P R I L O H Y K NOMINACI
TRADICNi L E C E B N E PROCEDURY A ODKAZ VINCENZE PRIESSNITZE
OBSAH
Pfiloha c. 1: Dokumentace statku: podrobny popis, audiovizualni dokumentace, apod a)
Podrobny popis tradicnich Priessnitzovych procedur
2 2
b) Jedinecnost mista vzniku hydroterapie
6
c)
Inspirace Priessnitzem aneb stopy Jeho geniality
7
d)
Dobove ohiasy lecebnych procedur a odkaz V . Priesnitze dnes
12
e)
Statky a mista spojena s tradicnimi lecebnymi procedurami
16
Pfiloha c. 2: Mapa, do niz je zakresleno misto ci oblast, kde se statek vyskytuje
18
Pfiloha c. 3: Obrazova pfiloha
19
Pfiloha c. 4: Svobodny, pfedem dany a pouceny souhlas nositelii statku se zapisem
28
Pfiloha c. 5: Souhlas nositele statku s periodickou redokumentaci
29
Pfiloha c. 6: Souhlas drzitele prav k uziti statku pro vedeni Seznamu a jeho zvefejnenim
30
Pfiloha c. 7: Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialii ( P L L , a. s.)
31
Pfiloha c. 8: Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialii ( S O k A Jesenik)
32
Pfiloha c. 9: Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialu (Hnuti Brontosaurus)
33
1
PRILOHA C. 1 Dokumentace
statku:
podrobny
popis,
audiovizualni dokumentace,
souhlasu se zvei^ejnenim takovyclito textovych
apod, vcetne
udeleni
nebo audiovizualnich materialu (prohlaseni
0 vlastnictvi licence).
A. P O D R O B N Y P O P I S T R A D I C N I C H P R I E S S N I T Z O V Y C H
PROCEDUR
PRIESSNITZOVY PROCEDURY ZA J E H O ZIVOTA
Na pocatku Priessnitzovy geniality staly jeho vlastni zkusenosti, kdy vychazel z pozorovani pi'irody a ranhojicii ve svem okoii. Casta poraneni. ktera utrpel. jej pfimela k tomu. aby sam na sobe vyzkousel blahodarne I'lcinky chladne vody. Chlad jednak mirni bolest. avsak ma take protizanetlive ucinky. Prvni aplikace vody provadei veimi primitivne: opakovane namacei poranene koncetiny do studene vody. Pozdeji tento postup doplnoval otiranim myci houbou. namacenou ve studene vode. S ohiedem na nariistajici klientelu a zejmena na rozsifeni palety chorobnych stavu, ktere bylo tfeba lecit, nejen poraneni, ale i horecnate stavy. zazivaci obtize atd., bylo nutne take odpovidajicim zpusobem upravit lecebne postupy.
Priessnitz byl toho nazoru. ze neleci chlad. nybrz teplo. ktere j e reakci na chlad. a tento nazor potvrzuje soucasna moderni medicina. Od zkusenosti na sobe samem se pak pokousel pomahat 1 postizenym ve svem nejblizsim okoli. Ovsem nezustalo jen u namaceni ve studene vode, otirani a pfikladani mokrych studenych obkladu.
Priessnitz vypracoval pfesne metody pro aplikaci studene vody. Byly to jednak celkove. kratkodobe koupele ve studene vode spojene s otiranim. castecne lazne - pololazne. sedaci lazne. lazne hiavy, lazne jednotlivych koncetin. koupele oci nebo take vstfikovani vody napr. do nosu. Dale zavedl do sve lecby i potni kury. nebot" vefil
ve vylucovani skodlivin ztela prostfednictvim potu. Procedura
se provadela obycejne zrana, kdy pacient z rozehfate postele byl kratce ponofen do studene lazne. Pak byl zabalen do mokreho prosteradla. na ktere se pfilozila sucha vlnena houne. a pacient byl jeste pfikryt pefinou. V tomto stavu byl ponechan nejmene pul hodiny. nez se silne zapotil. Pote znovu vstoupil do vany s chladnou vodou. Pfitom byl sluhou otiran a po osuseni a obleknuti pak nasledovala prochazka. Nekdy kombinoval vodolecbu s lecbou vzduchem a lazensky pacient lezel v mokrem zabalu v pokoji s otevfenym oknem. K maximalnimu vyuziti vzduchu existovalo tzv. „Priessnitzovo okno:" ve dvefich byl vyfezan otvor, aby j i m mohl do svetnice proudit cerstvy vzduch.
2
K vodolecbe vyuzival Priessnitz i lesnich pramenu. U nekterych byly vybudovany venkovni kamenne sprchy. kdy pramen byl sveden ze strane do di'eveneho koryta, ze ktereho pak dopadala voda asi z vyse dvou metrii na pacienta. ktery si kryl hlavu rukama sepjatyma nad ni. K venkovnim sprcham vyuzival Priessnitz v letnich mesicich i vlahych dest'u, kdy se prostovlase damy prochazely ve vzdusnych, platenych odevech v desti. Rovnez kladl velky duraz na pohyb na cerstvem vzduchu a sve pacienty k intenzivnimu pohybu motivoval prochazkami po blizkych i vzdalenejsich prameiiech, ktere byly rozsety po navrsich. Pramenitou vodu samozfejme take na techto lecebnych vychazkach pili. Voda se nabirala do hoveziho rohu, a tak se popijela tzv. ..rohova kura." Vedle lecby vzduchem existovala i lecba slunenim.
Dulezitou soucasti Priessnitzovy lecby byla i fyzicka aktivita. ktera spocivala v sekani nebo fezani polen (u telesne postizenych dokonce i na pokoji, kde bydleli). A v zime odhazovani snehu. Rovnez cerstve zarosena ranni trava byla zdrojem terapie - brouzdani v rose. Pfi onemocnenich podbfisku a zazivacich obtizich nosiii pacienti bederni pasy (siroky a diouhy pruh platna. Jehoz jeden konec byl namocen do vody. vyzdiman a omotan kolem beder a na to pak se naniotala daisi sucha ca.st. Tento pas byl nosen pod odevem a nekolikrat denne stfidan. Pfipadne byl take do rozkroku pfikladan tzv. Neptunuv pas.
Ovsem Priessnitzova lecba. to nebyla pouze lecba vodou. vzduchem. sluncem a poliybem. nybrz duraz byl take kladen na stravu. Ta byla prosta a vydatna (Priessnitz byl odpurcem pustu a hladoveni). Mezi napoji schazela kava a caj. rovnez i alkohol, zato se hojne popijela cerstva pramenita voda. Za nepfizniveho pocasi byla k dispozici velka jidelna k provadeni pohybove terapie - prochazeni, pfipadne k provadeni prostych cviku napf. s kuzely. Priessnitz rovnez kladl duraz i na spolecensky zivot. Nerad vide! pacienty samotafe. Vzdy si pfaval, aby byl mezi pacienty druzny kontakt, proto napf. vecefe trvaly i dve hodiny a byly vlastne spojeny s druznym posezenim a hovorem.
