Hoštice otevøely nudistickou pláž
Mìstská policie Znièil omítku
STRAKONICE – Strakonická mìstská policie pátrá po dosud neznámém pachateli, který poškodil omítku domu v ulici Mládežnická ve Strakonicích. Nìkdy v dobì od nedìle 5. èervence do úterý 7. èervence postøíkal žlutou barvou omítku domu, èímž zpùsobil škodu v celkové výši 15 tisíc korun. Policisté uvítají jakoukoli informaci, která by vedla k dopadení pachatele.
Kradl baterky z aut
STRAKONICE - Škodu za 10 tisíc korun zpùsobil dosud neznámý pachatel, který v dobì od 4. do 6.èervence odcizil celkem ètyøi kusy olovìných akumulátorù o kapacitì 12V/175Ah ze dvou nákladních automobilù zaparkovaných v ulici Písecká ve Strakonicích. Vždy odšrouboval kryt kaslíkù za kabinou nákladních automobilù. Po pachateli pátrají strakoniètí policisté.
HOŠTICE U VOLYNÌ – Nudisté se radují. Svoje eldorádo mají od soboty 4. èervence i v Hošticích. Nová nudistická pláž u rybníka v Milíkovicích dva kilometry za Hošticemi byla slavnostnì otevøena bìhem víkendové Veselice JZD Hoštice. A neotevíral ji nikdo jiný než režisér Zdenìk Troška, který ve své filmové trilogii z Hoštic také pøišel s myšlenkou, že má-li být jihoèeská vesnice svìtová, nesmí tam nudapláž chybìt. Pøestože cesta k místu byla špatnì znaèená a i svlékáníchtiví jedinci mìli s hledáním pláže problémy,
od brzkého rána se na louce u rybníka v Milíkovicích opalovalo na tøicet nudistù. Vymezený a vzornì poseèený prostor byl obehnán bambusovou stìnou, za kterou si mladší naháèi házeli míèem nebo plavali po rybníce na nafukovacích matracích. Ti starší právì vyvìšovali transparent Nudisti zdraví Hoštice, viditelný už z pøíjezdové cesty. Pláž je tedy otevøena, vstup se neplatí. A protože poskytnout rozhovor byli nudisté ochotni pouze v pøípadì pøipojení se k nim se vším všudy, rozhodli jsme se radìji pro popovídání se Zdeòkem Troškou.
Øídila opilá
STRAKONICE - Od pondìlí 3. èervence èelí podezøení ze spáchání trestného èinu ohrožení pod vlivem návykové látky mladá žena. Krátce po ètvrté hodinì odpolední ji kontrolovala policejní hlídka pøi øízení motorového vozidla. Policisté provedli orientaèní dechovou zkoušku, která prokázala 1,9 promile. Celou záležitost øeší policisté ve zkráceném pøípravném øízení.
Krátce Léto mùže koneènì zaèít, v Hošticích jsou pøipraveni.
Chtìl cizí penìženku
STRAKONICE - Neznámý zlodìj odcizil v nedìli 5. èervence odpoledne ve Strakonicích u Penny marketu penìženku s finanèní hotovostí a platební kartou. Pro penìženku si sáhl do zadní kapsy muže, který stál u obchodu. Odcizenou platební kartu následnì použil k výbìru finanèní hotovosti. Celkem zpùsobená škoda je 12 100 korun. -jap-
Jaký máte vztah k nudismu? Já jsem pro, zvláš když mají lidé pìkná tìla, to je pak nádhera se na to dívat. Navíc je to krásná práce pánaboha a my to jen kazíme, když jsme zahaleni. Byl jste nìkdy na nudistické pláži? No to si pište! Vždycky, když mám èas, tak vyjdu tady na louku a tam ležím nahatý. Byla nuda pláž ve filmu Slunce, seno… váš spontánní nápad? Mìl jste problém se shánìním nudistù pro natáèení scén? Inspirovala mì zkušenost s døívìjším založením nudistické pláže v Hošticích. Pøi natáèení byli herci ze zaèátku rozpaèití. Potom se mi pøihlásil kamarád s kamarádkou, že se svlíknou. Dostali za to tenkrát 500 korun. To víte, v jedenadevadesátém to byly peníze. Lidi pak byli ochotnìjší, museli jsme to svlíkání zarazit, jinak bychom se nedoplatili. Dìkuji a nashlednaou. Klidnì se vám i podepíšu. Kamkoli. Text a foto Adriana Martinovièová
Peníze z mìsta putují ke sportovcùm STRAKONICE – Rada mìsta ve støedu 1. èervence schválila pøíspìvky sportovním klubùm. Nefigurují však mezi nimi ani tentokrát fotbalisté, kterým mìsto v kvìtnu odmítlo uhradit pøíspìvek 47 600 korun na èinnost žactva a dorostu. Fotbalisté SK 1908 totiž v tu dobu dlužili Správì tìlovýchovných a rekraèních zaøízení mìsta za pronájmy sportoviš. Jednatel klubu Michal Káník slíbil, že klub svùj závazek dorovná. Jednatel Káník sice mezitím odstoupil, klub však svùj slib splnil. V tuto chvíli již mìstu za pronájmy sportoviš nedluží. Pøesto nemohou fotbalisté èerpat uvedenou dotaci na èinnost žactva a dorostu. Ukázalo se totiž, že fotbalový klub nesplòuje ještì další kritérium, stanovené v zásadách pro podporu sportovních subjektù. Z obèanského sdru-
žení totiž klub dìti i dorostence pøevedl pod obchodní spoleènost. Jenže firmám není podpora mìsta urèena a fotbalisté tedy zùstávají dál mimo hru. Radní minulou støedu rozdìlovali peníze na sportovní akce jiným subjektùm. TJ ÈZ Strakonice dostane 20 tisíc korun na uspoøádání 15. roèníku Bìhu mìstem 21. srpna. Dva tisíce dostane tatáž tìlovýchovná jednota na turnaje trojic mužù a dorostu v nohejbalu 4. èervence a 22. srpna v Habeši. Èástka 15 tisíc korun je urèena pro oddíl plaveckých sportù TJ Fezko na uspoøádání závodù Czech Open na Plaveckém stadionu ve Strakonicích na pøelomu èervence a srpna. Pìt tisíc mìsto pøispìje Èeské tábornické unii Podskalí Strakonice na uspoøádání Tábornické školy v Kadovì u Blatné ve druhé pùlce srpna. -lk-
Svatby na hradì od záøí STRAKONICE – Mìsto má dvì obøadní sínì, z nich však momentálnì funguje jen ta na radnici. Obøadní sín ve Strakonickém hradu prošla rekonstrukcí a je tøeba ještì dovybavit její interiér. Na to radní schválili èástTýdeník Strakonicko 10/2009 l strana 2 l
ku 60 tisíc korun. Za tyto peníze se má nakoupit sanitární technika pro zázemí sínì, stolky, koberce, kvìtiny a také poøídit výzdoba èelní stìny. Obøady by se mìly na hrad vrátit v záøí. -lk-
• Pøímìstský tábor pro dìti zahajuje svou èinnost ve Vodòanech 13. èervence. Vždy od pondìlí do pátku v Domì dìtí a mládeže ( Kodádkova vila). Každý den od osmé hodiny je pro dìti pøipravený celodenní program vèetnì jídla a pitného režimu. Zajištìn je pedagogický dozor. Rodièe si své dìti vyzvednou v šestnáct hodin odpoledne nebo jsou po dohodì s rodièi dìti puštìny domù samostatnì. Pøihlášky se podávají již od kvìtna a pro velký zájem je možné obsadit poslední dvì místa. Informace podává Luboš Schovanec na telefonu 383 382 372. • Loupežníci na Kašperku. Veèery od 14. do 16. èervence lze využít pro výlet na hrad Kašperk. Od 20 hodin tam vždy bude program s ohni, šermíøi a navrch se objeví loupežníci. • Radnice hledá pracovníka. Strakonický mìstský úøad vypsal výbìrové øízení na obsazení referenta cestovního ruchu po dobu zástupu za mateøskou dovolenou. Hledá se jazykovì vybavený a kreativní èlovìk. Zájemci se mohou hlásit do 31. èervence. • Do Zvotok. Pohárovou soutìž mužù, žen a veteránù poøádá v sobotu 11. èervence sbor dobrovolných hasièù ve Zvotokách. Zaèíná se ve 13 hodin. • Odbor dopravy se bude stìhovat. Léto využívá strakonická radnice k úpravám objektu bývalé Správy a údržby silnic v ulici Krále Jiøího z Podìbrad. Pøestìhuje se tam agenda odboru dopravy, který zde má být obèanùm k dispozici od záøí. støeda 8. èervence 2009
Jesloškolka v nemocnici? Ano, pokud budou dìti, øíká místostarostka STRAKONICE – Vedení nemocnice stále hledá cestu, jak nabídnout možnost firemních jeslí zdravotním sestøièkám, které by chtìly nastoupit do práce døív než po vypršení tøíleté èi ètyøleté mateøské dovolené. Sester je obecnì nedostatek a ve strakonické nemocnici momentálnì scházejí na neurologii, chirurgii, internì a ARO. Jesle pøitom ve mìstì zanikly už v devadesátých letech. Jak je možné, že tehdy se jesle považovaly za pøežitek socialismu a dnes je po nich zase sháòka? „Myslím, že tenkrát šlo o celkem pøirozenou reakci na prodloužení mateøské dovolené, maminky zùstávaly s dìtmi doma déle,“ øíká místostarostka Ivana Øíhová (KDUÈSL). „Dnešní nárùst zájmu o jesle možná souvisí s ekonomickou situací v rodinách. Mám ale zároveò pocit, že zájem o rychlejší návrat do prácovního procesu mají spíš maminky s vyšším vzdìláním, které si chtìjí udržet získanou pozici a vybudované postavení,“ dodává místostarostka. Pro zøízení pøedškolního zaøízení vytipovala nemocnice prostory v èásti pavilonu Dìtského centra. Vznik jeslí jako takových se ale ukazuje ponìkud problematický.
Jde totiž o zdravotnické, nikoliv školské zaøízení a platí pro nìj pøísnìjší pøedpisy i složitìjší zøizovací procedury. Jednodušší se jeví zøízení detašovaného pracovištì nìkteré z mateøských škol v nemocnici. Tamìjší prostory umožòují uvažovat o kapacitì dvaceti dìtí. Legislativa hovoøí o tom, že do mateøské školy mají dìti chodit zpravidla od tøí let. Je tam tedy urèitá rezerva - lze pøijmout i dìti mladší. A na ty by se mohla tato tøída v nemocnici zamìøit, pokud by to zdravotním sestøièkám pomohlo. Tøída by pøitom mìla být otevøená i pro maminky, které nepracují pøímo v nemocnici. Nemocnice by pro své zamìstnankynì podle odhadu øeditele Tomáše Fialy potøebovala tak ètvrtinu míst z pøedpokládaných dvaceti. Vedení nemocnice jde pøedevším o to, aby mohly být umísovány i dìti mladší tøí let a aby provoz tohoto zaøízení byl pøizpùsoben službám sestøièek. Místostarostka mìsta Ivana Øíhová uvedla, že zásadní pro koneèný verdikt bude demografický výhled. Chystá se jím zaobírat v nejbližších dnech a na pøíští radu mìsta koncem èervence chce už pøijde s pøesnými èísly. „Momentálnì jsme uspokojili všechny žádosti
Policie ÈR Návštìva po zavíraèce
o umístìní dítìte, a to i u tìch maminek, které se chystají do práce nastoupit až bìhem pøíštího školního roku. A ještì máme volná místa v mateøských školách v Šumavské a v novì zrekonstruovaném objektu v ulici Stavbaøù. Je tedy tøeba se podívat, jak silné jsou poslední roèníky narozených dìtí, abychom nákladnì nezøídili nové zaøízení a ta stávající se nám nevyprázdnila,“ pøipomíná místostarostka. Vybudování pøedškolní tøídy v objektu Dìtského centra v nemocnici totiž pøedpokládá investovat 3,5 milionu korun jen do rekonstrukce sítí, samotný provoz se odhaduje roènì na èástku pøes 2 miliony korun. Místostarostka Øíhová se také vydala na krajský úøad, aby zjistila, zda kraj pøíští rok poèítá s vypsáním dotaèních titulù na rekonstrukce školek, což by akci pro mìsto jako zøizovatele nové tøídy zlevnilo. Dotaci ve výši 550 tisíc korun dostalo mìsto letos právì na rekonstrukci MŠ Stavbaøù. Jenže kraj pro pøíští rok s obdobným dotaèním programem na školky už nepoèítá. „Tím spíš je tøeba peèlivì posoudit, zda tu bude pro další zaøízení dost dìtí,“ zdùraznila závìrem Ivana Øíhová. -lk-
Sehnat studentskou brigádu je problém STRAKONICE - Letošní léto je ve znamení ekonomické krize. Dolehla i na studenty, kteøí shánìjí brigádu. Situace je ještì horší než v minulých letech. Ti, kteøí zaèali hledat brigádu až bìhem prázdnin, mají prakticky nulovou šanci na úspìch. Pokud totiž nìjaký podnik brigádní místa poskytuje, jejich kapacita je již vyèerpaná. „Momentálnì už nikoho nebereme, máme plno,“ potvrzuje pracovník restaurace Stodola. Stejná odpovìï zazní i v baru Pinto na malém námìstí, v obchodním domì Kaufland a Billa, v kavárnì Maxim Cafe pod obchodním domem Labu nebo
v drogerii Teta v ulici U Svaté Markéty. „My máme po celý rok stálý stav brigádníkù, takže na prázdniny nikoho nepøijímáme,“ vyvrací možnost sehnání místa pracovník obchodu Temple. Ani v restauraci Hangár letos narozdíl od loòského roku prácechtiví studenti nepochodí. „Stav brigádníkù je plný,“ odpovídá na otázku po práci spolumajitel restaurace Jiøí Kapoun. I když vìtšina firem dává pøi náboru brigádníkù pøednost pøíbuzným a známým, paradoxnì ten, kdo mìl práci domluvenou již z loòského léta, má letos také smùlu. Jako napøíklad studenti vypomá-
hající ve fabrice ÈZ. „Pøišla krize, zamìstnavatelé zaèali snižovat stavy a my jsme pøišli o svou brigádu,“ stìžují si studenti. Najdou se ale i výjimky. Obchodní dùm Kik stále ještì nabízí nìkolik volných míst za kasou pro mladé nad osmnáct let. Po domluvì s majitelem seženou studenti brigádu také v pekárnì Galaxie na Velkém námìstí. Sousedovická firma Znakon plánuje pøijímat brigádníky na srpen. „Podle odvedené práce platíme brigádníkùm až pìtaosmdesát korun za hodinu,“ dodává majitel firmy Vladimír Kotrch. -mar-
VELKÁ TURNÁ - V noci z úterý na støedu 4. èervence navštívil restauraci v obci Velká Turná nezvaný host. Násilným zpùsobem vnikl do provozovny. Celou ji prohledal a kromì zaøízení na chlazení piva odcizil také finanèní hotovost, rádio s CD pøehrávaèem, digitální váhu, alkohol a cigarety. Majiteli zpùsobil škodu za více než 160 tisíc korun. Po pachateli krádeže vloupáním usilovnì pátrají policisté z Obvodního oddìlení Radomyšl, kteøí pøivítají jakoukoliv informaci vedoucí k objasnìní tohoto èinu a k dopadení pachatele.
Podvádìt se nevyplácí
STRAKONICE - Podezøení ze spáchání trestného èinu podvod a úvìrový podvod èelí mladá žena ze Strakonicka. Kriminalisté ji podezírají, že od prosince 2006 do února 2008 uzavírala s rùznými spoleènostmi úvìrové smlouvy a smlouvy o úvìru, pøièemž uvádìla nepravdivé údaje. Získané èástky, které užívala pro svoji potøebu, neuhradila. Svým protiprávním jednáním zpùsobila poškozeným spoleènostem škodu za více než 700 tisíc korun. Podezøelou ženu stíhají strakoniètí kriminalisté na svobodì.
Alkohol zavinil dvì nehody
STRAKONICE - Od zaèátku letních prázdnin, tudíž od zaèátku èervence, øešili dopravní policisté zatím ètyøi dopravní nehody, pøi nichž dva lidé utrpìli lehké zranìní. Hmotná škoda na vozidlech se odhaduje na 280 tisíc korun. Ve dvou pøípadech za nehodou stál nesprávný zpùsob jízdy, v jednom pøípadì nedání pøednosti v jízdì a jedenkrát nepøimìøená rychlost. U dvou øidièù policisté zaznamenali i požití alkoholických nápojù.
Chtìl si zakouøit
VODÒANY – V sobotu 4. èervence se v brzkých ranních hodinách do vnitøních prostorù Penny marketu ve Vodòanech vloupal dosud neznámý zlodìj. Vytrhl møíž na oknì a uvnitø pøestøihl visací zámek na kleci s kartony cigaret. Pachatel cigarety vzal a zmizel. Celková škoda, kterou zlodìj zpùsobil, se odhaduje na 25 tisíc korun. Z toho 21 tisíc korun na odcizeném zboží. Po pachateli pátrají strakoniètí policisté. -jap-
Anketa
Poštìstilo se vám najít brigádu? Klára Schmidtová, 19 let Nebyl to celkem žádný problém, protože jsem to nenechala až na poslední chvíli a zaèala jsem si shánìt brigádu už pøed prázdninami. Takže teï pøes léto si pìknì pøivydìlávám ve strakonickém obchodním domì Kaufland za kasou jako pokladní.
Jiøí Trojan, 18 let Já jsem si letošní letní brigádu sehnal pomìrnì snadno, dìlám pomocné zednické práce na stavbì.
Iveta Tesaøová, 16 let
Já tenhle rok ještì nikam na brigádu jít nechci. Budu si zatím poøádnì užívat prázdniny a teprve pøíští rok se uvidí.
Miroslav Pøedota, 17 let
Christel Bauerová, 16 let
Letos brigádu bohužel nemám. Zkoušel jsem nìco shánìt už asi dva, tøi mìsíce pøed prázdninami. Ptal jsem se v okolí t é m ì ø dvaceti kilometrù od Strakonic. Byl jsem pøipraven dìlat cokoliv, od zedníka až po prodavaèe. Ale nikde nebylo možné nic sehnat.
Zatím jsem se ještì po žádné brigádì poøádnì nekoukala, ale možná v srpnu se nìkde zkusím zeptat. Vìtšina studentù totiž hledá práci pøedevším na èervenec. Mylím, že v srpnu proto bude více pracovních nabídek. Text a foto Adriana Martinovièová
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 3 l
Martin Maxa jezdil jako kluk o prázdninách do Strakonic
Zásahy hasièù Zatopené prostory
STRAKONICKO - V pondìlí 6. èervence v 10.21 vyjela jednotka SDHO Støelské hasièe na èerpání vody ze zatopených protor po pøívalových deštích v obci Støelské Hoštice. O 25 minut pozdìji musela zasahovat i jednotka SDHO Katovice na èerpání vody v Katovicích. V 14.45 vyjela jednotka SDHO v Pøešovicích. Také na èerpání vody v místní obci. Ve 20.25 vyjela jednotka HZS JšK ÚO Strakonice, CPS Strakonice s CAS 20 Scania k èerpání vody ve Volyni.
Naklonìné stromy
VELKÁ TURNÁ – V pondìlí 6. èervence vyjela jednotka HZSK JèK ÚO Strakonice CPS s CAS 20 Scania k odstranìní naklonìných stromù v obci Velká Turná. V 19 hodin se jednotka vrátila zpìt na základnu.
Èištìní kanalizace
VOLYNÌ - V pondìlí 6. èervence ve 13.51 hodin vyjela jednotka SDHO Volynì vyèistit ucpaný kanál z dùvodu pøívalových dešù v obci Volynì. Ve 14.52 se jednotka vrátila na základnu.
