www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
TPG
Domovní plynovody
G 704 01
TECHNICKÁ PRAVIDLA
ODBĚRNÁ PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ A SPOTŘEBIČE NA PLYNNÁ PALIVA V BUDOVÁCH GAS INSTALLATION PIPEWORK AND APPLIANCES FOR BUILDINGS
Schválena dne: 29. 5. 2013 Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/4/08/23
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Realizace a vydání technických pravidel:
Nakladatel:
Český plynárenský svaz
GAS s.r.o. – Organizace pro výkon společných činností v plynárenství ČR podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci čj. 6302122/632/93 ze dne 27. 10. 1993
registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1– 2881/90 – R ze dne 23. října 1990
Společnost pro techniku, předpisy, informatiku a vzdělávání
ISBN 978-80-7328-291-2 COPYRIGHT © ČPS, 2013 Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS.
2
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Tato technická pravidla vycházející z ustanovení ČSN EN 1775:2008 (38 6441) „Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky“ stanovují podrobnější úpravu pro navrhování, stavbu, rekonstrukci, zkoušení, uvádění do provozu, provoz, opravy a údržbu odběrných plynových zařízení včetně spotřebičů na plynná paliva v budovách. Jsou používána s využitím ČSN EN 1775. NAHRAZENÍ PŘEDCHOZíCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TPG 704 01 schválená 18. 12. 2008 a jsou vydána jako konsolidované znění, ve kterém je zapracována Změna 1 schválená 29. 5. 2013. Změny proti předchozím TPG Technická pravidla reagují na změny obecně závazných předpisů, českých technických norem (ČSN EN 1775:2008) a v neposlední řadě na poznatky z používání původních TPG 704 01 s důrazem na problematiku přívodu potřebného spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče a na jejich umisťování. Nově jsou stanoveny základní technické předpoklady pro správnou instalaci a používání odběrných plynových zařízení v návaznosti na v současné době často prováděné rekonstrukce a stavební úpravy bytového fondu. Důraz je kladen na bezpečný a spolehlivý provoz odběrného plynového zařízení. Zásadní změnou je nový pohled na průvzdušnost oken a dveří. U nově instalovaných oken s dorazovým nebo středovým těsněním, např. plastových oken nebo dřevěných eurooken, se nově neuvažuje s průvzdušností a pro přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B jsou stanoveny nové zásady – zřízení samostatných větracích otvorů nebo větracího potrubí. Pro správné navržení a kontrolu přívodu spalovacího vzduchu samostatnými větracími otvory či potrubím, jsou nově v přílohách těchto pravidel uvedeny grafy závislosti průtoku vzduchu na průřezové ploše otvoru nebo potrubí. Pro umisťování a provoz plynových spotřebičů v provedení A jsou, s ohledem na zkušenosti z praxe, technické požadavky zjednodušeny, naproti tomu u spotřebičů v provedení B jsou stanoveny nové požadavky pro kontrolu provozu, která lépe ověří správnou funkci spotřebiče a správný způsob přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin. Nově je pak v příloze navržen i graf stanovující lhůtu servisních kontrol plynového spotřebiče v závislosti na naměřené koncentraci CO ve spalinách. Pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou.
V Praze dne 29. 5. 2013 Tato pravidla platí od 1. 8. 2013
Český plynárenský svaz – registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 – 2881/90 – R ze dne 23. října 1990
3
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
OBSAH 1
Rozsah platnosti.................................................................................................................................... 6
2
Názvosloví.............................................................................................................................................. 6
3
Všeobecně.............................................................................................................................................. 9
4
Technické požadavky.......................................................................................................................... 10
4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
Všeobecně............................................................................................................................................. 10 Stanovení jmenovité světlosti (DN) domovního plynovodu................................................................... 10 Požadavky na materiál.......................................................................................................................... 13 Umísťování hlavních uzávěrů plynu....................................................................................................... 14 Umísťování ostatních uzávěrů............................................................................................................... 15 Umísťování regulátorů tlaku plynu......................................................................................................... 16 Umísťování a připojování plynoměrů..................................................................................................... 16 Umístění izolačních spojů a ochrana před dotykovým napětím............................................................ 16
5
Stavba domovního plynovodu........................................................................................................... 17
5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7
Obecně.................................................................................................................................................. 17 Vnější plynovod...................................................................................................................................... 17 Prostup domovního plynovodu vnější obvodovou zdí........................................................................... 18 Vnitřní plynovod..................................................................................................................................... 18 Vnitřní domovní plynovod s provozním tlakem plynu nad 10 kPa......................................................... 22 Spojování potrubí................................................................................................................................... 23 Ochrana proti požáru............................................................................................................................. 23
6
Zkoušení a uvádění plynovodů do provozu..................................................................................... 24
6.1 6.2 6.3
Zkoušení................................................................................................................................................ 24 Protokol o zkouškách............................................................................................................................. 27 Připojování OPZ a jejich uvádění do provozu ...................................................................................... 27
7
Provoz, kontrola, opravy, údržba a bezpečnost.............................................................................. 28
8
Připojování spotřebičů a jejich provoz............................................................................................. 30
8.1 8.2 8.3
Všeobecně............................................................................................................................................. 30 Připojení spotřebiče............................................................................................................................... 31 Provoz spotřebičů.................................................................................................................................. 32
9
Umísťování spotřebičů v bytových prostorech . ............................................................................ 32
9.1 9.2 9.3 9.4 9.5
Všeobecně............................................................................................................................................. 32 Spotřebiče v provedení A...................................................................................................................... 33 Spotřebiče v provedení B...................................................................................................................... 36 Spotřebiče v provedení C...................................................................................................................... 39 Kombinace spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B a/nebo C, a popř. s jinými spotřebiči...................................................................................................................... 40
10
Umísťování spotřebičů v nebytových prostorech........................................................................... 41
10.1 10.2 10.3 10.4
Všeobecně............................................................................................................................................. 41 Spotřebiče v provedení A...................................................................................................................... 42 Spotřebiče v provedení B...................................................................................................................... 43 Spotřebiče v garážích a autodílnách..................................................................................................... 43
11
Závěrečná ustanovení......................................................................................................................... 43
4
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
12
Citované a související předpisy......................................................................................................... 44
12.1 12.2 12.3
České technické normy......................................................................................................................... 44 Technická pravidla a technická doporučení.......................................................................................... 46 Právní předpisy...................................................................................................................................... 47
Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Schéma rozdělení plynárenského a odběrného plynového zařízení......................................... 49 Potřebné množství vzduchu pro stechiometrické spalování. Jednotky tlaku, tepla a výkonu.................................................................................................. 50 Příklad výpočtu domovního plynovodu...................................................................................... 51 Koeficienty současnosti provozu plynových spotřebičů............................................................ 52 Objemové průtoky zemního plynu a ztráty tlaku....................................................................... 53 Protokol o zkoušce pevnosti – těsnosti plynovodu.................................................................... 54 Zápis o vpuštění plynu do OPZ................................................................................................. 55 Diagram pro kontrolu provozuschopnosti domovního plynovodu.............................................. 56 Diagram pro stanovení geometrického objemu plynovodu podle délky a průměru.................. 57 Výpočet potřebného průtoku přiváděného vzduchu.................................................................. 58 Odhad těsnosti obálky budovy na základě měření podtlakovou metodou................................ 63 Příklady bezpečnostních protipožárních opatření..................................................................... 65 Vzorový formulář pro předávání odběrných plynových zařízení do osobního užívání uživatelům bytů a nebytových prostor....................................................................................... 66 Náplň činností osoby odpovědné za provoz plynovodů v budovách – nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar.................................................................................................... 68 Termín servisu spotřebičů v závislosti na měření koncentrace CO ve spalinách (k 8.3.4)...... 70 Metoda ověření nepřípustného podtlaku většího než 4 Pa (k 9.3.1.2)..................................... 71 Kontrola úniku plynu na neutěsněném konci chráničky (k 7.4 d))............................................ 72
5
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
TPG
Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách
G 704 01
1
ROZSAH PLATNOSTI
1.1
Tato technická pravidla (dále jen „pravidla“) vycházející z ČSN EN 1775 ed. 2 (38 6441) (dále jen ČSN EN 1775), stanovují podrobnější požadavky pro navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu, provoz, opravy a údržbu odběrných plynových zařízení o provozním tlaku do 0,5 MPa (5 bar) včetně a pro umísťování a připojování plynových spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW. U vyšších výkonů je možné postupovat analogicky při dodržení příslušných předpisů, např. vyhlášky č. 91/1993 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ČSN 07 0703 a TPG 908 02.
1.2
Tato pravidla neplatí pro plynovody sloužící k dodávce zkapalněných uhlovodíkových plynů – propan, butan a jejich směsi (dále jen „LPG”), s výjimkou ustanovení uvedených v kapitolách 8 až 10. Tato pravidla dále neplatí pro umísťování spotřebičů v mobilních zařízeních, např. ve vozidlech, maringotkách, obytných přívěsech, železničních jídelních vozech a lodích. V těchto zařízeních se spotřebiče umísťují podle dokumentace výrobce mobilního zařízení. Tato pravidla neplatí pro větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW, pro které platí TPG 908 02.
1.3
Pro účely těchto pravidel se pod pojmem „plyn” rozumí hořlavé plyny, které jsou při teplotě 15 °C a tlaku 1013 mbar v plynném stavu. Tyto plyny, zpravidla z bezpečnostních důvodů odorizované, se nazývají obecně zemní plyn nebo LPG. Jsou rovněž označovány jako plyny druhé a třetí třídy (viz ČSN EN 437).
1.4
Pro účely těchto pravidel se tlakem plynu rozumí přetlak.
1.5
Tato technická pravidla se používají s využitím ustanovení ČSN EN 1775.
1.6
Postavená odběrná plynová zařízení a rozpracovaná nebo provedená projektová dokumentace odběrného plynového zařízení podle dříve platných normativních dokumentů se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (inspekce práce), požární ochrany, hygieny a životního prostředí nerozhodnou jinak. Je však třeba respektovat nově zpracovaná ustanovení těchto pravidel týkající se opatření v provozu/užívání odběrných plynových zařízení.
1.7
Při rekonstrukcích a opravách a při výměnách plynových spotřebičů se postupuje následovně: a) ustanovení týkající se provedení plynovodu a jeho zkoušení se aplikují plně; b) ustanovení týkající se vedení (trasy) plynovodu a umisťování plynových spotřebičů se aplikují přiměřeně při vyhodnocení možných rizik, viz též 8.1.6.
Ve stávajících budovách s dřevěnými nebo kovovými okny nebo dveřmi, která nejsou ve spárách po obvodě opatřena dorazovým nebo středovým těsněním, je možné uvažovat s průtokem vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru stanoveným podle Přílohy 10 část 1. Pokud není možnost jiného stanovení průvzdušnosti části stávající budovy (prostoru propojeného s prostorem s plynovým spotřebičem), je možné provést odhad těsnosti obálky této části budovy na základě měření podtlakovou metodou podle Přílohy 11.
2
NÁZVOSLOVÍ Pro účely těchto pravidel se používá názvosloví uvedené v ČSN EN 1775 a dále tyto pojmy a definice:
2.1
Odběrné plynové zařízení (dále jen „OPZ“) – veškerá zařízení, počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jim měřicí zařízení (plynárenské - obchodní).
2.2
Plynovod – instalace sestávající z trubek a dalších součástí plynovodu. Součástí plynovodu jsou např. tvarovky, armatury (např. uzavírací) regulátory a plynoměry.
2.3
Celosvařovaný plynovod – svařovaný ocelový, měděný a PE plynovod. Za celosvařovaný plynovod se považuje i měděný tvrdě pájený plynovod.
6
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
2.4
Domovní plynovod – plynovod od předávacího místa plynu (např. hlavní uzávěr plynu) ke vstupnímu připojení spotřebiče (viz Příloha 1).
2.5
Vnější domovní plynovod (dále jen „vnější plynovod“) – část domovního plynovodu, umístěná mimo budovu, začínající hlavním uzávěrem plynu a končící na počátku prostupu plynovodu vnější obvodovou zdí.
2.6
Vnitřní domovní plynovod (dále jen „vnitřní plynovod“) – část domovního plynovodu, začínající jeho prostupem vnější obvodovou zdí (stěnou) do budovy a končící před vstupním připojením spotřebiče.
2.7
Domovní rozvod – část domovního plynovodu začínající hlavním uzávěrem plynu a končící před uzávěr y plynoměrů určenými pro obchodní měření.
2.8
Spotřební rozvod – část domovního plynovodu začínající uzávěry před měřícím zařízením (plynoměry pro obchodní měření) a končící před uzávěrem spotřebiče.
2.9
Stoupací vedení – úsek svislého plynovodu, který je vyšší než jedno poschodí budovy.
2.10
Rozdělovač – zařízení, které slouží k rozdělení objemových průtoků plynu do dvou a více potrubí.
2.11
Flexibilní potrubí – snadno ohebná samonosná vlnovcová trubka z korozivzdorné oceli opatřená koncovkami, viz např. ČSN EN 15266.
2.12
Prostup domovního plynovodu – část domovního plynovodu prostupující základy budovy, obvodovou zdí (stěnou) budovy, vnitřními stěnami, stropy, apod.
2.13
Instalační podlaží; instalační kanál; instalační šachta – zvláštní prostory v budově určené pouze k uložení instalací.
2.14
Plynovodní přípojka – zařízení začínající odbočením z distribuční soustavy a ukončené před HUP; za ním pokračuje OPZ zákazníka.
2.15
Provozní tlak (OP) – tlak plynovodu za běžných provozních podmínek.
2.16
Nejvyšší provozní tlak (MOP) – nejvyšší tlak, při kterém je možno provozovat plynovod za běžných provozních podmínek.
2.17
Hlavní uzávěr plynu (dále jen „HUP”) – uzavírací armatura OPZ, která odděluje OPZ od plynovodní přípojky. Uzávěr slouží k uzavření přívodu plynu do domovního plynovodu (viz Příloha 1).
2.18
Uzávěry plynu (dále jen „uzávěry”) – zařízení určená k přerušení průtoku plynu v plynovodu. Mohou jimi být ručně ovládané armatury nebo armatury ovládané vnějším zdrojem energie (elektricky, pneumaticky, tepelně apod.).
2.19
Protipožární armatura – armatura, která automaticky zavírá průtok plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty nad určitou hodnotu, a která splňuje po předem stanovenou dobu požadavky na vnitřní a vnější těsnost. Protipožární armaturou může být např. protipožární kohout, kohout s protipožární vsuvkou nebo protipožární vsuvka. Protipožární armatura je technickým zařízením ke snížení teoretické intenzity požáru, zabránění a přenesení požáru a možnosti vzniku výbušné směsi v dalších prostorách objektu. Protipožární armatura je požárně bezpečnostním zařízením1).
2.20
Nadprůtoková pojistka – armatura, která automaticky uzavírá průtok plynu při překročení definované hodnoty maximálního průtoku plynu podle typu pojistky.
2.21
Rozebíratelný mechanický spoj – spoj, u něhož se těsnosti dosahuje stlačením těsnicích ploch k sobě za pomoci těsnění nebo bez něj a který je možné rozebrat a opět smontovat.
2.22
Závitový spoj – spoj, u něhož se těsnosti dosahuje kontaktem kovů v závitech za pomoci těsnicího prostředku. Závitový spoj je spojem rozebíratelným.
1)
Vyhláška č. 246/2001 Sb.
7
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
2.23
Nerozebíratelný spoj – spoj vytvořený svařením, tvrdým pájením nebo tlakem (lisováním), který není možné rozebrat bez poškození potrubí nebo armatur.
2.24
Svěrný spoj – spoj, který je rozebíratelným mechanickým spojem, který není obvykle určen pro rozebírání a opětovné smontování.
2.25
Izolační spoj – zařízení sloužící k přerušení elektrické vodivosti potrubí.
2.26
Chránička – trubka nebo potrubí z plynotěsného materiálu, kterým je veden plynovod, chránící především okolní prostor před únikem plynu, případně současně plynovod před vnějšími silovými účinky – pak splňuje i funkci ochranné trubky.
2.27
Ochranná trubka (ochranné potrubí) – trubka nebo potrubí sloužící k ochraně plynovodu před vnějšími silovými účinky (mechanické poškození nebo nadměrné namáhání). Poznámka: Splní-li konstrukce ochranné trubky i její plynotěsnost, splňuje i funkci chráničky podle 2.26.
2.28
Regulátor tlaku plynu (dále jen „regulátor”) – zařízení, které snižuje tlak plynu na nastavenou hodnotu za regulátorem a udržuje jej v daných mezích.
2.29
Domovní regulátor – regulátor instalovaný za účelem zajištění nastavení hodnoty tlaku plynu v do movním rozvodu za regulátorem (viz TPG 609 01, TDG 609 03).
2.30
Regulátor spotřebičový – regulátor zajišťující nastavení hodnoty tlaku plynu před plynovým spotřebičem.
2.31
Plynový spotřebič (dále jen „spotřebič“) – souhrnné označení pro zařízení, které využívá energii plynu vzniklé jeho spalováním pro přípravu teplé vody, k přípravě pokrmů, k vytápění nebo k technologickým účelům.
2.32
Provedení spotřebiče – viz ČSN 06 1002 a TPG 800 00.
2.33
Připojení plynového spotřebiče – zařízení k připojení plynového spotřebiče na spotřební rozvod. Začíná uzávěrem plynového spotřebiče. Jeho součástí je spojovací potrubí, hadice podle 2.36, nebo jejich kombinace (potrubí a hadice), případně i regulátor spotřebičový podle 2.30.
2.34
Jmenovitý tepelný příkon spotřebiče (dále jen „příkon spotřebiče“) – teplo uvolňované za jednotku času spalováním plynu přiváděného do spotřebiče při daných podmínkách. Vyjadřuje se ve W nebo kW.
2.35
Jmenovitý tepelný výkon spotřebiče (dále jen „výkon spotřebiče“) – teplo uvolňované za jednotku času a využité k účelu, pro který je spotřebič určen. Vyjadřuje se ve W nebo kW.
2.36
Hadice pro připojení spotřebiče (dále jen „hadice“) – pružná připojovací část plynovodu od napojení na pevné potrubí ke koncovce pro připojení ke spotřebiči; také bezpečnostní hadice se zásuvkou a zástrčkou (např. ČSN EN 14800, nebo u spotřebičů s malým výkonem, např. v laboratořích hadice připojena na hadicový nástavec a opatřena pojistnými svorkami).
2.37
Průvzdušnost – objemový tok vzduchu za jednotku času procházející spárami uzavřeného okna nebo dveří z venkovního prostoru. Závisí na tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem.
2.38
Zařízení pro přívod spalovacího vzduchu – zařízení (např. nucené větrání, vzduchové klapky, otvory, větrací potrubí nebo průvzdušnost podle 2.37), kterými se přivádí potřebné množství spalovacího vzduchu z venkovního prostoru.
2.39
Potřebné množství spalovacího vzduchu – objemový nebo hmotnostní průtok vzduchu za časovou jednotku potřebný pro provoz spotřebičů. Jeho množství závisí na tepelném příkonu spotřebičů a potřebném přebytku vzduchu pro spalování.
Poznámka: Pro výpočet stechiometrického množství vzduchu potřebného ke spálení jednotkového množství plynu je možno použít Tabulku 10 v Příloze 2, kde je uvedeno i množství vzniklých spalin. Pro vzájemný přepočet platných a některých dříve používaných jednotek tlaku, tepla a výkonu je možno použít Tabulku 11 v Příloze 2.
8
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
2.40
Větraný prostor – prostor s výměnou vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem. Je jím prostor trvale větraný, přímo nebo nepřímo větratelný.
2.40.1
Trvale větraný prostor – prostor se stálou výměnou vzduchu, spojený s venkovním prostorem neuza víratelnými otvory (otvorem).
2.40.2
Přímo větratelný prostor – prostor nebo místnost, v němž lze výměnu vzduchu s venkovním prostorem zajistit otevřením oken, balkónových dveří, větracích křídel, žaluzií nebo mechanickým (nuceným) větráním. Za venkovní prostor se též považuje otevřená větrací šachta o půdorysné ploše nejméně 1 m2.
2.40.3
Nepřímo větratelný prostor – prostor nebo místnost, který lze vyvětrat přes sousedící trvale větraný nebo přímo větratelný prostor, např. otevřením propojovacích dveří anebo neuzavíratelnými otvory.
2.41
Nevětraný prostor – prostor nebo místnost bez stálé výměny vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem, a to i když je propojen (dveřmi, popř. jinými otvory) s dalším nepřímo větratelným prostorem nebo nevětraným prostorem.
2.42
Výšková budova – budova, jejíž výška mezi povrchem terénu a podlahou nejvyššího podlaží, ve kterém je obytná nebo pobytová místnost, je: – pro bytový dům vyšší než 50 m; – pro každou jinou budovu vyšší než 30 m. Poznámka: Konstrukční hlediska souvisejí s využitím budovy a výškou úseků plynovodu.
3
VŠEOBECNĚ
3.1
Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN 45020 normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN 45020. Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu2), vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN 45020.
3.2
OPZ musí být projektována a provedena tak, aby vyhovovala danému účelu použití a to s ohledem na možná rizika, tak aby svým provedením, provozem a umístěním nedocházelo k ohrožení života, zdraví osob, zvířat, majetku a životního prostředí. Domovní plynovody je nutno projektovat, zřizovat a provozovat s ohledem na minimalizaci následků v případě jejich poruchy a úniku plynu tak, aby se snížily možnosti vzniku požáru, jeho šíření, nebezpečí výbuchu a jeho následky. Umístění protipožárních armatur a nadprůtokových pojistek a jejich výběr se řídí podle účelu jejich použití a technických hodnot OPZ.
3.3
Podmínky pro připojení a dodávku zemního plynu stanoví zvláštní předpisy3).
3.4
Všechny ovládací prvky OPZ musí být snadno přístupné a ovladatelné.
3.5
Připojování spotřebičů na zařízení pro odvod spalin se řídí ustanovením příslušných předpisů4).
3.6
OPZ musí být plynotěsné a svou konstrukcí, provedením, umístěním a provozem odpovídat stavebním požadavkům a požadavkům požární bezpečnosti stanoveným příslušnými předpisy5). Musí být chráněno před nebezpečným dotykovým napětím a pospojováno a uzemněno podle požadavků zvláštních předpisů6) s výjimkou případů, kdy je u potrubí přerušena podélná vodivost izolační spojkou.
2)
Schválení se oznamuje v Informačním servisu ČPS
3)
Zákon č. 458/2000 Sb., TPG 800 03, vyhláška č. 62/2011 Sb., vyhláška č. 365/2009 Sb., vyhláška č. 545/2006 Sb.
4)
Např. ČSN 06 1008, ČSN 73 4201
5)
Vyhláška č. 91/1993 Sb., vyhláška č. 23/2008 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb. a ČSN 06 1008, ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 4201
6)
Např. ČSN 73 0810, ČSN 33 2000-4-41 ed.2, ČSN 33 2000-4-42 ed.2, ČSN 33 2000-4-43 ed.2, ČSN 33 20005-54 ed.3, ČSN 33 2000-7-701 ed.2, ČSN 33 2000-7-703 ed.2
9
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
3.7
Pro provádění revizí, kontrol a zkoušek OPZ platí zvláštní předpisy7). U právnických a podnikajících fyzických osob se provozní revize na OPZ provádějí minimálně 1x za 3 roky a kontroly OPZ minimálně 1x za rok. Provozní revize nahrazuje v kalendářním roce provedení kontroly. Pokud je při provozu OPZ využíván komín nebo kouřovod (spalinová cesta), platí nařízení vlády č. 91/2010 Sb.
3.8
Projektovat, montovat a opravovat OPZ je možno pouze v souladu s příslušnými předpisy8) a návodem výrobce. Osoba uvádějící do provozu plynové spotřebiče a provádějící na nich servis musí postupovat podle návodu výrobce spotřebiče.
3.9
Svářečské práce smějí vykonávat fyzické osoby, které mají zkoušku podle ČSN EN 287-1 (05 0711), pájení měděných materiálů fyzické osoby podle ČSN EN 13133 (05 5905) a TPG 700 01, svařování plynovodů a přípojek z PE fyzické osoby s platným dokladem o zkoušce podle TPG 927 04. Spojování měděných trubek a tvarovek pájením na měkko je zakázáno.
3.10
Plynovod se dimenzuje tak, aby provozní tlak plynu na vstupu do spotřebičů umožňoval za všech provozních podmínek jejich bezpečný a spolehlivý provoz/užívání (viz též např. ČSN 06 1401).
3.11
V oblastech s důlní činností a jiných místech, kde lze očekávat zesílené pohyby půdy a seismické poruchy nebo jiné mechanické namáhání, je nutno plynovod chránit vhodným způsobem proti poškození těmito jevy (např. použitím flexibilních součástí).
4
TECHNICKÉ POŽADAVKY
4.1
Všeobecně
4.1.1
Používané materiály, výrobky a technologie musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno9).
4.2
Stanovení jmenovité světlosti (DN) domovního plynovodu
4.2.1
Při stanovení DN domovního plynovodu nebo jeho jednotlivých úseků je nutno brát v úvahu všechny parametr y ovlivňující tlakovou ztrátu a tím i dopravované množství plynu tak, aby ke spotřebičům (hořákům) byl přiveden plyn o provozním tlaku v rozmezí stanoveném ČSN EN 437 (06 1001) a ČSN 06 1401.
