Tomáš Marvan – Michal Polák: Konceptuální základy teorie vědomí (Případ nevědomých kválií) Jednota filozofická, Olomouc, 15. 4. 2015 Podpořeno OPVK: Výzkumná síť teorie a dějin vědy – CZ. 107/2.4.00/31.0108
Fenomenální vědomí • Fenomenální vědomí: barvy, zvuky, chutě, pocity, emoce, nálady atp. • Kvália = (materiální) fenomenální obsahy • Vědomí jako záhada: „Existovaly jiné velké záhady: záhada původu vesmíru, záhada života a reprodukce, záhada účelnosti v přírodě, záhady času, prostoru a tíže. [...] Neznáme sice poslední odpovědi na žádnou z otázek kosmologie a částicové fyziky, ale víme, jak o nich máme vůbec uvažovat. [...] Co se však týče vědomí, nacházíme se stále v příšerných temnotách.“ (Dennett, Consciousness Explained)
Kde se v tomto bere vědomí?
• Na jaké úrovni vzniká fenomenální vědomí? • kvantová • molekulární • jednotlivé neurony • neuronové populace • interagující mozková centra •? • David Chalmers: subjektivní fenomenální zkušenost je těžký problém vědomí; je to něco navíc k běžnému zpracování smyslových informací v mozku.
Struktura přednášky • Pojem nevědomých kválií. Unitární a duální koncepce
• Vědecký výzkum vědomí a jeho metodologie • Neurobiologické modely vědomí • Unilaterální neglekt: nepřímý empirický argument pro nevědomá kvália
• Prinzovo ztotožnění vědomí a kválií • Závěr
Nevědomá kvália • Descartes: rozlišení mezi kválem modré barvy a „vědomím vidění“ modré barvy (Principy filosofie). • Teorie vědomí musí vyjasnit, zda odpovídá na otázku po konstituci kvalitativního charakteru mentálního stavu -- kvále, nebo na otázku, jak se kvále stává vědomým; případně zda odpovídá na obě otázky najednou. • Různé filosofické teorie vědomí odpovídají na jednu nebo druhou z těchto otázek (reprezentační teorie vědomí vs. HOT). • Jsou tvorba fenomenálních obsahů a jejich vědomý charakter dva různé problémy, nebo je třeba hledat unitární teorii?
Disociace • Budeme obhajovat duální pojetí fenomenálního vědomí • William Lycan, Consciousness and Experience: „Co si tedy máme počít s Nagelovým obratem „jaké to je být někým“? Toto slovní spojení je dvojznačné, protože označuje fenomenální povahu, tj. kvále v přísném smyslu, a vědomou zkušenost takového kvále ... Již dávno mělo být řečeno, že slovní spojení „jaké to je být někým“ je k ničemu, ba hůř, že je vysloveně zhoubné a škodlivé“ (1996, 77).
• Je pojem nevědomého kvále přijatelný? • David Rosenthal (HOT): ano, je; mentální stav může být vědomý i nevědomý a v obou případech si zachovává fenomenální kvality. • Např. bolest chvílemi nevnímáme, ale neřekneme, že existuje výhradně v těch časových intervalech, kdy ji vědomě pociťujeme. • Tradice: rozlišení jev/realita u fenomenálních vědomých stavů, jako je bolest, nelze vést. Bolest je vědomá bolest. • Saul Kripke, Alexander Bain: „Libost není libostí, pokud není vědomá.“ (1894) • Rosenthal: ne, bolest může být i nevědomá.
Vědecký výzkum vědomí a jeho metodologie • Bernard Baars: vědecky lze vědomí zkoumat jen jako proměnnou. • Mentální stav číslo jedna je vědomý, mentální stav číslo dvě není vědomý, jinak se ale ve všech svých atributech shodují. • Dodržuje Baars – a kognitivní neurověda obecně – tuto podmínku? • subliminální vnímání • Není-li totožnost fenomenálního obsahu MS1 a MS2 dodržena, je ohrožena vědeckost výzkumu vědomí?
Obhájci nevědomých kválií Vedle Rosenthala přijímá nevědomá kvália ještě Sam Coleman: obsah mají fenomenální stavy různý, jejich vědomá povaha je vždy totožná → společný mechanismus pro vstup kválií do vědomí. • (Coleman ale obhajuje panpsychismus – Bzzzt, wrong!) • neurobiolog Antonio Damasio (The Feeling of what happens): „obrazy“ (images) mohou existovat ve vědomé i v nevědomé podobě.
• Unitární teorie: kvália i jejich uvědomění zajišťuje jeden proces. • V souladu s intuicí, že kvália jsou vždy vědomá. Nevýhoda: jaký záhadný proces dokáže něco tak magického? • Jak empiricky, ne jen pojmově, obhájit existenci nevědomých kválií? • Standardní metoda výzkumu vědomí – vědomé zakoušení vyjádřené verbálním záznamem experimentálního subjektu -- zde není použitelná. Nevědomá kvália nemohou být předmětem verbálních záznamů subjektu. • Neurobiologie na pomoc.
