Navrhovy a evidencni list kidtiirniho statku k zapisu do Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje ( A az F).
A. I D E N T I F I K A C E N A V R H O V A N E H O S T A T K U
1. Nazev statku tradicni lidove kultury navrhovaneho k zapisu do Seznamu nematerialnich statku tradicni lidove kultury Olomouckeho kraje (dale Jen Seznam):
Tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze
2. Periodicita projevu statku:
Tradicni Priessnitzovy lecebne procedury Jsou specifickym nematerialnim kulturnim dedictvim, Jehoz vyuziti neni striktne casove nikterak omezeno ci vymezeno. Cetnost aplikace techto procedur a zabalu Je promenliva. Jedna se totiz o tradicni lidove vedomosti tykajici se pfirodniho lecitelstvi a jejich uziti Jak v domacim. tak i v odbornem prostfedi zavisi najejich aktualni potfebnosti. Pololazne, obklady. zabaly. koupele. sprchovani, polevy a otery Ize aplikovat ve vsech rocnich obdobich. Vzdusne a slunecni iazne a pohybovou terapii take samotny Priessnitz uzpusoboval rocnimu obdobi, a vzdy. i v omezene mire, pro sve procedury vyuzival aktivniho pohybu na horskem vzduchu, spojenem s aplikaci pramenite horske vody. Priessnitzovy procedury jsou pi'edavany z generace na generaci j i z temef dve ste let. Priessnitzuv zabal zlidovel jako prosti'edek k lokalnimu prokrveni. pfi angine. vysoke horecce suchem drazdivem kasli ci relaxaci kosterniho svalstva, jeho metody se staly zakladem moderni hydroterapie, jeho jmeno se stalo eponymem pro polske oznaceni sprchy (sprcha = polsky prysznic). Ackoliv zijeme na pocatku 2 1 . stoleti. je jeho lecba, zaiozena na pozorovani pfirody a jeho vlastni zkusenosti, stale praktikovana temef v nezmenene podobe. Resp. jeho vedomosti a zkusenosti s hydroterapii jsou vnimany jako nenahraditelny prostfedek pece o zdravi. V Priessnitzovych lecebnych laznich je mozne Priessnitzovy procedury absolvovat prakticky po cely rok.
3. Strucny popis statku:'
Hydroterapie path' k nejstarsim lecebnym metodam. Byla vyuzivana Jiz ve staroveku. Jejich blahodarnych iicinku na organismus vyuzivali staroveci Egypfane, Persane a Rekove, pozadu nebyii samozfejme Rimane. Koupani v pramenite vode pfedepisoval i Hippokrates. Stfedovek vsak na ucinky vodolecby na diouha stoleti pozapomnel. Znovu j e objevii na zaklade pozorovani deju v pfirode az na pocatku 19. stol. Vincenz Priessnitz v osade Grafenberk uJeseniku. Prosty sedlak se stal zakladatelem moderni vodolecby a tedy ve sve podstate autorem autentickeho a vyjimecneho prvku nehmotneho dedictvi regionu Jesenicka.
StruCny popis statku obsahuje vlastni popis statku. stupen autenticity. hisloiicky prehlcd vyvojc statku. popis Jeho funkci. uzite inateriaiy a technologic apod.
/
Sve procedury zacal aplikovat jiz za dob sveho mladi, tedy ve 20. letech 19. stoleti. K aplikaci vodolecby jej pi"ivedlo pozorovani pfirody, resp. chovani chrome zvefe. Prvnim pacientem byl on sam po tezkem urazu pfi zemedelskych pracich. Za vznik prvnich vodolecebnych lazni na svete je povazovan rok 1822, kdy ve svem rodnem dome umistil dfevenou vanu. Proti Jeho leceni se mezi mistnimi lekafi zvedla vlna nevole. B y l oznacovan za sarlatana, carodeje. dokonce byl soudne stihan. Oficiaini povoleni ke konani procedur ziskal z cisafskeho dvora v roce 1837. V roce 1830 se v laznich lecilo 54 pacientii, v r. 1837 pfes pet set a v r. 1839 na Grafenberk pfijelo 1 544 pacientu. Mezi nimi byli velkovevodove, knizata i kralove. Hosty bylo i na sto dvacet lekafii z cele Evropy, aby tu studovali Priessnitzovy lecebne metody, podle jejichz vzoru pak po cele Evrope zakladali vodolecebne Iazne. Mezi Jeho nasledovniky patfil take Jcsenicky Josef Weiss, ktery zalozil vodolecebny ustav pfimo ve Fryvaldove (Jeseniku). pozdeji ve Velke Britanii. V roce 1846 byl Priessnitz samotnym cisafem Ferdinandem V . vyznamenan Zlatou obcanskou medaili za zasluhy, kterou pfed nim ve Slezsku Jeste nikdo neobdrzel. Jeste za Jeho zivota vyslo na 200 knih a brozur venovanych jeho vodolecebne metode. V roce 1999 generalni konference UNESCO zafadila Priessnitzovo 200. vyroci narozeni do seznamu mezinarodnich vyroci pro dany rok. Vyse uvedene j e diikazem, ze Priessnitzuv objev pusobeni vody na organismus, ktery vychazel zjeho laickeho pozorovani pfirody, byl pfevratny. Pro j e j i aplikaci vypracoval pfesne metody - zabaly, koupele, chodniky v pramenite vode, venkovni sprchy ci skotske stfiky. Take tvrdil. ze to „neni chlad, ktery leci, ale tepio, ktere Je studenou vodou vyvolano," coz potvrziije i moderni medicina. Do sve lecby zavedl i potni kury. protoze vefil ve vylucovani skodlivin ztela prostfednictvim potu. K vodolecbe vyuzival take lesnich pramenu v okoli. U nekterych nechal vybudoval venkovni sprchy. V letnich mesicich vyuzival vlahych desfu, kdy se pacienti prochazeli v desti. Rovnez kladl duraz na pohyb na cerstvem vzduchu. K intenzivnimu pohybu motivoval prochazkami po blizkych i vzdalenejsich pramenech, ktere byly rozsety po navrsich. Pramenitou vodu take na lecebnych vychazkach pacienti pili. Dnes rozlisiijeme ctyfi zakladni tradicni Priessnitzovy procedury, ktere se aplikiiji v nezmenene podobe jako za Priessnitze: Priessnitzovu pololazen dvoufazovou, Priessnitzovu pololazen jednofazovou, Priessnitzovu pohybovou terapii a Priessnitzuv zabal. Priessnitzova pohybova terapie Je doplnena o novy system pohybovych aktivit. Pobyt a pohyb kolem pramenu, odpocivadel avenkovnich sprch na I'izemi Studnicniho vrchu Je take doplnen procedurami v unikatnim Balneoparku, vodni zahrade.
