Tepelná renovace budov Rekonstrukce různých stavebních prvků

Tepelná renovace budov – Rekonstrukce různých stavebních prvků Abstrakt V následující části je popsáno, jak mohou být efektivně renovovány různé části stavby, v závislosti na jejím technickém stavu. Uvádíme konstrukční detaily se zvýrazněním potenciálních problémů - tj. tepelných mostů. Kromě toho i to, o čem se diskutuje při výběru materiálu.

Cíle Po dokončení tohoto modulu jsou studenti schopni…

1

•

sestavit přehled a popsat opatření tepelné renovace

•

definovat tepelné mosty

•

vysvětlit opatření zamezující vzniku tepelných mostů

•

pojmenovat a vysvětlit možnosti izolace pro jednotlivé části konstrukce/komponenty budovy

•

vybrat/navrhnout materiály pro individuální izolace jednotlivých částí/komponent budov

Tepelná renovace budov – Rekonstrukce různých stavebních prvků

Obsah Abstrakt .............................................................................................................................................. 1 Cíle ...................................................................................................................................................... 1 1

Jak renovovat vnější zdi................................................................................................................ 3 1.1

Vnější izolace s použitím vnějšího tepelně-izolačního skladebného systému (ETICS) ........... 4

1.1.1

Materiály pro ETICS ......................................................................................................... 4

1.1.2

Aplikační postupy u systému ETICS ................................................................................. 5

1.2

Vnější izolace s odvětrávanou fasádou a jádrovou izolací ..................................................... 6

1.2.1

Materiály pro odvětrávané fasády.................................................................................... 7

1.2.2

Aplikační postup- provádění zavěšených fasád ................................................................ 8

1.3

2

3

4

5

Vnitřní izolace ...................................................................................................................... 8

1.3.1

Materiály pro vnitřní izolace............................................................................................. 8

1.3.2

Aplikační postupy provádění vnitřních izolací .................................................................. 9

Jak renovovat střechu ................................................................................................................. 11 2.1

Materiály pro střešní izolace ...............................................................................................13

2.2

Aplikační postup u střešních izolací.....................................................................................13

Aplikační postupy při renovaci stropu nad posledním patrem (renovace podkroví) .................... 14 3.1

Materiály pro izolování stropu nad posledním patrem ....................................................... 15

3.2

Aplikační postupy provádění izolace nad stropem posledního patra .................................. 15

Jak renovovat strop nad sklepy/základové desky ....................................................................... 16 4.1

Materiály pro podlahy nad sklepními prostorami/izolace základových desek ..................... 16

4.2

Aplikační postupy u stropů nad sklepními prostorami/izolace základových desek .............. 16

4.2.1

Prostory suterénů jsou k dispozici ................................................................................... 17

4.2.2

Prostory suterénu nejsou k dispozici .............................................................................. 19

Jak renovovat okna a dveře ........................................................................................................ 19 5.1

Okna.................................................................................................................................. 19

5.1.1

Materiály pro okna......................................................................................................... 20

5.1.2

Aplikační postupy při renovaci oken............................................................................... 20

5.2 6

Dveře ................................................................................................................................. 21

Minimalizace tepelných mostů a zajištění neprodyšnosti ........................................................... 22 6.1

Tepelné mosty ................................................................................................................... 22

6.2

Neprodyšné utěsnění......................................................................................................... 23

6.2.1

Testování těsnosti tzv. “blower door test” s ventilátorem .............................................. 24

7

Seznam obrázků ........................................................................................................................ 25

8

Prohlášení o odmítnutí záruk ..................................................................................................... 26

2


1 Jak renovovat vnější zdi Vnější zdi budovy tvoří hlavní část z celkového opláštění budovy, kterým prostupuje teplo, což je základní důvod pro jejich izolaci tak, aby bylo dosaženo účinné renovace. střecha 12,120 kWh/a

střecha 3,000 kWh/a

okna 6,000 kWh/a

zdi 10,100 kWh/a

okna 2,000 kWh/a

zdi 2,200 kWh/a

základy, sklep 1,764 kWh/a

základy, sklep 714 kWh/a

Obr. 1: Srovnání tepelné ztráty z částí obvodového pláště budovy před a po instalaci tepelných izolací (zdroj: Deutsche Energie-Agentur, přizpůsobeno)

Vnější zdi mohou být v podstatě izolovány třemi možnými způsoby: vnější, jádrovou, nebo vnitřní izolací. Která z těchto možností bude zvolena, závisí vždy, kromě jiného, především na stavu budovy. Vnější izolace je nejobvyklejší, po fyzikální stránce jasná a nekomplikovaná a zpravidla také nejefektivnějším řešením. V tomto případě je tedy izolace přikládána na vnější plochu obvodového zdiva. Co je to fyzika budov? Fyzika budov souvisí s fyzikálními procesy v budovách. To se týká mimo jiné vytápění, vlhkosti, proti požární ochrany a proti hlukové izolace a jako celek slouží k zamezení poškození konstrukce budov. V případech, kdy je stávající obvodová zeď zdvojená, je možné izolaci vložit do prostoru mezi oběma zdmi. Vnitřní izolace je možností užívanou především pro památkově chráněné budovy, jejichž fasáda nesmí být měněna. V tomto případě je izolace umísťována na obvodovou zeď zevnitř, tj. na stěnu v místnosti.

3


1.1

Vnější izolace s použitím vnějšího tepelně-izolačního skladebného systému (ETICS) Vnější tepelná izolace skladebného systému (ETICS) se sestává z izolace upevněné - kotvené na nosný podklad (zeď) a dokončovacích krycích vrstev, tvořených omítkou se síťovou výztuhou a povrchovou stěrkou (vrstvou). ETICS je většinou dodáván výrobci jako systémové, stavebnicové, řešení tzn., že izolační materiál, kotvení, výztužné sítě a povrchové vrstvy se k sobě vzájemně konstrukčně hodí a tvoří jeden skladebný celek.

1 2 3

Lepení Izolace Dodatečné mechanické upevnění * není zobrazeno

4 5 6

Podsada Síť Finální vrstva

Obr. 2: Struktura systému ETICS (zdroj: Sto SE & Co. KGaA, přizpůsobeno)

Pro dosažení vysoce účinné vnější izolace je dnes technicky řešitelné užití izolačních vrstev o tloušťce 20, nebo i přes 30 cm, které jsou běžně nabízeny. Z určitých okolností je však aplikace silnější izolace cenově nákladnější. Přesto však, o něco vyšší pořizovací náklady, se silnější vrstva izolace zaplatí výrazným snížením spotřeby energie na vytápění. Kromě toho, že se sníží požadavky na spotřebu energie na vytápění, řeší vnější izolace problém hydrotermální: v důsledku zvýšení teploty vnitřního povrchu zdi (v interiéru) se současně zabrání srážení vlhkosti na povrchu zdi a vzniku plísní. (použijeme-li izolaci o tloušťce cca. 16-20 cm). 1.1.1

