STUDIE O PŮSOBENÍ CHLORELLY PYRENOIDOSY Přeloženo společností Green Ways s.r.o. © translation 2001
Jak Chlorella působí
Detoxikace souvisí s odstraněním toxických látek z těla. Tyto látky jsou jak jedy přicházející zvenčí, jako pesticidy a těžké kovy, tak jedy vnitřní, například když tračník obsahuje bakterie produkující toxické látky, nebo jako výsledek nedostatečného tělního metabolismu. Existuje mnoho studií o detoxikačních účincích chlorely na kadmium, těžké kovy, PCB a chlordekon ( škodlivý insekticid). Navíc se nedávno zjistilo, že chlorela disponuje potenciálním účinkem proti gamma paprskům. Detoxikační schopnosti chlorely jsou způsobeny dvěma prvky: buněčnými stěnami a obsahem buněk. Jedinečné buněčné stěny chlorely sbírají a na sebe váží škodlivé látky, které mohou vniknout do těla, například těžké kovy a pesticidy. Látky v chlorele jsou známými detoxikátory. Chlorela obsahuje ze všech potravin nejvyšší koncentraci chlorofylu a je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů beta-karotenu. Chlorela je vynikajícím zdrojem zinku a při nedávných výzkumech se zjistilo, že zinek působí při prevenci „zastavení činnosti imunitního systému v důsledku působení kadmia“. Otrava kadmiem: cena za moderní způsob života Při studiu zvířat byla zjištěna souvislost kadmia a vysokého krevního tlaku. Jestli si myslíte, že vás se otrava kadmiem netýká…zamyslete se znovu. Podle vědců z kanadské Memorial University of Newfoundland v St. Johns „je kadmium toxický těžký kov, kterému je na nízké úrovni vystavena většina jedinců. Těsně po narození se ve tkáních nevyskytuje vůbec, ale postupně se v nich soustřeďuje, takže si kadmia průměrný člověk žijící v industriální společnosti ve svém těle za život nashromáždí podstatné množství.“ Pro naši průměrnou populaci představují zdroje kontaminace jídlo a kouření cigaret. Navíc určité procesy, u nichž je kadmium vedlejším produktem, jako elektrolýza, výroba slitin, měkkých pájek, barev, umělých hmot, baterií na bázi kadmia a niklu, hutě, tavení zinkových a olověných rud a zápalných fosilních paliv, zvyšují nebezpečí kontaminace kadmiem u osob, které jsou v těchto oborech zaměstnány. Výzkum Chlorelly a detoxikace
•
• •
V roce 1984 publikoval časopis Drug and Chemical Toxicology studii dr. Porea z Lékařské fakulty West Virginia University, kdy chlorela podávaná krysám zvýšila detoxikaci od chlordekonu (škodlivý insekticid). Ukázalo se, že chlorela způsobila dvojnásobně rychlejší odstranění toxinu z těla, než bylo pozorováno u kontrolní skupiny. Dr. Pore nalezl v chlorele dva aktivně vstřebávající mechanismy: sporopolenin (polymer na bázi karotenu) a samotnou buněčnou stěnu. V roce 1975 japonští vědci Hagino a spol. zjistili, že chlorela zvýšila exkreci kadmia u jedinců trpících otravou tímto kovem. Vzhledem ke schopnosti chlorely vázat se na kadmium se vědci chtěli ujistit, zda se kadmium, jednou vázané na chlorelu, nevrátí během trávení chlorely zpět do těla. Při výzkumu z roku 1978 dali vědci kadmium vázané na chlorelu krysám, zatímco kontrolní skupině dali pouze kadmium. U krys, kterým byla podávána chlorela, se neprojevila zvýšená hladina kadmia v krvi ani růstová retardace. To dokazuje, že když se chlorela jednou naváže na tento toxin, už ho nevpustí zpět do těla.
Dr. Steenblock uvádí ve své knize Chlorela - přírodní léčivé řasy další příklady detoxikačních schopností chlorely:
• •
Během jednoho výzkumu „byla kultura pivovarských kvasinek otrávena a zabita rtutí, PCB, mědí a kadmiem. Když se k těmto toxickým látkám přidal výtažek z chlorely, kvasinky přežily!“. Jiný výzkum ukázal, že „buněčné stěny chlorely absorbují uranium a olovo a váží se na něj“. Chlorela se používá při detoxikaci osob trpících z vystavení PCB. Dr. Ueda z japonského Kitakyushi City institutu pro výzkum znečištění životního prostředí podával třiceti pacientům trpícím z vystavení PCB denní dávky 4 - 6 gramů chlorely po dobu jednoho roku. Výsledkem bylo všeobecné zlepšení (menší únava, lepší zažívání, pravidelná stolice).
