hjl H Q:>OJIbKJIOP, MaTepHaJIbI H HCCJIe)J,OBaHHjl, 17, f!3.n:aTeJIbCTBO AH APMjlHCKOH CCP, EpeBaH, 1989, str. 37 231 MapKapjlH, 3. C. a KOJI.: KYJIbTYPa )l(H3Heo6ecrreQeHHjl H3THOC, OrrbIT 3THOKYJIbTYPOJIOmQeCKOrO IfCCJIe.n:OBaHHjl (Ha MaTepHaJIaX apMjlHCKOH CeJIbCKOH KYJIbTYPbI), Ih.n:aTeJIbcTBo AH APMjlHCKOH CCP, EpeBaH 1983, str. 244 232 XapaTjlH, 3. B.: KYJIbTOBbIe MOTHBbI ceMeHHbIx 06bIQaeB H 06pjl)J,OB YAPMjlH, ApMjlHCKajl 3THorpaQ:>Hjl H Q:>OJIbKJIOP, MaTepHaJIbI If HCCJIe)J,OBaHHjl, 17, 113.n:aTeJIbcTBo AH APMjlHCKOH CCP, EpeBaH, 1989, str. 37 233 Ciernikova, B.: V tieni bory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, stL124 234 Tep-CapKCjlHn:, A.: ApMjlHe, HCTOPlfjl H 3THOKYJIbTypHbIe Tpa.n:lfn:HH, H3.n:aTeJIbCKajl Q:>HpMa BocTOQHajl JIHTepaTYPa PAH, MOCKBa 1998, str.I85 235 Obetovani ptaka se nazyYa tapia, ovsem holubi se neji, ale mohou se vypustit na svobodu - Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.124 236 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.126 230
91
Pred samotnYm obetov{mim je zvrre svazano a obetujici s nim triknit obejdou dokola kostel. Teprve potom mohou vstoupit dovnitr. Knez nejprve nad zvrretem precte pet pasazi z Bible, tykajici se obeti237 . Pred kaZdou obeti knez pozehrui trochu soli, kteni se da zvrreti jist - veri se, ze suI obet' oeist1. Pote knez zvrreti narizne usi a krvi nakresli ktiZ na celo obetujiciho. Nekdy se
ktiZ na celo kresli aZ krvi pfi porazce zvrrete (je mu podfiznut krk). Zvrre se nezabiji primo v kostele, ale bud' u obetniho kamene, nebo v matalatunu, tj. obetnim dome, ktere jsou v blizkosti kostela. Zvife se na miste staIme z kuze a naporcuje, kuze a hlava zUstane na miste, zbytek si obetujici odnesou. Cast masa dostane i obetujici knez. Maso, ktere musi bYt spotrebovano jeste tyz den, se vafi bud' v prirode pobliZ kostela nebo doma, pouze ve slane vode, bez jaky-chkoliv jinych pfisad a koreni. Dulezity-m prvkem zvifecich obeti je to, ze uvafene maso musi bYt rozdeleno nejmene mezi sedm lidi. V minulosti, kdy se
beme obetovala velka zvifata, jako je skot, se
maso rozdelovalo nejen mezi pfibuzne a sousedy, ale i mezi chude a potfebne. Maso byka muselo bYt rozdeleno mezi ctyficet domu, maso jehnete mezi sedm domu a maso kutete mezi tfi domy, i v soucasnosti, kdy je velkY skot obetovan jiZ zfidka, matal musi rozdelit nejmene sedm lidf, cast se tedy rozda vsem pritomnYm, kteri ho pfijimaji se siovy: "at' je
vase obet' prijata. 238" Matal se v Armenii dodnes dodrfuje, na ureitych mistech lze koupit zive ovce nebo kozy, v blizkosti kostelu se prodavaji zive slepice, kohouti nebo holubi. Za zvrrata, urcena k obeti, se nesmlouva, vzdy se zaplati pozadovana suma. V posledni dobe od zvrrecich obeti zacina armenska cirkev ustupovat
239
,
obetujici
casto nechaji vysvetit knezem v kostele pouze suI, ve ktere se maso pozdeji vati a zvrre se zabije doma.
237Nejprve se cte uryvek Lv 1,1-13, pfedepisujicf pravidla pro zapalne zvifecf obeti, dale uryvek 2 S 6,17-19 o tom, jak David obetoval pfi doprovodu Bozi schrany na horu Si6n, pote pasaz z Iz 56, 6-7, ve ktere se fiU, ze zapalne a jine obeti budou piijaty Hospodinem nejen od zidu, ale ode vsech, ktefi se k Izraeli pfipoji, ctvrte cteni je z Zd 13, 10-16, ve kterych se k obetovani zvifatjako vykoupeni z hfichu pfirovnava obef Krista, jako posledni se cte uryvek z L 14, 12-15, kde JezlS VYzYva k pozvani na hostinu chudych, zmrzacenych, chromych a slepych, takovJch, ktefi se nemohou odvdecit - hostiteli bude odplaceno pii vzkfiSeni spravedlivJch. Sharf, A.: Animal Sacrifice in the Armenian Church, In: Revue des Etudes Armeniennes 16, 1982, str. 424 238 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, Nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos, Bratislava 2005, str.l27 239 Zvifecf obeti se dochovaly pouze u Armenske apostolske cirkve na uzemi Armenske republiky. V diasporach se tento ritual jiz nedodrzuje.
92
9.0 Cizi vlivy
Strava se vyvfjela v case a v konkn5tnirn geografickem prostoru, Armeni nezili na uzavrenem fu:emi, a tak je logicke, ze jejich strava nebylo ovlivnena pouze klimatick:ymi a geografick:ymi podminkami, ale i sousednimi mirody, s nimiZ se delili
0
zivotni prostor.
Nekdy je teZke rozlisit, zda se jedmi 0 pokrm puvodni nebo prevzatY. Napr. takovY saslik je rozsrren po ceIem Kavkaze, ovsem s vxjimkou Gruzie se z mibozenskYch duvodu nedela z veproveho masa. Jak vyplfva z uvodni kapitoly, tykajici se armenske historie, byla Armenie po staleti ovliviiovana nejen klimatickfmi a geografick:ymi podminkami, Armeni byli take vystaveni ruznfm okolnirn vlivilm a neustalfm kulturnirn kontaktum s jinyroi etniky. To se prirozene projevilo i na armenske kuchyni, ve ktere se tak daji nalezt vlivy kavkazske, turecke, perske, gruzinske nebo ruske. V Armenii se nejvice ovlivneni sousednirni kuchynemi proJevuJe mnno domaci stravovani. V restauracich se napr. aZ na vYjimky nevafi armenske poIevky (obcas je v nabidce spas, armenska mIecna polevka s rYzi nebo kroupami), zato zcela beme nalezneme v nabidce soljanku, puvodne ruskou poIevku z okurkoveho milevu, hoveziho masa, parku, zeleniny, oliva kyselych okurek nebo charco, gruzinskou polevku z hoveziho masa. Velmi obhbenfm jidlem je lahmadio, puvodem zrejme z Turecka, ktere se doma Slce obCas pripravuje, ale na jerevanskYch ulicich je zcela beme k dostam temer na kaZdem rohu, jak ve stancich, tak v restauracich, takZe je nejjednodussi si ho dojit koupit.