Materiály pro ETICS

Systémy ETICS jsou běžně dostupné a prodávané v různých materiálových skladbách, např. jako izolační pěny, syntetická minerální vlákna, minerální pěnové panely, továrně vyráběné izolační materiály a vakuové typy izolací. V závislosti na charakteru vnějšího izolantu mohou být užity různé způsoby jejich upevnění a kotvení. Na čisté a ploché zdivo mohou být izolace připojeny např. lepením (případně

4


kotvením). V případech, kdy je zateplení- renovace- prováděna na starých omítkách, musí být izolační panely kotveny- vždy v souladu s národní legislativou. 1.1.2

Aplikační postupy u systému ETICS

Před aplikací systému ETICS musí být vždy ověřen stav současného povrchu. Zatímco u nových budov se normálně se žádnými potížemi nesetkáváme, je u renovačních prací podstatné zjistit v jakém stavu je původní omítka, ke které má být izolace upevněna- např. je nutné ověřit, zda se pod ní nevyskytují dutiny (zda není “odfouklá”). K tomu, abychom ověřili, jestli je nutné izolaci kotvit, musíme zjistit sílu přilnavosti-adhezedesek k podkladu. V průběhu aplikace je rovněž důležité, aby jednotlivé elementy skladebného systému byly připevněny a spojeny přesně podle požadavku a ve stanoveném pořadí. Provedení jednotlivých detailů musí být přesné a kontrolované, zejména u paty zdí, okolo oken a u spojení mezi okapem a fascií (pásem typickým pro funkcionalistické fasády 20 let). Tepelné mosty se u venkovních zdí vyskytují u všech spojů-dotyků- jednotlivých stavebních komponent, především pak u vystupujících prvků, které nejsou teplotně odděleny, jako např. balkonů nebo baldachýnových střech.

Obr. 3: Nosný tepelně izolační prvek pro vyčnívající balkony (zdroj: Schöck Bauteile GmbH)

V případech, kdy není možné vytvořit neprodyšnou vrstvu (parotěsnou zábranu) na interiérové části obvodové zdi, pak je možné ji vytvořit v rámci skladebných prvků, tj. jako součást lepící vrstvy systému ETICS. V těchto případech musí být adhesivní vrstva rozprostřena na celý povrch tak, aby současně překrývala všechny praskliny. Kromě toho musí být pečlivě ošetřeny spoje a styčná místa mezi omítkou a okenními a dveřními otvory tak, aby těmito místy nemohl pronikat vzduch.

5


Obr. 4: Detail ukazuje parapet a jeho izolace (zdroj: Sto SE & Co. KGaA)

Obr. 5: spoje mezi venkovní izolací a oknem musí být provedeny s velkou pečlivostí (zdroj: Schulze Darup)

1.2

Vnější izolace s odvětrávanou fasádou a jádrovou izolací Zavěšené fasády se skládají z izolační vrstvy, připevněné na venkovní stranu nosné zdi a ze zavěšených fasádních panelů, za kterými vzniká vzduchová mezera.Tento systém je do zdi připevňován kotevním systémem, který může mít mnoho variant. Ty musí splňovat požadavek na to, aby vytvářely co nejmenší tepelné mosty. Zavěšené fasády mohou být vyráběny i jako prefabrikáty, např. z dřevěných prvků.

6


Kotevní základna

Izolace

Vzduchová mezera Obklad odolný povětrnostním

Obr. 6: Struktura fasády se vzduchovou mezerou za (zdroj: www.FVHF.de, přizpůsobeno)

Výstavba opláštění:

https://youtu.be/23zRoOuszxo

Jádrová izolace, kotvená do nosného obvodového zdiva, proto musí mít u tohoto systému speciální tvar zavěšené fasády. Další vnější přizdívka má funkci ochranné obálky a je rovněž uchycena nerezovými kotvami.

1.2.1

Materiály pro odvětrávané fasády

Velkou výhodou zavěšovaných (odvětrávaných) fasád je možnost volby materiálu. To se týká jak vlastní izolace, která může mít formu pěněných minerálních desek, pěnových panelů, nebo být jen formou volného zásypu v případech, kdy je vnější- hraniční vrstva na přední straně vzduchového prostoru opatřena zábranou proti větru. To znamená, že zde můžeme aplikovat téměř všechny typy izolačních materiálů, především pak těch, které jsou vyráběny z recyklovatelných surovin. Totéž se vztahuje i na materiál zavěšené stěny: z architektonických nebo z funkčních důvodů lze volit dřevo, materiály na bázi dřeva, kovové prvky, keramiku nebo sklo. U jádrové izolace musíme rozlišovat mezi její aplikací v průběhu stavby a následnou injektáží stávající mezery. I když pro nové stavby dnes existuje možnost širokého výběru a volby, pak pro provedení injektáže musíme vždy volit vodoodpudivé izolační materiály

7


(které obsahují hydrofobní substance, které odpuzují vodu i při jejich zpracování a aplikaci). Tím zabráníme tomu, aby se do meziprostoru nedostala vlhkost.

1.2.2

Aplikační postup- provádění zavěšených fasád

Systém zavěšených (odvětrávaných) fasád má á tu výhodu, že může být aplikován prakticky ve všech případech. Umožňuje, abychom se snadno vypořádali s poškozeními nebo nerovnostmi fasády. Široké možnosti volby se vztahují na kotvící systémy i izolační materiály. Nevýhody: připevňovací/kotvící systém vytváří tepelné mosty, což vede k nutnosti volit silnější vrstvu izolace, abychom docílili požadovaného izolačního účinku. Kromě toho jsou zavěšené (odvětrávané) fasády dražší o 20 až více než 100%, než skladebné systémy ETICS. V každém jednotlivém případě je nutné posoudit, zda se aplikace zavěšené fasády ukáže jako ekonomicky výhodná ve vztahu na náklady nutné na údržbu opláštění po dobu celkové životnosti. Pokud u stávající budovy existuje neizolovaný prázdný prostor mezi zdvojenou zdí, je jeho dodatečná izolace samozřejmě možná. Podmínkou však je, aby mezera byla ve všech místech nejméně 5 cm široká a aby tak mohla být zcela vyplněna izolačním materiálem takovým způsobem, aby zde pokud možno nevznikaly tepelné mosty. Protože v těchto případech však bývá většinou k dispozici jen úzký prostor pro vložení jádrové izolace, lze zde dosáhnout jen menšího izolačního efektu než u venkovních izolací. Jádrová izolace je proto volena zejména v případech, kdy je toto řešení nutné- (např. u památkově chráněných budov). Tip Dobré řešení představuje z fyzikálního hlediska kombinace jádrové izolace společně s provedením izolace na vnitřních stěnách zdi.

1.3

Vnitřní izolace Vnitřní (interiérové) izolace volíme v případech památkově chráněných budov, u nichž musí být zachována stávající historická fasáda z estetických, památkových či dalších důvodů. V těchto případech je proto možnost provádění vnější izolace zcela vyloučena. Ve srovnání s vnější izolací je provádění vnitřních izolací složitější a ošidnější ve vztahu na fyzikální parametry v budově a obvykle se při nich dosahuje menší izolační efekt. I pokud fyzikální podmínky nebudeme brat do úvahy, je zřejmé, že tloušťka je u vnitřních izolací vždy limitována, protože v podstatě vede ke zmenšení užitné plochy.

