Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND State Agricultural Intervention Fund Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Hana JURAJDOVÁ, Ph.D.
Autor: Ludmila KLÍMOVÁ
Telč, červen 2008
Jméno a příjmení autora:
Ná z e v di pl omo vé p r á c e : Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Ka t e dr a: Ve d ou c í di p l omo vé p r á c e: Ro k ob ha j ob y:
Ludmila Klímová Státní zemědělský intervenční fond State Agricultural Intervention Fund veřejné ekonomie Ing. Hana Jurajdová, PhD. 2008
Anotace Předmětem bakalářské práce „Státní zemědělský intervenční fond“ je popsat hospodaření tohoto státního fondu. Protože se stal hlavním zprostředkovatelem finančních podpor z Evropské unie a národních zdrojů v naší republice pro provádění Společné zemědělské politiky, je důležité seznámení se i s touto politikou. V první části jsou vysvětleny základní pojmy a specifika hospodaření fondů, popsán historický vývoj Společné zemědělské politiky a naznačen její budoucí směr. Druhá část je zaměřena na Státní zemědělský intervenční fond od jeho vzniku po současnost a v další kapitole je provedena analýza hospodaření. Závěrečná kapitola je věnována hodnocení hospodaření Fondu a problémům zemědělství.
Annotation The aim of the Bachelor programme thesis ,,State Agricultural Intervention Fund" is to analyse the management of this state fund. As it has become the main mediator of financial support from the European Union and from the national resources of our republic for managing ,,the common agricultural policy" (CAP), it is important to come to terms with this system of public administration. In the first part there are explained the basic terms and the specifics of the funds management, described the historical development of the CAP and point to its future orientation. The second part is focused on the State Agricultural Intervention Fund from its beginnings up to the present and in the next chapter there is carried out the analysis of the management. The last section is about management evaluation of the Fund and about agricultural problems.
Klíčová slova Národní hospodářství, veřejné finance, dotační politika, hospodaření fondů, Společná zemědělská politika
Keywords national economy, public finances, public administration of subsidies, funds management, common agricultural policy
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Státní zemědělský intervenční fond vypracovala samostatně pod vedením Ing. Hany Jurajdové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Telči dne 16. června 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Haně Jurajdové, PhD. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Jiřímu Vlčkovi, řediteli Zemědělské agentury Třebíč, za poskytnuté odborné informace a konzultace.
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................................... 4 ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 1
ZAŘAZENÍ FONDŮ V RÁMCI VEŘEJNÝCH FINANCÍ, HISTORICKÉ ASPEKTY SZP ............ 7 1.1 ZAŘAZENÍ FONDŮ V RÁMCI VEŘEJNÝCH FINANCÍ ....................................................................................... 7 1.1.1 Veřejný sektor .................................................................................................................................. 7 1.1.2 Struktura veřejných financí ............................................................................................................. 8 1.2 HISTORICKÉ ASPEKTY SZP ...................................................................................................................... 11 1.2.1 Vývoj zemědělství České republiky po roce 1989 .......................................................................... 11 1.2.2 Vývoj zemědělství ve státech západní Evropy ................................................................................ 12 1.2.3 Podoba Společné zemědělské politiky na konci 20. století ........................................................... 15 1.2.4 Vstup České republiky do Evropské unie ....................................................................................... 15 1.3 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................. 18
2
POPIS STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU ............................................... 19 2.1 PRÁVNÍ RÁMEC STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU ...................................................... 19 2.2 HISTORIE STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU................................................................ 20 2.3 SOUČASNÁ PODOBA STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU ........................................... 21 2.3.1 Statutární orgány ........................................................................................................................... 22 2.3.2 Činnosti SZIF ................................................................................................................................ 22 2.4 PŮSOBNOST A ODPOVĚDNOST INSTITUCÍ ČR V RÁMCI SZP...................................................................... 23 2.4.1 Působnost a odpovědnost MZe v rámci SZP ................................................................................. 23 2.4.2 Působnost a odpovědnost kompetentního a certifikačního orgánu ............................................... 23 2.4.3 Působnost a odpovědnost SZIF ..................................................................................................... 24 2.5 SPOLUPRÁCE SZIF S JINÝMI INSTITUCEMI ............................................................................................... 24 2.6 KONTROLNÍ SYSTÉM SZIF ....................................................................................................................... 25 2.6.1 Vnitřní kontrolní systém ................................................................................................................ 25 2.6.2 Vnější kontrolní systémy, kterým státní zemědělský intervenční fond podléhá .............................. 29 2.7 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................. 29
3
ANALÝZA HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU ....... 30 3.1 FINANČNÍ ZDROJE SZIF ........................................................................................................................... 30 3.2 FINANČNÍ ZDROJE KRYTÍ SZIF V ROCE 2006 ........................................................................................... 30 3.2.1 První rozpočtové opatření ............................................................................................................. 31 3.2.2 Druhé rozpočtové opatření ............................................................................................................ 32 3.2.3 Finanční zdroje Společné zemědělské politiky SZIF 2006 po úpravách ........................................ 33 3.3 FINANČNÍ TOKY ....................................................................................................................................... 34 3.4 UŽITÍ ZDROJŮ........................................................................................................................................... 35 3.4.1 Přímé platby .................................................................................................................................. 35 3.4.2 Společná organizace trhu (SOT) ................................................................................................... 36 3.4.3 Horizontální plán rozvoje venkova ................................................................................................ 37 3.4.4 Marketingová podpora .................................................................................................................. 39 3.5 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................. 39
4
ZHODNOCENÍ A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z POPISU A ANALÝZY.............................................. 40 4.1 PŘÍMÉ PLATBY ......................................................................................................................................... 40 4.2 HRDP ...................................................................................................................................................... 40 4.2.1 Předčasné ukončení zemědělské činnosti ...................................................................................... 40 4.2.2 Méně příznivé oblasti (LFA – less favoured areas) ....................................................................... 41 4.2.3 Agroenvironmentální opatření ...................................................................................................... 42 4.2.4 Lesnictví ........................................................................................................................................ 43 4.3 SOUČASNÉ PODPORY ZEMĚDĚLSTVÍ ......................................................................................................... 44 4.3.1 Platby z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) ...................................................... 44 4.3.2 Platby z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) ...................................... 44 4.3.3 Platby z Evropského rybářského fondu (EFF) .............................................................................. 45 4.4 HODNOCENÍ SZP ..................................................................................................................................... 45 4.5 HODNOCENÍ VÝDAJŮ SZIF NA SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKU ..................................................... 46 4.6 HODNOCENÍ SPRÁVNÍCH VÝDAJŮ SZIF .................................................................................................... 47
4.7
SHRNUTÍ ................................................................................................................................................... 48
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 50 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 51 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 51 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................. 51
ÚVOD Vstupem naší republiky do Evropské unie vytváříme spolu s ostatními státy EU Společnou zemědělskou politiku (dále SZP), která patřila a patří k nejkontroverznější oblasti společného trhu, neboť do tohoto sektoru směřovalo od samého počátku nejvíce finančních prostředků rozpočtu Společenství. SZP má původ v dohodě mezi Francií a Německem z poválečné doby, podle které Francie byla ochotna odbourat ochranná cla vůči německému průmyslovému zboží za podmínky, že zejména Německo bude pomáhat ve vybudování silného zemědělského sektoru ve Francii. SZP v té době představovala až 80 % rozpočtu Společenství. I když se v posledních letech částky určené na financování zemědělství snižují, dodnes se do této oblasti vynakládá přes 40 % společného rozpočtu. Zprostředkovatelem finančních podpor z Evropské unie a národních zdrojů v naší republice je Státní zemědělský intervenční fond (dále SZIF). Podle článku 1, odstavce 6 nařízení Komise (ES) č. 1663/1995 se stal akreditovanou platební agenturou dle požadavků Evropské unie pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF). Cílem mojí práce je vymezení právního rámce Státního zemědělského intervenčního fondu, seznámení s vývojem a současnou podobou SZIF a vymezení všech úkolů, odpovědností a kompetencí spojených s realizací Společné zemědělské politiky SZIF včetně dalších funkcí tohoto fondu. K naplnění tohoto cíle použiji metody analýzy, syntézy, komparace, řízeného rozhovoru a studia odborných literárních zdrojů, pomocí nichž vystihnu podstatu historického vývoje, jednotlivých reforem a současné podoby SZP v zemích západní Evropy a u nás a popíšu finanční zdroje a finanční toky uskutečňované prostřednictvím SZIF. V první kapitole své práce vymezím základní pojmy a zařadím fondy v rámci veřejných financí, zaměřím se také na vývoj Společné zemědělské politiky západní Evropy a vliv této politiky na agrární sektor v naší zemi od roku 1989 až po současnost. V druhé kapitole představím Státní zemědělský intervenční fond od vzniku po současnost, zdůrazním jeho činnosti, odpovědnost a spolupráci s jinými institucemi v rámci SZP. Zaměřím se také na kontrolní systém fondu. Analýze finančních zdrojů SZIF a jejich využití pro jednotlivá opatření, zásadám schvalování rozpočtu SZIF, rozpočtových opatření a povinnostem SZIF vůči Evropské unii v oblasti administrativy dotací je věnována třetí kapitola. K analýze jsou využity údaje Výroční zprávy SZIF roku 2006. Čtvrtou kapitolu věnuji hodnocení a závěrům vyplývajících z popisu a analýzy činnosti SZIF v roce 2006, který zakončuje vstupní období let 2004 - 2006. Zaměřím se na hlavní dotační programy tohoto období s výhledem do současné struktury podpor. Pro stručný přehled vývoje výše čerpání finančních prostředků na SZP a správní výdaje SZIF použiji metody komparace v letech 2000-2006. Při zpracování bakalářské práce čerpám z odborné literatury, časopisů, článků na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu, které uvádím na konci této práce.
-6-
1
ZAŘAZENÍ FONDŮ V RÁMCI VEŘEJNÝCH FINANCÍ, HISTORICKÉ ASPEKTY SZP
1.1 Zařazení fondů v rámci veřejných financí V současných moderních smíšených ekonomikách vedle sebe existují soukromý a veřejný sektor.1 Oba sektory mají svůj význam a plní vlastní, vzájemně se doplňující úkoly. Protože pojem „fond“ souvisí především s veřejným sektorem, veřejnými rozpočty, přiblížíme si nejdříve soustavu veřejných rozpočtů, a protože Státní zemědělský intervenční fond je jeden ze státních fondů, zařadíme si fondové hospodaření v rámci veřejných financí obecně.
1.1.1 Veřejný sektor Veřejný sektor je financován z veřejných financí a podle kritéria potřeb jej členíme do šesti bloků odvětví2: I. Blok: Odvětví společenských potřeb - veřejná správa, policie, justice, armáda II. Blok: Odvětví rozvoje člověka –školství, kultura, tělesná kultura, zdravotnictví, sociální služby III. Blok: Odvětví poznání a informací – věda a výzkum, informace, masmédia IV. Blok: Odvětví technické infrastruktury –doprava, energetika, spoje, vodní hospodářství, odpadové hospodářství V. Blok: Odvětví privátních statků podporovaných z veřejných rozpočtů – bydlení, zemědělství, lesnictví, rybolov VI. Blok: Existenční jistoty – zaměstnanost, sociální zabezpečení, životní prostředí. Zemědělství a lesnictví spadá podle kritéria potřeb do V. bloku – Odvětví privátních statků podporovaných z veřejných rozpočtů. Stát ovlivňoval ekonomiku zemědělských subjektů již před rokem 1989 i po tomto roce. Převládají v něm sice soukromé subjekty, ale nelze jej ponechat volným tržním zákonitostem. Ochrana životního prostředí, tvorba a údržba krajiny, bezpečnost potravin a pohoda zvířat, to jsou termíny, na které klade důraz dnešní Společná zemědělská politika. O tom, že tomu tak vždy nebylo, jsme se přesvědčili za doby socialistického zemědělství, které se vyznačovalo intenzivním rozvojem zemědělské výroby, širokou aplikací průmyslových hnojiv, prostředků chemické ochrany rostlin, komplexem melioračních opatření, vysokou koncentrací hospodářských zvířat, mechanizací, chemizací, koncentrací a specializací, což zanechalo negativní dopad na životní prostředí. Naše republika je sice nevelký středoevropský stát o celkové rozloze 78 860 km2 a s 10,2 mil. obyvateli, ale s velice malebnou krajinou. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmořské výšce pod 400 m nad mořem, má proto v evropských poměrech charakter horské až podhorské oblasti3. Zemědělsky se hospodaří na necelé polovině výměry České republiky, tedy na 3 500 tis. ha půdy, významnou plochu milion hektarů zaujímají trvalé travní porosty. Zemědělská výroba a navazující výroba potravinářská je jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. Pěstují se zde všechny plodiny charakteristické pro zeměpisnou a klimatickou polohu země. Jsou to všechny hlavní druhy obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves a kukuřice), cukrová řepa na výrobu cukru, brambory, olejniny - řepka (aktuálně je v ČR přes 350 tis. hektarů intenzivně kvetoucí řepky), len, chmel, ovoce, zelenina a vinná réva. V živočišné výrobě se v České republice chová hlavně skot (pro mléko a maso), prasata, drůbež. Máme velmi rozsáhlou síť chovných rybníků, v kterých se chovají především kapři. 1
Zdroj: STRECKOVÁ, Y. – MALÝ, I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi-odkud čerpáno i v další části kapitoly 1. 2 Zdroj: ŠELEŠOVSKÝ, J.- REKTOŘIK, J., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru 3 Zdroj: PRV, str. 15, z tohoto zdroje čerpány i další údaje v této kapitole -7-
České zemědělství má za sebou stoletími prověřenou tradici, která nejenže zaručovala soběstačnost národa v základních potravinách, ale i naši republiku proslavila v zahraničí. Známé je především „Plzeňské pivo“, „Pardubický perník“, „Hořické trubičky“, „Olomoucké tvarůžky“ aj. Zemědělství se u nás spolu s lesnictvím přibližuje podílem na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství průměru zemí bývalé evropské patnáctky. V roce 1995 se podílelo 4,6 %, v roce 2003 jen 3,1 % na HPH a tento podíl stále klesá4. Dalo by se říci, že tento podíl je zanedbatelný a vyvstává otázka: „Proč dotovat zemědělství“? Odpověď je na místě. Problémem venkova již není zachování zemědělské produkce, ale stabilizace obyvatelstva na venkově. Odliv venkovského obyvatelstva do měst a neustálé stárnutí populace je trend, který náš venkov momentálně sužuje. Venkovské regiony ČR se podobně jako jinde v Evropě potýkají především s nedostatkem pracovních příležitostí, který je důsledkem nezájmu investorů, a s nepříznivou věkovou a vzdělanostní skladbou. Ani v oblasti odměňování zemědělců není situace nijak růžová. Průměrný plat v zemědělství činí pouze 70 % průměru v národním hospodářství. V důsledku masového odlivu zemědělců z oblastí, kde je pro ně hospodaření z ekonomického hlediska nerentabilní, bylo v posledním desetiletí v ČR ponecháno svému osudu asi tři sta tisíc hektarů, tedy celých 7 % celkové výměry zemědělské půdy. Toto dlouhodobé neobdělávání převážně travnatých ploch má zpravidla fatální následky. Jedná se totiž většinou o oblasti cenné z hlediska ochrany životního prostředí. Rezignace na obdělávání travnatých pozemků obvykle vede k výraznému poklesu výskytu chráněných druhů, a tím i ke snížení environmentální a přírodní hodnoty těchto přírodních stanovišť. V rámci devastující intenzifikace bylo v nedávné minulosti přeměněno celých 60 % celkové výměry těchto oblastí na ornou půdu, a to i přesto, že jsou považovány z hlediska zemědělské výroby za méně příznivé. Tento fakt je znepokojující o to víc, že tato území tvoří téměř 60 % rozlohy ČR. Vysoký podíl orné půdy a nezájem o travnaté plochy svědčí také o neochotě českých zemědělců přejít v souladu se současnou evropskou politikou, která klade důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí a pohodu zvířat, od intenzivní zemědělské produkce a velkovýroby k extenzivním formám hospodaření (omezení hnojení, upuštění od používání těžké techniky, seč, pastva apod.). ČR má proto v souvislosti se vstupem do Unie jedinečnou příležitost pokusit se problémy řešit pomocí programů kofinancovaných z evropských strukturálních fondů a zajistit tak i trvalé osídlení venkova. Je nutno změnit hospodářskou strukturu venkova a vytvořit atraktivní prostředí pro bydlení a podnikání, zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech, zlepšit infrastrukturu a dopravní obslužnost a tím udržet venkovské obyvatelstvo v těchto oblastech. Proto je důležité a nutné, aby tento sektor byl podporován z veřejných rozpočtů, aby byly ve všech směrech obnoveny hodnoty české krajiny.
