Tradice a současnost psychodiagnostiky ve skupině VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY GROUP

Tradice a současnost psychodiagnostiky ve skupině VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY GROUP Konference „AKTUÁLNÍ OTÁZKY PSYCHOLOGIE PRÁCE“ 23. října 2014

PhDr. Kateřina Vlasakudisová

1828 založení Vítkovických železáren 1945 znárodnění Vítkovických železáren 1992 vznik akciové společnost i VÍTKOVICE. 2003 prodej většinového podílu ve VÍTKOVICE, a. s. soukromému vlastníkovi VÍTKOVICE MACHINERY GROUP je nejvýznamnější českou strojírenskou skupinou se silnou pozicí ve vybraných segmentech strojírenské produkce a v oblasti dodávek velkých investičních celků. Zahrnuje okolo třicítky firem. Skupina disponuje moderní, rozsáhlou a unikátní výrobní základnou a know - how založeným na výzkumu a vývoji.

VÍTKOVICKÁ PSYCHOTECHNICKÁ LABORATOŘ

VZNIK A VÝVOJ PSYCHOTECHNICKÉ LABORATOŘE 1923 založení Zkušební psychotechnické laboratoře - první průmyslové psychologické pracoviště v Československé republice 1952 zrušení laboratoře z ideologických důvodů („buržoasně-kapitalistický vřed na socialistickém těle podniku“) 1965 obnovení činnosti psychologického pracoviště a jeho působení do současnosti


Příčiny vzniku, její cíle a počáteční rozvoj Příčiny vzniku – narůstající úrazovost a potřeba racionalizace, tlak na uplatňování pokročilejších forem výběru dělníků. Cíl - dosáhnout podstatného snížení úrazovosti (laboratoři přičleněna úloha zábrany úrazům), zdokonalení výběru dělníků a učňů pomocí psychotechniky. Spolupráce s význačnými zahraničními psychotechniky a ústavy. Později povinný filtr pro všechny nově přijímané dělníky a dělníky postižené pracovním úrazem. Vyšetřování nižších skupin administrativních sil (telefonistky, děrovačky, pracovnice pro mechanické účtování). V r.1944 proveden také výběr vedoucích útvarů pro nový Jižní závod.


Původní systém psychotechnického zkušebnictví: Vybavení laboratoře desítkami psychotechnických vyšetřovacích přístrojů a speciálními zařízeními pro komplexní přezkoumávání jeřábníků, řidičů, „kormidelníků“ válcovacích tratí a dalších psychicky náročných profesí. Vývoj řady původních testovacích zařízení. Třístupňové posuzování dělníků pro účel jejich přijímání. - prvotní přezkoumání vhodnosti uchazečů na základě předložené osobní dokumentace dělnickou přijímací kanceláří - lékařské posouzení jejich zdravotní způsobilosti - psychotechnická „zkouška“ jejich pracovní způsobilosti.

VÍTKOVICKÁ PSYCHOTECHNICKÁ LABORATOŘ Zkušební řády a zkoušky způsobilosti u nově přijímaných dělníků „Zkušební řády“ - směrnice stanovující postup a rozsah psychotechnického testování u šesti skupin zaměstnanců: − I. u nevyučených dělníků byla aplikována modifikace krátké Poppelreuterovy zkoušky pro těžce pracující dělníky − II. u zaučených dělníků, nejčastěji působících v hutnických profesích, prováděny ještě další doplňující zkoušky − III. důkladným individuálním zkouškám byli podrobeni jeřábníci, kormidelníci u válcovacích tratí, strojníci těžních strojů, obsluha rozvodných desek a dynam, železniční personál a řidiči − IV. odborní dělníci - zkouška z odborných znalostí, vyhodnocovaná podle psychotechnických zásad − V. učni vybíráni na základě obsáhlého vyšetření schopností s ohledem na zamýšlený pracovní obor − VI. psychotechnické zkoušky úředníků prováděny pouze u nižších administrativních skupin jako byly telefonistky, děrovačky a pracovnice mechanické účtárny. Zkušební řády a vyšetřovací metody se stále zdokonalovaly, pomáhalo k tomu i statistické zpracování výsledků zkoušek.

