Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
STATUTÁRNÍ MĚSTA V ČR Corporate towns in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Irena OPLUŠTILOVÁ
Autor: Bc. Lenka ZAPLETALOVÁ
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
ZAPLETALOVÁ Lenka
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
STATUTÁRNÍ MĚSTA V ČR Corporate Towns in the Czech Republic
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Historie a současné fungování statutárních měst na území ČR. Územně členěná statutární města a problematika financování jejich městských obvodů a městských částí. Cíl práce: Popsat historický vývoj vzniku a principů fungování statutárních měst na území ČR. Na základě teoretických znalostí dané problematiky a praktických poznatků analyzovat vztahy města a městských obvodů či městských částí a způsoby financování městských obvodů a částí. Na základě provedené analýzy provést vlastní hodnocení a navrhnout případná zlepšení. Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podloţena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou vyuţity metody analýzy a syntézy jakoţto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze uţít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie. Je třeba zváţit míru pouţití metod indukce a dedukce s ohledem na omezení platná pro jejich uplatnění.
Rozsah grafických prací:
cca 10 grafů, schémat nebo tabulek
Rozsah práce bez příloh:
cca 70 – 80 stran
Seznam odborné literatury: Peková, JITKA. HOSPODAŘENÍ A FINANCE ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY. VYD. 1. PRAHA : MANAGEMENT PRESS, 2004. 375 S. ISBN 80-7261-086-4., EXNER, JIŘÍ. OBCE, MĚSTA, MĚSTSKÉ ČÁSTI :O MÍSTNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A JEJÍ DEKONCENTRACI STATUTÁRNÍMI VYHLÁŠKAMI V ÚZEMNĚ ČLENĚNÝCH MĚSTECH. 1. VYD. PRAHA : LIBRI, 2004. 407 S. ISBN 80-7277-289-9., KADEČKA, STANISLAV. OBECNÍ ZŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE. IN OBCE 20082009 : VÝKLAD JE ZPRACOVÁN K PRÁVNÍMU STAVU KE DNI 1.7.2008. PRAHA : ASPI, 2008. OD S. 3-81, 89 S. MERITUM. ISBN 9788073573317., PEKOVÁ, JITKA. VEŘEJNÉ FINANCE :ÚVOD DO PROBLEMATIKY. 4., AKTUALIZ. A ROZŠ. VYD. PRAHA : ASPI, 2008. 579 S. ISBN 978-80-7357-358., PROVAZNÍKOVÁ, ROMANA. FINANCOVÁNÍ MĚST, OBCÍ A REGIONŮ :TEORIE A PRAXE. 2. AKTUALIZ. A ROZŠ. VYD. PRAHA : GRADA, 2009. 304 S. ISBN 978-80247-2789., KOUDELKA, ZDENĚK - ONDRUŠ, RADEK - PRŮCHA, PETR. ZÁKON O OBCÍCH KOMENTÁŘ. 4. VYD. PRAHA : LINDE PRAHA A.S., 2009. 486 S. 818. ISBN 978-807201-760-7.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Irena Opluštilová
Datum zadání diplomové práce:
5. 2. 2010
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 5. 3. 2010
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl omové pr áce: Rok obha j oby:
Bc. Lenka Zapletalová Statutární města v ČR Corporate towns in the Czech Republic Regionální ekonomie a správy Ing. Irena Opluštilová 2011
Anotace Cílem práce je popsat historický vývoj vzniku a principů fungování statutárních měst na území ČR. Na základě teoretických znalostí dané problematiky a praktických poznatků analyzovat vztahy města a městských obvodů či městských částí a způsoby financování městských obvodů a částí.
Annotation The goal of submitted diploma thesis is to describe historical development of formation and principles of operating corporate towns in the Czech Republic. Analyse on the basis of theoretical knowledge of given problems and practical information relations between town and districts or sections and their way of financing.
Klíčová slova Statutární města, vývoj statutárních měst, hospodaření statutárních měst, Pardubice
Keywords Corporate towns, development of corporate towns, corporate towns budget managing, Pardubice
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci „Statutární města v ČR“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 30. června 2011 vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ireně Opluštilové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji vedoucí oddělení rozpočtu Pardubic Ing. Hochmanové za poskytnuté informace.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................... 13 1. HISTORIE STATUTÁRNÍCH MĚST ............................................................................ 14 1.1. Statutární města v obecním zřízení ............................................................................ 14 1.1.1. Období 1849-1918.............................................................................................. 14 1.1.2. Období 1918-1945.............................................................................................. 15 1.1.3. Období 1945 - 1989............................................................................................ 16 1.1.4. Období 1990 - současnost .................................................................................. 17 1.2. Statutární města v legislativním procesu ................................................................... 19 1.2.1. Období 2000-2002.............................................................................................. 19 1.2.2. Období 2002-2006.............................................................................................. 26 1.2.3. Období 2006-2010.............................................................................................. 27 2. STATUTY MĚST ............................................................................................................ 29 2.1. Výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území . 30 2.2. Pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti..................... 30 2.3. Pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti............................................................................................................ 34 2.4. Zdroje peněţních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti ...................................... 35 3. STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE........................................................................... 38 3.1. Obecné charakteristiky města........................................................................................ 38 3.2. Správa města ................................................................................................................. 40 3.3. Správa městských obvodů ............................................................................................. 41 3.4. Příjmy, výdaje a majetek města a městských obvodů ................................................... 42 3.5. Rozsah samostatné a přenesené působnosti městských obvodů ................................... 45 3.6. Hospodaření statutárního města Pardubice ................................................................... 47 3.6.1. Salda rozpočtu a jejich financování ....................................................................... 49 3.6.2. Příjmy města ........................................................................................................... 53 3.6.3. Výdaje města .......................................................................................................... 67 3.6.4. Zadluţenost ............................................................................................................ 75 3.6.5. Zhodnocení hospodaření Pardubic ......................................................................... 78 3.6.6. Budoucí vývoj územního členění ........................................................................... 78 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 83 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 84 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 84
12
ÚVOD Obecní samospráva prošla dlouhým vývojem a s ní i města. Za statutární se v České republice označuje takové město, které má právo členit své území vyhláškou, označovanou jako statut, na městské části nebo městské obvody. Členění na menší územní celky se samosprávnými orgány je výsada, kterou ostatní obce, městyse a města nemají. Koncept statutárních měst neexistoval v České republice neustále, jejich statut vznikal a zanikal s obecními zřízeními. Jelikoţ jsou statutární města městy velkými a ekonomicky důleţitými, tak se nestalo, ţe by se zánikem označení „statutární město“ zanikla i jejich důleţitost. Výsada statutárního města spočívá jen v územním členění, díky kterému můţe být město lépe spravováno. Ovšem někteří zastupitelé měst to mohou vidět i jako otázku prestiţe. V České republice se nachází 23 statutárních měst a Praha. Praha má jedinečné postavení, a přestoţe se člení na městské části, není povaţovaná z pohledu zákona o obcích za „klasické“ statutární město, ale má své postavení upravení zvláštním zákonem. Z oněch 23 měst se jich jen 7 územně člení a taktéţ jen těchto 7 upravilo poměry ve svém městě statutem, přestoţe moţnost jej vydat mají všechna statutární města. Statuty jsou „základní vyhláškou“ územně členěných měst. Statuty obsahují hlavně územní vymezení městských obvodů nebo částí a vymezení jejich pravomocí na úseku samostatné a přenesené působnosti. Také se věnují příjmům a výdajům, které městské části nebo obvody budou mít. V podstatě se jedná o to, které příjmy jim vlastní město ze svého rozpočtu vyčlení. Městské části nebo obvody jsou v podstatě obcemi uvnitř města. Cílem práce je popis historického a legislativního vývoje statutárních měst, analýza hospodaření a popis způsobu financování městských obvodů nebo částí na příkladu konkrétního statutárního města. Hospodaření statutárního města je v této práci popsáno na statutárním městě Pardubice. Jsou zde popsány jejich základní charakteristiky, jak je v městě vyřešena jeho správa dle statutu. Následně je popsáno samotné hospodaření města. Odkud získává své hlavní příjmy, kam plynou největší výdaje města. Jsou zde uvedeny i ukazatele zadluţenosti, coţ je relativně nový fenomén obecní samosprávy. Konec práce se dotýká i toho, zda je nutné město na městské obvody členit.
13
1. HISTORIE STATUTÁRNÍCH MĚST 1.1.
Statutární města v obecním zřízení
Města se na našem území začala nejvíce rozvíjet ve 13. století. Některá města měla zvláštní postavení nebo privilegia (královská města, poddanská, trhové a mílové právo). Různým postavením a privilegii se vymezovalo právo, kterým se města měla řídit. Po poráţce na Bílé hoře roku 1620 byla městská autonomie potlačována, vzrůstal ovšem počet privilegovaných měst – těch, které zůstaly věrny panovníkovi. (Hledíková, Z., 2005:219).
1.1.1. Období 1849-1918 Statutární města získala první zákonnou úpravu v roce 1849 a to Stadionovým prozatímním obecním zřízením. To umoţňovalo významným městům, pokud o to poţádaly, vydat zvláštní městská zřízení, tzv. statuty. Pro tato významná města potom neplatila ustanovení prozatímního obecního zřízení, ale právě jejich zvláštní statut. V roce 1850 se těmito městy staly Praha, Liberec, Brno, Olomouc, Opava. V roce 1859 císařský patent uvedl, ţe významná města mohla poţádat o vlastní statut ministerstvo vnitra prostřednictvím zemské politické správy. Později říšský zákon z roku 1862 přenesl pravomoc udělování statutů na zemský sněm. (Schelle, K., 2009:73). „Statutární města tvořila zvláštní skupinu obcí, která se vyznačovala několika typickými znaky. Tak především zřízení a působnost kaţdého tohoto jednotlivého města byly upraveny zvláštním zemským zákonem a tyto obce nebyly podrobeny všeobecným obecním zřízením platným pro příslušnou zemi. Nejdůleţitějším znakem statutárních měst bylo, ţe jejich působnost byla mnohem širší neţ působnost venkovských obcí, poněvadţ zahrnovala i působnost politického úřadu, první instance, tedy okresního hejtmanství. Politickou správu tedy v těchto městech vykonávaly obecní orgány, a to v přenesené působnosti. Pokud obstarávaly obecní orgány politickou správu, byly nazývány magistráty. Rozdíl oproti okresním hejtmanstvím spočíval v tom, ţe zatímco tato byla organizována podle osobního principu, byly magistráty podle principu kolegiálního a purkmistr jako předseda magistrátu měl toliko právo zastavit usnesení, které se příčilo zákonu. Vláda mohla statutárním městům odejmout pravomoc politického úřadu první instance, aniţ by tím nastala deklasifikace obce a její podrobení všeobecnému obecnímu zřízení.“ (Schelle, K., 2009:73). Kvůli nárůstu administrativy začaly být magistráty posléze povaţovány za úřední aparát, zajišťující výkon obecních působností. (Exner, J., 2004:65). 14
Typickým znakem statutárních měst bylo také to, ţe volba starosty musela být potvrzena samotným panovníkem. Dalším znakem bylo to, ţe statutární města podléhala politickému úřadu druhé stolice, popřípadě zemskému výboru. (Hledíková, Z., 2005:219).
1.1.2. Období 1918-1945 Tato organizace správy podle říšského zákona zůstala zachována aţ do vzniku Československé republiky. Mezitím se statutárními městy staly Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště, Kroměříţ a Frýdek. Poté v roce 1918 byla přejata recepčním zákonem. Vedle orgánů politických zůstaly zachovány i orgány samosprávné. Ovšem bylo jasné, ţe zákon potřebuje změny. Byly vydány tzv. finanční novely (1921, 1927 a 1930), které ovlivnily i statutární města. Malou změnou ve fungování statutárních měst bylo potvrzování volby starosty – dříve tento úkol náleţel panovníkovi, nyní byl potvrzován vládou. (Schelle, K., 2009:105). V roce 1922 začal platit zákon o Velké Praze, který s Prahou sloučil 38 sousedních obcí a osad. Podobně bylo vytvořeno Velké Brno a Velká Olomouc. (Hledíková, Z., 2005:379). Tímto začal novodobý vývoj územně členěných statutárních měst. V letech 19231924 byla odňata působnost politického úřadu Liberci a Opavě (zřejmě kvůli odstředivým tendencím místních národnostních menšin). Dále byla města Znojmo, Jihlava, Kroměříţ, Uherské Hradiště a Frýdek deklasifikována na řadové obce v souvislosti s návratem k zemskému zřízení. (Exner, J., 2004:65). Ve třicátých letech zůstalo v platnosti novelizované obecní zřízení z roku 1919 a pokračovalo se v omezování obecních pravomocí, které začalo ve dvacátých letech. Stát k sobě postupně přimykal obce a města stále těsněji a to nepřímými opatřeními v hospodářské oblasti (zmiňované finanční novely) a přímými zákonnými úpravami, které měly za úkol sjednotit duální systém přejatý recepčním zákonem. Během let 1939-1945 došlo k výraznému omezení samosprávy měst. V některých městech (např. v Brně a Olomouci) byli sesazeni starostové a nahrazeni německými komisaři i přes to, ţe tu německé obyvatelstvo bylo v menšině. Byla zřízena funkce obecních (obvodních) tajemníků, kteří mohli v případě blíţe nespecifikovaného důleţitého veřejného zájmu vykonávat i samostatnou působnost, kterou jim svěřilo ministerstvo vnitra. Statutární města Liberec a Opava byla přímo podřízena říšskému právnímu řádu. (Schelle, K., 2009:73). „V roce 1940 byla dána ministerstvu vnitra pravomoc slučovat a rozdělovat obce a přenášet působnost okresních úřadů (tedy i magistrátů) na jiné orgány. V roce 1941 byla soustava samosprávných orgánu „zjednodušena“ zrušením osad jako útvarů územní 15
samosprávy a tyto jiţ nikdy nebyly obnoveny. Od roku 1944 vykonávali pravomoc obecních orgánů ve statutárních městech úředníci jmenovaní ministerstvem vnitra.“ (Exner, J., 2004:68). Během okupace vznikla další dvě statutární města a to Ostrava a Plzeň. Zřejmě jako reakce na to, ţe měla charakter aglomerace s rozdrobenou místní správou. Obdobně byla spojena další města, ale ta uţ nezískala titul statutárních měst.1
1.1.3. Období 1945 - 1989 Po roce 1945 se začala řešit otázka, zda se vrátit ke správě z období první republiky. Objevila se myšlenka obnovení národních výborů. Národní výbory se staly jedinými místními orgány státní moci a správy. „Zvláštní postavení statutárních měst bylo potvrzeno prezidentským dekretem v roce 1945, jejich výčet byl proti stavu před II. světovou válkou rozšířen: v zemi České byly potvrzeny statuty měst Praha, Liberec a Plzeň, v zemi Moravskoslezské Brno, Olomouc, Opava a Ostrava. Od roku 1946 byl uveden v platnost prozatímní organizační řád statutárních měst Plzeň, Liberec, Brno, Ostrava, Olomouc a Opava. Tento jednotný prozatímní organizační řád konstituoval ve statutárních městech ústřední národní výbory s obdobnou organizací, jako byl o rok dříve ustanovený ÚNV praţský. Podstatná je úprava, podle které mají být pro jednotlivé obvody města (ovšemţe bez právní subjektivity) ustaveny Ústředními národními výbory obvodní rady. Obvodní rady měly být nepřímo voleny plénem ústředních národních výborů, nešlo tedy o samostatně ustavené orgány, jako tomu bylo v Praze. Prozatímně bylo ustavení obvodní rady předepsáno ve všech statutárních městech s tím, ţe (zřejmě podle toho, jak se osvědčí) budoucí zvláštní právní předpis upřesní, ve kterých statutárních městech přetrvají.“ (Exner, J., 2004:74). Velmi důleţitou změnou bylo zrušení zemí a vytvoření krajů v roce 1948. Tímto zanikl jak institut statutárních měst tak ústředních národních výborů. Pro Opavu to dokonce znamenalo deklasifikaci na řadové okresní město. (Exner, J., 2004:74). V roce 1954 byly zákonně potvrzeny samostatné orgány pověřené správou místních obvodů, na které byla některá města rozdělena. Obvodní národní výbory zřizoval krajský národní výbor a to ve městech, kde byl zřízen městský národní výbor. Zákon z roku 1967, který řešil postavení národních výborů, platil aţ do roku 1990. Městské národní výbory působily ve městech se sídly okresů a ve městech určených vládou. 1
Např. Opava, Liberec, Hradec Králové, Ústí nad Labem,
16
Na městské obvody s obvodními národními výbory se členila města Brno, Ostrava a Plzeň. Vytvářet a rušit obvody mohly národní výbory města. „Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně ve svých statutech zejména upravovaly rozdělení úkolů mezi národním výborem města a obvodními národními výbory; stanovily městské obvody, znak a barvy města a způsob jejich uţívání; stanovily, které odbory a jiné útvary zřizují obvodní národní výbory, dále hlavní zásady a formy účasti občanů na straně města. Obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni v souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečovaly rozvoj svých obvodů. Měly pečovat o zvelebování a vzhled obvodu. Úzce spolupracovaly s národním výborem města při řešení celoměstských otázek a překládaly mu v tomto směru iniciativní návrhy. Podílely se na sestavování dlouhodobých koncepcí a plánů města a sestavovaly a schvalovaly plány rozvoje vlastního hospodářství a své rozpočty.“ (Schelle, K., 2009:211).
1.1.4. Období 1990 - současnost Změny po roce 1989 zasáhly především veřejnou správu. Základem se stala obec a byla právně zakotvena samostatná působnost obce. Byl obnoven institut statutárních měst, kterými se staly: České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov. Měla právo uspořádat své vnitřní poměry obecně závaznou vyhláškou a mohla se členit na území statutárního města na městské obvody nebo městské části. V roce 2000, kdy vstoupil v platnost nový zákon, byly statutárními městy Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, FrýdekMístek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Nový zákon vymezil statutární město takto: je spravováno zastupitelstvem města, dalšími jeho orgány jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu. Dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část (MČ) je spravována zastupitelstvem městské části, další části jsou rada MČ, starosta, úřad MČ a zvláštní orgány MČ. (Schelle, K., 2009). Pojem statutárního města se změnil – nejde o zákonnou normu, která vylučuje statutární město z právního reţimu obecního zřízení, ale je to autonomní normativní akt obce, který řeší dekoncentraci pravomocí a působností příslušejících městu na dílčí územní celky s vlastními samosprávnými orgány, aniţ by tyto celky byly prohlášeny za samosprávné územní celky.
17
Zákon o obcích z roku 2000 upravuje problematiku statutárních měst v samostatné hlavě, na rozdíl od zákona z roku 1990, kde se ustanovení prolínala celým zákonem. Vznik městských obvodů/částí je od počátku daný rozhodnutím o rozčlenění města obecně závazným právním aktem, který vydává zastupitelstvo města – tento akt se nazývá statutem a je ke zřízení MO/MČ. Ke zřízení, stejně jako ke zrušení, městského obvodu/část je moţno vypsat místní referendum. To, jak budou městské obvody (MO) nebo městské části (MČ) velké, jejich počet apod. je zcela na rozhodnutí města – to má za následek nesourodost v soustavě statutárních měst. Ve statutu města se povinně nachází vymezení MO, samostatná a přenesená působnost města, samostatná a přenesená působnost MO/MČ, vztahy mezi orgány a úřady města a MO/MČ, projednávání městských obecně závazných vyhlášek s MO/MČ a ustanovení o podílu MO/MČ na ekonomickém základu města (svěřený majetek a moţnosti jeho odejmutí MO/MČ, rozhas oprávnění MO/MČ zakládat a zřizovat/rušit právnické osoby, stanovení podílu MO/MČ na dotaci přiznané městu na výkon samostatné a přenesené působnosti), dále se v povinném obsahu statutu nachází projednání územně plánovací dokumentace a programů rozvoje města s MO/MČ.
