ROČNÍK 16 / 7 / 2009
strana 2 Výhodně v česko-německém příhraničí
strana 5 Desáté narozeniny v Lužné
strana 10 Vlakem po moři na Sicílii
Editorial
Vážené čtenářky, vážení čtenáři!
O automobilech, které vjely doslova pod vlak na přejezdech, už byly popsá ny tuny papíru a odvysíláno nepočíta ně relací v rozhlase i televizi. Navzdory tomu se riskování či nepozornost stále opakují, takže se zdá, že ani nestojí za to se k těmto malérům neustále vracet. Někdy jsou však následky hazardo vání tak otřesné, že se člověk znovu ptá – jak je to vůbec možné? A rozum zůstá vá stát nad mírou lidské hlouposti a bez ohlednosti. Možná i netrpělivosti. Před několika týdny vjelo na železniční pře jezd s blikající výstrahou auto se dvě ma sourozenci: osmnáctiletá dívka seděla za volantem a jedenáctiletý chlapec coby spolujezdec. Motorový vlak v rychlosti 60 km/h zastavit nemohl. A tak fabii rozdrtil. Auto zůstalo zaklíněné pod ná razníkem vykolejeného motoráku. V něm vyhasl život chlapce; jeho se stra zemřela později v nemocnici. Není to veselé čtení, jako matce mi běhá mráz po zádech. Vina je zřej má, ale zamysleme se. Není právě pro mladé řidiče mnoho těch starších ha zardérů příkladem? Nestává se frajeři na normou? Dokud sobě i svým dětem nevštípíme hluboko do povědomí, že alespoň tam, kde hrozí úraz či něco hor šího, musíme dodržet předpis, a tedy vlastně zákon, do té doby budou zby tečné nehody a úrazy, i smrtelné. Jsme tady na světě jen jednou a kaž dý máme, jak kdysi řekl Jiří Vos kovec, jen lichvářský lokýtek času. Proč si ho ještě zkracovat...? Irena Pospíšilová
Výhodně v česko-německém příhraničí
Foto: Michal Málek
Chtěli byste poznat naše západní sousedy žijící v blízkosti hranic? Udělat si výlet za památkami či okouzlující přírodou? Nebo vás lákají výhodné nákupy? Pokud ano, máme pro vás několik nabídek, které vám usnadní cestování v česko-německém příhraničí.
SONE+DB
Jednodenní síťová jízdenka SONE+DB, kterou vám nabízíme ve variantě za 250 Kč nebo za 550 Kč, platí v České republice a také na vybraných tratích v Německu ve vyjmeno vaných kategoriích vlaků ve 2. vozové třídě. Na tuto jízdenku může v sobotu nebo neděli cestovat až pět spolucestujících, z toho maxi málně mohou být dva starší 15 let. Jízdenky
www.ceskedrahy.cz
2
Vydávají: České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 IČ 70994226 Vychází: 14. července 2009 Adresa redakce: ČD pro Vás, generální ředitelství ČD, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 Místo vydání: Praha Telefon: 972 233 091, 972 233 090 Fax: 972 233 092 Vedoucí redaktorka: Mgr. Irena Pospíšilová E-mail:
[email protected] Technický redaktor: Michal Málek Inzertní oddělení: Eva Balíková E-mail:
[email protected] Evidenční číslo MK ČR: E 6931 ISSN: 1210–9142
Foto: Roman Šulc (+ titulní foto)
www.cd.cz/cdprovas
Rady na cesty
SONE+DB lze zakoupit až v den odjezdu a platí vždy do 24.00 hod. Naše nabídka vám umožňuje: • u varianty za 250 Kč libovolně cestovat ve vlacích ČD kategorie Os a Sp, • u varianty za 550 Kč libovolně cestovat ve všech vlacích ČD. U vlaku kategorie SC však každý cestující musí mít místenku; • v Německu platí oba druhy jízdenek ve vla cích označených S (Stadt Bahn), RB (Re gional Bahn), RE (Regional Express), IRE (Inter Regio Express), VBG (Vogtland bahn), ALX (Alex), a to na všech tratích v níže uvedené mapce. Vnitrostátní jízdenku SONE+, v obou vari antách za 150 či 450 Kč, je možno bez doplat ku také použít do následujících německých železničních stanic: Schirnding, Zittau, Schöna, Klingenthal, Bad Brambach, Bärenstein, Furth i Wald a Johanngeorgenstadt. Jízdenky platí pouze do uvedených stanic a jen ve vlacích ozna čených RB, RE, VBG, ALX. Pro přepravu kol platí vnitrostátní přepravní doklady.
Foto: Martin Harák
SONE+
Platnost nabídek SONE+DB a REGIONet+DB v německém příhraničí
REGIONet+DB
Jednodenní krajská síťová jízdenka REGIO Net +DB platí ve vymezeném obvodu příslušné ho kraje a také na vybraných tratích v Němec ku. Jízdenky platí ve 2. vozové třídě osobních a spěšných vlaků ČD a v Německu ve vlacích označených S (Stadt Bahn), RB (Regional Bahn), RE (Regional Express), IRE (Inter Regio Express), VBG (Vogtlandbahn), ALX (Alex). Jízdenky REGIONet+DB lze zakoupit až v den odjezdu a platí vždy do 24.00 hod.
Jízdenky vám nabízíme ve dvou základních variantách: • za 220 Kč pro jednoho cestujícího, • za 440 Kč pro 2 – 5 cestujících, bez ohledu na věk. REGIONet+DB vám nabízíme pro následující kraje: • Ústecký kraj • Liberecký kraj • Karlovarský kraj • Plzeňský kraj Pro výlety na kole • Pro výlety na kole můžete k nabídce SONE+DB a REGIONet+DB přikoupit za 90 Kč jednodenní přepravní doklad, který platí po celý den ve vymezených oblastech u nás i v Německu. Kola se přepravují formou spoluzavazadla. Jan Vávra, České dráhy, a. s.