Procedury: •
Obklady (uklidnujici obklad, drazdivy nebo ohfivaci obklad),
•
Zabaly (bederni zabal - Priessnitzuv vynalez. kfizovy zabal. drazdivy zabal nohou. mistni obklady. suchy potni zabal, celkovy vlhky zabal. vlhky zabal na vychazku. tfictvrtecni nebo polovicni zabal, zabal trupu),
•
Koupele (studena pololazen, pololazen ve stoje, pololazen pusobici horecku, studena sedaci lazen, koupel hornich a dolnich koncetin, lazen hlavy a z i h l a v i . usni lazen. ustni lazen, ocni lazen)
•
Sprchovani
•
Polevy (celkove nebo castecne)
3
•
Otery - odrhnuti
•
Vzdusne lazne
•
Slunecni lazne
•
Pohybova terapie
J A K SE L I S i D N E S N I L E C B A N A G R A F E N B E R K U O D T E P U V O D N I P R I E S S N I T Z O V Y ? Jeste dnes Ize provadet do jiste miry modifikovane piivodni Priessnitzovy procedury: pfedehfati teplou sprchou, pote mokry, chladny zabal v prosteradle a dece, ktery trva temer hodinu a pololazen
v odrazene vode
s frotazi a polevy studenou
vodou a pak
prochazka.
nasleduje
Otery jsou
nahrazovany ruznymi druhy masazi (klasicka. celkova, castecna, riizne typy orientalnich masazi, lymfodrenazi rucni nebo pfistrojovou. podvodni masazi). K ekvivalentiim Priessnitzovy vodolecby Ize zcela jednoznacne take pfii'adit skotske sti'iky a stfidavou koupel dolnich koncetin.
Nejzasadnejsi se vsak v soucasne dobe j e v i Priessnitzovy procedury. ktere jsou soucasti Balneoparku Vincenze Priessnitze, mezi nimi je koupel homich a dolnich koncetin. Priessnitzova koupel nohou s akupresurou, Priessnitzova lavicka, Priessnitzovy stfiky a Priessnitzovy sprchy.
Balneopark se stal od sveho otevfeni v loce 2010 svetovou raritou, kterou navstevuji hojne nejen pacienti a klienti lazni, ale take navstevnici z cele Ceske republiky a zahranici. Vybudovani takto vyznamneho odkazu zakladatele moderni vodolecby si take povsimly nejvyznamnejsi spolecnosti zabyvajici
se
lecitelstvim
podlozcnym
vedeckym
badanim.
Spolecnost
Sebastiana
Kneippa
z Rakouska a Spolecnost pfirodniho lecitelstvi z Nemecka.
Pfirodni sluneni z dob Priessnitze j e doplnovano svetlolecbou ruznych charakteristik die onemocneni pacienta. S ohiedem na nas zivotni styl. praci v kancelafi u pocitacii apod, j e dulezitou soucasti dnesni lecby cilena gymnastika. l^ecba praci je nahrazena ruznymi aktivitami v posilovne a arteterapii. Vychazky k pramenum a ona ..rohova" lecba jsou nahrazeny organizovaiiou pohybovou terapii s ohiedem na zdatnost pacienta pod vedenim odborneho pracovnika, casto take s holemi Nordic Walking. Vitanym doplnkem lecby j e i lecba praci, tzv. ergoterapie. Lazne jsou ve velke mife vyuzivany jako preventivni prostfedek syndromu vyhofeni, ktery v dnesni hekticke dobe neni nikterak vzacny.
Krome procedur vseho typu j e stale kladen, tak jako puvodne, velky duraz na vyuziti zdejsiho specifickeho klimatu, cehoz si byl dobfe vedom i samotny Priessnitz. Pfi procesech. ktere proti nemu inscenovali jeho nepfatele. zejmena z fad soudobych lekafii. prohlasil: „...vezmete-li mi vodu, budu leeit vzduchem."
4
Priessnitzova pololazeii jednofazova a dvoufazova Jde 0 slozitou proceduru s kombinaci vodolecby, zabalu, polevii a kartacovani kiize. Klient se nejdrive kratce pfedehreje teplou vodou ve sprse, nasleduje celotelovy ovin mokrym studenym prosteradlem sklidnym
lezenim v zabalu. po prohfati
a zpoceni nasleduje
polokoupel v 35 °C teple vode
s kartacovanim a polevy sije. zad a koncetin chladnou vodou.
Priessnitzova pohybova terapie Propojuje tradicni lecebne metody s novym systemem pohybovych aktivit. Opet vyuziva horskych pramenu jako pi^irodnich koupeli hornich a dolnich koncetin. a to vsechno v kombinaci s dechovymi cvicenimi. Pomoci Priessnitzovy pohybove terapie muzeme docilit vyssi aerobni vydrze, krevni viskozity, zlepsuje srdecni cinnost. reguluje krevni tiak. zlepsuje krevni obeh. Kladne pusobi proti nemocem krevniho obehu. kornateni tepen. pomaha pi'edchazet nebezpeci infarktu. pomaha pri vysokem tiaku. A protoze dychani j e intenzivnejsi. cisti se plice. zlepsuje okyslicovani organismu, lepsim dychanim se zlepsuje prace svalu.
Priessnitziiv zabal Od svych zabalu si Priessnitz sliboval uklidneni podrazdenvch organii, zvysene vypafovani pokozky, rozpousteni a vstfebavani chorobnych latek.
Lecil j i m pacienty. ktefi nesnaseli poceni. ale jejich
organismus potfeboval posilit. malo aktivni. kfehkou a suchou pokozku. kozni onemocneni a liseje, horecnata onemocneni spojena s vyrazkou. navaly horka.
Vlhke, fadne vyzdimane prosteradio tesne ovinul kolem celeho tela. Pote pacienta pfikryl vinenou houni a pofadnymi pefinami. Platno ale muselo byt vzdy dostatecne vyzdimano, jinak by se zabal minul Licinkem. Krev by byla z pokozky odpuzovana a nebyla do ni pfitaliovana. Obzvlaste musely byt V zabalu teple nohy. Zabal trval tak diouho, az se clovek dobfe prohfal. tedy asi 15 az 60 minut. U horecnatych onemocneni pouzival Priessnitz celkove vlhke zabaly s odrazenou vodou, ktere po deseti az dvaceti minutach obnovoval a v pfipade nouze opakoval az tficetkrat denne. Behem zabalu pak jeste na hlavu pacienta pfikladal studeny obklad.
Dnes tedy temef v nezmenene podobe
Priessnitzuv zabal
pouzivame k lokalnimu
pfi angine, vysoke horecce. suchem drazdivem kasli ci relaxaci kosterniho svalstva.
5
prokrveni,
B. J E D I N E C N O S T MfSTA V Z N I K U H Y D R O T E R A P I E
S Priessnitzovymi procedurami a jeho odkazem j e samozfejme spojena leciva sila pramenite horske vody. Jak j e uvedeno vyse. Priessnitz se nechal slyset, ze nemel-li by vodu. lecil by vzduchem. Take pry prohlasoval, ze lidi neleci on, ale zdejsi kraj a vse, co k nemu patfi. Jeho tvrzeni z prvni poloviny 19. stoleti potvrzuji vyzkumy dnesni doby. Priessnitz byl tedy opravdu genialnim lecitelem, ktery bez nasich modernich metod a prostfedku poznal v pfirode kolem sveho bydliste j e j i ojedinele lecive ucinky. A to nejen prave v pramenite vode, ale take v klimatu a mozna snad i v geo-energii mista, kde vystavel sve lazne.
VODA Molekuly vody se obecne shiukuji do tzv. klastru a tyto klastry j i davaji. zjednodusene feceno, jakousi schopnost „pameti." Pfiznive vlivy vodu ozivuji (Jeji molekuly tvofi slozitejsi klastry) nepfiznive j i „umrtvuji" (klastry se rozpadaji). Podle laboratornich vysledku lichtenstejnske laboratofe Hado Life Europe vykazuji prameny na Studnicnim vrchu vysokou „zivost."