Podle nynější právní úpravy nejsou MO/MČ samostatnými
veřejnoprávními korporacemi a všeobecně nemají právní subjektivitu. Tím, ţe statut města je vlastně organizační dokument, jsou stavěny MO/MČ do podřízeného postavení vůči „zřizovateli“ – městu. I zákon z roku 2000 nazývá MO/MČ organizačními jednotkami města. Původně bylo moţno svěřit MO/MČ ze samostatné působnosti cokoli – nyní je vyloučeno vydávání obecně závazných vyhlášek. Novější úprava také upřesnila oprávnění MČ rozhodovat o majetkoprávních úkonech (podle podmínek ve statutu). (Exner, J., 2004). Přenesená působnost náleţí primárně statutárním městům, která je případně mohou svěřit MO/MČ. Od roku 2003 jsou všechna statutární města obcemi s rozšířenou působností.
18
Tab. 1 - Základní charakteristiky statutárních měst
Brno Liberec Opava Ostrava Pardubice Plzeň Ústí nad Labem České Budějovice Děčín Frýdek-Místek Havířov Hradec Králové Jihlava Chomutov Karlovy Vary Karviná Kladno Mladá Boleslav Most Olomouc Přerov Teplice Zlín
Statutární město od roku
Počet obyvatel (k 1. 1. 2010)
Rozloha (km2)
Poloha (kraj)
1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 1990 2006 2006 1990 1990 2000 2006 1990 2003 2000 2003 2000 1990 2006 2003 1990
371 399 101 625 58 440 306 006 90 077 169 935 95 477 94 865 52 260 58 582 82 896 94 493 51 222 49 795 51 320 61 948 69 938 44 750 67 518 100 362 46 254 51 208 75 714
230,2 106,09 90,61 214,22 82,66 137,67 93,96 55,6 117,7 51,53 32,08 105,68 87,85 29,25 59,09 57,52 36,97 28,95 86,94 103,33 58,47 23,77 102,83
Jihomoravský Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Ústecký Jihočeský Ústecký Moravskoslezský Moravskoslezský Královehradecký Vysočina Ústecký Ústecký Moravskoslezský Středočeský Středočeský Ústecký Olomoucký Olomoucký Ústecký Zlínský
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
1.2.
Statutární města v legislativním procesu
Před rokem 1989 byly obce jen administrativním členěním státu. Zákonem z roku 1990 získaly poprvé všechny obce právní subjektivitu – vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost ze svých vztahů. Stejné postavení získaly MČ/MO – mohly vydávat i obecně závazné vyhlášky. Zákon také výrazně navýšil počet statutárních měst. 1.2.1. Období 2000-2002 Potřeba nového zákona o obcích byla v ČR zřejmá a vyplývala z procesu transformace. Původní zákon z roku 1990 byl připraven bez předchozích zkušeností s jeho aplikací. V průběhu jeho platnosti došlo k výrazným změnám – přijetí Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, které poukázaly na určité nedostatky v zákoně. 19
Návrh nového zákona obsahoval tyto změny2: a. zabezpečuje se realizace hlavy sedmé Ústavy ČR; v prvé řadě se naplňuje ústavní zásada, ţe obec je samostatně spravována zastupitelstvem; zastupitelstvo zřizuje potřebné orgány, jejichţ postavení a základní působnost zákon upravuje. b. respektují se ustanovení Listiny základních práv a svobod, která mají vztah k místní správě; c. právní úprava se uvádí do souladu s Evropskou chartou místní samosprávy; jde zejména o: rozsah samosprávy obcí. Navrţený rozsah odpovídá současným moţnostem převáţné většiny obcí /zejména menších obcí/. Vymezení rozsahu samosprávy obcí je procesem, který bude nadále pokračovat. Rozšíření samostatné působnosti je moţné v současné době jen na úkor přenesené působnosti. Stále zůstává značný okruh otázek týkajících se rozvoje obce a postavení jejích občanů, o nichţ se rozhoduje v oblasti státní správy podle zvláštních zákonů. Předpokládá se, ţe postupně s vytvářenými podmínkami se bude rozhodování v těchto otázkách zvláštními zákony přenášet na orgány územní samosprávy. K tomu vytváří nově navrhovaná úprava samosprávy předpoklady; zejména se upravuje výkon dozoru. Stát bude svými orgány vykonávat dozor nad dodrţováním zákonnosti orgány územní samosprávy; povinnost správních úřadů projednávat s obcemi zásadní otázky, které se jich týkají; podmínky pro to, aby za správu veřejných záleţitostí odpovídaly především ty orgány, které mají nejblíţe k občanům; a. respektují se Evropská rámcová dohoda o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány a v časovém předstihu i Amsterodamská smlouva z října 1997 a Evropská charta o ochraně národnostních menšin; b. řeší se nečinnost zastupitelstva a ostatních orgánů obce a zabezpečení správy obce v případech, kdy sama není schopna si ustavit potřebné vlastní orgány, a to jak v samostatné, tak přenesené působnosti. S tím souvisí i dočasné omezení pravomocí orgánů, které nesplňují poţadavky stanovené pro svou činnost zákonem; c. nově se upravuje výkon dozoru nad činností orgánů obcí; dozor se svěřuje především okresním úřadům. Současně se umoţňuje soudní přezkum rozhodnutí okresního úřadu,
2
Sněmovní tisk 422/0, 1999
20
kterým zrušil opatření obce v samostatné působnosti, i kdyţ nepůjde o právní předpis obce; d. problematika statutárních měst se podrobněji upravuje v samostatné části; nově se upravuje dělba činností mezi statutárními městy a jejich městskými obvody a městskými částmi; e. zpřesnění řady dosavadních ustanovení zákona, resp. jeho doplnění o dosud neřešené otázky, zejména se zpřesňují ustanovení o změnách území obcí, o slučování, připojování a rozdělování obcí; řeší se základní otázky týkající se názvů obcí a jejich částí, označování ulic a ostatních veřejných prostranství a číslování domů apod. Původní vládní návrh zákona z roku 1999 stanovoval statutárními městy města České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov. Nově byla tedy začleněna Jihlava, jako jediné město, které bylo sídlem kraje, ale nebylo statutární. Hlavní město Praha bylo záměrně vynecháno, jelikoţ má mezi městy zvláštní postavení. Dále zákon určil, ţe území statutárních měst se můţe členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěným statutárním městům určil zákon povinnost uspořádat své vnitřní poměry ve věcech správy města obecně závaznou vyhláškou (statutem). Návrh zákona určil městské obvody a městské části v územně členěných statutárních městech správním obvodem, byl-li jejich orgánům zákonem svěřen výkon přenesené působnosti. Orgány obce, popř. orgány městského obvodu nebo městské části, dostaly povinnost zabezpečit úkoly v přenesené působnosti. Ve statutárním městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, výbory a magistrát. V územně členěných statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a v městské části zastupitelstvo městské části; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, výbory a úřad městského obvodu; v městské části rada městské části, starosta, výbory a úřad městské části.
21
Návrh dal moţnost zastupitelstvu statutárního města zřídit nebo zrušit MO/MČ, pokud do 30 dnů nebyl podán návrh na konání místního referenda. Pokud by byl takový návrh podán je moţno zřídit nebo zrušit MO/MČ jen na základě souhlasného rozhodnutí referenda. Tím je dána moţnost občanů ovlivnit rozhodnutí zastupitelstva. MO/MČ byly dále ustanoveny jako organizační jednotky města s moţností MO/MČ připojit k jinému obvodu/části. Počet členů zastupitelstva měl pro účely voleb stanovit v obcích okresní úřad, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň krajský úřad. V MO/MČ stanovil tento počet magistrát města. Obecně jsou počty členů stanovovány podle počtů obyvatel. V hlavě VI byla upravena speciálně statutární města. Byla stanovena povinnost vytvořit statut. Ten obsahoval zejména výčet MO/MČ, pravomoci orgánů města, vzájemnou působnost mezi orgány města a MO/MČ. Na základě statutu mohla města přenášet pravomoci na MO/MČ, definovat jejich zdroje příjmů a druhy výdajů, způsob projednávání obecně závazných vyhlášek, nařízení, územně plánovací dokumentace a programu rozvoje města s MO/MČ. Dále podle něj mohou města svěřovat svůj majetek MO/MČ a také jím MO/MČ získávaly práva zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační sloţky. Další ustanovení řešila svěření některých činností v oblasti samostatné působnosti MO/MČ, správu majetku města, s nímţ hospodařily MO/MČ, stanovení situací vedoucích k jeho odnětí. Také bylo umoţněno statutárním městům svěřit rozhodování o majetkoprávních úkonech. Jelikoţ jednají MO/MČ jménem statutárního města, tak nemohou pro svůj obvod vydávat OZV a nařízení města. Dále se předpokládalo, ţe města Brno, Ostrava a Plzeň budou vykonávat i působnost okresního úřadu. S rozšířením působnosti dalších měst se počítalo aţ v další etapě reformy veřejné správy. Návrh zákona specifikoval dozor nad výkonem samostatné působnosti. Nad městy Brno, Ostrava, Plzeň vykonává dozor krajský úřad, nad MO/MČ zastupitelstvo města a v ostatních městech (mimo Brno, Ostravu a Plzeň) okresní úřad. Výkon přenesené působnosti dozoruje krajský úřad. K návrhu zákona se vyjádřil výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a ţivotní prostředí. Navrhoval několik změn. V §4 u výčtu statutárních měst přidal město Kladno. Dále ponechal jako další orgány statutárního města radu, primátora a magistrát, ale výbory jako orgán zrušil. Výbory jako orgán zrušil i u MO/MČ. Změnil také určování počtu členů zastupitelstva, pokud v obci není přítomno. Tento počet byl ve všech obcích určován krajským úřadem (původně určoval počet členů jen ve městech Brno, Ostrava a Plzeň). Komplexní návrh dále přidal moţnost svěřit MO/MČ v oblasti majetkoprávních úkonů i 22
uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách. Zrušila se povinnost MO/MČ provádět některé majetkoprávní úkony jen se souhlasem zastupitelstva města. Byl navýšen věcný a peněţitý dar fyzické osobě, které mohou poskytnout MO/MČ z 5000 na 20000 tis. Kč. Výbor navrhl, aby správce MO/MČ jmenoval a odvolával z funkce tajemník magistrátu a ne jeho „ředitel“, jak bylo v původním návrhu. Určilo se, ţe rada města Brno, Ostrava a Plzeň vydává nařízení obce téţ v případech, kdy je k jejich vydání zmocněn okresní úřad. V původním znění bylo toto v kompetenci zastupitelstva. Komplexní návrh upravil i přenesenou působnost měst Brno, Ostrava a Plzeň a dal jim moţnost statutem určit městské obvody a městské části, jejichţ orgány budou vykonávat přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům nebo okresním úřadům. Bylo také umoţněno statutem upravit moţnost výkonu přenesené působnosti MO/MČ přenesením některých činností na magistrát nebo jiný MO/MČ, samozřejmě se souhlasem „původního“ MO/MČ. Také dostaly MO/MĆ moţnost zřídit funkci tajemníka úřadu MO/MČ. Jmenovat a odvolat jej mohl starosta se souhlasem tajemníka magistrátu. Původně byla tato funkce nazvaná „ředitel magistrátu“ a mohla být vykonávána jen na úrovni města. Při dozoru nad samostatnou působností měst Brno, Ostrava a Plzeň byla původně daná pravomoc krajským úřadům zrušit opatření, které nebylo v souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona. V komplexním návrhu ovšem krajský úřad předkládal návrh na zrušení opatření soudu. Podobná změna byla i u opatření v samostatné působnosti u MO/MČ – jiţ je neměl rušit okresní úřad (ve městech Brno, Ostrava a Plzeň ředitel krajského úřadu), ale okresní úřad (ředitel krajského úřadu) podával návrh na zrušení soudu. Dále komplexní návrh doplnil nápravu opatření v přenesené působnosti MO/MČ, která jsou v rozporu se zákonem. Povinnost zrušit takovéto opatření měl magistrát. Pokud opatření orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň, kterými se ukládají povinnosti fyzickým nebo právnickým osobám, rozhodovalo ve věcech, které patřily do působnosti jiného orgánu, potom krajský úřad pozastavil jejich výkon. V ostatních statutárních městech bylo toto úkolem okresního úřadu. Pokud nebyla zjednána náprava, příslušný úřad podal návrh na zrušení opatření soudu. V původním návrhu se tato opatření příslušnými orgány přímo rušila.3 Ve druhém čtení komplexního návrhu přenášeli poslanci své pozměňovací návrhy, z nichţ některé dostaly prostor ve finální verzi zákona. Poslanec Milan Zuna navrhoval vypustit ze statutárních měst města Kladno, Opava a Havířov – toto ovšem nebylo přijato, takţe zmíněná města zůstala statutárními.
3
Sněmovní tisk 422/1, 2000
23
Poslanec Tom Zajíček doplnil ustanovení týkající se dozoru nad výkonem samostatné působnosti. Ve svém návrhu zpřesnil postup podání ţaloby krajským úřadem krajskému soudu na zrušení opatření v samostatné působnosti nemající povahu právního předpisu, která jsou v rozporu se zákonem. Doplnil, ţe zamítne-li soud ţalobu, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí soudu. Tato změna byla schválena. Dále doplnil opatření MO/MČ, která ukládají povinností fyzickým a právnickým osobám, ve věcech, která patří do působnosti jiného orgánu. Pozastavení výkonu magistrátem nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení úřadu MO nebo MČ. Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu do tří měsíců od pozastavení výkonu opatření, zruší jej zastupitelstvo města. I tato změna byla schválena. Poslanec Josef Hojdar navrhl přidání města Most mezi statutární. Změna byla schválena. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) byl zveřejněn ve Sbírce zákonů 15. 5. 2000 a nabyl účinnosti 12. 11. 2000. Zákon byl součástí souboru zákonů, které byly přijaty v souvislosti s probíhající reformou územní veřejné správy a které vytvořily právní rámec pro uskutečnění první fáze této reformy. Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole obsahoval malou zmínku o statutárních městech, a to, ţe zprávy statutárních měst zahrnují výsledky finančních kontrol orgánů samosprávy městských obvodů nebo městských částí. Přestoţe byl zákon č. 128/2000 Sb. poměrně nový, v roce 2002 vstoupil v platnost zákon č. 313/2002 Sb., který byl součástí druhé fáze reformy veřejné správy, která představovala zánik okresních úřadů, jejichţ pravomoci bylo nutno přesunout na kraje a obce. Především bylo nutné změnit princip státního dozoru nad obcemi. Povinnosti a oprávnění okresních úřadů při dozoru nad samostatnou působností obcí byly přesunuty do přenesené působnosti krajských úřadů. Krajské úřady taky vykonávají dozor nad přenesenou působností obce. K vykonávání těchto povinností budou mít k dispozici zvláštní orgán. Zruší se také ustanovení týkající se jen měst Brno, Ostrava a Plzeň. Zruší se tím rozdíl mezi dozorem nad těmito a ostatními městy. Dozor nyní začaly vykonávat kraje. Nový zákon také obsahoval zpřesnění některých definic nebo upřesňující ustanovení.4 Původní návrh zákona č. 313/2002 Sb. v §4 k výčtu statutárních měst přidal Teplice. K orgánům statutárních měst, MO a MČ přidal jejich zvláštní orgány. Statut mohl obsahovat (společně jiţ s dříve platnou úpravou) i další náleţitosti stanovil-li to další zákon. Nově mohl statut města fakultativně svěřovat v samostatné působnosti MO nebo MČ jen schvalování
4
Sněmovní tisk 1156/0, 2001
24
programu rozvoje městského obvodu nebo městské části, rozhodování o majetkoprávních úkonech, zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části, ukládání pokut a výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační sloţky městského obvodu nebo městské části. Přibyly nové odstavce týkající se svěřeného majetku: případy, ve kterých lze majetek odejmout a ustanovení, ţe k odejmutí majetku je potřeba souhlas zastupitelstva města. Změny nastaly i v majetkoprávních úkonech, které mohly MO/MČ konat. MO/MČ mohly vkládat peněţité i nepeněţité vklady do právnických osob (původně obchodních společností) to bylo nutné, aby mohly MO/MČ rozhodovat o majetkové účasti v právnických osobách, které zaloţily. Dále přibyla moţnost poskytování věcných a peněţitých darů fyzickým a právnickým osobám a moţnost poskytování dotací občanským sdruţením, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeţe, tělovýchovy a sportu, sociálních sluţeb, poţární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany ţivotního prostředí. MO/MČ navíc přišly o moţnost poskytnout věcný a peněţitý dar, uzavřít dohodu o splátkách delších neţ 18 měsíců (původní odstavec 2 §133). Po ukončení činnosti okresních úřadů byla jejich dosavadní působnost přenesena na obce s rozšířenou působností a tím byl zrušen rozdíl mezi rozsahem přenesené působnosti měst Brno, Ostrava a Plzeň a ostatních statutárních měst. Orgány všech statutárních měst začaly vykonávat přenesenou působnost, která náleţí všem obcím, pověřeným obecním úřadům i obecním úřadům s rozšířenou působností. Územně členěná statutární města ve svém statutu mohla některé působnosti svěřit orgánům městských obvodů a městských částí. Došlo taky ke konkrétnímu pojmenování „místostarostů“ statutárního města, kteří byli označeni jako náměstci. Další úpravou dostaly MO/MČ povinnost zřídit funkci tajemníka. Aţ do této doby to byla pouze moţnost, ne povinnost. Dozor nad MO/MČ v samostatné i přenesené působnosti měl nyní vykonávat magistrát. Pokud MO/MČ nezjednalo nápravu opatření v samostatné působnosti, které bylo v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, zastupitelstvo města toto opatření zrušilo. Pokud se jednalo o opatření v přenesené působnosti, zrušil jej magistrát. V navrhovaných úpravách byla doplněna jako statutární město Karviná. Dále poslanec Jan Vidím navrhl za statutární město i Mladou Boleslav – návrh byl přijat. Senát poté navrhl, aby dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí vykonávalo Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti. Poté ještě senát doplnil, ţe statut města je vydáván obecně závaznou
25
vyhláškou (toto bylo obsaţeno i ve starším zákoně, ale při nových změnách a přesouvání různých odstavců bylo toto opomenuto). Zákon č. 313/2002 Sb., který měnil zákon o obcích, byl zveřejněn ve Sbírce zákonů 12. 7. 2002 a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2003. (Tento zákon je zařazen v období 2000-2002 z toho důvodu, ţe jeho návrh byl podán 14. 11. 2001). Dne 31. 12. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 450/2001 Sb., který dodával, ţe obec nesmí majetkem ručit za závazky fyzických a právnických osob, jichţ není zřizovatelem, a také ţe stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevzal smluvně. Zákon č. 311/2002 Sb. o obecní policii, který nabyl účinnosti 1. 1. 2003 a také upravoval zákon č. 128/2000 Sb., pouze měnil obecní policii z organizační sloţky obce na orgán obce. Další zákon z tohoto období, který měnily zákon č. 128/2000 Sb. byl zákon č. 273/2001 Sb. o právech příslušníku národnostních menšin a o změně některých zákonů, který ovšem výrazně zákon o obcích neměnil.
1.2.2. Období 2002-2006 Zákon č. 59/2003 Sb. o myslivosti, zákon č. 22/2004 Sb. o místním referendu, dále zákon č. 216/2004 Sb. změně některých zákonů, zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, zákon č. 626/2004 Sb. změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování, zákon č. 501/2004 Sb. o změně zákonů v souvislosti s přijetím správního řádu, zákon č. 413/2004 Sb. související s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací, č. 61/2006 související se svobodném přístupu k informacím, č. 245/2006 Sb. o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, zákon o obcích výrazně nezměnily. Zákon č. 421/2004 Sb. upravoval přezkoumání hospodaření obcí, která přezkoumání zadá krajskému úřadu nebo auditorovi. Přezkoumávání bylo určeno jako přenesená působnost kraje. Dne 19. 5. 2005 předloţila poslanecká sněmovna návrh novely zákona o obcích. Jejím cílem bylo sjednotit právní úpravu dozoru, který byl v jednotlivých zákonech upraven nejednotně a také vystihnout stav mezi dozorem a kontrolou. V návrhu byl doplněn §12 a to povinností obce zaslat obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra a nařízení obce neprodleně po dni jeho vyhlášení krajskému úřadu. Bylo upraveno i sloučení obcí, připojení obce, městských částí nebo městských obvodů nebo 26
oddělení části obce, které šlo provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh na oddělení části obce musel být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku. Novela určovala, ţe dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obce a členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se přihlíţí k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Také bylo nově ustanoveno, ţe Ministerstvo vnitra (původně ředitel krajského úřadu) jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra.5 Změnou novely bylo to, ţe dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí mělo vykonávat pouze Ministerstvo vnitra. Původně dozor prováděl i krajský úřad. Co se týče přenesené působnosti, byla celá odpovědnost nad jejím dozorem svěřena krajským úřadům, případně věcně příslušným ministerstvům nebo jiným ústředním správním úřadům, za podmínky ţe ministerstva a správní úřady mohly zasáhnout jen v případě nečinnosti krajského úřadu. Dozor nad výkonem samostatné působnosti MO/MČ územně členěných statutárních měst vykonávají magistráty, které mohou pozastavit výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření. Zrušit je ovšem můţe jen zastupitelstvo města. Senát poté návrh doplnil o nová statutární města a to Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek. Tento návrh byl schválen a novela zákona o obcích č. 234/2006 Sb. nabyla účinnosti 1. 6. 2006.
