Střední Čechy. Dříve 6890 Kč na občana. Moudří myslí i na druhé

Střední Čechy

Náš kraj

Krajské volby 12. – 13. října 2012

Pro středočeský kraj

Informační list TOP 09 a Starostové a nezávislí / září 2012 / www.top09.cz / www.starostove-nezavisli.cz Recepty ze středních Čech / str. 2

Představujeme kandidáty / str. 3

Anketa / str. 9 Co byste v kraji změnili?

Zajímavá místa středních Čech / str. 10

29. 8. 2012: Den, kdy jsme zastavili diskriminaci

Dvě miliardy pro Středočeský kraj N

euvěřitelné se stalo skutkem. Prezident Václav Klaus podepsal 29. srpna návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, která nabyde účinnosti 1. ledna 2013. Díky ní by do obecních a městských pokladen mělo již v příštím roce přijít o 12 miliard korun více na investice a rozvoj. Středočeský kraj by si pak měl polepšit o dvě miliardy korun. Nové silnice a chodníky, dětské hřiště, veřejné osvětlení, obecní vodovod či nově opravená škola tak přestanou být pouhou utopií. Skončil tak téměř šestiletý usilovný boj Sdružení místních samospráv ČR a politického hnutí STAROSTOVÉ a NEZÁVISLÍ Dříve 6890 Kč (STAN) za odstranění diskriminace ve financování obcí. “Bez spolupráce s nějakou na občana parlamentní stranou bychom ale ničeho podobného nedosáhli. Naše spojení s TOP 09 se od počátku některým lidem nelíbilo, ale já ho považuji za přínosné a v mnoha ohledech nezbytné,“ podotýká předseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Nyní 9000 Kč na občana

(pokračování na str. 2)

Naše kandidátka na hejtmanku: Helena Langšádlová (TOP 09)

Moudří myslí i na druhé P

oslankyní byla zvolena v květnu 2010. Ve Sněmovně působí jako místopředsedkyně rozpočtového výboru a členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Zároveň pracuje jako předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti a předsedkyně podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. Rovněž je členkou podvýboru pro financování územních samospráv a využívání prostředků Evropské unie a členkou podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy. V roce 2009 se stala předsedkyní středočeské organizace TOP 09 a členkou výkonného výboru, o dva roky později pak byla zvolena místopředsedkyní TOP 09. Helena Langšádlová se narodila 14. října 1963 v Praze a nyní žije v Černošicích. V letech 1979 až 1983 vystudovala střední průmyslovou školu stavební, obor vodohospodářské stavby. V letech 2004 až 2008 se věnovala bakalářskému studiu na Vysoké škole politic-

kých a společenských věd v oboru politologie. V letech 2008 až 2010 absolvovala magisterské studium v oboru politologie a politika v mezinárodních vztazích na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. V roce 2007 ukončila kurz MBA Basics na Business School Netherland/International, organizovaný ve spolupráci s britskou International Management Centres Association. Pracovní zkušenosti získala Helena Langšádlová v letech 1984 až 1986 jako stavební technik na odboru výstavby a územního plánování Prahy-západ, v letech 1990 až 1998 podnikala jako majitelka penzionu. V období let 1998 až 2006 vykonávala funkci starostky města Černošice, v dalším volebním období zde působila ve funkci místostarostky a do listopadu 2011 pracovala jako zastupitelka města. V letech 2000 až 2008 byla krajskou zastupitelkou. Od roku 2004 do roku 2010 působila jako členka Výboru regionů EU. Helena Langšádlová je vdaná, má dva dospělé syny. Hovoří anglicky a rusky. Zajímá se o historii a kulturu. Ráda relaxuje prací na zahradě, má ráda aquaerobic a hraje scrable. 

INFOservis

(dokončení ze str. 1) Noční můra zvaná RUD nebo chcete-li rozpočtové určení daní, konečně přestane strašit starosty téměř všech měst a obcí, kde žije 80 % obyvatel naší země. Nedotkne se pouze Prahy, Brna, Plzně a Ostravy, které doposud dostávaly na každého obyvatele 4,5 krát více peněz než všechna ostatní města a obce. „V roce 2008 se nám povedlo prosadit první novelu zákona o rozpočtovém určení daní. ‚Nejchudší‘ obce získaly tehdy v průměru 6 890 Kč na 1 obyvatele, Praha přitom 31 700 Kč. Do roku 2008 byl ale tento rozdíl dokonce 6,5násobný,“ vysvětluje předsedkyně STAN ve Středočeském kraji Věra Kovářová, která stála u zrodu starostovské iniciativy za spravedlivé financování obcí a měst.


v tis. kč

3 600 000 000 1 1600000 1 600 000 1 400 000 2 1400000 1500 400000 000 1 200 000 1200000 1 200 000 2 000 000 1 1000000 1000 000000 000 1 500 800 800000 800000 000 Řady1 2013 2012

600 000 600000 600000 000 1 000 400 000 400000 400 000 500 000 200000 200000 000 200

Řady2 2012 2013

00 okres

Příjmy samospráv se zvýší až o 12 miliard korun Celý tým lidí, kteří se nevzdali a svým elánem a nadšením protlačili novelu zákona o rozpočtovém určení daní až na parlamentní půdu, cítí dnes velký pocit zadostiučinění. „Zpočátku nám nikdo nevěřil, že se změnu financování obcí podaří prosadit, že nás někdo na úrovni vlády

vyslyší a bude nás brát vážně,“ vzpomíná starosta Dolních Břežan Věslav Michalik. Společný postup starostů pomohl k odstranění diskriminačního rozdílu ve financování mezi nejchudšími obcemi a Prahou ze 4,5 násobku na 3,2 násobek. „Konkrétně třeba na

Zásadní změny ve financování samospráv: 1) Sníží se rozdíl mezi průměrem příjmů největšího sídelního celku Prahou a ostatními obcemi na cca 3,2 násobek (oproti současnému stavu 4,5 násobku).

2) Bude změněn model podílu financování školáků v tzv. přespolních školách. 3) Dojde ke zvětšení podílu samospráv na státním rozpočtu, resp. na výběru tzv. sdílených daní. Jinými slovy obce a města získají na úkor jiných kapitol státního rozpočtu větší podíl na koláči veřejných zdrojů.

4) Mezi komunální sféru bude rozvrženo cca 12 miliard dalších zdrojů, profitovat na těchto financích budou kromě čtyř největších měst prakticky všechny ostatní obce a města.

Praze východ se zvýší příjem obecních pokladen o téměř 274 milionů korun,“ dodává starosta Ondřejova Martin Macháček. Jeho obec si přitom polepší o 3,5 milionu korun. Nová verze RUD znamená v našich poměrech malou revoluci. Zatímco dříve byl průměrný příjem na občana 6890 korun, nyní to v průměru bude 9000 korun. To je podle Petra Gazdíka zásadní posun, kterým jsme se alespoň přiblížili tomu, co je obvyklé v jiných evropských zemích. „Tento názorný příklad dlouhodobé inicia tivy Starostů a nezávislých nejlépe ilustruje, jak důležité by pro vládu mělo být naslouchat hlasům zdola. Starostové jsou v každodenním kontaktu s lidmi a vědí proto, co je nejvíce trápí a co potřebují. Díky vyšším příjmům obce nyní budou moci svůj investiční rozvoj lépe plánovat,“ podotýká Věra Kovářová, která byla sama čtyři roky starostkou obce Chýně.

Vyzkoušejte tradiční jídla ze středních Čech Přesbidlo – lidové jídlo z Kutnohorska

Kutnohorské barborky s mákem

Suroviny: 300 g ječných krup, 1 kg brambor uvařených ve slupce, 150 g slaniny, 3 cibule, 3 stroužky česneku, 3 lžičky majoránky, sůl, sádlo nebo olej, kysané zelí. Kroupy večer předem namočíme do studené vody, druhý den uvaříme. Na větší pánvi rozpálíme trochu sádla nebo oleje a necháme v něm rozškvařit slaninu pokrájenou na kostičky. Pak přisypeme posekanou cibuli a společně osmažíme dozlatova. Vmícháme majoránku, tři rozmačkané stroužky česneku a vysypeme z pánve. Na zbylém omastku opečeme na kostičky pokrájené uvařené brambory, k nim přidáme uvařené kroupy, osmaženou cibuli se slaninou, všechno promícháme a ještě společně chvíli opékáme. Dochutíme solí a podáváme s kysaným zelím.

