TPG Rozvod plynů G

TPG

Rozvod plynů

G 700 02

TECHNICKÁ PRAVIDLA

STANOVENÍ TECHNICKÉHO STAVU NÍZKOTLAKÝCH A STŘEDOTLAKÝCH PLYNOVODNÍCH SÍTÍ Z OCELI. DIAGNOSTICKÉ METODY DETERMINATION OF THE TECHNICAL STATE OF STEEL PIPELINES. DIAGNOSTIC METHODS

Schválena dne: Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/2/09/70

TPG 700 02 - konečný návrh 27. 1. 2016

Realizace a vydání technických pravidel: Český plynárenský svaz vedený u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L 1250

ISBN COPYRIGHT © ČPS Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS.

2

Platnost od


Systém diagnostických metod umožňuje objektivnější posouzení technického stavu plynovodů, rizika poruch a jejich následků. Výsledky získané jeho systematickým používáním lze aplikovat pro identifikaci plynovodů s nevyhovujícím technickým stavem, včetně následného provedení provozních nebo investičních opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu těchto plynovodů. NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TPG 700 02 schválená 18. 12. 2008. Změny proti předchozím TPG Tato technická pravidla reagují na změny v předpisové oblasti a jsou v nich zapracovány zkušenosti získané z praktické aplikace systémů diagnostických metod v jednotlivých plynárenských společnostech. Využití nových poznatků v oblasti diagnostických metod a jejich zpracování elektronickou formou umožňuje zefektivnit a zkvalitnit celkovou činnost související s diagnostikou plynovodů. Významnou změnou v těchto pravidlech je přesné vymezení diagnostiky částečné, včetně jejího využití při posuzování stavu plynovodu v sondách. Částečná diagnostika umožňuje provést posouzení stavu plynovodu v případech, kdy není zjevně narušena jeho izolace nebo jeho povrch korozí, přičemž dochází ke snížení pracnosti při zachování kvality vlastního vyhodnocení. Dále byl změněn přístup k využití výsledků diagnostických zkoumání, která by neměla být nadále používána jako primární podklady pro přípravu investičních opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že plynárenské společnosti mají pro identifikaci objektů pro přípravu a realizaci investičních opatření zavedeny vlastní systémy s multikriteriálním hodnocením, kde významnou roli hrají technické, strategické a často i synergické principy (nákladová synergie s ostatními správci poduličních sítí, komunikací či s městy/příjemci dotací), omezují se vyhodnocení úplné nebo částečné diagnostiky pouze na klasifikaci technického stavu plynovodů. Případná provozní nebo investiční opatření jsou pak na odpovědnosti jednotlivých provozovatelů plynárenských zařízení, kteří při rozhodování zvažují komplexně všechny vstupy. Pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou.

V Praze dne Tato pravidla platí

Český plynárenský svaz – registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 – 2881/90 – R ze dne 23. října 1990

3

Platnost od


OBSAH 1

Rozsah platnosti .................................................................................................................................... 5

2

Názvosloví, zkratky a značky................................................................................................................ 5

2.1 2.2

Názvosloví ............................................................................................................................................... 5 Zkratky a značky ...................................................................................................................................... 7

3

Obecně .................................................................................................................................................... 8

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Zásady ..................................................................................................................................................... 8 Rozsah prováděných činností diagnostiky a získávání podkladů pro zpracování dat ............................ 8 Klasifikace ................................................................................................................................................ 9 Hodnocení.............................................................................................................................................. 10 Technické požadavky ............................................................................................................................ 10

4

Diagnostika úplná ................................................................................................................................ 10

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

Stav izolačního systému ........................................................................................................................ 10 Způsob uložení plynovodu ..................................................................................................................... 13 Stupeň korozního napadení................................................................................................................... 15 Nebezpečí plynovodu pro okolí ............................................................................................................. 17 Poruchovost .......................................................................................................................................... 18 Zaměření kontrolovaného úseku plynovodu ......................................................................................... 19 Doplňující informace .............................................................................................................................. 19

5

Diagnostika částečná .......................................................................................................................... 19

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Doporučený rozsah měření a kontrol .................................................................................................... 19 Hodnocení stavu izolačního systému .................................................................................................... 20 Hodnocení způsobu uložení plynovodu ................................................................................................. 20 Hodnocení korozního napadení............................................................................................................. 21 Hodnocení nebezpečí plynovodu pro okolí ........................................................................................... 21

6

Vyhodnocení diagnostiky plynovodů ................................................................................................ 21

6.1 6.2

Vyhodnocení úplné a částečné diagnostiky .......................................................................................... 21 Využití získaných dat ............................................................................................................................. 22

7

Závěrečná a přechodná ustanovení .................................................................................................. 22

8

Citované a související předpisy ......................................................................................................... 22

8.1 8.2 8.3 8.4

České technické normy ......................................................................................................................... 22 Technická pravidla ................................................................................................................................. 23 Právní předpisy ...................................................................................................................................... 23 Zahraniční předpisy ............................................................................................................................... 24

9

Literatura .............................................................................................................................................. 24

Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4

Přehled vztahů přiřazujících naměřeným hodnotám body pro hodnocení stavu potrubí ................. 25 Pevnostní výpočet tloušťky stěny plynovodu při korozním poškození ............................................. 28 Zápis o hodnocení technického stavu plynovodu s návrhem řešení................................................ 30 Záznam o technické kontrole plynovodu .......................................................................................... 31

4

Platnost od


TPG

Stanovení technického stavu nízkotlakých a středotlakých plynovodních sítí z oceli. Diagnostické metody.

G 700 02

1

ROZSAH PLATNOSTI

1.1

Tato technická pravidla (dále jen „pravidla“) uvádí soubor diagnostických metod a stanovují jednotný způsob provádění diagnostických měření, šetření, sběru, vyhodnocování a zpracování dat za účelem posouzení fyzického a provozně-technického stavu jednotlivých úseků potrubí (plynovodů). V technických pravidlech jsou doporučeny diagnostické metody pro použití u plynovodů s narušením povrchu plynovodu a bez narušení povrchu plynovodu. Cílem je zjištění fyzického a provoznětechnického stavu plynovodních sítí o nízkém a středním provozním přetlaku a jejich následné využití pro rozhodování o realizaci opatření pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynovodů.

1.2

Vyhodnocování velkého množství informací a technických dat vyžaduje počítačový způsob zpracování, který pak umožní průběžné vyhodnocování a porovnávání technického stavu sítě jak komplexně, tak i podle jednotlivých rozhodujících kritérií. Poznámka: Z uvedeného důvodu byl vytvořen software (SW) pro zpracování (výpočet) a vyhodnocení 1) diagnostických šetření a manuál pro provedení záznamu o technické kontrole plynovodu .

2

NÁZVOSLOVÍ, ZKRATKY A ZNAČKY

2.1

Názvosloví

2.1.1

Databanka poruch – soubor údajů o poruchovosti úseku plynovodu za období jeho využívání.

2.1.2

Diagnostická sonda – cíleně navržené jednoúčelové odkrytí části provozovaného potrubí za účelem zjištění jeho fyzického stavu. Pokud je realizováno více sond, nemá být vzdálenost dvou sousedních sond menší než 10 metrů.

2.1.3

Diagnostika plynovodního potrubí – soubor činností směřujících k co nejpřesnějšímu zjištění fyzického a provozně-technického stavu plynovodů za současného efektivního využití technických, časových a finančních možností.

2.1.4

Diagnostika částečná – kontrola fyzického stavu plynovodu, realizovaná při příležitostných výkopech na dostupné ploše; v případech, kdy je vizuálně zjištěn stav plynovodu bez narušení povrchu korozí, (podle 4.3.3 Tabulka 12, jen do řádku 2), se nemusí provádět korozní měření ve stanoveném čase (dlouhodobá měření podle 4.23 a 4.2.5).

2.1.5

Diagnostika úplná – cílená kontrola fyzického stavu plynovodu v délce minimálně 1 m po celém obvodu trubky; v případech, kdy je vizuálně zjištěn stav plynovodu s narušením povrchu korozí, provádí se korozní měření ve stanoveném čase (dlouhodobá měření podle 4.2.3 a 4.2.5) a dále měření korozního napadení (podle 4.3.2 až 4.3.4).

2.1.6

Kontrolovaná délka plynovodu – délka odkryté části plynovodu v metrech, na které se provádí diagnostika plynovodu. Minimální délka kontrolovaného plynovodu je 1 m. Pokud je odkryta větší délka plynovodu, musí odborně způsobilý pracovník, který provádí diagnostiku na odkryté části plynovodu, vybrat nejvíce poškozenou část, na které provede kontrolu.

2.1.7

Koroze bludnými proudy – koroze způsobená stejnosměrným nebo střídavým elektrickým proudem.

2.1.8

Korozní měření ve stanoveném čase (dlouhodobé měření) – měření korozních vlivů, např. vlivu bludných proudů.

2.1.9

Kritická tloušťka stěny (KTS) – kritická tloušťka stěny ocelového potrubí v [mm] pro danou dimenzi trubky, tlakovou úroveň, velikost a tvar vady, při které je ještě provoz plynovodu bezpečný

1)

SW a manuál je k dispozici u nakladatele těchto pravidel.

5

Platnost od


2.1.10

Mikrobiální koroze – koroze způsobená anaerobními bakteriemi.

2.1.11

Nízký tlak (NTL) – provozní přetlak do 5 kPa včetně

2.1.12

Odborně způsobilý pracovník – diagnostik (vyhodnocovač) – technický pracovník s minimálně středoškolským vzděláním technického směru a minimálně tříletou praxí v plynárenském provozu, který absolvoval potřebné zaškolení v terénní diagnostice a vyhodnocování jejích výsledků, s odbornou způsobilostí ke kontrole izolací podle TPG 927 03, certifikovaný podle ČSN EN 15257, stupeň 2.

2.1.13

Odborně způsobilý pracovník – diagnostik ve výkopu (úplná diagnostika) – pracovník s odbornou způsobilostí ke kontrole izolací podle TPG 927 03, certifikovaný podle ČSN EN 15257, minimálně stupeň 1.

2.1.14

Odborně způsobilý pracovník – diagnostik ve výkopu (částečná diagnostika) – pracovník vyučený v plynárenském oboru s minimálně tříletou praxí v plynárenském provozu, zaškolený v provádění diagnostických měření v terénu, s odbornou způsobilostí ke kontrole izolací podle TPG 927 03.

2.1.15

Pomocné kritérium – doplňující ukazatel komplexního hodnocení, vyjadřující provozní, ekonomické, ekologické a organizační souvislosti.

2.1.16

Poruchovost plynovodu – číslo vyjadřující množství poruch sledovaného druhu na posuzovaném úseku plynovodu přepočtené na 1 km potrubí a rok, přičemž je nutno přihlédnout k tomu, jsou-li poruchy rozptýleny v celém sledovaném úseku nebo naopak koncentrovány v úzce vymezené lokalitě.

2.1.17

Posuzovaný úsek plynovodu – část plynovodního potrubí nebo přípojka, která je vymezena stejnou jmenovitou světlostí, stejným druhem materiálu, spojů, rokem výstavby a jejíž délka a lokalizace je přesně vymezena.

2.1.18

Prostá půdní koroze – výsledek působení korozních makročlánků a mikročlánků v půdním prostředí.