Chlorella a imunitní systém Pod názvem „vojáci“ známe v imunitním systému tři druhy buněk: B-buňky bojují s baktériemi, T-buňky s viry a rakovinou a makrofágy bojují s rakovinou, cizími proteiny a chemikáliemi. Makrofágy jsou velké buňky, které v těle obklopí a stráví cizí látky. V těle jich je jen konečné množství, proto máme jen omezenou schopnost odstraňovat škodliviny z krve. Podle dr. Steenblocka „jedním ze způsobů boje proti rakovině je použití činitelů pro stimulaci produkce a aktivity makrofágů. Interferon je přirozenou tělní sekrecí a má se za to, že stimuluje makrofágy. Chlorela stimuluje aktivitu T-buněk a makrofágů (tím, že zvýší hladinu interferonu) a tak posiluje schopnost imunity porazit cizí útočníky, ať už baktérie, viry, chemikálie nebo cizí proteiny.“ (Vyňato z Chlorela:přírodní léčivé řasy od dr. Davida Steenblocka).Blahodárné účinky chlorely na imunitu a proti rakovině mohou být také připisovány jejímu vysokému obsahu chlorofylu (viz. „The Chlorophyl Connection“) a přírodnímu beta-karotenu
(60%). Ozáření gama paprsky Během výzkumu se zjistilo, že chlorella může poskytnout ochranu před ozářením gama paprsky. K vystavení gama paprskům dochází z terapeutických nebo náhodných důvodů. Možné účinky vystavení ústí v selhání nebo deformaci těla a také v potlačení imunity. Během studie publikované v srpnu roku 1995 v Indian Journal of Experimental Biology byly u myší, kterým byla hodinu před nebo těsně po vystavení subletálním gama paprskům podána chlorela, zjištěny účinky chránící před radiací. Efekt chránící před radiací byl pozorován na buněčné úrovni (buňky kostního morku vykázaly téměř úplné uzdravení), stejně jako na době přežití zvířat. Podle vědců existují v chlorele dva možné mechanismy, které tento efekt způsobují: růstové faktory stimulují regeneraci tkání a chlorofyl s beta-karotenem (nachází se v chlorele ve vysokých koncentracích) produkují protimutagenickou činnost. Další studie říkají, že chlorofyl v Chlorele pomáhá vyléčit tělo po zranění způsobené gama paprsky.
•
•
Studie vydaná v roce 1993 Japonskou společností pro výzkum radiace oznámila, že chlorela vykázala schopnost ochrany proti chromozomálnímu poškození způsobenému gama paprsky u myší. Vědci připsali protiradiační schopnost chlorely vysoké hladině chlorofylu uvnitř buněk. Prohlásili, že „antimutagenická činnost chlorofylu v zeleninových výtažcích se nyní potvrdila“. Jelikož ochrana byla viditelná dokonce i po podání chlorely až po ozáření, vědci dospěli k závěru, že chlorela s sebou kromě ochrany nese i „chemickou opravu“. Výzkum ze srpna 1995 se s ostatními studiemi shoduje na radioprotektivních schopnostech chlorely. Vědci z Instituto Nacional de Investigaciones Nucleares z Mexika získali cenné informace z výzkumu, během kterého byl myším podáván chlorofylin - derivát chlorofylu (chlorela má ze všech potravin nejvyšší obsah chlorofylu) -jak před, tak po ozáření gama paprsky. „200 mikrogramů chlorofylinu na gram živé váhy stoprocentně ochránilo proti výměně sesterského chromatidu, měřeno v spermatogonii živých myší.“
Infekce a imunita
•
•
•
•
•
•
•