1.1.2 Struktura veřejných financí Tím jsme se pomalu přiblížili k termínu veřejné finance, veřejné rozpočty a na chvílí se ze zemědělství přesuneme do ekonomie. Základním nástrojem veřejných financí je soustava veřejných rozpočtů. Rozlišujeme vertikální a horizontální strukturu těchto rozpočtů. Vertikální rozdělení představuje: • Státní rozpočet • Rozpočet vyšších územně správních celků - krajů • Rozpočty měst a obcí, tj. municipalit • Rozpočty organizací, které jsou financovány z některého typu veřejných rozpočtů • Rozpočty státních účelových fondů a fondů zdravotních pojišťoven 4
Zdroj: MZe, Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 -8-
Vertikální struktura veřejných financí vychází z vícestupňového administrativního a územně právního členění státu. Na rozpočty v jednotlivých úrovních (státní, regionální i místní) jsou napojeny rozpočty organizačních složek státu a příspěvkových organizací, a dále i organizací, které dostávají z rozpočtu zřizovatele prostředky. Jsou jimi obecně prospěšné společnosti (OPS), občanská sdružení, nadace, ale i obchodní společnosti. Veřejné rozpočty představují vše co souvisí se státní pokladnou – příjmy, výdaje a ostatní finanční transakce v oblasti veřejných financí. Horizontální struktura veřejných financí představuje mimorozpočtové nebo fondové financování. Finance státních účelových fondů jsou samostatnou specifickou skupinou veřejných financí, která je postavena odděleně od státního rozpočtu. Státní účelové fondy mají právní subjektivitu, řídí se rozpočtovou skladbou, jsou zřizovány zákonem a každý fond je spravován samostatně. Jsou to takové prodloužené ruce ministerstev. Zákonem je určen správce fondu a podmínky užití prostředků fondu. Fondy fungují ponejvíce na makroúrovni, mohou být ale přiřazeny k různým stupňům vertikální osy veřejných financí. Mohou být zřizovány i na úrovni krajských a obecních rozpočtů, nemají však právní subjektivitu. O fondech hovoříme u těch peněžních vztahů, kde se • uplatňuje účelová vazba mezi určitým druhem příjmů a příslušnými výdaji • jedná se o dílčí veřejný nebo smíšený rozpočet nezávislý na státním rozpočtu , regionálním či municipálním • fondy disponují vlastními příjmy a výdaji • „fondovost“ se projevuje zpravidla v kapitálovém pojetí a v „nepropadnutí“ zdrojů na konci roku. Přebytky se převádí do následujícího rozpočtového roku. Fondy získávají úroky a dividendy z finančního investování volných prostředků. • prostřednictvím fondů je financován specifický segment veřejného sektoru nebo národního hospodářství nebo plní specifickou funkci. • fond se zpravidla stává samostatnou právnickou osobou. Fondy se klasifikují podle různých kritérií. Např. podle cíle a charakteru aktivit se člení na hospodářské a veřejně prospěšné, podle rozsahu působnosti na státní, regionální, municipální, případně na národní a mezinárodní, apod. V české odborné literatuře se obvykle fondy člení na čtyři hlavní skupiny: • Svěřenecké fondy (pojistné nekomerční). U nás jsou to zatím pouze fondy veřejného zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Ve financování zdravotní péče se tedy uplatňuje fondový způsob financování. Zdravotní pojišťovny jako veřejnoprávní instituce jsou zakládány od roku 1992 podle zvláštních zákonů, které rovněž vymezují hospodaření fondů zdravotního pojištění, zřízení a zrušení zdravotních pojišťoven, statut, orgány apod. Jsou kontrolovány ministerstvem financí a parlamentem. Vláda deleguje své zástupce do dozorčích rad zdravotní pojišťovny. Mohou být i různé důchodové, nemocenské, sociální, úrazové fondy apod.. Perspektivně se očekává vytvoření Sociální pojišťovny, v současnosti je zatím sociální pojištění příjmem státního rozpočtu v kapitole MPSV- ČSSZ. • Státní účelové fondy poskytují finanční prostředky ve formě dotací nebo bezúročných půjček, tj. na netržních principech, různým subjektům na předem vymezené druhy potřeb. Jsou zaměřeny na financování určitého segmentu veřejného sektoru, např. kultury nebo na oblast ekonomiky, kde má stát zájem na ovlivňování výrobních tržních podmínek. V současnosti v České republice existují tyto státní fondy: o Státní fond životního prostředí o Státní fond dopravní infrastruktury -9-
o Státní fond rozvoje bydlení o Státní fond kultury o Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie o Státní zemědělský intervenční fond Státní fondy jsou zpravidla zřizovány zákonem, který rovněž vymezuje zdroje těchto fondů a účel jejich použití. Většinou jsou schvalovány spolu se státním rozpočtem. • Privatizační (majetkové) – po ukončení činnosti Fondu národního majetku v roce 2005 a Fondu dětí a mládeže, existuje pouze Pozemkový fond, který byl vytvořen především k vypořádání restitučních náhrad oprávněným osobám. Podle současného ministra zemědělství je nutné, aby Pozemkový fond existoval minimálně ještě 4 roky. • Pro podporu podnikání – mimorozpočtové fondy typu tzv. vládních agentur jsou zřizovány v naší republice od roku 1992. Jejich cílem je podporovat zemědělství a malé a střední podnikání. Jsou zakládány příslušnými resortními ministerstvy jako akciové společnosti. Stát má 33 % až 100 % podíl na jejich majetku. Mezi fondy a instituce pro podporu podnikání je v ČR možné zařadit především následující subjekty: o Českomoravskou záruční a rozvojovou banku o Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond o Exportní garanční a pojišťovací společnost o Českou exportní banku o Českou konsolidační agenturu (dříve Konsolidační banka), která ukončila činnost k 31.12.2007. Na fondovém hospodaření lze najít jak pozitiva, tak negativa. K pozitivům zejména patří účelovost, transparentnost, adresnost, programovost, efektivnost, že nepodléhají politickým a hospodářským cyklům, mohou získávat doplňující prostředky na finančním trhu, někdy i mezinárodní zdroje a také že participují se soukromým sektorem. Existence fondů má i svá úskalí. Dochází k určité dezintegraci a atomizaci veřejných financí, nečitelnosti, neefektivnosti, nerovnoprávnosti výdajových programů, administrativní náročnosti a tím k nárůstu administrativního aparátu správy těchto institucí, narušení rozpočtové strategie vlády tím, že se vytváří duální rozpočty a fiskální rizika apod. Tabulka č. 1 Horizontální struktura veřejných financí Rozpočtová soustava ČR Veřejné rozpočty • • • •
•
státní rozpočet kapitoly SR rozpočet ÚSC krajů rozpočet ÚSC -obcí a měst rozpočty OS, PO
Svěřenecké pojistné fondy •
Státní účelové fondy • •
fond zdravotní pojišťovny
• • • •
+ vládní agentury Zdroj:Dle přednášek z předmětu Veřejné finance
- 10 -
SZIF Státní fond životního prostředí Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvoje bydlení Státní fond kultury Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie
Privatizační fondy •
Pozemkový fond
1.2 Historické aspekty SZP Státní zemědělský intervenční fond je nástrojem pro uplatňování Společné zemědělské politiky v naší republice. Pro pochopení problematiky je nutné se nejdříve seznámit s historií SPZ, jejím složitým vývojem, reformami, s obdobím před vstupem naší republiky do Evropské unie a s obdobím spoluvytváření Společné zemědělské politiky. Ve státech západní Evropy se od konce druhé světové války podařilo rozvinout sociálně tržní systém, který umožnil ekonomický rozvoj, ale státy východní Evropy byly ovlivněny systémem centrálního plánování. Po protikomunistických revolucích roku 1989 se v evropských socialistických zemích tento systém zhroutil a s ním i společný socialistický trh – RVHP, který koordinoval zahraničně obchodní toky socialistických zemí mezi sebou. Tyto země s hroutícím se hospodářským systémem byly postaveny před nutnost provést rychlé a radikální ekonomické reformy, které by vytvořily tržní systém na bázi soukromého vlastnictví a svobodného podnikání. V následujících podkapitolách si přiblížíme vývoj Společné zemědělské politiky v západních zemích a hlavní úkoly zemědělství v naší republice po roce 1989, kdy socialistické zemědělství začalo přecházet na tržní systém.
1.2.1 Vývoj zemědělství České republiky po roce 1989 Zemědělství v České socialistické republice patřilo v centrálně direktivním systému k silně preferovaným odvětvím, z čehož vyplývala jeho neúměrná dimenze, avšak poměrně kvalitní národohospodářská efektivnost. Přechod k tržnímu hospodářství znamenal výrazný tlak na přizpůsobení se zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jejich rozměru, struktury a výkonnosti. Na konci roku 1989 neexistoval v podstatě v tehdejším Československu soukromý sektor, dvě třetiny zemědělské půdy obhospodařovala jednotná zemědělská družstva (1 024 družstev) a jedna třetina státní půdy patřila státním statkům, kterých bylo 174. Průměrná výměra zemědělské půdy u družstev dosahovala 2 563 ha a u statků 6 259 ha. Do konce roku 1990 vzniklo v České republice 3205 podniků soukromě hospodařících rolníků - fyzických osob, ty však obhospodařovaly pouze necelé 1 % zemědělské půdy5. Mezi hlavní úkoly zemědělské politiky patřila obnova vlastnických práv k půdě a jinému zemědělskému majetku cestou restitucí, privatizace, transformace, restrukturalizace i nového rozmístění zemědělské výroby. Dlouhodobé cíle pak byly orientovány zejména na trvale udržitelné zemědělství v podmínkách postupné liberalizace světového agrárního trhu. Zemědělství dnes již neslouží pouze výrobě potravin, ale přebírá na sebe i důležité společenské a ekologické funkce. Zemědělská činnost je nedílnou složkou venkovského prostoru, který si zaslouží péči a podporu. Zemědělci jsou motivováni k zemědělskému podnikání řadou dotačních titulů, národních i evropských, tak aby jejich činnost byla prospěšná celé veřejnosti. Do roku 2004 byly zemědělcům v České republice poskytovány podpůrné prostředky v rámci těchto hlavních programů: 1. Podpůrné programy pro zemědělství podle „Zásad“ MZe, které Ministerstvo každoročně vydává. Tyto programy podporovaly konkrétní komoditu, např. se jednalo o podporu narozených telat od krav bez tržní produkce mléka, podpora ovcí, ozdravování polních plodin, udržování genových zdrojů, podpora poradenství a řada dalších programů, které byly v jednotlivých letech aktualizovány a měněny. 2. Podpůrné programy podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., jehož cílem bylo podporovat trvalé osídlení venkovského prostoru, udržet krajinu v kulturním stavu a zabezpečit pracovní příležitosti pro venkovské obyvatelstvo. Byla vyplácena sazba na hektar zemědělské půdy a podporovány méně příznivé oblasti LFA. 5
Zdroj: MZe, Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 - 11 -
3. Zemědělské subjekty využívaly i podpor od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, od kterého získávaly záruky na úvěry či subvence části úroků z úvěrů. Tyto národní podpory před vstupem do Evropské unie měly své výhody i nevýhody. Výhodou bylo, že tyto platby poměrně pružně reagovaly na potřeby českého zemědělství a na změny tržních, klimatických a dalších podmínek. Jako příklad lze uvést podpory na „sucho“ v roce 2000 a podpory zaplavených oblastí v r. 2002. Naopak nevýhodami bylo nenárokové poskytování těchto plateb, tzn. administrativní rozhodování o podporách, které nemuselo být vždy spravedlivé. Drobní zemědělci, kteří nebyli organizovaní v zemědělských svazech, získali podstatně nižší objem finančních prostředků, většinou z důvodu neinformovanosti a administrativní náročnosti. Graf č. 1: Struktura podpor v zemědělství v roce 2001
Zdroj: MZe, MZe ZA Třebíč-interní materiály
1.2.2 Vývoj zemědělství ve státech západní Evropy Odlišný vývoj zaznamenalo zemědělství států západní Evropy, které se nepotýkalo s centrálně řízeným hospodářstvím, ale patřilo také k nejkontroverznější oblasti hospodářství těchto států. Po druhé světové válce se dostávají do popředí otázky zajištění potravin a problémy ekonomického rozvoje. Výroba potravin patřila v poválečné Evropě k oblastem s významnou podporou státu, a to buď prostřednictvím garantovaných cen, přímých plateb nebo vyrovnávacích finančních plateb v případě poklesu tržní ceny. Státy Evropy si uvědomovaly, že zemědělskou výrobu není možné ponechat volnému trhu, či soutěži zemí v udělování státních podpor do zemědělství, ale že je nutno vytvořit společnou zemědělskou politiku. Počátky SZP jsou spojeny s podpisem Smlouvy o Evropském hospodářském společenství z r. 1957, tzv. Římskými smlouvami, jejímiž zakládajícími státy byly: Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemí6. Za hlavní cíle společné zemědělské politiky bylo stanoveno: • zvýšit produkci zemědělské výroby • zajistit tak slušnou životní úroveň venkovského obyvatelstva • stabilizovat trhy 6
Zdroj: FIALA, J. – PITROVÁ, M., Evropská unie, z tohoto zdroje čerpáno v průběhu celé kapitoly. - 12 -
• •
zaručit spolehlivost dodávek zajistit přiměřené ceny zboží dodávaného spotřebitelům
Smlouvou o EHS byly vytvořeny podmínky pro partnerství agrárních a průmyslových zemí. Samostatná konference výhradně věnovaná problematice zemědělství byla svolána od 3. do 11. července 1958 do italského města Stresa. Doposud ve členských zemích Společenství existovaly odlišné systémy udělování zemědělských podpor. Na této konferenci se země rozhodly, že ceny zemědělských produktů budou centrálně navrhovány Komisí a ve formě směrnice budou podléhat schválení Radou ministrů. Kromě této dohody byly stanoveny tři základní principy SZP: • jednota trhu založená na volném pohybu čtyř svobod • preference Společenství – upřednostnění spotřeby výrobků v rámci společného trhu před dováženými produkty • určení zásad finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP mezi všechny členské země EHS. 14. ledna 1962 byl vytvořen hlavní finanční nástroj zemědělské politiky – Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund). Během let 1962 –1963 byly zavedeny první regulační systémy jednotlivých skupin výrobků. Nejprve u základních zemědělských produktů, jako jsou obiloviny, maso apod., v pozdějších letech u dalších typů výrobků, jako je bavlna a zvláštní druhy ovoce a zeleniny. Důležitým motivem k začlenění SZP do společného trhu byla již zmíněná snaha zvýšit výrobu potravin. Společenství usilovalo zřízením SZP o zajištění potravinové soběstačnosti. V padesátých a šedesátých letech měla závislost na dovozu také významný strategickopolitický rozměr, a proto Společenství stálo před úkolem dosáhnout zvýšení zemědělské výroby a tím zajistit nezávislost na dovozu. Významným důvodem pro vytvoření SZP bylo zajištění „odpovídajících příjmů“ pro zemědělce a stabilní životní úrovně. Zemědělci byli politickými subjekty chápáni jako významná voličská skupina, a proto politické reprezentace členských zemí postupovaly vždy s maximálně možným ohledem na zemědělský sektor. Smlouva o EHS zajišťovala pro agrární země, jakou byla např. Francie, odbyt zemědělské produkce, která by byla díky vysokým cenám nekonkurenceschopná na světových trzích. Naopak pro země průmyslově orientované, jako např. Německo, to znamenalo zastavení dovozu levnějších potravin za světové ceny. Tato finanční ztráta měla být v rámci společného trhu kompenzována jejich vývozem průmyslové produkce. Státy za nákup drahých potravin ze Společenství byly „odškodněny“ volným pohybem zboží. Postupně však docházelo ke konfliktům, neboť ceny Společenství se světovým cenám stále více vzdalovaly a průmyslové země se dostávaly do stále nevýhodnějšího postavení. Řešení zemědělské otázky mělo značný dopad na všechny země ve Společenství, agrární i průmyslové. SZP se přímo dotýkala oblasti státních dotací, regulace zaměstnanosti a výrazně se v ní projevovalo působení silných zájmových skupin. Vliv těchto zemědělských zájmových skupin ve společném trhu se stal hlavním důvodem pozdější finanční nestability Společenství. Rada ministrů nedokázala zabránit rostoucím požadavkům zemědělské komunity a Komise nebyla schopná bez plné podpory Rady prosadit návrhy na restrukturalizaci zemědělství. Aby Společenství zajistilo vyšší produkci a stabilizovalo zemědělský sektor, došlo k uzavření vnějších hranic Společenství. Jen tak mohla být garantována preferenční spotřeba dražších produktů Společenství. Základní otázka neprostupnosti hranic byla řešena tzv. variabilními přirážkami. Tyto přirážky v podobě cel resp. dovozních přirážek zajišťovaly ochranu před levným dovozem a podporovaly vývoz nadprodukce Společenství na světový trh v podobě dotací. USA označily tuto deformaci cen na světových trzích za dumping a - 13 -
porušování volné soutěže. Průmyslové země vyslovily nesouhlas s touto politikou a snažily se o prosazení změny, proti kterým se postavila Francie a Nizozemí. K dohodě se podařilo dospět s další 10% redukcí celních tarifů na průmyslové výrobky jako kompenzace variabilních přirážek. Kromě variabilních přirážek byly v rámci SZP udělovány tzv. zvláštní refundace a nepřímé dotace odběratelům jako odškodnění za nákup drahých zemědělských surovin v důsledku zemědělské politiky. Bez těchto kompenzací by cena konečného výrobku, jehož zdrojem byla zemědělská produkce, mohla být nekonkurenceschopná na světových trzích. Dalším stupněm vytváření SZP byla dohoda o cenách, kterou představují: • Tržní řády, podle kterých se regulují ceny podle druhu produkce. Do kategorie nejsilněji regulovaných výrobků spadají strategické produkty jako obilí, mléko, cukr a hovězí maso, mezi nejméně regulované patří zelenina a ovoce. • Cílová cena, která určuje hodnotu produkce na trhu a ovlivňuje cenu zaplacenou spotřebitelem. • Prahová cena, která se používá při dovozu zemědělské produkce ze zahraničí. Představuje nejnižší možnou hodnotu, za jakou lze dovézt konkurenční výrobek ze zahraničí, čímž slouží ke srovnání rozdílu mezi hodnotou produktu vyrobeného ve Společenství a dovezeným výrobkem. • Minimální cena, cena intervenční, která stanovuje minimální cenu, za kterou je Společenství ochotno odkoupit nadprodukci od zemědělců v případě poklesu tržní ceny. Zemědělské ceny se stanovily v průběhu dubna a května a byly platné po celý rok. Tyto garantované ceny vedly k trvalému navyšování cen. Na trhu postupně vznikala trvalá nadprodukce, která postupně přešla v trvalý jev. Společenství přistoupilo k dalším regulačním mechanismům: • nákupu trvanlivých potravin do skladů • vývozu potravin jako pomoci rozvojovým zemím • vývozu • zničení Zvyšování cen mělo především dopad na spotřebitele, neboť v konečném důsledku se plošné dotace do zemědělství prostřednictvím garantovaných cen promítly do zvyšování cen. Nutnost realizovat komplexní zemědělskou reformu vyvolaly nejen vnitřní faktory, jimiž byly rostoucí finanční požadavky SZP a potřeba dokončit k 1. lednu 1993 společný trh, ale i vnější vlivy, k nimž patří stupňující se tlak světových exportérů, kteří požadovali po Společenství snížení vývozních subvencí a ukončení dumpingu na světových trzích. Pro Společnou zemědělskou politiku byla 90. léta obdobím důležitých změn. V tomto roce proběhla první reforma Společné zemědělské politiky tzv. „MacSharryho reforma“, která změnila zejména systém vyplácených zemědělských podpor. Vzrostl význam kompenzací, které byly uplatňovány nejen u snižování rozlohy obdělávané půdy, ale i u snížení stavu dobytka. Naopak cenové intervence a podpory ustoupily do pozadí. Byly zavedeny limity, které pomohly snížit nadprodukci, a začal být kladen důraz na postupy šetrné k životnímu prostředí. Zemědělcům byla sice vyplácena přímá podpora jejich příjmu, museli se však začít více ohlížet na potřeby trhu a měnící se požadavky společnosti. Formou dotací byla podporována řada environmentálních programů, které fungují v součinnosti s politikou životního prostředí. Příkladem je zavedení dotací za uvedení půdy do klidu, za menší používání hnojiv či vyjímání zemědělské půdy za účelem zalesnění. Již na konferenci ve Strese bylo dohodnuto, že na nákladech SZP se budou podílet všechny země EHS, nikoliv pouze agrárně orientované státy, což bylo podstatné především pro Francii, která by v opačném případě musela velmi výrazně na SZP přispívat. Do roku 1970 Společenství pouze disponovalo příspěvky jednotlivých zemí a provádění veškerých - 14 -
aktivit bylo závislé na jejich platební odpovědnosti. Příznivě na rozvoj SZP působilo zavedení vlastních příjmů rozpočtovými smlouvami z let 1970 –1975. Hlavním organizátorem zemědělských plateb byl zemědělský fond EAGGF, který je možno rozdělit na dvě části: • záruční neboli garanční, v současnosti obsahující až 91 % prostředků EAGGF určených na vyplácení garantovaných cen, variabilních přirážek atd. • rozvojovou, v současnosti obsahuje 9 % prostředků EAGGF, kterými se financuje restrukturalizace zemědělství, nové technologie apod. Rozdělení fondu na tyto dvě skupiny nepřímo odráží jeden ze základních problémů Společné zemědělské politiky, kterým je poměr mezi poskytováním záruk v podobě garantovaných cen a financováním rozvoje. Postupně je stále větší pozornost věnována rozvojové oblasti s cílem stimulovat zemědělce ke snížení extenzívní výroby, k produkci více kvalitních potravin a k udržování kvalitního půdního fondu.
1.2.3 Podoba Společné zemědělské politiky na konci 20. století 1. ledna 1995 přebírá předsednictví v Radě Francie a novými členy Evropské unie se stávají Rakousko, Švédsko a Finsko, vzniká tzv. Patnáctka. V červenci 1997 Komise předkládá dokument „Agenda 2000 – pro silnější a širší Unii“, který zahrnoval i druhou reformu SZP a posudky deseti kandidátských zemí střední a východní Evropy, Kypru, Malty a Turecka ucházejících se o členství v Evropské unii. V dokumentu bylo upřesněno, že dalším cílem SZP není pouze zajištění životní úrovně osob žijících na venkově, ale také péče o životní prostředí, zlepšení kvality potravin a zdravotní nezávadnosti, tedy podpora nejen zemědělství, ale i zajištění dlouhodobé životaschopnosti našich venkovských oblastí.