4.2.2
Tlaková ztráta v jednotlivých částech domovního plynovodu až k uzávěrům před spotřebiči je ovlivněna třením plynu o stěny přímých trubek, místními odpory (tvarovkami, armaturami a ohyby) a výškovými rozdíly. Tlaková ztráta třením závisí na materiálu, drsnosti vnitřních stěn, délce a průměru potrubí, tlaku plynu, rychlosti proudění a dalších vlivech. Rychlost proudění závisí na průměru domovního plynovodu, tlaku plynu, počtu a příkonu spotřebičů a na koeficientech současnosti.
4.2.3
DN domovního plynovodu se volí jako rovna nebo nejblíže vyšší k vypočtenému průměru D. Pro výpočet průměru D je nutno znát: 1. celkovou tlakovou ztrátu domovního plynovodu (∆pc); 2. redukovaný odběr plynu (Vr); 3. ekvivalentní délku plynovodu (Le); 4. relativní hustotu plynu (d).
4.2.4
Pro výpočet vnitřního průměru domovního plynovodu do tlaku 5 kPa se používá rovnice:
'
7)
Vyhláška č. 85/1978 Sb., zákon č. 309/2006 Sb., ČSN 38 6405
8)
Např. zákon č. 458/2000 Sb., zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 183/2006 Sb., zákon č. 174/1968 Sb.
9)
Za prokázání požadavků se považuje např. posouzení shody a vydání prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb., certifikace ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17000 a případně též u nestanovených výrobků komplexní posouzení vhodnosti pro použití v plynárenství.
9 U / H G [mm] DSQ
10
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
kde D je Vr Le d Δpn
výpočtový vnitřní průměr plynovodu redukovaný odběr plynu ekvivalentní délka plynovodu relativní hustota plynu; tlaková ztráta v počítaném úseku
[mm]; [m3.h−1]; [m]; [Pa].
4.2.4.1 Pro výpočet vnitřního průměru části domovního plynovodu do tlaku 0,5 MPa (5 bar) se používá rovnice:
D=K .
4,8
V r1,82 . L e (pz + 100) 2 - (pk + 100) 2 [mm]
kde D je výpočtový vnitřní průměr plynovodu Vr redukovaný odběr plynu Le ekvivalentní délka plynovodu pz přetlak na začátku počítaného úseku plynovodu pk přetlak na konci počítaného úseku plynovodu K konstanta, pro zemní plyn K = 13,8.
[mm]; [m3.h−1]; [m]; [kPa]; [kPa];
přičemž tlaková ztráta v počítaném úseku Δpn se stanoví z rovnice:
∆pn = pz − pk [kPa] kde pz je přetlak na začátku počítaného úseku plynovodu pk přetlak na konci počítaného úseku plynovodu
[kPa]; [kPa].
4.2.4.2 Redukovaný odběr plynu Vr se vypočítá podle vzorce:
Vr = K1 . V1 + K2 . V2 + K3 . V3 + K4 . V4
[m3.h−1];
kde V1 je součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro přípravu pokrmů (plynové sporáky, vařiče, samostatné pečicí trouby, vařidlové desky apod. s výjimkou spotřebičů ve velkokuchyních) a spotřebičů pro přípravu teplé vody průtokovým způsobem (průtokové ohřívače vody) [m3.h−1]; V 2 součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro lokální vytápění (lokální topidla) a pro přípravu teplé vody zásobníkovým způsobem (samostatné přímo vyhřívané zásobníkové ohřívače vody) [m3.h−1]; V3 součet objemových průtoků při příkonech všech kotlů pro vytápění včetně kotlů kombinovaných s přípravou teplé vody kombinovaným nebo zásobníkovým způsobem [m3.h−1]; V4 součet objemových průtoků při příkonech všech technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve velkokuchyních [m3.h−1]; K1 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V1; K 2 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V2; K3 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V3; K4 koeficient současnosti pro skupinu spotřebičů uvedených u V4. Jednotlivé koeficienty současnosti se vypočítají podle následujících vzorců: K1 = n-0,5 K2 = n-0,15 K3 = n-0,1 kde n je počet připojených spotřebičů (plynové chladničky se při výpočtu neuvažují).
Poznámka: Koeficient současnosti provozu technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve velkokuchyních K4 závisí na druhu, množství, způsobu provozu a použití spotřebičů. Hodnoty koeficientů současnosti provozu pro vybrané počty plynových spotřebičů jsou uvedeny v Příloze 4. Koeficient současnosti K3 pro kotle v kotelnách podle ČSN 07 0703 se stanoví individuálně podle způsobu provozu kotelny.
11
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
4.2.4.3 Tlaková ztráta se volí tak, aby byl vždy zajištěn požadovaný minimální provozní tlak plynu před spotřebiči (viz 3.10), případně před spotřebičovými regulátory nebo regulátory tlaku plynu. 4.2.4.4 Ekvivalentní délka plynovodu Le je délka potrubí včetně ekvivalentních délkových přirážek. Pro její zjištění je nutno znát skutečnou délku přímého úseku plynovodu L, druh a počet instalovaných tvarovek a armatur. Pro instalované tvarovky a armatury lze použít ekvivalentní délkové přirážky le, uvedené v Tabulce 1. Při posuzování stávajících plynovodů, u nichž nejsou přesně známy tvarovky (např. potrubí pod omítkou), je dovoleno vyjádřit součet ekvivalentních délkových přirážek pro tvarovky a armatury 50% přirážkou ke skutečné délce potrubí. Tabulka 1 – Příklady hodnot ekvivalentních délkových přirážek le pro tvarovky a armatury [m] Tvarovka
Přirážka (1)
kříž (90°) (průchod)
1,3
kříž (90°) (odbočení)
2
Tvarovka
Přirážka (1)
čisticí koleno
0,9
dvojoblouk (protiproud)
1,3
kříž čisticí (90°) (průchod)
0,3
redukce (zmenšení světlosti)
0,4
kříž čisticí (90°) (odbočení)
1,3
etážka
0,5
kulový kohout kuželový kohout
0,5 2,0
T-kus (90°) (odbočení)
1,3
rohový kulový kohout rohový kuželový kohout
1,3 5,0
čisticí T-kus (90°)
1,3
šoupě
0,5
T-kus (90°) (protiproud)
1,5
změna směru (např. koleno)
0,7
T-kus, oblouk (průchod)
0,3
T-kus (90°) (průchod)
0,5
T-kus, oblouk (odbočení)
0,9
Poznámka: (1) Uvedené přirážky jsou orientační. Mohou se lišit podle továrního provedení; v případě pochybností jsou směrodatné údaje výrobce. (2) Je-li součástí tvarovky redukce (redukovaná tvarovka), uvažuje se s přirážkou na redukci ve výši 0,4 m. 4.2.5
Při výpočtu plynovodu je nutno počítat se vztlakem u plynů lehčích než vzduch. Proto se DN stoupacího vedení volí tak, aby jeho tlaková ztráta byla vyrovnána přirozeným vztlakem, který se vypočítá podle vzorce:
12
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
∆pv = 11,8 . H (1 − d) [Pa] kde ∆pv je přirozený vztlak [Pa]; H výška počítaného úseku [m]; d relativní hustota plynu [−]. Orientačně je možno počítat s hodnotou vztlaku ∆pv u zemního plynu 5 Pa na 1 m výšky. 4.2.6
Příklad stanovení DN částí domovního plynovodu a tlakových ztrát je uveden v Příloze 3, s použitím tabulky v Příloze 5.
4.2.7
Při stanovení DN částí domovního plynovodu je vhodné zohlednit případné připojení dalších spotřebičů.
4.2.8
Pro volbu DN připojení spotřebiče k domovnímu plynovodu platí údaje výrobce spotřebiče.
Spojovací potrubí a uzávěr spotřebiče nesmí mít menší DN než připojení spotřebiče. Hadice (viz 2.36) nesmí při průtoku plynu způsobovat tlakovou ztrátu, jejímž následkem by byl pokles tlaku pod hodnotu minimálního provozního tlaku plynu před spotřebičem.
4.3
Požadavky na materiál
4.3.1
Všeobecně
4.3.1.1
Pro stavbu a opravy domovních plynovodů je dovoleno používat jen materiálů, součástí potrubí a druhu spojů, které odpovídají účelu použití, umístění plynovodu, předpokládaným korozním účinkům prostředí, teplotě plynovodu za normálních provozních podmínek, vlastnostem dopravovaného plynu a konstrukčnímu tlaku10). Ve stavbách s výškou 45 m a větší je třeba respektovat ustanovení vyhlášky č. 23/2008 Sb. Pro montáž plynovodů a připojení spotřebičů nesmí být použito materiálů obsahujících azbest. Poznámka: Hadice určené k připojení spotřebičů nelze využít ke zhotovení jiných částí domovního plynovodu.
4.3.1.2
Materiálem a konstrukcí plynového zařízení se musí zajistit jeho těsnost za běžných provozních podmínek.
4.3.1.3
Domovní plynovod včetně spojů a těsnění se navrhuje s přihlédnutím k době životnosti budovy (zpravidla 50 let).
4.3.2
Potrubí
4.3.2.1 Pro stavbu, opravy a rozšiřování domovních plynovodů se používají trubky, a to: – trubky ocelové např. podle ČSN 42 0142, ČSN 42 0152, ČSN EN ISO 3138, ČSN 42 5710; – trubky měděné např. podle ČSN EN 1057+A1; – trubky kovové s tovární izolací proti korozi; – trubky z polyetylenu (pouze pro vnější plynovod uložený v zemi – viz TPG 702 01) např. podle ČSN EN 1555-1, 2, 3; – trubky vlnovcové z korozivzdorné oceli podle ČSN EN 15266. Jiných trubek9) je možno použít, pokud v důsledku jejich použití a způsobu provedení instalace nedojde k ohrožení života a zdraví osob, zvířat, majetku a životního prostředí, a to s respektováním pokynů výrobce. 4.3.2.2 Rychlost plynu v potrubí nesmí mít nepříznivé účinky, např. otěr nebo nadměrný hluk. Poznámka: Střední rychlost proudění plynu nemá překročit 20 m.s−1. 4.3.2.3 U chrániček na vnitřním a vnějším nadzemním plynovodu je jedno čelo chráničky utěsněno proti vniknutí nečistot, popř. vody, a úniku plynu, druhé čelo utěsněno není. V případech prostupů plynovodu požárně dělicími konstrukcemi se chráničky a ochranné trubky utěsňují z obou stran způsobem podle 5.4.12.
10)
Zákon č. 22/1997 Sb., nařízení vlády č. 22/2003 Sb., nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ČSN EN 334+A1
13
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Požadavky na chráničky na vnějším plynovodu uloženém v zemi jsou uvedeny v TPG 702 01 a TPG 702 04. 4.3.2.4 U ochranných trubek jsou obě jejich čela utěsněna proti vniknutí nečistot, popř. vody. Požadavky na ochranné trubky na vnějším plynovodu uloženém v zemi jsou uvedeny v TPG 702 01 a TPG 702 04. 4.3.3
Tvarovky a armatury
4.3.3.1 Všechny uzávěry musí mít dorazy koncových poloh, s výjimkou šoupat a ventilů, a musí být u nich zjistitelná poloha „otevřeno-uzavřeno“. Otevřená a zavřená poloha uzavíracího tělesa musí být zřejmá i při sejmutí ovládací části. 4.3.3.2 Přednostně se používají plnoprůchodné kulové kohouty. Kuželové kohouty je možno použít pouze jako hadicové do jmenovité světlosti DN 15. V odůvodněných případech lze použít též šoupata nebo ventily. Kuželové kohouty je zakázáno instalovat jako HUP. 4.3.3.3 Hadicové kohouty lze použít ve zvláštních případech (např. v laboratořích). Před hadicovým kohoutem nebo skupinou těchto kohoutů musí být instalována uzavírací armatura (uzavírací kohout). Použití hadicových kohoutů v bytech je zakázáno. 4.3.4
Regulátory tlaku plynu
4.3.4.1
Regulátory musí vyhovovat příslušným předpisům10).
4.3.4.2 Montáž, opravy, údržba a zkoušky regulátorů se provádí podle ČSN EN 12279, TPG 609 01 a návodů výrobce. 4.3.5
Těsnicí materiály
4.3.5.1 Těsnicí materiály musí zajišťovat těsnost a musí být odolné vůči působení plynu10). Materiály určené k těsnění závitových spojů musí umožňovat jejich rozebíratelnost. 4.3.5.2 Pryžové těsnicí materiály musí vyhovovat ČSN EN 682, těsnicí materiály pro závitové spoje musí vyhovovat ČSN EN 751-1 až 3. Těsnicí materiály se používají podle podmínek stanovených jejich výrobcem. 4.4
Umísťování hlavních uzávěrů plynu
4.4.1
Na domovním plynovodu se umísťuje HUP v místě stanoveném provozovatelem distribuční soustavy, a to s použitím některého ze způsobů uvedených v 4.4.2. Jeden HUP nesmí být instalován pro dva či více objektů, stavebně samostatných a majících samostatná popisná čísla.
4.4.2
HUP je možno umístit některým z těchto způsobů: a) na vnější zdi budovy ve výklenku, přístavku, skříni, pilíři, kleci apod; b) v oplocení příslušné budovy, a to ve skříni, výklenku, pilíři, kleci apod; c) v případě, že pozemek není oplocen v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku, v montované nebo zděné skříni; d) uvnitř budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí (viz 4.4.4); e) v zemních skříních (ocelových, plastových, prefabrikovaných, zděných apod.) nebo v zemi, opatřený zemní soupravou. (Ovládací element uzávěru v zemní skříni smí být instalován nejvíce 0,4 m pod povrchem, skříň musí být provedena tak, aby nedošlo k jejímu zaplavení povrchovou nebo podzemní vodou). HUP se umísťuje přednostně podle bodů a) a b), na hranici pozemku majitele objektu, a to tak, aby byl dostupný z veřejně přístupného pozemku. Při umístění HUP podle bodu d) musí být zajištěno automatické uzavírání přívodu plynu v případě požáru (např. použitím protipožární armatury podle 2.19 a 3.2). U výškových budov musí být HUP umístěn vždy na přístupném místě na plynovodu vně budovy.
14
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
4.4.3
HUP je možno umístit společně s regulátorem (podle TPG 609 01), s plynoměrem (podle TPG 934 01), případně s oběma ve skříni, pilíři, kleci apod. též s využitím „integrované skříně“. Vzdálenost HUP od plynoměru sloužícího pro obchodní měření má být co nejkratší. U domovních plynovodů ve stavbách se svislou nosnou konstrukcí druhu DP3 eventuelně DP2 (např. dřevostavby) musí být HUP, a popř. regulátor, umístěn v samonosné konstrukci třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Doporučuje se umístění ve venkovním prostoru mimo budovu, např. ve skříni nebo výklenku v oplocení.
4.4.4
HUP smí být umístěn nejvýše 1,8 m nad terénem nebo podlahou, a to tak, aby byl snadno ovladatelný a přístupný pro provádění kontrol, obsluhy, údržby nebo oprav. Současně musí být zajištěn vhodným způsobem proti neoprávněné manipulaci (4.4.6). V případě umístění podle 4.4.2 d) v uzamčené místnosti se za vhodný způsob považuje umístění klíče do rozbitné schránky označené podle 4.4.6 a instalované v blízkosti dveří vedoucích do této místnosti.
4.4.5
Prostor s HUP musí být alespoň nepřímo větratelný.
4.4.6
Dvířka skříní, výklenků, přístavků, sloupků a poklopy zemních skříní se opatřují vhodným uzavíracím zařízením a nesmazatelným označením HUP, případně jiným označením (viz TPG 609 01). Materiál a konstrukce dvířek musí splňovat podmínky podle TPG 934 01.
4.4.7
HUP a přístup k němu musí být označen tabulkou podle ČSN ISO 3864-1 a v případě umístění podle 4.4.2 e) musí být skříň vyznačena tabulkou podle TPG 700 24. Tabulky se umísťují na viditelném místě, v případě umístění podle 4.4.2 e) přednostně na obvodovou zeď budovy, příp. na sloupek, ve výšce 1 až 2 m nad zemí. Čelní strana tabulky musí směřovat k místu instalace hlavního uzávěru plynu. Nelze-li při umístění HUP opatřeného zemní soupravou umístit tabulku, opatří se poklop žlutým nátěrem.
4.4.8
Je-li HUP určen pro více sekcí budovy (různá popisná čísla), označí se na tabulce popisná, popř. orientační čísla sekcí budovy, pro která je určen.
4.4.9
HUP nesmí být umístěn: a) ve shromažďovacím prostoru podle ČSN 73 0831; b) v obytných nebo pobytových místnostech, ve spížích, v kuchyních a místnostech pro stravování; c) v koupelně, na WC, v prádelně; d) v kotelně; e) v garáži (viz ČSN 73 6058); f) ve skladech potravin, hořlavých látek, ve skladech tlakových lahví s technickými a topnými plyny; g) v šachtách, světlících apod.; h) v kolektorech a technických chodbách podle ČSN 73 7505; i) v chráněných únikových cestách; j) v nevětraných nebo nepřístupných prostorech.
4.5
Umísťování ostatních uzávěrů
4.5.1
Uzávěry musí být umístěny tak, aby byly snadno ovladatelné a přístupné pro provádění obsluhy, kontrol, údržby nebo oprav.
4.5.2
Ostatní uzávěry se za tímto účelem umísťují podle provozních požadavků tak, aby v případě potřeby bylo možné uzavřít celý plynovod nebo jeho část a zejména: a) před stoupacím vedením nebo na jeho začátku, v případě dvou nebo více stoupacích vedení v jedné budově; b) před plynoměrem11), pokud není instalován před regulátorem umístěným před plynoměrem (u plynoměrů umístěných společně s HUP plní funkci uzávěru před plynoměrem HUP); pro účely kontroly těsnosti se doporučuje umístit před a za plynoměrem uzávěry, které umožňují napojení měřících nástavců pro měření tlaku a kontrolu těsnosti bezúnikovou technologií; c) u plynoměrů s obtokem a v případech dvou a více paralelně osazených plynoměrů u jednoho odběratele musí být ve vzdálenosti nejvíce 1 m od plynoměru instalován uzávěr plynu i na výstupním potrubí každého plynoměru, pokud podmínky výrobce plynoměru nestanoví jinak; d) před domovním regulátorem (pokud není umístěn společně s HUP), popř. i za ním, je-li to nutné z provozních důvodů, např. na stoupacím vedení vícepodlažních objektů; e) před každým spotřebičem nebo sestavou spotřebičů při respektování požadavků v 4.5.4;
11)
TPG 934 01
15
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
f) na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro technologické účely, a to vně nebo uvnitř místností (dílna, velkokuchyň, laboratoř atp.), pokud možno v blízkosti dveří do této místnosti; g) před místnostmi s nebezpečím výbuchu nebo požáru v důsledku tam prováděné činnosti – viz ČSN 33 2000-1 ed. 2, ČSN EN 60079-10-1 (33 2320), ČSN EN 60079-14 ed. 3 (33 2320); h) podle zásad stanovených v ČSN 07 0703. Bezprostředně za prostupem do místnosti podle bodu g) se musí instalovat protipožární armatury podle zásad stanovených výrobcem. 4.5.3
Odnímatelné ovládací prvky uzávěrů nemusí být na uzávěrech nasazeny trvale, pokud jsou kdykoliv k dispozici.
4.5.4
Uzávěr před spotřebičem nebo před spotřebičovým regulátorem musí být instalován v téže místnosti jako spotřebič, kromě uzávěru před spotřebiči v kuchyni rodinného domu, bytu, nebo stavby pro individuální rekreaci, která sousedí s přístupným navazujícím prostorem, např. předsíní, bytovým jádrem, samostatnou instalační šachtou, kdy lze uzávěr spotřebiče umístit do těchto přístupných prostor nebo jej nahradit uzávěrem před plynoměrem umístěným v těchto prostorách. Uzávěr před spotřebičem musí být umístěn v bytě nebo nebytovém prostoru uživatele tohoto plynového spotřebiče. V případě použití rozdělovače s uzávěry pro více spotřebičů, je nutno u každého uzávěru spotřebiče umístit popis s informací, ke kterému spotřebiči tento uzávěr patří. Funkci uzávěru spotřebiče připojeného bezpečnostní hadicí se zásuvkou a zástrčkou plní bezpečnostní zásuvka. Pokud jsou uzávěry před vysoko umístěnými spotřebiči osazeny výše než 1,8 m nad podlahou, musí se na potrubí k těmto spotřebičům osadit ještě alespoň jeden další uzávěr umístěný na dostupném, pokud možno viditelném místě, v téže místnosti jako spotřebiče.
4.6
Umísťování regulátorů tlaku plynu Pro umísťování regulátorů platí ČSN EN 12279 a TPG 609 01. Pro zásobování bytových domů, výškových, veřejně přístupných, komerčních a víceúčelových budov je třeba využít např. zásad uvedených v TPG 605 02.
4.7
Umísťování a připojování plynoměrů Pro umísťování a připojování plynoměrů platí TPG 934 01.
4.8
Umístění izolačních spojů a ochrana před dotykovým napětím
4.8.1
Izolační spoje se instalují na základě stanoviska provozovatele distribuční soustavy k místu připojení v lokalitách, kde je nebezpečí proniknutí bludných proudů na domovní plynovod, a v případech, kdy je plynovodní přípojka nebo domovní plynovod uložený v zemi v dosahu aktivní protikorozní ochrany. Umístění se stanoví v projektu domovního plynovodu s ohledem na místní podmínky, s přihlédnutím ke stanovisku provozovatele distribuční soustavy plynu a ustanovením dalších předpisů12). Izolační spoj sloužící k odizolování vnitřního plynovodu od plynovodu uloženého v zemi nesmí být umístěn na části plynovodu uložené v zemi.
4.8.2
Pokud je plynovodní přípojka nebo domovní plynovod uložený v zemi proveden z PE, izolační spoj (IS) se neinstaluje. Pokud je plynovodní přípojka a distribuční plynovod z izolovaného ocelového potrubí, musí být domovní plynovod odizolován dle ČSN EN 12954 (např. osazením HUP s integrovaným IS)12). Provedení odizolování domovního plynovodu od distribučního plynovodu včetně případného umístění IS se stanoví v projektu s ohledem na místní podmínky a stanovisko dodavatele plynu. U IS musí být provedeny měřící vývody dle ČSN 03 8375 pro kontrolu účinnosti IS.
4.8.3
Pro ochranu domovního plynovodu před nebezpečným dotykovým napětím platí ČSN 33 2000-4-41 ed.2, pro elektrická zařízení v koupelnách, sprchách a saunách ČSN 33 2000-7-701 ed.2 a ČSN 33 2000-7-703 ed.2. Pro vodivé přemostění plynoměrů platí TPG 934 01 a pro připojování plynovodů na hromosvod platí ČSN EN 62305-1 ed.2 až 62305-4 ed.2.
12)
ČSN 03 8350, ČSN 73 7505, TPG 609 01
16
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
5
STAVBA DOMOVNÍHO PLYNOVODU
5.1
Obecně
5.1.1
Typ, počet a pevnost uchycení plynovodu musí být přizpůsobeny použitým materiálům a předpoklá danému provozu/užívání plynovodu.
5.1.2
Domovní plynovod má být napojen pouze na jedno předávací místo plynu. Pokud je plynovod napojen výjimečně na více než jedno předávací místo plynu, musí se zajistit ovládacím zařízením nebo provozním postupem, aby v každém okamžiku probíhalo zásobování pouze z jednoho předávacího místa plynu.
5.1.3
Je-li plynovod veden nepřístupnými místy, je nezbytné při zřizování věnovat zvýšenou pozornost ochraně proti korozi (např. zesílená izolace).
5.1.4
Podmínky pro spojování trubek a tvarovek z jiných materiálů než ocel stanoví např. TPG 700 01 a výrobci použitých materiálů.
5.2
Vnější plynovod
5.2.1
Pro stavbu vnějšího plynovodu uloženého v zemi platí příslušná ustanovení ČSN EN 12007-1 až 4, TPG 700 01, TPG 702 01, TPG 702 04 a TPG 704 03.
5.2.2
Plynovod lze vést též po vnitřní straně oplocení (zděná, betonová nebo podobná staticky stabilní konstrukce) a v nutných případech i po obvodové zdi objektu nebo pod její omítkou. U plynovodů z měděných nebo vícevrstvých trubek je třeba dodržet požadavky TPG 700 01 nebo TPG 704 03 a předpisy výrobce/dodavatele.
