Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod , Plzeňská 322, 33301 Stod
Registrační číslo projektu : Číslo DUM :
CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_32_INOVACE_04.06
Tématická oblast : Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma :
Využití periferií mobilních informačních technologií v oblasti měření základních elektrických veličin.
Autor :
Jiří Suchý
Datum vytvoření : 04/2013
Anotace : Vzdělávací materiály vychází z potřeby inovovat školní vzdělávací program učebního oboru Mechanik informačních a bezpečnostních systémů a flexibilně implementuje současné trendy a vývoj mobilních informačních technologií
Metodický pokyn: Materiál používá učitel při výkladu – pro větší názornost a atraktivnost výuky a zároveň jej mohou využívat žáci pro domácí přípravu na výuku.
Mobilní platformy: historie, současnost, budoucnost Vyznat se dnes na trhu s notebooky, netbooky, ultrabooky, tablety či smartphony není vůbec snadné. Všemožná označení procesorů, grafik, nebo čipsetů dokáží pomotat hlavu i zkušenému uživateli. Pojďme si v tom zmatku udělat pořádek! Pokud se IT příliš nevěnujete a začnete si vybírat své nové mobilní zařízení, čeká vás mnoho hodin strávených vybíráním a orientováním se v nepřeberné nabídce každého prodejce. Právě z tohoto důvodu vznikl tento článek, kde jsou popsaní jednotliví výrobci i jejich platformy společně s odkazy na příslušné recenze notebooků, netbooků, tabletů a telefonů na našem serveru. U každého výrobce bude stručná zmínka o historii, ale spíše se budeme soustředit na současnou nabídku. Tato úvodní kapitola se pokusí vysvětlit rozdíl mezi x86 vs ARM procesory a kde se tyto čipy používají. Výsledkem by měl být jasný a přehledný rozcestník, který vás odkáže rovnou do příslušných kapitol článku k jednotlivým výrobcům a jejich platformám. Kde se ale takové procesory nachází? Inu, ve většině notebooků, ultrabooků a netbooků na pultech obchodů s logy Intel i AMD. Ani jeden z této dvojice prozatím jiné typy procesorů pro běžné spotřebitele nevyrábí. Dalším poznávacím znakem zařízení s x86 jsou Windows 7/8. Velký pozor dávejte na Windows 8 RT, které se sice graficky tváří jako Windows 8, ale není tomu tak (více později u ARM). Pokud tápete mezi operačními systémy, zkuste kapitolu o Windows, Windows RT, Windows Phone, případně další kapitolu o Android a iOS (Apple).
x86 – Notebooky, netbooky, ultrabooky a pár tabletů Tajemné „x86“ toho většině uživatelů příliš neřekne, nicméně ve zkratce bychom to mohli říci, že každý procesor musí pracovat podle určitých pravidel či principů a právě x86 je souhrnem těchto mechanizmů. Vzniklo za účelem sjednotit pravidla
pro programátory, kteří tak vědí, že jejich program bude fungovat na libovolném zařízení, které výrobce označí jako „x86 kompatibilní“.
ARM – tablety, telefony a „skoro-notebooky“
Operační systém Android si s procesory ARM rozumí V předchozích odstavcích jsme si popsali x86 procesory jako robustní počtáře, kteří mají sil na rozdávání. Na opačné straně stojí ARM procesory, ty sází na specializované obvody, a tím pádem nepotřebují tak vysoký hrubý výkon. Celá architektura ARM má řadu výhod i nevýhod, ale o tom až za chvíli. Základním kamenem pro rozlišení je alespoň prozatím operační systém. Android i Apple iOS na x86 procesorech nenajdete, takže tím si můžeme odškrtnout značnou část těch tenkých placek s dotykovými displeji. Nicméně Microsoft si chce taktéž ukousnout kus koláče a tak tlačí výrobce do výroby Windows tabletů a nebyl by to Microsoft, aby to celé nekomplikoval, jak jen může. Klasické Windows (7/8) naleznete v pár velmi drahých tabletech, většinou s ventilátorem, ale dovolí vám spustit klasické aplikace ze stolního PC. Zádrhel přichází u Windows RT, které umí pracovat s ARM architekturou, tváří se jako dospělé Windows, ale x86 aplikace (Photoshop, AutoCAD, apod.) na nich nespustíte.