1.2.4 Vstup České republiky do Evropské unie Základní podmínky České republiky v prostředí EU v oblasti zemědělství vycházejí z přístupové smlouvy mezi ČR a EU podepsané v dubnu 2003 v Aténách. Tyto podmínky se vztahují k produkčním limitům, k úrovni a objemu přímých plateb a k celkovému objemu a orientaci strukturálních podpor. Z větší části tyto podmínky budou platit až do doby vyrovnání úrovně přímých plateb v ČR s úrovní přímých plateb pro stávající země EU, tj. nejpozději do roku 2012/2013. Pro vstup do EU se vyslovila většina obyvatelstva České republiky v referendu konaném 13. – 14. července 2003. 1. května 2004 se Česká republika stala plnoprávným členem silného ekonomického a kulturního celku – Evropské unie. Připojení k Unii se dotklo nejvíce agrárního sektoru. Naši zemědělci si museli zvyknout nejen na odlišný systém vyplácení dotací, ale i na jinou strukturu i na nové programy podpor. Období roku 2004 – 2006 je nazýváno vstupním obdobím. Nejdůležitější platby v tomto období jsou přímé platby, které jsou vyplácené ve dvou úrovních, a to jako Systém jednotné platby na plochu SAPS, tj. na hektar obhospodařované zemědělské půdy, který je zcela hrazen z prostředků Evropské unie. Druhou složkou přímých plateb je dorovnání z národních zdrojů – platby Top-Up, např. v roce 2006 to byly platby Top-Up – na hektar orné půdy, na VDJ- velkou dobytčí jednotku, len a konopí. Druhou důležitou platbou v tomto období jsou platby v rámci opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova - HRDP. Tyto podpory jsou podmíněny 20ti procentním spolufinancováním z národních zdrojů. Necelá polovina strukturálních podpor v rámci HRDP z celkového objemu asi šest miliard korun ročně (v rozmezí 5,7 – 6,4 mld Kč v období 2004 – 2006)7 byla určena na podpory méně příznivým oblastem (LFA). Větší část druhé poloviny plateb představují podpory ve prospěch agroenvironmentálních programů a částečně i do programů předčasného ukončení zemědělské činnosti, do kterých se mohly zemědělské podniky zapojit. Opatření LFA a AEO jsou 7
Zdroj: MZe,Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2006,str 37 - 15 -
administrovány jako platby „nárokové“, tzn. že splněním předem určených podmínek vzniká žadateli nárok na dotaci8. Na investiční rozvoj zemědělství, lesnictví a venkova jsou v tomto období zaměřena opatření Operačního programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství (OP RVMZ). Platby Operačního programu RVMZ jsou administrovány jako výběrové řízení tzn., že předložená žádost a projekt jsou hodnoceny z hlediska přijatelnosti, bodovány podle předem stanovených kritérií a na základě tohoto hodnocení doporučeny nebo nedoporučeny k financování. Dotace je proplacena až po dokončení projektu. Kofinancování9 těchto projektů ze strukturálních fondů Evropské unie bylo podmíněno spolufinancováním z národních zdrojů10. Kromě těchto dotačních titulů bylo České republice umožněno uplatňovat tzv. národní podpory. Každý druh těchto podpor musel být schválen Evropskou komisí a potom byl zařazen do registru národních podpor EU. Jedná se především o zelenou naftu, podpory PGRLF či specifické podpory výzkumu, genetiky, vzdělávání, poradenství, propagace, informatiky aj..Ve smlouvě s Evropskou unií je legislativně zakotveno poskytování národních podpor. Pro členské státy, tedy i naši republiku, z této smlouvy vyplývá povinnost oznámit (notifikovat) Evropské komisi v předstihu veškeré záměry na poskytnutí nebo upravení státní podpory. Hlavním smyslem této právní úpravy je snaha, aby státní podpory nepřispívaly k narušování hospodářské soutěže společného trhu. Národní dotační programy nesmějí odporovat mezinárodním dohodám a smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Výhodami přímých plateb v letech 2004-2006 bylo rozdělení všech prostředků určených na přímé platby, byly podporovány pouze nerentabilní komodity, tak aby nedošlo k jejich výraznému omezení. Nevýhodou bylo, že platby na hektar zemědělské půdy byly poměrně vyrovnané v produkčních i marginálních oblastech. Protože cílem SZP je extenzivní způsob hospodaření v méně příznivých oblastech, nemohou být přímé platby jediným zdrojem podpor. Tento systém pouze zmírňuje nepříznivé dopady standardních přímých plateb. EU-patnáctka aplikovala tento systém do roku 2004 než došla k třetí reformě, která byla vyústěním střednědobého hodnocení Agendy 2000 nazývané Mid-Term Review. Reforma spočívá v odstranění vazby na produkci (tzv. decoupling), na zavedení jednotné platby na farmu (SPS- Single Payment Scheme). Farmářům je ponechána volnost vyrábět. Aby nedocházelo k některým nepříznivým jevům, jako je například zanedbávání obhospodařování zemědělské půdy a údržby krajiny, Evropská unie vymezila zákonné požadavky na hospodaření a pravidla dobrých zemědělských a environmentálních podmínek nazývaných Cross- Compliance ( CC)11, tzv. křížové kontroly. Cross-compliance lze nazvat jako ucelený soubor definovaných zákonných požadavků na hospodaření v zemědělství. S těmito požadavky je spojený systém kontrol, tedy jakási podmíněnost plateb, což vyvolává tlak na nové investice, zajišťování přesné evidence a dokladování činnosti zemědělských podniků. Do praxe musí být nově uvedeno celkem 19 legislativních předpisů. Vybrané články jednotlivých směrnic a nařízení řeší především ochranu vod a ovzduší, ochranu zvířat (welfare), veřejné zdraví a zdraví zvířat a rostlin, optimalizaci hospodaření zemědělských podniků a ekologické zemědělství. Dodržování podmínek Cross-Compliance (CC) již aplikují členské země patnáctky, Slovinsko a Malta. Nové členské státy včetně ČR se na ně teprve připravují. Systém CC bude využíván nejen pro oblast přímých plateb, ale také pro vyplácení podpor v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).
8
Zdroj:MZe, Program rozvoje venkova str. 42-48 Termín používaný odborné literatuře, např.OP RVMZ, Program rozvoje venkova aj. 10 Zdroj: MZe, Výroční zpráva o Operačním programu rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice za rok 2006, str. 14 a další 11 http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=645&typ=2&ch=74&ids=2821&val=2821 9
- 16 -
Přechod na jednotnou platbu na farmu (SPS) představuje poměrně náročný proces. Protože zemědělské subjekty u nás nejsou na toto zatížení připravené, je v naší republice při implementaci CC zvažována cesta pozvolné změny ve dvou etapách. V roce 2007 bylo vyžadováno plnění šesti standardů (GAEC) a v roce 2008 plnění dalších třinácti standardů. Podmínky GAEC: • Nerušení krajinných prvků (meze, travnaté údolnice, terasy, stromořadí, skupiny strojů) • Vyloučit pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu a slunečnice na půdních blocích s průměrnou svažitostí převyšující 12o . • Zapravovat močůvku a kejdu na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (s výjimkou aplikátorů) na půdních blocích se svažitostí vyšší než 3o.. • Nezměnit travní porost na ornou půdu. • Nepálit rostlinné zbytky na půdních blocích. Konečným termínem pro zavedení SPS je 1. leden 2009. Plnění CC zajistí našemu zemědělství podmínky pro další rozvoj spočívající v racionálním využití přírodních zdrojů, péči o krajinu a životní prostředí. Všem podnikatelským subjektům umožní posílit své postavení a zajistí konkurenceschopnost. Podle nových pravidel budou zemědělci nadále dostávat přímé platby, aby měli zajištěny stabilní příjmy, které však již nebudou závislé na objemu produkce. V programovém období 2007 - 2013 bude věnována velká pozornost reformě společných organizací trhu a reformě „Health check“, která je zaměřena na produkty zemědělské výroby, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Měla by být snížena podpora hovězího dobytka a mléčných výrobků a zvýšena podpora produkce rostlinných olejů, ovoce a zeleniny, podporována by měla být také dostupnost ovoce a zeleniny a spotřeba cereálních výrobků. Společná zemědělská politika je obecně postavena na dvou pilířích, které se odlišují charakterem finančních podpor a zdrojem financování. První pilíř zahrnuje podporu trhu a příjmů zemědělců. Cílem tohoto pilíře bylo zvýšit příjmy zemědělců, zvýšit jejich konkurenceschopnost a následně řešit i nedokonalosti trhu. Podpory jsou přímo závislé na produkci zemědělců. Tento pilíř zahrnuje: • přímé platby • opatření mající charakter podpory trhu – tzv. „společné organizace trhu“, kam spadají: o intervenční nákupy o vývozní subvence o dovozní licence o soukromé skladování o správa produkčních kvót Tato opatření jsou plně financovány z rozpočtu Evropské unie a to přes Evropský zemědělský záruční fond – EZZF, do 31. 12.2006 byly tyto výdaje financovány přes záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu - EZOZF. Druhý pilíř zahrnuje podporu zaměřenou na rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství s cílem kompenzovat zemědělcům jejich náklady, které vynaložili na údržbu krajiny, a nižší příjmy, které jsou zapříčiněny extenzivním způsobem hospodaření a dodržováním dalších omezeních souvisejících s ochranou životního prostředí. Podporován je také rozvoj venkovských oblastí a strukturální změny v celém sektoru zemědělství. Tato opatření jsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie a z národních rozpočtů členských zemí. Míra kofinancování je u jednotlivých opatření různá. Prostředky z EU jsou od 1. ledna 2007 poskytovány přes Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EZFRV.
- 17 -
1.3 Shrnutí V této kapitole jsme se seznámili s fondovým hospodařením obecně. Vymezili jsme si druhy a specifika hospodaření fondů a zařadili SZIF v rámci veřejných financí. V naší odborné literatuře se obvykle fondy člení na čtyři skupiny: svěřenecké, státní, privatizační a na podporu podnikání. SZIF je jeden ze stáních účelových fondů, prostřednictvím kterého stát ovlivňuje tržní podmínky v zemědělství. Protože je SZIF úzce spjat se Společnou zemědělskou politikou je důležité se seznámit s historií a dosti komplikovaným vývojem SZP, jednotlivými reformami s návazností na vývoj zemědělské politiky v naší zemi. Pro představu jaký rozsah úkolů zajišťuje a bude zajišťovat v souladu se všemi nařízeními naší vlády a Evropské unie Státní zemědělský intervenční fond bylo zjednodušeným způsobem pojednáno o období před vstupem do Evropské unie, obdobím vstupním 2004 – 2006 a naznačen byl vývoj a směr období současného. Společná zemědělská politika je nejstarší politikou ES a v roce 1957 byla poprvé zakotvena ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství jako součást společného trhu. Smlouva stanovila pro zemědělství několik základních cílů: zvýšení produktivity zemědělství, zajištění spravedlivé životní úrovně zemědělského obyvatelstva, stabilizaci trhů, pravidelné zásobování zemědělskými výrobky, zajištění přiměřené ceny pro spotřebitele. Cílů mělo být dosaženo za dodržení třech principů SZP a to jednoty trhu, preference ES a finanční solidarity. SZP se prakticky provádí od roku 1962. V roce 1968 byly zavedeny jednotné ceny, čímž se završilo vytvoření jednotného trhu pro zemědělské výrobky bez celních bariér a národních dotací. Byly zřízeny intervenční ceny, které zaručují domácím výrobcům minimální cenu, za kterou prodají svou produkci. Pro financování tohoto systému byl v roce 1962 vytvořen Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), který se stal hlavním finančním nástrojem SZP. Záruční část EZOZF se používá k dotování zemědělské produkce a orientační část směruje finanční prostředky do strukturálních změn v zemědělství. První reforma SZP „MacSharryho reforma“ proběhla v roce 1992 a změnila zejména systém vyplácených zemědělských podpor. Vzrostl význam kompenzací a naopak cenové intervence a podpory ustoupily do pozadí. Druhá reforma „Agenda 2000“ započala v červenci 1997 a byla důležitá tím, že zahrnovala rozšíření EU o 10 nových členů, mezi nimiž byla i naše republika. Třetí reforma „Mid-term Review“ započatá v roce 2003 začala klást důraz na odstranění vazby na produkci a respektování standardů na úrovni farmy (cross-compliance). Důraz je kladen na veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životní prostředí, řádné zacházení se zvířaty apod.. V novém programovém období 2007 -2013 bude mimo dokončení této reformy velká pozornost věnována reformě společných organizací trhu a reformě „Health check“ Vstupem ČR do Evropské unie je SZP silně ovlivňován agrární sektor naší země. Naši zemědělci očekávali tímto vstupem především zlepšení své finanční situace, která byla a dosud je velmi složitá. Roky 2004-2006 se nazývají vstupním obdobím. Nejdůležitější platby tohoto období jsou přímé platby na plochu SAPS, platby Top-Up a platby v rámci Horizontální plánu rozvoje venkova, na investiční rozvoj zemědělství jsou zaměřeny Operační programy rozvoje venkova. Kromě těchto titulů bylo v ČR umožněno čerpat národní dotace podle „Zásad“ Ministerstva zemědělství jako jsou podpory vzdělání, poradenství, zelenou naftu, podpory z PGRLF apod. Období 2007-2013 je charakterické přechodem na jednotnou platbu na farmu, pozornost je věnována reformě společných organizací trhu a reformě „Health check“ zaměřené na produkty, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Společná zemědělská politika je postavena na dvou pilířích, z nichž jeden podporuje příjmy zemědělců a druhý zahrnuje podporu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství.
- 18 -
2 POPIS STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU 2.1 Právní rámec Státního zemědělského intervenčního fondu Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Tento zákon upravuje postavení, působnost, financování, práva a povinnosti SZIF. Řídí se také prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády a pravidly pro žadatele, které v rámci jednotlivých opatření každoročně vydává. Jak bylo uvedeno v minulé kapitole, SZIF je jedním ze státních fondů, který v právních vztazích vystupuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Jeho činnost spadá do působnosti Ministerstva zemědělství ČR, stejně jako další organizace řízené MZe, např. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Státní rostlinolékařská správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká plemenářská inspekce, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Ústřední pozemkový úřad, Lesy ČR, Česká akademie zemědělských věd, PGRLF – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a další. Mezi základní právní rámec, kterým se SZIF řídí patří: • Zákon č. 252/1997 SB., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, který vytváří podmínky pro plnou realizaci Společné zemědělské politiky a dalších činností. • Přístupová smlouva, kterou se stanoví členství ČR v Evropské unii(EU). Tato smlouva poskytuje základní práva a povinnosti České republiky (ČR) jako člena EU. K podpisu této smlouvy došlo 16. dubna 2003 na zasedání Evropské rady v Aténách a účinnost nabyla 1. května 2004. • Zákon 128/2003 Sb., kterým se mění z.256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů a z. č. 252/1997 SB., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, došlo k adaptaci nejdůležitějších nařízení orgánů Evropského společenství do našeho právního řádu, čímž byla umožněna plná realizace SZP. • Zákonem 2/1969 Sb., kompetenční zákon, ve znění pozdějších předpisů bylo Ministerstvo financí ČR pověřeno koordinací zahraniční pomoci. S účinností od 31. prosince 1998 byl na MF ČR založen Národní fond jako ústřední orgán pro převod financí mezi EU a ČR. • Usnesení vlády ČR č. 274/2000 k „Návrhu systému upravujícímu vztahy mezi předstukturálními a strukturálními fondy, veřejnými rozpočty a popřípadě jinými finančními zdroji“ – schváleny „Pokyny pro hospodaření s finančními prostředky při realizaci programů předvstupní pomoci ES (PHARE, ISPA, SAPARD) v ČR“. Ministerstvo financí České republiky bylo současně jmenováno kompetentním orgánem pro akreditaci agentur zabezpečujících v ČR naplňování relevantních předpisů EU o financování zemědělské politiky. V souladu s výše jmenovanými Pokyny byl ministr financí pověřen disponováním s prostředky ES vedenými na účtu Ministerstva financí ČR. • Usnesení vlády ČR č. 689/2003 k „Návrhu na institucionální zajištění implementace Společné zemědělské politiky (SZP) v rámci záruční sekce EZOZ a EZZF“ – ustanovuje pro zabezpečování SZP dvě platební agentury. MF ČR je pověřeno výkonem funkce Kompetentního orgánu pro akreditaci platebních agentur určených k provádění opatření SZP financovaných ze záruční sekce EZOZF. MZe je pověřeno výkonem funkce Koordinačního orgánu. • Usnesení vlády ČR č. 603 ze dne 24 května 2006 k finančním tokům Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v ČR pro období let 2007 – 2013 a jejich institucionálnímu zabezpečení – ustanovuje nastavení finančních toků. - 19 -
• • • •
Nařízení Rady ES č. 1290/2005 ze dne 21 června 2005 o financování SZP – stanovuje zvláštní podmínky a pravidla pro financování výdajů v rámci EZZF a EZFRV. Nařízení Komise ES 883/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady ES č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebních agentur, výkazy výdajů a příjmů a podmínky následné úhrady výdajů v rámci EZZF a EZFRV Nařízení Komise ES č. 884/2006 – stanovuje podmínky a pravidla pro financování výdajů na intervenční opatření související s veřejným skladováním EZZF, pro řízení, kontrolu, účtování a předávání souvisejících informací a dokumentace EK. Nařízení Komise ES č. 885/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla o akreditaci platebních agentur a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV.
2.2 Historie Státního zemědělského intervenčního fondu Po vzniku České a Slovenské Federativní republiky bylo v roce 1989 započato s regulací trhu zemědělských a potravinářských výrobků. Tuto regulaci zabezpečovala Ministerstva zemědělství jednotlivých republik. Dne 1. 1. 1992 byl zákonem Federálního shromáždění zřízen Federální fond tržní regulace v zemědělství. Při rozdělení ČSFR k 1.1.1993 na dva samostatné státy vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR). Regulace zemědělských a potravinářských trhů se z počátku soustředila na dva významné sektory, tj. mléko a obilí – potravinářskou pšenici. Po vzoru Evropské unie, kde se v rámci SZP přistoupilo k dohodě o cenách, kterou představují tržní řády, cílové, prahové a minimální ceny, se regulace prohloubila na další strategické produkty, zejména cukr, hovězí maso a kvótový systém na mléko12. Dne 11. srpna 2000 vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který měnil a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. V závěru tohoto roku se SZIF přestěhoval z budovy MZe na Těšnově do budovy MZe, Ve Smečkách 33, kde centrální pracoviště fondu sídlí dodnes. 1. ledna 2002 vzniklo na územní České republiky 63 regionálních pracovišť SZIF na úrovni okresů. Tato pracoviště zabezpečovala úkoly týkající se poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a kontroly dodržování zásad pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pracovníci SZIF zajišťovali také ve spolupráci s pracovníky Zemědělských agentur evidenci žádostí o převody přidělených mléčných kvót a kontroly měsíčních hlášení od producentů mléka. Vzhledem k chystanému vstupu České republiky do EU a připravovanému zahájení akreditace na administraci podpor z Evropské unie vzniklo k 1. lednu 2003 nové uspořádání SZIF. Bylo nutné zajistit operativnější řízení a to prostřednictvím 7 nových územních pracovišť – odbory SZIF pro daný region. Pověřená územní pracoviště byla vytvořena na úrovni sedmi vyšších územněsprávních celků NUTS II. 4. června 2003 vstupuje v platnost novela zákona o SZIF – zákon č. 128/2003 Sb.. Touto novelou je činnost SZIF přizpůsobena normám platným v Evropské unii a jsou zvýšeny jeho kontrolní pravomoci. V tomto roce se pokračovalo s dobudováním regionálních pracovišť SZIF a rozšiřováním jejich kompetencí. Pracovníci SZIF mají být připraveni zabezpečit činnosti v plošném poskytování podpor, především příjmu žádostí, formálních kontrol a fyzických kontrol u žadatelů a příjemců podpor, včetně inventarizace skladovaných státních zásob zemědělských komodit – zásob pšenice a řepky. Na konci roku 2003 bylo rozhodnuto o sloučení dvou platebních agentur v jednu. Na základě „Dohody o přechodu výkonu některých činností mezi MZe a SZIF“ byly převedeny 12
Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~historie_fondu , čerpáno v průběhu celé kapitoly + konzultace s pracovníky RO DP SZIF Třebíč - 20 -
na SZIF další činnosti, které zabezpečovalo Ministerstvo zemědělství svými organizačními útvary agenturou SAPARD a sekcí pro platební agentury z MZe. S těmito činnostmi bylo převedeno 215 zaměstnanců MZe na SZIF. V únoru 2004 byla uzavřena Smlouva mezi Ministerstvem zemědělství a SZIF, kterou se na SZIF převádí činnosti zabezpečované dříve Agenturou SAPARD a Sekcí pro Platební agenturu – Agrární Platební Agenturou (APA). Došlo tak ke sloučení SZIF, APA a SAPARD do jedné platební agentury SZIF. Se souhlasem Evropské komise byla ponechána akreditace Agentuře SAPARD i po jejím začlenění do Státního zemědělského intervenčního fondu. 30. dubna 2004 rozhodl kompetentní orgán – Ministerstvo financí ČR o udělení akreditace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). SZIF se stal také platební jednotkou (platebního orgánu MF) a zprostředkujícím orgánem v rámci výplaty a administrace prostředků z orientační sekce EZOZF (pro program OP RVMZ). Od roku 2004 plní SZIF také funkci marketingové agentury. Od února 2007 probíhá akreditace SZIF jako platební agentury na programové období 2007-2013 pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova ((EZFRV). V tomto období bude SZIF plnit také funkci zprostředkovatele a platební jednotky pro Ministerstvo zemědělství v rámci opatření financovaných z Evropského rybářského fondu (ERF). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a postupnému rozšiřování činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu docházelo i k navyšování počtu zaměstnanců SZIF, kteří se podílejí na realizaci Společné zemědělské politiky v České republice a výkonu dalších funkcí fondu. Tabulka č. 2 Počet zaměstnanců SZIF Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet 26 20 16 17 17 18 19 20 28 132 221 325 670 718 755 Zdroj: Organizační norma SZIF A010
2.3 Současná podoba Státního zemědělského intervenčního fondu Státní zemědělský intervenční fond v současné době tvoří: • Centrální pracoviště se sídlem v Praze, Ve Smečkách 33 • 7 regionálních odborů SZIF na úrovni NUTS II (RO SZIF) Praha České Budějovice Brno Ústí nad Labem Hradec Králové Olomouc Opava SZIF řídí výkonný aparát odborných pracovníků. Vedení výkonného aparátu Fondu tvoří ředitel SZIF, 1. náměstek Fondu a zástupce ředitele Fondu, zástupce ředitele Fondu pro SAPARD, náměstci ředitele Fondu, ředitelé odborů Fondu, ředitelé regionálních odborů Fondu, vedoucí samostatných oddělení Fondu a vedoucí oddělení Fondu. Jednotlivé činnosti SZIF jsou rozděleny na sekce, které jsou rozděleny na příslušné Odbory. Regionální odbory zajišťují administraci dotací přijímaných prostřednictvím Zemědělských agentur (SAPS, Top-
- 21 -
Up, LFA, AEO) a administraci některých titulů, které vyřizují přímo, např. Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Zahájení činnosti mladých zemědělců aj. Podrobné schéma je uvedeno na konci kapitoly.
