Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami
Studenti s psychickými poruchami
PhDr. Sylva Hönigová
Text k distančnímu studiu STUDENTI S PSYCHICKÝM ONEMOCNĚNÍM, CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM A PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA PhDr. Hana Sotáková Katedra psychologie PedF UK v Praze
[email protected] +420 221 900 544
Projekt DARe-Learning http://www.cuni.cz/UK-4282-version1dare.pdf zvyšování informovanosti o zdravotním postižení mezi vysokoškolskými pedagogy 8. Psychické poruchy
Zásady práce se studenty psychickou poruchou dát na vědomí, že existuje prostor pro komunikaci o problému udržitelnost studia jako podstatný „léčebný“ faktor psychická opora v boji s nemocí perspektiva žta
získat info o zdrav. stavu studenta a jeho subj. obtížích stanovit pravidla (s možností je modifikovat podle aktuálního stavu a potřeby)
Základní východisko MŠMT pro úpravu podmínek pro studenty se spec. vzděl. potřebami ≠ dg. = praktický dopad na pracovní a komunikační postupy při studiu ← FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA (průběžná)
Psychické poruchy
vzdělávací konsekvence samotné psychické poruchy spojené s farmakologickou léčbou (vedlejší účinky)
Psychické poruchy x duševní onemocnění Vnímáte je jako totožné pojmy, které se mohou volně zaměňovat? stigmatizace pojmem „duševní onemocnění“ v moderní terminologii preference „poruchy“ MKN 10 – duševní poruchy a poruchy chování většina psych. poruch není typickým onemocněním duševní onemocnění = pouze psychózy, a to ještě až od určité fáze
Porucha jako nedostatek
x
osobnostní charakteristika
„normalita“ osobnosti??? toleranční limity a schválená/odmítaná deviace závisí na aktuálně platné kulturně podmíněné normě
MKN 10 Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů Desátá revize aktualizovaná verze k 1.1. 2013 V. PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ (F00–F99) F00–F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických F10–F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek F20–F29 Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy F30–F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady) F40–F48 Neurotické‚ stresové a somatoformní poruchy F50–F59 Syndromy poruch chování‚ spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F50 Poruchy příjmu potravy F60–F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých F70–F79 Mentální retardace F80–F89 Poruchy psychického vývoje F80 Specifické vývojové poruchy vývoje řeči a jazyka F81 Specifické vývojové poruchy školních dovedností F82 Specifická vývojová porucha motorických funkcí F84 Pervazivní vývojové poruchy (PAS) F90–F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání F99 Neurčená duševní porucha
Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy
Charakteristické znaky rozštěp, rozpolcenost a dezintegrace jednotl. psych. fcí zejména myšlení a emotivity → narušení integrity celé osobnosti a kontaktu s realitou přechodné x trvalé; ataky 0,2 – 1% v populaci, nezávisí na pohlaví nástup v mladé dospělosti (16 – 25 let) etiologie - dědičné dispozice + vyvolávající podněty nejde o zátěž, ale způsob, jakým ji člověk zpracovává primární příznaky (4A) porucha asociací (myšlení) porucha afektivity (prožívání) ambivalence (protichůdné pocity) autismus (stažení se do vlast. světa) sekundární příznaky bludy (bludná přesvědčení) halucinace změny aktivace
Příznaky poruchy myšlení – bludná přesvědčení (bludy ovládání) poruchy vnímání – halucinace intl. kapacita bývá zachována otupělé/nepřiměřené afekty