4. Zemepisna lokalizace vyskytu statku:^
Priessnitz sve procedury aplikoval ve svem rodnem dome, pozdeji prvnich vodolecebnych laznich sveta, V osade Grafenberk nad Jesenikem. ktere postupne rozsifoval, a samozfejme v jejich nejblizsim pfirodnim okoli. Byvala osada Grafenberk (dnesni Priessnitzovy lecebne Iazne a.s.) lezi 2 km severozapadnim smerem od Jeseniku na upati Studnicniho vrchu (992 m n. m.), ktery Je soucasti tzv. Sokolskeho hfbetu v Rychlebskych horach. K Priessnitzovi se pfijizdeli skolit lekafi ze vsech koutii Evropy, aby ve svych vlastech zakladali take vodolecebne I'lstavy. Vice o vzniku vodolecebnych ustavu po vzoru jesenickych lazni viz Pfiloha c. 1. Ackoliv po Priessnitzove vzoru vzniklo podle dostupnych pramenu v Nemecku, Rakousku a Svycarsku na devadesat ustavu, s uspechem Priessnitzovy lecby souvisi specificke umisteni jeho lazni prave na pomezi Rychlebskych hor a Hrubeho Jeseniku. Samotny Priessnitz pry nekolikrat prohlasil, ze lidi neleci on, ale jeho kraj a vse, co k nemu patfi. Dnes vime, a muzeme dolozit
" Okres (okresy). obec (obce). cast obcc.
2
riiznymi vyzkiiiny, ze lokaiita. kde vznikia Priessnitzova hydroterapie - pomezi Rychlebskych hor a Hrubeho Jeseniku, je z hiediska geologickych pomeru jedinecna. Tyto geologicke anomalie ovlivfiuji zdejsi klima, vlastnosti vody ageo-energii mista, a tedy i samotny vyznam odkazu Vincenze Priessnitze pi'imo v dnesnich Priessnitzovych lecebnych laznich. Vice o jedinecnosti lokality viz Pfiloha c. 1. V t r a d i c i jeho procedur pokracuji SPOLECNOST V I N C E N Z E PRIESSNITZE, z.s. a Priessnitzovy lecebne Iazne a.s., ktere se nachazeji v piivodni osade Grafenberk. nyni soucast mesta Jeseniku, okres Jesenik, Olomoucky kraj.
5. Identifikace nositele statku:
Hydroterapie se jako vyznamna iecebna metoda vychazejici z pozorovani pi'irody a lidoveho lecitelstvi diky Priessnitzovi rozsifila prakticky do celeho sveta. Priessnitzuv zabal se stal zakladem domaci lecby anginy. vysoke horecky, sucheho drazdiveho kasle a dokonce dulezitym prvkem pro relaxaci kosterniho svalstva. Priessnitzuv odkaz je tedy masove rozsifen ve spolecnosti (domaci lecbe). Rovnez na Priessnitzovo pfirodni lecitelstvi navazuje, vychazi z nej a rozviji moderni medicina - balneologie, ktera rozlisuje ctyfi zakladni tzv. Tradicni Priessnitzovy procedury. Pfimo V mistech byvale osady Grafenberk. kde se mlady Priessnitz zacal svemu lecitelstvi venovat a kde se nachazi jedinecna lokaiita bohata na mnozstvi horskych pramenu (ktere ke sve cinnosti vyuzival), v aplikaci tradicnich lecebnych procedur a jeho odkazu bez pferuseni pokracuji dnesni Priessnitzovy lecebne Iazne a.s. Tradicni lecebne procedury udrzuji zive pfimo v miste jejich puvodu - V osade Grafenberk diky svemu odbornemu personalu a rovnez ve spolupraci se Spolecnosti Vincenze Priessnitze, z.s. Ta o tyto tradicni lecebne procedury a Priessnitzuv odkaz pecuje jako o unikatni nehmotne dedictvi nejen Jesenicka, ale cele lidske civilizace. Spolecnost vznikia j i z v roce 1993, kdy se podilela na zafazeni oslav 200. vyroci narozeni Vincenze Priessnitze do Kalendafe svetovych kulturnich vyroci na rok 1999. Spolecnost Vincenze Priessnitze, z.s. je nositelem statku Tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze. a)je-li j i m fyzicka osoba: Jmeno a pfijmeni: Datum
narozeni:
Adresa trvaleho
pobytu:
Korespondencni
adresa:
Telefon: E-mail: Souhlas nositele statku se zpracovanim osobnich, pfip. citiivych udaju o nositeli statku:'^
' Osobnim udcijem jc ve smyslu zakona C. l()l/2()()() Sb.. o ochrane osobnich udaju m\slena jakakoliv informace tykajici se urceneho nebo urcitcMio subjektu udaju. /praco\;inim osobnich udaju pak Jakakoliv operace nebo souslava operaci. ktere spravce nebo zpracovatel iidaJu svstematicky provadiji sosobninii iidaji. a to automati/ovane nebo Jinymi prostfedky. Zpracovanim osobnich udaju se rozumi zejmena shromazd'ovani. ukladani na nosice informaei. zpi"istupnovani. uprava nebo pozmefiovani. vyhledavani. pouzivani. pi'edavani. sil'eni. zvefejiiovani. uchovavani. vymena. IfidOni nebo kombinovani, blokovani a likvidace. Cillivym udajem Je pak takovy osobni udaj vypovidajici o narodnostnim. rasovem nebo etnickem
5
Nositel statku ve smyslu zdkona c. 101/2000 Sb., o ochrane osobnich
iidaju
a) ddvd souhlas Krajskemu ufadu Olomouckeho kixtje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako sprdvcum a zpracovatelum dat se zpracovdnim osobnich udaju. pfip. citiivych udaju, pro potfeby zpracovdni a posouzeni nominace. pfipadne vedeni udaju v evidenci kulturnich statku zafazenych do Seznamu a s vyuzitim techto dat pro potfeby dokumentace a redokumentace statku. b) ddvd souhlas Krajskemu spravciim a zpracovatelum V souvislosti se Seznamem.
ufadu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako dat se zvefejnenim jmena a pfijmeni pfi prezentaci tohoto statku
Datum a podpis:
b) j e - l i j i m pravnici\ osoba: Jmeno/ndzev:
S P O L E C N O S T V I N C E N Z E P R I E S S N I T Z E , z.s.