3
ČD Bonus
S In-kartou Českých drah slevy nejen na vlak Věrnostní program ČD Bonus kromě dosavadních slev oproti jízdenkám u partnerů programu nově přináší stejné slevy i oproti In-kartě. Nyní stačí předložit platnou zákaznickou kartu ČD a čerpat slevy až 40 %!
Village Cinemas – spousta filmových novinek v červenci! Po předložení In-karty či jízdního dokladu v hodnotě 200 Kč a více zakoupíte vstupenku do standardního sálu za 119 Kč. Na jednu jízdenku je možné zakoupit až dvě zlevněné vstupenky.
Sushi v SUSHI POINT a v nově otevřené restauraci Kobe Pochutnejte si na sushi specialitách se slevou 15 % oproti In-kartě a jízdence ČD v hodnotě od 400 Kč v síti restaurací SUSHI POINT. Do 15. července čeká na Vás v nové restauraci Kobe na Václavském náměstí 11 v Praze spousta gurmánských specialit a sleva 30 %!
S Octopus Travel kolem světa Od 1.3. 2009 si na stránkách ČD všichni držitelé In-karet budou moci rezervovat cestovní služby přes portál octopustravel.cz s 10% slevou. Rezervujte přímo na www.cd.cz.
Ubytování v Ostravě se slevou až 40 % Ubytování v centru Ostravy o víkendu se slevou až 40 %, ve všední dny sleva 20 % po předložení In-karty či jízdního dokladu v minimální hodnotě 200 Kč.
4
Marina Vltava – výlet do Nelahozevsi Malebný penzion Marina Vltava nedaleko Prahy nabízí držitelům In-Karty a jízdenek 10% slevu na ubytování a půj-
čovné lodí a 5% na vyhlídkové plavby. Kromě projížďky lodí si můžete pochutnat v místní restauraci či si prohlédnout blízký nelahozeveský zámek.
Co je In-karta Českých drah? In-karta ČD je zákaznická karta, která umožňuje čerpání slev na jízdné až 50 %, aplikace Rail/ plus umožňuje slevy i v zahraničí. S aplikovanou elektronickou peněženkou na In-kartě ušetříte až 6 % z jízdného okamžitě a navíc máte možnost čerpat slevy u partnerů věrnostního programu ČD Bonus. Více na www.inkarta.cz.
Na skok do Mariánských lázní Vychutnejte si lázeňské prostředí v hotelech OREA. Anglický dvůr, Bohemia, Excelsior a Palace Zvon po předložení In-karty či jízdenky ČD poskytují slevu 20 % na ubytování a 10 % na speciální balíčky.
Přivítejte prázdniny v Království železnic Největší modelová železnice v ČR se pro veřejnost otevírá 1. července v Praze na Smíchově. Přijeďte se na mašinky podívat vlakem a získejte slevu na vstupném až 15 %. Více na www.kralovstvizeleznic.cz
Pohybem ke zdraví a kráse s Centrem Tance Všichni držitelé In-karet ČD mohou díky programu ČD Bonus využít slevu ve výši 10 % na všechny letní školy pro rok 2009 v Centru Tance. Více informací o kurzech a pobočkách Centra Tance najdete na www.centrumtance.cz. Vlakem na festivaly levněji Nejoblíbenější fesťáky se slevou až 20 %. Přehled festivalů a slev na www.cd.cz/festivaly
Letní nakupování v FAnn parfumerie Letní kosmetika, přípravky na opalování a nové vůně čekají na Vás v síti parfumerií FAnn se slevou 10 %. Stačí předložit Inkartu či jízdenku ČD v hodnotě od 200 Kč. Více na www.cd.cz/cdbonus
Svět na kolejích
Mohli jste vidět na ČT ve Světě na kolejích
Desáté narozeniny muzea v Lužné Máte rádi železniční nostalgii? Tak to byste si neměli nechat ujít návštěvu Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka. Štáb Světa na kolejích, televizního magazínu o železnici a lidech na ní je tam pravidelným hostem, a tak jsme nemohli chybět, ani když muzeum slavilo deset let od svého založení. A byla to velká sláva!
Největší! „Víme, že naše návštěvníky nejvíce lákají parní lokomotivy, navíc funkční parní loko motivy, které nejsou jen hromadami šrotu a mohou zatopené vyrazit na koleje,“ říká šéf muzea, tedy, abych byl přesný, vrchní před nosta Depa historických vozidel ČD Ing. Jin
ničním muzeem v České republice,“ neopo mene se pochlubit vrchní přednosta. A čísla jeho slova potvrzují: „Máme tu padesát ko lejových vozidel, což je nejčetnější sbírka u nás.“ Vystavují tu nejen historická vozidla Českých drah, ale také Národního technické ho muzea a Klubu historie kolejové dopravy. A když mašiny vyjedou z výtopny bývalé Buš těhradské dráhy, je to paráda! „Vystavujeme tu na třicet parních lokomotiv, což je výběr od té nejstarší, která je z roku 1876, až po ty nejmodernější parní lokomotivy, které byly vyráběny ještě v padesátých letech 20. sto letí. Jedná se o průřez veškerou produkcí, která jezdila po našich tratích. Najdete tu lokomoti vy pro posun, pro nákladní i osobní dopravu.“ Však se v areálu muzea nachází i kompletní zařízení k provozu parních lokomotiv, tedy zauhlovací zařízení, několik vodních jeřábů a odpopelovací jáma. Na své si přijdou i zájemci
Nové přírůstky Areál, který vznikl pro Buštěhradskou dráhu už v roce 1871, sloužil naposledy jako lokomotivní depo. V jedné z dílen, která tu po něm zůstala, se dnes historická vozidla re staurují. Pro letošní jubilejní sezonu tady opra vily hned dva pozoruhodné přírůstky. „Znovu jsme zprovoznili parní tendrovou lokomotivu řady 354.195,“ ukazuje mi Ing. Rachota. „Je to
výrobek ČKD Praha z roku 1925. My jsme ji uvedli přesně do podoby, v jaké opustila brá ny továrny a jezdila zhruba do padesátých let.“ Jako druhé překvapení pro návštěvníky mají v Lužné parní úzkorozchodnou lokomotivu B 50. Je to lokomotiva, kterou dodalo ČKD v roce 1937 do hutí Poldi Kladno, kde jezdila na úzkém rozchodu 800 milimetrů mnoho let. My jsme v Železničním muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka natáčeli během prvního le tošního parního víkendu, který si velcí i malí ná vštěvníci opravdu užili. Vy se tam můžete vydat třeba 1. srpna, kdy odtud vyrazí parní lokomo tiva 477.043 Papoušek, která poveze nostalgický vlak k řece Berounce, kde budou mít zájemci možnost navštívit hrad Křivoklát. A pak hurá zpátky do Lužné. Tak ať se vám tam líbí! Václav Žmolík Foto: Pavel Křepinský