Èerpání vody
NOVÝ DRAŽEJOV - V nedìli 5. èervence krátce po sedmé hodinì ráno vyjela jednotka HZS Strakonice na èerpání vody ze zatopeného sklepa rodinného domu. Právì pomoc s èerpáním vody ze zatopených domù a sklepù, je v souèasných dnech kdy témìø neustále hrozí pøívalové deštì, skoro nejhlavnìjší náplní práce profesionálních i dobrovolných hasièù. Jen za nedìli vyjeli strakoniètí hasièi k deseti zásahùm tohoto typu. -jap-
STRAKONICE – Skladatel a zpìvák Martin Maxa je se Strakonicemi spjatý víc než jen jako interpret, kterého každoroènì zvou organizátoøi na kulturní akce v okrese. Pøi jedné z nich se našla chvíle na pár otázek a odpovìdí. Všimla jsem si, že za vámi chodí hodnì dam a dìvèat pro podpis, ale vstøícnì se k vám chovají i muži. Myslíte, že èas ukázal, že nejste jen popový zpìvák, ale hlavnì muž s nepokøiveným charakterem, což je zøejmé ze soudní kauzy, která probìhla médii, kde jste se zastal napadené ženy, a pøesto jste byl „po zásluze potrestán“ ? Je pravda, že postoj lidí k mé osobì se postupem èasu mìní a jsem rád, že to tak je. Nemohu ale posoudit, co je pøíèinou. Sám se nepovažuji za popového interpreta. Moje tvorba je pøedevším o textech, které si píši sám a záleží mi na tom, aby posluchaèe oslovily. Možná je to tím, že jsem z podstaty folkaø. Nemohl bych zpívat nìco, o èem nejsem sám pøesvìdèený a èemu nevìøím. I kvùli vaší soudní kauze a jejímu závìru hodnì lidí ztratilo iluze o spravedlnosti u nás. Jak se na to díváte s odstupem? Jsem o tuto zkušenost bohatší, pøišel jsem o iluze a pomìrnì velký finanèní obnos, takže v jistém smyslu jsem i o nìco chudší. Neznamená to ale, že bych se už nikdy nezastal nìkoho slabšího a v tomto pøípadì ženy, kdyby to bylo nutné. Byl jste takový už od mládí? Urèitì ano. Už jako dítì jsem nemìl rád nespravedlnost nebo povyšování se nad slabší. Myslím si, že to je doména lidí, kteøí tím øeší nìjaký svùj osobní problém. Já rozhodnì konflikty nevy-
Martin Maxa. hledávám. Když už jsme zmínili léta mládí, která jste èásteènì trávil i ve Strakonicích, mùžete popsat co jste tady dìlal a proè jste sem jezdil? Už jako kluk jsem inklinoval ke sportu a závodnì jsem plaval, proto jsem velkou èást prázdnin trávil v areálu plaveckého stadionu ve Strakonicích, kde pravidelnì probíhalo soustøedìní. Znám Strakonice dobøe, protože kromì trénování jsem se pohyboval i ve mìstì a pokud to èas dovolil, zašli jsme spoleènì s ostatními i na diskotéku do Hvìzdy. Jak dlouho jste do Strakonic jezdil? Ta prázdninová soustøedìní byla každoroènì deset let. Máte nìjaký zážitek z té doby, na který nezapomenete? To mám, dnes už se tomu zasmìju, ale tenkrát to zase taková legrace nebyla. Jeden místní velmi úspìšný plavec nabyl dojmu, že jsem mu ukradl nálepku z jeho fichtla. Jeho kamarádi mne chytili a já od nìho dostal pupendo, na které se nezapomíná. Mìl jsem úplnì krvavej
pupík. Nutno øíct, že to byli všechno starší kluci, takže žádné velké hrdinství to zrovna nebylo. Pøitom já žádnou nálepku tenkrát neukradl! Myslíte, že by si na vás troufli ještì dnes? Spíš doufám, že už dostali rozum. A co láska, mìl jste v té dobì nìjakou? Tak to je jasné, že jsem se jako kluk zamilovával a zažíval první zkušenosti v oblasti vztahù. Jednu z prvních lásek jsem prožil právì tady ve Strakonicích, ale jméno øíkat nebudu, protože to slušní chlapi nedìlají, stejnì jako se neptají dámy na její vìk. Stále se živíte zpìvem, skládáním a obèas i herectvím? Nejvíc si užívám koncerty se svojí kapelou Náhodná sešlost, rád vystupuji i s akustickou variantou svého vystoupení s kytaristou Charlie Blažkem a role v muzikálech beru spíš jako doplnìní všech svých hudebních aktivit. Vidìla jsem vás na fotografiích z nìjaké akce, kde se opékala prasata. Co to bylo za událost? Pøijal jsem pozvání na akci do Novosedel, kde se soutìžilo v opékání prasat, a já mìl tu èest být v porotì. Jako nezkušený degustátor jsem poctivì ochutnával celá sousta, kterých bylo neskuteèné množství. Nechutnì jsem se pøejedl. I tak se sbírají životní zkušenosti. Dnes už je mi jasné, že tak moc poctivì ochutnávat nemusím a snad ani nemùžu. Pøijal by jste pozvání znovu? Do tìchto konèin jezdím rád pokaždé, takže pøijedu velmi rád na jakoukoli akci, pokud to èas dovolí. A navíc už lépe pøipravený. Pavla Maradová
Vodáky neodradí povodnì ani špatné poèasí STRAKONICE - Vodáctví je koníèek oblíbený èím dál víc. Proto se o Vltavì øíká, že už se podobá dálnici a vodáci pøicházejí na chu i ménì frekventovaným øekám, jako je tøeba Otava. U vodákù je oblíbená voda a vodáci jsou oblíbeni u vlastníkù kempù, kde vodáci nocují. „Vodáci jsou pro nás znaèným pøínosem,“ potvrzuje majitelka strakonického kempu na Podskalí Jolana Lukešová. Záleží ovšem na poèasí, jakékoli výkyvy jsou znát. „Letošní sezona je katastrofa,“ stìžuje si ale provozovatelka kempu jedním dechem. Ještì smutnìji dodává, že rok od roku je prosperita kempu horší. Pøesto se neváhá pochlubit, že i když byl ještì minulý týden ve Strakonicích vyhlášen druhý stupeò povodòové aktivity, momentálnì se v kempu ubytovává dvaadvacet vodákù. „Když se daøí, máme jich tu i sedmdesát, nìkdy padesát, jindy ale i jenom pìt,“ upøesòuje Lukešová. Na krytou terasu si právì pøichází sednout parta vodákù. Mezi nimi i Roman Nìmeèek a Martin Moštìk.
Odkud jste pøijeli a proè právì sem? Roman: Tož až z Uherského Hradiša, z Moravy. Martin: To nevíme, proè jsme sem vlastnì jeli. Marnì o tom pøemýšlím, už tøi dny tu mokneme. Takže se vám v jižních Èechách nelíbí? Roman: Ale líbí, jsme tady už potøetí. Martin: Jezdím na vodu už patnáct let, ale tohle poèasí jsem ještì nezažil. S výletem tedy moc spokojeni nejste… Roman: Poèasí je špatný, ale voda je dobrá, fakt to tu teèe. Martin: Až moc. To vám popíšu tu cestu. Tož jeli jsme to ve vanì, ne v lodi. Málem se nám tøí utopili. Zastavujete v kempech èasto? Martin: Ne, ani ne. My skoro nestavíme. Roman: Co povídáš, tož vèéra jsme zpívali až do ètyø do rána. Jasnì, že stavíme, tady jsme už tøi dny. A chutná vám místní strako-
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 4 l
nické pivo? Všichni: Ne! Martin: Tož my si dáme radìji gambáèa. Roman: Kousek od nás, jako u
nás na Moravì, byl Jarošovský pivovar. To bylo pivo. Ale ten nám zavøeli. Martin: To byla nejvìtší chyba! Adriana Martinovièová
Martin Moštek a Roman Nìmeèek, vodáci z Uherského Hradištì, odpoèívají ve strakonickém kempu. støeda 8. èervence 2009
Hejtman má dojem, že všechno funguje. Starostové to vidí trochu jinak STRAKONICE – Ve støedu 1. èervence veèer lidé ve Strakonicích zjistili, že nestaèí jen sledovat hladiny øek a potokù. Vodní pøíval mùže klidnì pøijít shora. Bìhem chvíle napáchá velké škody a hlavnì na naprosto neèekaných místech. Pùlhodinová prùtrž mraèen zatopila viadukt a èást mìsta kolem firmy ÈZ. Na sídlišti Mír zase nestíhaly pojímat vodu dešové svody v domech a lidem crèela voda i ze zásuvek. Škody vznikly v zatopených sklepích, na zatopených autech, na plaveckém stadionu bylo vytopené zázemí. „Padesát let nikdo nic takového nepamatuje,“ konstatoval starosta Pavel Vondrys (ODS) a posteskl si, že na takovou situaci jsou všechna opatøení krátká, pytle v záplavových územích jsou nanic. Zvýšené hladiny vod z pøedchozích dnù provìøily podle starosty Vondryse dorozumívací a inforaèní systém v kraji. A ne zrovna ke spokojenosti zdejších starostù. „Dokud mìli hasièi operaèní støedisko v okrese, fungovala vzájemná komunikace líp. Teï jsou dvì operaèní støediska v Èeských Budìjovicích a v Táboøe, chodí mi ètyøiadvacet hodin neustále esemesky o stupni nebezpeèí a pøedpovìdi dalších dešù, ale to, že se nebezpeènì zvedá Volyòka, jsem se dozvìdìl, když mì
v pùl jedné v noci telefonem varovala paní starostka Nestøebová. Jinak bych nevìdìl nic,“ kriticky se vyjádøil starosta. Dodal, že nakonec si starostové v regionu volali mezi sebou, aby mìli opravdu èerstvé informace. Na webu povodí jsou údaje minimálnì s hodinovým zpoždìním, pro starosty by v dané situaci byla zapotøebí aktualizace po ètvrhodinách. „Bude se to muset nìjak øešit,“ øekl Pavel Vondrys. Do Strakonic je v tomto pøípadì z krajské metropole zøejmì opravdu daleko. Jihoèeský hejtman Jiøí Zimola (ÈSSD) žil až do úterního dotazu z redakce Týdeníku Strakonicko v pocitu, že všechno výbornì funguje. Na otázku, jestli nebyla okresní operaèní støediska hasièù vhodnìjší a bližší starostùm v okrese, reagoval hejtman Zimola pøekvapenì. „Slyším to od vás poprvé. Podle mých informací si starostové informaèní a dorozumívací systém chválí a žádný jiný impuls jsem nezaznamenal,“ øekl. K tomu pøipojil poznámku, že starostové ze Strakonicka se mají obrátit na kraj, pokud jsou s nìèím nespokojení, namísto aby se obraceli na novináøe. Starosta Vondrys se ovšem na nikoho neobracel, øekl jen svùj názor na aktuální situaci na tiskové besedì po jednání rady mìsta. -lk-
Voda poprvé zahrozila už o posledním èervnovém víkendu. Ve Štìkni se v nedìli 28. èervna pøed polednem pod vodou ocitla Klostermannova stezka, naprosto stejnì jako v roce 2002. Zatopený byl i kemp Otava. Jeho provozovatelé ale s nebezpeèím poèítali.
Dlažbu voda rozebírala jako dìtské kostky. Øidièi i chodci nevìøili svým oèím.
Vodní pøíval pøišel tak rychle, že se pod viaduktem utopilo nejen osobní auto na snímku, ale i dodávka. Posádku z auta pomáhali vyprostit strážníci.
Dvì možnosti na vybranou – èekat, až voda opadne. Nebo boty dolù a do trenek… Foto na stránce: František Sáèek a Michal Štìpánek Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 5 l
Volynì bude hledat provozovatele léèebny
Kulturní sprcha Kino Vodòany 13. 7. od 20.00 NA ODSTØEL 15. 7. od 20.00 ZNOVU 17 20. 7. od 20.00 POSLEDNÍ DÙM NALEVO 22. 7. od 18.00 NOC V MUZEU 2 27. 7. od 20.00 STAR TREK 29. 7. od 20.00 KÁMOŠ K POHLEDÁNÍ
Kino Blatná 10. 7. od 21.00 EL PASO 15. 7. od 21.00 MILIONÁØ Z CHTARÈE 17. 7. od 17.30 MONSTRA VS. VETØELCI 22. 7. od 21.00 NORMAL 24. 7. od 21.00 RYCHLÍ A ZBÌSILÍ
Zimní stadion Blatná 11. 7. od 14.00 do 17.00 S KAPØÍKEM NA HØIŠTÌ zábavné odpoledne plné vodních her 18. 7. od 20.00 I. ROÈNÍK BLATENSKÉHO LÉTA - SKUPINA HARLEJ koncert rockových kapel 25. 7. od 9.00 CYKLISTICKÝ DISNEYLAND - jízda zruènosti na kolech
Mìstské kulturní støedisko Blatná 10. 7. od 19.00 - kostel Nanebevzetí Panny Marie KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY
Mìstské muzeum Blatná do 16. 8. - I.patro MEDVÍDEK - výstava nejmilejší hraèky do 23. 8. - II. patro JINDØICH KRÁTKÝ - OBRAZY A KRESBY - výstava Otevøeno dennì 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 mimo pondìlí
Mìstské kulturní støedisko Volynì
11. 7. od 18.00 - areál koupialištì SUMMER FEST - koncert rockových kapel
Kino Volynì 9. 7. od 20.00 DÌTI NOCI 14. 7. od 20.00 BATHORY 16. 7. od 20.00 LÍBÁŠ JAKO BÙH
VOLYNÌ – Zastupitelé ve Volyni mají pøed sebou oøíšek – jak udržet zdejší léèebnu dlouhodobì nemocných, jejíž areál mìsto vlastní. Léèebna je vyhlášená svými kvalitními rehabilitaèními službami, doléèováním stavù po úrazech nebo mozkových pøíhodách i dlouhodobou péèí o ležící pacienty. Jelikož se léèebny v devadesátých letech chopilo mìsto, není dnes napojena na dotace jako jiná státní èi krajská zaøízení. Léèebnu provozují dvì místní privátní lékaøky Michaela Kováøová a Olga Kubíèková. Ty pøišly na poslední zasedání zastupitele upozornit, že je tøeba do objektu investovat a zároveò øešit budoucnost léèebny, nebo obì lékaøky bìhem pìti let odejdou do dùchodu a nemají pokraèovatele. Jako nejnaléhavìjší problém se jeví oprava výtahu, bez nìž léèebna fungovat nemùže. Lékaøky pøipomnìly, že se léèebna dlouho snažila pomoci si sama, protože mìsto na opravy ani vylepšování areálu nemìlo. Napøíklad jejich provozovatelská spoleènost za vlastní prostøedky poøídila zahradní pavilon. Léèebna však žije pouze z pøíjmù za provedené zdravotnické výkony od zdravotních pojišoven a to na obnovu a modernizaci nestaèí. Mìsto jako majitel majetku by tedy mìlo usilovat o dotace anebo hledat investora, který pøinese kapitál. „Jsme v tom s mìstem naprosto zajedno. Nástupce nemáme a moc stojíme o to, aby léèebna zùstala zachována a nìkdo v naší práci pokraèoval,“ vyjádøila se pro Týdeník Strakonicko Olga Kubíèková. Pøipomnìla, že léèebny se s Michaelou Kováøovou ujaly
v polovinì devadesátých let, kdy areál pøešel na mìsto. O jeho provozování se pøihlásila spoleènost, vùèi níž panovala ve Volyni nedùvìra. Mìsto proto požádalo dvì místní lékaøky o pomoc. „Oslovily jsme tehdy doktora Havlíka, který již provozoval podobné zaøízení v Protivínì. Chtìly jsme, aby se léèebny ujal on, ale øekl, že bez místních lékaøù do toho nepùjde. Založily jsem tedy spoleènost Volyòská léèebna a kromì nás dvou se stala tøetím spoleèníkem spoleènost Medissa. Pan doktor Havlík v ní pøinesl cenné provozní zkušenosti,“ vzpomíná Olga Kubíèková. Známé spory a rozchod se zpìvaèkou Naïou Urbánkovou však vedly k tomu, že Medissa skonèila a Josef Havlík opustil i spoleènost Volyòská léèebna. Od té doby ji provozují Olga Kubíèková s Michaelou Kováøovou samy. „Zaøízení, která jsou v majetku kraje nebo státu, èerpají od zøizovatelù velké peníze. Naše léèebna nemùže být v takovém systému konkurenceschopná. Je proto tøeba pøijmout nìjaké zásadní rozhodnutí,“ apelují na zastupitele lékaøky. Jde jim nejen o budoucnost léèebny a jejích pacientù, ale i personálu. Léèebna má 69 lùžek, ta jsou zcela obsazená, momentálnì je pøidána i jedna pøistýlka. Vedení mìsta si naléhavost problému uvìdomuje. „Výtah budeme muset vyøešit, to je nutné. Pro budoucnost vypíšeme poptávku a budeme hledat provozovatele,“ øekla starostka Lenka Nestøebová. Potvrdila, že i mìsto o zachování léèebny velmi stojí. -lk-
Slaník pøed volbou starosty SLANÍK – Mimoøádné obecní volby 27. èervna instalovaly z rozhodnutí volièù do zastupitelstva ve Slaníku devìt nových lidí – Josefa Bátovského (45), Agatu Koèovou (32), Petra Leheèku (35), Martina Šímu (33), Petra Martínka (33), Stanislava Mráze (39), Martinu Spišskou (37), Petra Švihovce (32) a Martina Jínìho (27). Pøedchozí zastupitelstvo rezignovalo kvùli neshodám kolem vody. Pøedchozí zastupitelé v èele se starostkou Marií Tùmovou byli proti tomu, aby se obec napojila na pøivadìè jihoèeské vodárenské soustavy z Øímova. Pøáli si investovat do vlastních zdrojù vody. Oponenti v obci však jsou naopak pro vodu z øímovské pøehrady. Zastupitelstvo na neshody v obci loni koncem roku reagovalo složením mandátù. Od zaèátku letošního roku øídil provozní chod obce povìøený ministerský úøedník. Nyní je zvoleno nové zastupitelstvo, v nìmž nezùstal nikdo z pøedchozích devíti èlenù. Jen Josef Bátovský už pøed èasem v zastupitelstvu pracoval. „Pøivadìè od našeho vodovodu vede sto metrù. Myslíme si, že s minimálními náklady tím zajistíme pro obec kvalitní vodu,“ øíká Bátovský, o nìmž již panuje shoda, že se stane novým starostou. Donedávna byl zamìstnán jako truhláø ve firmì ve Strakonicích, nyní zamìstnání opustil a poèítá s úvazkem starosty. „Ještì jsem nenastoupil a už jsem musel absolvovat ètyøi
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 6 l
jednání, to by mi zamìstnavatel tìžko toleroval,“ konstatuje budoucí starosta Slaníku, kde žije na 140 stálých obyvatel. Bude si moci tak malá obec dovolit uvolnìného starostu? Pøedchozí starostka Marie Tùmová øekla, že v posledních letech obec hospodaøila s rozpoètem kolem 800 tisíc korun roènì. Tùmová byla ve funkci od roku 1990, kdy zaèínala s mìsíèní odmìnou 300 korun. Postupnì se mìsíèní odmìna starostky zvyšovala na koneèných 6000 korun. „Neumím si dost dobøe pøedstavit, že by tu byl zamìstnaný starosta na plný úvazek, protože by jeho plat s odvody odèerpal podstatnou èást rozpoètu. Osmdesát tisíc stojí v obci roènì veøejné osvìtlení, stejnou èástku dáváme na zeleò, pøes devadesát tisíc stojí odvoz odpadù, a tak bych mohla pokraèovat,“ popsala náklady obce bývalá starostka. Ke sporu o vodu v obci øekla: „Nic není èerné nebo bílé. Realita je taková, že pøedchozí zastupitelstvo se po zralé úvaze rozhodlo nežádat o dotaci na denitrifikátory, které by chemicky upravovaly vodu v naší obecní studni tak, aby neobsahovala nadlimitní hodnoty dusiènanù. Proè? Protože jsme chtìli radìji investovat do nového vrtu a vodu z nìj pak míchat s vodou z nynìjší studny tak, aby dusiènany byly v normì a pøitom jsme si zachovali vlastní zdroj vody. V jiných kritériích je totiž voda z naší studny velmi kvalitní,“ vysvìtluje M. Tùmová. „Mla-
