N A V R H K N O M I N A C I NA U D E L E N I T I T U L U MISTR TRADICNI RUKODELNE VYROBY OLOMOUCKEHO KRAJE
Osobni udaje kandidata: Jmeno a pfijmeni: Alfred S T A W A R I T S C H Datum a misto narozeni: 24. srpna 1942 v Bfeclavi Statni obcanstvi: C R Adresa bydliste: Sportovni 652, 798 41 Kostelec na Hane Adresa pracoviste, kde se venuje oboru tradicni rukodelne vyroby; Sportovni 652, 798 41 Kostelec na Hane Obor tradicni rukodelne vyroby, ve kterem vyrobce pusobi: Tradicni kovai'stvi Telefonni a e-mailovy kontakt: 606 160 713 /
[email protected]
Udaje 0 pfedkladateli: Jmeno a pfijmeni, j e - l i pfedkladatelem fyzicka osoba nebo nazev organizace, j e - l i pfedkladatelem pravnicka osoba: Vlastivedne muzeum v Olomouci (Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi
Vlastivednem muzeu v Olomouci)
Adresa trvaleho sidla pfedkladatele nebo bydliste fyzicke osoby pfedkladatele: nam. Republiky 5, 771 73 Olomouc Telefonni a e-mailovy kontakt: 585 515 111, 585 515 142, vmo(a)vmo.cz, urban(a),vmo.cz Kontaktni adresa (jen j e - l i odlisna od sidla nebo trvaleho bydliste): Datum a podpis pfedkladatele: 30. zah' 2014, . . . . \
Seznam priloh: 1.
Profesni zivotopis se zamefeni'm na peci o uchovani tradic oboru.
2.
Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobkij, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice.
3.
Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem.
4.
Pisemny
souhlas
nominovaneho
s
pofizovanim
dokumentace
Vlastivednym
muzeem
V Olomouci. 5.
Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum.
6.
Informace o licasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla.
Ndvrhy Je nutne podat v pisemne podobe a alespofi textovou cast v podobe elektronicke na adresu Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci, nam. Republiky 5, 771 73 Olomouc. Zaslane ndvrhy se nevraci.
Poznamka: Pisemna dokumentace byla vytvofena na zaklade nominace na titul Nositel tradice lidovych femesel, kterou zpracovalo Spolecenstvo umeleckych kovafu a zamecniku a kovafu-podkovafu Cech, Moravy a Slezska v roce 2009.
Pfiloha c. 1 Profesni zivotopis se zamei^enim na peci o uchovani tradic oboru
Alfred
Stawaritsch
se narodil 24. srpna
1942 v Bi'eclavi Jako syn zivnostnika -
pekafe Jana
Stawaritsche. Zakladni vzdelani ziskal v Mladci a Konici. Rozhodovani. jakemu femeslu se vyucit, ovlivnil jeho stryc Bohumir Kratochvil, kovaf z Hradecne. Ve strycove kovarnc. dedene z generace nageneraci, videl praci venkovskeho
kovafe - kovani zemedelskeho nafadi (motyk, seker, dlat,
pofizu), stavebniho kovani (zavesii, petlic, klik. mfizi, hfebiku), okovavani vozu, sani, pluhu, bran a take podkovani koni. Pfitmi kovarny. ohen, zhave zelezo a udery kladiva - to byly vjemy, ktere ho jako chlapce upoutaly. Pozdeji stryci vypomahal a seznamil se tak se vsemi kovafskymi postupu. V roce 1956 nastoupil do uceni v kovafskem oboru na ucilisti Statnich pracovnich zaloh v Olomouci, ktere vsak bylo zruseno. a tak 3. rocnik a vyuceni ziskal v Agrostroji Prostejov. Zde take jako kovaf zacal pracovat. V roce 1966. v souvislosti se zaiozenim rodiny a stavbou rodinneho domu v Kostelci na Hane, zmenil zamestnavatele a sve znalosti a dovednosti zacal pfedavat ucnum jako mistr odborne vyuky v Odbornem ucilisti Sigmy Lutin. Tato cinnost vyzadovala soustavne vzdelavani a absolvovani odbornych skol. Zde za 32 let sve pusobnosti vyucil stovky chlapcu. ktefi ziskali zakladni dovednosti pfi tradicnim kovafskem
i
zamecnickem zpracovani kovu. Rok 1989 niu
Lunoznil
splnit si zivotni sen -
zfidil si vlastni kovarnu. Zprvu pfi zamestnani sam, pak spolu se syny Ivem a Milanem. postupne vybudoval dilnu, kde nyni spolecne pracuji.