Kde se ale takové procesory nachází? ARM procesory najdete tam, kde není zapotřebí ohromný výkon, ale spíše hraje prim spotřeba. Tedy všechny ty tablety s Androidem, iPady, iPhony a ostatní moderní telefony s dotykovými obrazovkami. Znakem tedy bývá zelený mužíček, či nakousnuté jablko. Výsledkem jsou tenká a kompaktní zařízení s nízkou hmotností. Základem všeho není nyní Intel, ale firma ARM. Ta vymyslela architekturu, a tu následně prodává výrobcům čipů po celém
světě. Dříve se ARM používal hlavně v průmyslu, dnes naopak mezi přední zákazníky patří Nvidia (Tegra), Samsung (Exynos), Apple (Ax chip) a řada dalších. Základním kamenem pro rozlišení je alespoň prozatím operační systém. Android i Apple iOS na x86 procesorech nenajdete, takže tím si můžeme odškrtnout značnou část těch tenkých placek s dotykovými displeji. Nicméně Microsoft si chce taktéž ukousnout kus koláče a tak tlačí výrobce do výroby Windows tabletů a nebyl by to Microsoft, aby to celé nekomplikoval, jak jen může. Klasické Windows (7/8) naleznete v pár velmi drahých tabletech, většinou s ventilátorem, ale dovolí vám spustit klasické aplikace ze stolního PC. Zádrhel přichází u Windows RT, které umí pracovat s ARM architekturou, tváří se jako dospělé Windows, ale x86 aplikace (Photoshop, AutoCAD, apod.) na nich nespustíte.
...malá a úsporná zařízení, přesně tam naleznete ARM procesory Výhody ARM zařízení + Bohatá nabídka aplikací (avšak spíš pro zábavu než práci) + Procesory mají více čipů a lépe si dělí práci + Dlouhá výdrž, není problém i 15 hodin + Menší zahřívání, často pasivně chlazené Nevýhody ARM zařízení - Chybí výpočetní výkon pro náročné úlohy - Omezená nabídka aplikací pro práci - Oblíbené aplikace z Windows se musí přepsat, jinak nefungují
Notebooky - Intel - počátky a Centrino
Intel
Intel je dnes jeden z největších producentů polovodičových technologií a v oblasti vývoje a popularizace přenosných počítačů sehrál klíčovou roli. Myšlenka stolního počítače v cestovním provedení je již poměrně stará a někteří z vás si jistě vzpomenou na první „přenosné“ modely, které svou hmotností běžně dosahovaly na hranici 8 kilogramů. Procesory Intel zde sehrály důležitou roli, nicméně důležitým milníkem bylo až zavedení platformy Centrino, která pomohla Intelu ovládnout prakticky většinu trhu s notebooky.
Notebooky - Intel - Montevina, Calpella
Montevina V roce 2008 spatřila světlo světa 5. generace Centrina s kódovým označením Montevina. Zákazníci již začali být zmatení z neustálého označovaní Centrino, a tak se Intel rozhodl k názvu přidat číslici 2. Uvedení Monteviny na trh provázely problémy s integrovanou grafickou kartou, které způsobily velké zdržení. Intel tak nestihl uvedení na prestižním veletrhu Computex, ale až týden poté. Základním kamenem nové platformy byl čipset Intel Mobile Express series 4 s kódovým označením Cantiga. V obchodech se zákazníci setkávali spíše s názvy GL40, GS45, GM45 a PM45. Ačkoliv se Montevina stala spíše evolucí předchozí platformy, přinesla i několik zásadních novinek.
Capella Platforma s označením Calpella byla uvedena v roce 2009. Intel chtěl vypustit novinku na trh již ve 3. kvartálu, avšak plné sklady obchodníků s notebooky vybavenými Centrino 2 donutily Intel posunout vydání o několik měsíců. Calpella doznala výrazných změn zejména v oblasti procesoru a grafického jádra. Notebooky - Intel - ultrabooky
Ultrabook, aneb tenčí notebook
První ultrabooky byly povedené, ale převážně velmi drahé Rostoucí popularita tabletů v čele s iPadem nedala Intelu spát, neboť tablety začaly mohutně srážet prodeje "obtloustlých" notebooků. Na výstavě Computex v roce 2011 tak přišel s konceptem ultrabooku. Nový typ notebooku na sebe měl strhnout pozornost díky tenkému tělu, nízké hmotnosti a delší výdrži baterie. Intel vytvořil také povinné specifikace, které musel každý výrobce dodržet, aby se pak jeho produkt mohl pyšnit označením ultrabook.