Lahmadio je tenka placka velikosti taille potrena ostrou smesi mleteho hoveziho masa s cesnekem, rajcatovYm protlakem, cerstvou nati koraindru a cibuli, pecena v troube. Prodava se vetsinou po vice kusech miplni otocenou k sobe. Mirno lahmadZo lze take ve stancich s rychlfm obCerstvenirn zakoupit chat-dog, variaci na parek v rohliku, ovsem v armenskem chlebu matnakasi. Pristehovalci ze Zapadni Armenie obohatili moderni armenskou kuchyni
0
takove
vybrane lahudky jako je basturma - susene hovezi maso, obalene ve smesi ostreho koreni (kmin, suI, cervemi paprika) nebo sudiuk - mlete hovezi maso, smichane se smesi koreni
(kardamon, skofice, cervena paprika, cesnek) a posIeze susene ve strivku ve tvaru klobasy.
93
Bez teehto dvou pokrmil se neobejde .tadmi vetsi oslava, a naprosto nemyslitelne jsou bez "hV'anoee a N ' rok 240 " me ovy
Gruzinske pokrmy JSou v restauracieh obhbene. V restauracieh je v nabidee zejmena ehacapuri, nejcasteji v podoM kolace se sYrovo-vajecnou naplni, v luxusnejsieh restauracieh maji i chacapuri v podoM lodicky pInene sYrem s vejeem na povrehu, ktere se pridava ai po vytaieni z trouby. Dalsi inovaci jsou knedlicky chinkali, gruzinske pelmene, pInene smesi mleteho masa a koreni, zejmena cerstveho koriandru. V Armenii je k dostaru i kysela omacka tkemali z odrudy zakavkazske svestky varene s cesnekem cerstvYm koriandrem a koprem, bez ktere se v Gruzii neobejde tadne pecene maso, masivnejsiho rozsifeni ovsem nedosahla. V posledni doM se v Jerevanu zacinaji objevovat pizzerie a v doM meho posledniho pobytu na podzim r. 2006 mel uZ i Jerevan svoji prvni cinskou restauraci.
240 MapKap5lH,
3. C.
a KOJI.: KYJIbTYpa )KH3Heo6eCIIeQeHH5I H 3THOC, OilblT 3THOKYJIbTYpOJIOmQeCKOrO
HCCJIe~OBaHH5I (Ha MaTepHaJIaX apM5IHCKOM CeJIbCKOM KYJIbTYPbI), H3~aTeJIbCTBO AH APM5IHCKOM EpeBaH
1983,
str.
CCP,
217
94
10.0 Jidelni kultura
Jak jsem jiZ uvedla vYse v kapitole tykajici se kaidodenni stravy, v Armenii se prijimaji a prijimaly behem dne Hi jidla - snidane, 0 bed a vecere. Snidalo se v lete venku na poli, v zime doma. Stejne tak tomu bylo i s obedem. Nejvetsim jidlem celeho dne byla vecere, kteni se odehnivala vzdy doma. Co se tyka stolovam, bylo v tradicni armenske rodine zvykem jist oddelene. Zeny jedly ai po muZich, vetsinou v jine casti domu. Rozdelovam jidla bylo velmi prestiZni ulohou hospodyne, ktera jako jedina z zen mohla sedet s mliZi u stolu. Jedlo se u nizkYch stohl, bud' urcenych primo kjidlu, nebo u stohl, ktere se poliZivaly i na vaIeni testa. Pri jidle se kolem stolu sedelo na zemi, pokryte kobercem. V zime se stoly stavely nad thonir zahloubenou pec uprostred mistnosti. Stul se prikry-val kobercem, ktery presahoval jeho okraje a zakryval nohy okolo sedicich241 .
Jak jsem zminila v kapitole drevenych,
kovovYch nebo
0
tradicnim nadobi a nacini, nosilo se jidlo na stul na
slamenych po dnosech.
NejprestiZnejsfmi byly medene
podnosy, ktere se poliZivaly hlavne pro vazene cleny rodiny nebo hosty a pri rilznych obradnich prilezitostech. Jidlo se podavalo v hlinenych, kovovYch nebo dfevenych nadobach, jedlo se z velky-ch spolecnych mis. Tyto misy byly s rozpadem gerdastanu tradicni armenske velkorodiny nahrazeny menSfmi miskami, kaidy clen rodiny jedl z vlastni242. V prilbehu 20. stol. byly nahrazeny prumyslove vyrabeny-mi keramicky-mi tallii. Napoje se na stul podavaly v hlinenych a kovovYch nadobach s obsahem 0,51 a vice nebo v kovovYch dzbanech. Z priboru se pouzivaly drevene lZice, kaidy clen rodiny mel svou vlastni. Jidlo ze stolu sklizela nejmladsi snacha. Nekterym potravinam byl prisuzovan zvlastni vYznam. Jedna se zejmena
0
chleb a
suI. S chlebem a testem je u Armenu, stejne jako u vetsiny jinych narodu, spojeno mnoho ritualne-magickych Ukonu. Napr. zadny mliZ, dokonce ani kojenec se nesmel pfi 241 MapyulH, A. T.: MHTephep apMRHcKoro Hapo,n:Horo JIUmHII(a (BTopaR nOJIOBHHa XIX.- HaqaJIO XX B., ApMRHCKaR 3THorpa
95
peceni chleba ocitnout tesne vedle toniru, jinak by se chleb mohl odlepit a spadnout do ohne. Dale se chIeb nesmel knijet nozem, ale pouze odlamovat rukou, aby neztratil svoji schopnost udrzet v dome hojnost. Verilo se, ze ukrojit z neciho chleba, znamemi zbavit tohoto cloveka blahobytu. lliichem bylo upustit chleb na zem, nebo po nem dokonce slapat. JestliZe chleb prece jen na zem spadnul, s omluvami ho zvedIi, pohbili a prosili
0
odpusteni. Na zemi se nesmely necbavat ani drobky, ktere by se mohly dostat ke zlYill 243
duchum
.
Stejne zasadni pokrm, jako je chleb, je pro Anneny sy-r. Vetsinou se ji zabaleny se cerstvYmi bylinkami do lavase, plachtoviteho chleba. Chleb se sy-rem je vzdy pripraven k pohosteni hostu, obzvlast kdyz se pije villo nebo vodka. 0 velkem rozsrreni tohoto pokrmu svedci i mnoho armenskYch prislovi a porekadel, napr. "hac u panir, ker u banir" (v prekladu "chleb a $, jez a pracuj") nebo ,.panir hac, otevreno"i
44
sirt~
bac" (,,$ chleb, srdce
.
Velmi opatme se zachazelo take se soli, ktera mela magickou a symboIickou roIi ocist'ovala, konzervovala, nekteni jidla se varenim v soli stavala posvatnYmi (napr. maso pri zvrrecich obetech). Jak jsem jiZ uvedla v kapitole Skladovani potravin, sUI se uchovavala ve zvlastnich keramickYch zoomorfuich nebo nadoMch -
casteji antropomorfuich
alamanech. Zoomorfui zasobnice mely podobu kozla, antropomorfui
zasobnice mely vetSinou podobu zenske figury, suI byla nasypana dovnitr otvorem v btise, coz symbolizovalo plodnost a bohatstvi.
