Plynovody v budovách, ást 2. TPG 704 01 (2008) ZP
Plynovodní p ípojka Za íná napojením na ve ejný plynovod a kon í HUP. NTL (do 5 kPa) STL terén
vyt žená zemina
výstražná fólie 45cm od potrubí
obsyp pískem 35cm podsyp pískem 10cm
plyn. potrubí
Krytí 0,8m volný terén, chodník 1m vozovka Spádování 0,5% k plynovodu
U nízkotlakých plynovodních p ípojek se po áte ní pracovní p etlak plynu volí 2 kPa a koncový pracovní p etlak plynu 1,95 kPa.
HUP Hlavní uzáv r plynu je možno umístit n kterým z t chto zp sob : na vn jší zdi budovy ve výklenku, p ístavku nebo ve sk íni; v oplocení p íslušné budovy, a to ve sk íni nebo ve výklenku; v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku, v montované nebo zd né sk íni; uvnit budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí; v zemních sk íních (ocelových, plastových prefabrikovaných, zd ných apod.) nebo v zemi opat ený zemní soupravou, p ed prostupem plynovodu do budovy.
HUP nesmí být ve shromaž ovacím prostoru, v obytných místnostech, kuchyních, WC, koupelnách, prádelnách, v koteln , garáži, skladech potravin, ho lavin, v šachtách, sv tlících, v kolektorech a technických chodbách, v nev traných a nep ístupných prostorách, v chrán ných únikových cestách.
Plynom ry Objemové RychlostníDynamické-
membránové G 4 až G 65 rota ní G16 až G 400 turbínové G 65 až G 4000 vírové ultrazvukové clonové
Umíst ní Na místech p ístupných, v traných, v tratelných. P ednostn mimo byty.
Majetek dodavatele plynu.
obvodová st na Doporu ený rozm r plynom rné sk ín pro domovní plynom r 60x60cm Hloubka sk ín min 24cm (Minimální rozm r sk ín 57x53x23)
Drážka pro p ípojku na levé stran sk ín o rozm rech: ší ka min 10cm hloubka min 15cm
terén
RD NTL
(HUP-KK, plynom r, KK)
STL
(HUP-KK, RTP, plynom r, KK)
Izometrie plynovodu
Materiál trubky ocelové z materiálu se zaru enou sva itelností podle SN 05 1310; trubky m d né podle TD 700 01; trubky kovové s tovární izolací proti korozi; trubky z polyetylenu (pouze pro vn jší plynovod uložený v zemi viz též TPG 702 01) Uzáv ry P ed stoupacím vedením, jsou-li 2, p ed plynom rem, p ed spot ebi em, na každé odbo ce pro technologické ú ely, p ed místnosti s nebezpe ím výbuchu i požáru. Za vstupem do takovýchto místností protipožární armatura. Tepelné pojistky - v p ípad požáru aktivuje a uzav e pr tok plynu. Aktiva ní teplota je 96°C a pojistka je schopna odolávat teplot 925°C po dobu nejmén 60minut. Pojistka je jednorázová.
Dimenzování potrubí domovního plynovodu Redukovaný odb r plynu Vr v m3/h Vr = K1 . V1 + K2 . V2 + K3 . V3 + K4 . V4 V1 - sou et objemových pr tok spot ebi pro p ípravu pokrm (sporáky, va idlové desky apod. s výjimkou spot ebi ve velkokuchyních) a pr tokových oh íva vody v m3/h, V2 - sou et objemových pr tok lokálních topidel a zásobníkových oh íva v m3/h,
vody
V3 - sou et objemových pr tok všech kotl v etn kotl kombinovaných v m3/h, V4 - sou et objemových pr tok všech technologických plynových spot ebi plynových spot ebi ve velkokuchyních (restaurace apod.) v m3/h,
a
K1 - koeficient sou asnosti pro skupinu spot ebi
uvedených u V1 (K1 = n-0,5),
K2 - koeficient sou asnosti pro skupinu spot ebi
uvedených u V2 (K2 = n-0,15),
K3 - koeficient sou asnosti pro skupinu spot ebi
uvedených u V3 (K3 = n-0,1),
K4 - koeficient sou asnosti pro skupinu spot ebi stanovuje individuáln . n
uvedených u V4, který se
- po et spot ebi , které jsou zásobovány plynem z p íslušného úseku potrubí.
Dimenzování potrubí domovního plynovodu podle TPG 704 01 spo ívá v ur ení redukovaného odb ru plynu a navržení pr m ru potrubí pro každý úsek potrubí tak, aby p i redukovaném odb ru plynu sou et ztrát tlaku v ležatých úsecích potrubí (od hlavního uzáv ru plynu po spot ebi ) nep ekro il dovolenou hodnotu celkové ztráty tlaku (100 Pa) a ztráty tlaku ve stoupacím vedení (viz definice stoupacího vedení) byly vyrovnány vztlakem zemního plynu, který iní 5 Pa/m. Tvarovky a armatury se p i ur ování ztrát tlaku vyjad ují pomocí ekvivalentních délkových p irážek Tvarovka nebo armatura
Ekvivalentní p irážka le m
T – kus (pr chod)
0,5
T – kus (odbo ení)
1,3
Koleno
0,7
Redukce
0,4
Kulový kohout p ímý nebo šoupátko
0,5
Kulový kohout rohový
1,3
Ztráty tlaku v závislosti na jmenovité sv tlosti potrubí a redukovaném odb ru zemního plynu podle TPG 704 01 (výb r) DN 1)
Ztráta tlaku p Pa/m 5
4
3
2
1
0,667
0,5
0,4
0,33
0,25
0,2
Redukovaný odb r plynu Vr m3/h 15
1,81
1,62
1,40
1,14
0,81
0,66
0,57
0,51
0,46
0,40
0,36
20
3,71
3,32
2,87
2,34
1,66
1,34
1,17
1,05
0,95
0,83
0,74
25
6,48
5,79
5,02
4,10
2,90
2,37
2,05
1,83
1,66
1,45
1,30
32
12,00
10,70
9,30
7,59
5,37
4,38
3,80
3,40
3,03
2,68
2,40
40
21,00
18,80
16,20
13,30
9,38
7,66
6,63
5,93
5,39
4,69
4,19
50
36,60
32,80
28,40
23,20
16,40
13,40
11,60
10,40
9,41
8,19
7,33
1) U m d ného a polyetylénového potrubí se jedná o vnit ní pr m r v mm.
