www.biogasin.org
Věděli jste, že bioplyn …?
1
Základní fakta o bioplynu
Bioplyn je směsí metanu, oxidu uhličitého, dusíku, vodíku a sulfanu. Ţádoucí sloučeninou je metan, ale přesné sloţení bioplynu se liší v závislosti na vstupních materiálech pouţitých k jeho výrobě. Bioplyn je vyráběn anaerobně, coţ znamená, ţe vzniká pouze za nepřítomnosti kyslíku (anaerobní digesce, AD). AD je běţná v mnoha přirozených prostředích, například v sedimentech mořské vody, nebo v ţaludcích přeţvýkavců. AD je biochemický proces, při kterém je organický materiál rozloţen pomocí různých mikroorganismů. Tyto mikroorganismy jsou schopny přeţít pouze bez přístupu vzduchu a ve tmě. Proto proces AD probíhá obvykle ve vyhnívacích nádrţích (tzv. fermentorech), které jsou pro tento účel speciálně navrţené. Bioplynové fermentory jsou hermeticky uzavřené pro zamezení přístupu kyslíku a světla. Po naplnění fermentoru vstupními surovinami vznikají dva základní výstupy procesu AD: bioplyn a digestát:
Digestát je zbytek zbiodegradovaných vstupních surovin po AD. V závislosti na vstupních surovinách obsahuje buď více tekutin, nebo pevných sloţek. Digestát je vynikajícím hnojivem, a má značnou výhodu ve srovnání s původními vstupními surovinami. Jeho zápach je v důsledku zpracování během AD výrazně sníţen, zatímco ţiviny nejsou během AD spotřebovány a zůstávají v digestátu. Obecně platí, ţe fermentory mohou zpracovávat mnoho různých biodegradabilních materiálů. Nejběţnější typy biomasy vyuţívané v evropských bioplynových stanicích jsou (Al Seadi a kol., 2008)1: zvířecí hnůj a kejda, zemědělské zbytky a vedlejší produkty, biologicky rozloţitelné organické zbytky z potravinářského průmyslu a zemědělství, organické frakce komunálního odpadu a ze stravovacích zařízení, splaškové kaly, účelové energetické plodiny (např. kukuřice, čirok, jetel).
Bioplyn vyprodukovaný během AD je z fermentoru odloučen a dále zpracován. Metan je ţádoucí energeticky bohatou sloţkou bioplynu. Můţe být spálen přímo za účelem výroby tepla nebo elektrické energie. Čištěný (zušlechtěný) bioplyn můţe být vyuţíván jako palivo pro motorová vozidla, nebo vstřikován do místní sítě zemního plynu jako náhrada za zemní plyn.
Věděli jste, že bioplyn je … … prostředkem pro eliminaci skleníkových plynů? … nástrojem pro zavedení nejlepší zemědělské praxe? … nosičem obnovitelné energie? … zdrojem regionálního rozvoje a socio-ekonomických přínosů?
1
Al Saedi T., Rutz D., Prassl H., Köttner M., Finsterwalder T., Volk S., Janssen R., Biogas Handbook, říjen 2008
2
Výhody bioplynu
Řešení šetrné k životnímu prostředí Na rozdíl od fosilních paliv, při spalování bioplynu se uvolňuje pouze takové mnoţství atmosférického CO2, které bylo v zařízení během jeho zrání. Tím je cyklus uhlíku u bioplynu uzavřen. Z tohoto důvodu vyuţití bioplynu sniţuje emise CO2 a pomáhá tak vyvarovat se zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře, čímţ přispívá v boji proti globálnímu oteplování. Mimoto jsou sniţovány i ostatní emise skleníkových plynů, například metan a oxid dusný z neupraveného hnoje. Obecně lze shrnout sniţování skleníkových plynů při vyuţití bioplynu následně: Hospodaření s kejdou: Potenciální úspora emisí zásluhou vyuţití CH4 z ţivočišného hnoje a kejdy Substituční efekt: Úspora emisí při současné výrobě elektřiny a tepla z bioplynu (kogenerace) Náhrada fosilních paliv: Úspora emisí zásluhou nahrazení minerálních hnojiv digestátem Ţivočišná výroba můţe vést k emisím metanu (CH4) z enterické fermentace, a k emisím CH4 a oxidu dusného (N2O) při hospodaření se statkovými hnojivy. V mnoha zemích jsou velké počty hospodářských zvířat podstatným zdrojem emisí skleníkových plynů. Produkci bioplynu při AD završuje tvorba digestátu, který nahrazuje pouţití neupraveného hnoje jako hnojiva. Vzhledem k tomu, ţe digestát má dokonce lepší hnojivé účinky neţ nezpracovaný ţivočišný hnůj, vzniká tak adekvátní náhrada minerálních hnojiv. Výsledkem je další úspora emisí skleníkových plynů v důsledku sníţení výroby minerálních hnojiv.
Nejlepší zemědělská praxe
Jednou z hlavních výhod výroby bioplynu je moţnost vyuţít biologicky rozloţitelný odpad jako vstupní surovinu pro AD. Velká část komunálního i průmyslového odpadu obsahuje organické sloučeniny, které mohou být vyuţity pro výrobu bioplynu v anaerobních fermentorech. Tím se sniţuje objem odpadu, šetří peníze, a přispívá k dosaţení národních, i evropských předpisů v oblasti recyklace odpadů. Kromě toho můţe být k produkci bioplynu efektivně vyuţit také přebytek hnoje v oblastech intenzivního chovu hospodářských zvířat. To je povaţováno za jeden z příkladů správné zemědělské praxe v oblasti hospodaření s kejdou. Mimoto přispívá vytvářený digestát k zachování uzavřeného cyklu ţivin. Digestát má lepší hnojivé účinky díky homogenitě a vyšší dostupnosti ţivin. Je bohatý na dusík, fosfor, draslík a stopové prvky (v závislosti na vstupních surovinách), a můţe být aplikován na půdu stejně jako tekutá kejda. Mezi další výhody digestátu ve srovnání s hnojem patří eliminace zápachu a much při biodegradaci a zvýšené veterinární zabezpečení, protoţe digestát před aplikací na půdu prochází kontrolovaným procesem hygienizace, nebo probíhá hygienizace jiţ při vlastním procesu AD. Digestát můţe být vyuţíván také jako náhrada za syntetická hnojiva. Tím se sniţuje nutnost dodatečného přídavku ţivin. Coţ přispívá k plnění evropských předpisů, například Nitrátové směrnice EU.