Jeste je potreba se zminit predevsim
0
0
nekterych zvyklostech u armenskeho slavnostniho stolu,
funkci thamady. Thamada je jaky-msi vedoucim zabavy u stolu, ktery pronasi
pripitky, udava tempo piti, ridi konverzaci. Zvykem je pronaseni dlouhych a vzletnych pripitku, obycejne ,,na zdravi" - kenac' v Annenii nestaci. Vetsinou se pokracuje kolem dokola stolu a kaZdy musi pronest originalni pfipitek. Pripfji se na pratele, rodinu, na setkarn. Pti techto prilezitostech se pije nejcasteji vodka. Od zen se neocekava, ze by v piti drzely krok s mliZi, naopak by takova zena byla povaZovana za neslusnou. Stejne jako na celem Kavkaze, i v Annenii jsou lide velmi pohostinni. S hostem se Annen
0
vsechno rozdeli, byt' by se mel zruinovat (jeden z nasich hostitelu pri ryzkumnem
243 Tep-CapKCjfHQ,
A.: ApMjfHe, HCTOPHjf H 3THOKYJIbTYPHbIe Tpa~HQHH, H3~aTeJIbCKajf qmpMa BOCTOqHajf
JIHTepaTYPaPAH, MocKBa 1998, str.l12 244 Tep-CapKCjfHQ, A.: ApMjfHe, HCTOPHjf H 3THOKYJIbTYPHbIe Tpa~HQHH, H3~aTeJIbCKajf qmpMa BOCTOqHajf JIHTepaTypaPAH, MocKBa
1998, str.l18
96
pobytu v r. 2004 pres nase durazne protesty zabil sveho posledniho knilika, aby z nej mohl udelat saslik) nebo si dojit vypujCit k sousedum. Odmitnuti hosteni je velmi neslusne a potencialniho hostitele urazi. NejprestiZnejslm armenskYm jidlem je, stejne jako u ostatnich kavkazskych narodu, saslik, armensky chorovac. Bez tohoto pokrmu se neobejde zadna vy-znamnejsi udaIost. Pfiprava chorovacu je vy-sadnim pravem muzu, nikdy ho nepripravuji, ani nikdy v minulosti nepripravovaly, zeny. Ohniste urcena k pfiprave chorovacu se v Armenii nachazeji v kaidem dome, at' uz zakryta nebo volne otevrena na zahrade a kaida rodina vlastni speciaIni rome pro peceni chorovacu - sampury. "Chorovacova ohniste" se nachazeji i podeI silnic a na vy-letnich rnlstech.(Coz ovsem neni pfilis daleko od silnic, nebot' armenskJ turista je temef vy-lucne motorizovany turista.) Vsechny napoje krome villa a vodky vyrabely zeny. Villo s vodkou byly velmi pfilezitostne, svatecni napoje. V odku pili pouze muzi, villo smely zridka pit i zenyI v soucasnosti se nepovafuje za slusne, kdyz zena pije alkohol ve vetslm nez velmi maIem mnozstvi.
97
Zaver
Tradicpj annenska kuchyne je vysledkem nekolikasetleteho V)Tvoje, spjareho s geografick:yrni, klimatick-ymi, historick-ymi a kulturnimi podminkami. Ve sve praci jsem se sousrredila pfedevsltn na vyvoj armenske stravy v sirsltn pfirodnim, kulturnl-rn a sociaInim kontextu. Zvi
0
dobytek. Toto rozdeleni se promitlo napf. i do
stolov3.ni, kdy muii a zeny nejedli spolecne u jednoho stolu. K rozpadu techto rodin doslo na konci 19. stol. v souvislosti s pfechodem od naturaIniho k penezrumu hospodarstvi. V soucasnosti je v Armenii nejtypictejsi nukleami rodina. K yYvoji doslo i v pI'ipade armenskeho domu, vcetne topeniste. Zatimco se na konci 19.stol.varilo jeste na otevI'enem ohni nebo v zahloubene peci, je dnes samozrejmosti vybaveni spotfebiCi. S vYvojem topeniste i rodiny souvisi i pouzivane nadobi a naCini. Na a..rmenske strave je zajimave to, ze se za poslednich sto let remef nezmenily pouzivane suroviny, ani postupy pfipravy pokrmu. Zmenila se funkce nekterych pokrmu jidla, ktera byla dove spfS svatecni, se stala be.znYmi, nektera obfadni jidla z jideLrricku vymizela temef uplne. Zmenily se i nektere suroviny, napf. varena cela obi Ina zrna byla nahrazena kroupa..-rni a nebo casteji
ryzi,
masivne se rozsifily brambory, skopove maso je
vytlacovano dfive ne pfilis rozsiI'enYm vepfoyYm. Doslo take k diferenciaci mezi me stem a ven..1wvem. V obfadni strave hraji ryznamnou roli konkretni surovmy se symbolick-ym ryznamem, v popfedi stoji symbolika plodnosti a zivota. ledna se hlavne ovoce (pfedevsim jablka), ofechy, vejce nebo med, dfive typick-ymi pokrmy byly ruzne sladke obilne kase. U masitJch pokrmil hraje velmi dillezitou ulohu technologie jejich pfipravy.
V reto praci jsem se pokusila
0
zakladni charakteristiku a zhodnoceni tradicni
armenske kuchyne a souvisejicich probIemu. lsem si vedoma toho, ze nekteni temata jsem nahlizela pfedevsim z perspektivy hledam vzajemneho vzt..allU s tradicni stravou, to plati
98
predevsim pro mistin armenske rodinne a vYrocni obradnosti. Stejne tak otazky annenske rodiny vcetne aktwilnich probIemu soudobe zenske emancipace, a problematika lidove architektury, stavebmno yYvoje a zmen ve vybaveni domacnosti jsou predestirany predevsim v kontextu jidelni kultury. Jiste by si zaslouZily detailnejsi zpracovani, ktere by ovsem presahlo ra.l1lec 16to prace.
99
Seznam pouzitYch pramenu a literatuIy:
AiiPHSlH, A.
D.: COIlJlOJIOrH'IeCKOe HCCJIe,u:OBaHHe ceMhH IIO MaTepHaJIaM CeJIhCKHX
paHoHoB APMHHCKOH CCP, AiiaCTaH, EpeBaH 1974 AKOllSlH, M. B.:
CeJIhCKaJI 06IIJ,HHa B BOCTol{HOH ApMeHHH BO BTOPOH IIOJIOBHHe XIX -
Ha'IaJIe XX BB. (I1CTOPHKO- 3THorpacpH'IeCKOe HCCJIe,u:oBaHHe), I13,u:aTeJIhCTBO AH APM5IHCKOH CCP, EpeBaH 1988 APM5IHCKaJI KYJIHHapna, 3KoHoMHKa, MocKBa 1960 APMHHCKaJI KYJIHHapIDI, AiiacTaH, EpeBaH 1983 ApYTIOHSlH,
JI. li.: 0 HeKoTophIX oc06eHHocT5IX IIHTaHIDI apM5IHCKOrO Hapo,u:a,
APM5IHCKaJI KYJIHHapHa, 3KOHOMHKa, MocKBa 1983 Bateman, G., Eganova, V.: Zemepis sveta, Columbus, Praha 1995 Bdojan, V.H.: Jerkragorc' akan msakujth~ Rajastanum (Zemedelska kultura v Armenii),
Jerevan 1972 (PqnJu/iI, 1/..