5.2.2.1 V případě vedení vnějšího plynovodu po povrchu oplocení nebo obvodové zdi má být respektován architektonický vzhled a musí být splněny následující podmínky: a) plynovod nesmí sloužit jako nosná konstrukce, plynovod se vede volně s možností dilatace; b) potrubí bude celosvařované (kromě připojení uzávěrů) a opatřeno zvýšenou ochranou proti korozi (např. třívrstvý nátěr o tloušťce nejméně 0,25 mm nebo dvouvrstvý, dvousložkový nátěr apod.) s po vrchovou vrstvou žluté barvy nebo opatřený na vhodných místech žlutými pruhy (viz ČSN 13 0072); c) musí být zajištěno, aby plynovod nebyl nadměrně namáhán vlastní hmotností, doporučené vzdálenosti uchycení jsou uvedeny v 5.4.8 v Tabulce 2; d) plynovod musí být chráněn proti účinkům atmosférické elektřiny podle ČSN EN 62305-1 ed.2 až 62305-4 ed.2; e) vzdálenost povrchu ležatého plynovodu od terénu má být nejméně 300 mm. Vzdálenost plynovodu od povrchu stěn, ostatních vedení a instalací při křížení a souběhu má být nejméně 20 mm; f) minimální vzdálenost plynovodu od dveří a oken budovy musí splňovat požadavky ČSN 73 0802, popř. ČSN 73 0804. 5.2.2.2 V případě vedení vnějšího plynovodu pod omítkou obvodové zdi objektu musí být splněny následující požadavky: a) zdivo a omítka nesmí obsahovat složky s agresivními účinky; plynovod nesmí být zabetonován v monolitické konstrukci; b) drážky v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku, musí být před montáží plynovodu vyomítány, nebo musí být potrubí uloženo do chráničky; c) úsek plynovodu musí být bez rozebíratelných spojů, s co nejmenším počtem nerozebíratelných spojů a opatřený zvýšenou ochranou proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace atp.); d) úsek plynovodu má být co nejkratší; e) po skončení montáže musí být zaměřena a schematicky zakreslena poloha plynovodu, doporučuje se použít fotodokumentace o uložení plynovodu; f) zkouška těsnosti se provede zkušebním tlakem podle Tabulky 3, minimálně však 15 kPa.
17
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
5.3
Prostup domovního plynovodu vnější obvodovou zdí
5.3.1
Plynovod prostupující vnější obvodovou zdí se i v části navazující na potrubí uložené pod omítkou ukládá do chráničky. Chráničku může nahrazovat integrovaná průchodka nebo přechodový spoj PE/ ocel s ochranným pláštěm. Prostup musí splňovat požadavky příslušného předpisu13) a následující požadavky: a) musí být zabráněno pronikání plynu a vlhkosti mezi chráničkou a plynovodem do budovy, používat k těsnění zdicích materiálů je zakázáno; b) nesmí být narušena statická funkce zdi nebo budovy; c) chránička musí být z plynotěsné trubky (potrubí) odolné proti korozi nebo musí být opatřena vhodnou pasivní protikorozní ochranou; d) chránička musí být zabudována pevně a těsně do zdi, musí přesahovat na každém konci nejméně o 10 mm a musí mít dostatečnou dimenzi (vzdálenost mezi povrchy potrubí a chráničky musí být nejméně 10 mm) s ohledem na možné radiální posuny plynovodu nebo obvodové zdi; e) plynovod musí být v chráničce uložen soustředně. Plynovod a chránička musí být opatřeny pasivní ochranou proti korozi srovnatelné kvality, jako je pasivní ochrana vnějšího plynovodu nebo musí být zhotoveny z materiálu odolného proti korozi. Na části domovního plynovodu v chráničce nesmí být rozebíratelný spoj.
5.3.2
V případě HUP umístěného uvnitř objektu musí být plynovod opatřen na vnitřní zdi objektu pojistkou proti vytržení. Princip zajištění vnitřního plynovodu proti vytržení je uveden na Obrázku 1.
Obrázek 1 – Princip zajištění domovního plynovodu pojistkou proti vytržení 5.4
Vnitřní plynovod
5.4.1
Vnitřní plynovod se vede přednostně větranými prostory (viz 2.40) co nejkratším směrem, nemá být veden pokud možno úhlopříčně. Vnitřní plynovod se vede volně (po povrchu), pod obložením stěn, v podhledech (viz 5.4.13 a 5.4.14), pod omítkou nebo v instalačním podlaží, šachtách nebo kanálech, které jsou pro tento účel určeny. Plynovod lze vést též v podlaze při splnění podmínek podle 5.4.16.
5.4.2
Vnitřní plynovod má mít co nejmenší počet rozebíratelných spojů. Rozebíratelné spoje a protipožární armatury musí být přístupné s výjimkou spoje v místě přívodu plynu do protipožární armatury, který musí být podle TPG 704 03 chráněn proti přímému působení plamene (umístěním pod omítkou, za požárním krytem, ochranou požárním tmelem apod.).
5.4.3
Vnitřní plynovod je nutno vést tak, aby na něj nepůsobily látky z jiných vedení (zkondenzovaná vlhkost, pára apod.).
5.4.4
Vnitřní plynovod vedený po povrchu má být uložen ve vzdálenosti nejméně 20 mm od povrchu podlah, stěn, ostatních vedení a instalací, a to jak v případě souběhu, tak i křížení.
13)
Vyhláška č. 23/2008 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb.
18
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
5.4.5
V případě souběhu a křížení plynovodu s parovody, horkovody, odvody spalin a podobnými zdroji tepla se musí provést taková opatření (např. zvolit přiměřeně větší vzdálenost, tepelné odstínění apod.), aby povrchová teplota potrubí nepřekročila +50 °C; musí být též zohledněna tepelná roztažnost plynovodu.
5.4.6
Vnitřní plynovod musí být chráněn proti korozi vhodným způsobem (nátěrem, popř. izolací) nebo proveden z materiálu odolného proti korozi.
5.4.7
Je-li nutno vnitřní plynovod vedený po povrchu vizuálně odlišit od ostatních potrubí (např. ve společných prostorech, v laboratořích, prádelnách), opatří se v celé délce značením žluté barvy nebo na vhodných místech žlutými, 20 mm širokými pruhy podle ČSN 13 0072. Značení lze provést nátěrem, použitím žluté chráničky nebo ochranné trubky, nebo jiným vhodným způsobem. Při výběru značení je nutné zohlednit podmínky výrobce značené části plynovodu.
5.4.8
Vnitřní plynovod nesmí sloužit jako nosná konstrukce jiných potrubí nebo vedení a nesmí být připevňován k jiným potrubím a vedením, k nestabilním konstrukcím nebo k částem vystaveným vibracím, tepelnému namáhání apod. Upevňuje se zejména u ohybů, uzávěrů, před spotřebiči apod., a to pomocí konzol, třmenů nebo jiných vhodných upevňovacích prvků. Doporučené vzdálenosti uchycení (podepření) ocelového plynovodu jsou uvedeny v Tabulce 2. Doporučené vzdálenosti uchycení (podepření) plynovodu z mědi jsou uvedeny v 5.2.1.2 TPG 700 01. Úchyty, kterými je potrubí upevněno, musí být z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (nehořlavý materiál), mimo výstelek jejich objímek. Tabulka 2 – Doporučené největší vzdálenosti úchytů pro ocelové potrubí
5.4.9
Jmenovitá světlost ocelového potrubí DN
Největší vzdálenosti úchytů [m]
10
1,6
15
2,0
25
2,3
32
2,7
40 a větší
3,0
Plynovod je zakázáno bez zvláštních bezpečnostních opatření vést: a) nepřístupnými a nevětranými šachtami a dále otevřenými větracími šachtami o půdorysné ploše menší než 1 m2, s výjimkou 5.4.18; b) místy, kde by byl nadměrně vystaven mechanickému poškození (např. projíždějícími vozidly), nadměrnému mechanickému nebo tepelnému namáhání apod. s respektováním příslušného předpisu13); c) chráněnými únikovými cestami, s výjimkami uvedenými v příslušných předpisech14); d) půdami, kromě případů, kdy je plynovod zaveden do bytových půdních prostorů, ateliérů apod.; e) ve schodišťových stupních nebo ve stropech, kromě prostupů stropy; f) prostorami jiného vlastníka, kromě stoupacího vedení; g) za i pod stavebně stabilně zabudovanými předměty (např. za obezděnou vanou). Poznámka: Zvláštním bezpečnostním opatřením pro vedení různými prostory je např. uložení plynovodu do chráničky nebo plynovod se svařovanými nebo natvrdo pájenými spoji. Stoupací vedení, kromě spotřebního rozvodu, nesmí procházet pokoji a kuchyněmi v bytech.
5.4.10
Plynovod je zakázáno vést výtahovými šachtami, šachtami pro shoz odpadků, komínovými průduchy, komínovým zdivem a komínovým tělesem a místnostmi určenými pro elektrická zařízení, jako jsou např. trafostanice, strojovny výtahů apod.
14)
ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0810
19
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
5.4.11
Plynovod smí procházet garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami, pokud jsou splněny následující požadavky: a) na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech; b) plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.
5.4.12
Prostupuje-li volně vedený plynovod podlahou, stropem nebo stěnou, musí být uložen do chráničky nebo ochranné trubky utěsněné podle 4.3.2.3, 4.3.2.4 a zvláštních předpisů13), viz Obrázek 2. Na části plynovodu uložené v chráničce nebo ochranné trubce nesmí být rozebíratelné spoje a smí být instalován jen nutný minimální počet nerozebíratelných spojů. Těsnění prostupu plynovodu ochrannou trubkou nebo chráničkou se zajišťuje pomocí manžet, tmelů a jiných výrobků, jejichž požadovaná odolnost je určena odolností požárně dělící konstrukce; za postačující se považuje odolnost do 90 minut.
Obrázek 2 – Prostup stropní konstrukcí Prochází-li vnitřní plynovod dvěma stěnami oddělenými dilatační spárou, provede se jeho zazdění a utěsnění podle Obrázku 3. Uvedený prostup se nesmí nacházet v úrovni stropu nebo podlahy.
20
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Obrázek 3 – Průchod plynovodu dilatační spárou 5.4.13
Při prostupu nebo vedení vnitřního plynovodu dutými zdmi, stropy a podobnými nepřístupnými dutými prostorami musí být splněny následující požadavky: a) plynovod je veden nejkratším možným směrem a je uložen v chráničce přesahující chráněný prostor alespoň o 10 mm; b) na části plynovodu uložené v chráničce nejsou rozebíratelné spoje a je instalován pouze nutný minimální počet nerozebíratelných spojů; c) prostupy požárně dělicími konstrukcemi musí být provedeny podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. a podle 5.7.1.
5.4.14
Vnitřní plynovod neuložený do chráničky smí prostupovat obložením stěn, podhledy a podobnými dutými konstrukcemi nebo být v nich veden při splnění 5.7.1. Prostor za obložením stěn, nad podhledem apod. musí být propojen s prostorem místnosti nebo s venkovním prostorem např. perforací dílců, mezerami mezi podhledem a stěnami nebo zvláštními neuzavíratelnými otvory (Obrázek 4). Propojovací otvory (mřížky) osazené ve stavebních konstrukcích s požárně dělící funkcí mezi požárními úseky musí být provedeny z materiálů nebo pomocí požárně bezpečnostních zařízení zamezujících šíření ohně podle příslušných předpisů14). Příklad vedení vnitřního plynovodu dutými prostorami je uveden na Obrázku 4.
Obrázek 4 – Prostup dutou stropní konstrukcí 21
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
5.4.15
Při vedení plynovodu pod omítkou musí být splněny následující požadavky: a) plynovod není uložen do agresivního materiálu ani zabetonován v monolitické konstrukci; b) na části plynovodu pod omítkou nejsou armatury a rozebíratelné spoje. Je-li nutno tyto spoje nebo armatury použít, musí být přístupné pro kontrolu stavu a těsnosti, kromě rozebíratelného vstupního spoje protipožární armatury; c) drážky v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku, musí být před montáží plynovodu vyomítány nebo musí být potrubí uloženo do chráničky.
5.4.16
Při vedení plynovodu v podlaze musí být splněny požadavky 5.7.1 a následující: a) plynovod je veden tak, aby byl co nejkratší; b) plynovod je uložen pod povrchovou vrstvou podlahy a kročejovou nebo tepelnou izolací tak, aby nebyl vystaven mechanickému namáhání při zatížení povrchové vrstvy podlahy, a případný dutý prostor okolo plynovodu je zasypán pískem nebo zalit po celém obvodu nejméně 20 mm vrstvou hmoty zabraňující korozi; při zasypání pískem musí být zabráněno průniku plynu nekontrolovatelným způsobem do ostatních prostor a kanálek musí být propojen s prostorem, kde je možno provádět kontrolu těsnosti; c) trubky jsou opatřeny zvýšenou ochranou proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace atp.); d) na části plynovodu v podlaze nesmí být armatury, rozebíratelné spoje a smí být instalován jen minimální počet nerozebíratelných spojů; e) plynovod není uložen v agresivním materiálu způsobujícím korozi nebo degradaci potrubí (viz též TPG 700 01); f) vzdálenost plynovodu od ostatních vedení (potrubí) uložených v podlaze je při souběhu nejméně 20 mm a při křížení nejméně 10 mm a nedochází ke styku plynovodu s ostatními vedeními v podlaze; g) v kanálku, ve kterém je veden plynovod, nesmí být uložena jiná vedení; h) po skončení montáže bude zaměřena a schematicky zakreslena poloha plynovodu, doporučuje se použít fotodokumentaci o uložení plynovodu; i) v případě vedení v kanálku musí být okolo plynovodu vrstva písku nebo musí být zalit vrstvou materiálu zabraňující korozi o tloušťce nejméně 20 mm po celém obvodu.
5.4.17
Plynovod je možno vést v instalačním kanálu nebo podlaží, které jsou pro tento účel určeny, při splnění následujících požadavků: a) uvedený prostor je v celém úseku trvale větraný; b) plynovod je přístupný pro kontrolu a údržbu; c) plynovod je uvnitř těchto prostor veden volně po povrchu stěn.
5.4.18
Plynovod je možno vést v instalační šachtě, která je pro tento účel určena, při splnění následujících požadavků: a) při vedení plynovodu v instalační šachtě, která je v úrovni stropu a podlahy stavebně přerušena a je součástí jiného požárního úseku (tvořeného např. bytem), musí být prostor instalační šachty propojen s alespoň přímo větratelným prostorem otvory nebo spárami umístěnými u podlahy a pod stropem o celkovém volném průřezu nejméně 6 cm2 jak u podlahy, tak pod stropem; b) pokud je instalační šachta samostatným požárním úsekem, musí splňovat požadavky na trvale větraný prostor podle 2.40.1 neuzavíratelným spojením s venkovním prostorem ve spodní a horní části. Plynovod vedený v instalační šachtě, která je samostatným požárním úsekem, musí být celosvařovaný podle 2.3, bez rozebíratelných spojů, kromě připojení uzávěrů; c) při vedení plynovodu v instalačním prostoru (instalační šachtě) prefabrikovaných sériově vyrobených bytových jader se dodatečné zřizování větracích otvorů nepožaduje. Požadavky na větrání instalačního a mezistropního prostoru prefabrikovaných bytových jader jsou uvedeny v ČSN 74 7110 nebo předpisech výrobce. Aby byla možnost kontroly plynovodu, popř. možnost odečtu stavu nebo výměny plynoměru, musí být instalační prostor (šachta) opatřen dvířky dostatečné velikosti apod. Pokud je instalační prostor (šachta) samostatným požárním úsekem, musí dvířka vykazovat požární odolnost shodnou s požárně dělicí konstrukcí mezi instalačním prostorem a sousedním požárním úsekem.
5.4.19
Další podmínky pro stavbu vnitřního plynovodu z jiných materiálů než ocel stanoví např. TPG 700 01.
5.5
Vnitřní domovní plynovod s provozním tlakem plynu nad 10 kPa
5.5.1
Pro vnitřní plynovody o provozním tlaku nad 10 kPa (0,1 baru) platí zásady uvedené v 5.4 a následující přísnější ustanovení.
22
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
5.5.2
Vnitřní plynovod se doporučuje vést výrobními prostory, provozovnami, chodbami, schodišti, instalačními prostory podle 5.4.17, prostory pro regulátory tlaku plynu a plynoměry apod. Plynovod je zakázáno vést prostorami sloužícími pro bydlení, ubytování, administrativu, výuku a výchovu, kulturu, stravování a zdravotnictví.
5.5.3
Vnitřní plynovod se vede výhradně po povrchu podle 5.4.4 a musí být od ostatních potrubí vizuálně odlišen značením podle 5.4.7.
5.5.4
Prostup nebo vedení vnitřního plynovodu dutými zdmi, stropy a podobnými nepřístupnými dutými prostorami musí být proveden výhradně podle požadavků uvedených v 5.4.13.
5.5.5
Vnitřní plynovod nesmí být veden za nebo pod stavebně stabilně zabudovanými předměty.
5.5.6
Při vedení plynovodu v instalačních podlažích nebo kanálech platí 5.4.17. Instalační šachty pro vedení plynovodu musí být samostatným požárním úsekem a musí splňovat požadavky na trvale větraný prostor podle 2.40.1 (viz 5.4.18). Plynovod vedený v instalačních podlažích, kanálech nebo šachtách musí být celosvařovaný podle 2.3, bez rozebíratelných spojů, kromě nezbytně nutných uzávěrů plynu, které musí splňovat požadavky na odolnost do teploty 650 °C po dobu 30 minut (tomuto požadavku vyhovují i běžné uzávěry s předsazenou protipožární armaturou).
5.6
Spojování potrubí
5.6.1
Jednotlivé části potrubí se spojují přednostně nerozebíratelnými spoji, a to svařováním nebo pájením natvrdo a lisováním (např. u potrubí z mědi) nebo jiným spojem podobných vlastností. Rozebíratelné spoje se používají pro připojení armatur, plynoměrů a spotřebičů a v případě montáže plynovodu o provozním tlaku do 10 kPa (0,1 bar) a do délky 3 m v zařízených bytových, kancelářských a podobných prostorech. Rozebíratelné spoje mají být umístěny ve větraných a přístupných prostorech.
5.6.2
Závitové spoje na potrubí je možno použít nejvýše do DN 50, kromě závitů pro montáž armatur. Závitové spoje musí odpovídat požadavkům ČSN EN 10226-1 a 2. Těsnící prostředky musí splňovat ČSN EN 751-1 až 3. Pro těsnění závitových spojů konopím je zakázáno používat fermež.
5.6.3
K utěsňování přírubových spojů, převlečných matic apod. se používá materiálů odpovídajících zvláštním předpisům (např. ČSN EN 682).
5.6.4
Při spojování potrubí je nutno dbát, aby na částech smontovaného plynovodu nevznikalo pnutí nebo mechanické namáhání. Při ohýbání trubek nesmí dojít k deformaci jejich kruhového profilu a ke zmenšení jejich vnitřního průřezu.
5.7
Ochrana proti požáru
5.7.1
Vedení plynovodu se řeší v souladu s ČSN EN 1775 a např. s ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0810, ČSN 73 0831, ČSN 73 0833.
5.7.2
Plynovod musí být proveden tak, že v případě požáru nedojde k porušení celistvosti potrubí nebo připojení spotřebiče, mající za následek spontánní únik plynu a jednotlivé prvky rozvodu plynu musí vyhovět účinkům požáru nejméně 650 °C po dobu 30 minut. Pokud jednotlivé prvky tomuto nevyhoví, je třeba realizovat některé z dalších opatření podle ČSN EN 1775. Příklady řešení bezpečnostních protipožárních opatření jsou uvedeny v Příloze 12.
23
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
6
ZKOUŠENÍ A UVÁDĚNÍ PLYNOVODŮ DO PROVOZU
6.1
Zkoušení
6.1.1
Všeobecně
6.1.1.1
Zkouškám musí být podrobeny: a) nově vybudované plynovody; b) rekonstruované nebo prodlužované plynovody (rozsah zkoušky viz Obrázek 5); c) stávající plynovody, na nichž byly prováděny zásahy, které měly vliv na jejich těsnost; d) stávající plynovody před uvedením do provozu (obnovení přerušeného provozu); e) spoje (propoje) mezi úseky nově vybudovaných plynovodů zkoušených samostatně podle a); f) spoje (propoje) mezi úseky nového nebo rekonstruovaného (zkoušeného samostatně podle a) a b)) a stávajícího plynovodu (zkoušeného podle Obrázku 5); g) spoje (propoje), kterými jsou napojovány spotřebiče, spoje hadice pro připojení spotřebiče (viz 2.36); h) plynovody v případě odůvodněného podezření na porušení jejich těsnosti (při provádění stavebních prací, požáru atp.); i) plynovody po dodatečném utěsňování (TDG 704 02). Účelem zkoušek je prokázat mechanickou pevnost a těsnost OPZ před jeho uvedením do provozu. Nesmí při nich být ohrožena bezpečnost osob, zvířat a majetku.
Legenda: 1 – rozsah zkoušky; 2 – rekonstruovaná část; P – plynoměry. Obrázek 5 – Rozsah zkoušky po zásazích na domovním rozvodu 6.1.1.2
Zkoušky se dělí na: a) zkoušky pevnosti, viz 6.1.2; b) zkoušky těsnosti, viz 6.1.3; c) zkoušky provozuschopnosti plynovodu, spoje, propoje apod. (dále zařízení), viz 6.1.4. Hodnoty zkušebního tlaku při zkoušce pevnosti (STP) a těsnosti (TTP) v závislosti na nejvyšším provozním tlaku (MOP) uvádí Tabulka 3.
24
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Tabulka 3 – Zkušební tlaky při zkoušce pevnosti a těsnosti Zkušební tlak
Nejvyšší provozní tlak (MOP) [kPa]
při zkoušce pevnosti (STP)
při zkoušce těsnosti (TTP)
200 < MOP ≤ 500
≥ 1,50 MOP
1,50 MOP
10 < MOP ≤ 200
> 1,75 MOP (nejméně však 100 kPa)
1,50 MOP
MOP ≤ 10
nejméně 100 kPa
1,5 MOP (nejméně však 5,0 kPa nebo podle 5.2.2.2 f))
6.1.1.3
Je zakázáno zkracovat předepsanou dobu provádění zkoušek, odstraňovat případné netěsnosti zaklepáváním nebo zalepováním nebo před zkouškou napouštět plynovod různými utěsňovacími prostředky (tento zákaz se netýká zkoušky po dodatečném utěsňování plynovodu podle 6.1.1.1 i)). V případě potřeby osoba pověřená7) k provádění zkoušek upozorní vhodným způsobem na prováděnou zkoušku, resp. zajistí uzavření a označení prostor s možným ohrožením života, zdraví osob, zvířat a majetku v průběhu provádění zkoušky.
6.1.1.4
Před zkouškou se musí těsně uzavřít všechny konce potrubí. Tyto uzavírací prvky musí odolávat zkušebnímu tlaku. V případě potřeby se musí od zkoušeného plynovodu odpojit nebo plynotěsně oddělit spotřebiče. Na zkoušeném plynovodu nesmějí být prováděny žádné práce, které by mohly ovlivnit průběh nebo výsledek zkoušky. Povoleno je pouze dotahování spojů, uzavíracích zátek apod. Poznámka: Uzavírací armatury nelze obecně považovat za těsné z hlediska průtoku plynu.
6.1.1.5
Zkouška se provádí před nátěrem nebo zaizolováním plynovodu a jeho zakrytím omítkou (výjimkou jsou stávající plynovody opatřené nátěrem, popř. zakryté, části plynovodu opatřené tovární izolací, prostupující chráničkami, ochrannými trubkami nebo uložené na jiných nepřístupných místech a prefabrikované plynovody v bytových a instalačních jádrech, které jsou vyzkoušeny a opatřeny ochranným nátěrem již u výrobce, viz ČSN 74 7110). Vnější plynovod uložený v zemi může být zasypán, s výjimkou armatur a rozebíratelných spojů.
6.1.1.6
U rozsáhlejších plynovodů je možno zkoušky provádět po částech. Např. vnější plynovod je možno zkoušet společně s vnitřním plynovodem nebo odděleně. Při zkoušení plynovodu po částech se tyto části oddělí zaslepením nebo uzavírací armaturou zaručující těsnost. Zvolené jednotlivé části musí mít logický účel.
6.1.1.7
Zvyšování tlaku při zkoušce musí být pozvolné a plynulé. Kontrola tlaku při zkouškách se provádí tlakoměry, jejichž měřicí rozsah odpovídá měřeným tlakům. Pro zkoušku těsnosti se používá buď kapalinový tlakoměr (U−tlakoměr) nebo tlakoměr třídy přesnosti do 1,6 % v rozsahu takovém, aby předpokládaný měřený tlak byl ve 2/3 rozsahu stupnice tlakoměru.
6.1.1.8
Je nutno zamezit každému náhlému nárůstu tlaku ve zkoušeném plynovodu. Při použití zkušebního plynu z tlakové nádoby musí být vhodným způsobem zajištěno, aby ve zkoušeném plynovodu nemohlo dojít k překročení zkušebního tlaku. Používání kyslíku ke zkouškám je zakázáno.
6.1.1.9
V případě negativního výsledku zkoušek je nutno vyhledat netěsnosti vhodným způsobem, např. pěnotvornými prostředky. Vadné části se buď vymění, nebo opraví. Po odstranění netěsností se musí zkouška opakovat, dokud není úspěšná.