2.3.1 Statutární orgány Hlavní orgány SZIF tvoří ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu a Dozorčí rada SZIF. Kompetence orgánů – ředitele SZIF, zástupce ředitele SZIF, Dozorčí rady SZIF - jsou stanoveny zákonem č. 256/2000 Sb. a Statutem SZIF schváleným usnesením vlády č. 511/2006. Ředitel SZIF je statutárním orgánem SZIF. Ředitele SZIF jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství. Ředitel SZIF řídí činnost SZIF a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti Dozorčí rady SZIF. Je oprávněn zřizovat odborné útvary SZIF a jmenovat jejich vedoucí. Zastupuje SZIF navenek a jedná jeho jménem. Jmenuje a odvolává svého zástupce, který jej po dobu jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti v řízení SZIF. Podle Statutu SZIF, části III, čl.5 ředitel Fondu odpovídá zejména za: • Řádné hospodaření s finančními prostředky a majetkem Fondu v souladu s právními předpisy, • Řádné provádění činností, které jsou Fondu zákony a dalšími právními předpisy svěřeny • Projednávání stanovisek všech komoditních odborných výborů v rámci Fondu. Dozorčí rada SZIF je kontrolním orgánem SZIF. Kontroluje činnost a hospodaření SZIF a jeho orgánů. Dozorčí rada SZIF při své činnosti: • kontroluje naplňování poslání SZIF a veškerou činnost SZIF a jeho orgánů • přezkoumává účetní závěrku a vyjadřuje se k návrhu rozpočtu SZIF a k výroční zprávě SZIF Dozorčí rada SZIF je pětičlenná. Předsedou dozorčí rady SZIF je poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, místopředsedou je senátor Senátu Parlamentu ČR. Předsedu dozorčí rady SZIF a další tři členy dozorčí rady SZIF volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Místopředsedu dozorčí rady SZIF volí a odvolává Senát Parlamentu ČR. Funkční období členů dozorčí rady SZIF je čtyřleté. Členy dozorčí rady nemohou být zaměstnanci Fondu. Jednání dozorčí rady svolává a řídí předseda nebo místopředseda. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, jestliže se jejího jednání zúčastní osobně nadpoloviční většina členů včetně předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů. Podle § 7 odst. 7 zákona č. 256/2000 Sb. SZIF může zřídit pro jednotlivé komodity komoditní výbory. Pravidla pro tyto výbory jsou součástí Statutu SZIF. Zřízení a zánik výborů schvaluje ředitel SZIF. Jednotlivé výbory fungují jako poradní orgán ředitele SZIF a mohou řediteli SZIF předkládat stanoviska, která slouží jako podklad pro rozhodování vedení SZIF a musí být projednána SZIF. Členy do jednotlivých výborů určí příslušné nevládní instituce sdružující zemědělce (Zemědělský svaz, Agrární komora aj.) a odběratele zemědělských produktů, které vyzve ředitel SZIF. Počet členů výboru stanovuje ředitel SZIF. Minimální počet je stanoven na 5 členů, a to včetně předsedy – zástupce MZe a místopředsedy – zástupce SZIF.
2.3.2 Činnosti SZIF Státní zemědělský intervenční fond je nyní jedním z ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících ze Společné zemědělské politiky. V souladu s právními přepisy, právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami rozhoduje o poskytnutí dotace a - 22 -
kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace. Provádí intervenční nákupy výrobků a potravin a zajišťuje skladování a prodej těchto výrobků. Provádí činnosti související se systémem produkčních kvót a záruk, poskytuje subvence při vývozu zemědělských výrobků a potravin a rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu. SZIF ukládá, vybírá a odvádí finanční dávky z výroby cukru a v odvětví mléka dle zvláštních právních předpisů, provádí programy strukturální podpory, společných organizací trhu a marketingu zemědělských výrobků a potravin.
2.4 Působnost a odpovědnost institucí ČR v rámci SZP 2.4.1 Působnost a odpovědnost MZe v rámci SZP Ministerstvo zemědělství je odpovědné za provádění Společné zemědělské politiky jako celku a přípravu prováděcích právních předpisů v této oblasti. Přispívá k implementaci acquis communautaire, rozšiřuje kompetence SZIF tak, aby svými aktivitami vyhovovaly acquis communautaire, aby ČR mohla dostát mezinárodním závazkům. Prioritně řeší specifické problémy zemědělského sektoru a venkovských oblastí, aby se mohly přizpůsobit podmínkám společné tržní politiky Evropské unie. Přispívá také ke zvýšení cenové konkurenceschopnosti, k ochraně životního prostředí, podporuje příjmy výrobců a povzbuzuje spotřebu potravin. Podle § 9a zákona č. 256/2000 Sb. MZe rozhoduje o odvoláních podaných proti rozhodnutím SZIF a také o úplném nebo částečném prominutí povinnosti platit penále. Předkládá návrh na jmenování a odvolání ředitele SZIF vládě ČR, schvaluje návrh rozpočtu, návrh střednědobého rozpočtového výhledu SZIF, výši úvěru SZIF, který může SZIF použít k překlenutí doby mezi uskutečněním výdajů a pozdější úhradou z rozpočtu Evropské unie.
2.4.2 Působnost a odpovědnost kompetentního a certifikačního orgánu V roli kompetentního orgánu vystupuje Ministerstvo financí ČR – Odbor Národní fond (MF ČR – Odbor NF). Tento odbor zajišťuje a metodicky řídí proces akreditace platební agentury zřízené pro účely implementace opatření v rámci programu SAPARD a Společné zemědělské politiky EU. Zajišťuje monitoring, vyhodnocování a podávání zpráv o plnění akreditačních kritérií platební agenturou, informuje Evropskou komisi o opatřeních přijatých v souvislosti s akreditací a certifikací a o navrhovaných měnách v administrativních postupech v rámci SZP EU aj.. V souladu s článkem 1 odst.3 nařízení Komise ES č. 885/2006 uděluje SZIF akreditaci jako Platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z fondů EZZF a EZFRV ve smyslu nařízení Rady ES č. 1290/2005, ve znění pozdějších předpisů. Na základě posledně jmenovaných právních předpisů a výsledků výběrového řízení pověřil MFČR – Odbor NF společnost BDO Prima CA s.r.o. výkonem činnosti Certifikačního orgánu pro provádění certifikace účtů SZIF akreditovaného jako Platební agentura k provádění opatření SZP financovaných z fondů EZZF a EZFRV. Činnost Certifikačního orgánu se řídí nařízením Komise ES č. 885/2006 a smlouvou o dílo na období 2007-2013 uzavřenou mezi MF ČR a společností BDO Prima CA s.r.o. Certifikační orgán má právo nahlížet do účetních knih, účetních dokladů a pořizovat z nich kopie, nahlížet do informačního systému, vstupovat do objektů a na pozemky příjemců dotace a ostatních subjektů. Příjemce dotace je povinen poskytnout Certifikačnímu orgánu veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, informace a potřebná vysvětlení.
- 23 -
2.4.3 Působnost a odpovědnost SZIF Proces akreditace SZIF jako platební agentury byl dokončen dne 30. 4. 2004. Zřízení platební agentury má formu formálního aktu, který vymezuje pravomoci, povinnosti a působnost platební agentury13: • V období 2004 -2006 především v souvislosti s výdaji záruční sekce EZOZF, jak jsou vymezeny v článcích 1, 2, a 3 nařízení Rady ES č. 1258/1999 • Počínaje obdobím od 1. 1. 2007 výdaji v rámci EZZF a EZFRV, jak jsou vymezeny v článcích 2, 3, 4 nařízení Rady ES č. 1290/2005. Platební agentura schvaluje a kontroluje platby, které mají být vyplaceny osobě podávající žádost o dotaci, ověřuje soulad s předpisy ES. Ve svém informačním systému zúčtovává veškeré platby a připravuje pravidelné měsíční, čtvrtletní a roční výkazy pro Evropskou komisi. Na účtech rovněž zaznamenává i další aktiva, jako jsou intervenční zásoby, nevyúčtované zálohy, záruky a dlužníky.
2.5 Spolupráce SZIF s jinými institucemi Spolupráce Státního zemědělského intervenčního fondu s jinými organizacemi při realizaci SZP a plnění dalších funkcí musí být upravena smlouvou o delegování činností. Předmětem smlouvy musí být přesné vymezení rozsahu delegování některých činností a pravomocí, a rozdělení těchto činností a úkolů mezi SZIF a příslušnou organizaci. Při spolupráci musí být dodrženy principy uvedené v nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 a nařízení Komise č. 885/2006. Se SZIF spolupracují: • Ministerstvo zemědělství ČR prostřednictvím Zemědělských agentur (ZA) provádí: příjem žádostí, kompletaci složek žadatelů a jejich předávání na Regionální odbory SZIF (RO SZIF) na jednotnou platbu na plochu – SAPS, LFA, Natura 2000 , Top-Up, SSP (jednotná platba na cukr), Agroenvironmentální opatření (AEO) a Lesnictví, včetně těchto opatření v rámci osy II Programu rozvoje venkova (PRV). Zemědělské agentury vykonávají další činnosti, které mají vazbu na administraci opatření Společné zemědělské politiky. Spravují registr půdních bloků LPIS a ostatních externích registrů, prostřednictvím kterých distribuují formuláře žádostí a map. • Státní veterinární správa (SVS) koordinuje Krajské veterinární správy při provádění kontrol dodržování standardů pohody hospodářských zvířat v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., ochrana zvířat proti týrání a zákonem č. 166/199 Sb.,o veterinární péči ve znění pozdějších předpisů a dodržování řady dalších předpisů vyžadovaných Evropskou unií. • Generální ředitelství cel (GŘC) provádí kontrolu při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány subvence při vývozu, provádí následné kontroly podle ustanovení § 127 celního zákona, odběry a rozbory vzorků vyvážených zemědělských a potravinářských produktů, informuje SZIF o vzniku nesrovnalostí podle nařízení Rady ES aj. • Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) spolupracuje se SZIF při schvalování nových zpracovatelských podniků pro sušená krmiva a provádí kontrolu těchto zpracovatelů. Provádí odběr, laboratorní rozbory a stanovení jakosti sušených krmiv, stanovení kvality masy v případě intervenčních nákupů. Kontroluje ustanovení zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a skladování a způsob používání hnojiv u fyzických i 13
Zdroj: Organizační norma SZIF A010 - 24 -
• •
•
• •
právnických osob a informace zasílá na SZIF. Provádí laboratorní rozbory s cílem zjistit, zda se jedná o GMO kukuřice seté a kontroly v oblasti integrovaných systémů pěstování ovoce a vinné révy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) provádí rozbory s ručením kvality vína, čerstvého ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, stanovuje kvalitu pro dovoz koncentrovaných moštů u žadatelů o subvence. Státní rostlinolékařská správa (SRS) kontroluje dodržování zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů a dodržování zásad správné zemědělské praxe a o těchto informuje SZIF. Dále na SZIF zasílá seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin a mechanizačních prostředků na ochranu rostlin, kterým bylo vydáno osvědčení o funkční způsobilosti. Kontrola ekologických zemědělců (KEZ) kontroluje ekologicky hospodařící zemědělce ve smyslu zákona č. 242/200 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb. k provádění některých ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Státní veterinární ústav Praha a Státní veterinární ústav Olomouc provádí odběry vzorků mléka a jejich analýzu, rozbory jakosti obilovin aj. Český svaz včelařů podává na SZIF souhrnnou žádost k jednotlivým opatřením podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., Dotace na zlepšení podmínek včelařských produktů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto dotace vyplácí chovatelům včel, kteří splňují všechny podmínky, a předkládá vyúčtování vyplacených dotací. Vydává po schválení SZIF závazné pokyny pro všechny příjemce dotací.
2.6 Kontrolní systém SZIF Po vstupu ČR do EU se začaly v naší legislativě kromě národních předpisů uplatňovat i předpisy Unie ve formě směrnic či nařízení Evropského parlamentu a Rady nebo rozhodnutí Evropské komise. V rámci SZP jsou zaváděna nejrůznější opatření ke zvýšení bezpečnosti a kvality potravin, ať už se jedná o normy pro označování kvality vína, systém identifikace hovězího dobytka a pravidla pro označování masa, které umožňují zpětné dohledání informací o původu masa a jeho cestě na pulty obchodů, poskytování informací o nutričních hodnotách, zavedení označení kvality apod. Účelem EU je zajistit, aby právní předpisy týkající se bezpečnosti potravin byly co nejpodrobnější a aby spotřebitelé byli co nejvíce informování o případných nebezpečích a opatřeních, která byla přijata ve snaze tato rizika minimalizovat. Byla to především reakce na kauzy z 90. let v souvislosti epidemií BSE a případem krmiv kontaminovaných dioxiny. Pravidla EU proto platí od samého počátku procesu produkce až po dodání produktu konečnému spotřebiteli.
2.6.1 Vnitřní kontrolní systém Kontrolní systém má SZIF důsledně propracovaný, existuje zde přesné vymezení kompetencí a zodpovědnosti mezi pracovníky Fondu – příkazcem operace, správcem rozpočtu a hlavním účetním. V rámci jejich zodpovědnosti je realizována předběžná kontrola, která má zamezovat uzavírání neefektivních smluv a operací a nezákonné manipulaci s finančními prostředky. SZIF má stanoven postup pro plánování, řízení a vykonávání činností v procesech kontroly. Vnitřní kontrolní systém představuje řídící kontrolu a interní audit vytvořený vedením v rámci společných úkolů. Má pomáhat při zajišťování provozu hospodárným, efektivním a účelným způsobem, ochraňovat majetek a zdroje, zajišťovat přesnost a úplnost účetních záznamů a zpracovávání včasných a spolehlivých finančních a manažerských informací.
- 25 -
Řízení kontroly SZIF představuje procesy plán kontrol, interní kontrolu a externí kontrolu. Jsou kontrolovány procesy probíhající uvnitř Fondu a také vyplacené finanční prostředky zemědělským subjektům. Jednotlivé operace jsou plánované dopředu před jejich uskutečněním, prochází předběžnou kontrolou. Zakázka je uveřejněna na internetu či prochází přes internetové tržiště, což zajišťuje, že prostředky budou vynaloženy hospodárným, efektivním a účelným způsobem. K operaci je vyhotoven dokument „Oběh před plánováním“, který je podepsán příkazcem operace, kterým je vedoucí sekce nebo ředitel odboru, jenž nese odpovědnost za celou operaci. Svůj podpis připojí správce rozpočtu, který je odpovědný za čerpání finančních prostředků ze správné položky a celkově za správu dílčího rozpočtu. Zaměstnanec odpovědný za vedení účetnictví se podepisuje jako hlavní účetní. Pokud operace překročí částku sto tisíc korun, schvaluje ji právní oddělení. Pokud všechny strany projeví svůj souhlas, může být vytvořena závazná objednávka, Smlouva, Příkaz apod. a dochází k realizaci operace a následně k přijetí faktury za uskutečněnou operaci. Přijatá faktura prochází průběžnou kontrolou, kdy je ověřována formální správnost, zda má předložený doklad - faktura náležitosti daňového dokladu dle zákona o účetnictví, je ověřena věcná správnost, zda je uskutečněné plnění v souladu s objednávkou, smlouvou, zda je doklad řádně zapsán do knihy pošty apod.. K danému dokladu je vytvořena „košilka“, kde příkazce potvrdí svým podpisem svůj souhlas s operací a předá doklad správci rozpočtu, který posoudí, zda jde o výdaj na zajištění chodu Fondu, zajistí dodržení rozpočtové skladby, určí rozpočtovou položku, posoudí zda uskutečněním operace nedojde k překročení schváleného rozpočtu a předá doklad hlavní účetní. Hlavní účetní po posouzení správnosti připojí svůj podpis a předá příkaz k proplacení, doklad zaúčtuje a svým podpisem na účetním dokladu potvrdí zaúčtování. Cílem kontroly je vykonávat finanční a věcnou kontrolu tak, aby tato kontrola podávala včasné a spolehlivé informace o hospodaření při plnění schválených záměrů a cílů agrární politiky České republiky. Kontrola sleduje a vyhodnocuje docilované výsledky hospodaření a porovnává je s rozpočtem a správními předpisy upravujícími danou problematiku. Při zjištění nesrovnalostí přijímá opatření k nápravě. Státní zemědělský intervenční fond sestavuje plán kontrol, který vychází z požadavků jednotlivých odborných útvarů, ředitele SZIF a Dozorčí rady na příslušný rok a z poznatků z minulých kontrol a navržených opatření, případně z podaných stížností. Kontroly musí být prováděny v souladu se Zákonem č. 256/2000 Sb., Zákonem č. 522/1991 Sb., o státní kontrole, Zákonem č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, Vyhláškou 64/2002 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a základními organizačními normami pro činnost SZIF v souladu s uzavřenými smlouvami s Evropskou unií. Plán je sestavován ve čtvrtletních termínech pro jednotlivé kontrolní akce, např. plnění podmínek pro poskytování podpor při vývozu výrobků z kravského mléka podle NV č. 486/200 Sb.. Určitý časový prostor je rezervován pro mimořádné kontrolní akce. Požadavky na kontrolu vycházejí z problémů při vykovávání činností SZIF a jsou předkládány Prezidiem, Dozorčí radou, náměstky jednotlivých sekcí – Sekce ekonomické a správní, Sekce zemědělských komodit - rostlinných či živočišných výrobků nebo náměstkem pro regionální pracoviště. Plán kontrol je předložen řediteli SZIF, který jej na základě posouzení složitosti, důležitosti a naléhavosti schválí nebo zamítne. V případě schválení kontroly pověřuje vedoucího kontrolního oddělení k výkonu kontrolní činnosti a k vydání pověření ke kontrole. Pověření ke kontrolní činnosti je písemné. Kontrolou mohou být pověřeni zaměstnanci SZIF nebo jiné fyzické a právnické osoby zmocněné SZIF ke kontrolní činnosti. SZIF plán kontrol monitoruje, měří a provádí analýzy údajů – plnění plánu kontrol, počet mimořádných vnějších kontrolních akcí apod.