VÍTKOVICKÁ PSYCHOTECHNICKÁ LABORATOŘ Hodnocené schopnosti a vlastnosti uchazečů pro praktickou potřebu rozčleněny do sedmi skupin: Smyslové výkony v užším smyslu (zrak, sluch, rozpoznávání barev, hmat atd.) Smyslové výkony v širším smyslu (odhadování rozměrů, hloubkové vidění, lokalizace zdroje zvuku a další smyslové úkony, při nichž hraje významnou roli cvik, pozornost a inteligence) III. Dovednosti zjišťované pracovními zkouškami a stanovení pracovního typu IV. Rozsah projevů vůle (pozornost, soustředění, reakce, „pevnost nervů“) V. Technicko-praktická inteligence VI. Všeobecná inteligence VII. Tělesné výkony I. II.

V každé z těchto skupin se podstupovaly nejméně tři zkoušky. V každé skupině se určil aritmetický průměr a ze všech skupinových průměrů byl stanoven profil osobních vlastností a schopností zkoušeného. Výsledky zkoušek a nápadné projevy se zaznamenávaly a hodnotily podle Schreiberovy metody z křivky dosažené integrací velkého počtu výsledků stejných zkoušek. Pro rychlé všeobecné srovnání sloužila průměrná hodnotící známka získaná ze skupin II-VI. Celá zkouška i s vyhodnocením vyžadovala 6-8 hodin a prováděla se v jednom dni.


Zkušební lístky Administrativní nástroj vítkovické psychotechnické laboratoře – „zkušební lístek“: formalizovaný záznam psychotechnických zkušebních nálezů a zjištěného profilu osobních vlastností zkoušeného pro účely rozhodování o jeho pracovním zařazení. Obsah záznamu – psychotechnický zkušební nález (výsledky vyšetření se uváděly na rubu zkušebního lístku), údaje z obšírného sociálního dotazníku vyplněného uchazečem, dále nálezy získané pozorováním jeho způsobu práce, temperamentu, chápavosti, projevů čestnosti, zodpovědnosti, sociálního chování a „obcování“ (sociální komunikace) a údaje o reaktibilitě, tělesné konstituci, údaje byly doplněny posouzením dle Kretschmerovy typologie a zhodnocením grafologické symptomatiky. Struktura a forma záznamu svědčí o snaze zachytit komplexní psychodiagnostický obraz vyšetřovaných osob a vyhnout se přitom schematizaci.


Zkoušky způsobilosti u nově přijímaných dělníků Zkoušky způsobilosti byly objektivním posuzovacím pramenem pro přijímání dělníků a umožňovaly dosti spolehlivě odhadnout upotřebitelnost dělníka pro určité povolání. Jejich zavedení ovlivňovalo celkovou úroveň dělnictva a snižovalo fluktuaci. Byly také cenným pomocným prostředkem v boji proti úrazům a věcným škodám. Přísný výběr u psychotechnických zkoušek přispěl ke zvýšení bezpečnosti ve výrobě. Zvláště v první fázi zábrany úrazům byly psychotechnické metody spolehlivé a cenné. Od roku 1935 překračovalo množství vyšetřených osob o více než 80% kapacitu laboratoře, takže jednotlivé zkoušky musely být zkráceny. Přednost měl výběr nově přijímaných odborných dělníků a výběr učňů. Koncem 30. let psychotechnická laboratoř disponovala okolo 150 psychodiagnostickými přístroji a používala 300 zkušebních testů.