2.1.19

Provozovatel DS – provozovatel distribuční soustavy; definice podle aktuálního znění zákona č. 458/2000 Sb.

2.1.20

Provozně-technická charakteristika plynovodu – objektivní skutečnosti, které vypovídají o technickém stavu předmětného plynovodu nebo plynovodní přípojky a jejich provozování. Patří sem např. DN, poruchovost, síla stěny, stáří, druh spojovacích svarů, izolace.

2.1.21

Předpokládaná zbytková bezpečnost (PZB) plynovodu – doba, po kterou lze plynovod v daném korozním prostředí dále provozovat bez rizika porušení, stanovená výpočtem na základě znalosti velikosti dosavadního korozního úbytku materiálu ocelového plynovodu za celou dobu jeho uložení v zemi v daném prostředí. PZB může mít i zápornou hodnotu v případě, že skutečná tloušťka stěny je menší než vypočtená kritická tloušťka stěny (KTS).

2.1.22

Původní tloušťka stěny (PTS) – tloušťka stěny trubního materiálu v [mm] stanovená z technické dokumentace plynovodu. Pokud PTS nelze zjistit z technické dokumentace, stanovuje se jako aritmetický průměr hodnot tloušťky stěny trubního materiálu naměřený na kontrolované délce plynovodu v místech nedotčených korozí nebo jinými, např. mechanickými vlivy.

2.1.23

Rozhodující kritérium – technický ukazatel, který charakterizuje míru rizika dalšího provozu plynárenského zařízení.

2.1.24

Střední tlak (STL) – provozní přetlak nad 5 kPa do 400 kPa včetně.

2.1.25

Údržba plynovodu – činnost zahrnující pravidelnou, periodicky se opakující inspekční činnost, dozor a drobné opravy vnějšího zařízení potrubní sítě bez výměny potrubních částí.

2.1.26

Zbývající tloušťka stěny (ZTS) – nejmenší hodnota tloušťky stěny trubního materiálu v [mm] naměřená na zeslabených místech kontrolované délky plynovodu, zapříčiněná korozí nebo výrobní vadou.

2)

Pracovník provádějící zaškolování odborně způsobilých pracovníků uvedených v 2.1.12, 2.1.13 a 2.1.14 musí mít odbornou způsobilost podle ČSN EN 15257 stupeň 2.

2)

2)

2)

6

Platnost od


2.2

Zkratky a značky a D d DV Dv Emax Emin En Estř GIS Ja.c. Jd.c. k1 k2

KTS L l

n r PKO PZ PZB PTS R Rp t tlim tmin tokr tp ts Zmax ZTS

vzdálenost elektrod při měření rezistivity půdy Wennerovou metodou [m] vnitřní průměr trubky (D = Dv - 2t) [mm] největší délka nejhlubší vady ze všech vad zjištěných na kontrolované délce plynovodu [mm] vzdálenost nadzemních objektů (budov, sloupů, vzrostlých stromů atp.) od plynovodu v místě kontrolované délky plynovodu [m] vnější průměr trubky [mm] maximální hodnota potenciálu potrubí – půda [V] minimální hodnota potenciálu potrubí – půda [V] samovolný korozní potenciál [V] střední hodnota potenciálu potrubí – půda je aritmetickým průměrem všech naměřených hodnot [V] geografický informační systém plynárenské rozvodné sítě. proudová hustota střídavého proudu vstupujícího/vystupujícího do/z ocelového 2 vzorku (Fe) o stanovené ploše, změřená v místě kontrolované délky plynovodu [mA/100 cm ] proudová hustota stejnosměrného bludného proudu vstupujícího/vystupujícího do/z ocelového vzorku (Fe), o stanovené ploše, změřená v místě kontrolované 2 délky plynovodu [mA/100 cm ] koeficient bezpečnosti pro výpočet PZB, snižující na minimum nebezpečí vyplývající z chybného prognostického výpočtu PZB [-] koeficient pro rozlišení druhů koroze při výpočtu PZB: [-] – pro prostou půdní korozi je k2 = 1; – pro kombinaci půdní koroze s důlkovou korozí vyvolanou stejnosměrnými nebo střídavými bludnými proudy (nebo jen korozi bl. proudy), je k2 = 1,5 – pro mikrobiální korozi (ať samotnou či kombinovanou s prostou půdní korozí) je k2 = 1,5 kritická tloušťka stěny kontrolovaná délka plynovodu, tj. délka zkoumané části obnaženého plynovodu [m] vzdálenost mezi okrajem nejhlubší vady a nejbližším okrajem další zjištěné vady [mm] Poznámka: vzdálenost l se nevyplňuje, pokud je v kontrolované délce plynovodu zjištěna pouze 1 vada. Pokud je zjištěn větší počet vad, musí se vzdálenost l vždy uvést. počet zjištěných zeslabení na kontrolované délce plynovodu [ks] zdánlivá rezistivita půdy [m] protikorozní ochrana plynové zařízení předpokládaná zbytková bezpečnost původní tloušťka stěny doba uložení plynovodu v zemi (stáří plynovodu) [rok] změřená hodnota odporu půdy, zjištěná měřicím přístrojem dle Wennerovy metody [] jmenovitá tloušťka stěny trubky, resp. tloušťka ocelové stěny trubky v nepoškozené části potrubí v milimetrech [mm] limitní tloušťka stěny (tlim < tmin) ocelového potrubí [mm] minimální tloušťka stěny ocelového potrubí v místě kontrolované nejhlubší vady potrubí [mm] okrajová tloušťka stěny ocelového potrubí nutná pro oblast l [mm] tloušťka izolace, předepsaná příslušnou ČSN, resp. TPG [mm] tloušťka izolace skutečná, naměřená v kontrolované délce plynovodu na nepoškozené izolaci (průměrná hodnota) [mm] maximální zeslabení izolace [%] zbývající tloušťka stěny

7

Platnost od


3

OBECNĚ Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN 45020 normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN 45020. Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter 3) veřejně dostupného dokumentu , vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu, a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN 45020.

3.1

Zásady

3.1.1

Diagnostická činnost na plynovodní síti se praktikuje podle požadavků provozovatele DS.

3.1.2

Výchozí podklady: – technická dokumentace podle TPG 905 01; – provozní dokumentace podle TPG 905 01; – provozní informace, které mohou mít vliv na jakoukoli změnu provozních poměrů či fyzickou životnost potrubí (elektrifikace trati, zřizování aktivní PKO jiných úložných zařízení apod.).

3.1.3

Rozhodujícími podklady pro stanovení technického stavu plynovodu jsou provozně-technické charakteristiky plynovodu a úplná nebo částečná diagnostika (výsledky měření, šetření v terénu a jejich hodnocení).

3.2

Rozsah prováděných činností diagnostiky a získávání podkladů pro zpracování dat

3.2.1

Sběr hodnotných technických informací o posuzované síti vyžaduje zajištění co největšího počtu diagnostických šetření.

3.2.2

Zjišťování fyzického stavu potrubí se provádí buď v provozních výkopech, při nichž dojde k odkrytí plynovodu, nebo cíleně – v diagnostických sondách. Podle rozsahu prováděných činností se provádí úplná diagnostika (viz 3.2.3) nebo diagnostika částečná (viz 3.2.4).

3.2.3

Diagnostika úplná

3.2.3.1

Úplná diagnostika se realizuje cíleně v případech, kde je to vhodné, resp. účelné, tj. plynovod je odkryt v takovém rozsahu a délce, že je možné potrubí zbavit izolace po celém obvodu v délce minimálně 1 m, provést podrobnou plošnou kontrolu vnějších stěn potrubí a následně obnovit izolaci v kvalitě požadované TPG 920 21 (např. rozsáhlejší oprava plynovodu, diagnostická sonda). Úplná diagnostika se provádí podle 3.3.1 a kritérií uvedených v Tabulce 1.

3.2.3.1

Výjimku tvoří případy, kdy je plynovod izolován souvislou vrstvou tovární PE izolace, tesmosetové izolace, polyuretanové izolace nebo epoxidové izolací a dále případy, kdy je vizuálně, popř. poklepovou metodou, zjištěn stav izolačního systému plynovodu bez narušení povrchu plynovodu. V popsaných případech se realizuje pouze částečná diagnostika, viz 3.2.4.

3.2.4

Diagnostika částečná

3.2.4.1

Diagnostika částečná se provádí v případech, kdy je plynovod odkryt jen zčásti (údržba šoupátka, zřizování přípojky, cizí stavební práce apod.) a časové nebo stavební podmínky neumožňují výkop rozšířit a provést diagnostiku úplnou a dále ve všech případech, kdy je vizuálně, popř. poklepovou metodou, zjištěn stav plynovodu bez narušení povrchu plynovodu korozí. Doporučený rozsah měření a kontrol je uveden v 5.1 Tabulka 17. V těchto případech se posoudí jen technicky dostupná část izolace a ocelového potrubí, a to s ohledem na možnost obnovy (opravy) izolace.

3.2.4.2

V případech, kdy je: a) plynovod izolován souvislou vrstvou tovární PE izolace, termosetové izolace, polyuretanové izolace nebo epoxidová izolace; nebo b) vizuálně, popř. poklepovou metodou, zjištěn stav izolačního systému plynovodu „bez narušení izolačního systému plynovodu“, popřípadě jiná přilnutá a celistvá izolační vrstva,

3)

Schválení se oznamuje v Informačním servisu GAS

8

Platnost od


se izolace neodstraňuje ani pro účel měření přilnavosti. Stav izolačního systému se v takovém případě hodnotí počtem bodů 0 (nejlepší technický stav). Korozní napadení se v těchto případech hodnotí také počtem bodů 0 (nejlepší technický stav). 3.2.5

Na úsecích plynovodu, kde nebylo v předchozích 10 letech prováděno úplné šetření stavu potrubí, se doporučuje, pokud to podmínky dovolí, zajistit na diagnostikované části plynovodu kontrolu stavu izolace některou z metod dle ČSN EN 13 509 a TPG 920 26 (Pearsonova, DCVG, PCM apod.). Na základě nalezených vad se vyberou místa, ve kterých se provedou diagnostické sondy a úplná diagnostická kontrola. Pokud nelze provést některou z uvedených metod kontroly izolace, doporučuje se provést diagnostické sondy v rozsahu maximálně 2 % plochy posuzovaného úseku plynovodu.

3.3

Klasifikace

3.3.1

Při klasifikaci technického stavu plynovodu v sondě se provádí diagnostika úplná a hodnotí se vždy: – stav izolačního systému; – způsob uložení plynovodu; – korozní napadení; – nebezpečí plynovodu pro okolí; – poruchovost, tj. dosavadní výskyt poruch.