1.3.1

Materiály pro vnitřní izolace

U vnitřních izolací je nutné a smysluplné užití Izolačních materiálů s difúzními schopnostmi (tj. vyrobených z minerálních nebo rostlinných surovin) z toho důvodu, abychom zabránili vlhnutí a vzniku plísní uvnitř izolačního materiálu, protože u izolantů s touto vlastností může případná vlhkost opět vysychat. Rovněž vlastnosti omítek musí být stejné a umožňovat difúzi vodních par (např. omítky vápenné nebo hliněné).

8


Obr. 7: Rákos a vápenná omítka může být užita u vnitřních izolací, protože umožňuje difúzi (zdroj: GrAT)

Obr. 8: Vnitřní izolace s panely, které jsou otevřeny pro difúzní (zdroj: ISOTEC GmbH)

Pokud přece jen použijeme materiály, které difúzi neumožňují, pak musí být na vnitřní straně aplikována parotěsná zábrana. (Tato folie brání pronikání vnitřní vlhkosti do izolantu). Tu je vždy provést velice pečlivě tak, abychom vyloučili vznik vzduchového proudění (např. u spojů, mezer, prasklin apod.) a zabránili tak následnému poškození od vniklé vlhkosti. Jestliže budova má příznivé fyzikální podmínky, pak e možné použít vysoce efektivní druhy izolantů, mezi které patří aerogely, nebo vakuované izolace. Co je to parozábrana? Parotěsná zábrana je fólie s definovanou odolností proti difuzi vodní páry, která zabraňuje vlhkosti vzduchu v pronikání tepelnou izolací do budovy.

1.3.2

Aplikační postupy provádění vnitřních izolací

Vnitřní izolace představují vždy výzvu pro řešení fyzikálních vlastností budovy (jejího vnitřního klimatu). Proti vnějším izolacím-vnější zdi nejsou z vnitřku budovy ohříványzde dochází k posunu rosného bodu (místa, kde se vodní pára přemění ve vodu), blíže k vnitřnímu povrchu zdi, takže rosný bod leží mezi vrstvou tepelné izolace a vnější chladnou zdí. V tomto rosném bodě tak vzniká riziko kondenzace vlhkosti a v důsledku toho dochází k možnosti vytváření plísní. A to je důvod, proč je nutné se poradit s odborníkem na stavební

9


fyziku a posoudit podmínky budov ještě před tím, než přistoupíme k provádění vnitřních izolací. Co znamenají pojmy rosný bod a kondenzace? Rosný bod je termín pro prahovou hodnotu teploty, pod kterou se vodní pára vysráží (beze změny tlaku). Termín kondenzace se používá pro případ, kdy vzduch proniká stavebním prvkem, na své cestě se přes jeho strukturu ochladí a vodní pára ve vzduchu se skupensky promění v kapalinu. Ve většině případů může být u účinných izolací dosaženo hodnoty U mezi 0,35 a 0,2 W/m2K. Prvotní nezbytností tak při navrhování izolací a propočítání-stanovení- polohy rosného bodu, tedy je zaručit, že tento bod zůstane na bezpečném místě a že difúze vodních par nepovede ke vzniku vlhkosti (kondenzaci), která by mohla způsobovat škodu. Za druhé: musí být zabráněno pohybu vzduchu okolo izolace; proto musí izolační materiály vždy plně přiléhat v celé své ploše na izolovanou vnější zeď. S obzvláštní pečlivostí je nutné ošetřit styky mezi stropy a zdmi (kouty a rohy místností). Všechny navazující spoje musí být pečlivě promyšleny a přesně provedeny! Napojení zdí na železobetonové stropní konstrukce by mělo být doplněno izolačními lemy tj. s izolačními klíny tak, abychom zabránili vzniku tepelných mostů směrem k venkovní zdi. U trámových, dřevěných, stropů je nezbytné, aby konce nosných trámů byly u zdí vzduchotěsně uzavřeny (“zapečetěny”) tak, aby okolo nich nemohl směrem ven pronikat vlhký vzduch z místnosti. K tomu, abychom se vypořádali s tepelnými mosty ve spojích mezi vnitřní izolací a suterénem (sklepem) je nutné opatřit tento strop dodatečnou izolační vrstvou (namísto toho, aby byla provedena dole- což bývá obvykle prováděno), protože tím dosáhneme toho, že izolace stěn interiéru a izolace podlahy/stropu na sebe bude, jako uzavřený systém, souvisle navazovat. Rovněž u oken, musí vnitřní izolace stěn a izolace okenního výklenku tvořit jeden jednolitý celek. Parotěsná zábrana (omítka nebo zábrana proti pronikání páry) se musí vždy nacházet u izolací interiérů na přední straně (před izolací). Zásadně platí, že proudění vzduchu je hlavní příčinou vzniku škod na vnitřních izolacích. Důvod je ten, že pokud teplý a vlhký vzduch místnosti (interiéru) pronikne do konstrukce a postupně se ochlazuje, dochází – v tzv. rosném bodu - ke kondenzaci vodní páry. Další důležitý aspekt, který musíme respektovat je to, aby konstrukce byla vodotěsná a nemohla do ní vnikat dešťová voda. V tomto případě by docházelo k porušování konstrukce. Jako podpůrné, nebo dodatečné opatření, je možnost průběžného dodávání podpůrného tepla do místnosti po celou dobu životnosti vnitřní izolace tak, aby byla částečně zvýšena teplota u zranitelných a ohrožených míst vnitřního prostoru. A vždy má smysl kombinovat vnitřní izolace se systémy nuceného, ventilátorového větrání; trvalý přísun čerstvého vzduchu zaručuje, aby vnitřní vlhkost byla udržována na nízké úrovni – což je velká výhoda pro difúzi a výměnu tepla.

10


Doporučení a shrnutí k vakuovým izolacím Vhodnou alternativou ve specifických podmínkách jsou vakuové izolace, protože při své kompaktní struktuře mají vysoký izolační efekt. Musí se však respektovat následující zásady: žádný přímý déšť, redukce tepelných mostů na spojích mezi stavebními prvky, velice pečlivé provedení při jejich spojování a utěsnění proti průniku vzduchu. Vakuová izolace nesmí být provrtávána a poškozena. To znamená, že kotvicí systém a další průniky musí být projektovány již předem a provedeny s velkou pečlivostí. Vakuové izolace jsou dobrou volbou pro ty části budovy, které jsou bezpečné ze stavebně-fyzikálního hlediska, jako např. bezrámové konstrukce se zdvojenými zdmi, nebo u vnějších zdí, které nejsou ohrožovány přímým deštěm. Naproti tomu konstrukce, do kterých zasahují dřevěné části- např. dřevěné trámové stropy- vytvářejí řadu problémů a vyžadují složitější projektovou přípravu.

vnější zeď

15 cm pískovec

Vnitřní zeď

25 cm zdivo 1 cm celulózová izolace vakuová izolace 2 cm izolace / 2x4 cm latě 1.5 cm sádrokartonový obklad

Obr. 9: Izolace interiéru na spoji vnější a vnitřní zdi, s izolačními pásy nebo ucpávkami po délce průniku (napojení) vnitřní zdi, pro zamezení tepelných mostů (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno)

2 Jak renovovat střechu Střešní izolace může mít tloušťku 25 až 40 cm. Přesný druh a tloušťka izolace závisí, mimo jiné, na konstrukci stávající budovy. Starší budovy mají většinou šikmé střechy (střešní krovy), mansardové střechy (rovněž s krovy) nebo ploché střechy. Pro izolování střech s dřevěnými krovy je možné vkládat izolace nad krokve, mezi krokve, nebo pod ně. Možná je I kombinace dvou až tří těchto variant v případech, kdy chceme dosáhnout vyššího izolačního účinku. Existuje řada možností jak tyto typy střech izolovat: zdvojení, souběžné připojení silných fošen, (poloviční) I-průřez, nebo podepření. Pokud je na střešní konstrukci přidáno dodatečné zatížení, musí být vzata do úvahy omezená nosnost střešní konstrukce, nebo je nutné odborné statické posouzení.

