STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU. Obce památkové zóny 1866

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU

Obce památkové zóny 1866

SRPEN 2004

Strategie rozvoje Mikroregionu Obce památkové zóny 1866

Zpracovala: Komise pro strategický rozvoj mikroregionu

Poděkování starostkám a starostům Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 a všem, kteří se na zpracování této Strategie rozvoje podíleli.

Odborný konzultant a zpracovatel:

OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020 562 01 Ústí nad Orlicí tel., fax 465 526 075, 465 526 274 e-mail: [email protected] www.ohgs.cz analytická část: Ing. Renáta Ulmannová programová část: Bc. Lukáš Jakubec řízení projektu: RNDr. Renata Šedová

2

Tento dokument se skládá ze dvou svazků: I. SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA MIKROREGIONU OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 II. STRATEGIE REALIZACE – VIZE, SWOT ANALÝZA, PRIORITY, OPATŘENÍ, PROJEKTY

PŘÍLOHY: Příloha č. 1

Zájmové území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v měřítku 1 : 100 000

Příloha č. 2

Situace Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v měřítku 1 : 50 000

3

I. Sociálně – ekonomická analýza Mikroregionu Obce památkové zóny 1866

4


Sociálně - ekonomická analýza OBSAH:

1. ÚVOD ..................................................................................................................... 7 2. SOUHRNNÉ ÚDAJE .............................................................................................. 8 2.1. Pozice mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v širším kontextu ........................... 8 2.2. Postavení mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v rámci okresu HK ................. 9 3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................... 10 3.1 Geografická poloha .......................................................................................................... 10 3.1.1. Vymezení území......................................................................................................... 10 3.2. Obyvatelstvo .................................................................................................................... 11 3.2.1. Hustota osídlení, věkový průměr ............................................................................... 11 3.2.2. Přírůstkové trendy ...................................................................................................... 12 3.2.3. Věková charakteristika............................................................................................... 13 3.3. Domácnosti a bydlení ...................................................................................................... 14 3.4. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 15 4. HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................. 16 4.1. Podnikání ......................................................................................................................... 16 4.2. Ekonomické ukazatele .................................................................................................... 17 4.2.1 Daňové příjmy............................................................................................................. 17 4.2.2 Daňová výtěžnost ........................................................................................................ 17 4.3. Významní zaměstnavatelé, podnikatelé ........................................................................ 18 4.4. Zemědělství ...................................................................................................................... 20 4.4.1. Půdní fond .................................................................................................................. 20 4.4.2. Zemědělská výroba..................................................................................................... 20 4.5. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 21 5. TRH PRÁCE......................................................................................................... 22 5.1. Nezaměstnanost ............................................................................................................... 22 5.2. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 23

5


Sociálně - ekonomická analýza

6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................... 24 6.1. Doprava ............................................................................................................................ 24 6.1.1. Silniční doprava.......................................................................................................... 24 6.1.2. Železniční doprava ..................................................................................................... 24 6.1.3. Dopravní obslužnost................................................................................................... 24 6.2. Pozemky a objekty k podnikání..................................................................................... 25 6.3. Zásobování vodou............................................................................................................ 26 6.4. Zásobování energií .......................................................................................................... 26 6.5. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 27 7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA ................................................... 28 7.1. Školství ............................................................................................................................. 28 7.1.1. Mateřské školy ........................................................................................................... 28 7.1.2. Základní školy ............................................................................................................ 28 7.2. Zdravotnictví a sociální péče.......................................................................................... 28 7.3. Shrnutí, závěr .................................................................................................................. 28 8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ....................................................................... 29 8.1. Zastoupení kulturních a sportovních služeb................................................................. 29 8.2. Turistika........................................................................................................................... 29 8.2.1. Zajímavá turistická místa, památky............................................................................ 30 8.2.2. Zajímavosti vybraných obcí ....................................................................................... 33 9. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ........................................................... 35

6



1. ÚVOD Sociálně – ekonomická analýza regionu je jedním ze základních materiálů pro práci na vytvoření Strategického plánu rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Naší snahou bylo vytvoření zmíněné analýzy použitím co nejaktuálnějších údajů a dat. Tyto informace byly získány z dat ČSÚ (celostátní a oddělení v Hradci Králové), Úřadu práce v Hradci Králové, Okresního úřadu v Hradci Králové a z jednotlivých obecních úřadů obcí zastoupených v tomto mikroregionu. Dalším významným zdrojem informací této analýzy byly anonymní „dotazníky občanům“ mikroregionu, jež měly za cíl naznačit hlavní potřeby a problémy, které vidí občané ze svého pohledu. V některých případech bylo nutno pracovat s daty ze Sčítání lidí, domů a bytů (SLDB) z let 1991 a 2001. Zdroje informací jsou u konkrétních informací uvedeny. Vypovídací schopnost u informací získaných z úřadů, výše uvedených v textu, je velká. Informace získané od představitelů obcí jsou velmi různorodé a jejich kvalita a vypovídací schopnost je různá podle typu informací a obce. Některé informace (srovnání s celorepublikovými průměry) byly čerpány ze Statistické ročenky České republiky 2001.

7



2. SOUHRNNÉ ÚDAJE 2.1. POZICE MIKROREGIONU OBCE PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 V ŠIRŠÍM KONTEXTU

Mikroregion Obce památné zóny 1866 je venkovským regionem, na jehož území se v roce 1866 odehrála bitva u Hradce Králové mezi Pruskou a Rakouskou armádou. Mikroregion leží v okresu Hradec Králové, severozápadně od tohoto krajského města, ve střední části Královéhradeckého kraje i NUTS 2 Severovýchod. Toto správní členění předurčuje hlavní pohyb obyvatel za speciálnějšími službami, prací a veřejnou správou směrem k sídlu kraje – k Hradci Králové.

Pozice mikroregionu v rámci územně statistických jednotek (NUTS) je uvedena v tabulce. Statistické jednotky NUTS jsou základními územními jednotkami, které se mohou na základě zpracovávaných programových dokumentů rozvíjet odlišně. Vždy však platí, že rozvojové dokumenty menších územních jednotek by neměly být v rozporu s rozvojovými dokumenty vyšších územních jednotek.

Vazby Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 ve vztahu k NUTS I-V Řešený územní celek

NUTS I

Mikroregion Obce památkové zóny 1866

Česká republika

NUTS II

NUTS III

NUTS IV

NUTS V

Severovýchod

Královéhradecký kraj (VÚSC)

Okres Hradec Králové

Obce okresu Hradec Králové, tvořící mikroregion

8



Strategický plán rozvoje mikroregionu Obce památkové zóny 1866 by měl proto respektovat Národní rozvojový plán, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod, Program rozvoje kraje, ale i nižší programové dokumenty, třeba i sektorově zaměřené, jako je Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Hradec Králové, Územní plán VÚSC okresu Hradec Králové apod.