3.3.2

Jednotlivá kritéria jsou klasifikována bodovací stupnicí 0 až 5 bodů, kde nejvyšší počet bodů charakterizuje nejvyšší stupeň degradace nebo ohrožení. Výjimkou je kritérium poruchovost, kde se pro stanovení počtu bodů použije vážený průměr počtu poruch za posledních 10 let. Jednotlivým kritériím jsou kromě bodů přiřazeny i koeficienty závažnosti. Tyto koeficienty vyjadřují poměr závažnosti jednotlivých kritérií mezi sebou v rámci hodnocení technického stavu posuzovaného úseku plynovodu – viz Tabulka 1. Tabulka 1 – Přehled bodového hodnocení a koeficientů závažnosti jednotlivých kritérií Kritérium

1. a) b) c) d) e)

Stav izolačního systému vizuální hodnocení tloušťka izolace přilnavost a elasticita izolace stupeň mechanického poškození druh a kvalita izolace

2. a) b) c) d) e) f)

Způsob uložení plynovodu vliv dopravy mechanické namáhání izolace zeminou potenciál potrubí – půda korozní agresivita půdy proudová hustota ss proudů proudová hustota stř. proudů

3. Korozní napadení a) hodnocení korozního napadení b) stanovení PZB 4. a) b) c) d)

Koeficient závažnosti

Maximum bodů

0 až 5 0 až 5 0 až 5 0 až 5 0 až 5 celkem max.

1 1 1 1 1

5 5 5 5 5 25

0 až 5 0 až 5 0 až 5 0 až 5 0 až 5 0 až 5 celkem max.

0,5 1 1,5 1,5 3 3

2,5 5 7,5 7,5 15 15 52,5

0 až 5 0 až 5 celkem

3 4

15 20* 35*

0 až 5 0 až 5 0 až 5 0 až 5 celkem max.

1 1 1 1

5 5 5 5 20

vážený průměr Pváha

20

50* 182,5

Body

Nebezpečí plynovodu pro okolí druh zástavby vzdálenost objektů inženýrské sítě povrch komunikace

5. Poruchovost Počet poruch/km . rok Celkem max.

9

Platnost od


*) Uvedený počet bodů není hodnota maximální, nýbrž srovnávací, která představuje maximální únosnou mez z hlediska bezpečného provozu plynovodu. Při rizikovém stavu může být bodová hodnota vyšší – horní limit není stanoven. Tímto opatřením se sleduje nejvyšší váha pro kritérium poruchovosti a předpokládané zbytkové bezpečnosti, resp. korozního napadení plynovodu, vůči ostatním stanoveným kritériím.

3.4

Hodnocení

3.4.1

Zjištěné údaje o plynovodu zaznamenává v terénu (ve výkopu, v sondě) odborně způsobilý pracovník – diagnostik ve výkopu, viz 2.1.13, resp. 2.1.14, do Záznamu o technické kontrole plynovodu (viz Příloha 4).

3.4.2

Na základě údajů v Záznamu o technické kontrole plynovodu (viz Příloha 4) provede odborně způsobilý pracovník – diagnostik (vyhodnocovač), viz 2.1.12, vyhodnocení stavu plynovodu výpočtem, např. pomocí SW podle 1.2, vyplní Zápis o hodnocení technického stavu plynovodu s návrhem řešení (viz Příloha 3) včetně příslušného doporučení. Tato písemná vyhodnocení jsou podkladem pro rozhodnutí provozovatele DS o dalším provozování plynovodu.

3.4.3

Komplexní posouzení jednotlivých úseků sítě, provádí skupina odborných pracovníků, kterou stanoví provozovatel DS.

3.5

Technické požadavky

3.5.1

Pro všechna diagnostická měření se použijí přístroje s požadovanou přesností. V souladu s ČSN EN 13509, příloha H, je stanovena minimální přesnost pro všechny použité přístroje – digitální přístroje 1%, analogové přístroje 2% rozsahu stupnice (třída přesnosti 2). Přístroje jsou kontrolovány a kalibrovány ve lhůtách stanovených na základě četnosti a podmínek jeho použití ve lhůtách stanovených uživatelem měřidla.

3.5.2

Pro měření tloušťky stěn potrubí se doporučuje použít ultrazvukový tloušťkoměr. Pro měření tloušťky izolace se použije přednostně nedestruktivních metod. K přímému měření hloubky korozních důlků se použije vhodného přístroje, kterým lze měřit v terénních podmínkách s přesností ±0,05 mm, např. speciálně upraveného úchylkoměru.

3.5.3

Pro některá terénní měření nelze vždy zajistit potřebné vnější (povětrnostní) podmínky, především teplotu. Proto je jejich tolerance v tomto předpise stanovena rozdílně od příslušných technických norem s tím, že výsledky měření a zkoušek zůstávají vzájemně porovnatelné.

3.5.4

K měření potenciálu potrubí-půda a proudu vstupujícího/vystupujícího do/ze vzorku Fe se používá přednostně digitální registrační měřicí přístroj a referenční elektroda Cu/CuSO4 (viz ČSN 03 8365).

3.5.5

Sejmutá, resp. poškozená izolace na kontrolované délce plynovodu se obnoví v kvalitě odpovídající příslušné technické normě a přezkouší se elektrojiskrovou zkouškou.

4

DIAGNOSTIKA ÚPLNÁ Pro kvalitní a objektivní posouzení technického stavu plynovodů je potřeba vyhodnotit maximální množství kritérií. Pokud však podmínky v daném kontrolovaném místě obnaženého plynovodu nedovolí některé kritérium hodnotit, nevyplňuje se příslušný řádek nebo údaj v Záznamu o technické kontrole plynovodu (viz příloha 4). Nehodnocené kritérium nemá dopad na celkové bodové vyhodnocení provedených diagnostických šetření, které se provádí pouze percentuálně ze srovnávacího součtu bodů hodnocených kritérií – viz kapitola 6.

4.1

Stav izolačního systému

4.1.1

Výkopové práce, prováděné v rámci diagnostické sondy nebo jiných činností, při nichž dochází k obnažení plynovodu, musí být prováděny tak, aby nedošlo k mechanickému poškození izolace plynovodu. Povrch izolace odkrytého potrubí se pečlivě očistí od zbylé zeminy.

4.1.2

Vizuální hodnocení Vizuálně se posoudí celkový stav izolace, tj. celistvost povrchu, hladkost, výskyt dutin, praskliny izolačního materiálu (nezpůsobené vnějšími zásahy) a stupeň viditelné degradace. Při posuzování

10

Platnost od


izolace vybere odborně způsobilý pracovník – diagnostik ve výkopu (viz 2.1.13, resp.2.1.14) místo s nejvíce poškozenou izolací. Hodnocení se provádí podle Tabulky 2. Tabulka 2 – Vizuální hodnocení izolace Druh izolace

asfaltová

plastová pásková

Řádek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

plastová (smršťovací)

16 17 18

termosetová

19 20 21 22 23 24

Popis izolace Celistvá, hladká, bez trhlin 2 Celistvá, zvrásnělá do 1cm, trhliny ne na kov do 1 cm na 100 cm 2 Celistvá, zvrásnělá do 1 cm trhliny ne na kov do 3 cm na 100 cm 2 Celistvá, zvrásnělá nad 1 cm, trhliny částečně na kov do 5 cm na 100 cm 2 Celistvá, zvrásnělá nad 2 cm, trhliny převážně na kov do 10 cm na 100 cm 2 Necelistvá, zpuchřelá, popraskaná na kov nad 10 cm na 100 cm Celistvá, hladká, bez bublin a varhánků 2 Celistvá, bubliny nebo varhánky do 1cm 2 Celistvá, bubliny nebo varhánky do 5 cm 2 Celistvá, bubliny nebo varhánky do 10 cm 2 Celistvá, bubliny nebo varhánky do 100 cm , částečná ztráta přilnavosti mezi vrstvami ovinů Necelistvá, bez přilnavosti mezi vrstvami ovinu Celistvá, hladká, adhezivum vytlačeno po celém obvodu izolace Celistvá, hladká, ojedinělá přehřátá místa, adhezivum vytlačeno po celém obvodu 2 Celistvá, hladká, bublina do 12 cm , adhezivum vytlačeno po celém obvodu Celistvá, hladká, ojedinělá přehřátá místa nebo zřejmá původní struktura materiálu 2 (neprohřátý materiál), bubliny do 12 cm , adhezivum vytlačeno po celém obvodu 2 Celistvá, bubliny nebo zvrásnění větší než 12 cm , známky přehřátí povrchu, adhezivum není vytlačeno po celém obvodu, Celistvá, přehřátí povrchu s trhlinkami v materiálu, bubliny nebo zvrásnění, adhezivum není vytlačeno po celém obvodu Celistvá, hladká, Celistvá, povlak není zcela hladký, ale je bez puchýřů nebo prasklin, 2 Celistvá, povlak není zcela hladký, pevné puchýře do velikosti 1 cm bez prasklin, 2 Celistvá, zvrásněný povlak bez prasklin na kov, pevné puchýře do velikosti 10 cm , 2 Celistvá, zvrásněný povlak bez prasklin na kov, puchýře do velikosti 12 cm Povlak s puchýři, oprýskává, praskliny na kov

Body 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5

4.1.3

Tloušťka izolace

4.1.3.1

Tloušťka izolace se změří, pokud to podmínky umožní, na 4 místech obvodu kontrolovaného potrubí – viz Obrázek 1. Ze zjištěných údajů je vypočtena výsledná tloušťka izolace aritmetickým průměrem. Pokud to podmínky neumožňují, musí se tloušťka izolace změřit alespoň v 1 místě. 1 2

4 3

Obrázek 1 – Místa měření 4.1.3.2

V případě nepoškozené izolace se provede měření nedestruktivním tloušťkoměrem; u asfaltových izolací lze použít destruktivní metodu – vpichy jehlou za podmínky, že místa vpichů do izolace budou po ukončení měření opravena vhodným způsobem. V případě poškozené izolace lze použít destruktivní měření, např. vpichy jehlou, pomocí posuvného měřítka nebo pomocí úchylkoměru.

4.1.3.3

V případě, že se údaje zjištěné v jednotlivých místech liší nebo je evidentní, že izolace je místy zeslabená, zjistí se původní tloušťka izolace buď v evidentně nepoškozených a nezeslabených sousedních místech, nebo dodatečně podle provozní dokumentace, kde je uvedena normalizovaná tloušťka použité izolace. V některých případech je možné, že skutečná tloušťka izolace je větší než normalizovaná tloušťka izolace. V případě, že izolace evidentně zeslabená není, dosadí se za tp hodnota ts. Stanovení počtu bodů viz P 1 Příloha 1. 11

Platnost od


4.1.4

Přilnavost izolace

4.1.4.1

U asfaltových izolací se stanovuje přilnavost pouze subjektivně tak, že se nožem odřízne izolace v šířce cca 5 cm a v délce cca 20 cm. Izolace se odtrhává po obvodu potrubí. Sleduje se, zda odtržení je obtížné a zda na povrchu kovu zůstávají zbytky asfaltu.

4.1.4.2

Přilnavost páskových plastových izolací se stanovuje pomocí provozního odtrhoměru, který se skládá z dvojitého nože (vzdálenost nožů 50 mm), mincíře s upínacím háčkem a svěrky pro upevnění konce odříznutého proužku izolace. Při stanovení přilnavosti se prořízne dvojitým nožem pruh kontrolované izolace až na kov ve směru obvodu trubky. Poté se nožem příčným řezem uřízne horní konec pruhu izolace, jeho začátek se oddělí od potrubí a upevní se do svěrky tak, že se okraj pruhu izolace zesílí např. přeložením a svěrka se dotáhne. Svěrka se nasadí na háček mincíře a pod úhlem 90° se rychlostí cca 1 cm za minutu odříznutý pruh izolace odlupuje od povrchu kovu. Zaznamená se hodnota síly potřebná k odloupnutí izolační vrstvy od kovu. Současně se vizuálně posuzuje přilnavost mezi páskami.