Suroviny na těsto: 1 kg bramborové kaše, 2 vejce, asi 300 g hrubé mouky, olej na smažení. Suroviny na švestkový rozvar: 1 kg švestek (čerstvých nebo mražených), voda, cukr, skořice, perník na strouhání. Ke kaši vmícháme vejce a mouku. Pomocí lžíce tvarujeme noky, které smažíme dozlatova na oleji. Švestky zbavené pecek podlijeme trochou vody, osladíme a dusíme. Když se voda částečně odpaří, ochutíme skořicí a zahustíme nastrouhaným perníkem. Nočky polijeme švestkovým rozvarem, posypeme mletým mákem, moučkovým cukrem a ozdobíme kysanou smetanou.

Rejtěnky – typické jídlo z Polabí Suroviny: 1 lžička cukru, 25 dkg tuku na pečení, 1 ks droždí, 3 ks vejce, 4 dl mléka, sůl, 40 dkg škvarek, kmín Mouku prosejeme do mísy a vytvoříme v ní důlek. Vlijeme do něj připravený kvásek, přidáme vejce, škvarky a změklý tuk. Promícháme, dobře osolíme a pak vypracujeme těsto. Těsto přeneseme na vál, uděláme váleček a nakrájíme kousky, ze kterých ručně uděláme placky. Placky přeložíme na plech, potřeme vejcem a posypeme kmínem. Pečeme je v předehřáté troubě dorůžova. Podáváme teplé i studené.

2

Františkovy zablafuňky Suroviny: 1 kg oloupaných brambor, 50g hladké mouky, 1 šlehačka nebo 250 ml smetany, 4 vejce uvařená natvrdo, 2 vejce syrová, nové koření, bobkový list, sůl, trocha másla, česnek, slanina, drcený kmín, sekaná pažitka Brambory pokrájíme na kostičky, osolíme, okmínujeme, přidáme bobkový list, prolisovaný česnek a napůl uvaříme v menším množství vody. Po uvaření vodu nesléváme. Ve šlehačce nebo smetaně rozkvedláme hladkou mouku a přidáme do hrnce. Můžeme přidat i trochu másla. Povaříme a na závěr rozklepneme do hrnce 2 žloutky a přidáme vyškvařenou slaninu s tukem. Do každého talíře vložíme 1 vejce natvrdo a naléváme na to zablafuňky. Hojně sypeme pokrájenou pažitkou.

informační list TOP 09 a Starostové a nezávislí / Středočeský kraj

www.starostove-nezavisli.cz

představujeme kandidáty


Věra Kovářová, předsedkyně středočeské organizace STAN:

„Rodiče mě naučili mít k druhým úctu“

K

dyž lékaři Věře Kovářové ve čtyřiadvaceti letech diagnostikovali vážnou nemoc a v její uzdravení nevěřil ani největší optimista, brala to jako výzvu k boji. Nevzdala se a zví-

ŽENA REGIONU. Věra Kovářová převzala v srpnu za dlouholetou práci ocenění Žena regionu.

tězila. „Vnitřně mě to posílilo. Od té doby jsem přesvědčena, že člověk by svůj život neměl vzdávat za žádných okolností,“ říká osmačtyřicetiletá žena, která po rodičích zdědila smysl pro spravedlnost a touhu pomáhat druhým lidem. „Naučili mě lidem nezávidět a mít k nim úctu,“ dodává. Vystudovala zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a sedmnáct let působila jako lektorka německého jazyka. Její buldočí povaha a touha dotáhnout své plány vždy do vítězného konce ji přivedly až do komunální politiky. Krátce poté, co se s manželem a dcerou přestěhovala před devíti lety z Prahy do malé obce Chýně, se přes organizování petice proti výstavbě velkého logistického centra postupně dostala až do vedení chýňské radnice, nejprve jako místostarostka a od roku 2008 pak převzala práci starostky. „Nejvíce pyšná jsem na to, že se nám podařilo obec oddlužit a získat peníze na investice. Máme

zde zmodernizovanou čistírnu odpadních vod, zrekonstruovanou školu i školku, nové chodníky i vzkvétající park Višňovka, dokonce i písečnou pláž,“ jmenuje Věra Kovářová, která je jako zastánkyně živého venkova dodnes srdcem a duší koncertního a pěveckého spolku Chláchol. Ten společně s dalšími nadšenci pořádá mnoho zajímavých akcí od koncertů přes výstavy a dětské dny až po masopustní průvod. A největší profesní úspěch? „Co se týče výuky němčiny tak asi to, že jsem u většiny svých žáků dokázala vzbudit chuť do učení. V politice pak, že jsem jako starostka dokázala překročit práh obce a stala se součástí celostátního hnutí starostů, kterému se po šestiletém úsilí podařilo prosadit novelu zákona o rozpočtovém určení daní,“ dodává Věra Kovářová, která má ráda procházky, vůni lesa, hru na flétnu, společné akce s přáteli, plavání a radost jí přináší i práce na zahradě. 

Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou:

„Na lidech jsem vždy hledal to lepší“ I když vystudoval český jazyk a dějepis na pedagogické fakultě a dvacet let působil jako učitel, svůj dětský sen o cestování si Petr Holeček přece jenom splnil. Po otevření hranic využil k poznávání nových krajů a kultury každou volnou chvíli. Na třináctiměsíční cestě na kole kolem světa si navíc upevnil fyzickou kondici a zlepšil se-

beovládání. „Naučil jsem se i úctě a trpělivosti ve vztahu k lidem, kteří mají jiný názor. Prosadit ten svůj slušně a s ohledem na ostatní, to je skutečné umění – a to se mi teď hodí i v politice,“ tvrdí pětapadesátiletý starosta Kralup nad Vltavou. Revoluce v roce 1989 mu dala nejen radost z cestování, ale přivedla ho i do městského za-

Nina Nováková, místostarostka Brandýsa n. L.

Nestárneme – zrajeme k moudrosti

S

tředoškolská učitelka Nina Nováková vystudovala latinu, bohemistiku a společenské vědy na Karlově univerzitě. Po úspěšné umělecké kariéře country-rockové sólistky již osmnáct let vyučuje na Gymnáziu v Brandýse nad Labem, kde je i zástupkyní ředitele. Zároveň přednáší na Vyšší odborné škole pro zdravotnické záchranáře a farmaceuty a je lektorkou kurzů komunikace pro ženy – policistky.

www.top09.cz

„Snažím se své dlouholeté zkušenosti zaměřit nejen k rozvoji vzdělávání mládeže, ale i seniorů. V této oblasti spolupracuji s Evropskou unií seniorů,“ říká osmapadesátiletá žena, která je autorkou řady úspěšných programů: Nestárneme – zrajeme k moudrosti, Tajemství chrámů či Rodinného EKO centra. Jako členka prezidia České křesťanské akademie a předsedkyně Matice staroboleslavské se Nina Nováková stará o uchování tradičních duchovních a kulturních hodnot, a to i v realizačních týmech Národní svatováclavské pouti, festivalu dětských sborů duchovní hudby Musica Angelica či literární soutěže Macharův Brandýs. Jako neuvolněná místostarostka má v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi na starost oblast školství, sociálních věcí a životního prostředí. „Jsem pyšná na řadu věcí, které se nám podařilo uskutečnit, ať už je to funkční komunitní plánování sociálních služeb nebo vybudování nízkoprahového denního centra pro sociálně problémové spoluobčany. Podporujeme i dětské kluby a mateřská centra jako operativní a levnější alternativy mateřských škol,“ říká činorodá žena, která je 34 let vdaná a má jednoho syna. V její práci jí pomáhá heslo: S úctou a respektem. 

stupitelstva, v němž je od prvních svobodných voleb dodnes. Několik let působil jako místostarosta a nyní již šestým rokem vykonává práci starosty. „Nejtěžší bylo pro mě opustit učitelské povolání a vzdát se vedení skautského oddílu,“ vzpomíná Petr Holeček a na vysvětlenou dodává: „Starostování je nelehké povolání, které vyžaduje pracovní nasazení i po večerech a víkendech. Často děláte nepopulární rozhodnutí a nikdy nevyhovíte všem“. Odměnou za všechen čas věnovaný práci pro své město jsou mu opravené veřejné budovy, hlavně školy a sportoviště a začínající výstavba budovy radnice, která ve městě tolik chybí. Když je mu nejhůře, utíká do hor, kde je klid, pohoda a čas k rozmýšlení. „Tato terapie mě nikdy nezklamala,“ říká sportovec tělem i duší, který také rád lyžuje a miluje život se vším, co přináší. „Na lidech hledám vždy to lepší, rád s nimi komunikuji a bavím se,“ uzavírá Petr Holeček, který možná pro naplnění svých snů a náročnou práci zůstal celý život svobodný. 