1.2.3. Období 2006-2010 I v tomto období se objevily zákony, které upravovaly zákon o obcích jen mírně, např. zákon č. 169/2008 Sb. o místním referendu, č. 305/2008 Sb. o nemocenském pojištění, č. 477/2008 Sb., č. 326/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu, č. 227/2009 Sb., č. 424/2010 Sb., č. 281/2009 Sb. Větší změny přinesl zákon č. 298/2008 Sb., jehoţ hlavním cílem bylo odstranit malou provázanost zákonů o územních samosprávných celcích s volebními zákony, přesněji ustanovení upravujících fungování územního samosprávného celku v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva (včetně správce obce). Statutárních měst se týkala hlavně změna ve svolávání ustavujícího zastupitelstva městské části. Podle § 91 téhoţ zákona by zastupitelstvo svolávalo Ministerstvo vnitra. Ale obecně nad samostatnou
5
Sněmovní tisk 987/0, část č. 1 / 2, 2005
27
působností městských částí vykonává dozor i kontrolu magistrát, proto byla pravomoc svolání zastupitelstva svěřena jemu. Zákon nabyl účinnosti 19. 8. 2008. 6 Dne 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jeho právní úpravy měly optimalizovat příjmy státního rozpočtu, podpořit hospodářský růst a zastavit vzestup výdajů. Obcí se dotkl hlavně tak, ţe uvolnění členové zastupitelstev neměli první tři dny nemoci nárok na měsíční odměnu.
6
Sněmovní tisk 519/0, část 1 / 2, 2008
28
2. STATUTY MĚST K 31. 12. 2010 má Česká republika 23 statutárních měst (Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav), z toho 7 se jich dělí na MO/MČ – Liberec, Brno, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem. Dalším městem, které se dělí na městské části, je Praha, ale tu zákon upravuje samostatně a není statutárním městem. V zákoně č.128/2000 Sb. je určeno, ţe územně členěná města si své poměry upraví statutem, které město vydá jako obecně závaznou vyhlášku. Zákon č. 128/2000 Sb. Určil, ţe města stanoví ve svých statutech zejména: a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území, b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti, c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti, d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí, e) zdroje peněţních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti, f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských obvodech a městských částech, g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi, h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv, i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační sloţky, j) další záleţitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Statut města nemusí mít jen územně členěná města. Mohou ho zřídit i ostatní statutární města – např. Olomouc měla svůj statut od roku 1996 do roku 2005, kdy byl zrušen.
29
2.1.
Výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území
Územně členěná statutární města se člení buď na městské části, nebo obvody. Nejvyššími orgány MO/MČ jsou jejich zastupitelstva. Počet MO/MČ a vymezení jejich území je uveden ve statutu města. Následující tabulka ukazuje počet MO/MČ jednotlivých územně členěných měst. Tab. 2 - Městské obvody/části statutárních měst Město
MO/MČ
Počet
Liberec
MO
1
Brno
MČ
29
Opava
MČ
8
Ostrava
MO
23
Pardubice
MO
8
Plzeň
MO
10
Ústí nad Labem
MO
4 Zdroj: Statuty měst
Statutární město Liberec má podle svého statutu zřízený jeden samostatný městský obvod, a to Vratislavice nad Nisou. Zbylá část města se nečlení a je přímo spravován orgány města. Tato část města se dále dělí na 32 městských čtvrtí. Statutární město Brno se naproti tomu dělí celé, a to na 29 městských částí. Statutární město Opava se dělí na 8 městských částí, které ovšem nepokrývají celé město. Střed města je spravován orgány města. Ostrava se dělí na 23 městských obvodů, které pokrývají celé město. Plzeň se podle svého statutu dělí na 10 městských obvodů, které, stejně jako u Ostravy, pokrývají celé město. Ústí nad Labem se dělí na 4 městské obvody, které se nacházejí na celém území města. (Statut Pardubic bude upraven v samostatné kapitole).
2.2.
Pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti
Samostatná působnost je vlastně samosprávou obcí – obec sama spravuje své náleţitosti, které jí nebyly odňaty státem. Obec jedná svým vlastním jménem na svůj vlastní účet. Stát a 30
kraj mohou do samostatné působnosti obcí zasahovat jen tehdy, pokud to vyţaduje ochrana zákona. Orgánem měst v oblasti samostatné působnosti jsou zastupitelstva. Většina statutů se, co se týče pravomocí zastupitelstva v samostatné působnosti, odvolává na zákon o obcích, který je vymezuje takto7: a) schvalovat program rozvoje obce, b) schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, c) zřizovat trvalé a dočasné peněţní fondy obce, d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační sloţky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, e) rozhodovat o zaloţení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v jiţ zaloţených právnických osobách, f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichţ má obec majetkovou účast, g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichţ má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání, h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce, i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda, j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakoţ i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, o) zřizovat a zrušovat obecní policii, p) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, q) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, r) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, s) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
7
Zákon č. 128/2000 Sb.
31
t) rozhodovat o peněţitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, u) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímţ hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis, y) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem. Navíc rozhodují zastupitelstva o majetkoprávních úkonech města. Zastupitelstva si mohou vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti, mimo těch, které jsou vyhrazeny radě. Např. zastupitelstvo města Brna si vyhradilo pravomoc vydávat územní plán a regulační plány opatřením obecné povahy, a to po projednání v zastupitelstvech městských částí, jejichţ území je předmětnou územně-plánovací dokumentací řešeno; v případě nesouhlasu aţ na základě dohadovacího řízení; dále si vyhradilo pravomoc stanovit výši osobních a věcných výdajů na činnost Magistrátu města Brna a zvláštních orgánů města; rozhodovat o svěření majetku či věci z vlastnictví statutárního města městské části a o jejich odejmutí. Dalším orgánem jsou rady. Rady statutárních měst jsou výkonnými orgány měst v oblasti samostatné působnosti. Většina měst opět zakládá jejich pravomoci na zákoně o obcích, kdy je radě vyhrazeno: a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním sloţkám zaloţeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce, c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předloţené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, e) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, f) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, g) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
32
h) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, i) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních sloţkách obce, j) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost můţe rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, k) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, l) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost můţe rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti, m) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stíţností, n) schvalovat organizační řád obecního úřadu, o) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem. Rady měst také zřizují a ruší komise – své iniciativní a poradní orgány. Rada v městech Ostrava, Opava vykonává některé z působností i pro MO/MČ. Přenesená působnost je vlastně výkon státní správy, který byl svěřen orgánům měst. Tato působnost je vykonávána jménem státu. Ve statutárních městech ji vykonávají hlavně magistráty. Ty jsou tvořeny primátorem, náměstkem/náměstky, tajemníkem a zaměstnanci magistrátu. Úkoly, které vykonává magistrát v přenesené působnosti, vymezilo ve svém statutu město Brno: a) vykonává pro správní obvod Brno působnost pověřeného obecního úřadu a působnost obecního úřadu s rozšířenou působností b) se souhlasem městských částí vykonává některé činnost, které vykonávají podle zvláštních obecní úřady, c) v příslušných oblastech přezkoumává rozhodnutí městských částí vydaná v 1. stupni správního řízení, včetně rozhodnutí o přestupcích a jiných správních deliktech, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, d) vykonává dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatřeni orgánů městských částí v přenesené působnosti v rozsahu dle zvláštního právního předpisu, e) kontroluje výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských částí, 33
f) poskytuje městským částem odbornou pomoc při plnění úkolů v oblasti přenesené působnosti, g) zajišťuje připravenost správního obvodu města na mimořádné události a provádění záchranných a likvidačních prací, přičemţ úkoly magistrátu v této oblasti a další úkoly plní Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, h) zajišťuje úkoly v systému hospodářských opatření pro krizové stavy a úkoly v oblasti ochrany státu. Další statutární města nemají vymezenou přenesenou působnost ve svých statutech, ale případně ji upravují interními předpisy. Přenesenou působnost vykonává dále Rada obce, která můţe vydávat nařízení.
2.3.
Pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti
Pravomoci v samostatné působnosti svěřené zastupitelstvům MO/MČ vychází ze zákona o obcích: a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části, b) rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v § 133 odst. 1, c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části, d) ukládání pokut podle § 58, e) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační sloţky městského obvodu nebo městské části. Tyto pravomoci statutární města různým způsobem rozšiřují. Např. to je schvalování rozpočtového výhledu, rozpočtu a závěrečného účtu; moţnost vyjadřovat se k záměrům města; zřizovat a rušit příspěvkové organizace města a organizační sloţky MO/MČ. Dále mohou provádět majetkoprávní úkony, které opět mohou nabývat různých podob v závislosti na rozhodnutí města. Rady MO/MČ mají velmi podobné pravomoci jako rady měst, jen je vykonávají na území svého MO/MČ. Přenesenou působnost vykonávají úřady MO/MČ. Obvykle vykonávají stejnou státní správu jako podle zvláštních zákonů města a pak státní správu, kterou jim svěří statut. Úřad MO/MČ tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník úřadu MO/MČ a další zaměstnanci města zařazeni do úřadu MO/MČ. V čele úřadu městského obvodu je starosta. Statutem můţe také město určit, ţe některé oblasti přenesené působnost bude pro MO/MČ 34
vykonávat magistrát nebo jiný MO/MČ. Přenesenou působnost mají MO/MČ ve městech Brno, Liberec, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem. Pouze samostatnou působnost vykonávají MO/MČ v Opavě. Rady MO/MČ nevykonávají přenesenou působnost, tzn. nemohou vydávat nařízení.
2.4.
Zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti
Základním nástrojem finančního hospodaření měst a městských částí/obvodů je rozpočet. Při sestavování rozpočtu se města a MO/MČ řídí zákonem o obcích, zákonem o rozpočtových pravidlech územních dalšími závaznými předpisy, například vyhláškou Ministerstva financí č.323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, a samozřejmě svými statuty. Rozpočty všech územně členěných statutárních měst se rozdělují na rozpočty města a rozpočty MO/MČ. Rozpočet města schvaluje zastupitelstvo města a rozpočty MO/MČ jejich zastupitelstva. Zdroje příjmů MO/MČ, které jsou definovány statuty, mohou být především tyto: 1. Vlastní příjmy, 2. Podíl na daňových příjmech města, 3. Transfery. Konkrétněji to mohou být tyto: a. transfery (účelové, neúčelové, investiční) z rozpočtu města, státního rozpočtu a státních fondů b. specifické transfery z rozpočtu města poskytovaná v souvislosti s plněním funkcí celoměstského významu c. podíl na daňových výnosech, daných zákonem o rozpočtovém určení daně d. příjmy z hospodaření se svěřeným majetkem a z fondů městských obvodů e. příjmy z vlastní hospodářské činnosti f. příjmy z hospodářské činnosti právnických osob zřízených městem, MO/MČ g. příjmy ze správní činnosti, zejména ze správních poplatků, vybraných pokut a odvodů uloţených v pravomoci městského obvodu 35
h. výnosy z místních poplatků, nestanoví-li obecně závazná vyhláška města jinak i. přijaté peněţité dary a příspěvky j. jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy Poté to mohou být speciální příjmy jako poplatky za ukládání odpadu na skládkách na území městského obvodu, s výjimkou skládek města nebo příjmy z poplatků za vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Ad2) Podíl MO/MČ na těchto příjmech má například město Opava stanovený jako část z výnosu z těchto příjmů ze schváleného rozpočtu města celkem. Procentní podíl jednotlivých MČ stanovuje počtem obyvatel k 1. 1. běţného roku a velikostního koeficientu, který je stanoven v příloze zákona o rozpočtovém určení výnosů. Tyto koeficienty jsou následující: Tab. 3 – Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů Obce s počtem obyvatel (od - do obyvatel)
Koeficienty postupných přechodů
0-300
1
301-5 000
1,064
5 001-30 000
30 001 a více
Násobek postupných přechodů 1,0000 x počet obyvatel obce 300 + 1,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 300
1,3872
5 300,8 + 1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 5 000
1,7629
39 980,8 + 1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000 Zdroj: příloha č.2 zákona č. 243/2000 Sb.
V Liberci v navrhovaném rozpočtu pro rok 2011 byl městskému obvodu přislíben 0,75 násobek daňových příjmů b)-g) určených pro město Liberec. V Plzni výši podílů jednotlivých obvodů stanovuje zastupitelstvo rámci stanovení finančního vztahu rozpočtu města a městských obvodů. Pro rok 2011 se procentní podíl na uvedených daních neměnil a zůstal na úrovni roku 2010, tzn. podíl městských obvodů 1 – 10 na DPH ve výši 15,662% a podíl na dani
z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti ve výši 23,533%. Ad3) Dalším druhem zdrojů MČ jsou transfery. Ty mohou být od státu, státních fondů, města, jiných městských částí/obvodů, od obcí z jiného okresu nebo kraje. Dále to mohou být převody z vlastních fondů hospodářské (podnikatelské) činnosti. Neinvestiční transfery přijaté 36
od státu v rámci souhrnného dotačního vztahu jsou kaţdý rok určovány zákonem o státním rozpočtu. Jejich částí je i příspěvek na výkon státní správy, který je nárokový a jehoţ velikost transferu je závislá na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, na velikosti správního obvodu vyjádřené počtem obyvatel, na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde je velikost správního centra vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obce. Město Brno například stanovuje podíl MČ na daňových příjmech zastupitelstvo města kaţdý rok nejpozději do 15. listopadu a následně je poskytuje MČ jako transfer. Převody z rozpočtů měst do rozpočtů obcí nejsou obvykle řešeny přes poloţky, ale řeší se interně. Jen město Brno převádí prostředky ze svého rozpočtu do rozpočtu MO/MČ vyuţitím ve třídě 5 „Běţné výdaje“, podseskupení „Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně“, poloţku 5321 „Neinvestiční transfery obcím“.
37
3.
STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE
3.1. Obecné charakteristiky města Pardubice se nachází ve východních Čechách a jsou správním střediskem Pardubického kraje. Mají rozlohu 82,66 km2 a s počtem 90 401 bydlících obyvatel (k 31. 12. 20108) jsou desátým největším městem ČR. V hospodářské činnosti Pardubic převaţuje obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství. Podle právní formy je zastoupeno nejvíce ţivnostníků. Nezaměstnanost v Pardubicích prudce vzrostla během roku 2009 ze 4 % na 7 %. V nynější době kolem této hodnoty mírně kolísá. První písemná zmínka o Pardubicích pochází z roku 1295, městem se staly mezi lety 1332-1340. Od roku 1990 jsou Pardubice statutárním městem, které se dělí na 8 městských obvodů. Pardubice jsou také významným ţelezničním uzlem. Nachází se zde i mezinárodní letiště s vojenským i civilním provozem. Z hlediska silniční dopravy čekají Pardubice na dokončení dálnice D11, velkým projektem v oblasti vodní dopravy je i plánované splavnění Labe do Pardubic. Obrázek 1 – Městské obvody Pardubic
Zdroj: oficiální stránky statutárního města Pardubic
Počet obyvatel Pardubic za posledních 5 let stoupl o 2141 obyvatel. V grafu níţe vidíme, ţe počet obyvatel města kaţdým rokem rostl, přičemţ největší nárůst se objevil v roce 8
ČSÚ, Statistická ročenka Pardubického kraje
38
2007, coţ bylo způsobeno připojením obce Hostovice k městu. Společně s počtem obyvatel roste i průměrný věk, který v roce 2009 dosáhl 42,2 let. Graf 1 - Počet obyvatel Pardubic
Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky kraje
Obvody města samozřejmě nejsou stejně velké, a proto jsou i různě zalidněné. Následující tabulka zobrazuje počet obyvatel v jednotlivých MO k 31. 12. 2006. Z tabulky je patrné, ţe nejlidnatějším obvodem je MO Střed, obvodem s nejméně obyvateli jsou nejnověji připojené Hostovice. Tab. 4 – Počet obyvatel MO k 31. 12. 2006 MO I - Střed MO II - Polabiny MO III - Studánka MO IV - Pardubičky
Počet obyvatel v MO* 21 168,00 MO V - Dukla 19 506,00 MO VI - Svítkov 16 104,00 MO VII - Rosice 4 794,00 MO VIII - Hostovice
16 412,00 4 577,00 5 859,00 241,00
*včetně trvale přihlášených cizinců Zdroj: oficiální stránky statutárního města Pardubic
V grafu 2 můţeme sledovat vývoj nezaměstnanosti v Pardubicích. Na konci roku 2005 byla nezaměstnanost 6 %, v roce 2006 klesla na 5,1 % a v průběhu roku 2007 se ji podařilo sníţit na 3,6 %. V roce 2008 nezaměstnanost mírně stoupla na 4,2 % a poté, nejspíše vinou hospodářské krize narostla v roce 2009 na hodnotu 7,3 %, která zůstala stejná i v roce 2010.