Sidlo (adresa): Identifikacni
Priessnitzova 12/299. .lesenik 790 03
cislo: 71 178864
Statutdrni orgdn: M U D r . Jarosiav Novotny, predseda spravni rady Kontaktni telefoir. +420 584 491 117 Kontaktni e-mail:
novotny(a;priessnitz.cz
Souhlas nositele statku je uveden ve zvlastni pi^iloze tohoto dokumentu.
6. Souhlas nositele/nositelu statku s periodickou redokumentaci: Nositel/nositele statku souhlasi s periodickou redokumentaci statku provddenou. na zdklade ndvrhu Pracovni komise. zpravidla jednou za pet let. Svym podpisem se zavazuje/zavazuji. ze pokud dojde k jakymkoliv zmendm v identifikacnich I'ldajich uvedenych v bode 5. neprodlene tulo skutecnost ohldsi Regiondlnimu pracovisti. Datum a podpis: Souhlas nositele statku je uveden ve zvlastni pi'iloze tohoto dokumentu.
7. Autor statku, je-li znam:
Jmeno a pfijmeni:
Vincenz
Datum narozeni:4.
fijna 1799 (zemfel: 28. listopadu
Adresa trvaleho
Priessnitz 1S51)
pobytu:
puvodu, politickych postojich. clenstvi v odborovych organizacich. nabozen.stvi a filozollckem za trestny £in. zdravotnim stavu a sexualnim zivotfi subjektu iidaju a genetickv iidaJ subjektu udaju.
4
pfesvedCeni.
odsouzeni
Korespondencni
adresa:
Telefon: E-mail: Souhlas autora statku se zpracovanim osobnich. ph'p. citiivych udajij o autorovi statku:"* Autor statku ve smyslu zdkona c. J01/2000 Sh., o ochrane osobnich
iidaju
a) ddvd souhlas Kra/skemu iiradu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako sprdvcum a zpracovatelum dat se zpracovdnim o.sohnich udaju, prip. cillivvch iidaju, pro potfeby zpracovdni a posouzeni nominace, pfipadne vedeni iidaju v evidenci kulturnich statku zafazenych do Seznamu a s vyuzitim techto dat pro potfeby dokumentace a redokumentace statku, h) ddvd souhlas Krajskemu sprdvcum a zpracovatelum V souvislosti se Seznamem.
ufadu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako dat se zvefejnenim jmena a pfijmeni pfi prezentaci tohoto statku
Datum a podpis:
8.
Souhlas autora statku s uzitim statku pro ucely vedeni Seznamu a jeho zvefejneni:
Autor statku souhlasi s uzitim statku pro iicely vedeni Seznamu a jeho
zvefejneni.
Datum a podpis:
9. Drzitel prav k uziti statku, existuji-li tato prava:
a) je-li j i m fyzicka osoba: Jmeno a pfijmeni: Datum
narozeni:
Adresa trvaleho
pobytu:
Korespondencni
adresa:
Telefon: E-mail: Souhlas drzitele prav k uziti statku se zpracovanim osobnich. ph'p. citiivych udaju o drziteli prav k uziti statku, j e - l i j i m fyzicka osoba:' Drzitel prdv k uziti statku ve smyslu zdkona c. 101/2000 Sh., o ochrane osobnich a) ddvd souhlas
Krajskemu
iifadu Olomouckeho
kraje a Vlastivednemu
' ' v i z poznami<;a c. 3. ' V i z poznaml
5
iidajii
muzeu v Olomouci
jako
spravciim a zpracovatelum dat se zpracovdnim osobnich iidaju, pi^ip. citiivych iidaju, pro poti^eby zpracovdni a posouzeni nominace, pripadne vedeni udaju v evidenci kulturnich statku zai^azenych do Seznamu a s vyuzitim techto dat pro potfeby dokumentace a redokumentace statku, b) ddvd souhlas Krajskemu sprdvcum a zpracovatelum V souvislosti se Seznamem.
iifadu Olomouckeho kraje a Vlastivednenni muzeu v Olomouci jako dat se zvefejnenim jmena a pfijmeni pfi prezentaci tohoto statku
Datum a podpis:
b) Je-li Jim pravnicka osoba: Jmeno/ndzev: Sidlo
(adresa):
Identifikacni
cislo:
Statutdrni
orgdn:
Kontaktni
telefon:
Kontaktni
e-mail:
9.
Souhlas drzitele prav k uziti statku s uzitim statku pro ucely vedeni Seznamu a jeho zvefejneni:
Drzitel prdv k uziti statku souhlasi s uzitim statku pro ucely vedeni Seznamu a jeho
zvefejneni.
Datum a podpis: Souhlas nositele statku je uveden ve zvlastni pfiloze tohoto dokumentu.
V
11. Casove zafazeni statku:
Hydroterapie byla znama jednotlivym narodum Jiz ve staroveku. Prvni zminky o Jejich ucincich seobjevuji na uzemi dnesni Indie a jsou stare zhruba 5 000 let. Egypt'ane povazovali vodolecbu za nastroj prevence proti nemocem a k zintenzivneni jejiho ucinku vyuzivali vonne oleje a bylinne esence. Hippokrates pi'edepisoval koupani v pramenite vode. Rimane se proslavili vefejnymi laznemi. Vodolecbu znali take staroveci Persane nebo Cihane. Stt'edovek vsak na ucinky vodolecby pozapomnel. Za zakladatele moderni vodolecby je povazovan az Vincenz Priessnitz. kteremu se V nekterych pramenech fika ,,vodni doktor".