Notebooky - Intel - Atom (netbooky)
Intel Atom
Trh s mobilními zařízeními je za poslední roky poměrně dynamický a dal vzniknout řadě vývojových větví. Jedním z nich, které se hřálo na výsluní kolem roku 2010, byly netbooky. Miniaturní počítače s úhlopříčkou okolo 10“ vypadaly
pro řadu kupců jako ideální pomocník na cesty. Navíc většina výrobců nasadila velmi nízké ceny, a tak nebyl problém koupit takřka plnohodnotné PC i okolo 5 000 Kč.
Notebooky - AMD - Danube a Nile
AMD
Společnost AMD se v oblasti notebooků snaží o prosazení již od dob prvního Centrina. Po vzoru konkurenčního Intelu byly také nabízeny různé „hotové“ platformy, avšak AMD se nikdy výrazněji neprosadilo. Ani dnes nebude podíl na prodeji notebooků přesahovat 10 %. Těžko odhadovat všechny příčiny, proč trhu zcela suverénně vládne Intel. Nicméně lze říct, že první platformy nebyly dotažené do konce, jejich výkon zaostával za konkurencí a spotřeba byla mnohdy o hodně vyšší než u Intelu.
Notebooky - AMD - APU (Fusion)
Netbooky s AMD
Segment mini-notebooků se z počátku pro AMD nevyvíjel příliš slibně a problém byl nejspíše v tom, že AMD doslova zaspalo jejich nástup. V porovnání s konkurenčním Intelem nenabídlo v počátku žádné zajímavé řešení. Situace se zlepšila, když se na trh dostal velmi úsporný procesor Athlon Neo, avšak dohnat rozjetý vlak Intel, bylo velmi těžké. Ostatně, pokud jste hledali v českých obchodech mininotebook vybavený AMD, narazili jste jen na několik málo modelů.
Dedikované grafické akcelerátory - obecně
Dedikované grafické akcelerátory U popisu jednotlivých platforem prakticky vždy naleznete poznámku, že na hraní či plné pracovní nasazení je zkrátka potřeba se poohlédnout po dedikované grafice, a právě zde přicházejí ke slovu dva výrobci, kdo jiný než věční rivalové AMD (ATI) a NVIDIA. Je pravdou, že Intel jejich náskok každou novou generací mohutně ukrajuje, ale stále jsou oblasti, kde si s Intel HD Graphics nevystačíte.
NVIDIA
Kalifornský výrobce není v mobilním segmentu žádným nováčkem a jeho produkty jsou na trhu již nějaký jen pátek. V minulosti se NVIDII podařilo vytvořit kvalitní grafické karty, ale i několik nepovedených či vysoce problémových sérií. V porovnání s AMD (ATI) nabízela NVIDIA o něco lépe odladěné ovladače, avšak v poslední době se tento rozdíl smazává.
AMD (ATI) Úhlavní konkurent společnosti NVIDIA nabízí v mobilním segmentu také poměrně široké spektrum grafických akcelerátorů. S výrobou má ATI dlouholeté zkušenosti a první model se objevil již v roce 1996. Nicméně výraznější prosazení na trhu dokázaly až komerční karty s označením Mobility Radeon, kterého se mimochodem výrobce drží dodnes.
Starší loga, kdy se prodávaly karty ještě pod značkou ATI Důležitou událostí pro ATI byl rok 2006, kdy byla společnost koupena AMD a nyní probíhá vývoj pod křídly procesorové „dvojky“ na trhu. Stejně jako NVIDIA, se i ATI snaží prosadit jak u běžných uživatelů, tak v profesionálním prostředí. Jak se AMD v oblasti procesorů nedaří, tak na poli grafických akcelerátorů je situace výrazně příznivější. Zlepšil se jak výpočetní výkon, tak softwarová podpora, takže nákup notebooku s „červenou“ samolepkou nemusí být nutně špatnou volbou.
Na současných noteboocích naleznete spíše tato značení
Zdroj : -Článek: Jakub Doležal - http://www.svetmobilne.cz -Obrázky: http://www.svethardware.cz , Archiv názornin autora