3
Přínosy bioplynu
Výroba obnovitelné energie
Bioplyn se dotýká různorodých trhů, včetně elektřiny, tepla a pohonných hmot. Bioplyn je univerzálním nosičem energie a nejčastěji se pouţívá pro výrobu elektřiny a/nebo tepla, čištěný pro vtláčení do sítě zemního plynu nebo je vyuţit jako palivo pro motorová vozidla. Protoţe je bioplyn významným nosičem energie, která můţe být snadno převedena do jiných forem energie, nemusí být vyuţíván pouze jako samostatný zdroj elektřiny nebo tepla, ale především pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie, nebo jako dopravní palivo. Efektivní způsoby vyuţití bioplynu (tučné šipky) jsou znázorněny v následujícím diagramu1:
Socio-ekonomické vlivy Výroba bioplynu přináší také mnoho sociálních výhod, většina z nich se týká vytváření pracovních míst a rozvoje venkova. Zejména ve venkovských zemědělských regionech mohou malá aţ střední decentralizovaná bioplynová zařízení přinést významné výhody, jako například:
Rozvoj oblasti bioplynu podněcuje rozvoj nových podniků, které zvýší příjmy a přinesou nové pracovní příleţitosti, ale také podpoří ekonomický rozvoj dané oblasti. Bioplyn můţe také přispět k revitalizaci venkova tím, ţe ho zatraktivní pro výrobce zařízení, investory a podnikatele. Protoţe bioplyn můţe generovat elektřinu a teplo, a také být náhradou za pohonné hmoty, přispívá jeho vyuţití současně i ke sníţení závislosti na fosilních palivech, ale také k diverzifikaci zdrojů energie, bezpečnosti, konkurenceschopnosti, a udrţitelnému zásobování energiemi. Výroba a vyuţití bioplynu ovlivňuje i socio-ekonomické poměry na venkově. Zlepšuje sociální soudrţnost místního obyvatelstva.
1
Zdroj: AEBIOM, European Biomass Association, A Biogas Roadmap for Europe, říjen 2009
4
Případové studie
Dvacet osm regionů sedmi cílových zemí bylo šetřeno v rámci projektu BiogasIN (Bulharsko, Chorvatsko, Česká Republika, Řecko, Lotyšsko, Rumunsko, a Slovinsko) a v následujících odstavcích jsou shrnuty potenciální přínosy vyuţití bioplynu v těchto regionech.
Bulharsko
Největší potenciál pro produkci bioplynu je v severovýchodní části Bulharska a na jihu centrální oblasti. Zde jsou umístěny čtyři cílové regiony tohoto projektu. Bulharsko má velký potenciál pro výrobu bioplynu ze zemědělských plodin. Veliko Turnovo se rozkládá na ploše 4 662 km2. Ţije zde 275 000 obyvatel, 24% z nich ţije ve městě Veliko Turnovo.
Mapa Bulharska s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Vyuţití bioplynu v Bulharsku je málo rozvinuté navzdory dostupnosti zdrojů. Bioplyn vyrobený v Bulharsku, zejména v rámci městských čistíren odpadních vod, je vyuţíván pro vlastní a místní potřebu a není integrován do stávajících sítí zemního plynu.
Haskovo je největším ze čtyř cílových regionů, má rozlohu 5 543 km2, a je obýván 279 000 obyvateli. Kolem 34% z nich ţije ve městě Haskovo. Stara Zagora se rozkládá na ploše 5 151 km2 a je obýván 389 000 obyvateli, z nichţ 42% ţije v hlavním městě. Jambol má rozlohu 3 336 km2. Je osídlen 141 000 obyvateli, 65% z nich ţije ve městě Jambol.
Bulharský bioplynový trh se stále vyvíjí. Dodnes zde není nainstalováno ţádné bioplynové zařízení, přestoţe zde existuje obrovský zájem farmářů a investorů. Definovat mnoţství zdrojů pro výrobu bioplynu v Bulharsku je obtíţné. Při posuzování zdrojů máme na mysli kvalitu materiálu, který pochází z organických odpadů a z odpadů ze zemědělství. Všechny plodiny jsou potenciálními zdroji energie.
