TPG Bioplyn, skládkový a kalový plyn G

TPG

Bioplyn, skládkový a kalový plyn

G 983 02

TECHNICKÁ PRAVIDLA

PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BIOPLYNOVÝCH STANIC GAS HANDLING OF BIOGAS PLANTS

Schválena dne: Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/2/13/02

TPG 983 02 – konečný návrh

Realizace a vydání technických pravidel:

Nakladatel:

Český plynárenský svaz

GAS s.r.o. – Organizace pro výkon společných činností v plynárenství ČR podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci č.j. 6302122/632/93 ze dne 27. 10. 1993

registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1– 2881/90 – R ze dne 23. října 1990

Společnost pro techniku, předpisy, informatiku a vzdělávání

ISBN COPYRIGHT © ČPS, Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS.

2

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

Tato technická pravidla stanovují základní technické požadavky na zařízení pro výrobu bioplynu. Cílem tohoto dokumentu je definovat technická pravidla vedoucí k bezpečnému provozu bioplynových stanic a trvale udržitelnému rozvoji oboru. NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TDG 983 02 schválená dne 3. 4. 2013. Změny proti předchozím TDG Tato technická pravidla byla zpracována na základě praktických zkušeností při aplikaci TDG 983 02. Do pravidel byly zapracovány požadavky na vybavení bioplynových stanic zabezpečovacím zařízením s důrazem na jejich bezpečný a spolehlivý provoz. Nově jsou v pravidlech řešeny požadavky pro provedení odsíření vzduchem a požadavky na zařízení pro vzduchové odsíření. Zejména se jedná o vybavení stanovišť, ve kterých jsou umístěna odsiřovací dmychadla, trvalou detekcí metanu, její zapojení do systému hlášení poruch bioplynové stanice a požadavky na větrání těchto stanovišť. Technická pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou.

V Praze dne Tato pravidla platí od

Český plynárenský svaz – registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 – 2881/90 – R ze dne 23. října 1990

3

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

OBSAH 1

Rozsah platnosti .......................................................................................................................................... 5

2

Názvosloví a zkratky ................................................................................................................................... 5

2.1 2.2

Termíny a definice ......................................................................................................................................... 5 Zkratky a značky ............................................................................................................................................ 7

3

Obecně .......................................................................................................................................................... 7

4

Navrhování bioplynových stanic ............................................................................................................... 7

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11

Odborná způsobilost dodavatelů BPS .......................................................................................................... 7 Volba technologie .......................................................................................................................................... 8 Navrhování stavební části fermentoru, dofermentoru a koncového skladu. Navrhování zařízení výroby a úpravy plynu .............................................................................................................................. 9 Navrhování skladování bioplynu ............................................................................................................... 11 Navrhování zabezpečovacích zařízení pro skladování bioplynu ................................................................ 11 Navrhování výstroje BPS ............................................................................................................................. 12 Navrhování rozvodů surového bioplynu ...................................................................................................... 13 Záložní zdroj elektrické energie ................................................................................................................... 13 Navrhování úpravy surového plynu ............................................................................................................. 14 Navrhování kotelen……………...…………………………………………………………………… ............... 15 Hlavní zásady pro volbu a umisťování navazujících technologií zpracování bioplynu .............................. 15

5

Zkoušení a uvádění do provozu ............................................................................................................... 15

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Obecně.......................................................................................................................................................... 15 Zkoušky stavební části BPS......................................................................................................................... 16 Zkoušky externích plynojemů....................................................................................................................... 16 Zkoušky potrubí ............................................................................................................................................ 16 Funkční zkouška ........................................................................................................................................... 17

6

Ochrana proti účinkům atmosférické elektřiny ...................................................................................... 18

7

Provoz a údržba zařízení ........................................................................................................................... 18

8

Požární bezpečnost .................................................................................................................................... 19

9

Požadavky na bezpečnost práce, ochranu zdraví a hygienu práce .................................................... 19

10

Závěrečná ustanovení................................................................................................................................ 20

11

Citované a související předpisy .............................................................................................................. 20

11.1 11.2 11.3 11.4

České technické normy ............................................................................................................................... Technická pravidla a technická doporučení ............................................................................................... Právní předpisy ............................................................................................................................................ Zahraniční předpisy .....................................................................................................................................

Příloha 1

20 21 22 23

Požadavky a postupy při uvádění BPS jako stanovených výrobků do provozu ............................... 24

4

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

TPG

Plynové hospodářství bioplynových stanic

G 983 02

1

ROZSAH PLATNOSTI

1.1

Tato technická pravidla (dále jen „pravidla“) platí pro navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu, provoz a údržbu zemědělských, komunálních a obdobných bioplynových stanic (BPS), realizovaných jako stavba vyhrazeného technického zařízení v režimu zákona č. 174/1968 Sb. V těchto stanicích vzniká bioplyn z organické hmoty za účelem komerčního využití získané energie. Tato pravidla lze přiměřeně použít pro plynová zařízení čistíren odpadních vod podle ČSN 75 6415.

1.2

Tato pravidla se rovněž vztahují na BPS uváděné na trh jako stanovený výrobek, ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., až po jejich uvedení do provozu. Základní legislativní požadavky a postupy při uvádění BPS jako stanovených výrobků do provozu jsou uvedeny v Příloze 1.

1.3

Tato pravidla se nevztahují na zařízení vyrábějící skládkový plyn (viz TPG 902 02).

2

NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY

2.1

Termíny a definice Názvosloví uvedené v těchto pravidlech vychází z ČSN EN ISO 6976, TPG 901 01, TPG 902 01 a TPG 902 02 a dále se používají následující termíny a definice:

2.1.1

Aktivní jímač – zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny s vlastním zdrojem ionizujícího záření.

2.1.2

Biometan – upravený bioplyn vhodný pro vtláčení do plynárenských sítí.

2.1.3

Bioplyn – surový plyn produkovaný anaerobní digescí různými druhy bioplynových stanic a čistíren odpadních vod (ČOV).

2.1.4

Bioplynová stanice – pro potřebu těchto pravidel se rozumí zemědělská, komunální nebo obdobná bioplynová stanice.

2.1.5

Bioplynová stanice bez integrované akumulace plynu – bioplynová stanice s fermentačními reaktory, které nejsou využívány jako hlavní skladovací kapacita vznikajícího bioplynu.

2.1.6

Bioplynová stanice s integrovanou akumulací plynu – bioplynová stanice, kde alespoň jeden z fermentačních reaktorů je využíván současně k akumulaci bioplynu, např. plynotěsným zastřešením nebo nasedlým plynojemem.

2.1.7

Deformační tlakoměr přímoukazující – tlakoměr pracující na principu vratné deformace vhodného tlakoměrného prvku (např. Bourdonovy trubice).

2.1.8

Digestát – fermentační produkt z výroby bioplynu, tj. z fermentace substrátu. Následným zpracováním digestátu pomocí separace vzniká separát (tuhá část) a fugát (tekutá část).

2.1.9

Dofermentor – sekundární fermentační reaktor (fermentační reaktor, do kterého je přiváděn substrát z primárního fermentačního reaktoru).

2.1.10

Elektronický tlakoměr – tlakoměr s elektrickým přenosem měřené veličiny.

2.1.11

Externí plynojem – samostatně stojící plynojem sloužící pro akumulaci vyrobeného bioplynu. Plynojemy bioplynových stanic nejsou plynojemy ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.

2.1.12

EX-zóna – prostor, ve kterém se na základě určení vnějších vlivů předpokládá přítomnost výbušné atmosféry.

5

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

2.1.13

Fermentor – primární fermentační reaktor, jehož hladina substrátu je v čase téměř konstantní.

2.1.14

Fléra – stacionární hořák plynu sloužící jako průběžný pojistný prvek ke spálení nespotřebovaného bioplynu (viz ČSN EN 746-2). Z pohledu požárně bezpečnostního řešení se fléra považuje za otevřené technologické zařízení podle ČSN 73 0804.

2.1.15

Garanční svar – svar, který je definován v ČSN EN 12732 jako svar nepodrobený tlakové zkoušce a který je podle této normy zkoušen.

2.1.16

Hlavní výstupní uzávěr plynu BPS – uzavírací armatura oddělující plynové zařízení BPS od jiných navazujících technologií.

2.1.17

Kogenerační jednotka, plynový motor – soustrojí s motorem na plynná paliva a pracovním strojem na současnou výrobu elektrické energie a využití nebo maření tepla. Není vyhrazeným plynovým zařízením.

2.1.18

Koncový pojistný prvek – pojistný prvek, jehož činnost je aktivována pouze v případě selhání všech příslušných průběžných pojistných prvků.

2.1.19

Koncový sklad – sklad digestátu, či fugátu, kde je hladina substrátu v čase proměnná.

2.1.20

Maximální provozní přetlak/podtlak – maximální přetlak/podtlak bioplynu, ke kterému může dojít při správné činnosti zařízení.