KOLO. Petr Holeček a kolo k sobě patří. Kolem světa najel desítky tisíc kilometrů napříč všemi kontinenty.


3

Volební PROGRAM


ZPRŮHLEDNÍME HOSPODAŘENÍ KRAJE

MOUDŘÍ MYSLÍ I NA DRUHÉ

VÍME, KUDY K PROSPERITĚ

n Zveřejníme všechny platby z krajského rozpočtu nad 50 tisíc korun.

n Upřednostňujeme domácí a ambulantní péči před péčí ústavní.

n Zveřejníme platy funkcionářů kraje.

n Budeme spolupracovat s neziskovým sektorem jako poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb.

n Zvýšíme daňové příjmy obcí a měst ve středních Čechách o 2,2 miliardy korun ročně, tedy téměř o čtvrtinu, a to již od roku 2013.

Víc, než si myslíte

n Všechny veřejné zakázky a výběrová řízení budou otevřená a pod veřejnou kontrolou, veškeré informace o nich budou neprodleně zveřejněny. n Striktním dodržováním pravidel pro výběrová řízení ušetříme až 15 procent nákladů na investice; ušetřené prostředky použijeme na další investice či úhradu dluhů kraje. n Zkonsolidujeme finance a zastavíme bezhlavé zadlužování kraje.


n Zavedeme strategický plán oprav silnic, který zamezí plýtvání při opravách.

n Podpoříme pěstounskou péči s cílem snížit počet dětí v ústavech.

n Pro každou opravu stanovíme konkrétní osobu odpovědnou za její kvalitu.

n Zlepšíme dostupnost primární zdravotní péče - rodinný lékař není přežitek.

n Zavedeme v celém Středočeském kraji a Praze jednotný dopravní systém, Metropolitní integrovanou dopravu (MID), která bude levnější, rychlejší, efektivnější a ekologičtější.

n S moderními přístroji musí pracovat kvalifikovaní a dobře placení zdravotníci - do strojů a staveb se investovalo dost, my se zaměříme na personál, protože ten léčí! n Vyčleníme finance na podporu denních stacionářů a odlehčovací služby.

n Na veškerou hromadnou dopravu bude stačit jedna jízdenka. n V dopravních uzlech vybudujeme přestupní terminály mezi hromadnou i individuální dopravou, včetně parkovišť pro jízdní kola a mopedy. n Naší prioritou bude vybudování rychlodráhy mezi Kladnem a okrajem Prahy.

n Zavedeme zastoupení opozice v dozorčích radách krajem řízených společností.

n Zlepšením dopravy zvýšíme mobilitu pracovní síly a snížíme nezaměstnanost.

n Přísná pravidla pro nakládání s prostředky kraje budou platit i ve všech krajem řízených organizacích a společnostech, včetně krajských nemocnic.

n Posílíme spolupráci krajem zřizovaných škol s průmyslovými podniky, abychom zlepšili možnost uplatnění absolventů na pracovním trhu.

n Předem stanovíme a zveřejníme kritéria pro hodnocení grantů a dotací. Všechny žádosti i jejich vyhodnocení a výsledky budou neprodleně zveřejněny na webových stránkách kraje. n Zveřejníme příjemce všech dotací z rozpočtu kraje a krajem řízených fondů, včetně zdůvodnění, proč dotaci obdrželi. n Zprovozníme portál s informacemi o činnosti, hospodaření a majetku kraje.

n Podpoříme vznik specializovaných domovů pro seniory trpících Alzheimerovou chorobou či jiným podobným onemocněním vyžadujícím specializovanou péči. n Podpoříme rozvoj živé kultury a stanovíme jasná pravidla pro přidělování grantů. n Zaměříme se na obnovu památek regionálního významu. n Poskytneme finance a podpoříme obnovu vybavení sborů dobrovolných hasičů. n Zavedeme pravidla regulace živelné urbanizace středočeské krajiny. n Podpoříme využití školních sportovišť mimo vyučování. n Provedeme revizi ekologické zátěže a budeme důsledně vyžadovat plnění závazků k odstranění ekologických škod či zamezení jejich vzniku.

n Zavedeme centrální nákup všude tam, kde to bude účelné. n Zavedeme systém hodnocení kvality krajského úřadu a hodnocení kvality práce úředníků ze strany občanů, obcí i neziskového sektoru. n Sestavíme podrobný a srozumitelný rozpočet kraje.

4

n Opravíme krajské silnice.

n Rozsah poskytovaných služeb musí vyhovovat potřebám a přáním klientů, ne představám krajských úředníků.

n Náročnější péče bude poskytována na specializovaných odděleních krajských nemocnic s vysoce kvalifikovaným personálem.

n Nastavíme pravidla pro posuzování hospodárnosti investic.



n Zaměříme se na rozvoj znalostní ekonomiky, budeme usilovat o umístění dalších vědeckých a výzkumných pracovišť na území Středočeského kraje. n Nedopustíme zánik venkovských škol jako základních center vzdělanosti v obcích. n Budeme inicio vat program elektronizace učebnic - „čtečka místo těžkých knih“. n Vytvoříme jednotný turistický pas „Srdce Čech“. n Podpoříme regeneraci starších zemědělských staveb na venkově a vznik nových pracovních míst v těchto objektech.




Pavel Fojtík, místostarosta Nymburka:

Bez znalosti historie jsme nuceni chyby opakovat

S

Nymburkem je Pavel Fojtík spjat pupeční šnůrou. V nymburské porodnici se narodil, na Zálabí si hrál v zbrusu nové mateřské školce, chodil na stejnou základní školu jako Bohumil Hrabal a tisíce dalších. V roce 1989 nemohly jeho kroky mířit nikam jinam než na nymburské gymnázium. Již zde si zamiloval historii

Co byste chtěl v kraji nejvíce změnit? Pavel Fojtík, místostarosta Nymburka „Je nutné Středočeskému kraji opět vrátit prosperitu a vytvořit podmínky pro smysluplný rozvoj. Bez dobré komunikace se však ani sebelepší věc nemusí podařit, proto jsem připraven naslouchat všem našim občanům.“

a naši minulost. Nebylo tedy divu, že Pavla Fojtíka jsme mohli potkávat v Praze při studiu historie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od počátku jej zajímaly především moderní dějiny, a jak už to bývá, když někoho zajímá minulost, často si klade otázku, co děláme proto, aby naše blízká budoucnost byla lepší. Vstup do komunálního zastupitelstva v roce 2006 byl logickým vyústěním nastoupené cesty. První čtyři roky Pavel Fojtík pracoval jako zastupitel a člen finančního výboru. Bez detailní znalosti financí a toků peněz není možné nalézat úspory a zefektivňovat služby města. V roce 2010 dovedl TOP 09 k velkému úspěchu v komunálních volbách a stal se místostarostou města Nymburka. Společně s koaličními partnery se podařilo zastavit zadlužování města. Během dvou let se zvedl počet míst ve školkách z 454 na 562. Nově a s hojným zájmem je využíván nový grantový systém na podporu kulturních a sportovních akcí.

„Mám pocit, že jsem svým přístupem přispěl k vytvoření dobré pracovní atmosféry v úřadě i ve městě. Občané více důvěřují voleným zástupcům a častěji se na ně obracejí se svými starostmi,“ uzavírá Pavel Fojtík. 