39
Graf 2 - Nezaměstnanost v Pardubicích
Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, MPSV
3.2. Správa města Pardubice jsou základním územním samosprávným společenství občanů a veřejnoprávní korporací a jako takové je právnickou osobou, která má vlastní majetek. Jak bylo řečeno, jsou statutárním městem, které se ze zákona o obcích člení na městské obvody s vlastními orgány samosprávy. Městské obvody mohou ze zákona a ze statutu města jednat za město Pardubice. Právní úkony jménem města provádí primátor, případně jeho náměstci, starostové MO, místostarostové MO, je-li to stanovené vnitřními předpisy, mohou za město jednat i jeho zaměstnanci. Pokud je některé úkony nutno schválit zastupitelstvem či radou, nelze je provést bez jejich schválení. Město je v samostatné a přenesené působnosti spravováno orgány, jejichţ postavení, pravomoci a působnost jsou vymezeny v zákoně o obcích. Orgány města jsou zastupitelstvo, rada, primátor, magistrát, městská policie, komise rady, kolegium starostů, případně jiný orgán, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem v samostatné působnosti a skládá se z 39 členů, z nichţ je nyní nejvíce členů ČSSD (2011). Zastupitelstvo plní úkoly dané zákonem o obcích a statutem. Zřizuje dva výbory a to finanční a kontrolní. Rada je výkonným orgánem v samostatné působnosti a odpovídá zastupitelstvu města. Rada ke své činnosti zřizuje komise, v současné době je v Pardubicích 14 komisí. Primátor zastupuje město navenek, je volen ze členů zastupitelstva a taky zastupitelstvu odpovídá a v případě jeho nepřítomnosti ho zastupují náměstci. Magistrát vykonává činnosti jak v přenesené, tak samostatné působnosti. Tvoří ho primátor, náměstci, tajemník a zaměstnanci. Kolegium starostů je svoláváno primátorem zpravidla jednou za měsíc nebo dle potřeby. 40
3.3. Správa městských obvodů Městské obvody jsou, co se týče jejich orgánů, podobné obcím – nachází se v nich zastupitelstvo, rada, starosta, úřad MO, komise rady a jiný orgán, pokud tak stanovil zvláštní zákon. Působnost orgánů se vztahuje pouze na území MO, není-li stanoveno jinak statutem nebo úkonem zastupitelstva. V MO, kde se nezřizuje rada, plní její úkoly zastupitelstvo a tam, kde se nezřizuje funkce tajemníka, vykonává jeho funkci starosta MO. Zastupitelstvo MO se skládá ze členů zvolených v MO. O počtu členů rozhoduje zastupitelstvo MO. Ve většině MO Pardubic je 15 zastupitelů, jen v jednom z nich je zastupitelů 9. Pro pravomoc, působnost a postavení se vyuţívají ustanovení o zastupitelstvu obcí. Zastupitelstvo MO má v Pardubicích svěřeny tyto pravomoci: přijímá slib členů zastupitelstva MO, stanoví počet členů rady MO, volí starostu, místostarostu, členy rady a případně je odvolává z funkcí, schvaluje program rozvoje MO, rozpočet MO a závěrečný účet, navrhuje sloučení nebo rozdělení MO, rozhoduje o odměňování členů zastupitelstva, o způsobu vyuţití svěřeného majetku, vyjadřuje se k územnímu plánu, přijímá stanovisko k návrhu o konání místního referenda, zřizuje a zrušuje výbory zastupitelstva obvodu, zřizuje organizační sloţky MO. Dále si zastupitelstvo můţe analogicky dle zákona o obcích ve své samostatné působnosti vyhradit další pravomoci, rozhoduje o zrušení usnesení rady obvodu, rozhoduje o majetkoprávních úkonech, schvaluje pro své jednání organizační řád. Jeho jednání jsou veřejná. Zastupitelstvo nerozhoduje o věcech v přenesené působnosti. Rada MO je stejně jako rada města výkonným orgánem v samostatné působnosti a odpovídá zastupitelstvu MO. Opět se pro stanovení pravomocí, působnosti a postavení vyuţívá analogie k radě města, samozřejmě s tím rozdílem, ţe rada MO nesmí překročit území MO. Rada MO hospodaří podle rozpočtu MO, projednává stanoviska k otázkám týkající se MO, projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předloţené zastupitelstvem nebo komisemi MO, stanovuje rozdělení pravomocí v úřadu MO, zřizuje, řídí a ruší komise, na návrh tajemníka odvolává a jmenuje vedoucí odborů úřadu MO, na návrh tajemníka rozhoduje o organizační struktuře MO, kontroluje činnost úřadu MO, ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti, stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stíţností daným městským obvodem a rozhoduje o dalších otázkách v samostatné působnosti MO, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu MO. Na rozdíl od zastupitelstva MO jsou jednání rady MO neveřejná. Starosta MO je volen zastupitelstvem MO a je mu odpovědný ze své činnosti. Jeho postavení je analogické pro starostu obce, jen je starosta MO omezen kompetencemi MO. 41
Úřad MO tvoří starosta MO, místostarostové MO, tajemník (je-li tato funkce zřízena) a poté zaměstnanci města, zařazení do úřadu MO. V čele stojí starosta MO. Postavení a činnost úřadu se řídí ustanoveními zákona o obcích, které se vztahují na úřad a magistrát, statutem a dále vnitřními předpisy daného MO. Pro výbory a komise MO se rovněţ pouţívají ustanovení ze zákona o obcích, která se vztahují na výbory a komise obcí. Orgány města a MO podle statutu respektují svá postavení, stanoviska a návrhy učiněné v zájmu občanů a městský obvodů a chovají se tak, aby jejich rozdílné názory nebyly příčinou nepřijetí optimálního rozhodnutí. Primátor města a jeho náměstci mají právo účastnit se zasedání zastupitelstva MO, kde mají poradní hlas. Totéţ platí i pro starosty a místostarosty MO, kteří se mají právo se účastnit zasedání zastupitelstva města, kde mají poradní hlas. Tajemník magistrátu svolává tajemníky úřadů MO ke koordinaci výkonu veřejné správy. Magistrát města svolává vedoucí odborů a magistrátu a úřadů ke koordinaci k zajištění optimálního výkonu veřejné správy. Magistrát také poskytuje úřadům metodickou pomoc. Městské obvody mezi sebou mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy k zajištění výkonu přenesené působnosti. Usnesení zastupitelstva a rady města Pardubice v oblastech, které nejsou svěřeny MO, jsou pro MO závazná. Orgány MO nemohou pro svůj územní obvod vydávat právní předpisy, obecně závazné vyhlášky nebo nařízení. Při přípravě obecně závazných vyhlášek konzultují příslušné odbory magistrátu text s příslušnými obory úřadů MO. Před tím, neţ je předloţen konečný návrh radě nebo zastupitelstvu si odbory magistrátu vyţádají stanovisko MO, na které mají MO lhůtu minimálně 30 dnů. Takové stanovisko se pak stává podkladem pro rozhodnutí města. Obdobná praxe se v Pardubicích vyuţívá i pro nařízení města. Magistrát v součinnosti s úřady MO poté vyhlásí daný předpis na úředních deskách nebo způsobem v místě obvyklým).
3.4. Příjmy, výdaje a majetek města a městských obvodů Město Pardubice i jeho městské obvody sestavují své rozpočty a hospodaří podle nich. Hospodaření se řídí příslušnými zákony a statutem, který navíc stanovuje vztahy mezi rozpočty – ty jsou na sobě vzájemně nezávislé. Konkrétní druhy příjmů města, které jsou součástí rozpočtů MO, jsou tyto: -
příjmy z místních poplatků (vybíraných na území obvodů),
-
příjmy z dalších poplatků, pokut, plateb, nájmů z pozemků a umístění reklamních zařízení, 42
-
příjmy ze sdruţených prostředků podle smluv obvodu s jinými subjekty,
-
pouţití prostředků fondů,
-
dary,
-
příjmy z vlastního hospodaření,
-
MO náleţí podíl na daňových příjmech statutárního města, a to podíl n výnosu daně z nemovitosti, daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob s výjimkou daně z příjmu právnických osob, kde je plátcem město. Procento, z těchto daní, které získá MO, se stanoví jako násobek počtu obyvatel MO k 1. září běţného roku a koeficientu, který má kaţdý MO stanoven,
-
transfery na výdaje v oblasti ţivotního prostředí – jako podíl v % z výnosu daní,
-
transfery na výdaje v oblasti dopravy – jako podíl v % z výnosu daní,
-
transfer na výplatu sociálních dávek dle skutečně vyplacených v jednotlivých městských obvodech v daném roce,
-
ostatní transfery se řeší při tvorbě rozpočtu města,
-
ostatní a nahodilé příjmy.
Do místních poplatků, které MO vybírají, patří poplatek za zvláštní uţívání veřejného prostranství, poplatek ze psů, ze vstupného, za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města a poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů (dále TKO). Všechny finanční prostředky, které MO na tomto úseku vyberou, jsou v celé výši jejich příjmem, kromě poplatku za TKO. Tento poplatek je převáděn z rozpočtu MO do rozpočtu města, a to následovně: základem pro výpočet je 94 % předpisu poplatku za TKO (předpis je násobkem výše poplatku, která se stanovuje kaţdý rok, a počtem poplatníků v jednotlivých obvodech, které jsou kaţdoročně upřesňovány k 1.9. příslušného roku). Ze základní částky poté převádí MO určité procento do rozpočtu města. MO I, II, III a V převádí 91 % této částky, MO IV, VI, VII a VIII převádí 75 %. Technicky je tento převod převáděn ve formě podílu na dani z přidané hodnoty a je převáděn ve dvou splátkách, a to ve výši 70 % transferu do 30. 6. a ve výši 30 % transferu do 30. 11. příslušného roku. Podíl na daňových příjmech je MO vyplácen jednou měsíčně, poté, co město obdrţí finance z finančního úřadu. Koeficient, dle kterého se rozdělují transfery je závislý na počtu obyvatel a rozsahu působnosti daného MO. Podíl na daních se tedy vypočítá jako koeficient, násobený celkovou částkou připsaných daní, vyděleno 100. Pokud se město Pardubice 43
podílelo na určité investiční akci MO a MO musí daný podíl města splácet, strhává se tato částka MO právě z výnosu na daňových příjmech města. Vyúčtování transferu na výplatu sociálních dávek probíhá taktéţ kaţdý měsíc. Městu na začátku roku pošle Ministerstvo sociálních věcí oznámení, o výši dotací, kterou město na oblast sociálních věcí získá. Kaţdý měsíc jsou na účet města připisovány dotace, které město následně podle určitého koeficientu rozdělí MO. V následující tabulce je vidět příklad rozpisu podílu na daních, a to pro MO I za duben 2011. Tab. 5 – Rozpis podílu na daních a soc. dávkách9 Transfery na MO rok 2011 - DUBEN Na účet města byly připsány daně celkem 40 182 938,36 Na účet města byla připsána dotace na soc. dávky 5 500 000,00 MO I - Střed podíl na daních 3,491986*D8/100 1 403 183,00 podíl na dotaci na soc. dávky 0,134615*D10 740 383,00 Zdroj: oddělení rozpočtu magistrátu Pardubic
V mimořádných případech můţe zastupitelstvo MO poţádat město o poskytnutí návratné finanční výpomoci, o které rozhoduje zastupitelstvo města s přihlédnutím k výsledkům hospodaření MO. Dalším příjmem MO by mohla být část ze souhrnného dotačního vztahu, který je dotací z rozpočtů ústřední úrovně na zdravotnictví, školství a přenesenou působnost – tato dotace zůstává ovšem v celé výši v příjmech města. Sloţení výdajové části rozpočtu je na zastupitelstvech jednotlivých obvodů. Obvody mají povinnost předávat městu svůj rozpočet a jeho měsíční plnění. Pokud MO poruší své povinnosti a město za něj musí platit pokuty, sankce a náhrady škod je tyto pokuty MO povinen uhradit městu. Pokud MO tyto pokuty neplatí, jsou mu strţeny z transferů a daňových výnosů. MO můţe uzavírat závazkové vztahy, ale jen ty, které bude schopen splatit. Vyúčtování vztahů rozpočtu města Pardubice a MO je proveden v závěrečném účtu. Město můţe MO svěřit svůj majetek do správy. Tímto majetkem jsou podle statutu nemovité věci, jejichţ vlastníkem je město a jejichţ správa a práva k nim byly svěřeny MO a dále movitý majetek, který byl svěřen MO v době jejich vzniku, v době jejich existence a movité věci, které obvody nabyly ze svého rozpočtu, vlastním hospodařením, přijetím darů či jiným zákonným způsobem. Z nabytí majetku do správy vyplývají i práva a povinnosti:
9
Kompletní tabulka je v příloze č.3.
44
-
udrţovat majetek v dobrém stavu,
-
vést operativní a další evidenci majetku,
-
provádět soustavně a důsledně všechna nezbytná organizační, bezpečnostní a protipoţární opatření k předcházení poškození, zničení nebo zneuţívání tohoto majetku,
-
vyuţívat všechny právní prostředky na ochranu majetku proti tomu, kdo zasahuje neoprávněně do vlastnického práva,
-
uplatňovat nároky na náhradu škody, plnit oznamovací povinnost vyplývající z trestně právních či jiných předpisů.
K nakládání s majetkem musí v Pardubicích MO zpracovat Pravidla hospodaření s majetkem města, dále nesmí tento majetek zcizit, poskytnout ho jako záruku nebo zatíţit. Městské obvody, na rozdíl od města nemají oprávnění zakládat a zřizovat právnické osoby, ani svým vkladem vstupovat do obchodních společností a nadací. MO mohou pouze zakládat organizační sloţky města pro činnosti, ke kterým jsou oprávněny. MO mohou provádět i investice, jejichţ cenový strop magistrát města nijak neomezil, jelikoţ se předpokládá, ţe na větší investiční akce nemají MO dostatek finančních prostředků, takţe při jejich realizaci musí spolupracovat s magistrátem.
3.5. Rozsah samostatné a přenesené působnosti městských obvodů Samostatná působnost MO je rozdělena na 16 úseků. Na prvním z nich, finančním úseku, mohou MO v samostatné působnosti sestavovat rozpočet, hospodařit dle něj, provádějí finanční vypořádání a sestavují závěrečný účet, vytvářejí peněţní a majetkové fondy, sdruţují prostředky s jinými právnickými nebo fyzickými osobami, organizují sbírky k veřejně prospěšným účelům, poskytují dary fyzickým i právnickým osobám, vedou účetnictví a odpovídají za něj. Druhý úsek tvoří obnova a rozvoj města. Zde se samostatná působnost týká různých stanovisek, iniciativních námětů a zpracovávání vlastního programu rozvoje obvodu. Na úseku ţivotního prostředí se MO starají hlavně o údrţbu zeleně a veřejných prostranství. Dále se na úseku investiční výstavby vyjadřují k návrhům výstavby a předkládají městu návrhy na velké výstavby. Následuje úsek komunálních sluţeb a úsek dopravy a silničního hospodářství. Na úseku bytového hospodářství a nebytových prostor hospodaří s nebytovými prostorami a spravují domovní a bytový fond. Dalším úsekem je školství a výchova, kultura a sport, zdravotnictví, sociální věci, vnitřní věci, poţární ochrana, obecně závazné vyhlášky, městský informační systém. Posledním úsekem je správa majetku města, v jejímţ rámci 45
zajišťují dohled nad památkami na území MO a vydávají souhlas k zvláštnímu vyuţívání veřejných prostranství. Orgány MO mohou vykonávat přenesenou působnost, pokud jim ji statutem město svěří10. Tuto činnost vykonávají na svém území, s výjimkou MO IV, která vykonává tyto působnosti i pro MO VIII. Na základě §139 odst. 3 zákona o obcích je v Pardubicích sedm obvodů (z osmi) obecným stavebným úřadem s působností pro území obvodu, jehoţ působnost je omezena činnostmi, které byly vyhrazeny magistrátu města. Těmito činnostmi jsou správní činnost na úseku územního řízení, rozhodování o územních opatřeních, o stavební uzávěře a asanaci území; poskytování územně plánovací informace; a dále stavebně správní činnost pro statutem vymezené areály. Magistrát města si po vyjádření souhlasu MO vyhradil i výkon činností speciálního stavebního úřadu, činnost na úseku zařazování pozemních komunikací do kategorií a tříd a jejich změn uţívání, činnost na úseku veterinární péče, činnost na úseku ochrany ovzduší, působnost dráţního správního úřadu a činnost na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Úřady MO také poskytují magistrátu nezbytnou součinnost v rámci integrovaného záchranného systému, krizového řízení a zajišťování obrany České republiky. S výjimkou MO VII mají MO svěřeny působnost na úseku ţivotního prostředí – ukládání pokut, vydávání souhlasu ke zřizování nebo rušení cest, povolují kácení dřevin, ukládají náhradní výsadbu. MO také vydávají a odebírají rybářské lístky. Dále mají působnost na sociálním úseku a na úseku přestupků. Na sociálním úseku poskytují MO příspěvek na ţivobytí, doplatek na bydlení, dávky mimořádné okamţité pomoci, příspěvek na provoz bezbariérového bytu a příspěvek na krmivo pro vodícího psa. Na úseku přestupků projednávají MO přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakoţ i přestupky proti občanskému souţití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, vyuţívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst (§53 odst. 1 zákona o přestupcích). Ze statutu projednávají přestupky dle §21, odst. 1, písm. b) a c) (o úmyslném uvedení nesprávného nebo neúplného údaje správnímu orgánu) a dle §30, odst. 1, písm. a) aţ f), k) aţ o) zákona o přestupcích11.
10 11
Srovnání přenesené působnosti vybraných měst je uvedeno v příloze 2. §30 pojednává o přestupcích na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
46
3.6. Hospodaření statutárního města Pardubice Finanční hospodaření města Pardubic vychází ze zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který navazuje na zákon o obcích. Hospodaření se řídí rozpočtem, který se stanovuje (dle zákona) kaţdý rok, je přístupný veřejnosti a který zobrazuje příjmy a výdaje města. Rozpočet vychází z rozpočtového výhledu, který je zpravidla sestavován na 4 roky dopředu a obsahuje souhrnné informace o budoucích příjmech a výdajích. Rozpočet prochází fázemi návrhu, jednání, schvalování, kontrolou plnění a dále stanovením závěrečného účtu, který obsahuje informace o reálném plnění rozpočtu. V Pardubicích sestavuje svůj vlastní rozpočet město a dále jednotlivé MO. Rozpočty MO prochází schvalovacím procesem na městském obvodu a do tohoto procesu magistrát nezasahuje. Své schválené rozpočty později posílají před kompletací konečné verze návrhu rozpočtu a jsou jeho přílohou. Příprava rozpočtu probíhá v Pardubicích následovně (příprava rozpočtu města na rok 2011): Podklady pro investice musely být předány investičnímu odboru do 2. října 2010. Do 8. října předkládaly jednotlivé odbory magistrátu města Pardubic (MmP) seznam všech poţadavků jednotlivých správců finančních prostředků (v členění provoz-investice-transfery). Dále muselo být v tomto termínu předloţeno zařazení rozpracovaných stavebních investičních akcí z předchozích let a upřesnění poţadavků na nové stavební investiční akce (včetně velkých oprav podléhajících výběrovému řízení), jejich posouzení reálnosti a připravenosti – za tyto podklady zodpovídal jednotlivé odbory MmP a odbor majetku a investic. Do 15. října se doplnily a upravily poţadavky v rámci města odbornými komisemi Rady (ke stanovení priorit) a městskými obvody dle programů rozvoje jednotlivých MO. Kvalifikovaný odhad zdrojů rozpočtu provedl ekonomický odbor, který za něj i zodpovídá, do 15. října. Jednotlivé odbory předaly politickému vedení města a odborným komisím rady ucelený souhrn poţadavků jednotlivých správců do 15. října. Do tohoto data byl předloţen ekonomickému odboru k sumarizaci i souhrn ohodnocených poţadavků jednotlivých správců rozpočtu a do 16. října bylo moţno klást poţadavky na výdaje na příslušného správce. Výstupem těchto procesů byly reálné zdroje rozpočtu města, reálné provozní výdaje jednotlivých správců, reálné transfery (provozní a kapitálové) podle jednotlivých správců, seznam rozpracovaných stavebních akcí, seznam akcí, na které byla nebo bude podána ţádost a dotace ze státního rozpočtu nebo fondů EU, oceněný seznam veškerých stavebních akcí (podle priorit) a ostatních investic. 47
Poté začal proces sestavení a schválení konečného návrhu. Ekonomický odbor provedl sumarizaci poţadavků a navrhl hranici moţného krytí do 6. listopadu a téhoţ data předloţil celkové materiály politickému vedení města, 12. listopadu politickým klubům a MO, finančnímu výboru do 23. listopadu, radě města do 24. listopadu a 8. prosince zastupitelstvu města. V prosinci byl návrh rozpočtu schválen. Závěrečný účet města bude schvalován zastupitelstvem 21. 6. 2011. Na základě zákona se kaţdý rok provádí do konce června audit. O provedení auditu ţádají Pardubice krajský úřad, který si přibírá ke spolupráci na auditu externí firmu. Kontrola probíhá ve dvou etapách – v prosinci daného roku probíhá předběţná kontrola, kterou provádí jeden týden externí firma, jeden týden krajský úřad, a poté asi v dubnu následujícího roku kontrola závěrečná, kterou provádí krajský úřad. Město sestavuje i svůj vlastní rozpočtový výhled bez zahrnutí příjmů a výdajů MO. Rozpočtový výhled se sestavuje ze zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech na 2-5 let, v Pardubicích jej sestavují na 4 roky. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů.12 Pardubice schválily svůj rozpočtový výhled na roky 2011-2014 společně s návrhem rozpočtu na rok 2011 na zasedání zastupitelstva 14. 12. 2010. Rozpočtový výhled se sestavuje s přihlédnutím k uzavřeným smluvním vztahům a k přijatým závazkům a je pro Pardubice základním finančním plánem, podle nějţ zařazují nové investiční akce do rozpočtu města. Dalším nástrojem hospodaření je rozpočtové provizorium, které zastupuje rozpočet, který nebyl schválen do 1. 1. rozpočtového roku13. Provizorium vyhlašuje zastupitelstvo města s těmito podmínkami: a) „Výdaje na běţný provoz u jednotlivých správců rozpočtových prostředků nesmí v jednotlivých měsících přesáhnout adekvátní podíl ze skutečnosti roku 2010. b) V době rozpočtového provizoria lze pokračovat plynule v e financování investičních akcí (podle uzavřených smluv), které byly zahájeny v roce 2010. Posouzení těchto konkrétních akcí je v kompetenci Rady města. Financování nových investičních akcí nebude v období platnosti rozpočtového provizoria zahajováno.