Sve procedury zacal aplikovat j i z za dob sveho mladi ve 20. letech 19. stoleti. .leho znalosti prameni zpecliveho pozorovani pfirody. Legenda vypravi, ze Jako chlapec pozoroval srnu smacejici si poraneny beh v horske bystfine. Po tezkem urazu na poli a bezmocnosti lekafu sjeho zranenim sam aplikoval pramenitou vodu na sva zraneni. Po, pro mnohe zazracne, uzdraveni pomahal lidem ze stale sinsiho okoli zJejich zdravotnich problemu. Roku 1822 ve sklepeni rodneho domu umist'uje dfevenou vanu pro potfeby lecby svych pacientii. Oficiaini povoleni vsak ziskal z cisafskeho dvora
6
az V roce 1837. kdy byly potlaceny vsechny protesty mistnich lekafu proti jeho pt'evratne lecebne metode. Svym pacientum se venoval denne az do sve smrli v roce 1851. Tehdy byl na Grafenberk povolan jako jeho nastupce .losef Schindler z Potocne vJizerskych horach. zakladatel prvnich vodolecebnych lazni v Cechach. V Priessnitzovych slepejich sel take Jeho zef Jan Ripper, ktery se zaslouzil o daisi rozkvet lazni.
12. Taxonomicke zafazeni statku:
Nejen nemovite a hmotne dedictvi. ale take prave dedictvi nehmotne. Je zdrojem inspirace a pouceni, dulezitou a nepopiratelnou soucasti nasi identity. Jesenicko v nejsevernejsim cipu Olomouckeho kraje j e od nepameti pohranicni oblasti, Jejiz identita nikdy nebyla jednoznacna a vzdy byla oviivnena pusobenim pfichozich obyvatel spolecne s jejich zvyky aobyceji. ktere se nakonec navzajem prolinaly a vytvafely zajimavou. svebytnou kulturu. V takovych regionech, ktere diky sve pohranicni poloze maji. z hiediska nejen sve kulturni identity, ale vseobecneho vyvoje, v ramci ceiku slozite postaveni, j e existence silne a jedinecne tradice o to vyznamnejsi nez kdekoli jinde. A prave tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze jsou jednim z mala silnych a autentickych pfikladu tradicni lidove kultury Jesenicka. o ktere muzeme fici. ze maji skutecne jasny puvod V Jeseniku. resp. osade Grafenberk. Troufame si tvrdit, ze snad Jsou tim nejautentictejsim pfikladem lidove vedomosti Jesenicka. Tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze se fadi mezi jevy vychazejici z tradicnich lidovych vedomosti a zkusenosti tykajicich se pfirody. Diky Priessnitzovi se blahodarne ucinky pramenite vody staly opet po nekolika staletich (stfedovek neaplikoval) vyznamnou soucasti pece o zdravi cloveka. Jeho metody nejen po staletich zlidovely, ale staly se take vyznamnym zakladem moderni mediciny. V tomto kontextu jsou tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze zivym, ba dokonce stale se rozvijejicim nehmotnym statkem pochazejicim z Jesenicka, ktery je unikatni v celosvetovem mefitku jako zaklad svetove hydroterapie. Jeho metody se tedy vyuzivaji globalne v domacim leceni. tak v oficiaini medicine. Dnes rozeznavame ctyfi zakladni tzv. tradicni Priessnitzovy procedury: Priessnitzovu pololazen dvoufazovou, Priessnitzovu pololazen jednofazovou, Priessnitzovu pohybovou terapii a Priessnitzuv zabal. Pololazne jsou slozitymi procedurami s kombinaci vodolecby, zabalu, polevu a kartacovani kiize. Pohybova terapie j e spojena s vyuzitim horskych pramenu na upati Studnicniho vrchu a pohybovou terapii v okoli lazni. tak Jak j i svym pacientum pfedepisoval sam Priessnitz. Priessnitzuv zabal j e unikatni procedura slozena z ledoveho obkladu. neprodysne vrstvy a vrstvy hfejive. Na konci roku 2013 ziskaly tyto ctyfi tradicni vodolecebne procedury certitlkaci JESENIKY originaini produkt®, ktera obecne garantuje zejmena jejich mistni puvod a vazbu na region Jesenicka. Velmi didezitym krokem v navratu, zachovani a rozvoji puvodnich tradicnich procedur a Priessnitzova lidoveho lecitelstvi pfimo v miste Jejich puvodu bylo take vybudovani tzv. Balneoparku v arealu Priessnitzovych lecebnych laznich. V Balneoparku Je mo/.ne samostatne absolvovat daIsi procedury vychazejici z Priessnitze. Jsou to: koupel hornich adolnich koncetin, Priessnitzova koupel nohou s akupresurou, Priessnitzova lavicka, Priessnitzovy stfiky a Priessnitzovy sprchy. Vice o tradicnich procedurach viz Pfiloha c. 1.
13. Objektivni faktory ohrozujici statck, pokud existuji:
Zachovani tradicnich znakii regionaini a lidove kultury bezesporu ohrozuje pfedevsim globalizace,
ktera pfispiva nejen k potlacovani. ale mnohdy k zemi a regionu. Ztrata kulturni pameti a puvodu Vincenze Priessnitze spjata, diky jeho pfesahu do V domaci lecbe nemoci i ve vyuzivani jednotlivych
I'lplnemu zaniku kulturnich specifik jednotlivych nehmotneho dedictvi lidstva je v pfipade odkazu moderni mediciny, take sjeho plosnym vyuzitim procedur a Jejich modiflkaci v moderni medicine.