2.1.21

Mlhový prostředek – prostředek k vizualizaci proudění plynu.

2.1.22

Nominální plynový výkon – produkce bioplynu (m /hod) při nominálním výkonu fermentačních reaktorů.

2.1.23

Nominální provozní tlak – tlak bioplynu (uváděný obvykle v mbar) při nominálním výkonu fermentačních reaktorů a nominální spotřebě instalovaných plynových spotřebičů (plynové kotle, plynové motory).

2.1.24

Odsíření bioplynu metodou parciální oxidace – snížení koncentrace sulfanu v bioplynu jeho oxidací na elementární síru účinkem aerobních mikroorganismů za současného vhánění vzduchu do bioplynu.

2.1.25

Otevírací tlak pojistek – tlak bioplynu, při kterém je aktivována funkce příslušné pojistky.

2.1.26

Otevřený koncový sklad – sklad digestátu, který je otevřený, nebo zakrytý neplynotěsnou krycí plachtou, nebo jiným neplynotěsným způsobem.

2.1.27

Propustnost plynu – měrný průnik bioplynu materiálem membrány plynotěsného zastřešení nebo externího plynojemu.

2.1.28

Průběžný pojistný prvek – pojistný prvek, jehož činnost je aktivována v běžném provozu pro zajištění bezpečného provozu zařízení.

2.1.29

Přímočinné ukazovací zařízení – zařízení vizualizující stav naplnění plynotěsného zastřešení nebo externího plynojemu.

2.1.30

Stanovený výrobek – výrobek, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterého proto musí být posouzena shoda podle zákona č. 22/1997 Sb.

2.1.31

Substrát – organická hmota určená ke zpracování v bioplynové stanici za účelem výroby bioplynu.

2.1.32

U-tlakoměr – kapalinový vertikální manometr ve tvaru písmene U.

2.1.33

Uzavřený koncový sklad – plynotěsně uzavřený sklad digestátu; zpravidla je využit jako plynotěsné zastřešení pro další akumulaci vyrobeného bioplynu.

2.1.34

Uvedení do provozu stanoveného výrobku – okamžik, kdy je stanovený výrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven.

3

6

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

2.1.35

Vodní sloupec – jednotka tlaku, 1 mm vodního sloupce odpovídá 10 Pa.

2.1.36

Výrobce – osoba (fyzická nebo právnická), která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle zákona č. 22/1997 Sb. a který hodlá uvést na trh pod svým jménem.

2.1.37

Základová spára – rovina, ve které základ spočívá na základové půdě.

2.1.38

Záložní zdroj – zařízení sloužící pro dodávku elektrické energie pro BPS v případě výpadku dodávky elektrické energie, schopné nepřetržitého provozu s výjimkou krátkodobého odstavení pro doplnění paliva.

2.1.39

Zkušební provoz – přechodný stav BPS vymezený dobou stanovenou stavebním úřadem ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. V tomto přechodném období musí být dodrženy všechny zásady bezpečného provozu i v návaznosti na požadavky vyhodnocení rizik podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. (neplatí pro Stanovený výrobek).

2.1.40

Dmychadlo odsiřovacího vzduchu – zařízení sloužící ke stlačení a dopravě vzduchu do fermentoru, dofermentoru, nebo do uzavřeného koncového skladu.

2.2

Zkratky a značky % obj. % mol. bar BPS DMV HMI KGJ MPŘ OOPP PO TDI TIČR UPS VPZ

3

jednotka objemové koncentrace jednotka molární koncentrace 5 jednotka tlaku odpovídající 10 Pa bioplynová stanice dolní mez výbušnosti rozhraní mezi člověkem a strojem (Human Machine Interface) kogenerační jednotka místní provozní řád ve smyslu vyhlášky č. 21/1979 Sb. osobní ochranné pracovní prostředky požární ochrana technický dozor investora (objednatele) a/nebo technický dozor provozovatele, pokud není provozovatel investorem ani objednatelem Technická inspekce České republiky zdroj nepřerušovaného napětí (uninterruptible power source) vyhrazená plynová zařízení ve smyslu vyhlášky č. 21/1979 Sb.

OBECNĚ Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN 45020 normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN 45020. Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter 1) veřejně dostupného dokumentu , vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu, a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN 45020.

4

NAVRHOVÁNÍ BIOPLYNOVÝCH STANIC

4.1

Odborná způsobilost dodavatelů BPS

4.1.1

Zařízení BPS sestává obvykle z vyhrazeného plynového a elektrického zařízení, případně z tlakového zařízení.

4.1.2

Plynové zařízení BPS je zařízením na výrobu a úpravu plynů ve smyslu vyhlášky č. 21/1979 Sb., a to včetně plynovodů, dmychadel a spotřebičů umístěných v objektu BPS, resp. připojených k rozvodu bioplynu před hlavním výstupním uzávěrem plynu BPS.

1)

Schválení se oznamuje v Informačním servisu GAS

7

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.1.3

Požadavky na odbornou způsobilost osob vycházejí ze zákona č. 174/1968 Sb. Plynové zařízení BPS se montuje, zkouší a uvádí do provozu jako vyhrazené technické zařízení ve smyslu tohoto zákona.

4.1.4

Požadavky na odbornou způsobilost a zkoušení jsou uvedeny v Tabulce 1. Tabulka 1 – Požadavky na odbornou způsobilost, zkoušení a uvádění do provozu Plynová zařízení

Projektant

Autorizace Technologická zařízení staveb podle zákona č. 360/1992 Sb.

Montáž zařízení

Oprávněná organizace podle zákona č. 174/1968 Sb. a vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.

Montážní pracovníci

Odborně způsobilé osoby s osvědčením podle zákona č. 174/1968 Sb. a vyhlášky č. 21/1979 Sb. v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.

Zkoušky a revize

Odborně způsobilá osoba – revizní technik podle zákona č. 174/1968 Sb., vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhlášky č. 85/1978 Sb. s osvědčením v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu. Organizace státního odborného dozoru – TIČR potvrzuje úspěšnost zkoušky ve smyslu vyhlášky č. 21/1979 Sb.

Plynová zařízení BPS mohou být předána provozovateli po úspěšné zkoušce potvrzené Organizací státního odborného dozoru – TIČR ve smyslu vyhlášky č. 21/1979 Sb. Elektrická zařízení Projektant

Autorizace Technika prostředí staveb – elektrotechnická zařízení podle zákona č. 360/1992 Sb.

Montáž zařízení

Oprávněná organizace podle zákona č. 174/1968 Sb. a vyhlášky č. 73/2010 Sb. Pro elektrická zařízení, která jsou umístěna v prostředí s nebezpečím výbuchu, je požadováno osvědčení třídy B.

Montážní pracovníci

Odborně způsobilé osoby s osvědčením třídy B podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. s rozsahem třídy B.

Zkoušky a revize

Odborně způsobilá osoba – revizní technik podle zákona č. 174/1968 Sb. a osvědčením podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. s rozsahem třídy B

Elektrická zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu mohou být uvedena do provozu po vydání Odborného a závazného stanoviska Organizací státního odborného dozoru – TIČR ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. Vyhrazená tlaková zařízení Tlaková zařízení namontovaná do BPS musí splňovat požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 26/2003 Sb., předáním provozovateli a uvedením do provozu se stávají vyhrazeným tlakovým zařízením podle zákona č. 174/1968 Sb. a vyhlášky č. 18/1979 Sb.

4.2

Volba technologie

4.2.1

BPS se obvykle skládá z těchto částí: – systém dávkování vstupních surovin; – fermentační reaktor(y), větší počet reaktorů je uspořádán sériově nebo paralelně; – koncový sklad digestátu; – zařízení pro akumulaci bioplynu; – rozvody bioplynu; – fléra; – systémy úpravy bioplynu pro energetické využití (sušení, chlazení, odsíření, apod.); – systémy využití bioplynu (plynový motor, kotel, apod.); – systémy měření, regulace a HMI.

4.2.2

Pro volbu technologie je rozhodující, jaký bude k dispozici vstupní materiál (substrát) a jeho vlastnosti. Pro tento účel je vhodné vzít v úvahu místní specifika a možnosti zemědělské výroby a produkce organických odpadů, odpadních surovin a dostupnost těchto substrátů v regionu s přihlédnutím k plánovaným záměrům národní ekonomiky. Doporučuje se zvážit možnosti efektivního využití odpadního tepla.

4.2.3

Životnost BPS se předpokládá minimálně 20 let, proto je nutné zohlednit při volbě technologie tento časový horizont. 8

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.2.4

Výběr technologie se doporučuje konzultovat s nezávislou poradenskou firmou nebo profesní organizací.

4.2.5

Pro výrobu bioplynu se používají výhradně tyto 3 technologie (dělení podle obsahu sušiny ve fermentoru): – suchá fermentace (obsah sušiny >15 %); – polosuchá fermentace (obsah sušiny 10 – 15 %); – mokrá fermentace (obsah sušiny do 10 %).