12 13
§3, odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. §13 zákona 250/2000 Sb.
48
c) Převody finančních prostředků městským obvodům budou probíhat měsíčně zálohově ve výši 1 / 12 celkových základních částek (bez ostatních transferů) uvedených ve schváleném rozpočtu města na rok 2010 v rámci finančních toků z rozpočtu města do rozpočtu jednotlivých městských obvodů. Tyto finanční toky byly sestaveny na základě platných pravidel uvedených ve vyhlášce města – Statutu města Pardubice. d) Výjimky neočekávaných jednotlivých výdajů v celkové výši do 3 000,0 tis. Kč schvaluje Rada města Pardubic. e) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu města Pardubic na rok 2011 po jeho schválení.“ (Rozpočet města Pardubic na rok 2011). Údaje o hospodaření města v letech 2005-2010, které jsou pouţity níţe, pochází z databáze Ministerstva financí. Město Pardubice sestavuje zvlášť rozpočet pro město a i MO sestavují své rozpočty zvlášť. Tyto rozpočty se jen zkompletují a jsou odeslány na Ministerstvo. MO mají v Pardubicích za sledované období průměrný podíl 17 % na daňových příjmech, 6 % na nedaňových příjmech, 0 % na kapitálových příjmech a 11 % na přijatých dotacích. Celkově se na příjmech podílejí 13 % a na výdajích taktéţ 13 %. Přestoţe mají MO i město své vlastní rozpočty, věnuje se tato práce rozpočtu celkovému, jelikoţ z pohledu státu vystupují územně členěná statutární města jako jeden subjekt. 3.6.1. Salda rozpočtu a jejich financování Základní pohled na rozpočet je na sumu jeho příjmů a výdajů, které jsou základní kategorií, kterou v rozpočtu můţeme naleznout. Z příjmů a výdajů se vypočítají salda, která ukazují, zda byl rozpočet v daném roce přebytkový nebo deficitní. Účel na jaký byl přebytek pouţit, případně zdroje krytí deficitu, nalezneme v kategorii financování. Důleţité je v tomto pohledu časové hledisko, nelze sledovat je rozpočet jednoho roku. Proto jsou dále pouţity údaje za posledních 6 let, a to od roku 2005 do roku 2010. V následující tabulce vidíme přehled sald rozpočtu, která byla v letech 2005, 2007, 2008 a 2010 přebytková a v letech 2006 a 2009 deficitní.
49
Tab. 6 - Salda rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo rozpočtu
2005 2006 2007 2008 2009 2010 4 450 211,53 4 386 025,07 4 415 241,67 5 394 496,80 5 489 705,94 5 197 298,85 4 268 654,22 4 543 334,95 4 323 789,71 5 213 313,55 5 645 440,76 4 912 204,93 181 557,31 -157 309,88 91 451,96 181 183,25 -155 734,82 285 093,92 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Přehlednější zobrazení přebytků a deficitů poskytne graf níţe. Vidíme, ţe příjmy mezi lety 2006 a 2009 narostly a ţe s nimi narostla výdajová stránka rozpočtu. Z grafu také vidíme, ţe město se snaţí udrţovat salda svého rozpočtu kolem 0. Graf 3 – Vývoj sald rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Běţné příjmy rozpočtu můţeme charakterizovat jako opakující se platby, které zahrnují daňové příjmy, nedaňové příjmy a část dotací označované jako provozní. Tabulka 7 poskytuje údaje o běţné části rozpočtu, která je v Pardubicích ve všech letech přebytková. Salda se pohybují od 140 miliard do 385 miliard. O běţném rozpočtu jako takovém můţeme říct, ţe zobrazuje zdravé hospodaření a tím pádem můţeme hospodaření Pardubic označit za „zdravé“. Tab. 7 – Salda běţného rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Běžné příjmy 1 251 406,90 1 332 671,66 1 468 821,91 1 640 164,70 1 523 562,90 1 693 744,58 Běžné výdaje 970 079,41 1 177 457,35 1 192 225,96 1 255 271,39 1 384 473,61 1 361 764,85 Saldo 281 327,49 155 214,31 276 595,95 384 893,31 139 089,29 331 979,73 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
50
Při pohledu na kapitálový rozpočet, který je uveden v následující tabulce, vidíme, ţe je ve všech sledovaných letech deficitní. Kapitálové příjmy obsahují například příjmy z prodeje majetku nebo akcií a kapitálové výdaje poukazují na mnoţství investic ve městě. Deficity kapitálového rozpočtu byly nejspíše kryty přebytky rozpočtu běţného. Tab. 8 – Salda kapitálového rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Kapitálové saldo
2005 2006 2007 2008 2009 2010 230 415,11 85 423,70 104 568,36 131 663,76 146 496,49 434 068,73 380 350,96 465 046,69 344 421,08 428 254,14 560 872,27 674 610,55 -149 935,85 -379 622,99 -239 852,72 -296 590,38 -414 375,78 -240 541,82 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
V další tabulce se nachází příjmy a výdaje, které byly původně schváleny zastupitelstvem města při sestavování rozpočtu. Na všech 6 let sestavovalo město svůj rozpočet jako deficitní, ale při srovnání se skutečnými čísly dosáhlo město lepších hospodářských výsledků. Je samozřejmě velmi sloţité postihnout v návrhu rozpočtu výdaje a příjmy, které se objeví během roku. Tab. 9 – Salda schváleného rozpočtu (v tis. Kč) Příjmy Výdaje Saldo
2005 2006 2007 2008 2009 2010 1 270 220,00 1 467 754,30 1 413 216,60 1 709 787,70 1 854 548,30 1 999 697,50 1 348 950,00 1 656 300,10 1 486 831,00 1 764 481,10 2 008 259,90 2 231 095,15 -78 730,00 -188 545,80 -73 614,40 -54 693,40 -153 711,60 -231 397,65 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Nástroj řízení likvidity města představují poloţky financování. V tabulce níţe je zobrazeno financování statutárního města Pardubic. Poloţky 8113 a 8114 zobrazují krátkodobé půjčené prostředky a jejich uhrazení – jak vidíme, tuto půjčku vyuţily Pardubice jen v roce 2009 a v témţe roce byla splacena. Významnou poloţkou je 8115, která zobrazuje změnu stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech mezi začátkem a koncem výkazního období. Poloţka 8117 zahrnuje příjmy z prodeje cenných papírů, které byly zakoupeny za účelem zhodnocení volných prostředků, poloţka 8118 je jejím protikladem – zahrnuje výdaje na takové činnosti. Poloţky 8124 a 8224 zobrazují splátky dlouhodobých půjček, jen s tím rozdílem, ţe 8124 se vztahuje na financování v tuzemsku a 8224 ze zahraničí. Na poloţce 8901 je v roce 2006 zaznamenán příjem z podnikatelské činnosti, který se zaznamenal do účtu hlavní činnosti obce. V roce 2005 financovalo město své aktivity 51
částečně z bankovního účtu, přebytek byl pouţit na nákup krátkodobých dluhopisů a splátku dlouhodobých přijatých prostředků. V roce 2006 město opět krylo své aktivity z bankovního účtu, ovšem výrazně navýšilo příjmy z krátkodobých operací na řízení likvidity, dále pokračovalo v úhradě dlouhodobých splátek. V roce 2007 uspořilo město své prostředky na bankovním účtu a opět uhradilo další dlouhodobou splátku a totéţ v roce 2008. Deficit roku 2009 byl financován hlavně z bankovního účtu, v roce 2010 město ovšem hospodařilo s přebytkem, který byl uspořen na bankovní účet. Tab. 10 – Financování (v tis. Kč) Položka 8113
Název položky Kr. přijaté půjčené prostředky (+)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0,30
8114
Uhrazené splátky kr. přijatých půjčených prostředků (-)
8115
Změna stavu kr. prostředků na bankovních účtech (+/-)
8 251,06
1 593,36
-77 823,90
8117
Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity příjmy (+)
39 565,00
357 720,00
51 660,00
61 880,00
64 200,00
48 015,82
-209 565,00 -187 720,00
-51 660,00
-61 880,00
-64 200,00
-48 015,82
-18 705,38
-13 957,16
-12 672,38
-12 672,38
-12 679,53
-8 860,00
-1 103,04
-1 053,85
-955,81
8118
8124
8224
8901
Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity výdaje (-) Uhrazené splátky dl. přijatých půjčených prostředků (-) Uhrazené splátky dl. přijatých půjčených prostředků (-) Operace z peněžních účtů organizace nemající charakter příjmů a výdajů vládního sektoru (+/-) Celkem
-0,30
727,36
-168 511,01 168 414,29 -276 240,55
6,63
-181 557,36 157 309,71 -91 452,09 -181 183,39 155 734,76 -285 093,92 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Rozpočet města se podle dělí podle platné rozpočtové skladby. Základní rozdělení do tříd je obsaţeno v následující tabulce a grafu. Jsou v nich obsaţeny nejdůleţitější třídy rozpočtu a v grafu dále jejich poměr.
52
Tab. 11 – Základní rozdělení rozpočtu (v tis. Kč) 2005 2006 Tř. 1 - Daňové příjmy 966 441,10 1 002 814,52 Tř. 2 - Nedaňové příjmy 89 163,72 87 439,11 Tř. 3 - Kapitálové příjmy 230 415,11 85 423,70 Tř. 4 - Přijaté dotace 245 967,76 309 516,84 Příjmy po konsolidaci 1 531 987,69 1 485 194,17 Tř. 5 - Běžné výdaje 970 079,41 1 177 457,35 Tř. 6 - Kapitálové výdaje 380 350,96 465 046,69 Výdaje po konsolidaci 1 350 430,37 1 642 504,04 Saldo příjmů a výdajů po kons. 181 557,32 -157 309,87 Tř. 8 - Financování -181 557,36 157 309,72
2007 1 053 976,18 87 076,81 104 568,36 382 477,65 1 628 099,00 1 192 225,96 344 421,08 1 536 647,04
2008 1 180 670,92 106 086,31 131 663,76 446 287,79 1 864 708,78 1 255 271,39 428 254,14 1 683 525,53
2009 1 066 510,41 85 422,24 146 496,49 491 181,92 1 789 611,06 1 384 473,61 560 872,27 1 945 345,88
2010 1 173 058,35 129 576,32 434 068,73 584 765,92 2 321 469,32 1 361 764,85 674 610,55 2 036 375,40
91 451,96 -91 452,08
181 183,25 -181 183,39
-155 734,82 155 734,76
285 093,92 -285 093,92
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Graf 4 – Struktura příjmů a výdajů rozpočtu
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
3.6.2. Příjmy města Rozpočtové příjmy města se dělí do 4 kategorií, a to dle vymezení v rozpočtové skladbě – jsou to daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Tyto kategorie se liší tím, jak můţe město jejich výši ovlivnit nebo například tím, z jakých rozpočtů do rozpočtu města plynou. V následujícím grafu a tabulce můţeme vidět vývoj jednotlivých příjmových kategorií a jejich procentní podíl na celkových příjmech. Popis vývoje jednotlivých příjmů bude uveden dále v textu.
53
Graf 5 – Vývoj jednotlivých příjmových kategorií
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Tab. 12 – Procentuální zastoupení jednotlivých příjmů Třída 1 - Daňové příjmy Třída 2 - Nedaňové příjmy Třída 3 - Kapitálové příjmy Třída 4 - Přijaté dotace
2005 63 6 15 16
2006 68 6 6 21
2007 65 5 6 24
2008 63 6 7 24
2009 60 5 8 27
2010 51 6 19 25
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří ve většině obcí nejvýznamnější část příjmové části rozpočtu, a i v Pardubicích jsou největším zdrojem příjmů. Daňové příjmy tvoří příjmy z daní a místních nebo správních poplatků. Jaké příjmy z daní město získá, záleţí na rozhodnutí státu v rozpočtovém určení daní – to určuje, jaká část celkových příjmů z daní bude přesunuta do rozpočtu města. Tyto příjmy z celostátního výnosu daní nejsou nijak účelově vázány, tudíţ město s nimi můţe nakládat dle svého uváţení a jsou základem jeho samostatnosti. Z grafu 5 a tabulky 12 vidíme, ţe daňové příjmy v letech 2005-2010 nejprve mírně rostly a poté došlo v roce 2009 k jejich mírnému poklesu a v roce 2010 k jejich opětovnému nárůstu. Daňové příjmy tvoří v Pardubicích obvykle přes 60 % příjmů, obvykle mírně nad tuto hodnotu. Jen v roce 2010 toto procento kleslo na 51 %, coţ nemuselo být z důvodu poklesu příjmů z daní, ale tím, ţe se změnila jiná kategorie příjmu – v tomto případě se značně zvýšily kapitálové příjmy.
54
Rozpočtové určení daní (RUD) Daně, které plynou do rozpočtu z RUD, jsou dvojího typu – svěřené a sdílené. Svěřené putují celým svým obsahem do rozpočtu města, zatímco ze sdílených daní, jde do rozpočtu města jen jejich část. Původní zákon o RUD byl v roce 2007 aktualizován o zvýšení podílů některých daní, a tato aktualizace začala platit od 1.1.2008. Například v roce 2005, kdy se obce podílely na výnosu daní dle §4 odst.1 písm. b) aţ f) částí 20,59%, získaly Pardubice 0,738968 % z této částky.14 Od roku 2008 se obce podílí na RUD 21,4 %.
V grafu 6 a tabulky 13 níţe vidíme vývoj sdílené části daňových příjmů. Z grafu vidíme, ţe daň fyzických osob ze závislé činnosti v Pardubicích rostla aţ do roku 2008 kdy začala klesat, přestoţe podíl na RUD se v tomto roce zvýšil. Pravděpodobně je to způsobeno hospodářskou krizí a vlnou propouštění zaměstnanců. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti se chová velmi nestabilně, ovšem vidíme, ţe mezi lety 2005 a 2010 došlo k značnému poklesu těchto příjmů. Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů má rostoucí tendence, s výjimkou roku 2009, kdy začala klesat. Daň z příjmů právnických osob od roku 2005 do roku 2008 průběţně rostla, ovšem v roce 2009 a 2010 značně poklesla. Nejspíš stejně jako ostatní příjmy z důvodu hospodářské krize. I DPH, která aţ do roku 2008 stabilně rostla, se v roce 2009 sníţila, nejspíš ze strachu lidí z budoucnosti a omezení nákupů. V roce 2010 došlo zase k jejímu opětovnému nárůstu. Graf 6 – Příjmy ze sdílených daní Pardubic
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
14
Příloha vyhlášky MF ČR č. 328/2005 Sb.
55
Tab 13 – Příjmy ze sdílených daní Pardubic (v %) Daň z příjmů FO ze ZČ Daň z příjmů FO ze SVČ Daň z příjmů FO z KV Daň z příjmů PO DPH
2005 2006 2007 2008 2009 2010 187 516,29 190 170,53 213 400,98 205 612,44 195 761,45 200 182,94 83 489,50 50 971,44 51 145,79 59 816,74 20 651,25 32 431,95 9 699,60 11 181,29 12 840,89 16 447,70 16 145,38 16 267,43 200 233,29 206 976,70 233 139,01 285 166,39 201 121,82 198 168,27 315 110,25 334 119,22 353 145,85 408 342,88 395 012,26 427 523,82 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
V grafu 7 se nachází procentuální zastoupení jednotlivých příjmů ze sdílených daní. Ve všech sledovaných letech je největší částí DPH, která vzhledem k ostatním sdíleným daním neustále navyšuje svůj podíl, zatímco ostatní daně dohromady klesají. Druhým největším příjmem ze sdílených daní jsou daně z příjmů právnických osob. Zhruba stejné procentuální zastoupení má i daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Celkově tvoří sdílené daně v Pardubicích asi 80 % daňových příjmů. Graf 7 – Podíly sdílených daní
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Svěřenými daněmi jsou v rozpočtu města daň z příjmů právnických osob za obce a daň z nemovitosti. Jejich podíl na celkových daňových příjmech města je od 7 do 16 %. Kdy největší hodnoty – 16 % bylo dosaţeno v posledním roce (2010) v důsledku výrazného nárůstu daně z nemovitosti.
56
Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb Poplatky nejsou hlavním příjmem města, ovšem nejsou ani nijak malou částkou ve všech sledovaných letech se podílejí na daňových příjmech asi 10 %, na celkových příjmech potom od 6 do 7,5 %. Všechny tyto poplatky jsou vybírány příslušnými úřady MO a zůstávají v jejich rozpočtech. Rozpočtová skladba rozlišuje několik podseskupení poplatků: 133 Poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí -
Poplatek za znečišťování ovzduší
-
Odvody za odnětí půdy ze ZPF
-
Poplatky za odnětí pozemků plnění funkci lesa
-
Poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů (za likvidaci komunálního odpadu).
O velikosti těchto poplatků s výjimkou poplatků za komunální odpad rozhoduje odbor ţivotního prostředí magistrátu města Pardubic. Výše poplatků za komunální odpad je stanovována obecně závaznou vyhláškou. Od roku 2005 se výše poplatku změnila jen jednou, a to v roce 2009 s účinností od 1. 1. 2010 ze 498,- Kč na 500,- Kč, coţ je maximální částka, kterou můţe město za tento poplatek účtovat. Tento poplatek tvoří téměř 100 % podseskupení 133. 134 Místní poplatky z vybraných činností a sluţeb Jednotlivé místní poplatky jsou určovány obecně závaznými vyhláškami města, obvykle kaţdý rok. V Pardubicích se vybíraly ve sledovaném období následující poplatky: -
Poplatek ze psů, platí drţitelé psa v různé výši a to podle typu bydlení,
případně podle toho, jestli jde o právnickou osobu nebo důchodce. Tento poplatek ve sledovaném období roste, stejně jako jeho procentní zastoupení mezi ostatními místními poplatky – to vzrostlo z 12 % na 14 %. -
Poplatek za uţívání veřejného prostranství je druhým největším příjmem
z místních poplatků, jeho procentní zastoupení mezi poplatky se pohybuje od 25 % do 39 %. -
Poplatek ze vstupného – zahrnuje vstupné na sportovní, kulturní, prodejní nebo
reklamní akce, je to třetí nejniţší poplatek, jehoţ procentní zastoupení je kolem 1 %, mimo rok 2010, kde vzrostl na 7 % celkových poplatků.
57
-
Poplatek za povolení vjezdu do vybraných míst tvoří jen okolo 1 % z místních
poplatků. -
Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj – z tohoto poplatku má město
největší příjem, tvoří přes 50 % příjmů z místních poplatků. V současnosti je jeho výše 5000,- Kč za přístroj na tři měsíce. -
Zrušené místní poplatky – doplatky za zrušené místní poplatky, tvoří jen
zanedbatelnou část a postupně se sniţují. Tab. 14 - Struktura místních poplatků (v %) Popl. ze psů Popl. za užívání veřejného prostranství Popl. ze vstupného Popl. za povolení vjezdu do vybraných míst Popl. za provozovaný výherní hrací přístroj Zrušené místní poplatky
2005 12,90 29,29 1,60
2006 12,10 32,33 1,11
2007 13,12 25,64 0,98
2008 14,96 26,92 1,13
2009 14,76 31,97 1,07
2010 13,60 39,44 6,83
0,92 55,24 0,05
1,04 53,03 0,40
1,27 58,73 0,26
1,06 55,91 0,03
1,14 51,04 0,02
1,24 38,44 0,44
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
135 Ostatní odvody z vybraných činností a sluţeb -
Odvod z výtěţku provozování loterií je z těchto tří odvodů nejvyšší, jeho velikost je srovnatelná s poplatkem za hrací přístroj,
-
Příjmy za zkoušky odborné způsobilosti ţadatelů a řidičský průkaz se v Pardubicích vybírají od roku 2007.
-
Ostatní odvody.
136 Správní poplatky Jsou tvořeny poplatky, stanovenými zákonem o správních poplatcích za správní úkony a správní řízení, jejichţ výsledkem je určité povolení nebo rozhodnutí. Tato kategorie je mezi všemi poplatky význačná – tvoří přes 30 % veškerých poplatků.
