Téma č. 2 – etika ve zdravotnictví
Historie • Poznání, že duše lidská, duch lidský je cennější než lidské tělo – základ etiky následovníka Platonova – Aristotela /384 – 322/ • Spojuje 2 vůdčí myšlenky řecké etiky : „dobrým být znamená být schopným k dílu a dobrým být znamená přispívat k dosažení blaženosti • Účelné uplatňování lidských sil a schopností vyvolává pocity štěstí
Křesťanství • V hodnotovém řádě Řeků – přednost rozumu, svoboda myšlení, pochybování • Křesťané rozumem pohrdali, jen bezpodmínečná, slepá, oddaná poslušná víra byla tím nejvyšším • Křesťanská nauka má za základ myšlenku, že člověk je zavázán konat dobro, protože jinak by jednal proti vůli Boží, hřešil by
Etika novodobá • Vrací se ke stanovisku rozumové morálky starořecké • Myslitelé si již nechtěli nechat vírou předepisovat k jakým resultátům při svých bádáních dojít smějí a k jakým nesmějí • Giordano Bruno a Galilei – museli pykat za to, že v tomto boji za svobodné, nezávislé myšlení stáli první v řadě • Náboženský základ musel ustoupit pokusu o samostatné, rozumové zdůvodnění morálky
Etika • Je jednou z tradičních humanistických disciplín a zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy /White,1988/ • V obecném slova smyslu je etika definována jako studium lidského chování či jednání a jeho posuzování z hlediska svědomí • Etymologicky pochází pojem etika z řečtiny /ethos – „zvyk, mrav, obyčej“/ • Etika, neboli mravověda je filosof. nauka o správném jednání • Kant – sein a sollen
Homo sapiens sapiens • Platon –cíleně se zabýval otázkou lidské mravnosti • Aristoteles – v Etice Nikomachově postavil první základ, jež spolu s Desaterem dodnes tvoří pilíř etických principů naší společnosti • Na rozdíl od zákonů, dovolujících dělat vše co není zakázané, etická pravidla předepisují, co se dělat má, nebo nemá, aby to bylo ve prospěch dobra
Lékařská etika • Etika medicíny se tradičně spojuje se starobylou Hippokratovou přísahou • Pravidla biomedicínské etiky sestávají z: • Autonomie – svébytnost, svéprávnost. Pacient se může a má rozhodovat, lékař potřebuje jeho poučený souhlas • Nonmaleficience – nečinění zla • Beneficience – činění dobra • Spravedlnosti
Poučený souhlas • Možnost poučeně souhlasit či odmítnout je podmíněno : • Na straně pacienta jsou nutné vstupní předpoklady dány jeho rozumovou a rozhodovací způsobilostí + dobrovolností rozhodování • Mezi zdravotníkem a pacientem musí dojít k rozhovoru při němž : zdravotník podá informace a poučí ho + doporučí ze svého hlediska nejvhodnější postup + pacient vyjádří, že obojímu rozumí • Aby mohl paciet souhlasit :musí se rozhodnout pro daný postup + schválit jej /přijmout jej za svůj/
Etické komise • Na 18. zasedáníSvětové lékařské asociace ve finských Helsinkách v r.1964 byla přijata Helsinská deklarace – stanovuje pravidla a cíle biomedicínského výzkumu prováděného na člověku • V její revizi z r.1975 je poprvé uveden požadavek, aby každý zdravotnický projekt výzkumu na lidech byl posouzen etickou komisí z hlediska vědecké a etické oprávněnosti
Česká republika • Etická komise je zde nezávislý orgán, bez jejíhož souhlasu nelze zahájit biomedicínský výzkum • Začaly vznikat a rozvíjet svou práci až po roce1989
Etické problémy v komunikaci zdravotník - pacient • Komunikovat s pacientem neznamená pouze mluvit, ale musíme: • Vědět, co chceme říci • Rozhodnout, kdy informaci podat • Vybrat správné místo pro sdělení • Mluvit srozumitelně • Brát v úvahu pocity pacienta • Umožnit mu, aby se dostatečně vyjádřil • Zkontrolovat, zda naši informaci přijal a pochopil
Pojetí nemocného • Paternalistický model- model orientovaný na nemoc – více se zajímá o nemoc, méně o člověka • Na pacienta orientovaný model vychází z koncepce partnerského vztahu, je založen na vzájemné úctě a spolupráci • Etické problémy špatně vedené komunikace ztěžují vyšetření a navozují nechuť k další spolupráci
Prospěch klienta • • • • •
Úcta k lidským právům Odpovědnost vůči klientům Důvěryhodný vztah s klientem Záruka mlčenlivosti Práce s poučeným souhlasem
závěr • „Před téměř 2500 lety rozpoznal Platon, že dobrá klinická medicína je manželství vědeckých znalostí s lidskou péčí. Ve čtvrté knize Zákonů popsal vynikajícího lékaře, jako člověka, který,....léčí nemoc od počátku pečlivým vědeckým přístupem a domlouvá se o něm s pacientem a rodinou. Tak se od trpícího leccos dozví...Nepředepíše pacientovi léčbu, dokud nezíská pacientovu podporu, a když ji získá, usiluje o úzdravu pacienta přesvědčováním trpícího, aby se léčbě podrobil... • Nejlepší podoby klinické medicíny a nejlepších klinických výsledků se dosahuje tam, kde lékař a pacient vytvořili vztah, který sjednocuje technické a osobní složky péče • Praxe etické medicíny v 21. století nebude chtít nic víc, ale nebude žádat o nic méně“ • P. Singer, M.Siegler /1996/
Literatura • Vymětal,J. Lékařská psychologie • Baštecká,B., Goldman,P. Základy klinické psychologie • Weiss,P. a kol. Etické otázky v psychologii