Mýma oèima Je støeda 1. èervence 7 hodin ráno a je ticho. Nálada líné soboty a klidné nedìle. Pro žáky a studenty nádherná doba, pro mì dva mìsíce ráje na zemi. Víte, co to je, když vás dobøe od pùl sedmé do osmé každý všední den po deset mìsícù v roce provázejí ranním probouzením zvuky startujících i odjíždìjících aut, jejich bouchajících dvíøek, do nosu se vám derou hektolitry všudypøítomného smogu, který s oblibou stoupá vzhùru a zamoøuje byty? Hlavnì inverzní mìsíce jsou zajímavé, otevøít okno a vyvìtrat po noci do osmé hodiny je takøka nemožno. Doba si žádá své. Dostupnost aut, pohodlnost a èasová úspora, bezpeènost dìtí a snad už i spoleèenský kredit velí rodièùm, aby vozili svá dítka do školy autem. U Dukelské školy - a jistì nejen u ní - bývá po ránu hodnì veselo, aut jako máku. Zleva, zprava, zepøedu i zezadu. Jednou jsem je zhruba poèítala a napoèítala neuvìøitelných 186 aut, které pøijely s dìtmi školou povinnými. Vzhledem k tomu, že na dukelské mùže být kolem 900 žákù, tak když to lehce zaokrouhlíme, každé ètvrté dítì jede do školy autem. Je mi jasné, že lepší to nebude. Také jsem chodila do téže školy, pravda, pøed ètyøiceti léty. Tehdy chodilli i muteniètí a radošoviètí žáci pìšky. Jako dnes vidím omrzlé tváøièky Rùženky Houskù a její cop vykukující z huòaté èepice. Dneska si to vùbec neumím pøedstavit. Když jsem tehdy marodila, tak mì probouzely stovky hlasù a hláskù a já byla tak ráda, že nikam nemusím. Zavrtala jsem se a blaženì dospala. To auta, ta vás nenechají. Vrèí a huèí a bublají a jeèí, couvají a otáèí, až radìji vstanete a jdete nìco dìlat. Píšu hodnì v noci. Ráda bych si pospala, ale mám na to jen pár týdnù v roce. Teï mì tedy èekají ta nejlepší rána. Mám ale zase jiný problém. Když totiž právì neprší a slunce je vysoko, tahá za nohu z pelíšku a to èlovìku nedá lenošit. Tak vylezu a otevøu okno. Ptáci zpívají, na trávì v parèíku se blýská rosa a sluníèko mì šimrá po tváøi. Bezdìkovskou prozatím sem tam projede auto, ani ho nevnímám. A já si pøijdu jako ten školák, jen zakøièet: Hurá, prázdniny! Helena Brejchová dí, kteøí se teï ujmou obce, vidí jako snadné øešení napojení na vodu z Øímova. Škoda, že se nezamýšlejí nad tím, proè Strakonice odebírají vody z jihoèeské soustavy jen deset procent a v drtivé vìtšinì používají vlastní zdroje. Je to pro nì mnohem výhodnìjší a nejsou na nikom závislí,“ pøipomíná bývalá starostka, která právì dosáhla dùchodového vìku. Novým zastupitelùm vzkazuje, že pøedchozí zastupitelstvo udrželo obec bez dluhù. Pøeje tedy nástupcùm, aby se jim práce pro obec také daøila. Ustavující zasedání nového zastupitelstva s volbou starosty by se mìlo odehrát 22. èervence v obecní místnosti. -lkstøeda 8. èervence 2009
Jitka Kupèová o životì po parlamentu Právnièka Jitka Kupèová - žena, která se pøed èasem rozhodla odejít z vysoké politiky, žena, za kterou se netáhly skandály, ale poctivá práce, žena, která dnes opìt pracuje na právním oddìlení strakonické èezety a pomalu se na ni v souvislosti s politickým i spoleèenským životem zapomíná… Asi by se slušelo se na zaèátek od èasu setkávala s vìcmi, které pro zeptat - jak se teï máte? mì byly dost tìžko stravitelné a které Dìkuji za optání, mám se dobøe. bych mohla nazvat ne pøíliš èistými Oproti dobì, kdy jsem aktivnì pùso- praktikami. Vždy mì to znovu a znobila v politice, je mùj život ménì hek- vu pøekvapovalo. Jsem stále pøesvìdtický, jaksi normálnìjší. èena o tom, že politika se dá dìlat Bylo hodnì tìžké rozhodnutí se otevøenì a že je možné jí projít s èisodejít z politické špièky? tým štítem. Pochopitelnì jako v kažPro mì to nebylo vùbec tìžké roz- dé lidské èinnosti vše záleží na lidech. hodování. Vìdìla jsem, že je mì po- Já osobnì vìøím, že i v dnešní dobì tøeba víc doma, a tak jsem vlastnì se politika dá dìlat zásadnì èistým, s rozhodováním nemìla žádný pro- slušným zpùsobem, bohužel to není blém a zbyteènì neztrácela èas. pravidlo. Každopádnì je to práce, Co je to vlastnì politika? Prá- není to hra. ce, hra, a je skuteènì tak špinavá, Myslíte, že byste se nìkdy mohla jak se øíká? do politiky vrátit, tøeba na komuMusím se pøiznat, že jsem se èas nální úrovni? I v politice platí nikdy neøíkej nikdy. Takže neøíkám nikdy. Myslím ale, že takový návrat mohu s témìø stoprocentní jistotou vylouèit. Dennì dojíždíte do zamìstnání z Nalžovských Hor, staráte se o svoji maminku, máte nároènou práci. Jak se dobíjíte? No, není to tak obtížné. Práce mì baví, mám skvìlé kolegy a energii mi urèitì dodává i to, že mám mamku vedle sebe, že je ve svých devadesáti letech celkem sobìstaèná a duševnì naprosto èilá. Snažím se nasát její moudrost a dokud to jde co nejvíce se nauèit. A potom je to samozøejmì moje rodina, dìti, malý dvouletý Jitka Kupèová ve snìmovnì, kde vnouèek, zahrádka a kytièky. Jaká je kromì pracovitosti skonèila v roce 2006 a znovu nekana slušnosti vaše nejlepší a nejhordidovala.
Jitka Kupèová dnes.
Foto -lk-
ší vlastnost? Sama jste mì pasovala za pracovitou a slušnou, já bych si nikdy netroufla takhle se hodnotit. A špatných vlastností mám spoustu. Jsem leckdy nespravedlivá, pøíliš rychlá v úsudku, pøíliš hrr, schází mi trpìlivost, rychleji mluvím než myslím a mohla bych tak dál pokraèovat. Snad nejsem zlá. A moje nejlepší vlastnost? Nevím, ale mamka øíká, že je na mì spolehnutí. A jaká je nejlepší a nejhorší vlastnost Jiøího Paroubka vidìno oèima Jitky Kupèové? Skoro se mi nechce pouštìt se do hodnocení Jiøího Paroubka, zejména proto, že ho neznám osobnì tak dobøe. Ale nechci být pokrytec, a tak mu pøiznávám velké organizaèní schopnosti, vùdcovské vlastnosti, cílevìdomost, ambicióznost. Je to èlovìk se širokým rozhledem. Ale abych
jenom nechválila. Nìkdy podle mého názoru nemá cit pro situaci. V dobì, kdy jste byla aktivní politièkou, musela jste absolvovat spoustu rozhovorù. Na co se vás nikdy nikdo nezeptal a vy byste to ráda øekla? S tou spoustou rozhovorù to není tak žhavé. Pøiznávám, že jsem se cílevìdomì snažila médiím vyhýbat a pokud to nebylo nezbytnì nutné, tak jsem se tomu vyhla. Vím, že to není pro politika zrovna plus, ale já jsem taková, pozornost médií mnì nikdy nebyla pøíjemná. S tím v podstatì souvisí i to, že vlastnì nevím, na co se mì nikdy nikdo nezeptal a já bych bývala ráda odpovìdìla. Nic takového asi není. Každý èlovìk má nìjaký cíl, za kterým jde, snad je i smyslem života držet se ideálù a vìøit, že se jednoho dne naplní. Vaše práce v parlamentu mohla být jednou z pomyslných životních met, teï už žijete jinou etapu. Jaký je teï váš cíl a jaké máte nejvìtší životní pøání? Mým nejvìtším pøáním je zdraví pro všechny moje blízké. Cílem snad je žít tak, abych, pokud už, neublížila pøíliš mnoha lidem a aby mi nikdy nedìlalo problém podat pomocnou ruku . A na závìr obligátní otázka: Jaké je vaše životní krédo? Zklamu vás. Nedokážu nìkolika slovy popsat svùj pohled na život, své pøesvìdèení èi shrnout své názory. Možná, že odpovìï najdete nìkde v tomto rozhovoru. Helena Brejchová
Polemika, ohlasy, dopisy, vzkazy
Psi nesmí do èásti Rennerových sadù Minulý týden mìsto vydalo doèasný zákaz vstupu se psy do zrekonstruované èásti Rennerových sadù. Ukázalo se totiž, že dochází k nièení keøù a trvalek, které psi zneèišují a poškozují. Dodržování zákazu kontrolují strážníci mìstské policie. Jak upozornila mluvèí radnice Marie Kotlíková, Rennerovy sady jsou podle mìstské vyhlášky veøejným prostranstvím, kde se mohou psi pohybovat pouze na vodítku. Za dodržování pravidel pro chování v parku zodpovídá ten, kdo psa právì vede, a už je to tedy vlastník, držitel èi peèovatel. Nyní ale mìsto v rekonstruované èásti parku vstup se psy zakázalo. Prostor je oznaèem piktogramem s pøeškrtnutým psem. Dùvodem je porušování vyhlášky, volné pobíhání psù a nièení nové zelenì. Mìsto pøitom na pøání pejskaøù pøipravuje veøejné cvièištì pro psy, kde se mohou vybìhat. Vybrána je
lokalita za èistírnou odpadních vod, kde již probíhají úpravy a se zahájením zkušebního provozu se poèítá na podzim. Zatravnìný pozemek má být postupnì osázen stromy a z èistírny se plánuje i pøivedení veøejného osvìtlení. Lokalita byla vybrána i s ohledem na to, že poblíž má vést v budoucnu cyklostezka. Dobøe je dostupná i autem, parkovištì tu již vzniklo. Tím spíš mìsto oèekávalo od pejskaøù víc ohleduplnosti k zeleni v Rennerových sadech. Jak dlouho zákaz vstupu psù do èásti parku potrvá? „Zatím je tato lhùta stanovena na dobu neurèitou, obèané mohou oèekávat zrušení zákazu v okamžiku, kdy se stav zelenì v této zrekonstruované èásti Rennerových sadù výraznì zlepší. O pøípadném termínu skonèení zákazu budeme samozøejmì pøedem informovat,“ uvedla Marie Kotlíková. -lk-
Zamilované sídlištì Mír. Prakticky všechna mìsta bojují se sprejery a popisovaèi veøejných prostranství. Øeknìte ale, mùžete se na nì na strakonickém sídlišti Mír zlobit? V prùchodu na rohu ulice Obráncù míru do vnitrobloku si na zdi pøeètete: Miluju Anetu Šípovou. A na pøístøešku u popelnic jen o pár desítek metrù dál v ulici Obráncù míru pro zmìnu: Miluju tì Kaèenko. Doufejme, že jde o sdìlení rùzných autorù, nikoliv jednoho pøelétavého. A taky nezbývá než doufat, že Kaèenka je pracovitá a chodí doma s odpadky do popelnice. Aby si vzkaz vùbec pøeèetla. Foto –lk-
Obsah rubriky Polemika, ohlasy, dopisy, vzkazy nemusí být totožný se stanoviskem redakce. Ta si vyhrazuje právo pøíspìvky krátit. Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 7 l
Herci z Novosedel obsadí mlýn NOVOSEDLY – Na sobotu 11. èervence pøipravuje ochotnický spolek Prácheòský furiant z Novosedel premiéru frašky se zpìvy s názvem Z èeských mlýnù. Tato humornì i pouènì ladìná hra se odehraje v prostøedí støedovìkého mlýna v Hoslovicích. Mlýnské kolo se doopravdy roztoèí a v záøi reflektorù budou diváci sledovat pøedstavení, které pìtaosmdesátiletý režisér spolku Stanislav Talián spolu s ostatními èleny upravil do venkovního areálu mlýna. Fraška je prùøezem mlynáøského života a zviditelòuje vztahy mezi vrchností, ke které tehdy nepatøil jen faráø, uèitel a velkostatkáø, ale i mlynáø. Není pochyb o tom, že i v dnešní dobì je obsah aktuální. Bìhem hry zazní také jméno rodiny Harantù, pùvodních majitelù mlýna. Ke høe byly pøidány mlynáøské písnièky s originálními texty. Nastudo-
vat pøedstavení trvalo pøes pùl roku. V ochotnickém spolku Prácheòských furiantù nejsou žádní nováèci. Hrají již nìkolik generací a pomocnou ruku pro zachování historie souboru jim podala televize Nova, která zcela zdarma poøídila záznamy pøedstavení. Divadelníci z Novosedel úèinkují nejen na Strakonicku, ale na pozvání Sylvie Vojíkové, vedoucí souboru J. K. Tyla, hostují i v Èeských Budìjovicích. Režisér Stanislav Talián slibuje, že fraška z mlynáøského prostøedí diváky v sobotu urèitì nezklame. V pøípadì nepøíznì poèasí se pøedstavení pøesune na nedìli 12. èervence. Na oba termíny je zajištìn autobus, který diváky dopraví z Hoslovic ke støedovìkému mlýnu. Pøedstavení zaène ve 21 hodin a vstupné je sedmdesát korun. Jitka Tomšovicová jako Jùlinka a Václav Tomšovic jako Karel ve zpìvohøe -pm- Èeské mlýny.
Hrdinové Karla Maye ožívají v Chlumu CHLUM - Klukovské sny nemusí vždy nutnì zmizet s dospíváním. Pøíkladem byl v sobotu 27. èervna již ètvrtý indiánský den, který v panenské pøírodì za obcí zorganizovali milovníci romantiky ze svazku chlumských podnikatelù za vydatného pøispìní dalších místních obèanù. Letošní indiánské hry navštívilo ke tøem stùm fanouškù této jedineèné akce. „Úèast byla ohromná i v pøedchozích letech, letos ale padl rekord,“ poznamenává k tomu jeden z poøadatelù Petr Tchorovský. „V samotném Chlumu je hodnì dìtí, pøistìhovala se sem øada mladých rodin. Velká návštìvnost bývá zejména z Blatné,“ dodal. Indiánský tábor byl dokonalý a nechybìlo nic, co ti døíve i pozdìji narození znají z filmových mayovek. Hned u vchodu vítali pøíchozí Vinnetou a jeho sestra Nšo-èi, jejich otec Inèuèuna vyuèoval malé adept indiánské dráhy v hodu lasem na cíl, „Old Shatterhand po dvaceti
letech“ dával lekce ve støelbì lukem. Uprostøed prostranství se tyèil vyøezávaný totem, okolo dvì týpí, nechybìlo ohništì ani strážní stanovištì. Slavné jezero Rio Pecos nahrazoval rybník pod táborem, kde se mohli podle libosti zájemci projíždìt na kánoi nebo na voru. Samozøejmì by to nebylo ono bez živých koní, kteøí se popásali dole v ohradì a byli k dispozici na výlet po okolí. Soutìží pro dìti tu bylo nepøebernì, také hod tomahavkem, hod oštìpem na bizona (namalovaného), porážení obøích døevìných kuželek pytlíkem plným písku na provázku, chytání rybièek na udièku, házení podkovami a tenisovými míèky na cíl, støelba ze vzduchovky na špejle. Každý mladý indián nebo indiánka, kteøí absolvovali nìjakou soutìž, byli na místì odmìnìni chlumskou jednodolarovou bankovkou. Rozhodèí na jednotlivých soutìžích dávali každému nìkolik pokusù, a když tìm nejmenším èi-
Blatenský kovboj Miroslav Simandl dokáže se svým konìm zázraky. Od pøítomných divákù si vysloužil bouølivý potlesk. Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 8 l
nily nìkteré disciplíny problémy, blahoskonnì pøimhouøili oèi a bez dolárku v kapse nikoho dál nepustili. Koneckoncù nešlo o žádnou olympiádu, ale v první øadì o potìšení dìtí. Za chlumské dolary si pak soutìžící mohli u stánku s cenami vybrat odmìnu v pøíslušné hodnotì. „Tohle naše oficiální platidlo jsme pro dìti vymysleli, abychom je motivovali. Èím víc penìz vyhrají, tím víc si toho mohou u stánku koupit,“ prozradil za poøadatele Jiøí Oulehle mladší, „my se vùbec snažíme každý rok program obohatit a zpestøit, vždycky pøijdeme s nìèím novým.“ Dìti byly z indiánských hrátek úplnì u vytržení, stejnì jako desetiletá Michala Koptyšová, která zavítala na území Apaèù podruhé. „Je to tady fajn, všechny soutìže jsou moc hezké. Mnì se nejvíc líbilo støílení ze vzduchovky. Nejúspìšnìjší
jsem byla pøi porážení tìch velkých døevìných kuželek,“ vyráží ze sebe pøekotnì a už pospíchá dál. Do Chlumu poprvé pøijeli manželé Dufkovi z Blatné s tøíletým Dominikem: „Malého tady ze všeho nejvíc potìšili živí koníci. Jsme velmi pøekvapeni, jak to tady mají místní pìknì zorganizované a jak umí zaujmout dìti.“ „Máme pochopení u obce, která nám umožòuje na obecních pozemcích tyhle akce poøádat. Konkrétnì podìkování patøí starostovi Františku Zrostlíkovi, i za nedávný chlumský Fichtl Cup,“ dodal poøadatel Petr Tchorovský. Indiánský den trval až do veèera a návštìvníci vidìli i dvacetiminutovou exhibici blatenského „kauboje“ Miloslava Simandla a jeho cvièeného konì. Ukázka pøirozené komunikace s konìm mezi publikem vyvolala bouølivý aplaus. Text a foto Vladimír Šavrda
Návštìvníky indiánského dne vítal Vinnetou a jeho sestra Nšo-èi. støeda 8. èervence 2009
Volynì má víc než muzeum
Kulturní sprcha Kino OKO Strakonice 5. až 9. 7. od 20.00 TERMINÁTOR SALVATION 12. až 16. 7. od 20.00 JMÉNEM KRÁLE 19. až 22. 7. od 20.00 TRANSFORMERS: POMSTA PORAŽENÝCH 23. 7. a 26. 7. od 20.00 NOC V MUZEU 2 27. až 28. 7. od 20.00 NA ODSTØEL 29. až 30. 7. od 20.00 PÁTEK TØINÁCTÉHO
Letní kino Strakonice 10. 7. od 21.30 HANNAH MONTANA 11. 7. od 21.30 JMÉNEM KRÁLE 17. až 18. 7. od 21.30 JMÉNEM KRÁLE 17. - 18. 7. od 21.30 LÍBÁŠ JAKO BÙH 24. - 25. 7. od 21.30 NOC V MUZEU 2 31. 7. od 21.30 PÁTEK TØINÁCTÉHO 1. 8. od 21.30 SNÌŽENKY A MACHØI PO 25 LETECH 8. 8. od 21.30 DOBA LEDOVÁ 3 14. 8. od 21.30 NEDODRŽENÝ SLIB 21. 8. od 21.30 BEJVALEK SE NEZBAVÍŠ 28. - 29. 8. od 21.30 HARRY POTTER A PRINC DVOJÍ KRVE
V depozitáøích a dalších prostorách volyòského mìstského muzea v romantické kamenné tvrzi se po nìkolik desetiletí povalovalo èi prostì „odpoèívalo na pùdì“ množství nejrùznìjších umìleckohistorických pøedmìtù, obrazù a dalších nepochybnì sbírkových artefaktù. V uplynulém roce prošly nìkteré z nich konzervací èi restaurováním a ty neevidované i zápisem do sbírek. Teï už se jimi mùže muzeum pochlubit. Volyòské muzeum kromì výstav poøádá i literární veèery, pøednášky, ale také divadelní pøedstavení, poznávací výlety, sympozia a v neposlední øadì koncerty jazzové, folkové, vážné hudby i dalších žánrù. Více o muzeu prozradil jeho vedoucí Karel Skalický, který zde pùsobí bezmála rok a pùl. Èekalo vás hodnì práce, když jste do muzea nastoupil? Od té doby se toho zmìnilo pomìrnì hodnì. Ale nutná práce je nekoneèná a jejího cíle témìø nevidìt. Muzeum bylo totiž dlouhodobì nedostateènì vybaveno jak po stránce finanèní, tak i personální. Na stavu øady pøedmìtù se hrubì projevil i ponìkud neodborný a laxní pøístup pøedešlého vedení muzea. Celková náprava bude trvat ještì øadu let. Podle rozmanitosti a šíøe kulturního programu hádám, že na to nejste sám? Urèitì nejsem. Tým našeho muzea je ale ve srovnání s jinými obdobnými institucemi pomìrnì malinkatý, ale jinak dostateènì akèní a funkèní. Potøebovali bychom se ještì ponìkud rozmnožit, na což však momentálnì nemáme volné finanèní prostøedky. Uvidíme, jak k nám bude pøívìtivá budoucnost. Jaké unikáty volyòské muzeum vlastní a jaké doposud skrývalo? Na každý sbírkový pøedmìt se dá pohlížet rùznì. Nìkdo jej zatratí, jiný
zase vyzdvihne. Osobnì mám docela slabost pro titìrnosti. Pomìrnì bohatá je sbírka výtvarného umìní – obrazù, kreseb, grafiky, plastik – èasovì sahá od 14. století prakticky až do souèasnosti a èítá nìkolik tisíc kusù. Obsahuje sice øadu vìcí tuctových, ale na druhé stranì také naopak velmi vzácných. Možno pøipomenout napøíklad relikviáøové busty zemských patronù od slavného barokního øezbáøe Františka Ignáce Weisse, které byly pøed èasem na velké výstavì èeského barokního umìní ve Francii. Unikátní je bezesporu plastika Nejsvìtìjší Trojice se tøemi tváøemi z pokroèilého 18. století. Slušnì jsou zastoupeny i sbírky ostatní. Vážnost si zasluhuje kvalitní soubor malovaného lidového nábytku z Pošumaví. Ale i nejrùznìjší práce umìleckoøemeslné. Z oblasti nìkdejší øemeslné výroby je pomìrnì znaèný soubor barvíøských matric. Podaøilo se vám restaurovat nìkteré pøedmìty? Restaurovaných pøedmìtù je nìkolik desítek, tìch konzervovaných podstatnì více. A tìch základnì ošetøených a oèištìných ještì násobnì víc. Od øíjna minulého roku v muzeu trvale pracuje konzervátorka Lucie Rùžièková, které bezesporu patøí na naše souèasné a snad i budoucí muzejní nebe. Na externí restaurování bylo v loòském roce vydáno nìco pøes 200 tisíc, což bylo z vìtší èásti uhrazeno z dotací Jihoèeského kraje. Poèet pøedmìtù, které potøebujeme akutnì restaurovat nebo konzervovat, nelze v souèasnosti pøesnì podchytit, ale je jisté, že jsou jich stovky a stovky. Kdo patøí k vašim návštìvníkùm? Je to smutné, ale místních zase nechodí takové množství, jaké bychom si pøedstavovali. Oslovujeme spíš širší spádovou oblast. Na nìkteré z výstav
V sobotu rodeo v Malenicích MALENICE – V sobotu 11. èervence mohou obdivovatelé jezdeckých dovedností zamíøit na rodeo do Malenic. Jeden ze závodù druhodivizní republikové soutìže se tu jede už dvanáctým rokem. Celkem se v sezonì poøádá pìt takových soutìží po republice, výsledky se sèítají a na konci vzejde celkový vítìz roèníku.