58
Graf 8 – Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb Pardubic
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Tab. 15 – Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb (v tis. Kč) Poplatky za ŽP Místní poplatky Ostatní poplatky Správní poplatky
2005 39 861,78 19 760,85 8 755,73 33 916,06
2006 40 499,27 22 207,30 10 270,90 37 102,19
2007 39 978,39 20 205,61 11 660,39 41 551,02
2008 40 254,41 21 415,27 13 977,17 41 387,05
2009 39 538,48 20 475,70 14 884,85 32 399,45
2010 39 753,22 21 705,49 15 394,69 37 646,65
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Z grafu 8 a tabulky 15 vidíme, ţe nejvíce jsou zastoupeny poplatky za ŢP (které jsou tvořeny převáţně poplatkem za komunální odpad) a správními poplatky. Poplatky za ŢP tvoří 36 % veškerých poplatků a v reálných číslech oscilují kolem 40 000 tis. Kč. Správní poplatky jsou závislé na výkonu veřejné správy, a jak bylo řečeno výše, tvoří kolem 33 %. Do roku 2007 tyto poplatky rostly a následně došlo v roce 2009 k jejich výraznému sníţení, ale v roce 2010 zase vzrostly. Místní poplatky jsou podle výše příjmů za poplatky za ŢP a správní poplatky. Tvoří 19 % příjmů z daní a poplatků a oscilují kolem 20 000 tis. Kč. Nejmenší část zabírají ostatní poplatky, a to v průměru 10 %. Tyto poplatky ve sledovaném období rostly, coţ bylo dáno i zavedením poplatku za zkoušky ţadatelů o řidičský průkaz v roce 2007 a ostatními odvody z roku 2009. Nedaňové příjmy Výše nedaňových příjmů se odvíjí od velikosti majetku města a aktivitě jeho představitelů – nedaňové příjmy zahrnují příjmy z vlastní činnosti, kam patří příjmy z vlastní činnosti, odvody přebytků organizací s přímým vztahem, příjmy z pronájmu majetku, příjmy 59
z úroků a realizace finančního majetku a soudní poplatky. Dalšími podseskupeními patřící do nedaňových příjmů jsou přijaté sankční platby, přijaté vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, ostatní nedaňové příjmy a příjmy z výhradních práv k vyuţívání přírodních zdrojů a dále seskupení zahrnující přijaté splátky půjčených prostředků. Nedaňové příjmy se podílely na příjmech města 5-6 % ročně, ve sledovaném období se jejich podíl na příjmech výrazně nezměnil. V absolutním vyjádření do roku 2007 mírně klesaly, v roce 2008 skokově narostly a v roce 2009 opět výrazně poklesly na nejniţší hodnotu ze sledovaných let. V roce 2010 ale opět vzrostly. Vývoj nedaňových příjmů a srovnání schváleného a skutečného rozpočtu přináší graf 9, ze kterého vidíme, ţe v roce 2008 aţ 2010 počítalo město s třikrát aţ čtyřikrát vyššími příjmy, neţ bylo na konci roku skutečně dosaţeno. Graf 9 – Nedaňové příjmy – Schválený a skutečný rozpočet (v tis. Kč)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
60
Graf 10 – Struktura nedaňových příjmů – druhové členění
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Na druhovém členění nedaňových příjmů má ve sledovaných letech obvykle největší podíl vlastní činnost – v ní má největší zastoupení poloţka 2111 příjmy z poskytování sluţeb a výrobků a poloţka 2132 příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí. Vlastní činnost narostla v roce 2006 a to z původních 30 % na 57 %. Přestoţe v roce 2008 se její výše zvedla, v procentuálním zastoupení poklesla kvůli nárůstu sankčních plateb a prodeje majetku. V roce 2010 zastoupení vlastní činnosti na nedaňových příjmech kleslo z důvodu změny ostatních kategorií. Zmiňované sankční platby rostly aţ do roku 2008, poté v roce 2009 poklesly, načeţ v roce 2010 opět vzrostly, čemuţ odpovídá i zastoupení ve struktuře příjmů. Podíl příjmů z prodeje majetku se kaţdým rokem zvyšuje, přestoţe v posledním roce poklesl. V absolutním vyjádření ovšem tyto příjmy rostou. Přílišná závislost na prodeji majetku je ovšem pro město riziková, protoţe časem dojde k jeho vyčerpání. Největší poloţkou v tomto seskupení je 2324 přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady. Velký podíl tvořily v roce 2005 přijaté splátky, ovšem následně jejich podíl značně poklesl a drţel se kolem 13 %. V roce 2010 ovšem jejich podíl velmi narostl – na 35 %, čemuţ odpovídal i velký absolutní nárůst. Největší poloţkou jsou zde splátky půjčených prostředků od podnikatelských nefinančních subjektů – právnických osob. V odvětvovém členění nedaňových příjmů mají největší zastoupení sluţby pro obyvatelstvo, které v prvním sledovaném roce tvořily dokonce 56 % příjmů. Následující roky jejich zastoupení kleslo, kvůli zvýšeným absolutním číslům ostatních kategorií. Sluţby pro obyvatelstvo rostly v absolutním vyjádření aţ do roku 2008 a pak mírně klesly. Druhou poměrově největší kategorií jsou průmyslová a ostatní odvětví hospodářství. Jejich podíl prudce narostl v roce 2006, v reálných číslech téměř o 400 %. Pětinu odvětvově 61
strukturovaných nedaňových příjmů zabírá všeobecná veřejná správa a sluţby, která v absolutních číslech rostla aţ do roku 2008, poté se v roce 2009 skokově sníţil. Nejmenšími poloţkami v odvětvovém členění jsou bezpečnost státu a právní ochrana a zemědělství, lesní hospodářství a rybářství, které nedosahuje ani 1 %. Graf 11 - Struktura nedaňových příjmů – odvětvové členění
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, do této třídy patří i příspěvky investičního charakteru. Patří zde prodej majetku za účelem rozpočtové politiky a nikoli za účelem řízení likvidity. Jsou jednorázové a neopakovatelné a při jejich uskutečňování se rozhoduje o tom, zdali se upřednostní náklady spojené s další správou majetku nebo okamţitý peněţní přínos.
62
Graf 12 – Kapitálové příjmy – Schválený a skutečný rozpočet (v tis. Kč)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Tab. 16 – Kapitálové příjmy – schválený a skutečný rozpočet (v tis. Kč) Skutečný rozpočet Schválený rozpočet
2005 2006 2007 2008 2009 2010 230 415,11 85 423,70 104 568,36 131 663,76 146 496,49 434 068,73 115 382,00 266 079,00 125 330,00 309 245,00 152 450,00 522 726,00 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Z grafu 12 a tabulky 16 vidíme, ţe kapitálové příjmy nemají ţádnou rostoucí nebo klesající tendenci, ale objevují se nahodile podle rozhodnutí učiněných v daném roce. Podílí se na celkových příjmech od 6 % do 19 %. Co se týká plnění rozpočtu, je překvapivé, ţe zrovna v této třídě se tak liší navrhovaný rozpočet od skutečného. Jedinými roky kde se povedlo odhadnout velikost těchto příjmů, jsou roky 2007, 2009, 2010. Příčinou neodhadnutí výše kapitálových příjmů mohlo být rozhodnutí daný majetek si ponechat jako například v roce 2006, kdy původní návrh byl daleko vyšší neţ reálný příjem. Při rozčlenění kapitálových příjmů do poloţek (v tabulce 17) vidíme, největšími částkami přispívají do rozpočtu příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí a to v kaţdém roce. V letech, kdy nedošlo k prodeji akcií, tvoří tyto poloţky téměř 100 % kapitálových příjmů. Příjmy z prodeje akcí se objevují nahodile – v roce 2005 prodávaly Pardubice akcie společnosti Paramo a.s., v roce 2007 akcie Bohemian Waste Management a v roce 2008 akcie hokejového klubu HC Moeller Pardubice.
63
Tab. 17 – Druhové členění kapitálových příjmů (v tis. Kč) položka
2005
2006
2007
2008
2009
2010
3111 - Příjmy z prodeje pozemků
114 193,73
39 165,96
25 174,81
30 359,84
31 546,34
3112 - Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí 3113 - Příjmy z prodeje ostatního hmot.dl.majetku
62 075,94
46 043,49
58 723,30
68 463,24
114 737,14 422 861,91
639,45
199,25
570,25
3 245,00
148,01
3121 - Přijaté dary na pořízení dl. majetku
4 340,00
15,00
100,00
300,00
5,00
3122 - Přijaté příspěvky na pořízení dl. majetku
60,00
3129 - Ostatní investiční příjmy 3201 - Příjmy z prodeje akcií
10 664,32
482,50
60,00
10,68 49 165,99 230 415,11
20 000,00
29 285,00
85 423,70 104 568,36 131 663,76 146 496,49 434 068,73
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
V odvětvovém členění jsou zastoupeny kapitálové příjmy nejvíce ve sluţbách pro obyvatelstvo, a to nejméně 77 %. Větší zastoupení mají v kapitálových příjmech i všeobecná veřejná správa a sluţby, ale ta má ovšem daleko nahodilejší charakter neţ sluţby pro obyvatelstvo. Přijaté transfery Přestoţe statutární města jsou samosprávnými celky jejich daňové, nedaňové a kapitálové příjmy nepokryjí jejich výdaje a proto dochází k přerozdělování pomocí transferů. Transfery od státu by měly převáţně slouţit k zabezpečení výkonu veřejné správy. Přijaté transfery lze různě dělit – např. dle účelu nebo poskytovatele. Následující graf a tabulka ukazují velikost a podíl transferů. V rozdělení na investiční a neinvestiční transfery vidíme, ţe převládají neinvestiční – ty mají podíl 72 % a více. Přestoţe procentní podíl neinvestičních transferů neustále kolísá, v absolutních číslech po celou dobu let 2005-2010 rostly. Rostly i investiční transfery – největší částky v nich jsou investice do rekonstrukcí základních a mateřských škol.
64
Graf 13 – Přijaté transfery Pardubic
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Tab. 18 – Přijaté transfery (v tis. Kč) Neinvestiční Investiční Celkem transfery
2005 2006 2007 2008 2009 2010 224 779,35 259 196,25 329 388,08 385 032,75 402 506,44 422 108,41 13 730,83 50 320,59 53 089,57 61 255,04 88 675,48 162 657,51 238 510,18 309 516,84 382 477,65 446 287,79 491 181,92 584 765,92 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Neinvestiční přijaté transfery Jak bylo zmíněno výše, neinvestiční transfery mají rostoucí tendenci. Největšího nárůstu bylo dosaţeno v roce 2007, coţ bylo způsobeno změnou výše sociálních dávek. Tab. 19 – Neinvestiční transfery dle poskytovatele (v tis. Kč) Souhrnný dotační vztah Všeobecná pokladní správa a ostatní položky SR Obce a kraje Cizí státy a mezinárodní organizace
2005 2006 177 949,94 188 232,37 7 348,04
2007 84 105,36
2008 86 445,20
2009 88 991,70
2010 89 763,70
41 169,89 224 352,29 243 091,79 266 523,88 283 648,16
10 504,10
12 989,93
399,83
25,84
19 311,27
23 870,48
16 114,67
17 698,05
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
65
Graf 14 – Struktura neinvestičních transferů dle poskytovatele (v tis. Kč)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Z tabulky a grafu vidíme, ţe do roku 2006 měl dominantní postavení souhrnný dotační vztah. V roce 2007 se ovšem dominantní sloţkou neinvestičních transferů staly poloţky z Všeobecné pokladní správy a ostatních poloţek státního rozpočtu a souhrnný dotační vztah poklesl. Menší podíl mají obce a kraje – obce poskytují městu platby za docházku ţáků základních škol a kraj obvykle přispívá na různé kulturní a volnočasové aktivity, případně granty. Cizí státy a mezinárodní organizace přispívají do rozpočtu města zřídka a menšími částkami – např. v roce 2005 obdrţelo město dotace na oslavy vstupu ČR do EU. Investiční přijaté transfery Mají podobný charakter jako kapitálové příjmy – objevují se spíše nahodile, jelikoţ jejich velikost je závislá na realizovaných investičních akcí. Tím pádem nemusí mít nutně vývojový trend, ovšem v Pardubicích můţeme pozorovat, ţe jejich absolutní částka neustále narůstá. Tab. 20 – Investiční transfery dle poskytovatele (v tis. Kč) Všeobecná pokladní správa a ostatní položky SR Obce a kraje Státní fondy Ostatní
2005
2006
2007
2008
2009
2010
6 000,00
6 079,51
9 713,00
20 790,00
4 000,00
0,00
661,03 7 069,80 0,00
379,00 4 022,00 39 840,08
3 274,00 3 995,00 36 107,57
368,70 9 332,00 30 764,34
1 200,00 10 000,00 8 388,73 9 353,06 75 086,75 143 304,45
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
66
Graf 15 – Investiční transfery dle poskytovatele
Zdroj: ARISweb, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Z grafu 15 vidíme, ţe struktura investičních příjmů dle poskytovatele se velmi mění a je nahodilá. Nejvíce investičních transferů je v kategorii „Ostatní“. Největší podíl na této kategorii mají transfery ze státního rozpočtu, v letech 2006 a 2008 jsou k nim připočítané transfery z Národního fondu a ze státních finančních aktiv. Z tabulky 21 můţeme vidět, ţe největší poloţky investičních transferů jsou obvykle na rekonstrukci škol nebo jejich objektů. Při podrobnějším zkoumání bychom transferů na rekonstrukce škol našli v hospodaření Pardubic mnohem více. Tab. 21 – Největší investiční transfery (v tis. Kč) Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Dotace Rekonstrukce ZvŠ A. Krause Rekonstrukce Školy Svítání Rekonstrukce objektu Svítání Rekonstrukce komunikace K Hřebčinci ZŠ E. Košťála - realizace úspor energie ZŠ Prodloužená - realizace úspor energie
Výše dotace (v tis. Kč) Poskytovatel 6 000,0 st. rozpočet 25 718,0 st. rozpočet 9 269,0 st. rozpočet 5 700,0 st. rozpočet 25 063,4 st. rozpočet 22 004,80 st. rozpočet Zdroj: Závěrečné účty města 2005-2010
3.6.3. Výdaje města Výdaje města se člení členit podle rozpočtové skladby na dvě třídy – běţné výdaje a kapitálové výdaje. Dále je můţeme rozčlenit podle odvětvového hlediska. Jak vidíme z následujících tabulek, podíl běţných výdajů ve sledovaném období je 67 – 78 %. Podíl kapitálových se pohybuje od 22 do 33 %. Výdaje statutárních měst rostly v období let 2005-
67
2009 vrostly o 18 %.15 V Pardubicích se výdaje oproti roku 2005 zvedly o 44 %. Mezi roky 2008 a 2009 došlo u statutárních měst k zvýšení výdajů o 4 %
13
, zatímco v Pardubicích to
bylo 15 %. Graf 16 – Podíl výdajů na rozpočtu města (v %)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Tab. 22 – Běţné a kapitálové výdaje v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem
2005 2006 2007 2008 2009 2010 970 079,41 1 177 457,35 1 192 225,96 1 255 271,39 1 384 473,61 1 361 764,85 380 350,96 465 046,69 344 421,08 428 254,14 560 872,27 674 610,55 1 350 430,37 1 642 504,04 1 536 647,04 1 683 525,53 1 945 345,88 2 036 375,40 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Běžné výdaje Běţné výdaje tvoří většinu příjmů města, mají zpravidla opakovaný charakter a slouţí k financování obvyklých výdajových poloţek. Financují sluţby, které město poskytuje občanům. Nutno upozornit, ţe výše těchto výdajů se automaticky nerovná kvalitě poskytované sluţby. Z grafu 16 vidíme, ţe podíl těchto výdajů do roku 2007 rostl a poté klesal. Jelikoţ v absolutním vyjádření běţné výdaje neustále rostly, tak pokles jejich podílů musí být způsoben změnami kapitálových výdajů.
15
Větší obce a jejich hospodaření, Deník veřejné správy
68
Graf 17 – Schválený a skutečný rozpočet běţných výdajů (v tis. Kč)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Tab. 23 – Schválené a skutečné běţné výdaje v rozpočtu (v tis. Kč) Schválený rozpočet Skutečný rozpočet
2005 2006 2007 2008 2009 2010 931 208,00 1 040 587,10 1 122 401,20 1 224 972,10 1 377 837,90 1 379 513,55 970 079,41 1 177 457,35 1 192 225,96 1 255 271,39 1 384 473,61 1 361 764,85 Zdroj: ARISweb, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
Z grafu 17 a tabulky 23 lze pozorovat, ţe v kaţdém roce, kromě roku 2010, skutečný rozpočet převyšoval schválené běţné výdaje. To, ţe schválený rozpočet byl vţdy niţší neţ skutečný, můţe znamenat, ţe zastupitelstva města a městských obvodů byla při úpravách rozpočtu neopatrná a zbytečně jej dále navyšovala. Ovšem vidíme, ţe rozdíly v posledních 2 letech nejsou příliš vysoké. Největší rozdíl vidíme v roce 2006, coţ mohlo být způsobeno zvýšením sociálních dávek. Graf 18 – Odvětvové členění běţných výdajů Pardubic
Zdroj: ARISweb, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
69
Graf 18 zobrazuje odvětvové členění běţných výdajů Pardubic v letech 2005-2010 do skupin dle rozpočtové skladby a jejich jednotlivé podíly. Následující tabulka zobrazuje členění skupin do oddílů – můţeme v ní lépe poznat, na jaké konkrétní aktivity byly výdaje určeny. Tab. 24 – Odvětvové členění běţných výdajů Pardubic (největší poloţky)16 Název oddílu
2005 3 098,33 Sk.1 Zemědělství 22 - Doprava 172 278,46 178 083,49 Sk.2 Průmysl 31 - Vzdělání 79 272,38 33 - Kult,církve a SP 73 669,07 36 - Bydl.,úz.rozvoj 73 897,24 37 - Ochrana ŽP 83 803,14 353 512,22 Sk.3 Služby pro ob. 41 - Dávky a podp.SZ 90 828,15 43 - Spol.čin.SZ a PZ 22 678,43 113 506,58 Sk.4 Sociální věci a PZ 52 - Civil.nouz.plán. 544,66 53 - Bezp. a VP 40 680,39 41 852,38 Sk.5 Bezpečnost státu 61 - St.moc,st.správa 228 285,72 63 - Finanční operace 38 380,39 64 - Ostatní činnosti 13 360,30 280 026,41 Sk.6 Veřej. správa
2006 2 124,85 207 483,48 219 093,58 83 192,21 79 637,18 91 985,81 89 662,29 423 384,73 95 079,81 35 421,23 130 536,74 30 177,22 42 929,69 74 718,75 250 211,16 69 424,46 7 910,83 327 598,70
2007 2 093,22 187 234,13 199 606,02 84 067,88 82 592,33 73 126,96 94 991,07 394 803,37 189 798,63 28 254,63 218 053,26 19 845,99 44 824,40 66 745,79 252 232,42 45 840,42 12 757,98 310 924,30
2008 2 357,12 194 817,97 205 466,61 88 821,93 86 354,12 86 536,62 103 609,49 417 576,90 223 230,02 35 414,18 258 644,20 1 649,35 48 016,99 51 137,92 257 879,04 55 922,45 6 193,98 320 088,64
2009 2 774,32 213 343,76 225 344,33 104 989,10 90 556,75 104 293,20 110 411,01 469 484,07 245 685,37 40 752,68 286 438,05 622,07 49 583,99 52 850,70 283 443,08 57 309,35 5 954,33 347 582,14
2010 2 472,36 215 741,84 220 653,95 101 846,17 88 365,07 83 150,30 109 763,69 445 408,16 257 308,29 35 743,88 293 052,17 670,36 48 982,60 50 880,35 275 006,06 70 176,74 4 076,88 349 298,06
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
První skupina Zemědělství a lesní hospodářství má na celkových běţných výdajích jen velmi malý podíl – max. 0,3 %, obvykle 0,1 %. Největší výdaje v této skupině jsou na poloţce 1014 – Ozdravování hospodářských zvířat, polních a speciálních plodin a zvláštní veterinární péče – do této poloţky se zahrnují například náklady na veřejné útulky nebo činnosti k plošné deratizaci. Skupina 2 – Průmysl a ostatní odvětví hospodářství se podílí na běţných příjmech 11 – 19 %. Největší částku zde tvoří poloţka 2221 – Provoz veřejné silniční dopravy. Ten zahrnuje příspěvek na provoz městské hromadné dopravy, který tvoří okolo 10 % celkových běţných výdajů (po kons. – se započtenou konsolidací by to byla asi 3 %). Ohledně dopravy do skupiny 2 patří i správa, údrţba a opravy místních komunikací, chodníků, parkovišť a
16
Kompletní tabulka uvedena v příloze č. 4.
