Systém EKO-KOM Jak dál?
Výrobci, dovozci, plniči, prodejci
Autorizace dle zákona o obalech •
Krátká rekapitulace – – – – –
–
1997 – založení EKO-KOM, a.s. předními výrobci a plniči obalů za účelem plnění požadavků směrnice o obalech 1999 – dobrovolná dohoda s MŽP o realizaci systému na recyklaci obalových odpadů 2002 – rozhodnutí o autorizaci dle nového zákona č.477/2001 Sb., o obalech 2005 – změna rozhodnutí o autorizaci Prosinec 2011 – žádost o prodloužení autorizace na další období V r.2011: • • •
zapojeno 5 993 obcí (10,457 mil. obyvatel), 20 482 povinných osob (výrobci, plniči a distributoři), systém zrecykloval a využil více než 621 tis. tun obalových odpadů
Nová autorizace • • •
Rozhodnutí MŽP z 22.2. 2012, kterým se prodlužuje platnost autorizace do 31.12.2020 Rozhodnutí MŽP z 19.3.2012, kterým se mění podmínky autorizace na další období Hlavní změny: – – – –
Nové cíle pro recyklaci a využití odpadů z obalů (samostatné cíle pro recyklaci spotřebitelských obalů) Rozšířená kontrolní činnost povinných osob v systému Stanovení požadavků spojených se sběrnou sítí pro obalové odpady v obcích Rozšíření rozsahu informování spotřebitele
Požadavky na rozsah zpětného odběru a sběrnou síť
•
Hustota sběrné sítě –
–
•
Minimální objem instalovaných sběrných nádob ve veřejné síti (dostupné bez omezení) –
•
max. 180 obyvatel na průměrné sběrné místo v ČR (přičemž v žádné obci nesmí na 1 sběrné místo připadat více než 1000 obyvatel) Sběrná místa musí být zřizována v místě vzniku odpadů, tj. v blízkosti obytných budov, s ohledem na hustotu populace
Průměrná kapacita sběrné sítě bude min. 20 l/obyvatel pro sběr papíru, plastů a skla ve veřejné síti
Rozsah pokrytí území zpětným odběrem –
min. 92 % z celkového počtu obcí a měst ČR a současně min. 95 % populace ČR
Hustota sběrné sítě v 1Q/2012
Projekty výpůjčky sběrných nádob Cíl systému EKO-KOM Zajištění kvalitní a dostupné sběrné sítě pro občany s cílem zvýšit jejich účast na třídění recyklovatelných komunálních a obalových odpadů
Princip bezplatných výpůjček sběrných nádob: Od roku 2003 jsou obcím ČR bezplatně zapůjčovány nádoby na oddělený sběr papíru, plastu, skla, nápojových kartonů. V současné době využívá výpůjčky nádob více než 5 000 obcí v ČR Nárůst vytříděného množství odpadu včetně obalového podílu (odklon ze směsného odpadu) Úspora investic obce na rozšiřování sběrné sítě
Projekty na převzetí a následnou péči o sběrnou síť Cíle systému EKO-KOM Zajištění dostatečné a dlouhodobě stabilní sítě pro zpětný odběr obalových odpadů v rámci tříděného sběru KO v obcích Zefektivnění provozních nákladů obcí spojených s tříděným sběrem (a tím i se zpětným odběrem obalových odpadů) – náklady na nákup/pronájem nádob Naše nabídka pro obce: Úspora investic a nákladů obce na obnovu starých nádob a další rozšiřování sběrné sítě Zajištění dostatečné a dlouhodobě stabilní sběrné sítě pro plnění zákonných cílů v oblasti třídění a recyklace KO Spolupráce při optimalizaci sběrné sítě s ohledem na místní podmínky
Principy projektu •
Převzetí sběrné sítě ve vlastnictví obce/města do majetku EK za dohodnutých podmínek Okamžitá bezplatná výpůjčka sběrných nádob obci na zajištění povinností zákonného odděleného sběru a rovněž na realizaci zpětného odběru a využití odpadů z obalů podle smlouvy s AOS
• – –
•
Zajištění náhrad a oprav souvisejících s běžným opotřebením (nikoliv provozní poškození) nebo ukončením životnosti nádob (obměna) Možnost dalšího rozvoje sběrné sítě po dohodě s obcí (rozšíření)
• –
•
Obec se zavazuje sběrnou síť využívat k oddělenému sběru odpadů v obecním systému nakládání s KO. Sběr a svoz odpadů organizuje obec v rámci své působnosti. V rámci smlouvy má obec jednoznačné předkupní právo, pokud by AOS z nějakých důvodů byla nucena sběrnou síť prodat
Dohoda o revitalizaci a dalším rozvoji sběrné sítě se uzavírá na základě společného projektu s městem, který se zpracuje nejpozději do 6 měsíců od převzetí sběrné sítě. Zpracovává se jako víceletý plán se závazkem obměny nádob a případného rozšíření sítě
V roce 2012 upřednostňujeme města nebo sdružení/uskupení obcí ve větší ucelené oblasti
Co nás čeká v příštím roce •
Výměna smluv o výpůjčce nádob – –
•
Nová smlouva o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů s obcemi – – – –
• • •
Cílem je sjednocení smluv. Obec bude mít do budoucna jednu smlouvu, kterou lze aktualizovat dodatkem o nových nádobách. Realizace – 1. čtvrtletí 2013 S tím spojené značení nádob ve vlastnictví EKO-KOMu Zohlednění cílů nové autorizace Úprava smlouvy s ohledem na provozní zkušenosti a vazbu na ostatní systémové smlouvy Úprava odměn pro obce s cílem zefektivnit náklady spojené se sběrem, svozem a přepravou odpadů a zohledněním úpravy odpadů na druhotnou surovinu Předpokládaná realizace – 1. pololetí 2013
Nové smlouvy s dalšími partnery systému (svozové firmy, úpravci, zpracovatelé atd.) Realizace krajských a lokálních projektů ve spolupráci s kraji a obcemi zaměřených na technickou podporu tříděného sběru odpadů, informování a vzdělávání obyvatel a veřejné správy projekty optimalizace OH (analýza stavu OH a návrh opatření k efektivnímu řízení a realizaci OH, nutná finanční spoluúčast obce)
Regionální svazky obcí •
Exkurze zástupců obcí Moravskoslezského a Olomouckého kraje do Rakouska za účelem seznámení se systémem hospodaření s komunálními odpady ve spolkové zemi Dolní Rakousko-říjen 2012
Historie Svazky obcí v Rakousku vznikly před 40 lety za účelem zajištění výběru a správy financí (inkasní středisko): • Daň z půdy a nemovitostí • Komunální daň • Vodné stočné V 80. a 90. letech začaly svazky řešit: • Školství • Zdravotnictví • Hospodaření s vodou • Odpadové hospodářství • V 90. letech problém s místem pro budování nových skládek a byl počátek třídění. • obcím z celostátní úrovně doporučeno sdružit se do účelových svazků pro OH • v období 1991-93 vzniklo v Dolním Rakousku 23 svazků=1,6 mil.obyv.