Pro turisty, kteøí tráví na jihu Èech dovolenou, pùjde urèitì o atraktivní podívanou. Uvidí soutìže v disciplínách jako je barelový dostih, oddìlování dobytka od stáda, povalení dobytèete, znaèkování telat nebo lasování. Pro zdejší diváky platí samozøejmì tatáž nabídka, domácí mohou navíc fandit zdejším jezdcùm. Uvidí Aloise Blaž-
ka mladšího z Nìmèic, Patrika Urbana z Hoslovic i Vladana Soukupa z Bavorova. Ti budou pomìøovat své umìní napøíklad s Martinem Odváøkou z èeské rodeové špièky. Akce na ranèi v Malenicích odstartuje ve 13 hodin, veèer ve 20 hodin pak zaène country bál se skupinou Pauza. A chystá se chystá i noèní pøekvapení. -lk-
Soutìž
Móda Milady Karasové na strakonickém hradì Módní pøehlídku modelingové agentury Czechoslovak models Milady Karasové mùžete shlédnout ve ètvrtek 16. èervence ve 20.30 hodin na hradì ve Strakonicích. Kdo pøijde neprohloupí a mùže vidìt v plné parádì kromì pøedních èeských modelek také Miss ÈR 2001 Dianu Kobzanovou. Pøedvádìt se budou kolekce módního návrháøe Petra Lakrona a módní znaèky Steilmann. Máte zájem? Pak jen odpovìzte na otázku na pøiloženém kuponu a doruète jej k nám do redakce do pondìlí 13. èervence. Jeden vylosovaný výherce získá dvì volné vstupenky
na veèer plný módy. Majitele volných vstupenek zveøejníme ve støedu 15.
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 10 l
èervence a hned tento den budou k vyzvednutí u nás v redakci. -lz-
Vedoucí muzea Karel Skalický. Foto Jakub Frydrýšek speciálnì pøijíždìjí zájemci i ze znaèných dálek. Do 31. srpna trvá výstava Chvála hole – co vše se za tímto názvem výstavy skrývá? Prostá oslava hole v nejširším slova smyslu – takže od hole jako dùležitého pomocníka na cestách, hole poutnické a pastýøské až k holi jako urèitému spoleèenskému èiniteli, tj. po vycházkové špacírky a španìlky. A to vèetnì vyobrazení ve výtvarném umìní a na fotografiích. Není to ale výstava jediná. Právì skonèila výstava restaurovaných a konzervovaných pøedmìtù Navrácená krása a ještì do konce èervence ve druhém patøe tvrze probíhá výstava s názvem Ni zisk, ni slávu!, pøipomínající celou historii volyòské tìlocvièné jednoty Sokol. V pátek 3. èervence zaèala výstava Srdeèný pozdrav z Volynì, která soustøeïuje historické pohlednice mìsta Volynì vèetnì digitální prezentace nìkolika stovek jejich druhù. A co plány výstav do budoucna? Chceme trvale pøinášet regionální poctivost, které se v kraji, myslím, dlouhodobì ponìkud nedostává. Strategie muzea i celková výstavní koncepce je tak trochu netradièní, dùraz je kladen pøedevším na poøádání vìtšího množství kvalitních krátkodobých výstav s pøímou vazbou k mìstu Volyni a oblasti širšího Pošumaví. Èekejte známého a podstatného Josefa Váchala, fenomenálního døevorytce, spisovatele a všeumìla, i naprosto neznámého a ale rovnìž pro kraj velmi podstatného malíøe Jiøího Václava Novotného. Pišišvory Aloise Boháèe. Krajiny Jana Pešáka. Stavby Jakuba Bursy. Jemné kresebné linie rektora Antonína Lhoty. Nejrùznìjší materiálové a výroèní výstavy. A také nìjakou takovou naší lidovost, veskrze odposlechnutou od vìtrù starých dob, které máme ještì to štìstí po chvilkách poslouchat. Až toho nebudeme schopni, bude zle. Jsou tu i další aktivity, které bìžné muzeum neprovozuje. Proè to dìláte? Naše aktivity jsou vskutku košaté, je to i z toho dùvodu, aby se do muzea dostali i jiní návštìvníci, kteøí by se tam za standardního provozu vùbec nepodívali. A myslím si, že se nám to pomìrnì daøí. Aktuálnì pøipravujeme tzv. Pokoutní kruh prácheòské vlastivìdy pro dospìlé a vlastivìdnì-historický kroužek pro dìti. Dále pøednáškový cyklus o barokní kultuøe. Jedno výtvarné sympozium. A další a další. Michal Štìpánek støeda 8. èervence 2009
Proè Marina Richterová mìní název výstavy? STRAKONICE – Muzeum støedního Pootaví zahájilo úterní vernisáží výstavu litografických grafik Mariny Richterové s názvem Tanec v èínském kabátku. Autorka je také známá jako ilustrátorka knih od pohádek pro dìti až po Shakespearova Hamleta a Krále Leara. Marinu Richterovou jsme zastihli pøi pøípravì výstavy v Jelence strakonického hradu. Je to žena nevelkého vzrùstu s velkým temperamentem, což asi ètenáø rozhovoru odhadne sám. Narodila jste se v Moskvì a vystudovala èásteènì tam a také v Praze na Vysoké škole umìlecko- prùmyslové. Proè tvoøíte právì litografie? Abych dokázala, že litografie není podøadnìjší než hlubotisk, jak mnozí hlásají a pohrdají litografií. Hledám a objevuji možnosti, které skýtá. Chci vrátit litografii její zvuk. Jak vznikl námìt k vaší tvorbì, kterou vystavujete ve Strakonicích? Zásadní vliv na mou tvorbu mìlo absolvování roèního studia zamìøeného na sinologii a koreanistiku. To je vìdní obor zabývající se studiem èínského jazyka, historií, kulturou a problematikou týkající se Èíny a Koreje. Co vás na tìchto kulturách láká? Je to objevování tradic a zcela odlišného svìta. Baví mne spojovat a hledat spojnice mezi kulturami a to bez studia jednotlivých kultur nejde. Doslova jsem si rochnila v dìjinách umìní Èíny, Japonska a Korey. Byla jste nìkdy v Èínì, Koreji nebo Japonsku? Ne, zatím nejsem pøipravena. Chci tam jet teprve, až budu ovládat jazyk a zvyky. To je ale dlouhá cesta. Èínských znakù je pøes pìt tisíc a nemáte vùbec žádnou asociaci, která by vám pomohla k jejich zapamatování. Takže se to uèím tak,
že každý znak nìkolikrát píši nebo spíš maluji a snažím se jej zapamatovat. Dvìma tisíci znaky se dorozumívají v této øeèi dìti a nižší spoleèenská vrstva. Èím lépe ovládáte jazyk a etiketu, tím se øadíte výš a mùžete toho více poznat. Kdy myslíte, že budete pøipravena? Tak to nevím. Pøiznám se, že èím víc studuji jejich pravidla spoleèenského chování, tím víc se bojím tam vkroèit. Je to velmi nároèné a udìláte-li nìjakou chybu v tìchto pravidlech je to velký prohøešek, který se neodpouští. Co znamená název výstavy Tanec v èínském kabátku? Víte, pracovala jsem na této sérii dva a pùl roku. Pøipadala jsem si sama, stará a opuštìná. Sedíte shrbená nìkolik hodin v kuse a musíte k tomu pøistupovat opravdu s pokorou, protože taková práce je nároèná a dlouhá. Napadlo mne se pøihlásit na kurzy argentinského tanga, abych se odreagovala. A tam jsem zjistila, že tango zaèala ve tøicátých letech tanèit v Èínì tehdejší smetánka. Na tomto základì jsem svou výstavu pøejmenovala. Pùvodnì se totiž jmenovala Èínské hùlky podle jednoho vystavovaného díla. Tak jste spojila pøíjemné s užiteèným a líbí se vám tento tanec? Je to smyslný, temperamentní tanec plný sexu a to každou ženu láká. Na vernisáž jsem pøipravila pokus o jeden kousek s dcerou. Kdo vám pomáhá s pøípravami výstav? V tom mi velice pomáhá mùj životní partner, bývalý profesor na vysoké škole architekt Bohumil Chalupníèek. Jaké je soužití s bývalým profesorem? Je to tvrdý intelektuální boj dvou individualit. Pøipadám si poøád jako žaèka, nechci se nechávat stále pouèovat, a proto dochází èasto ke støetùm. Hlavnì když jde o práci,
souboru Markýz. Divadelní soubor Èelakovský získává 40 000 korun, loutková scéna Radost 28 000 korun. Následují pøíspìvky pro kapely – 10 000 korun pro Pošumavskou dudáckou muziku, stejnì pro Mladou dudáckou muziku, country skupinu Pauza i dechovkou kapelu Nektarka. Po deseti tisících putuje k pìveckému sboru Fere Angeli i pìveckému sboru gymnázia. Prácheòský soubor písní a tancù Strakonice má pøiøèen pøíspìvek 60 000 korun, dìtský folklorní soubor Prácheòáèek 40 000 korun. Èástku 20 000 korun dostane RM dance studio a Dùm dìtí a mládeže obdržel pøíspìvek 10 000 korun pro taneèní kroužek break dance Illknees. Ti-
MìKS Strakonice II. nádvoøí strakonického hradu 16. 7. od 20.30 NOBLESSE 2009 - módní pøehlídka s doprovodným programem 24. 7. od 19.30 INKULULEKO YABATSHA koncert africké skupiny ze Zimbabwe Podskalí 1. 8. od 14.00 360 LET JSME TADY PRO VÁS - oslavy 360. výroèí založení pivovaru s doprovodným hudebním a zábavným programem (U2 desire, modní pøehlídka, Meteor, soutìže) 5. 9. od 14.00 LOUÈENÍ S PRÁZDNINAMI - zábavný celodenní program s hudbou zakonèený ohòostrojem
Partner Marina Richterové architekt Bohumil Chalupníèek pøi instalaci výstavy na strakonickém hradì tak bývám neústupná. Nìkdy máme každý jinou pøedstavu a pak to lítá. Uèí se váš partner také nìco od vás? Jeho ego mu nedovolí zùstat pozadu, tak když jsem se zaèala uèit èínštinu, hned se pøihlásil také a teï uvádí moje výstavy v èínštinì. Kde všude jste vystavovala? Jen minulý rok v pìti mìstech Belgie, Slovenska a Èech. Vystavování a vernisáže, to si už užívám, ale co je za tím hodin samoty, to si jen málokdo pøedstaví. Vypadám sice jako když vymetám veèírky, protože jsem temperamentní, ale pravda to není. Potøebuji spoleènost, ale pøi tvorbì naopak samotu a jsem ráda, že jsem blíženec. Prý jsou hodnì tvoøiví a to já jsem. Bez toho bych nemohla být šasn, stejnì jako bez jistot, které potøebuji. Jaké jistoty máte na mysli? Musím vìdìt, že mám dùm na kopci, aby do nìj nemohla voda, nakrmené a zabezpeèené dìti a chlapa jako skálu, abych za sebou cítila jeho jistotu. Pavla Maradová
Komu a kolik z kulturních fondù a grantù STRAKONICE – Granty a kulturní pøíspìvky jsou pro letošek rozdìleny. Hodnotící komise a komise pro kulturu a cestovní ruch daly návrhy, radní je 1. èervence schválili. Nejprve tedy granty pro tento rok. Dechová kapela Nektarka na vydání desky Nektarka o pivu obdrží od mìsta 53 500 korun, pro Muzeum støedního Pootaví je urèeno 40 000 korun na Evropská setkání a èástkou 57 500 korun mìsto podpoøí seriál festivalù a koncertù poøadatele Jiøího Tomana s názvem Èeský bigbít. Pøíspìvek na kulturní èinnost ve výši 10 000 korun obdrží skupina historického šermu Vendeta, stejnou èástku dostanou i šermíøi ze
Kulturní sprcha
sícovkou mìsto podpoøí taneèní kroužek Disk a èástkou 5000 korun Jednotu K. H. Borovského. Další pøíspìvky putují na konkrétní akce. Sdružení hasièù Èech, Moravy a Slezska dostane 3000 korun na výtvarnou a literární soutìž Požární ochrana oèima dìtí, osadní výbor Modlešovice 4000 korun na den dìtí. Na den dìtí poøádaný osadním výborem Hajská je urèen pøíspìvek 2000 korun, stejnì dostane i Mateøské centrum Beruška na akci s tatínky Velké klání pro zasmání. Radní dále vyèlenili èástku 8000 korun n a prezentaci m ì s t a v obrazovém atlasu regionù a øemesel, vydávaném Klubem èeských turistù. -lk-
Muzeum støedního Pootaví Výstavní sínì hradu 3. 7. až 30. 8. HISTORIE STRAKONICKÉHO PIVOVARU (360 LET VAØÍME PIVO) - výstava 7. 7. až 1. 9. TANEC V ÈÍNSKÉM KABÁTKU - MARINA RICHTEROVÁ - výstava 10. 7., 14. 7. a 21. 8. NOÈNÍ PROHLÍDKY MUZEA Kapitulní síò 26. 5. až 31. 10. EXPOZICE CÍRKEVNÍCH PLASTIK Areál vodního mlýna v Hoslovicích 11. 7. od 21.00 Z ÈESKÝCH MLÝNÙ - hra se zpìvy 18. 7. od 10.00 PLNÝ KRAJÁÈ MLÉKA - jak se tlouklo máslo a vrtìl tvaroh a sýr 22. 8. od 10.00 POSEÈENO, SKLIZENO, UMLETO - jak se vázaly snopy, mlátilo a mlelo 10. 7., 14. 7. a 21. 8. NOÈNÍ PROHLÍDKY MUZEA AREÁL VODNÍHO MLÝNA V HOSLOVICÍCH Út, Pá 13 -16 , So, Ne 10.00 -16.00 MUZEUM V HRADU dennì 9.00 - 17.00 mimo pondìlí
Šmidingerova knihovna do 20. 7. - výstava POZDRAVY Z EVROPY
Hudební klub Køemelka ètvrtek 16. 7. od 20.00 HARCORE THURSDAY koncert hardcorových kapel vstup 70,- Kè
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 11 l
Narodili se: Okresní nemocnice Strakonice
29. 6. Hanì Grabmûllerové z Volynì dcera Šárka 29. 6. Hanì Novákové ze Strakonic syn Štìpán 30. 6. Markétì Kvìchové z Vodòan syn Ondøej Frkal
Linka dùvìry Strakonice tel.: 722 050 013 Út a Èt 15.00-22.00 - s výjimkou prázdnin
Ze spoleènosti 2. 7. Kláøe Bubrlové ze Strakonic syn Samuel Gregor 2. 7. Evì Šiplové z Horažïovic syn Lukáš 2. 7. Gabriele Èechové z Písku syn Martin 3. 7. Lence Vaòousové ze Strakonic syn Denis 3. 7. Blance Køivancová z Katovic dcera Tereza 3. 7. Marinì Benešové z Volenic dcera Viktorie Heráková 4. 7. Lence Zdeòkové z Nezamyslic syn Marek 5. 7. Lence Poklopové z Radomyšli dcera Lucie
6. 7. Bohumile Humlové ze Sušice dcera Josefína 6. 7. Olze Remešové ze Strakonic dcera Anežka 7.7. Michaele Brabcové z Radošovic syn Jaroslav 7. 7. Silvii Šperkové z Blatné syn Alexander Leheèka 7. 7. Hanì Desatové ze Zdíkova syn Lukáš
Zemøeli: Pohøební ústav Karel Hošek - Strakonice
24. 6. Marie Bublíková, Strakonice (1920) 29. 6. Jiøí Frnoch, Malenice (1956)
Centrum pro zdravotnì postižené
4. 7. František Reifer, Str. (1950) 4. 7. Anna Kahovcová, Nebøehovice (1926) 5. 7. Vladimír Bažata, Strakonice (1935) 6. 7. Josef Loula, Katovice (1950) 7. 7. Marie Vozková, Drážov (1936)
Pohøební služba Jan Hoøejš Blatná
25. 6. Jaroslava Tesaøová, Lnáøe (1928) 26. 6. Marie Leheèková, Slavìtín (1929) 27. 6. František Kuèera, Lnáøe (1935) 28. 6. Milan Šturc, Blatná (1932) 29. 6. Josef Flachs, Kasejovice (1928) 28. 6. Marie Karlíková, Zahorèice (1945) 2. 7. Pavel Mlíèko, Maèkov (1956) 5. 7. Jiøina Tomanová, Mirotice (1924)
Pohøební služba Švecová Vodòany
Jihoèeského kraje, o.s. pracovištì ve Strakonicích Hodiny pro veøejnost: Po a St 8–12, 13-16.30 Pá 8.00 - 12.00 Tel.: 383 321 931
[email protected] www.czp.strakonice.cz
5. 7. Marie Polanská, Vodòany (1919)
Pohøební služba Technické služby Blatná
29. 6. Kamila Polívková, Kramolín (1927)
Lhota Støelskohoštická vyrazila na sraz Lhot ØEŠETOVA LHOTA / LHOTA STØELSKOHOŠTICKÁ – V pátek 3. èervence zaèal již 29. roèník srazu Lhot a Lehot z Èeské republiky a ze Slovenska. Tentokrát v Øešetovì Lhotì u Náchoda. Jako jediní z okresu Strakonice pøijeli zástupci Lhoty Støelskohoštické, zato v poèetné skupinì patnácti lidí. Sjezd Lhot, Lhotek, Lhùt, Lhotic a Lehot, kterých je na území Èeské republiky a Slovenska více než 360, se každoroènì koná ve Lhotì, která se o poøádání pøihlásí. Termín je daný – o svátcích 5. a 6. èervence, aby se mohli dostavit všichni a nemuseli si brát dovolenou. Sraz se poøádá již od roku 1980, kdy byl poprvé v Uhlíøské Lhotì na Kolínsku. Pøi pøíležitosti tamního sra-
zu rodákù se rozhodli, že sezvou všechny pøedstavitele Lhot právì do té jejich. Odstartovali tak tradici, která již trvá více než ètvrt století. Smyslem je setkávání lidí z vesnic stejného jména a podle historie i stejného údìlu. Tím bylo obdìlávání málo úrodné pùdy v okrajových èástech katastrù existujících vesnic s feudálním osídlením. Za tuto èinnost byli obyvatelé vesnic osvobozeni na pøesnì stanovený poèet let od daní a poplatkù, mìli tzv. „ lhóty “, polehèení. Vznik Lhot se datuje od 13. století za panování Pøemysla Otakara I. Lhota Støelskohoštická tak získala svùj název od blízké obce Støelské Hoštice a historicky první zmínka o ní je z roku 1315. Dnes
má pøibližnì kolem sta obyvatel. Nejmladšímu zástupci ze Lhoty Støelskohoštické na srazu Lhot bylo pìt let. Sraz Lhot a Lehot je také o prezentaci kulturního života v daném regoinu a o soudržnosti Lhoákù. V pátek 3. èervence se zaèaly sjíždìt první Lhoty a mezi nimi i ta Støelskohoštická do stanového tábora. Na úvod se konal turnaj v nohejbalu, ve kterém se bohužel Støelskohoštiètí nedostali do druhého kola, aèkoli mìli dva týmy po tøech. Veèer se konala zábava s živou hudbou na pódiu pod stanovou osadou. V sobotu, která byla ústøedním dnem srazu, vyšel po obìdì prùvod, kde se všechny Lhoty seøadily podle poøadového èísla, které dostaly pøi pøíjezdu. Lhota Støelskohoštická šla v prùvodu jako tøetí. První v prùvodu vždy jede koòský povoz se zástupcem poøádající Lhoty a symbolickou zástavou, na které jsou stuhy od každé Lhoty, která již sraz poøádala. Na konci prùvodu se zástava pøedá Lhotì, která bude sraz poøádat pøíští rok.