Neurobiologické modely vědomí 1. Lammeho teorie rekurence
Neurobiologické modely vědomí 2. Edelman a Tononi: reentrantní thalamokortikální smyčky (dynamické jádro)
Unilaterální neglekt: nepřímý empirický argument pro nevědomá kvália?
• Neglekt: absence vědomé informace v levé části zorného pole, avšak zachování činnosti mozku reagující nevědomě na stimuly v této části zrakového pole. • Nejslavnější ukázka neglektu: experiment s hořícím domem (Marshall a Halligan, Blindsight and insight in visuo-spatial neglect, Nature 1988).
• Až 80 procent pacientů volí k bydlení dům bez plamenů! • Hořící dům musel být nějakým způsobem zaznamenán, byť ne vědomě. • Naše vysvětlení: kvále – fenomenální obraz domu byl zformován, ale nebyl posunut do vědomí. • Je možné, aby tak výrazný behaviorální efekt byl způsoben bez toho, že by mozek pacienta pracoval s nevědomou fenomenální prezentací plamenů, které zachvátily dům? • Bez tohoto předpokladu je vysvětlení chování pacientů trpících neglektem nejasné. • (nepřímé potvrzení vhodnosti rozlišení mezi kváliemi a jejich uvědoměním)
Prinzovo ztotožnění vědomí a kválií • Prinz odmítá disociovat kvália a vědomí ve IV. kapitole knihy The conscious brain (2012), přestože odlišení kvalitativních obsahů a jejich uvědomění podporuje.
Prinzovo ztotožnění vědomí a kválií • Prinz nepracuje s pojmem nevědomých kválií; kvália jsou podle něj s vědomím konstitutivně spjata. • Podstata Prinzova argumentu: neurální proces, v němž se konstituuje fenomenální obsah, nutně potřebuje, aby byl zároveň spuštěn proces zajišťující vstup tohoto obsahu do vědomí.
Problémy Prinzova řešení 1) Jak zajistit, aby se oba neurální procesy – formování fenomenálního obsahu a jeho vstup do vědomí – vždy a za všech okolností vyskytovaly synchronně? • 2) Jsou při neglektu a podobných jevech zapojeny jiné neurální struktury než při běžném vnímání, ale mají podobný efekt na chování jako ty, které dle Prinze formují fenomenální obsah? • My: ad hoc hypotéza. Jaké jsou to struktury? • Proč zde mozek při zpracovávání vizuální informace nepracuje standardním způsobem? Proč využívá 2 různé typy neurálních procesů – jeden při zpracovávání nevědomých smyslových podnětů a druhý při zpracovávání vědomých podnětů? (Naše řešení to vysvětluje jednotně.)
Shrnutí • Nevýhodou našeho duálního pojetí je, že vytváří v literatuře zatím neprobíraný „Těžký problém nevědomí“.
• Výhodou je, že náš duální návrh založený na pojmu nevědomých kválií umožňuje chápat vědomá kvália jako o něco menší záhadu než v případě unitaristů.
Sub-argumenty • Konceptuální argument o existenci nevědomých fenomenálních stavů (Rosenthal) – v našem pojetí tvrdí, že je smysluplné uvažovat o existenci nevědomého fenomenálního obsahu, který se utváří bez ohledu na to, zda se nakonec stane vědomým či nikoli. • Metodologický argument o vědomí jako proměnné (Baars) – podporuje tvrzení, že v empirickém výzkumu figuruje vědomí jako proměnná. Tzn. že některé fenomenální obsahy ji mají a jiné nikoli. • Neurální argument o rekurenci jakožto procesu zajišťujícím vstup fenomenálních obsahů do vědomí (Lamme, Edelman) – konstatuje, že fenomenální obsah se utváří na základě neurobiologických procesů odlišných (časově i co do zapojených mechanismů) od procesů zajišťujících vstup tohoto obsahu do vědomí. • Psychologický argument o existenci nevědomých obsahů (neglekt) – taktéž zdůrazňuje disociaci vědomého a nevědomého fenomenálního obsahu. Opírá se přitom o vizuální neglekt, při němž si pacienti neuvědomují část své fenomenální zkušenosti, avšak z jejich odpovědí vyplývá, že fenomenální obsah musel být zformován, i když se do vědomí nedostal.
Závěr • Naše řešení je atraktivní tím, že umožňuje rozpojit empirický výzkum vědomí na výzkum formování kválií (tj. fenomenálních obsahů) a výzkum čistých mechanismů vědomí (tj. toho, jak se fenomenální obsahy stávají vědomými). • Zároveň nám umožňuje vysvětlit tvorbu perceptuálních obsahů jednodušeji než v dnes populárnějších unitárních modelech, z nichž patrně nejpropracovanější je ten Prinzův.
Děkujeme za pozornost !