Takove globaini rozsifeni praktickeho. a temef kazdodenniho. vyuzivani lecebnych metod, j i m z dal zaklad Vincenz Priessnitz, j e Jiste ze zdravotniho hiediska pfinosem. [3ohuzel z hiediska kulturnehistorickeho muze dojit diky tomuto ..globalnimu zlidoveni" relativne behem kratke doby k ztrate historicke pameti. K tomu. ze spolecnost zapomene na skutecny puvod techto metod, jejich jedinecny historicky kontext, spojeni s osadou Grafenberk a Studnicnim vrchem. ktere spolecne vytvafi jedinecny pfirodni (unikatni soubor pramenu) a kulturni (unikatni spojeni pramenu a pomniku, vznik lazenske kultury) fenomen nejen Jesenicka, ale Ceske republiky. Dokladem takove ztraty muze byt i skutecnost, ze j e j i z mnohdy za zakladatele tradicnich vodolecebnych procedur povazovan Sebastian Kneipp, ktery ve skutecnost! naopak z metod Priessnitzovych vychazel. Vic viz Pfiloha c. 1. Tato rizika ovsem eliminuje skutecny a diouhodoby zajem SPOLFiCNOSTI V I N C E N Z E PRIESSNITZE, z.s. jako nositele statku a spolupracujicich subjektu (Priessnitzovy lecebne Iazne a.s., Hnuti Brontosaurus Jesenik. Olomoucky kraj, mesto Jesenik a dalsich) o zachovani Priessnitzovych zasad a tradicnich procedur v miste Jejich vzniku a trvale celospolecenske rozsifovani jeho odkazu. Rovnez z medicinskeho hiediska Je zfetelny zajem o navrat k tradicnim Priessnitzovym metodam ajeho unikatnimu pfirodnimu lecitelstvi zalozenemu na ucincich pramenite horske vody a aktivnim pobytu na cerstvem horskem vzduchu. V teto souvislosti si vsak nositel statku uvedomuje prave j i z zmifiovany potfebny duraz na informovanost o puvodu a hislorii tradicnich vodolecebnych metod a osobnosti Vincenze Priessnitze.
14. Zachranna opatfeni na eliminaci rizik zaniku statku, existuji-li tato rizika:
Zachranna opatfeni rozdelujeme do nekolika skupin die uvadime systematicky v odkazech Jednotliva zachranna opatfeni.
OLOMOUCKY
urovne
pusobeni
a
nize
KRAJ:
Grantova podpora v ramci programu na podporu a zachovani kulturniho dedictvi. Grantova podpora v ramci vyznamnych projektu O L O M O U C K E H O KRAJE. Potfebna soucinnost v ramci zachovani odkazu V I N C E N Z E PRIESSNITZE. Spoluprace na odbornych konferencich, seminafich. akcich a prezentacich, ktere budou pofadany SPOLECNOSTI V I N C E N Z PRIESNITZE, z.s. Spolutvorba uceleneho komplexniho informacniho systemu v ramci Studnicniho vrchu. Spoluprace na prezentaci odkazu V I N C E N Z E PRIESSNITZE v ramci mezinarodnich, narodnich a tematickych konferenci, na vvorkshopech a prezentacich. Tvorba tistenych materialii, elektronickych prezentaci povedomi o odkazu V I N C E N Z E PRIESSNITZE.
a novych
medii
posilujici
Vyuzivani nominovaneho statku k propagaci nehmotneho dedictvi Jesenicka a celeho Olomouckeho kraje.
MESTO
JESENIK
Zachovat jedinecnost lazenskeho iizemi .se vsemi atributy.
8
Podpora aktivit SPOLECNOSTI V I N C E N Z E PRIESSNITZE, z.s. a dalsich mistnich organizaci v oblasti sifeni odkazu Vincenze Priessnitze, a to financni, materiaini i socialni. Propagace a informovanost o odkazu Vincenze Priessnitze. Spolutvorba uceleneho komplexniho informacniho systemu v ramci Studnicniho vrchu. Spoluprace na prezentaci odkazu V I N C E N Z E PRIESSNITZE v ramci mezinarodnich, narodnich a tematickych konferenci, na workshopech a prezentacich. Tvorba tistenych materialu, elektronickych prezentaci povedomi o odkazu V I N C E N Z E PRIESSNITZE.
a novych medii
posilujici
Vyuzivani nominovaneho statku k propagaci nehmotneho dedictvi Jesenicka a celeho Olomouckeho kraje.
SPOLECNOST
VINCENZE
PRIESSNITZE,
z.s.
Jako nositel statku bude nadale intenzivne spolupracovat s Priessnitzovymi lecebnymi laznemi a.s. a pokracovat spolecne v odkazu Vincenze Priessnitze a aplikaci jeho odkazu V praxi. Pecovat o Balneopark Vincenze Priessnitze. Aktivne se podilet na informovanosti o tradicnich lecebnych procedurach, o Vincenzi Priessnitzovi jako zakladateli prvniho vodolecebneho ustavu sveta ajeho odkazu moderni medicine. Vydavat odborne clanky. Spolupofadat konferenci v Priessnitzovych balneologicka konference 14. 10. 2014).
lecebnych
laznich
(Mezinarodni
Ucastnit se prezentace tradicnich lecebnych procedur a odkazu Vincenze Priessnitze V zahranici (Konference Deutscher Naturheilbund 25. - 27. 4. Pforzheim Deutschland). Vydavat informacni brozury (napt'. Kolektiv autorii: Priessnitz Jesenik-Glucholazy 2014).
Ovei'eno casem,
Podporovat vydavani historicke literatury (napi'. preklad M U D r . Aloise Kubika Priessnitzova zivotopisu od jeho soucasnika E. M . Selingera - vydano fijen 2014, preklad M U D r . Aloise Kubika Knihy o vode - pfipravuje se). Bude nadale pokracovat vtradici udileni Cen Vincenze Priessnitze za prinos v oblasti alternativni mediciny a balneologie. Bude nadale usilovat o zachovani komplexnosti lazenskeho arealu a pfistupnosti stezek po pramenech a pomnicich na upati Studnicniho vrchu. Spolupracovat s Hnutim Brontosaurus, jehoz clenove na konci 90. let zacali s obnovou unikatniho souboru pramenu a pomniku na svazich Studnicniho vrchu. Dnes jsou zde vybudovany dve zakladni stezky informujici o historii pramenu a pomniku. Bude nadale spolupracovat sdalsimi subjekty (Mesto Jesenik, Olomoucky kraj, Priessnitzovy lecebne Iazne a.s.. Hnuti Brontosaurs Jeseniky. Statni okresni archiv Jesenik) na zachovani nehmotneho. ale take hmotneho dedictvi po Vincenzi Priessnitzovi. Bude vyuzivat grantovych pfilezitosti a zachovavat jeho odkaz jako vyznamnou soucast kulturniho dedictvi Jesenicka a celeho Olomouckeho kraje. Tvofit projekty osvety o tradicnich lecebnych procedurach a odkazu Priessnitze (napf. informacni materialy. popularizacni projekty pro skoly).