4.1.4.3

Celistvé (nepoškozené) tovární PE izolace, termosetové, polyuretanové a epoxidové izolační povlaky se neodstraňují. Pro jejich hodnocení se použije řádek 13 Tabulka 3. V případě zjištění jejich poškození se opraví tak, aby původní izolační schopnost byla obnovena.

4.1.4.4

Elastičnost izolace se posoudí na odděleném vzorku izolace ohybovou zkouškou. Na vzorku izolace se provede ohyb v prstech a zkontroluje se, zda je izolace pružná nebo zda praská. Pokud po prvním ohybu okamžitě praskne, jedná se o neelastickou izolaci, pokud se zlomí až po více ohybech, jedná se o izolaci elastickou. Elastičnost se neposuzuje u termosetových povlaků.

4.1.4.5

Přilnavost a elasticita se kontroluje na mechanicky nepoškozené části izolace, nejlépe v blízkosti místa poškození izolace. Zkoušku přilnavosti izolace lze v terénních podmínkách aplikovat v rozmezí teplot 10 – 25 °C. Klasifikace přilnavosti a elasticity se provede podle Tabulky 3. Tabulka 3 – Hodnocení přilnavosti a elasticity izolace

Izolace

asfaltová

plastová

termosetová

4.1.5

Řádek

Popis přilnavosti a elasticity

Body

1

Elastická, přilnutá

2

Elastická, částečně přilnutá (nad 10 cm přilnutá ke kovu na 100 cm odtržení)

0 2

2

2

2

1

3

Neelastická, částečně přilnutá (nad 10 cm přilnutá ke kovu na 100 cm odtržení)

4

Neelastická, málo přilnutá (do 10 cm přilnutá ke kovu na 100 cm odtržení)

5

Podkorodovaná, málo přilnutá (do 10 cm přilnutá ke kovu na 100 cm odtržení)

4

6

Podkorodovaná, vůbec nepřilnutá

5

7

Úplná přilnavost ke kovu větší než 15 N/cm, úplná přilnavost mezi vrstvami pásek

0

8

Úplná přilnavost ke kovu, ztráta přilnavosti mezi páskami na cca 10 % plochy

1

9


2

10


3

11

Částečná ztráta přilnavosti ke kovu, tj. nižší než 15 N/cm

4

12

Úplná ztráta přilnavosti ke kovu

5

13

Bez jakékoliv ztráty přilnavosti

0

14

X test hodnocení 1 (ztráta přilnavosti = odloupnutí povlaku menší než 1 mm) podle ČSN EN 10 289 a ČSN EN 10 290

1

15

X test hodnocení 2

2

16

X test hodnocení 3

3

17

X test hodnocení 4

4

18

X test hodnocení 5

5

2

2

2

2

2 3

Stupeň mechanického poškození izolace Mechanické poškození izolace je charakterizováno počtem poškozených míst na 1 m délky plynovodu a mírou zeslabení izolace v místě poškození. Hodnoty se zaznamenávají do Tabulky 4. V případě, že při provádění částečné diagnostiky není plynovod odkryt v požadované délce, získané hodnoty jsou při vyhodnocování přepočítány na 1 m délky. Stanovení počtu bodů viz P 2 Příloha 1.

12

Platnost od


Tabulka 4 – Mechanické poškození izolace Poškození číslo

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tloušťka izolace v poškozeném místě [mm]

4.1.6

Druh a kvalita izolace Klasifikace druhu a kvality izolace se provádí pomocí Tabulky 5, přičemž: a) u asfaltové izolace se po odtržení části o ploše minimálně 3 x 3 cm určí skladba izolace (počet a typ armovacích vrstev – skleněná rohož, tapaten, PVC folie); b) u plastových izolací se stanoví, zda se jedná o páskovou izolaci, tovární extrudovanou nebo sintrovanou izolaci nebo termosetovou izolaci; c) u páskové izolace se určí počet vrstev izolační pásky, popř. její druh; d) u tovární extrudované PE izolace se určí její druh podle tloušťky izolace; e) u termosetových povlaků se změří tloušťka a pokud je to možné, tak se rozliší i druh. Poznámka: Pokud se u termosetové izolace provádí nanášení povlaku na povrch kovu nátěrem nebo špachtlováním, není její povrch hladký a rovnoměrně nanesený a tloušťka se může v jednotlivých místech značně lišit. Tabulka 5 – Hodnocení druhu a kvality izolace

Řádek

Asfaltová izolace

Body

1

Staré asfaltové izolace nezařaditelné do řádků 2 až 5

5

2

Normální 2x skelná rohož do DN 200 = 5,0 mm; nad DN 200 = 5,8 mm

4

3

Zesílená tapaten + skelná rohož do DN 200 = 4,8 mm; nad DN 200 = 5,8 mm

4

4

Zesílená s PVC páskou a skelnou rohoží do 5 mm

4

5

Zesílená 3x a více skelná rohož do DN 200 = 7,6 mm; nad DN 200 = 8,6 mm Plastová izolace

3

6

Izolační páska PE 2+2 vrstvy – 2 mm

3

7

Izolační páska PE 3+2 a více vrstev – 2,5 mm a více

2

8

Izolační páska PVC 2 vrstvy (Serviwrap) – 3 mm

2

9

Tovární PE izolace sintrovaná (tj. bez vrstvy adheziva) 2,0 až 4,0 mm

3

10

Tovární dvouvrstvá extrudovaná PE normální 2,0 – 2,5 mm

2

11

Tovární dvouvrstvá extrudovaná PE zesílená nad 2,5 mm

2

12

Tovární třívrstvá extrudovaná PE normální 2,0 – 2,5 mm

1

13

Tovární třívrstvá extrudovaná PE zesílená nad 2,5 mm

0

14

Termosetová - epoxidehtová tř. B = 0,8 mm; tř. C = 1,5 mm

1

15

– epoxidová tř. B = 0,8 mm; tř. C = 1,5 mm

1

16

– polyuretanová tř. a = 1,0 mm; tř. B = 1,5 mm

1

17

– polyuretandehtová tř. a = 1,0 mm; tř. B = 1,5 mm

1

4.2

Způsob uložení plynovodu

4.2.1

Vliv dopravy Je nutno posoudit intenzitu dopravy, polohu a hloubku uložení plynovodu. K hodnocení se použije Tabulka 6. Tabulka 6 – Hodnocení vlivu dopravy

Řádek

Popis uložení plynovodu

Body

1

Plynovod je veden v zeleném pásu (ve volném terénu)

0

2

Plynovod je veden v chodníku

1

3

Plynovod je veden v komunikaci s nižší intenzitou nákladní dopravy, s krytím větším než 80 cm

2

4

Plynovod je veden v komunikaci s nižší intenzitou nákladní dopravy, s krytím menším než 80 cm

3

5

Plynovod je veden v komunikaci s vyšší intenzitou nákladní dopravy, s krytím větším než 80 cm

4

6

Plynovod je veden v komunikaci s vyšší intenzitou nákladní dopravy, s krytím menším než 80 cm

5

13

Platnost od


4.2.2

Mechanické namáhání izolace Mechanické namáhání izolace okolní zeminou má zásadní dopad na rozsah jejího poškození v průběhu celé doby provozu plynovodu. V místě výkopu se vizuálně posoudí druh, homogenita a skladba podsypového a obsypového materiálu do vzdálenosti 15 cm od stěn potrubí. Hodnocení se provede podle Tabulek 7a, 7b, 7c a 7d. Tabulka 7a – Hodnocení druhu obklopující zeminy a mechanické ochrany

Řádek

Popis zeminy

Body

1

Písek, stavební recyklát a jakákoliv zemina při použití mechanické ochrany (geotextilie)

2

Písčitohlinitá zemina, podsítné podíly z výroby štěrku

0,5

3

Hlinitojílovitá zemina

1,5

4

Jílovitá zemina

5

Štěrkovitá zemina

6

Popel, škvára, navážka

0

2 2,5 5

Tabulka 7b – Hodnocení velikosti zrn nebo hrud obklopující zeminy (určuje se pouze pro druhy zemin v řádku 1 – 4 Tabulky 7a) Řádek

Velikost a váha zrn

Body

1

do 4 cm a do 0,1 kg

0

2

do 7 cm a do 0,5 kg

0,5

3

do 10 cm a do 1,2 kg

4

nad 10 cm nebo nad 1,2 kg

1 1,5

Tabulka 7c – Hodnocení velikosti štěrku nebo kamenů (určuje se pouze pro druh zeminy v řádku 5 Tabulky 7a) Řádek

Velikost štěrku nebo kamenů

Body

1

do 0,8 cm

0

2

do 1,5 cm

0,5

3

do 5 cm

4

do 12,5 cm a do 2,5 kg

5

nad 12,5 cm nebo nad 2,5 kg

1 1,5 2

Tabulka 7d – Hodnocení objemu zrn, hrud, štěrku nebo kamenů (určuje se pouze pro druhy zemin v řádku 1 – 5 Tabulky 7a) Řádek

Objem zrn, hrud, štěrku nebo kamenů

Body

1

do 10 %

0

2

nad 10 %

1

Poznámka: Hodnocení mechanického namáhání izolace se provede součtem bodového hodnocení Tabulek 7a – 7d. Případný celkový součet bodů vyšší než 5 se sníží na 5 bodů. 4.2.3

Potenciál potrubí - půda Stav potrubí a nebezpečí koroze bludnými proudy je charakterizováno především potenciálem potrubí – půda. Měření potenciálu potrubí – půda se provádí multimetrem s elektronickou pamětí nebo záznamovým měřicím přístrojem napětí. Měření se musí provádět minimálně po dobu 15 minut se záznamem po 1 sekundě. Pokud je měření prováděno v blízkosti koleje stejnosměrné elektrické tramvajové nebo železniční trakce, provede se minimálně po dobu průjezdu dvou elektrických souprav oběma směry. Stanovení počtu bodů viz P 3 Příloha 1.

14

Platnost od


Tabulka 8 – Záznam změřených hodnot potenciálu potrubí – půda Potenciál potrubí – půda [V] Maximum – Emax Minimum – Emin Střední hodnota – Estř

4.2.4

Korozní agresivita půdy Korozní agresivita půdy v okolí plynovodu je důležitým faktorem pro vznik korozních článků a rychlost půdní koroze. V běžných podmínkách lze agresivitu dobře postihnout měřením rezistivity půdy. Ve výkopu se provede měření rezistivity půdy Wennerovou metodou dle ČSN 03 8363. Přitom vzdálenost elektrod se volí podle délky výkopu. Pokud to místní podmínky dovolí, provádí se měření vedle výkopu. Stanovení počtu bodů viz P 4 Příloha 1.

4.2.5

Proudová hustota

4.2.5.1

Proudová hustota se rozlišuje podle druhu působícího bludného proudu: – proudová hustota stejnosměrných bludných proudů; – proudová hustota střídavých bludných proudů. Proudová hustota stejnosměrných bludných proudů – hustota vystupujícího, resp. vstupujícího proudu do plynovodu má zásadní vliv na rychlost koroze v místě uložení plynovodu v případě poškození izolace plynovodu. Měření hustoty a směru stejnosměrného bludného proudu (Jd.c) se provádí po měření potenciálu potrubí – půda (viz 4.2.3) pomocí ocelového vzorku. Toto měření se provede po dobu 15 minut. Naměřené hodnoty stejnosměrného proudu se zaznamenají do Tabulky 9.