2.2. POSTAVENÍ MIKROREGIONU OBCE

PAMÁTKOVÉ ZÓNY 1866 V RÁMCI OKRESU HK

V rámci okresu Hradec Králové je v současné době veřejnou správou vyčleněno 6 územních celků – regionů, sledovaných Českým statistickým úřadem a Úřadem práce. Některé tvoří také sdružení nebo svazky obcí. Jsou charakteristické historicky vyvinutou spádovostí k přirozeným centrům těchto oblastí. Jedná se o Hradec Králové a jeho okolí, Smiřicko, Nechanicko, Chlumecko, Novobydžovsko a Třebechovicko. Mikroregion Obce památné zóny 1866 je součástí regionu Hradec Králové a jeho okolí. Toto „regionální“ členění okresu Hradec Králové je dnes z hlediska správního i věcného v rámci okresu Hradec Králové přijato a uznáváno. Základní data o velikosti a osídlení těchto územních celků lze srovnat v následující tabulce. Srovnání mikroregionů v rámci Královéhradeckého kraje Rozloha

Region

(ha)

26951 7340 9581 13382 19632 10657 5357 87548 475819 7 885 990

Hradecko Smiřicko Nechanicko Chlumecko Novobydžovsko Třebechovicko Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové Královéhradecký kraj ČR Zdroj: ČSÚ, údaje SLBD k 1.3.2001

9

Počet obyvatel

Hustota osídlení (obyv./km 2 )

112631 7519 4905 10735 16078 9569 3433 161844 549329 10 292 933

418 102 51 80 82 90 64 185 115 131



3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA 3.1.1. Vymezení území Základním prostorem mikroregionu Obce památkové zóny 1866, pro který se vypracovává strategický rozvojový plán, je území nacházející se v památkové oblasti bojiště války z roku 1866. Jedná se o území o celkové rozloze téměř 5 357 ha s celkovým počtem 3 433 obyvatel. V tomto vymezeném prostoru se nacházejí obce Benátky, Čistěves, Hořiněves, Máslojedy, Neděliště, Střezetice, Světí a Všestary. Území tohoto mikroregionu se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje v okrese Hradec Králové. Je také vymezeno silnicemi Hradec Králové – Jičín, Hradec Králové - Jaroměř a městem Hradec Králové. Celý mikroregion se rozkládá ve vzdálenosti cca 4 – 20 km od města Hradec Králové. Území mikroregionu leží v převážně rovinaté oblasti s povodím řeky Labe a Bystřice. Málo členitému povrchu odpovídá i jednoduchá geologická stavba bez významných zdrojů nerostných surovin. Jde o mikroregion průmyslově zemědělský s intenzivní zemědělskou výrobou. Na území se nachází řada kulturních a historických památek – Areál památkové zóny 1866 Chlum (muzeum a rozhledna), Centrum experimentální archeologie – skanzen Všestary, pomníky a hřbitovy připomínající Prusko-rakouskou válku v roce 1866 v Benátkách, Střezeticích, Hořiněvsi a Máslojedech, státem chráněné stromy ve Střezeticích a Hořiněvsi, zámky v Hořiněvsi a Nedělištích, les Svíb u Čistěvsi, kde probíhaly největší boje bitvy u Hradce Králové v roce 1866 a další.

10


Sociálně - ekonomická analýza 3.2. OBYVATELSTVO Podle statistických údajů jednotlivých obcí roku 2001 bydlí na území mikroregionu Obce památkové zóny 1866 celkem 3 433 obyvatel, což představuje 2,12 % z celkového počtu obyvatel v okrese Hradec Králové. Při rozloze 5 357 ha tvoří mikroregion jednu z méně zalidněných oblastí na území České republiky.

3.2.1. Hustota osídlení, věkový průměr Jak zobrazuje tabulka, největší hustotu osídlení mají při své rozloze obce Všestary 92 obyv/km2 a Světí 78 obyv/km2. Nejméně pak obec Benátky 27 obyv/km2 a obec Máslojedy 33 obyv/km2. Hustota osídlení obyvatel v jednotlivých obcích

Obec

Rozloha (ha)

Hustota Průměrný Počet obyvatel osídlení věk 2 (obyv./km )

Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové Královéhradecký kraj

363 260 1 267 461 585 482 320 1 619 5 357 87 548 475 819

98 107 691 150 342 310 251 1484 3 433 159 958 549 329

27 41 55 33 58 64 78 92 64 183 115

37,3 40,2 39,1 40,7 37,8 38,0 39,3 37,5 38,7 39,7 39,0

Zdroj: ČSÚ, údaje SLBDk 1.3.2001, obecní úřady.

Průměrný věk se pohybuje téměř ve všech obcích kolem 39 let. Je mírně pod hranicí okresního a krajského průměru. Projevuje se zde stárnutí obyvatelstva a celostátní trend odlivu mladých lidí z venkovského prostředí do větších měst. Ve srovnání s jinými oblastmi v České republice mají nepatrně nižší věkový průměr okresy severní Moravy a severních Čech, a to shodně 37,2 let. Během jednoho roku dochází ke stárnutí obyvatelstva jednotlivých oblastí a okresů zhruba o 0,3 roku za předpokladu, že nedochází k výraznějšímu přírůstku ve stěhování obyvatelstva. Na grafu jasně vidíme jen nepatrné rozdíly věkového průměru při srovnávání mikroregionu s okresním a krajským průměrem. Hustota osídlení je mírně nadpoloviční oproti krajskému průměru.

11



Hustotaosídlení, průměrnývěkobyvatel 183

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

115 64 38,7


39,7

39,0

Okres Hradec Králové

Královéhradecký kraj

3.2.2. Přírůstkové trendy V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty týkající se vývoje počtu obyvatelstva v letech 1996 až 2001. Na většině území České republiky počet obyvatel klesá. V mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je počet obyvatel za sledované období (1997 – 2002) poměrně stabilní, spíše je patrné zvyšování počtu obyvatel, průměrně o 40 lidí ročně.


Vývoj počtu obyvatel za období 1997 - 2002 Obec 1997

1998

1999

2000

Benátky

69

70

82

99

2001 97

2002 90

Čistěves

97

97

97

106

111

108

Hořiněves

671

669

673

691

686

687 164

Máslojedy

119

156

169

149

170

Neděliště

316

315

312

342

341

350

Střezetice

311

302

301

310

308

313

Světí

254

255

253

252

252

264

1 482 3 431

1 483 3 448

1 511 3 487

Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866

1 430 3 267

Zdroj: ČSÚ, Obecní úřady.

12

1 443 3 307

1 473 3 360


Sociálně - ekonomická analýza 3.2.3. Věková charakteristika Nízká porodnost způsobuje na území mikroregionu snižování počtu obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let), jejichž podíl tvořil k poslednímu sčítání lidu v roce 2001 17 %. Před 10 lety v roce 1991 byl podíl obyvatel v předproduktivním věku o 4 % vyšší. Tento jev je obecně do značné míry způsoben odlivem mladých lidí (potencionálních rodičů) do měst, kde nacházejí více životních příležitostí. Projevuje se zde i republikový trend úbytku obyvatelstva přirozenou měrou. Dochází tak ke stárnutí obyvatelstva v mikroregionu projevujícím se růstem poměrného zastoupení obyvatel v produktivním věku.