Prùvod vedl pøes celou obec a konèil opìt u stanového tábora na pódiu, kam jednotlivé Lhoty pøicházely a krátce se pøedstavily. Sraz zpestøila kulturní vystoupení Viléma Èoka, Michala Hrùzy, Oldøicha Navrátila a Jaroslavy Obermaierové a neustále se soutìžilo mezi Lhotami, tøeba i ve støelbì na asfaltové holuby, kde byl také støelskohoštický zástupce. Za dobrého poèasí se létalo v balonech. V sobotu veèer byl ohòostroj. V nedìli pak Støelskohoštiètí patøiènì reprezentovali v kuželkách, soutìž vyhráli. Obec Støelské Hoštice, která pøispìla na cestovní výdaje ètyømi tisíci korun, se nemusí za svou Lhotu stydìt. Zajímavostí Lhoty Støelskohoštické je její vlajka, která znázoròuje stavidla Bøezového potoka, který jí protéká, a tuèòáka, o kterém nikdo neví, proè tam je. Než staèil autor návrhu objasnit dùvod, zemøel. Letošní sraz, který trval do 6. èervence, navštívilo 59 pøihlášených Lhot a pøibližnì 1130 lidí. O poøádání dalšího roèníku se pøihlásila Tvarožná Lhota u Hodonína. Text a foto Vladislava Janochová
Zástupci ze Lhoty Støelskohoštické zleva dole: Martin Vachta, Hana Vachtová, Petr Pašava, Petr Málek, Michal Kokrda, Stanislav Heøman a nejmladší Pavel Janoch. Zleva nahoøe: Milan Vachta, František Kokrda, který jezdí na srazy nejdéle, Petr Sulán, Pavel Janoch, Vladislava Janochová, Pavel Dvoøák a Vladislava Janochová ml. Lhota Støelskohoštická šla v prùvodu tøetí. Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 12 l
støeda 8. èervence 2009
Víkendový hasièský maraton v Drachkovì DRACHKOV – Hasièi v Drachkovì chystali uplynulý víkend ve velkém stylu – v sobotu odpoledne pohárová soutìž, pak velká premiéra noèního klání s diskotékou o drachkovské sele a v nedìli další díl Šumavské hasièské ligy. Kdo chtìl pøespat, mìl k dispozici sál i pøísálí kulturního zaøízení, po ránu se nabízela slepièí polévka. Poèasí bohužel udìlalo organizátorùm èáru pøes rozpoèet hlavnì v sobotu, kdy kvùli vodním dešovým pøívalùm vyjíždìly sbory Drachkova a Pracejovic dokonce na zásah. Navíc se dráha ve sportovním areálu ocitla pod vodou, bylo tøeba operativnì vybagrovat na ploše jámu, do které se voda svádìla. Pøesto do odpolední soutìže O pohár starosty Drachkova nastoupilo 19 týmù a tra otestovaly. Hlavnì domácí áèko Drachkova už potøebovalo prolo-
mit smùlu, protože pøedtím ètyøikrát útok nedokonèilo. Jenže odpoledne to ještì pøijít nemìlo, kluci si pøipsali další dva neplatné pokusy. Zvítìzily Zahorèice (23,03) pøed Pøešovicemi (24,47) a Novými Kestøanami (25,58). V soutìži žen putovala první cena k týmu Mladìjovic (27,20), druhá do Novosedel (28,57) a tøetí do Èejetic (28,67). Mezi veterány bylo poøadí následující – Mladìjovice, Sousedovice, Drachkov. Na veèerní soutìži se èekalo kolem ètyøiceti týmù. Organizátoøi byli pøipravení. Pivní vùz na svém místì, areálem dunìla muzika, dvì zmražená selata èekala na voze na vítìze mužské a veteránské soutìže. K mìøení èasù byla instalována elektronická èasomíra, kolem dráhy rozmístìny pochodnì. Jenže odpolední silný plavák dost úèastníkù
odradil a na místì zùstalo jen ètrnáct skalních týmù. Ty to vzdát odmítly, i když všichni èvachtali v bahnì, pochodnì odmítaly hoøet a v jednu chvíli se areál ocitl ve tmì a místní elektrikáøi museli pøedvést bleskovou akci, aby pøerušený proud zas ukáznili. První na start šel první tým Drachkova. Koneènì to vyšlo, útok dokonèili, i když èas 19,28 se u této party nedá považovat za ideální. Nakonec to staèilo na ètvrté místo. Do dvaceti vteøin se totiž vešly jen ètyøi týmy ze tøinácti mužských. Hned po domácích šly totiž na start Žernovice B a daly èas 18,57. Pod devatenáct vteøin pak už mìlo èas jen áèko Kalenic (18,93) a Dolany, které se jediné dostaly pod osmnáct vteøin. Naopak bylo k vidìní pár dramat, kdy v útoku Zdíkovce kluci nespojili hadice a levý proudaø se
Na stupních vítìzù – zleva støíbrné béèko Žernovic, vpravo bronzové áèko Kalenic a uprostøed vítìzové z Dolan, kteøí tøímají „drachkovského vlèáka“…
Èerpání vody v podání drachkovského A týmu.
nedoèkal vody. Neplatný pokus mìlo i béèko Kalenic, jehož závodník si navíc pøivodil úraz a na základnu dokulhal jen s pomocí. „Pøedek nestaèil zadku,“ komentoval tento nezdaøený pokus starosta Miroslav Krèal, který se stal moderátorem soutìže, s výjimkou chvil, kdy sám nastoupil za drachkovské veterány, kdysi úèastníky požární extraligy. Domácí áèko pøedtím mìlo malé zdržení pøesnì z opaènému dùvodu – vpøedu proudaøi èekali, ale vzadu se zpozdila voda. Po pùlnoci se rozdaly ceny, jedno drachkovské sele patøilo nejlepším veteránùm, a to byli domácí. Ti vzkazují, že sele peèou pøíští sobotu a soupeøi z noèní soutìže jsou srdeènì zváni. Druhé sele odcestovalo do Dolan k nejlepšímu týmu mužù (17,48). Druhé skonèily Žernovice (18,57), tøetí Kalenice A (18,93), ètvrtý Drachkov (19,28) a páté Výškovice B (20,14). Nejlepší si odvezli zahradní houpaèku, gril, pivo. Všechno na léto, jen co koneènì zaène. To ale ještì stále nebylo v Drachkovì všechno. V nedìli se poèasí trochu umoudøilo a na tøetí závod seriálu Šumavské hasièské ligy pøijelo 31 družstev. Domácí už zase bodovali na tøetí pøíèce. Vítìzem nedìlního Dudák cupu Šumavské hasièské ligy se stali muži áèka Žernovic s èasem 19,71, druhé byly Obytce z Klatovska (19,76), tøetí Drachkov (20,16), ètvrté Kalenice (20,49) a pátí noèní vítìzové z Dolan (20,70). Do Žernovic putovalo i vítìzství v soutìži žen (21,76). Druhé byly ženy z Dolan (21,90), kterým noèní probìhnutí na dráze evidentnì také nic neubralo na výkonu, a tøetí pøíèka patøila Sudomìøi (23.,78). Pøíští kolo Šumavské hasièské ligy se koná už v sobotu 11. èervence v Budilovì na Prachaticku a hned další sobotu 18. èervence se stanou hostitelem Kalenice. Další fotografie od pátku 10. èervence na www.jihocesketydeniky.cz -lk-/Foto –ib-
Soustøedìní strojníka z béèka Drachkova. Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 15 l
SPORT Fotbal – valná hromada OFS
Jiøí Køiváèek povede okresní fotbalový svaz Okresní fotbalový svaz zná od pátku 3. èervence nového pøedsedu. Stal se jím sedmaètyøicetiletý sportovní manažer SK Strakonice 1908 Jiøí Køiváèek. Rozhodla o tom mimoøádná valná hromada. Køiváèek se stal nástupcem Václava Palivce, který pùsobil ve své funkci od 7. srpna 2002. Palivec však v prùbìhu letošního roku rezignoval na všechny funkce, které vykonával z dùvodu èastého napadání jeho osoby, protože zároveò v okresním pøeboru figuruje jako trenér Poøíèí. V tajné volbì Jiøího Køiváèka podpoøilo 23 delegátù. Jeho soupeø, souèasný místopøedseda výkonného výboru Václav Maroušek, získal 13 hlasù. Celkem volilo 36 delegátù – stoprocentní úèast. Nový pøedseda povede výkonný výbor do pøíští, øádné valné hromady, která se bude konat pøíští rok. Jak se oba kandidáti na post
žích pùsobím také jako delegát. Co vám mùžu nabídnout? Objektivitu, hlavnì na základì znalosti pøedpisù. V tom mám pøed druhým kandidátem znaèný náskok.“ Za zvolení Jiøího Køiváèka pøedsedou okresního svazu loboval pøedseda katovického oddílu Tomáš Hajdušek. „Ke kandidatuøe jsem Jirku pøemluvil já. Znám ho nìkolik let, je to výborný manažer. Do fotbalu dává spoustu penìz a ne naopak. Sehnat finance je v dnešní dobì tìžší a tìžší. Vím to z vlastní zkušenosti. V Katovicích jsem od roku 1994 a pøed každou sezonou se hrozím, jestli seženu trenéry a dostateèné finance. Pokud bude zvolený, zaøídí, aby se OFS stal servisní organizací, která nám èinovníkùm bude poskytovat opravdu služby. Jsem rád, že jsem v této myšlence získal podporu u vìtších klubù jako jsou Volynì, Blatná,
Katovický šéf Tomáš Hajdušek (vpravo) pøi konverzaci s Václavem Marouškem. Osek a Strakonice. Žádám vás, abysLosovací aktiv te dali Jirkovi podporu. Pokud mu Okresní pøebor (zaène 13. koji dáte, urèitì se nespálíte. Je to výborný manažer a èlovìk, který umí lem – 16. srpna): 1. Sedlice B, 2. Støelské Hoštice, 3. Chelèice, 4. do fotbalu pøinést peníze,“ øekl. Okamžitou reakcí na zvolení Pražák, 5. Malenice, 6. Poøíèí, 7. Køiváèka pøedsedou bylo odstou- Volynì, 8. Lom, 9. Cehnice, 10. pení po sedmi letech Zdeòka Mike- Pracejovice, 11. Osek B, 12. Blatše z postu èlena výkonného výbo- ná B, 13. Bavorov, 14. Dražejov. III. tøída (1. kolem – 23. srpna): ru. Musel být tedy dovolen nový 1. Štìkeò B, 2. Champions (tým byl èlen výkonného výboru. V dovol- do soutìže zaøazen ze IV. tøídy rozbì byl zvolen Václav Králíèek s 21 hodnutím STK – potvrzeno valnou hlasy, druhý kandidát Josef Košál hromadou), 3. Radošovice, 4. Pøedzískal devìt hlasù. Ještì pøed vol- slavice, 5. Mnichov, 6. Civa Trans, bou oznámili odstoupení z kandi- 7. Kladruby, 8. Èestice, 9. Hoslodatury Jan Prášil a Rostislav Hru- vice, 10. Doubravice, 11. Balvani, bý. Právì jméno Jana Prášila bylo 12. Lnáøe. pøed valnou hromadou dost diskuIV. tøída (1. kolem – 23. srpna): tované, protože Prášil byl spojený 1. Libìjovice, 2. Sousedovice B, 3. s nejvìtší korupèní aférou v Èes- Roma Strakonice, 4. Nišovice, 5. ku. „Odstoupil jsem z kandidatury, Volynì, 6. Lnáøe B, 7. Èíèenice, 8. protože se chci vìnovat jiné èinnos- Cehnice B, 9. Drahonice, 10. Chelèice B, 11. Balvani B, 12. volno. ti,“ vysvìtlil. 35 + (1. kolem – 31. srpna): 1. Výkonný výbor má nyní toto složení: pøedseda Jiøí Køiváèek, Bavorov, 2. Volynì, 3. Blatná, 4. místopøedseda Václav Maroušek Doubravice, 5. Pražák, 6. Katovia èlenové Václav Zábranský, Jiøí ce, 7. Èkynì, 8. Dražejov. Dorost (1. kolem - 30. srpna): Slavík, Josef Horòák, Vladimír Ho1. Cehnice, 2. Sousedovice, 3. LnáVáclav Maroušek pøi svém projevu. Ještì netušil, že odejde jako poražený. vorka a Václav Králíèek. øe, 4. Bavorov, 5. Volynì, 6. Drapøedsedy pøedstavili? Vítìz Jiøí Køižejov, 7. Kestøany, 8. volno, 9. váèek: „Je mi 47 let, jsem ženatý. Støelské Hoštice, 10. Štìken. Celá moje fotbalová kariéra je výŽáci (1. kolem – 13. záøí): 1. raznì spjatá s Pøeštovicemi. Jsem Štìkeò, 2. Dražejov, 3. Bavorov, 4. úèastník všech postupù jako hráè i Sousedovice, 5. Støelské Hoštice, 6. jako funkcionáø. Po slouèení PøešBìlèice. ovic s SK Strakonice jsem sporSt. pøípravky (1. kolem – 30. tovní manažer se zamìøím na Bsrpna): 1. Bìlèice, 2. Strakonice B, mužstvo, ve kterém jsou základem 3. Blatná, 4. Strakonice A, 5. Vodpøešoviètí hráèi. Chci pøedevším òany, 6. Bavorov, 7. Volynì, 8. posílit personální komise. Mám od Osek, 9. Katovice, 10. Chelèice, klubù pøislíbenou pomoc. Jsem pøi11. volno, 12. Sedlice. praven spolupracovat se stávajícím Ml. pøípravky (1. kolem – 30. výborem, s KFS a s panem Hašsrpna): 1. Strakonice A, 2. Strakokovcem. Byl bych také rád, kdyby nice B, 3. Blatná A, 4. Blatná B, 5. se podaøilo sehnat nìjakého sponzoVodòany, 6. Chelèice, 7. Volynì, ra, který by podporoval okresní fot8. Osek, 9. Katovice, 10. Sedlice. bal,“ øekl. To jeho protìjšek Václav Èeský pohár (1. kolo - 2. srpMaroušek mluvil takto: „Užší pøedna): Drahonice – Chelèice B, Èesstavení není ani potøeba. Ve fotbale tice – Mnichov, Radošovice - Cehjsem od roku 1980. Po skonèení nice, Civa Trans – Dražejov, Kladhráèské kariéry jsem od roku 2002 ruby – Roma Strakonice, Sedlice B ve výkonných výnorech jak OFS, – Doubravice. Nasazeny do druhétak i KFS, kde jsem pøedsedou ko- Tìžko odhadnout, co si Václav Maroušek (vlevo) s Jiøím Køiváèkem po volbì ho kola jsou Chelèice A a Lom. mise rozhodèích. V èeských soutì- øíkali. Stranu pøipravil Jan Petráš Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 16 l
støeda 8. èervence 2009
Fotbal – valná hromada OFS
Maroušek: Cítím to jako odvetu ze strany Katovic „Co vám mohu nabídnout? Objektivitu, hlavnì na základì znalostí pøedpisù a smìrnic, v èemž si myslím, že mám oproti druhému kandidátovi náskok.“ S tím ale Václav Maroušek na volbì pøedsedy OFS neuspìl. Jiøímu Køiváèkovi podlehl v pomìru hlasù 13:23. Jaký jste mìl pocit po prohrané volbì na post pøedsedy okresního fotbalového svazu? Cítil jsem to jako urèitou odvetu za utkání Katovice – Roudné ze strany Katovic a jejich pøedsedy pana Tomáše Hajduška. I když jsem v tom utkání nijak nefiguroval, tak se Tomáš Hajdušek nemùže smíøit s tím, že sestoupili z krajského pøeboru. Myslím si, že to není práce komise rozhodèích a ani nikoho jiného. Jedna vìc je, že si Katovice sestup zapøíèinily samy- a druhá vìc je, že skonèily na druhém místì od konce a kdyby nesestoupilo z divize Milevsko, tak by zøejmì nesestoupily ani ony. Otázka je, co v tom udìlal oddíl SK Strakonice a proè jim nepomohl v záchranì. Myslím si, že k tomu mìl možnosti. Budete i nadále vykonávat funkci v komisi rozhodèích? Ne. Jsem teï rozhodnutý pøerušit èinnost jako pøedseda komisí rozhodèích. Vím, že to svazu pøinese urèité problémy. Okresních rozhodèích je hodnì málo a já jsem t o vždy d o k á z a l skloubit s rozhodèími, kteøí jsou øízení krajským f o t b a l o v ý m s v a z e m . V souèasné dobì si dovoluji tvrdit, že když skonèím jako pøedseda komise rozhodèích v okrese, tak skonèí i nìkolik rozhodèích. Když to vezmu, tak je v okrese 18 rozhodèích. Na valné hromadì skonèil Zdenìk Mikeš. Samozøejmì, že když složím funkci, tak nebudu pískat ani já. To už jsme se dostali na èíslo 16. Pokud skonèí ještì pár rozhodèích, tak jsem zvìdavý, jak je bude nástupce po mnì nasaz o v a t . Pokud Jiøí K ø i v á è e k na valné hromadì proklamoval, že hodlá zajistit servis oddílùm, tak jsem zvìdavý, jak se vypoøádá s touto otázkou. Nedostat rozhodèích je velký problém. V èem vidíte pøíèinu? Rozhodèí jsou dnes všeobecný problém v celé Èeské republice. Neøíkám, že by se nìco zaspalo, ale chybí støední generace rozhodèích. Jsou buï pøestárlí rozhodèí, to se týká pøevážnì okresu, anebo mladí. Pokud mladý rozhodèí nepostupuje výš, tak té èinnosti vìtšinou zanechá. Pokud zase postoupí výši, tak ten okres o nìho pøijde. Co se týká mladých perspektivních sudích, tak v okrese žádný není. Co se týká krajských rozhodèích, tak tam perspektivní rozhodèí jsou Rejžek, Stiegler, Sebera.