Tabulka 9 – Záznam změřených hodnot proudové hustoty stejnosměrného proudu protékající vzorkem 2 Fe 100 cm – Jd.c Proudová hustota [mA] Kladný střední proud Záporný střední proud

Poznámka: Hodnotí se pouze kladná střední hodnota hustoty proudu vystupujícího ze vzorku 2 Fe 100 cm – anodický proud. Záporná střední hustota proudu slouží pouze pro informaci o katodické, resp. přechodové oblasti, tj. oblasti kde se střídá anodická a katodická oblast. Tato informace slouží k případnému rozhodnutí o provedení dodatečných diagnostických sond ve vzdálenějších místech na kontrolovaném úseku plynovodu, kde lze předpokládat anodickou oblast. 4.2.5.2

Stejným způsobem jako v 4.2.5.1 se postupuje v případě měření hustoty průměrného střídavého bludného proudu. Naměřená hodnota střídavého proudu se zaznamená do Tabulky 10.

Tabulka 10 – Záznam změřených hodnot proudové hustoty střídavého proudu protékající vzorkem 2 Fe 100 cm – Ja.c Proudová hustota [mA] Průměrný střídavý proud

Stanovení počtu bodů viz P 5 Příloha 1. 4.3

Stupeň korozního napadení

4.3.1

Druhy koroze V případě poškození izolace až na kov se popíše stav kovového povrchu, vyhodnotí se, zda je povrch potrubí napaden korozí a, pokud je to možné, určí se typ koroze podle 4.3.1.1 – 4.3.1.4.

15

Platnost od


4.3.1.1

Půdní koroze se projevuje plošným působením, které však zasahuje do malé hloubky. Půdní koroze je charakteristická drobnými šupinatými korozními zplodinami, případně korozním náletem na povrchu ocelového potrubí.

4.3.1.2

Důlková koroze, způsobená stejnosměrnými bludnými proudy, se vyznačuje strmostí stěn oválných důlků, povrch kovu je zcela bez korozních zplodin. Průměr důlků přitom může dosáhnout až několika centimetrů. Důlky se mnohdy spojují, tvoří krátery, jejichž okraje kopírují vadu v izolaci a přecházejí až do perforace stěny.

4.3.1.3

Koroze střídavými bludnými proudy se vyznačuje mnohem menší strmostí stěn důlků, napadení je tvořeno kulatými drobnými otvory, které se spojují. Stěny korozních důlků jsou čisté, bez korozních zplodin.

4.3.1.4

Mikrobiální koroze vzniká v dutinách mezi stěnou ocelového potrubí a izolací za předpokladu, že jsou tyto prostory vyplněny vodou mající omezený kontakt s okolním prostředím, ve kterém je značné množství anaerobních bakterií redukujících sírany rozpuštěné v půdě, přičemž okolní prostředí (půda) je tvořeno převážně jíly. Po sejmutí izolace je typický zápach po sirovodíku. Povrch kovu je pokryt krustami s měkkou rezavě hnědou vrstvou, připomínající jíl. Důlky jsou vyplněny černou hmotou. Typická je tvorba důlků s nepravidelně rozeklanými okraji.

4.3.1.5

Výše uvedená korozní napadení prostou půdní korozí a bludnými proudy mohou působit i současně.

4.3.2

Měření korozního napadení

4.3.2.1

V případě výskytu koroze je nutno zjistit hloubku korozního napadení a to nejlépe tloušťkoměrem pro kovové materiály nebo úchylkoměrem, případně posuvným měřítkem. Tyto hodnoty se uvedou do Tabulky 11. Tabulka 11 – Záznam tloušťky stěny potrubí v poškozených místech

Poškození číslo

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tloušťka stěny potrubí v poškozeném místě [mm]

4.3.2.2

V místech s největší hloubkou vad (max. 10 míst) se určí zbývající tloušťka stěny (ZTS). Bývá vhodné určit zbývající tloušťku stěny jako rozdíl tloušťky nenapadené trubky v blízkém okolí a hloubky napadení, protože zbytek tloušťky stěny v důlcích malých průměrů a větších hloubek se měří obtížně.

4.3.2.3

Původní tloušťka stěny (PTS) se zjistí měřením v nepoškozené části potrubí a uvede se do Záznamu o technické kontrole plynovodu (viz Příloha 4). Měření se provede, pokud to podmínky dovolí, na čtyřech místech popsaných v 4.1.3.1 Obrázek 1; pokud takto nelze měření provést, např. z důvodu nepřístupnosti, musí se provést alespoň 1 měření na nepoškozené části potrubí. Následně se výpočtem stanoví průměrná hodnota původní stěny potrubí.

4.3.2.4

Při vyhodnocování se doplní rovněž hodnota původní tloušťky stěny podle technické dokumentace, pokud je k dispozici.

4.3.3

Vizuální hodnocení korozního napadení Zjištěný rozsah napadení, tj. jeho typ a hloubka se hodnotí podle Tabulky 12. Tabulka 12 – Vizuální hodnocení korozního napadení

Řádek

Popis korozního napadení

Body

1

Povrch bez koroze

0

2

Povrchová koroze (bez měřitelné hloubky = „nálet“ korozních zplodin)

1

3

Plošná koroze o hloubce do 1 mm

2

4

Důlková koroze s důlky hloubky do 1 mm

3

5

Plošná koroze o hloubce přes 1 mm

4

6

Důlková koroze s důlky hloubky nad 1 mm

7

5

Kombinovaná koroze plošná a důlková, případně plošná na ploše větší než cca 100 cm

16

2

5

Platnost od


4.3.4

Předpokládaná zbytková bezpečnost (PZB)

4.3.4.1

PZB se stanovuje pro jednotlivé tlakové hladiny plynovodů (NTL, STL), přičemž pevnostní výpočet podle Přílohy 2 se provádí pouze pro plynovody nad 5 kPa.

4.3.4.2

Na Obrázku 2 jsou zakresleny základní parametry nutné pro stanovení PZB, příp. pro provedení pevnostního výpočtu.

Legenda: d – největší délka nejhlubší vady ze všech vad zjištěných na kontrolované délce plynovodu [mm]; l – vzdálenost mezi okrajem nejhlubší vady a nejbližším okrajem další zjištěné vady [mm]; t – jmenovitá tloušťka stěny trubky, resp. tloušťka ocelové stěny trubky v nepoškozené části potrubí [mm]; tlim – limitní tloušťka stěny (tlim < tmin) ocelového potrubí [mm]; tmin – minimální tloušťka stěny ocelového potrubí v místě kontrolované nejhlubší vady potrubí [mm]; tokr – okrajová tloušťka stěny ocelového potrubí nutná pro oblast l [mm]; D – vnitřní průměr plynovodu [mm]; Dv – vnější průměr plynovodu [mm]. Obrázek 2 – Základní parametry pro stanovení PZB, příp. pro provedení pevnostního výpočtu 4.3.4.3

Na posuzovaném potrubí se vybere místo s nejhlubší vadou a změří se její největší délka „d“ a změří se vzdálenost k další nejbližší vadě „l“. Vzdálenost „l“ se nevyplňuje, pokud je v kontrolované délce plynovodu zjištěna pouze 1 vada. Pokud je zjištěn větší počet vad, musí se vzdálenost „l“ uvést vždy.

4.3.4.4

Stanovení počtu bodů viz P 6 Příloha 1.

4.4

Nebezpečí plynovodu pro okolí

4.4.1

Klasifikuje se stupeň nebezpečí, které vyplývá z případného úniku plynu. Velikost nebezpečí je dána druhem a vzdáleností zástavby od plynovodu, rozsáhlostí a typem souběžných a křižujících inženýrských sítí a propustností komunikací a ploch, pod kterými je plynovod uložen.

4.4.2

Druh zástavby Při klasifikaci druhu zástavby se vychází z Tabulky 13. Tabulka 13 – Hodnocení druhu zástavby

Řádek

Druh okolní zástavby

Body

1

Bez zástavby

0

2

Řídká zástavba

1

3

Vilová zástavba

2

4

Sídlištní a činžovní zástavba

3

5

Průmyslová zástavba a obchodní centra

4

6

Hustá historická zástavba

5

17

Platnost od


Vzdálenost plynovodu od objektů (DV)

4.4.3

Zjišťuje se vzdálenost k nejbližšímu objektu v metrech. Stanovení počtu bodů viz P 7 Příloha 1. Vzdálenost inženýrských sítí

4.4.4

U inženýrských sítí je klasifikováno nebezpečí případného úniku plynu do kanalizací, starých potrubí, kolektorů a dalších dutých prostorů. Rovněž je posuzováno nebezpečí možného šíření úniku plynu pomocí jiných technických vedení do blízkých objektů. Při klasifikaci se přihlíží k dodržení svislých a vodorovných vzdáleností dle ČSN 73 6005 a TPG 702 04. Při klasifikaci se vychází z Tabulek 14a, 14b a 14c. Tabulka 14a – Hodnocení souběhu a křížení plynovodu s jinými inženýrskými sítěmi Řádek

Popis souběhu a křížení s jinými inženýrskými sítěmi

Body

1

Bez souběhu a křížení s ostatními sítěmi

0

2

Souběh či křížení s technickým vedením bez dutého prostoru (kabely, vodovod aj.)

1

3

Souběh či křížení s technickým vedením s dutým prostorem (kanalizace, kolektory, vedení v korýtkách apod.)

3

Tabulka 14b – Hodnocení vzdálenosti a ochrany plynovodu vůči inženýrským sítím podle ČSN 73 6005 a TPG 702 04 Řádek

Popis souběhu a křížení s jinými inženýrskými sítěmi

Body

1

Vzdálenost nebo ochrana dle předpisů

0

2

Vzdálenost nebo ochrana menší než předepsaná

1

Tabulka 14c – Hodnocení vzdálenosti zaústění inženýrských sítí (včetně plynovodu) do objektu Řádek

Vzdálenost

Body

1

do 20 m

1

2

nad 20 m

0

Poznámka: Hodnocení vlivu vzdálenosti inženýrských sítí se provede součtem bodových hodnocení z Tabulek 14a – 14c. 4.4.5

Druh povrchu komunikace – terénu Provádí se hodnocení propustnosti povrchu terénu z hlediska možného odvětrání případného úniku plynu. Při klasifikaci se vychází z Tabulky 15. Tabulka 15 – Hodnocení druhu povrchu komunikace – terénu

Řádek

Popis povrchu komunikace

Body

1

V blízkosti plynovodu není žádná zástavba

0

2

Mezi plynovodem a zástavbou je volný terén (hlína, štěrk nebo kameny)

1

3

Mezi plynovodem a zástavbou je volný terén v kombinaci s dlažbou

2

4

Mezi plynovodem a zástavbou je převážně dlažba

3

5

Mezi plynovodem a zástavbou je asfalt (beton) v kombinaci s dlažbou

4

6

Mezi plynovodem a zástavbou je souvislá vrstva asfaltu nebo betonu

5

4.5

Poruchovost

4.5.1

Poruchovost plynovodu je hodnocena z provozních záznamů plynovodu. Poruchy jsou zjišťovány a vykazovány samostatně podle TPG 905 01. Odborně způsobilý pracovník – diagnostik (vyhodnocovač) zjistí počty poruch na posuzovaném úseku plynovodu za předchozí desetileté období. Počet bodů pro hodnocení poruchovosti se stanoví postupem uvedeným v P 8 Příloha 1 s využitím záznamu počtu poruch vycházejícím z provozních záznamů doplněných do Tabulky 16.