~.: /:;plll'w'l-npttw'-tw'iI Jlw'-tnLJfll! ~wJwumw'iInL~ /:;pluu'iI
1972) Bdojan, V. H.: Raj azgagruthjun (Armenska etnografie), Jerevan 1974 (PifnJw'h, 1/.. ~wJ w'lrpu'l-pnLfiJJnL'iI~ /:;pluu'iI
~.:
1974)
Bic, M.: Pn rekach babylonskych, Vysehrad, Praha, 1990 Botikova, M. (ed.): Tradicie slovenskej rodiny, Veda, Bratislava 1997 Bouzek, J., Hosek, R.: Anticke Cemomori, Nakladatelstvi Svoboda, Praha 1978 Brentjes, B.: Armenie, Tn tisice let dejin a kultuIy, Vysehrad, Praha 1973 Ciernikova, B.: V tieni hory Ararat, nabozenstva predkresfanskej Armenie, Chronos,
Bratislava 2005 qypCHH,
r. c:)).: ApM5IHe 3aHre3ypa, KpaTKhrn 3THorpacpH'IeCKHH O'IepK, THcpJIHC 1937
Dvorakova - Janu, V.: Lide ajidlo, ISV, Praha 1999 EpeMSlH,
C. T.: ECTecTBeHHo-HCTOpH'IeCKHe OCHOBhl IIHTaHIDI apM5IHCKOrO Hapo,u:a,
APM5IHCKaJI KyJIHHapIDI, AiiacTaH, EpeBaH 1983 Frolec, V., Vareka, J.: Lidova architektura (encyklopedie), SNTL, Praha 1983 Frolcova, V.: Velikonoce v ceske lidove kultufe, Vysehrad, Praha 2001 Hovagimian, V.: Der Armenische Kalender, In: Armenische Liturgien, Graz, Salzburg
2001 Hovannisian, R. G. (ed.): The Armenian people from ancient to modem times, Volume 1.,
The Dynastic Periods: From Antiquity to the Fourteenth Century, St.Martin's Press, New York 1997 100
Hovannisian, R. G. (ed.): The Armenian people from ancient to modem times, Volume II., Foreign Dominion to Statehood: The Fiftheenth Century to the Twentieth Century, St.Martin's Press, New York 1997 XapaTSIH, 3. B.: KynbToBbIe MOTIIBbI ceMeMHbIX 06brrIaeB II 06p5U1:oB y APM5lH, APM5IHCKa5l 3THorpaQlfl5l II QlOnbKnOp, MaTeplIanbI II IIccne,n:OBaHfl5l, 17, Ih,n:aTenbcTBo AH APM5IHCKOM CCP, EpeBaH, 1989 KaparreTHH, E.T.: APM5lHCKa5l CeMeMHa5l 06m:llHa, EpeBaH 1958 Khalanthari, A.: Kathnajin ardiinkhner (Mleene vYrobky), Azgagrakan Handes, 2.roe., D. girkh, Tiflis 1898 (1!lll[lllbfhnpA 1/..: lJlllfilblllJftb lllpry,ftb.[!bbp, I/.CZ'flll'fPlll"-Ulb ~lllb'l-bu 2.ll1lllPft, 'J..''1ftp.[!, SftIP[ftu 1898)
Kisch, E., E.: Can, popi, bolSevici, Pokrok, Praha 1929 Klegr, A., Zima, P. a kol.: Svetemjazykli, Albatros, Praha 1989 Kudrmic, J.: Skladovani obili v jamach - obilnicich, Vznik a pocatky Slovanu, II, Nakladatelstvi Ceskoslovenske akademie ved, Praha 1959 Lalajean, E.: Borealui gavar' (Oblast Borealu), In: Azgagrakan Handes, 7.roe., IX. girkh, Tiflis 1902 (Llll[lllJblllb, 17.: f!nptlll[mft 'flllt/W~ I/.CZ'llll'lPlll"-lllb ~lllb'l-bu, 7.117lllpft, IX.'fftp.[!, SftIP[ftu 1902)
Lalajean, E.: Dzavachk (Oblast Dzavachk), In: Azgagrakan Handes, l.roe., A girkh, Susi, 1895 (Llll[lllJblllb, 17.: l!lllftlllfu.[!, I/.CZ'flll'fplll"-lllb ~lllb'l-bu, 1.1l1lllpA I/..q/tp.[!, UnLlft 1895) Lalajean, E.: Sisian, Amusnuthiinjev harsaneac sovorujthiinner (Oblast Sisian, Svatba a svatebni zvyky), In: Azgagrakan Handes, 2.roe., G. girkh, Tiflis 1898 (Llll[lllJblllb, 17.: Uftuftlllb, I/.Jnwbmfilftftb bft (lllpUlllbblll9 umfnpmfilftftbbbp, I/.CZ'flll'fplll"-lllb ~UJb'l-bu, 2.ll1UJpA q..q/tp.[!, SftIP[ftu 1898)
Lalajean, E.: Zangezur (Oblast Zangezur), In: Azgagrakan Handes, 2. roc., D girkh, Tiflis 1898 (LUJ[UJJbUJb, 17.: f!UJb¥CZmp, I/.CZ'fUJ'fpUJ"-lllb ~lllb'l-bu, 2.ll1lllpA FJ..'fftp.[!, SftIP[ftu
1898) Lang, D., M.: Armenia - Cradle of civilization, George Allen-Unwin LTD, London, 1970 Langhammerova, J.: Lidove zvyky, NLN, Praha 2004 Lewis, B.: Dejiny Blizkeho vYchodu, NLN, Praha 1997 JIIICIIIJ,HH,
C.: ApM5IHe HaropHoro Kapa6axa, 3THorpaQllI"lIeCKIIM O"llepK, EpeBaH 1992
Lisicjan, S.: Zangezuri Hajer;:) (Armeni v Zangezuru), Jerevan, 1969 (Lftuft9JUlb, 0.: f!UJb'fbCZmpft ~lllJbpl!' 17pluub 1969 ) JIIICIIIJ,HH,
C. ,11;.: O"llepKfl 3THorpaQlIIII ,n:opeBomo:U;lIoHHOM ApMeHIIII, KaBKa3CKIIM
101
3THorpaqHI"£IeCKHH: C60pHHK, 113,L(aTeJlbCTBO aKa,L(eMHH Ha)'K CCCP, MocKBa 1955
Lazarjan, R.: Busanunneri bar' aran hajeren-latineren-r'useren-angleren-franserengermaneren (Slovnik botanick)Tch mizvU arrnensko-latinsko-rusko-anglicko-francouzskonemecky), Areg, Jerevan 2002
(rz.IllqUJPJIll'h~
P.: flmuIll'hm'h'hbpp plllnlllpIll'h
(IllJbpb'h-
llllU7p'hbpb'h-nnLUbpb'h-Ill'hLfLbpb'h-tpplll'hubpb'h-'fbpJIll'hbpb'h~ I/.pbtp I7pluu£