Václav Maroušek (vlevo) rád vzpomíná na spolupráci s bývalým pøedsedou okresního fotbalového svazu Václavem Palivcem (vpravo). To jsou ti sudí, kteøí prošli krajskou školou a v pøípadì Sebery a Stieglera i republikovou školou. Tam se nauèili pravidla, soutìžní øád a návyky, které by mìl rozhodèí mít. Neuvažovali jste zvýšit odmìny pro rozhodèí a pøilákat tím nové arbitry? Dneska už jsou ty odmìny adekvátní tìm soutìžím. Už to není, jako když pískala moje generace za 60 až 80 korun. Odmìny jsou dnes dobré. Co se týká lidí, kteøí by se mohli dát na rozhodcovskou dráhu, tak nevím èím to je, že mají nìjaké obavy, že nejsou schopni se uèit novým vìcem. Ne každý hráè zdá pravidla a pøíslušné øády. A tøeba není ochoten se to uèit. To jsou asi ty pøíèiny. Hlavnì je to ta støední generace – 30 až 40 let. Jak jste to øešil, když jste mìl nedostatek mužù s píšalkou? Situace už je taková, že rozhodèí musí pískat nìkolik utkání za víkend. Teda pokud je to spojené i
s mládežnickými soutìžemi. Moje pøednost je, že mám pøehled i o krajských rozhodèích a vždycky jsem to dokázal udìlat tak, že jsem dokázal volné utkání najít. Samozøejmì jsme spolupracovali s rozhodèími z Písecka a Prachaticka. Dokázali jsme si vypomoci, vždy se to nìjak skloubilo. Pøed koncem soutìží jsme nìkolikrát vìdìli, že se to nedá obsadit, tak to komise naøídila na termín, kdy jsme mohli nìkterého rozhodèího použít. Vzhledem k vìku arbitrù mìli nìkteøí opravdu poøádný zápøah. Budete i nadále pùsobit jako delegát? V kraji pùsobím jako delegát, pùsobil jsem jako delegát øídící komise v Èesku. Ta skupina øídící komise v Èesku je momentálnì rozpuštìná a po volbách bude ustavena nová komise delegátù. Pokud mì ta komise vezme, tak budu pùsobit jako delegát v èeských soutìžích a budu zøejmì pùsobit jako delegát v krajských soutìžích.
S kým se vám nejlépe spolupracovalo ve výkonném výboru? Za zmínku stojí spolupráce s bývalým pøedsedou Václavem Palivcem, protože ta spolupráce byla vždy perfektní. Je mi líto, že se vzdal funkce, ale je to jeho rozhodnutí. Co øíkáte s odstupem èasu na jeho odstoupení z funkce? Vìtšina lidí to považovala jako støet zájmù a pokud se jednalo o nìjaký oddíl, tak nikdo z tìch funkcionáøù nebo trenérù nerozhodoval trestech, které si týkaly tìch oddílù, ve kterých pùsobili. Vždy to nechali na disciplinární komisi a ostatních komisích. Trochu odboèíme. Momentálnì se žádné soutìže nehrají, takže si dopøejete trochu odpoèinku? Nevím, jestli se nìjakou dovolenou dopøeji, ale svùj volný èas budu trávit na chalupì v Pracejovicích. Text a foto Jan Petráš
Reakce Tomáše Hajduška na „Cítím to jako…“ Na valné hromadì jsem veøejnì prezentoval své dùvody, pro které si myslím, že Jiøí Køiváèek bude lepším pøedsedou OFS. Pozitivnì jsem Jiøího Køiváèka propagoval, o panu Marouškovi jsem vùbec nemluvil, na jeho adresu jsem neøekl
ani slovo! Naše pùsobení v krajském pøeboru s tím nemá nic spoleèného a vùbec nechápu, proè to pan Maroušek spojuje s volbou pøedsedy. Tam šlo pøece o nìco jiného. Podle mého si to pan Maroušek u delegátù nejvíce rozlil tím,
že se snažil pøivést zpìt do oficiálních fotbalových funkcí pana Prášila. Tam a hledá dùvody své porážky. Bìhem svého pøedvolebního vystoupení pak nedokázal delegáty pøesvìdèit a v tajné volbì potom drtivì prohrál. To je celé. -jap-
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 17 l
Fotbal – I. A tøída
Ve strakonickém béèku panuje s 8. místem spokojenost Strakonická rezerva vznikla pøed nedávno skonèenou sezonou 2008/ 2009 spojením s Protomem Pøešovice. V týmu zùstali pøevážnì pøešoviètí hráèi, ale pomáhali i hráèi z divizního áèka. Splnil B-tým, který vede kouè Karel Sládek, své cíle? Jaké byly zaèátky po slou- sebou neprohráli. Když se povede èení? konec, tak je to veselejší. U nás, Zaèátky byly jako každé zaèát- jak se to vyvíjelo, je naprostá spoky hodnì tìžké. Spadlo se, man- kojenost. èaft se obmìnil a odešli klíèoví hráJak probíhala pøíprava? èi – Michal Vlèek, Michal ChvosZaèínali jsme pøípravu s áèkem. ta a nìkteøí zase odešli do áèka. S odstupem èasu se to rozdìlilo Ten tým byl úplnì jiný. Vlastnì se a mìli jsme vlastní pøáteláky. Hned è e r p a l o i z h r á è ù , k t e ø í b y l i v prvním mistrovském jsme zápav pøešovickém béèku. Bylo to se dostali na Dobré Vodì pøídìl 6:0. zase nìco jiného. V zaèátku jsme První kola se ta krize táhla, pak se spíše oukávali, bylo to všelija- jsme se dali hromady a už to bylo ké, nevìdìli jsme, co máme oèe- lepší. Zimní pøíprava zase byla takávat. Prostøedí bylo také jiné. ková divná, hráèi pendlovali mezi S èím jste šli do sezony? áèkem a béèkem. Také jsme hráli Co se týèe pøedstav, tak bych Dudák Cup. Pøíprava nìjak ušla. ani neøekl, s èím jsme do sezony Mìli jste samostatné tréninšli, protože došlo k tomu slouèe- ky nebo jste trénovali s A-týní. Poøádnì jsme nevìdìli, jak kádr mem? bude vypadat. Všechno se budoMy jsme trénovali dohromady valo za pochodu. Celkové umístì- s áèkem, tam si myslím, že mladí ní je dobré. Povedl se nám konec kluci odvádìli v tréninku kvalitní soutìže, když jsme sedmkrát za výkony. Také si myslím, že pro nì
Ondøej Kotrnoch byl nejlepším støelcem strakonického béèka s deseti góly.
Karel Sládek. bylo velikou školou, že trénovali s fotbalisty typu Václav Mrkvièka, Zdenìk Hanzlík, Václav Zedník a Jakub Skála. To je veliké pozitivum, ze kterého mohli brát. Šli do tréninku naplno, protože vìdìli, že je to pro nì plus. Do jara jste vstoupili remízou na pùdì èeskobudìjovické Slávie, a poté jste ètyøi zápasy v øadì prohráli a spadli jste až na jedenácté místo. V Èeských Budìjovicích jsme uhráli dobrý bod. Potom pøišly ètyøi zápasy bez bodu a nedaøilo se nám hlavnì støelecky. V útoku jsme byli málo produktivní. David Horòák nemohl hrát, protože mìl ètyøi zápasy stopku za èervenou kartu. Nìjak se nám nedaøilo, i když tam byly dobré zápasy. V Oseku jsme si nezasloužili prohrát a s jasným vítìzem soutìže píseckým béèkem jsme doma odehráli velmi kvalitní utkání. Nedaøilo se nám dávat góly a když náš mladý manèaft nedává góly, tak se to odráží na jeho psychice. Zlom nastal v domácím utkání se Ètyømi Dvory, které jste vyhráli 4:1. Nutno zmínit, že vám k výhøe pomohlo šest hráèù z áèka. Ano. Využívali jsme nìjaké ty pendly. Zaèal také hrát David Horòák. Dal dva góly proti Ètyøem
Dvorùm, ve kterém jsme se chytli. Velkým plusem také bylo, že nám zaèali pomáhat dorostenci. Pro nì to byla velká škola. Sice je to v uvozovkách jenom I. A tøída, ale hraje se v ní také kvalitní fotbal. Pro ty kluky to bylo pøínosem a pro nás taky. Je to velké plus mít kvalitní dorost. Na zaèátku sezony jste mìli v kádru tøi brankáøe. Nakonec jste si nechali jen zkušeného Máru a mladého Švehlu. Co se týèe brankáøù, tak se to stabilizovalo. Chytali za nás Bohouš Mára nebo Jakub Švehla, na nich jsme to stavìli a oba podávali velice dobré výkony. Švehla má zase výhodu, že mùže èerpat zkušenost od Bohouše a také, že trénuje s gólmanem áèka Jakubem Skálou. Další vìcí je, že jsme na hostování do Horažïovic pustili Kozlíka, který, jak jsem slyšel, podával velmi dobré výkony. Šel tam jako dvojka a pak se vypracoval na jednièku. Další pozitivní zpráva. Jak bude probíhat pøíprava na další roèník a mohou se diváci tìšit na pøíchod nových tváøí? Co se týèe pøípravy, tak jsme zaèali v úterý 7. èervence spoleènì s áèkem. A-tým má nového trenéra Eduarda Kubatu, takže si s ním budu muset sednout a všechno probrat. Myslím si, že bude chtít všechny kluky od nás vidìt. Pak na to naváže druhá èást, kdy už se týmy rozdìlí. Otázka ohlednì zmìn v kádru. Zøejmì od nás nechce skonèit nikdo. Pøíchody se budou odvíjet od áèka. Myslím si, že se týmy zase budou prolínat. To jsou otázky, které se budou øešit za pochodu. A nìjaké zmìny v realizaèním vedení týmu budou? To jsme se domlouvali hned po posledním zápase. Trénovat budu já a asistovat mi bude Jiøí Køíž. Masér bude Pavel Samec, vedoucí mužstva bude Václav Strnad. Tam to složení zùstane stejné a nic se nebude mìnit. Text a foto Jan Petráš
Fotbal – I. B tøída
„Jako kolektiv jsme odvedli dobrou práci,“ øíká Hájek Fotbalisté Štìknì si splnili daný cíl – skonèili do šestého místa, konkrétnì pátí. „Paradoxem je, že v loòské sezonì jsme skonèili na šestém místì s 28 body a letos jsme skonèili na pátém místì s 42 body. Takže je vidìt, že mužstva z konce tabulky hrála o více bodù,“ vysvìtlil trenér štìkeòského Otavanu Drahomír Hájek. Po podzimu Štìkeò dokonce skonèila na ètvrtém místì a po prvním jarní kole byla dokonce tøetí. S pøibývajícími koly a s rostoucími problémy se sestavou se tým propadl na koneènou pátou pøíèku.
„ K d y ž jsem pøebíral mužstvo pøed rokem a pùl, tak jsem vidìl, že je tam fotbalovost a že se to èasem i projeví na výsledcích. Vyšly nám podzimní zápasy, a na jaøe už to bylo o nìco horší, ale to bylo z dùvodu zranìných a slabšího kádru. Jinak jako
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 18 l
trenér jsem s postavením v tabulce spokojen,“ pochvaloval si Hájek. Je nìco, co by chtìl trenér na již minulé sezonì vyzdvihnout? „Mohl bych vyzdvihnout nìkteré hráèe, ale myslím si, že jako kolektiv jsme odvedli dobrou práci a proto bych chtìl pochválit celé mužstvo,“ usmíval se. Rozluèka se sezonou Štìkni ale moc nevyšla. Prohrála doma s katovickým béèkem 1:2, které se tím pádem v soutìži zachránilo. „Nebudu se poøád vymlouvat na slabší kádr, i když v prùbìhu zápasu vystøídal Tondu Kotrbu s nata-
ženým ramenem veterán Jarda Èejka, který odvedl vynikající výkon na pravém beku. Zápasu by spíš slušela remíza, protože to bylo vyrovnané a soupeø využil hlavnì koncem druhé pùle své šance a odvezl si vítìzství, které mu pomohlo k udržení v I. B tøídì,“ øekl štìkeòský kormidelník. Pøíprava Otavanu zaène v úterý 21. èervence. „Co se týká nových posil, tak to se bude øešit. Ale nìjaké pøíchody nových hráèù budou. Nyní nemùžu øíct podrobnosti,“ uzavøel Hájek. -jap/tovstøeda 8. èervence 2009
Fotbal – okresní pøebor
„Nejsem žádný ulièník, abych utíkal,“ øíká Palivec Trenér Václav Palivec si dal s Poøíèím jasný úkol – postup do I. B tøídy. Ten se ale nekonal. Poøíètí skonèili na druhém místì se sedmibodovou ztrátou na první Sousedovice. Palivec také v prùbìhu kvìtna odstoupil z funkce pøedsedy okresního fotbalového svazu kvùli velkému tlaku na jeho osobu. Jak se situace zlepšila a jak je spokojený s výkony svého mužstva? Pøed sezonou jste si v Poøíèí nì úspìchù, hodnì tréninkové mo- trenérem v soutìži, kterou jste øídali za cíl postoupit do I. B tøídy, rálky a hodnì vítìzství. My se po- dil. Zlepšilo se to s odstupem nejste zklamaný z druhého mís- kusíme pøíští rok postoupit z první- èasu? Co se týèe mého odstoupení, jsem ho místa. ta? Jaké jste podle vás odehráli rád, že jsem odstoupil s èistou hlaS uplnynulou sezonou jsem spovou. Jsem rád, že se nezúèastòuji kojený, protože jsme skonèili na nejlepší utkání? Dá se to hodnotit tìžce. Buï se zá- voleb v dnešní dobì. Dneska jsem druhém místì. Vyhráli jsme také Èeský pohár, což je historický pas obrátí z nepøíznivého stavu na pøí- už schopný tìm odpùrcùm, kteøí úspìch pro Poøíèí. Jsem dále spoko- znivý, tak se to dá hodnotit jako klad- na mì nadávali, razantnìji odpovìjený s výsledky, zlepšili jsme se také né, nebo je jasnì vyhrané utkání. dìt. Nenechám ze sebe dìlat strejdu, v nìkolika vìcech. Ale také je spous- Máme nejlepší útok v celém okresu, který ve fotbale dìlá 40 let a pokøitu vìcí, na kterých musíme zapraco- takže tam není jednoznaènì nejpoda- kují na mì mladíci s dvìma promileøenìjší utkání. Sehráli jsme dobré utká- mi a v životì na fotbale nebyli. vat. Když porovnáte OP StrakonicTaké jste trénoval jihoèeský ní v Bavorovì, kdy domácí v 94. mivýbìr amatérù a byl jste s ním nutì vyrovnali na 1:1, a dobøe taktic- ka s jinými okresními pøebory, jsme odehráli zápas na jaké je úrovni? na turnaji v Izraeli. V tu dobu ky Vzhledem k tomu, že mám možPoøíèí prohrálo se Sousedovicemi v Sousedovicích. nost sledovat zápasy okresního pøeMìli jste nìjaký propadák? a poté nìkolik zápasù nevyhrálo. Totální kolaps byl doma s bla- boru v Západoèeském kraji, tak ta Sousedovice disponují velmi dobrým kádrem. V tom bych pøíèi- tenským béèkem. Soupeø pøijel úroveò prvních šesti manèaftù není nu neúspìchu nehledal. Hledal bych s dorostenci a náhradníky. Prohráli nejhorší. Samozøejmì se všechno ji v prohraném domácím zápase s jsme 1:3. Bylo tam urèitým zpùso- odvíjí podle toho, jak ty týmy k tomu pøistupovaly. Ty z chvostu asi moc Blatnou B a Bavorovem.To je šest bem z naší strany podcenìní. V minulém rozhovoru jste zmi- netrénovaly a ten kádr taky takový bodù. Také mì mrzí remíza pøed koncem soutìže v Chelèicích. To je òoval, že zakládáte na dobré tré- nemají. Nìkdy tam pøijedete na záninkové morálce. Jak èasto tré- pas a ještì pùl hodiny pøed úvodním osm bodù ztráty. Co podle vás chybìlo k tomu, nujete a jakou máte úèast hvizdem jsou kabiny zamèené. To se ale odvíjí od funkcionáøù a od zána trénincích? aby Poøíèí postoupilo? Vzhledem k tomu, že je to zemí. Zázemí ale v Poøíèí také není Chybìly body. Ta utkání, co jsem už jmenoval, byla klíèová, i když na úroveò okresu, tak trénujeme dva- ideální. Usilovnì se na tom pracuje. jsme prohráli jen ètyøi zápasy v se- krát týdnì a jednou týdnì hrajeme Jinak úroveò okresního pøeboru není zonì. Mužstvo, které chce postou- zápas. Na to, že hráèi chodí do práce, špatná. Když zmiòujete, že zázemí pit, když se podíváte do ostatních tak ta úèast nebyla nejhorší. Já jsem tabulek, mívá jednu až dvì prohry. byl zvyklý na vyšší úèast, ale to dìlá v Poøíèí není zrovna ideální, pláTy dvì prohry v domácím prostøedí doba. Nìkteøí hráèi jsou mimo Stra- nují se nìjaká vylepšení? Plánuje se udìlat kabina pro rozs oslabenými týmy udìlaly to, že konice. Ti hráèi , kteøí si to dovedli jsme na Sousedovice nedosáhli. Pøe- i pøes pracovní vytížení zaøídit, po- hodèí a pro hosty pøímo naproti høišti sto jsme je dokázali porazit dvakrát dávali daleko lepší výkony než ti, kteøí v bývalé požární zbrojnici. V Poøíèí se fotbal dlouho netrénovali míò. Nejlepší tréninkovou v sezonì. Také se šíøila zpráva o tom, že morálku bych øekl, že mìli: František hraje. Záleží asi hodnì na spoluby katovické béèko pøenechalo I. Pešír, David Kejda, Libor Pešek. Ale práci s obcí, že? Obec vychází fotbalu i u tìch starších hráèù to bylo na velB tøídu Poøíèí… v zastoupení starosty Václava PaV pøípadì postupu z druhého mi dobré úrovni. Bìhem kvìtna jste také odstou- roubka se vším naprosto vstøíc. místa byla jediná alternativa, a to pokud by tu soutìž nìkdo odhlásil. pil z funkce pøedsedy okresního Obec zakoupila nový autobus pro Katovice B se dohodly, že budou v fotbalového svazu. Odstoupil jste hasièe a pro ostatní složky. Takže I. B tøídì pokraèovat. Pøeji jim hod- kvùli tlaku na vaši osobu, že jste bude snazší doprava. Samozøejmì
Václav Palivec. jsme zrenovovali høištì. Luboš Jelínek se o nìj perfektnì stará. Všechno je v rukou brigádnických hráèù a vedení mužstva, kdy se všechno dìlá formou brigád. Mìl jste nìjaké nabídky na trénování z vyšších soutìží? Nabídky jsem mìl dvì. Jednu z krajského pøeboru a jednu z I. A tøídy. Jedna pøišla z Jihoèeského a druhá ze Západoèeského kraje. Rozmyslel jsem se, že v Poøíèí zùstanu. Nejsem žádný ulièník, abych, když jsem nìco slíbil, odtud utíkal. Mùže se to èasem stát, ale myslím, že už se budu pohybovat na urèité úrovni. To, co se dìje v zákulisí vyšších soutìží, mì pøestalo bavit. Jsou na poøadu v týmu Poøíèí nìjaké zmìny? Vše zùstává pøi starém. Jaký je další program mužstva? V pátek 10. èervna odjíždíme na soustøedìní do Itálie. Následuje pouový turnaj a pak Erima Cup 2009. Další sobotu nás èeká èeský pohár, pak pøátelák ve Vacovì a další týden už budeme hrát mistrák. Takže máme jen týden pøestávku. Text a foto Jan Petráš
Fotbal – turnaj
Poøíèí vybojovalo na turnaji jmenovcù druhé místo Fotbalový oddíl TJ Otavan Poøíèí se v sobotu 27. èervna zúèastnil tradièního fotbalového turnaje obcí s názvem Poøíèí. Letošní 16. roèník se konal ve Spáleném Poøíèí u Plznì. Turnaje se zúèastnilo 5 týmù: Horní Poøíèí, Poøíèí u Litomyšle, Spálené Poøíèí, Královské Poøíèí a Poøíèí nad Sázavou. Po ètvrté za sebou tým Královského Poøíèí vyhrál tento turnaj. Tým Královského Poøíèí je dlouholetým úèastníkem krajského pøeboru. V loòském roèníku prohrál tým Horního Poøíèí ve finále po bezbrankové remíze na pokutové kopy, když rozhodující penaltu nepromìnil Cibulka. Výsledky (utkání se hrála na dvakrát 15 minut): Poøíèí u Litomyšle - Poøíèí nad
Sázavou 2:1, Spálené Poøíèí - Královské Poøíèí 1:3, Horní Poøíèí - Poøíèí u Litomyšle 0:0, Poøíèí nad Sázavou - Spálené Poøíèí 0:0, Horní Poøíèí - Spálené Poøíèí 3:0, Královské Poøíèí - Poøíèí nad Sázavou 3:0, Poøíèí u Litomyšle - spálené Poøíèí 0:1, Horní Poøíèí - Královské Poøíèí 0:0, Horní Poøíèí - Poøíèí nad Sázavou 2:0, Poøíèí u Litomyšle - Královské Poøíèí 0:3. Horní Poøíèí. Svìøenci kouèe Václava Palivce nastoupili v této sestavì: Baloun, Kluiber Podskalský, Pešek, Cibulka, J. Pešír, F. Pešír, Benedikt, Papež, Zábranský, Mašek, Civáni, Kubr a Vojík. Pøíští roèník tradièního turnaje se uskuteèní v Poøíèí nad Sázavou. -jap-
Tým Poøíèí s pohárem pro vítìze Èeského poháru.