Věková struktura obyvatel v % Obec Mikroregion Obce památkové zóny 1866

Benátky Čitěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866

0 - 14 let 1991 2001 17 18 23 16 20 16 11 12 25 16 21 18 19 17 21 19 21 17

Věk 15 - 59 let 1991 2001 55 66 52 61 60 68 53 62 56 63 56 65 57 65 59 66 58 66

60 + 1991 2001 28 16 25 23 20 17 36 26 19 21 23 17 24 18 20 15 21 17

Zdroj: ČSÚ, SDLB 91,01

Věková struktura obyvatel mikroregionu Obce památkové zóny 1866 (SDLB 91,01)

100% 90%

17

21

80% 70% 60% 50%

58

66

40%

15 - 59 let 0 - 14 let

30% 20% 10%

60 +

21

17

1991

2001

0%

13


Sociálně - ekonomická analýza Z grafu je patrné stárnutí obyvatelstva a poměrné zastoupení věkové struktury obyvatelstva za dvě období sčítání lidu. Tento trend platí obecně pro celou ČR. Česká republika v polovině 90. let (od r. 1994) zaznamenala pokles počtu obyvatel, takže jejich dnešní počet necelých 10,3 miliónů by mohl klesnout kolem r. 2015 pod 10 milionů. Současný depopulační trend zakládá perspektivu k trvalému úbytku obyvatelstva a k demografickému stárnutí. Zatím poměrně stabilní věková struktura se začíná měnit na úkor podílu dětí do 15 let, který klesl v letech 1992-1997 z 20,0 % na 17,9 %, pro rok 2020 je odhadován na 14,4 %. Podíl obyvatel 60-ti letých a starších se udržuje na 18,0 %, ale předpokládá se jeho vzrůst do r. 2020 na 27,0 %.

3.3. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ Z níže uvedených tabulek je patrný vysoký podíl obydlených rodinných domů v mikroregionu. Z celkového počtu obydlených domů je 96 % rodinných domů a 3 % bytových domů. Ve srovnání s okresem Hradec Králové je počet obydlených rodinných domů v mikroregionu o 8,4 % vyšší a obydlených bytových domů o 0,2 % vyšší. Celkem je v mikroregionu obydleno 1 152 bytů, z toho se 85 % nachází v rodinných domech a 13 % v domech bytových. V rámci celého okresu je to o 35 % bytů v rodinných domech více, naopak o 42 % bytů v bytových domech méně. Domovní fond Obec


Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové

Domy úhrnem 48 41 252 69 92 106 83 465 1156 31270

Zdroj: SLDB 01, ČSÚ.

14

Z toho obydlené 30 34 158 48 78 91 67 383 889 26032

Z úhrnu obydlených domů rodinné domy bytové domy 29 0 33 1 139 10 47 1 74 3 91 0 64 3 372 8 849 26 22693 692


Sociálně - ekonomická analýza Bytový fond Obec

Byty úhrnem 58 48 337 81 133 120 101 574 1452 67963


Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové

Z toho obydlené 34 38 238 59 116 103 84 480 1152 60031

v tom v rodinných v bytových domech domech 33 0 36 2 156 70 53 6 97 18 103 0 68 16 438 39 984 151 31502 32822

Zdroj: SLDB 01, ČSÚ.

3.4. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Rovinatý terén mikroregionu, na kterém se nachází 8 obcí, je ohraničen řekami Labe a Bystřice. Vymezené území je tvořeno převážně polemi a loukami a nachází se na něm památková oblast bojů války mezi pruskou a rakouskou armádou v roce 1866. Les Svíb je známý největšími boji v celé oblasti. Území patří mezi méně zalidněné oblasti na území ČR. Tak jako v ostatních venkovských regionech v ČR tak i v mikroregionu Obce památkové zóny 1866 podíl obyvatel v produktivním věku stoupá. Mírně roste počet obyvatel (průměrně o 40 obyvatel ročně v letech 1997 - 2002). Většina obydlených bytů se nachází v rodinných domech (87 %).

15



4. HOSPODÁŘSTVÍ 4.1. PODNIKÁNÍ Malé a střední podniky mají velký význam pro regionální rozvoj z hlediska vytváření konkurenčního prostředí. Představují možnost vlastní seberealizace jedinců a také se podílejí na vzhledu obce, protože jsou zpravidla umístěny na jejím území. Hlavní nevýhoda těchto firem spočívá v jejich snadné zranitelnosti, mají proto vysokou pravděpodobnost zániku. Významnou roli v podnikatelské sféře mikroregionu Obce památkové zóny 1866 sehrává živnostenské podnikání fyzických osob. Největší podnikatelskou aktivitu z hlediska živnostenského podnikání, vztaženou k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (15 – 59 let), vykazují obce Čistěves, kde 37 % obyvatel v produktivním věku jsou fyzicky podnikající osoby a Benátky, kde je to 29 % ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak nejnižší počet podnikajících ekonomicky aktivních osob je v obcích Střezetice a Světí (20 %). Rozvoj drobného a středního podnikání v mikroregionu je v porovnání s ekonomickým okolím mírně podprůměrný. V rámci celého okresu Hradec Králové je 27% fyzicky podnikajících osob vztaženo k počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Rozptyl druhu podnikání je široký. Převažující živností je podnikání v zemědělství, obchodní a zprostředkovatelská činnost. Vydaná živnostenská oprávnění na území mikroregionu Obce památkové zóny 1866


Obec Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové

Živnosti Celkem Z toho fyzické Zemědělství podnikatelský osoby ch subjektů

22 26 112 24 57 42 37 286 606 35 509

19 24 96 22 52 39 32 262 546 28 826

8 12 23 4 6 5 4 24 86 1 923

Průmysl

3 3 16 3 8 6 6 58 103 5 089

Obchod

3 6 27 9 10 10 13 87 165 10 610

Zdroj: OŽÚ HK, obecní úřady.

V počtu vydaných živnostenských oprávnění na sto obyvatel má Mikroregion Obce památkové zóny 1866 o 23 % méně vydaných oprávnění oproti celkovému stavu v okrese Hradec Králové.

16


Sociálně - ekonomická analýza 4.2. EKONOMICKÉ UKAZATELE Rozdělení výnosu daní mezi stát a obce ovlivňuje výši obecních příjmů a předurčuje finanční samostatnost obcí. Systém rozpočtového určení daní vznikl v souvislosti s reformou daňového systému a reformou místních rozpočtů z roku 1993. Od té doby doznal několika úprav. V prvních letech se změny týkaly pouze rozdělení výnosů daně z příjmu fyzických osob vybraného v rámci okresu mezi obce a okresní úřad. Spočívaly ve vytváření pro obce výhodnější proporce sdílené daně na úkor okresních úřadů. V roce 1996 byla provedena zásadní změna, která spočívala v rozšíření spektra sdílených daní o výnos daně z příjmu právnických osob a v participaci státního rozpočtu na výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen daně ze závislé činnosti). Tato úprava zaznamenala k začátku roku 2001 dalších změn. Podle nového zákona se počítá zejména s 20,59 % podílem měst a obcí celé ČR na výnosu sdílených daní: z přidané hodnoty, z příjmů fyzických osob jak ze závislé činnosti, tak samostatně výdělečně činných a z příjmů právnických osob. Podíl bude závislý na počtu obyvatel a na koeficientech velikostní kategorie obce (od 0,2598 u obcí do 100 obyvatel až po 2,8123 v Praze). Dle veřejné diskuse k novému zákonu o rozpočtovém určení lze předpokládat, že menší obce s vysokou nezaměstnaností by měly mít vyšší daňové příjmy. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, který je jedním z rozhodujících ukazatelů Evropské unie, není v České republice na úrovni okresní či mikroregionální sledován. Jednou z možností, jak posoudit hospodářskou situaci mikroregionu, je výtěžek z daní vybraných finančními úřady od jednotlivých plátců.