11


V případě provedení izolace nad stávajícím krovem (krokvemi) dochází ke zdvojení střešní konstrukce směrem nahoru. Před tím je proto nutné odstranit stávající střešní krytinu. Toto řešení má výhodu zejména v těch případech, kdy je střešní krytina natolik poškozená, že by ji stejně bylo nutné vyměnit a kdy je konstrukce střechy dostatečně únosná. 1.

Střešní plášť

2.

Střešní latě

3.

Kontralatě

4.

Membrána

5.

Izolační materiál

6.

Krokve

7.

Parozábrana

8.

Laťování

9.

Vnitřní obklad

Obr. 10: Příklad střešní konstrukce s nadkrokevní izolací (zdroj: www.Holzfragen.de, Sachverständigen büro für Holzschutz Hans-Joachim Rüpke / Dr. Ernst Kürsten Hannover, přizpůsobeno)

Izolaci lze provádět i tak, že se vkládá do prostoru mezi krokvemi. Avšak tato metoda nebývá obvykle sama o sobě dostačující při provádění účinné tepelné izolace, protože řada budov má krokve pouze v tloušťce 14 cm. Izolace ukládaná pod krokvemi se instaluje zevnitř, což je možnost, kterou lze doporučit v případech, kdy se provádí rekonstrukce celého podkroví (půdní byty). Konstrukce krokví je zdvojena (zesílena-podepřena směrem dolů). Často má smysl kombinovat tento postup s izolací mezi krokvemi. Pokud dochází k výměně krytiny, je možná kombinace s izolací pokládanou I nad krokve. Cílem je dosažení co nejsilnější izolační vrstvy s hodnotou “U” ležící mezi 0.18 a 0.10 W/m2K; ideálním řešením je, pokud lze kombinovat různé možnosti izolace střešní konstrukce (střešního pláště). Ploché střechy se renovují vždy zdvojením. Nová izolační vrstva je položena buď na starou, stávající izolaci, nebo se celá vrstva izolace provede jako nová. V těchto případech lze provést střechu buď jako studenou, se samostatným prostorem pro cirkulaci vzduchu pod těsnicí vrstvou, nebo střechu teplou s těsnicí fólií, či bitumenovou vrstvou.

12


2.1

Materiály pro střešní izolace Volba materiálu závisí na konkrétních požadavcích, vztahujících se ke konkrétnímu případu. Pro dřevěné střešní konstrukce je dobrým řešením buď celoplášťová izolační vrstva, nebo volně ukládaná (“zafoukávaná”) sypaná izolace. V mnoha případech se proto používají buď desky z minerálních vláken (minerální vlny), nebo zafoukávaná celulózová izolace. U plochých střech a u izolací nad krokvemi se dává přednost pevným (tuhým) izolačním materiálům.

2.2

Aplikační postup u střešních izolací Tepelné mosty je nutné u střešních konstrukcí vyloučit v co největším rozsahu. U střešních izolací k jejich vzniku dochází v místech připevnění okapů či lemových spojů, na styku štítové zdi se zdmi interiéru, u komínů a u dalších konstrukcí a prvků střechy. Hřeben střechy Úbočí Hřeben Okap Štít

Obr. 11: Diagram střechy, ukazuje různé hrany (barevné čáry) a typy střešních oken (číslované 1-16) (zdroj: Roland Bergmann Dipl Ing (FH) Architekt; https://de.wikipedia.org/wiki/Ortgang#/media/File:Dachgauben_Dachkanten_de_Text.png, přizpůsobeno)

Bodové tepelné mosty se mohou rovněž vyskytnout např. v místech připevnění satelitních antén, kdy často dochází k porušení souvislé izolační vrstvy. U izolací pokládaných mezi krokve jsou tepelné mosty tvořeny samotnými krokvemi, což musí být, při výpočtu hodnoty “U”, bráno do úvahy. U vnitřní izolace (pod krokvemi) mohou vzniknout tepelné mosty v místech, kde obvodová zeď nesoucí krokve navazuje na izolační

13


vrstvu. Izolace pokládána nad krokvemi má výhodu v tom, že v podstatě k problémům s tepelnými mosty nedochází. Vzduchotěsná vrstva (parozábrana) se pokládá vždy na teplé straně, tj. na vnitřní, spodní, straně izolace. To je snadné u izolací, které jsou pokládány nad krokvemi. Ale u izolace mezi krokvemi, která se provádí (pokládá) shora je to již obtížnější, protože se tato fólie pokládá přes krokve a mezi ně a tato místa jsou ohrožena možností vzniku kondenzace. U izolací pod krokvemi může docházet k obtížím při dosahování těsnosti parozábrany tam, kde se obvodová zeď dostává do styku s krokvemi (v místech uložení). Pokud je samotná konstrukce střechy nepropustná a odvětrávání neumožňuje, pak je dokonalá zábrana proti pronikání vzduchu pro řádné fungování tepelné izolace naprosto nutná a nezbytná. Pokud je střecha renovována sama o sobě (samostatně), pak by všechny detaily-v místech navazujících spojů a přechodů- měly být pečlivě připraveny s ohledem na to, aby na ně další fáze renovace mohla plynule navazovat. Například dostatečný přesah střechy nad obvodovou zdí s připevněnými okapy a s plechovým olemováním musí umožnit návaznost a možnost následného provedení izolace obvodového pláště. A z projekčního hlediska by měla být péče věnována i tomu, aby konečný výsledek byl harmonický ve všech detailech. A samozřejmě musí již předem být vzata do úvahy možnost tepelných mostů v místech přechodů a následných návazností.

3 Aplikační postupy při renovaci stropu nad posledním patrem (renovace podkroví) Strop nad posledním podlažím představuje stavební prvek, který může být snadno a při tom s velkou účinností izolován. Izolace se pokládá, pokud je to možné, přímo na podlahu. Pokud se podkroví nevyužívá, pak může být provedena silná izolační vrstva při velice nízkých nákladech, např. injektáží. Ale existují samozřejmě I účinné izolační skladebné systémy, po kterých je možné kráčet. Izolace prováděná pod stropem je v zásadě možná, ale vyžaduje více propracovaný návrh řešení a vyšší náklady, přičemž je současně i problematičtější ze stavebně-fyzikálního hlediska, protože se zde jedná o vnitřní izolaci , což přináší jiné problémy. Tato možnost je proto spíše výjimkou.