6.1.1.10 Vadné svary je nutné opravit vybroušením, převařením nebo vyříznutím svarového spoje a novým zavařením. Úniky na závitových, přírubových a podobných spojích se odstraňují dotažením spoje nebo přetěsněním. Vadné součásti, např. porézní trubky, tvarovky, armatury apod. je nutno vyměnit. Vady trubek se nesmí opravovat svařováním. 6.1.1.11 Osoba pověřená prováděním zkoušek musí být odborně způsobilá7) (revizní technik). Tato osoba zodpovídá za průběh zkoušky a ověření, vystavuje protokol o zkouškách a ověření podle 6.2. 6.1.1.12 Před zkouškou se musí osoba, která bude provádět zkoušku, seznámit podrobně s plynovodem a musí si ověřit správnost poskytnutých údajů pro tuto zkoušku plynovodu. Musí zkontrolovat, zda plynovod byl postaven v souladu s právními předpisy, technickými normami, technickými pravidly, podle projektu
25
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
a zda některá zkoušená část plynovodu není uzavřena, ucpána, zalita vodou nebo zaslepena nebo zda zkoušený úsek není v některém místě propojen s jiným plynovodem. 6.1.2
Zkouška pevnosti
6.1.2.1
Zkouška pevnosti se provádí na dokončeném plynovodu podle 6.1.1.5 zkušebním tlakem podle Tabulky 3. Jako zkušební medium lze použít vzduch nebo inertní plyn (např. dusík). Zkouška musí být prováděna vždy před zkouškou těsnosti, pokud se obě zkoušky neprovádí současně, viz 6.1.2.2.
6.1.2.2 Současně se zkouškou pevnosti lze provést zkoušku těsnosti, přičemž dobu pro vyrovnání teplot podle 6.1.3.5 je možné využít pro zkoušku pevnosti. Zkušební medium pro obě zkoušky je shodné a je jím vzduch nebo inertní plyn. Zkoušky se provádějí podle 6.1.2 a 6.1.3. 6.1.2.3
Zkoušce pevnosti musí být podrobeno zařízení uvedené v následujících bodech 6.1.1.1: – a), kdy délka nového plynovodu přesáhne 3 m; – b), kdy délka rekonstruované nebo prodlužované části přesáhne 3 m; – c), kdy provedení zásahu mělo vliv na těsnost; – d), pokud byly déle než 6 měsíců mimo provoz; – h).
6.1.2.4
Všechny součásti plynovodu, jako jsou regulátory tlaku plynu, plynoměry, uzávěry, zabezpečovací zařízení, spotřebiče atd., které nejsou konstruovány na zkušební tlak, se před zkouškou pevnosti odpojí nebo oddělí a plynovod je ve stavu podle 6.1.1.5. V tomto případě musí být příslušná součást plynovodu nahrazena trubkou nebo se části plynovodu před a za odstraněným dílem těsně uzavřou, zajistí a zkoušejí samostatně.
6.1.2.5
Plynovod se ponechá pod zkušebním tlakem po dobu nutnou ke zjištění, zda na plynovodu nebo jeho částech nevznikla mechanická poškození, nejméně však 15 minut. Zkouška pevnosti je úspěšná, pokud v době jejího trvání nedošlo k zjevnému mechanickému poškození plynovodu nebo jeho části a nedochází k úniku zkušebního média.
6.1.3
Zkouška těsnosti
6.1.3.1
Zkouška těsnosti se provádí zkušebním tlakem podle Tabulky 3. Jako zkušební medium lze použít vzduch nebo inertní plyn (např. dusík). Pokud není účelné použití těchto zkušebních medii, smí se použít rozváděný plyn (dále zemní plyn) za provozního tlaku. Zkouška musí být prováděna po zkoušce pevnosti nebo je zkouška pevnosti a těsnosti prováděna současně.
6.1.3.2
Zkoušce těsnosti musí být podrobeno zařízení uvedené v 6.1.1.1 podle: – a), kdy délka nového plynovodu přesáhne 3 m; – b), kdy délka rekonstruované nebo prodlužované části přesáhne 3 m; – c), kdy byly provedeny zásahy, které mají vliv na těsnost; – d), pokud bylo déle než 6 měsíců mimo provoz; – h); – i).
6.1.3.3
Zkouška těsnosti se provádí na dokončeném plynovodu, viz 6.1.1.5. Zkouška těsnosti může být zahájena až po ustálení teploty zkušebního média, viz 6.1.3.5.
6.1.3.4
V určitých případech lze zkoušený plynovod uzavřít pomocí uzávěrů. Použitý uzávěr musí být při zkušebním tlaku plynotěsný. V případě potřeby je nutno učinit opatření k zabránění vniknutí vzduchu nebo inertního plynu do plynovodu za uzávěrem.
6.1.3.5
Doba pro vyrovnání teplot je nejméně 15 minut. Doba trvání zkoušky je v případě použití tlakoměru třídy přesnosti 0,6 % a U-tlakoměr: a) 15 minut u plynovodů o vnitřním geometrickém objemu do 50 l a nejvyšším provozním tlaku do 5 kPa včetně; b) 30 minut u plynovodů o vnitřním geometrickém objemu nad 50 l a nejvyšším provozním tlaku do 5 kPa včetně; c) 30 minut u plynovodů o nejvyšším provozním tlaku nad 5 kPa.
26
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Prodloužení doby trvání zkoušky: a) nad 300 l vnitřního geometrického objemu se na každých započatých 100 l prodlužuje doba trvání zkoušky o 5 minut; b) v případě použití tlakoměrů s horší třídou přesnosti se výše uvedené doby trvání zkoušky těsnosti prodlužují následovně: – při použití tlakoměrů s třídou přesnosti nad 0,6 % do 1,0 % včetně: 2x; – při použití tlakoměrů s třídou přesnosti nad 1,0 % do 1,6 % včetně: 3x.
6.1.3.6
Plynovod je považován za těsný, pokud v průběhu zkoušky nedojde k poklesu zkušebního tlaku, nebo pokud lze zjištěný rozdíl mezi hodnotami zkušebního tlaku na počátku a na konci zkoušky zcela prokazatelně přičíst změnám teploty zkušebního média nebo atmosférického tlaku a okolní teploty v průběhu zkoušky. Při pochybnostech je nutno zkoušku opakovat. V případě rozdílných teplot okolí na začátku a na konci zkoušky se tlak přepočítává podle rovnice:
T2 T1
p2 = . (p1 + pa) - pa [kPa] kde p1 je tlak na začátku zkoušky p2 tlak na konci zkoušky p a atmosférický tlak (přibližně pa = 100 kPa) T1 teplota okolí na začátku zkoušky T 2 teplota okolí na konci zkoušky
[kPa]; [kPa]; [kPa]; [K]; [K].
6.1.3.7
V případech, kdy vstupní hrdlo (připojení) spotřebiče není podrobeno zkoušce těsnosti, musí být při montáži spotřebiče provedena zkouška těsnosti tohoto spoje podle 6.1.4. Kontrola se provádí vhodným detektorem nebo pěnotvorným prostředkem.
6.1.4
Zkouška provozuschopnosti
6.1.4.1
Zkouška provozuschopnosti se provádí za účelem kontroly těsnosti zařízení specifikovaného v 6.1.1.1 a) a b), pokud délka nového, rekonstruovaného nebo prodlužovaného plynovodu nepřesáhne 3 m. U těchto zařízení zkouška provozuschopnosti nahrazuje zkoušky pevnosti a těsnosti. Plynovod při zkoušce musí být ve stavu podle 6.1.1.5.
6.1.4.2
Zkouška provozuschopnosti se provádí provozním tlakem zemního plynu na kompletně dokončeném plynovodu, na kterém jsou obvykle připojeny všechny spotřebiče.
6.1.4.3
Před zkouškou provozuschopnosti se musí pověřená osoba7) (revizní technik) přesvědčit, že všechny vývody plynovodu jsou vhodným způsobem těsně uzavřeny nebo jsou na ně připojeny spotřebiče.
6.1.4.4
Při zkoušce provozuschopnosti se ověřuje těsnost zařízení vhodným způsobem, např. pěnotvorným prostředkem nebo detektorem.
6.2
Protokol o zkouškách
6.2.1
O úspěšných zkouškách pevnosti a těsnosti vyhotoví osoba pověřená7) – revizní technik, který zkoušku provedl, protokol - viz Příloha 6 a o zkoušce provozuschopnosti vyhotoví zápis o vpuštění plynu do OPZ, viz Příloha 7. Název organizace, jméno a příjmení revizního technika musí být uvedeny v nezkrácené podobě, uvádí se též evidenční čísla oprávnění a osvědčení.
6.2.2
Po úspěšné tlakové zkoušce se potrubí opatří ochranným nátěrem, izolací, případně zásypem.
6.3
Připojování OPZ a jejich uvádění do provozu
6.3.1
Zásady připojování OPZ a jejich uvádění do provozu stanoví TPG 800 03. Prověření technického stavu OPZ se provádí ověřením provozuschopnosti při vpuštění zemního plynu do plynovodu, na kterém byla provedena úspěšně zkouška pevnosti a těsnosti, na dokončeném zařízení a při připojování a uvádění OPZ do provozu, nebo při vpuštění zemního plynu do zařízení uvedeném v následujících bodech 6.1.1.1: – c), kdy narušení těsnosti je způsobené např. výměnou regulátorů, plynoměrů, nebo odpojením a připojením spotřebiče apod.;
27
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
– d), kdy plynovod byl mimo provoz méně než 6 měsíců; – e), f), g) a i), jehož spojované a propojované úseky plynovodu byly samostatně podrobeny zkoušce pevnosti a těsnosti. 6.3.2
Plynovod při ověření může být opatřen nátěry, izolací a nerozebiratelné spoje, podrobené zkoušce pevnosti a těsnosti anebo již dříve provozované, mohou být zakryty.
6.3.3
Ověření provozuschopnosti se provádí provozním tlakem zemního plynu. Ověřuje se přitom těsnost kompletně dokončeného plynovodu, na kterém jsou obvykle připojeny všechny spotřebiče.
6.3.4
Před ověřením provozuschopnosti se musí pověřená osoba (montážní pracovník nebo revizní technik) přesvědčit, že všechny vývody plynovodu jsou vhodným způsobem těsně uzavřeny nebo jsou na ně připojeny spotřebiče. Při ověření provozuschopnosti se ověřuje těsnost zařízení vhodným způsobem, např. pěnotvorným prostředkem, detektorem apod.
6.3.5
Po úspěšném ověření provozuschopnosti vyhotoví osoba pověřená – montážní pracovník, který prováděl ověření, zápis o vpuštění plynu do OPZ, viz Příloha 7.
6.3.6
V případě, že při odvzdušňování plynovodu jsou již instalovány spotřebiče, je nutné je uvést do provozu současně s plynovodem. V opačném případě se musí všechny volné vývody plynovodu vhodným způsobem těsně uzavřít a učinit potřebná opatření (uzavření uzávěru) k zabránění provozu těchto připojených spotřebičů. Uživatel tohoto zařízení musí být prokazatelně seznámen (písemným dokladem) se zákazem jejich používání do doby řádného uvedení do provozu.
6.3.7
Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku do provozu u právnické nebo podnikající fyzické osoby musí být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz. Náplň činností této osoby uvádí Příloha 14.
7
PROVOZ, KONTROLA, OPRAVY, ÚDRŽBA A BEZPEČNOST
7.1
Vlastník (resp. provozovatel) a uživatel připojeného OPZ je povinen jej udržovat ve stavu, který odpovídá právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, příslušným technickým normám a technickým pravidlům.
7.1.1
Pro předání OPZ do osobního užívání uživatelům bytu a /nebo nebytových prostor se použije vzor formuláře uvedený v Příloze 13.
7.2
Oprávněná organizace15), která provedla montáž nebo rekonstrukci OPZ, je povinna prokazatelně seznámit vlastníka (resp. provozovatele) a uživatele se základními pokyny pro provoz, kontroly a revize (viz též ČSN 38 6405).
7.3
Pokyny uvedené v 7.2 musí obsahovat zejména: a) způsob udržování OPZ v řádném a bezpečném stavu. Jedná se např. o obnovování potřebných protikorozních nátěrů, udržování přístupnosti k ovládacím a uzavíracím armaturám, ochranu domovního plynovodu před působením agresivních látek, před tepelným a mechanickým poškozením, kontroly stavu skříněk a orientačních tabulek a nápisů; b) způsob a lhůty kontroly těsnosti domovního plynovodu, včetně jeho části vedené v zemi a připojení spotřebičů; c) způsob zajišťování funkčnosti uzávěrů plynu; d) základní bezpečnostní pokyny při podezření na únik plynu; e) zákaz zřizování jakýchkoliv staveb nad vnějším plynovodem uloženým v zemi; f) upozornění na nutnost uchovávat a udržovat v aktuálním stavu dokumentaci OPZ; g) návody ke spotřebičům.
7.4
Těsnost plynovodu je možno ověřit některým z následujících způsobů: a) pěnotvornými prostředky - viz též ČSN EN 14291; b) vhodnými detektory kalibrovanými pro plyn proudící v plynovodu, např. zemní plyn, a účel použití; c) provozní kontrolou těsnosti podle 7.5;
15)
Zákon č. 174/1968 Sb., vyhláška č. 21/1979 Sb.
28
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
d) kontrolou úniku plynu na neutěsněném konci chráničky, v níž je vedena část plynovodu např. dutou nepřístupnou konstrukcí nebo zemí (viz příklady řešení uvedené v Příloze 17). Použití otevřeného ohně je zakázáno. 7.5
Provozní kontrolu těsnosti je možno provést: a) plynem při provozním tlaku s vyhodnocením podle 7.6; b) pomocí přístroje zapojeného podle 7.7 a s vyhodnocením podle 7.6; c) vzduchem, podobně jako zkoušku těsnosti s tím rozdílem, že zkušební tlak může být snížen až na hodnotu rovnající se provoznímu tlaku plynu a s vyhodnocením zkoušky podle 7.6.
7.6
Kritéria pro hodnocení stavu plynovodu: – pod 1 l.h−1, je plynovod považován za těsný a provozuschopný; – od 1 l.h−1 do 10 l.h−1, je těsnost plynovodu snížena, ale je provozuschopný, utěsnění musí být provedeno do 30 dnů po zkoušce; – nad 10 l.h−1, je plynovod netěsný, utěsnění musí být provedeno do 30 dnů po zkoušce, pokud oprávněná organizace16) nebo revizní technik s osvědčením příslušného rozsahu7) nestanoví lhůtu kratší nebo nenavrhne odstavení OPZ z provozu.
7.7
Stav těsnosti domovního plynovodu je možno zjistit pomocí přístroje určeného k přímému měření tlaku, diferenciálního tlaku, velikosti úniku a měření objemu potrubí. Při jednotlivých způsobech měření nemusí být demontován plynoměr, ani není nutno připojovat žádná další externí zařízení domovního plynovodu. Přístroj se napojí na zkoušený plynovod měřicím nástavcem na měřicí vývod uzávěru, instalovaného podle 4.5.2 b), případně v jiném místě instalace tohoto uzávěru podle provozních požadavků. Použití přístrojů se řídí návody výrobců. Schéma odběrného plynového zařízení pro účely měření tlaku a kontroly těsnosti je uvedeno na Obrázku 6.
Legenda: 1 – NTL distribuční plynovod; 2 – NTL přípojka; 3 – HUP umístěný ve skříni na hranici pozemku; 4 – plot; 5 – domovní plynovod v zemi; 6 – prostup domovního plynovodu chráničkou obvodovou zdí objektu; 7 – domovní uzávěr plynu; 8 – stoupací vedení; 9 a 10 – kulový uzávěr plynu s tlakovou zátkou a měřícím vývodem pro měřicí přístroj; 11 – plynoměr; 12 – uzávěr plynu; 13 – spotřebič plynu, 14 – chránička; 15 – měřicí přístroj; A – Úsek pro kontrolu těsnosti před plynoměrem k HUP; B – Úsek pro kontrolu těsnosti za plynoměrem ke spotřebičům. Obrázek 6 – Schéma odběrného plynového zařízení pro účely měření tlaku a kontroly těsnosti
29
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
7.8
V případě, že při kontrole těsnosti byly zjištěny úniky plynu, je možno odstranit netěsnosti např. metodou dodatečného utěsňování podle TDG 704 02.
7.9
V rámci provozních kontrol a revizí se musí kontrolovat i instalované protipožární armatury, viz 2.191), 7).
7.10
Při rekonstrukci stávajícího plynovodu musí být odstraněno staré potrubí vedené po povrchu, které již nebude používáno.
7.11
Nepoužívané potrubí musí být odplyněno. Vývody nepoužívaných plynovodů musí být trvale zaslepeny bezpečným způsobem. Pouhé uzavření uzávěru je považováno za nepostačující.
8
PŘIPOJOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ A JEJICH PROVOZ
8.1
Všeobecně
8.1.1
K domovnímu plynovodu lze připojovat jen spotřebiče, které: a) vyhovují požadavkům podle zvláštních předpisů16), nebo byly schváleny podle dříve platných předpisů; b) svým provedením a určením vyhovují pro daný druh a tlak plynného paliva.
8.1.2
Je zakázáno připojovat spotřebiče, na nichž byly provedeny jakékoliv neoprávněné a neodborné zásahy nebo úpravy nebo jejichž technický stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti a provozuschopnosti.
8.1.3
Spotřebiče smějí být používány pouze k účelu, pro který jsou určeny, a musí být provozovány a udržovány v souladu s návodem výrobce.
8.1.4
Spotřebiče mohou být umístěny pouze v prostorách, u nichž v důsledku polohy spotřebiče, velikosti, stavebních vlastností a způsobu užívání nedochází k ohrožení zdraví, života osob a zvířat ani majetku. Potřebné minimální odstupy plynových spotřebičů od stavebních částí z hořlavých stavebních mate riálů uvádí návody výrobců, rovněž tak úpravy pro snížení těchto odstupů odstíněním proti tepelnému sálání nebo dostatečnou vrstvou tepelné izolace z nehořlavého materiálu, a též příslušná ustanovení ČSN 06 1008. Není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče vyrobeného před 1. 7. 2008 stanovena návodem výrobce, stanoví se vzdálenost podle vyhlášky č. 23/2008 Sb.
8.1.5
Spotřebič s odvodem spalin smí být připojen pouze při splnění následujících podmínek: a) spalinová cesta je vhodná z hlediska zajištění bezpečného odvodu spalin17) při mezních provozních podmínkách (nejvyšší a nejnižší příkon, nejnižší a nejvyšší teplota v místě spalinového hrdla spotřebiče, provoz ostatních spotřebičů připojených na společný průduch atp.); b) je zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B. Vhodnost spalinové cesty se posuzuje porovnáním výsledku výpočtu a/nebo posouzením splnění podmínek výrobce spotřebiče s technickými parametry spalinové cesty uvedenými na štítku nebo v dokumentaci spalinové cesty18). Posouzení spalinové cesty podle bodu a) smí provádět odborně způsobilá osoba pro revizi spalinové cesty podle § 5 nařízení vlády č. 91/2010 Sb. nebo projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb, popř. soudní znalec v příslušném oboru. Posouzení přívodu spalovacího vzduchu podle bodu b) smí provádět kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, servisní technik plynových spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru. Dokumentace posouzení spalinové cesty a přívodu spalovacího vzduchu podle bodů a) a b) musí být součástí výchozí revizní zprávy plynového zařízení.
16)
Zákon č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 22/2003 Sb.
17)
Nařízení vlády č. 91/2010 Sb.
18)
ČSN EN 13384-1+A2, ČSN EN 13384-2+A1, ČSN EN 13384-3, ČSN EN 15287-1+A1, ČSN EN 15287-2
30
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
8.1.5.1
Výchozími údaji pro posouzení dostatečnosti přívodu spalovacího vzduchu jsou: a) výsledky výpočtu spalinové cesty (tah, který je k dispozici pro vyrovnání tlakové ztráty z nasávání vzduchu pro spalování); b) ověření dostatečného přívodu vzduchu podle 9.3.3 nebo 9.5, popř. technických údajů zařízení pro přívod spalovacího vzduchu (drsnost větracího potrubí, místní odpory mřížek, štěrbin atp.).
8.1.6
Pokud se provádějí stavební úpravy (např. výměna oken, změna větrání), při kterých se mění přívod spalovacího vzduchu, výměna vzduchu v místnosti nebo objem prostoru pro plynový spotřebič v provedení A nebo B, popř. se instaluje nový spotřebič v provedení A nebo B, musí osoba uvedená v 8.1.7 zajistit provedení: a) přepočtu objemu prostoru, průtoku vzduchu a potřebného množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A, B podle požadavků pro jednotlivá provedení spotřebičů uvedených v kapitolách 9 a 10; b) ověření nepřípustného podtlaku u spotřebičů v provedení B podle Přílohy 16 (viz 9.3.1.2); c) provozní revize plynového zařízení podle vyhlášky č. 85/1978 Sb. (neprodleně po dokončení stavebních úprav nebo před uvedením nového spotřebiče do provozu). Pokud je při provozu OPZ využíván komín nebo kouřovod (spalinová cesta) platí nařízení vlády č. 91/2010 Sb. Pokud se při přepočtu prokáže, že objem prostoru, výměna vzduchu nebo množství spalovacího vzduchu neodpovídá požadavkům těchto pravidel, musí se provést úpravy, kterými se tyto požadavky zajistí. Výměna vzduchu a/nebo potřebné množství spalovacího vzduchu musí vždy odpovídat požadavkům kapitol 9 a 10. Přepočet nebo ověření nepřípustného podtlaku provádí kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru.
8.1.7
Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání podle Přílohy 13.
8.1.8
Subjekt provádějící uvedení spotřebiče do provozu (nového, vyměněného, po opravě, nebo servisu) musí provést kontrolu odvodu spalin a přívodu vzduchu a ověřit zda nový nebo vyměněný spotřebič odpovídá štítkovým hodnotám komína nebo hodnotám v revizní zprávě spalinové cesty.
8.2
Připojení spotřebiče
8.2.1
K připojení spotřebiče se používá zařízení podle 2.3310).
8.2.2
Hadice pro připojení podle 2.36 musí svým provedením odpovídat tlaku plynu, způsobu použití a zejména tepelnému namáhání. Užívají se též bezpečnostní hadice se zásuvkou a zástrčkou (dále jen „bezpečnostní hadice“). Pro použití přenosných spotřebičů (např. laboratorních hořáků, drobných pícek) je možno použít hadic se závitovými koncovkami nebo hadic nasazených na hadicové kohouty s tím, že oba konce musí být v tomto případě zajištěny proti sesmeknutí (kovové spony apod.). Hadice musí splňovat ČSN EN 1775 z hlediska spolehlivosti po dobu podle 4.3.1.3 a odolnosti proti vysokým teplotám. Pokud tento požadavek nesplňují, musí být před místem jejich připojení instalována protipožární armatura a nadprůtoková pojistka (např. u pryžových hadic). Výjimku tvoří připojení např. laboratorních kahanů, sklářských kahanů, hořáků pro nahřívání a opalování a speciálních spotřebičů. V případě již používaných výrobků – hadic se postupuje podle 1.6, nebo se vizuálně posuzuje jejich způsobilost pro bezpečné použití.
8.2.3
Vzájemné spojování hadic a prostup hadice přes stavební konstrukci jsou zakázány.
8.2.4
Připojení spotřebiče (viz Příloha 1) musí odolávat tepelnému a mechanickému namáhání, kterému je při běžném provozu vystaveno.
31
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
8.2.5
Spotřebič se připojuje rozebíratelným spojem, u něhož je vyloučeno jeho samovolné uvolnění nebo odpojení.
8.2.6
Připojení plynového spotřebiče nesmí být vedeno v místech podle 5.4.9 a 5.4.10. Hadice nesmí být vedena pod omítkou a dále za stavebními konstrukcemi, které bez demontáže neumožňují kontrolu hadice. Další požadavky jsou uvedeny v 4.5.4.
8.2.7
Spotřebiče se připojují podle návodu výrobce pro instalaci a užívání.
8.2.8
Připojení spotřebiče nesmí být namáháno.
8.3
Provoz spotřebičů
8.3.1
Při provozu spotřebičů se musí osoba, která podle 8.1.7 odpovídá za užívání plynového spotřebiče řídit požadavky stanovenými v návodu pro jeho instalaci a užívání19).
8.3.2
Při uvádění plynových spotřebičů v provedení B do provozu, při jejich seřizování montážní nebo servisní organizací, při provozní revizi, popř. při odborném posouzení jejich provozu, se musí z bezpečnostních důvodů provést následující měření: a) koncentrace CO ve spalinách; b) koncentrace CO v ovzduší v místě instalace spotřebiče ve výši 1,5 m nad podlahou; c) tahu komína; d) teploty spalin. Měření podle bodů a) až d) se provádí za následujících podmínek: a) spotřebič je v době měření nastaven na nejvyšší dosažitelný výkon; b) použitý měřicí přístroj má platnou kalibraci. Měření podle bodů a), c), d) se provádí buď ve spalinové cestě spotřebiče před nebo za přerušovačem tahu, popř. v odvodu spalin, 100 mm až 300 mm za spalinovým hrdlem spotřebiče nebo ve stávajícím měřicím místě spalinového hrdla. Měření podle bodu b) se provádí po uvedení spotřebiče do provozu.
8.3.3
Naměřené hodnoty koncentrace COm ve spalinách se přepočítají na hodnoty COneředěné (tj. při součiniteli přebytku spalovacího vzduchu λ = 1) podle vzorce:
COneředěné = COm . λm kde COm a λm jsou naměřené hodnoty.
8.3.4
Na základě hodnoty COneředěné se při uvádění plynových spotřebičů v provedení B do provozu nebo při jejich seřizování montážní nebo servisní organizací nebo při provozní revizi stanoví: a) návrh termínu provedení servisu spotřebiče podle diagramu v Příloze 15; v případě koncentrace COneředěné vyšší než 1 000 ppm se stanoví návrh na okamžité odstavení spotřebiče z provozu; b) návrh lhůt pravidelného servisu s ohledem na návod výrobce a místní podmínky.