2002)
Malchasean, J.: Haj Geldzuki album~ (Album z arrnenskeho Geldfuku), In: Azgagrakan Handes, 5.roc., Z girkh, Tiflis 1900 (ifIlllfuIllUblll'h~ S.: ~IllJ lJ.bl[fm"p IlllpmJl!~ I/.q'fIll'l-f'Ill"Ill'h ~1ll'hrplU~ 5.U7IllpP- !l.qpp.[!~ Sptplpu
1900)
MapKapslH, 3. C. a KOJI.: KyJIbTypa )KH3Heo6ecrre"£IeHlUl H 3THOC, OrrhIT 3THOKYJIbTypOJIOrH"£IeCKOrO HCCJIe,L(OBaHlUl (Ha MaTepHanax apM5IHCKOH: CeJIbCKOH: KYJIbTYPbI), 113,L(aTeJIbcTBo AH APM5IHCKOH: CCP, EpeBaH 1983
MapynlH, A. T.: MHTepbep apM5IHCKOrO HapO,L(Horo )IiliJIHIIIa (BTOPaH rrOJIOBIIHa XIX.Ha"£IanO XX B., APM5IHCKaH 3THorpa
Murphy, R., F.: Uvod do kulturni a socialni antropologie, Slon, Praha 1999 HapO,L(bI KaBKa3a II., M3,L(aTeJIbCTBO AH CCCP, MocKBa 1962
Navratilova, V.: Narozeni a smrt v ceske lidove kultufe, Vysehrad, Praha 2004 Odabasjan, A., A.: Amanor haj zolovrdakan tonacujcum, Haj azgagruthjunjev bana~usuthjun
(Svatek Amanor v armenskem lidovem kalendari, Armenska etnografie a
folklor) 9, Jerevan 1989 (O'l-IllPIlllllll'h~ 1/..1/..: I/.JIll'hnp (IllJ cfnl[m/p'l-Ill"Ill'h U7n'h1ll9mJ9m~ ~IllJ Illq'flll'l-f'mfl:Jm'h U pIll'hIll(JnLUmfl:Jm'h 9~ I7p luu'h
1989 )
IIeTpocBH, E.: APM5IHCKaH arrOCTOJIbCKaH CB5ITaH IIepKoBb, CB. 3"£IMHa,L(3HH 1996 IIeTpocBH, E.: EorH H pHTyanbI ,L(peBHeH: ApMeHHH, M3,L(aTeJIbCTBO 3aHraK-97, EpeBaH 2004
Pitterova, A.: Staroslovanske velkorodinne domy, Vznik a pocatky Slovanu, II, Nakladatelstvi Ceskoslovenske akademie ved, Praha 1959
Redgateova, A., E.: Armeni, Nakladatelstvi Lidove noviny, Praha, 2003 R' otineanc, V.: Gorc' nakan chohararakan dasagirkh (Prakticka kucharska ucebnice), Tiflis 1900 (IJ. nU7ft'hbIll'h9~ l/..:lJ.nptf'hIll"Ill'h fun(lllplllpIll"Ill'h 'l-IllUIllqpp.[!~ SfttplPu 1900) Stare arrnenske povesti, prel' B. Bares, Svet Sovern, Praha 1958
CapKcBH, E.
c.: rOH"£IapHOe HCKYCCTBO ApMeHHH, M3,L(aTeJIbCTBO AH APM5IHCKOH: CCP,
EpeBaH 1978
102
Sharf, A.: Animal Sacrifice in the Annenian Church, In: Revue des Etudes Armeniennes 16, 1982 Saginjan, V.: Dejiny Annenie od pocatku az do roku 2000, Karolinum, Praha 2001 Sahaziz, J.: Nor-Nachidzevang jev Nor-Nachidzevancikh (Nor-Nachidzevan ajeho obyvatele), Azgagrakan Handes, 7.roe., IX. girkh, Tiflis 1902 (UIll(UJlIPQ7 S.: 1mp1., IIIfupfhplll bl! hp 1.,np - 1.,IIIfupfhplllb9P./!7 LIQ 'fill'fpIll" III b ~III bqbU7 7.117lllpA IX. 'fPP./!7
Sp:hpu 1902) Tep-CapKCRHD;, A.: ApM5IHe, I1CTOPIDI H 3THoKynbTYPHbIe TPMHIl;IIH, I13..a;aTenbCKa5I qmpMa BOCTOTffia5I nHTeparypa P AH, MocKBa 1998 (Jlehlova-Tilschova, M.: Ceska strava lidova, Druzstevni prace, Praha 1945 Werfel, F.: Ctyficet dnu, Odeon, Praha 1982 Wolf, J.: Abecedanarodu, Horizont, Praha 1984 3x99 specialit sovetske kuchyne, Lidove nakladatelstvi, Praha 1986
Internetove zdroje:
www.armenia.at www.armenianchurch.org www.coafkids.orglimages/armenia_map_lg.jpg www.day.azlforum/index. php?showtopic=7622&st=960&p=611822entry611822 www.marlenka.cz www.cizinci.czlclanek.php?1g=1&id=171 www.realchange.nareg.com.auiphd.htm www.sain.orgiAnnenian.Churchifeasts.txt http://www.pis.czlczlpraha/pamatky/dum_u_zlateho_hada http://www.pis.czlczlpraha/pamatky/dum_u_tri~strosu
103
Seznam informatoru:
(inforrmitofi, se kterymi jsem spolupracovala pfi ryzkumu v r. 2004) A.S.,Z., 27, studentka, Jerevan 1 G.Z., m., 25, statni zamestnanee, Jerevan J.Z., Z., 28, v domacnosti, Jerevan H.Z., z., 55, v domacnosti, Jerevan L.H., Z., 50; uCitelka, Jerevan S.B., z., 60, ucitelka, Jerevan
z., 43, v domacnosti, Abovjan (okr. Kotajkh) L.G., z., 58, v domacnosti, Jerevan K.G.,
T.Z., Z., 48, v domacnosti, Abovjan A.Z., m, 50, zemedelec, Abovjan
Seznam priloh:
Pifloha 1. Tabulka arrnenske abecedy ajeji piepis v textu Pfiloha II. Slovnicek Piiloha III. Liturgicky kalendai Armenske apostolske cirkve Piiloha IV. Obrazova dokumentace
[ inicialy, pohlavi, vek v dobe vyzkumu, zamestnani, bydliste
I
Pfiloha I. Tabulka armenske abecedy a jeji prepis v textu
armenska abeeeda
prepis v textu
UI
a
p
b
If
g
'l-
d
II
e (na zac.slovaje)
q
z
I;-
e
l!
;)
fI
th
J
z
P
i
L
I
fu
eh
d-
e
"-
k
(
h
d
dz
rz
I
if
C'
tl
m
J
j
It
n
1.