5
Přínosy bioplynu
Přínosy bioplynu v Bulharsku Podle Národního energetického akčního plánu, v souladu se směrnicí Rady 2009/28/ES, bulharský závazný národní cíl pro rok 2020 činí 16% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie, včetně 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě. Příspěvek bioplynu k dosaţení závazných cílů pro r. 2020 (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny) je odhadován na 65 MW, čili 357 GWh (31 ktoe). Kromě toho je odhadován příspěvek bioplynu pro vytápění/chlazení 20 ktoe (konečné spotřeby energie) v roce 2020. Bulharsko ratifikovalo Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 15. srpna 2002. Cíl přijatý v Bulharsku je sníţení o 8% oproti srovnávacímu roku (1988). Z přehledu emisí skleníkových plynů v roce 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů dosáhly 73,5 milionů tun ekvivalentu CO2, coţ znamená sníţení o 44,6% v období 1988-2008. Podíl emisí skleníkových plynů v roce 2008 dosahoval v zemědělství 6,7% a v energetice 49,9%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech bulharských cílových regionech by mohlo přinést následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN2), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (€/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
Veliko Turnovo 199,49 3 000 860 000 91
Haskovo 197,76 2 900 830 000 93
Stara Zagora 203,58 2 900 840 000 97
Jambol 174,61 2 900 840 000 79
2,9
3,0
3,1
2,5
4,7
4,7
5,0
4,0
12,2 24
12,5 25
13 26
10,6 21
38-230
39-240
41-250
33-200
26 000
27 000
28 000
23 000
38
39
41
33
Coţ znamená: Úspora cca 775,44 kt CO2-ekv., čili 1,06% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 73 431 kt v r. 2008). Příspěvek 11,1% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 18,4% k národnímu cíli pro bioplyn. Celkový instalovaný výkon asi 48,35 MW s investičními náklady zhruba 151 mil. €. Kolem 100 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) vytvoří cca 150-920 nových pracovních míst. Úspora cca 11 700 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě 3 370 000 €/rok. Do téměř 104 000 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
2
močovina + dusičnan amonný
6
Případové studie
Chorvatsko
Dalším důležitým ekonomickým faktorem regionu Varazdin je potravinářský průmysl. Zemědělství a potravinářský průmysl jsou zdrojem pracovních míst pro 12% populace v aktivním věku. Výhody vyuţití bioplynu jsou pro tento kraj zvláště významné, protoţe jde o ekologicky příznivý způsob nakládání s odpady, s následným získáním energie z organických odpadů potravinářského průmyslu.
Mapa Chorvatska s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Kraj Medimurje se nachází v nejsevernější části Chorvatska. Přesto, ţe je nejmenším z chorvatských regionů, je nejhustěji osídlen. 118 000 obyvatel ţije na ploše 730 km2. Ekonomika MeĎimurje je dynamická a rychle rostoucí, navazuje na dlouholetou tradici podnikání a řemesel. 14% obyvatel tohoto regionu orientovaného na export ţije na venkově. Celková výměra zemědělské půdy činí 55 000 ha. Podíl rostlinné produkce na orné půdě činí 60%, zbývajících 40% je vyuţíváno pro chov skotu (většinou prasata a drůbeţ). Dominantními plodinami jsou obiloviny, brambory a zelenina, průmyslové plodiny a pícniny. Kraj Varazdin leţí v severním Chorvatsku a má rozlohu 1 261 km2. Ţije zde 184 000 obyvatel. 67 000 ha regionu zabírá zemědělská půda, z čehoţ je v současné době vyuţito 67%.
Kraj Vukovar-Syrmia je převáţně rovinatý, s rozlohou 2 448 km2 a je obýván 204 000 obyvateli. Většina půdy regionu Vukovar-Syrmia je vyuţita zemědělsky (150 000 ha), protoţe je zde úrodná černozem. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří pšenice, kukuřice, cukrová řepa a tabák. Je to v Chorvatsku první region, který má v provozu zemědělskou bioplynovou stanici, od poloviny roku 2009. Zhruba 20% národního potenciálu pro bioplyn je přičítáno právě této oblasti. Vstupními surovinami pro výrobu bioplynu jsou zde statková hnojiva, prasečí kejda, v menším rozsahu také drůbeţí hnůj a jateční odpad, plus odpad z potravinářského průmyslu a energetické plodiny. Kraj Osijek-Baranja je převáţně rovinatý region vhodný pro zemědělský rozvoj, o rozloze 4 155 km2 a osídlený 330 500 obyvateli. Je zde kolem 258 000 ha zemědělské půdy. Dominantní plodiny pěstované na orné půdě jsou obiloviny, technické a krmné plodiny. V kraji je jedna zemědělská bioplynová stanice, v provozu od začátku roku 2010, a je zde plánována asi jedna třetina budoucích chorvatských bioplynových lokalit.
7
Přínosy bioplynu
Přínosy bioplynu v Chorvatsku Chorvatsko v období před přistoupením k plnému členství v EU, musí rovněţ respektovat závazky sníţení emisí skleníkových plynů o 20%, vyrábět 20% své energie z obnovitelných zdrojů, a zvýšit energetickou účinnost o 20%, do r. 2020. Očekávaný příspěvek bioplynu (celkové hrubé výroby elektřiny) v Chorvatsku k dosaţení závazných cílů roku 2020 se odhaduje 722 GWh. Chorvatsko ratifikovalo Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 30. května 2007 (s platností od 28. srpna 2007). Cílem je sníţení emisí skleníkových plynů o 5% oproti srovnávacímu roku 1990. Z přehledu emisí skleníkových plynů za rok 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů dosáhly 31,1 milionů tun CO2–ekv., coţ znamená sníţení o 0,9% v období 1990-2008. Podíl emisí skleníkových plynů ze zemědělství v r. 2008 byl 10,8% a v energetice 28,6%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech cílových chorvatských regionech by mohlo přinést následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (€/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
MeĎimurje
Varaždin
23,72 75 22 000 15
29,53 130 36 000 19
VukovarSrijem 49,42 240 71 000 34
OsijekBaranja 92,08 420 121 000 55
0,2
0,3
0,5
0,9
5,9
7,5
13,4
21,7
2,0 4
2,6 5
4,6 9
7,4 15
6-38
8-48
14-87
23-140
3 600
4 600
8 100
13 000
6,3
8
14
23
Coţ znamená: Úspora cca 194,75 kt CO2-ekv., čili 0,6% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 31 132 kt v r. 2008). Příspěvek 2% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 48,5% k národnímu cíli pro bioplyn. Celkový instalovaný výkon asi 16,52 MW s investičními náklady 51,3 mil. €. Kolem 33 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) vytvoří cca 52-313 nových pracovních míst. Úspora cca 865 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě 250 000 €/rok. Do 29 300 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
8
Případové studie
Česká Republika
Jihomoravský region se nachází v jihovýchodní části České republiky, a má rozlohu 7 195 km2. V Jihomoravském regionu ţije 1 147 000 obyvatel. Zemědělská půda pokrývá více neţ 60% celkové plochy regionu, z níţ 83% činí orná půda. Středočeský region se nachází ve střední části České republiky, na ploše 11 015 km2. Je osídlen 1 230 700 obyvateli. Úzké vazby s hlavním městem umístěném v geografickém středu regionu, charakterizují jeho sociálněekonomickou strukturu. Většina obyvatel regionu pracuje ve zpracovatelském průmyslu a zemědělství.