VÍTKOVICKÁ PSYCHOTECHNICKÁ LABORATOŘ Psychotechnická laboratoř jako ústředí pro zábranu úrazům Jedním z hlavních úkolů bylo přezkoumat, zda zaměstnanec postižený úrazem je způsobilý pro práci, kterou vykonává. Závodní nemocnice a provozní ambulance posílaly všechny dělníky vracející se z léčení po úraze do psychotechnické laboratoře. Zde podstoupili zkoušku způsobilosti spojenou se zjišťováním příčin úrazu. Provozy přísně dohlížely na to, aby dělníci tuto zkoušku absolvovali. Původní oznámení provozu bylo doplněno rozhovorem s postiženým, každý úraz musel být objasněn a zaznamenán. Psychotechnická laboratoř porovnávala statistický materiál získaný z osobních výpovědí postižených úrazem s písemnými údaji zasílanými z provozů. Záznamy v kartotéce úrazů a výsledky psychotechnického přezkoušení vedly často ke změně pracovního zařazení. Dělníci ohroženi úrazem z individuálních příčin byli propuštěni nebo přeřazeni na pracovní místo, které odpovídalo jejich schopnostem. Souběžně působil k zábraně úrazům přísný výběr u psychotechnických zkoušek způsobilosti prováděných při přijímání dělníků, které omezily přijímání osob zvláště úrazem ohrožených.


Efekty a přínos Pokles relativního počtu úrazů připadajících na milion provozních pracovních hodin o cca 43%, rovněž výrazné snížení věcných škod. Naproti tomu v průmyslových podnicích v zahraničí ve stejném období nárůst úrazů. Pokles úrazů a havárií od r. 1923 do r.1932 u jeřábů téměř o 70%, u kolejové dopravy o 50%. Predikční validita psychotechnických zkoušek pracovní úspěšnosti učňů: 80–85%. Železárnám se vyplatily, náklady s nimi spojené představovaly jen setinu výdajů v průběhu tříměsíční zkušební doby učňů. Náklady na zábranu úrazům a zkoušky způsobilosti tvořily pouze 6% z celkového přínosu, docíleného touto cestou (snížení úrazovosti, velké úspory na hmotných škodách, snížení úbytku produkce v okolí úrazu, zvýšení produktivity práce atd.).


Rozvinuté aktivity v meziválečném období: V letech 1927–1938 rozvíjena i „psychotechnika objektu“ . Od roku 1932 zpracovávány víceúčelové studie práce - systematické pracovní analýzy, časové a pohybové studie, studie pracovních podmínek, požadavků na schopnosti apod. (racionalizace a humanizace práce, odhalování nových zdrojů úrazů, zvyšování účinnosti zkoušek způsobilosti). Zpracované studie ve spojení s výsledky provozních statistik a psychologickými analýzami umožňovaly zpracovat velmi podrobné charakteristiky jednotlivých pracovních míst. Do r. 1937 takto zpracováno 1 051 pracovních míst, sestavených podle dílen a dělnických kategorií. Na tradici vítkovických studií navázala poválečná profesiografie.

VÍTKOVICKÁ PSYCHOTECHNICKÁ LABORATOŘ NA PRŮMYSLOVÉ A ŽIVNOSTENSKÉ VÝSTAVĚ V POL. R. 1923

PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ VÍTKOVICKÉ LABORATOŘE Z 20. A 30. LET MIN. STOL.


DALŠÍ VÝVOJ – OBDOBÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY Velký počet posuzovaných uchazečů o práci. Postupné odčerpání a všeobecný nedostatek lidských zdrojů – výrazné snížení počtu osob způsobilých pro práci v železárnách, růst úrazovosti. Od r. 1943 úkol optimálně zařazovat na pracoviště osoby s převážně nevyhovující pracovní způsobilostí.


POVÁLEČNÉ OBDOBÍ A ZÁPAS O UDRŽENÍ PSYCHOTECHNICKÉHO PRACOVIŠTĚ Obnovení činnosti od 1.června 1945 i přes problémy s odsunem pracovníků laboratoře německé národnosti. Navázání na předválečné zkušenosti – výběr učňů a uchazečů o speciální obory, vyučování v jeřábnické škole. Evidence nehod a škod zaměstnanců rizikových profesí, kteří neopatrností zapříčinili nehodu. Výsledkem zkrácení záuční doby, snížení hospodářských ztrát, pokles pracovních úrazů. Výzkum chorob z povolání. Následující rozvoj a přebudování psychotechnické laboratoře na moderní pracoviště psychologie práce spjat s příchodem dr. Raiskupa v r. 1948. Rozšíření vyšetřovaných profesí na 23, vyšetřovány i osoby s podezřením na „duševní poruchu“, vyšetření prováděna i pro jiné podniky regionu. Modernizace metodiky psychotechnických zkoušek (Bou, NQ).