4.2.1 Daňové příjmy Daňové příjmy z daní v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 dosáhly v roce 2002 hodnoty 4 755 Kč v přepočtu na obyvatele (dle ČSÚ 3487 obyvatel v mikroregionu).

druh daně 1997 Daň z příjmu FO 2 281 Daň z příjmu PO 3 087 Daň ze závislé činnosti 4 882 Správní a místní poplatky 232 Daň z nemovitostí 2 413 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 12 895

1998 1 971 3 657 4 899 266 4 834 15 627

1999 2 602 4 071 4 788 169 4 160 15 790

2000 1 762 4 108 5 478 193 4 812 16 353

2001 3 715 4 205 3 146 189 4 682 15 937

2002 4 199 3 987 3 600 220 4 574 16 580

4.2.2 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost je v rámci České republiky na velmi nízké úrovni a mikroregion Obce památkové zóny 1866 patří v tomto směru mezi oblasti s podprůměrnou daňovou výtěžností přepočtenou na obyvatele.

17


Sociálně - ekonomická analýza Daňové příjmy v Královéhradeckém kraji se pohybují v rozpětí od 1 829 Kč na obyvatele po 35 098 Kč s průměrem 5 508 Kč. Vzhledem k tomu, že tento průměr je “tažen” vysokou hodnotou Hradce Králové, nedosahuje jej 80 % obcí. Vedle center cestovního ruchu (Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Říčky, Špindlerův Mlýn) jsou v popředí ještě malé obce s relativně vysokým počtem podnikajících fyzických osob (Lhota pod Hořičkami – 40 na 245 obyvatel). Podprůměrných hodnot dosahují opět především obce pod 500 obyvatel, z okresů Náchod a Jičín, z větších měst a obcí Radvanice u Trutnova, Velké Svatoňovice a Meziměstí. Při porovnání daňové výtěžnosti na obyvatele v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866, nalezneme mezi jednotlivými obcemi výrazné rozdíly. Průměrná daňová výtěžnost se v letech 1997-2002 pohybovala od 2 741 Kč (Benátky 1997) do 5 811 Kč (Všestary 2001) na obyvatele. Průměr v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v tomto sledovaném období činil 4 755 Kč na obyvatele. Zatímco průměrný daňový výnos na obyvatele se v České republice v letech 1997 - 2000 pohyboval v rozmezí 6 850 - 7 320 Kč, v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je nižší. V rámci objektivity je nutno dodat, že odečteme-li daňové příjmy MÚ Praha, Plzeň, Brno a Ostrava, tak se daňové příjmy v České republice v letech 1997 - 2000 pohybovaly v rozmezí 5 400 - 5 600 Kč na obyvatele. I z tohoto hlediska je daňová výtěžnost v mikroregionu Obce památkové zóny 1866 v rámci České republiky na podprůměrných hodnotách.


Daňová výtěžnost na obyvatele v obcích mikroregionu Obce památkové zóny 1866 Daňová výtěžnost na obyvatele v Kč Obec 1997 1998 1999 2000 2001 Benátky 2 741 3 076 3 641 3 552 5 204 Čistěves x x x x x Hořiněves 4 326 4 135 4 525 5 124 4 282 Máslojedy 3 687 5 399 x 5 301 4 098 Neděliště 3 471 5 059 5 699 4 644 3 873 Střezetice 3 991 4 264 4 368 4 362 3 553 Světí 3 268 4 384 4 332 4 464 3 223 Všestary 4 112 5 217 5 436 4 944 5 811 Mikroregion Obce 3 968 2 673 5 022 4 834 4 793 památkové zóny 1866

2002 5 542 3 838 4 271 4 058 4 149 3 898 3 447 5 615 4 754

Zdroj: Obecní úřady – dotazníkové šetření (Máslojedy – neposkytnuty údaje za rok 1999, Čistěves – poskytnuty údaje jen za rok 2002)

4.3. VÝZNAMNÍ ZAMĚSTNAVATELÉ, PODNIKATELÉ Informace jsou sestaveny z dotazníkového šetření.

Benátky

Pohostinství – obec Prodejna se smíšeným zbožím – obec Zemědělská výroba - RGHP

18


Sociálně - ekonomická analýza Čistěves

Autodoprava - Jiří Špás SHR (Soukromě hospodařící rolník) - František a Miloslav Zyklovi SHR - Jiří a Ladislav Ludvovi Výroba umělého kamene – firma Fa – Pa Jiří Kos Zednické práce - Jaroslav Macháček Podlahové krytiny - Michal Pakosta

Hořiněves

Obchod - Černá Obchod - Šoula Obchod - Podlipná (Želkovice) Obchod - Karabinová (Žíželeves) Pohostinství - Šafrová Pohostinství - Šoula Kadeřnictví - Ferbasová (Skalice) Truhlářství - Hátle Klempíř, pokrývač - Jonáš (Žíželeves) Sportovní potřeby - Vejprava Výroba kosmetiky - Křivková Stavební firma - ASJ s.r.o. Prodej nářadí – Pavlík (Žíželeves) Zemědělství - Agrochov Zemědělství – Bílý Zemědělství – Ing. Štěrba, Ing. Černý (Vrchovnice) Zemědělství – Černý (Želkovice) Zemědělství – Ing. Černý (Žíželeves)

Máslojedy

Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin – Petr Richter Opravy výrobků pro osobní spotřebu – Josef Mádl Restaurace – Iva Brejlová Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků – Šárka Kovářová Instalatérské práce – Martin Brož Příprava staveniště, demolice a zemní práce – František Malík Veterinární lékař – MVDr. Blanka Karešová

Neděliště

Vodoinstalační a topenářský materiál – Jiří Němeček Renovace automobilových veteránů – Pavel Krejčí Oprava motorových vozidel – Luděk Neměček Zemědělství – Ladislav Volák

Střezetice

Silniční motorová doprava nákladní – Ivo Novák Silniční motorová doprava nákladní – Luboš Valášek Klempířství – Pavel Pražák Vodoinstalatérství, opravy pracovních strojů – Rudolf Novotný SHR – František Kolovratník

Světí

Zemědělství – Ing. Ivan Horák Zemědělství – Ing. Otakar Šafka Zemědělství – Václava Černá Prodej zboží – Konzum sp. dr. Obrábění, broušení – Brykr Jiří Krejčí 19


Sociálně - ekonomická analýza Všestary

Zemědělské družstvo Všestary – Ing. Jaroslav Šafka Autoservis Aliňák – pan Aliňák Auto a pneuservis Kulhánek Autoodtah Němeček – Zdeněk Němeček Autobazar Lípa – Josef Štefanka Zámečnictví Došel – Ladislav Došel Umělecké kovářství ATTA s.r.o. – pan Diviš Výroba nábytku Bauer interier – pan Bauer Velko a maloobchod plastových výrobků Evaplast – pan Kučera Prodej modelové železnice a velkoobchod svíček Deltax

4.4. ZEMĚDĚLSTVÍ Mikroregion Obce památkové zóny 1866 z hlediska přírodních podmínek má pro zemědělskou výrobu velmi dobré podmínky. Orná půda zaujímá většinu výměry zemědělského půdního fondu. Z tohoto faktu vyplývá i značná ekologická nestabilita území.

4.4.1. Půdní fond Zemědělský půdní fond představují především půdy těžké až středně těžké. Z hlediska genetických půdních představitelů se vyskytují především hnědozemě a hnědé půdy na orné půdě.