9
UMÍSŤOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ V BYTOVÝCH PROSTORECH
9.1
Všeobecně
9.1.1
Za bytové prostory jsou pro účely těchto pravidel považovány rodinné domy, prostory sloužící k bydlení nebo individuální rekreaci, tj. byty, pokoje pro ubytování včetně prostor hygienického zařízení.
9.1.2
Spotřebiče je možno umísťovat jen v prostorech, které splňují požadavky stanovené návodem výrobce, těmito pravidly a jinými předpisy20). Při umísťování spotřebičů je nutno respektovat též příslušná ustanovení ČSN EN 60079-10-1 (33 2320), ČSN EN 60079-14 ed. 3 (33 2320), ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 a ČSN 33 2000-7-703 ed. 2.
19)
Nařízení vlády č. 22/2003 Sb.
20)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., vyhláška č. 91/1993 Sb., vyhláška č. 23/2008 Sb., ČSN 06 1008, ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a ČSN 73 4201
32
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
9.1.3
Pro vytápění a přípravu teplé vody se přednostně instalují spotřebiče v provedení C při splnění požadavků uvedených v 9.4. Spotřebiče v provedení A nebo B smějí být instalovány pouze při splnění požadavků uvedených v 9.2 a 9.3. Poznámka: V případě, že by potřebné množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B přiváděné z místností bylo větší, než dvojnásobná výměna vzduchu v těchto místnostech za hodinu, doporučuje se instalovat spotřebiče v provedení C.
9.1.4
Spotřebiče musí být umístěny tak, aby byly přístupné pro obsluhu, údržbu a opravy.
9.1.5
Spotřebiče nemají být umísťovány ve schodišťových prostorech, veřejnosti přístupných chodbách a únikových cestách (neplatí pro chodby a schodiště rodinných domů s nejvýše dvěma nadzemními podlažími nebo bytovými jednotkami), v průchodech a průjezdech. Pokud jsou spotřebiče v těchto prostorech umístěny, musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s jejich ovládacími prvky. Pokud je ve schodišťovém prostoru umístěn spotřebič v provedení B, smí se nacházet pouze v nejvyšším podlaží.
9.1.6
Rozdělení plynových spotřebičů podle jejich provedení uvádí ČSN 06 1002 a TPG 800 00.
9.1.7
Pro dimenzování větracích otvorů z venkovního prostoru se používají grafy na Obrázcích 10, 11, 12 a 13 v části 2 Přílohy 10. Pro dimenzování větracích potrubí z venkovního prostoru se používají grafy na Obrázcích 14 a 15 v části 2 Přílohy 10.
9.2
Spotřebiče v provedení A
9.2.1
Všeobecně
9.2.1.1
Spotřebiče v provedení A odebírají spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a produkty spalování odcházejí do téhož prostoru. Z tohoto důvodu jsou kladeny požadavky na objem prostoru a na výměnu vzduchu. Při nedodržení těchto požadavků dochází v prostoru se spotřebičem k hromadění spalin, úbytku kyslíku, postupnému zhoršování procesu spalování a tedy i k nárůstu koncentrace škodlivých látek, zejména jedovatého oxidu uhelnatého, a v krajním případě i ke zhasnutí hořáků a úniku nespáleného plynu.
9.2.1.2
Spotřebiče o součtovém příkonu vařidlových hořáků větším než 15 kW musí být opatřeny pojistkami plamene.
9.2.1.3
Pro použití plynových průtokových ohřívačů vody v provedení A platí následující další požadavky: a) příkon spotřebiče nesmí být větší než 10,5 kW; b) spotřebič musí být vybaven hlídačem okolního prostředí, např. oxystopem a pojistkou plamene, která není ovlivňována sálavým účinkem plamene, ke kterému může dojit v důsledku zhoršeného spalování hlavního hořáku (např. zanesený výměník); c) spotřebič smí mít pouze jeden vývod teplé vody, a to v témže prostoru, ve kterém je umístěn; d) spotřebič smí být používán pouze pro odběr vody u dřezu či prameníku v bytové kuchyni, nebo u umyvadla a nesmí být používán pro jiné účely s dlouhodobějším odběrem teplé vody, např. u van a sprch.
9.2.1.4
Spotřebiče je zakázáno umísťovat: a) v koupelnách a sprchových koutech; b) ve skladištích potravin a na WC; c) v místnostech určených ke spaní (kromě bytových jednotek a staveb pro individuální rekreaci s jednou obytnou místností).
9.2.2
Objem prostoru
9.2.2.1 Nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení A se stanovuje podle Tabulky 4.
33
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Tabulka 4 – Nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení A a jejich kombinace
Spotřebiče v provedení A
a) plynový sporák s plynovou nebo elektrickou troubou nebo vestavná jednotka s oddělenou plynovou vařidlovou deskou a plynovou troubou, popř. samostatná plynová vařidlová deska b) samostatná plynová trouba, plynový gril nebo samostatný plynový vařič, apod. c) plynová chladnička d) plynový zásobníkový ohřívač vody do příkonu 2 kW e) plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10,5 kW f) plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10,5 kW, umístěný společně se spotřebičem: a) b) nebo c)
Nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení A a jejich kombinace [m3] II I v bytových jednotkách v bytových jednotkách a stavbách pro individuální a stavbách pro individuální rekreaci s více obytnými rekreaci s jednou obytnou místnostmi místností 501)
10
251)
6 20 20
6 20 20
26 20
80 30
nejmenší požadované objemy prostoru pro příslušné spotřebiče se sčítají
g) kombinace spotřebičů uvedených v a), b), c), d) 1)
20
Je-li nad spotřebiči pro přípravu pokrmů instalováno větrací zařízení (např. digestoř), které při provozu těchto spotřebičů odsává spaliny a zplodiny do venkovního prostoru, snižuje se požadavek na nejmenší objem prostoru o 25 %.
Poznámka: U plynového sporáku, vařiče nebo vařidlové desky se uvažuje objem prostoru 5 m3 na každý vařidlový hořák (Tabulka 4 sloupec I) a 12,5 m3 (Tabulka 4 sloupec II) bez ohledu na příkon hořáku, přičemž minimální objemy místností jsou uvedeny v Tabulce 4. Pro plynové sporáky v provedení C platí 9.4. 9.2.2.2 Spotřebiče je možno instalovat v prostoru, který je trvale větraný nebo přímo větratelný, kromě umístění podle 9.2.2.3. Průměrná světlá výška místnosti se spotřebičem vztažená na podlahovou plochu je nejméně 2,3 m. Jedná-li se o místnost se šikmým nebo klenutým stropem, započítává se do nejmenšího objemu pouze objem té části, kde světlá výška činí 2,3 m a více. Umístí-li se spotřebič u stěny, u které je světlá výška menší než 2,3 m, musí být nad ním instalováno účinné větrací zařízení (např. digestoř), které odsává spaliny, a popř. i páry, do venkovního prostoru. 9.2.2.3 Spotřebiče určené pro přípravu pokrmů je možno umístit v místnosti, která nemá nejmenší požadovaný objem podle Tabulky 4, nebo je nepřímo větratelná, při splnění následujících požadavků: a) v místnosti se smí nacházet pouze jeden plynový spotřebič; b) místnost se musí propojit se sousední místností neuzavíratelným otvorem o šířce nejméně 0,6 m a výšce nejméně 1,9 m nebo trvalým odstraněním dveří včetně jejich závěsných mechanismů; c) objem místnosti, ve které je umístěn spotřebič, musí být nejméně 10 m3 a celkový objem obou propojených místností se musí rovnat alespoň 1,3násobku nejmenšího požadovaného objemu podle Tabulky 4; d) alespoň jedna z těchto místností musí být přímo větratelným nebo trvale větraným prostorem. 9.2.3
Výměna vzduchu
9.2.3.1 Průtok vzduchu z venkovního prostoru musí být zajištěn přímo do prostoru, ve kterém jsou spotřebiče v provedení A umístěny, nebo do sousední místnosti propojené s místností se spotřebiči podle 9.2.2.3. Průtok vzduchu z venkovního prostoru se zajistí podle Tabulky 5.
34
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
9.2.3.2 Při zajištění přívodu vzduchu větracími otvory, větracími potrubími nebo průvzdušností musí být splněna nerovnost:
∑VAZ + ∑VCH ≤ ∑VO [m3.h–1] kde
∑VAZ je součet nejmenších požadovaných průtoků vzduchu z venkovního prostoru pro všechny plynové zásobníkové ohřívače vody podle Tabulky 5 [m3.h –1]; ∑VCH součet nejmenších požadovaných průtoků vzduchu z venkovního prostoru pro všechny plynové chladničky podle Tabulky 5 [m3.h –1]; ∑VO součet průtoků vzduchu přiváděného z venkovního prostoru do místnosti se spotřebičem nebo odváděného do venkovního prostoru buď neuzavíratelnými větracími otvory (popř. neuzavíratelnými větracími potrubími) u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou (viz Příloha 10 část 2), nebo vlivem průvzdušnosti ve stávajících budovách se stávajícími okny nebo venkovními dveřmi bez těsnění (viz Příloha 10 část 1) [m3.h –1].
Větrací otvory nebo potrubí smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez. Poznámka: Průtoky vzduchu z venkovního prostoru pro plynové průtokové ohřívače vody do příkonu 10,5 kW a spotřebiče pro přípravu pokrmů nejsou v nerovnosti zahrnuty, protože mohou být zajištěny občasným nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla, dveří nebo jiného větracího prvku do venkovního prostoru (viz Tabulka 5). 9.2.3.3 V místnostech se spotřebiči v provedení A se doporučuje osadit účinné větrací zařízení (např. digestoř) s odvodem do venkovního prostoru, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 9.3.1.2 a v místnosti není instalován spotřebič na tuhá nebo kapalná paliva se sáním vzduchu z místnosti. Tabulka 5 – Nejmenší požadovaný průtok vzduchu pro spotřebiče v provedení A a způsoby jeho zajištění
Spotřebiče v provedení A určené pro instalaci v bytových prostorech a) plynový sporák s plynovou troubou nebo vestavná jednotka s oddělenou plynovou vařidlovou deskou a plynovou troubou b) plynový sporák s elektrickou troubou nebo vestavná jednotka s oddělenou plynovou vařidlovou deskou a elektrickou troubou, popř. samostatná plynová vařidlová deska c) samostatná plynová trouba, plynový gril nebo samostatný plynový vařič, apod.
Nejmenší požadovaný průtok vzduchu z venkovního prostoru pro spotřebiče v provedení A [m3.h –1] 20
15 10
d) plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10,5 kW
20
e) plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10,5 kW a plynový spotřebič pro přípravu pokrmů
30
35
Možné způsoby zajištění průtoku vzduchu z venkovního prostoru při provozu spotřebičů a) krátkodobým nebo trvalým vyklopením nebo otevřením okenního křídla do venkovního prostoru; b) krátkodobým nebo trvalým otevřením dveří do venkovního prostoru; c) otevřením jiného větracího prvku pro přívod a odvod vzduchu z/do venkovního prostoru, který má při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa alespoň nejmenší požadovaný průtok vzduchu; d) nuceným větráním (viz 9.2.3.4); e) vzájemnou kombinací způsobů a) až d)
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Spotřebiče v provedení A určené pro instalaci v bytových prostorech
Nejmenší požadovaný průtok vzduchu z venkovního prostoru pro spotřebiče v provedení A [m3.h –1]
f) plynová chladnička
6
g) plynový zásobníkový ohřívač vody do příkonu 2 kW
5
Možné způsoby zajištění průtoku vzduchu z venkovního prostoru při provozu spotřebičů a) průvzdušností oken pouze ve stávajících budovách se stávajícími okny nebo dveřmi bez těsnění (viz 9.2.3.2); b) nuceným větráním (viz 9.2.3.4); c) větracími otvory nebo větracími potrubími do/z venkovního prostoru umístěnými u podlahy (přívod vzduchu) a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou (odvod spalin), viz 9.2.3.2; d) vzájemnou kombinací způsobů a) až c).
9.2.3.4 Průtok vzduchu přiváděného nuceným větráním stanovuje projekt vzduchotechniky. Přívod plynu k plynovým chladničkám a plynovým zásobníkovým ohřívačům vody se musí uzavřít, pokud není nucené větrání v provozu nebo je přerušen přívod elektrické energie. Ovládání systému větrání stanovuje projekt vzduchotechniky. V objektu, popř. prostoru, s řízenou výměnou vzduchu se požaduje rovnotlaké nebo přetlakové větrání v souladu s ČSN EN 15665. U spotřebičů v provedení A se připouští podtlakové větrání se zajištěním průtoku vzduchu z venkovního prostoru. 9.2.3.5 Projekt vzduchotechniky s uvedením průtoku vzduchu nuceným větráním musí být předložen reviznímu technikovi při výchozí revizi OPZ. 9.3
Spotřebiče v provedení B
9.3.1
Všeobecně
9.3.1.1
Spotřebiče v provedení B odebírají spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší spalinovou cestou. Při nedostatečném přívodu spalovacího vzduchu dochází k nedokonalému spalování, porušení tlakové dynamické rovnováhy systému “místnost–spotřebič“, případně “přerušovač tahu–komín“, a k vracení spalin přerušovačem tahu do prostoru, ve kterém jsou spotřebiče instalovány.
9.3.1.2
Pokud není zajištěno automatické blokování současného provozu zařízení způsobujících podtlak a spotřebičů v provedení B, nesmí být spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B s přerušovačem tahu umístěny v prostorech, ve kterých může vznikat podtlak, jehož hodnota je větší než 4 Pa, způsobený: a) ventilátory; b) větracími zařízeními; c) spotřebiči s ventilátorem; d) centrálním vysavačem; e) tahem komína jiných spotřebičů; f) jinými zařízeními. Ověření nepřípustného podtlaku je možné provést např. podle Přílohy 16. Ověření provádí kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, servisní technik plynových spotřebičů, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru. Poznámka: Např. spotřebiče v provedení B33 podle TPG 800 00, mohou v místnosti způsobit podtlak větší než 15 Pa. Podtlak v místnosti se spotřebičem je možné omezit přívodem vzduchu větracím otvorem nebo větracím potrubím z venkovního prostoru podle 9.3.3.5, popř. přívodem vzduchu nuceným větráním (viz 9.3.3.8). 36
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
9.3.1.3
Spotřebiče v provedení B nesmí být umístěny v prostorech určených ke spaní.
9.3.2
Požadavky na objem prostoru
9.3.2.1 Požadavky na objem prostoru potřebného pro správnou funkci spotřebičů v provedení B jsou uvedeny v Tabulce 6. Tabulka 6 – Nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení B Druh prostoru a způsob umístění spotřebičů v provedení B a) Skříň (Obrázek 7), výklenek nebo přístavek se samostatným trvalým přívodem vzduchu z venkovního prostoru určený pouze pro umístění spotřebiče v provedení B. Skříň, výklenek nebo přístavek musí být opatřen dveřmi (dvířky), které musí být při provozu spotřebiče uzavřeny. b) Prostor, ve kterém jsou umístěny spotřebiče v provedení B o součtu příkonů do 30 kW. c) Prostor, ve kterém jsou umístěny spotřebiče v provedení B o součtu příkonů nad 30 kW.
Nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení B
Není stanoven
8 m3 8 m3 na 30 kW příkonů spotřebičů + 0,8 m3 na každý další 1 kW příkonu spotřebičů
Poznámka: Skříň podle písmena a) a Obrázku 7 musí být řešena s ohledem na kondenzaci vodních par a snadný přístup ke spotřebiči.
9.3.3
Přívod vzduchu
9.3.3.1 Potřebné množství spalovacího vzduchu, které je nutno přivádět do prostoru se spotřebičem v provedení B se stanoví ze vzorce:
VB = c . QJ [m3.h–1] kde VB je potřebné množství spalovacího vzduchu QJ příkon spotřebiče při jeho jmenovitém výkonu c přepočtový koeficient (c = 2,2)
[m3.h –1]; [kW]; [m3.h –1.kW–1].
9.3.3.2 Pro spotřebiče umístěné podle Tabulky 6 písmeno a) musí být přívod vzduchu z venkovního prostoru zajištěn větracími otvory nebo větracím potrubím. Průtok vzduchu větracími otvory nebo větracím potrubím nesmí být menší než potřebné množství spalovacího vzduchu podle 9.3.3.1 a stanoví se podle Přílohy 10 část 2. Větrací otvory nebo větrací potrubí smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez.
Obrázek 7 – Příklad umístění spotřebiče v provedení B s atmosférickými hořáky ve skříni se samostatným trvalým přívodem vzduchu z venkovního prostoru
37
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
9.3.3.3 Potřebné množství spalovacího vzduchu do prostoru se spotřebiči v provedení B umístěnými podle Tabulky 6 písmeno b) nebo c) je možné zajistit přívodem vzduchu z venkovního prostoru: a) větracími otvory nebo větracím potrubím (viz 9.3.3.5), které smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez; b) nuceným větráním (viz 9.3.3.8); c) průvzdušností (viz 9.3.3.5) pouze ve stávajících budovách se stávajícími okny a/nebo stávajícími venkovními dveřmi bez těsnění; d) vzájemnou kombinací způsobů podle a) až c). 9.3.3.4 Funkce větracích otvorů nebo větracího potrubí nesmí být jakkoli snížena, např. hadry v průřezu otvoru nebo v jeho těsné blízkosti, prachem nebo nečistotami. Za funkčnost otvorů nebo větracích potrubí odpovídá osoba uvedená v 8.1.7. Poznámka: Větrací otvory nebo větrací potrubí se doporučuje vyústit u podlahy. Přívod vzduchu průvzdušností pro budovy s novými a rekonstruovanými okny nelze použít. 9.3.3.5 Přívod (průtok) vzduchu větracími otvory, větracím potrubím nebo průvzdušností z venkovního prostoru se při umístění spotřebičů v provedení B podle Tabulky 6 písmeno b) nebo c) posuzuje pro celou bytovou nebo funkční jednotku, která je oddělena dveřmi od společné chodby, schodiště, venkovního prostoru apod. Přívod vzduchu ke spotřebiči v provedení B může být ovlivněn průtokem vzduchu podtlakovými větracími zařízeními nebo množstvím vzduchu potřebným pro spalování v jiných spotřebičích (viz 9.5). Aby bylo zajištěno potřebné množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B, musí být pro celou bytovou nebo funkční jednotku splněna nerovnost (nejméně rovnost) průtoků odváděného a přiváděného vzduchu. Na levé straně nerovnosti se nachází potřebné množství spalovacího vzduchu a průtok odváděného vzduchu a na pravé straně nerovnosti se nachází průtok přiváděného vzduchu. Nerovnost má tvar: ∑VB + ∑Vodv ≤ ∑VO kde ∑VB je součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechny spotřebiče v provedení B stanovený podle 9.3.3.1 [m3.h –1]; ∑Vodv součet průtoků vzduchu odváděného všemi podtlakovými větracími zařízeními stanovený podle 9.3.3.7 nebo v nebytových prostorech podle 10.3.3 [m3.h –1]; ∑VO součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory a/nebo větracím potrubím z venkovního prostoru stanovených podle Přílohy 10 část 2 nebo průvzdušností podle Přílohy 10 část 1 ve stávajících budovách se stávajícími okny nebo venkovními dveřmi bez těsnění [m3.h –1]. 9.3.3.6 Pokud se spotřebiče v provedení B nacházejí v prostoru, do kterého není přívod spalovacího vzduchu podle 9.3.3.3 zajištěn, musí být přívod spalovacího vzduchu do prostoru se spotřebiči zajištěn propojením s prostorem, do kterého je přívod vzduchu zajištěn některým ze způsobu podle 9.3.3.3. Propojení se provede neuzavíratelnými otvory u podlahy o celkové volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu instalovaných spotřebičů, nejméně však 0,02 m2. Při propojení prostorů musí být dodržen 9.3.1.2. Pokud se neuzavíratelnými propojovacími otvory má přivádět vzduch také k podtlakovým větracím zařízením umístěným v jiných místnostech, zvětší se neuzavíratelné propojovací otvory o plochu stanovenou pro ∑Vodv (viz 9.3.3.7 nebo 10.3.3) podle Přílohy 10 část 2. Těmito neuzavíratelnými otvory může být propojeno i více místností, tak aby byl zajištěn přívod (průtok) spalovacího vzduchu z venkovního prostoru ke spotřebiči. Nejmenší požadovaný průtok vzduchu nesmí být snižován žádným opatřením. Funkce neuzavíratelných propojovacích otvorů nesmí být jakkoli snížena, např. hadry v průřezu otvoru nebo v jeho těsné blízkosti, prachem nebo nečistotami. Za funkčnost otvorů odpovídá osoba uvedená v 8.1.7. Poznámka: Do prostor, ve kterých může vznikat podtlak, např. od ventilátorů, se propojovací otvory nezřizují. Vedou-li však do těchto prostor v bytové nebo funkční jednotce z prostoru se spotřebiči v provedení B nebo z prostor propojených s tímto prostorem neuzavíratelnými otvory např. dveře, postupuje se podle 9.3.3.5. 9.3.3.7 Průtok vzduchu odváděný podtlakovým větracím zařízením (Vodv) se stanovuje podle údajů jeho výrobce nebo projektu vzduchotechniky. Pokud není hodnota průtoku vzduchu podtlakovým větracím zařízením známa, může se v bytovém prostoru stanovit podle Tabulky 7.
38
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Tabulka 7 – Orientační hodnoty průtoku vzduchu odváděného podtlakovým větracím zařízením v bytových prostorech Druh místnosti v bytovém prostoru Záchod Koupelna Kuchyň (digestoř) *) Podle typu digestoře.
Průtok vzduchu odváděný podtlakovým větracím zařízením v uvedené místnosti Vodv [m3.h –1] 50 150 250 až 600*)
9.3.3.8 Průtok vzduchu přiváděného nuceným větráním stanovuje projekt vzduchotechniky. Bezpečnost provozu plynového spotřebiče se při provozních revizích, odborných posouzeních apod. posuzuje podle 8.3 a ověřením nepřípustného podtlaku podle 9.3.1.2. Přívod plynu ke spotřebičům v provedení B se musí uzavřít, pokud není nucené větrání v provozu nebo je přerušen přívod elektrické energie. Ovládání systému větrání stanovuje projekt vzduchotechniky. V objektu, popř. prostoru, s řízenou výměnou vzduchu se požaduje rovnotlaké nebo přetlakové větrání v souladu s ČSN EN 15665. 9.3.3.9 Projekt vzduchotechniky s uvedením průtoku vzduchu nuceným větráním musí být předložen reviznímu technikovi při výchozí revizi OPZ. 9.4
Spotřebiče v provedení C
9.4.1
Na umísťování spotřebičů v provedení C nejsou kladeny požadavky na objem prostoru ani na přívod spalovacího vzduchu, neboť si přisávají vzduch pro spalování z venkovního prostoru a spaliny jsou odváděny tamtéž.
9.4.2
Za venkovní prostor, ze kterého je možné přisávat vzduch, se považuje také: a) větrací šachta otevřená do venkovního prostoru o půdorysné ploše nejméně 1 m2; b) svislá šachta pod terénem o půdorysných rozměrech nejméně 0,5 x 1 m otevřená alespoň v horní části do venkovního prostoru; c) průchod nebo průjezd, který smí být oboustranně uzavíratelný, pokud jsou do něho zřízeny neuzavíratelné větrací otvory z venkovního prostoru o celkové volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 0,02 m2. Je-li svislá šachta pod terénem zakryta mříží, musí mít její volný průřez velikost nejméně 70 % plochy dna šachty. Spodní hrana nasávacího otvoru nesmí být hlouběji než 4 m od horního okraje svislé šachty pod terénem. Do svislé šachty pod terénem smějí být vyústěny větrací otvory, okna apod., pokud do ní není vyústěn odvod spalin ze spotřebiče.
9.4.3
Pro vyústění odtahů spalin od plynových spotřebičů na venkovní zdi (fasádě) a střeše platí ČSN 73 4201 a ČSN EN 13384-1+A2 a TPG 941 02.
9.4.4
Nasávací otvor přívodu vzduchu pro spalování ke spotřebičům v provedení C se může nacházet na střeše, fasádě, ve větrací šachtě nebo svislé šachtě pod terénem (viz 9.4.2) nebo může být vzduch přiveden ze vzduchového průduchu, který je určen výhradně k tomuto účelu. Nasávací otvor přívodu vzduchu se musí nacházet nejméně 0,3 m nad terénem, dnem větrací šachty, dnem svislé šachty pod terénem nebo vodorovnou římsou. Nachází-li se nasávací otvor přívodu vzduchu ke spotřebiči se vzduchovým nebo spalinovým ventilátorem na veřejně přístupné ploše, musí být umístěn ve výšce nejméně 2 m nad terénem.
9.4.5
Nasávací otvor přívodu vzduchu se nesmí nacházet: a) méně než 5 m ve vodorovném směru od čerpacích stojanů a palivových nádrží; b) měně než 3 m ve všech směrech od vyústění potrubí pro odvzdušnění/odplynění plynovodů a od odfukovacího a odvětrávacího potrubí nebo otvoru regulátorů tlaku plynu; c) méně než 1 m ve všech směrech od regulátorů tlaku plynu a jiných zařízení s odfukovacím nebo odvětrávacím potrubím a plynoměrů; d) v místech s nebezpečím výbuchu (viz např. ČSN EN 60079-14 ed. 3); e) v místech, kde se mohou vyskytovat hořlavé kapaliny, hořlavé plyny a výbušné látky.