POVÁLEČNÉ OBDOBÍ A ZÁPAS O UDRŽENÍ PSYCHOTECHNICKÉHO PRACOVIŠTĚ V r. 1949 laboratoř čítala 8 pracovníků - přednostu, dva psychology, fyziologa, pomocnou vědeckou sílu, pomocnou technickou sílu pro statistické práce, administrativní sílu a uklízečku. Návrh nové struktury pracoviště (Technopsychologický ústav), zřízení. Technopsychologického oddělení, později „Začleňovací poradna“. 30. června 1952 pracoviště zrušeno jako “buržoasně-kapitalistický vřed na socialistickém těle podniku“. Zničení unikátního přístrojového vybavení, testových metod a dokumentace. Jako následek zrušení oddělení setrvalé zvyšování počtu pracovních úrazů.

PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ VÍTKOVICE, a.s.

OŽIVENÍ AKTIVIT PSYCHOLOGICKÉHO PRACOVIŠTĚ V 60. LETECH Vysoký počet pracovních úrazů vedl k rozhodnutí o obnovení činnosti psychologické laboratoře. V r.1965 komplexní obnovení činnosti pod vedením dr. Bohumila Vašiny Vybavení zcela zničeného pracoviště potřebnými psychodiagnostickými metodami a pomůckami Obnovení posuzování psychické pracovní způsobilosti při výběru pracovníků pro náročné profese, založené na poznatcích psychologie práce, analýze práce a profesiografii. Psychologické poradenství, výzkumná činnost, vesměs v podobě tehdy žádaných průzkumů pracovní motivace a fluktuace pracovníků.


SOEWEHO KOSTKA


STEREOMETR

PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ VÍTKOVICE, a.s. OBDOBÍ RESTRUKTURALIZACE PODNIKU A SOUČASNOST Rozsáhlé a dramatické podnikové organizační změny v 90. letech a zejména po roce 2000 (od VŽSKG k VÍTKOVICE MACHINERY GROUP). Časté změny organizačního začlenění, dislokace i název vítkovického psychologického pracoviště a kolísání počtu jeho odborných pracovníků v rozpětí od čtyř osob v roce 1991 po jednoho po roce 2000. Hlavním cílem udržení pracoviště v chodu, přizpůsobení obsahu odborné činnosti kapacitě pouhého jednoho psychologa. Základem odborné práce za této situace psychodiagnostika u rizikových profesí a nově u manažerských a dalších nemanuálních pozic. Psychologická laboratoř je zařazena v současnosti jako jeden z odborů Personálního úseku společnosti VÍTKOVICE, a.s. Psychologické pracoviště zabezpečuje psychologické služby průřezově ve společnostech skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP.


AKTUÁLNÍ ČINNOSTI PSYCHOLOGICKÉ LABORATOŘE Posuzování psychické pracovní způsobilosti pro výkon rizikových profesí (jeřábníci, řidiči, strojvedoucí a obsluha dalších drážních vozidel, operátoři, strojníci) a další profese na vyžádání lékařů či pracoviště. Posuzování předpokladů pro výkon i nemanuálních profesí či funkcí (např. manažeři různých úrovní, obchodníci a obchodní zastoupení v cizině, projektanti a konstruktéři, techničtí pracovníci investičních celků nebo vedoucí projektů a další techničtí pracovníci, asistentky atd.). Posuzování předpokladů a možností rozvoje absolventů středních a vysokých škol, včetně kariérového poradenství. Posouzení osobního potenciálu, stanovení cílů osobního rozvoje .

PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ VÍTKOVICE, a.s. Firemní poradenství, konzultační činnost při řešení interpersonálních vztahů v pracovních skupinách, konfliktů, sociálně-patologických jevů, pracovního chování zaměstnanců, psychologické poradenství pro manažery a pro zaměstnance vyžadujících zvláštní péči (ztráta zaměstnání apod.). Individuální poradenství při řešení problémů zaměstnanců ať už osobního, rodinného nebo pracovního charakteru. Spolupráce při řešení problematiky z oblasti personálních činností a řízení lidských zdrojů – hodnocení zaměstnanců, motivování a ovlivňování jejich výkonnosti, řízení kariéry a další. Spolupráce při řešení úkolů z oblasti psychologie řízení a organizace, např. organizační kultura, analýza a řešení komunikace. Lektorská činnost. Výcvik měkkých dovedností (komunikace, řešení konfliktů, zvládání stresu, ...). Výcvik manažerských dovedností (hodnocení zaměstnanců, vedení hodnotících rozhovorů, spolupráce v týmech, ...).

ZKUŠENOSTI S PŮSOBENÍM PSYCHOLOGICKÉHO PRACOVIŠTĚ

Posuzování psychické pracovní způsobilosti u dělnických profesí 1923 – dosud - rizikové profese (jeřábníci, řidiči, strojvedoucí a obsluha dalších drážních vozidel, operátoři, strojníci, další profese na vyžádání lékařů či pracoviště). Názory manažerů i personalistů → pozitivní - zkvalitnění výběru a snížení rizika úrazů, nehod a materiálních škod, dlouholetá tradice spojení podnikové praxe a psychologického pracoviště zajistila, že na pracoviště nastupují jak odborně, tak i osobnostně způsobilí pracovníci.


Posuzování osobnostních předpokladů k výkonu funkce Před rokem 1990 - žadatelé o podnikové stipendium, výjimečně jiné funkce např. v rámci výzkumu mistrů. Období 1990 – 1993 – k posuzování odborné způsobilosti přistupuje nově i posuzování osobnostních předpokladů.Výběry manažerů, personálních záloh, perspektivních zaměstnanců, obchodníků, stipendistů, výjezdy do zahraničí, apod. Názory manažerů → počáteční nedůvěra k výsledkům posouzení, jako pozůstatek minulosti obava z použití slova kariéra. Názory personalistů → pozitivní, výrazné posílení využití psychologických poznatků a metod se pozitivně promítlo v kvalitě výběru zaměstnanců. Negativní zkušenosti → podcenění a nevyužití výsledků výběrů některými manažery – odchody perspektivních zaměstnanců, personálních záloh. Názory posuzovaných → vysoký stupeň nedůvěry, obava ze zneužití výsledků, psychologické posouzení někdy zaměňováno za psychiatrické vyšetření.


Posuzování osobnostních předpokladů k výkonu funkce Období 1993 - 2003 – posuzování osobnostních předpokladů se stává nedílnou součástí výběru zaměstnanců. Rozšíření okruhu posuzovaných funkcí o další klíčové pozice (obchodníci a vedoucí obchodních zastoupení v zahraničí manažeři, obchodníci, obchodní zastoupení, nákupčí, personalisté, projektoví manažeři, koordinátoři realizace projektů, právníci apod.,), posuzování předpokladů a možností rozvoje absolventů vysokých škol, včetně kariérového poradenství. Názory manažerů → pozitivní – plyne jak z jejich vlastních zkušeností z psychologického posouzení, tak i z výsledků, s kterými byli seznámeni při výběrových řízeních. Názory personalistů → pozitivní – kvalitní výběry pokud vedoucí zaměstnanci respektují výsledky psychologického posouzení; personalista již nemusí přesvědčovat o významu posouzení osobnostních předpokladů zájemce o danou pozici, naopak vedoucí zaměstnanci sami vyžadují toto posouzení. Názory posuzovaných → pozitivní, ovlivněno pozitivními zkušenostmi dříve posuzovaných či vlastními pozitivními zkušenostmi – pomoc psychologického pracoviště při formování profesní kariéry, zmizela obava ze zneužití výsledků - pozitivní zkušenosti s působením psychologického pracoviště – výsledek důsledné ochrany citlivých údajů před zneužitím.


