Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Odborné vzdělávání Název: Spojování dřeva Autor: Mgr. Aleš Trojan Datum, třída: 25.4.2012, 2.C - TR Stručná anotace: Slouží k výkladu o spojování dřeva na šířku nelepené spoje. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole V rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Moření Změna přirozené barvy dřeva barvícími kapalinami nebo parami. Málo výrazné dřevo se přibarvuje na tmavší odstín nebo se napodobují vzácnější druhy dřev. K moření se používají barvivová a chemická mořidla, dále kombinovaná a substrátová mořidla.
Barvivová mořidla – dehtové barvivo a přídavné látky. Označení vodní, na tvrdé dřevo, antik, rustikální, rozpouštědlová, olejová a lihová. Mimo lihových jsou stálobarevná na světle a odolná proti zředěným kyselinám a hydroxidům. U jehličnatých dřevin vzniká negativní vzhled. Povrch je nutno chránit lakem.
Chemická mořidla – dvousložková, tvořena předmořidlem, roztokem obsahujícím třísloviny. Tanin – též kyselina tříslová, vyroben z dubové kůry, pyrogalol – získává se z dehtu, též kyselina galová, pyrokatechin – vyráběn synteticky, zřídka ze smrkové kůry, katechu – vyráběn synteticky, zřídka ze smrkové kůry, znám jako japonská hlína, hnědý, pryskyřičný tříslovinový extrakt.
Předmořidlo připravujeme těsně před použitím, protože rychle ztrácí svůj účinek. (Vydrží max.4 dny). Uchováváme v chladu a temnu. Nesmí přijít do styku s kovem. Veškeré pomůcky skleněné nebo plastové, včetně štětců. Předmořené plochy se nesmí brousit a dotýkat se jich, možnost vytváření skvrn. Ředí se na 5 – 10% roztok.
Dokončovací mořidlo (zamořidlo) je roztok solí kovů, chromany, dvojchromany, sírany a uhličitany (K2CrO4 žlutý, K2Cr2O7 červenožlutý, CuSO4 modrý, K2CO3 –potaš, Na2CO3 – soda). Používá se max. 10% roztok. Nanáší se po 24 hodinách. Pro zvýšení účinku moření se do zamořidla přidává čpavek. Dnes se nejčastěji používají jednosložková chemická mořidla.
Kombinovaná mořidla – složeny z barvivového a chemického mořidla.používají se u dřevin s obsahem tříslovin – dub, ořech, mahagon. Mezi tato mořidla se řadí čpavková (DB), ořechová a mahagonová mořidla, vosková mořidla ze solí kovů (DB) a disperzní mořidla (pro ruční výrobu, dodávány v kapalném stavu).
Substrátová mořidla – obsahují barvivová mořidla, chemikálie a bezbarvý substrát, velmi jemný plastový prášek. Substrát se při rozpouštění mořidla obarví, vzniká krycí vrstva mořidla, dochází k částečnému zastření struktury dřeva.
Barvení přírodními látkami – barviva, organické práškové látky, rozpustné ve vodě nebo jiném rozpouštědle. Pigmenty, nerozpustné anorganické barevné prášky, v rozpouštědle jsou jemně rozptýleny (dispergovány), roztoky nutno stále míchat, dochází k usazování pigmentu. Rostlinná barviva jsou indigo – z listů indigovníku, gumiguta – z pryskyřice tropických stromů, florentský lak – ze santálového dřeva, kasselská hněď – z jemného hnědého uhlí. Živočišná barviva sépiové barvivo – ze sépie, karmínový lak – z mšic, indická žluť – z moči indické krávy.
Přírodní pigmenty jsou krystalického minerálního původu – okr = oxid železa a jílu, umbra = oxid manganu, zelená hlína = silikát (křemičitan) železa, břidlicová šeď = z břidlicové moučky, grafit = z krystalického uhlíku. Používají se jen při restaurátorských pracích pro svoji nestálobarevnost a příměsi nečistot.
Použité zdroje a literatura: • JOSTEN,E. a kol., Dřevo a jeho obrábění. 1vyd, Praha: Grada, 2010, 336s. ISBN 978-80-247-2961-9 • NUTSCH, W a kol., Příručka pro truhláře. 1.vyd,Praha: Sobotáles 1999, 540s. ISBN 80-85920-60-3 • VIGUE,J., MIKULKA, L Praktická kniha o dřevě. 2. vyd, Čestlice: REBO 2009,427s. ISBN 978-80-255-0205-1 • K. Havránek a kol., Odborná nauka truhlářská. Domov, Trutnov,1948 • S. Prokeš "Obrábění dřeva a nových hmot ze dřeva" SNTL Praha 1965 • KŘUPALOVÁ, Z. Technologie pro pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva, 1.vyd, Praha: Sobotáles, 2009, 160s. ISBN 8085920-74-3