4.4.2. Zemědělská výroba Vyhovující půdní a klimatické podmínky vyhovují především rostlinné výrobě. Rostlinná výroba: obilniny (pšenice ozimá), cukrovka, zelenina (celer, cibule, mrkev ve středně těžkých půdách, okrajově petržel, kapusta, zelí, čínské zelí, brokolice, květák), kukuřice (k silážování), objemná krmiva, olejniny (na půdách horší jakosti řepka olejná). Živočišná výroba: převažuje chov skotu (krávy, jalovice, telata a býci ve výkrmu), s tím souvisí produkce mléka (mléko je dodáváno na trh dle tržních podmínek) a produkce hovězího masa. Před rokem 1990 se zemědělství podílelo na celkové zaměstnanosti v mikroregionu zhruba 1/3. Vlivem strukturálních změn v zemědělství došlo jednak k poklesu produkce, jednak k výraznému snížení počtu zaměstnanců v tomto odvětví. Mezi nejdůležitější zaměstnavatele v zemědělství patří transformovaná zemědělská družstva: Zemědělské družstvo Všestary a Agrochov Hořiněves.

20


Sociálně - ekonomická analýza ZD Všestary hospodaří na 1 900 ha zemědělské půdy. Díky zahraniční kapitálové účasti je zajištěno pěstování plodin z dovezené sadby (Holandsko) zcela novou technologií. Je zde dlouholetá tradice pěstování cibule. Vypěstovaná mrkev patří chutností k nejlepším v ČR. Přes obrovský útlum pěstování cukrovky v rámci ČR je zde pěstována na 350 ha. Pšenice ozimá patří kvalitou k nejlepším v ČR a dosahuje pekařské jakosti. V živočišné výrobě se družstvo orientuje na volný odchov skotu (jalovice z holštýnsko-frišského chovu). Součástí podnikání je i obchodní činnost (prodej zemědělských strojů). Vedle těchto rozhodujících subjektů hospodařících na zemědělské půdě hospodaří v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 velký počet zemědělců a rolníků, kteří obhospodařují zemědělskou půdu do výměry 1 ha.

4.5. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Transformace zemědělských podniků, jejich produkce a přebytky pracovníků v tomto sektoru a celkové snižování počtu zaměstnanců i v ostatních podnicích jsou jednou z příčin současné ekonomické a sociální situace. Její negativní dopady se nevyhýbají ani Mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Největší problém spatřují zemědělci ve stále výraznějších cenových disproporcích mezi vstupy a farmářskými cenami. Avšak i za této situace nelze očekávat odliv pracovníků z tohoto odvětví. Zemědělské podniky, po předchozích etapách provedených personálních úprav, si udržují v současné době takové stavy pracovníků, které odpovídají jejich potřebám, případně jsou mírně poddimenzovány. Daňová výtěžnost obcí mikroregionu na obyvatele byla k roku 2001 jedna z nižších v České republice. Uchazeči o zaměstnání nenacházejí v místě bydliště pracovní příležitosti a tak musí obyvatelé hledat práci nejen mimo svoji obec, ale také mimo mikroregion. A to vše s sebou přináší řadu typických problémů jako je dojíždění za prací, nedostatečná dopravní obslužnost, stěhování zaměstnaných i nezaměstnaných převážně za prací do měst. Ve venkovských mikroregionech jsou to právě malé a střední podniky, které mohou poskytnout více pracovních příležitostí pro obyvatele jednotlivých obcí. A proto by mělo být právě zájmem obcí, aby tyto podnikatele zainteresovávaly v rozvíjení své činnosti a vytvořily s nimi partnerství při jednáních a získávání podpor na jejich udržení a rozvoj. Jedná se např. o společný postup v jednáních s úřadem práce za účelem využití jeho politiky aktivní zaměstnanosti, využívání podpor malého a středního podnikání, dotací z programů na podporu strukturálně postižených a slabých regionů nebo účast v programech EU, jejichž jednotlivá opatření směřují k podpoře zemědělských organizací, obcí i podnikatelských subjektů.

21



5. TRH PRÁCE 5.1. NEZAMĚSTNANOST Vývoj míry nezaměstnanosti V 90. letech prošla ČR řadou strukturálních změn. Mezi tyto změny patří zejména změna ekonomické struktury podle vlastnictví, velikost podniků, regionů, sektorů a odvětví. Tyto procesy se zásadním způsobem projevily v oblasti zaměstnanosti, zejména ve změněné poptávce po profesně kvalifikační struktuře pracovních sil a v odvětvové a regionální struktuře zaměstnanosti. Ke změnám došlo i v celkové míře ekonomické aktivity obyvatel. Republikově v průběhu let 1990 až 1996 klesl počet ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku o 4,2 %. Strukturální změny, zánik neproduktivních podniků a přechod na tržní poptávkový systém práce stačila státní politika zaměstnanosti uspokojivě krýt do roku 1997. Toto období charakteristické nízkou nezaměstnaností bylo vystřídáno obdobím stagnace ekonomického vývoje a prudkým nárůstem nezaměstnanosti. Koncem roku 1998 překročila její míra hranici 7 %. Přes zpomalení ekonomického růstu a zrychlení transformace podnikové sféry byla v roce 1999 celorepubliková míra nezaměstnanosti 9 % a v roce 2000 8,3 %. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti již 8,9 %, v roce 2002 to bylo 6,55 % a v září roku 2003 se snížila na 6,31 %. Míra nezaměstnanosti se v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 pohybuje od roku 2000 0,9 % nad republikovým průměrem. V letech 2000 - 2003 je míra nezaměstnanosti vzhledem k okresu HK i kraji téměř o 2 % vyšší, v listopadu roku 2003 až o 3 %, jak je zobrazeno v tabulce míry nezaměstnanosti. Mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 patří (k 31.12.2003) Hořiněves (16,72 %, 54 nezaměstnaných) a Čistěves (12,5 %, 6 nezaměstnaných). Nejnižší nezaměstnanost je v obcích Neděliště (4,0 %, 7 nezaměstnaných) a Všestary (4,95 %, 39 nezaměstnaných). Míra nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných v mikroregionu 2001 2002 2003 Obce Míra nez. Počet Míra nez. Počet Míra nez. Počet (%) nezam. (%) nezam. (%) nezam. Benátky 9,52 4 7,14 3 9,52 4 Čištěves 6,0 3 4,0 2 12,5 6 Hořiněves 14,1 43 10,49 32 16,72 54 Máslojedy 9,59 7 13,7 10 10,67 8 Neděliště 10,06 16 11,32 18 4,0 7 Střezetice 10,34 15 9,66 14 5,0 7 Světí 5,8 8 4,35 6 6,77 9 Všestary 5,12 40 4,99 39 4,95 39 Mikroregion Obce památkové zóny 1866 8,8 136 8,2 124 10,1 134 Okres Hradec Králové 6,1 6,5 6,6 Královéhradecký kraj 6,3 6,5 6,9 ČR 7,9 7,3 9,9 Zdroj: ÚP Hradec Králové, CSÚ

22



Vývoj míry nezaměstnanosti ( v %) 10,1 9,9

10

9

8,9

8,8

8,2

8,1

8

7,9 7,6 7,3

7,3

7 6,5

6,6

6,5 6,3

6

6,1

6,1

5

4 2000

2001

2002

2003

Mikroregion Obce památkové zóny 1866 Okres Hradec Králové ČR Kraj královéhradecký

5.2. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Nezaměstnanost je v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 vyšší než v rámci celé ČR a míra nezaměstnanosti převyšuje republikový průměr téměř o 1 %. Výjimkou je rok 2003, kdy je míra nezaměstnanosti téměř srovnatelná s republikovým průměrem. V porovnání s okresem a krajem HK je míra nezaměstnanosti za sledované období průměrně o 1 až 2% vyšší. Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 1994, od kdy se stává problémem celé ČR, sleduje celorepublikové trendy. Na snížení celkové míry nezaměstnanosti v kraji a okresu Hradec Králové oproti celorepublikovému průměru má vliv stabilizace podnikatelského zázemí, téměř dokončená restrukturalizace ve firmách a v neposlední řadě i vstup významných zahraničních investorů. Toto podnikatelské oživení chybí v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866. Díky jeho venkovskému charakteru, který neposkytuje dostatek pracovních příležitostí, je zde nezaměstnanost stále vysoká.