KLIMA Klima v okoli lazenskeho arealu patfi k nejcistsim u nas a diky jeho slozeni je mnohdy pfirovnavano kjedinecnym
klimatickym
laznim v rakouskem
Bad
Gasteinu.
V roce
200.S probihal v okoli
jesenickych lazni atmogeochemicky pruzkum. Vedci z Karlovy Univerzity pod vedenim docenta Jifiho Dohnala inefili vyskyt zeleza, vapniku, drasliku, sodiku a hofciku v atniosfefe. Mefeni se tykalo biogennich, cloveku pfiznivych prvkii. ktere se pfirozene vyskytuji v geologickem podlozi a ve velmi malem mnozstvi se dostavaji do ovzdusi. Na zaklade mefeni vznikly mapy. ktere ukazuji pole zvyseneho vyskytu techto prvku. Je zajimave, Jak se namefene hodnoty odiisuji na i na mistech, vzdalenych od sebe jen par desitek metru. „Z biomedicinskeho pohledu Je vyznamne, ze vubec nejvyssi hodnota sumarniho indexu odpovida prostoru lazni, z d i l c i c h prvku jsou v techto mistech vyrazne anomalni pfedevsim obsahy sodiku a drasliku. relativne mene zeleza a hofciku," pise ve vysledne zprave docent
Dohnal a uzavira j i slovy: ,,...lze pfedpokladat, ze vysoke obsahy
sledovanych biogennich prvku se podileji na posileni lecebneho potencialu lazni."
G E O - E N E R G I E MISTA Podle metody „energie mista" vypracovane PhDr. Janem Jilkem se v arealu lazni nachazi dve mista s velmi vyraznym mnozstvim geo-eneigie: Priessnitzuv rodny dum a Jizni svah.
6
C. INSIPRACE PRIESSNITZEM ANEB STOPY J E H O G E N I A L I T Y
VZNIK V O D O L E C E B N Y C H USTAVU
Vedle vodolecebneho ustavii na Grafenberku. ktery Priessnitz vedl. vznikalv i daisi soukrome lecebne domy. Ve Fryvaldove vzniki podle Priessnitzova vzoru take vodoiecebny ustav .losefa Weisse (1795 1847), ktery byl v provozu na fece Bele v letech 1836 - 1842. Josef Weiss se ujimal hostu, ktefi nebyli pfijati
Priessnitzem.
a tech, jimz. byla lecba
na Grafenberku
pfilis
drsnou. Jeho zakladatel,
mimochodem zverolekaf. sifil v letech 1841 - 1842 slavu vodolecby v A n g l i i . kde o jeho pfijezdu psaly i The Times.
Vodolecebne ustavy podle Priessnitzova vzoru vsak vznikaly po cele Evrope. Prvni takovy ustav V Cechach
zaiozil v roce
1839 v Potocne
vJizerskych
horach Josef
Schindler. ktery pozdeji,
po Priessnitzove smrti, vedl Jesenicke lazne. Bavorska vlada dokonce na sve naklady na Grafenberk vyslala tfi lekafe, aby studovali Priessnitzovu vodolecbu a doma zalozili ustav\e jeho vzoru. Vodolecebne
ustavy
vznikaly
nejen
v nemeckych
zemich. ale
i v Rakousku.
Na
Slovensku
se Priessnitzem nechali inspirovat jako prvni v Bardejove, pozdeji vzniki take vodoiecebny ustav ve Starem Smokovci. Ve Francii pionyry vodolecby byli roku
1846 v F,es Ternes, pfezdivkou
„francouzsky Grafenberk" se chlubil ustav v Saint-Seine I'Abbaye u Dijonu. V Anglii krome ustavu vedenych Josefem Weissem vzniki take napfiklad „Grafenberk House" v Malvcrnu.
P R I E S S N I T Z O V I P A C I E N T I NA G R A F E N B E R K U
Vincenz
Priessnitz
trval
ve
svych
laznich
velice striktnc na
dodrzovani
urcenych
pravidel
a nemilosrdne trestal kterehokoliv provinilce vyloucenim z dalsiho leceni. Nedbal pfitom o to, zda jde o pana ci kmana, u nej si byli podle svedectvi mnoha soucasniku vsichni rovni. Fak musel opustitjeho listav napf. i baron Rotschild.
Rok 1839 pfedstavoval vrchol rozkvetu vodolecebneho ustavu na Grafenberku za Priessnitzova zivota. Tehdy se u Priessnitze lecilo 1544 osob. z toho 120 lekafu z cele FvropN. ktefi zde studovali Priessnitzovy vodolecebne procedury. Zdejsi lazne patfily k modnim mistiim schuzek spolecenske smetanky, pobyt v pfirode a vodoiecba se staly pro vyssi spolecnost heslem doby. Mnozi hoste, pfedevsim z fad slechty - nemiizeme j e nazvat pacienty v pravem slova smyslu - odmitali snaset tvrde podminky zivota na Grafenberku.
I lledali
proto pohodlnejsi ubytovani v samotnem
mestecku
Fryvaldove, kde meli veskerou peci a navic ne tak organizovany denni program a intenzivni dohled. Priessnitz dojizdel do Fryvaldova kazdy den a mezi desatou a jedenactou hodinou ..ordinoval"
7
V hostinci „U Koruny". Ve meste mel svoje lazenske vyskolene v podavani koupeli a zabalu, ale i ti byli shovivavejsi nez Jejich grafenberksti kolegove.
Ocity svedek popsal na Grafenberku. postavenych se pfirozene.
zivot ve meste takto: ..[...Jtecf
ale ve Fryvaldove.
Clovek se naclidzi bliz ..smetdnce"
domech mesla. Charakleristicky vetsinou
vymizel
lady napfiklad
kterym
k hontonu
vpoiiodlnych
znak di'ivejsiho nenuceneho
a uvoini! misto slylu.
palfi
a vetsinou nove
a neslrojeneho
se lisi
lazensky
nehydlet
svet
slylu,
chovat
ffyvaldovsky
odgrdfenberkskeho.
V tomto okamziku je konec cile zimni sezony. Pfi zacdtku sezonv letni je krome
brzy ohyvatelneho
noveho domu Priessnitz (tzv. Hrad) sotva je.sle nekde pruzdnd mistnustka. Je videt
na kazdem kroku nove vznikajici hudovy. protoze se ocekdvd vedle jiz pfitomnvch hostii velky pocet da/.sich. Pfed osmi dny se konalo v mestskem stfeleckem pfitomni
vevodkyne
Dolgorukij,
von Anhall-Kolhen.
knize Auersperg.
ktera je zde cinnd jeden rok. Nyniji
dome kaslno. kteremu byli
knize von Pless, knezna a knize Lichtenslein.
zfiyvaldovskych
a knezna Sapieha. knezny Lubomierska
osmi neho devili set
liosli pfihlizeli:
a Hohenlohe....
princ
Friedrich
Za nekolik dni nas opusti
Ize snadno poslrddat, protoze mohou hyljasne
knize a knezna
von Nassau,
knize
divadehiispolecnost, vecery
naplhovdny
ucelneji a pfijemneji. "
K pacientum, nebo spise lazenskym hostum, ktefi pobyvali na Grafenberku v prubehu desetileti, patfila slechticka elita z cele Evropy. utikali se sem polsti i madarsti revolucionafi. schazely se zde vyznamne osobnosti kultury i politiky vcetne clenu evropskych vladnoucich dynastii: Hrabe Miklos Wesselenyi (1839 - 1843), rusky spisovatel NikolaJ Vasiljevic Gogol (1845, 1846), americka lekafka Elisabeth Blackwellova. prvni lekafka na svete (1850). knize von Mecklenburg, prusky kral Vilem, rumunsky kral Karel 1. z Hohenzolernu. Lazne navstivili tez arcivevoda Frantisek Karel (1845) nebo cisaf Frantisek Josef I. (1860). Cisaf Ferdinand I . udelil v r. 1846 V . Priessnitzovi Velkou c. k. zlatou medaili za zasluhy se stuhou, nejvyssi civiini vyznamenani - V. Priessnitz byl jejim prvnim nositelem v rakouskem Slezsku.