Ve studii publikované v červnu 1995 v International Journal of Immunopharmacology se uvádí, že výtažky z chlorely získané horkou vodou redukovaly u myší případnou infekci lysteria monocytogenes (běžná baktérie). „Eliminace baktérií po infikaci lystérií monocytogenes byla oslabena u myší se získaným imunodeficientním syndromem myší (MAIDS) tím, že jim byl do těla vpraven virus myší leukémie. Orální podání výtažku z chlorely vulgaris získaného horkou vodou, znovuobnovilo schopnost myší s MAIDS eliminovat L-monocytogeny ve spojitosti se zlepšením poškozené imunitní reakce na tuto baktérii.“ První experiment, který měl ukázat účinky chlorely na stimulaci imunity, provedli v roce 1973 Kojima a spol. Krysám byl vpíchnut výtažek z chlorely a po 24 hodinách uhlí. Pozorovali, že částice uhlí byly rychle sesbírány a odstraněny z krve. Pitva krysích tkání dokázala, že u krys, kterým byla podána chlorela, byly makrofágy mnohem aktivnější než u kontrolní skupiny. Merchant, Rice a Young z Medical College of Virginia během svého výzkumu v roce 1990 podávali výtažky a tablety z chlorely těm pacientům, jejichž imunitní systém byl v důsledku nádoru na mozku potlačen. Tito pacienti podstoupili při léčbě nádoru operace, radiaci a chemoterapii. Když užívali chlorelu, jejich imunitní systém zůstával na téměř normální úrovní a ani opačné účinky imunosupresívní terapie nebyly tak radikální. Pacienti také tolik netrpěli dýchacími obtížemi a nemocemi na bázi chřipky. Během jiného výzkumu, který byl publikován v Natural Immunology Cell Growth Regulation, provedla katedra mikrobiologie na Miyazaki Medical College studii, která se zabývala imunologickým působením chlorely na myši infikované cytomegalovirem (virus na bázi herpesu, který způsobuje mnoho chorob). U pacientů léčených přípravky, které snižují imunitu, způsobuje vážná onemocnění. Zjistili, že myši, kterým bylo před zavedením viru podáno 100 mg výtažku z chlorely, přežily tuto smrtelnou infekci. Podáním chlorely se zvýšila činnost interferonu a činnost buněk sleziny, které jsou přirozenými ochránci těla proti viru – a tak zachránila myši před smrtí. Také v roce 1990 v Cancer Immunology & Immunotherapy zveřejnili i vědci z ósacké lékařské fakulty působení výtažků z chlorely na obnovu leukocytů (bílé krvinky) a odolnost proti infekci u myší, kterým byl podáván cyklofosfamid (cyklofosfamid je imunosupresívní lék, který se používá k léčbě rakoviny a při transplantaci orgánů). Po podání chlorely se zrychlila obnova polymorfonukleárních leukocytů v krvi. U myší se také projevila větší odolnost proti infekci escherichia-coli (příčina vážných infekcí v ránách). Odolnost proti escherichii-coli u myší, kterým byl podáván cyklofosfamid, se rovněž zvýšila. Vědci z japonské Kyushu University zjistili, že „u myší, kterým bylo podáváno CVE-A (výtažek z chlorela získaný horkou vodou), se snížila produkce baktérií ze sleziny“ a „oslabené ochraně před E.coli způsobené cyklofosfamidem se může předejít podkožní injekcí CVE-A“. Immunopharmacology and Immunotoxicilogy z roku 1994 uvedl, že výtažek z chlorely zvyšuje odolnost proti listérii monocytogenes (běžná baktérie). Během výzkumu se zjistilo, že díky zvýšené činnosti Tbuněk se u myší, kterým byl podáván výtažek z chlorely, prokázala větší odolnost vůči infekcím.