dřich Rachota. V Lužné jsou si toho dobře vědomi, a tak se tu o historické lokomotivy vzorně starají. To, aby návštěvníci měli co ob divovat. Natož, když muzeum slavilo desáté narozeniny! (Abych byl opět přesný, z po pudu zájemců o železnici tu první muzeum vzniklo už v roce 1997. O dva roky později je však do své správy převzaly České dráhy.) „Za oněch deset let došlo k řadě změn. Naše muzeum se třeba stalo největším želez
o motorovou trakci. Je zde také řada vozů. Na víc modelové kolejiště anebo expozice o sdě lovací a zabezpečovací technice. I s ratolestmi se také můžete svézt po úzkorozchodné dráze. A nesmíme zapomenout na opravdový světový unikát, který je tu po většinu roku k vidění. Je to parní motorový vůz M 124.001 Komarek, kte rý se podařilo před pár lety rekonstruovat díky Nadaci Okřídlené kolo. Takové funkční jsou v Evropě jen dva.
5
6 6
Tvář ČD Tváře ČD
7 7
Tvář ČD Tváře ČD
Foto: Michal Málek
Eurovíkend
Hungarií do Budapešti Expres Hungaria patří mezi legendární spoje na trase spojující Berlín, Prahu, Bratislavu a Budapešť. Na své přibližně tisíc kilometrů dlouhé trase prochází mnoha historickými městy s krásnými stavbami i překrásnou krajinou. Během cesty se naskytne řada úchvatných pohledů na přírodní scenérie i architektonické dominanty.
8
Na česko-německém pomezí jsou to skalní pískovcové stěny Česko-saského Švýcarska, u Brna úzké údolí Svitavy a v samotném měs tě dominanta Petrova nad hlavním vlakovým nádražím. Mezi úchvatné úseky patří také údolí Dunaje od slovensko-maďarských hra nic až k maďarskému Vácu. Závěr cesty pak patří Budapešti, často označované za perlu na Dunaji. Již od slovenského Štúrova slibuje cesta řadu pěkných pohledů. Rovinu, která nás provázela posledních několik desítek kilo metrů, náhle naruší vysoký skalnatý ostroh nad Dunajem, který korunuje monumentální
stavba ostřihomské baziliky sv. Štěpána. Pro nás Čechy a Moravany zvyklé na gotické a ba rokní chrámy působí tato ohromná klasicistní stavba, největší křesťanský chrám v Maďar sku, nezvyklým dojmem. Přestože bazilika nemá ještě ani 200 let, je samotná Ostřihom mnohem starší a je to
velmi příjemné město s bohatou minulostí. V maďarských dějinách má své nezastupi telné místo. Byla hlavním městem Uherské ho království. Před více než tisícem let zde byl korunován první uherský král Štěpán I. z rodu Arpádovců. Pak se stala sídlem uher ských církevních představitelů. Za návštěvu
Eurovíkend
stojí ale také Štúrovo se svým termálním kou palištěm. Pokud máte třeba ze školy zafixováno, že Maďarsko je jedna velká úrodná rovina, pak si v dunajském údolí svůj názor na Maďarsko opravíte. Zde, na severním okraji země, je řada kopců. Pravda, nejsou to žádné velehory, ale při výstupu na nejeden z místních vrchů se dá také pěkně zapotit. Platí to i pro výstup po příkrých stráních k horní části historické ho hradu Visegrád. Hungaria totiž kousek za Štúrovem vjede do dunajského údolí se zalesněnými stráně mi a množstvím příjemných vesniček. Nej známější místo je pak zmíněný Visegrád, který leží na opačném břehu řeky. Z vlaku je v ohybu Dunaje vidět Horní hrad i další stavby na úbočí, svažujícím se k Dunaji. Prv ní pevnost zde byla zřízena již ve 4. století. Ve středověku byl sídlem uherského panov níka a hlavním městem říše. V roce 1335 se na něm setkali český král Jan Lucemburský, uherský Karel Robert
jako turistické atrakce. Výlet takovou malou drážkou je opravdový romantický zážitek. Za městem Vác již projíždíme klasickou maďarskou rovinatou krajinou a postupně se objevují budapešťská předměstí. Po okraji maďarské metropole přijíždíme na Východní nádraží. Budapešť, často označovaná za perlu na Dunaji, nabízí svým návštěvníkům kul turní památky i zábavu. Na jeho území lze navštívit římské vykopávky, Budínský hrad a gotickou katedrálu sv. Štěpána i památky na tureckou nadvládu. Současné hlavní domi
nanty města však vznikly až v posledních sto až sto padesáti letech. Monumentální zdob ná budova parlamentu na pešťském břehu Dunaje, bílá Rybářská bašta na Budíně nebo krásný řetězový most pod hradem. Budapešť je také jedno z největších lázeňských měst. Desítky horkých pramenů napájejí lázeňské areály v těch nejrůznějších stylech od sta rých tureckých po novorenesanční a secesní. Navštívit maďarskou metropoli a neprohléd nout si jediné lázně by byla velká chyba. Připravil: Petr Šťáhlavský
Výlet do Budapešti
a polský Kazimír III. Veliký a uzavřeli zde své přátelství. Na jejich odkaz navázala současná spolupráce států tzv. Visegrádské skupiny. Uherští panovníci zde sídlili až do tureckých nájezdů. Turci ho rozvrátili v 16. století a v 18. století z něj už nezbyla ani zeď. Dnešní paláce tak byly postupně znovu postaveny v posled ních sto letech. Při průjezdu zastávkou Kismaros můžeme zahlédnout úzké koleje jedné z mnoha ma ďarských úzkokolejek. Tato země byla v mi nulosti rájem těchto malých drah. Sloužili jako dřevařské, ale také v zemědělství nebo v rybníkářství. Mnoho z nich se zachovalo dodnes. Většina jich v současnosti ale slouží
Foto: Michal Málek
České dráhy nabízejí pro cesty do Štúrova i Budapešti řadu slev. Do slovenského Štúrova lze využít např. výhody zpáteční jízdenky CityStar. Cena jízdenky Praha – Štúrovo a zpět je cca 1246 Kč. Do Budapešti lze využít výhodné jednosměrné jízdenky eTiket s cenou od 19 eur (cca 517 Kč). Další možností jsou jízdenky se zpáteční relační slevou s cenou z Prahy cca 2220 Kč nebo z Brna cca 1371 Kč.