18

Platnost od


Tabulka 16 – Záznam počtu poruch (z provozních záznamů) Roky

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Počet poruch

Poznámka: Do rubriky označené „1“ se uvede počet poruch v aktuálním roce, do rubriky „2“ počet poruch v předcházejícím roce atd., sledují se roky zpětně nejdéle po dobu 10 let. 4.5.2

Do poruch se pro hodnocení započítávají poruchy způsobené: – korozí; – pnutím (např. praskání liniových částí plynovodů); – stárnutím materiálu nebo nekvalitním provedením (projevujícím se netěsnostmi hrdlových spojů, případně dalšími vadami, vyplývajícími z nedodržení technologických předpisů při výrobě a výstavbě).

4.5.3

Nezapočítávají se poruchy způsobené: – mechanickými zásahy (výkopové práce); – zkraty kabelů; – netěsností šroubovaných spojů (zátek, přírub, šoupátek).

4.5.4

Posuzování poruchovosti sítě se může provádět i samostatně mimo posouzení kritérií uvedených v těchto pravidlech. V tomto případě by hodnocení mělo být uváděno do Zápisu o hodnocení technického stavu plynovodu s návrhem na řešení (viz Příloha 3).

4.6

Zaměření kontrolovaného úseku plynovodu

4.6.1

Nedílnou součástí diagnostiky plynovodu je provedení zaměření kontrolovaného úseku plynovodu. To je možno provést pomocí soupravy GPS, kdy jsou přímo zaznamenány souřadnice kontrolovaného místa plynovodu elektronickou formou. Pokud není souprava GPS k dispozici, provede se zaměření od pevných bodů v terénu, jako např. budov, sloupů, vzrostlých stromů apod. Pokud se provádí zaměření od pevných bodů v terénu, zakreslí se do situačního plánku.

4.6.2

Situační plánek slouží pro stanovení geodetických souřadnic kontrolovaného místa plynovodu. Zjištění geodetických souřadnic kontrolovaného místa plynovodu se provede porovnáním místa, uvedeného v situačním plánku, s mapovým podkladem v elektronických mapových souborech GIS.

4.7

Doplňující informace V některých případech je vhodné doplnit záznam fotodokumentací, případně poznámkami, pokud jsou zjištěny některé údaje, které hodnocení doplňují nebo upřesňují.

5

DIAGNOSTIKA ČÁSTEČNÁ

5.1

Doporučený rozsah měření a kontrol Měření a kontrola v rozsahu částečné diagnostiky se provádí na ocelovém plynovodu dostupném při příležitostném výkopu nebo v případech, kdy není zjevně narušena izolace plynovodu nebo jeho povrch korozí. Za tímto účelem se provádí hodnocení: a) izolace; b) způsobu uložení plynovodu; c) korozního napadení; d) nebezpečí plynovodu pro okolí. e) poruchovosti. Doporučený rozsah měření, kontrol a jejich postup provádění při částečné diagnostice je souhrnně uveden v Tabulce 17.

19

Platnost od


Tabulka č. 17 - Doporučený rozsah měření, kontrol a jejich postup provádění Měření – kontrola

Postup

Částečná diagnostika

1. Stav izolačního systému

3.

a) vizuální hodnocení b1) původní tloušťka izolace b2) skutečná tloušťka izolace c) přilnavost izolace d) mechanické poškození izolace e) druh a kvalita izolace 2. Způsob uložení plynovodu

viz 4.1.2, Tab. 2 --viz 4.1.3, Příloha 1 P 1 viz 4.1.4, Tab. 3 viz 4.1.5, Tab. 4 viz 4.1.6, Tab. 5

ano ne ano ano ano ano

a) vliv dopravy b1) druh zeminy b2) velikost zrn zeminy b3) velikost kamenů nebo štěrku b4) objem zrn, hrud štěrku nebo kamenů c) potenciál potrubí – půda d) korozní agresivita půdy e) proudová hustota ss bludných proudů f) proudová hustota stř. bludných proudů 3. Korozní napadení

viz 4.2.1, Tab. 6 viz 4.2.2, Tab. 7a viz 4.2.2, Tab. 7b viz 4.2.2, Tab. 7c viz 4.2.2, Tab. 7d ---------

ano ano ano ano ano ne ne ne ne

a1) charakter a rozsah narušení a2) původní tloušťka stěny plynovodu z dokumentace a3) tloušťka stěny plynovodu v místě bez vad a4) tloušťka stěny plynovodu v poškozených místech b1) délka největší vady b2) vzdálenost od sousední vady 4. Nebezpečí plynovodu pro okolí

viz 4.3.3, Tab. 12 řádek 1 a 2 --viz 4.3.2 -------

ano ne ano ne ne ne

a) druh zástavby b) vzdálenost objektů c1) hodnocení souběhu a křížení s ostatním inženýrskými sítěmi c2) hodnocení vzdálenosti a ochrany c3) hodnocení vzdálenosti zaústění do objektu d) povrch nad plynovodem 5. Poruchovost Počet poruch/km . rok

viz 4.4.2, Tab. 13 viz 4.4.3, Příloha 1 P 7 viz 4.4.4, Tab. 14a viz 4.4.4, Tab. 14b viz 4.4.4, Tab. 14c viz 4.4.5, Tab. 15

ano ano ano ano ano ano

viz 4.5

ano

Způsob hodnocení provedených kontrol a měření je popsán v 5.2 až 5.6, přičemž bodové hodnocení a koeficienty závažnosti jednotlivých kritérií vycházejí z Tabulky 1. 5.2

Hodnocení stavu izolačního systému Hodnocení stavu izolačního systému se provádí (viz Tabulka 17) postupem podle 4.1, pouze se neprovádí stanovení původní tloušťky izolace podle 4.1.3.3. Jednotlivá hodnocení jsou v intervalu 0 až 5 bodů a výsledkem je dosažení maximálně 25 bodů. Body z jednotlivých hodnocení se sčítají a zaznamenávají do formuláře, viz Příloha 5.

5.3

Hodnocení způsobu uložení plynovodu Hodnocení způsobu uložení plynovodu se provádí (viz Tabulka 17) postupem podle 4.2.1 a 4.2.2. Hodnocení podle 4.2.3 – 4.2.5 se neprovádí. Jednotlivá hodnocení jsou v intervalu 0 až 5 bodů a výsledkem je dosažení maximálně 7,5 bodu. Body z jednotlivých hodnocení se sčítají a zaznamenávají do formuláře, viz Příloha 5.

20

Platnost od


5.4

Hodnocení korozního napadení V rámci tohoto hodnocení se provádí (viz Tabulka 17) vizuální hodnocení korozního napadení podle 4.3.3, ale pouze podle řádku č. 1 a č. 2 Tabulky 12 a dále měření pouze tloušťky stěny plynovodu v místě bez vad podle 4.3.2, pokud to podmínky dovolí, na čtyřech místech. Hodnocení je v intervalu 0 až 1 bod a výsledkem je dosažení maximálně 3 bodů.

5.5

Hodnocení nebezpečí plynovodu pro okolí Hodnocení nebezpečí plynovodu se provádí (viz Tabulka 17) postupem podle 4.4. Jednotlivá hodnocení jsou v intervalu 0 až 5 bodů a výsledkem je dosažení maximálně 20 bodů.

5.6

Hodnocení poruchovosti plynovodu Hodnocení poruchovosti plynovodu se provádí podle 4.5.

6

VYHODNOCENÍ DIAGNOSTIKY PLYNOVODŮ

6.1

Vyhodnocení diagnostiky

6.1.1

Základem pro vyhodnocení stavu plynovodu je vyplněný Záznam o technické kontrole plynovodu (viz Příloha 4). Pokud je používán výpočtový program (SW podle 1.2), přepíší se hodnoty ze Záznamu o technické kontrole plynovodu do tohoto programu. Vyhodnocovač zároveň doplní údaje, které nejsou součástí Záznamu o technické kontrole.

6.1.2.

Za účelem vyhodnocení stavu plynovodu se nejprve provede součet bodů, dosažených v jednotlivých kritériích (viz 3.3.2 Tabulka 1), který se porovná se srovnávacím součtem a vyjádří v procentech, tj. jako podíl dosažených bodů a srovnávacího součtu vynásobený 100. Srovnávací součet je součet maximálně možných bodů ze všech konkrétně zjišťovaných kritérií (v praxi se často z různých důvodů při úplné i částečné diagnostice plynovodů nehodnotí všechna kritéria uvedená v Tabulce 1, popř. v Tabulce 17).

6.1.3

Podle dosažených bodů, vyjádřených v procentech (viz 6.1.2), se stav plynovodu vyhodnotí podle Tabulky 18, ve které jsou uvedeny doporučené intervaly pro hodnocení stavu plynovodu. Tabulka č. 18 – Hodnocení stavu plynovodu Intervaly pro hodnocení stavu plynovodu [%]

Stav plynovodu velmi dobrý dobrý vyhovující dostatečný nedostatečný

0 – 12,49 12,50 – 37,49 37,50 – 62,49 62,50 – 87,49 87,50 a více

Příklad přepočtu dosažených bodů na procentové vyjádření: Byla prováděná diagnostika plynovodu a bylo dosaženo 98 bodů. Protože některá kritéria nebylo možno posuzovat/měřit, srovnávací součet maximálně možných bodů byl 167,5. Jaký je stav plynovodu? Nejprve se provede přepočet dosažených bodů na procenta, viz 6.1.1: (98 / 167,5) x100 = 58,5 % Následně se v Tabulce 18 vyhledá odpovídající interval, tj. 37,5 až 62,49 %, podle kterého je plynovod ve vyhovujícím stavu. Poznámka: Používá-li se pro výpočet SW, který je součástí těchto pravidel, hodnocení stavu plynovodu je automaticky provedeno podle Tabulky 18.

21

Platnost od


6.1.4

Vyhodnocení diagnostiky NTL a STL plynovodů slouží jako podklad pro stanovení technického stavu NTL a STL plynovodních sítí. Do Zápisu o hodnocení technického stavu plynovodu s návrhem řešení (viz Příloha 3) se doplní bodové ohodnocení jednotlivých pomocných kritérií. S využitím pomocných kritérií se stanovují priority oprav, případně obnovy (viz 3.4).

6.2

Využití získaných dat

6.2.1

Získaná data z diagnostiky NTL a STL plynovodů slouží pro dlouhodobé statistické sledování a vyhodnocování jejich technického stavu. Statistické sledování a vyhodnocování technického stavu NTL a STL plynovodů se doporučuje provádět například v provozním technickém informačním systému plynárenské sítě (PTIS), pokud je v příslušné plynárenské společnosti zaveden.