4.2.6

Fermentační proces je podle způsobu uspořádání zařízení jednostupňový, dvoustupňový nebo vícestupňový.

4.2.7

Fermentory se dělí podle způsobu míchání na směšovací, částečně směšovací nebo fermentory s postupným tokem. Pouze fermentory, které nepracují s čerpatelnou suspenzí substrátů, mohou být navrženy jako nemíchané. Poznámka: Intenzita a způsob míchání má zásadní vliv na stupeň homogenizace obsahu fermentoru a na intenzitu a kontinuálnost uvolňování bioplynu z fermentační suspenze. Způsob a intenzita míchání se doporučuje navrhovat individuálně.

4.2.8

Fermentory se dělí podle způsobu akumulace bioplynu na fermentory s integrovaným plynotěsným zastřešením a fermentory bez integrovaného plynotěsného zastřešení.

4.2.9

Koncové sklady digestátu jsou otevřené nebo uzavřené. Uzavření zpravidla slouží jako další akumulační prostor bioplynu, účinně snižuje emise vypouštěné do atmosféry a zároveň zamezuje obtěžování okolí možným zápachem. Koncový sklad zastřešený neplynotěsnou krycí plachtou je z hlediska těchto pravidel klasifikován jako otevřený. Zastřešení koncového skladu neplynotěsnou krycí plachtou slouží k eliminaci navýšení objemu digestátu o dešťové srážky.

4.2.10

Otevřené koncové sklady je možné navrhovat pouze pro skladování digestátu, jehož technologická doba zdržení činila nejméně 150 dnů.

4.3

Navrhování stavební části fermentoru, dofermentoru a koncového skladu. Navrhování zařízení výroby a úpravy plynu

4.3.1

Volbu materiálů pro tyto stavební části provádí projektant s ohledem: – na požadovanou minimální životnost; – na zvolenou technologii fermentace; – na konstrukce fermentoru a dofermentoru.

4.3.2

Konstrukce těchto stavebních částí je obvykle betonová nebo ocelová.

4.3.3

Použití jiných materiálů, než je uvedeno v 4.3.2, musí být rovněž zhodnoceno v požárně bezpečnostním řešení v souladu s ČSN 73 0842.

4.3.4

Zvolené technické řešení musí zajišťovat těsnost vůči úniku kapalin i plynů.

4.3.5

Plynová zařízení umístěná uvnitř staveb nebo kontejnerů musí být navrhována jako zařízení těsná bez ochranných prostor, aby nevznikal v těchto objektech důvod pro stanovení zón s nebezpečím výbuchu.

4.3.6

Pro materiály plynovodů platí ustanovení TPG 703 01. Plynovody vedené nad terénem (např. 2) plynovody z plastu nebo opatřeny plastovými povlaky) musí být odolné proti UV záření nebo chráněny před jeho působením.

4.3.7

Vnitřní prostory s technologií úpravy bioplynu a prostory s plynovými motory musí být vybaveny systémem trvalé detekce úniku bioplynu, sledovaného pomocí detektorů metanu, a pouze v prostorech pod úrovní terénu i pomocí detektorů oxidu uhličitého. Za prostory pod úrovní terénu se nepovažují např. instalační kanály.

2)

podle ČSN EN 15001-1

9

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.3.8

Stanoviště odsiřovacích dmychadel musí být vybaveno trvalou detekcí metanu. Tato detekce musí být funkčně zapojena tak, aby při dosažení 10 % DMV odstavila všechna zařízení v prostoru do stavu, při kterém je vyloučena iniciace směsi, a současně musí být zapojena do systému hlášení poruch BPS. Toto se nevyžaduje v případě umístění dmychadel ve volném venkovním prostoru.

4.3.9

Trvalá detekce oxidu uhličitého se neaplikuje v prostorech, ve kterých se nevyžaduje každodenní přítomnost obsluhy, např. v odvodňovacích šachtách. Do těchto prostor musí obsluha vstupovat s přenosným detektorem.

4.3.10

Systém detekce musí být v souladu s TPG 938 01. Systém detekce se doporučuje zvolit jednostupňový, který při dosažení 0,5 % obj. metanu, resp. 1 % obj. oxidu uhličitého, odstaví z provozu zařízení úpravy bioplynu (dmychadlo) a současně zařízení pro spotřebu (např. plynové motory). Výstupy z trvalé detekce musí být staženy do místa trvalého stanoviště obsluhy, případně do optickoakustické signalizace na objektu.

4.3.11

Detektory metanu podle se umísťují v horních částech prostorů, detektory oxidu uhličitého v dolních částech prostorů.

4.3.12

Větrání musí být řešeno v souladu s ČSN 73 0842.

4.3.13

Větrání v prostorech s technologií úpravy bioplynu, stanovišť odsiřovacích dmychadel a v prostorech s plynovými motory se řeší přednostně jako přirozené s neuzavíratelnými přívodními otvory v nejnižším místě prostoru těsně nad podlahou a neuzavíratelnými výdechovými otvory v nejvyšším místě prostoru.

4.3.14

Velikost otvorů pro přívod vzduchu ve stěnách při přirozeném větrání musí být minimálně 1 % podlahové plochy a velikost otvorů pro odvod vzduchu musí být minimálně 1,3 % podlahové plochy. Velikost otvorů je uváděna volnou aerodynamickou plochou.

4.3.15

Pokud jsou použita zařízení nuceného větrání, musí tato zařízení zůstat v chodu po celou dobu signalizace úniku kromě případů, kdy je zajištěna dostatečná přirozená výměna vzduchu pro odvětrávání úniku plynu nebo uzavřen přívod plynu. Za dostatečnou výměnu vzduchu se považuje trojnásobná výměna vzduchu za hodinu.

4.3.16

Požadovaná minimální hodinová výměna vzduchu ve vnitřních prostorech plynových motorů je trojnásobná, resp. musí být zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu.

4.3.17

Vzorkovací a odkalovací uzávěry ve vnitřních prostorech musí být zazátkovány nebo zdvojeny. Doporučuje se možnost zajištění v uzavřené poloze.

4.3.18

Případné odvzdušňovací a odplyňovací potrubí musí být vyvedeno do venkovního prostoru a uzemněno, nebo musí být umožněno provést odplynění nebo odvzdušnění jiným způsobem (podle ustanovení v projektu).

4.3.19

Vytápěcí systém musí umožňovat připojení vnějšího tepelného zdroje, např. pro nastartování fermentačního procesu.

4.3.20

Pro návrh pojistného zařízení vytápěcí soustavy se použije ČSN 06 0830.

4.3.21

Je doporučeno, aby návrhy technologických postupů údržby, resp. výměny jednotlivých částí technologie (vytápění, míchání, apod.), byly součástí projektové dokumentace.

4.3.22

Je doporučeno, aby obestavěné prostory BPS (velíny, strojovny a podobné prostory) byly vybaveny trvalou detekcí metanu z důvodu reálné možnosti průniku plynu.

4.3.23

Za všech provozních stavů BPS je zakázáno vypouštět bioplyn do fermentorů, dofermentorů a koncových skladů, ve kterých nejsou prostupy kabelů a potrubí vedené do nebo z obestavěných částí BSP zaplavené, nebo u kterých není deklarována a vyzkoušena plynotěsnost. To platí i pro příslušné, k zaplavení určené části stavební konstrukce fermentorů, dofermentorů a koncových skladů.

10

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.4

Navrhování skladování bioplynu

4.4.1

Nezbytnou součástí BPS musí být zařízení pro akumulaci (skladování) vyráběného bioplynu. Zvolená kapacita by měla pokrýt běžné odstávky zařízení pro využití bioplynu. Účelem akumulace je minimalizovat ztráty bioplynu při provozních přestávkách spotřebičů a při okamžité nadprodukci bioplynu a zamezit negativním dopadům na životní prostředí.

4.4.2

Jsou používány zpravidla následující způsoby akumulace: – plynotěsné zastřešení fermentorů, dofermentorů a koncových skladů dvojitou membránou. Tlak skladovaného plynu je dán přetlakem vzduchu vháněného dmychadlem do meziprostoru plynotěsného zastřešení fermentoru (plynotěsně zastřešený fermentor, resp. dofermentor, nebo koncový sklad); – samostatný plynojem; – zastřešení fermentoru, dofermentoru a koncových skladů jednoduchou elastickou membránou s akumulací.

4.4.3

Jednoduché membrány bez funkce akumulace, resp. bez změny objemu skladovaného plynu, se nedoporučují.

4.4.4

Pro materiál membrán akumulace bioplynu se volí materiál s co nejnižší hodnotou průniku metanu.

4.4.5

Hodnota průniku metanu membránami akumulace bioplynu nesmí přesahovat 1000 cm .m .d .bar .