Petr Stříbrnský, místopředseda krajské organizace TOP 09, Příbram

Dobrý ekonom je pro kraj spásou P

o vystudování příbramského gymnázia absolvoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, obor Ekonomika a management na zemědělské fakultě. Poté pracoval v IT jako analytik při zavádění informačních a účetních systémů. Od roku 2003 vedl firmu zabývající se krizovým a projektovým říze-

ním a od roku 2005 i správou nemovitostí. „Jsem moc rád, že jsem studoval právě v Budějovicích, protože tato škola mi díky svému zaměření a počtu fakult rozšířila rozhled i za hranice čisté teoretické ekonomie. Mé další pracovní zaměření to podpořilo. Nebylo to jen o zavedení nového účetního programu, ale o nastavení

Jan Švácha, místostarosta Rakovníka

Kultura je naprosto zásadní

H

onza Švácha je v Rakovníku poměrně dosti známá osoba. Většina obyvatel z města i z okresu jej zná nejen jako místostarostu, ale také jako muzikanta, divadelníka DS Tyl Rakovník, či jako bývalého novináře týdeníku Raport. „Přišel jsem k politice jako slepý k houslím,“ říká Jan Švácha. „Jednoho dne mě potkal na ulici můj režisér a nabídl mi, zda bych nechtěl v komunálních volbách kandidovat za Nezá-

Muzikant. Hudba patří k velkým koníčkům Jana Šváchy.

www.top09.cz

vislé. Řekl jsem si, že když budu chtít něco ve městě změnit, touto cestou to půjde ještě lépe, než od redakčního počítače. Nezávislé uskupení určovalo pořadí na kandidátce místo zákulisních jednání a tajného hlasování taháním jmen z klobouku. Ironií osudu se stalo, že jsem si vytáhl číslo jedna, dostal se do zastupitelstva a od té doby jsem na radnici již deset let,“ vysvětluje svůj příchod do komunální politiky Jan Švácha. Za jeho působení na rakovnické radnici doznala především kulturní stránka města značného rozkvětu. Uskutečnila se přístavba rakovnického Kulturního centra, byl rekonstruován Dům Osvěty, byla koupena a na muzeum přestavěna poslední rakovnická roubenka – Lechnýřovna. Město má zřízenu příspěvkovou organizaci Kulturní centrum, značné finanční prostředky investuje do knihovny a její nejen kulturní a přednáškové činnosti. Další peníze směřují do kulturních grantů. „Kultura je naprosto zásadní, ale ani zdaleka to není pouze moje zásluha. Vždy záleží na tom, v jaké sestavě se sejde zastupitelstvo. To rakovnické bylo vždy kultuře nakloněno,“ uzavírá náš krátký rozhovor místostarosta Rakovníka. 

systému fungování celého podniku. Je zajímavé, že ať už se jedná o jakýkoliv obor, základní principy jsou vždy stejné. Nejdůležitější je používat zdravý rozum a ke všem firemním záležitostem přistupovat se stejnou rozvahou, šetrností a pokorou, jako by se jednalo o záležitosti soukromé. Další pravdou je, že vše stojí a padá na lidech a jejich vzájemné komunikaci. Tyto pravdy jsem si mnohokrát ověřil a jsem připraven je prosazovat a řídit se podle nich i ve veřejné sféře,“ říká Petr Stříbrnský.

Motorkář. Mezi jeho velké koníčky patří jízda na motocyklu.

„Na motorce si člověk uvědomí zoufalý stav středočeských silnic ještě mnohem intenzivněji než v autě. Vidím v tom jednu z priorit, budoucího krajského zastupitelstva, navíc když stačí přejet hranice kraje a člověk vidí, že to jde i jinak.“ 

Co byste chtěl v kraji nejvíce změnit? Jan Švácha, místostarosta Rakovníka „Prioritou je pro mě snížení druhotného zadlužení příspěvkových organizací v kraji.“


5



Zdeněk Nováček, chirurg, lékař záchranné služby

Největší hodnotou člověka je jeho zdraví

O

smapadesátiletý lékař Zdeněk Nováček zasvětil celý svůj život práci pro druhé. Vystudoval všeobecné lékařství na Karlově univerzitě a jako svůj hlavní obor si zvolil chirurgii, z níž získal dvě odborné atestace. Jeho velkou předností je znalost lidí z regionu. Jako lékař poznal většinu lidí od dětí až po seniory z oblasti Kutnohorska, Posázaví, Čáslavska i Havlíčkobrodska. „Mým celoživotním cílem je zdravá společnost,“ říká rodák z Čáslavi, který pracuje nejen jako chirurg v kutnohorské nemocnici, ale i jako lékař záchranné služby kraje Vysočina. Po třiatřiceti letech ve zdravotnictví se v této problematice velmi dobře orientuje a blízko má i ke komunální politice, která je ostatně vedle

zahrádky, historie, sportu a turistiky jeho koníčkem. „V kompetencích jsem měl mimo lékařských povinností také jednání s městskou, krajskou a státní správou o provozu nemocnice, smlouvách s pojišťovnami i jednání o privatizaci. Poslední čtyři roky přibyla i problematika záchranné služby,“ připomíná otec dvou dětí, který by rád navrátil region, v němž se narodil, ke klidnému a vyváženému rozvoji. Jeho největším přáním je, aby byl zdravotnický systém kultivovaný pro pacienty i pro lidi v něm pracující. „Kultivované zdravotnictví je předpokladem i zdravého základu společnosti,“ podotýká muž, který zdraví považuje za největší hodnotu člověka. 

Záchranář. Zdeněk Nováček se věnuje nejen chirurgii, ale je i lékařem záchranné služby.

Patrik Brodan, místostarosta Berouna

Středočeský kraj jako dobré místo pro život

O

d malička se pohyboval ve středních Čechách, jak v Berouně, tak ve Vlašimi, kde jeho otec působil jako primář gynekologicko-porodnického oddělení. Tam studoval gymnázium a v 16 letech hrál 3. fotbalovou seniorskou ligu. Po fotbalovém přesunu do Viktorie Plzeň dostudoval na Sportovním gymnáziu v Plzni. Po maturitě odletěl sbírat zkušenosti do Kalifornie, kde dva roky studoval univerzitu Palomar College a poté zdejší privátní katolickou univerzitu. „Tam jsem se nejvíce naučil samostatnosti a byla to největší škola mého života. Studia jsem financoval díky sportovnímu stipendiu a reprezentoval jsem univerzitu ve fotbalu,“ komentuje své zahraniční studium. Promoval v roce 2002 z oboru ekonomie a obchod. Během studia pracoval pro Marriot, kde i po ukončení školy působil na manažerské pozici. Po návratu pracoval jako senior konsultant v zahraniční realitní společnosti v Praze. Nyní se v rodinné firmě věnuje oblasti rozvoje lidských zdrojů a marketingovým průzkumům.

Patrik Brodan je příslušníkem generace tzv. Husákových dětí. V roce 1989 mu bylo jedenáct let. Vstoupit do politiky ho konkrétně přiměla privatizace berounské nemocnice bývalým hejtmanem Bendlem, která proběhla za velmi podezřelých podmínek. „Řekl jsem si, že nechci jen mluvit o tom, jak by se to dalo dělat lépe, ale taky něco dělat.“ Po tříměsíční zkušenosti v KDU-ČSL se podílel na vzniku TOP 09. Za tuto stranu kandidoval v poslaneckých i v komunálních volbách v roce 2010 a nyní působí v Berouně na postu místostarosty. „Kraj potřebuje po bývalých hejtmanech Bendlovi a Rathovi výrazně změnit fungování a více pracovat pro středočeské občany,“ dodává. Rád by své zkušenosti z komunální politiky přenesl i na úroveň krajské správy. Angažuje se zejména v oblastech výstavby, sportu, volnočasových aktivit a prevence kriminality. Mezi jeho koníčky patří cestování, horské kolo, muzikály, zahradnictví a exotická kuchyně. Žije s přítelkyní Lenkou. 

Martin Macháček, starosta Ondřejova:

Chci, aby byl Ondřejov jako ze škatulky

N

a základní škole pozoroval žabí vajíčka pod mikroskopem, dělal chemické pokusy a řešil matematické olympiády – a v roce 1967 reprezentoval republiku i na té mezinárodní. V Praze vystudoval teoretickou fyziku. „Je to vlastně matematika a fyzika dohromady. Nejkrásnější kombinace vůbec. Mám štěstí, že jsem se jí mohl věnovat po většinu života,“ říká starosta Ondřejova Martin Macháček. Za svůj největší profesní úspěch považuje to, že mu v roce 1986 vyšel vědecký článek ve Physical Review Letters, asi nejprestižnějším fyzikálním časopise na světě. Ke starostování se dostal od píky přes zastupitele, radního a místostarostu. V Ondřejově se za šest let jeho starostování zrekonstruovalo několik obecních budov, veřejné osvětlení i rybník, staví se vodovod, kanalizace a čistička. „Rád bych, aby celá obec vypadala jako ze škatulky,“ přiblížil svůj

6

cíl třiašedesátiletý muž, který příliš nerozlišuje mezi prací a koníčky. Vaření, matematika, fyzika i starostování jsou podle něj oboje zároveň. „Pořádně dokážu dělat jen to, co mě baví,“ říká. „Ale mám štěstí, že mě toho baví hodně“. Zábavou a současně i prací je pro něj také loď, kterou se svými syny přestavuje. Těší se, jak příští léto zase vyrazí po řekách, kanálech a jezerech. „Z vody vypadá svět jinak než ze silnice“, vypravuje. A plány do budoucna? „Teď hlavně uspět v krajských volbách, abychom uvedli do slušného stavu krajské silnice . Pak bych rád dopsal řadu učebnic fyziky pro gymnázia,“ říká Martin Macháček, který už má na svém kontě učebnice fyziky pro základní školy i Astrofyziku pro gymnázia. „Plánů je moc, ale času málo,“ stýská si. Hrdý je hlavně na to, že se mu se ženou podařilo dobře vychovat čtyři syny. „To není tak samozřejmé,“ říká. „Důležité bylo, že jsme s nimi


společně pracovali. Například se staršími dvěma jsme před 15 lety prakticky vlastníma rukama postavili dům. Když v něm pak bydleli, už dobře věděli, kolik práce je v každé věci skryto.“ 

VULKÁN HEKLA. Starosta Martin Macháček kromě plavby na lodi chodí rád po horách.