• • • • • • • • • •
Podmínky vzniku legislativa : Svazky obcí mají stejný status jako obce - svazky obcí jsou původci odpadu. Princip svazku : Obce velikosti okresu, cca 50-70 000 obyv. se sdružily do svazku (např. Svazek Krems 30 obcí reprezentujících 55 tis. obyvatel Svazek si zakládají obce, přičemž každá obec má 1 hlas bez rozdílu velikosti - počtu obyvatel, či statutu obce. Rozhodování svazku řídí představenstvo tj. volení zástupci obcí vesměs starostové. Představenstvo ze svého středu vybírá předsedu svazku, který jej reprezentuje navenek. Svazek má najatý management a zaměstnance zajišťující činnosti svazku Svazků je celkem 23 v rámci Dolního Rakouska 23 svazků je rozděleno do 5 regionů. Každý region má odborníka na danou oblast a v případě jednání na úrovni Dolnorakouského svazu se jej účastní pouze 5 expertů – snížení administrativy a snížení zátěže všech 22 svazků.
Úloha regionálního svazku •
•
• • • • •
Organizuje výběrová řízení na dodavatele odpadových služeb pro celý svazek - obcím tyto povinnosti odpadají. Smlouvu svazek uzavírá na 5 let s následnou dobou neurčitou s možností výpovědi každý rok. Stanovuje poplatky za OH – SKO (zahrnují náklady za sběr a svoz SKO + TS + sběrný dvůr) – BIO (sběr svoz kompostování ) – Poplatky jsou stejné pro všechny obce sdružené ve svazku Prodej Druhotných surovin především kovy ze sběrných dvorů, papír, plasty) Příjemce plateb od obalového průmyslu za zajištění sběru a využití – ARA tj. EKO-KOM Vedení evidence a hlášení Správa popelnic a odpadových nádob (SKO, BIO) Správa účtů a financí OH
• • •
•
• • • •
Další členství či vlastnictví svazku Jednotlivé svazky jsou sdruženy do Dolnorakouského svazu obcí pro odpadové hospodářství (22 svazků) 22 svazků si volí presidenta a viceprezidenta ze svého středu. Členství je dobrovolné. Svaz stanovuje minimální parametry (standarty) pro jednotlivé svazky – podmínky minimální kvality – rozsah poskytovaných služeb – zajištění minimální infrastruktury – minimální podmínky vybavení sběrných dvorů a rozsahu sbíraných odpadů – podmínky svozu nádob informování obyvatel vzdělávání na školách jednotné akce - organizace jarních úklidů „motivace občanů jak jednou zvedneš odpad ze země příště již ho neodhodíš“ lobbing a prosazování zájmů obcí na státní úrovni
ZEVO Zwentendorf
ZEVO Zwentendorf • Největší a nejmodernější zařízení na energetické využití směsného odpadu v Evropě – kap. 550 000 tun/rok • Provozovatelem je společnost EVN Energie ve většinovém vlastnictví spolkové země Dolní Rakousko • Odpad přepravován po železnici • Zásobuje teplem město Sankt Pölten - 50 000 obyv. a sousední elektrárnu Dürnrohr • Dlouhodobý kontrakt se svazky obcí Dolního Rakouska na zajištění energetického využití komunálního odpadu • Vybudován systém překládacích stanic po celém Dolním Rakousku
Překládací stanice
Zkušenosti • rozúčtování nákladů – všechny obce napojené na systém mají stejnou cenu za energetické využití směsného odpadu bez ohledu na vzdálenost od spalovny. • Ten kdo zaplatí za nádobu na SKO dostává kartičku a na základě ní může zdarma využívat sběrné dvory v rámci celého svazu. • Malé a střední podniky, živnostníci) mohou zdarma využívat systém tříděného sběru (jedná se o politickou dohodu) • Neexistuje výkup – i přesto v poslední době zaznamenávají vloupání do sběrných dvorů a vykrádání železa i drahých kovů • Občan má povinnost neodkládat odpad jinam než do systému obce – i darování odpadu je trestné • Svazek obcí na odpadové stránce hospodaří vyrovnaně tj. příjmy (výběr poplatků, příjmy od ARA, prodej druhotných surovin) kryjí náklady. V případě přebytku především z prodeje DS vratky obcím. Poměr poplatků a ostatních příjmů je 70/30. • ZEVO vystavěli na své náklady distributoři a výrobci energie