obecně změna povahových rysů zmatené či překotné myšlení, divné nebo velikášské nápady dlouhodobě pociťovaná špatná nálada, deprese, sklíčenost výbušné a výrazně extrovertní chování přehnané výkyvy v náladě (velice dobrá nálada střídá špatnou) nepřiměřená úzkost, strach, zloba, podráždění, podezírání či obviňování ostatních stažení se do sebe a vyhýbání se sociálnímu kontaktu, ztráta přátel, nepřiměřené zabývání se sebou samým popírání zjevných problémů, odmítání pomoci sebevražedné myšlenky, řeči
Afektivní poruchy (poruchy prožívání) Manická fáze Bipolární afektivní porucha Depresivní fáze Periodická depresivní porucha Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálad)
Charakteristické znaky výrazné výkyvy v emocionální ladění ve směru + i příznaky psychické, somatické a vegetativní narušují uvažování, jednání i somatické fce fáze počátek – není příliš ohraničený nejčastěji 20. – 40. rok až 20% výskyt někdy během žta, častěji ♀ smíšená etiologie
Příznaky - deprese smutek, stísněnost, melancholie až apatie ztráta schopnosti radovat se pesimismu narušená sebedůvěra a sebevědomí poruchy soustředění a paměti, rozhodování řeč často tichá, pomalá zhoršené chápání a vybavování (až dojem snížení intelektových funkcí) i bludná přesvědčení (vina, pronásledování, hypochondrie) ztrátu chuti k jídlu, poruchy spánku, úbytek sexuální apetence omezená aktivita ztráta zájmů (o sebe, práci, rodinu, koníčky) až suicidální chování
Příznaky - mánie rozjařenost, neodůvodněná nadměrně dobrá nálada zrychlená duševní činnost, např. překotné myšlení nadměrná aktivita, neunavitelnost, někdy fyzická úzkost střídání činností, změny plánů neschopnost udržet pozornost vysoké sebevědomí (až velikášské bludy, zvýšení pocitu vlastní hodnoty) snížená potřeba spánku někdy bludy – spíš prchavé, nejsou to pravé bludy někdy řeč nestačí k vyjádření a stává se nesrozumitelnou někdy až arogance, agresivita popírání poruchy a jejích příznaků – není motivace se léčit, což může vést k prohloubení poruchy
Neurotické‚ stresové a somatoformní poruchy Fobické úzkostné poruchy Jiné anxiózní poruchy (panika) Obsedantně nutkavá porucha Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení (posttraumatická stres. porucha) Disociativní (konverzní) poruchy Somatoformní poruchy Jiné neurotické poruchy (neurastenie)
Charakteristické znaky úzkost/napětí jako neadekvátní reakce zejména v intenzitě záchvat paniky nutkavé aktivity, které jsou pro člověka nepohodlné a neúčelné – pokud nevyhoví, je vyvolána masivní úzkost
Příznaky – úzkosti, paniky masivní úzkost, intenzívní strach, obavy ze smrti ztráta kontroly somatické příznaky - povrchní dýchání, pocit dušení, zrychlení dechu, bušení srdce, bolest na hrudi, závratě, mdloby, slabost končetin, nausea, mravenčení, křeče a brnění chuchvalce a nitky v zorném poli, tzv. mušky návaly horkosti, chladu silné chvění nebo třes
Příznaky – obsese, kompulze rituály, magické myšlenky (mytí, přepočítávání, hromaděním, sbírání...) vyhýbavé chování obava ze znečištění neustálé pochybnosti, opakované kontrolování nutkavé zaobírání se tělesným stavem touha po pořádku, symetrii, uspořádání nutkavé myšlenky ublížit/rozbít kombinované (více kompulzí najednou, již konstruované rituály)
Poruchy psychického vývoje Specifické vývojové poruchy vývoje řeči a jazyka Specifické vývojové poruchy školních dovedností Specifická vývojová porucha motorických funkcí Pervazivní vývojové poruchy (PAS)
Pervazivní vývojové poruchy Poruchy autistického spektra (PAS) Aspergerův syndr. Vysocefunkční autismus pervazivní = zasahující do všech oblastí psychiky kvalitativní porucha soc. interakce a komunikace se stereotypiemi autistická triáda narušené komunikace narušení sociální interakce stereotypie představ (projevuje se i v chování a zájmech) Aspergerův syndr. a vysocefční autismus – bez abnormálního vývoje v obl. řeči a kognitivních schopností v raném věku