4.4.6

Je zakázáno zřizovat BPS bez zařízení pro akumulaci bioplynu, kde případná nadprodukce bioplynu je odváděna přímo do ovzduší nebo spalována na fléře.

4.4.7

Akumulaci lze částečně nahradit jiným způsobem, např. plynovým teplovodním kotlem připojeným na vytápěcí systém.

4.5

Navrhování zabezpečovacích zařízení pro skladování bioplynu

4.5.1

Zařízení proti překročení přetlaku a podtlaku

4.5.1.1

Každý fermentor, dofermentor a uzavřený koncový sklad musí být zabezpečen pojistkami proti přetlaku a podtlaku.

4.5.1.2

Pojistné tlaky musí navrhnout projektant. Pojistné tlaky jsou dány pevností a konstrukcí plynotěsného zastřešení, resp. externího plynojemu.

4.5.1.3

Vyústění pojistek se umísťuje s přihlédnutím k fyzikálně-chemickým vlastnostem složek bioplynu, především k možnosti případné iniciace.

4.5.1.4

Používají se kapalinové pojistky, mechanické pojistné klapky se závažím nebo průtržné membrány, případně jejich kombinace. V případě použití průtržné membrány musí být před ni umístěna uzavírací armatura zajistitelná v otevřené poloze. Toto neplatí pro průtržné membrány sloužící k odvodu přebytečného substrátu.

4.5.1.5

Kapalinová pojistka musí být plněna nemrznoucí směsí, pokud není vytápěná nebo umístěna tak, že působení tepla procesu fermentace vylučuje možnost zamrznutí.

4.5.1.6

Kapalinové pojistky musí být vybaveny stavoznaky pro kontrolu hladiny naplnění, pokud jsou umístěny mimo fermentor.

4.5.1.7

Kapalinové pojistky musí být dobře přístupné, např. z obslužné lávky. Rozměry a konstrukce lávky musí umožňovat snadné odečítání stavoznaku, doplňování nemrznoucí kapaliny a celkovou údržbu, výměny, demontáže a montáže kapalinové pojistky, a to dvěma pracovníky.

4.5.1.8

Pojistný průtok použitých pojistek musí zabezpečit spolehlivé odvedení 110 % nominálního plynového výkonu dané fermentační nádrže.

3)

Pojistný přetlak se volí zpravidla o 3 mbar vyšší než provozní přetlak, pojistný podtlak se volí zpravidla -1 mbar.

3

-2

-1

-1

3)

11

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.5.1.9

Pojistky proti přetlaku je nutno chápat jako koncový pojistný prvek. Před nimi musí zafungovat průběžný pojistný prvek, zpravidla fléra nebo např. plynový kotel, plynový motor.

4.5.1.10 Externí plynojem musí být zabezpečen proti přetlaku samostatnou pojistkou. 4.5.1.11 Fermentory a dofermentory bez integrovaného zastřešení se doporučuje vybavit mechanickou pojistkou velkého průřezu proti překročení přetlaku při vypěnění. 4.5.2

Hořák nespotřebovaného plynu (fléra)

4.5.2.1

Bioplynová stanice musí být vybavena flérou. Fléra musí být zapojena jako průběžný pojistný prvek.

4.5.2.2

Fléra musí být schopna odebírat a bezpečně spálit minimálně 100 % nominálního plynového výkonu BPS při co nejširším rozsahu koncentrací metanu v bioplynu.

4.5.2.3

Doporučuje se používat fléry s vlastním dmychadlem, které nejsou závislé na chodu ostatních technologií BPS, např. dmychadla kogenerace.

4.5.2.4

Fléra se umisťuje nejméně 15 m od fermentorů, dofermentorů, uzavřených koncových skladů, externích plynojemů a ostatních stavebních objektů, a ve vzdálenosti nejméně 3 m od otevřených silážních žlabů bez dalšího průkazu.

4.5.2.5

Fléru je možno umístit i ve vzdálenosti menší, popřípadě na střeše objektů, a to na základě posouzení v požárně bezpečnostním řešení doloženým výpočtem radiačního toku tepla podle ČSN 73 0804. Pro potřeby podrobného výpočtu odstupových vzdáleností fléry je možné fléru považovat za otevřené technologické zařízení podle ČSN 73 0804.

4.5.3

Zařízení proti překročení maximálního skladovaného objemu

4.5.3.1

Fermentory s integrovaným plynotěsným zastřešením a externí plynojemy musí být zajištěny proti překročení maximálního skladovaného objemu. Stav naplnění je zpravidla vizualizován v řídicím systému BPS, mimo to musí být zjevný z přímočinného ukazovacího zařízení. Za přímočinné ukazovací zařízení se považuje i průzor do plynojemu, pokud je snadno přístupný pro obsluhu. Poznámka: V případě akumulace bioplynu jednoduchou elastickou membránou je skladovaný objem vyjádřen hodnotou tlaku.

4.5.3.2

Zařízení proti překročení maximálního skladovaného objemu musí být schopno uvést do provozu průběžný pojistný prvek tak, aby při překročení maximálního provozního přetlaku nebo po dosažení maximálního skladovaného objemu byl průběžný pojistný prvek již v provozu.

4.6

Navrhování výstroje BPS

4.6.1

Umístění snímačů fyzikálních veličin (např. tlak, teplota, průtok) pro řídicí systém určuje projektant podle použité technologie a typu řídicího systému.

4.6.2

Každá BPS musí být vybavena zařízením pro měření a sledování následujících parametrů vyráběného bioplynu: – koncentrace metanu; – koncentrace sulfanu; – koncentrace kyslíku.

4.6.3

Tyto parametry se zpravidla měří v místě technologie úpravy plynu. Řídicí systém musí tyto hodnoty archivovat. Rozsah a periodu archivace si stanoví provozovatel v MPŘ.

4.6.4

Mezní hodnoty obsahu metanu a sulfanu jsou dány požadavky následného zařízení pro využití bioplynu.

4.6.5

Mezní koncentrace kyslíku je maximálně 1 % obj. a její překročení, jehož příčinou je zpravidla narušení anaerobního prostředí nebo špatná funkce odsiřovacího zařízení při použití metody parciální oxidace sulfanu, musí vyvolat signalizaci pro nevhodné nastavení odsiření a při překročení 3% obj. musí vyvolat automatické odstavení spotřební části BPS.

12

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.6.6

Při použití rychlostních turbínových plynoměrů je doporučeno konzultovat u výrobce vhodnost daného měřidla pro použití na bioplyn z důvodu jeho nasycení vodní parou. Poznámka: Vhodnější je používat v měřidlech olejovou náplň.

4.6.7

Každý fermentor, dofermentor a uzavřený koncový sklad musí být vybaven pro možnost odběru vzorků bioplynu vzorkovacími uzávěry umístěnými např. u pojistek tlaku.

4.6.8

Každá jednotlivá větev rozvodu bioplynu a každé použité technologické zařízení úpravy bioplynu musí být vybaveno vzorkovacím a odvzdušňovacím uzávěrem.

4.6.9

Každý fermentor, dofermentor a koncový sklad musí mít umožněn odběr vzorků digestátu.

4.7

Navrhování rozvodů surového bioplynu

4.7.1

Pro navrhování rozvodů surového bioplynu platí TPG 703 01.

4.7.2

Rozvody surového bioplynu se s ohledem na vlhkost dopravovaného plynu kladou se spádem (obvykle 2 %).

4.7.3

V nejnižším bodě rozvodů se osazuje odvodňovací šachta, do které jsou plynovody odvodněny přes vodní uzávěr. Minimální výška vodní hladiny vodního uzávěru se volí jako nejméně 1,3násobek otevíracího přetlaku pojistky s nejvyšším otevíracím přetlakem, tj. minimálně 0,3 m.

4.7.4

Na odvodňovací potrubí v šachtě se doporučuje osadit ručně ovladatelné uzávěry pro možnost uzavření, např. při provádění tlakové zkoušky.

4.7.5

Odvodňovací potrubí plynovodů s tlakem, jež nejde odjistit výškou vodního sloupce, se v šachtě opatří odkalovacími uzávěry ovladatelnými z venkovního prostoru. Odvodňování provádí obsluha ručně v intervalech předepsaných MPŘ.

4.7.6

Elektroinstalace v odvodňovací šachtě (pro čerpadlo) se instaluje v provedení do prostor s nebezpečím výbuchu.

4.7.7

Plynovod musí být před vstupem do každého zařízení úpravy bioplynu a do zařízení pro využití bioplynu osazen ručně ovladatelným uzávěrem. Tyto uzávěry musí být označeny tabulkami nebo štítky.

4.7.8

Plastové plynovody v zemi se nedoporučuje vybavovat signalizačním vodičem z důvodu reálné možnosti poškození plynovodu při úderu blesku. Preferovaný způsob opatření pro vyhledání trasy plynovodu je zaměření trasy plynovodu k pevným bodům stavby či geodetické zaměření.