Foto Jan Petráš
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 19 l
Motokros
Strakonickým motokrosaøùm se daøí Dvanáctý roèník Šumavského poháru motokrosu má za sebou již polovinu závodù. Jaké je prùbìžné poøadí ve všech kategoriích? Tøída 88 ccm, kde startovalo 23 jezdcù: 1. Petøáš 252 bodù, 2. Sýkora 233, 3. Hammer 233, 4. Holub 212, 5. Lefler 201, 6. Dobiáš 175, 7. Zameèník 174, 8. Zelenka 169, 9. Horák 163 a 10. Šíma 132. Tøída 125 ccm, kde startovalo 62 jezdcù: 1. Jirásek 247, 2. Sajfríd 205, 3. Vetesník 194, 4. Ksandr 194, 5. Ludvík 182, 6. Liška 169, 7. Štolba 162, 8. Pøibyl 148, 9. Šastný 147, 10. Kvasnik 135. Tøída OPEN, kde startovalo 72 jezdcù: 1. Štìrba 234, 2. Dvoøák 219, 3. Ludvík 217, 4. Mezek 215, 5. Majer 180, 6. Podskalský 173, 7. Koèí 134, 8. Køižan 127, 9. Kraus 121, 10. Rybák 113. Tøída OPEN nad 40 let, kde startovalo 36 závodníkù: 1. Valter 244, 2. Hrdina 241, 3. Polák 228, 4. Hoštièka 209, 5. Kulièka 205, 6. Tichý 193, 7. Pøimoda
Vedoucí jezdec tøídy OPEN Jaroslav Štìrba ze Strakonic.Foto Jiøí Hynek
Fotbal – turnaj kadetù
167, 8. Ryšavý 159, 9. Leitermann 138, 10. Kahova 131. Tøída ÈZ bez rozdílu vìku: 1. Irmis 270, 2. Hájek 253, 3. Novotný 236, 4. Russfell 231, 5. Skok 217, 6. Hynek 216, 7. Vadlejch 185, 8. Kolesa 180, 9. Pøívozník 179, 10. Škudrna 179. Tøída ÈZ nad 50 let: 1. Hájek 270, 2. Hynek 253, 3. Kolesa 236, 4. Pøívozník 232, 5. Braun 211, 6. Sýbek 202, 7. Kratochvíl 199, 8. Maroušek 176, 9. Kaše 145, 10. Blaško 84. Tøída ÈZ nad 60 let: 1. Skok 270, 2. Boubal 246, 3. Bubník 243, 4. Brettl 162, 5. Kraus 87, 6. Drazan 87. Ètyøkolky: 1. Vlèek 162, 2. Spalek 154, 3. Mìšan 143, 4. Fajnor 134, 5. Jílek 126, 6. Viktora 126, 7. Vomáèka 119, 8. Benák 90, 9. Mlsna 88, 10. Fiala 87. Celkem startovalo 17 jezdcù. Další závod se pojede v pátek 17. èervence v Zálanech u Rožmitálu. Pojede se v tøídách: 85, 125, OPEN, ÈZ a ètyøkolky. -hyn/jap-
Fotbal - O pohár Milevských novin
Bìlèice zùstaly v Èimelicích na chvostu V sobotu 27. èervna uspoøádali Èimeliètí fotbalový turnaj pro kadety Siko Cup Èimelice 2009. Turnaje se úèastnila 4 mužstva kadetù: domácí Èimelice, Mirotice, Bìlèice a Bøeznice. Vítìzství si odnesly po zásluze sousední Mirotice. Výsledky jednotlivých utkání: Èimelice - Mirotice 1:1, na penalty 2:3. Bøeznice - Bìlèice 6:1, na penalty 4:1. Èimelice - Bøeznice 1:1, na penalty 4:3. Mirotice - Bìlèice 4:1, na penalty 3:2. Mirotice - Bøez-
nice 1:0, na penalty 1:3. Èimelice - Bìlèice 4:0, na penalty 3:1. Poøadí: 1. Mirotice, 2. Èimelice, 3. Bøeznice, 4. Bìlèice. Nejlepší støelci turnaje: Petr Texler (Mirotice) a Václav Šilhavý (Bøeznice), oba po 3 brankách. Nejlepší brankáø: Jan Vašek (Èimelice). Nejlepší hráè mužstva: Vojtìch Procházka (Mirotice), Pavel Hadáèek (Èimelice), Václav Šilhavý (Bøeznice), František Mrázek (Bìlèice). Text a foto Diana Procházková
Novináøi Jihoèeských týdeníkù také sportují. Vydavatelství už patnáct let poøádá zimní halový turnaj v malé kopané O pohár Milevských novin. Tamìjší týmy ho považují za tak prestižní, že samotní organizátoøi se celé roky nemohou propracovat na pøední pozice. Letos, když opìt novináøi bojovali o pøedposlední pøíèku, vyzvali své soupeøe z chvostu turnajové tabulky na letní odvetu. Ta se odehrála v nedìli 28. èervna o pouti v Hrazánkách u Milevska. Tamìjší Stará garda Hrazánky nakonec porazila novináøe 6:5, pøestože pøijeli posílení o pøátele, dopisovatele a gólmanku Danu Vondráèkovou, která hubne v seriálu našich novin. Jelikož byl zápas urèen „veteránùm“ nad 35 let, mohl mladou strakonickou redakci reprezentovat jen Ludìk Zubr (na snímku) z marketingu a distribuce. Hájil barvy dobøe, pøipsal si i jeden gól. Když už naši nemohli, støídala i øeditelka Libuše Koláøová, která se vrhala útoèníkùm pod nohy. Taktika vycházela, byli z toho vedle. Po èestné prohøe se novináøský Zleva s balonem uniká bìlèický Patrik Prùcha atakován èimelickým Martinem tým sešel s domácími u piva a ochutnávky peèeného kance. Vaškem. Akci sleduje Pavlína Švejdová. Foto Diana Procházková Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 20 l
støeda 8. èervence 2009
Legendy strakonického sportu
Pùl století Milana Vohryzky s malým míèkem Raketu na stolní tenis vzal poprvé do ruky ve dvanácti letech. Tento sport mu uèaroval a zaznamenal v nìm nìkolik velkých úspìchù. Milan Vohryzka pùsobil nejen v jižních Èechách, ale nakoukl i do zahranièí, kde si také vedl dobøe. Pojïme si udìlat prùøez jeho pùl stoletím stráveným za zeleným stolem. Kde všude jste ve své bohaté Prahy. Hostinec mìl ve svém štítu kariéøe pùsobil? namalovanou zelenou lišku, odtud Ètvrt století jsem hrál v Praze pak pochází tento zajímavý místní a stejnì dlouho na jihu Èech. Jako název. V letech 1973 až 1982 jsem dorostenec jsem si zahrál za výbìr tedy hrál stolní tenis za TJ Zelená lišPrahy s Josefem Dresslerem a Jin- ka na Praze 4. Na toto období mám døichem Pejcharem proti pardubické- dodnes hezké vzpomínky. Byla tam mu kraji . Utkání se hrálo v Ústí nad nadšená parta a opravdové kamarádOrlicí. Na celostátním žebøíèku do- ství. Duší pankráckého oddílu byl už rostencù jsem byl 26. a v této dobì zesnulý Mirek Pecholt. Byl pøedsejsem získal skalp tehdy ještì mladiè- dou, funkcionáøem i dobrým hráèem. kého Vlada Mika. Bylo to na pøebo- Umìl strhnout ostatní. Neznámý, perech DSO Tatran v Liberci, on tam riferní klub se pomalu dostával do startoval za slovenský tým Tatran povìdomí tabletenisových pøíznivcù. Krupina. Jako voják základní služby Dalšími hráèi divizního celku byli jsem byl dvakrát pøeborníkem nì- výborný obranáø Antonín Linhart, kdejšího okresu Kaplice. Vyhrál jsem který pozdìji dlouhodobì pracoval tabletenisové pøebory zahranièního v zahranièí, a velký bojovník za zeleobchodu, hrál jsem také za Montáže, ným stolem Jirka Hlásek. Ten pøed Tatran Praha 7 a plných deset let jsem deseti lety skonèil po nezavinìné austrávil v TJ Zelená liška. Tam jsem tohavárii na vozíèku. Jsem s ním zpoèátku patøil mezi nejlepší hráèe. v èastém telefonickém kontaktu a vím, Druhou polovinu své sportovní kari- že se pere se svým životním údìlem éry jsem hrál na jihu Èech. Ètyøi roky velmi stateènì. Nedávno ho pøivezl za Èejetice a nejdelší dobu za ÈZ Stra- za mnou do Strakonic jeho syn. Osobkonice. V okresním žebøíèku jsem ní setkání po letech bylo milé. nìkolikrát figuroval kolem ètrnáctéVe vašem celku hrál také skvìho místa. Stolní tenis jsem si zahrál lý pingpongista Miroslav Cecava. i v zahranièí, napøíklad v Dánsku, Jak vzpomínáte na zaèátky tohoto Nìmecku, Chorvatsku. hráèe? Èekal jste, že se vypracuje Zaènìme u štace v Èejeticích. takto vysoko? Jaké to tam bylo? Ano, nejmladším hráèem našeho Rád na tento vesnický oddíl vzpo- týmu byl Mirek Cecava. Pamatuji zamínám. Jednu sezonu jsme byli èátek sportovní kariéry nesmírnì tav sestavì Jungvirt starší, Kuèera, lentovaného mladého hráèe, který mìl Prskavec, Vohryzka nejsilnìjším tý- v 16 letech vynikající topspin. Už tenmem strakonického okresu. Souèas- krát využíval své dlouhé ruce, postaný ligový hráè Josef Jungvirt ml. byl vu i dobrou nervovou soustavu. tenkrát èejetickým žáèkem. Byly to Na svùj vìk mìl také bystrou tabletehezké roky, vesniètí nám fandili. Ško- nisovou hlavu. Nìkterým trenérùm se da, že tento oddíl zanikl. nelíbilo, že nebyl pøíliš pohyblivý. Od zaèátku devadesátých let Nenechal se odradit a svou hru stále jste pùsobil v TJ ÈZ Strakonice. zlepšoval. Ke špièkovému stolnímu Jak vzpomínáte na tuto dobu? tenisu se dostal až o deset let pozdìji. Šest let jsem vykonával funkci Do puntíku splnil to, co se øíká o vínu. pøedsedy oddílu. Strakoniètí stolní Èím starší, tím lepší. Že bude repretenisté zaèali získávat první ligové zentantem naší zemì, trojnásobným zkušenosti. V roce 1998 jsem ve Stra- veteránským mistrem svìta ve dvoukonicích zorganizoval utkání Evrop- høe, dvojnásobným veteránským miské ligy Èeská republika-Jugoslávie. strem Evropy ve dvouhøe a jednou Sportovní hala byla plná, pøijeli divá- ve ètyøhøe, úspìšným trenérem národci z celých jižních Èech. ního týmu mužù i žen, to bych si pøed Jak už zmiòujete deset let jste 35 lety nepomyslel. Dvakrát vyhrál byl v pražské Zelené lišce. Jak jste svìtový šampionát v nejprestižnìjší se do tohoto klubu s neobvyklým kategorii ètyøicítce. Poslední titul zísnázvem dostal? kal v padesátce. V dobì naprosté Hrál jsem dlouhá léta v budovì nadvlády asijských tabletenistù je to Pražských vodáren na Národní tøídì neuvìøitelná bilance. Pøedseda Èesza známý pražský klub Tatran Praha komoravského klubu veteránù Lumír 7. Mladíkùm ze Zelené lišky jsem se Ruzha o nìm po jeho loòském tøetím líbil, a tak mì pøemluvili k pøestupu svìtovém triumfu v Brazílii øekl: „Pok nim. Pomohl jsem jim k postupu važuji ho za nejlepšího hráèe ÈMKV do divize hned po první své sezonì. všech dob. Je to skvìlý stratég a boV kolektivu ambiciózních mladíkù se jovník s pevnými nervy. Je mu úplnì mi zalíbilo a zùstal jsem tam deset let. jedno proti komu nastupuje. Zatím se Zelená liška je místo v Praze na Pan- zúèastnil tøí svìtových šampionátù kráci na rozhraní Nuslí, Krèe a Mich- a v singlu nikdy neprohrál jediný zále. Název Zelená liška je podle zá- pas, hluboce smekám.“ K tomu není jezdního hostince z 18. století. Ten co dodat. Snad jen to, že Mirek Cese nacházel na trase Praha-Èeské Bu- cava pøes všechny své vynikající dìjovice daleko za hradbami tehdejší sportovní výsledky zùstal normál-
ním èlovìkem. Ve druhé polovinì èervna probìhlo na Istrii v Poreèi osmé veteránské mistrovství Evropy. Víte nìjaké podrobnosti? Mistrovství se konalo v krásném chorvatském mìstì Poreèi na bøehu Jaderského moøe. Podle èerstvých výsledkù vím, že Mirek Cecava získal další støíbrnou medaili v singlu a v deblu s Vojtkem získali bronz. Potvrdil své kvality a nezklamal. K této informaci pøidám zajímavou zprávu z posledních dní. Deváté mistrovství Evropy v kategorii veteránù se uskuteèní v roce 2011 v Liberci a oèekává se až 2500 úèastníkù. Je to veliký úspìch našeho svazu veteránù a pro liberecké organizátory to bude nároèná zkouška. A co Zelená liška dnes? Bìhem let se klub rozrostl. Øada bývalých tváøí už chybí, pøišli noví lidé. U tabletenisové veøejnosti má tento sportovní oddíl s neobvyklým názvem dobré renomé. Vzpomínám s urèitou nostalgií na pìkných deset let prožitých mezi kamarády na Zelené lišce. Zmínil jste se, že jste si zahrál stolní tenis i v zahranièí. Jakého jste tam dosáhl nejvìtšího úspìchu? Na zájezdu se Zelenou liškou jsme startovali na turnaji v nìmeckém mìstì Friedrichroda. V soutìži dvouèlenných družstev jsme s Jirkou Hláskem mezinárodní turnaj vyhráli. Asi to byl mùj nejlepší zahranièní výsledek. V chorvatském Záhøebu na mistrovství svìta veteránù jsme s mým partnerem Arnoštem Glasserem ze Štìtí postoupili ve ètyøhøe ze skupiny do hlavní soutìže. Dlouho jste hrál za veterány. I tam jste si vedl dobøe? Tak, byl jsem docela úspìšným tabletenisovým veteránem. Ve své kategorii jsem byl jednou celkovì sedmý a jednou osmý. Probojoval jsem se mezi takzvanou osmièku
Masters. Ve ètyøhøe jsem se v roce 1997 v Praze na mistrovství Evropy v kategorii nad 60 let dostal z Èechù nejdál. S nìmeckým partnerem jsme prohráli až o postup do ètvrtfinále se švédskou dvojicí. Jste vìrný tomuto sportu i dnes? V roce 2007 jsem pøipravil za stolní tenis historické vzpomínání pro zdaøilou výstavu o historii strakonického sportu. Jsem stále vìrným fandou strakonických stolních tenistù a snažím se o jejich výsledcích informovat v tisku èi internetových novinách. Mladý strakonický tým peèlivì sleduji a držím mu palce. Obèas dìlám rozhodèího u stolu. Tak jsem stále ve svých 72 letech blízko malému míèku a v centru vypjaté tabletenisové atmosféry. Naplòuje mì radostí, že v našich skromnìjších podmínkách vyrùstají hráèi typu Tomáše Havlíka, Jana Duspivy a Davida Calty. Je to ovoce dobré práce ve Strakonicích, Blatné i Vodòanech. Dlouhý èas popularizujete a propagujete regionální stolní tenis. Jistì je to èasovì nároèné… O našem sportu píšu dlouhá léta. Udìlal jsem rozhovory s Vladem Mikem, Petrem Korbelem, Ivanem Karabcem, Srbem Karakaševièem a øadou dalších. Dìlal jsem to rád a zcela nezištnì. Samozøejmì, že jsem neopomenul naše nejlepší hráèe Tomáše Havlíka, Luboše Broulima, Jana Havla, Bohouše Holíka, Jana Fleissiga i trenéra Vladimíra Havlíka. V poslední otázce se vrátíme do souèasnosti. Myslíte si, že strakonickému Elektrostavu koneènì vyjde kýžený postup do druhé ligy? Moc bych to souèasnému kolektivu pøál. Dùležité je, že nejmladší hráèi Calta a Duspiva zùstávají. Smolné jarní mìsíce 2008 a 2009 se snad už nemohou opakovat. Doufejme, že se to potøetí už podaøí. Vyšší soutìž by strakonickým tabletennistùm slušela. Text Jan Petráš, foto archiv
Nìkdejší první tým strakonického okresu TJ Èejetice. Zleva: Petr Prskavec, Josef Jungvirt starší, Milan Vohryzka a Josef Kuèera. Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 21 l
Fotbal – memoriál
Ve zkratce