S
n
o (na zac. slova yo)
t
C
U[
p
f
dz
n
r
,
,
II
u
S
"-
v
U1
t
f'
r
9
c
nL
U
p
ph
.[!
kh
0
0
tp
f
III
Pnloha II Slovnicek Vyrazy, rykajici se rodiny: ~mtanik -
rodina c'uch-kour gerdastan - armenska velkorodina tanter - hospodar, hlava velkorodiny tantiruhi, tantikin - hospodyne, obvykle zena tantera Strava: adzap-sandal - zeleninova polevka ajlazan - smes dusenych baklazanu, brambor a zeleniny akandz - smazene sladke "usi"ze zloutku, mouky a konaku nebo vodky alani - susene ovoce pInene orechy, cukrem a korenim arista-plov - ryze s nudlemi basturma - susene maso borani - pecene maso s vejci a fazolovYmi lusky bozbas - polevka ze skopoveho masa s brambory a ze1eninou bumbar - klobasky z ryze, cesneku a gramitovYchjablek ceCil panir - druh sY"ra cchrtma - drilbezi poIevka clbur - brambory varene s nudlemi clbur - polevka s ryzi a zeleninou, zahustena vejcem ddmakasovi - dynova kase ddmapur - dynova polevka dzvadzech - omeleta dzvdfur - polevka s ryzi a zeleninou, zahustemi vejcem gatha - sladkY obfadni pokrm gluch panir - druh sY"ra gozinach - vlasske orechy varene v medu hac - chleba harisa - kase z krup s rozvarenym kurecim nebo skopovYm masem hogu hac, mer'lahac - pohlebni hostina humus - pasta z mlete cizmy, cesneku, olivoveho oleje a koreni chacapuri - gruzinsky kolac s vejcem a syrem charco - gruzinska polevka chas - yYvar z hovezich zaludku, ohanek, kloubu a nozicek chasil - obradni kase z praZenych psenicnych zm chaslama - dusene jehneci maso s brambory a ze1eninou chavic, sphot - kase z mouky, obradni pokrm pro rodicky chinkali - gruzinske pe1mene chorovac - armenskY saslik kaland - obradni pokrm z medu a vlasskYch ofechu kanac panir - druh syra kanaCi - smes zelenych nati, nejcasteji bazalky, koriandru, petrzele, kopr nebo estragon kasovi - slana psenicna nebo ryzova kase
IV
kelkhahatik - sladka psenicna obfadni kase kjabab - mlete maso pecene na rozni kololak - karbanatky z mleteho nebo roztluceneho masa kololik - sma.zene kulicky z mleteho masa smichaneho s ryzi, cesnekem a zelenym koriandrem kololik- polevka z hovezich a skopovy-ch nozicek krkeni - obfadni postni pecivo kutap - ryba plnena ryzi, hrozinkami a kofenim lahmadzo - placka s masovou naplni laphama - dYne plnena smesi ryze, hrozinek, a suseneho ovoce lavas - druh armenskeho chleba, vyvaleny do tenke placky lobasachu - polevka z cervenych fazoli a vlasskych ofechu lobi - zelene fazolove lusky mac'nabrdos - polevka zjogurtu a okurek mac'nathan - jogurtovy- napoj mac'un - jogurt masramac'un - polevka zjogurt a sipku matal - zvifeci obet' u Armenske apostolske cirkve matnakas - plochy kulary chleb motal panir - druh syra musaka - dusene hovezi maso,zapekane s ryzi a zeleninou nazuk - sladke placicky se safranem, vanilkou a skofici pachlava- sladke peCivo s ofechovo-medovou naplni panir - sy-r ploy - pokrm z ryze, smichane s rUznYmi komponenty - masem nebo susenYm ovocem pochindz, achandz - pra.zena psenicna zrna putuk - polevka ze skopoveho masa s brambory a hrachem sochapur - cibulova polevka soljanka - ruska polevka spas- mIecna polevka s ryzi nebo kroupami sudzuch - vlasska jadra namocena ve ztuhle hroznove st'ave sudfuk - mlete susene maso sakar-Iochum - sladky moucnik tapaka - maso nakrajene na kousky dusene s paprikami, cibuli, baklazany a rajcaty tarin - obfadni novorocni chIeb tast - dfevene koryto na miseni testa than - podmasli thanapur - kysela mlecna polevka s kroupami ththu - marinovana slana zelenina tolma - masovo-ryzova nebo lusteninova napln zabalena ve vinnem nebo zelnem liste tyal (kaurma) - konzervovane maso tzvzik - skopove vnitmosti s cesnekem a rajcatovy-m protlakem vospapur - cockova polevka
DUm: buchari - pfistenny krb darbaz - viz glchatun glchatun - typ armenskeho tradicniho domu gom, thavla - chlev
v
PNloha III. LiturgickY kalendar Armenske apostolske cirkve Svatky arrnenske cirkve jsou, oproti ostatnim kfest'ansk$m cirkvim, ktere maji vsechny svatky s vy-jimkou Velikonoc pevne, vetSinou pohyblive, pevne datum rna pouze sedm svatkil - Epifanie, Kiest a Narozeni Pane (6.ledna2), Obfezani a pojmenovaru Krista (13.ledna), Uvedeni Krista do chramu (14.tinora), Zvestovani (7.dubna), Narozeni Panny Marie (8.zari), Uvedeni Panny Marie do chnimu (21.listopadu) a Neposkvrnene poceti Panny Marie (9.prosince)3. Vsechny ostatni svatky jsou pohyblive, a to i ty, ktere jsou spojeny s urcit,Ym datem, jako napf. svatky svarych, ktere se nikdy neslavily v urCite dny v rydnu - v nedeli a v postni dny stfedu a patek, ale pfesunuly se na nejblizsi volne datum. Armenske cirkevni svatky lze rozdeIit do tft kategorii: 1) dny Pane (Terovni) jsou svatky Pane, Panny Marie, sv. Kiize a sv. Cirkve4 (136dni) 2) svatky svarych (Srboc orer) (112dn1)
3) dny pustu a pokarn (Pahoc orer) (117dni) 5
KaZda nedeIe je svatkem Pane, pfipomina se vzkfiseni Krista. Svatky svarych se slavi v pondeli, utery, ctvrtek a sobotu, pokud na toto obdobi nepfipada pust nebo svatek Pane, postnimi dny v rydennim cyklu jsou stfeaa jako pfipominka zvestovani Panne Marii a patek, kdy se pfipomimi ukfizovani Krista. - -.-
/
NejvetSimi svatky arrnenske cirkve, ktere se souhrnne nazYvaji talavar, jsou Narozeni Krista, kfest a Epifanie (Cnund, Mkrtuthjun), Zmrtv)Tchvstani Krista(Haruthjun}, SpecifIkem annenske cirkve je, ze slavi v jeden den narozeni Krista, kfest a Epifanii. S pi'ijetim kfest'anstvi ve 4.stol. pi'ijala Armenie juliansk)' kalendai', ktery uiivala aZ do r. 1923, kdy katholikos Gevorg V. zavedl gregoriansk)' kalendai'. Juliansk)' kalendar pouiiva dodnes dieceze v Gruzii a Jeruzalemsky patriarch
3
VI
Promeneni Krista na hore Tabor (Vardavar), Nanebevzeti Panny Marie (Veraphochum) a Poryseni sv. Kiize (Chacverac).