23



6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1. DOPRAVA 6.1.1. Silniční doprava Základní komunikační silniční síť Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 je tvořena úseky 2 silnic I. třídy, a 1 úsekem silnice II. třídy. Zbývající komunikační síť je tvořena blíže nespecifikovaným množstvím místních účelově obslužných komunikací III. třídy. Územím procházejí dvě silnice I. třídy – E 442 (Hradec Králové – Hořice – Jičín) a E 67 (Hradec Králové – Jaroměř – Dvůr Králové), dále jedna silnice II. třídy – 325, která prochází mikroregionem ze severu na jih a napojuje se na silnici I. třídy E 442 vedoucí z východu na severozápad a těsně míjející obec Všestary. Silnice 325 je sběrnicí silnic III. třídy a prochází obcemi Máslojedy a Hořiněves. Negativem je špatný technický stav místních obslužných silnic III. třídy, z nichž cca 70 až 80 % vyžaduje rozsáhlou opravu. Pohonné hmoty lze natankovat u čerpací stanice UNO-HK v Rozběřicích na Hejcmance. K dispozici jsou PHM Speciál, Naturál 95, Nafta a LPG. Čerpací stanice je situována v blízkosti silnice I. tř. E 442.

6.1.2. Železniční doprava Územím Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 prochází 2 regionální železniční tratě bez elektrické trakce. Jedna trať tvoří spojnici mezi městy Hradec Králové – Hněvčeves - Jičín – Turnov (trať č. 041) se zastávkami v obcích Všestary a Střezetice, druhá trať spojnicí Hněvčeves – Smiřice (trať č. 046) se zastávkou v obci Hořiněves. 6.1.3. Dopravní obslužnost Všeobecně uznávanou skutečností je rovněž dlouhodobé celostátní zhoršování dopravní obslužnosti, omezování spojů v železniční i autobusové dopravě, nekontrolovatelné zvyšování nákladů, obtížná komunikace mezi dopravci a jejich zákazníky. Jejich dopady se přirozeně nevyhýbají obyvatelům, orgánům státní správy a samosprávy, ani podnikům a firmám mikroregionu. Dotazníkem starostům obcí byly zjištěny základní údaje o hlavních směrech, počtu zastávek a četnosti spojů autobusové a vlakové dopravy. Z hlediska dostupnosti dopravy lze říci, že největší výhodu mají obce Všestary, Střezetice a Hořiněves s přístupem k oběma druhům dopravy.

24



Přehled frekvence a hlavních směrů autobusové a vlakové dopravy autobusová doprava Obec

počet

hlavní směry


zastávek spojů/den

Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary

1 2

10 14

5 2 1 1 2 10

17 10 24 8 10 6

vlaková doprava počet

hlavní směry

zastávek

spojů/den

1

4

1

20

HK, Jičín

1

13

HK, Jičín

HK, Hořice HK, Velký Vřešťov, Králíky - HK HK, Smiřice, Hořice, Velký Vřešťov, Velichovky

HK, Smiřice, Hněvčeves, Jičín

HK, Velký Vřešťov, Boháňka HK HK, Nechanice HK HK, Velký Vřešťov, Nechanice

Zdroj: Obecní úřady

Podle údajů obecních úřadů je autobusové spojení poměrně řídké v obci Střezetice a Světí. Dobré spojení mají Všestary, Střezetice a Hořiněves s využitím vlakových spojů. Obec Hořiněves zahrnuje 2 zastávky přímo v obci, 1 zastávku v Jeřičkách, 1 v Želkovicích a 1 v Žíželevsi. O víkendu je většina obyvatel venkova, mimo obce s železnicí, odkázána především na individuální dopravu.

6.2. POZEMKY A OBJEKTY K PODNIKÁNÍ V obcích Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 se objekty k podnikání nabízejí nejvíce v obci Hořiněves a Benátky (10). Většina obcí nedisponuje volnými objekty, které by nabídly firmám k podnikatelským aktivitám a průmyslovým výstavbám. Pozemky k podnikání nabízí pouze Benátky (3,44 ha). Přehled rozlohy a počty objektů k podnikání zobrazuje uvedená tabulka.


Obec

Pozemky a objekty vhodné k podnikání Obecní vlastnictví

Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866

Soukromé vlastnictví

rozloha (ha)

počet objektů

rozloha (ha)

počet objektů

0,50 x 0 0 0 0 0 0 0,50

2 x 2 0 0 2 1 0 7

2,94 x 0 0 0 0 0 0 2,94

8 x 8 0 0 6 0 0 24

Zdroj: Obecní úřady, Čistěves – nejasný údaj v dotazníku.

25


Sociálně - ekonomická analýza 6.3. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Na území mikroregionu spravují zásoby pitné vody pro obyvatele dva podnikatelské subjekty. Jsou jimi Vodovody a kanalizace, a.s. Hradec Králové a Vodovody a kanalizace, a.s. Nový Bydžov. Pouze obce Benátky a Střezetice nemají vybudován vodovod. Jak je patrné z tabulky většina obcí má vodovody v bezvadném stavu, některé jsou nově vystavěny. Vlastníkem vodovodu je ve všech obcích samotný provozovatel. 5 obcí má kanalizační síť pouze na dešťovou vodu. Čističky odpadních vod (ČOV) jsou na vymezeném území jen v obci Všestary. Vodovody a kanalizační sítě Vodovod

Obec


Provozovatel Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary

Vlastník

Kanalizační síť

ČOV

ne

ne

Stav (%)

VAK NBydžov

VAK NBydžov

100

ano - povrchová

ne

VAK HK

VAK HK

100

ano - povrchová

ne

VAK HK

VAK HK

100

ano

ne

VAK HK

VAK HK

100

ano

ne

ano - povrchová

ne ne 2 pro areál ZŠ a 10 bytů, 1 firma Bauer, 6 domovních

VAK HK

VAK HK

100

ano - povrchová

VAK HK

VAK HK

100

ano-povrchová

Zdroj: Obecní úřady

6.4. ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ Na území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 jsou vybudovány celkem nové plynové přípojky. Nejstarší v obci Všestary (1993 – 97) a nejnovější v obcích Hořiněves a Máslojedy. Z počtu celkových domácností v obcích je nejvíce domácností připojených na plyn v obci Čistěves (95 %) a Všestary (91 %). Nejméně domácností využilo možnosti připojení na plyn v obcích Benátky (26 %) a Světí (50 %). Celkově je v mikroregionu připojeno 70 % domácností na plyn.