6.2.2

Základem pro rychlé a jednoduché využívání dat, získaných diagnostikou plynovodů, je jejich přenesení do mapových zákresů plynovodů. Zápis o hodnocení technického stavu plynovodů se doporučuje převést do grafiky plynovodů GIS, pokud je v dané plynárenské společnosti k dispozici. Tím se umožní jednoduše graficky sledovat lokality, kde narůstají místa na plynovodu ve špatném technickém stavu a počet sond, které tento stav odhalily.

6.2.3

Pro vyhodnocené stavy plynovodu, uvedené v Tabulce 18, se doporučuje používat značení způsobem zavedeným v GIS.

7

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Činnosti a zařízení provedené podle technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto pravidel při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto pravidel, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat.

8

CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY

8.1

České technické normy

ČSN EN 45020 (01 0101) ČSN EN ISO/IEC 17000 (01 0106) ČSN 03 8005 ČSN 03 8363 ČSN 03 8365 ČSN EN 12068 (03 8333) ČSN EN 12954 (03 8355) ČSN EN 13509 (03 8360) ČSN 03 8375 ČSN EN 12007-1 (38 6413) ČSN 42 0021 ČSN 42 0022 ČSN EN 10289 (42 1011) ČSN EN 10290 (42 1013) ČSN EN 15257 (03 8391) ČSN EN 13480-3 (13 0020)

Normalizace a souvisící činnosti – Všeobecný slovník Posuzování shody – Slovník a základní principy Ochrana proti korozi. Názvosloví protikorozní ochrany podzemních úložných zařízení Zásady měření při protikorozní ochraně kovových zařízení uložených v zemi. Měření zdánlivého měrného odporu půdy Wernerovou metodou Zásady měření při protikorozní ochraně kovových zařízení uložených v zemi. Stanovení přítomnosti bludných proudů v zemi Katodická ochrana – Vnější organické povlaky pro ochranu proti korozi v zemi nebo ve vodě uložených ocelových potrubí a používané za působení katodické ochrany – Páskové a smršťovací materiály Katodická ochrana kovových zařízení uložených v půdě nebo ve vodě – Všeobecné zásady a aplikace na potrubí Měřicí postupy v katodické ochraně Ochrana kovových potrubí uložených v půdě nebo ve vodě proti korozi Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – Část 1: Obecné funkční požadavky Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek pod DN 50 Ocelové trubky. Asfaltová izolace trubek nad DN 50 Ocelové trubky a tvarovky pro potrubí uložená v zemi nebo ve vodě – Vnější nátěrové epoxidové a modifikované epoxidové povlaky Ocelové trubky a tvarovky pro potrubí uložená v zemi nebo ve vodě – Vnější nátěrové polyuretanové a modifikované polyuretanové povlaky Katodická ochrana – Stupně odborné způsobilosti a certifikace pracovníků katodické ochrany Kovová průmyslová potrubí - Část 3: Konstrukce a výpočet

22

Platnost od


ČSN 69 0010-4-1 až 27 ČSN 73 6005 ČSN 73 6133 ČSN EN 1610 (756114) 8.2

Technická pravidla

TPG 702 04 TPG 905 01 TPG 920 21 TPG 920 24 TPG 920 25 TPG 920 22 TPG 927 02 TPG 927 03

8.3

Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Výpočet pevnosti. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení

Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 bar včetně Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových zařízení. Volba izolačních systémů Zásady provádění jiskrových zkoušek ochranných povlaků vysokým napětím Omezení korozního účinku bludných a interferenčních proudů na úložná zařízení Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových plynových zařízení. Provoz a údržba zařízení aktivní ochrany Odborné kurzy. Příprava osob k získání odborné způsobilosti k izolování plynových zařízení ukládaných do země nebo uložených v zemi Odborné kurzy. Příprava osob k získání odborné způsobilosti ke kontrole izolací plynových zařízení ukládaných do země nebo uložených v zemi

Právní předpisy

85/1978 Sb. 21/1979 Sb. 48/1982 Sb. 17/1992 Sb. 22/1997 Sb. 458/2000 Sb. 185/2001 Sb. 254/2001 Sb. 383/2001 Sb. 495/2001 Sb. 9/2002 Sb. 11/2002 Sb. 163/2002 Sb. 17/2003 Sb. 23/2003 Sb. 26/2003 Sb. 406/2004 Sb. 101/2005 Sb. 251/2005 Sb. 183/2006 Sb. 262/2006 Sb. 264/2006 Sb. 309/2006 Sb.

Vyhláška o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. Vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů Zákon o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o vodách a o změně a doplnění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí, hluku, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na elektrické zařízení nízkého napětí Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů 23

Platnost od


616/2006 Sb. 361/2007 Sb. 176/2008 Sb. 272/2011 Sb. 201/2012 Sb. 224/2015 Sb.

8.4

Zahraniční předpisy

DIN 30 670

9

Nařízení vlády o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

Umhüllung von Stahlrohren und formstücken mit Polyethylen (Polyetylenová izolace ocelových trubek a tvarovek)

LITERATURA

Ing. Josef Polák, CSc. a Ing. Pavel Veleta „Rukověť katodické protikorozní ochrany“

24

Platnost od


PŘÍLOHA 1 – 1/3

PŘEHLED VZTAHŮ PŘIŘAZUJÍCÍCH NAMĚŘENÝM HODNOTÁM BODY PRO HODNOCENÍ STAVU POTRUBÍ Podle údajů zjištěných v terénu jsou jednotlivým naměřeným hodnotám přiřazovány určité počty bodů do hodnocení. Stanovení počtu bodů je součástí vyhodnocování a je při použití příslušného SW prováděno programem. Význam uvedených symbolů je uveden v kapitole 2. P1

Tloušťka izolace (viz 4.1.3) 5

 tp  ts   10     tp 0 Poznámka: Hodnoty vpravo od závorky (0 a 5) určují interval, v němž se bodové hodnocení pohybuje. Pokud výraz v hranaté závorce má hodnotu vyšší než 5, nahrazuje se hodnotou 5. Pokud je hodnota záporná, nahrazuje se nulou. Toto platí obdobně pro dále uvedené výrazy v dalších kapitolách. P2

Stupeň mechanického poškození izolace (viz 4.1.5) 5

5  Z max  n  5      0 L  0  10

P3

Potenciál potrubí – půda (viz 4.2.3) a)

pokud je stanovena maximální a minimální hodnota potenciálu: 7, 5

E max  E min    6,875 12,5  2  0

b)

pokud je stanovena střední hodnota:

12,5  E

 6,8750

7,5

stř

Poznámka: Minimální hodnota – 0 bodů je dosažena při průměrné hodnotě potenciálu potrubí – půda -0,55 V a zápornější. Naopak maximální hodnota 7,5 bodu je dosažena při průměrné hodnotě potenciálu potrubí půda +0,05 V a kladnější. P4

Korozní agresivita půdy (viz 4.2.4)

r   9,7  10   0

7, 5

Poznámka: pro r ≥ 97 m je minimální celkové bodové ohodnocení = 0 bodů pro r ≤ 22 m je maximální celkové bodové ohodnocení = 7,5 bodu P5

Proudová hustota (viz 4.2.5) Proudová hustota stejnosměrných bludných proudů: 15

 Jd.c .   60   0

Proudová hustota střídavých bludných proudů:

0,075  J 

15 a.. c . 0

25

Platnost od

PŘÍLOHA 1 – 2/3


P6

Předpokládaná zbytková bezpečnost – PZB (viz 4.3.4) PZB se stanovuje pro jednotlivé tlakové hladiny plynovodů (NTL, STL), přitom pevnostní výpočet podle Přílohy 2 se provádí pouze pro plynovody nad 5 kPa.

P 6.1

Stanovení předpokládané zbytkové bezpečnosti a)

pro NTL plynovody je nutno posoudit na základě druhu koroze, který je rozlišen koeficientem k 2. PZB =

b)

ZTS.R (PTSZTS).k1.k 2

pro STL plynovody platí stejná podmínka pro rozlišení druhu koroze jako u NTL plynovodů. Navíc je nutno posoudit kritickou tloušťku stěny PZB =

( ZTSKTS).R (PTSZTS).k1.k 2

Tabulka 19 – Koeficient bezpečnosti k1 pro výpočet PZB Počet sond hodnoceného úseku (míst měření)

P 6.2

Koeficient bezpečnosti k1

1

2

2

1,8

3

1,7

4

1,6

5

1,5

6

1,4

Celkové bodové vyhodnocení předpokládané zbytkové bezpečnosti PZB se provede výpočtem dle vzorce: a)

pro PZB ≤ 16 roků se počítá celkové bodové hodnocení včetně koeficientu závažnosti: bez lim itu

4   3 19  PZB  4 Člen

4  PZB  3

bez lim itu 0



+ 4  PZB

3



bez lim itu 0

tvoří rizikový přídavek bodového hodnocení, který zajišťuje prudký nárůst

bodového hodnocení při nízkých hodnotách PZB. Toto opatření zvyšuje váhu kritéria PZB vůči ostatním kritériím. b) c) d)

Pro PZB = 16 roků je celkové bodové hodnocení včetně koeficientu 4 body. Pro PZB ≤ 4 roky je celkové bodové hodnocení neomezené, Pro PZB mezi 16 a 30 roky se počítá celkové bodové hodnocení včetně koeficientu závažnosti: 4

2   7 30  PZB  0 e)

Pro PZB ≥ 30 let je celkové bodové hodnocení včetně koeficientu závažnosti 0 bodů.

P 6.3

Pevnostní výpočet a následné stanovení PZB předpokládá zajištění výpočetní techniky pro odborně způsobilého pracovníka – diagnostika (vyhodnocovače).

P7

Vzdálenost plynovodu od objektů (viz 4.4.3)

6  DV 50

26

Platnost od

PŘÍLOHA 1 – 3/3


P8

Poruchovost (viz 4.5) Počet bodů pro hodnocení poruchovosti se stanoví následujícím postupem: Pro výpočet bodů pro hodnocení poruchovosti byla stanovena závažnost počtu poruch v hodnoceném desetiletém období podle geometrické posloupnosti s počátkem v 10. roce s hodnotou 1 a kvocientem geometrické posloupnosti 2, počítáno od 10. roku k minulému roku (každý člen této posloupnosti je 2x větší než předchozí). Váhy podle této posloupnosti jsou uvedeny v Tabulce 20. Tabulka 20 – Počet poruch a jejich váhové hodnocení

Roky

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

512

256

128

64

32

16

8

4

2

1

Počet poruch (n1, n2, …, n10) Váha (v1, v2, …,

v10)

Z údajů uvedených v Tabulce 20 se vypočte vážený průměr počtu poruch Pváha podle vzorce: Pváha = kde

je

,

=

n1, n2, …, n10 v1, v2, …, v10

počet poruch v jednotlivých letech; váhy v jednotlivých letech.