Vít Rakušan, starosta Kolína:

Dobří přátelé jsou jistota K

Sport. Vít Rakušan je sportovec tělem i duší. Při 2. Mezinárodním festivalu běhu v Kolíně zdolal bez problému patnáctikilometrovou trať.

olínský starosta Vít Rakušan pochází z tradiční lékařské rodiny, na dráhu lékaře se ale nevydal. Jako dítě chtěl být popelářem, neboť jak sám říká, tato práce má smysl. S trochou nadsázky přitom spojuje toto povolání se svou angažovaností v krajských volbách: „Ze středočeského krajského úřadu je potřeba vynést hodně špíny a morálního odpadu…,“ tvrdí. Smysluplnost je pro čtyřiatřicetiletého Víta Rakušana zásadním kritériem každé činnosti. Ani v nejmenším proto nelituje, že nakonec vystudoval na Jihočeské univerzitě historii a germanistiku a hned po promoci nastoupil jako středoškolský pedagog na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře. „Když jsem mohl jako němčinář sledovat své žáky při komunikaci v zahraničí, zažíval jsem vždy pocit uspokojení a čisté radosti,“ dodává.

Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan:

Cestou vzhůru nezapomeň, že jednou půjdeš dolů Co byste chtěl v kraji nejvíce změnit? Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan: „Budu prosazovat strategické partnerství Středočeského kraje a Prahy s cílem zajistit na území kraje nové pracovní příležitosti v oblastech využívajících potenciál vědy a výzkumu koncentrovaných v metropoli. Dostupnost špičkových zdravotnických zařízení a zajištění spolehlivé integrované veřejné dopravy jsou pro mě dalšími neopomenutelnými tématy.“

S

tarosta Dolních Břežan Věslav Michalik vystudoval jadernou fyziku a deset let se této profesi věnoval ve výzkumném ústavu, poté pracoval stejnou dobu v bankovnictví. „Neznám lepší školu, než byla ve své době jaderná fakulta. Dobře mě připravila na život,“ říká devětačtyřicetiletý Věslav Michalik. Důvod pro vstup do komunální politiky byl prostý. „Nebylo mně lhostejné, kde žiji a jak to v mém bydlišti vypadá. Připadalo mi jednodušší to změnit, než se odstěhovat,“ podotýká deset let poté, co byl nejprve zvolen místostarostou. I díky němu přestaly být Dolní Břežany pouhou noclehárnou a proměnily se v atraktivní obec. Za nejlepší relaxaci považuje turistiku a na dovolené je spokojen kdekoli, v českých luzích a hájích stejně jako v exotických destinacích. Při otázce na jeho koníčky se s odpovědí dlouho nerozmýšlí. „Žádné nemám, mým koníčkem je obec Dolní Břežany, což by mohlo být rovněž diagnoswww.top09.cz

tikováno jako úchylka,“ směje se otec dvou dospělých dětí, který je 25 let spokojeně ženatý. Největší radost má, když před sebou vidí konkrétní výsledek svého úsilí. „Možná to bude znít jako fráze, ale chci dělat dobře každou práci. Ve vědě to byly publikace v uznávaných mezinárodních časopisech, v bankovnictví zase vybudování nejlepšího týmu v oboru na českém trhu, v Dolních Břežanech to je jejich celková proměna. A moje plány? Člověk míní, život mění. Když svou práci děláte pořádně, tak se nějaký ten úspěch vždycky urodí,“ míní starosta Michalik. Nejvíce hrdý je na to, že nedělá nic, za co by se musel sám před sebou stydět. V tom mu pomáhá i rada, kterou dostal od svých rodičů: „Cestou vzhůru nezapomeň na to, že jednou půjdeš dolů“. Mezi jeho nejsilnější stránky patří schopnost analyzovat situaci a nalézt řešení. Nemá rád „vyčůranost“ a ve své práci se vždy řídil zásadou snažit se být příkladem ostatním. 

K politice ho přivedla nespokojenost s vedením kolínské radnice a poměry v jeho rodném městě. „Podobně jako na kraji zde bujelo korupční jednání. Proto jsme s přáteli založili nestranické sdružení Změna pro Kolín a nabídli lidem skutečnou alternativu. Zvítězili jsme ve volbách a já přijal jako lídr sdružení nominaci na funkci starosty,“ vzpomíná mladý politik, který se i přes relativně nízký věk nezalekl z toho vyplývající zodpovědnosti a svého rozhodnutí rozhodně nelituje. „Jsem hrdý na to, že jsme v Kolíně zastavili další zadlužování, zavedli reformní opatření v městských financích a protikorupční opatření na radnici, zeštíhlili a zefektivnili chod úřadu a v neposlední řadě se odklonili od megalomanie a populismu ke konkrétním a funkčním projektům menšího rozsahu nikoliv však významu,“ jmenuje své profesní úspěchy. Ve svém životě se řídí radou svého otce: Zdraví je důležitější než politika. Bývalý aktivní hráč basketbalu proto relaxaci považuje při své práci za velmi důležitou. Hraje tenis a volejbal a také rád běhá: „Vypnu hlavu a soustředím se chvíli jen na pohyb v příjemném prostředí.“ Stejně důležití jsou pro něho i dobří přátelé, kteří s ním zůstávají v každé životní situaci, stejně tak jako on s nimi. „To je životní jistota, bez které bych mohl těžko existovat,“ míní první muž kolínské radnice, který si dokáže udělat opravdovou radost zdánlivými maličkostmi – dvouletou dcerou Agátou, výletem do hor, hezkou procházkou, dobrým jídlem, chutným vínem, dlouhým spánkem, dobrou knihou, dobrým skutkem, dobrými přáteli. Sám o sobě tvrdí, že umí naslouchat, má schopnost empatie, rychle chápe souvislosti, nemá tendenci se povyšovat a podléhat papalášským moresům. Nemá rád nedostatek pokory, snobství, stádovost spojenou se škatulkováním lidí, sobectví, závist, v komunikaci pak frázovitost a používání klišé. Jistě proto nepřekvapí jeho oblíbený citát: Zdrav každého, když stoupáš schodištěm nahoru, aby tě oni zdravili, až půjdeš dolů. 

Co byste chtěl v kraji nejvíce změnit? Vít Rakušan, starosta Kolína:

TURISTA. S batohem na zádech se cítí dolnobřežanský starosta Věslav Michalik jako ryba ve vodě. Turistiku považuje za nejlepší způsob relaxace.