Legenda jménem Hungaria Motorový expres Hungaria vyjel na svou cestu mezi Berlínem, Prahou a Budapeští poprvé v roce 1960. Nebyl sestaven z klasických vozů, ale z lehkých motorových jednotek. Hned od svého vzniku se tak odlišoval od ostatních vlaků, a to nejen vzhledem, ale také rychlostí a komfortem. V provozu se vystřídaly motorové soupravy německých a československých železnic Dr a ČSD. Od roku 1974 byly motorové jednotky nahrazeny klasickými vozy a Hungaria se začala podobat ostatním vlaků. Od nich se ale stále odlišovala svou rychlostí a krátkými cestovními časy. V 80. letech byl expres Hungaria zařazen do sítě rychlých vlaků socialistických států pod značkou InterExpress. V 90. letech se stal součástí sítě evropských komfortních vlaků EuroCity a souprava byla sestavena z klimatizovaných vagonů.
9
Zajímavosti ze zahraničí 10
Vlakem po moři na Sicílii
Vlakem po moři je nadsázka, řekne si asi čtenář. Nicméně Italské dráhy (FS) provozují železniční námořní trajekty mezi pevninou a ostrovy Sardinie a Sicílie. Námořní dopravu si vynutila potřeba spojit ostrovní železniční tratě s kontinentální sítí. Sicílie je sice z pevninské Kalábrie na dohled, v nejužším místě je vzdálena pouhé dvě námořní míle, avšak v místě námořní dopravy mezi městy Villa San Giovanni (Kalábrie) a Messina (Sicílie) se trajekty plaví na vzdálenost 8 km. Kdo z turistů netouží spatřit na vlastní oči perlu Středomoří Taorminu, údolí chrámů u Agrigenta nebo aktivní vulkán Etnu chrlící lávu na východním pobřeží?
Po zkušebních plavbách parostrojních trajek tů v únoru 1899 byl pravidelný provoz zahá jen 1. listopadu 1899. Rychlý rozvoj obchodu a zavedení přímého expresního vlaku z Říma do Syrakus od roku 1901 vedlo k potřebě na sadit další plavidla. V té době trajekty přepra vily až pět vagonů rychlostí 21 km/h. Postupem času bylo stále více zřejmé, že efektivnější spojení bude zajištěno vybudo váním přístavu v kalábrijské Villa San Gio vanni, čímž dojde ke zkrácení plavby z 15
První železniční trať na Sicílii byla uvede na do provozu v roce 1860 mezi Palermem a Cerdou. První vlak z Messiny do Palerma projel v roce 1886. První zmínka o trajekto vém spojení sahá do roku 1892, kdy byl ital skému parlamentu předložen návrh na zří zení železničního spojení se Sicílií z důvodu naprosto nevyhovujících návazností mezi vlakovou dopravou a nepravidelnými pří vozy. V listopadu 1893 byly sicilské dráhy zmocněny k zajištění přepravy vlaků z Mes siny do Reggia di Calabria vzdáleného 15 km.