Obr. 12: Provedení potěru nad izolací posledního patra (zdroj: Schulze Darup)

14


3.1

Materiály pro izolování stropu nad posledním patrem Musíme rozlišovat mezi tím, zda je tento strop proveden jako železobetonový, nebo dřevěný, trámový. •

Železobetonové stropy: izolace se v těchto případech pokládá přímo na podlahu. Použít je možné jakýkoliv sypký izolační materiál, izolační pásy, nebo izolační panely.

•

Trámové stropy: v podstatě se zde používá stejný systém, ale izolaci je možné ukládat I mezi trámy. Avšak měli bychom zvážit, zda se nám takováto nákladnější varianta vyplatí. Musíme zde totiž vytvořit parozábranu (fólií zabraňující pronikání vzduchu) tak, aby se zabránilo možnosti kondenzace uvnitř izolační vrstvy.

Obr. 13: Izolace trámového stropu (zdroj: Schulze Darup)

3.2

Aplikační postupy provádění izolace nad stropem posledního patra Izolace stropu nad posledním podlažím je možné provést tak, aby se po nich dalo buď pocházet nebo ne. •

Pro pocházení: v tomto případě je nutné na vrstvu izolačního skladebného systém (izolaci) položit buď betonové panely, nebo provést betonovou stěrku. K dispozici jsou i málo nákladné izolační systémy využívající sypanou izolaci s pochozím povrchem neseným tyčovými (distančními) stojkami, takže zásyp není přímo zatížen.

•

Povrch nebude sloužit k pocházení. Pokud povrch umožňující pocházení není nutný, pak je možné aplikovat v podstatě jakýkoliv druh izolace. V převážné většině případů je nejcitlivějším řešením použití (vrstva) volně sypaného izolačního materiálu. V každém případě by ale na povrch měla být položena krycí vrstva, která by bránila pronikání vzduchu a současně bránila rozptylování izolačního materiálu do okolního ovzduší.

Zejména v případech, kdy se takto izolují trámové stropy, musí být parozábrana (izolace proti pronikání vzduchu) položena pod samotnou izolační vrstvu. Důvodem je nutnost zabránit pronikání vzduchu z interiéru dřevěnou konstrukcí stropu a vyloučení možnosti kondenzace v dřevěné konstrukci, což by vedlo ke vzniku hniloby.

15


Při izolaci stropu nad posledním podlažím mohou vznikat tepelné mosty u: •

okapových připojení,

•

dělících příček,

•

schodišť,

•

průniků –tj. zejména u komínů.

4 Jak renovovat strop nad sklepy/základové desky Spodní část budovy je možné izolovat a tepelnou obálku provést různými způsoby. V případech, kdy suterén (sklep) není vytápěný, se doporučuje provést tepelnou izolaci pod stropem. V případech, kdy pod tímto stropem není dostatek místa, je možné izolaci položit na jeho povrch. Tam, kde suterén vůbec neexistuje, nebo v případech, kdy je suterén vytápěn, zůstává ve většině případů jediným řešením pokládání izolace na základovou desku.

4.1 Materiály pro podlahy nad sklepními prostorami/izolace základových desek Izolační panely jsou používány v případech, kdy se izolování stropů nad sklepními prostory (suterény) provádí zespodu. Izolační panely je možné lepit, kotvit nebo zavěšovat. Pro tyto účely je k dispozici mnoho různých materiálů a výrobků. Ve všech případech bychom měli věnovat pozornost tomu, aby se vždy jednalo o materiály schopné vzdorovat zvýšené vlhkosti. Mnoho materiálů je vhodných k použití jak v případě jejich aplikace na spodní straně stropu, tak I pro izolace pokládané na horním povrchu základové deskytam, kde budova nemá samostatné základy. Na základovou desku se jako první a nejdůležitější vrstva položí izolace proti vodě. Obvykle se jako tepelně izolační materiál pokládaný pod betonovou stěrku používají pěnové panely, desky z minerální vlny, dřevovláknité desky a další biogenní izolanty. Avšak vždy musíme mít na paměti, že pokud do izolace pronikne vlhkost- např. při prasknutí vodovodního potrubí, může tento materiál nasáknout. Z tohoto důvodu bychom proto měli přednostně volit takové tepelně-izolační materiály, které nejsou nasákavé a které mají schopnost vyschnout při použití některého z obvyklých vysoušecích postupů. Pro tyto druhy izolací se proto nehodí materiály, které jsou citlivé na vlhkost, či které mohou začít hnít. Pokud máme izolovat nerovnou podlahu, bývá účelné napřed provést vyštěrkování a odstranění nerovností. Na položenou izolaci se provede betonový potěr (stěrka).

4.2 Aplikační postupy u stropů nad sklepními prostorami/izolace základových desek Izolování základů a suterénů je ve stavebním procesu vždy spojeno s určitou náročností. Zdivo základových konstrukcí nevyhnutelně vždy tvoří tepelné mosty. Jediným možným řešením pro vyloučení možností tepelných úniků proto zůstává především volba správného konstrukčního uspořádání.

16


4.2.1

Prostory suterénů jsou k dispozici

Izolace se ve většině případů provádí na spodní straně stropu-připevněním, kotvením nebo zavěšením izolačních panelů.

Obr. 14: Strop nad suterénem izolovaný zespodu. V tomto případě jsou trubní vedení uložena do izolační vrstvy tj. bez vlastní izolační obálky (zdroj: Schulze Darup)

Všeobecně se pro izolaci stropů nad sklepy (suterény) navrhuje tloušťka izolace od 15 do 20 cm. Někdy však je výška prostoru pod tímto stropem malá (nedostačující). Jako řešení zde zůstává kombinace izolace pod stropní deskou a izolace položené shora s betonovým potěrem. 1.5 cm sádrokartonový obklad 2 cm izolace / 2x4 cm latě 5 cm vakuová izolace 1 cm celulózová izolace 30 cm nosná vnější zeď

přízemí základová zeď

podlahová krytina betonový potěr izolace-tepelná vodivost 0.035 W/mK železobetonová deska 5 cm vakuová izolace

vnější zeď

vnější omítka základová zeď

Obr. 15: Kombinace izolace stropu shora a zespodu (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno)