39
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
9.5
Kombinace spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B a/nebo C, a popř. s jinými spotřebiči
9.5.1
Při kombinaci spotřebičů v provedení A se spotřebiči v provedení B je nejmenší požadovaný objem prostoru roven vyšší z hodnot nejmenšího objemu požadovaného pro spotřebiče daného provedení.
9.5.2
Při kombinaci různých spotřebičů musí být zajištěno potřebné množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B a dostatečný průtok vzduchu (potřebné množství spalovacího vzduchu) pro ostatní spotřebiče. Přívod vzduchu větracími otvory, větracím potrubím (podle Přílohy 10 část 2) nebo průvzdušností (podle Přílohy 10 část 1) z venkovního prostoru se při umístění spotřebičů v provedení B podle Tabulky 6 písmeno b) nebo c) posuzuje pro celou bytovou nebo funkční jednotku, která je oddělena dveřmi od společné chodby, schodiště, venkovního prostoru apod. Přívod vzduchu ke spotřebičům v provedení B může být ovlivněn průtokem vzduchu podtlakovými větracími zařízeními nebo množstvím spalovacího vzduchu pro jiné spotřebiče. Aby bylo zajištěno potřebné množství spalovacího vzduchu pro všechny spotřebiče odebírající spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a dostatečný průtok vzduchu pro spotřebiče v provedení A, musí být pro celou bytovou nebo funkční jednotku splněna nerovnost (nejméně rovnost) průtoků odváděného a přiváděného vzduchu. Na levé straně nerovnosti se nachází průtok vzduchu pro spotřebiče v provedení A, potřebné množství spalovacího vzduchu pro ostatní spotřebiče a průtok odváděného vzduchu. Na pravé straně nerovnosti se nachází průtok přiváděného vzduchu. Nerovnost má tvar:
∑VA + ∑VB + ∑VOSP + ∑Vodv ≤ ∑VO kde ∑VA je součet nejmenších požadovaných průtoků vzduchu z venkovního prostoru pro všechny spotřebiče v provedení A, pro které je požadováno zajistit průtok vzduchu větracími otvory, větracím potrubím nebo průvzdušností (viz Tabulka 5 nebo pro nebytové prostory 10.2.4) [m3.h –1]; ∑VB součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechny spotřebiče v provedení B stanovených podle 9.3.3.1 [m3.h –1]; ∑VOSP součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechny jiné než plynové spotřebiče se sáním vzduchu z prostoru ve kterém jsou umístěny stanovených podle 9.5.3 [m3.h –1]; ∑Vodv součet průtoků vzduchu odváděného všemi podtlakovými větracími zařízeními stanovených podle 9.3.3.7 nebo v nebytových prostorech podle 10.3.3 [m3.h –1]; ∑VO součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory a/nebo větracím potrubím z venkovního prostoru stanovených podle Přílohy 10 část 2 nebo průvzdušností (podle Přílohy 10 část 1) ve stávajících budovách se stávajícími okny nebo venkovními dveřmi bez těsnění [m3.h –1]. Poznámka: Průtoky vzduchu z venkovního prostoru pro spotřebiče pro přípravu pokrmů, plynové průtokové ohřívače vody v provedení A, ruční hořáky a plynové kahany se do nerovnosti nezapočítávají, protože mohou být zajištěny krátkodobým nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla, dveří nebo jiného větracího prvku do venkovního prostoru (viz Tabulka 5 a 10.2.4 d)). Větrací otvory nebo větrací potrubí pro přívod vzduchu z venkovního prostoru se doporučuje umístit u podlahy. 9.5.3
Potřebné množství spalovacího vzduchu pro všechny jiné než plynové spotřebiče, které je potřeba přivádět do prostoru, kde jsou tyto spotřebiče umístěny, se stanoví ze vzorce:
VOSP = c . QP [m3.h–1] kde VOSP je potřebné množství spalovacího vzduchu QP příkon spotřebiče při jeho jmenovitém výkonu c přepočtový koeficient podle Tabulky 8
40
[m3.h –1]; [kW]; [m3.h –1.kW–1].
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Tabulka 8 – Hodnoty přepočtového koeficientu c pro jiné než plynové spotřebiče Přepočtový koeficient c [m3.h –1.kW–1] 2,0 3,5 4,0
Spotřebiče podle druhu paliva Spotřebiče spalující lehký topný olej Spotřebiče spalující dřevo nebo uhlí, kromě krbů Krby spalující dřevo nebo uhlí
9.5.4
Pokud není příkon spotřebiče spalujícího tuhá paliva (dřevo, uhlí apod.) znám, uvažuje se, že množství spalovacího vzduchu pro tento spotřebič VOSP = 0 m3.h –1 a průřezová plocha větracích otvorů pro přívod vzduchu z venkovního prostoru stanovená na základě 9.5.2 podle Přílohy 10 část 2 se zvětší nejméně o průřezovou plochu, kterou má spalinové hrdlo spotřebiče na tuhá paliva.
9.5.5
Pokud se spotřebiče v provedení B nacházejí v prostoru, do kterého není přívod vzduchu zajištěn přímo z venkovního prostoru, musí být přívod vzduchu do prostoru se spotřebiči zajištěn propojením s prostorem, do kterého je přívod vzduchu přímo z venkovního prostoru zajištěn podle 9.5.2. Propojení se provede neuzavíratelnými otvory u podlahy o volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu instalovaných plynových spotřebičů nejméně však 0,02 m2. Při propojení prostorů musí být dodržen 9.3.1.2. Pokud se neuzavíratelnými propojovacími otvory má přivádět vzduch také k podtlakovým větracím zařízením umístěným v jiných místnostech a/nebo k jiným než plynovým spotřebičům, zvětší se neuzavíratelné propojovací otvory o průřezovou plochu stanovenou pro ∑VOSP (viz 9.5.3) a/ nebo ∑Vodv (viz 9.3.3.7 nebo 10.3.3) podle Přílohy 10 část 2 a/nebo o průřezovou plochu, kterou má spalinové hrdlo spotřebiče na tuhá paliva, pokud není znám jeho příkon. Těmito neuzavíratelnými otvory může být propojeno i více místností, tak aby byl zajištěn přívod vzduchu z venkovního prostoru ke spotřebiči. Poznámka: Do prostor, ve kterých může vznikat podtlak, např. od ventilátorů, se propojovací otvory nezřizují. Vedou-li však do těchto prostor v bytové nebo funkční jednotce z prostoru se spotřebiči v provedení B nebo z prostor propojených s tímto prostorem neuzavíratelnými otvory např. dveře, postupuje se podle 9.5.2.
9.5.6
Spotřebiče v provedení C, které si přisávají spalovací vzduch z venkovního prostoru, nemají na požadovaný objem prostoru ani průtok spalovacího vzduchu a výměnu vzduchu žádný vliv.
10
UMÍSŤOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ V NEBYTOVÝCH PROSTORECH
10.1
Všeobecně
10.1.1
Za nebytové prostory jsou pro účely těchto pravidel považovány místnosti určené k pracovní činnosti, podnikání a shromažďování osob a prostory s nimi související (kanceláře, učebny, sociální, hygienická a zdravotnická zařízení, laboratoře, kina, divadla, sály, velkokuchyně, dílny, chodby, schodiště, sklady garáže, prádelny, kotelny apod.), pokud nejsou součástí rodinného domu nebo stavby pro individuální rekreaci.
10.1.2
Pro připojování a umísťování spotřebičů v nebytových prostorech platí stejné zásady jako pro připojování a umísťování spotřebičů v prostorech bytových, pokud není v této kapitole uvedeno jinak.
10.1.3
Ve shromažďovacích prostorech podle ČSN 73 0831 lze umístit pouze: a) spotřebiče v provedení C, které musí být upevněny a chráněny tak, aby nemohlo dojít k jejich posunutí, převržení, manipulaci nepovolanými osobami apod. (např. umístěním do ohrádek, skříní); b) spotřebiče v provedení A pro přípravu pokrmů, které musí být umístěny tak, aby k nim měl přístup pouze obsluhující personál a byly pod dohledem tohoto personálu (např. v prostoru pro přípravu občerstvení nebo nápojů).
10.1.4
Obsluhu, provádění kontrol a revizí, vedení dokumentace a provoz spotřebičů provozovaných organizacemi stanoví kromě návodu výrobce též příslušné předpisy21).
21)
Vyhláška č. 21/1979 Sb., vyhláška č. 85/1978 Sb. nařízení vlády č. 91/2010 Sb., ČSN 06 1008 a ČSN 38 6405
41
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
10.1.5
Plynové ohřívače vzduchu, plynová topidla, infrazářiče, technologické, laboratorní, prádelnové a podobné spotřebiče se umísťují v souladu s návodem výrobce pro montáž, obsluhu a údržbu a při dodržení příslušných předpisů21).
10.2
Spotřebiče v provedení A
10.2.1
Pro připojování a umísťování spotřebičů pro přípravu pokrmů, které nejsou umístěny ve velkokuchyních nebo shromažďovacích prostorech (viz 10.1.3) a mají příkon do 12 kW, platí stejné zásady jako pro připojování a umísťování spotřebičů v bytových prostorech.
10.2.2
Spotřebiče, na něž se nevztahuje 10.2.1, je možno umístit pouze v prostoru, který je trvale větraný nebo přímo větratelný a kde na 1 kW příkonu spotřebiče připadá nejméně 5 m3 prostoru. Požadovaný prostor může být vytvořen také propojením se sousední přímo větratelnou nebo trvale větranou místností téhož uživatele trvalým odstraněním dveří nebo neuzavíratelnými větracími otvory u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou. Součet volných průřezových ploch otvorů jak u podlahy, tak i pod stropem musí být nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 0,02 m2.
10.2.3
Nelze-li požadavek 10.2.2 splnit, je možno požadovaný prostor zmenšit až na 50 % za splnění podmínky, že je zřízeno nucené větrání, které zajistí průtok vzduchu podle 10.2.4. Je-li celkový instalovaný příkon spotřebičů vyšší než 100 kW, musí být na přívodu plynu do prostoru zřízen uzávěr, který automaticky uzavře přívod plynu v případě, kdy zařízení pro nucené větrání není v provozu, a při výpadku elektrického proudu. Nucené větrání musí být možné uvést v činnost zásahem obsluhovatele, aniž by bylo nutno uvádět spotřebiče do provozu. Výkon nuceného větrání je možno konstrukčně přizpůsobit příkonu právě provozovaného spotřebiče (spotřebičů).
10.2.4
V prostoru se spotřebiči v provedení A musí být zajištěn průtok vzduchu (∑VA) nejméně 2 m3.h –1 na 1 kW příkonu spotřebičů. Uvedený průtok vzduchu může být zajištěn: a) větracími otvory nebo větracími potrubími z venkovního prostoru (viz 10.2.5), které smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez; b) průvzdušností oken (viz 10.2.5, pouze ve stávajících budovách podle 1.7 a Přílohy 10 část 1); c) nuceným větráním (viz 9.2.3.4); d) krátkodobým nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla nebo dveří do venkovního prostoru, popř. otevřením jiného větracího prvku pro přívod a odvod vzduchu z/do venkovního prostoru, který má při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa alespoň nejmenší požadovaný průtok vzduchu (platí pouze pro ruční hořáky, plynové kahany a spotřebiče podle 10.2.1).
V případě umístění plynových kahanů v digestořích musí být digestoře při provozu kahanů větrány do venkovního prostoru.
10.2.5
Pro prostory s plynovými spotřebiči v provedení A, do kterých je průtok vzduchu z venkovního prostoru zajištěn větracími otvory, větracími potrubími nebo průvzdušností musí být splněna nerovnost:
∑VA ≤ ∑VO kde ∑VA je průtok vzduchu pro plynové spotřebiče v provedení A stanovený podle 10.2.4 [m3.h–1]; ∑VO součet průtoků vzduchu přiváděného z venkovního prostoru do prostoru se spotřebičem nebo odváděného do venkovního prostoru buď větracími otvory (popř. větracími potrubími) u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou (viz Příloha 10 část 2), nebo vlivem průvzdušnosti ve stávajících budovách se stávajícími okny nebo venkovními dveřmi bez těsnění (viz Příloha 10 část 1) [m3.h –1]. Větrací otvory nebo potrubí smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez.
Pokud je průtok vzduchu pro spotřebiče uvedené v 10.2.4 d) zajištěn podle 10.2.4 d), pak se do nerovnosti nezapočítává.
42
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
10.2.6
Pro umísťování plynových průtokových ohřívačů vody platí následující požadavky: a) v jednom prostoru je umístěn pouze jeden plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10,5 kW, který smí mít jen jeden vývod vody v témže prostoru, ve kterém je instalován; b) spotřebič je používán pouze krátkodobě u dřezů v jednoúčelových kuchyňkách, laboratořích nebo u umyvadel a nesmí být používán pro jiné účely s dlouhodobějším odběrem teplé vody, např. u velkokuchyňských dřezů, van nebo sprch; c) spotřebič je vybaven hlídačem okolního prostředí, např. oxystopem a pojistkou plamene, která není ovlivňována sálavým účinkem plamene, ke kterému může dojít v důsledku zhoršeného spalování hlavního hořáku.
10.3
Spotřebiče v provedení B
10.3.1
Plynový průtokový ohřívač vody (příp. plynový kotel pro vytápění s přípravou teplé vody průtokovým nebo zásobníkovým způsobem) smí být instalován v prostoru, kde jsou umístěny vany nebo sprchy, pouze v případě, že splňuje požadavky ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 a: a) je chráněn před postříkáním vodou; b) na jeden spotřebič připadá objem místnosti nejméně 0,8 m3 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 20 m3 nebo je spotřebič umístěn podle Tabulky 6 písmeno a).
10.3.2
Pro prostory se spotřebiči v provedení B, do kterých je průtok vzduchu z venkovního prostoru zajištěn větracími otvory a/nebo větracím potrubím, musí být splněna nerovnost uvedená v 9.3.3.5.
10.3.3
Průtok vzduchu odváděného podtlakovým větracím zařízením (Vodv) se stanovuje podle údajů jeho výrobce nebo projektu vzduchotechniky. Pokud není hodnota průtoku vzduchu podtlakovým větracím zařízením známa, může se v nebytovém prostoru stanovit podle Tabulky 9. Tabulka 9 – Orientační hodnoty průtoku vzduchu odváděného podtlakovým větracím zařízením v nebytových prostorech
Zařizovací předmět nebo místo v šatně Záchodová mísa Pisoárová mísa Umyvadlo Sprcha Jedno místo v šatně
Průtok vzduchu odváděného podtlakovým větracím zařízením pro jeden zařizovací předmět nebo místo v šatně Vodv [m3.h –1] 50 30 30 150 25
10.4
Spotřebiče v garážích a autodílnách
V garážích (ČSN 73 6058) a autodílnách lze umísťovat pouze spotřebiče v provedení C při dodržení těchto požadavků: a) spotřebiče musí být umístěny v souladu s návodem výrobce; b) spotřebiče (vč. připojení spotřebiče a plynovodu) musí být vhodným způsobem chráněny proti mechanickému poškození najetím vozidla (např. umístěním mimo průjezdný profil, sloupkem, schodkem nebo ohrádkou); c) plynovod vedoucí ke spotřebičům musí být buď před spotřebiči, nebo na vstupu do místnosti opatřen protipožární armaturou, která uzavře přívod plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty na hodnotu 100 °C (tolerance -5 °C); d) při vedení plynovodu musí být splněny požadavky uvedené v 5.4.11.
11
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Činnosti a zařízení provedené podle technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto pravidel při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto pravidel, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat.
43
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
12
CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY
12.1
České technické normy
ČSN EN 45020 (01 0101) ČSN EN ISO/IEC 17000 (01 0106) ČSN 01 3450 ČSN EN 10226-1 (01 4032) ČSN EN 10226-2 (01 4032) ČSN EN ISO 228-1 (01 4033) ČSN ISO 7-1 (01 4034) ČSN ISO 3864-1 (01 8011) ČSN EN 549 (02 9283) ČSN EN 751-1 (02 9285) ČSN EN 751-2 (02 9285) ČSN EN 751-3 (02 9285) ČSN 03 8350 ČSN EN 12954 (03 8355) ČSN 03 8375 ČSN 05 0610 ČSN EN 287-1 (05 0711) ČSN EN 13133 (05 5905) ČSN 06 1000 ČSN EN 437 (06 1001) ČSN 06 1002 ČSN CR 1404 (06 1003) ČSN 06 1008 ČSN 06 1401 ČSN EN 26 (06 1411) ČSN EN 298 ed. 2 (06 1805) ČSN EN 1854 ed. 2 (06 1808) ČSN EN 203-1+A1 (06 1901) ČSN 07 0703 ČSN EN 15665 (12 7021) ČSN EN 15242 (12 7026) ČSN 13 0072 ČSN EN 15266 (13 8910)
Normalizace a souvisící činnosti – Všeobecný slovník Posuzování shody – Slovník a základní principy Technické výkresy – Instalace – Zdravotnětechnické a plynovodní instalace Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech – Část 1: Vnější kuželové závity a vnitřní válcové závity – Rozměry, tolerance a označování Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech – Část 2: Vnější kuželové závity a vnitřní kuželové závity – Rozměry, tolerance a označování Trubkové závity pro spoje netěsnící na závitech – Část 1: Rozměry, tolerance a označování Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech. Část 1: Rozměry, tolerance a označování Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení Pryžové materiály pro těsnění a membrány pro spotřebiče plynných paliv a zařízení na plynná paliva Těsnicí materiály pro kovové závitové spoje přicházející do kontaktu s plyny první, druhé a třetí třídy a horkou vodou – Část 1: Anaerobní těsnicí prostředky Těsnicí materiály pro kovové závitové spoje přicházející do kontaktu s plyny první, druhé a třetí třídy a horkou vodou – Část 2: Netvrdnoucí těsnící prostředky Těsnicí materiály pro kovové závitové spoje přicházející do kontaktu s plyny první, druhé a třetí třídy a horkou vodou – Část 3: Nespékané pásky z PTFE Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení Katodická ochrana kovových zařízení uložených v půdě nebo ve vodě – Všeobecné zásady a aplikace na potrubí Ochrana kovových potrubí uložených v půdě nebo ve vodě proti korozi Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov Zkoušky svářečů – Tavné svařování – Část 1: Oceli Tvrdé pájení – Zkouška páječe Lokální spotřebiče pevných, kapalných a plynných paliv. Termíny a definice Zkušební plyny – Zkušební přetlaky – Kategorie spotřebičů Evropský systém třídění spotřebičů na plynná paliva podle způsobu odvádění spalin (provedení spotřebičů) Stanovení emisí spotřebičů plynných paliv při zkoušení typu Požární bezpečnost tepelných zařízení Lokální spotřebiče na plynná paliva. Základní ustanovení Průtokové ohřívače vody s atmosférickými hořáky na plynná paliva pro ohřev užitkové (pitné) vody Automatiky hořáků a spotřebičů plynných nebo kapalných paliv Hlídače tlaku pro hořáky na plynná paliva a pro spotřebiče plynných paliv Spotřebiče na plynná paliva pro provozy společného stravování – Část 1: Všeobecné požadavky na bezpečnost Kotelny se zařízeními na plynná paliva Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov Větrání budov – Výpočtové metody pro stanovení průtoku vzduchu v budovách včetně filtrace Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny Sestavy vlnovcových ohebných trubek z korozivzdorné oceli pro rozvod plynu v budovách s pracovním tlakem do 0,5 bar 44
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
ČSN EN 14800 (13 9020) ČSN 25 7860 ČSN EN 1359 (25 7861) ČSN 33 2000-1 ed. 2
Bezpečnostní vlnovcové sestavy koncových hadic pro vnitřní zařízení používané na plynná paliva Plynomery. Základné ustanovenia Plynoměry – Membránové plynoměry
ČSN 33 2000-4-41 ed.2 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 ČSN 33 2000-7-703 ed. 2 ČSN EN 60079-10-1 (33 2320) ČSN EN 60079-14 ed. 3 (33 2320) ČSN ISO 7-1 (01 4034) ČSN 33 3201 ČSN EN 62305-1 ed. 2 (34 1390) ČSN EN 62305- 2 ed. 2 (34 1390) ČSN EN 62305- 3 ed. 2 (34 1390) ČSN EN 62305- 4 ed. 2 (34 1390) ČSN EN 12464-1 (36 0450) ČSN EN 54 (34 2710) ČSN 38 6405 ČSN EN 12007-1 (38 6413) ČSN EN 12007-2 (38 6413) ČSN EN 12007-3 (38 6413) ČSN EN 12007-4 (38 6413) ČSN EN 15001-1 (38 6420) ČSN EN 1775 ed. 2 (38 6441) ČSN EN 334+A1 (38 6445) ČSN EN 12279 (38 6443) ČSN 38 6462 ČSN 42 0142 ČSN 42 0152 ČSN EN 10088-1 (42 0921)
Elekrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost - Ochrana před účinky tepla Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana před nadproudy Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění, ochranné vodiče Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou Elektrické instalace budov – Část 7-703: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Místnosti a kabiny se saunovými kamny Výbušné atmosféry – Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry Výbušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech. Část 1: Rozměry, tolerance a označování Elektrické instalace nad AC 1 kV Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy Ochrana před bleskem – Část 2: Řízení rizika Ochrana před bleskem – Část 3: Hmotné škody na stavbách a nebezpečí života Ochrana před bleskem – Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory Elektrická požární signalizace Plynová zařízení. Zásady provozu Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – Část 1: Obecné funkční požadavky Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyethylen (nejvyšší provozní tlak do 10 bar včetně) Zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně – Část 3: Specifické funkční požadavky pro ocel Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – Část 4: Specifické funkční požadavky pro rekonstrukce Zásobování plynem – Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití – Část 1: Podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky Regulátory tlaku plynu pro vstupní přetlak do 100 barů včetně Zásobování plynem – Zařízení pro regulaci tlaku na přípojkách – Funkční požadavky Zásobování plynem – LPG – Tlakové stanice, rozvod a použití Trubky ocelové svařované přesné a závitové. Technické dodací předpisy Trubky z ocelí tříd 11 a 12 podélně svařované hladké do vnějšího průměru 152 mm. Technické dodací předpisy Korozivzdorné oceli – Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí 45
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
ČSN EN 1057+A1 (42 1526) ČSN EN ISO 3183 (42 1907) ČSN 42 3003 ČSN 42 5710 ČSN EN 682 (63 3003) ČSN EN 14291 (63 3004) ČSN EN 1555-1, 2, 3 (64 6412) ČSN 73 0540-1 ČSN 73 0540-2 ČSN 73 0540-3 ČSN 73 0540-4 ČSN EN 13829 (73 0577) ČSN 73 0802 ČSN 73 0804 ČSN 73 0810 ČSN 73 0831 ČSN 73 0833 ČSN EN 13501-1+A1 (73 0860) ČSN EN 13501-2+A1 (73 0860) ČSN EN 13501-3+A1 (73 0860) ČSN 73 4201 ČSN EN 13384-1 + A2 (73 4206) ČSN EN 13384-2+A1 (73 4206) ČSN EN 1338-3 (73 4206) ČSN EN 15287-1+A1 (73 4241) ČSN EN 15287-2 (73 4241) ČSN 73 4301 ČSN 73 6058 ČSN EN 12207 (74 6011) ČSN 73 7505 ČSN EN 1026 (74 6017) ČSN 74 7110 ČSN 75 5115 12.2
Měď zvláště vhodná pro svařování 42 3003 Cu 99,85 Trubky ocelové závitové běžné. Rozměry Elastomerní těsnění – Požadavky na materiál pro těsnění spojů trubek používaných pro dodávku plynu a uhlovodíkových kapalin Pěnotvorný roztok pro detekci úniku plynu v instalacích Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv – Polyethylen (PE) – Část 1: Všeobecně, Část 2: Trubky, Část 3: Tvarovky Tepelná ochrana budov – Část 1: Terminologie Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv Komíny – tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 1: Samostatné komíny Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 2: Společné komíny Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 3: Metody pro vývoj diagramů a tabulek pro komíny s jedním připojeným spotřebičem Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv Obytné budovy Jednotlivé, řadové a hromadné garáže Okna a dveře – Průvzdušnost – Klasifikace Sdružené trasy městských vedení technického vybavení Okna a dveře – Průvzdušnost – Zkušební metoda Bytová jádra Jímání podzemní vody
Technická pravidla a technická doporučení
TPG 605 02 TPG 609 01 TDG 609 03 TPG TPG TPG TPG TPG
Měď a slitiny mědi – Trubky bezešvé kruhové z mědi pro vodu a plyn pro sanitární instalace a vytápěcí zařízení Naftový a plynárenský průmysl – Ocelové potrubí pro potrubní přepravní systémy
700 01 700 21 700 24 702 01 702 03
Regulační stanice, regulační zařízení Regulátory tlaku plynu pro vstupní tlak do 4 bar včetně. Umísťování a provoz Regulátory tlaku plynu pro vstupní tlak do 5 bar včetně. Požadavky na ověřování bezpečnosti a spolehlivosti Použití měděných materiálů pro rozvod plynu Čichačky pro plynovody a přípojky Označování plynovodů a přípojek a jejich příslušenství Plynovody a přípojky z polyetylenu Opravy plynovodů a přípojek z polyetylenu 46
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
TPG 702 04 TDG 704 02 TPG 704 03 TPG 800 00 TPG 800 03 TPG 807 01 TPG 807 02 TPG 908 02 TPG 913 01
Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně Dodatečné utěsňování domovních plynovodů Domovní plynovody z vícevrstvých trubek. Navrhování a stavba Systém rozdělení spotřebičů na plynná paliva Připojování odběrných plynových zařízení a jejich uvádění do provozu Vytápění závěsnými plynovými světlými zářiči. Projektování, instalace a provoz Vytápění závěsnými plynovými tmavými zářiči. Projektování, instalace a provoz Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW Kontrola těsnosti a činnosti spojené s problematikou úniků plynu na plynovodech a plyno vodních přípojkách Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových zařízení. Volba izolačních systémů Zkoušky svářečů plynovodů z plastů pro vydání Osvědčení odborné způsobilosti Plynoměry. Umísťování, připojování a provoz Detekční systémy pro zajištění provozu před nebezpečím úniku hořlavých plynů Řešení odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva. Kontroly a revize spalinových cest Zkoušení těsnicích materiálů pro závitové spoje plynových zařízení Pěnotvorné prostředky k vyhledávání úniku plynu Plnicí zařízení pro motorová vozidla s pohonným systémem CNG
TPG 920 21 TPG 927 04 TPG 934 01 TD 938 01 TPG 941 02 TPG 942 01 TPG 943 01 TDG 982 03 12.3
Právní předpisy
174/1968 Sb. 85/1978 Sb. 21/1979 Sb. 91/2010 Sb. 48/1982 Sb. 133/1985 Sb. 360/1992 Sb. 634/1992 Sb. 17/1992 Sb. 91/1993 Sb. 22/1997 Sb. 173/1997 Sb. 268/2009 Sb. 87/2000 Sb. 352/2000 Sb. 458/2000 Sb. 102/2001 Sb. 185/2001 Sb. 246/2001 Sb. 254/2001 Sb. 274/2001 Sb. 378/2001 Sb. 201/2010 Sb. 495/2001 Sb. 9/2002 Sb.
Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. Vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv Vyhláška, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů Zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů Zákon o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách Nařízení vlády, kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády o způsobu evidence úrazu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů 47
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
11/2002 Sb. 163/2002 Sb. 6/2003 Sb. 17/2003 Sb. 22/2003 Sb. 26/2003 Sb. 101/2005 Sb. 251/2005 Sb. 266/2005 Sb. 309/2006 Sb.
183/2006 Sb. 262/2006 Sb. 545/2006 Sb. 616/2006 Sb. 361/2007 Sb. 23/2008 Sb. 176/2008 Sb. 365/2009 Sb. 62/2011 Sb. 201/2012 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb. Nařízení vlády, o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška, kterou se stanoví vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ve znění pozdějších předpisů Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády, o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství (dále jen „vyhláška o připojení“) Zákon o ochraně ovzduší
48
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 1
SCHÉMA ROZDĚLENÍ PLYNÁRENSKÉHO A ODBĚRNÉHO PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ TPG 704 01
PŘÍLOHA 1
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
SCHÉMA ROZDĚLENÍ PLYNÁRENSKÉHO A ODBĚRNÉHO PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Obrázek 8 – Rozdělení plynárenského a odběrného zařízení ze středotlakého veřejného rozvodu
Poznámka: Hlavní uzávěr plynu může být umístěn vně i uvnitř objektu – budovy. Obrázek 9 – Zásobování objektu z nízkotlakého veřejného rozvodu Legenda pro Obrázek 8 a 9: 1 – uliční rozvod; 2 – hlavní uzávěr plynu; 3 – regulátor; 4 – uzávěr za regulátorem; 5 – prostup domovního plynovodu obvodovou zdí; 6 – samostatný objekt; 7 – uzávěr před a za plynoměrem; 8 – plynoměr; 9 – uzávěr spotřebiče; 10 – spotřebič.
49
Platnost od 1. 8. 2013
OHA 2
POTŘEBNÉ MNOŽSTVÍ VZDUCHU PRO STECHIOMETRICKÉ SPALOVÁNÍ. JEDNOTKY TLAKU, TEPLA A VÝKONU TPG 704 01
PŘÍLOHA 2
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
POTŘEBNÉ MNOŽSTVÍ VZDUCHU PRO STECHIOMETRICKÉ SPALOVÁNÍ Tabulka 10 Druh plynu
Množství vzduchu [m3]
Množství vzniklých spalin [m3]
zemní plyn (1 m3)
9,5
10,5
bioplyn (1 m3)
podle složení
podle složení
propan (1 m3)
24,3
26,2
butan (1 m3)
32,3
34,7
JEDNOTKY TLAKU, TEPLA A VÝKONU Tabulka 11 tlak
N/m2 = Pa
1 N/m2 = Pa 1 bar 1 mbar = hPa 1 mm VS 1 kp/cm2 = at 1 Torr 1 atm teplo
bar
105 100 000 102 100
1 J = 1 Ws 1 cal 1 kcal 1 Mcal výkon 1 kW 1 J/s = 1 W 1 MJ/h 1 kcal/min 1 kcal/h
10−3 0,001 9,81 . 10−5 0,0000981
mm VS
kp/cm2 = at
10 0,01 103 1 000
0,102
1,02 . 10 0,0000102
1,02 . 104 10 200
1,020
1
10,2
−2
1
Torr
1,02 . 10−3 0,00102 10−4 0,0001
atm
7,5 . 10 0,0075 7,5 . 102 750
−5
−3
0,75
0,987 9,87 . 10−4 0,0000968 9,68 . 10−5 0,0000968
104 10 000
1
1,333 . 10−3 0,001333
1,333
13,6
1,36 . 10−3 0,00136
1
1,32 . 10−3 0,00132
1,013
1,013 . 103 1 013
1,033 . 104 10 330
1,033
7,6 . 102 760
1
0,981
kWh
MJ
1
J = Ws
cal
1
3,6
3,6 . 10 6 3 600 000
0,2778
1
1 061 000 000
2,778 . 10−7 0,0000002778 1,163 . 10−6 0,000001163 1,163 . 10−3 0,001163
10−6 0,000001 4,1868 . 10−3 0,0041868 4,1868 . 10−6 0,0000041868
1,163
4,1868
kW
kcal
8,6 . 105 860 000 2,388 . 105 238 800
1
0,2388
4,1868
1
4,1868 . 103 4186,8 4,1868 . 10 6 4 168 800
103 1 000 106 1 000 000
J/s = W
MJ/h
7,355 . 10−2 0,07355 7,355 . 102 735,5
9,87 . 10−6 0,00000987
9,81 . 10−2 0,0981 9,81 . 102 981
9,81
1 kWh 1 MJ
10 0,00001
−5
1
9,81 . 104 98 100 1,333 . 102 133,3 1,013 . 105 101 300
mbar = hPa
0,968
Mcal
8,6 . 102 860 2,388 . 102 238,8 2,388 . 10−4 0,0002388 10−3 0,001 1
0,860 0,2388 2,388 . 10−7 0,0000002388 10−6 0,000001 10−3 0,001
103 1 000 kcal/min
1 kcal/h
1
103 1 000
3,6
14,33
8,6 . 102 860
10−3 0,001
1
3,6 . 10−3 0,0036
1,433 . 10−2 0,01433
0,86
0,2778
2,778 . 102 277,8
1
3,98
2,388 . 102 238,8
69,768
0,2512
1
60
1,163
4,1868 . 10−3 0,0041868
1,667 . 10−2 0,01667
1
6,9768 . 10−2 0,069768 1,163 . 10−3 0,001163
50
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 3
PŘÍKLAD VÝPOČTU DOMOVNÍHO PLYNOVODU TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 3
PŘÍKLAD VÝPOČTU DOMOVNÍHO PLYNOVODU 1 Při dimenzování nového nízkotlakého plynovodu se postupuje následovně: a) označí se úseky potrubí s rozdílnými objemovými průtoky plynu (mezi spotřebičem a odbočkou nebo mezi odbočkami); b) stanoví se součet objemových průtoků při jmenovitých tepelných příkonech V1, V2, V3 a V4 v každém úseku – viz 4.2.4.2; c) stanoví se koeficienty současnosti K1, K2, K3 a K4 pro každý úsek – viz 4.2.4.2; d) stanoví se redukovaný odběr plynu Vr v každém úseku – viz 4.2.4.2; e) změří se skutečná délka ležatého potrubí (bez stoupacího vedení) L v trase od HUP k nejvzdále nějšímu spotřebiči; f) vypočítá se ztráta tlaku ΔpL [Pa] na 1 m délky v ležatém potrubí domovního plynovodu podle vztahu:
DpC DpL = L + Rl e kde Δpc je celková ztráta tlaku v ležatém potrubí [Pa], aby byl splněn požadavek v 4.2.4.3; L skutečná délka ležatého potrubí [m], tj. délka od hlavního uzávěru plynu až k nejvzdálenějšímu spotřebiči (bez stoupacího vedení); Σle součet ekvivalentních délkových přirážek pro tvarovky a armatury [m] podle Tabulky 1 (za každou odbočkou se předpokládá redukce, do součtu se zahrnou také ekvivalentní délkové přirážky pro kolena na stoupacím vedení); g) vnitřní průměr ležatého potrubí se stanoví podle ztráty tlaku ΔpL [Pa] na 1 m tak, že v Příloze 5 se nalezne stejná nebo nejblíže nižší Δp a k ní se nalezne stejná nebo nejblíže vyšší hodnota objemového průtoku [m3.h−1] a tomu odpovídající vnitřní průměr; h) vnitřní průměr stoupacího vedení se stanoví tak, že se v Příloze 5 nalezne ztráta tlaku 2 Pa na 1 m potrubí a k ní se nalezne stejná nebo nejblíže vyšší hodnota objemového průtoku [m3.h−1] a tomu odpovídající vnitřní průměr. Pokud se na stoupacím vedení nenacházejí žádné tvarovky a armatury, může se při stanovení vnitřního průměru stoupacího vedení předpokládat ztráta tlaku až 5 Pa na 1 m potrubí; i) ve směru proudění plynu se DN potrubí nemá zvětšovat. Výjimkou je zvětšení světlosti z důvodu požadavku na akumulační prostor potrubí. 2 a) b) c) d) e) f) g) h) i)
Při posouzení nízkotlakého plynovodu s již navrženými světlostmi potrubí (např. stávajícího plynovodu) se postupuje následovně: označí se úseky potrubí s rozdílnými objemovými průtoky plynu (mezi spotřebičem a odbočkou nebo mezi odbočkami); stanoví se součet objemových průtoků při jmenovitých tepelných příkonech V1, V2, V3 a V4 v každém úseku – viz 4.2.4.2; stanoví se koeficienty současnosti K1, K2, K3 a K4 pro každý úsek – viz 4.2.4.2; stanoví se redukovaný odběr plynu Vr v každém úseku – viz 4.2.4.2; stanoví se ekvivalentní délka potrubí Le každého úseku, tj. skutečná délka L + součet ekvivalentních délkových přirážek v [m] – viz 4.2.4.4; podle Přílohy 5 se pro příslušný vnitřní průměr potrubí a redukovaný odběr plynu Vr nalezne interpolací ztráta tlaku Δps [Pa] na 1 m potrubí; stanoví se ztráta tlaku v každém úseku podle vztahu Le . Δps [Pa]; sečtením ztrát tlaku v úsecích ležatého potrubí od HUP k nejvzdálenějšímu spotřebiči se stanoví celková ztráta tlaku Δpc v ležatém potrubí (bez stoupacího vedení), která musí splňovat požadavek 4.2.4.3; sečtením ztrát tlaku ve všech úsecích stoupacího vedení se stanoví ztráta tlaku v každém stoupacím vedení, která musí být menší nebo rovna vztlaku plynu pro celou výšku stoupacího vedení – viz 4.2.5.
Poznámka: Tento postup umožňuje posouzení nejen stávajících plynovodů, ale také posouzení DN nových plynovodů (napojených např. na stávající potrubí) navržených předběžně podle zkušeností nebo podle odhadnuté ekvivalentní přirážky (viz 4.2.4.4). 3
Při dimenzování středotlaké přívodní části domovního plynovodu k domovnímu regulátoru tlaku plynu se postupuje následovně: Vnitřní průměr potrubí středotlaké přívodní části domovního plynovodu k domovnímu regulátoru tlaku plynu se stanoví podle 4.2.4.1.
51
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 4
KOEFICIENTY SOUČASNOSTI PROVOZU PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ TPG 704 01
PŘÍLOHA 4
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
KOEFICIENTY SOUČASNOSTI PROVOZU PLYNOVÝCH SPOTŘEBIČŮ Počet spotřebičů n
K1
K2
K3
1
1
1
1 0,93
2
0,71
0,9
3
0,58
0,85
0,9
4
0,5
0,81
0,87
5
0,45
0,79
0,85
6
0,41
0,76
0,84
7
0,38
0,75
0,82
8
0,35
0,73
0,81
9
0,33
0,72
0,8
10
0,32
0,71
0,79
11
0,3
0,7
0,79
12
0,29
0,69
0,78
13
0,28
0,68
0,77
14
0,27
0,67
0,77
15
0,26
0,67
0,76
16
0,25
0,66
0,76
17
0,24
0,65
0,75
18
0,24
0,65
0,75
19
0,23
0,64
0,74
20
0,22
0,64
0,74
25
0,2
0,62
0,72
30
0,18
0,6
0,71
35
0,17
0,59
0,7
40
0,16
0,58
0,69
45
0,15
0,56
0,68
50
0,14
0,56
0,68
60
0,13
0,54
0,66
70
0,12
0,53
0,65
80
0,11
0,52
0,64
90
0,1
0,51
0,64
100
0,1
0,5
0,63
K1 = n−0,5 K2 = n−0,15 K3 = n−0,1 Poznámka: Koeficient současnosti provozu technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve velkokuchyních K4 závisí na druhu, množství, způsobu provozu a použití spotřebičů.
52
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 5
OBJEMOVÉ PRŮTOKY ZEMNÍHO PLYNU A ZTRÁTY TLAKU TPG 704 01
PŘÍLOHA 5
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
OBJEMOVÉ PRŮTOKY ZEMNÍHO PLYNU A ZTRÁTY TLAKU Ztráta tlaku Δp [Pa] na 1 m potrubí
D*)
20
10
8
5
4
3
2
1
0,667
0,5
0,4
0,33
0,25
0,2
Objemový průtok zemního plynu [m3.h−1] 10
1,31
0,93
0,83
0,66
0,57
12
2,07
1,46
1,31
1,03
0,92
0,80
15
3,61
2,55
2,28
1,81
1,62
1,40
1,14
20
7,42
5,24
4,69
3,71
3,32
2,87
2,34
1,66
1,34
1,17
1,05
0,95
0,83
0,74
25
12,95
9,16
8,19
6,48
5,79
5,02
4,10
2,90
2,37
2,05
1,83
1,66
1,45
1,30
32
24,0
17,0
15,2
12,0
10,7
9,30
7,59
5,37
4,38
3,80
3,40
3,03
2,68
2,40
40
42,0
29,7
26,5
21,0
18,8
16,2
13,3
9,38
7,66
6,63
5,93
5,39
4,69
4,19
50
73,3
51,8
46,3
36,6
32,8
28,4
23,2
16,4
13,4
11,6
10,4
9,41
8,19
7,33
60
116
81,7
73,1
57,8
51,7
44,8
36,6
25,8
21,1
18,3
16,3
14,8
12,9
11,6
70
170
120
107
85,5
76,0
65,8
53,7
38,0
31,0
26,9
24,0
21,8
19,0
17,0
80
237
168
150
119
106
91,9
75,0
53,1
43,3
37,5
33,6
30,5
26,5
23,7
100
415
293
262
207
185
161
131
92,7
75,6
65,5
58,6
53,2
46,3
41,5
*) jedná se o vnitřní průměr domovního plynovodu [mm]
53
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 6
PROTOKOL O ZKOUŠCE PEVNOSTI – TĚSNOSTI PLYNOVODU TPG 704 01
PŘÍLOHA 6
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PROTOKOL O ZKOUŠCE PEVNOSTI*) – TĚSNOSTI*) PLYNOVODU Objekt č. p.:
ulice:
č. bytu:
poschodí:
Odběratel /název a sídlo/:
Montážní organizace /název a sídlo/:
Číslo oprávnění (vyhl. č. 21/1979 Sb., v platném znění): Plynovod:
nový*) – rozšiřovaný*) – stávající*) TECHNICKÉ HODNOTY ZAŘÍZENÍ
Stručné a jednoznačné vymezení zkoušeného plynovodu (úseku plynovodu):
DN, délka a geometrický objem zkoušeného plynovodu: Zkušební médium: Předepsaný zkušební tlak: Skutečný zkušební tlak:
Teplota okolí v místě měření tlaku: a) na začátku měření b) na konci měření
Datum provedení zkoušky: Doba trvání zkoušky: Výsledek zkoušky: Zařízení vyhovělo předepsanému zkušebnímu tlaku:
.................................................................................... Název oprávněné organizace, která zkoušku provedla (sídlo a otisk razítka)
ano*) – ne*)
.................................................................................... Jméno, příjmení a podpis pracovníka, který zkoušku provedl a evidenční číslo osvědčení
*) nehodící se škrtněte V.................................................. dne.................................................. 54
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 7
ZÁPIS O VPUŠTĚNÍ PLYNU DO OPZ TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 7
ZÁPIS O VPUŠTĚNÍ PLYNU DO OPZ*) Přesné označení budovy, bytu: ........................................................................................................................................................................................... Název a rozsah OPZ: ........................................................................................................................................................................................... Dodavatel plynu (název a sídlo): ........................................................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................................................... Jméno a příjmení pracovníka, který provedl vpuštění plynu: ........................................................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................................................... Plyn byl vpuštěn po: – výstavbě nového plynovodu**) – opravě plynovodu**) – rekonstrukci plynovodu**) – jiných zásazích do plynovodu**) Před vpuštěním plynu byla ověřena a prokázána provozuschopnost plynovodu. Datum a hodina vpuštění plynu:
.................................................................................... Podpis pracovníka a otisk razítka jeho zaměstnavatele
.................................................................................... Jméno a podpis vlastníka (resp. provozovatele) a uživatele OPZ
*) viz TPG 800 03 **) nehodící se škrtněte
V.................................................. dne.................................................. 55
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 8
DIAGRAM PRO KONTROLU PROVOZUSCHOPNOSTI DOMOVNÍHO PLYNOVODU TPG 704 01
PŘÍLOHA 8
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
DIAGRAM PRO KONTROLU PROVOZUSCHOPNOSTI DOMOVNÍHO PLYNOVODU
Platí pro zemní plyn o tlaku 2 kPa 56
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 9
Diagram pro stanovení geometrického objemu plynovodu podle délky a průměru TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
57
PŘÍLOHA 9
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 10
VÝPOČET POTŘEBNÉHO PRŮTOKU PŘIVÁDĚNÉHO VZDUCHU TPG 704 01
PŘÍLOHA 10 ‒ 1/5
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
VÝPOČET POTŘEBNÉHO PRŮTOKU PŘIVÁDĚNÉHO VZDUCHU Část 1 – Průtok vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru S průtokem vzduchu z venkovního prostoru spárami vlivem průvzdušnosti oken nebo dveří se smí uvažovat jen při rekonstrukcích a opravách a při výměnách plynových spotřebičů ve stávajících budovách se stávajícími dřevěnými nebo kovovými okny nebo dveřmi, která nejsou ve spárách po obvodě opatřena dorazovým nebo středovým těsněním. Průtok vzduchu spárami vlivem průvzdušnosti může doplnit nebo nahradit součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory nebo potrubím, aby byly splněny nerovnosti v 9.2.3.2, 9.3.3.5, 9.5.2 nebo 10.2.5. U oken nebo dveří s dorazovým nebo středovým těsněním, např. plastových oken a dřevěných eurooken, se s průtokem vzduchu z venkovního prostoru spárami vlivem průvzdušnosti neuvažuje. Průtok vzduchu přiváděného průvzdušností (spárami) je možné zjednodušeně stanovit podle vzorce:
Vi = qi . l [m3.h–1] kde Vi q i l
je průtok vzduchu přiváděného průvzdušností uzavřeným oknem nebo dveřmi [m3.h−1]; průvzdušnost na 1 m délky spár (viz Tabulka 12) [m3.h –1.m –1]; délka spár [m].
Průvzdušnost – viz 2.37. Délka spár – je součet obvodů všech křídel, měřený v jedné rovině nejblíže k vnitřní straně okna (dveří). Styk křídel u vícekřídlových oken bez sloupku se započítává pouze jedenkrát. Tabulka 12 – Průvzdušnost otvorových výplní na 1 m délky spár, které nejsou ve spárách po obvodě opatřeny dorazovým nebo středovým těsněním, podle druhu oken a dveří Průvzdušnost na 1 m délky spár qi [m3.h –1.m –1] 1,73 1,27 1,09 0,82 0,82 0,63 3,28 Jako u odpovídající konstrukce oken
Konstrukce Okna dřevěná jednoduchá Okna dřevěná zdvojená Okna dřevěná dvojitá (špaletová) Okna kovová jednoduchá Okna kovová zdvojená Okna kovová dvojitá (špaletová) Dveře venkovní domovní Balkonové dveře venkovní
Poznámka: Průvzdušnost na 1 m délky spáry je v Tabulce 12 stanovena při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem Δp = 4 Pa. Část 2 – Průtok vzduchu větracím otvorem nebo větracím potrubím z venkovního prostoru Průtok vzduchu větracím otvorem (VO) se stanovuje podle Obrázků 10, 11, 12 a 13. Průřezová plocha větracího otvoru nesmí být menší než 6 cm2. Průtok vzduchu větracím potrubím (VO) se stanovuje podle Obrázků 14 a 15, přičemž je nutné zahrnout také ekvivalentní délkové přirážky pro kolena a mřížky. V obrázcích se předpokládá, že průřezová plocha větracího otvoru nebo potrubí s osazenou mřížkou je mřížkou zmenšena o max. 15 %. Grafy v Obrázcích 10, 11, 12 a 13 platí pro větrací otvory v obvodových konstrukcích budovy o různé tloušťce. Větrací otvory v obvodových konstrukcích tlustších než 900 mm je nutno dimenzovat jako větrací potrubí podle Obrázků 14 a 15. Ve složitějších případech musí být provedení a dimenzování zařízení pro přívod vzduchu doloženo vzduchotechnickým výpočtem, např. při použití zrušeného komínového průduchu určeného pro přívod spalovacího vzduchu. Průtoky vzduchu větracím otvorem nebo potrubím jsou v obrázcích (grafech) stanoveny při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa, který se při přívodu vzduchu ke spotřebičům s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu považuje za minimální.
58
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
PŘÍLOHA 10 – 2/5
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Poznámka: Pokud je tlakový rozdíl mezi venkovním a vnitřním prostorem větší než 4 Pa (např. u spotřebičů se vzduchovými nebo spalinovými ventilátory nebo při větším tahu komína), je i průtok vzduchu větracím otvorem nebo potrubím větší. Aby bylo možné stanovit průřezovou plochu větracího otvoru nebo potrubí podle grafů i při větších tlakových rozdílech, mohou se skutečné hodnoty průtoku přiváděného vzduchu (VO, SKUT ) větracím otvorem nebo potrubím při větším tlakovém rozdílu přepočítat na hodnoty průtoku vzduchu odečítané z grafů podle vzorce: VO
=
2 .VO,SKUT [m3.h –1] Dp V
kde VO je VO, SKUT ΔpV
průtok vzduchu odečítaný z grafů v této příloze skutečný průtok přiváděného vzduchu skutečný tlakový rozdíl uvedený výrobcem spotřebiče nebo změřený způsobem uvedeným v Příloze 16
[m3.h –1]; [m3.h –1]; [Pa].
Např. spotřebiče v provedení B33 podle TPG 800 00, mohou v místnosti způsobit tlakový rozdíl ΔpV v rozmezí 15 Pa až 30 Pa, podle typu spotřebiče.