Mapa České republiky s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Moravskoslezský kraj leţí na severovýchodě České republiky. Má rozlohu 5 427 km2, z čehoţ 50% činí zemědělsky vyuţívaná půda. Moravskoslezský kraj je nejhustěji osídlený region České republiky, s více neţ 1 250 000 obyvateli.
Česká republika patří mezi nejlepších 10 výrobců bioplynu v Evropské unii. V roce 2009 vyrobila Česká republika 130 ktoe (kt ropného ekvivalentu) energie z bioplynu, coţ odpovídá 441,3 GWhel. To představuje spotřebu elektrické energie kolem 100 000 čtyřčlenných domácností za jeden rok . Česká republika vykazuje stoupající tendenci výroby energie z bioplynu. Od roku 2008 do r. 2009, vzrostla výroba elektřiny z bioplynu o 65%. Jihočeský region je situován v jiţní části České republiky. Má rozlohu 10 057 km2 a 636 000 obyvatel, z nichţ 35% ţije na venkově. Oblast je známá chovem ryb a zemědělstvím.
Výpočet vychází z předpokládané spotřeby elektrické energie 4.500 kWh/a.
9
Přínosy bioplynu
Přínosy bioplynu v České republice Národní akční plán České republiky stanovuje cíl 13,5% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a naplnění cíle 10,8% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě na hrubé konečné spotřebě energie. Příspěvek bioplynu k dosaţení závazných cílů r. 2020 (instalovaný výkon, hrubá spotřeba elektřiny) v České republice byl stanoven na 417 MW, tzn. 2 871 GWh (247 ktoe). Kromě toho je odhadován příspěvek bioplynu 167 ktoe (konečné spotřeby energie) pro vytápění /chlazení v r. 2020. Česká republika ratifikovala Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 15. listopadu 2001 (vstoupil v platnost 16. února 2005). Cíl pro Českou republiku je sníţení o 8% ve srovnání se srovnávacím rokem. Ze součtu emisí skleníkových plynů za rok 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů představovaly 141,4 milionů tun CO2–ekv., coţ znamená sníţení o 27,2% v r. 2008, oproti srovnávacímu roku. Podíl emisí skleníkových plynů ze zemědělství v r. 2008 byl 5,9% a v energetice 47,7%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech cílových českých regionech by mohlo přinést následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (mil. €/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
Jihočeský kraj 476,18 13 000 3,8 260
Jihomoravský kraj 231,66 7 500 2,2 120
Středočeský kraj 406,19 12 000 3,5 210
Moravskoslezský kraj 186,52 5 200 1,5 100
2,3
1,1
2,0
0,9
25,4
11,7
21,2
9,9
34,2
15,8
28,6
13,4
68
32
57
27
100-650
50-300
89-500
42-300
75 000
35 000
63 000
29 000
110
50
90
42
Coţ znamená: Úspora cca 1 300,55 kt CO2-ekv., čili 0,92% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 141 400 kt v r. 2008). Příspěvek 6,3% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 68,2% k národnímu cíli pro bioplyn. Celkový instalovaný výkon asi 92 MW s investičními náklady kolem 292 mil. €. Kolem 184 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) bude zdrojem 280-1 750 nových pracovních míst. Úspora cca 37 700 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě kolem 11 milionů €/rok. Do téměř 202 000 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
10
Případové studie
Case studies
Řecko Aetolia-Acarnania se rozkládá na 5 461 km2. Populace tohoto okresu čítá 223 000 obyvatel. Aetolia-Acanarnia je hornatá oblast, pouze 20% povrchu tvoří rovina. Přesto je 2 121 km2 zemědělsky vyuţíváno, s produkcí zemědělských plodin i ţivočišných produktů. Preveza je nejmenší ze čtyř řeckých cílových regionů, s rozlohou 1 036 km2. Je osídlen 19 000 obyvateli. Pouze 33% celkové plochy tohoto regionu tvoří roviny. 306 km2 celkové plochy regionu Preveza je zemědělsky vyuţíváno. Kromě toho je důleţitým ekonomickým faktorem tohoto regionu chov hospodářských zvířat. Mapa Řecka s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Řecko se nachází na jihovýchodním okraji Evropy, zaujímá rozlohu 132 000 km2 a má populaci 10,96 milionů (podle sčítání v r. 2001), z níţ 66% ţije ve venkovských oblastech.
Evia je druhý největší ostrov Řecka, s celkovou rozlohou 4 167 km2. Populace této části čítá 215 000 obyvatel, z čehoţ 41% obývá venkovské oblasti. Evia disponuje 1 707 km2 zemědělských pozemků. Hlavní formu hospodaření zde představuje v horských oblastech rozšířený chov ovcí.
Řecko má rychle se rozvíjející trh s bioplynem. Teoretický bioplynový potenciál je zde velmi vysoký, zvláště z organických odpadů a chlévské mrvy. Vyuţití bioplynu ve většině stávajících bioplynových stanic pokrývá hlavně vlastní potřebu tepla zařízení. V roce 2008 byla instalovaná kapacita elektřiny vyrobené z bioplynu 39,4 MW (40,8 MW v prosinci 2010) a hrubá produkce elektřiny dosáhla 176,7 GWh [Řecký provozovatel přenosové soustavy]. Larissa má rozlohu 5 381 km2 a je osídlena 279 300 obyvateli. Tato oblast je nejdůleţitějším zemědělským regionem v Řecku s 3 472 km2 zemědělsky vyuţívané půdy. Zemědělství a chov hospodářských zvířat hrají v tomto regionu velmi důleţitou roli.