70
cyklistických stezek. V této skupině najdeme i pododdíl Vnitřní obchod, sluţby a cestovní ruch, který zahrnuje například propagaci města a provoz informačních systémů. Skupina Sluţby pro obyvatelstvo je nejvýznamnější poloţkou běţných výdajů: tvoří 22 – 36 % běţných výdajů města. Zařazují se zde výdaje na vzdělání, kulturu, církve, sdělovací prostředky, tělovýchova, zdravotnictví, bydlení, komunální sluţby a ochrana ţivotního prostředí. Vzdělání tvoří v Pardubicích 7-8 % běţných výdajů, největší částka se nachází na poloţce 3113 – Základní školy. V porovnání s malými obcemi mají Pardubice jako velké město i vyšší výdaje na kulturu – oddíl kultura se podílí na běţných výdajích asi 7 %. Největší částky putují na poloţky Divadla a Hudební činnost. Tělovýchova se podílí na běţných výdajích asi 4 % a zahrnuje výdaje na péči o sportoviště v majetku města, výdaje na podporu sportovních klubů (ty tvoří v Pardubicích největší část oddílu tělovýchova) a dále například výdaje na domy mládeţe, které podporují zájmovou činnost dětí. Nejmenší část Sluţeb pro obyvatelstvo tvoří oddíl Zdravotnictví, který zabírá jen asi 0,5 % běţných výdajů. Naproti tomu výdaje na Bydlení, komunální sluţby a územní rozvoj činí 7 % běţných výdajů. Největšími výdaji v této části jsou výdaje na veřejné osvětlení a poté na poloţce Komunální sluţby a územní rozvoj jinde nezařazené. Velké výdaje má město i v oblasti ochrany ţivotního prostředí – asi 7 % běţných výdajů. Téměř 75 % jsou výdaje na nakládání s odpadem, přesněji nakládání s komunálním odpadem. Další velkou částku vyţaduje péče o vzhled města a veřejnou zeleň. Sociální věci a politika zaměstnanosti jsou taktéţ velmi důleţitou kategorií – v posledních letech se podílely na běţných výdajích mezi 11 – 21 %. Po většinu sledovaného období tyto výdaje rostly, mimo rok 2010. Patří sem sociální dávky, které tvoří většinu výdajů této kategorie. Menší část zabírají sociální sluţby jako osobní asistence a pečovatelská sluţba, domovy pro seniory. Bezpečnost státu a právní ochrana jsou mimo jiné výdaji na veřejný pořádek - tudíţ na policii a městskou policii - a poţární ochranu, a tvoří asi 5 % běţných výdajů Pardubic. Ve srovnání s ostatními obcemi, zde mají Pardubice větší výdaje a to z důvodu své velikosti. Skupina Všeobecná veřejná správa a sluţby se podílela na běţných výdajích mezi lety 2005 – 2009 asi 26 %, ovšem v roce 2010 se tento podíl zvýšil na 50 %. Výdaje této skupiny mají spíše rostoucí tendenci. Do této skupiny se řadí výdaje na zastupitelstvo města a činnost místní správy. Poloţky běţných výdajů jsou velmi rozdílné v obcích s různou velikostí. To je dáno postavením obcí v zákoně o obcích - v rozsahu sluţeb poskytovaných v rámci přenesené
71
působnosti. Proto pro srovnání běţných výdajů bude v grafu 19 pouţito srovnání s podobně obydleným a plošně rozsáhlým statutárním městem – Ústím nad Labem. Graf 19 – Srovnání běţných výdajů Pardubic a Ústí na Labem (průměr za roky 2005-2010)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
Skupina 1 – Zemědělství se podílí na běţných výdajích v Pardubicích i Ústí stejně – 0 %. Skupina 2 – Průmysl se na obou běţných výdajích podílí zhruba stejně – v Ústí je to 17 %, v Pardubicích 16 %. Skupina Sluţby pro obyvatelstvo je mírně větší v Pardubicích – 31 %, zatímco v Ústí je to 30 %. Ústí zase poskytuje více prostředků do skupiny Sociální věci a politika zaměstnanosti – 19 % běţných výdajů, coţ je o 3 % víc neţ v Pardubicích. Na skupinu Bezpečnost státu vydávají města procentuálně stejné prostředky. Ve skupině Všeobecná veřejná správa mají větší podíl výdajů Pardubice – 32 %, oproti Ústí, které vydává na tuto skupinu 30 %. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou vynakládány na investiční akce města, tudíţ jsou velmi nepravidelné, nemají ţádný jasný trend. V grafu 20 a tabulce 25 vidíme jejich výši v jednotlivých letech. Tab. 25 – Schválené a skutečné kapitálové výdaje v rozpočtu (v tis. Kč) Schválený rozpočet Skutečný rozpočet
2005 2006 2007 2008 2009 2010 417 742,00 615 713,00 364 429,80 539 509,00 630 422,00 851 581,60 380 350,96 465 046,69 344 421,08 428 254,14 560 872,27 674 610,55 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu
72
Graf 20 – Schválený a skutečný rozpočet kapitálových výdajů (v tis. Kč)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
Z tabulky i grafu vyplývá, ţe schválený rozpočet kapitálových výdajů je vţdy vyšší neţ skutečnost, můţe to být způsobeno buď tím, ţe určité investice nebyly provedeny v daném roku, tím pádem k nim došlo v následujícím roku anebo byly jednoduše v průběhu roku zrušeny. Investice schvaluje rada a zastupitelstvo města nebo městských obvodů. Nejmenší kapitálové výdaje byly uskutečněny v roce 2007, největší v roce 2010 – mezi těmito dvěma lety je rozdíl ve výši přes 300 miliónů Kč. Graf 21 – Odvětvová struktura kapitálových výdajů (2005-2010)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
Graf 21 zobrazuje odvětvovou strukturu kapitálových výdajů, kde, jak vidíme, převládají investice do Sluţeb pro obyvatelstvo – jejich největší částí jsou investice do bydlení, kromě roku 2009 kdy došlo k velkým investicím do budov mateřských a základních 73
škol v rámci úspor energií a investic do sportovních zařízení města. Celkový podíl Sluţeb pro obyvatelstvo na kapitálových výdajích je asi 50 %. Pokud se podíváme na absolutní výši těchto výdajů v následující tabulce, můţeme vidět, ţe s výjimkou roku 2007 tyto výdaje rostou. Druhou největší skupinou jsou investice do skupiny 2, coţ jsou Průmysl a ostatní odvětví hospodářství. Zde je nejvíce investic do dopravy, v roce 2006 to bylo téměř 100 %. V dopravě je především zahrnuta výstavba silnic a dálnic a jejich opravy. Skupina Všeobecná veřejná správa je poslední z „větších“ částí kapitálových výdajů, zabírá 4 – 18 %. Ostatní skupiny mají na kapitálových výdajích jen malé podíly. Tab. 26 – Odvětvové členění kapitálových výdajů (v tis. Kč) Název oddílu Sk.1 Zemědělství
22 - Doprava 23 - Vodní hospodář. Sk.2 Průmysl
31 - Vzdělání 33 - Kult,církve a SP 34 - Tělových.a ZČ 35 - Zdravotnictví 36 - Bydl.,úz.rozvoj 37 - Ochrana ŽP Sk.3 Služby pro obyvatelstvo Sk.4 Sociální věci a PZ
52 - Civil.nouz.plán. 53 - Bezp. a VP 55 - Požár.ochr.,IZS Sk.5 Bezpečnost státu
61 - St.moc,st.správa 63 - Finanční operace Sk.6 Veřejná správa
2005 2006 2007 2008 2009 3 344,62 81,52 86,28 109 169,06 193 153,94 103 720,56 123 827,77 187 527,18 1 425,37 1 184,07 1 263,66 28 718,44 30 775,68 110 856,42 194 395,12 104 984,22 152 816,21 218 302,86 26 874,99 29 257,12 14 457,12 50 525,63 200 597,11 15 087,70 26 031,84 2 902,01 5 186,06 1 551,29 36 565,84 25 746,28 20 006,23 25 824,38 43 068,68 24 687,46 29 261,59 2 000,00 10 100,00 1 300,00 69 682,02 92 263,55 141 495,91 111 633,88 54 107,43 10 371,45 5 793,17 5 316,57 3 998,07 10 976,23
2010 175,43 152210,75 70386,65 222597,4 246483,82 1230,06 44391,34 1814,68 53890,3 25297,73
183 269,46 208 353,55 186 177,84 207 473,05 311 600,74 15,00 12 216,27 1 884,47 5 264,44 2 939,70 3 566,51 1 905,58 3 763,77 4 976,54 4 550,42 2 726,02 2 094,13 1 596,69 6 992,80 2 196,74 1 680,00 2 534,40 1 146,00 14 909,07 10 313,67 6 311,60 8 392,30 2 742,69 13 471,39 22 787,83 17 341,12 12 288,11 6 875,26 54 500,00 29 100,00 17 390,03 45 400,00 16 000,00 67 971,39 51 887,83 34 731,15 57 688,11 22 875,26
374205,63 30607,84 633,91 798,07 2369,74 3801,72 7382,56 35840 43222,56
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
Následující graf opět srovnává odvětvové členění výdajů se statutárním městem Ústí nad Labem. Vidíme, ţe obě města minimálně investují do skupiny 1 – obě mají 0 %. Do skupiny 2 investují podílově více Pardubice – 35 % svých kapitálových výdajů, zatímco Ústí jen 28 %. V absolutním vyjádření do této skupiny investuje více Ústí – asi o 20 mil. Kč. Skupina 3 tvoří v Pardubicích 52 %, v Ústí 63 %. Absolutní rozdíl v této skupině je asi 170 mil. Kč. Podíl skupiny 4 je větší v Ústí, absolutně o 20 mil. Kč. V kapitálových výdajích na
74
všeobecnou veřejnou správu mají větší podíl Pardubice a to 10 % oproti 4 % v Ústí – ve skutečnosti jde ale jen o rozdíl necelých 20 mil. Kč. Graf 22 – Odvětvové členění kapitálových výdajů Pardubic a Ústí nad Labem (průměr za roky 2005-2009)
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
3.6.4. Zadluženost Zadluţenost obcí na začátku 90. let téměř neexistovala a poté rychle narostl. V posledních letech se zadluţenost obcí mírně zvyšuje. Důvodem jsou nové pravomoci obcí, získaný majetek, mechanismus převládajícího objemu peněz. Ve velikostní kategorii 10 001 – 150 000 obyvatel bylo ze 126 obcí celých 95,2 % zadluţeno, s dluhem 4 200 Kč na obyvatele.17 Dluh obcí se v období 2005-2009 zvýšil u statutárních měst o 18 %, statutární města se na celkovém obecním dluhu podílela 43 % a mají nejvyšší dluh na obyvatele. Pokud se ovšem dluh přepočte pouze na obyvatele zadluţených obcí, tak jsou statutární města překonána malými obcemi (do 1500 obyvatel). Statutární města mají totiţ větší finanční stabilitu a není u nich tak ohroţeno řádné splácení.18 Základním ukazatelem pro hodnocení zadluţenosti obcí je ukazatel dluhové sluţby. K výpočtu je potřeba znát výdaje na dluhovou sluţbu obce a část příjmů obce – daňové příjmy, nedaňové příjmy, část přijatých dotací.
17 18
Obecní dluh – podrobnější pohled na zadluţení územní samosprávy, Deník veřejné správy Větší obce a jejich hospodaření, Deník veřejné správy
75
Tab. 27 – Ukazatel dluhové sluţby za rok 2010 Číslo
Odkaz na 2010 rozpočtovou skladbu třída 1 1 173 058 350,00 třída 2 129 576 320,00 položka 4112 + 4212 89 763 700,00 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 1 392 398 370,00 položka 5141 934 650,00 položky 8xx2 a 8xx4 8 860 000,00 položka 5178 0,00 ř. 5 + ř. 6 + ř. 7 9 794 650,00 ř. 8 / ř. 4 0,42%
Název položky řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9
daňové příjmy (po konsolidaci) nedaňové příjmy (po konsolidaci) přijaté dotace – finanční vztah dluhová základna úroky splátky jistin a dluhopisů splátky leasingu dluhová služba ukazatel dluhové služby
Zdroj: Závěrečný účet města Pardubice 2010
Tab. 28 – Vývoj ukazatele dluhové sluţby za roky 2005-2010 Rok Ukazatel DS
2005 1,78%
2006 1,33%
2007 1,25%
2008 1,07%
2009 1,10%
2010 0,42%
Zdroj: Závěrečný účet města Pardubice 2009
Ukazatel dluhové sluţby v Pardubicích v roce 2010 byl 0,42 %. Ministerstvo financí povaţuje za únosnou hranici ukazatele, kdyţ podíl dluhové sluţby na vybraných příjmech nepřekročí 30 %. K tomuto číslu mají Pardubice velmi daleko. Pokud se podíváme na vývoj jejich ukazatele dluhové sluţby, tak vidíme, ţe ve sledovaném období dokonce klesal. Ukazatel dluhové sluţby má ovšem omezující nedostatky, proto byl od 1. 1. 2009 nahrazen ukazatelem SIMU (soustava informujících a monitorujících ukazatelů). Dalšími
ukazateli
hospodaření
města
mohou
být
míra
soběstačnosti
a
samofinancování. Míra soběstačnosti vyjadřuje, jakým procentem se podílí vlastní příjmy na celkových příjmech. Vlastní příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými a nedaňovými a kapitálovými. Otázkou je, jestli do vlastních příjmů zahrnout i sdílené daně, jelikoţ ty mají spíš charakter neúčelové dotace a o jejich výši rozhoduje stát. Tab. 29 – Míra soběstačnosti 2005-2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vlastní příjmy 1 286 019,93 1 175 677,33 1 245 621,35 1 418 420,99 1 298 429,14 1 736 703,40 Příjmy celkem 1 531 987,69 1 485 194,17 1 628 099,00 1 864 708,78 1 789 611,06 2 321 469,32 Míra soběstačnosti 83,9 79,2 76,5 76,1 72,6 74,8 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
76
Míra samofinancování vyjadřuje finanční nezávislost města, jelikoţ se vypočítá jako vlastní příjmy děleno běţnými výdaji. Tab. 30 – Míra samofinancování 2005-2010 Vlastní příjmy Běžné výdaje Míra samofinancování
2005 2006 2007 2008 2009 2010 1 286 019,93 1 175 677,33 1 245 621,35 1 418 420,99 1 298 429,14 1 736 703,40 970 079,41 1 177 457,35 1 192 225,96 1 255 271,39 1 384 473,61 1361764,85 132,6
99,8
104,5
113,0
93,8
127,5
Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu
Z tabulky 31 vidíme, ţe město je většinou schopno svými vlastními příjmy financovat běţné výdaje a ještě v této části generovat zisk. Ukazatel SIMU byl zaveden usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 o monitoringu hospodaření obcí a nahradil tak nevyhovující ukazatel dluhové sluţby. Výpočet SIMU pro Pardubice na rok 2010 je obsaţen v následující tabulce. Tab. 31 – Ukazatel SIMU 2010 řádek Ukazatel 1 Počet obyvatel 2 Příjem celkem (po konsolidaci) 3 Úroky Uhrazené splátky dluhopisů a půjč. 4 prostředků 5 Dluhová služba celkem 6 Ukazatel dluhové služby 7 Rozvaha aktiv a pasiv 8 Cizí zdroje a PNFV 9 Stav na bankovních účtech 10 Úvěry a komunální obligace 11 Přijaté NFV a ostatní dluhy 12 Zadluženost celkem 13 Podíl CZ a PNFV k celkovým aktivům 14 Podíl zadluženosti na CZ a PNFV 15 Zadluženost (CZ a PNFV) na 1 obyv. 16 Oběžná aktiva 17 Krátkodobé závazky 18 Celková likvidita
90 401,00 2 321 469,32 934,65 8 860,00 9 794,65 0,42 13 602 940,55 425 274,80 723 103,68 16 000,00 848,80 16 848,80 3,13 3,96 4,70 981 609,95 359 781,57 2,73
jedn.
Zdroj údajů
(tis. Kč.) (tis. Kč.)
ČSÚ Finanční výkaz Fin 2 - 12 M Finanční výkaz Fin 2 - 12 M
(tis. Kč.) (tis. Kč.) (%) (tis. Kč.) (tis. Kč.) (tis. Kč.) (tis. Kč.) (tis. Kč.) (tis. Kč.) (%) (%) (tis. Kč.) (tis. Kč.) (tis. Kč.)
Finanční výkaz Fin 2 - 12 M Součet řádků 3 a 4 Účetní výkaz - Rozvaha Účetní výkaz - Rozvaha Účetní výkaz - Rozvaha Účetní výkaz - Rozvaha Účetní výkaz - Rozvaha Součet řádků 10 a 11 Podíl řádku 8 a 7 Podíl řádku 12 a 8 Podíl řádku 8 a 1 Účetní výkaz - Rozvaha Účetní výkaz - Rozvaha Podíl řádku 16 a 17
Zdroj: Závěrečný účet města Pardubice 2010
77
Podle usnesení se bude hospodaření obcí monitorovat 18 ukazateli, ale jako hlavní byly vybrány dva – ukazatel podílu cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům a ukazatel celkové likvidity. První ukazatel zobrazuje míru zadluţení majetku, tedy to kolik majetku je kryto cizími zdroji a jeho hranice byla stanovena ministerstvem na 25 %. Z tabulky vyplývá, ţe Pardubice mají tento podíl velmi malý – jen 3,13 %. Druhý ukazatel celkové likvidity vyjadřuje podíl oběţných aktiv a krátkodobých závazků. Zde stanovilo ministerstvo hodnoty 0 aţ 1. Jak vidíme, Pardubice mají tuto hodnotu 2,73 %, coţ znamená, ţe jsou velmi dobře schopné krýt své krátkodobé závazky oběţnými aktivy. 3.6.5. Zhodnocení hospodaření Pardubic Statutární město si při sestavování rozpočtu mírně podhodnocuje příjmy a nadhodnocuje výdaje, toto má za cíl sníţit riziko případných menších daňových příjmů nebo větších nutných výdajů. Saldo hospodaření skončilo ve dvou ze sledovaných let 2005-2010 schodkem, ale v ostatních čtyřech letech bylo přebytkové. Nejvýznamnějšími příjmy jsou daňové, na které město ovšem nemá ţádný vliv. Ve sledovaném období vzrostl i podíl přijatých dotací. Ve výdajích samozřejmě převládají běţné výdaje. Salda běţného rozpočtu skončila ve všech letech značným přebytkem, coţ značí „zdravé“ hospodaření města. I ukazatele zadluţenosti jsou ve výborných hodnotách. Ukazatel dluhové sluţby byl ve sledovaných letech max. 1,78 %. Ukazatel SIMU můţe být za rok 2010 taky velmi dobře hodnocený – dosáhl hodnoty 2,73 %. 3.6.6. Budoucí vývoj územního členění Pardubice na začátku letošního roku obdrţely vypracovanou analýzu výkonu agend přenesené působnosti v podmínkách statutárního města Pardubice. Ačkoli analýza doporučuje dále pokračovat v přenášení výkonu státní správy na městské obvody, město má na tuto problematiku jiný názor a počítá se s tím, ţe uţ v červnu omezí zastupitelstvo města na svém zasedání činnost stavebních úřadů v městských obvodech. Město také velmi silně uvaţuje o zrušení územního členění, jak se to například stalo v Olomouci, která je rozlohou větší neţ Pardubice. Tato změna by ovšem vyţadovala dlouhé přípravy, takţe po pár dalších let bude město jistě ještě územně členěno. Otázkou je, jak důleţitý je statut „statutárního města“, jestli to není jen prázdné označení. Přeci jen v České republice je nyní 23 statutárních měst, přitom jen 7 je jich územně 78
členěno. Zbývajících 16 měst ani nevyuţívá moţnost upravení poměrů ve městě statutem. Jedná se tedy jen o historický přeţitek? Obecní samospráva by měla slouţit hlavně občanům – v případě územně členěného statutárního města je přínos z pohledu občana zřejmý – své záleţitosti můţe vyřídit blíţe svému domovu na úřadě, kde jsou úředníci, kteří znají problematiku dané městské části nebo městského obvodu. Ale to je pravděpodobně jediný přínos pro občana. Městu se samozřejmě sníţí zátěţ na jeho úřadech (neţ kdyby měly pracovat bez MO/MČ). Ale také se zvýší náklady například na provoz dalších budov, mzdy dalších pracovníků. To, ţe se některá města „jen“ nazývají statutární, není samo o sobě problémem, tím je, ţe by i některá menší a méně důleţitá města své území ráda rozčlenila a to z důvodu lepšího přístupu občanů k úřadům. Například i velké krajské město jako Liberec má jen jeden městský obvod, který leţí na okraji města. Navrhovala bych zpřístupnit územní členění i menším městům. Územní rozčlenění sice vyvolá zvýšení nákladů, ale povede k větší spokojenosti občanů. Nemyslím, ţe by mohla nastat situace, ţe by se všechna města najednou snaţila rozčlenit. Přece jenom i města jsou ekonomickými subjekty, které porovnávají náklady a výnosy a zastupitelé, kteří by o této moţnosti rozhodovali, jsou lidé, kteří mají odpovědnost za vedení měst, a zajisté by jej například nenechali zbytečně zadluţit jen kvůli MO/MČ.