na 8 km a navíc k úspoře 16 km jízdy po zá padním pevninském pobřeží. Již v roce 1905 byl hlavní přepravní výkon převeden do nového přístavu ve Villa S. Giovanni a do Reggio Calabria zajížděl pouhý jeden pár trajektů denně. V červenci 1905 došlo k zestátnění italských železničních společ ností, vč. provozu přes Messinskou úžinu. Výkon trajektové přepravy tehdy činil 17 tisíc vagonů ročně, což přesahovalo v prů měru 46 vagonů denně. Během 1. světové války ztratily FS pouze jeden trajekt (SCIL
LA), který se potopil po nájezdu na minu 28. srpna 1917. Pokrok v trajektové dopravě přinesl prv ní trajekt s dieselovým pohonem (MESSI NA) z roku 1923, disponující třemi kolejemi na palubě. Během osmi zpátečních plaveb denně přepravil 320 vagonů. Dalším mezní kem bylo nasazení diesel-elektrických tra jektů z let 1931 a 1932 s rychlostí 31 km/h a kapacitou 10 osobních vagonů, resp. 25 nákladních. S novými trajekty se rozšiřovala i kapacita přístavů cestou zvýšení počtu na kládacích ramp. Doba jízdy vlaků ze severní Itálie na Sicílii klesla před 2. světovou válkou pod 24 hodin. Během platnosti jízdního řádu v letech 1938/39 trajekty přepravily 214 tisíc vagonů, 4,5 tisíce aut a přes 2 mil. cestujících. Na konci války spojenci potopily všechny tra jekty s výjimkou MESSINY, která byla v do cích. Po válce dráhy provoz krátce zajišťovaly pomocí vojenských vorů tažených remorkéry. FS postupně potopené trajekty vyzvedávaly a opravovaly. Trajekt CARIDDI byl během opravy zvětšen a nabízel na palubě 4 koleje. V roce 1960 se flotila trajektů rozrostla o REGGIO (druhý stejného jména jako vy lovený, ale nezprovozněný trajekt). Moderní plavidlo z janovské loděnice má na palubě čtyři koleje o celkové délce 336,5 m pojíždě né přes výhybku na přídi. Je vybaven elek tricky otvíranou přídí, která je nezbytná při plavbách na Sardinii. V přední části horní paluby může přepravovat 25 aut a dalších 50 při nevyužité dolní palubě s kolejemi. Má pět společenských sálů a restauraci. Ve dvou tarifních třídách pojme 1800 cestujících, pro které je k dispozici i dvanáct lůžkových kajut. Pohon zajišťují dva šestiválcové dvou taktní dieselmotory o výkonu 3200 koní pohánějící dva přestavitelné lodní šrouby. Největší rychlost REGGIA je 31 km/h. Pro manipulaci v přístavech disponuje elektric ky ovládanou tryskou na přídi. V roce 1964 dostal REGGIO bratra v podobě trajektu San Francesco di Paola. Jednou z mála od lišností je prostor pro 41 aut na horní palubě (oproti 25 u REGGIA). Stejně jako REGGIO pojme 34 dvouosých nákladních nebo 13 čtyřnápravových osobních vagonů. Oba mohou sloužit i pro plavbu na Sardinii. V rámci italských drah FS provozuje ná mořní trajekty společnost Bluvia. Flotila čítá 12 plavidel, z toho 5 s oboustrannou naklád kou, 5 s čelní nakládkou a 2 lodě slouží pro spojení Reggio Calabria s Messinou. Plavi dla FS vyplují denně asi 90krát. Roman Štěrba
Historie Takhle vstupovala před 170 roky železnice do Brna. Na výřezu z akvarelu malíře Eduarda Gurka vyniká mohutnost viaduktu, postaveného za necelého půl roku.
První den železnice v Brně Ať pýchou překypující metropole, ať malebné městečko kdesi pod horami, v turistických materiálech se všechna města bez rozdílu ráda prezentují nějakým výčtem dat, spjatých se svou historií.Obvykle se dozvíme, kdy město vypálili husité, kdy jej dobyli Švédové, kdo byl prvním rychtářem či starostou nebo kdy byl postaven ten či onen kostel, most či významná budova. Paleta událostí bývá skutečně různorodá. Je den údaj nacházíme však téměř vždy: datum pří jezdu prvního vlaku. A moravská metropole Brno se může pochlubit datem, které mu mohou jiní – Prahu nevyjímaje – jen tiše závidět. Do města pod Špilberkem totiž přijel první vlak již 7. července 1839. Tedy právě před 170 roky. Slovní spojení „první vlak“ však nevystihuje dávnou událost zcela přesně. Onoho parného let ního dne 7. července 1839 přijely do Brna pěkně za sebou hned čtyři(!) slavnostní vlaky. Proč čtyři? Ono i z dnešního pohledu se tehdy jednalo o udá lost zcela mimořádnou: železnice poprvé spojila dvě hlavní města monarchie. Protože dráha přišla do Brna z Vídně a kdo tehdy v říšském hlavním městě něco znamenal, nesměl u tohoto slavnost ního zahájení chybět. Takže pro celkem 1125 po zvaných hostů bylo třeba přistavit 38 vagonů, které ve zmíněných čtyřech vlacích dopravily v celé trati za zhruba čtyři hodiny lokomotivy BRUNO, GI GANT, HERCULES a BUCEFALUS. Přivítání v Brně představovalo potom scénu, v historii našich železnic nesčetněkrát a v nejrůz nějších variantách znovu a znovu opakovanou.
Časem se, pravda, z otevírání železničních tratí stala u nás více oficiální, strohá záležitost. Ovšem před 170 roky v Brně tomu tak ještě nebylo. Jak dosvědčují barvité referáty dobového tisku, více než protokolární sešněrovanost se toho dávného červencového dne prosadil prvek spontánního lidového projevu. Všude množství národních krojů, hudby, tance a nepředstíraného a zcela ne vynucovaného veselí. K tomu samozřejmě rány z hmoždířů, projevy politických činitelů, hostiny pro zvané. Jinak řečeno, mimořádnost oněch br něnských oslav v roce 1839 spočívala především v jejich neopakovatelnosti. Možná právě z tohoto faktu vycházela společ nost Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB),
Budování tratě z Břeclavi do Brna řídil doktor Karl rytíř Ghega (1802–1860).
budovatelka a provozovatelka této vůbec první lokomotivní železnice v monarchii, když nechala při této příležitosti razit pamětní medaile. Chtěla tím zřejmě zdůraznit historický dosah okamžiku. Sedmý červenec 1839 toto kritérium jistě splňo val; stál na samém začátku naší železniční historie. Spolu s ním se dostavila i skutečná exploze zájmu o „dráhu“. A zájmu netoliko platonického – jen za první tři týdny provozu použilo vlaky mezi Br nem a Vídní na tehdejší poměry neuvěřitelných 29 tisíc cestujících. Však od nich také železniční společnost vyinkasovala ne právě zanedbatelnou částku: 43 tisíc zlatých. Tento výsledek jistě poopravil prvotní kalkulace otců „ferdinandky“, kteří v osobní dopravě vidě li spíše jakýsi doplněk dopravy nákladní, kterou nepokrytě favorizovali. Konečně důkazem toho je i první jízdní řád, platný na vídeňsko-brněnské dráze od října 1839. Ten uváděl mezi oběma městy pouhý jeden jediný osobní vlak v každém směru. Z Vídně do Brna se odjíždělo v šest ráno, z Brna do Vídně ve čtvrt na sedm. K tomu lze ještě přičíst jeden pár vlaků Břeclav – Vídeň – Břeclav a jaké hosi prapředka předměstských vlaků, spoj z Brna do Rajhradu a zpět, jezdícího odpoledne. Pro KFNB neznamenalo Brno konečnou. Nao pak, usilovně budovala z Břeclavi dráhu dál na se ver. Protože trať do Brna představovala z pohledu firmy (a konečně i z textu jejího privilegia) pou hou odbočku a cíl – solné doly v Haliči – ležel ještě hodně, hodně daleko. Tahle okolnost ale nic ne mění na skutečnosti, že první brněnský železniční den, sedmý červenec roku 1839, zůstane provždy velkým datem naší železniční historie.