SEBASTIAN KNEIPP Priessnitz contra Kneipp - umele vytvofene rivalstvi
Vincenz Priessnitz a Sebastian Kneipp ovlivnili ve sve dobe nazory na zpusob a moznosti leceni natolik, ze jeste dnes Je jejich odkaz zivy a ze se k nim vraci nejen historikove. ale i lekafska veda. Dukazem jsou nejenom lazenske ustavy pfedevsim v Evrope. ale i - a to hlavne v nemeckych zemich laicke i lekafske spolky, nesouci Jejich jmena: Priessnitz- und Kneippbund. Casto se vsak fesi V podstate umele vytvofeny spor o prvenstvi a titul ,.zakladatele moderni vodolecby". a to i pfes to, ze Priessnitz sve lecitelske schopnosti na Grafenberku praktikoval v dobe Kneippova narozeni (17. 5. 1821 Stephansried - 17. 6. 1897 Worishofen). 8
Priessnitz i Kneipp byli naprostymi laiky. co se tyka mediciny. a k leceni Je pfivedly vlastni empiricke zkusenosti a pozorovani. Oba pochazeli z chudeho prostfedi. Byli tez skvelymi pozorovateli prirody ajevi!i kolem - z techto pozorovani pi'edevsim vychazeli pfi koncipovani svych metod lecby. Oba vyzkouseli lecebnou silu pramenite vod\e na sobe. teprve potom zacali pomahat Jinym. Oba se ocitii V situaci, kdy nad nimi oficialni medicina ziomila hul. a oba se vlastni metodou vyiecili.
Rozdilne Je vsak dosazene vzdelani. Priessnitz ziistal. co se tyce vzdelani. samoukem. ktery stezi psal a cetl, Kneipp vlastni vuli vystudoval nejprve gymnazium a potom teoiogii. v r. 1852 byl vysvecen na kneze. Se vzdelanim Je spojen daisi dulezity faktor - moznost cerpani informaci a pfistup k literatufe o danem tematu. V tomto smeru Je nutno konstatovat. ze Priessnitz pfedstavuje opravdovy prototyp samouka- praktika. ktery se k vlastnimu systemu leceni propracoval sam a bez vedeckych poznatku sve doby. .lako geniaini pozorovatel nejen pfirody, ale i lidskeho tela a Jeho reakci, polozil zaklady vodniho testu, ktery lekafska veda pouziva dosud. U Kneippa Je vice nez pravdepodobne, ze cerpal z pocetnych spisu o vodolecbe. Sam udava Jako zdroje pouznani J. S. Hahna a Rauseho. V dobe. kdy sam zacal lecit (po r. 1855). existovala Jiz cela fada studii o hydroterapii. V. Priessnitzovi a Grafenberku z pera Jak renomovanych lekafu. tak od zanicenvch laikii. Mohl tedy porovnavat, tfidit, vybirat a polozit tak zaklad sveho vlastniho lecebneho systemu. Vznikly tak dve vodolecebne metody vychazejici ze stejnych zakladii, ale v mnoha smerech velmi odiisne.
Daisi vyvoj hydroterapie ovlivnil i fakt. ze Priessnitz po sobe nezanechal zadnou knihu, kterou by osvetlil svoji metodu a obhajil Ji. Krome poznamek o doporucenem zpusobu lecby na rubu dopisu pacientii a utieho deniku s poznamkami o moznostech lecby Jednotlivych iiemoci nema Statni okresni archiv v .leseniku ve fondu zadna pfima sdeleni tohoto genialniho lecitele. T i m Jsou teprve prace Jeho nasledovniku. af uz zastancu nebo odpurcu Jeho metod. Tyto studie sifily slavu Priessnitze v Evrope i v zamofi. Od tficatych let 19. stoleti bylo o Jeho osobe, o Grafenberku a hydroterapii podle Jeho vzoru napsano na 400 knih a studii.
Naproti tomu Kneipp byl sam vasnivym propagatorem sve metody a autorem nekolika knih, napf. Meine Wasserkur.... Kinderkrankenheiten. Mein letzter Wille a dalsich. Podnikal pfednaskove cesty po cele Evrope. zakladal nadace pro chiide pacienty. Stal se tak v polovine 80. let 19. stoleti nejpopularnejsim pfedstavitelem hydroterapie. lepe feceno pfirodniho lecitelstvi. postupne tak vytlacil z popfedi sveho pfedchudce Priessnitze.
Tito celni pfedstavitele vodolecby se diametralne lisili Jeste v jedne oblasti: ve svem vztahu k oficialni medicine. Priessnitz se nikdy nedokazal vymanit z averze a neduvery vuci lekafum a lekafske vede vubec. Pficinu Je tfeba hiedat v Jeho diouholetych sporech s mistnimi lekafi. ktefi se ho vsemozne 9
snazili znicit a zastavit Jeho karierii. Tehdejsi veda navic vodolecbu brala Jako sarlatanstvi a teprve zasluhou profesora Winternitze byly polozeny zaklady hydroterapie Jako vedecke discipliny.
I pfes
pozdejsi pocty a oslavne knihy z fad lekafu - zastancu Priessnitzova zpusobu lecby - striktne odmital Jakoukoliv I'lcast lekafu na leceni svych pacientii. Ve svem lecebnem fadu z r. 1838 vydal dokonce pfi'kaz, kterym zakazoval lekafum pobyvajicim na Grafenberku cinit Jakekoliv poznamky o sve lecebne metode. Pfi nedodrzeni hrozilo provinilci okamzite propusteni z lecebne pece. Do konce sveho zivota tento postoj nezmcnil.
Sebastian Kneipp o temef 50 let pozdeji provozoval svoJi praxi Jiz ve zcela Jine situaci. Byl sice jednemi nazyvan sarlatanem, ale druha cast lekafu j i z brala vodolecbu a pfirodni prostfedky jako soucast oficialni mediciny. Je znamo, ze pfi vysetfenf pacientii asistoval Kneippovi vzdy alespofi jeden lekaf. On stanovil (v rekordne kratkem case) diagnozu. ale pouze Kneipp urcoxal lecebne procedury. Vzal tedy v potaz nutnost spoluprace s lekafskou vedou. ale do svych metod si aiii on nedal zasahovat. Zaklad lecebnych metod byl tedy stejny: pramenita voda. pohyb na cerstvem vzduchu. slunecni koupele a racionalni strava - ta byla mimochodem kazdym z nich chapana zcela odiisne a byla tercem nejcastejsi kritiky - hlavne u Priessnitze.