4.7.9

Výstup z každého fermentoru, dofermentoru a koncového skladu musí být vybaven uzávěrem. Tyto uzávěry musí být přístupné, tj. v maximální výšce 1,8 m nad zemí či lávkou.

4.8

Záložní zdroj elektrické energie

4.8.1

Na záložní zdroj elektrické energie musí být připojena minimálně tato zařízení: – fléra, včetně dmychadla plynu pro fléru; – dmychadla konstrukce plynojemů a konstrukce plynotěsného zastřešení; – míchadla pevně uzavřených fermentorů, pracujících se substrátovým zatížením (organických -1 -3 bezpopelových látek) ≥ 8 kg.d .m ; – kompresory udržování tlaku těsnicích hadic integrovaného plynotěsného zastřešení; – osvětlení těch částí a prostorů BPS, na kterých obsluha při provozu na záložní zdroj musí provádět provozní úkony; – systémy měření, regulace a HMI.

4.8.2

Záložní zdroj může být stacionární nebo mobilní. V případě, že se jedná o mobilní zdroj, musí být k dispozici tak, aby mohl být připojen a uveden do provozu obsluhou BPS v takovém čase, aby nedošlo k poškození žádné části BPS. Poznámka: Konkrétní čas, ve kterém musí být mobilní zdroj k dispozici, musí být uveden v MPŘ.

13

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.8.3

Doporučuje se instalace stacionárního záložního zdroje s automatickým startem.

4.8.4

V případě použití mobilního záložního zdroje musí být instalován systém UPS, který zajistí bezpečný provoz následujících zařízení, a to minimálně po dobu určenou pro zprovoznění mobilního zdroje, stanovenou v MPŘ: – fléry, včetně dmychadla plynu pro fléru; – systémů měření, regulace a HMI; – osvětlení těch částí a prostorů BPS, kde bude instalován a zprovozněn mobilní záložní zdroj.

4.8.5

Záložní zdroj může být nahrazen plynovým motorem zapojeným tak, aby byl schopný ostrovního provozu, tj. provozu, který nedodává elektrickou energii do veřejné sítě.

4.9

Navrhování úpravy surového plynu Úpravou bioplynu se pro účely těchto pravidel rozumí jeho sušení a chlazení, odsiřování, úprava tlaku a odstranění nežádoucích minoritních příměsí.

4.9.1

Sušení a chlazení

4.9.1.1

Instalace zařízení pro sušení a chlazení bioplynu je dána požadavky navazující technologie zpracování bioplynu. Poznámka: V případě odvodnění zařízení s pracovním tlakem nad 100 mbar již bývá problém s realizací šachty potřebné hloubky a odvod kondenzátu je pak řešen mechanickými odvaděči kondenzátu či elektroventily na sběrné nádobě. Tato zařízení však nevykazují 100 % provozní spolehlivost a nelze při jejich aplikaci vyloučit nekontrolovaný výron bioplynu do šachty. V takovém případě se jeví účelnější osazení ručních odvodňovacích uzávěrů ovládaných mechanicky obsluhou z prostoru mimo šachtu. Četnost odvodnění se stanoví v MPŘ na základě poznatků ze zkušebního provozu.

4.9.1.2

Odvod kondenzátu od chladičů se svádí zpravidla do odvodňovací šachty, může být rovněž přes vodní uzávěr zaústěn do přívodního potrubí plynu.

4.9.1.3

Doporučuje se, aby chlazení bioplynu bylo instalováno před dmychadly z důvodu použitelnosti jištění odvodu kondenzátu přes vodní uzávěr, nebo aby hloubka šachty umožnila instalaci pojistného sifonu i pro pracovní přetlak za dmychadlem.

4.9.2

Odsíření

4.9.2.1

Instalace zařízení, resp. volba technologie pro odsíření bioplynu, je dána požadavky navazující technologie zpracování bioplynu.

4.9.2.2

Při použití odsíření bioplynu metodou parciální oxidace je třeba dodržet ustanovení 4.6.4. Tento typ odsíření je možné instalovat pouze před systémy sušení a chlazení bioplynu.

4.9.2.3

Při využití bioplynu spalováním nesmí být ve vypouštěných spalinách pro daný zdroj překročeny emisní limity pro oxidy síry.

4.9.2.4

Dmychadlla odsíření se doporučuje osazovat mimo budovy. Při umístění dmychadla uvnitř budov (strojovny, velíny apod.) hrozí při poruše zpětných klapek či elektromechanických armatur reálné riziko výronu bioplynu do těchto prostorů.

4.9.2.5

Pro provedení odsíření vzduchem platí následující požadavky: – potrubí pro rozvod odsiřovacího vzduchu se zkouší podle 5.4.2 a 5.4.3; – potrubí musí být vybaveno ručně ovladatelnými uzávěry před vstupem do fermentorů, tyto uzávěry musí být přístupné; – potrubí pro každý fermentor musí být vybaveno zpětnou klapkou; – musí být umožněna výměna, resp. údržba, zpětné klapky; doporučuje se osadit další zpětnou klapku přímo za výstup z dmychadla odsíření; – instalace u dmychadla musí umožňovat obsluze jednoduchou kontrolu těsnosti zpětných klapek při vypnutém dmychadle – vzorkovací uzávěr.

14

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

4.9.3

Úprava tlaku

4.9.3.1

Úpravou tlaku se pro účely těchto pravidel rozumí jeho zvyšování na hodnoty vyžadované následným zařízením.

4.9.3.2

Zpravidla se bioplyn stlačuje maximálně do tlaku 120 mbar. Zařízení pro zvyšování tlaku bioplynu do hodnoty 0,5 bar včetně je chápáno jako součást technologie úpravy plynu.

4.9.4

Odstranění nežádoucích minoritních příměsí

4.9.4.1

Hlavními nežádoucími minoritními příměsemi v bioplynu jsou vodní pára, sirovodík, amoniak, chlorované sloučeniny a organické sloučeniny křemíku (siloxany).

4.9.4.2

Koncentrace nežádoucích minoritních příměsí je doporučeno měřit při zahájení provozu technologie a při významné změně vstupní suroviny.

4.9.4.3

Před plánovanou změnou vstupní suroviny je doporučeno s dostatečným časovým předstihem kontaktovat dodavatele BPS, nezávislou poradenskou firmu nebo profesní organizaci pro zpracování studie o vlivu této skutečnosti na složení bioplynu, především s ohledem na přítomnost nežádoucích minoritních příměsí.

4.10

Navrhování kotelen

4.10.1

Pro výrobu tepla pro vlastní spotřebu (ohřev fermentorů, regenerace chemikálií při výrobě biometanu apod.) se v objektu BPS může zřídit plynová kotelna.

4.10.2

Pro nízkotlaké plynové kotelny platí vyhláška č. 91/1993 Sb. a ČSN 07 0703. Pro plynové kotelny s vyhrazeným tlakovým zařízením platí vyhláška č. 18/1979 Sb., ČSN 07 0703 a ČSN 07 0710.

4.10.3

Plynová kotelna může sloužit jako průběžný pojistný prvek.

4.10.4

Pro první ohřev fermentorů při náběhu technologie se zpravidla používá mobilních kotelen. Mobilní kotelny jsou zpravidla plynové, elektrické nebo na topné oleje. Navrhovaný systém vytápění musí umožnit připojení takového zdroje tepla.

4.11

Hlavní zásady pro volbu a umisťování navazujících technologií zpracování bioplynu

4.11.1

V TDG 983 01 jsou uvedeny postupy týkající se: – čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu (tzv. biometan); – zařízení pro vtláčení biometanu do distribučních sítí; – zařízení pro zkapalňování bioplynu.

4.11.2

Pro volbu a umístění technologie zkapalňování bioplynu je doporučeno kontaktovat nezávislou poradenskou firmu nebo profesní organizaci. Poznámka: Bližší popis této technologie přesahuje záměr těchto pravidel. Zkapalňování je novou a perspektivní cestou využití bioplynu, protože umožňuje využití bioplynu bez zbytečných ztrát energie a usnadňuje distribuci bioplynu širokému okruhu zákazníků.

5

ZKOUŠENÍ A UVÁDĚNÍ DO PROVOZU

5.1

Obecně

5.1.1

Plynová zařízení BPS musí být před uvedením do provozu, resp. před předáním provozovateli, vyzkoušena na těsnost, pevnost a správnou funkci.

5.1.2

Jednotlivé zkoušky probíhají zpravidla v průběhu výstavby BPS z důvodu technologických návazností.

5.1.3

Způsob provedení zkoušek a jejich posloupnost navrhuje projektant a provádí je revizní technik plynových zařízení s odpovídajícím rozsahem kvalifikace, který vypracuje pro jejich povedení technologický postup.

15

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

3

-1

5.1.4

Plynová zařízení BPS, u nichž výroba bioplynu přesahuje 5 m .hod , je možno předat provozovateli po zkouškách, jejichž úspěšnost je potvrzena organizací státního odborného dozoru – TIČR ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhlášky č. 85/1978 Sb.