Pavel Schreier
11
Anketa
Nové nátěry vozidel: dva rozdílné pohledy Odpovídat na anketní otázku „Jak se vám líbí nové barevné řešení lokomotiv a vozů Ćeských drah?“ byl mezi našimi čtenáři vysoký zájem. Jen elektronickou poštou k nám dorazilo přes 230 odpovědí a dalších několik desítek klasikou v podobě dopisů nebo koresponďáků. A výsledek? Téměř jednoznačně se líbí barevné řešení sou prav Regionova, City Elefant a samozřejmě Pen dolino. Výrazně bodovaly i reklamní nátěry loko motiv. Koncepce nového barevného řešení vozi del Českých drah však rozdělila účastníky ankety, jak už to v našich končinách bývá, na dva přibliž ně stejně velké tábory. Někomu se líbí bez výhrad, jinému nikoliv, jak je ostatně patrno i z úryvků reprezentačního vzorku anketních odpovědí.
Nejvíce se mi líbí nově potažená sedadla u vozů, které brázdí Vysočinou.... Jakub Hausvater, Havlíčkův Brod Je jasné, že modrá patří k ČD – od jízdenek, přes zaměstnance až po vlaky. Avšak, prosím, zaměřte se také na vnitřek vozů. Pavel Nový, Aš Budou–li takto natřena všechna vozidla ČD, celek vyzní neuvěřitelně fádně... Luděk Šimek, Golčův Jeníkov Nové barevné řešení vlakových souprav je velmi hezké. Ale rekonstrukce by se měla týkat i vnitřku a konstrukce vozu. Věra Jirkůvová, Tišnov
Mně se líbí všechny vlaky... Věra Ručová, Slavkov Myslím, že barvičky jsou super, hned to rozzáří chmurné vlakové nádraží. Radmila Entnerová, Krnov Ještě větší potěšení bych měl z toho, kdyby pře tím došlo k rekonstrukčnímu řešení interiérů samotných vozů. Bc. Jan Severa, Brno Nápad změnit barevné řešení vozů není špat ný, ovšem zvolená varianta neznamená vůbec žádnou změnu, působí stejně nemoderně. Tomáš Krčma, Zlín Barevné řešení je skvělé, jen tak dál. Moc se mi líbí Regionova... Lenka Maloňová, Čkyně
Modrá je moje oblíbená barva. Její tóny a kombinace s bílou jsou vydařené. David Hýnar, Studénka
v Praze a musím přiznat, že moje pocity byly tenkrát smíšené... Ivan Havlínek, Praha 5
Jelikož jsem konzervativní, preferuji součas ný stav František Kozmín, Holešov
Nejsem příliš nadšen. Současná „pestroba revnost“ lokomotiv a vozů není nudná, zvy šuje pohodu a může napomáhat i k získání nových zákazníků. Ing. Daniel Zelenka, Lovosice
Domnívám se, že přemalovávat 30 a více let staré stroje a vozy je spíše k smíchu než k užitku. Když už, tak nové barevné řešení jen u nových vozidel. Jaroslav Jágr, Smiřice
Nemám rád modrou barvu. Mám rád teplé barvy. Zejména lokomotivy by měly být i kvůli viditelnosti a bezpečnosti provozu natřeny jinak. Jan Krejčí, Plzeň
Foto: Michal Málek
Viděl jsem první lokomotivu v tomto nátěru při předváděcí jízdě na hlavním nádraží
12
Nová „corporate identity“ se mi velice líbí, nemám co dodat. Radek Veselý, Svitavy
Barvy se mi líbí, šedi už bylo za socialismu dost. Ing. Martina Vaňková, Praha 9
Líbí se mi zejména odlišení jídelních a lůžko vých vozů. Frederik Štefan, Vestec
Jsem přesvědčen, že běžný občan to tak nevnímá a nerozlišuje, zda vlak, ve kterém se veze, táhne lokomotiva ČD či jiného do pravce. Jan Dušák, Rychnov nad Kněžnou
Anketa
Nejvíce se mi líbí vlaky Regionova. Navíc jsou mimořádně pohodlné. Petra Davidová, Praha 9
Nové barvy jsou velmi příjemné. Rozhodně se tak blížíme Evropě. Stanislava Ševčíková, Brno Jsem přesvědčený, že jde o zásadně správný krok vpřed. Chválím ČD za stříhání pouta s minulostí... Radek Šanda, Ostrava–Poruba Modré odstíny barev se mi zdají studené, takže odpověď – barevné řešení se mi nelíbí. Ladislav Hanuš, Hradec Králové Novinky a inovace vždy přispějí k lepšímu a upoutají pozornost... Bc. Gabriel Korcsmáros, Praha 9 Barevné řešení lokomotiv a vozů Českých drah je velice pestré a pěkné. Na nádraží je čistěji. Dagmar Krušinová, Bohuňov
Ing. Vilém Zourek z Prahy nezůstal jen u slovního hodnocení a zaslal do redakce svůj vlastní návrh nového barevného řešení vozidel ČD.