LiturgickY rok se deli na osm velkYch period, se samostatne stojicim obdobim Velikonoc:
1. Epifanie - Hajtnuthjun - obdobi od Narozeni Pane do zacatku velikonocniho pustu 2. Quadragesima - Khar 'asnord - ctyficet dnu pred Velikonocemi Velikonoce - Zatik, Haruthjun - pohybliry svittek v dobe od 22.brezna do 25.dubna 3. Quinquagesima - Hinunkh - padesitt dni po Velikonocich 4. Svatodusni svatky - Hogegalust - obdobi od Svatodusnich svatku po svatek Promeneni na hore
5. Vardavar - obdobi od Promeneni po Nanebevzeti Panny Marie 6. Veraphochum - obdobi od Nanebevzeti Panny Marie po svatek Poryseni sv. Kfize 7. Chacverac - obdobi od Poryseni sv. Kfize do pocatku Adventu 8. Advent - Hisnakac - obdobi padesati dnu pred svittkem narozeni Pane/Epifanie
Vsechna obdobi s ryjimkou Epifanie jsou pohybliva, v zavisiosti na velikonocnim cyklu, ktery se ridi Iunitrnim kalendarem6 •
Postni dny
Krome srredy a pittku, ktere jsou tradicnimi postnimi dny s ryjimkou obdobi 50 dnu po Velikonocich, jsou jeste dalSf zvIastni pusty. VetSina pustu se drZi 5 dni predchitzejicich nekteremu ze svatku, od pondeli do pittku. Behem teehto pusm neni dovoleno siavit svatky svaryeh. Jsou to: VelkY pust - 40 dni pred Velikonoeemi Vanocni pust - od 30.prosince do 5.ledna puvodne padesatidenni, dnes zkraeen na 5dni Pust ryden pred svittkem Premeneni Pane Pust ryden pred N anebevzetim Panny Marie
6Hovagimian, V.: Der Armenische Kalender, In: Armenische Liturgien, Graz, Salzburg 2001, s. 249
VII
Pust t)iden pfed Povysenim sv. Kiize
Krome techto pustu existuji jeste rydenni pusty, behem kterych lze v pondeli, utery a ctvrtek slavit svatky svarych. Jsou to: Pust Grigora Lusavorice - ryden pfed svatkem nalezeni ostatku sv. Grigora (od pondeli do patku) Pust Varagskeho kfize - ryden pfed svatkem Zjeveni sv. Kfize na hofe Varag (od pondeli do patku) Pust sv. Jakuba - ryden pfed svatkem sv. Jakuba Nizibijskeho (od pondeli do patku)7.
7
www.sain.org/Armenian.Churchifeasts.txt
VIII
Priloha IV.
Obrazova dokumentace
Seznam vyo brazeni:
1.
Armenska republika a jeji okresy (www.coatkids.org/images/armenia_mapJg.jpg)
2. thonratun - pfistavba s thonirem (peci na peceni armenskeho chleba lavase), okres Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 3. Peceni lavase, okres Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 4. Peceni lavase, okres Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 5. Peceni lavaSe, okres Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 6. Peceni lavase, okres Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 7. Peceni lavase, okres Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 8. Chorovac - armensIcy saslik, podavany s lavasem a pecenYmi rajcaty, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 9. Chorovac - armensIcy saslik:, podavany s lavasem a pecenYmi rajcaty, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 10. Chorovac V prirode, Nahorni Karabach, podzim 2002 (foto P. Kohoutkova) 11. Polevka z aveluku, divoce rostouciho druhu st'avele a armensIcy chleb matnakas (foto aut.) 12. Priprava tolmy - zeInych listu, pInenych masovou smesi, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 13. PInene zeIne listy tolma, podavane s mac'unem Gogurtem) s trenfm cesnekem a chlebem - matnakasem, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 14. Pfiprava sudfuku - susene klobasy z mleteho masa,
V
pozadi ve sklenici
marinovana zelenina ththu, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 15. Pfiprava sudfuku - susene klobasy z mleteho masa, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.)
16. Sudfuk, basturma (susene maso) a salam na novorocnim stole, Abovjan, leden 2005 (foto A. Sochova) 17. Chacapuri, gruzinsIcy pokrm, restaurace Kovkaz, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.)
18. Chas - silny ryvar z hovezich kolen, ocasu, drstek, podavany s lavasem, drcenfm cesnekem a marinovanou zeleninou ththu, restaurace Kovkaz, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) IX
19. Konzumace chase, restaurace Kovkaz, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 20. Novorocni still, postni toIma ze zelnych a vinnych listu a mac 'un s cesnekem, Abo\jan, leden 2005 (foto A. Sochova) 21. Vanoce - postni toIma, Jerevan, leden 2005 (foto A. Sochova) 22. Vanoce - postni toIma, Jerevan, leden 2005 (foto A. Sochova) 23. Novorocni a vanocni peCivo gatha, Jerevan, leden 2005 (foto A. Sochova) 24. Novorocni a vanocni pecivo gatha, Jerevan, leden 2005 (foto A. Sochova) 25. Vanocni ryba s ryzi smichanou s hrozinkami a susenYmi svestkami, Jerevan, leden 2005 (foto A. Sochova) 26. Postni velikonocnijfdla, Vfden, bfezen 2006 (foto aut.) 27. Postni velikonocnijidla, Videii, bfezen 2006 (foto aut.) 28. Prodej mlecnych vYrobkU, Jerevanska trzmce, podzim 2004 (foto aut.) 29. Prodej kofeni, Jerevanska trzmce, podzim 2004 (foto aut.) 30. Prodej sladkosti a suseneho ovoce, Jerevanska trzmce, podzim 2004 (foto aut.) 31. Poulicni prodej kvetaku, AStarak, podzim 2004 (foto aut.) 32. Prodej masa a zeleniny, Astarak, podzim 2004 (foto aut.) 33. Prodej zeleniny, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 34. Pffprava kavy V dzezve, Garni, podzim 2002 (foto P. Kohoutkova) 35. Prodej ovci a koz na periferii Jerevanu, podzim 2002 (foto P. Kohoutkova) 36. Prodej kohoutu, urcenych k obetovanI, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 37. Matal- zvffeci obet', kostel Surb Phrkic pobliZ Garni, podzim 2002 (foto P. Kohoutkova)
38. Karasy, Statui muzeum narodniho umeni, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 39. GathanachSi - dfevena razidla na povrch obfadniho peciva - gathu, Statni muzeum narodniho umeni, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 40. AJ:aman- zasobnice soli, zoomorfuf figura, soucasna produkce, prodavana v Jerevanu, podzim 2004 (foto aut.) 41. Alaman - zasobnice soli, antropomorfuf figura, Statni muzeum narodniho umeni, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 42. Medene kotle na vafeni harisy, Statni muzeum narodniho umeui, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 43. Medene midoby na vodu a medene tacy, Statni muzeum narodniho umeni, Jerevan, podzim 2004 (foto aut.) 44. Svatba, Chor Virap, okres Ararat, podzim 2004 (foto aut.) 45. Svatba, Chor Virap, okres Ararat, podzim 2004 (foto aut.)
x
':;.' ~
. ~ "
T
... ' /
R
..