Charakteristické znaky komunikace nápadnosti v tempu, intonaci a melodii stereotypie v řeči – v obratech i tématu nemožnost vedení konverzace postižení komunikační úlohy řeči obtíže v imitaci (gesta, mimika) důsledně doslovné chápání (ironie, metafóry, slovní hříčky...) neschopnost přenesení zkušenosti v situaci, která není přesně identická
sociální chování obtížná možnost vstoupit do soc. interakce (získat pozornost) a vydržet v ní neschopnost adaptace na změny neschopnost emocionální projevů a jejich sdílení nápadné držení těla ve specifických pozicích, absence očního kontaktu
představivost „existuje to, co vidí“ neschopnost přijetí nevyřčených pravidel potřebují přesně daná pravidla problém s abstraktními a měnícími se věcmi zaujetí stereotypními činnostmi stereotypní motorické chování intenzivní zaujetí pro určité omezené téma neschopnost zvládání nečekaných, nových situací
Strategie obava ze všeho neznámého, nového, překvapivého, tzn být co nejvíc konzistentní v projevech mít přehled o jeho zvycích a rituálech přesná a čitelná pravidla a rituály, neměnit je obtíže v přijímání tělesných doteků jasná a velmi konkrétní komunikace (bez ironie, přenesených významů, příp. s asistencí)
Nejčastější konsekvence psych. poruch ve studiu zvýšená unavitelnost snížená/zvýšená celková aktivita problémy v koncentraci pozornosti a paměti odolnost vůči zátěži, nižší frustrační tolerance problematika stresu, který může mít neg. vliv na zákl. onemocnění zvýšená psych. labilita včetně výkyvů v emočním vyladění problémy v komunikaci (neschopnost požádat o pomoc)
Konkrétní možné projevy psych. poruch zpomalené pohyby pomalejší myšlení další poruchy myšlení (obsesivní představy, bludy) strach mluvit na veřejnosti a obtíže při sociálních interakcích kladení přehnaných nároků na sebe sama a perfekcionismus
více absencí pozdní příchody na vyučování odcházení pryč během přednášky neadekvátní a nepřiměřené chování vzhledem k tomu, co se ve výuce odehrává nedodržování dohodnutých termínů obtíže s plněním delších úkolů jako např. psaní během stanoveného časového limitu
Typické obtíže ve vzdělávání přecitlivělost k okolnímu prostředí (např. pachy, zvuky) → snížení koncentrace snížení schopnosti soustředění snížení výdrže nakládání s časem a plánování (posouzení důležitosti a čas. náročnosti) další sociální izolace a nepochopení zhoršená adaptace na nové prostředí vysoké obavy z neúspěchu oslabená verbální komunikace v důsledku úzkosti strach z vystupování negativní haló efekt
Typy speciálních vzdělávacích potřeb organizace studia zápis studijních povinností orientace v el. systému časový harmonogram studia porozumění organizační struktuře školy jednotlivé kurzy studia delší a častější absence pořizování zápisů a poznámek snížená možnost prezentace v rámci výuky plnění nároků studia a ukončení čas. flexibila při plnění zkoušek a zápočtů navýšení časového limitu při zkoušení specifický styl vyjadřování počet konzultací k pracím
Možné modifikace individuální vzdělávací plán individuální domluva studenta s vyučujícím (dle fční diagnostiky) potřeba podpory v komunikaci, aktivita kontaktních pracovníků nejčastěji nedostatečná prezence ve výuce flexibilita v plnění povinností v čase obsah přednášek a seminářů úprava plnění studijních povinností pomoc ve strukturování úkolů a plánování jednotlivých kroků u komplexních úkolů do menších celků úprava časové dotace podpora komunikace (preference „výhodnějšího“ způsobu komunikace, zkoušení, možnost asistence)