Nádory a imunitní systém Vědci říkají, že Chlorella může zamezit vedlejší účinky chemoterapie a vykazuje protinádorovou činnost. V roce 1996 časopis Cancer Immunology and Immunotherapy zveřejnil článek zabývající se vlivem chlorely na vedlejší účinky léku 5-fluorouracil (5FU), který se používá proti nádorovým buňkám. Mezi vedlejší účinky patří leukopenie (chorobné snížení počtu bílých krvinek), která vede k infekcím. Vědci zjistili, že výtažek z chlorely nejen chrání před vedlejšími účinky 5FU u myší s nádorem, ale také vykazuje „přímou protinádorovou činnost“. Vědci věří, že protinádorový účinek je výsledkem schopnosti chlorely stimulovat T-buňky. Phytochemistry zveřejnil v roce 1995 výzkum japonských vědců, kteří identifikovali a izolovali dva glyceroglykolipidy, které mají protinádorové schopnosti. V jejich modelu se ukázalo, že dva prvky v chlorele mají tlumící účinek na cizorodé proteiny spojované s Epstein-Barrovým virem. Cancer Immunology and Immunotherapy v roce 1984 publikoval studii provedenou katedrou imunologie na Medical Institute of Bioregulation na Kyushu University v Japonsku, ve které stálo, že „růst Meth-A nádoru u myší se významně zpomalil injekcí výtažku z chlorely získaného horkou vodou (VCh), který byl aplikován do nádoru nebo do okolní tkáně. Navíc tyto myši vykazovaly odolnost proti opětovnému vytvoření tumoru, což bylo způsobeno rozšířením specifického antigenu.“
•
•
•
V následujícím roce zveřejnil Cancer Immunology and Immunotherapy doplňující výzkum od stejných vědců, ve kterém se uvádělo, že výtažek z chlorely získaný horkou vodou „neuvěřitelně prodloužil“ život myší infikovaných buňkami nádoru Meth-A. Prodloužení života bylo účinné u myší, které dostaly sérii injekcí výtažku z chlorely(VCh) po počáteční infikaci. „ Ve srovnání s kontrolní skupinou se neprodloužil čas přežití, když byly myším podávány VCh injekce pouze před infikací. Účinek, který svědčil o působení CE injekcí, byl zaregistrován, až když podávání injekcí pokračovalo i po infikaci.“ * V roce 1988 publikovali vědci z Kanzawa Medical University a Taipei Medical College v The Journal of Ethnopharmacology studii, ve které stálo, že u myší infikovaných nádorovými buňkami se po podání VCh prodloužila doba přežití o 300 %. Léčba se po deset dnů (obden) skládala z orální dávky VCh a pak byl implantován nádor. 20 % myší zemřelo během dvaceti dnů, zatímco 73 – 80 % myší léčených VCh přežilo více než dva měsíce. * Vědci z Japonska v roce 1990 v Immunopharmacology and Immunotoxicology vydali zprávu, která se týkala protinádorového účinku chlorely. Myši byly 35 dnů před a 220 dnů po infikaci nádorem denně krmeny práškem z chlorely. Během třinácti dnů po infikaci se růst tumoru významně pozastavil (54% útlum). Výzkum ukázal, že protinádorový účinek chlorely má částečně na svědomí její schopnost zvýšit činnost T-buněk a makrofágů. Navíc se u myší, kterým byla podávána chlorela, nijak neprojevil úbytek váhy ani jiné škodlivé syndromy. Vědci zjistili, že chlorela obnovila imunosupresívní stav a prodloužila čas přežití myší s nádorem.
Objevení dalších "protinádorových" prvků v Chlorele. Během studie, vydané v dubnu 1996 v Journal of the Pharmaceutical Society v Japonsku, vědci v chlorele identifikovali a izolovali osm různých složenin, které po aplikaci na kožní nádory myší vykazovaly protinádorovou činnost. Během pokusu jedna ze složenin, peroxid ergosterolu, způsobila „sedmdesátisedmiprocentní redukci průměrného počtu nádorů na jednu myš v průběhu dvaceti týdnů“. Nukleové kyseliny a imunitní systém Chlorela a růstový faktor chlorely jsou velkými zdroji nukleotidů Jeden gram chlorely během každého jídla obsahuje 29,5 mg RNA a 2,8 mg DNA. Růstový faktor chlorely obsahuje ještě více RNA/DNA na gram. RFCh je nukleotidopeptický komplex, který se získává z výtažku z chlorely. Z podstatné části je tvořen deriváty nukleových kyselin. Skupina vědců z několika známých univerzit ve Spojených státech přes deset let studovala úlohu nukleotidů v imunitním systému. Zde je přehled výsledků některých studií:
•
•