Docela se mi líbí, akorát je tam na mě už moc modrých odstínů naráz... Míla Šmídová, Kyjov Myslím si, že je to krok správným směrem... Ing. Lucian Papazian, Praha 4 Modrá barva, co navrhují autoři, je dost ponurá a depresivní... Daniel Žatecký, Přerov Nové barevné řešení lokomotiv a vozů ČD je skvělé. Konečně kráčíme do Evropy! Josef Neděla, Ostrava 1 Nové barevné řešení se mi líbí. Nevím, co bych víc dodal. Jiří Kreuzberger, Opava Vítám snahy dát vozovému parku ČD mo derní vizáž, ale šedomodrá kombinace se mi zdá zbytečně chladná a ponurá. Jan Andrlík, Praha 12 Nové barevné řešení vozidel ČD se povedlo, ale myslím si, že barevné řešení Regionov je ještě lepší. Zdeňka Matýsková, Frýdlant nad Ostravicí Nové barevné řešení lokomotiv a vozů se mi velice líbí. A také se mi líbí reklamy vašich klientů jako ČEZ apod. Ing. Stanislav Novák, Brno
Připravil: Ivan Skulina
Soutěž o kilometrickou banku V tomto lichém vydání dvojmagazínu GRAND EXPRES–ČD pro Vás je opět místo pro anketní otázku a účast v soutěži o kilometrickou banku i věcné ceny (do sudých vydání zařazujeme soutěž pro děti). Do slosování bude zařazena každá anketní odpověď, kterou redakce obdrží ve stanoveném termínu a bude obsahovat čitelnou adresu odesílatele.
Kdo vyhrál? V květnovém vydání ČD pro Vás jste odpovídali na otázku: Jak se vám líbí nová podoba magazínu ČD pro Vás a jaké další změny byste uvítali? Kilometrickou banku vyhrává Ludmila Šubrtová z Prahy, upomínkové předměty Českých drah získávají Martina Kotorová z Plané a Martin Severa z Nové Říše.
Dnes se ptáme: Kam jste se o letošních letních prázdninách rozhodli vyrazit vlakem?
Své odpovědi, na obálce označené heslem „anketa“, nám zasílejte do 22. srpna 2009 na naši adresu: Redakce ČD pro Vás – generální ředitelství ČD, a. s. Nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1 Můžete nám napsat i na e-mailovou adresu:
[email protected]. V tomto případě uvádějte i svou přesnou poštovní adresu a nezapomínejte přitom na interpunkci. Přejeme hodně štěstí!
13
Vlakem do muzea 14
Technické unikáty v Hradci Králové Hradec Králové jistě není třeba nikomu představovat. Toto významné a současně velmi hezké město ve východních Čechách má návštěvníkům co nabídnout. Jednou z méně známých zajímavostí města je Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, soustřeďující ukázky techniky, sloužící pro zajištění bezpečného provozu železnic od jejich počátku až po současnost. Již při vzniku prvních železnic si jejich tvůrci uvědomovali, že bezpečnost při provozu vlaků je třeba zajistit samostatným systémem nebo zařízením a v žádném případě ji nelze nechat na pouhém sledování tratě strojvedoucími. Vlak není možné zabrzdit na vzdálenost, na kterou je strojvedoucí schopen spatřit překážku nebo předchozí vlak, a proto volnost tratě nejprve sle dovali a oznamovali zřízenci soustavou praporků a v noci svítilnami. Jako první předchůdce dneš ních návěstidel byla v Anglii již v roce 1834 po užita otočná tabule, označená různými barvami, symbolizujícími volnost a obsazení tratě. Infor mace o volnosti traťových úseků bylo třeba pře dávat na všechna stanoviště podél celé tratě, proto si železnice vytvořila a postupně zdokonalovala i svůj systém předávání informací. Stejně jako se vyvíjela návěstní zařízení a jejich význam, vyvíjel se za více než 170 let provozu že leznice i systém jejich ovládání, stejně jako způ sob předávání zpráv. Všechna tato zařízení plně odrážela vývoj techniky v dané době, a protože si jejich tvůrci uvědomovali nezbytnost zajištění bezpečnosti skutečně na sto procent, jednalo se vždy o zařízení na špičkové úrovni této techni ky. Nejprve byla zabezpečovací zařízení pouze mechanická a veškeré bezpečnostní prvky byly vytvořeny jenom mechanickými součástkami. Později, avšak již v šedesátých letech devatenác tého století, začala železniční zabezpečovací za řízení využívat výhod elektřiny, která postupně ovládla nejen sdělovací, ale i zabezpečovací za řízení. Současná zařízení jsou plně elektronická, umožňující dálkovou kontrolu stavu tratě i její ovládání z libovolného místa. Nejen toto, ale mnohem více se mohou do zvědět návštěvníci z obsáhlého a poutavého výkladu průvodců expozice. První místnost, se kterou se návštěvníci seznámí, je ukázka do pravní kanceláře, z jaké se doprava řídila v 1.
polovině 20. století; následují místnosti, ve kte rých je představen vývoj jednotlivých prvků a systémů zabezpečovací techniky od těch nejstarších až po prvky a systémy dosud pou žívané. V největším sále je umístěno několik funkčních stavědlových a řídicích přístrojů me chanických, elektromechanických a elektrody namických zabezpečovacích zařízení.