Malenice vládly memoriálu V sobotu 4. èervence se v Husinci uskuteènil tøetí roèník memoriálu Luboše Kosmaty pro hráèe nad 35 let a zúèastnil se ho i tým ze Strakonicka v zastoupení Malenic. Kvalita høištì ale pøítomné ètveøici týmù moc nepøála. Ještì pøed týdnem zde bylo pøes metr vody, a tak se hrálo na podmáèeném terénu. Jako první se støetly Malenice s Vlachovým Bøezím a vyhrály 2:1. Branky støíleli V. Frnoch a P. Frnoch – Málek. Ve druhém utkání Husinec porazil Lhenice také 2:1. V boji o tøetí místo se utkaly Lhenice a Vlachovo Bøezí - 3:0 (1:0), branky: Houška, Hùrský, Kanáloš. Prvenství v turnaji získalo mužstvo Malenic, které ve finále porazilo domácí Husinec 3:1 (0:1), branky: V. Frnoch, P. Frnoch, Žíla – Heinzel, a zaøadilo se mezi dva pøedchozí vítìze Husinec a Pøíbram. Tým ze Strakonicka hrál v této sestavì: Hoško, Zelenka, J. Kotous, S. Nárovec, Fr-
Hráèi Malenic si výhru opravdu vychutnali. èek, Pártl, Žíla, Hùda, V. Frnoch, P. Frnoch, M. Kotous a J. Jírovec. Nejlepším støelcem byl losem urèen do-
Foto Jan Petráš
mácí Tischler, nejlepším brankáøem se stal lhenický Ludaèka a nejlepším hráèem byl lhenický Hùrský. -jap-
Hokejbal - pøíprava
Trenér Málek byl s Kapr Cupem spokojený Hokejbalisté TJ Datels Blatná zahájili v pondìlí 6. èervence pøípravu na další roèník ve II. lize. Hráèùm byl pøedstaven nový trenér Daniel Málek, následovalo seznámení s plánem letní pøípravy, lehký výklus a test. Nakonec si hráèi zahráli fotbal. Koncem èervna Blatenští zavítali do Suchdola nad Lužnicí, kde na turnaji Kapr Cupu 2009 skonèili na posledním místì. „Úèinkování na tomto velice silnì obsazeném
turnaji splnilo cíl naší úèasti a bylo dobrým odrazovým mùstkem do další sezony. Náš vìkovì nejmladší a ménì zkušený tým pøedvedl sympatické výkony a hlavnì ukázal silného týmového ducha, což je velkým pøíslibem do budoucna,“ pochvaloval si kouè Daniel Málek. Tým Datlù byl nalosován do skupiny B. „Dá se øíci, že to byla skupina smrti,“ zdùraznil kouè. Na Blatnou èekali velmi silní soupeøi: osminásobný vítìz turnaje Frýdek Místek,
Florbal
obhájce vítìzství z Mladé Boleslavi a Ústí nad Labem, kde byla polovina hráèù z extraligové Elby Ústí nad Labem. Výsledky: Datels Blatná – Frýdek Místek 1:6 (1.2), Datels Blatná – Ústí nad Labem 0:11 (0:5), Datels Blatná – Mladá Boleslav 0:9 (0:4). V bojích o páté až osmé místo nejdøíve Blatenští podlehli domácímu Suchdolu 0:6 (0:2) a poté i Chomutovu 3:6 (0:2). „Jména soupeøù v bojích o páté až osmé místo byla velkým pøekvapením. Nejvíce mì asi pøekvapil neúspìšnìjší celek historie Frýdek Místek,“ øekl Málek. Blatná hrála v této sestavì: Málek, Dudák, Suchý, Sedláèek, Jirka, Petr, F. Èadek, Bláha, Tyrpekl, Holman, Vlèek a Adámek. -jap-
• Hokejisté znají soupeøe. Strakoniètí hokejisté znají už soupeøe pro pøátelská utkání. Hned první zápas, který se odehraje v sobotu 22. srpna bude velkým tahákem, protože na Køemelku zavítá od 18.30 hodin druholigové Milevsko. O týden pozdìji v sobotu 29. srpna, zavítají svìøenci trenéra Køivance do Pøíbrami. Další pøátelské zápasy: Strakonice – Božetice (5. záøí od 18 hodin), Vimperk – Strakonice (11. záøí od 18 hodin), Strakonice – Tøemošná (13. záøí od 17 hodin), Strakonice – Vimperk (20. záøí od 17 hodin). První ostré klání sehrají Strakonice v nedìli 27. záøí doma od 17 hodin proti Sobìslavi. • Pudil ve své kategorii druhý. V sobotu 4. èervence se konal v Tálínì Jihoèeský pohár v triatlonu na tratích 0,75 – 24 – 6. Celkovì vyhrál Jaroslav Pejsar (EON TT Tábor) v èase 1:08:29. Jaroslav Pudil z SCV Blatná skonèil celkovì na 14. místì a ve své kategorii získal støíbro - èas 1:17:02. Dalšími závodníky ze Strakonicka byli Jiøí Kahuda, celkovì18., v kat. 8., èas 1:18:09. Ondøej Šejvl: celkovì 20. , v kat. 4., èas 1:19:25, Pavel Ira: celkovì 21., v kat. 3., èas 1:20:02. všichni závodníci jsou z SCV Blatná. • Trenér Žák míøí do Domažlic. Zkušený kouè Libor Žák, který trénoval ještì na podzim Vodòany, povede v novém divizním roèníku západoèeské Domažlice. Èeká ho hned køest ohnìm, protože Západoèeši zavítají hned v prvním kole do Prachatic. -jap• Putovní pohár pro Bláhu. V 17. roèníku oblíbeného tenisového turnaji ve Štìkni o putovní Pohár Pootaví zvítìzil Roman Bláha. Ve finále zdolal Lukáše Peterku 6:3. Dalšími semifinalisty byli Radek Køivan a Dušan Zach. Turnaje se i pøes velmi nepøející poèasí zúèastnilo 12 hráèù, kteøí pøijeli na kurty u otavského jezu z Písku, Katovic èi Prahy. -žit-
Jezdectví
Floty z Mirotic na Strakonicko
Florbalisté FCB Strakonice zavítají od støedy 8. èervence až do soboty 11. èervence na Prague games 2009. Tým, který bude reprezentovat strakonické barvy, je složený z juniorù a starších žákù. Soupeøi jim budou: švédský klub FBC Friendship, èeské kluby FC Buèis team a Torpedo Havíøov. Pìtici týmù uzavírá finské SB-PRO Nurmijarvi. Strakoniètí úèinkovali na tomto turnaji už i v minulém roce, kdy obsadili poslední šesté místo. Strakoniètí hráèi, kteøí se zúèastní turnaje jsou Matìj Samec, Filip Šmíd, Marek Jiøík, Roman Škoda, Jan Narovec, Dominik Harman, Jakub Koøán, Drahoš Kolenèík, Jan Šimek, Adam Svoboda, Martin Kuncl a David Øeøábek. Na snímku je trenér Radek Èejka. Text a foto Jan Petráš Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 22 l
V nedìli 5. èervence se jely v Miroticích na Písecku parkurové závody, které už tradiènì patøí do programu Alšových slavností v rodišti slavného malíøe. Jako pokaždé se sjelo nìkolik desítek závodníkù a nechybìli ani zástupci klubù ze Strakonicka. Rudolf Fiala ze Stáje Leon Blatná, úèastník prestižního seriálu Skokový pohár, který bude mít na pøelomu èervence a srpna jednu ze zastávek i ve Strakonicích, pøivezl do Mirotic své mladé konì. V soutìži pro 4 a 5 leté konì startující prvním
rokem pøejel s konìm Victory bezchybnì základní kolo, v rozeskakování však omylem neprojel startem, což jej z finále diskvalifikovalo. Zaujal tak celkovì tøetí pøíèku spoleènì s Lenkou Stodolovou z Tábora na koni Acongacua. V soutìži bylo 10 jezdcù. V následující soutìži stupnì Z, kde startovalo 36 závodníkù, se daøilo Pavle Ježkové z JK Ježek v Blatné - Milèicích. Na koni Fabie postoupila do rozeskakování a v èestném kole vítìzù projíždìla jako ètvrtá. -lkstøeda 8. èervence 2009
Fotbal – tradièní turnaj
Lom rozhodl o své výhøe až v penaltách Za patnáct let svého trvání získal turnaj v malé kopané Buzický bejk, který je tradiènì poøádán koncem èervna u pøíležitosti místní poutì na travnatém prostranství za vsí, ohromnou popularitu a oblibu jak u fanouškù tohoto sportu, tak fotbalových hráèù samých. Letos se do turnaje zaregistrovalo rovných šestnáct mužstev, mezi kterými sice pøevažovaly celky z blízké Blatné, ale nechybìli ani hosté až z Nepomuka, Plznì a pochopitelnì obhájci sportovní cti z domácího prostøedí a družebních vsí Škvoøetic a Lomu. Podívat se na sérii utkání a zafandit svým favoritùm pøišlo a pøijelo více než 300 divákù! Kvùli velkému poètu manèaftù se zaèínalo už v osm hodin ráno. Na turnaj se dostavila øada velice kvalitních, možno øíci až poloprofesionálních fotbalistù, což garan-
tovalo fantastický sportovní zážitek a vysokou úroveò hry. Nad dodržováním pravidel a zdárným prùbìhem pøeboru bdìl po celý den ostražitì jeden jediný rozhodèí, který byl za svùj nadlidský výkon a pøinesenou obì pøi závìreèném ceremoniálu odmìnìn hodnotnou cenou spolu se soutìžícími týmy. Obecenstvo si vskutku pøišlo na své. Bylo svìdky perfektních výmìn, kvalitní obrany i exkluzivních gólù a pøedevším spousty útokù. Žádný z celkù nehodlal prodat svou kùži lacino a i ty, které kopanou pravidelnì nehrají, bojovaly jako o život. Veøejnou pochvalu za odvedené výkony si vysloužili všichni bez výjimky. Poháry se udìlovaly za první ètyøi místa. Buziètí fotbalisté se do hvìzdné ètyøky propracovali také, medailové tøetí místo jim
ovšem jako vítr z plachet odnesla konkurence z Blatné pod pracovním názvem Kouïáci. Skuteèné drama se odehrálo ve finálovém zápase mezi Lomem a Škvoøeticemi. Tuhý boj skonèil nerozhodnì, a tak se o slovo pøihlásily penalty. I penaltový rozstøel byl velice dlouho vyrovnaný. Vítìzný gól nakonec dali Lomští a mohli se tak radovat ze zisku poháru pro vítìze. Velice spokojeni ovšem byli i Škvoøetiètí. „My jsme to letos pojali tak, že si chceme jen pìknì zahrát a výsledek pro nás nebyl až tak dùležitý,“ vyjádøil se pøed slavnostním nástupem manèaftù kapitán Antonín Murárik. „Ambice se dostavily až cestou do finále. Tak trochu jsme zaèali doufat ve vítìzství, kterého jsme tu už jednou v minulosti dosáhli. Ovšem penalty jsou penalty. To už je tak trochu
loterie, záleží hodnì na štìstí. Ale i z druhého místa máme radost. Doposud jsme tu na žádném roèníku Buzického bejka nechybìli, a to bychom takhle chtìli dodržet i v budoucnu.“ Jako nejlepší støelec byl vyhlášen Radek Mlháèek z Nepomuka, který nastøílel do sítì soupeøù pìt gólù. Za nejlepšího gólmana poøadatelé zvolili Štìpána Brože z Buzic. Nejstarším aktivním úèastníkem turnaje se stal ètyøiapadesátiletý Zdenìk Hlavatý. Velkou poklonu si zaslouží všichni buziètí i pøespolní poøadatelé, v prvé øadì pak øeditel turnaje Petr Samec. Zajistili bezproblémový chod turnaje. Buzický bejk se pøi oslavì svých kulatých narozenin totálnì vyèerpal a rád se veèer uložil ke spánku. Bude teï odpoèívat celý rok, než zase pøijde jeho velký den. Text a foto Vladimír Šavrda
Triatlon
Kahudovi šlo i o život
Mužstvo Škvoøetic se muselo spokojit s druhým místem. Ve finále nezvládlo penaltovou loterii a pohár pro vítìze putoval do Lomu.
Karate
Pechová vybojovala olympijské zlato Kateøina Pechová ze školy bojových umìní Cobra Ryu Strakonice se ve dnech 23. až 28. èervna.2009 zúèastnila IV. letních olympijských her dìtí a mládeže, které se konaly v Táboøe. Na olympiádì zúroèila svùj výjimeèný pøístup k tréninku a s pøehledem sobì vlastním zvítìzila v kategorii kumite starších žákyò do 45 kg a získala tak pro barvy Jihoèechù olympijské zlato. Na tyto olympijské hry nominovaly jednotlivé kraje své nejlepší sportovce ve vìku do patnácti let, a tak kvalita soupeøù byla opravdu vysoká a vítìzství na tomto turnaji má vysokou cenu. Celkem vybojovali jihoèeští karatisté sedm cenných kovù - tøikrát zlato, jednou støíbro a jednou bronz. Významnì tak pøispìli k celkovému tøetímu místu Jihoèeského kraje. -pet-
Kateøina Pechová vybojovala na olympiádì v Táboøe nejcennìjší kov. Foto Petr Petøík
SCV Blatná získal poèínaje zaèátkem roku 2009 èerstvou posilu do své triatlonové složky - šestatøicetiletého Jiøího Kahudu ze Strakonic. Do Blatenského sportovního sdružení pøestoupil Jiøí Kahuda z klubu MTB Sport Beèváø Strakonice, který reprezentoval osm let. „Ještì pøedtím jsem pùsobil rovnìž ve strakonickém oddílu Cyklo Macner, a to celých deset let,“ dodal nový èlen blatenského klubu. Jiøí Kahuda zaèínal pùvodnì od svých šesti let s ledním hokejem. Bìhem letních pøíprav, které zahrnovaly ve velké míøe cyklistiku, ho pozdìji oslovil právì triatlon. Svùj první triatlonový pøebor absolvoval v roce 1990. „Svého nejlepšího celoroèního výsledku jsem dosáhl v sérii Jihoèeských pohárù na konci devadesátých let. Tehdy jsem byl celkovì tøetí,“ vrací se ve vzpomínkách o nìkolik let zpìt. Rozhodl se reprezentovat i do budoucnosti svùj klub jen v závodech Jihoèeského poháru: „Èeský pohár je pro mì tabu, nemá smysl pokoušet štìstí a zùstávat pak nìkde okolo ètyøicátého místa. Lepší je vìnovat síly intenzivnìjšímu tréninku, to má pro mì urèitì vìtší význam,“ soudí ostøílený borec. Za svùj nejvýznamnìjší úspìch poslední doby považuje první místo v loòském roèníku olympijského triatlonu ve Zlivi. Ve své vìkové kategorii se nejèastìji umisuje od tøetí do osmé pøíèky. Nìkdy se také pochopitelnì závod nepovede… Tohle se Jiøímu Kahudovi pøihodilo loni ve druhém závodì Jihoèeského poháru v Putimi. „Pøíèinou bylo abnormální vedro, které mì pøi bìhu totálnì dostalo. Podobnou krizi nepamatuji. V cíli jsem úplnì zkolaboval,“ pøiblížil nejhorší okamžiky své kariéry.
Jaké tréninkové dávky si strakonický triatlonista ordinuje? „Každý mìsíc to je dvacet kilometrù plavání, pìt set kilometrù kolo a sto padesát kilometrù bìh. V zimním období jen plavu a bìhám. Mìsíènì naplavu dvacet pìt kilometrù a nabìhám vèetnì bìžek dvì stì kilometrù,“ øekl triatlonista. V lednu ho vždycky èeká bìžkaøské soustøedìní na Šumavì a následnì na jaøe týdenní cyklistický výcvik s kamarády v Itálii. Všechny prozatímní triatlonové sezóny se u Jiøího Kahudy obešly bez výraznìjších zdravotních problémù. Doufá, že tomu tak bude i nadále. „Do blatenského klubu jsem pøestoupil moc rád a budu se snažit i nadále podávat maximální výkony. Už se tìším na další sezonu.“ Triatlon není levným sportem už z toho dùvodu, že jde o kombinaci tøí sportù najednou. „Za cyklistickou výbavu jsem zaplatil nìco kolem 70 000 korun. Do bìhu jsem investoval asi 5000 korun. Tam je nutnost mìnit boty každé dva roky,“ vysvìtlil Jiøí Kahuda. Vladimír Šavrda
VYCHÁZÍ VE STØEDU Vydavatel: Jihoèeské týdeníky s.r.o. IÈO: 260 97 346 Registrováno Ministerstvem kultury ÈR pod èj. MK ÈR E 18926 Tiskne: Vltava - Labe - Press, a. s., Novinové centrum Èeské Budìjovice Adresa redakce: Palackého nám. 91, 386 01 Strakonice Tel. 383 393 012, 383 393 013 e-mail:
[email protected] Reklamace dodávek a inzerce: 381 257 028, 774 081 161 Pøipomínky k obsahu vydání: 381 257 029, 776 763 727 Redakce: Jan Petráš Pavla Maradová Grafika: Vladislava Janochová, tel. 724 645 124 Inzerce: Lucie Semorádová, tel. 724 150 649
[email protected] Administrace: Vladislava Janochová Komerèní (placené) èlánky jsou oznaèeny (PI)
Týdeník Strakonicko 10/2009 l strana 23 l