- 26 -
Cílem interní kontroly SZIF je zjistit prostřednictvím kontrolní činnosti prováděné podle platných předpisů, zda SZIF hospodaří se svěřeným majetkem a finančními prostředky v souladu s planými právními předpisy. Kontrolovány jsou výběrová řízení, veřejné zakázky provozní, právní stanoviska a rozbory, podání k soudům, příprava smluv, škodní komise, přijaté faktury režijní i investiční, pokladna, inventarizace, výkaznictví, mzdové účetnictví, rozpočet a účetní závěrka, správa majetku, doprava, zásobování, archivace, náklady na telekomunikace, personalistika a veškeré finanční podpory, subvence a regulace poskytované Fondem a řada dalších aktivit spojených s činností SZIF. Interní kontrola se řídí plánem kontrolní činnosti, příkazem k provedení kontrolní akce, eventuálně příkazem k provedení mimořádné kontrolní akce a zpracovaným programem. V plánu kontrol je stanoven předmět, cíl a termíny kontroly, na jejíž základě jsou vybráni kontroloři a vydáno pověření ke kontrole. Termín a požadavky na kontrolovaný subjekt se obvykle oznamují nejméně 2 dny před termínem kontroly, v odůvodněných případech lze provést kontrolu bez ohlášení. V dohodnutém termínu předávají odborné útvary kontrolním útvarem vyžádanou dokumentaci. Kontrolní oddělení potvrdí převzetí dokumentace podle seznamu požadované dokumentace a podle nich prověřují, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními a interními předpisy. Kontrole podléhá Společná organizace trhu, poskytování podpor a hospodaření výkonného aparátu SZIF. Kontrolující zjišťují, zda SZIF jako poskytovatel dodržel příslušné právní předpisy, které kontrolovanou činnost upravují, a zpracují protokol o výsledku kontroly. Výsledky kontroly jsou projednány s kontrolovanými útvary včetně návrhu nápravných opatření a předány příslušným vedoucím pracovníkům. Kontrolované útvary mají právo a lhůtu na podání námitek proti protokolu. Povinností vedoucích útvarů je písemně potvrdit převzetí protokolu a zajistit realizaci nápravných opatření. V případě nesouhlasu s kontrolním protokolem je možné podat písemnou námitku kontrolnímu oddělení. Vedoucí skupiny kontrolujících prověří oprávněnost námitek a vypracuje rozhodnutí o námitkách, kde své zjištění zruší na základě předložených dokladů, popř. změní text protokolu nebo námitku zamítne jako nedůvodnou. V případě nesouhlasu se zněním rozhodnutí o námitkách se mohou kontrolované subjekty odvolat k řediteli SZIF. V pravomoci ředitele je předložený návrh potvrdit nebo zamítnout v celém rozsahu, případně nařídit došetření věci. Na základě výsledků kontroly zpracuje příslušný vedoucí skupiny kontrolujících návrh na nápravná opatření. Předložený návrh posoudí ředitel a buď jej potvrdí nebo nařídí přepracování. Povinností vedoucích útvarů je písemně potvrdit převzetí návrhů na odstranění zjištěných nedostatků a realizovat je. SZIF monitoruje, měří a provádí analýzu údajů: • počet závažných zjištění porušením předpisů, • počet úspěšných námitek a odvolání proti kontrolním protokolům, • počet vyřízených stížností, oznámení a podnětů. Kritérii pro interní kontrolu je procento zjištěných závažných porušení předpisů z počtu bodů programu kontroly a procento úspěšných námitek a odvolání proti kontrolním protokolům. Cílem externí kontroly v rámci SZIF je provádění kontrolní činnosti podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu u příjemců podpor a účastníků Společné organizace trhu (SOT). Externí kontrola se řídí plánem kontrolní činnosti, příkazem k provedení jednotlivé kontrolní akce, popř. příkazem k provedení mimořádné kontroly a zpracovaným programem. Výsledky kontrolní akce jsou sděleny kontrolované osobě a zjištěné nedostatky jsou předány k řešení příslušným odborným útvarům. Kontroloři jsou vybíráni podle charakteru kontrolovaného procesu z pracovníků kontrolního útvaru. Podle tématického zaměření kontroly – druhu podpory, způsobu organizace trhu – provádí kontrolní oddělení záměrný výběr osob v souladu s ustanovením §8 zákona č. 552/1991 Sb..
- 27 -
Pověření k provedení kontroly podepisuje ředitel SZIF. Kontrolní oddělení převezme dokumentaci potřebnou k provedení kontroly, kontroluje soulad kontrolovaných činností s právními předpisy, posuzuje věcnou a formální správnost kontrolované činnosti, hodnotí účelnost a hospodárnost užití finančních prostředků a zda byl splněn účel, ke kterému byla např. dotace poskytnuta a zda byly vynaložené prostředky úměrné k dosaženému cíli. Kontrolovaný subjekt obdrží protokol o výsledku kontroly s uvedením lhůty pro podání námitek. V případě, že se zjistí závady u kontrolované osoby, stanoví se finanční částka včetně penále, kterou subjekt musí vrátit do rozpočtu SZIF. Příjem neoprávněného čerpání zúčtovává oddělení účetnictví. Externí kontrola monitoruje, měří a analyzuje počet zkontrolovaných subjektů podle druhů podpor, subvencí apod., počet podaných námitek a odvolání, počet vyřízených stížností, oznámení a podnětů apod. Kritériem externí kontroly je procento zjištěných porušení právních předpisů z počtu kontrolovaných subjektů a procento úspěšných námitek a odvolání proti kontrolním protokolům. Správnost nastavení jednotlivých procesů v SZIF ověřuje Odbor interního auditu SZIF. Účelem interního auditu je nezávislé a objektivní posuzování řídících a kontrolních mechanismů SZIF, efektivnosti pracovních postupů a činností a také dodržování zákonných a vnitřních norem. Doporučení vnitřního auditu mohou zabránit finančním škodám, které by mohly vzniknout. Úkolem interního auditu je: • ověřovat účelnost procesů a činností realizovaných v SZIF s cílem posoudit, zda se shodují s právními předpisy, přijatými opatřeními a stanovenými postupy, • ověřovat, zda jsou včas rozpoznávána rizika vztahující se k činnosti SZIF a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění, • ověřovat, zda řídící kontrola poskytuje vedení SZIF spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace, • posuzovat funkčnost a účinnost vnitřního kontrolního sytému a ověřovat zda reaguje včas na změny ekonomických, právních a jiných podmínek, • poskytovat poradenství vedení SZIF v otázkách realizace procesů a vydávat doporučení při rozhodování pro účely vnitřního kontrolního systému. Vedoucí interního auditu plánuje IA v souladu s cíli SZIF a jeho potřebami a stanoví priority činnosti interního auditu – plán auditních akcí. Audity plánuje způsobem, který zaručí, že budou provedeny hospodárně, efektivně, účelně a v předepsanou dobu. Plnění úkolů IA je organizováno na základě střednědobého a ročního plánu, které schvaluje ředitel SZIF. Vedoucí IA provádí výběr auditorského týmu na základě jejich odborností a specializace ve vztahu k auditované oblasti a jmenuje vedoucího auditorského týmu, kterému vydá pověření k vykonání interního auditu. Vedoucí auditorského týmu zprostředkovává úvodní setkání se zástupci auditovaného útvaru, na kterém jsou oznámeny cíle auditní akce, její rozsah a plán postupu. Auditorský tým vyhodnocuje plnění nápravných opatření v případě předchozího auditu zaměřeného na stejnou problematiku, z poznatků získaných auditem provádí analýzy a vyhodnocení a v případě porušení stanovuje doporučení k odstranění zjištěných nedostatků. Výsledky interního auditu jsou uváděny v roční zprávě a předkládané řediteli SZIF, která hodnotí kvalitu vnitřního kontrolního sytému, analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily jednotlivé činnosti SZIF a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti. Současně jsou předložena doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho vnitřního kontrolního systému.
- 28 -
2.6.2 Vnější kontrolní systémy, kterým státní zemědělský intervenční fond podléhá SZIF podléhá veřejnosprávní kontrole Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který prověřuje především hospodaření Fondu a správnost realizace veřejných zakázek. Ministerstvo financí zajišťuje finanční kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky čerpanými SZIF, včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití. Činnost Státního zemědělského intervenčního fondu spadá do působnosti Ministerstva zemědělství České republiky, které je odpovědné za provádění Společné zemědělské politiky. Ministerstvo rozšiřuje kompetence SZIF tak, aby svými aktivitami vyhovovaly právu Evropské unie. Podle § 9a zákona č. 256/2000 Sb. MZe rozhoduje o odvoláních podaných proti rozhodnutím SZIF a také o úplném nebo částečném prominutí povinnosti platit penále. MZe kontroluje finanční operace fondu spojené s rozpočtem, účetní závěrkou, příjmy, výdaji a výkaznictvím. Správa fondu podává informace o veškerých činnostech SZIF vládě ČR prostřednictvím Ministerstva zemědělství, závěrečný účet včetně souvisejících výkazů předává Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu financí. Činnost SZIF ovlivňují platné mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána v rámci společné zemědělské politiky. Orgány Evropské unie mohou vykonávat finanční kontrolu čerpání prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a Strukturálních fondů. Kontrolu provádí inspektoři Evropské komise, kteří kontrolují, zda SZIF postupoval v souladu se všemi pravidly a nařízeními o financování Společné zemědělské politiky v rámci EU, a provádějí také kontrolu čerpání finančních prostředků u náhodně vybraných příjemců dotací z evropských fondů. Pracovníci SZIF spolupracují při kontrole Evropské komise a podávají zprávu o výsledku kontroly Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu financí.
2.7 Shrnutí V této kapitole jsme se seznámili se Státním zemědělských intervenčním fondem podrobněji, od vzniku až po současnost. Činnost SZIF se řídí zákonem 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu. 1.1. 2002 vzniklo 63 regionálních pracovišť SZIF, jejich pracovníci zabezpečovali finanční podpory podle NV 86/2001 – uvádění půdy do klidu, administraci mléčných kvót a měsíčních hlášení producentů mléka. Činnost SZIF se postupně rozšiřovala, v roce 2004 se SZIF stal Platební agenturou pro provádění Společné zemědělské politiky, čímž se jeho význam podstatně zvýšil. SZIF v souladu s nařízeními EU zajišťuje provádění plateb, sděluje a uchovává o nich informace a poskytuje záruky o oprávněnosti přidělených podpor. Podle předem stanoveného plánu kontrol kontroluje vyplácené finanční prostředky, má vybudovaný důsledný vnitřní kontrolní systém, podléhá vnější kontrole Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a orgánům Evropské unie. Na základě smlouvy o delegování činnosti spolupracuje s ostatními institucemi, jejichž činnost spadá do působnosti Ministerstva zemědělství ČR.
- 29 -
3 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU 3.1 Finanční zdroje SZIF Finanční zdroje SZIF a způsob jejich využití určuje zákon č. 256/2000 Sb., podle kterého je SZIF povinen každoročně sestavovat návrh rozpočtu vždy do 31. srpna. Tento návrh se sestavuje na základě sledování plnění rozpočtů minulých let a podle připomínek MZe, MF a vlády s cílem navrhnout potřebu finančních prostředků na příští rok. Na straně výdajů jsou kromě správních výdajů uváděny kvalifikované odhady finanční náročnosti jednotlivých dotačních opatření. Rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu projednává každoročně vláda ČR, zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP) a schvaluje jej Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Podrobněji si rozebereme rozpočet SZIF roku 2006, který byl projednán 14. prosince 2005 a schválen usnesením č. 2058. Toto usnesení obsahuje požadavek o dofinancování přímých plateb – Top-Up z vlastních zdrojů do výše 30 % unijního průměru, kterou umožňuje smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Základními finančními zdroji rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu jsou: • dotace ze státního rozpočtu České republiky a z Evropské unie uvolňované prostřednictvím kapitoly 329 - Ministerstva zemědělství na: o na přímé platby o na platby v Programu rozvoje venkova o na platby v programu Horizontálního plánu rozvoje venkova o finanční podpory na společnou organizaci trhu, vývozní subvence, dotace a intervenční nákupy o na činnost Marketingu • ostatní zdroje jako jsou např. úvěry od banky na intervenční nákupy, tržby z prodeje intervenčně nakoupených výrobků apod..
3.2 Finanční zdroje krytí SZIF v roce 2006 Tabulka č. 3: Zdroje krytí v tis.Kč SZIF v roce 2006 Počáteční stav k 1.1. 2006 celkem
1 130 209
Z toho: počáteční stav Společné zemědělské politiky počáteční stav správních výdajů
1 081 251 48 958
Dotace z Ministerstva zemědělství (vč.rezervního fondu MZe) celkem
23 294 646
Z toho: Přímé platby HRDP (vč. SAPARD) Společnou organizaci trhu (SOT) Marketing Správní výdaje
16 487 580 2 911 089 1 813 657 238 000 1 844 320
Úvěry celkem
2 675 267
Z toho: Společnou organizaci trhu Přímé platby
2 664 862 10 405
Ostatní příjmy Příjmy celkem Zdroje celkem Zdroj: Výroční zpráva SZIF 2006
8 248 364 34 218 377 35 348 486
- 30 -
Jak bylo uvedeno v první kapitole, Státní zemědělský intervenční fond nevyčerpané finanční prostředky nevrací do rozpočtu jak např. organizační složky státu, ale převádí si je do dalšího období. SZIF si převedl z roku 2005 celkem 1 130 209 tis. Kč, toho 1 081 251 tis. Kč činil převod na Společnou zemědělskou politiku a 48 958 tis. Kč na správní výdaje. Dotace z kapitoly 329-Ministerstva zemědělství činily 23 294 646 tis. Kč, 2 675 267 tis. Kč činily úvěry, 8 248 364 tis. Kč ostatní příjmy. Celkové původně schválené zdroje činily 35 348 486 tis. Kč, včetně správních výdajů. Procentní podíl zdrojů a výdajů v roce 2006 ukazuje následující obrázek. Graf č. 2 Struktura zdrojů a výdajů SZIF 2006
Zdroj: Výroční zpráva SZIF 2006
3.2.1 První rozpočtové opatření Změny situace v zavádění opatření a změny na trhu se zemědělskými výrobky vyvolávají na základě posouzení tlak na změnu rozpočtu. Ke změnám v rozpočtu dochází na základě schváleného rozpočtového opatření. První rozpočtové opatření SZIF bylo projednáno a schváleno vedením SZIF dne 20 dubna 2006, dne 2. května 2006 bylo vzato na vědomí Dozorčí radou SZIF a 9. června 2006 odsouhlaseno Ministerstvem zemědělství. Navrhované změny představovaly celkové zvýšení příjmů i výdajů na Společnou zemědělskou politiku o 14 454 485 tis. Kč, z toho prostředků ČR o 6 615 276 tis. Kč a prostředků EU o 7 839 209 tis. Kč. Nejdůležitější změny lze charakterizovat takto14: • Byl rozdělen zůstatek finančních prostředků z roku 2005 na účtu Společné zemědělské politiky ve výši 1 081 251 tis. Kč mezi přímé platby, společnou organizaci trhu, ostatní příjmy a podporu marketingu. • O zůstatek správních výdajů roku 2005 ve výši 48 958 tis. Kč byly zvýšeny správní výdaje roku 2006 14
Zdroj: Výroční zpráva SZIF 2006
- 31 -
•
• •
•
•
• •
• •
Nevyčerpané finanční prostředky z kapitoly MZe roku 2005 ve výši 13 260 645 tis. Kč, které MZe převedlo do rezervního fondu k použití v roce 2006 byly rozděleny na financování: o Přímých plateb – SAPS 1 189 924 tis. Kč - národní Top-Up 4 363 810 tis. Kč o HRDP – ČR 892 126 tis. Kč - EU 4 841 771 tis. Kč o Společná organizace trhu – EU 1 973 014 tis. Kč Usnesením vlády byly navýšeny finanční prostředky na národní doplňkové platby Top-Up o 800 000 tis. Kč. V návaznosti na probíhající reformu Společné organizace trhu s cukrem byla v roce 2006 vybrána pouze záloha, čímž došlo ke snížení odvodu do Evropské unie z 202 136 tis Kč na 71 287 tis. Kč i ke snížení převodu do správních výdajů ze 67 378 tis. Kč na 23 710 tis. Kč, Protože intervenční nákup cukru nebyl v roce 2006 zcela zrušen, s čímž počítal původní rozpočet SZIF, zvýšily se i celkové náklady na 1 406 668 tis. Kč a protože nebyla tato komodita prodejná neuskutečnily se ani tržby z prodeje cukru ve výši 995 400 tis. Kč. V rámci reformních opatření SOT s cukrem Evropská rada rozhodla o zavedení oddělené platby na cukr v rámci přímých podpor. Celkový maximální objem této platby byl pro ČR stanovený ve výši 823 081 tis. Kč, z toho bylo na oblast oddělené cukerní platby vyčleněno 565 349 tis. Kč a zbytek ve výši 257 732 tis. Kč byl použit k navýšení platby SAPS. Prostředky určené k dofinancování předzávazkovaných projektů programu SAPARD byly přesunuty do HRDP. Do I. rozpočtového opatření bylo zahrnuto: - vrácení návratných kaucí ve výši 62 026 tis. Kč - služby peněžním ústavům ve výši 1 000 tis. Kč - nepoužitá rezerva ze zůstatku roku 2005 zařazená do ostatních příjmů 116 912 tis.Kč Správní výdaje byly navýšeny o částku 65 480 tis. Kč z důvodu přesunu úhrady úroků z úvěrů z části SZP. O 283 600 tis. Kč byly navýšeny investiční prostředky z důvodu dobudování informačního systému v oblasti EAFRD na úkor provozních prostředků.
3.2.2 Druhé rozpočtové opatření Po schválení prvního rozpočtového opatření došlo k novým skutečnostem, které vyžadovaly II. rozpočtové opatření, které bylo projednáno a schváleno vedením SZIF 8. prosince 2006, dne 13.prosince 2006 vzato na vědomí Dozorčí radou SZIF a 11.12.2006 odsouhlaseno MZe. • K dofinancování národních doplňkových plateb k přímým platbám byla poskytnuta bezplatná půjčka z PGRLF ve výši 500 mil. Kč. • Zvýšené finanční prostředky si vyžádalo dofinancování národních doplňkových podpor k přímým o 1 570 900 tis. Kč z programu HRDP a o 429 100 tis. Kč při snížení dotace z rezervního fondu MZe, celkem tedy o 2 miliardy Kč. • Financování nových opatření „Propagace spotřeby medu“ a „Podpora na odstranění následků ptačí chřipky“ byla hrazena z již rozpočtovaných zdrojů SZIF ve výši 2 044 tis. Kč a 252 000 tis. Kč. Z těchto částek se 50 % spolufinancovalo z rozpočtu Evropské unie s režimem předfinancování z prostředků ČR. • Došlo ke snížení intervenčních nákupů z 5 157 450 tis. Kč na 3 709 875 tis. Kč u komodit - másla , obilovin, cukru, čímž došlo ke snížení vrácené DPH z 338 530 tis. Kč na 281 170 tis. Kč. - 32 -
• •
Zvýšily se tržby z prodeje intervenčně nakoupených výrobků z 1 803 532 tis. Kč na 3 269 537 tis. Kč především u obilovin a cukru, čímž došlo i ke zvýšení splátek úvěru a ke zvýšení odvedené DPH. . U správních výdajů došlo ke snížení zdrojové části a s tím byla zaktualizována i výdajová část rozpočtu správních výdajů SZIF na rok 2006.