V roce 1990 byla v Critical Care Medicine uveřejněna studie, ve které autoři uvedli, že „nedávné výzkumy prokázaly, že k udržení normálních reakcí imunity jsou zapotřebí nukleotidy v potravě a že je také nesmírně důležité doplňovat stravu RNA a pyrimidinovými bázemi (nukleotidy).“ Mimo jiné vědci citují dvě studie, během kterých arginin a mastné kyseliny zvýšily činnost imunity. Z výsledků vyplývá, že zmíněná kombinace RNA, argininu a mastných kyselin obnovuje u podvyživených objektů imunitní funkce. Poznámka: Tři gramy chlorely (doporučená denní dávka) obsahují 109 mg argininu. Navíc podle Paula Pitchforda a jeho knihy Healing in Whole Foods obsahuje chlorela větší množství mastných kyselin než kyanobaktérie spirulina a modrozelená řasa. Immunology Letter otiskl v roce 1991 podobné poznatky od jiné skupiny kanadských vědců z Memorial University of Newfoundland v newfoundlandském St. Johns. Na myších infikovaných lystérií (baktérie) vědci testovali tři druhy stravy. U myší, které byly krmeny stravou s obsahem argininu, RNA a mastnými
•
•
•
•
•
kyselinami, se prokázalo „mnohem více případů přežití a úbytek baktérií …. „činnost buněk přirozených obránců byla také výrazně vyšší.“ Studie publikovaná v 1984 v Advances in Experimental Medicine and Biology prokázala, že „nulový výskyt zdroje procesovaného purinu a pyrimidinu (nukleotidy) v potravě potlačuje funkci T-lymfocytu… účinek nukleotidů ve stravě by měl prokázat svůj význam ve velkém množství klinických situací. Je to např. uchycení transplantovaných orgánů, zotavování se z podvýživy, uplatní se při různých potížích způsobených chemoterapií a léčbou leukémií pocházejících z T-buněk.“ Studie vydaná v 1986 v Advances in Experimental Medicine and Biology demonstrovala, že dietní restrikce ve stravě myší způsobují všeobecné zhoršení zrání T-buněk. „Ukázalo se, že rozdílné druhy Tbuněk mají rozdílné požadavky na exogenní výživu (nukleové kyseliny)… systematické infekce jsou hlavním problémem u pacientů po operaci srdce, transplantaci orgánů, imunosupresívní terapii, chemoterapii a hyperalimentaci. Řádná definice úlohy stravy (nukleotidů) může těmto pacientům poskytnout lepší nutriční doplnění.“ Také v The Journal of Parenteral and Enteral Nutrition z roku 1994 vědci uvádějí, že „předložené údaje jasně říkají, že strava bez nukleotidů zvyšuje úmrtnost způsobenou bakteriální infekcí“. Je to první zpráva, že nedostatek nukleotidů ve stravě zvyšuje náchylnost k bakteriálním onemocněním. „Tuto úmrtnost lze snížit doplněním RNA do stravy chudé na nukleotidy.“ V novější studii z roku 1994 publikované v The Journal of Nutrition přišli vědci k následujícímu závěru: „U myší, kterým byla podáványa strava chudá na nukleotidy, se zmenšila hostitelská odolnost proti bakteriálním a plísňovým infekcím. Této náchylnosti k infekci lze předejít přidáním RNA nebo uracilu. RNA ve stravě má znovuobnovovat imunitní funkce poškozené nedostatkem proteinů. Samotné odpovídající kalorie a proteiny tuto funkci do normálu nevrátí. Nukleotidy ve stravě dokáží obnovit imunitní funkce dokonce i během úbytku tělesné váhy a nedostatečného příjmu proteinů.“ American Institute of Nutrition v roce 1994 publikoval stať autorů, kteří uvedli: „Naše experimentální výzkumy jasně prokázaly, že strava bez purinu nebo pyrimidinů (nukleotidů) ve zkumavce i v živém organismu potlačuje imunitní reakce buněk a že doplnění stravy nukleotidy zvrátilo tento proces a znovuobnovilo a udrželo imunologické funkce. Strava pro děti i pro dospělé, která neobsahuje zdroje nukleotidů, bude pravděpodobně nedostatečná v mnoha ohledech.“
Nové poznatky o chlorofylu Chlorela má ze všech potravin nejvyšší obsah chlorofylu. Vzhledem k nedávno publikovanému výzkumu o chlorofylu se tato skutečnost stává ještě významnější. Po celé roky se chlorofyl užíval k zamezení fekálních, urinálních a tělesných zápachů u přestárlých pacientů a pro urychlení léčby ran. Výzkum chlorofylu dosáhl nedávno zlomového bodu, když se nespočet vědeckých zpráv zaměřil na chlorofyl jako na látku, která má blahodárné účinky při léčbě rakoviny. Vědecká poznámka: chlorofyl vs. Chlorofylin Chlorofyl je totožný s lidským hemoglobinem, až na to, že hemoglobin je primárním přenašečem železa, kdežto chlorofyl primárně přenáší magnézium. Chlorofyliny jsou deriváty chlorofylu, ve kterých je centrální atom magnézia nahrazen jiným kovem, např. mědí, kobaltem, železem. Chlorofylin je syntetickou formou chlorofylu a vědci mu dávají přednost, protože po záměně atomu magnézia za atom jiného kovu se stává stabilnějším pro vědecké účely.