„Bude to znít naivně, možná nesrozumitelně, ale já bych chtěl, aby byl Středočeský kraj normální… Málokdo z nás si uvědomuje to, v jakém pokusném teráriu pánů Ratha či (na Kolínsku) Semeráda jsme poslední čtyři roky žili. Vyhlašuji tedy předvolební boj za normalitu a demokracii proti absurditě, populismu a totalitě! Prioritou v krajské politice je pro mě maximální transparentnost, otevřenost úřadu v rozhodovacích procesech a odstranění protekcionismu i nesystematičnosti v úřadu.“


7



Petr Šibrava, starosta Sázavy:

Do každého zdánlivě neřešitelného problému stojí za to se pustit

C

esta třiapadesátiletého Petra Šibravy k postu starosty Sázavy začala před sedmi lety. Nejprve si vyzkoušel práci na městském úřadě v odboru investic a oprav a po roce přijal nabídku kandidovat pod hlavičkou nezávislých kandidátů. „Po úspěšných volbách jsem nechtěl být jen zastupitelem,“ přiznává třiapadesátiletý muž, který toužil v dětství studovat námořní akademii. „Rodiče mi to ale celkem pochopitelně rozmluvili, takže jsem vystudoval elektrotechniku a přes výpočetní techniku, organizaci řízení a personalistiku jsem se dostal až na radnici,“ říká. Pokud by dnes mohl znovu volit, určitě by si vybral studium zaměřené na management a cizí jazyky. Pod jeho vedením se podařilo mimo jiné revitalizovat brownfield bývalé sklářské osady, postavit novou městskou knihovnu, rozšířit vodovodní a kanalizační řady a postavit nové byty. Za svůj největší profesní úspěch ale považuje, že se Sázavu podařilo úplně oddlužit a město postup-

ně roste do krásy. Na jeho seznamu však stále zůstává neodškrtnutá výstavba nové radnice. „Tento záměr bych určitě ještě rád zrealizoval,“ podotýká Petr Šibrava, který se aktivně věnuje ochotnickému divadlu a hudbě. Právě kvalitní divadelní představení nebo dobrý rockový koncert mu dokáží udělat opravdovou radost. Dovolenou tráví Petr Šibrava nejraději v létě na kole v Jizerských horách a v zimě na lyžích. Mezi své silné stránky řadí sázavský starosta určitě vytrvalost a analytické myšlení. Nerad utíká bez boje. „Do každého zdánlivě neřešitelného problému stojí za to se pustit,“ tvrdí otec dcery Terezy, který se svou současnou manželkou lékařkou vychovává další dvě slečny. A na co je ve svém životě nejvíce hrdý? „Že jsem nikdy nepotřeboval uplácet, kličkovat a pomlouvat,“ dodává s tím, že z lidských vlastností mu je nejvíce cizí zbabělost a „vyčůranost“. Pokud by mohl prožít jinou dějinnou epochu, zajímalo by ho osídlování Austrálie. V životě dostal spoustu rad, ve své profesi si

OCHOTNÍK. Petr Šibrava si se sázavským souborem Jiřího Voskovce zahrál také ve hře Pancho se žení.

však mnohokrát připomněl jednu, kterou má od svého kamaráda: Kdo se na..re, ten prohraje. Rád by touto cestou pozval všechny čtenáře na prohlídku Sázavského kláštera, kaple Svatého Prokopa, na divadelní představení sázavského souboru Jiřího Voskovce a také na Prokopův steak v Restauraci za vodou. 

Ivo Šanc, starosta Kutné Hory:

Často jsem slýchal „Nebát se a nekrást“

S

edmapadesátiletý charismatický Ivo Štanc toužil být v dětství kosmonautem, cestovatelem či pilotem. Ve třinácti letech ale zvítězila geologie, kterou nakonec i vystudoval a až do začátku devadesátých let se jí živil. „Geologie byla a je krásnou vědou a oborem. Dnes bych k ní asi přidal práva. Zkušenosti z radnice jasně říkají, že bez silného právního vědomí a znalostí se dnes těžko ve veřejné sféře pracuje,“ říká starosta Kutné Hory. A proč geologii nakonec opustil? „Po roce

1990 jsem zatoužil zapojit se do veřejného dění. Kromě toho mě přesvědčovali moji přátelé v Kutné Hoře, abych se zapojil do komunální politiky a hodně na mě zapůsobil i kamarád, který tehdy dělal starostu Českého Krumlova,“ vzpomíná aktivní sportovec, který nejraději relaxuje právě při sportu a poslechu hudby. I ve svém věku stále hraje aktivně volejbal a jezdí na kole a na lyžích. Donedávna se věnoval i paraglidingu. Za nej ideálnější dovolenou považuje lyžování v Alpách nebo na kolech v Čechách.

PAMÁTKY. Ivo Šanc má rád architekturu a historické památky, jinak by snad ani nemohl starostovat v Kutné Hoře. Jejich prohlídku nevynechal ani při své cestě do Portugalska.

8


Ivo Šanc, který hovoří několika světovými jazyky, řadí k velkým životním zkušenostem práci v civilní misi OSN v Kosovu, kde tři roky působil jako mezinárodní starosta Gnjilane a také hlavního města Prištiny. Do jeho profesních zkušeností patří rovněž práce geologa a výzkumníka v Mongolsku a na Kubě a vedení české kanceláře pro vědu a výzkum v Bruselu. Proto bylo jeho nejtěžším rozhodnutím, když se začátkem devadesátých let rozhodl opustit výzkumnou práci a dát se na dráhu komunálního politika. „A pak před dvěma lety, když jsem odmítl velmi atraktivní zahraniční nabídku a přijal funkci starosty Kutné Hory,“ dodává Ivo Šanc. Svého rozhodnutí ale nelituje. Považuje si toho, že se za jeho starostování podařilo dosáhnout zásadního pokroku v obnově historického jádra města a zapsání Kutné Hory na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Myslím, že se nám také podařilo nastartovat aktivní působení neziskových organizací ve městě,“ připomíná otec dcery a syna, který se těší ze tří vnuček. Ivo Šanc, k jehož silným stránkám patří bezesporu psychická i fyzická odolnost a výdrž, nemá rád závist, podlézavost a faleš, se ve své práci snaží rozlišovat věci důležité od podružných a nebát se rozhodnout. A na co je ve svém životě nejvíce hrdý? „Asi na to, že se nám podařilo dobře vychovat děti. A snad i na to, že jsem se nenechal zmanipulovat komunistickým režimem,“ říká muž, který od rodičů a prarodičů často slýchal Masarykovo známé „Nebát se a nekrást“ a tímto heslem se snaží ve svém životě řídit.  www.starostove-nezavisli.cz



Petr Štěpánek, starosta Petrovic:

Nedrbat se pravou rukou za levým uchem

P

ro život na venkově má Petr Štěpánek tu nejlepší průpravu a vzdělání. Není petrovickým rodákem, přistěhoval se do obce před 28 lety z Prahy, o to více si váží toho, že dostal důvěru zdejších lidí a může v malebné vísce ověnčené několika barevnými stuhami ze soutěže Vesnice roku starostovat. „Chtěl jsem být popelářem, pilotem vrtulníku i lesníkem. Nakonec jsem ale vystudoval zemědělskou školu a pracoval jako agronom. Pro život na venkově ideální volba. Naučíte se od kaž-

dého něco – od strojů a zařízení, přes stavebnictví, právo, ekonomiku a organizaci až po ochranu životního prostředí a samozřejmě zemědělskou tématiku. Takže bych neměnil,“ říká osmačtyřicetiletý Petr Štěpánek, který šestnáct let podnikal v autodopravě, obchodu a IT službách. Nyní už šestým rokem starostuje v Petrovicích. Je ale také dobrovolným hasičem, ochotníkem i členem turistické oddílu. „Vždy mne zajímal koncepční rozvoj obce. Když chci něčeho dosáhnout, tak se nebojím pro

DOBROVOLNÝ HASIČ. Z pozice velitel družstva výjezdové jednotky dobrovolných hasičů v Petrovicích se Petr Štěpánek často věnuje práci s dětmi.

to něco nezištně udělat. Měl jsem spoustu nápadů, jak vylepšit život v naší obci. Voličům se mé nápady líbily a tak mi dali šanci je realizovat,“ říká o své cestě do starostenského křesla. Otec tří dětí a dědeček dvou vnoučat si na komfort nepotrpí. Miluje hory, kam na pár dní vyjíždí několikrát ročně. „Vyspím se klidně i pod širákem,“ dodává s tím, že rodinnou dovolenou u moře přetrpí ve stínu, protože nemá rád teplo. Největším jeho koníčkem je turistika ať pěší nebo cyklo, rád jezdí na vodu, a miluje pobyt ve volné přírodě, jejíž ochraně se také sám aktivně věnuje. Hraje v ochotnickém souboru, dříve se zabýval také režií a vedl dětský ochotnický soubor. Těší ho, že se Petrovicím daří získávat poměrně hodně dotačních prostředků na rozvoj obce. Ke zlepšení života na venkově ostatně směřují všechny jeho plány do budoucna. Za svou přednost považuje pokoru. Za silné stránky pak schopnost rychle a racionálně uvažovat. „Nebojím se závažných rozhodnutí a problémy neodkládám, ale řeším je co nejrychleji,“ podotýká petrovický starosta, který sám nemá rád lidskou hamižnost, sobectví a bezohlednost. V životě se řídí zásadou: Nedrbat se levou rukou za pravým uchem. Když jde něco jednoduše, tak proč to dělat složitě. A Werichův proslulý výrok: Když nejde o život člověka, jde vždycky o hov.., patří k jeho oblíbeným citátům. Jako zemědělce ho láká období, kdy v naší zemi žili Keltové. „Do té doby bych se alespoň na skok rád podíval,“ říká Petr Štěpánek, který za největší vynález dvacátého století považuje automobil. 