Počet bodů B pro hodnocení poruchovosti se vypočte podle vzorce: B = Pváha x 20, kde

je

Pváha 20

vážený průměr počtu poruch; koeficient závažnosti, viz Tabulka 1

V závislosti na délce posuzovaného úseku plynovodu se stanoví konečný počet bodů B k pro hodnocení poruchovosti takto: a) pro úsek o délce ≤ 1 km je:

Bk = B

b) pro úsek o délce >1 km je:

Bk =

kde lu je délka posuzovaného úseku, jejíž hodnota je uvedená v [km] s přesností na jedno desetinné místo

27

Platnost od


PŘÍLOHA 2 – 1/2

PEVNOSTNÍ VÝPOČET TLOUŠŤKY STĚNY PLYNOVODU PŘI KOROZNÍM POŠKOZENÍ Tloušťka stěny plynovodu při korozním poškození Pro stanovení tloušťky stěny plynovodu poškozeného korozí jsou použity výpočty z ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Jsou použity tyto části normy: ČSN 69 0010-4-2 Technická pravidla. Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli ČSN 69 0010-4-5 Technická pravidla. Výpočet pevnosti. Válcové části nádob ČSN 69 0010-4-9 Technická pravidla. Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka ČSN 69 0010-4-12 Technická pravidla. Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů Postup výpočtu je následující: – dovolené namáhání oceli se stanoví podle ČSN 69 0010-4-2; – z ČSN 69 0010-4-5 se podle požadovaného tlaku stanoví minimální tloušťky stěny trubky. Velikost oblasti zeslabení není při dodržené minimální tloušťce nijak omezena; – oblast pro tloušťku menší než minimální (tloušťka limitní) se stanovuje podle ČSN 69 0010-4-12. Z této části normy se také stanovuje okrajová tloušťka, která je pro oblast s limitní tloušťkou nezbytná. Limitní tloušťka se vypočte podle ČSN 69 0010-4-9. Oblast s limitní tloušťkou a limitní tloušťka jsou na sobě závislé; – Oblasti s limitní tloušťkou musí být od sebe vzdáleny. Vzdálenost se vypočítá dle ČSN 69 0010-4-12; na této vzdálenosti nesmí být tloušťka stěny menší než tloušťka okrajová. Výpočtové vztahy k Obrázku 2 (viz 4.3.4): provozní tlak pevnost materiálu výpočtová mez kluzu materiálu dovolené namáhání součinitel namáhání mezní poměr

P Rm Rp f v K

R Rp  f  min m ;   2,4 1,5 

t min 

P D 2f  P

     t  Smin  d  min2    0,8  D  t ;   t min P  0,35    t  

K

d t lim

t ok r : v 

1



0,35 

0,8 

P t

1 0,5d D  Sok r

P

t ok r  f  v D  t ok r  v

I  2  D  t okr

Výsledný výpočet pevnosti dle uvedených ČSN 69 0010-4-2, ČSN 69 0010-4-5, ČSN 69 0010-4-9 a ČSN 69 0010-12 je ve shodě s požadavky ČSN EN 13480-3.

28

Platnost od


PŘÍLOHA 2 – 2/2

Tabulka 20 – Provozní tloušťky potrubí Min. tloušťka stěny tmin [mm]

Materiál Druh*

DN

Rozměry [mm]

Mat. Rm značka [Mpa]

pro tlak

Rp [Mpa]

F [Mpa]

0,1 MPa

0,5 MPa

d [mm]

k [-]

tokr [mm]

l [mm]

B

80

89 x 3,5

11353

355

205

136,7

0,03

0,15

20,3

16,7

2

25,6

B

100

108 x 4

11353

355

205

136,7

0,04

0,18

24,8

16,7

2,4

31,0

B

150

159 x 4,5

11353

355

205

136,7

0,05

0,27

37,2

16,7

3,6

46,5

B

200

219 x 6

11353

355

205

136,7

0,07

0,38

51,3

16,7

5,0

64,3

B

250

273 x 6,5

11353

355

205

136,7

0,09

0,48

64,5

16,7

6,3

81

B

300

324 x 7,5

11353

355

205

136,7

0,11

0,57

76,6

16,7

7,5

95,6

S

300

324 x 6

11373

340

235

141,7

0,11

0,55

47,0

17,0

6

86,5

B

400

426 x 9

11353

355

205

136,7

0,15

0,75

83,0

16,7

9

121

S

400

426 x 7

11373

340

235

141,7

0,15

0,73

41,5

17,0

7

107

B

500

530 x 12

13030

460

265

176,7

0,14

0,72

110

19,0

9,3

137

B

500

530 x 8

13030

460

265

176,7

0,15

0,73

71,7

19,0

8

128

S

500

530 x 6

11523

490

315

204,2

0,13

0,64

41,3

20,4

6

111

*) Poznámka: B – trubky bezešvé; S – trubky svařované

Hodnoty minimální tloušťky stěny potrubí uvedené v Tabulce 20 vyhovují bezpečnému provozu z hlediska pevnostních vlastností materiálu, protože jsou vypočteny se součiniteli bezpečnosti obvykle užívanými při konstrukci tlakových nádob i pro konstrukci potrubí. Minimální tloušťky stěny uvedené v Tabulce 20 pro středotlaké potrubí jsou, i když pevnostně vyhovují, nepřijatelné z jiných důvodů a pro praktickou potřebu je nutná jejich úprava uvedená v Tabulce 21. Tabulka 21 – Provozní tloušťky potrubí (pro praktické použití)

DN

Rozměry [mm]

Mat. značka

Min. tloušťka stěny tmin pro tlak 0,5 MPa [mm]

d [mm]

k [-]

B

80

89 x 3,5

11353

0,5

20

B

100

108 x 4

11353

0,5

25

B

150

159 x 4,5

11353

0,5

B

200

219 x 6

11353

B

250

273 x 6,5

11353

B

300

324 x 7,5

S

300

324 x 6

B

400

S

400

B

tokr [mm]

l [mm]

17

2

25

17

2,5

31

35

17

3,5

46

1,0

50

17

5,0

65

1,5

65

17

6,5

81

11353

2,0

75

17

7,5

95

11373

2,0

50

17

6

86

426 x 9

11353

2,5

80

17

9

120

426 x 7

11373

2,5

40

17

7

107

500

530 x 12

13030

3,0

110

19

9,5

135

B

500

530 x 8

13030

3,0

70

19

8

130

S

500

530 x 6

11523

3,0

40

20

6

110

Druh*

*) Poznámka: B – trubky bezešvé; S – trubky svařované

V této tabulce jsou upraveny tloušťky potrubí pro střední tlak tak, aby je bylo možné používat v praxi. Tloušťky jsou vypočteny pro bezešvé potrubí. Platí i pro svařované trubky do 0,5 MPa.

29

Platnost od


PŘÍLOHA 3

ZÁPIS O HODNOCENÍ TECHNICKÉHO STAVU PLYNOVODU S NÁVRHEM ŘEŠENÍ Obec (místo) ulice: ……………………………………………………………………………................................... Upřesnění místa: ………………………………………………………………………………................................. Plynovod DN: ………………………

PN ……………….......

Přípojka DN: ……………………….

PN ……………….......

Délka posuzovaného úseku plynovodu: …………. km

Rok výstavby: ………….............

Orientační náklad na rekonstrukci: ……………….. tis. Kč 1. Rozhodující kritéria Stav izolačního systému: Způsob uložení plynovodu: Korozní napadení: Nebezpečí plynovodu pro okolí: Poruchovost: Celkem:

bodů bodů bodů bodů bodů bodů

Návrh pořadí rekonstrukce: Na základě vyhodnocení rozhodujících kritérií byl úsek plynovodu vyhodnocen ……........... body, jako:………………………………..................................................................... Plynovod byl na základě vyhodnocení rozhodujících kritérií zařazen v pořadí rekonstrukcí jako ………......... důležitý. Útvar odpovědný za hodnocení technického stavu plynovodu………………………………............................. …………………......... podpis 2. Pomocná kritéria Důležitost pro zásobování: (1 – 5 bodů) Tlaková situace: (1 – 5 bodů) Možnost zásobování při poruše: (1 – 5 bodů) Další zvolená pomocná kritéria dle vlastní volby: (1 – 5 bodů) Celkový počet bodů: Na základě vyhodnocení pomocných kritérií byl úsek plynovodu zařazen do pořadí a bude řešen:* a) opravou b) rehabilitací c) rekonstrukcí d) výstavbou nového plynovodu e) odstávkou Se zařazením plynovodu do navrženého řešení souhlasí* nesouhlasí* a zařazuje do pořadí jako …………………………....................................... Rozhodnutí provozovatele: …………………………………………………………………… Datum: …………………….. Podpis: …………………………………................................ *) nehodící se škrtněte

30

Platnost od


PŘÍLOHA 4 – 1/2

ZÁZNAM O TECHNICKÉ KONTROLE PLYNOVODU č.: Vyplňuje přípravna úseků PaÚ Předal:

Datum:

Převzal (pro částečnou diagnostiku): Převzal (pro úplnou diagnostiku): Důvod výkopu:

Výkop otevřen do:

Místo – ulice: Upřesnění místa: Plynovod:

DN

Přípojka:

PN

DN

PN

Vyplňuje technik úseku PaÚ Délka posuzovaného plynovodu:

km

Rok výstavby:

IČ:

Záznamy z terénu: 0.

Kontrolovaná délka plynovodu

1.

Stav izolačního systému a)

vizuální hodnocení

b1)

původní tloušťka izolace*)

b2)

skutečná tloušťka izolace

c)

přilnavost

m

číslo řádku z Tabulky 2 mm č.1

č.2

č.3

č.4

mm

číslo řádku z Tabulky 3

mechanické poškození izolace: d)

Poškození č.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tloušťka izol. v pošk. místě e) 2.

3.

mm číslo řádku z Tabulky 5

druh a kvalita izolace

Způsob uložení plynovodu a)

vliv dopravy


b1)

druh zeminy

číslo řádku z Tabulky 7a

b2)

velikost zrn zeminy

číslo řádku z Tabulky 7b

b3)

velikost kamenů nebo štěrku

číslo řádku z Tabulky 7c

b4)

objem zrn, hrud, štěrku nebo kamenů

číslo řádku z Tabulky 7d

c)

potenciál potrubí – půda *)

min.

d)

korozní agresivita půdy*)

e)

hustota stejnosměrných blud. proudů*)

f)

hustota střídavých blud. proudů*)

V

stř.

max.

Ohm min.

m

(+) stř.

max.

mA

(-) stř.

mA

Korozní napadení číslo řádku z Tabulky 12

a1)

charakter a rozsah napadení

a2)

původní tloušťka stěny potrubí z dokumentace*)

a3)

tloušťka stěny potrubí v místech bez vad

mm

č.1

č.2

č.3

č.4

mm

tloušťka stěny potrubí v poškozených místech*): a4)

Poškození č.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tloušťka stěny v pošk. místě

mm

b1)

délka největší vady

mm

b2)

vzdálenost od sousední vady

mm

31

Platnost od


4.

5.

PŘÍLOHA 4 – 2/2

Nebezpečí plynovodu pro okolí číslo řádku z Tabulky 13

a)

druh okolní zástavby

b)

vzdálenost od objektu

c1)

hodnocení souběhu a křížení jiných sítí

číslo řádku z Tabulky 14a

c2)

hodnocení vzdálenosti a ochrany

číslo řádku z Tabulky 14b

c3)

hodnocení vzdálenosti zaústění do objektu

číslo řádku z Tabulky 14c

d)

povrch nad plynovodem


m

Zaměření místa

souřadnice GPS:

Situační plánek

6.

Poznámky

fotodokumentace pořízena:

Zaznamenal:

Částečná diagnostika

Jméno:

Podpis:

ano

ne

Úplná diagnostika

Datum:

*) při částečné diagnostice se nevyplňuje/neprovádí 32

Platnost od

TPG Rozvod plynů G

Recommend Documents