• •
Na osmdesátém pátém výročním setkání Americké asociace pro výzkum rakoviny v San Francisku v roce 1994 předložili vědci své poznatky, že chlorofylin má ochranné vlastnosti proti různým činitelům způsobujícím rakovinu, včetně benzopyrenu, který je spojován s tabákovým kouřem. The Food Chemical News oznámil, že „během diskuze na výročním setkání Environmental Mutagen Society vystoupil jeden účastník s referátem, ve kterém pojednával o mutagenicitě moči lidí, kteří jedí vařené mleté hovězí maso. Řečník prohlásil, že v průběhu několika dnů po požití hamburgerů se mutagenicita v moči objektu zvýšila. Ale když požili pilulku, která se v Japonsku používá pro boj s alkoholem, mutagenicita jejich moči byla výrazně nižší. Hlavní složkou této pilulky, jak dodal řečník, byl chlorofylin.“
Výzkum Yaleovy univerzity a Yonsei University v Koreji. V roce 1994 vědci zjistili, že chlorofylin má ochranné účinky proti vinyl karbamátu (určité karbamáty se používají v insekticidech – jsou jedovaté a po požití způsobují křeče a smrt) a p-nitrofenylovéméteru vinylu. Myším byl před povrchovou aplikací obou karcinogenů orálně podán chlorofylin. Vědci zjistili, že došlo k „významnému snížení výskytu a množení kožních nádorů“.
•
V září 1995 za finanční podpory z American Cancer Society provedli vědci z Yaleu a korejského Soulu výzkum zaměřený na účinky chlorofylinu na některé karcinogeny. Aplikovali karcinogeny na pokožku myší a měřili výskyt kožních nádorů a papilomů (nádory, které nejsou na bázi rakoviny, mají stvoly a větví se). Zatímco se u myší v kontrolní skupině (nedostaly předem chlorofylin) vytvořily nádory, u myší, kterým byl předem podán chlorofylin, poklesl výskyt nádorů a papilomů o 70 % a výskyt kožních nádorů se snížil o 42 %. Vědci také uvedli, že „vznik kožních nádorů způsobených jinými epoxidy se po ústním podání chlorofylinu také výrazně snížil“.
•
V dubnu 1996 stejná skupina vědců publikovala v Cancer Letters výzkum, během něhož byl 30 minut před povrchovou aplikací benzopyrenu podán myším chlorofylin, který způsobil „významný pokles výskytu a množení nádorů způsobených karcinogenem.“ Vědci si také povšimli, že „že po ústním podání se chlorofylin rychle rozšířil myší kůží a jinými tkáněmi“.