17


Pokud renovujeme samotnou podlahu, lze ji provést I jako studenou- s možností dodatečného zesílení izolace. V každém případě je však nutné ověřit skladbu podlahy z hlediska kondenzace vodních par. Poznámka k vysoce účinným izolačním materiálům Jinou možností izolace stropů v případech, kdy pod nimi není dostatečně vysoký prostor, je použití izolačních materiálů s vysokou účinností - ty kombinují vysokou účinnost s malou tloušťkou díky velice nízkému koeficientu tepelné vodivosti, λ = 0.006 to 0.008 W/mK; při tloušťce pouhých 6 cm tak může být dosaženo parametrů pasivního domu. Pokud se týká izolace základových desek (podlah), pak tloušťka stropu nemusí vždy umožnit použití tlustší izolace. V těchto případech proto tvoří vakuové izolace vhodnou alternativu, protože tento materiál je uložen a chráněn pod betonovým potěrem. Tam, kde se izolace pokládá na stropní desku nad sklepy pouze shora, je její chování stejné, jako u vnitřních izolací. Proto musí být opatřena vzduchotěsnou fólii (zábranou) tak, aby se zabránilo vzniku problémů spojených s kondenzací a vzniku plísní. V těchto případech je parozábrana položena na izolační vrstvu a měla by být plynule protažena až pod vnitřní omítku zdí nesoucích podlahovou konstrukci (desku). Tepelné mosty se vyskytují ve sklepních prostorách v místech, kde se nosné obvodové zdivo setkává s izolací stropu nad sklepy a ve styku s vnitřními zdmi (příčkami), nebo nosníky. Tyto tepelné mosty mohou být zmírněny bočními izolacemi (podobně, jako při odstraňování těchto mostů při vnitřních izolacích), které přesahují izolační vrstvu stropu a pokračují po zdivu. Boční izolace by měla přesahovat o 30-50 cm a mít tloušťku zhruba 3-5 cm. Rozměry a tloušťku, které by byly optimální, je možné stanovit výpočtem tepelného mostu.

přízemí

Vnitřní zeď

Podlahová krytina - potěr Železobetonová podlaha Vakuová izolační omítka

suterén

Vnitřní zeď

Obr. 16: Izolace lemů v suterénu (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno)

Alternativě může být izolace položena na desku pod betonovou mazaninu. Avšak tato možnost je cenově dražší a proto by měla být volena v případech, kdy by bylo nutné betonový potěr stejně obnovit. Je nutné mít na zřeteli, že konstrukční výška podlahy se

18


zvýší o tloušťku přidané izolace. Tam, kde je trámový strop, je možné izolaci vkládat i do prostoru mezi nosnými trámy. 4.2.2

Prostory suterénu nejsou k dispozici

V těchto případech se izolace ukládá pod betonovou mazaninu. Důležité Zábrana proti pronikání vodní páry musí být položena pod vrstvu izolace. Jinou možností řešení je odstranění podlahové desky a prohloubení výkopu tak, aby izolaci bylo možné aplikovat zespodu. To je však velice nákladné. Alternativní možností je pokládka izolace po obvodu základů budovy a její zahloubení hluboko pod terén, jak je to jen možné. Výsledné ztráty se musí spočítat simulací (modelově). Pokud se hladina spodní vody nenachází blízko povrchu, pak u obvodově kladené izolace lze dosáhnout velmi dobrých celkových výsledků, zejména v případech, kdy se jedná o rozměrnou podlahovou desku.

5 Jak renovovat okna a dveře 5.1

Okna Při renovaci oken existují v podstatě dvě možnosti jak ztrátám tepla zabránit. Buď nahradíme stávající konstrukci okna moderním oknem s vysokou účinností, nebo se okno jen renovuje a vnitřní okno přizpůsobí, přičemž jeho celkový vzhled zůstane nezměněn, avšak současně přispěje ke snížení tepelných ztrát. Toto je řešení je vhodné především pro památkově chráněné budovy, nebo v případě oken, které mají vysokou estetickou kvalitu. Pro chráněné budovy jsou k dispozici špaletová okna v následujícím provedení: filigránový rám vnějšího okna má jednoduché zasklení v souladu s požadavky na chráněné budovy, zatímco vnitřní okno má trojité zasklení, které dosahuje vynikajících izolačních parametrů.

Obr. 17: Okna osazovaná v průběhu renovace (zdroj: Schulze Darup)

19


5.1.1

Materiály pro okna

Volba materiálu oken je daná požadavky stanovenými v projektu. Ke každému konkrétnímu případu je třeba hledat nejvhodnější řešení. Okenní rámy jsou vyráběny z následujících materiálů: Dřevěná okna: okenní rámy jsou vyrobené ze dřeva nebo dřevěných kompozitů a v některých případech kombinovány s izolačními materiály pro dosažení příznivé hodnoty U. Dřevo/hliníková okna: jedná se o dřevěné okno, kombinované s obkladem odolávajícím vlivu povětrnosti. Izolační vrstva může být vložena mezi hliník a dřevo. i při nízkých výrobních nákladech je zabezpečeno dosažení vysoké tepelné účinnosti okenního křídla. Plastová okna: rámy, dosahující vysoké tepelně-izolační kvality, jsou vyráběny z extrudovaného plastu, obvykle z PVC. Pokud je rám zesílen vyztužujícími vlákny, je možné, i při nízkých výrobních nákladech, dosáhnout vysokého tepelného standardu. Izolační profily (prvky) se vkládají do míst, do kterých byla dříve umisťována kovová výztuha pro zabezpečení mechanické pevnosti. Kovová okna: většinou z hliníku- mají vysokou kvalitu a trvanlivost, pokud jsou dobře provedena a smontována. K rozšířenému užití těchto oken došlo teprve v nedávných létech. 5.1.2

Aplikační postupy při renovaci oken

U levných typů vyráběných oken se dosažená hodnota Uw pohybuje mezi 0.75 a 0.95 W/m2K. Obvykle užívané trojité zasklení vykazuje hodnoty U od 0.5 do 0.7 W/m2K, což spolu s dokonalým utěsněním (slepením) po celém obvodu zabezpečuje dosahování vysoké tepelné kvality. Celkově je tedy zabezpečen požadavek, aby se zaručená hodnota U pohybovala v rozmezí od 0.65 do 0.8 W/m2K. U renovací, kdy se požaduje dosažení vysoké účinnosti však nezáleží pouze na vlastní kvalitě oken, ale I na tom, zda jsou správně a kvalitně osazena! Pro zachování původního vzhledu a pro zabránění vzniku tepelných mostů, by okna měla být vysunuta ven, a to o tloušťku izolace zdiva. To, společně se zvětšenou hloubkou rámu 10 až 12 cm, vytváří možnost pro minimalizaci tepelných mostů- izolace by měla obklopovat okenní rám v co největším možném rozsahu. Nezbytné je rovněž provedení dodatečného vzduchotěsného zatěsnění okenního rámu po jeho celém obvodu (zapěnění mezer). To je možné provést i v interiéru v místech kde navazuje omítka. V zásadě je proto vhodné provádět takovéto utěsnění ve všech případech, například i u skladebných zateplovacích systémů ETICS.

Obr. 18: Izolace okolo okenního rámu pro minimalizaci tepelných ztrát (zdroj: Schulze Darup)

20 Tepelná renovace budov – Rekonstrukce různých stavebních prvků

Základním pravidlem při renovaci oken je, aby tyto práce byly plánovány společně s renovací obvodových zdí, čímž se zabraňuje vzniku stavebně-fyzikálních problémů. Pokud se osadí nové neprodyšné okno, aniž by současně byla izolována vnější, obvodová zeď, může v interiéru docházet ke kondenzaci vodní páry na studené zdi a vznikat plíseň. Ta se objevuje především za záclonami v rozích koupelen, kuchyní a ložnic.