Priessnitz
pfistupoval k pacientovi velice individualne - nejprve otestoval
reakci jeho
kuze
na odrazenou (odstatou) vodu a podle tohoto testu (funguje na stejnem principu dodnes) teprve urcoval pouziti nektere z mnoha procedur. Sledoval diouhodobe zmeny stavu a reakce pacienta, menil procedury a upravoval rezim. Z korespondence vime, ze se zajimal i o vylecene pacienty. Zaroven byl vsak k pacientum velice tvrdy: pozadoval od nich spoluucast na lecebnem procesu, naprostou duveru v procedury a poslusnost
- sam tomu fikal
charakter. Naproti tomu Kneipp venoval kazdemu
pacientovi (die svedectvi hostu i lekafu) maximalne 2-3 minuty. Behem nich iekaf stanovil diagnozu a Kneipp pfedepsal procedury. Takto ordinoval sest hodin denne. Vice se vsak o prubeh leceni nestaral.
Pacient
mohl
brat
procedury
i v jinych
ustavech
v celem
Nemecku.
nikoliv jen
ve Worishofenu. Do r. 1896 se u Kneippa lecilo neuvefitelne mnozstvi pacientii - 60 000. Na rozdil od Priessnitze ordinoval Kneipp i teple koupele a polevy, pfedevsim pak pouzival Priessnitzem zavrhovane
bylinne koupele
a obklady. Doha koupeli byla u nej
podstatne
kratsi a velice
diferencovana. Oba dva doporucovali take tzv. rosne koupele. t j . chuzi naboso v rose, ktera ma i podle dnesni mediciny velice pozitivni vysledky hlavne na psychicke potize. Proto se i dnes v laznich Grafenberk tato procedura provadi.
Kdy a proc vzniki tedy spor o zasluhy toho ci onoho, vasnive debaty o prvenstvi? Oba protagoniste jsou V tom nevinne. Kneipp se sice o Priessnitzovi pfilis casto nezminoval. ale ani nepopiral jeho vliv na svoje metody. B y l vsak daiek toho. pfivlastnovat si cizi zasluhy. Sel pouze svoji cestou, o Jejiz spravnosti byl pfesvedcen.
Puvodce diskusi a sporu Je tfeba 10
hiedat
v zapfisahlych
zastancich
nemennosti
Priessnitzovych metod
lecby. Byli
to pfedevsim
Priessnitzuv zet" Johann
Ripper
a spisovatel Philo von Walde. ktefi napadali Kneippa - a nejen Jeho - za to, ze se nedrzi ..posvatnych" zasad sveho mistra a ze ho nevynasi do nebe. Kneippovi pfivrzenci zase branili sveho ucitele a nelitostny boj - nastesti pouze inkoustovy - byl na svete. Dodnes nemaji oba tabory rady jakoukoliv konfrontaci tech, ktere si postavily na pomysiny piedestal.
Ale to jsou pouze umele vytvofene bariery mezi svety Priessnitze a Kneippa. o nichz Ize zaverem fici: „Bez Priessnitze by nebyl zddny Rause a Hahn (pozn. Priessnitzovi z/ici a ndsledovnici) a bez techto dvou zddny Kneipp a bez Kneippa by nebylo dobrodini
vodolecby..." Philo von Walde
II
D. D O B O V E O H L A S Y L E C E B N Y C H P R O C E D U R A O D K A Z V . P R I E S S N I T Z E D N E S
DOBOVE OHLASY LECEBNYCH PROCEDUR
Pote, CO pry Priessnitz uzdravil deveckii sveho souseda. se zprava o jeho umeni zacala sifit nejen na Fryvaldovsku (Jesenicku),
ale postupne pfichazeli pacienti i z podstatne vetsi dalky. Proste
omyvani houbou se stalo symbolem jeho uspechu. ale i trnem v oku mistnich lekafu. ktefi v nem videli nekalou konkurenci a sarlatana. Jejich stiznost a spor j i vyvolany nemohl Priessnitzovi zabranit V ceste, 0 niz byl bytostne pfesvedcen, ze je spravna. Uz v r. 1822 pfestavel rodny dum v prvni vodoiecebny ustav na svete: zcela prosty, ale prvni. Zde i nadale lecil sve pacienty, kdyz mu bylo magistratem mesta zakazano pouzivat houbu, pouzival vlastni ruku a zjistil, ze vysledek j e jeste lepsi.
A tak. vzdor pomluvam a vieklym sporum s ufady o uznani vodolecby jako pinopravneho zpusobu leceni. o povoleni provozovani lecebneho zafizeni. pocaly na Grafenberku vznikat prvni vodolecebne lazne. jejichz v z n i k j e vetsinou datovan k r. 1836. Ale j i z v r. 1826 je poprve pozvan k cisafskemu dvoru do Vidne na konzultaci v zalezitosti lecby jednoho z arcivevodu. Bylo to jiste velke zadostiucineni pro Priessnitze. ktery dosud nemel zadne povoleni k provadeni lecebne cinnosti, ci k vedeni lecebneho ustavu. T i m spise. ze v r. 1829 bylo proti nemu zahajeno nove fizeni, tentokrate soudni u krajskeho soudu v Opave, kam na nej podal stiznost dr. Schnorfeil. zemsky fyzikus, povefeny dohledem nad lekafi. Priessnitz byl skutecne 7. fi^jna r. 1829 odsouzen. ale pouze k 4 dnum vezeni s pustem. Priessnitz se odvolal. gubernialni soud v Brne pak 19. 2. 1830 rozsudek fryvaldovskeho magistratu zrusil. Boj vsak neskoncil: nova zaioba ustavenych dozorcii - mistnich lekafu z r. 1833 se na guberniu v Brne setkava se zadosti o sdeleni bliz.sich udajii o Priessnitzove vodolecbe ze strany Wiirtenberskeho vyslance. V r. 1836 je proto vyslana z Vidne na Grafenberk cisafska komise, ktera po osmi dnech pobytu vydava rozhodnuti doporucujici podporu Priessnitzovu ustavu.
Priessnitz se dockal uznani ze vsech stran. Vdecni pacienti mu stavi pomnikx. od r. 1833 vychazi jedna kniha o jeho vodolecbe za druhou (v r. 1890 se j i c h udava na 400) a v r. 1846 je mu cisafem udelena Velka zlata medaile za zasluhy, nejvyssi vyznamenani, jake se udelovalo civiini osobe a ktere pfed nim nikdo ve Slezsku neobdrzel.
,, Vincenz Priessnitz Je s/avne jmeno pro zdravi
trpiciho
lidstva
Priessnitz. jehoz zkusenosti bez zdlouhaveho.
ohrdtil
timto provoldnim
pfiklcid
na vsechny
mi dul podiiet
i odvahu,
viddy nemeckvch
statu.
ahych Vincenz
dokazuji, ze kazdd nemoc, pokud je vubec vyiecitehid. muze byt vylecena
ndkladneho.
cerstve studnicni a pramenite
onoho nuize. jehoz
nejisteho
a nehezpecneho
uzivdni
leku. pouze
vody. blahodarne. jiste bez nebezpeci... "
12
a jedine
uzivdnim
Christian Oertei: Vincenz Priessnitz aneb Provolani ke vsem viadam nemeckych statu ke zi'izovani vodolecebnych
ustavu (In: Vincenz Priessnitz
1799 -
1851. Almanach ke 200. vyroci narozeni.
Jesenik 1999. str. 12)
ve dne i v noci neiinavne pomdhu svym nemocnyni. aze jeho lecebnu metodu zusldvd pozoruhoduym
iiu sirane druhe vede lechu pfisne a diisledne,
ohjevem v ohiusti lekcifslvi. "
Z posudku komise videnskcMw lekafskeho dvora (In: Vincenz Priessnitz
1799 - 1851. Almanach
ke 200. vyroci narozeni. Jesenik 1999, str. 23)
..Clovek
musi jen
skromnejsiho
Prie.s.sniize a Grcifenherk
nad Priessnitze.