5.2

Zkoušky stavební části BPS

5.2.1

Vodotěsnost

5.2.1.1

Zkouška vodotěsnosti není zkouškou plynového zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhlášky č. 85/1978 Sb.

5.2.1.2

Metodu zkoušení uvedených částí je tedy nutné stanovit již ve fázi projektu s ohledem na místní podmínky. V praxi se zkouší minimálně těsnost základové spáry vodním sloupcem o výšce 1 m. Poznámka: Investorovi se doporučuje, aby záruky na vodotěsnost měl upraveny ve smluvním vztahu s dodavatelem.

5.2.2

Plynotěsnost

5.2.2.1

Zkouška plynotěsnosti je zkouškou plynového zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhlášky č. 85/1978 Sb. Zkoušení plynotěsnosti fermentorů, dofermentoru a uzavřených koncových skladů je možné provést jednou z níže uvedených metod.

5.2.2.2

První metoda zkoušení plynotěsnosti je použitelná pro fermentory s pevným stropem. Provádí se natlakováním plynové části vzduchem na maximální provozní přetlak, tj. otevírací tlak pojistek. Zkouška je vyhovující, pokud je z výpočtu zřejmé, že po 2 hodinách průměrný úbytek vzduchu nepřesáhl -1 -2 hodnotu 2 l.hod .m obalové plochy plynového prostoru, a to včetně korekce na vliv teploty.

5.2.2.3

Druhá metoda zkoušky plynotěsnosti spočívá v natlakování vzduchem na maximální provozní tlak s vizuální kontrolou úniku mlhového nebo pěnotvorného prostředku.

5.2.2.4

Třetí metoda zkoušky plynotěsnosti spočívá v detekci úniku reálného metanu ze zařízení. Při této metodě se po načerpání digestátu rámcově ověří těsnost zařízení natlakováním plynového prostoru vzduchem až do otevíracího tlaku pojistek bez stanovené doby trvání zkoušky. Po vyloučení přítomnosti zdrojů masivních úniků se spustí startovací proces fermentace a v průběhu tohoto procesu a zahřívání nádrží se denně odebírají vzorky bioplynu a měří se koncentrace metanu. Po dosažení 2 % metanu ve vzorku se provádí denně kontrolní měření detektorem metanu po celé ploše plynové části se zaměřením na prostupy instalací a konstrukcí, a to až do dosažení nominálního provozního tlaku.

5.2.2.5

Při použití třetí metody je třeba vyloučit zdroje iniciace přechodně vytvořené výbušné směsi vhodnou organizací práce na zařízení, případně dalšími technickými opatřeními.

5.3

Zkoušky externích plynojemů Zkoušky se provádí zpravidla podle postupu výrobce. Poznámka: Pro zkoušky externích plynojemů lze přiměřeně použít TPG 205 01.

5.4

Zkoušky potrubí

5.4.1

Obecně

5.4.1.1

Vybudovaná potrubní vedení BPS se zkouší na pevnost a těsnost podle projektové dokumentace a předem zpracovaného a schváleného technologického postupu.

5.4.1.2

Jako zkušební médium pro zkoušky se používá voda, vzduch nebo bioplyn.

5.4.1.3

Jako měřicí přístroje se používají: – kapalinové U-tlakoměry; – elektronické tlakoměry s výslednou přesností měření 0,6 %; – deformační tlakoměry s třídou přesnosti 0,6 %, průměrem pouzdra 160 mm a měřícím rozsahem stupnice 1,5 až 4násobek zkušebního tlaku.

16

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

5.4.1.4

Elektronická měřidla a tlakoměry musí být vybaveny kalibračním protokolem. Perioda kalibrace je stanovena buď na 2 roky, nebo se postupuje podle vlastního metrologického řádu organizace.

5.4.1.5

Části potrubí, u nichž nelze provést tlakové zkoušky (např. propojení fermentorů), se ověřují na těsnost provozním přetlakem pomocí pěnotvorného roztoku nebo detektorem, zpravidla při zkouškách plynotěsnosti fermentorů a dofermentorů.

5.4.2

Zkouška pevnosti

5.4.2.1

Zkušební přetlak pro zkoušku pevnosti se volí podle Tabulky 1 Části II TPG 703 01.

5.4.2.2

Doba trvání zkoušky je 1 hodina, podzemní části musí být 24 hodin před zkouškou pod zkušebním tlakem. Kompletační prvky, které svým provedením neodpovídají zvolenému zkušebnímu tlaku, musí být před zkouškou odpojeny.

5.4.2.3

Zkouška pevnosti je úspěšná, pokud po natlakování nedojde k nežádoucím deformacím či porušení integrity zařízení.

5.4.3

Zkouška těsnosti

5.4.3.1

Zkouška těsnosti se provádí zpravidla po zkoušce pevnosti.

5.4.3.2

Zkušební tlak pro zkoušku těsnosti se volí jako dvojnásobek provozního tlaku, minimálně 100 mbar.

5.4.3.3

Zkouška je úspěšná, pokud během 1 hodiny nedojde k poklesu tlaku zkušebního média, který není způsoben vlivem změny teploty.

5.5

Funkční zkouška

5.5.1

Účelem funkční zkoušky je prokázat bezpečnost a provozuschopnost plynového zařízení vybudované BPS v provozních i mezních režimech.

5.5.2

Funkční zkoušku je možno provést na zařízení BPS při stavu, kdy výroba bioplynu dosahuje nominální hodnoty.

5.5.3

Funkční zkoušky provádí revizní technik plynových zařízení po konzultaci s revizním technikem elektrických zařízení, a to podle technologického postupu podle ČSN 38 6405.

5.5.4

Pro provedení funkční zkoušky BPS je nutné mít k dispozici „Odborné a závazné stanovisko“ TIČR v oboru elektro.

5.5.5

Nejpozději před provedením funkční zkoušky musí být provedena výchozí revize plynového zařízení revizním technikem dodavatele. Poznámka: Ve výchozí revizi je nutno upozornit na skutečnost, že po vývinu bioplynu požadovaných vlastností musí být provedeny předmětné funkční zkoušky zařízení a vystavena revize provozní.

5.5.6

Při provádění funkční zkoušky musí být přítomen nejméně jeden pracovník dodavatele a jeden pracovník budoucího provozovatele. Tito pracovníci musí být technicky zdatní, musí být schopni ovládat zkoušené zařízení v celém rozsahu a musí mít kvalifikaci obsluhy plynových zařízení ve smyslu § 5 vyhlášky č. 21/1979 Sb.

5.5.7

Při funkčních zkouškách se ověřuje zejména funkce instalovaných zabezpečovacích a pojistných zařízení, měřidel, regulace a signalizace a jejich vzájemná funkční propojenost. Zjištěné skutečnosti se porovnávají s údaji stanovenými v projektové dokumentaci.

5.5.8

Za určení bezpečnostních opatření během funkčních zkoušek odpovídá dodavatel zařízení.

5.5.9

Bezprostředně po ukončení zkušebního provozu se provede provozní revize ve smyslu ČSN 38 6405 a vyhlášky č. 85/1978 Sb. Za její provedení odpovídá provozovatel.

5.5.10

Pokud je funkční zkouška úspěšná a její úspěšnost byla potvrzena organizací státního odborného dozoru – TIČR, je možné předat plynové zařízení BPS provozovateli. 17

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

6

OCHRANA PROTI ÚČINKŮM ATMOSFÉRICKÉ ELEKTŘINY Každá bioplynová stanice musí být chráněna před účinky atmosférické elektřiny. Způsob ochrany volí vždy projektant podle platných technických předpisů.

7

PROVOZ A ÚDRŽBA ZAŘÍZENÍ

7.1

Po ukončení zkušebního provozu je doporučeno, aby provozovatel provedl aktualizaci určení prostorů s nebezpečím výbuchu ve smyslu nařízení vlády č. 406/2004 Sb. s ohledem na zjištění ze zkušebního provozu.

7.2

Provoz BPS se řídí MPŘ zpracovaným ve smyslu ČSN 38 6405 a ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a dále pak v návaznosti na vyhodnocená rizika v souladu s § 102 zákona č. 262/2006 Sb.

7.3

Do doby zpracování MPŘ se provoz zařízení zajišťuje podle zásad uvedených v projektové a dodavatelské dokumentaci, zpracované v prozatímním MPŘ pro zkušební provoz. Rovněž i v tomto přechodném období musí být dodrženy všechny zásady bezpečného provozu i v návaznosti na požadavky vyhodnocení rizik podle zákona č. 262/2006 Sb.

7.4

Za zpracování MPŘ odpovídá provozovatel. MPŘ musí být dopracován a schválen provozovatelem do jednoho měsíce po uvedení do provozu. Poznatky ze zkušebního provozu musí být zohledněny a případně doplněny do stávajícího provozního řádu.