Obrázek 10 – Průtok vzduchu větracím otvorem (VO) o průřezové ploše do 1 250 cm2 umístěným v obvodové konstrukci budovy o tloušťce nejvíce 450 mm
59
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 10 – 3/5
Obrázek 11 – Průtok vzduchu větracím otvorem (VO) o průřezové ploše do 200 cm2 umístěným v obvodové konstrukci budovy o tloušťce nejvíce 450 mm (zvětšená část Obrázku 10)
Obrázek 12 – Průtok vzduchu větracím otvorem (VO) o průřezové ploše do 1 250 cm2 umístěným v obvodové konstrukci budovy o tloušťce nad 450 mm do 900 mm
60
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 10– 4/5
Obrázek 13 – Průtok vzduchu větracím otvorem (VO) o průřezové ploše do 200 cm2 umístěným v obvodové konstrukci budovy o tloušťce nad 450 mm do 900 mm (zvětšená část Obrázku 12)
Obrázek 14 – Průtok vzduchu větracím potrubím (VO) o čisté (volné) průřezové ploše do 800 cm2 a délkách od 2,5 m do 25 m
61
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
PŘÍLOHA 10– 5/5
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
Obrázek 15 – Průtok vzduchu větracím potrubím (VO) o čisté (volné) průřezové ploše do 500 cm2 a délkách od 2,5 m do 25 m (zvětšená část Obrázku 5) Ekvivalentní délkové přirážky na kolena a mřížky osazené na potrubí se stanoví podle Tabulky 13. Po připočtení ekvivalentních délkových přirážek nesmí být délka větracího potrubí větší než délka větracího potrubí uvedená v Obrázku 14 nebo 15. Poznámka: Při stanovení čisté (volné) průřezové plochy větracího potrubí podle Obrázku 14 nebo 15 se postupuje tak, že se nejprve zjistí skutečná délka potrubí a potřebný průtok vzduchu podle některé z nerovností (viz 9.2.3.2, 9.3.3.5, 9.5.2 nebo 10.2.5). Ke skutečné délce se přičtou ekvivalentní délkové přirážky pro nejblíže menší délku potrubí uvedenou v Tabulce 13. Potom se v Obrázku 14 nebo 15 najde čistý průřez potrubí pro výslednou délku potrubí včetně ekvivalentních délkových přirážek a pro potřebný průtok vzduchu. Tabulka 13 – Ekvivalentní délkové přirážky pro kolena a mřížky
Druhy kolen nebo mřížek
6
Koleno s úhlem 45° Koleno s úhlem 90° Mřížka na jednom konci potrubí zmenšující průřezovou plochu potrubí o max. 15 % Mřížky na obou koncích potrubí zmenšující průřezovou plochu potrubí o max. 15 %
3,5 7,1
62
Délka rovného potrubí [m] 8 10 15 20 Ekvivalentní délková přirážka [m] 2,5 1,4 1,1 0,5 5,0 2,8 2,2 1,1
25
0,4 0,8
1,5 1,7
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 11
ODHAD TĚSNOSTI OBÁLKY BUDOVY NA ZÁKLADĚ MĚŘENÍ PODTLAKOVOU METODOU TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 11 – 1/2
ODHAD TĚSNOSTI OBÁLKY BUDOVY NA ZÁKLADĚ MĚŘENÍ PODTLAKOVOU METODOU Není-li možnost jiného stanovení průvzdušnosti části stávající budovy - prostoru s vazbou na plynový spotřebič, je možné provést odhad těsnosti obálky budovy na základě měření podtlakovou metodou. K měření se použije sestava přístroje Blower Door. Měřením se stanoví množství vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru do prostoru s plynovým spotřebičem a prostorů s tímto prostorem propojených při měřeném rozdílu tlaku. Pro požadovaný tlakový rozdíl se množství přiváděného vzduchu stanoví matematickým přepočtem z naměřených hodnot nebo přímo odečtem z grafického výstupu měření, pokud tento průtok vzduchu pro požadovaný tlakový rozdíl uvádí. Touto metodou lze stanovit průtok vzduchu z venkovního prostoru. Průtok přiváděného vzduchu průvzdušností z venkovního prostoru při tlakovém rozdílu 4 Pa musí být takový, aby v nerovnostech v 9.2.3.2, 9.3.3.5, 9.5.2 nebo 10.2.5 nahradil součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory a/nebo větracími potrubími z venkovního prostoru (∑VO). Obecný postup měření Měřenou částí budovy jsou propojené místnosti podle Obrázku 16 nebo místnost s instalovaným spotřebičem v provedení B. Vnitřní konstrukce ohraničující měřenou část budovy musí být těsné. Za těsné nelze považovat například lehké vnitřní příčky (sádrokartonové). Je-li předpoklad přívodu vzduchu z jiných prostor než venkovního prostoru nelze měření považovat za věrohodné. Výplně otvorů (okna, balkónové dveře, jiné dveře) z posuzovaného prostoru do venkovního prostoru musí být v průběhu měření zavřené. Pro měření se použije měřící zařízení s vlastnostmi danými ČSN EN 13829. Do vnitřních dveří se instaluje rám s plachtou a ventilátorem. Osoba provádějící měření je uvnitř měřeného prostoru. Propojení a umístění tlakových čidel se provede podle návodu měřidla, přičemž musí být snímán tlak ve venkovním prostoru. Otevřené výplně otvorů mimo měřený prostor musí zajistit odvod vzduchu do venkovního prostoru při provozu ventilátoru měřící sestavy a zároveň zónu bez měření tlakově propojí s venkovním prostorem. Průtok vzduchu přes ventilátor musí být volný bez překážek okolo nasávacího i výfukového otvoru. Pro měření je nutno zaslepit a utěsnit všechny otvory technických zařízení budov a jiné vzduchové cesty v posuzovaném prostoru, jež nejsou určeny k přívodu spalovacího vzduchu nebo výměně vzduchu pro spotřebič. Je-li v prostoru instalován spotřebič, musí být utěsněna i jeho spalinová cesta. Spotřebič musí být v době měření mimo provoz. V době měření musí být mimo provoz vzduchotechnická zařízení v měřeném prostoru. V době měření musí být mimo provoz i vzduchotechnická zařízení v budově, jejichž činností by měření mohlo být ovlivněno. Před vlastním měřením se provede vyvoláním tlakového rozdílu kontrola zaslepení a utěsnění vzduchových cest, mimo přívody spalovacího vzduchu. Kontrolu rizikových míst lze při podtlaku v interiéru provést anemometrem nebo při teplotním rozdílu mezi vnějším a vnitřním prostředím termokamerou.
Obrázek 16 – Blower Door test pro měřenou část budovy s propojením místnosti podle 9.3.3.6 63
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 11 – 2/2
Závislost tlakového rozdílu a průtoku vzduchu obálkou (částí obálky) budovy se stanoví podle vzorce:
V = C . Δpn kde V C n
je průtok vzduchu součinitel proudění exponent proudění
[m3.h –1]; [m3.h –1.Pa-n]; [–].
Hodnoty C a n jsou určeny měřením. Pro dostatečný přívod spalovacího vzduchu a/nebo výměnu vzduchu pro plynové spotřebiče musí pro Δpn = 4 Pan průtok vzduchu (V) nahradit součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory a/nebo větracími potrubími z venkovního prostoru (∑VO) podle nerovností v 9.2.3.2, 9.3.3.5, 9.5.2 nebo 10.2.5.
64
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 12
PŘÍKLADY BEZPEČNOSTNÍCH PROTIPOŽÁRNÍCH OPATŘENÍ TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 12
PŘÍKLADY BEZPEČNOSTNÍCH PROTIPOŽÁRNÍCH OPATŘENÍ
Legenda: HUP – hlavní uzávěr plynu; OPZ – odběrné plynové zařízení; REG – regulátor tlaku plynu (v případě STL přípojky); VZ – vyhodnocovací zařízení (může být např. ústředna elektrické požární signalizace, ústředna elektrického zabezpečovacího systému) s výstupními kontakty pro ovládání el. ventilu (AUT); MČ – metanové čidlo (zařízení pro detekci hořlavých plynů a par); HP – hlásič požáru (hlásič požáru podle ČSN EN 54); AUT – el. ventil reagující na vyhodnocovací zařízení. Obrázek 17 – Schéma zabezpečení automatickým uzavíracím zařízením rozvodu plynu
Legenda: 1 – plynová přípojka; 2 – hlavní uzávěr plynu; 3 – Uzávěr plynu před plynoměrem; 4 – Uzávěr plynu před spotřebičem; 5 – Plynový spotřebič; O – místa instalace protipožárních armatur. Obrázek 18 – Schéma instalace protipožárních armatur na rozvodu plynu
65
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 13
VZOROVÝ FORMULÁŘ PRO PŘEDÁVÁNÍ ODBĚRNÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ DO OSOBNÍHO UŽÍVÁNÍ UŽIVATELŮM BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 13 – 1/2
VZOROVÝ FORMULÁŘ PRO PŘEDÁVÁNÍ ODBĚRNÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ DO OSOBNÍHO UŽÍVÁNÍ UŽIVATELŮM BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR Vyhláškou ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., je stanovena organizacím (tj. právnickým a podnikajícím fyzickým osobám) mimo jiné povinnost provádět kontroly a revize plynových zařízení. V případě, kdy byla plynová zařízení uvedena do provozu, se jedná o provozní revize. Citovaná vyhláška zohledňuje i případy, kdy jsou plynová zařízení předána do osobního užívání uživatelům bytů či nebytových prostor. Jsou jimi občané, kterým byly byty a nebytové prostory předány do osobního užívání. Na ně se povinnosti stanovené vyhláškou č. 85/1978 Sb. nevztahují. V případě, že plynová zařízení, která tvoří součást vybavení bytů či nebytových prostor, nebyla prokazatelně předána uživatelům bytů či nebytových prostor, plní povinnosti stanovené předpisem ČÚBP organizace, která plynová zařízení provozuje. Plynovými zařízeními, která jsou předávána uživatelům bytů či nebytových prostor do osobního užívání, jsou v naprosté většině spotřebiče plynu, mohou jimi být i plynovody v budovách nebo jejich části. Jako hodnověrný doklad o předání plynového zařízení do osobního užívání lze použít řádně vyplněný “vzorový formulář”. Poznámka: Systém ČÚBP byl zrušen a nahrazen systémem SÚIP nabytím účinnosti zákona č. 251/2005 Sb.
66
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
PŘÍLOHA 13 – 2/2
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
VZOROVÝ FORMULÁŘ Předání plynových zařízení do osobního užívání Objekt: (uvádí se označení objektu a bytu) Plynová zařízení: (uvádí se název, označení plynového zařízení, v případě spotřebičů plynu i jejich výrobní nebo evidenční číslo) např.: 1. Závěsný plynový ohřívač HEIZER GAFF 8, výr. číslo: 08 17 17; 2. Kombinovaný sporák GAS ANKA 2160, výr. číslo: 07 18 18; 3. Spotřební rozvod od uzávěru před plynoměrem, končící před uzávěry spotřebičů uvedených v bodě 1. a 2., včetně plynoměru (majetek plynárenské a. s.), 4. ............................................................................................................................................................................ 5. ............................................................................................................................................................................ které nevykazují závady (viz zpráva o výchozí revizi předmětných plynových zařízení), byly předány do osobního užívání: uživateli bytu č. ................, p. ........................................................................................... (jméno a příjmení uživatele bytu) Současně mu byly předány při instalaci spotřebiče*), dnešního dne*): 1. 2. 3. 4.
Návod k použití závěsného plynového ohřívače HEIZER GAFF 8, v českém jazyce. Návod k použití kombinovaného sporáku GAS ANKA 2160, v českém jazyce. Bezpečnostní pokyny pro odběratele zemního plynu. Platná zpráva o výchozí revizi předmětných plynových zařízení.
Přejímající byl seznámen panem ....................................................................................... (jméno a příjmení) se – – –
stavem plynových zařízení, s jejich obsluhou a s povinnostmi: udržovat je v bezpečném a provozuschopném stavu; řídit se zásadami uvedenými v předaných dokumentech 1. až 3.; zajišťovat opravy plynových zařízení výhradně u oprávněných organizací – držiteli platného oprávnění, vydaném TIČR; – dbát pokynů osoby odpovědné za provoz plynovodu v objektu. p. .................................................... (jméno a příjmení osoby odpovědné za provoz plynovodu v objektu). V ..................................................... dne .....................................
Předávající (jméno a příjmení odpovědné osoby) otisk razítka organizace
Přejímající (jméno a příjmení uživatele bytu)
*) nehodící se škrtněte 67
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 14
NÁPLŇ ČINNOSTÍ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA PROVOZ PLYNOVODŮ V BUDOVÁCH – NEJVYŠŠÍ PROVOZNÍ TLAK ≤ 5 BAR TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 14 – 1/2
NÁPLŇ ČINNOSTÍ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA PROVOZ PLYNOVODŮ V BUDOVÁCH – NEJVYŠŠÍ PROVOZNÍ TLAK ≤ 5 BAR Podle 8.1.1 ČSN EN 1775 má být počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku do provozu ustanovena „osoba odpovědná za provoz plynovodu v budovách“. Je potřebné respektovat i skutečnost, že za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku má být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba. Zavedení osoby odpovědné za provoz má velký význam při zajišťování péče o bezpečnost a spolehlivost provozu plynovodů v budovách v rámci prevence v ochraně veřejného zájmu. Základní požadavky na povinnost zajišťovat bezpečný a spolehlivý provoz plynovodů v budovách lze nalézt v zákoně č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), zákoně č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), zákoně č. 309/2006 Sb. a též ve vyhláškách ČÚBP respektive ČÚBP a ČBÚ a v této souvislosti je třeba chápat povinnost tuto osobu ustanovit. Poznámka: Systém ČÚBP byl zrušen a nahrazen systémem SÚIP nabytím účinnosti zákona č. 251/2005 Sb. 1
Všeobecné požadavky
1.1
ČSN EN 1775 uvádí v čl. 8.1.1 dikci „má být“ a tím dává uživatelům této normy najevo závažnost způsobu zajištění péče o bezpečný provoz a údržbu plynovodu v budovách. Nijak však neomezuje dotčené subjekty (provozovatele, uživatele plynovodů v budovách) zajistit plnění povinnosti obecně závazných předpisů tj. i dostatečnou péči o bezpečný a spolehlivý stav předmětných zařízení jiným, stejně hodnotným způsobem např. převzetím odpovědnosti vedoucím provozovatelské organizace.
Osoba odpovědná za provoz musí mít v případech, kdy je to účelné (např. ve veřejně přístupných budovách, budovách se složitou plynovou instalací) písemné údaje o umístění plynovodu a jeho popis nebo aktuální schéma.
1.2
ČSN EN 1775 neobsahuje ustanovení, které by stanovovalo požadavky na odborný profil a postavení ve struktuře provozovatele osoby odpovědné za provoz. Má se však za to, že je jí fyzická osoba, která má odborné znalosti z problematiky bezpečnosti a provozuschopnosti domovních plynovodů, znalosti základních aspektů bezpečnosti práce a požární ochrany a je seznámena s místními podmínkami provozu domovního plynovodu včetně opatření, která je potřeba učinit v případě mimořádných stavů. Může jím být revizní technik plynových zařízení, technik provozu, obsluhovatel plynového zařízení apod. V případě, že právnická či podnikající fyzická osoba neurčí pracovníka odpovědného za provoz, přejímá tuto odpovědnost vedoucí organizace.
1.3
V případě, že je osoba odpovědná za provoz pověřena prováděním údržby, odpovídá za její provádění. V případě potřeby (pro domovní plynovody o větších dimenzích nebo vyšších tlacích) zpracovává plán údržby, který musí obsahovat popis opatření nezbytných k zajištění přístupnosti a ovladatelnosti uzávěrů.
1.4
V zájmu osoby odpovědné za provoz plynovodu v budovách i jeho zaměstnavatele je mít a soustavně si doplňovat znalosti příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (vyhl. ČÚBP, informativní dokumenty). Rozsah povinností osoby odpovědné za provoz plynovodu stanoví provozovatelská organizace např. v pracovní náplni, smlouvě.
2
Základní úkoly
Mezi základní úkoly osoby odpovědné za provoz plynovodu (fyzická osoba) patří zejména:
2.1
Sledovat úroveň bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného domovního plynovodu nebo jeho úseku s cílem, aby odpovídal příslušným právním předpisům na úseku BOZP a normativním dokumentům, tj. aby neměl závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu a jeho stav neohrožoval bezpečnost, zdraví a životy osob a majetek.
2.2
Dbát na to, aby domovní plynovod byl podrobován provozním revizím a kontrolám podle vyhlášky č. 85/1978 Sb., v případě, že má předepsanou odbornou způsobilost, může provozní revize a kontroly provádět odpovědná osoba sama.
2.3
Dbát na to, aby byla přijímána opatření k odstranění nedostatků zjištěných při revizích a kontrolách; při jejich odstranění spolupracovat s odborně způsobilými organizacemi (viz vyhláška č. 21/1979 Sb.).
2.4
Spolupracovat s vedením provozovatelské organizace při rekonstrukcích a rozšiřování plynovodu a to zejména v etapě projektování a zřizování. 68
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 14 – 2/2
2.5
Vést provozní dokumentaci plynovodu s údaji o umístění plynovodu, schématem a jeho popisem. Zabezpečuje zapracování změn stavu plynovodu tak, aby provozní dokumentace odpovídala skutečnému stavu plynovodu.
2.6
Zmocňovat k pracím na plynovodu tj. montáži a opravám, údržbě odborně způsobilé osoby (viz zákon č. 174/1968 Sb., vyhláška č. 21/1979 Sb.).
2.7
Evidovat pokyny s opatřeními, které je nutno učinit v případě přetrvávajícího zápachu plynu. Pokyny musí obsahovat náležitosti uvedené v 7.3 TPG 704 01.
2.8
Zejména u významnějších plynovodů (např. plynovody ve veřejně přístupných budovách, výškových budovách, komerčních a průmyslových budovách, kotelnách) umístit na vhodném místě pokyny, podle nichž je nutno postupovat v případě vzniku mimořádných stavů, např. úniku plynu nebo požáru, aby byla zajištěna bezpečnost osob nebo majetku.
2.9
Dbát na přístupnost a ovladatelnost uzávěrů plynovodu (zejména HUP).
2.10
V případě nehod, havárií a jiných neobvyklých situací v provozu plynovodu informovat příslušné orgány (hasiči, policie, OIP) a pohotovostní službu dodavatele plynu.
2.11
Spolupracovat s dodavatelem plynu při odstavení domovního plynovodu z provozu a při obnovování dodávek plynu.
2.12
V případě zjištění úniku plynu, který nelze bezprostředně eliminovat, např. uzavřením příslušného úseku plynovodu, ihned nahlásit tuto skutečnost dodavateli plynu.
U domovních plynovodů s vyššími nároky na spolehlivost a bezpečnost provozu se musí vypracovat postup, podle něhož se postupuje v případech mimořádných stavů, např. úniku plynu nebo požáru s minimální časovou prodlevou. Tento postup musí být uložen na vhodném místě. Poznámka: Plynovody s vyššími nároky na spolehlivost a bezpečnost provozu jsou např. plynovody ve výškových budovách, budovách veřejně přístupných apod. Též jimi jsou plynovody v elektrárnách, kotelnách, průmyslových závodech a nemocnicích.
69
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 15
TERMÍN SERVISU SPOTŘEBIČŮ V ZÁVISLOSTI NA MĚŘENÍ KONCENTRACE CO VE SPALINÁCH (k 8.3.4) TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 15
TERMÍN SERVISU SPOTŘEBIČŮ V ZÁVISLOSTI NA MĚŘENÍ KONCENTRACE CO VE SPALINÁCH (K 8.3.4)
Obrázek 19 – Termín servisu spotřebičů
70
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 16
METODA OVĚŘENÍ NEPŘÍPUSTNÉHO PODTLAKU VĚTŠÍHO NEŽ 4 Pa (k 9.3.1.2) TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 16
METODA OVĚŘENÍ NEPŘÍPUSTNÉHO PODTLAKU VĚTŠÍHO NEŽ 4 Pa (K 9.3.1.2) Měření se provádí ve dvou režimech: a) Při měření jsou uzavřeny všechny vnitřní i vstupní dveře a okna v prostoru bytu; b) Při měření jsou otevřeny všechny vnitřní dveře v prostoru bytu. Všechna okna a vstupní dveře jsou při obou měřeních zavřeny. V obou případech nesmí být naměřena hodnota podtlaku větší než 4 Pa. Měření a) a b) se provádí za provozu spotřebiče a provozu všech podtlakových větracích zařízení a jiných zdrojů podtlaku (např. krbů) v nejvyšším výkonovém režimu. Měření se provádí tlakovým zařízením např. sondou pro nízké tlaky s režimem měření 4 Pa. Při měření se postupuje podle dokumentace výrobce měřicího zařízení. Postup měření – Spotřebič se uvede do provozu na maximální výkon. – Po 3 minutách od uvedení do provozu se pomocí dvou kapilárních hadic měří po dobu nejméně 3 minut rozdíl tlaku mezi místností a venkovním prostorem. – Jednu kapilární hadici je možné vyvést ven přes těsnění okna. – Druhá hadice zůstává v místnosti ve vzdálenosti do 1 m od plynového spotřebiče. Hodnota diferenčního tlaku nesmí v celém průběhu měření překročit 4 Pa. Uspořádání měřicího zařízení je znázorněno na Obrázku 20.
Legenda: 1 – okno; 2 – plynový spotřebič; 3 – měřicí přístroj; 4 – sonda pro nízké tlaky; 5 – hadice vyústěná 1 m od spotřebiče; 6 – průchod kapilární hadice oknem. Obrázek 20 – Schéma měření podtlaku 4 Pa
71
Platnost od 1. 8. 2013
PŘÍLOHA 17
KONTROLA ÚNIKU PLYNU NA NEUTĚSNĚNÉM KONCI CHRÁNIČKY (k 7.4 d)) TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 17 – 1/4
KONTROLA ÚNIKU PLYNU NA NEUTĚSNĚNÉM KONCI CHRÁNIČKY (K 7.4 D))
Legenda: 1 – porucha na plynovodu; 2 – plynovod v zemi; 3 – asfaltový povrch; 4 – komunikace; 5 – obrubník; 6 – spára mezi asfaltovým povrchem a obvodovou zdí objektu; 7 – netěsný průchod kabelu do objektu; 8 – únik plynu spárou před objektem; 9 – únik plynu do sklepa objektu místem neutěsněného prostupu kabelu; 10 –kabel. Obrázek 21 – Šíření úniku plynu v zemi v blízkosti objektu
Legenda: 1 – distribuční plynovod; 2 – přípojka; 3 – hlavní uzávěr plnu umístěný ve skříni na hranici pozemku (HUP); 4 – plot; 5 – domovní plynovod v zemi v chráničce; 6 – chránička domovního plynovodu v zemi; 7 – utěsněná chránička pro průchod domovního plynovodu obvodovou zdí; 8 – domovní uzávěr plynu; 9 – čichačka pro kontrolu těsnosti domovního plynovodu v zemi; 10 – vyústění čichačky pro kontrolu úniku plynu u vchodu do objektu. Obrázek 22 – Příklad řešení vyvedením neutěsněného konce chráničky do prostoru skříně s HUP 72
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 17 – 2/4
Legenda: 1 – distribuční plynovod; 2 – přípojka; 3 – hlavní uzávěr plynu umístěný ve skříni na hranici pozemku (HUP); 4 – plot; 5 – domovní plynovod v zemi v chráničce; 6 – chránička domovního plynovodu v zemi; 7 – utěsněná chránička pro průchod domovního plynovodu obvodovou zdí; 8 – domovní uzávěr plynu; 9 – čichačka pro kontrolu těsnosti domovního plynovodu v zemi; 10 – vyústění čichačky pro kontrolu úniku plynu u vchodu do objektu. a – varianta 1 Obrázek 23 – Příklad řešení vyvedením neutěsněného konce chráničky do prostoru skříně s HUP se současným monitorováním úniku plynu v zemi z jiných zařízení
73
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 17 – 3/4
Legenda: 1 – distribuční plynovod; 2 – přípojka; 3 – hlavní uzávěr plynu umístěný ve skříni na hranici pozemku (HUP); 4 – plot; 5 – domovní plynovod v zemi v chráničce; 6 – chránička domovního plynovodu v zemi; 7 – utěsněná chránička pro průchod domovního plynovodu obvodovou zdí; 8 – domovní uzávěr plynu; 9 – čichačka pro kontrolu těsnosti domovního plynovodu v zemi; 10 – vyústění čichačky pro kontrolu úniku plynu u vchodu do objektu. b - varianta 2 Obrázek 23 – Příklad řešení vyvedením neutěsněného konce chráničky do prostoru skříně s HUP se současným monitorováním úniku plynu v zemi z jiných zařízení
74
Platnost od 1. 8. 2013
TPG 704 01
www.gasinfo.cz - PZA -
[email protected] - 1.8.2013 13:50:48
PŘÍLOHA 17 – 4/4
Legenda: 1 – distribuční plynovod; 2 – přípojka; 3 – domovní plynovod v chráničce; 4 – domovní uzávěr plynu; 5 – hlavní uzávěr plynu (HUP); 6 – chodník (veřejný pozemek); 7 – vozovka; 8 – obrubník; 9 – poklop zemní soupravy; 10 – chránička domovního plynovodu v zemi; 11 – utěsněná chránička pro průchod domovního plynovodu obvodovou zdí; 12 – čichačka pro kontrolu těsnosti domovního plynovodu v zemi a případného úniku plynu z plynárenského zařízení; 13 – vyústění čichačky pro kontrolu úniku plynu u vchodu do objektu. Obrázek 24 – Příklad řešení při umístění HUP v zemi
Legenda: 1 – distribuční plynovod; 2 – přípojka; 3 – hlavní uzávěr plynu umístěný ve skříni na hranici pozemku; 4 – domovní plynovod v zemi v chráničce; 5 – chránička v zemi; 6 – utěsněná chránička pro průchod domovního plynovodu obvodovou zdí; 7 – domovní uzávěr plynu; 8 – čichačka pro kontrolu těsnosti plynovodu v zemi; 9 – kontrola úniku plynu u vchodu do objektu; 10 – skříňka HUP. Obrázek 25 – Příklad řešení při umístění HUP u vnější obvodové zdi domu 75
Platnost od 1. 8. 2013