Zeptali jsme se kandidátů:

Co byste chtěli v kraji nejvíce změnit? Věra Kovářová, předsedkyně středočeské organizace STAN: „Podporu spolkové činnosti, obnovu kulturních památek a podporu živého umění kořenícího v regionech považuji za jednu z nejdůležitějších oblastí prosperity a pozitivní nálady v kraji.“ 

Ivo Šanc, starosta Kutné Hory:

občany. Ta tady v současné době vlastně neexistuje a pak není divu, že si lidé myslí, že je kraj vlastně zbytečný. A samozřejmě začít konečně opravovat krajské komunikace.“

Martin Macháček, starosta Ondřejova:

matem pro krajskou politiku je pro mě regionální rozvoj a školství.“ 

Zdeněk Nováček, lékař „Provedení změn v chodu zdravotnictví považuji za důležité téma pro krajskou politiku.“

Josef Krupička, starosta Žďánic:

„Určitě silnice; ty se týkají každého občana. Chtěl bych, aby u nás byly silnice jako ve Švýcarsku. Zatím jsou - zásluhou všech dosavadních krajských vlád - spíš jako na Ukrajině.“ 

„Rozhodně bych chtěl změnit systém přidělování dotací a vytvořit kompletní provázaný integrovaný systém autobusové i vlakové dopravy v kraji.“ 

Petr Šibrava, starosta Sázavy:

Petr Štěpánek, starosta Petrovic:

„Určitě bych chtěl prosadit realizaci protipovodňových opatření, optimalizaci veřejné dopravy a dostavbu domova důchodců v Uhlířských Janovicích.“ 

„Je třeba nalézt smysluplná řešení pro ochranu životního prostředí, důslednou ochranu zemědělského půdního fondu a vytvořit koncepční rozvoj venkova.“ 

Nina Nováková, místostarostka Brandýsa nad Labem

Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou:

Martin Hujer, starosta Zruče nad Sázavou:

„Mimo jiné bych se snažil o zcela jinou komunikaci mezi krajskými orgány, obcemi, městy a jejich

„Určitě bych rád změnil stav krajských silnic a prosadil více peněz do školství. Prioritním té-

„Asi by to byla silniční doprava. Jednak kvalita silnic a zejména pak regulace kamionové dopravy, tak aby kamióny a těžké náklaďáky nezatěžovaly obyvatele měst a vesnic.“

www.top09.cz

„Rehabilitujme učňovské školství a podporujme nový rozkvět řemesel. Odrostlé mládeži dopřejme svobodu, ale nepřestávejme ji chránit. Podporujme uplatnění seniorů - zralí lidé nejsou pro společnost zátěží, ale šancí. Podporujme občanskou společnost, může uzdravit nemocný stát. Dejme příležitost alternativám ve všech oblastech.“ 


9

Zajímavá místa středních Čech


Zruč nad Sázavou Město je ideálním místem pro rodinný výlet a nabízí mnoho příležitostí, jak zde strávit celý den.

Stezka Rytíře Miloty z Kolowrat K návštěvě láká zrekonstruovaný zručský zámek i přilehlý park, v jehož příkopu vznikla zábavně naučná stezka rytíře Miloty z Kolowrat. Nabízí hod sekyrou, lukostřelbu, rytířský souboj, kuželník, lukostřelbu, houpadlo či totem „šplhací rytíř“. Zapůjčit je možné veškeré příslušenství kuželky, meč, štít, sekyru, luk, šípy i kopí.

Království panenek Na zámecké půdě pak najdete „Království panenek“. Je to jediná stálá expozice v celé ČR. Společně tu žijí panenky staré porcelánové, papírové, látkové, celuloidové i nové z různých koutů světa.

Kuličkový areál Raritou je kuličková dráha v areálu dětského hřiště, která slouží pro hry s barevnými hliněnkami. Hrát můžete sami, ale ideální je skupina dvou až osmi lidí. Každá dráha či můstek má změřenou svoji „nadmořskou výšku“. Kuličky se v dráhách předjíždějí. Při hře na skokanském můstku lze skok změřit s přesností na 1cm. V současné době má areál 10 kuličkových drah a tři můstky. V areálu je také lanovka, hrad s lávkou, tunelem a skluzavkami, lezeckou stěnou, lanovým systémem a samozřejmě pískoviště a další dětské atrakce.

Ondřejov

Naučná stezka Pohádkové Hrusice

Hvězdárna s největším dalekohledem v Česku

Stezka je pohádkovým místopisem obce, kde v minulosti „žila“ mluvící zvířátka, bubáci a hastrmani. Procházku Pohádkovými Hrusicemi mohou návštěvníci spojit s prohlídkou Památníku Josefa Lady.

Na vrchu Manda nad obcí Ondřejov se nachází hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR. Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta. Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a několika nádhernými stavbami české secese z počátku 20. století. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v Česku, ze sedmdesátých let 20. století; po roce 1990 byl dalekohled modernizován. Kopule hvězdárny slouží jako muzea. Za jasného počasí je možné večerní pozorování pro veřejnost. V obci je i řada zajímavých památek – zrekonstruovaný objekt c.k pošty nebo vila „Leonora“, kterou si na úpatí Mandy dala postavit Eleonora Ehrenbergová, významná operní zpěvačka, která mimo jiné zpívala titulní roli Mařenky při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty a která zde také roku 1912 zemřela.

Mikešova Stezka

Stezka pro cyklisty a in-line bruslaře Sportovci jistě ocení novou cyklostezku o délce 2,25 km, která je určena pro cyklisty, inline bruslaře, pěší a v zimě i pro běžkaře. Malí cyklisté jistě nepohrdnou dopravním hřištěm. Více na www.mesto-zruc.cz

V nedalekých Hrusicích, rodišti Josefa Lady se můžete vydat po dvou pohádkových naučných stezkách. Obě jsou vhodné pro pěší turisty i pro cyklisty. Veřejnosti slouží od května 2005, kdy je slavnostně otevřel vnuk Josefa Lady. Mikešova cesta vznikla podle příběhu o mluvícím kocourkovi. Přibližuje ho dvanáct zastavení s informačními tabulemi, na nichž jsou Ladovy obrázky a úryvky z jeho kniky. Mikešova cesta je dlouhá 20 km, vede z Hrusic do Říčan a navazuje na Pražskou integrovanou dopravu.

Co možná nevíte o Středočeském kraji...

10

n Středočeský kraj je velikostí, počtem obcí

n Území kraje se dělí na 12 okresů. Rozlohou

i obyvatel největším krajem České republiky. n Svou rozlohou 11 015 km2 zabírá téměř 14 % území ČR. n Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. n Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok 865 m n. m., nejnižším bodem je řečiště Labe 153 m n. m. n K 31. březnu 2012 měl Středočeský kraj 1 283 000 obyvatel.

je největší okres Příbram, nejmenším okresem je pak Praha-západ. n Na území kraje je 1 145 obcí a měst. n Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. n Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje je 54 % a je nejnižší v celé České republice. n V 1. čtvrtletí 2012 dosahovala hrubá mzda 23 633 korun, nezaměstnanost byla 6,8 %.