Výzkum na Oregon State University a na University of Hawaii
•
•
• •
V roce 1994 Dashwood a spol. z University of Hawaii zjistili, že chlorofyl a chlorofylin podávaný laboratorním krysám snížil absorpci několika činitelů způsobujících rakovinu, které jsou běžně k nalezení ve vařeném mase a opékané a uzené stravě. Výsledky říkaly, že chlorofyl měl největší účinky, když byl podán společně s látkou způsobující rakovinu. Výtisk Journal of the National Cancer Institute z čtvrtého ledna 1995 se také o tomto výzkumu zmiňuje v článku o Dashwoodovi a jeho studiích chlorofylu. V Cancer Research Journal z ledna 1995 vědci z Oregon State University oznámili, že během měření přítomnosti rakovinotvorných nádorů v játrech (maligní hepatoma) pstruhů duhových zjistili, že chlorofylin (CHL) účinně potlačuje karcinogen aflatoxin B1, a došli k závěru, že jejich poznatky mohou mít „závažné důsledky pro zásahy do studia stravy v oblasti výzkumu rizik způsobujících rakovinu“. Zpráva uvádí, že chlorofylin a chlorofyl mají podobné účinky na trávení (magnézium je nahrazeno jiným kovem, např. mědí), a tato skutečnost vedla k domněnce, že schopnosti boje s rakovinou se aktivují během procesu trávení. Ukázalo se, že chlorofyl je ze sedmdesáti až osmdesáti procent účinný na úrovni, která je podobná rozsahu množství chlorofylu v potravě. Vědci zdůraznili, že není zřejmé, zda se dá efektivního příjmu dosáhnout pouze vyváženou potravou, a uvedli, že zde existuje potenciální nutnost brát chlorofylové doplňky. Vědci z obou univerzit napsali studii, která vyšla v Chemical Research Toxicology v srpnu 1995, a ve které určili mechanismus chlorofylinu, který vede k protikarcinogenním účinkům na aflatoxin B1. V lednu 1995 v Carcinogenesis oznámili vědci obou univerzit zprávu o účincích chlorofylinu na aminy ve smaženém hovězím mase, které jsou spojovány s rakovinou prsu a tračníku. Výsledky naznačily, že chlorofylin potlačuje účinky aminu během poiniciační fáze, ale když byl podán před karcinogenem, neprokázal silnější působení. Vědci dospěli k závěru, že k prokázání protikarcinogenní činnosti chlorofylinu bude nezbytné provést pokus, při němž bude chlorofylin podán spolu s karcinogenem.
Výzkumy z celého světa
• •
•
Carcinogenesis publikoval v červenci 1996 studii výzkumníků z indické Jawaharlal Nehru University v Novém Dillí. Tito vědci zkoumali schopnost chlorofylinu ochránit a detoxifikovat kůži a játra myší. Dospěli k závěru, že chlorofylin velmi účinně působí proti chemickým vlivům toxinů ze životního prostředí. Carcinogenesis také otiskl studii vědců z Koreje, kteří zjistili, že chlorofyl potlačuje tvorbu mutací tím, že formuje chemické vazby s látkami, které způsobují rakovinu (aflatoxin B1, benzopyren nebo karcinogeny ve vařeném mase), a snižuje tvorbu specifického enzymu „P450“. V září 1995 zveřejnil Carcinogenesis japonský výzkum, který se zaměřil na vztah mezi rakovinou prsu a zažívacího traktu a západní stravou (bohatá na tuky a maso, chudá na vlákninu). Vědci zjistili, že u myší chlorofylin zredukoval výskyt rakovinného bujení v prsu. Uvedli, že „chlorofylin, když je podán spolu s karcinogenem, působí jako účinná ochrana před chemikáliemi“. Studie otištěná v roce 1994 v Teratogenesis, Carcinogenesis and Mutagenesis potvrdila, že chlorofylin snížil počet buněk, které se pod vlivem prvků způsobujících rakovinu (včetně šňupání a žvýkání tabáku) geneticky zmutovaly. Vědci se domnívají, že chlorofyl má pravděpodobně antioxidační účinek.