3.2.3 Finanční zdroje Společné zemědělské politiky SZIF 2006 po úpravách Rozpočtová opatření v roce 2006 nezakládala žádné další požadavky na financování ze státního rozpočtu České republiky, zdroje a jejich použití byly sestaveny jako vyrovnané. Po rozpočtových opatřeních měl rozpočet SZIF 2006 následující podobu: Tabulka č. 4: Zdroje SPZ 2006 ZDROJE Společné zemědělské politiky 1.Dotace v kapitole 329- MZe určené SZIF celkem z toho: Přímé platby – předfinancování - předfinancování na cukernou platbu - národní doplňková platba - oddělená cukerná platba Společnou organizaci trhu (SOT) Horizontální plán rozvoje venkova SAPARD v rámci HRDP Marketingová podpora 2. Dotace z kapitoly 329 MZe celkem z toho: z rezervního fondu MZe z roku 2005 na: Přímé platby HRDP SOT 3.Úvěry celkem, z toho: Překlenovací úvěr na PP Půjčka PGRLF na dofinanc. Top-Up Překlenovací úvěr na SOT Úvěr na intervenční nákupy 4.Ostatní zdroje z toho: Zůstatek z roku 2005 Tržby a vrácené DPH z IN obilovin, másla a SOM
Refundace poměrné části nákladů na IN Ostatní (fin.dávka z cukru, úroky, kauce, propagace medu) 5. Dotace z Nár.fondu MF urč.na SAPARD Zdroje celkem Zdroj: Výroční zpráva SZIF 2006
Schválený rozpočet
I.změna rozpočtu
II. změna rozpočtu
Čerpání celkem
25 942 050
27 565 131
27 994 231
16 584 747
8 886 600 0 4 093 700 0 3 708 750 9 015 000 0 238 000 0
8 886 600 257 732 4 893 700 565 349 3 708 750 9 015 000 0 238 000 13 260 645
8 886 600 257 732 6 893 700 565 349 3 708 750 7 444 100 0 238 000 12 831 545
7 849 645 0 3 871 267 60 000 1 654 746 2 790 149 120 940 238 000 8 625 706
0 0 0 4 625 130 983 400 0 9 675 3 542 055 2 588 019
5 553 734 5 733 897 1 973 014 3 631 462 0 0 0 3 631 462 3 297 446
5 124 634 5 733 897 1 973 014 3 200 000 0 500 000 0 2 700 000 4 737 768
4 766 669 3 700 126 158 911 2 675 267 10 405 0 0 2664862 5 569 488
0
1081251
1081251
1081251
2 382 883
2 142 063
3 550 707
3 300 670
0 205 136
0 74 132
0 105 810
823 484 364 083
145 000 33 300 199
0 47 754 684
0 48 763 544
0 33 455 208
- 33 -
3.3 Finanční toky Fond poskytuje dotace v souladu se zákonem o SZIF, zákonem o zemědělství a nařízeními vlády a EU k jednotlivým opatřením. Při rozhodování o poskytování dotací má Fond postavení orgánu veřejné správy, dotaci přiznává na základě Rozhodnutí. Všechny doklady prokazující poskytnutí a užití dotace jsou Fond i příjemce dotace povinni uchovávat po dobu 10 let. Finanční prostředky vyplácí SZIF zemědělským subjektům na základě žádosti o dotaci. Žádosti o přímé platby a Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), které tvoří největší objem, podávají zemědělci prostřednictvím Zemědělských agentur, další podávají žadatelé přímo na regionální odbory SZIF. Příjem žádosti o poskytnutí dotace musí probíhat v souladu s legislativu EU. Žadatel může žádost podat v předem vyhlášeném termínu osobně nebo poštou, kdo má zřízený elektronický podpis, může žádost podávat elektronicky. Při osobním předání žádost převezme referent Zemědělské agentury nebo RO SZIF pověřený příjmem žádosti, který žádost zkontroluje zdali jsou vyplněny veškeré povinné údaje a zkontroluje úplnost a správnost povinných příloh. Povinné údaje u fyzických osob jsou: jméno a příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, u právnických osob přesný název, označení PO, sídlo a identifikační číslo. V případě, že žadatel nedodá ověřenou kopii dokladu např. Výpisu z OR, musí vždy předložit originál, referent si udělá kopii a provede její ověření. Pokud jsou všechny údaje v pořádku referent zaregistruje žádost do informačního systému SAP prostřednictvím Podatelny, žádosti přidělí číslo jednací, které společně s datem příjmu žádosti, svým jménem, podpisem a razítkem doplní na formulář žádosti. Na vyžádání žadatele vyplní a předá žadateli Potvrzení o přijetí žádosti. Jestliže nejsou vyplněny veškeré povinné údaje, referent tento nedostatek zjistí a vyzve žadatele, aby jej opravil nebo doplnil. Bez doplnění těchto povinných údajů není možno předložené podklady považovat za žádost. V další fázi probíhá založení složky žádosti, která nyní obsahuje originál žádosti, povinné přílohy a potvrzení o přijetí, což potvrdí na kontrolním listu o dokladech. Sám referent zapíše své jméno a datum, kdy složku založil, na kontrolní list o úkonech. Tím jsou žádosti nachystané k další administraci, která spočívá v pořízení žádosti do IS, při němž dochází také ke kontrole údajů a vygenerování systémového čísla žádosti o poskytnutí dotace. Referent pomocí identifikátoru žadatele JI vyhledá administrovaného žadatele ve vstupním formuláři žadatele a vybere odpovídající záznam podatelny. Následně projde veškeré položky žádosti a porovná jejich podobu s elektronickým formulářem. Pokud budou jakékoli údaje v papírové žádosti upraveny, doplněny či škrtnuty, provede referent jejich úpravu také v systému. Zjevné chyby může opravit červenou barvou a doplní svým podpisem a datumem provedení opravy. Před uložením žádosti referent otevře v elektronickém formuláři kontrolní list pro kontrolu povinných příloh a provede kontrolu úplnosti a správnosti povinných příloh. Po uložení žádosti vygenerované číslo žádosti přepíše na žádost a složku žádosti. Další referent provádí následnou kontrolu, tzv. kontrolu čtyř očí, při které znovu zkontroluje a odsouhlasí každou kolonku, překontroluje znovu i nevyplněné a nečitelné údaje či opravené zjevné chyby a v případě zjištěných rozporů oproti elektronickému formuláři je oprávněn učinit rozhodnutí o platnosti údaje. O následné kontrole provede záznam do Složky žádosti. Následuje předání složek žádostí na SZIF jak fyzicky tak elektronicky. Na regionálních pracovištích SZIF se provádí softwarová kontrola, která kontroluje, zda byly splněny podmínky stanovené předmětnou národní legislativou i legislativou EU. Určité procento žádostí, stanovené podle plánu kontrol, je IS vybráno ke kontrole na místě. Které žádosti vybrány nejsou prochází softwarovou kontrolou II (SWK II), která hlouběji kontroluje např. každý půdní blok v žádosti, intenzitu zvířat a další údaje. Pokud SWK II proběhne v pořádku, následuje výpočet dotace a následně vydání Rozhodnutí, kterému je přiděleno číslo jednací. Pokud je Rozhodnutí vygenerováno bez nalezení chyb je předáno k podpisu řediteli RO SZIF a následně doručeno žadateli, který se po převzetí může vzdát odvolání a Rozhodnutí nabude právní moci nebo se stává pravomocným po uplynutí lhůty 15 - 34 -
dnů. Pokud některá z kontrol nalezne chybu, musí být chyba přezkoumána. Žadatel je vyzván k doplnění či upřesnění dat v žádosti, žádost je zkontrolována právním oddělením a následně, pokud je chyba odstraněna, je proveden výpočet dotace, vydáno rozhodnutí, které je zasláno žadateli. Jakmile je Rozhodnutí pravomocné, proces pokračuje zasláním soupisky ekonomickému oddělení a výplatou dotace. Jestliže je žádost na seznamu „Zamítnuté žádosti“ končí Rozhodnutím o zamítnutí dotace. Rozpočtové prostředky na financování výdajů poskytuje členským státům Evropská komise v podobě měsíčních plateb na základě výdajů uskutečněných v referenčním období. Do provedení měsíčních plateb EK poskytují prostředky pro úhradu nezbytných výdajů členské státy. Příjemcem evropských finančních prostředků je Ministerstvo zemědělství, které na základě žádosti poskytuje dotace ze státního rozpočtu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na opatření financovaná • ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu - EZOZF • Evropského zemědělského záručního fondu – EZZF • Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - EZFRV a • prostředků určených ve státním rozpočtu na spolufinancování Společné zemědělské politiky EU. SZIF je povinen evidovat jednotlivé platby příjmů plynoucí do rozpočtu ES a výdajů financovaných z rozpočtu Evropského společenství. Je povinen evidovat i záznamy o žádostech o platbu, které byly zamítnuty na základě administrativní kontroly, fyzické kontroly na místě nebo dálkového šetření a bylo k nim vydáno Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o platbu. Soubor všech těchto plateb i nulových plateb, který zachycuje přehled všech uskutečněných výdajů a příjmů i neuskutečněných výdajů, zasílá ve stanovených termínech Evropské komisi. Ta na základě „křížové tabulky“ provádí kontrolu plateb a provedených kontrol v rámci platební agentury a sestavuje účetní závěrku. Informace o činnosti fondu a čerpání finančních prostředků je SZIF povinen předkládat vládě ČR prostřednictvím MZe. Do konce června následujícího roku je povinen zveřejnit výroční zprávu.
3.4 Užití zdrojů Rok 2006 uzavírá vstupní období naší republiky do EU. Hlavním pilířem poskytovaných finančních plateb v tomto období jsou přímé platby, Společná organizace trhu a platby v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, proto se o nich zmíním podrobněji.
3.4.1 Přímé platby Přímé platby jsou vyplácené ve dvou úrovních, a to jako Systém jednotné platby na plochu (SAPS), tj. na hektar obhospodařované zemědělské půdy, který je zcela hrazen z prostředků Evropské unie. Směnný kurz pro výplaty přímých plateb je stanoven vždy k 1. 10. příslušného roku nařízením Rady a je závazný pro výplaty žádostí podaných v příslušném roce. Výše dotační podpory SAPS v roce 2006 byla 2517,80 Kč/ha, při kurzu 28,326 Kč za 1 €. Druhou složkou přímých plateb je dorovnání Top-Up plateb. Tyto platby jsou směrovány cíleně k některým komoditám, které byly v systému SAPS výrazněji poškozeny. Stanovuje je Ministerstvo zemědělství, které v roce 2006 rozhodlo o podpoře těchto komodit: komodita: sazba dotace: • pěstování lnu na vlákno 4321,10 • pěstování chmele 6302,80 • chov přežvýkavců 2581,60 • pěstování plodin na orné půdě 2240,40 • bramborový škrob 2765,50 - 35 -
V rámci přímých plateb bylo v roce 2006 celkem vyplaceno 16 166 508 tis. Kč., z toho ze státního rozpočtu 7 357 736 tis. Kč a z prostředků Evropské unie celkem 8 808 772 tis. Kč. Celkem bylo administrováno 20 957 žádostí o SAPS včetně 6 127 žádostí z let 2004 a 2005, které nebyly vyřízeny např. z důvodu odvolání, převodu žadatele, zásahu vyšší moci či jiných nesrovnalostí. Žádostí o Top-Up bylo vyřízeno 18 377 z čehož je 15 615 žádostí z roku 2005. Tyto platby se většinou nestihnou zrealizovat v roce příjmu žádostí, jejich výplata probíhá v následujícím roce. Tabulka č. 5: Užití zdrojů SZP v roce 2006 UŽITÍ ZDROJŮ Společná zemědělská politika 1.přímé platby c e l k e m Z toho: Dotace na r.2006 – předfinancování - národní doplňková platba - oddělená cukerná platba dofinancování roku 2005: z Rezervního fondu ze zůstatku roku 2005 splátka překlenovacího úvěru 2. Společná organizace trhu celkem z toho: finanční podpory vývozní subvence dotace intervenční nákupy a ost.náklady splátka úvěru na interv.nákupy rezerva na SOT 3. HRDP c e l k e m z toho: dotace na rok 2006 dofinancování roku 2005 z RF SAPARD z HRDP 4.Ostatní zdroje c e l k e m 5.Marketingová podpora celkem 6.Program SAPARD celkem 7.Propagace spotřeby výrobků –marketing celkem
UŽITÍ ZDROJŮ C E L K E M Zdroj: Výroční zpráva SZIF 2006
Schválený rozpočet
I. změna rozpočtu
II. změna rozpočtu
Čerpání celkem
13 963 700 9 870 000 4 093 700 0 0 0 0 9 965 499 275 284 1 532 120 1 238 065 4 953 030 1 937 000 0 9 015 000 9 015 000 0 0 3 000 238 000 145 000 0
20 405 406 9 144 332 4 893 700 565 349 5 553 734 248 291 0 12 047 861 275 284 1 532 120 1 307 061 5 243 332 1 717 050 1 973 014 14 842 479 8 883 105 5 827 460 131 914 182 938 276 000 0 0
22 476 306 9 144 332 7 393 700 565 349 5 124 634 248 291 0 12 671 589 275 284 1 412 768 1 344 956 3 865 567 3 800 000 1 973 014 13 271 579 7 312 205 5 827 460 131 914 66 026 276 000 0 2 044
16 166 508 7 793 673 3 324 442 24 863 4 766 709 248 291 8 530 8 571 661 267 695 525 594 344 702 3 663 468 3 770 202 0 6 611 003 2 834 471 3 655 581 120 951 96 843 274 632 0 0
33 300 199
47 754 684
48 763 544
31 720 647
3.4.2 Společná organizace trhu (SOT) Druhou největší skupinou plateb, které SZIF administruje a kontroluje, je podle výroční zprávy SZIF (tabulka č. 4) Společná organizace trhu. V rámci Společné zemědělské politiky se uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce se zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají. Unie stanovuje v rámci společných SOT řadu administrativních cen a podpor, což znamená, že cena zemědělských produktů na jednotném trhu není určena čistě tržně. Zemědělci mohou počítat s tím, že pokud se jim nepodaří prodat produkci na běžném trhu, bude vykoupena za intervenční cenu stanovenou u jednotlivých komodit, která je ale nižší než cena na trhu. Hlavními opatřeními regulace zemědělského trhu jsou: • kvóty, které jsou předepsány např. v produkci mléka, cukru a bramborového škrobu. Jejich smyslem je omezit určitým způsobem nadprodukci a zároveň v rámci stanovených kvót poskytnout výrobcům garantovaný odbyt a finanční jistotu. - 36 -
•
Intervenční nákupy a podpora soukromého skladování se týká obilovin, mléčných výrobků, hovězího, vepřového, skopového a kozího masa,vína, ovoce a zeleniny. Smyslem je poskytnout producentům určitou finanční jistotu v případě nerovnováhy na trhu, např. při poklesu poptávky u hovězího masa kvůli BSE. • Vývozní subvence, dovozní a vývozní licence na zemědělské výrobky a potraviny. Vývozní subvence umožňují konkurenceschopnost zemědělských produktů z EU na světovém trhu, protože světové ceny bývají často nižší, než jsou ceny v EU. Vývozní subvence je spojena s vývozní licencí, což znamená nejen právo, ale také povinnost zboží ve stanovené době, kvalitě a množství skutečně vyvézt. Tržní opatření jsou pro každou komoditu jiná. V případě převisu nabídky nad poptávkou je přebytek na trhu buď exportován se subvencí do třetích zemí, nebo je stažen z trhu formou intervenčního nákupu, respektive podporou soukromého skladování. Pro jednotlivá opatření a podpory poskytované v rámci Společných organizací trhu je stanovena tzv. rozhodná skutečnost, ke které se váže použití směnného kurzu mezi eurem a korunou, stanovená Evropskou centrální bankou. Povinně použitelný směnný kurz je obvykle kurz stanovený před dnem rozhodné skutečnosti. V případě intervenčních nákupů je tedy rozhodnou skutečností den převzetí produktu, u vývozních subvencí je to den celního prohlášení. Konkrétní směnný kurz je tedy pro každou žádost o jednotlivé druhy podpor a pro každou nabídku produktů jiný. SZIF provádí opatření Společných organizací trhu podle zvláštních předpisů především u těchto komodit: SOT mléko a mléčné výrobky, cukr, obiloviny, vejce a drůbeží maso, skopové a kozí maso, oleje a tuky, hovězí a telecí maso, výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny, čerstvé ovoce a zelenina, vepřové maso, víno, sušené krmivo, len a konopí. V roce 2006 bylo v ze společné organizace trhu vynaloženo 8 571 661 tis. Kč, z toho z prostředků České republiky celkem 6 911 072 tis. Kč a z prostředků EU celkem 1 660 589 tis. Kč. Časový rozdíl mezi vyplacením finančních prostředků a jejich uhrazením z rozpočtu EU bylo zajištěno překlenovacím úvěrem, který byl v rámci ostatních nákladů spolu s úvěrem za intervenční nákupy splacen. Celkem byly splaceny úvěry v hodnotě 3 770 202 tis. Kč. Při prodeji intervenčních komodit odvedl SZIF DPH v celkové výši 32 759 tis. Kč. Rozdíl kurzu mezi zaúčtováním faktury a jejím proplacením, kurzové ztráty, byl 957 tis. Kč a 20% z vratek prostředků se dle nařízení EU převedlo do příjmů správních výdajů, tj. 132 tis. Kč.
3.4.3 Horizontální plán rozvoje venkova Již od roku 1998 podporuje ministerstvo zemědělství tzv. mimoprodukční funkce zemědělství. Pod tímto názvem si můžeme představit takový způsob hospodaření, který není zaměřen pouze na produkci potravin. Po vstupu ČR do Evropské unie byla tato podpora realizována právě prostřednictvím Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Podpory HRDP byly v roce 2006 poskytovány prostřednictvím následujících opatření: • Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ) • Méně příznivé oblasti LFA • Agroenvironmentální opatření (AEO) • Lesnictví (LES) • Zakládání skupin výrobců (ZSV) • Technická pomoc (v roce 2006 nebylo realizováno)
- 37 -
Tabulka č. 6: Přehled o zažádaných dotacích a ploše v ha – HRDP v roce 2006 Opatření HRDP
Počet zařazených žadatelů
PUZČ LFA AEO LESNICTVÍ Zakládání skupin výrobců Celkem
391 9 055 9 343 1 493 376 20 658
Celkem zažádáno o dotaci v Kč
Plocha v ha
56 573 460 2 867 077 762 3 504 599 327 102 696 576 70 068 000 6 601 015 125
23 345 721 833 1 168 229 1 73415 1 915 141
Zdroj: MZe, Výroční hodnotící zpráva o programu horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2006
U víceletých opatření podávají žadatelé nejen žádost o dotaci, ale i žádost o zařazení do programu, kterých bylo u programu PUZČ 146 žádostí, Lesnictví 469 žádostí a ZSV 344 žádostí. U těchto opatření jsou finanční prostředky vypláceny zpravidla až v následujícím roce, zejména u agroenvironmentálních opatření a Lesnictví. Počet a objem vyplacených finančních prostředků na jednotlivá opatření HRDP v roce 2006 je uveden v následující tabulce č. 5. Tabulka č. 7: Počet a objem vyplacených prostředků na HRDP v roce 2006 HRDP LFA AEO LES PUZČ ZSV HDRP Celkem SAPARD HRDP vč. SAPARDU Zdroj: Výroční zpráva SZIF 2006
Finanční prostředky v tis. Kč vyplacené v roce 2006 EU 2 491 292 2 574 622 53 724 22 877 47 887 5 190 402 94 710 5 285 112
ČR 622 824 645 018 13 431 5 719 12 658 1 299 650 26 241 1 325 981
Celkem 3 114 116 3 219 640 67 155 28 996 60 545 6 490 052 120 951 6 611 003
Počet vyplacených žádostí 9 865 10 579 610 246 37 21 337 78 21 415
Na realizovaná opatření bylo v roce 2006 zažádáno o dotaci v celkové výši 6,601 mld. Kč na plochu 1,915 mil. ha. Z celkové částky plánované na HRDP 6,997 mld. Kč bylo tedy zažádáno o 94,34 % prostředků, což znamená celkové nedočerpání 5,66 %. Skutečně vyplaceno bylo v ČR v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova 6,490 mld. Kč., z toho z rozpočtu Evropské unie 5,190 mld. Kč a z rozpočtu ČR 1,299 mld. Kč. Z finančních prostředků určených na opatření programu HRDP v roce 2006 byl dofinancován i program SAPARD, který vychází z nařízení Rady ES č. 1268/199, o podpoře Společenství na předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy. Na program SAPARD bylo za rok 2006 vyplaceno celkem 120 951 tis.Kč, z toho z rozpočtu EU 94 710 tis. Kč a z rozpočtu ČR 26 241 tis. Kč. Za celé finanční období programu SAPARD bylo proplaceno 1 557 projektů v celkové výši finanční pomoci 4 126,3 mil. Kč. Do roku 2009 bude činnost SZIF u programu SAPARD soustředěna především na kontroly.
15
zahrnuta plocha založených lesních porostů,tj. rychlerostoucích dřevin, lesního porostu i následná péče a náhrada - 38 -
3.4.4 Marketingová podpora Činnost marketingové podpory byla v roce 2006 zaměřena zejména na zvýšení povědomí o národní značce kvality KLASA. Propagace byla zajištěna mediálními kampaněmi, podporou spotřebitelských soutěží, např. soutěží „Kupujte potraviny KLASA a vyhrajte jídlo na celý rok!“, veletržními a výstavními prezentacemi, přímou komunikací a nejrůznějšími speciálními akcemi na podporu prodeje. Do konce roku 2006 bylo národní značkou KLASA oceněno 1297 výrobků od 187 výrobců. Národní značku KLASA uděluje ministr zemědělství kvalitním potravinářským výrobkům od roku 2003. Slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci produktů a prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Každý výrobek KLASA musí úspěšně projít nadstandardní dvojnásobnou kontrolou kvality. Požadovanou kvalitu a složení výrobků posuzuje a po jejím udělení intenzivně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve spolupráci se Státní veterinární správou. Celkem si činnosti marketingové podpory v roce 2006 vyžádaly finanční prostředky z rozpočtu SZIF ve výši 274 632 tis. Kč.