Byty jsou
a hrabata jedi mliko a marcipdn.
videl a pcik hezdeky k nemu poulun
z vet.siho dilu cikdnske
se citi. Neni nic
skry.se. on divoivorce.
A
knizata
ostdvaji v hnizdech pod stfechou a stanou se zdravymi. "
Basnik Josef Krasoslav Chmelensky v dopise pi'iteli Ladislavu Celakovskemu.
1838 (In: Vincenz
Priessnitz 1799 - 1 8 5 1 . Almanach ke 200. vyroci narozeni. Jesenik 1999. str. 59)
,, V Priessnitzovi
pozndvdme
V sobe plnost harmonic
muze. jehoz pfiroda
stvofila
lekafem.
Jako je ddno umelci
tonu. pro vsechny ostatni tujemstvi. pro nej samotneho
dar z nebe. tak je Priessnitzovi
ddno ono vysoke nuddni pro rozpozndni
rozvinout
zpocutku zdhada
nemoci a hezpecny
jako
iisudek
o stavu zivotni sily v cloveku. " Dr. Ed. Schnitzlein: Wasserheilkunde, Miinchen 1838.
„Zdd se, ze tento muz byl urcen osudem otevfil novou eru lekai'stvi a pfivest zpet vedeni a I'lsili lekafe na pozorovani
a vyuziti cistych pfirodnich
si I. "
Dr. med. E. V . Dietrich: Priessnitz und Weiss. Bautzen 1840.
„Pfiroda
byla jeho univerzitou.
vzduch jeho soustavou.
ucdeli. nehyl
hory. le.sy a chy.se nemocnych jeho posluchanuimi.
Vporozumeni
vfazen
do zadne
feci pfirody
se mu nikdo
nevyrovnal.
.skoly. nybrz byl tim, cim je
v podstate
prameny
a volny
nehyl ovlivnen
zadnou
kazdy genius:
ovidddn
vlastnim instinktem. " Em. Kapper: Prvni vodoiecebny ustav Grafenberk. Praha 1871.
,, Tento muz vlddne vodou. jako Napoleon vlddl vojdky. " N . V . Gogol V dopise pfiteli Danilovskemu 1843.
„V nasich casich povest na Grafenberku..., studene
o lecici
kteryzto
vody poznal,
procez
mod studene vody velice rozsifU
vlastni zkusenosti
a pfemyslovdnim
i vodoiecebny
listav s povolenim 13
Vincenz Priessnitz. veden jsa. vrchnosti
obecny
znumenitou zaiozil.
obcan
lecici
a skrze
mac
zddouci
prospech
v leceni rozlicnycli
nemoci
i nemocni lekafi k nemu pfichdzeji,
nadohyl
sobe takove sldvy. ze zdaleka
i vyssiho stavu
lide,
aby jeho rady uzi/i... On zddnych leku. krom vodv. neddvd. "
Jan Suiek: Vodolekaf. Trnava 1838.
„Bude jeste diouho trvat. nez btide Priessnitz uzndn tim. cim skutecne byl: lekafskym
Kolumbem. "
Z dopisu zdrav. rady Dr. med. E. Pinglera z 29. 3. 1879 Janu Ripperovi.
ODKAZ V I N C E N Z E PRIESSNITZE DNES
^Priessnitz
byl jednim
celostne-raciondlni. terapeuticky stravovdni
z mala
Jeho
terapeutu
pfistup
system: tj.: aplikace byl rovnez komplexni...
(ne-li jedinym).
nesporne
celostni
ktereho je
byl.
mozne zafadit
O.setfoval
pacienta
chladne vodv zevni i vnitfni cestou. polnhovy Priessnitz povazoval
za rozhodujici
do
jako
kategorie
celek,
rezim a
jeho
jednoduche
jaktor uspechu pocit tepla -
..neni to chlad. ktery leci. ale teplo. ktere je studenou vodou vyvoldvdno. " Tak nejuk v Priessnitzove poddni
zni zdkladni
je jednim
terapeuticky
z nediilezitejsich
princip.
Budoucnost
terapeuticky'ch
principu
zfejme
vubec...
ukdze. ze zmineny genidini
postfeh
Vincenz Priessnitz jednoznacne
patfil
do okruhu terapeutu celostniho typu. Na rozdil od ostutnich terapeutii zaiozil sve leceni na racionalite. Byl hystry pozorovatel principu Prave
a ze svych postfehu
dusledne
vyvozoval zdvery...
Vse podrohil
osvedcenemu
jednoduchosti. vjednoduchosti
povysovdn.
pfedcil
Jde o Sebastiana
Suma sumdrum
-
V historii mediciny uvedomime...
sveho
ndsledovnika,
ktery
byvd
neoprdvnene
nad
Priessnitze
Kneippa...
Vincenz Priessnitz
bvl zcela vv/imecnym
a jedinecnvm
lerapetitem.
jenz
nemd
obdohy. Je otdzkoii. kolik desetileti jeste uhehne. nez si lento prosty jdkt znovu
Nepochybne
pfijde
dUsledky. Pak se Priessnitzovi
v dejindch lidstva den. kdy hude vse sprdvne pochopeno
zaslouzene
Vareka, Jifi: Odkaz Vincenze Priessnitze
a vyvozeny
dostane v historii misto. jez mu ndlezi. " z hlediska dejin lekai'stvi a soucasne
mediciny.
In: Vincenz
Priessnitz 1799 - 1851. Almanach ke 200. vyroci narozeni. Jesenik 1999.
..Mi4zeme-li mluvit nekdy o zdzraku. je to (.jrafenherk. mala osada u Fryvaldova. Tarn, kde v roce IS 19 bylo osinndct prostych dfevenych
chalup. v tezko pfistiipnein
dnesniho kraji
Jeseniku. ohklopenem
ze tfi stran horami. za dvacet let pote. v roce IS39. staly lazne svetove povesti. kam putovali za posledni nadeji. lekafi. vedci i surlutuni pro nove pozndni. urozenipro Tviircem
zdzraku
pro pozorovani
byl
pfirody.
cloveka k pfirode.
Vincenz
Priessnitz.
vyjiinecnou pumeti
Pfihodilo
mistni
chalupnik.
rozptyleni a zdbavu.
nudunv
inimofddnvm
a intuici. ktery vystihl nalehavou
se. co se v dejindch stalo nejednou: puvodcem
potfehu
pfevratneho
vynalezu nebyl vedec nebo mistr ohoru. ale prosty clovek obdafeny genialitou. "
14
nemocni
talentem
doby:
ndvrat
ohjevu nebo
Kocka. Milos: Vincenz Priessnitz.
zivot a vyznam.
In: Vincenz Priessnitz 1799 - 1851. Almanach
ke 200. vyroci narozeni. Jesenik 1999.
.,Pan
Vincenz Priessnitz
ve sve dobe prosliil
lecby tali, ze obdobne sldvy se nedostalo zkusenosti
z praxe, jeho schopnost
a korigovat
vlastni chyby.
chovdni pfedcUo
dobu.
feceno
a nedostdvd
reagovat
ve ktere zil. Z hlediska
Jeho genialita se ukdzala v rozpozndni musi opustit
vyzkumnytn pfistupem chladem
vyvolane
a nepraktikovat k hodnoceni
leci".
senzibila.