Posuzování osobnostních předpokladů k výkonu funkce 2003 – dosud (období po privatizaci) - manažeři a zaměstnanci ve funkcích absolvují psychologické posouzení při vstupu do společnosti, při výběrových řízeních na jednotlivé pozice.

Psychologické posouzení osobnostních předpokladů je u vybraných pozic a u všech absolventů již nedílnou součástí výběru zájemců o zaměstnání ve společnostech VMG.

VÍTKOVICKÁ PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ Z LET 1993 – 2007

VÍTKOVICKÁ PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ OD R. 2007

VÍTKOVICKÁ PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ OD R. 2007

POZOR NA PSEUDOZNALCE A ZJEDNODUŠENÉ TESTOVÁNÍPRACOVNÍ Pracovní způsobilost je širší pojem: odborná způsobilost (zjišťuje nadřízený) fyzická či zdravotní způsobilost (zjišťuje lékař) morální bezúhonnost (zjišťuje personalista) psychická způsobilost (zjišťuje psycholog). Psychická pracovní způsobilost zjišťována pomocí psychodiagnostických metod a dalších psychologických instrumentů (analýza biografických údajů, rozbor pracovní kariéry, rozhovor, pozorování…). Při posuzování způsobilosti je nutné rozlišovat mezi klinickým přístupem a přístupem psychologie práce a organizace. Z klinického hlediska jde o způsobilost z hlediska duševního zdraví a případně následnou terapii. V pracovní oblasti jde o způsobilost člověka pro výkon práce, kterou vykonává nebo má vykonávat - posouzení jeho předpokladů a porovnání s požadavky práce. Používají se jiné diagnostické metody a jiné poradenské přístupy.

POZOR NA PSEUDOZNALCE A ZJEDNODUŠENÉ TESTOVÁNÍPRACOVNÍ

Soubor diagnostických metod je sestavován vždy na základě seznámení se s charakteristikou pracovní činnosti a pracovních podmínek. Důležité je posuzovat každého jednotlivce ve všech souvislostech. Pouhá čísla výsledků testů nikdy nestačí. Klíčová je i pracovní pozice a pracovní a společenské podmínky, ve kterých bude zaměstnanec činnost vykonávat. Predikce vždy pravděpodobnostní – zasahují okolnosti, které nelze ovlivnit (motivace, změna stylu řízení, změna organizace práce, změna režimu práce, nová technologie…). Při dodržení odborných a etických zásad psychologické činnosti pak psychologické posouzení může být přínosem nejen pro zaměstnavatele, ale také pro posuzovaného. Dá mu totiž cennou zpětnou vazbu a hlubší sebepoznání, ze kterého může těžit.

POZOR NA PSEUDOZNALCE A ZJEDNODUŠENÉ TESTOVÁNÍ

Posouzení předpokladů pracovníků pro práci vyžaduje komplexní přístup. Člověka nelze vyjádřit čistě jen pomocí číselných parametrů a následně ho srovnávat s jinými. Pseudoodborníci uplatňují velmi zjednodušené psychometrické způsoby, často dokonce s použitím jen jedné metody. Pracovníky nestačí jen dobře vybrat, ale vždy je nezbytné věnovat i pozornost podmínkám, do kterých vstupují. Některým málo znalým personalistům stačí, když psychologii práce nahrazují kliničtí psychologové nebo pedagogičtí a manželští poradci. Ještě horší je, že někdy nejsou schopni vyloučit nejrůznější šarlatány bez psychologického vzdělání s jednoduchými, „zaručenými“ metodami. (Bedrnová, E.: Lidské zdroje nejsou stroje ani pacienti. Psychologie dnes, 11/2003)

Děkuji za pozornost.

PhDr. Kateřina Vlasakudisová VÍTKOVICE, a.s. Psychologická laboratoř 595 955 410 725 486 164 [email protected]

Tradice a současnost psychodiagnostiky ve skupině VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY GROUP

Recommend Documents