3.5 Shrnutí V této kapitole byla provedena analýza hospodaření SZIF, který povinně sestavuje návrh rozpočtu, který každoročně projednává vláda ČR, zemědělský výbor PSP a schvaluje jej Poslanecká sněmovna. Základní zdroje rozpočtu SZIF jsou především dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly MZe nebo úvěry od bank či ostatní zdroje, např. finanční dávky z cukru, úroky, kauce apod.. Rozpočet SZIF roku 2006 byl schválen ve výši 33 300199 tis., prodělal dvě rozpočtová opatření, která navýšila rozpočet na 48 763 544 tis. Kč. Z těchto prostředků SZIF nárokoval 33 455 208 tis. Kč a skutečně vyčerpal 31 720 647 tis. Kč. Finanční zdroje SZIF v roce 2006 byly především využity na přímé platby, platby HRDP, Společnou organizaci trhu a Marketingovou podporu. Největší podíl skoro polovinu výdajů – více než 16 miliard tvořily výdaje na přímé platby, které se skládají z platby na zemědělskou půdu SAPS hrazenou z EU a národní doplňkové platby Top-Up, která byla v roce 2006 vyplácena na ornou půdu, velkou dobytčí jednotku, chmel, len na vlákno a bramborový škrob. Čtvrtinu výdajů tvoří Společná organizace trhů, při níž je zemědělský trh regulován pomocí kvót, intervenčních nákupů a vývozních subvencí. V roce 2006 si opatření SOT vyžádala 8,5 miliardy Kč. Důležitou podporou v rámci SZP jsou podpory Horizontálního plánu rozvoje venkova – HRDP, které jsou zaměřeny na mimoprodukční funkce zemědělství. V roce 2006 bylo na HRDP vyplaceno 6,5 mld. Kč a to prostřednictvím opatření LFA, AEO, Lesnictví, PUZČ a ZSV. Z finančních prostředků HRDP byl dofinancování i program SAPARD ve výši asi 121 milionů Kč. Tento program byl programem předvstupní pomoci EU, jehož příjem žádostí a výplaty jsou rokem 2006 zakončeny, v současnosti probíhají kontroly ex-post. K výdajům SZIF náleží i výdaje na činnost marketingové podpory, která byla v roce 2006 zaměřena především na podporu národní značky kvality KLASA. Informace o veškerých činnostech fondu a finančních operacích spojených s rozpočtem, účetní závěrkou, příjmy, výdaji a výkaznictvím správy Fondu je SZIF povinen předkládat vládě ČR prostřednictvím Ministerstva zemědělství a podávat hlášení Evropské komisi. Zpracovává konečný Závěrečný účet včetně souvisejících výkazů a předává je na MZe a MF. Do konce června následujícího roku je povinen zveřejnit výroční zprávu.
- 39 -
4 ZHODNOCENÍ A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z POPISU A ANALÝZY Podporování podnikatelských subjektů v zemědělství je z různých důvodů zaváděno téměř ve všech zemích světa. Jedním z důvodů jsou např. velké rozdíly výrobně-klimatických podmínek v jednotlivých regionech, což ovlivňuje produkci a jednotlivé výsledky hospodaření zemědělců. Podnikatelé v méně příznivých podmínkách nemohou konkurovat podnikatelům v produkčních oblastech bez podpor státu, které pokryjí jejich vyšší náklady. Společná zemědělská politika nesměřuje k podporám produkce, ale má zájem především na udržení osídlení a zaměstnanosti regionů a zlepšení životního prostředí, ochraně vod a zmírňování změn klimatu.
4.1 Přímé platby Největší objem dotací po vstupu do EU činily přímé platby stejně jako před rokem 2004, tj. kolem 50 %. Změnila se struktura plateb, platba SAPS tvořící asi 60 % přímých plateb (PP) je planě hrazena z Evropské unie, národní platby Top-Up tvoří 40 % PP, které jsou vypláceny na zmírnění rozdílů v objemu dotací mezi původními a novými státy EU. V roce 2007 Česká republika začala čerpat 40 % úrovně přímých plateb ve starých členských státech a tento objem prostředků plynoucích na přímé platby se bude zvyšovat až do dosažení 100 % úrovně původních států EU. Přímé platby jsou poměrně vyrovnané v produkčních i marginálních oblastech a jejím zvyšováním může docházet k navyšování plateb spíše v produkčních oblastech.
4.2 HRDP K ochraně životního prostředí přispěla především opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova. Programy HRDP byly zcela dobrovolné, zemědělci se mohli zcela svobodně rozhodnout, zda do těchto programů vstoupí a zda se zaváží plnit jejich podmínky. Jsou to opatření podporující regiony s nízkým stupněm zornění a extenzivní zemědělskou výrobu. Stručně si připomeneme podmínky hlavních programů.
4.2.1 Předčasné ukončení zemědělské činnosti Předčasné ukončení zemědělské činnosti je nové opatření, které umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky ve stáří. Vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců schopných zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků. Zemědělec , který nesmí být mladší 55 let a v roce převodu nedosáhl zákonného důchodového věku, ukončí definitivně veškerou komerční zemědělskou činnost a převede na nabyvatele veškerou obhospodařovanou půdu vedenou v evidenci LPIS ke dni podání Žádosti o dotaci a to vše do 12 měsíců ode dne podání Žádosti o dotaci. Důležitou podmínkou je také požadavek, aby nejméně 10 let před ukončením činnosti aktivně podnikal v zemědělství, z toho poslední tři roky v podniku, který chce předat, a v zemědělství, dosáhl podíl jeho příjmů ze zemědělské prvovýroby, včetně zpracování vlastních produktů nejméně 55 % na celkových jeho příjmech z podnikání i z jeho závislé činnosti. Jeho průměrné příjmy ze zemědělské výroby za poslední tři roky bezpodmínečně předcházející před rokem podání žádosti o PUZČ musí dosahovat 500 000 Kč za rok a po dobu alespoň tří let bezprostředně předcházejících podání Žádosti o dotaci musel užívat dle LPIS výměru zemědělské půdy minimálně 0,5 ha. Na majetek postupitele nesmí být v posledních třech letech uplatněno konkurzní řízení. - 40 -
Vstupem do opatření se zavazuje plnit podmínky opatření po dobu následujících 15 let nebo do kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 70 let. Dotace je přímá nenávratná, vyplácí se jednou ročně na základě podání žádosti o dotaci, kterou žadatel podává do 15. února příslušného roku. Dotace se stanoví jako součet částky 75 000 Kč a částky tvořené součinem sazby 4 700 Kč na 1 ha převedené zemědělské půdy, nejvýše však 30 ha. Maximální výše dotace činí tedy 216 000 Kč, která se zdaňuje podle § 10 zákona o daních z příjmů, nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. V programovém dokumentu Horizontální plán rozvoje venkova bylo počítáno, že se do opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti zapojí 500 osob v pozici postupitele. Tento cíl byl splněn na 80 %. Důvodem byl především časový posun tohoto opatření oproti ostatním opatřením, který byl způsoben vyšší složitostí administrace opatření, se kterým neměla Česká republika v předvstupním období žádné zkušenosti. Celkově za roky 2005 a 2006 podalo žádost o zařazení 391 zemědělských podnikatelů, kteří se rozhodli předat hospodářství o celkové ploše 23 345 ha půdy16.V novém programovém období let 2007 – 2013 bude toto opatření řešeno v rámci osy I. Programu rozvoje venkova České republiky.
4.2.2 Méně příznivé oblasti (LFA – less favoured areas) V České republice méně příznivé oblasti LFA patří hlavně horské a podhorské oblasti s vyšší nadmořskou výškou, svažitostí půdy a s nižší průměrnou roční teplotou. Patří sem také oblasti s málo bonitní půdou a lokality ochrany přírody soustavy NATURA 2000. Dotace do těchto oblastí jsou jedny z nejpodstatnějších pro rozvoj venkova. Do LFA je v České republice po zpřesnění zařazeno přibližně 1,75 miliónů hektarů zemědělské půdy, což je 49,8 % z celkového zemědělského půdního fondu. Výměra oblastí s evnvironmentálními omezeními činí cca 20 000 ha. Podporování těchto oblastí pomáhá zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených podmínkách a zvýšit jejich konkurenceschopnost při hospodaření v horších půdních a klimatických podmínkách. Nárok na dotace vzniká jednoduše tím, že zemědělec v těchto přírodních podmínkách hospodaří. Na travní porosty v méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickým omezením (LFA) se poskytuje dotace podle typu oblastí - horské, ostatní, specifické v této výši: • HA – 4 680 Kč/ha17 • HB – 4 014 Kč/ha • OA – 3 490 Kč/ha • OB – 2 820 Kč/ha • S - 3 420 Kč/ha • E - 2 800 Kč/ha Nejvyšší dotace dostanou oblasti horské, kde jsou podmínky pro hospodaření nejnevýhodnější a kde je zřetelná snaha snížit zornění půdy a podpořit zakládání pastvin. Opatření LFA bylo v letech 2004-2006 prováděno pomocí nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními. Podpory na opatření LFA jsou v ČR vypláceny na travní porosty a mají charakter ekonomicko – sociálních podpor, ale také podporují chov skotu a dalších hospodářských zvířat využívajících travní porosty. Pro získání podpory je nutné, aby se zemědělský podnikatel zavázal, že zde bude provozovat a udržovat zemědělskou činnost v souladu se Zásadami správné zemědělské praxe po dobu minimálně pěti let od prvního roku platby vyrovnávacího příspěvku. Pro období roku 2007 bylo schváleno nové nařízení vlády, které vychází z podmínek Programu rozvoje venkova. Žadatel na LFA musí obhospodařovat aspoň 1 ha travního 16 17
MZe, Výroční hodnotící zpráva o programu HRDP za rok 2006 Nařízení vlády 241/2004 - 41 -
porostu, dodržovat intenzitu hospodářských zvířat 0,2 – 1,5 VDJ/ha, dodržovat podmínky dobrého zemědělského stavu GAEC a zavázat se opět k pětiletému závazku. Podmínky GAEC: • Nerušení krajinných prvků (meze, travnaté údolnice, terasy, stromořadí, skupiny strojů) • Vyloučit pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu a slunečnice na půdních blocích s průměrnou svažitostí převyšující 12o . • Zapravovat močůvku a kejdu na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (s výjimkou aplikátorů) na půdních blocích se svažitostí vyšší než 3o. • Nezměnit travní porost na ornou půdu • Nepálit rostlinné zbytky na půdních blocích. Opatření Natura 2000 na zemědělské půdě bylo v letech 2004-2006 prováděno pomocí stejného nařízení vlády jako opatření LFA, v jehož rámci se jednalo o podporu tzv. oblastí s ekologickými omezeními (LFA-E). toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech Natura 2000 a současně v 1. zónách národních parků nebo 1. zónách chráněných krajinných oblastí s cílem přispět k zachování venkovské krajiny, podpořit systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Na opatření Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními bylo podáno v roce 2006 celkem 9 055 žádosti o dotace v celkové výši cca 2,867 mld Kč, na plochu 721 833 ha. Vyplaceno byly 3,114 mld. Kč, z toho 2,491 mld. Kč bylo z EU a 0,622 mld. Kč z rozpočtu ČR. Z požadovaných dotací na HRDP v roce 2006 představují tyto platby 43,9 % a z hlediska dosažených cílů i v porovnání s předvstupním obdobím můžeme toto opatření hodnotit pozitivně, zemědělské podniky jsou s tímto opatřením dostatečně seznámeny18.
4.2.3 Agroenvironmentální opatření Agroenvironmentální opatření podporují takovou zemědělskou výrobu, která je šetrná k životnímu prostředí a ve svém důsledku vede k jeho zlepšení. Tato opatření řeší zejména zachování a zvyšování biologické různorodosti na travních porostech i na orné půdě, např. program biopásy snižuje negativní důsledky intenzivní zemědělské činnosti v krajině tím, že je půda ponechána bez zásahu zemědělskou mechanizací a bez ošetření chemickými přípravky na ochranu rostlin. Patří sem také údržba travních porostů pastvou hospodářských zvířat, či podpora ekologického zemědělství. Po dvou velkých povodňových vlnách, které naši republiku zasáhly v roce 1997 a 2002 je velmi důležité i to, že jsou zde programy zaměřené na zpomalení povrchového odtoku v krajině a snížení nebezpečí záplav. Patří mezi ně například zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin či tvorba travnatých pásů na svažitých půdách, které mají zpomalit povrchový odtok na mírných svazích a působit proti erozi půdy. Kromě toho tyto aktivity omezují celoevropskou nadprodukci potravin, prospívají životnímu prostředí a napomáhají k udržitelnému rozvoji venkova. Hlavním principem agroenvironmentálních opatření je uhradit zemědělci ekonomickou újmu za to, že bude hospodařit způsobem, který je příznivý k životnímu prostředí. Jako aktuální problém si můžeme uvést erozi půdy a zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu. K řešení tohoto problému může významně pomoci např. založení travnatých pásů na svažitých pozemcích o určité šířce a v určitých intervalech od sebe. Tím ale vznikne zemědělci ekonomická újma, která bude zemědělci v rámci tohoto programu kompenzována a která je tvořena náklady na založení tohoto travnatého pásu, ztrátou výnosu z orné půdy, která byla zatravněna, a zvýšenou náročností při obhospodařování menších celků orné půdy. 18
MZe, Výroční hodnotící zpráva o programu HRDP za rok 2006 - 42 -
Legislativně je opatření AEO upraveno nařízením vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Podáním žádosti o zařazení do programu se zemědělec zařazuje do daného opatření na dobu 5 let a po tuto dobu je povinen plnit podmínky daného opatření. Finanční prostředky z 80ti procent hradí Evropská unie a 20ti procenty se na financování podílí národní rozpočet. V rámci agroenvironmentálních opatření se podporuje: • Postupy šetrné k životnímu prostředí o A1 Ekologické zemědělství (EZ) o A2 Integrovaná produkce ovoce a révy vinné (IP) • Celofaremní podopatření o B Ošetřování travních porostů • Péče o krajinu o C1 Zatravňování orné půdy o C2 Tvorba travnatých pásů o C3 Pěstování meziplodin o C4 Trvale podmáčené louky a rašelinné louky o C5 Ptačí lokality na travních porostech o C6 Biopásy • Zonální podopatření D. Osevní postup v ochranných zónách jeskyní (Moravský kras). Agroenvironmentální opatření je opatřením HRDP s největším objemem finančních prostředků poskytovaných do environmentálních funkcí zemědělství. Všechna opatření AEO mají několik společných základních podmínek mezi něž patří dodržování minimálních požadavků na použití hnojiv a statkových hnojiv, dodržování minimálních požadavků na použití přípravků na ochranu rostlin, dodržování podmínek na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů a údržba travního porostu pastvou nebo minimálně dvěma sečemi v termínech do 31.7 a do 31.10. AEO je pětileté opatření, což znamená, že žadatel v prvním roce podává žádost o zařazení do programu a každoročně žádost o poskytnutí dotace. Podmínkou rozhodnou pro poskytnutí dotace je rovněž splnění limitů intenzity hospodářských zvířat 0,2 – 1,5 VDJ/ha travního porostu. V roce 2006 zažádalo na opatření AEO celkem 9 343 žadatelů na celkem 19 067 AEO závazků, na celkovou plochu 1,168 mil. ha.. Celkový objem dotací na toto opatření, na které bylo v roce 2006 zažádáno, dosáhl částky cca 3,505 mld. Kč. Vyplaceno bylo celkem 3,22 mld. Kč, z toho 2,57 mld. z EU a 0,65 mld. Kč ze státního rozpočtu. Proti schváleným finančním prostředkům na rok 2006ve výši 3,814 mld. Kč nebylo toto opatření dočerpáno z 8,11 %.19
4.2.4 Lesnictví Čtvrtým opatřením realizovaným v roce 2006 bylo Lesnictví. V rámci tohoto opatření zažádalo celkem 1 493 žadatelů na založení porostu a následnou péči a náhradu to představuje celkovou plochu 1 734 ha. Celkem bylo na toto opatření zažádáno o dotaci ve výši cca 102,697 mil. Kč, což je cca 1,57 % z požadovaných dotací na HRDP v roce 2006. vyplacených prostředků bylo ještě méně 67,155 mil. Kč.
19
MZe, Výroční hodnotící zpráva o programu HRDP za rok 2006 - 43 -
4.3 Současné podpory zemědělství Programy HRDP a Operačního programu RVMZ byly v roce 2006 ukončeny, ale většina opatření byla zahrnuta do Programu rozvoje venkova (PRV), který byl schválen v Bruselu Výborem pro rozvoj venkova dne 23. 5. 2007. Program rozvoje venkova (PRV) představuje pro naše zemědělství velké možnosti. Ke všem programům HRDP období 2004-2006 existují v Programu rozvoje venkova ekvivalentní opatření a existuje zde řada nových programů, zejména v oblasti lesnictví a modernizace zemědělských podniků, z kterých mohou zemědělci čerpat finanční prostředky. • Opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti pokračuje v rámci osy I., opatření I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti. • Opatření Méně příznivé oblasti - pokračující závazky budou financovány v rámci osy II., opatření II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění. • Opatření Oblasti s environmentálními omezeními – pokračující závazky budou financovány v rámci opatření II.1.2.1 Platby v rámci Natura 2000 • Agroenvironmentální opatření – pokračující závazky budou financovány v rámci opatření II.1.3 Agroenvironmentální platby • Opatření Lesnictví pokračuje opatřením II.2.1 Zalesňování • Zakládání skupin výrobců (ZSV) pokračuje opatřením I.2.1 Seskupení producentů • Opatření Technická pomoc bude financováno z Technické pomoci PRV. SZIF administruje a kontroluje v současnosti tyto následující platby:
4.3.1 Platby z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) • v rámci společných organizací trhu SOT • v rámci intervenčních opatření • poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence • přímé platby (jednotné platby na plochu) Tržní opatření Společného evropského trhu jsou nezanedbatelnou finanční pomocí, které řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu. SZIF dále provádí administraci vývozních a dovozních licencí, záruk a systému produkčních kvót, vybírání finančních dávek z výroby cukru, administraci národní značky kvalitních potravin KLASA.