11
Přínosy bioplynu Přínosy bioplynu v Řecku Národní cíle pro obnovitelné zdroje do konce roku 2020, podle směrnice Rady 2009/28/ES, jsou stanoveny následovně: a) zvýšit podíl energie vyrobené z OZE na hrubé konečné spotřebě energie o 20%, b) podíl elektřiny vyrobené z OZE na hrubé spotřebě elektřiny nejméně 40%. Podle rozhodnutí ministerstva ţivotního prostředí (Α.Υ/Φ1/οικ.19598, říjen 2010) byl stanoven poţadovaný instalovaný výkon z biomasy na 350 MW. c) příspěvek energie vyrobené z OZE na konečné spotřebě energie pro vytápění a chlazení nejméně 20%. Podle ustanovení Národního energetického akčního plánu činí odhad celkového příspěvku energie z bioplynu ke splnění závazných cílů r. 2020 (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny) 210 MW a 895 GWh. Řecko ratifikovalo Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 31. května 2002 (vešel v platnost 16. února 2005). Cílem pro Řecko je zvýšení o 25% oproti srovnávacímu roku. Z přehledu emisí skleníkových plynů v roce 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů dosáhly 126,9 milionů tun ekvivalentu CO2, coţ znamená nárůst o 20,34% v období mezi srovnávacím rokem a r. 2008. Podíl emisí skleníkových plynů v zemědělství v roce 2008 činil 7% a v energetice 46,7%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech řeckých cílových regionech by mohlo přinést následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (mil. €/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
Larissa 190,77 14 000 4 70
Aitoloakarnania 237,81 18 000 5,3 84
Preveza 99,08 4 500 1,3 35
Evia 60,12 7 200 2,1 17
0,3
0,3
0,1
0,1
1,0
1,2
0,5
0,3
9,4 19
11,3 23
4,7 9
2,3 5
29-180 16 000 30
35-210 20 000 35
15-89 8 100 15
7-43 4 000 7
Coţ znamená: Úspora cca 587,78 kt CO2-ekv., čili 0,92% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 126 900 kt v r. 2008). Příspěvek 0,8% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 3% k národnímu cíli pro bioplyn. Teoretická výroba elektřiny ve vybraných oblastech by mohla pokrýt více neţ 70% cíle pro bioplyn pro r. 2020 (895 GWh). Celkový instalovaný výkon asi 27,67 MW s investičními náklady 87 mil. €. Kolem 55 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) vytvoří cca 87-522 nových pracovních míst. Úspora cca 43 700 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě 12,7 milionů €/rok. Do 48 100 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
12
Případové studie
Lotyšsko Region Madona je s rozlohou 3 349 km2 druhým největším regionem v Lotyšsku, a je osídlen 41 662 obyvateli. 37% území je zemědělsky vyuţíváno. Mezi hlavní ekonomické aktivity regionu patří lesnictví, těţba dřeva, zemědělství, cestovní ruch a obchod.
Mapa Lotyšska s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Lotyšský bioplynový sektor poskytuje jen málo energie v přepočtu na obyvatele ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Primární produkce energie z bioplynu v roce 2009 činila 4,3 toe (tun ropného ekvivalentu)/1 000 obyvatel (ve srovnání s 51,5 toe/1 000 obyvatel v Německu). To odpovídá celkovému energetickému výkonu z bioplynu 9,7 ktoe, tedy 45,0 GWhel v Lotyšsku. Ale přesto se jedná ve srovnání s rokem 2008 o nárůst o 16,6%. 45,0 GWh elektrické energie odpovídá roční spotřebě 10 000 čtyřčlenných domácností .
Region Gulbene je jedním z nejmenších regionů v Lotyšsku, s rozlohou 1 873 km2. Je osídlen 25 496 obyvateli a zemědělská půda pokrývá 35% rozlohy regionu. Hlavní ekonomické aktivity v regionu Gulbene jsou svázány se zemědělstvím, lesnictvím a zpracováním dřeva. Region Aluksne se rozkládá na 2 243 km2 a je osídlen 23 926 obyvateli. 29% regionu tvoří zemědělská půda. Hlavní ekonomické aktivity regionu Aluksne jsou svázány se zemědělstvím, obchodem a zpracováním dřeva.
Region Valmiera se rozkládá na 2 373 km2 a je osídlen 57 583 obyvateli. Kolem 37% této oblasti tvoří zemědělská půda. Mezi hlavní ekonomické aktivity regionu patří zemědělská výroba, zatímco průmysl a sluţby jsou koncentrovány ve městě Valmiera.
Výpočet vychází z předpokládané spotřeby elektrické energie 4 500 kWh/a.