Kouřim Kouřim je malebné městečko s vzácnými památkami a velkým náměstím s historickou dlažbou, krásným kostelem a dochovanými hradbami. O jeho historii se nejvíce dozvíte v Muzeu Kouřimska. Kouřim je spojena s bratrem praotce Čecha Lechem, kterého připomíná Lechův kámen za kostelem sv. Štěpána. Asi 300 metrů od kamene se nachází astronomický střed Evropy. Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím devět větších obytných a hospodářských objektů z oblasti středních, východních a severních Čech, které doplňuje několik drobnějších památek. V Kouřimi je dále možné navštívit raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony. Více na www.skanzenkourim.cz

Petrovicko Kdo nebyl na Petrovicku, nezná Středočeský kraj. V tomto Kraji kamenů je nejznámější viklan Husova kazatelna a největší viklan v kraji Vrškámen. V románském kostele v Obděnicích najdete hrobku Jakuba Krčína a také hezkou hospůdku s příjemným posezením. Nedaleko Petrovic na vrchu Hodětín je krásná rozhledna, pod kterou vede unikátní křížová cesta vytesaná do místních kamenů na území Nezávislé republiky Kuní. Nedaleko Petrovic je možné navštívit další zajímavý skanzen ve Vysokém Chlumci. Je zde možné zhlédnout mimo jiné dvanáct lidových staveb z 18. – 20. století. Více na www.muzeum-pribram.cz www.starostove-nezavisli.cz

Představujeme Kandidáty


Naši kandidáti pro krajské volby 1. Mgr. Helena Langšádlová 48 let, poslankyně PSP ČR, Černošice, TOP 09

2. Ing. Věra Kovářová 48 let, lektorka němčiny, ekonomka, krajská a obecní zastupitelka, Chýně, STAN

3. RNDr. Ivo Šanc, CSc. 57 let, starosta města, výzkumný pracovník, Kutná Hora, bezpp, STAN

4. Mgr. Nina Nováková 58 let, místostarostka města, středoškolský pedagog, TOP09

5. RNDr. Martin Macháček, CSc. 63 let, starosta obce, fyzik, Ondřejov, bezpp, STAN 6. MUDr. Zdeněk Nováček 58 let, chirurg a lékař záchranné služby, Čáslav, TOP 09

7. Ing. Věslav Michalík, CSc. 49 let, starosta obce, fyzik, Dolní Břežany, bezpp, STAN

8. Ing. Petr Stříbrnský 35 let, ekonom, Příbram, TOP 09

9. Petr Holeček 55 let, starosta města, učitel, Kralupy nad Vltavou, bezpp, STAN

10. PhDr. Pavel Fojtík 37 let, místostarosta města, historik, Nymburk, TOP 09

11. Mgr. Bc. Vít Rakušan 34 let, starosta města, středoškolský učitel, Kolín, bezpp, STAN

12. Patrik Brodan, BBA 34 let, místostarosta města, Beroun, TOP 09

13. Petr Šibrava 53 let, starosta města, personalista, Sázava, STAN

14. Ing. Jan Švácha 47 let, místostarosta města, Rakovník, TOP 09

15. Petr Štěpánek 48 let, starosta obce, agronom, Petrovice, STAN

Doplňovačka

16. Roman Havelka, 45 let, zastupitel obce, samostatný odborný referent pro oblast kultury, Lány, TOP 09 17. Mgr. Martin Hujer, 43 let, starosta města, učitel, Zruč nad Sázavou, bezpp, STAN 18. Ing. Luboš Balata, 49 let, radní města, konzultant IS, Benešov, TOP 09 19. Josef Krupička, 57 let, starosta obce, technik, Ždánice, STAN 20. Mgr. Daniel Marek, 31 let, náměstek primátora statutár. města, Mladá Boleslav, TOP 09 21. Ivo Kurhajec, 50 let, starosta města, stavař, Klecany, bezpp, STAN 22. Mgr. Pavel Kárník, 52 let, ředitel knihovny, Kolín, TOP 09 23. Rudolf Semanský, 44 let, starosta obce, grafik-živnostník, Mukařov, bezpp, STAN 24. Mgr. Milan Schweigstill, 47 let, zástupce ředitele gymnázia, zastupitel města, Mělník, TOP 09 25. Ing. Jaroslav Hlavnička, 59 let, starosta města, projektant, Benešov, bezpp, STAN 26. Antonín Zeman, 56 let, stavař, Statenice, TOP 09 27. Bohumil Vinš, 55 let, starosta městyse, technik, Loučeň, bezpp, STAN 28. Ing. Jaroslav Suk, 52 let, ředitel letecké přehlídky CIAF, Kutná Hora, TOP 09 29. Ing. Petr Digrin, Ph. D., 42 let, starosta města, kastelán, Mníšek pod Brdy, bezpp, STAN 30. Michal Zahrádka, MBA, 38 let, prokurista, Husinec, TOP 09 31. Jaroslav Hložek, 57 let, místostarosta města, knihkupec, Slaný, bezpp, STAN 32. Mgr. Václav Švenda, 38 let, zastupitel města, učitel, Příbram, TOP 09 33. Ing. Dita Výborová, 41 let, starostka města, obchodní referentka, Odolena Voda, bezpp, STAN 34. Ing. Tomáš Czernin, 50 let, lesník a zemědělec, Dymokury, TOP 09 35. Ing. Tomáš Havlíček, 54 let, starosta města, strojní inženýr, Nový Knín, bezpp, STAN 36. Mgr. Renata Wachtlová, 43 let, advokátka, Hořovice, bezpp, TOP 09 37. Jiří Loskot, 56 let, předseda svazku obcí, podnikatel v dopravě, Mšec, STAN 38. Radek Hondl, 44 let, obchodní manažer logistiky, Nové Strašecí, TOP 09 39. Mgr. Lenka Mrzílková, 51 let, starostka města, středoškolský pedagog, Neratovice, bezpp, STAN 40. Marcel Peter, 31 let, konzultant, Neratovice, TOP 09 41. Milan Kazda, 49 let, starosta obce, technik, Kněžice, bezpp, STAN 42. Ing. Marian Klásek, 49 let, starosta obce, technik, Kněžice, bezpp, STAN 43. Mgr. Radek Tvrdík, 41 let, starosta obce, manažer, Opatovice I, bezpp, STAN 44. Ing. Zdeněk Bařinka, Ph. D., 36 let, ekonom, Mladá Boleslav, TOP 09 45. Hana Hajná, 51 let, starostka obce, členka rady Svazku měst a obcí Rakovnicka, Kroučová, STAN 46. Ing. Adam Slabecký, 32 let, projektant, Slaný, TOP 09 47. Miluše Čančíková, 46 let, starostka obce, účetní, Jinočany, bezpp, STAN 48. Ing. Mgr. Jan Pospíšil, MBA, 49 let, místostarosta města, Kolín, TOP 09 49. Ing. Petr Schneider, 38 let, starosta města, stavební inženýr, Mnichovice, bezpp, STAN 50. Mgr. Viktor Liška, 40 let, starosta obce, učitel, Ratměřice, bezpp, STAN 51. Pavel Toman, 63 let, starosta obce, IT technik, Chýnice, STAN 52. Zuzana Bönischová, 58 let, ředitelka kina, Kutná Hora, TOP 09 53. Ing. Václav Nekvasil, 66 let, starosta města, agronom, Trhový Štěpánov, bezpp, STAN 54. Radek Vystyd, 34 let, zastupitel města, ředitel společnosti, Dobříš, TOP 09 55. Ing. Vojtěch Krauz, 67 let, starosta obce, agronom, Mečeříž, bezpp, STAN 56. Marcela Říhová, 38 let, místostarostka města, Milovice, TOP 09 57. Ing. Jiří Zahradník, 61 let, zastupitel obce, technik, pracovník organizace a řízení, Senohraby, bezpp, STAN 58. MUDr. Daniel Brodan, 59 let, zastupitel města, lékař, Beroun, TOP 09 59. Miloslav Haniš, 46 let, starosta obce, Čím, bezpp, STAN 60. RNDr. Mgr. Petr Soudek, Ph. D., 41 let, zastupitel města, výzkumný pracovník, Kladno, TOP 09 61. Jiří Petráček, 54 let, starosta obce, lesník, Řevničov, bezpp, STAN 62. Ing. Olga Mokošová, 41 let, zastupitelka města, ekonomka, Bystřice, TOP 09 63. Veronika Vendlová, 36 let, radní města, ředitelka hlavní kanceláře hnutí Starostové a nezávislí, Odolena Voda, bezpp, STAN 64. Jan Dibitanzl, 46 let, radní města, OSVČ, Benátky nad Jizerou, TOP 09 65. Jan Jakob, 29 let, starosta města, Roztoky, TOP 09 66. Mgr. Luděk Kudláček, 39 let, překladatel, dopravní expert, Ratenice, TOP 09 67. Alexandra Baňařová, 47 let, starostka obce, předsedkyně svazku obcí, Hvězdonice, bezpp, STAN 68. Pavel Schmidt, 50 let, místostarosta obce, nezávislý konzultant, Černolice, TOP 09 69. Karel Stehlík, 41 let, starosta obce, státní zaměstnanec, Vyšehořovice, bezpp, STAN 70. Mgr. Ivan Uhlíř, 54 let, místostarosta města, Poděbrady, TOP 09

Pro středočeský kraj www.top09.cz


11

To jsou opravdu pěkně tvrdé oříšky...

Střední Čechy. Dříve 6890 Kč na občana. Moudří myslí i na druhé

Recommend Documents