4.3.2 Platby z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD)20 Rokem 2007 začalo nové programové období, které bude trvat až do roku 2013. Pro tuto novou etapu jsou základní podmínky pro poskytování finanční podpory v zemědělství se zaměřením na rozvoj venkova z EU uvedena v Programu rozvoje venkova na období 20072013. Základní rozdělení do čtyř os v tomto programu naznačuje směry jednotlivých podpor. Osa II svým zaměřením částečně navazuje na některá opatření z Horizontálního plánu rozvoje venkova na období 2004 –2006. Finanční podpora hospodaření na travních porostech je poskytována v rámci opatření Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA), dále opatření Platby v rámci Natura 2000 na zemědělské půdě a rovněž v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO). OSA I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví • 1.1.Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací – představuje podporu investic pro zemědělské podnikatele v živočišné
20
Zdroj: Program rozvoje venkova PRV, str. 50-163 - 44 -
výrobě, jako např. rekonstrukci stájí či výstavbu kejdových jímek, a rostlinné výrobě, např. výstavbu či rekonstrukci skleníků a fóliovníků. • 1.2.Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní členské státy EU- zde se předpokládají projekty na obnovu lesních porostů, realizaci pozemkových úprav, investice k pořízení lesnické techniky či rekonstrukce lesnické infrastruktury, např. lesních cest. • 1.3. Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu – podpora podnikání začínajícím zemědělcům do 40 let na základě posouzení podnikatelského záměru, např. programy: o I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost o I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců o I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti. o I.3.4 Využívání poradenských služeb OSA II - Zlepšování životního prostředí a krajiny- LFA, Natura 2000, AEO, Lesnictví. • 2.1.Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy • 2.2 Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova • 3.1. Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova • 3.2. Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech • 3.3. Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III. OSA IV - Leader -opatření by měla přispět k tvorbě nových pracovních míst v netradičních odvětvích a ke zkvalitňování venkovské infrastruktury, např. cestovní ruch, obnovitelné zdroje a energie, výroba specialit atd. • 4.1.Implementace místní rozvojové strategie • 4.2.Realizace projektů spolupráce
4.3.3 Platby z Evropského rybářského fondu (EFF) •
podpora rybářství
4.4 Hodnocení SZP Během prvních let existence EU představovala Společná zemědělská politika velkou část celkových rozpočtových výdajů, někdy i více než dvě třetiny. Řada reforem SZP přispěla k jejich poměrnému snížení. SZP stojí přibližně 50 miliard EUR ročně, což je v porovnání s rozpočtovanými zdroji EU 120,3 mld. EUR na rok 2008 méně než polovina celkového rozpočtu EU21. Tendence nákladů na SZP ve výhledu: • klesající podíl na HDP Unie (z 0,54 % na 0,43 % a dále na 0,33 %) • klesající podíl na rozpočtu EU • klesající podíl na celkových veřejných výdajích EU • jasná změna povahy poskytované podpory Od vstupu České republiky do Evropské unie se snižuje rozměr českého zemědělství a tržeb za rozhodující agrární komodity. Příčiny jsou v nižší konkurenceschopnosti zemědělství, cenové nestabilitě a v posilování české koruny. Evropskou komisí uznaný kurz pro zemědělství činil za rok 2004 32,445 koruny za euro, na rok 2005 to bylo 29,553 koruny za euro a pro rok 2006 to bylo 28,343 koruny za euro. Finanční prostředky připadající na naši 21
http://www.euroskop.cz/47499/119292/clanek/rozpocet-eu/uvod-do-rozpoctu-eu/#vydaje - 45 -
republiku zatím nedosahují výše podpor států původní patnáctky, ale měly by se srovnat do roku 2012/13. Příjmy zemědělských podniků a jejich ekonomické výsledky jsou proto stále více závislé na podporách a dotacích EU a státu. Celkově lze náš vstup do EU hodnotit pozitivně. V českém zemědělství souhrnně došlo ke zvýšení podpor a dotací do zemědělství, změnila se také struktura podpor. Vstupem do EU se nám otevřel přístup na trh členských zemí, ale i přístup na trhy dalších zemí, které tvoří pásmo volného obchodu, případně celní unii s EU. Mnoho lidí zastává názor, že zemědělství je podnikání jako každé jiné, že by zemědělcům žádné dotace nevypláceli, když se sami neudrží v tržní ekonomice, ať skončí s podnikáním jako kterákoli firma v jiném odvětví. Výhrady jsou slyšet nejen od nezemědělské veřejnosti, ale i z médií, někdy oprávněných, jindy nikoli. Možná za to může historický vývoj našeho venkova, možná zemědělci sami, možná neznalost. Na druhé straně je ale slyšet nespokojenost zemědělců. Tři desetiletí se zemědělci potýkali s klesajícím trendem cen zemědělských výrobků. Ziskovost zemědělských podniků byla velmi nízká. Ve skutečnosti zemědělci byli pouhými „přeposílateli“ podpor. Každý z nich čekal na výplatu dotací z důvodu, že dluží za naftu, postřiky, osiva, hnojiva a další vstupy, které nutně ke své činnosti potřeboval. Porovnáním cen vstupů a výstupů šlo dojít k výsledku, který nešlo zemědělcům závidět. Náklady šly několikanásobně nahoru, zatímco tržní ceny za maso, mléko, obilí apod. byly až do loňska na stejné úrovni a mnohdy i nižší než v roce 1989. Např. výkupní cena vepřového masa se pohybovala v roce 1989 kolem 34 Kč/kg, dnes v některém období zemědělci nedostanou ani 27 Kč/kg. Podobná situace byla i u obilí, kde byli zemědělci až do roku 2007 rádi za ceny 3000 Kč/t, které dostávali i před dvaceti lety. Nedávný prudký nárůst cen potravin vrátil SZP do centra pozornosti. Za vyššími cenami stojí stabilní růst poptávky po základních potravinách i po produktech s vyšší přidanou hodnotou, zejména ve velkých rozvíjejících se zemích jako je Čína, Indie či státy Jižní Ameriky, a také samotný růst počtu obyvatel. Vliv na růst cen potravin má samozřejmě i zdražování energií a vstupů do zemědělství. Například cena dusíkatých hnojiv vzrostla od roku 1999 o 350 procent. Vzestupný trend cen pohonných hmot zvedá náklady na přepravu. Na místě je otázka, zda SZP jde správnou cestou. Na tuto otázku můžeme najít odpověď ve vyjádření komisařky EU pro zemědělství a rozvoj venkova Fischerové Boelové: „Zemědělská politika nesmí narušovat signály, které ceny vysílají, ani bránit zemědělcům na ně reagovat. Proto navrhuji postupně eliminovat kvóty na mléko a zrušit režim vyjímání půdy z produkce, v jehož důsledku zůstává až deset procent zemědělské půdy ležet ladem. SZP stále plní úlohu vhodného nástroje, který poskytuje odpovídající míru podpory zemědělcům v krizových obdobích a v odvětvích zatížených specifickými problémy, jako je produkce mléka ve znevýhodněných oblastech. Navrhuji rovněž zavést podporu pro oblast řízení rizik, například programy pojištění proti přírodním katastrofám nebo vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin. Avšak bez ohledu na ochranu, kterou zemědělcům nabízíme, je z mého pohledu nejdůležitější, aby opatření fungovala jako záchranná síť a nikoli jako pohodlné houpací křeslo..“ [Uveřejněno: Zemědělec 24/2008, str.5]
4.5 Hodnocení výdajů SZIF na Společnou zemědělskou politiku Podpory z evropských fondů a národních zdrojů zprostředkovává pro Českou republiku Státní zemědělský intervenční fond, jehož důležitost se vstupem do Evropské unie výrazně upevnila. K realizaci Společné zemědělské politiky přispěl SZIF i v roce 2006, jehož hospodaření jsme si rozebrali v třetí kapitole. Původně schválený rozpočet na SZP činil 33 300 199 tis. Kč. Prošel dvěma rozpočtovými opatřeními, která znamenala navýšení 14 454 485 tis. Kč a 1 008 860 tis. Kč. Celkově bylo na SZP pro rok 2006 schváleno Poslaneckou sněmovnou 48 763 544 tis. Kč. Z této výše prostředků bylo nárokováno a - 46 -
převedeno na obchodní účet SZIF pouze 68,6 %, tj. 33 455 208 tis. Kč., z toho z prostředků ČR 17 299 448 tis. Kč a z prostředků EU 16 155 760 tis. Kč. Celkové výdaje na SZP si vyžádaly finanční prostředky ve výši 31 720 647 tis. Kč (z prostředků ČR 15 966 174 a z EU 15 754 473 tis. Kč), tj. 65 % z rozpočtovaných výdajů. K 31.12.2006 byl na obchodním účtu SZIF vykázán zůstatek 1 734 561 tis. Kč. Tento zůstatek se v souladu s ustanovením § 6a odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb. převádí do následujícího roku na provádění SZP a podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb. se převádí do rezervního fondu MZe k použití na stejný účel v následujícím roce 2007. V odůvodněných případech SZIF může použít v souladu se zákonem o SZIF a příslušnými nařízeními EU také úvěrové zdroje poskytované komerčními bankami. V roce 2006 SZIF na základě úvěrové smlouvy čerpal krátkodobý úvěr do max. výše 1,7 mld. Kč. Cizí zdroje byly použity na intervenční nákupy v objemu 2 664 862 tis.Kč a na přímé platby ve výši 10 405 tis. Kč, kterými byly vyřešeny platby SAPS 2004 a 2005, které nebylo možné konečným uživatelům vyplatit po 30.6.2006 z předfinancovaných prostředků v rámci rozpočtu Ministerstva zemědělství. Vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků v rámci Společné zemědělské politiky je prováděno prostřednictvím finančních úřadů. Tento systém vymáhání prostředků bohužel neumožňuje navrácení těchto prostředků zpět do Programu rozvoje venkova.
4.6 Hodnocení správních výdajů SZIF SZIF byl zřízen v roce 1993 jako organizace, která zajišťovala regulaci trhu se zemědělskými komoditami. Postupem času se nám výrazně „opeřil“. Z původně malé organizace o několika desítkách zaměstnanců se stala instituce, které byla 30. dubna 2004 udělena akreditace platební agentury Evropské unie. Na přelomu roku 2004 se Fond rozrostl o více než 100%. V souvislosti se vstupem do Evropské unie se výrazně změnila organizační struktura, byly zřízeny odbory a oddělení a vytvořeno mnoho nových pracovních pozic pro odborníky z oboru zemědělství, ekonomie, práva, geodézie, statistiky aj.. S počtem 755 zaměstnanců k 31.12.2006 a plánovaným 790 zaměstnanců dnes patří mezi organizace střední velikosti. Pokud je důležitost měřena penězi i v tomto ohledu SZIF výrazně „vyrostl“. V porovnání s rokem 2000, kdy rozpočtem SZIF protekly necelé 4 miliardy Kč, přes rok 2004, kdy se výdaje vyplácené prostřednictvím SZIF na Společnou zemědělskou politiku výrazně zvýšily a činily více než 11 mld. Kč až po rok 2006, kdy výdaje na SZP dosáhly 31,72 mld. Kč. Předběžná výše čerpání finančních prostředků z roku 2007 má podle zprávy SZIF představovat 38,74 mld. Kč. Na rok 2008 bude mít SZIF k dispozici 38,8 mld. Kč22. Zajímavé je i porovnání správních výdajů, které v roce 2000 činily necelých 10 mil., v roce 2004 dosáhly výše 883,93 milionů a v roce 2006 se zvýšily na 1 745 milionů Kč. Tabulka č. 8: Čepání rozpočtů SZIF na SZP a správní výdaje v letech 2000 - 2006 Rok
Čerpání rozpočtu na SZP v tis. Kč Zdroje celkem Výdaje celkem
Čerpání rozpočtu na správní výdaje v tis. Kč.
Zdroje celkem Výdaje celkem 2000 5 100 682 3 976 194 9 992 9 699 2001 6 057 908 4 069 146 44 734 44 576 2002 8 767 425 8 644 513 205 021 136 661 2003 10 159 809 10 057 975 312 436 231 639 2004 12 123 351 11 349 287 928 570 883 932 2005 28 505 203 27 423 952 962 813 913 855 2006 33 455 208 31 720 647 1 893 278 1 744 900 Zdroj: Výroční zprávy SZIF, http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~nase_cinnosti 22
Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~financni_zdroje - 47 -
Na úhradu správních výdajů roku 2006 SZIF využil dotace ze státního rozpočtu ČR ve výši 1 793 000 tis. Kč., převodu zůstatku z roku 2005 ve výši 48 958 tis. Kč a ostatních příjmů, např. z úroků, od pojišťovny, ve výši 4 558 tis. Kč, zdroje celkem činily 1 893 278 tis. Kč, což je 100,1 % rozpočtované částky 1 890 588 tis. Kč. Celkem bylo vyčerpáno 1 744 900 tis. Kč. Byl tedy vykázán zůstatek 148 378 tis. Kč, který se převedl dle příslušných právních nařízení do následujícího roku 2007 na krytí správních výdajů SZIF. Fond se snaží zlepšit své služby vůči uživatelům, Ministerstvu zemědělství a orgánům Evropské unie zaváděním digitální správy tak, aby žadatelé mohli zasílat své žádosti a sledovat jejich zpracování prostřednictvím internetu. Elektronizace procesů zjednoduší postupy při podání a expedici žádostí a eliminuje chyby. Fond chce zlepšit poskytování informací žadatelům a to především využitím Portálu Farmáře a infolinek. Všechny formuláře vydávané Fondem jsou umístěny na Portálu farmáře v interaktivní podobě23. Státní zemědělský intervenční fond se musí vyrovnat se snahou vlády České republiky snížit výši správních výdajů ve všech složkách státní správy. Fond se bude muset vypořádat s požadavkem na snížení počtu zaměstnanců zajišťujících výkon činností a omezeným rozpočtem na tvorbu nových aplikací informačního systému.
4.7 Shrnutí V této kapitole bylo poukázáno na to, že Společná zemědělská politika zajistila zvýšení prostředků plynoucích na podporu zemědělského podnikání a změnila také strukturu podpor. Období do roku 2004 nazýváme předvstupní, roky 2004 – 2006 představují vstupní období, nyní se nacházíme v období přizpůsobovacím, tj. rok 2007- 2010, které přejde v období vyrovnání úrovně přímých plateb ČR s původními státy, tj. 2011 – 2013. Hlavními podporami roku 2006 a celého vstupního období 2004-2006 byly přímé platby a platby Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), které jsou z pohledu ochrany životního prostředí nejdůležitější. Jedná se o programy: Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Méně příznivé oblasti, Agroenvironmentální opatření a Lesnictví, jejíž nejdůležitější podmínky byly blíže popsány. Všechny tyto programy mají své ekvivalentní náhrady v novém Programu rozvoje venkova, na základě kterého budou poskytovány dotace do zemědělství a rozvoje venkova v letech 2007 - 2013. Tyto dotace jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a ze státního rozpočtu. Cílem tohoto programu je rozvoj venkovského prostoru. Důraz je kladen na trvale udržitelný rozvoj, zlepšení životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Přispět by měl také ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství, měl by vytvářet nová pracovní místa a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program rozvoje venkova se člení do čtyř základních os, z nichž každá naplňuje některý z cílů PRV. SZIF administruje platby nejen z EAFRD, ale i z Evropského zemědělského a záručního fondu EAGF a Evropského rybářského fondu EFF. SZP se v současné době dostala do centra pozornosti. Růst počtu obyvatel a zvýšení poptávky po zemědělských produktech ve velkých rozvíjejících se ekonomikách Číny, Indie a státech Jižní Ameriky zapříčinil růst cen potravin.
23
https://farmar.mze.cz/portal/page/portal/PORTAL_FARMARE - 48 -
ZÁVĚR Cílem této práce bylo popsat Státní zemědělský intervenční fond a s ním spojenou kontroverzní Společnou zemědělskou politiku. Protože je nutné znát historii, abychom pochopili současnost, popsala jsem v první kapitole komplikovaný historický vývoj zemědělské politiky v západních zemích Evropy a ukázala její vliv na naši zemi po událostech v roce 1989, přes vstup naší země do EU až po současnost. Jednotlivé reformy, kterými prošla SZP v zemích EU-15, se s malým zpožděním uplatňují v našem zemědělství, a to jak ve výši podpor zemědělským subjektům, tak v zavádění reformních opatření. Rozhodující finanční prostředky našim zemědělcům zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, který jsem popsala v kapitole druhé. Vymezila jsem jeho působnost, činnosti, odpovědnost a další jeho hlavní funkce, které podléhají kontrole Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a orgánům Evropské unie. K analýze hospodaření SZIF jsem využila strukturu zdrojů a výdajů z roku 2006, kde jsem popsala hlavní skupiny plateb, které SZIF administruje. Z rozboru je patrné, že rozsah plateb se v souladu s přístupovými smlouvami s Evropskou unií stále zvyšuje. Neustále změny legislativních předpisů ES či ČR kladou na Fond velké nároky. V důsledku zavedení Cross-Compliance (C-C) a nového Programu rozvoje venkova, který bude princip C-C využívat, bude velmi důležité, dle mého názoru, zvětšit objem v oblasti počtu kontrol. Ve čtvrté kapitole jsem jednotlivé programy zhodnotila podrobněji, a protože většina programů v současnosti byla zahrnuta do Programu rozvoje venkova (PRV), který představuje pro naše zemědělství velké možnosti, naznačila jsem i hlavní směry těchto nových podpor. Snažila jsem se tím naznačit, jak velké množství programů a z toho vyplývajících předpisů jsou nuceni naši zemědělci dodržovat. Se vstupem do EU se zvýšily podpory zemědělcům, které jsou spojeny s dodržováním přílišného množství předpisů, opatření, kvót a nařízení. Dostáváme se do období, kdy se SZP musí zamýšlet nad správností nastavené cesty. Bude ku prospěchu, když i v zemědělství bude trh do jisté míry liberalizován. Dle mého názoru jsou podpory SZP nutné v méně příznivých oblastech LFA, ale výše podpor mimo těchto oblastí by se měla podstatně snížit, samozřejmě v souladu se všemi právními nařízeními. Jak bylo uvedeno v první kapitole, u fondového hospodaření se může se zvyšujícím objemem jejich prostředků zmenšovat transparentnost finančních toků a narůstat administrativní aparát správy fondu. Myslím, že vzhledem ke specifikám zemědělského sektoru a počtu klientů v nejvýznamnějších programech je nutné existenci fondu a organizační uspořádání SZIF na principu regionálních pracovišť metodicky řízených a koordinovaných centrálním pracovištěm zachovat. Ku prospěchu by bylo převedení činnosti Zemědělských agentur na SZIF, což by zajistilo plné a efektivnější využití všech personálních kapacit a vytvoření jednotného sytému poskytování dotací. Došlo by tím k úspoře finančních prostředků, které by mohly být použity k posílení kontrolního systému SZIF a na tvorbu nových aplikací informačního sytému i k snížení míry roztříštěnosti informačních systémů. Při chystané změně zákona o SZIF v souladu s legislativními požadavky EU by měli pracovníci SZIF aktivně spolupracovat na přípravě prováděcích předpisů k opatřením realizovaných fondem. Jen praxí prověření pracovníci zajistí nastavení objektivně a jednoznačně kontrolovatelných podmínek a také aby neoprávněně vyplacené prostředky v rámci SZP se vrátily zpět do Programu rozvoje venkova. Věřím, že tato práce bude přínosem pro všechny ty, kteří se rádi dozví o zemědělství a Státním zemědělském intervenčním fondu něco více, neboť tato problematika je velice zajímavá a dotýká se nás všech.
- 49 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ŠELEŠOVSKÝ, Jan- REKTOŘIK, Jaroslav, Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Druhé aktualizované vydání, Ekopress s.r.o., Praha 2007. 309 s., V.blok: Odvětví privátních statků podporovaných z veřejných rozpočtů, 7.2 Zemědělství, lesnictví a rybářství, s. 246-257. ISBN 978-80-86929-29-3 2. REKTOŘÍK,Jaroslav – ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Vydání I. Praha:Ekopress, Praha 2003. 212 s. ISBN 80-86119-72-6. 3. STRECKOVÁ, Yvonne – MALÝ, Ivan. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. První vydání. Brno: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6. 4. FIALA, Jan – PITROVÁ, Markéta, Evropská unie, První vydání, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2003, 743 s. ISBN 8073250152 5. MZe, Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, [on-line]. Praha, květen 2007, < http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd > 6. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. [on-line]. < http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~nase_cinnosti> 7. Zákon 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [on-line].
8. Statut SZIF schválený usnesením vlády č. 511/2006. [on-line]. 9. MZe, Podpora zemědělství v rozšířené Evropě. Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR 2003, ISBN 80-7084-267-9 10. SZIF, Výroční zprávy SZIF, Státní zemědělský intervenční fond 2007. [on-line]. 11. MZe,Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2006. [on-line]. < http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74> 12. MZe,Výroční zpráva o Operačním programu rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice za rok 2006. [on-line]. 13. MZe, „Cross-Compliance“ – Zákonné požadavky na hospodaření. [on-line]. http://www.mze.cz/Index.aspx?tm=1&deploy=645&typ=2&ch=74&ids=2821&val=2821 14. SZIF, Strategie 2007-2010 s výhledem na rok 201, Informační manuál k působnosti SZIF, [on-line] Praha 2007 15. SZIF, Směrnice č. 016 pro proces 0210 provádění interního auditu, Směrnice č. 012 pro finanční řízení, Směrnice 009 pro personální řízení, Směrnice 007 pro řízení kontroly SZIF aj. řídící normy, řády, metodické pokyny. , [on-line] Praha 2003 -2008 16. Internetové zdroje: www.szif.cz, www.mze.cz 17. SZIF, Příručka pro žadatele 2006 SAPS, TOP-UP, LFA. Vydal SZIF 2006 18. SZIF, Metodika k provádění NV č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvirnmentálních opatření. Vydalo MZe 2007, ISBN 978-7084-584-4 19. SZIF, Metodika k provádění NV č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění agroenvirnmentálních opatření. Vydalo MZe 2006, ISBN 80-7084-501-5 20. MZe, PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, Ministerstvo zemědělství, prosinec 2007, ISBN 978-80-7084-669-8 Opatření I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Ministerstvo zemědělství, prosinec 2007, ISBN 978-80-7084-674-2 21. Profi Press, s.r.o., Zemědělec – Odborný a stavovský týdeník, vydané v roce 2007, 2008, vydavatel Profi Press, s.r.o., Drtinova 8, Praha 5
- 50 -
SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1 HORIZONTÁLNÍ STRUKTURA VEŘEJNÝCH FINANCÍ ............................................. 10 TABULKA Č. 2 POČET ZAMĚSTNANCŮ SZIF .......................................................................................... 21 TABULKA Č. 3: ZDROJE KRYTÍ V TIS.KČ SZIF V ROCE 2006.............................................................. 30 TABULKA Č. 4: ZDROJE SPZ 2006................................................................................................................ 33 TABULKA Č. 5: UŽITÍ ZDROJŮ SZP V ROCE 2006 ................................................................................... 36 TABULKA Č. 6: PŘEHLED O ZAŽÁDANÝCH DOTACÍCH A PLOŠE V HA – HRDP V ROCE 2006 38 TABULKA Č. 7: POČET A OBJEM VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ NA HRDP V ROCE 2006....... 38 TABULKA Č. 8: ČEPÁNÍ ROZPOČTŮ SZIF NA SZP A SPRÁVNÍ VÝDAJE V LETECH 2000 - 2006 47
SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1: STRUKTURA PODPOR V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2001 ................................................... 12 GRAF Č. 2 STRUKTURA ZDROJŮ A VÝDAJŮ SZIF 2006 ........................................................................ 31
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1 – ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SZIF................................................................................ 52
- 51 -
Příloha č. 1 – Organizační struktura SZIF
- 52 -