Počet domácností připojených na plyn, rok plynofikace a alternativní zdroje energie Počet domácností Obec připojených v obci domácností Plynofikace Alternativní Benátky Čistěves Hořiněves Máslojedy Neděliště Střezetice Světí Všestary Mikroregion Obce památkové zóny 1866

na plyn

celkem

(rok)

zdroje energie

10 23 139 35 70 73 52 352 754

39 24 238 65 116 103 104 386 1075

1998 1998 1999 1998-99 1996 1996 1998 1993-97

x x x x x x x x

Zdroj: Obecní úřady.

26



6.5. SHRNUTÍ, ZÁVĚR V oblasti dopravy stále zůstává problémem dopravního spojení s okolními městy a obcemi, kde je u řady obcí nedostatečná frekvence víkendových spojů. Výhodou je blízkost mikroregionu k hlavním tahům železnice i autobusové dopravy směr z Hradce Králové a ve 3 obcích možnost obou forem hromadné dopravy. Negativem je také špatný technický stav místních obslužných silnic III. třídy, z nichž cca 70 až 80 % vyžaduje rozsáhlou opravu. V rámci území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 má většina obcí veřejný vodovod. Pouze dvě obce vodovod nemají. Vodovody všem ostatním obcím provozují Vodovody a kanalizace se sídlem v Hradci Králové nebo Novém Bydžově. Technický stav vodovodů je výborný. Území je plynofikováno, napojení na plyn však využívá jen 70 % obyvatelstva. K topení je využíváno tuhé palivo a elektřina (v obci Světí od roku 1993 využívají ve velké míře elektrické topení). Alternativní zdroje energie nevyužívá žádná z obcí mikroregionu.

27



7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA 7.1. ŠKOLSTVÍ 7.1.1. Mateřské školy Celkem jsou v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 čtyři mateřské školy. 7.1.2. Základní školy V současnosti se v Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 nacházejí dvě základní školy v obci Hořiněves a Všestary.

7.2. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Na území Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 se nachází zdravotnické zařízení jen v obcích Hořiněves a Všestary. V Hořiněvsi jsou na zdravotním středisku praktický a zubní lékař. Ve Všestarech je obvodní, zubní a dětské středisko. Léky mohou být vyzvednuty v místní lékárně.

7.3. SHRNUTÍ, ZÁVĚR Ve školství už delší dobu dochází k optimalizaci sítě škol. Díky snižování stavu počtu narozených dětí se některé mateřské a základní školy potýkají s nedostatkem žáků ve třídách. Ostatní školy, jak mateřské tak základní, řeší spíše otázky technického charakteru, které samozřejmě souvisejí s nedostatkem financí. Soustavný růst potřeb zdravotnických služeb souvisí na jedné straně se zhoršováním celkového stavu životního prostředí člověka a na druhé straně s růstem nároků na množství a na kvalitu poskytovaných služeb. Současná medicína je schopna pomoci člověku i ve velmi komplikovaných zdravotních situacích. Podmínkou je však vybavení zdravotnických zařízení kvalitní zdravotní technikou a vysoce kvalifikovaným zdravotnickým personálem, které jsou soustředěny převážně do velkých měst. V mikroregionu je přítomnost základních zdravotních středisek (praktických lékařů a stomatologů) a jedné lékárny pouze ve dvou střediskových obcích. Výhodou tohoto mikroregionu je těsná blízkost krajského města. Velmi důležité jsou všechny sportovní a kulturní aktivity, které se zaměřují na využití volného času dětí a mládeže. Velice záslužná a důležitá je činnost několika sportovních organizací, oddílů, sdružení a spolků dobrovolných hasičů, které svou činností umožní příjemně a aktivně strávit volný čas nejen svým členům, ale i divákům a návštěvníkům (např. při sportovních utkáních).

28



8. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 8.1. ZASTOUPENÍ KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH SLUŽEB V níže umístěné tabulce je uveden přehled a počet typů kulturních a sportovních zařízení v jednotlivých obcích Mikroregionu Obce památkové zóny 1866.

Zastoupení a dostupnost kulturních, sportovních služeb Počet v Typ zařízení mikroregionu 0 hotely 0 penziony 3 ostatní ubytování 1 koupaliště přírodní 1 koupaliště umělé 0 půjčovna kol 0 letiště (sportovní) 1 tenisový kurt 3 volejbalový kurt 1 fitcentrum 1 rozhledna 2 naučná stezka 4 rybářský revír 9 honitba s možností lovu 0 kuželkové dráhy 0 informační středisko 0 turistická mapa (venkovní) 0 lyžařský vlek 3 jiné sportovní zařízení 0 projížďka na koních 3 zámek 5 kostel 0 hrad, zřícenina jiná historická památka 400 (vč. pomníků z války 1866) 2 přírodní zajímavost Zdroj: Obecní úřady.

8.2. TURISTIKA Mikroregion je charakteristický rovinatým terénem a malebnou krajinou s výhledem na panorama Krkonoš a Orlických hor. Oblast je vhodná k provozování neextrémních odpočinkových sportů, jako je pěší turistika nebo cykloturistika. Území mikroregionu nabízí svým návštěvníkům zajímavé historické pozoruhodnosti v souvislosti s bitvou u Hradce Králové v roce 1866 a další kulturní a historické památky.

29



8.2.1. Zajímavá turistická místa, památky

Areál památkové zóny 1866 Chlum Prostor, kde byla 3. července 1866 svedena prusko-rakouská bitva a kde je soustředěno převážné množství z více než 460 evidovaných památek, byl vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 208/1996 Sb. prohlášen památkovou zónou „Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové“. Na výšinách u obce Chlum, v lese Svíb a v celém Mikroregionu Obce památkové zóny 1866 byla svedena bitva, která patří k největším bitvám 19. století. Na zdejším bojišti zůstalo téměř 8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků. Mrtví byli ukládáni do hromadných hrobů, ve výjimečných případech byli mrtví důstojníci pohřbíváni samostatně a na vesnických hřbitovech. Na území postupně začaly vznikat pomníky, mnohé z nich mají symbolický charakter. Přibývaly kříže a to především na hromadných hrobech, o které se postaral pruský řád Johanitů (hlavně v roce 1867). Dále brzy po válce vnikla značná část útvarových pomníků válčících stran. Tak vznikl co do rozsahu i kvality ojedinělý soubor vojenské funerální plastiky, o které pečoval Komitét v čele s účastníkem bitvy - Janem Nepomukem Steinským. Vedle pomníků vznikla i řada účelových zařízení sloužících k podnícení turistického ruchu. K ochraně bojiště byl v roce 1894 postaven strážní domek na Chlumu, v roce 1899 k němu přibyla 25 m vysoká rozhledna a restaurace. Do roku 1904 bylo provedeno první turistické značení a číselné označení jednotlivých pomníků. Vyvrcholení činnosti Komitétu bylo postavení Muzea války 1866 na Chlumu. Expozice výzbroje a výstroje bojujících armád byla slavnostně otevřena 3. července 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy. Na počátku 50. let byl Komitét zrušen a znovu se jej podařilo obnovit až v roce 1990. V současné době zajišťuje péči o více než 400 pomníků v památkové zóně Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které je od roku 1993 správcem areálu, ve spolupráci s Komitétem pro udržování památek z války 1866.

Zámek Hořiněves Barokní zámek a zámeček postavený Janem hrabětem Šporkem. Zámek se 34 místnostmi je po rekonstrukci oken, střechy, fasády a vnitřních prostor. Zámek i přilehlý zámeček s 8 místnostmi je nabízen k odprodeji.