Jeho
odkaz
procedury, jeho blahoddrny apod. A proto
jeho
klinicke
Je. jazykem
na pfirodni
reakce pacientii
mediciny
a
.Jeho pozorovaci
analyticko-synteticke
zusldvd
dneska
talent, jeho
a jeho pokora mvsleni
a
pfiznat asertivni obdivovat
pacienta.
hychom
o nem vypovidaji.
zpusobem
dne.sni doby muzeme
fekli.
ze nektere
ze postupovul
dat. Jeho genius se nam zachoval
v Jeho rceni:
vedecko., Teplo
ze musel byt vvhorny lecitel i v tom
energie. Sitem dneska hychom Jej chvhne odvrhli v plalnosli.
ohklad zlidovel v nmohocelnem
take byl po zdsluze
vedomostmi
I'lcinnosti toho ci onoho postiipu leceni a v pfizndni.
ziskanych
dne.sni dobe
mnoha lekafum.
test na urceni reaktivity
V.sechna svedectvi
smyslu, ze byl vysoce senzitivni
nasbiranymi,
na neocekdvane
dne.snim jazykem
Jeho primdt. a to ze vymyslel a praktikoval
postupy
svymi. zivotem
rok 200. vyroci jeho
krvokomorv
nenahradilv
jeho
uziti fanginy. zdnety zil, stavy po narozeni
v r. 1999 vyhld.sen
jako
chladove urazech UNESCEM
celosvetove Jako rok Vincenze Priessnitze. " Doc. M U D r . Dobroslava Jandova. Dr.h.c. Klinika rehabilitacniho lekarstvi .3. LF UK a FN K V Praha
15
E. S T A T K Y A MISTA SPOJENA S TRADICNJMI PRIESSNITZOVYMI PROCEDURAMI
Priessnitzovy lecebne lazne a.s. Priessnitzovy lecebne lazne v Jeseniku jsou povazovany za prvni vodoiecebny ustav na svete, ktery V odkaze svelio zakladatele kraci nept'etrzite vice jak 190 let. Lazenska pece j e zde zamei'ena na 28 lecebnych indikaci, vyznamna j e take detska lecba. Jejich jedinecnou devizou j e vodoiecba zalozena na Priessnitzovych metodach a klima, ktere j e podobne takovym vyhlasenym oblastem jako Bad Gastein v Rakousku nebo Carlsbad Cavity v USA.
Rodny dum Vincenze Priessnitze V dome postavenem na miste piivodniho rodneho Priessnitzova domu j e dnes stala expozice venovana jeho zivotu a odkazu. Piivodni dfeveny domek sam patrne v roce 1822 zboural a na jeho miste dal postavit ph'zemni zdeny dum s podsklepenim, ktery slouzil jednak k ubytovani jeho rodiny. jednak jako prvni vodoiecebny ustav na svete. K lecbe slouzily prostory sklepa. kde byla umistena velka di'evena vana, do niz pfitekala pramenita voda.
Sanatorium Priessnitz Budova pojmenovana po zakladateli lazni vznikla az sedesat let po jeho smrti. Je vsak Jejich vlajkovou lodi, a nejen to. Stala se dominantou sirokeho okoli. Architektem budovy j e krnovsky rodak Leopold Bauer, spolupracovnik videnskeho Otty Wagnera. Budova pfipominajici
barokni zamky skryva
piisobivy secesni interier. ale tfeba take Priessnitzovu bustu. kterou mu venoval vyznamny dansky sochaf 19. stoleti H . W. Bissenjako diky za sve uzdraveni.
Lazeiisky diim Hrad K vystaveni Velkeho lecebneho domu. nazyvaneho pozdeji Hrad. se rozhodi samotny Vincenz Priessnitz. Pote, co ziskal oficialni povoleni ke sve cinnosti v roce 1837. pocet hostu stale narusta! a lazenske zafizeni v rodnem dome ani ubytovani \ stavenich soiisedu uz k lazeiiskemu provozu nestacily. Dvoupatrova budova Hradu inela tficet pokoju s veskerym zazemim pro hosty i staje, knihovnu, velky sal a prostory pro vodolecbu. V prvnim patfe bydlela Priessnitzova rodina. Na budove byl V roce 1843 zfizen tzv. Domaci pramen. Ve svem pokoji na Hrade take zakladatel moderni hydroterapie roku 1851 umira.
Hrobka Hrobka Vincenze Priessnitze s kapli byla vystavena na lazenske kolonade v novogotickem stylu az po Priessnitzove smrti, v roce 1853. Je rozdelena na dve casti. v horni se nachazi kaple a ve spodni samotna hrobka. Na sve pfani. uvedenem v testamentu. Je zde Vincenz Priessnitz pochovan. Spolecne s nim V mauzoleu odpociva manzelka Sofie a dcera Karolina. Priessnitzov) lazne jsou takjedinymi 16
laznemi u nas. vjejichz arealu muzete navstivit rodny dum i misto posledniho odpocinku jejich zakladatele.
Dnes j e kaple pi'istupna Jen
ve dnech vyznamnych vyroci. pfipadne s lazefiskym
pruvodcem.
Balneopark Unikatni vodni zahrada, kterou prochazi potok s vybudovanou
soustavou
zastaveni slouzicich
k hydroterapii a relaxaci. Svym pojetim. ktere nema nejen v Ceske republice obdoby.
navazuje
na tradicni Priessnitzovu vodolecebnou metodu. Jeho mnoha oceneni svedci nejen o jeho oblibenosti u navstevniku, ale i jeho kvalitach z pohledu tvorby krajiny.
Lazeiiska kolonada Kazde lazenske misto ma svoji kolonadu. nebo promenadu. Priessnitzovy lazne maji svuj unikat, maji obe - promenadu pod sanatoriem Priessnitz a take lesni kolonadu, ktera j e vyraznym prvkem jesenicke krajiny. Vzdyt" j e tvofena zhruba 260 stromy. mezi nimiz j e take 370 let stara lipa. Na kolonade objevite mnoho jedinecnych pomnikii a pamatniku Jednotlivych pacientii i celvch statu Jako doklad vdecnosti za uzdraveni. Nebo budete mijet odpocivadla a vyhlidky k horskym lifcbenum.
Studnicni vrch, prameny a pomnicky Vincenz Priessnitz sve lazne zaiozil prave na I'ipati Studnicniho vrchu. Na jeho svazich se nachazi naosmdesat pramenu
a pomnicku spjatych
s Priessnitzovou
vodolecbou. Protkan Je
kilometry
turistickych tras. Vydat se po nich muzete sestikilometrovou Stezkou Vincenze Priessnitze, ktera vas zavede k dvanacti pramenum a dalsim zajimavostem. Nebo take po Stezce zive vody, ktera vas seznami se pozoruhodnymi vlastnostmi vody a ukaze vam snimky tzv. vodnich krystalu ze vzorkij mistni vody, vcetne nekterych pramenu na trase.
17
PRILOHA C. 2
Mapa, do niz je zakresleno misto ci oblast, kde se statek vyskytuje.
Zdroj: www.netmaps.cz
18
PRILOHA C. 3 Obrazova pfiloha
Die J^atsroaschung ohne Jlbtnjrhnunj im Jreim (briJialsKranhcti).