13
Přínosy bioplynu
Přínosy bioplynu v Lotyšsku Podle Národního energetického akčního plánu, v souladu se směrnicí Rady 2009/28/ES, lotyšský závazný národní cíl pro rok 2020 činí: 1) podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie by měl být zvýšen alespoň na 40%, a poté postupně zvyšován, 2) podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě musí dosáhnout alespoň 10% hrubé konečné spotřeby energie v dopravě, a poté být postupně zvyšován. Příspěvek bioplynu k dosaţení závazných cílů pro r. 2020 (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny) je v Lotyšsku odhadován 92 MW, čili 584 GWh (50 ktoe). Kromě toho je odhadován přínos bioplynu 49 ktoe pro vytápění/chlazení (konečné spotřeby energie) v roce 2020. Lotyšsko ratifikovalo Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 30. května 2002 (vešel v platnost 16. února 2005). Cílem pro Lotyšsko je sníţení o 8% oproti srovnávacímu roku. Z přehledu emisí skleníkových plynů v roce 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů dosáhly 11,9 milionů tun ekvivalentu CO2, coţ znamená sníţení o 54,1% v období mezi srovnávacím rokem a r. 2008. Podíl emisí skleníkových plynů v zemědělství v roce 2008 dosahoval 17,5% a v energetice 17,9%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech cílových lotyšských regionech by přineslo následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (€/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
Valmiera 15,55 800 220 000 24
Madona 15,38 800 220 000 25
Gulbene 8,71 400 130 000 14
Alūksne 7,05 400 110 000 12
0,3
0,4
0,2
0,2
13,3
13,6
7,7
6,5
3,2 6 10-61
3,4 7 11-64
1,9 4 6-36
1,6 3 5-31
10 000
11 000
6 000
5 000
10
11
6
5
Coţ znamená: Úspora cca 46,69 kt CO2-ekv., čili 0,4% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 11 900 kt v r. 2008). Příspěvek 1,1% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 41,4% k národnímu cíli pro bioplyn. Celkový instalovaný výkon asi 10 MW s investičními náklady 32 mil. €. Kolem 20 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) vytvoří cca 32-192 nových pracovních míst. Úspora cca 2 400 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě 680 000 €/rok. Do téměř 32 000 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
14
Případové studie
Rumunsko
Kraj Vrancea se nachází severně od kraje Buzau a rozkládá se na 4 857 km2. Je osídlen 392 619 obyvateli, z nichţ 62% ţije na venkově (kolem 49% zaměstnané populace pracuje v zemědělství). Kraj disponuje rozsáhlými oblastmi obhospodařované půdy a vinné révy. Kraj Giurgiu se nachází v jiţní části Rumunska, a rozkládá se na 3 526 km2. Je osídlen 283 408 obyvateli, 69% z nich ţije na venkově (kolem 58% zaměstnané populace pracuje v zemědělství). Povrch je výhradně rovinatý. Jiţní část kraje Giurgiu náleţí k povodí Dunaje.
Mapa Rumunska s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Kraj Teleorman se rozkládá na 5 790 km2 je osídlen 413 064 obyvateli. 66% obyvatelstva v kraji ţije na venkově (kolem 59% zaměstnané populace pracuje v zemědělství). Povrch kraje Teleorman je výhradně rovinatý. Na jihu je kraj ohraničen řekou Dunají.
Rumunsko představuje jeden z nejslabších bioplynových trhů v Evropské unii. Nicméně vykazuje stoupající tendenci. Mnoţství primární energie vyrobené v rumunských bioplynových zařízeních se v období 2008 aţ 2009 více neţ zdvojnásobilo. V roce 2009 dosáhla energie vyrobená bioplynovými stanicemi 1,3 ktoe (kilotun ropného ekvivalentu), coţ představuje výkon elektrické energie 1,0 GWhel. Kraj Buzau se nachází v západní části jiţního Rumunska. Rozkládá se na 6 103 km2 a je osídlen 488 763 obyvateli, z nichţ 59% ţije na venkově (většina zaměstnané populace pracuje v zemědělství). Kraj je charakterizován izolovaným komplexem průmyslových center a rozsáhlými oblastmi obhospodařované půdy a oblastmi vinné révy.
15
Přínosy bioplynu
Přínosy bioplynu v Rumunsku Podle Národního energetického akčního plánu, v souladu se směrnicí Rady 2009/28/ES, rumunský závazný národní cíl pro rok 2020 činí zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie o 24%. Příspěvek bioplynu k dosaţení závazných cílů pro r. 2020 (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny) je v Rumunsku očekáván odhadem 195 MW, čili 950 GWh (82 ktoe). Rumunsko ratifikovalo Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 19. března 2001 (vešel v platnost 16. února 2005). Cílem pro Rumunsko je sníţení o 8% oproti srovnávacímu roku. Z přehledu emisí skleníkových plynů v roce 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů dosáhly 145,9 milionů tun ekvivalentu CO2, coţ znamená sníţení o 47,6% v období mezi srovnávacím rokem a r. 2008. Podíl emisí skleníkových plynů v zemědělství v roce 2008 činil 13,9% a v energetice 38,6%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech cílových rumunských regionech by přineslo následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (mil. €/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
Buzau
330,27 6 000 2,5 210
Vrancea
217,40 6 000 1,7 140
Giurgiu
194,65 5 000 1,4 120
Teleorman
316,71 8 000 2,3 200
0,3
0,2
0,2
0,3
4,4
2,9
2,5
4,2
28,5
18,8
16,7
27,1
57
38
33
54
89-540
59-360
52-320
85-520
150 000
100 000
88 000
140 000
89
59
52
85
Coţ znamená: Úspora cca 1 059,03 kt CO2-ekv., čili 0,73% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 145 900 kt v r. 2008). Příspěvek 1,1% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 14% k národnímu cíli pro bioplyn. Celkový instalovaný výkon asi 91,06 MW s investičními náklady 285 mil. €. Kolem 182 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) vytvoří cca 285-1 740 nových pracovních míst. Úspora cca 25 000 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě 7,9 milionů €/rok. Do 478 000 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
16
Případové studie
Slovinsko Region Savinjska, pojmenovaný podle řeky Savinja, se rozprostírá v údolí na východ od centrálního Slovinska. V tomto regionu ţije 260 000 obyvatel, s rozlohou 2 384 km2. Lesy pokrývají 57% povrchu regionu, a 40%, tedy 70 000 ha, je zemědělsky vyuţíváno. Hlavním zemědělským produktem regionu jsou obiloviny pěstované pro zrno a píci. V zemědělství zde převládá smíšený chov dobytka a pastva hospodářských zvířat.