OZE ve vytáp ní
K obnovitelným zdroj m adíme nefosilní p írodní zdroje energie • energii vody, • v tru, • slune ního zá ení, • pevné biomasy, • bioplynu, • energii okolního prost edí, • energii geotermální a • energii kapalných biopaliv.
P ímé využití energetického zdroje je vyjíme né (nap . slunce - voda), oby ejn m níme energii ur itého zdroje na jinou formu. Možnosti jsou neomezené. Energetické pravidlo Energeticky využívaný zdroj i za ízení (kotel, kolektor, palivový lánek,...) je p ínosné tehdy, pokud po dobu své životnosti vyrobí více energie, než bylo vloženo do jeho výroby („šedá energie“) a spot ebováno p i provozu.
EOZ – biomasa Biomasa je hmota organického p vodu. Do biomasy adíme i takzvanou fytomasu . Jedná se o organické látky rostlinného p vodu vznikající v p írod v pr b hu fotosyntézy. V podmínkách R lze využívat biomasu odpadní nebo zám rn p stovanou k energetickým ú el m.
Biomasa odpadní
Odpady zem d lské produkce a jiné rostlinné odpady
Odpady z lesní t žby
Odpady z pr myslové výroby
Odpady z živo išné výroby
Odpady organické komunální
Energetické plodiny Lignocelulózové D eviny (topoly, vrby, olše, akáty,…) Celé rostliny obilovin Travní porosty (sloní tráva, chrastice …) Ostatní rostliny (K ídlatka sachalinská, š ovík krmný, konopí seté,…)
Termo - chemická Pyrolýza Zply ování
Olejnaté ( epka olejná, slune nice, len, …)
Škrobno cukernaté ( Brambory, cukrová epa, kuku ice,obilí zrno…)
Forma p em ny Bio –chemická Fermentace, alkoholové kvašení (etanol) Anaerobní vyhnívání, metanové kvašení (bioplyn)
Mechanicko - chemická Lisování olej Esterifikace p írodních bio-olej (bionafta) Drcení, mletí, lisování, peletace (pelety, brikety)
Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (kogenerace) Spalování biomasy a produkt z biomasy ORC(Organic ký Rankin v Cyklus) Princip jako konven ní parní elektrárna, výhoda oleje je, že p i dané teplot (nap . 300 °C) se udrží v kapalném stavu p i zna n nižším tlaku než voda.
Bioplyn Jedná se o produkt organického rozkladu hmoty. Proces, kdy se organická hmota št pí na anorganické látky a plyn, vzniká díky bakteriím pracujícím bez p ístupu vzduchu (anaerobní proces). Teploty fermentace jsou vázány na kmeny bakterií. Bioplyn obsahuje vysoké procento metanu (okolo 60 %). Bioplyn je produktem zem d lských odpad , skládek odpad , Stupe 1 – hydrolýza Stupe 2 – acidogenese Stupe 3 – acetogenese Stupe 4 - metanogenese
OV.
Spalování bioplynu
Kogenera ní jednotka je za ízení,
které spalováním paliva vyrábí sou asn elektrický proud a teplo.
Termické solární systémy Základní rozd lení Systémy pasivní (bez použití technického za ízení, bez nároku na elektrickou energii, s p irozenou konvekcí) – p . solární st na, skleník, okno,... Systémy aktivní (k p enosu tepla využíváme za ízení typu erpadlo, ventilátor,…) Dle teplonosného média – systémy s vodou nebo nemrznoucí sm sí, systémy využívající vzduch. Dle ú elu pro oh ev teplé vody pro oh ev bazénové vody pro podporu vytáp ní a oh ev vody kombinace výše uvedených pro chlazení a klimatizaci
Podpora vytáp ní
Podpora vytáp ní Stratifika ní zásobník s pr tokovým oh evem TV
Tepelná erpadla Pracovní látkou je chladivo, které v za ízení trvale obíhá a cyklicky m ní své skupenství. P ivede-li se k výparníku venkovní vzduch nebo voda ( zdroj s NPT teplem), je tomuto zdroji odejmuto pot ebné výparné teplo a chladivo p ejde do plynného stavu. Zdroj tepla se o n kolik stup ochladí. Kompresor nasaje pracovní médium a stla í je. K tomu je zapot ebí hnací elektrické energie. Své celkové teplo odevzdá chladivo ve druhém vým níku - kondenzátoru – do prost edí s vyšší teplotou (topné vody, vzduchu). Tím dojde ke zkapaln ní pracovního média. V expanzním ventilu se seškrtí tlak na p vodní a ob h se opakuje.
Vzduch – voda vn jší
d lené
vnit ní
Zem - voda Kolektor plošný svislý spirálový
T uvnit objektu Vn – R+S (u v tšího po tu okruh )
Voda - voda