5.2

Dveře Ve větších budovách tvoří vchodové dveře pouze malou část celkové obálky. V menších budovách (např. u rodinných domků) již vchodové dveře mají daleko větší vliv, což znamená, že je i zde důležitá dobrá hodnota koeficientu U. U velkých budov nejsou rozdíly tak významné a pozornost by zde měla být věnována především funkčnosti vchodových dveří, a to vzhledem k vysoké frekvenci jejich užívání. Hodnota Uw vysoce kvalitních vchodových dveří se pohybuje okolo 0.8 W/m2K. Tady je důležité užívání takových dveří, které kombinují jak neprodyšnost společně se spolehlivým zavíracím mechanizmem tak, aby se zabránilo ztrátám tepla větráním a zabránilo se pronikání studeného vzduchu do schodišťové šachty budovy. Kromě vchodových dveří musí mít stejný standard I ostatní dveře např. ve sklepech nebo u atik. Bytové dveře u více bytových rodinných domků by měly být neprodyšné, aniž by současně musely dosahovat vysoké hodnoty U v těch případech, kdy je schodišťová šachta součástí vytápěných prostor budovy.

Obr. 19: Dveře vhodné pro pasivní dům (nebo dům s téměř nulovou spotřebou) osazené u renovované budovy. (zdroj: Schulze Darup)

21


6 Minimalizace tepelných mostů a zajištění neprodyšnosti 6.1 Tepelné mosty Tepelné mosty jsou taková místa obálky objektu, ve kterých dochází k většímu přenosu tepla a ztrátám než jinde, což vede k poklesu teploty uvnitř některých částí budovy, ve srovnání s ostatními částmi. V těch nejhorších případech představují tepelné ztráty v důsledku tepelných mostů až 30% celkových ztrát tepla způsobovaných přenosem. Teplota povrchu na vnitřní straně obvodové obálky je tak v místech, kde existují tepelné mosty, podstatně nižší, než v přiléhajících částech. V případech, kdy je venkovní teplota nízká, může teplota povrchu vnitřních místností poklesnout pod cca. 13 °C, což vede ke kondenzaci vodní páry (bereme-li do úvahy normální teplotu a vlhkost v místnosti. A důsledkem koncentrace vlhkosti je pak vznik a růst plísní v těchto částech a prostorách budovy. Kromě toho, tepelné mosty zvyšují ztráty energií. Avšak při propočítávání tepelných mostů existují i “negativní” tepelné mosty, které tepelné ztráty snižují. Takovéto “negativní” tepelné mosty se mohou objevit při dobrém provedení prací v důsledku geometrického uspořádání, např. u venkovních rohů izolovaných po všech stranách. Tyto místa pak ztrátu tepla snižují, protože ta je počítána z hodnoty U různorodých povrchů a z provedených venkovních opatření (způsobu izolace).

Obr. 20: Rozvoj plísní v rozích, kde působí tepelné mosty (zdroj: GrAT)

Ve fázi projektové přípravy, v případech kdy se jedná o provedení vysoce efektivní renovace, bývá užitečné, ve spojitosti s propočtem požadavků na energie, identifikovat všechny existující tepelné mosty, včetně jejich rozsahu (délky) koeficientu tepelné vodivosti a přitom současně navrhnout a vypracovat návrhy na dílčí opatření a řešení těchto míst. Je možné rozlišovat mezi •

konstrukčními tepelnými mosty (vlivem stavebních částí s rozdílnou tepelnou vodivostí, tj. v místech mezi železobetonovým stropem a venkovní zdí),

•

geometrickými tepelnými mosty (tj. u výčnělků, výstupků a rohů) a

•

materiálovými tepelnými mosty (vzhledem k různému druhu materiálů).


Druh a opakovatelnost tepelných mostů se podstatně odlišuje- ve vztahu ke stáří budovy a na její tehdejší, charakteristické, rysy a design. Všechny, rozdílné, druhy staveb mají své typické slabiny, často zahrnující i tepelné mosty. Výpočet požadavku na energii pro vytápění Výpočet hodnoty Ψ (psí) = lineární činitel prostupu tepla: ČSN 730540-2 čl.5.2.5 hodnoty χ (ksí) = bodový činitel prostupu tepla: ČSN EN ISO 10211-1

6.2 Neprodyšné utěsnění Pokud obálka budovy není neprodyšně uzavřena (ať již u budov nových, či renovovaných), tj. pokud se v ní nacházejí netěsnosti a štěrbiny, pak teplo a vlhký vzduch proniká jednotlivými prvky obvodového pláště směrem ven z interiéru budovy. A protože se tento unikající vzduch postupně ochlazuje, může dojít v určitém místě konstrukce (pláště) ke kondenzaci, a tím i k možnému vzniku plísní. Kromě toho pak tyto netěsnosti přispívají k úniku a ztrátám tepla, což snižuje izolační efekt opláštění-vnější obálky- budovy. Celá plocha povrchu, která teplo přenáší musí být proto provedena tak, aby unikání vzduchu trvale bránila.

Obr. 21: Nepřerušované utěsnění plochy budovy (zdroj: Schulze Darup)

Typická poškození a defekty: styčná místa u oken a dveří, spoje mezi jednotlivými prvky budovy, spoje mezi zdivem a prvky lehkých konstrukčních systémů, průniky a otvory pro technologická vedení, zarovnávky po osazení elektrických rozvodných a instalačních skříní. Při provádění všech detailů musí být vždy respektován požadavek, aby se řádným

23


utěsněním- a použitím předepsaných těsnících materiálů- možnosti následného unikání vzduchu zabránilo. Vzduchotěsné provedení (a zabránění průvanu) má následující výhody: •

je vyloučen vznik škod na konstrukci

•

tepelná izolace plní stoprocentně svůj účel

•

izolace proti vnějšímu (vzduchem přenášenému) zvuku je účinnější

•

zlepší se kvalita vzduchu (je zachován požadovaný způsob ventilace)

6.2.1 Testování těsnosti tzv. “blower door test” s ventilátorem K ověření vzduchotěsnosti se provádí, podle příslušných národních norem, (v Rakousku ÖNORM EN 13829, v České republice pak ČSN 73 0540) tzv. „blower door test“. Ve dveřích zabudovaný ventilátor vytváří rozdílný tlak a z rozdílnosti tlaků (a jeho změn) se vypočítá stupeň vzduchotěsnosti. Při tlakovém diferenciálu 50 paskalů se měří protékající vzduch na obou stranách (na jedné tlak poklesne, na druhé se zvýší). Aritmetický průměr naměřených hodnot je zjištěná velikost n50.