Mapa Slovinska s označením cílových regionů v rámci projektu BiogasIN
Výroba primární energie z bioplynu ve Slovinsku vzrostla v období 2008 aţ 2009 o 59%. To je enormní nárůst, který vedl k výrobě elektrické energie z bioplynu ve výši 68,8 GWhel v roce 2009. Toto mnoţství elektrické energie pokrývá roční spotřebu více neţ 15 000 čtyřčlenných domácností . Region Pomurska v severovýchodní části Slovinska se rozkládá na 1 337 km2 s 123 500 obyvateli. Je to převáţně zemědělská oblast, polní plodiny jsou pěstovány na více neţ ¾ zemědělsky vyuţívané půdy, coţ je dvakrát více, neţ je slovinský průměr. Bohuţel ekonomická síla regionu je negativně ovlivňována geografickou polohou a nedostatečnou infrastrukturou regionu.
Region Gorenjska je téměř výhradně alpského typu, s rozlohou 2 137 km2, a je osídlen 203 000 obyvateli. 26% povrchu regionu tvoří zemědělská půda, která je vyuţívána nejen pro rozšířený chov hospodářských zvířat, ale i pro těţbu dřeva. Je to jeden z nejvíce ekonomicky rozvinutých regionů na Slovinsku, se silným, rozmanitým průmyslem, řemesly a turismem. Region Spodnjeposavska je nejmenším ze čtyř cílových regionů s rozlohou 1 031 km2 a 78 400 obyvateli. Díky příznivým přírodním podmínkám pro zemědělskou činnost je tento region stále převáţně venkovský. Primární zemědělskou činností je chov hospodářských zvířat. Spodnjeposavska zajišťuje největší podíl výroby elektrické energie ze všech slovinských regionů, především díky slovinské jaderné elektrárně, která se zde nachází.
Výpočet vychází z předpokládané spotřeby elektrické energie 4 500 kWh/a.
17
Přínosy bioplynu
Přínosy bioplynu v Slovinsku Podle Národního energetického akčního plánu, v souladu se směrnicí Rady 2009/28/ES, slovinský závazný národní cíl pro rok 2020 stanovuje zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie o 25%. Příspěvek bioplynu k dosaţení závazných cílů roku 2020 (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny) je ve Slovinsku očekáván odhadem 61 MW, čili 367 GWh (32 ktoe). Slovinsko ratifikovalo Kjótský protokol dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) 2. srpna 2002 (vešel v platnost 16. února 2005). Cílem pro Slovinsko je sníţení o 8% oproti srovnávacímu roku. Z přehledu emisí skleníkových plynů v roce 2008 vyplynulo, ţe celkové emise skleníkových plynů dosáhly 21,3 milionů tun ekvivalentu CO2, coţ znamená nárůst o 4,6% v období mezi srovnávacím rokem a r. 2008. Podíl emisí skleníkových plynů v zemědělství v roce 2008 činil 9,3% a v energetice 31,7%. Zpracování bioplynu při 100% vyuţití statkových hnojiv dostupných ve čtyřech cílových slovinských regionech by přineslo následující výsledky: Cílový region / výhody bioplynu Potenciál úspory emisí (kt CO2 ekv./rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (t/rok) Úspora průmyslových hnojiv (UAN), (mil. €/rok) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací), (GWh) Podíl energie z bioplynu na národních cílech pro OZE v r. 2020 (%) Podíl energie z bioplynu na národním cíli pro bioplyn v r. 2020 (%) Instalovaný výkon (MW) Počet bioplynových stanic (instalovaný výkon 0,5 MW) Vytvoření místních pracovních příleţitostí Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Investiční náklady (miliony €)
Pomurska 174,97 5 600 1 600 000 58
Savinjska 251,54 3 400 1 000 000 114
Gorenjska 98,66 1 500 440 000 62
Spodnjeposavska 53,73 1 200 360 000 27
1,2
2,3
1,2
0,5
12,2
23,9
13,0
5,7
7,8
15,3
8,3
3,6
16
31
17
7
24-150
48-290
26-160
11-70
13 000
26 000
14 000
6 000
25
48
26
11
Coţ znamená: Úspora cca 578,9 kt CO2-ekv., čili 2,72% národních emisí za rok 2008 (dle Národní inventarizační zprávy NIR 2010 CO2-ekv. činil 21 300 kt v r. 2008). Příspěvek 1,3% k národnímu cíli pro OZE v r. 2020 a 5,2% k národnímu cíli pro bioplyn. Celkový instalovaný výkon asi 35,05 MW s investičními náklady 110 mil. €. Kolem 70 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) vytvoří cca 110-670 nových pracovních míst. Úspora cca 11 700 t/rok průmyslových hnojiv v hodnotě 3,4 milionů €/rok. Do 59 000 domácností by mohla být dodávána elektrická energie z bioplynu vyrobeného v kogeneraci.