Alfred Stawaritsch cely zivot pusobi na Hane. v I'lrodne zemedelske oblasti Moravy. nemel proto nikdy nouzi o praci na zhotoveni a na opravy ruzneho zemedelskeho nafadi. Za leta sve kovafske praxe se tak postupne naucil tuto vyrobu, i se specitlckymi mistnimi pozadavky. skutecne mistrovsky oviadat.
Pfiloha c. 2 Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice
Rodinna dilna Stawaritschii. kterou Alfred Stawaritsch zaiozil a soucasne vede, zpracovava zakazky na bezne kovafske a umelecko-kovafske
prace. napf. ploty. branky. brany. markyzy, pfistfesky
sakralnich pamatek. okenni a balkonove mfize, schodist'ova zabradli, svicny, kovani vrat, klik, repliky historickych zamku, stejne jako na klasicke drobne domaci nacini zemedelske ci tesafske nafadi, napf. motyky, sekery, diata, pofezy, liny a klinky. hfeby, skoby. .iejich vytvarny rukopis se vyznacuje modernim tvaroslovim s preciznim zpracovanim materialu klasickymi kovafskymi postupy.
Ovsem podnetem
k tomuto podani je znalost ojedineia. kterou Alfred Stawaritsch zdedil tradici
rodinne dilny a nyni aktivne rozviji. uplatnuje a take vefejne propaguje. a tim j e okovani kol vozii natahovani rafu na loukotova kola a okovavani hlav techto kol zelezem.
Nejbeznejsim
a nejpouzivanejsim
nakladnim a dopravnim prostfedkem
zejmena
na vesnici byl
dfeveny obrucovity vuz. Na jeho zakladni konstrukci se pfipevnovaly podle potfeby riizne nastavby. Konstrukci me! vuz dfevenou. delenou na pfedni a zadni cast, s koly. ktere spojovala rozvora. Vyrobou vozu se zabyval kolaf, ale fadu dalsich prvku zhotovoval kovaf.
Vozy vsak slouzily i v prostfedi dvorskem a mestskem. Od 14. stoleti se zhotovovanim celych vozu zabyval wagenmacher - vozak a kolaf vyrabel jen kola. Od 15. stoleti jsou znami tez vyrobci naprav napravnici, podstavcu - podstavkafi, koreb pro kostry vozu a sani - stelmachfi. Od 16. stoleti seoddeluji kolafi jako vyrobci kol. vozu sprostnych a normanskych. a podstavkafi pro femeslo korbafske a stelmafske. ktefi zhotovovali korby (kocarove), komorni, ale tfeba i stfikacky proti ohni stejne jako kary (pro kameniky a zedniky okovane), kolecka (okovana pro sladovniky) ci trakafe. Uzke, hladke plochy se na drahach vozu odkladaly zelezem ci mosazi. Na vozech a kocarech byla postupne uplatnena fada prvku - pruzin. fetezu. drzaku. stavitek, oviadacich zafizeni. svitilen apod., ktere zhotovovali ci dodavali zejmena kovafi.
Dnes jsou zakazky na zhotoveni takovychto vozu vyjimkou, ale casto jsou pozadovany
opravy
a zhotoveni ponicenych ci j i z zaniklych casti a prvku techto kdysi funkcnich dopravnich a nakladnich prostfedku. Ovsem tech. ktefi jsou znali a navic dovedni ve zhotovovani soucasti k vozum a kocarum je nemnoho. A prave Alfred Stawaritsch. ve spolupraci se svymi dvema syny. j c jednim z n i c h . V poslednich letech spolupracuje s Vaclavem Obrem, ktery vybudoval Muzeum historickych kocarii V Cechach pod Kosifem. na opravach a pfi restaurovani dnes j i z zhruba ctyficeti. vozu a kocaru. Vyrabi. opravuje a montazi.
ci doplnuje chybejici prvky kovanych casti vozu vcetne povrchovych
uprav
Nejpodstatnejsi je vsak pfitom vyroba a samozfejme take opravy loukotovycin kol. Dfevena loukot'ova kola vyrabi kolaf. ,lsou .sestavena podle velikosti a zateze vozu z 6, 8. 12 ci 16 spic (paprsku, ramen), hlavy (naboje, pistu), cepu. klinu a loukoti (vence). ktere jsou k sobe do celku spojeny dfevenymi koliky (tycemi). Kovaf pak okovava hlavu zelezem (trubka, botka) a loukote obruci, tzv. natahuje rafek. Stahuje se tak venec kola, kolo se zpevnuje. Obruc je zhotovena z pasu oceli na sifku kola. Sifka rafku se voli tak. aby se kolo nezafezavalo do povrchu piidy ci cesty. U kocaru byla cca 80 mm. u lehkych korbovych vozu 105 mm a u tezsich vozu normanskych 130 az 160 mm. Sirsi rafek zaroven setfi kolo i vuz. Delka obruce se peclive odmefuje na obvodu kola a zinensuje se v zavislosti natepelne roztaznosti oceli (i s pfihlednutim na druh a pouziti kola, napf. zda jde o kolo pfedni ci zadni). Zejmena zde se uplatni specialni zkusenosti kovafe. Potom j e obruc ohnuta do potfebneho tvaru a svafena. Nasledne j e horka obruc, za pomoci nastroju a pfipravku. navlekana a pfipevnena hfeby a nyty na pfedem namocene kolo. Po zchlazeni ve vode se obruc smrsti a pevne stahne obvod kola.