Obr. 22: Test ventilátorovými dveřmi - blower door test (zdroj: Schulze Darup)


7 Seznam obrázků Obr. 1: Srovnání tepelné ztráty z částí obvodového pláště budovy před a po instalaci tepelných izolací (zdroj: Deutsche Energie-Agentur, přizpůsobeno) .................................................................. 3 Obr. 2: Struktura systému ETICS (zdroj: Sto SE & Co. KGaA, přizpůsobeno) ........................................ 4 Obr. 3: Nosný tepelně izolační prvek pro vyčnívající balkony (zdroj: Schöck Bauteile GmbH) ......... 5 Obr. 4: Detail ukazuje parapet a jeho izolace (zdroj: Sto SE & Co. KGaA)...................................... 6 Obr. 5: spoje mezi venkovní izolací a oknem musí být provedeny s velkou pečlivostí (zdroj: Schulze Darup) .................................................................................................................................... 6 Obr. 6: Struktura fasády se vzduchovou mezerou za (zdroj: www.FVHF.de, přizpůsobeno) .......... 7 Obr. 7: Rákos a vápenná omítka může být užita u vnitřních izolací, protože umožňuje difúzi (zdroj: GrAT) ...................................................................................................................................... 9 Obr. 8: Vnitřní izolace s panely, které jsou otevřeny pro difúzní (zdroj: ISOTEC GmbH) ....................... 9 Obr. 9: Izolace interiéru na spoji vnější a vnitřní zdi, s izolačními pásy nebo ucpávkami po délce průniku (napojení) vnitřní zdi, pro zamezení tepelných mostů (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno) ........................................................................................................................ 11 Obr. 10: Příklad střešní konstrukce s nadkrokevní izolací (zdroj: www.Holzfragen.de, Sachverständigen büro für Holzschutz Hans-Joachim Rüpke / Dr. Ernst Kürsten Hannover, přizpůsobeno) ....................................................................................................................... 12 Obr. 11: Diagram střechy, ukazuje různé hrany (barevné čáry) a typy střešních oken (číslované 1-16) (zdroj: Roland Bergmann Dipl Ing (FH) Architekt; https://de.wikipedia.org/wiki/Ortgang#/media/File:Dachgauben_Dachkanten_de_Text.png, přizpůsobeno) ........................................................................................................................13 Obr. 12: Provedení potěru nad izolací posledního patra (zdroj: Schulze Darup).................................. 14 Obr. 13: Izolace trámového stropu (zdroj: Schulze Darup).................................................................. 15 Obr. 14: Strop nad suterénem izolovaný zespodu. V tomto případě jsou trubní vedení uložena do izolační vrstvy tj. bez vlastní izolační obálky (zdroj: Schulze Darup) ....................................... 17 Obr. 15: Kombinace izolace stropu shora a zespodu (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno) .................17 Obr. 16: Izolace lemů v suterénu (zdroj: Schulze Darup, přizpůsobeno) ............................................. 18 Obr. 17: Okna osazovaná v průběhu renovace (zdroj: Schulze Darup) ................................................ 19 Obr. 18: Izolace okolo okenního rámu pro minimalizaci tepelných ztrát (zdroj: Schulze Darup) ......... 20 Obr. 19: Dveře vhodné pro pasivní dům (nebo dům s téměř nulovou spotřebou) osazené u renovované budovy. (zdroj: Schulze Darup) ............................................................................................. 21 Obr. 20: Rozvoj plísní v rozích, kde působí tepelné mosty (zdroj: GrAT) ............................................. 22 Obr. 21: Nepřerušované utěsnění plochy budovy (zdroj: Schulze Darup) ........................................... 23 Obr. 22: Test ventilátorovými dveřmi - blower door test (zdroj: Schulze Darup) ................................ 24


8 Prohlášení o odmítnutí záruk Vydavatel:

GrAT – Center for Appropriate Technology (Centrum pro vhodnou technologii) Vienna University of Technology Wiedner Hauptstrasse 8-10 A-1040 Vienna Austria T: ++43 1 58801-49523 F: ++43 1 58801-49533 Email: info(a)e-genius.at Vedoucí projektu: Dr. Katharina Zwiauer Email: katharina.zwiauer(at)grat.at Autoři / Přizpůsobení pro výukové účely: Dr. Burkhard Schulze Darup, Dr. Katharina Zwiauer, Magdalena Burghardt, MA Uspořádání: Magdalena Burghardt, MA Tato výuková jednotka byla vyvinuta ve spolupráci s: PhDr. Tomáš Majtner Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Národní třída 10 110 00 Praha 1, CZ http://www.sps.cz

Srpen 2015

Tato výuková jednotka byla vyvinuta za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. Základy této výukové jednotky byly vyvinuty v rámci projektu „Building of Tomorrow“.


Právní upozornění Tato výuková jednotka je licencována následující licencí Creative Commons:

Learning units_e-genius_2015, jehož autorem je GrAT - Center for Appropriate Technology, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní .

Dílo smíte: •

Sdílet — rozmnožovat a distribuovat materiál prostřednictvím jakéhokoli média v jakémkoli formátu

Poskytovatel licence nemůže odvolat tato oprávnění do té doby, dokud dodržujete licenční podmínky.

Za těchto podmínek •

Uveďte původ — Je Vaší povinností uvést autorství, poskytnout s dílem odkaz na licenci a vyznačit Vámi provedené změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, nicméně nikdy ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval Vás nebo Váš způsob užití díla.

•

Neužívejte dílo komerčně — Je zakázáno užívat dílo pro komerční účely.

•

Nezasahujte do díla — Pokud dílo zpracujete, zpracujete s jinými díly, doplníte nebo jinak změníte, nesmíte toto upravené dílo dále šířit.

Žádná další omezení — Nesmíte použít právní omezení nebo účinné technické prostředky ochrany, které by omezovaly ostatní v možnostech poskytnutých touto licencí.

Uvedení zdroje e-genius jako vlastníka autorských práv musí mít následující podobu: Texty: autor výukové jednotky, rok vydání, název výukové jednotky, vydavatel: GrAT, www.e-genius.at/cz Ilustrace/obrázky: uvést vlastníka autorských práv, e-genius – www.e-genius.at/cz

Vyloučení odpovědnosti: Veškerý obsah na e-genius platformě byl pečlivě zkontrolován. Nicméně, nejsme schopni nabídnout žádnou záruku, pokud jde o správnost, úplnost, aktuálnost a dostupnost obsahu. Vydavatel nenese žádnou odpovědnost za škody či znevýhodnění, které mohou vzniknout z použití nebo využití obsahu. Poskytování obsahu e-genius není určeno k nahrazení získání odborného poradenství a možnost přístupu k obsahu nepředstavuje nabídku k vytvoření poradenského vztahu. e-genius obsahuje odkazy na externí webové stránky. Vložené odkazy jsou referencí na prohlášení a názory i jiných organizací, ale neznamená, že obsah těchto odkazů je schválen vydavatelem. Vydavatel e-genius nenese žádnou odpovědnost za externí webové stránky, které jsou na jejich

27


stránkách zobrazeny pomocí odkazu. To platí jak pro jejich dostupnost a obsah, který je k dispozici na těchto stránkách. Subjekty jsou si vědomi, že odkazované stránky nesmí obsahovat žádný nezákonný obsah; pokud by se takový obsah objevil, bude okamžitě odstraněn v souvislosti se zákonnými povinnostmi elektronického odkazu. Obsah třetí strany je také tak označena. Pokud byste se přesto dozvěděli o porušení autorského práva, prosím, informujte nás o tom. Po obdržení oznámení o porušování zákona, okamžitě odstraníme nebo opravíme takový obsah. Link na obsahově otevřenou platformu: http://www.e-genius.at/cz


Tepelná renovace budov Rekonstrukce různých stavebních prvků

Recommend Documents