Ve druhé polovině expozice se návštěvníci se známí s prvky techniky sdělovací, zastoupenými nejprve primitivními nástroji předávání zpráv, a dále například i s vývojovou řadou telefon
ních přístrojů. Přehlídka sdělovacích systémů je zakončena automatickou telefonní ústřednou. Největším překvapením pro návštěvníky bývá skutečnost, že většina prvků a zařízení je plně funkční a je přímo určena k vyzkoušení a obslu ze návštěvníky. Každý tak má možnost poznat, jak důkladně a promyšleně je bezpečnost vlaků
zajišťována, a vyzkoušet vlastnoručně obsluhu zařízení v jednotlivých etapách jejich vývoje. Základ současné expozice byl vytvořen již v roce 1988, kdy byla sbírka zpřístupněna v že lezniční stanici Vidnava. Od roku 2001 působí ve zdejších prostorách v Hradci Králové, kde je obdivována návštěvníky z celého světa, kteří vy soce hodnotí zejména její komplexnost a úplnost. Jako monotematicky zaměřená expozice na tento druh techniky je hradecká sbírka zcela unikátní. Spojení vlaky Českých drah do Hradce Krá lové je časté na všech pěti tratích, které do měs ta vedou. Každou hodinu sem jedou rychlíky z Prahy, ještě častěji jezdí vlaky na trati do Par dubic, kde je přípoj na rychlíky i vlaky vyšší kva lity prakticky do celé republiky. Muzejní expozici sdělovací a zabezpečovací techniky najdeme nedaleko od centra Hradce Králové v blízkosti železniční tratě ve směru Tý niště nad Orlicí v Kydlinovské ulici č. 1300. Je umístěna v prostorách firmy Signal Mont, s. r. o. (bývalé Sdělovací a zabezpečovací dílny ČD). V blízkosti areálu má zastávku autobusová linka č. 10, jedoucí z centrálního terminálu hromadné dopravy okolo hlavního nádraží.
Otevřeno zde mají od 1. května do 30. září den ně mimo pondělí a úterý, vždy od 9 do 17 hodin. V zimním období od 1. října do 30. dubna se zdej ší expozice otevírá pouze v pátek a v sobotu, od 9 do 16 hodin. V zimě je zavřeno o svátcích. Karel Beneš
Tip na výlet Bítov
Okolí Vranovské přehrady Uprostřed léta se vydáme na Znojemsko, podnikneme výlet na tři historické památky v okolí Vranovské přehrady. Naše tipy vám mohou posloužit, až si budete chtít zpestřit slunění a koupání během dovolené u přehrady. První zastávku uděláme ve Vranově nad Dyjí. Sídlo na strmém ostrohu nad řekou Dyjí je zmí něno již v Kosmově kronice. Za Přemyslovců tu stávala tvrz na obranu hranic. Nynější zámek je jedinečnou ukázkou světské barokní architektury. Současnou podobu získal v době, kdy jej obýva li Althannové. V roce 1665 totiž původní objekt vyhořel. Althannové jej získali v roce 1680 a zahá jili rozsáhlou přestavbu, jíž se účastnili významní doboví mistři. Jako architekt tu působil slavný Jan Bernard Fischer z Erlachu. Dominantou stavby se stala mohutná oválná budova, vytvářející působivý celek s okolní kraji nou. Uvnitř budovy se nachází Sál předků s velko lepou freskovou výzdobou od Jana Michala Rott mayra. Sochařské práce jsou dílem Tobiáše Krac kera. Na opačné straně komplexu budov vidíte druhou dominantu, podle níž zámek ve Vranově na první pohled poznáte, kapli Nejsvětější Trojice s kupolí a dvěma věžemi. Nedaleko vstupní brány stojí charakteristická hranolová věž s renezanční atikou. Jádro zámku tvoří tři obytná zámecká kří dla uzavírající nádvoří.
Můžete si vybrat ze čtyř návštěvnických okru hů. Hlavní trasa vede bohatě zařízenými zámecký mi komnatami, uvidíte ukázky proslulé vranovské kameniny, lahůdkou je prohlídka Sálu předků. Základní vstupné činí 95 korun. Druhý okruh vás zavede do zámecké kaple. Dále můžete navštívit kočárovnu, kde probíhá výstava kameniny u pří ležitosti 210. výročí založení zdejší manufaktury. Cornštejn je spjat s rodem Bítovských z Lich tenburka. První zmínka o hradu je z roku 1343. Na výběžku obtékaném ze tří stran řekou Dyjí byl vybudován nejprve pětipatrový palác, posléze par kánová zeď a ještě druhý, dvoupatrový palác. Lich tenburkové, známí rodovou řevnivostí s Kunštáty, odmítli za Jiřího z Poděbrad přísahat věrnost králi a zahájili otevřenou vzpouru. V letech 1464–1465 byl hrad deset měsíců obléhán, nakonec se však posádka musela vzdát a objekt získali Krajířové z Krajku. Rozšiřují jej o předhradí se dvěma baš tami a zdokonalují předsunuté opevnění. Po roce 1526 se hrad vrací do majetku Lichtenburků. Slav né časy skvěle opevněného hradu končí v roce 1576, kdy je Cornštejn připojen k Bítovu, přestává být trvale obydlen a pomalu pustne. Rozsáhlou zří ceninu si můžete prohlédnout v červenci a srpnu. Poslední zastávku uděláme na Bítově. Jeden z nejstarších moravských hradů vznikl v 11. století za knížete Břetislava jako součást soustavy pevnos tí bránících hranici českého státu. I zde působili pánové z Lichtenburka, vlastnili hrad více než dvě stě let, mezi roky 1307–1576. Za jejich panová ní vzniklo jádro dnešní hradní kaple a dnešního
hradního paláce. Současnou novogotickou podo bu získal Bítov v 19. století za hrabat Daunů. Hlav ní návštěvnická trasa vede sály s iluzivní výmalbou, uvidíte historický nábytek, obrazy romantických malířů a sbírku domácích i exotických zvířat. Na dalších okruzích se můžete podívat do zbrojni ce či hladomorny nebo na výstavu strašidel. Pro výlety na všechny tři památkové objekty je nejbližší železniční zastávkou Šumná, dále musíte pokračovat autobusem. Do Vranova nad Dyjí lze ze Šumné i 6 km pěšky. Saskia Bergerová Foto: Jiří Berger
Corštejn
15
Tip na výlet vlakem
Vranov nad Dyjí – žst. Šumná Informace o spojení na www.cd.cz