79
ZÁVĚR Cílem práce bylo popsat historický vývoj vzniku a principů fungování statutárních měst na území ČR a analyzovat vztahy města a městských obvodů či městských částí a způsoby financování městských obvodů a částí. Tento cíl byl v práci naplněn. Uţ ve středověku měla některá města výsadní postavení. Ovšem zákonnou úpravu získala statutární města v roce 1849. Tím získala statutární města politickou působnost. Novodobý vývoj začal slučováním obcí do Velké Prahy, Velkého Brna a Velké Olomouce. V době okupace byla samospráva měst silně omezena. Po okupaci byl institut statutárních měst potvrzen prezidentským dekretem. Ovšem v roce 1948 se vznikem krajů byl tento institut zrušen. Vytvářet a rušit obvody/části mohly národní výbory. Obnovení institutu statutárních města nastalo po roce 1989 – tato města měla právo uspořádat své vnitrní poměry vyhláškou a mohla se členit na městské obvody nebo části, které jsou spravovány svými vlastními zastupitelstvy. Došlo k významné změně – statutární město uţ nebylo zákonnou normou, ale autonomním normativním aktem obce. Tento akt se nazývá statut a vymezuje městské obvody/části, vztahy mezi orgány města a MO/MČ a ustanovuje podíl MO/MČ na ekonomickém základu města. V roce 1990 byl přijat nový zákon o obcích, který byl později velmi často aktualizován, v roce 2004 byl přijat zákon, který upravoval přezkoumání hospodaření obcí, a v roce 2005 byla přijata důleţitá novela o dozoru. Tyto zákony značně ovlivnili postavení měst. K 31. 12. 2010 má ČR 23 statutárních měst, z toho 7 je členěno na MO/MČ. Pardubice jsou statutárním městem od roku 1990 a jsou vnitřně členěna na 8 městských obvodů. Správa městských obvodů je totoţná se správou města – MO mají svá zastupitelstva, rady, vlastní rozpočet. Město poskytlo do příjmové části rozpočtů MO příjmy z místních a dalších poplatků, příjmy z vlastního hospodaření a podíl na daňových příjmech města. Sloţení výdajové části rozpočtů je plně v rukou zastupitelstev MO. MO předávají městu svoje rozpočty a jejich měsíční plnění. MO v Pardubicích nemají práva zakládat a zřizovat právnické osoby, ani vkladem vstupovat do obchodních společností nebo nadací. Hospodaření Pardubic skončilo ve sledovaném období 2005-2010 dvakrát schodkem rozpočtu. Nebyly to ovšem tak velké schodky, aby nemohly být pokryt z přebytků ostatních let. Běţná část rozpočtu, která zobrazuje finanční zdraví města, skončila ve všech letech přebytkem – z tohoto pohledu můţeme hospodaření označit za „zdravé“. Největší příjmy města tvoří příjmy daňové, které tvoří asi 65% všech příjmů, je to ale sloţka, kterou město nemůţe ovlivnit – tedy aspoň ne jejich část, která je tvořena výnosy 80
z daní. Druhou největší skupinou příjmů jsou pro město přijaté dotace, které ve sledovaném období rostly. Jejich převáţnou část tvoří transfery neinvestiční. Výdajům dominují běţné výdaje – tvoří 71 – 78 % výdajů. Jejich největší část je poskytována skupině Sluţby pro obyvatelstvo, výše výdajů ale nemusí nutně znamenat i kvalitu poskytované sluţby. Ze srovnání běţných výdajů Pardubic a dalšího statutárního města – Ústí nad Labem nevidíme ţádné velké rozdíly v podílu jednotlivých skupin výdajů. Podobně dopadlo i srovnání kapitálových výdajů, i kdyţ v této části se výdaje trochu liší trochu více. I v kapitálových výdajích má ovšem největší část skupina Sluţby pro obyvatelstvo. Zadluţenost města je podle ukazatele dluhové sluţby jen velmi malá i v míře soběstačnosti a samofinancování dosahuje město dobrých čísel. I nový ukazatel SIMU podporuje tvrzení, ţe město hospodaří se svým majetkem velmi dobře. Novým faktem ovšem je, ţe Pardubice nejsou s územním rozčleněním spokojeny, zvaţují proto zrušení místních obvodů. Toto by byl důleţitý krok ve vývoji města, a tudíţ jej musí město velmi dobře zváţit a posoudit všechny moţné následky. Důleţitost MO/MČ spočívá nejen v přístupu k občanům, ale i v tom, ţe místní zastupitelstva lépe znají místní podmínky, proto by bylo krokem vpřed povolit územní členění i menším městům.
81
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografické citace 1. EXNER, J. Obce, města, městské části: o místní veřejné správě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. 1. vyd. Praha: Lipri, 2004. 407 s. ISBN 80-7277-289-9. 2. HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J., DOBEŠ, J. Dějiny správy v českých zemích od počátků států po současnost. 2. vyd. Praha: Lidové noviny, 2005. 568 s. ISBN 80-7106-709-1. 3. KADEČKA, S. Právo obcí a krajů v České republice. 1.vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 425 s. ISBN 80-7179-794-4. 4. SCHELLE, K et al. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 314 s. ISBN 978-80-7380-203-5. Internetové zdroje 1. Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSU [online]. Dostupné z
2. Český statistický úřad. Město Pardubice v číslech [online]. Dostupné z 3. Český statistický úřad. Demografická data měst Pardubického kraje [online]. Dostupné z < http://czso.cz/xe/redakce.nsf/i/mesta_a_mestyse_pardubickeho_kraje > 4. Český statistický úřad. Statistické ročenky Pardubického kraje [online]. Dostupné z <www.pardubice.czso.cz> 5. Deník veřejné správy. Obecní dluh – podrobnější pohled na zadlužení územní samosprávy [online]. Dostupné z 6. Deník veřejné správy. Větší obce a jejich hospodaření – zadluženost více ohrožuje malé obce [online]. Dostupné z 7. Integrovaný portál MPSV. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. Dostupné z < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem> 8. Ministerstvo financí. Zadluženost územních samostatných celků [online]. Dostupné z: 9. Ministerstvo financí. Vyhláška č.328/2005 Sb. [online]. Dostupné z: 10. Sněmovní tisk 422/0, 1999 [online]. Dostupné z 11. Sněmovní tisk 422/1, 2000 [online]. Dostupné z 12. Sněmovní tisk 422/2 [online]. Dostupné z 13. Sněmovní tisk 1156/0, 2001 [online]. Dostupné z 14. Sněmovní tisk 1156/1 [online]. Dostupné z 15. Sněmovní tisk 1156/2 [online]. Dostupné z 16. Sněmovní tisk 1156/4 [online]. Dostupné z 82
17. Sněmovní tisk 987/0, 2005 [online]. Dostupné z 18. Statutární město Liberec. Statut města [online]. Dostupné z 19. Statutární město Brno. Statut města [online]. Dostupné z 20. Statutární město Ostrava. Statut města [online]. Dostupné z 21. Statutární město Opava. Statut města [online]. Dostupné z 22. Statutární město Plzeň. Statut města [online]. Dostupné z 23. Statutární město Ústí nad Labem. Statut města [online]. Dostupné z 24. Zákon č. 250/2000 Sb. [online]. Dostupné z: 25. Zákon č. 128/2000 Sb., zákon č. 320/2001 Sb., zákon č. 313/2002 Sb., zákon č. 450/2001 Sb., zákon č. 421/2004 Sb., novela zákona o obcích č. 234/2006 Sb., zákon č. 298/2008 Sb. [online]. Dostupné z Interní materiály Pardubic Analýza výkonu agend přenesené působnosti v podmínkách statutárního města Pardubice Závěrečný účet 2010 Rozpočet města 2005 Rozpočet města 2006 Rozpočet města 2007 Rozpočet města 2008 Rozpočet města 2009 Rozpočet města 2010
SEZNAM TABULEK Tab. 1 - Základní charakteristiky statutárních měst Tab. 2 - Městské obvody/části statutárních měst Tab. 3 – Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů Tab. 4 – Počet obyvatel MO (k 31.12.2006) Tab. 5 – Rozpis podílu na daních a soc. dávkách Tab. 6 - Salda rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Tab. 7 – Salda běţného rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Tab. 8 – Salda kapitálového rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Tab. 9 – Salda schváleného rozpočtu (v tis. Kč) Tab. 10 – Financování (v tis. Kč) Tab. 11 – Základní rozdělení rozpočtu (v tis. Kč) Tab. 12 – Procentuální zastoupení jednotlivých příjmů Tab 13 – Příjmy ze sdílených daní Pardubic (v %) Tab. 14 - Struktura místních poplatků (v %) Tab. 15 – Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb (v tis. Kč) Tab. 16 – Kapitálové příjmy – schválený a skutečný rozpočet (v tis. Kč) Tab. 17 – Druhové členění kapitálových příjmů (v tis. Kč) 83
19 30 36 39 43 50 50 51 51 52 53 54 56 58 59 63 64
Tab. 18 – Přijaté transfery (v tis. Kč) Tab. 19 – Neinvestiční transfery dle poskytovatele (v tis. Kč) Tab. 20 – Investiční transfery dle poskytovatele (v tis. Kč) Tab. 21 – Největší investiční transfery (v tis. Kč) Tab. 22 – Běţné a kapitálové výdaje v letech 2005-2010 (v tis. Kč) Tab. 23 - Schválené a skutečné běţné výdaje v rozpočtu (v tis. Kč) Tab. 24 – Odvětvové členění běţných výdajů Pardubic (největší poloţky) Tab. 25 – Schválené a skutečné kapitálové výdaje v rozpočtu (v tis. Kč) Tab. 26 – Odvětvové členění kapitálových výdajů (v tis. Kč) Tab. 27 – Ukazatel dluhové sluţby za rok 2010 Tab. 28 – Vývoj ukazatele dluhové sluţby za roky 2005-2010 Tab. 29 – Míra soběstačnosti 2005-2010 Tab. 30 – Míra samofinancování Tab. 31 – Ukazatel SIMU 2010
65 65 66 67 68 69 70 72 74 76 76 76 77 77
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Počet obyvatel Pardubic 39 Graf 2 - Nezaměstnanost v Pardubicích 40 Graf 3 – Vývoj sald rozpočtu v letech 2005-2010 (v tis. Kč) 50 Graf 4 – Struktura příjmů a výdajů rozpočtu 53 Graf 5 – Vývoj jednotlivých příjmových kategorií 54 Graf 6 – Příjmy ze sdílených daní Pardubic 55 Graf 7 – Podíly sdílených daní 56 Graf 8 – Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb Pardubic 59 Graf 9 – Nedaňové příjmy - Schválený a skutečný rozpočet (v tis. Kč) 60 Graf 10 – Struktura nedaňových příjmů – druhové členění 61 Graf 11 - Struktura nedaňových příjmů – odvětvové členění 62 Graf 12 – Kapitálové příjmy – Schválený a skutečný rozpočet (v tis. Kč) 63 Graf 13 – Přijaté transfery Pardubic 65 Graf 14 – Struktura neinvestičních transferů dle poskytovatele (v tis. Kč) 66 Graf 15 – Investiční transfery dle poskytovatele 67 Graf 16 – Podíl výdajů na rozpočtu města (v %) 68 Graf 17 – Schválený a skutečný rozpočet běţných výdajů (v tis. Kč) 69 Graf 18 – Odvětvové členění běţných výdajů Pardubic 69 Graf 19 – Srovnání běţných výdajů Pardubic a Ústí nad Labem (průměr za roky 2005-2010) 72 Graf 20 – Schválený a skutečný rozpočet kapitálových výdajů (v tis. Kč) 73 Graf 21 – Odvětvová struktura kapitálových výdajů (2005-2009) 73 Graf 22 – Odvětvové členění kapitálových výdajů Pardubic a Ústí nad Labem (průměr za roky 2005-2010) 75
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Daňové příjmy obcí Příloha č. 2 - Srovnání vybraných úseků přenesené působnosti vybraných měst Příloha č. 3 – Transfery MO rok 2011 – DUBEN Příloha č. 4 – Odvětvové členění běţných výdajů
84
85 86 87 88
Příloha č. 1: Daňové příjmy obcí a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímţ území se nemovitost nachází, b) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, d) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c), e) podíl na 21,4 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníţeného o výnosy uvedené v písmenech c) a d). f) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v §3 odst. 1 písm. a), g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuţ se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních poţitků sráţených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby, h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních poţitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby. Zdroj: zákon č. 243/2000 Sb. ve znění pozdějších zákonů
85
Příloha č. 2: Srovnání vybraných úseků přenesené působnosti vybraných měst
Zdroj: Analýza výkonu agend přenesené působnosti v podmínkách statutárního města Pardubice
86
Příloha č. 3 – Transfery MO Pardubic rok 2011 – duben
Transfery na MO rok 2011 - DUBEN Na účet města byla připsána v dubnu daň z příjmů ze závislé činnosti Na účet města byla připsána v dubnu daň z příjmů fyzických osob ze SVČ Na účet města byla připsána v dubnu daň z příjmů fyzických osob z KV Na účet města byla připsána v dubnu daň z příjmů z právnických osob Na účet města byla připsána v dubnu daň z nemovitostí Na účet města byla připsána v dubnu daň z přidané hodnoty Na účet města byly připsány v dubnu daně celkem Na účet města byla připsána v květnu dotace na sociální dávky UZ 13306
12 133 866, 55 34 890,00 1 141 395,91 7 876 668,24 91 718,23 18 904 399,43 40 182 938,36 5 500 000,00
Daňové transfery jednotlivým městským obvodům budou probíhat v období od 1. května do 8. května koeficienty skutečnost v Kč MO I - Střed podíl na daních 3,491986*D8/100 1 403 183 1. podíl na daních celkem 1 403 183 2. podíl na dotaci na sociální dávky 0,134615*D10 740 383 MO II - Polabiny podíl na daních 1. podíl na daních celkem 2. podíl na dotaci na sociální dávky MO III - Studánka podíl na daních 1. podíl na daních celkem 2. podíl na dotaci na sociální dávky MO IV Pardubičky podíl na daních 1. podíl na daních celkem 2. podíl na dotaci na sociální dávky
2,657575*D8/100 0,071154*D10
2,085404*D8/100 0,023077*D10
1,718277*D8/100 0,004135*D10
MO V - Dukla podíl na daních 2,626855*D8/100 monitoring tisku za I.Q r 2011 (3,0 tis) + multifunkční hřiště ZŠ Staňkova (1 200,0 tis.) 1. podíl na daních celkem 2. podíl na dotaci na sociální dávky 0,098077*D10 Dorovnání skutečného čerpání k 30.4.2011 MO VI - Svítkov podíl na daních 1. podíl na daních celkem
1,879538*D8/100
87
1 067 892 1 067 892 391 347
837 977 837 977 126 924
690 454 690 454 22 743
1 055 548 -713 481 342 067 539 424 325 917
755 254 755 254
2. podíl na dotaci na sociální dávky MO VII - Rosice podíl na daních 1. podíl na daních celkem 2. podíl na dotaci na sociální dávky
0,019231*D10
105 771
1,815956*D8/100
729 704 729 704 0
0,030769*D10
MO VIII Hostovice podíl na daních 1. podíl na daních celkem
0,238074*D8/100
95 665 95 665
Zdroj: interní materiály statutárního města Pardubic
Příloha č. 4 – Odvětvové členění běžných výdajů Pardubic Název oddílu Sk.1 Zemědělství 21 - Prům.,obch.,sl. 22 - Doprava 23 - Vodní hospodář. Sk.2 Průmysl 31 - Vzdělání 32 - Vzdělání 33 - Kult,církve a SP 34 - Tělových.a ZČ 35 - Zdravotnictví 36 - Bydl.,úz.rozvoj 37 - Ochrana ŽP Sk.3 Služby pro obyvatelstvo 41 - Dávky a podp.SZ 42 - Polit.zaměstnan. 43 - Spol.čin.SZ a PZ Sk.4 Sociální věci a PZ 52 - Civil.nouz.plán. 53 - Bezp. a VP 55 - Požár.ochr.,IZS Sk.5 Bezpečnost státu 61 - St.moc,st.správa 62 - Jiné veř.služby 63 - Finanční operace 64 - Ostatní činnosti Sk.6 Všeobecná veřejná správa
2005 3 098,33 4 529,31 172 278,46 1 275,72 178 083,49 79 272,38 38,00 73 669,07 37 797,62 5 034,77 73 897,24 83 803,14
2006 2124,85 9269,79 207483,48 2340,31 219093,58 83192,21 80 79637,18 72255,89 6571,35 91985,81 89662,29
2007 2093,22 9573,23 187234,13 2798,66 199606,02 84067,88 40 82592,33 54016,21 5968,92 73126,96 94991,07
2008 2357,12 7211,83 194817,97 3436,81 205466,61 88821,93 689,22 86354,12 45744,86 5820,66 86536,62 103609,49
2009 2774,32 8405,87 213343,76 3594,7 225344,33 104989,1 1765,9 90556,75 50835,79 6632,32 104293,2 110411,01
2010 2472,36 8814,53 215741,84 -3902,42 220653,95 101846,17 3718,06 88365,07 50275,54 7949,45 83150,3 109763,69
353 512,22 90 828,15
423384,73 95079,81 35,7 35421,23 130536,74 30177,22 42929,69 1611,84 74718,75 250211,16 52,25 69424,46 7910,83
394803,37 189798,63
417576,9 223230,02
469484,07 245685,37
445408,16 257308,29
28254,63 218053,26 19845,99 44824,4 2075,4 66745,79 252232,42 93,48 45 840,42 12757,98
35414,18 258644,2 1649,35 48016,99 1471,58 51137,92 257879,04 93,17 55 922,45 6193,98
40752,68 286438,05 622,07 49583,99 2644,64 52850,7 283443,08 875,38 57 309,35 5954,33
35743,88 293052,17 670,36 48982,6 1227,39 50880,35 275006,06 38,38 70 176,74 4076,88
22 678,43 113 506,58 544,66 40 680,39 627,33 41 852,38 228 285,72 38 380,39 13 360,30
280 026,41 327598,70 310 924,30 320 088,64 347 582,14 349 298,06 970 079,41 1 177 457,35 1 192 225,96 1 255 271,39 1 384 473,61 1 361 765,05 Zdroj: ARISweb, ÚFIS, MF ČR, výkazy pro plnění rozpočtu
88