Vincenze
Realizovat projekty na zachovani kulturne-historickeho prostoru Priessnitzova odkazu (napf. restaurovani hmotneho dedictvi v arealu lazni - napf. restaurovani Polskeho
9
pomniku. realizace 2013. revitalizace pfirodniiio dedictvi - napf. lazenska kolonada, reaiizace 2014). SPOLECNOST V I N C E N Z E PRIESSNITZE. z.s. umozni dokumentaci a redokumentaci statku krajskym povefenym pracovistem v Oiomouckem kraji, jakozto take Narodnim ustavem lidove kultury. ktery je periodickou redokumentaci povefen.
PRIESSNITZOVY
LECEBNE
LAZNE
a.s.
Vytvafet veskere financni, materiaini a moralni podminky pro SPOLECNOST V I N C E N Z E PRIESSNITZE. z.s. k jeji cinnosti v ramci zachovani a rozvoje tradicnich lecebnych procedur a odkazu V I N C E N Z E PRIESSNITZE.
ODBORNE
INSTITUCE
Zachovani tohoto nehmotneho kulturniho dedictvi budou moraine podporovat i tyto instituce, ktere maji zajem na rozvoji a zachovani kulturniho dedictvi regionu, osvete mistnich obyvatel a V neposledni fade rozvoji kulturniho cestovniho ruchu na Jesenicku: Hnuti Brontosaurus .leseniky Statni okresni archiv Jesenik Vlastivedne muzeum Jesenicka p. o.
15. Prameny, literatura a odkazy na dokumentacni tohoto listu:
Abt, L.: Atlas jesenickych
pramenu
ajinych
drohnych pamdtek. Jesenik 2007.
Bielau, P.: Authentische Biographic von Schlesiens der WasseheUkunde Vincenz Priessnitz. Freiwaldau 1905. GriJnner, O.: Graefenberg
material, ktery neni primou pfilohou
heruhmten
Naturarzle
und
Erfinder
byl prvy. Tisnov 1997.
Helfricht, J.: Priikopnik hnuti za pi^irodni lecbu Vincenz Priessnitz (1799 - 1H51) a pfijimdni vodolecby v nemecky hovoficich oblastech do r. 1918. Disertace. Dresden-Olomouc 2004. Hentschel. H. D. et. all.: Nalurheilverfahren Jandova, D.: Balneologie.
jeho
in der drztlichen Praxis. Koln 1996.
Praha 2009.
Jandova, D. - Machalek, Z.: Vegetativni riervovy system z pozice oboru FBLR. 78(11) s. 608-611.
Prakticky lekaf, 1998,
Jansky, L. - Jandova, D. - Vavra. V . - Jansky - P.. Slovacek. K. - et all.: Thermal, andaAdrenergic Response to Repealed Local ('ooling. Ph>siol. Resp. 2006, p. 55. Kocka, M . : Prameny zive vody. Stity 2008. Kocka, M . - Kubik, A . : Vincenz Priessnitz. Svetovy pfirodni
lecitel
Kolektiv autoru: Inspirujte se! Vincenz Priessnitz. Jesenik 2013.
10
Stity 2006.
Cardiac
Kolektiv autorii: Vincenz Priessnitz Kfizek, V . - Sajner, J.: Francoiizskd 1978, s. 714-5. "
1799-1851. AInianach ke 200. vyroci narozeni. Jesenik 1999. odezva Priessnitze
Kubik, A . : Vincenc Priessnitz. zakladatel Rul. M . : 4 .Jahre nach hinterlassenen
a jeho vodolecby.
lazni .Jesenik. Olomouc 1994.
in Grdfenberg: zussamenstellung der hygiencich Papieren des Priessnitz. F-reiwaldau 1911.
Selinger. E. M . : Zivoliiipfibeh
Casopis ceskych lekai'ii,
- hydroputischen
Methode
Vincence Priessnitze. Jesenik 2014.
Zeman, V . : Adaptace na chlad ii cloveka. Praha 2006.
Vincenz Priessnitz. Ceskd repuhlika, 1999, 77 min. Rezie: Pavel Linhart. Kaniera: Karel Hurych. Hudba: Radim Hladik st. Hraji: Ctislav Dosedel, Martin Dejdar. Nina Diviskova. Jan Kacer. Martin Kubacak, Bofivoj Navratil. Antonin Kaska. Zdenek
Forejt. Hanus Bor. Jan
Potmesil. Jindfich
Bonaventura, Jan Nemejovsky. Rudolf Mahrla. Radko Choc. Miroslav Sti'eda. Vera Janku. Milena Asmanova, Pavel Handl, Jaroslava Vyslouzilova, Karel Novak. V i t Burianek. Hrany
dokument
a vlivneho
z roku
1999
o promene
muze, ktery byl svymi pacienty
chudeho
venkovana
uzndvdn a obdivovdn.
zatracovdn.
Film vznikl jako soucdst oslav 200. vyroci narozeni
konference
UNESCO
zai^adila do seznamu mezindrodnich
ve slavneho
lecitele.
pfedstaviteli
oficidini
Vincenze Priessnitze.
ktere
bohateho mediciny generdlni
vyroci pro rok 1999.
Podrohny seznam odkazii na prameny a literatiiru jc uveden v monografii Kocka, M. - Kubik, A.: Vincenz Priessnitz. Svetovy pfirodni lecitel. Stity 2006.
11
B. ZDlJVODNENi KANDIDATURY
HIavni podminky pro zapsani statku do Seznamu, jejichz pineni musi byt popsano, jsou mimo jine: Statek je a)
dosud zivy a md i v souccisuosli svou socialni a kulturni fimkci a
h) je soucasti nehmotneho c)
je
kulturniho dedictvi tak. jakje
definovdno v hade 2 techto
Pravidel
autenticky
d) je unikdtni z hiediska ojedinelosti svedectvi. ktere statek nese. a to zejmena historic, etnologie. kulturni antropologie aj. socidlnich ved apod. nebo
z pohledu
e) je vysoce reprezentativni vzhledem k podobnym statktim v regionu. nebo v celem state, pokud jsou podobne statky roz.sifeny po celem jeho iizemi. Dale statek: f)
je vysoce reprezentativni ve vztahu ke spolecenstvim nebo jinym nositelum statku. z hiediska jejich historicke. socialni a kulturni identity:
zejmena
g) je navrzen k zdpisu na Seznam na zdklade iicasti spolecenslvi nebo jinych skupin. popfipade dotcenych osoh nebo jinych nositelu daneho statku a s jejich svohodnym. predheznym a poucenym souhlasem.
Tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze jsou stale dosud zive a pini svoje funkce, a to jak socialni, tak i kulturni. Priessnitz pfedstavujc opravdovy prototyp samouka - praktika. ktery se k vlastninui systemu leceni propracoval sam a bez vedeckych poznatku sve doby. Jako geniaini pozorovatel nejen pi^irody, ale i lidskeho tela a j e h o reakci, polozil zaklady vodniho testu. ktery lekai'ska veda pouziva dosud. Zadnym pfistrojovym vysetfenim neize doposud tento jeho jednoduchy test nahradit. Lecebne procedury vychazejici z Priessnitzova pozorovani pfirodnich dejii do dnesnich dnu zlidovely. Pfedevsim tzv. Priessnitzuv zabal je vyuzivan v domaci lecbe. Ctyfi zakladni puvodni Priessnitzovy procedury aplikuji v Priessnitzovych lecebnych laznich. V F^olsku se jeho jmeno dokonce stalo eponymem pro polske oznaceni sprchy. Kulturni funkce tradicnich lecebnych procedur a Priessnitzova odkazu je naopak zasazena pfimo do mista jejich vzniku - do arealu Priessnitzovych lecebnych lazni a jejich okoli. V arealu se nachazi nemovite a hmotne kulturni statky. ktere navstevnici navstevuji rodny dum se .stalou muzejni expozici venovanou jeho osobnosti. lazensky dum Hrad. kde zil a zemfel. Samozfejme kulturnim odkazem je take lazenska kolonada s pomnik\h narodii. Pozornosti navstevniku neunika ani mauzoleum, kdeje Priessnitz pohfben .se svou zenou a dcerou. Na zaklade tradicniho lidoveho lecitelstvi vsak vznikl take fenomen Studnicniho vrchu se souborem pramenu a pomniku. ktery na tak malem iizemi nema nikde obdoby. Na jeho svazich se nachazi na 80 techto pamatek. ktere malem v dusledku historickych udalosti uplne zanikly. Dnes jsou vetsine pramenu a pomniku navracena jejich jmena, obnoveny stezky a odpocinkova mista, postupne se obnovuji i pfirodni sprchy (naposledy roku 2013 na miste puvodni panske sprchy
12
Concordia z rol
data hovofi pro primat Priessnitzuv: Priessnitz sve metody praktil\oval Jiz v dobe. kdy se Kneipp narodii. Priessnitzovy metody pfebirali lekafi v cele Evrope. viz Pfiloha c. 1. V souboru tradicnich lidovych zkusenosti, znalosti a dovednosti spojenych s pfirodou a vesmirem neni reprezentativnejsiho dedictvi. nez tradicnich lecebnych procedur a odkazu Priessnitze. ktery Je povazovan za svetoveho pfirodniho lecitele. Jedinecneho celostne-racionalniho terapeuta. ke kteremu vzhlizel nejen cely tehdejsi svet. ale ke kteremu vzhlizi i soucasna moderni medicina i pfirodni lecitelstvi. Tradicni lecebne procedury a odkaz Vincenze Priessnitze Jsou naprosto jedinecnym fenomenem, a to nejen ve smyslu lecebnych ucinku, ale take navratu k vedomosti nasich pfedku. Priessnitz byl prosty clovek obdafeny genialitou, ktery se stal piivodcem pfevratneho objevu, ktery ovlivnil svetovou historii lekafstvi a sam se stal nepopiratelnym dedictvim nasi zeme. .leho Jmeno se stalo soucasti odborneho nazvoslovi, zlidovelym oznacenim pro zabal i zakladem pro polske oznaceni sprchy. Dnesnimi slovy bychom mohli fici, ze j e guru svetove hydroterapie. ktery byl velkou inspiracijiz pro cloveka industrializovaneho a pokrokoveho 19. stoleti a j e j i i pro cloveka dnesniho. Priessnitzuv odkaz castecne zlidovel pfedevsim prostfednictvim tzv. Priessnitzova zabalu. Je tedy potfeba chranit a rozvijet znalost jeho vzniku a historickeho vyvoje, nebof se zanikem vedomosti jeho historicke hodnoty by .lesenicko i Ceska republika pfisia o zvlaste vyrazny a vyjimecny prvek sve tradicni lidove kultury. Svobodny. pfedbezny a informovany souhlas nositele statku byl zcela Jednoznacne vysloven a pisemn'e stvrzen zastupcem SPOLECNOSTI V I N C E N Z E PRIESSNITZE, z.s.
14
C. S C H V A L O V A C l D O L O Z K A
Statek k zapisu do Seznamu navrhl:
Vlastivedne muzeum v Olomouci rtRegionalni pracoviste pro tradicni pfi Vlastivedne muzeum v 01omoUc4),/ham. Republiky 5, 771 73, Olomouc Kontakt: 585 515 1 I 1, 585 515 142 1 vhUgvmo.cz, [email protected]
lidovou
kulturu
V Olomouci dne 15. zafi 2014,
Datum doruceni ndvrhu Regiondlnimu pracovisti:
15. zdfi 2014
Cislo jednaci: 1/2014 Pofadove
cislo ndvrhu: I
Nominaci posoudil z odborneho hiediska:*
.Jmeno ci ndzev posiizovatele. Doporuceniposuzovatele:
text a datum zpracovdni posudku: -
-
Podpis: * viz Odborne posudky pfi nominaci Ceske republiky.
do Seznamu nemateridlnicli
statkii tradicni lidove kultury
Doporuceni Pracovni skupiny k zapisu statku do Seznamu:
Doporuceni
Krajske pracovni skupiny pr>^ tt\ai//llffti lidovou kulturu: Ana
Datum a podpis pfedsedy: 1. fijna
2014.