21
(frajrirmung porunft narli ficr ffaarskur ^iiclimYSrl|ftufi-iuV
Obr. C.7- Ergoterapie v dobdch Vincenze Priessnitze. (SOkA Jesenik)
Obr. c. 8- Terapii praci nafizoval take ddmdm bez rozdilu spolecenskeho postaveni. Jesenik)
22
(SOkA
fflimiiuiil
(iftniriirjaai'i-.
Obr. c. 9- Ukazka Priessnitzovych procedur (prochazka v ranni rose, pitnd kura, koupel oci). (SOkA
Jesenik)
Obr. c. 10 - Priessnitzova koupel nohou v unikdtnim Balneoparku. (Archiv PLL a.s.)
23
Obr. c. 11 - Koupel hornich koncetin, Balneopark Vincenze Priessnitze. (Archiv PLL a.s.)
Obr. c. 12-Pfiklad
jednez
venkovnich sprch, ktere Priessnitz umist'ovalpo upati Studnicniho vrchu. (SOkA 24
Jesenik).
Obr. c. 13 - Tradicni dfevend sprcha umistend v Balneoparku
Vincenze Priessnitze. (Archiv PLL
a.s.)
Obr. c. 14 - Pfirodni sprcha se sochou Horskeho hastrmana na stezce Vincenze na Studnicnim vrchu. (Foto: Hnuti Brontosaurus
25
Jeseniky)
Priessnitze
Obr. c. 15 - Druhe zastaveni Stezky zive vody nabizi posezeni na umelecky ztvdrnene s ohnivym muzikem. (Foto: Hnuti Brontosaurus
Obr. c. 16 - Cesky pramen s podobiznou
Lavicce
Jeseniky)
V. Priessnitze a sochou Hygie od J. V. Myslbeka. (Archiv PLL, a. s.)
26
Obr. c. 17 - Rodinnd hrobka na Idzenske kolondde. (Archiv PLL, a. s.)
PRILOHA C. 4
Svobodny, pfedem dany a pouceny souhlas nositele statku se zapisem
Nositel statku: S P O L E C N O S T V I N C E N Z E P R I E S S N I T Z E , z.s.
Sidio (adresa): Priessnitzova 12/299, Jesenik 790 03 Identifikacni cislo: 71178864 Statutami organ: MUDr. Jaroslav Novotny, pi'edseda spravni rady Kontaktni telefon: +420 584 491 117 Kontaktni e-mail: novotny(a)priessnitz.cz
Nositel
statku S P O L E C N O S T
VINCENZE
P R I E S S N I T Z E , z.s. v zastoupeni
MUDr. Jaroslava
Novotneho, pfedsedy spravni rady, souhlasi se zapisem Tradicnich lecebnych procedur a odkazu Vincenze Priessnitze do Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje, jehoz hlavnim licelem je ochrana, zachovani, identifikace, rozvoj a podpora nematerialniho kultumiho dedictvi na lizemi Olomouckeho kraje.
V Jeseniku dne
/
2^,9.^0/^
28
PRILOHA C. 5
Souhlas nositele statku s periodickou redokumentaci
Nositel statku: S P O L E C N O S T V I N C E N Z E P R I E S S N I T Z E , z.s.
Sidio (adresa): Priessnitzova 12/299, Jesenik 790 03 Identifikacni cislo: 71178864 Statutami organ: MUDr. Jaroslav Novotny, pfedseda spravni rady Kontaktni telefon: +420 584 491 117 Kontaktni e-mail: novotnv(5),priessnitz.cz
Nositel statku S P O L E C N O S T
VINCENZE
P R I E S S N I T Z E , z.s., v zastoupeni MUDr. Jaroslava
Novotneho, pfedsedy spravni rady, souhlasi s periodickou redokumentaci statku provadenou zpravidla jednou za pet let povefenymi pracovniky, ktere jmenuje Pracovni skupina pro tradicni lidovou kultura Olomouckeho kraje. Svym podpisem se zavazuje/zavazuji, ze pokud dojde kjakymkoliv zmenam V identifikacnich lidajich uvedenych vyse, neprodlene tuto skutecnost ohlasi Regionalnimu pracovisti pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci.
V Jeseniku dne
ZC.
/^//^
29
PRILOHA C. 6
Souhlas drzitele prav k uziti statku s uzitim statku pro licely vedeni Seznamu a jeho zvefejneni
Nositel statku: S P O L E C N O S T V I N C E N Z E P R I E S S N I T Z E , z.s.
Sidio (adresa): Priessnitzova 12/299, Jesenik 790 03 Identifikacni cislo: 71178864 Statutami organ: MUDr. Jaroslav Novotny, pfedseda spravni rady Kontaktni telefon: +420 584 491 117 Kontaktni e-mail:
[email protected]
Nositel statku S P O L E C N O S T
VINCENZE
P R I E S S N I T Z E , z.s., v zastoupeni
MUDr. Jaroslava
Novotneho, pfedsedy spravni rady, souhlasi s uzitim statku pro licely vedeni Seznamu a jeho zvefejneni. Souhlas se vztahuje k licelu posouzeni nominace a v pfipade zapisu statku take pro vedeni Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje.
V Jeseniku dne
U.'^,/O/j/
30
PRILOHA C. 7
Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialu (Priessnitzovy lecebne lazne a.s.)
Ing. Vladimir Odehnal Pfedseda pfedstavenstva Priessnitzovy lecebne lazne a.s. Priessnitzova 12/299 790 03 Jesenik
Priessnitzovy lecebne lazne a.s., zastoupene pfedsedou pfedstavenstva Ing. Vladimirem Odehnalem, davaji souhlas se zvefejnenim fotografii, kterou jsou soucasti teto zadosti. Souhlas se vztahuje k licelu posouzeni nominace a v pfipade zapisu statku take pro vedeni Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje.
/•
§ / /
Priessnitz
Priessnitzovy lecebne lazne a.s Priessnitzova
2 9 9 , 7 9 0 03 Jesenik
Razitko a pod]^=: " 5 1 9 3 4 5 2
V Jeseniku dne
31
3,
DIC: C24S123452
PRILOHA C.8
Souhlas o svoleni k vyuziti fotografickych materialu (Statni okresni archiv Jesenik)
Mgr. Bohumila Tinzova Reditelka, archivni inspektorka Statni okresni archiv Jesenik Tovami 18 790 01 Jesenik
Statni okresni archiv Jesenik, zastoupeny feditelkou
Mgr. Bohumilou Tinzovou, dava souhlas
se zvefejnenim fotografii, kterou jsou soucasti teto zadosti. Souhlas se vztahuje k licelu posouzeni nominace a v pfipade zapisu statku take pro vedeni Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje.
V Jeseniku dne £'9,
Razitko a podpis:
Zemsky trchiv v OpsvS STATNI O K R E S N I A R C H I V JESENIK Tovami 18. 790 01 Jestnik
|.
32
iCO: 70179057
PRILOHA C. 9
Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialu (Hnuti Brontosaurus Jeseniky)
Mgr. Jifi Glabazna Hnuti Brontosaurus Jeseniicy 28. fijna 870/18 790 01 Jesenik
Hnuti Brontosaurus Jeseniky, zastoupene Mgr. Jifim Glabaziiou, davaji souhlas se fotografii,
zvefejnenim
kterou jsou soucasti teto zadosti. Souhlas se vztahuje k ucelu posouzeni
nominace
a v pfipade zapisu statku take pro vedeni Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje.
V Jeseniku dne
Razitko a podpis:
A
^1^^
•h
:C:c::.::-4
e.u.: 2 2 4 V , Pruchodnf 1E
Broi
33
1/5500 ' J i Jesenik
aurus