Cholesterol a vysoký krevní tlak „Nový výzkum“ z Medical College of Virginia zjistil, že chlorela pravděpodobně snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá snižovat krevní tlak u osob trpících mírnou nebo střední hypertenzí! Chlorela má pravděpodobně schopnost prevence před arterosklerózou a umí redukovat vysokou hladinu cholesterolu. V chlorele jsou podobné prvky jako v derivátu hematoporfyrinu. Když je hematoporfyrin vstříknut zvířatům s arterosklerózou, je selektivně zachycován a absorbován do arterosklerotických plošek. Arterosklerotické plošky obsahují jemné svalové buňky, které po vystavení této substanci přestávají růst. Existuje tudíž možnost, že chlorela bude mít stejné výsledky. (Vyňato z knihy Chlorela - přírodní léčivé řasy od dr. Davida Steenblocka) Mluví se o dalším možném faktoru -„Chlorela obsahuje více mastných kyselin než spirulina i modrozelená řasa. Přibližně dvacet procent těchto mastných kyselin tvoří alfa-linolenická varianta omega-3, která čistí cévy a je jedním z možných důvodů, proč se chlorela ukazuje tak účinná při redukci cholesterolu a při prevenci před arterosklerózou.“ (Vyňato z Healing with Whole Foods od Paula Pitchforda – ředitele Heartwood Institute Wellness Clinic and Oriental Healing Arts Program.) Výzkum chlorely v souvislosti s cholesterolem a arterosklerózou
•
V roce 1981 The Taiwan Medical Science Journal publikoval studii o účincích chlorely na hladinu cholesterolu v míše. Poté, co byla krysám s vysokou hladinou cholesterolu podána chlorela, nastal výrazný pokles hladin cholesterolu v míše (216 mg % spadlo na 165 mg % po osmi procentech chlorely
• • •
ve stravě). Chlorela také významně snížila již nízkou hladinu cholesterolu v míše myší, což vedlo k domněnce, že chlorela disponuje homeostatickými účinky. Studie časopisu Artery z roku 1987 oznámila, že se po ústním podání práškové chlorely zlepšila hyperlidermie (přemíra lipidů v krvi) a potlačil růst experimentální arteriosklerózy u laboratorních králíků. Vědci také pozorovali výrazný úbytek aortických lézí. V roce 1988 vědci publikovali v Artery (sv. 14) doplňující studii, ve které uvedli nález dvou prvků v chlorele – glykolipidů a fosfolipidů, které snížily hladinu chlesterolu v míše krys. V roce 1988 provedla katedra sérologie na Kanazawa Medical College studii na zjištění účinků chlorely proti postupu demence u starší populace. Pro výzkum bylo vybráno 49 mužů a žen, z nichž 24 trpělo cerebrovaskulární demencí (cerebrální hemorrhagií) a 25 Alzheimerovou chorobou. Tyto dvě skupiny byly dále rozděleny na kontrolní skupiny a skupiny pacientů, kterým byl podáván jak výtažek, tak tablety chlorely. Celý pokus trval po dobu šesti měsíců. U 32 % pacientů, kterým byla podávána chlorela, byly prokázány známky zmírněné demence (skupina 1), u 36 % se další demence zastavila (skupina 2) a 32 % dobrovolníků, jakož i kontrolní skupina, zaznamenalo zhoršení (skupina 3). Skupiny 1 a 2 tvořili pacienti s Alzheimerem a skupina 3 se skládala z pacientů trpících cerebrální hemorrhagií a některých pacientů s Alzheimerem.
Výzkum chlorely v souvislosti s vysokým krevním tlakem
• •
Studie z roku 1978, která byla uveřejněna v Japan Heart Journal uváděla, že poté, co byla krysám intravenózně podána chlorela, jejich krevní tlak po jedné hodině poklesl následujícím způsobem: o 63 mmHg u krys s vysokým krevním tlakem a o 32 mmHg u krys s normálním krevním tlakem. Během dalšího výzkumu byly spontánně hypertenzní krysy krmeny chlorelou po dobu sedmi týdnů a zjistilo se, že krevní tlak zvířat se oproti kontrolní skupině „výrazně snížil“ a zůstal o 20 - 30 mmHg nižší po dalších 23 týdnů experimentu. Po dvaceti pěti týdnech u některých krys vědci změřili hladinu reninu a shledali ji výrazně nižší u krys krmených chlorelou. Renin je hormon produkovaný ledvinami, který zvyšuje krevní tlak. (Vyňato z Chlorela přírodní léčivé řasy.)
Slovo na závěr: Tento zjednodušený výtah studií na téma „Chlorella pyrenoidosa a její vliv na civilizační choroby“ má pomoci k rychlé orientaci především odbornější veřejnosti. Jsme za společnost Green Ways® s.r.o. rádi, že i zkušenosti desítek tisíc našich klientů potvrzují výše uvedená fakta. Produkt Chlorella pyrenoidosa Green Ways je nejkvalitnějším výrobkem společnosti Tajwanchlorella, která velkou část výše zmíněných studií sponzoruje. Děkujeme všem, kdo se společně s námi na osvětové kampani „green foods“ podílejí a budeme vděčni za jakékoliv informace a zkušenosti z užívání Chlorelly pyrenoidosy. Václav Rathouský - majitel společnosti Green Ways s.r.o.