7.5

MPŘ musí obsahovat minimálně následující části současně s ostatními údaji požadovanými podle ČSN 38 6405: – základní technické parametry zařízení a jeho popis; – základní technologické schéma s vyznačením umístění uzavíracích, regulačních, signalizačních a zabezpečovacích prvků; – určení minimálního počtu pracovníků obsluhy na směně a četnost dohledu (obsluha se zpravidla stanovuje jako občasná); – stručnou charakteristiku bioplynu včetně uvedení jeho nebezpečných vlastností a opatření proti jejich působení (viz kapitola 9); – postupy pro uvádění plynového zařízení do provozu; – postupy pro provoz zařízení; – postupy pro odstavování plynového zařízení z provozu; – postupy při nouzových situacích a poruchách; – postupy pro provádění běžné údržby; – postupy pro provádění výměny částí technologie (vytápění, míchadlo, armatury, zastřešení, apod.); – pokyny pro odvzdušnění a odplynění jednotlivých částí BPS; – harmonogram denních, týdenních, měsíčních a ročních úkonů; – harmonogram kontrol a revizí vyhrazených technických zařízení; – vzor záznamu do provozního deníku BPS a stanovení způsobu archivace dat; – seznam OOPP obsluhy BPS; – seznam návodů k obsluze instalovaných nebo používaných zařízení nebo pomůcek (plynové motory, motory, fléra, míchadla, software, měřicí přístroje, detektory, OOPP apod.);

7.6

Obsluhou plynového zařízení pověří provozovatel nejméně dva pracovníky (s ohledem na jejich zastupitelnost), které k obsluze zaškolí dodavatelská organizace v průběhu uvádění zařízení do provozu.

7.7

Pověřené pracovníky obsluhy přezkouší revizní technik plynových zařízení a vyhotoví zápis o přezkoušení ve smyslu § 5 vyhlášky č. 21/1979 Sb. Poznámka: Kvalifikace obsluhy vyhrazených tlakových zařízení je stanovena vyhláškou č. 18/1979 Sb., resp. ČSN 69 0012. Kvalifikace obsluhy vyhrazených elektrických zařízení je stanovena vyhláškou č. 50/1978 Sb.

18

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

7.8

Pracovníci obsluhy mohou v rámci své kvalifikace provádět pouze úkony, k nimž byli zaškoleni a jejichž provádění určuje MPŘ. Obsluha musí pravidelně kontrolovat zejména: – těsnost zpětných klapek a armatur odsiřovacího vzduchu; – těsnost výfukového systému plynových motorů, tj. sběrače spalin, turbodmychadla, spalinového výměníku a odvodu spalin plynových motorů, detekcí CO; – stav vody v odvodňovacích nádobách a sifonech v zařízení pro odvodnění plynovodů a chladičů; – stav vody v systému odvodnění spalinových výměníků; – stav kapaliny v kapalinových pojistkách.

7.9

Opravy plynových částí BPS, které nemají charakter provozních úkonů, mohou provádět výhradně oprávněné organizace prostřednictvím pracovníků s osvědčením odborné způsobilosti k montážím a opravám vyhrazených plynových zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb. s příslušným rozsahem pro plynová zařízení podle vyhlášky č. 21/1979 Sb. a Tabulky 1.

7.10

Pro práce v prostorech s výbušnou plynnou atmosférou (např. fermentory, dofermentory, uzavřené koncové sklady, plynotěsné zastřešení, externí plynojemy) musí být dodavatelem prací zpracovány podrobné technologické postupy, zejména s ohledem na možnost iniciace výbušné atmosféry a ochranu pracovníků proti otravě a udušení. Tyto musí být schváleny provozovatelem a dodavatelem ve smyslu nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

7.11

Pro provoz, údržbu, opravy, odvzdušňování a odplyňování plynovodů BPS platí ustanovení TPG 703 01.

7.12

Do kondenzátních šachet je možno vstupovat pouze po ověření atmosféry v šachtě, resp. po změření koncentrace kyslíku, metanu a sulfanu. Do šachty smí vstupovat pracovník zajištěný v postroji a jištěný nejméně dvěma fyzicky zdatnými pracovníky na povrchu. Doporučuje se použít v každém případě dýchací přístroj.

8

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

8.1

Projektová dokumentace musí obsahovat požárně bezpečnostní řešení ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb., zpracované autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem podle ustanovení § 5, odstavce 3 a podle ustanovení § 18 a § 19 zákona č. 360/1992 Sb.

8.2

Podmínky požární bezpečnosti staveb se řeší v souladu s technickými a právními předpisy na úseku 4) požární ochrany , v podrobnostech uvedených zejména v příloze D ČSN 73 0842.

8.3

V případě umístnění fléry do vzdálenosti menší než 15 m od stavebního objektu nebo na střechu stavebního objektu musí projektová dokumentace obsahovat výpočet radiačního toku tepla z fléry a posouzení odstupové vzdálenosti podle ČSN 73 0804.

8.4

Povinností provozovatele je zpracovat dokumentaci ochrany před výbuchem podle nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

8.5

Strojovny plynových motorů musí být vybaveny, kromě trvalé detekce metanu, trvalou detekcí kouře. Tento systém je pak požárně bezpečnostním zařízením ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb. Detektory kouře se umisťují nad plynové motory.

8.6

Typ konstrukce, na které je fléra umístěna, musí být zhodnocen z hlediska požadavků požárně bezpečnostního řešení.

9

POŽADAVKY NA BEZPEČNOST PRÁCE, OCHRANU ZDRAVÍ A HYGIENU PRÁCE

9.1

Zaměstnavatel, resp. provozovatel, prokazatelně seznámí zaměstnance pracující v areálu BPS s MPŘ (viz kapitola 7), a to buď s konkrétní částí, nebo případně s těmi částmi MPŘ, které se vztahují k jejich pracovní činnosti. Doporučuje se spolupracovat s revizním technikem plynových zařízení provádějícím přezkušování obsluhy BPS.

4)

Zákon č. 133/1985 Sb., vyhláška č. 23/2008 Sb., vyhláška č. 246/2001 Sb., kodex norem požární bezpečnosti ČSN 73 08XX

19

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

9.2

Při hodnocení rizik se musí přihlédnout minimálně k těmto vlastnostem: – toxicita z důvodu přítomnosti sulfanu; – přítomnost mikroorganismů; – nedýchatelnost; – hromadění oxidu uhličitého z bioplynu v prohlubních; – rizika způsobená pohyblivými částmi BPS. Poznámka: Pro posouzení rizik je možno použít např. ČSN EN ISO 12100, která uvádí všechna významná nebezpečí a rizika vyskytující se na BPS.

9.3

Obsluha musí být vybavena detektorem metanu a oxidu uhelnatého. Doporučuje se vybavit obsluhu detektorem sulfanu, detektorem oxidu uhličitého (nebo detektorem kyslíku) a svítilnou, která je v provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu.

9.4

Proti působení zbytkových rizik, které nelze odstranit organizačními nebo technickými opatřeními, musí zaměstnavatel navrhnout používání vhodných OOPP. Způsob, podmínky a dobu používání OOPP stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce podle požadavku nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a zákona č. 262/2006 Sb.

9.5

Používání těchto OOPP zaměstnanci musí zaměstnavatel kontrolovat.

9.6

Pokud budou v areálu BPS pracovat zaměstnanci jiného zaměstnavatele nebo i např. osoby samostatně výdělečně činné, musí se nejpozději před zahájením prací vzájemně informovat o rizicích a postup prací musí společně koordinovat.

10

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Postupy a zařízení provedené podle technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto pravidel při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto pravidel, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat.