K
.,,". ' -"
-. _.,'
E G E ND _-P'>~
• n:REy.~,,\ "',;1;01 .Cyumri }
=,
• Alaret
• AI':'mNn
fi~
-
- - Clzlc
----- --- •
..;.::~;;ist:a~ti-~7j;
=
Hgro.'S1
&r:'; ..r~r'=:i', Cttutc.:':tG
- - - Sic=e:roari
LtG:.>aJ
= H:lle'$
. ~p3't ~Ani
e:!;c:~' !l.'I\.:~
A~"'"!.·t'Col:~
\'111::!3e!'
Ii....'.::;:.:.
;:\'mat;-:":;~
:a."" .:r. "":r.:.'. "~"" 11.I'Jrm:~
- z.;:;~ n~l
' 3.010;);1) ' !.~'';:
-~ -..-k.' . .... . "
~!H~-:o.r
' :;' ~~ f 'l~.;m !
! 1. ....,"
Is.n~
,.O!::.c;:~~
! t l:·..·.· ;..; tl .. '
~JoI;;'-X; a~~'1"'. o~"",,,--, ~ a::TIn
;;.'5'.1;1'
/
I: \',
~: J;:tUT.:. ;::--.:.'"
1. Annenska republika a jeji okresy
2. Thonratun - pfistavba s thonirem (peci na peceni armenskeho chleba lavase), okres Astarak, fijen 2004 XI
3., 4. Peceni lavase, okres AStarak, fijen 2004 XII
5. Peceni lavase, okres Astarak:, fijen 2004
xrn
6. Peceni lavase, okres Astarak, rijen 2004
XIV
7. Peceni lavase, okres Astarak:, fijen 2004
xv
8.,9. Chorovac - armenskY saslik, podavany s lavas em a pecenYmi rajcaty, Jerevan, podzim2004
XVI
10. Chorovac - v prirode, Nahorni Karabach, podzim 2002
11. Polevka z aveluku, divoce rostouciho druhu st'ave1e a armenskY chIeb matnakas, Jerevan, podzim 2004
XVII
12. Pfiprava tolmy - zeInych listu, pInenych masovou smesi, Jerevan, podzim 2004
13. PInene zeIne listy tolma, podavane s mac'unem Gogurtem) s tfeny-m cesnekem a chlebem - matnakaSem, Jerevan, podzim 2004
XVIII
14. Priprava sudZuku - susene klobasy z mleteho rnasa, v pozadi ve sklenici rnarinovarui zelenina ththu, Jerevan, podzim 2004
15. Priprava sudZuku - susene klobasy z mleteho masa, Jerevan, podzim 2004
XIX
16. SudZuk, basturma (susene maso) a sahlin na novorOCn1m stole, Abovjan, okres Kotajkh, leden 2005
17. Chacapuri, gruzinsIcy pokrm. restaurace Kovkaz, Jerevan, podzim 2004
xx
18. Chas - silny vYvar z hovezich kolen, ocasu, drstek, podavany s lavasem, drcenYm cesnekem a marinovanou zeleninou ththu, restaurace Kovkaz, Jerevan, podzim 2004
19. Konzumace chase, restaurace Kovkaz, Jerevan, podzim 2004
XXI
20. Novorocni still, postni toIma ze zelnych a vinnJch listu a mac'un s cesnekem, Abovjan, okres Kotajkh, leden 2005
21. Vanoce - postni toIma, Jerevan, leden 2005
XXII
22.,23. Novorocni a vanocni peCivo gatha, Jerevan, leden 2005
XXIII
24.,25. Vanocni ryba s ryzl smichanou s hrozinkami a susenYmi svestkami, Jerevan, leden 2005
XXIV
26. Postni velikonocnijidla, Videii, brezen 2006
27. Postni velikonocnijidla, Videfi brezen 2006
xxv
28. Prodej mlecnych vYrobktl, Jerevanskci trZnice, podzim 2004
29. Prodej koreni, Jerevanskci trZnice, podzim 2004 XXVI
30. Prodej sladkosti a suseneho ovoce, Jerevanska trZnice, podzim 2004
31. Poulicnl prodej kvetaku, AStarak, podzim 2004
XXVII
32.Prodej masa a zeieniny, Astarak:, podzim 2004 33. Prodej zeleniny, Jerevan, podzim 2004
XXVIII
34. Pffprava kavy v dzezve, Garni, podzim 2002
35. Prodej ovci a koz na periferii Jerevanu, podzim 2002
XXIX
36. Prodej kohoutu, urcenych k obetovani, Jerevan, podzim 2004
37. Matal- zvifeci obet', kostel Surb Phrkic pobliZ Garni, podzim 2002
:xxx
38. Karasy, Statni muzeum mirodniho umeni, Jerevan, podzim 2004
39. GathanachSi - dfevemi razidla na povrch obfadniho peCiva - gathu, Statni muzeum narodniho umeni, Jerevan, podzim 2004
XXXI
40. Alaman- zasobnice soli, soucasrui produkce, prodavarui v Jerevanu, podzim 2004
41. Alaman - zasobnice soli, Statni muzeum ruirodniho umeni, Jerevan, podzim 2004
xxxn
42. Medene kotle na vareni harisy, Statni muzeum mirodniho umeni, Jerevan, podzim 2004
43. Medene midoby na vodu a medene tacy, Statni muzeum mirodniho umeni, Jerevan, podzim2004
XXXIII
44. Svatba, Chor Virap, okres Ararat, podzim 2004
45. Svatba, Chor Virap, okres Ararat, podzim 2004 XXXIV
Resume
Traditional Armenian cuisine is a result of hundred years development, connected with geographical, climatic, historical and cultural conditions. In my work I was concentrated on development of Armenian food in wider native, cultural and social context. I payed special attention to a development of an Armenian family and house. Original Armenian family was patriarchal, patrilocal, and patrilinear. At the end of 19. century huge widen families, called gerdastans, occurred. A position of each member of the family including division of labour was strictly distinguished according to age and gender. A woman domain was all their housework, including food preparation and fire keeping. Men were farming and looking after cattle. This allocation appeared also in dining, when men and women did not eat at one table. Break up of these families came in 19. century in connection with transition from natural to finance economy. These days a nuclear family is the most typical one in Armenia. This was a development in an Armenian house, including heating chamber. While in 19 century food was prepared on an open fire or a countersunk kiln, these days a cooker is a Ilormal equipment. This all is connected with dishes and kitchen equipment. What is interesting about Armenian food is that during the last hundred years neither used primary commodities nor a procedure of preparation have changed. A function of some meals was changed - meals which were more occasional became common, some ceremonial meals disappeared. Some primary commodities changed, for example cooked whole grains were substituted by peeled barley or more by rice, there was a massive expansion of potatoes, mutton is driven out by pork which did not use to be spread. There is a big difference between a town and a countryside. In ceremonial food particular primary commodities with a symbolical meaning are important. There is a symbol of fertility and life. This is mostly about fruit (mainly apples), nuts, eggs, honey, sweet grain gruel used to be typical meals. Meat meals need a special technology of preparation.