Alfred Stawaritsch tuto techniku okovani loukotovych kol nejen oviada a nova kola vyrabi nebo stara obnovuje, ale te s touto prastarou technikou seznamuje sirokou vefejnosti. Zive pfedvadi techniku okovavani kol na fade folklornich akci a v posledni dobe zejmena na mezinarodnim
svazu
mistru
kolafskeho
femesla
Josefkol
na oborove zamefene akci,
v zameckem
parku
v Cechach
pod Kosifem.
Alfred Stawaritsch dale zhotovuje tradicni zemedelske nafadi a pomucky. Jde zejmena o zhotoveni motyky, linku a klinku. Vyrabi i fadu specialnich nastroju napfiklad pro kolafe (sekyry, dlata, fezaky, pofizy ci „zelizka" do specialnich anebo bohaty sortiment hfebu.
kolafskych hobliku), kameniky a zedniky (oskrty, sekace)
Pfiloha c. 3 Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialii, se strucnym komentafem
WEBOVE
STRANKY
http://www.kovarstvi-stawaritsch.kvalitne.cz
MEDAILONEK - NOSITEL TRADICE LIDOVYCH REMESEL http://www.lidovaremesla.cz/files/nositele/2010/Alfred
Stawaritsch.pdf
C E S K A T E L E V I Z E , T O U L A V A K A M E R A , 7. 8. 2011 http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 126666764-toulava-kamera/211411000320807/obsah/l kovarstv i-stawaritsch
C E S K A T E L E V I Z E , F O L K L O R N I M A G A Z I N , 18. 2. 2012 http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 0096307226-folklornimagazin/412236100 i 62004/obsah/l 90813-umelci-zeleza-a-ohne
66335-
Pfiloha c. 4 Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem v Olomouci
SOUHLAS
KANDIDATA
na titul ..Mistr tradicni rukodelne vyroby Olomouckelio kraje" s pofizovanim dokumentace uzivanych postupu a dovednosti Regionalnim pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu V Olomouci.
Cestne prohlaseni
Ja nize podepsany Alfred S T A W A R I T S C H , narozeny 24. srpna 1942. bytem Sportovni 652. 798 41 Kostelec na Hane, souhlasim s pofizenim dokumentace svych pracovnich postupu ke studijnim a dokumentacnim ucelum Regionainimu pracovisti pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu V Olomouci.
V Kostelci na Hane dne
Vlastnorucni podpis kandidata
'^"^"^^i^^^^^^^^^
Priloha c. 5 Informace o schopnosti pi^edavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikiim
Navrhovany
Alfred
Stawaritsch
bohate
prokazal
svou
schopnost
pi'edavat
profesni
znalosti
a dovednosti nasledovnikum. a to jednak ucnum svou dvaatficetiletou cinnosti mistra odborne vyuky V Odbornem ucili.sti Sigmy Lutin, jednak synum, ktefi se kovafskemu femeslu naucili v d i l n e sveho otce. a dale prezentaci kovafskych dovednosti vcetne okovavani loukot'ovych kol na fade odbornych akci V prijbehu celcho roku a v neposledni fade i svou cinnosti v Kovafskem spolecen.stvu.
Pfiloha c. 6 Informace o ucasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla
Pan Alfred
Stawaritsch
se kazdorocne
ucastni i^ady odbornych domacich
i zahranicnich akci.
Okovavani loukot'ovych kol uspesne pfedvadi na folklornich festivalech. na Jarmarcich a pfedevsim na Mezinarodnim
srazu
mistru
femesla
pod Kosifem. Kovafske dovednosti
kolafskeho
prezentuje
zejmena
Josefkol
v zameckem
na setkani kovafu
parku
v Cechach
Hefaiston na hrade
Helfstyne, na setkani kovafu Brtnicke kovadliny na zamku v Brtnici. na dnech tradicniho a lidoveho kovafstvi v Dunajske Luzne (Slovensko). na setkani kovafu a podkovafu Svinafske fetezeni na zamku ve Svinafich nebo na dnech tradicniho a umeleckeho kovafstvi v Ybbsitz (Rakousko). Na fade z techto akci byl pocten za pfedvedene dilo ci ukazkovou praci cenou nebo cestnym uznanim.