18
Závěry
EU stanovila řadu náročných cílů v oblasti klimatu i energetiky, které mají být splněny do roku 2020, známých jako cíle "20-20-20". Jedná se o: sníţení emisí skleníkových plynů v EU nejméně o 20% oproti roku 1990 20% evropské spotřeby energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů 20% sníţení spotřeby primární energie v porovnání s předpokládanou úrovní spotřeby, čehoţ má být dosaţeno zlepšením energetické účinnosti. Podle nejnovějších přehledů EU o emisích skleníkových plynů v roce 2010, se celkové emise skleníkových plynů v období 1990 aţ 2008 v EU-27 sníţily o 11,3% (627 milionů tun CO2-ekv.), bez sektoru LULUCF (využití území, změny ve využití území a lesnictví). V období 2007 aţ 2008 se emise sníţily o 2% (-99 mil. tun CO2-ekv.). Emise v EU-27 v roce 2008 byly o 12,3% niţší neţ emise ve srovnávacím roce. Celkové emise skleníkových plynů v CO2-ekv. (vyjma LULUCF) v r. 2008 dosáhly 4 939,7 milionů tun. Obnovitelné zdroje energie budou hrát klíčovou roli v dosaţení závazných cílů EU 2020, a bioplyn je jedním z nich. Všechny cílové země a regiony projektu dosahují významné úspory skleníkových plynů. Podle výpočtů projektu BiogasIN můţe být ušetřeno 4 543,14 kt CO2-ekv., coţ reprezentuje 0,8% celkových emisí skleníkových plynů v cílových zemích BiogasIN v roce 2008. V roce 2009 bylo v EU vyrobeno 8,3 Mtoe primární energie z bioplynu, a 25 TWh elektřiny [Eurobserv’er, 2010]. Ve 28-mi cílových regionech můţe být vyrobeno 0,88 Mtoe primární energie z bioplynu, a výroba elektřiny z teoretického potenciálu bioplynu (s vyuţitím 100% statkových hnojiv, v kogeneraci) by dosáhla zhruba 2 400 GWh, tedy 9,5% výroby elektřiny v roce 2008 v EU. Bioplynové projekty vyţadují vysoké investiční náklady a příjmy vycházejí převáţně ze systému cenových tarifů pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Celková teoretická instalovaná kapacita byla odhadnuta 320,85 MW a nezbytné investiční náklady kolem 1 mil. €. Digestát má lepší hnojivé vlastnosti díky homogenitě a vyšší dostupnosti ţivin. Vyuţití digestátu jako hnojivo můţe nahradit minerální hnojiva, coţ představuje přinejmenším ekonomické a environmentální výhody. Ve 28mi vybraných regionech projektu BiogasIN, bude při vyuţití nejlepší zemědělské praxe pro hospodaření s kejdou (dle Nitrátové směrnice) výsledkem úspora průmyslových hnojiv cca 140 000 t/r (UAN, močovina+dusičnan amonný) v hodnotě kolem 39 mil. €/r. Farmářská zařízení malého rozsahu mohou přinést výhodné zaměstnání na částečný úvazek a současně novou pracovní příleţitost. Realizace bioplynových stanic můţe přinést pracovní příleţitosti v průběhu všech fází projektu i v průběhu celé ţivotnosti zařízení. V rámci projektu BiogasIN bylo zjištěno, ţe by mohlo ve vhodných oblastech vzniknout asi 640 nových malých bioplynových stanic (po 0,5 MW), s vytvořením kolem 1 000-6 100 nových pracovních míst. V Německu dosáhla zaměstnanost v sektoru bioplynu v roce 2008 aţ 7 400 pracovních míst (4 000 v sektoru provozu a údrţby a 3 400 v projektování bioplynových stanic), [Spolkové ministerstvo pro ţivotní prostředí, ochranu přírody a jaderné bezpečnosti]. Dnes je v německém venkově kolem 5 000 bioplynových zařízení. Země střední a východní Evropy, kde stále hraje zemědělské odvětví podstatnou úlohu, mohou mít z rozvoje bioplynu prospěch, neboť se podílí přímo na podpoře příjmů na venkově.
19
www.biogasin.org
Vítejte v projektu BiogasIN Představte si, co by evropský venkov získal, pokud bychom mohli zuţitkovat zemědělsko-průmyslové odpady prostřednictvím vyuţití bioplynu: a) výroba obnovitelné energie s vyuţitím místních zdrojů, b) sníţení spotřeby zdrojů a zvýšení recyklace, c) sníţení znečištění vod při vyplavování ţivin, d) řešení problému nakládání s odpady šetrné k ţivotnímu prostředí, neboť digestát lze vyuţít jako hnojivo, e) vytvoření pracovních míst a rozvoj venkova. BiogasIN si klade za cíl vytvořit udrţitelný trh s bioplynem ve střední a východní Evropě (CEE): Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Řecku, Lotyšsku, Rumunsku, a Slovinsku, prostřednictvím: zvýraznění přínosů bioplynu pro lokální společenství, zjednodušení povolovacích procesů pro investice do bioplynu, nastavení a vytvoření nových moţností financování investic do bioplynu. Očekávaným výsledkem projektu bude zvýšená investiční aktivita v oblasti bioplynu v cílových zemích, i mimo ně.
Partneři projektu
Koordinátor
WIP Renewable Energies (WIP), Německo
Energy Institute Pozar Savska cesta 163 Zagreb, Chorvatsko www.eihp.hr
European Biogas Association (EBA), Belgie
Hrvoje
Fraunhofer (IWES), Německo Centre for Renewable Energy Sources and Savings (CRES), Řecko Czech Biogas Association (CzBA), Česká republika EKODOMA, Lotyšsko Energoproekt, JSC (ENPRO), Bulharsko Razvojna agencija Sinergija, Slovinsko Trinergi Grup (TG), Rumunsko
Kontakt Biljana Kulisic
[email protected] Tel: +385 1 6326 269 Fax: +385 1 6040 599
Kontakt v ČR Česká bioplynová asociace (CzBA) Jan Štambaský
[email protected] www.czba.cz
Tato broţura “Víte, ţe bioplyn …?” je jedním z výstupů projektu BIOGASIN, jeho délka je 30 měsíců a začal v květnu 2010. Jeho plný titul zní “Trvale udrţitelný rozvoj trhu s bioplynem ve střední a východní Evropě”, a je podpořen programem Inteligentní energie pro Evropu (IEE). Vytvořil CRES a WIP Výhradní odpovědnost za obsah této publikace nesou její autoři. Nemusí nutně vyjadřovat názor Evropského společenství. Evropská komise není zodpovědná za jakékoli další vyuţití informací obsaţených v této publikaci.
20