11

CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY

11.1

České technické normy

ČSN EN 45020 (01 0101) ČSN EN ISO 6520-1 (05 0005) ČSN EN ISO 6520-2 (05 0005) ČSN 06 0830 ČSN EN 746-2 (06 5011) ČSN 07 0703 ČSN 07 0710 ČSN 33 1500 ČSN 33 1600 ed. 2 ČSN 33 2000-1 ed. 2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 ČSN 33 2000-6 ČSN EN 60079-10-1 (33 2320) ČSN EN 60079-14 ed. 4 (33 2320)

Normalizace a souvisící činnosti – Všeobecný slovník Svařování a příbuzné procesy – Klasifikace geometrických vad kovových materiálů – Část 1: Tavné svařování Svařování a příbuzné procesy – Klasifikace geometrických vad kovových materiálů – Část 2: Tlakové svařování Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení Průmyslová tepelná zařízení – Část 2: Bezpečnostní požadavky na zařízení ke spalování a manipulaci s palivy Kotelny se zařízeními na plynná paliva Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize Výbušné atmosféry – Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné plynné atmosféry Výbušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací

20

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

ČSN EN 60079-25 ed. 2 (33 2320) ČSN EN 60079-29-1 (33 2320) ČSN EN ISO 6976 (38 5572) ČSN EN 12732+A1 (38 6412) ČSN EN 15001-1 (38 6420) ČSN 38 6405 ČSN EN ISO 15494 (64 6403) ČSN EN ISO 15493 (64 6404) ČSN EN ISO 3126 (64 6406) ČSN EN 1555-1 (64 6412) ČSN EN 1555-2 (64 6412) ČSN EN 1555-3+A1 (64 6412) ČSN EN 1555-4 (64 6412) ČSN EN 1555-5 (64 6412) ČSN EN 12613 (64 6910) ČSN 69 0010-2-1 ČSN 69 0010-5-2 ČSN 69 0010-7-1 ČSN 69 0010-7-2 ČSN 69 0012 ČSN 73 0804 ČSN 73 0810 ČSN 73 0821 ed. 2 ČSN 73 0822 ČSN 73 0842 ČSN 73 6006 ČSN 75 6415 ČSN EN ISO 12100 (83 3001) 11.2

Výbušné atmosféry – část 25: Jiskrově bezpečné elektrické systémy Výbušné atmosféry – Část 29-1: Detektory plynů – Funkční požadavky na detektory hořlavých plynů Zemní plyn – Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty, relativní hustoty a Wobbeho čísla Zařízení pro zásobování plynem – Svařované ocelové potrubí – Funkční požadavky Zásobování plynem – Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití – Část 1: Podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení Plynová zařízení. Zásady provozu Plastové potrubní systémy pro průmyslové aplikace – Polybuten (PB), polyetylen (PE) a polypropylen (PP) – Specifikace pro součásti a systém – Metrické řady Plastové potrubní systémy pro průmyslové aplikace – Akrylonitrilbutadienstyren (ABS), neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U) a chlorovaný polyvinylchlorid (PVC-C) – Specifikace pro součásti a systém – Metrické řady Plastové potrubní systémy – Plastové součásti – Stanovení rozměrů Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv – Polyethylen (PE) – Část 1: Všeobecně Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv – Polyethylen (PE) – Část 2: Trubky Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv – Polyethylen (PE) – Část 3: Tvarovky Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv – Polyethylen (PE) – Část 4: Ventily (armatury) Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv – Polyethylen (PE) – Část 5: Vhodnost použití systému Označovací výstražné fólie z plastů pro kabely a potrubí uložené v zemi Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Část 2.1: Kategorizace nádob Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Konstrukce. Část 5-2: Výstroj tlakových nádob Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Zkoušení a dokumentace. Část 7-1: Stavební a první tlaková zkouška Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Zkoušení. Část 7.2: Pasport Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí Požárně technické vlastnosti hmot. Šíření plamene po povrchu stavebních hmot Požární bezpečnost staveb – Objekty pro zemědělskou výrobu Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení Plynová hospodářství čistíren odpadních vod Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika

Technická pravidla a technická doporučení

TPG 205 01 TPG 702 01 TPG 702 04 TPG 702 11 TPG 703 01 TPG 811 01 TPG 901 01 TPG 902 01 TPG 902 02 TPG 905 01 TPG 908 02 TPG 920 21

Zařízení pro skladování plynů v plynné fázi (plynojemy) Plynovody a přípojky z polyetylenu Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 bar včetně Čištění a sušení plynovodů všech tlakových úrovní po výstavbě Průmyslové plynovody Soustrojí s motory na plynná paliva. Instalace a provoz Přepočty dodávek plynu na energetické jednotky Přepočet a vyjadřování objemu zemního plynu Jakost a zkoušení plynných paliv s vysokým obsahem metanu Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových zařízení. Volba izolačních systémů 21

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

TPG 921 01 TPG 921 02 TPG 921 21 TPG 925 01 TPG 934 01 TPG 938 01 TDG 983 01 11.3

Spojování plynovodů a plynovodních přípojek z polyetylenu Vizuální hodnocení svarových spojů na plynárenských zařízeních z polyetylenu Požadavky na svařovací zařízení pro svary na tupo Bezpečnost a ochrana zdraví v plynárenství při práci v prostředích s nebezpečím výbuchu Plynoměry. Umisťování, připojování a provoz Detekční systémy pro zajištění provozu před nebezpečím úniku hořlavých plynů Vtláčení bioplynu do plynárenských sítí. Požadavky na kvalitu a měření

Právní předpisy

174/1968 Sb. 50/1978 Sb. 85/1978 Sb. 18/1979 Sb. 21/1979 Sb. 48/1982 Sb. 133/1985 Sb. 17/1992 Sb. 360/1992 Sb. 91/1993 Sb. 22/1997 Sb. 458/2000 Sb. 185/2001 Sb. 246/2001 Sb. 254/2001 Sb. 378/2001 Sb. 495/2001 Sb. 17/2003 Sb. 23/2003 Sb. 26/2003 Sb. 406/2004 Sb. 251/2005 Sb. 450/2005 Sb.

183/2006 Sb. 262/2006 Sb. 309/2006 Sb.

361/2007 Sb. 23/2008 Sb. 176/2008 Sb. 268/2009 Sb. 73/2010 Sb.

Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. Vyhláška o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. Vyhláška, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů Zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Zákon o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních, ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu Zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhláška o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) 22

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

201/2010 Sb. 350/2011 Sb. 165/2012 Sb. 201/2012 Sb. 459/2012 Sb.

11.4

Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu

Zahraniční předpisy

Technické informace č. 4

Bezpečnostní předpisy pro bioplynové stanice (Technische Information 4: Sicherheitsregeln für Biogasanlagen, Bundesverband der landwirtschaftlichen Berufsgenossenschaften).

23

Platnost od

TPG 983 02 – konečný návrh

PŘÍLOHA 1

POŽADAVKY A POSTUPY PŘI UVÁDĚNÍ BPS JAKO STANOVENÝCH VÝROBKŮ DO PROVOZU P1

BPS jako stanovený výrobek obecně Uvádění technologické části BPS jako stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb. je v souladu s platnou legislativou EU a ČR. Rozhodnutí o způsobu uvádění technologické části BPS do provozu je v kompetenci výrobce technologické části BPS, který tuto skutečnost uvede v projektové dokumentaci, viz kapitola 2.

P2

Požadavky na projektovou dokumentaci Projektová dokumentace ve všech stupních stavebního řízení musí obsahovat jednoznačné rozdělení zařízení na stavební část podle zákona č. 183/2006 Sb., technologickou část, která je stanoveným výrobkem podle zákona č. 22/1997 Sb. a bude uvedena do provozu jako technologický celek (toto rozdělení není možno v průběhu stavebního řízení měnit), a sestavu strojních zařízení, jejichž konečným produktem je elektřina dodávaná do přenosové soustavy a odpadní teplo, které lze dále využívat. Projektová dokumentace musí obsahovat: – obecný popis technologie – rozdělení na jednotlivé provozní části; – technologické schéma zařízení; – kompletní seznam komponent (stanovení přesného rozsahu výrobku).

P3

Montáž zařízení Zařízení je zkompletováno výrobcem nebo jím pověřenou montážní firmou podle výrobcem schválené projektové dokumentace přímo na místě budoucího provozování.

P4

Zkoušky před uvedením do provozu Před uvedením výrobku do provozu je povinen výrobce, dodavatel nebo pověřená montážní firma provést kompletní ověření bezpečnosti zařízení. Toto se týká zejména provedení tlakových zkoušek, ověření elektrické bezpečnosti a provedení komplexních funkčních zkoušek, včetně ověření funkčnosti bezpečnostních prvků. Po provedení všech těchto kroků výrobce vydá ES prohlášení o shodě podle požadavků přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., včetně uvedení odkazů na další aplikovaná prováděcí nařízení vlády k zákonu č. 22/1997 Sb. Protokoly o veškerých zkouškách zařízení před uvedením do provozu je povinen výrobce předat provozovateli. Do uvedení do provozu musí být veškeré obslužné procesy zařízení prováděny pracovníky výrobce.

P5

Uvedení do provozu Po uvedení do provozu, viz § 2 odst. c) zákona č. 22/1997 Sb., se na zařízení vztahují veškeré právní předpisy platné v ČR pro provoz vyhrazených technických zařízení, např. vyhláška č. 85/1978 Sb., vyhláška č. 21/1978 Sb. V průběhu provozu, za podmínek stanovených stavebním úřadem a ve lhůtách a rozsahu stanoveném Krajskou hygienickou stanicí, musí provozovatel zajistit provedení příslušných měření.

P6

Zkušební provoz stavební části Zkušební provoz stavební části je požadavek § 124 zákona č. 183/2006 Sb., který nemá přímou návaznost na uvedení technologické části do provozu podle zákona č. 22/1997 Sb., a vzhledem k nejasnému a nejednotnému výkladu legislativy se doporučuje projektantovi projednat tuto problematiku s příslušným stavebním úřadem již ve fázi stavebního povolení.

24

Platnost od