Souhlas Rady Olomouckeho kraje:
Usneseni Rady Olomouckeho Cislo
kraje se zdpisem .statku do Seznamu:
usneseni:
Datum zdpisu statku do Seznamu: Pofadove
cislo statku v Seznamu:
15
D. R E D O K U M E N T A C E S T A T K U
Udaje o periodicke redokumentaci statku:
Datum: Ndlez: Ndvrh ndpravnych
opatfeni:
Datum: Ndlez: Ndvrh ndpravnych
opatfeni:
Datum: Ndlez: Ndvrh ndpravnych
opatfeni:
Datum: Ndlez: Ndvrh ndpravnych
opatfeni:
Doporuceni Pracovni skupiny s oznacenim statku jako ohrozenv:
Datum posledniho
setfeni (redokumentace)
statku:
Ndlez: Ndvrh ndpravnych
opatfeni a datum nejhlizsi kontroly
Stanovisko rady k oznaceni statku jako
Datum a podpis
ohrozeneho:
pfedsedy:
Datum oznaceni statku v Seznamu jako
ohrozeneho:
16
statku:
Doporuceni Pracovni skupiny s vymazem oznaceni statku za ohrozeny:
Datum posledniho setfeni (redokumentace)
statku:
Ndlez: Stanovisko Pracovni
skupiny k vymazu oznaceni statku Jako
Ndvrh dalsich ndpravnych
Datum a podpis
opatfeni. hude-liJich
ohrozeny:
tfeha:
pfedsedy
Datum vymazu oznaceni statku v Seznamu Jako
ohrozeneho:
Doporuceni Pracovni skupiny k oznaceni statku jako zanikly:
Datum posledniho
setfeni:
Ndlez:
Doporuceni
Pracovni
Datum a podpis
skupiny:
pfedsedy:
Souhlas Rady Olomouckeho s oznacenim statku jako zanikly:
Usneseni Rady Olomouckeho
Cislo
kraje se zdpisem statku do Seznamu:
usneseni:
17
E.
ZMENA NOSITELE/NOSn ELI) STATKU, ZMENA DRZITELE PRAV K UZIT! STATKU
Zmena nositele statku:
a) j e - l i j i m fyzicka osoba: Jmeno a pfijmeni: Datum
narozeni:
Adresa trvalelio
pobytu:
Korespondencni
adresa:
Telefon: E-tnail: Souhlas noveho nositele/novych nositelu statku se zpracovanim osobnich. pfip. citiivych udaju 0 nositeli statku:'' Nositel statku ve smyslu zdkona c. 101/2000 Sh.. o ochrane osobnich
udaju
a) ddvd souhlas Krajskemu iifadu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olonunici jako sprdvcum a zpracovatelum dat se zpracovdnim osobnich iidaju. pfip. citiivych iidaju. pro potfeby zpracovdni a posouzeni nominace. pfipadne vedeni iidaju v evidenci kulturnich statku zafazenych do Seznamu a s vyuzitim techto dat pro potfehy dokumentace a redokumentace statku. b) ddvd souhlas Krajskemu .sprdvcum a zpracovatelum V souvislosti se Seznamem.
ufadu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako dat se zvefejnenim jmena a pfijmeni pfi prezentaci tohoto statku
Datum a podpis:
b) je-li j i m pravnicka osoba: Jmeno/ndzev: Sidlo
(adresa):
Identifikacni
cislo:
Statutdrni
orgdn:
Kontaktni
telefon:
Kontaktni
e-mail:
V i z p o z n a m k a c. 3.
18
Souhlas noveho nositele/novych nositelu statku s periodickou redokumentaci:
Nositel/nositele statku souhlasi s periodickou redokumentaci statku provddenou. na zdklade ndvrhu Pracovni komise. zpravidla jednou za pet let. Svym podpisem se zavazuje/zavazuji. ze pokud dojde k jakymkoliv zmendm v identifikacnich iidajich uvedenych v bode 5. neprodlene tiito skutecnost ohldsi Krajskemu iiradu.
Datum a podpis:
Novy drzitel prav k uziti statku:
a) j e - l i Jim fyzicka osoba: Jmeno a Datum
pfijmeni: narozeni:
Adresa trvaleho
pobytu:
Korespondencni
adresa:
Telefon: E-mail: Souhlas noveho drzitele prav k uziti statku se zpracovanim osobnich, pi'ip. citiivych I'ldajiJ o drziteli prav k uziti statku, Je-li j i m fyzicka osoba:^ Drzitel prdv k uziti .statku ve smyslu zdkona c. 101/2000 Sb.. o ochrane osobnich
iidaju
a) ddvd souhlas Krajskemu iifadu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako sprdvcum a zpracovatelum dat se zpracovdnim osobnich iidaju, pfip. citiivych iidaju. pro potfeby zpracovdni a posouzeni nominace. pfipadne vedeni iidaju v evidenci kulturnich statku zafazenych do Seznamu a s vyuzitim techto dat pro potfeby dokumentace a redokumentace statku. b) ddvd souhlas Krajskemu sprdvcum a zpracovatelum V souvislosti se Seznamem.
iifadu Olomouckeho kraje a Vlastivednemu muzeu v Olomouci jako dat se zvefejnenim jmena a pfijmeni pfi prezentaci tohoto statku
Datum a podpis:
' Viz poznamka c. 3. 19
b) j e - l i j i m pravnicka osoba: Jmeno/ndzev: Sidlo
(adresa):
Identifikacni
cislo:
Statutdrni
orgdn:
Kontaktni
telefon:
Kontaktni
e-mail:
Souhlas noveho drzitele prav k uziti statku s uzitim statku pro iicely vedeni Seznamu a jeho zvei^ejneni:
Drzitel prdv k uziti statku souhlasi s uzitim statku pro ucely vedeni Seznamu ajeho
Datum a podpis:
20
zvefejneni.
F.
P R I L O H Y K C A S H A, B a D
Pfiloha c. 1 - Dokumentace statku: podrobny popis, audiovizuaini dokumentace. apod, vcetne udeleni souhlasu se zvei'ejnenim takovychto textovych nebo audiovizualnich materialu (prohlaseni o vlastnictvi licence). Pfiloha c. 2 - Mapa. do niz je zakresleno misto ci oblast. kde se statek vyskytuje.
Pfiloha c. 3 - Obrazova pi'iloha Pfiloha c. 4 - Svobodny. pi^edem dany a pouceny souhlas nositelu statku se zapisem Pfiloha c. 5 - Souhlas nositele statku s periodickou redokumentaci Pfiloha c. 6 - Souhlas drzitele prav k uziti statku pro vedeni Seznamu ajeho zvefejnenim Pfiloha c. 7 - Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialu ( P L L , a. s.) Pfiloha c. 8 - Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialu (SOkA Jesenik) Pfiloha c. 9 - Souhlasy o svoleni k vyuziti fotografickych materialu (Hnuti Brontosaurus)
21