30



Kostel sv. Prokopa - Hořiněves Kostel v centru obce z roku 1384.

Kostel sv. Mikuláše – Hořiněves (Žíželeves) Ojedinělá stavba vesnického baroka.

Kostel sv. Ondřeje – Světí Kostel je na seznamu státních kulturních památek.

Pomníky bitvy 1866 – Benátky

31


Sociálně - ekonomická analýza Rodný dům Václava Hanky - Hořiněves Obec Hořiněves, 16 km od Hradce Králové, je rodištěm Václava Hanky (1791 - 1861), jehož rukopisy Královédvorský a Zelenohorský se ve své době staly otazníkem pro mnohé historiky. Po dohodě s obecním úřadem je možno navštívit rodný dům V. Hanky. Je to objekt bývalé zájezdní hospody s dřevěným podloubím a rozsáhlými hospodářskými stavbami. Je vzácnou lidovou architekturou. Dům byl již rok po jeho smrti osazen pamětní deskou. Václav Hanka byl žákem Dobrovského a později knihovníkem Českého muzea. Byl nadšeným rusofilem a obdivoval carismus. Zajímal se o lidovou píseň, staročeštinu a pracoval na srbské lidové poezii. Sepsal několik mluvnic slovanských jazyků. V úsilí o obrození našeho národa, kdy vlastenci snášeli důkazy o dávné české kultuře, „objevil“ V. Hanka ve Dvoře Králové v roce 1817 sborník staročeského básnictví údajně ze 13. století, které se staly posilou českých vlastenců. Některé básně inspirovaly Bedřicha Smetanu, Zdeňka Fibicha, Josefa Mánese, Mikoláše Alše a Josefa Václava Myslbeka. V 80. letech 19. století bylo dokázáno, že rukopisy jsou podvrhy. Za autory jsou považováni právě V. Hanka a J. Linda. Přesto bylo snažení V. Hanky přijato a po jeho smrti mu byl v Hořiněvsi vedle rodného domu postaven velký pískovcový pomník s postavou v nadživotní velikosti, odhalený v roce 1889.

Centrum experimentální archeologie - Všestary Jedná se o projekt pravěké osady společnosti S.E.A. Hradec Králové. Posláním projektu je využití experimentu k modelování kulturního prostředí pravěkých komunit, doloženého archeologickým materiálem. Výsledky experimentů se snaží přinést nejen obraz o možné podobě pravěkých objektů a jejich funkčnosti, či technologické problematice jednotlivých činností, ale hledá i spojení s danými pravěkými kulturami a je přihlíženo i ke specifikům východočeského regionu. Na ploše areálu vzniká osada s areály zaměřenými na určité oblasti života: kultovní, pohřební, hospodářský, obytný a řemeslný. Kromě stavebních experimentů jsou rozvíjeny i technologické, jako je výroba replik pravěké keramiky (keramická dílna). K tomuto účelu byly vybudovány rekonstrukce milířovitých pecí. Dále je poměrně rozvinutá výroba broušených kamenných nástrojů a experimentuje se i s tavbou bronzu (bronzařská dílna). Je zde prováděn jeden z dosud největších pokusů s používáním škály seker (kámen, měď, bronz, železo).

32


Sociálně - ekonomická analýza Naučná stezka lesem Svíb Naučná stezka začíná obcí Čistěves, která byla za bitvy místem mnoha tuhých střetnutí a součástí boje o les Svíb. Po cestě se nachází statek u Máslojed, o který se bojovalo, řada pomníků (pyramidy, obelisky, litinové kříže). Známé jsou monumentální figurální pomníky Polní myslivec a Říman. Cesta vede Alejí mrtvých, což je hřebenová cesta středem Svíbu do Máslojed, kolem myslivny s výhledem na lípy na Rejdišti až na hřebeny Krkonoš. Naučná stezka pokračuje kolem vojenského hřbitova mezi Máslojedy a Hořiněvsí a končí opět v Čistěvsi.

Naučná stezka po centrálním bojišti Chlum Naučná stezka vede od muzea bitvy 1866 k pomníku tzv. baterie mrtvých a dělostřeleckému okopu, prochází obcí Lípa parčíkem se vzrostlými lipami a duby s monumentálním mauzoleem a kaplí věnovanou rakouským a saským bojovníkům, dále dolem kostnice (osárium), úvozu mrtvých ve Chlumu až ke kostelu Proměnění Páně.

Žižkův stůl u Rosnic V roce 1886 byl Sokolem Nechanice postaven pískovcový obelisk s kalichem na vrcholu připomínající místo, kde podle pověsti se svým vojském tábořil Jan Žižka z Trocnova před bitvou na Gothardu u Hořic.

8.2.2. Zajímavosti vybraných obcí

Benátky - řada pomníků 1866 Čistěves - řada pomníků 1866 akce: každoročně kolem 3.7. probíhá ukázka bitvy 1866 v historických kostýmech Hořiněves - řada pomníků 1866 - rodný dům Václava Hanky - barokní zámek - kostel sv. Prokopa - památné lípy - přírodní rezervace Bažantice - studánka Hanička - kostel sv. Mikuláše (Žíželeves) - zvonička Ukřižování z roku 1773 (Želkovice) akce: Hořiněves - Sedláčkův pochod (8.5.), dětský den, drakiáda, fotbalový turnaj (TJ Sokol), hasičské soutěže, Žíželeves - dětský den, hasičské soutěže

33


Sociálně - ekonomická analýza Máslojedy - přes 200 pomníků 1866 ve vlastnictví obce - vojenský hřbitov 1866 Neděliště - pomníky 1866 - kostel - zámek akce: výstava ovoce a zeleniny, výstava drobného zvířectva, dětský den, turnaj v minikopané. Střezetice - pomníky 1866 - státem chráněný dub za obecním úřadem akce: každoročně soutěž v požárním sportu „O pohár starosty obce“, dětský den, karneval, kulturní pořad pro děti a důchodce v hostinci, ples v obecním hostinci, 5 –7 tanečních zábav. Světí - kostel sv. Ondřeje - zámek Všestary - areál památkové zóny 1866 Chlum - původně gotický, jednolodní kostel Nejsvětější trojice z roku 1384, který stojí na bývalém hřbitově - jednolodní, původně gotický kostel Proměnění Páně na Chlumu - centrum experimentální archeologie (skanzen) - pomníky 1866 akce: každoroční pietní a vzpomínková akce začátkem července (138. výročí 2.-3.7.2004), TT víkend – každoroční akce firmy Deltax – modelová železnice.

34



9. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Přehled stavu územně plánované dokumentace jednotlivých obcí (dle údajů OKÚ Hradec Králové, referátu regionálního rozvoje) Obec Benátky Obec Čistěves Obec Hořiněves Obec Máslojedy Obec Neděliště Obec Střezetice Obec Světí Obec Všestary

-

starosta starostka Ing. Ludvová starostka Jana Kuthanová starosta Ing. Luboš Hlavatý starosta Ing. Luboš Podlipný starosta Stanislav Bednář starosta Jiří Kulhánek starosta Josef Macháček

Vysvětlivky: US - urbanistická studie ÚPO - územní plán obce ÚPD - územně plánovací dokumentace

35

bez ÚPD ÚPO ÚPO bez ÚPD ÚPO US US ÚPO (rozpracovaný)

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU. Obce památkové zóny 1866

Recommend Documents