STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
vydání . 3 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
Vá ení lenové a p íznivci hnutí Starostové a nezávislí, uplynulo p l roku a p ed námi jsou dal í volby, tentokrát do Evropského parlamentu. I kdy se v t ina z vás u nyní soust edí na podzim, kdy prob hnou komunální volby, byl bych rád, kdybychom na i pozornost v novali také nadcházejícímu klání. D vody pro aktivní postoj jsou pádné i pro hnutí, které má své t i t v regionální politice.
P i parlamentních volbách ztroskotají na vy í ú asti, do Evropského parlamentu by ale proniknout mohli. Netou íme-li po jejich p ítomnosti na domácí p d , bylo by ostudou, kdyby nás reprezentovali na mezinárodní scén . Moc vás proto prosím, abyste informace o volbách í ili ve svém okolí a své p átelé a známé k nim pozvali.
Pro bychom se tedy m li souboji o k esla europoslanc postavit elem? Kdyby kv li ni emu jinému, tak u jen kv li nízké volební ú asti. Ta se v obou dosavadních volbách do Evropského parlamentu pohybovala kolem osmadvaceti procent. Ve srovnání s volbami do Poslanecké komory to není nijak závratné íslo. P i známé disciplinovanosti extremist , kte í se i p ed sou asnými volbami mno í jak houby po de ti, dává nezájem ve ejnosti mo nost vyniknout práv jim.
Extremist , kte í sázejí na laciné recepty a vyzna ují se siláckými gesty a negativismem v i Evrop , se v období p ed volbami najde dost a asi budou hodn sly et. O to víc si cením toho, e to budeme práv my, kdo nep istoupí na sout o nejvíce nejapný výk ik na adresu Unie, e to budeme práv my, kdo na rozvíjení evropské politiky bude pracovat trp liv a konstruktivn . Neznamená to, e bychom nem li kritizovat to, co je pokra ování na str. 3 patné (a není toho málo).
Vá ení p átelé, p ij te prosím k volbám do Evropského parlamentu, které nás ekají u 23. a 24. kv tna, a podpo te s va imi p áteli a známými Standu Pol áka. D kuji vám a p eji v e dobré. Martin P ta, p edseda hnutí STAN
/1
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Obsah CELOSTÁTNÍ RUBRIKA Martin P ta - Vá ení lenové a p íznivci hnutí Starostové a nezávislí,... Pro jsou volby do Evropského parlamentu d le ité? Pro kandiduji ve volbách do Evropského parlamentu? Evropské desatero Stanislava Pol áka Evropské dotace pro v echny... smyslupln a bez korupce eská republika bude v novém programovacím období EU vlajkovou lodí ve vyu ití metody LEADER/CLLD pro rozvoj venkova JIHOMORAVSKÝ KRAJ Co dala Evropská unie za 10 let na Znojemsku? ZLÍNSKÝ KRAJ Chra me v Evrop na i národní identitu MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Obce za deset let v EU prokoukly. Kdo íká opak, nedívá se
1-8
9
10
11-12
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Omlazovací kúra z Evropské unie
12
OLOMOUCKÝ KRAJ Pomoc EU v Olomouckém kraji
13
PRAHA Co p ineslo lenství v Evropské unii eským obcím?
14
PARDUBICKÝ KRAJ Evropské dotace spo í náklady, významn tak ovlivní ivot v Bý i na Pardubicku Pardubický kraj získal za 10 let dvacet miliard korun z EU
15-16
PLZE SKÝ KRAJ Evropská unie pomáhá zejména pracovitým a p ipraveným
16-17
ST EDO ESKÝ KRAJ Co umo nily peníze z EU men í obci? MASky v pasti ministerských ú edník ?
18-20
KRAJ VYSO INA Eurofondy a malé obce
21
JIHO ESKÝ KRAJ Evropské peníze pomáhají i na jihu ech
22
KARLOVARSKÝ KRAJ Karlovy Vary regulují hazard
23
ÚSTECKÝ KRAJ Nebojme se evropských dotací!
24
2/
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Vá ení lenové a p íznivci hnutí Starostové a nezávislí,... pokra ování ze str. 1
Naopak vzhledem k na im bohatým zku enostem s dopady evropské legislativy bychom své poznatky m li pou ívat k jejímu zlep ení. A Unii nezlep íme tím, e ji budeme proklínat nebo e ji prost na tvan opustíme; k odstran ní nedostatk povede jen vytrvalá práce. Ano, vysv tlování a vyjednávání dá hodn práce, ale té se p ece nebojíme. Vybrali jsme kompetentní a pracovité kandidáty, za které se nemusíme styd t. Nechybí jim vzd lání, p es mládí n kterých ani dostatek domácích i mezinárodních zku eností a hlavn elán, bez kterého je v politice úsp chu mo né dosáhnout jen obtí n . V ichni víme, e evropská politika se obcí dotýká, a proto je prost u ite né být tam, kde vzniká. A jaké jsou na e reálné vyhlídky n kolik týdn p ed volbami? Zdá se, e pom rn dobré. Koali ní kandidátce TOP 09 a Starost n které pr zkumy p ipisují dva, n které hned t i mandáty. Ná nejvý e umíst ný kandidát Stanislav Pol ák (trojka na kandidátce) tak ur it není bez ance a bude zále et i na va em úsilí, zda se tuto anci poda í prom nit v úsp ch
v podob zisku k esla poslance Evropského parlamentu. Moc bych to p ál STANu, který by tak získal reprezentanta v posledním zákonodárném sboru, ve kterém zatím nejsme zastoupeni, tak Standovi nejen pro jeho píli, cílev domost a úsilí, které vlo il do základ na eho hnutí, ale hlavn proto, e byl v dycky neúnavným obráncem práv obcí a m st. Také díky práci, kterou odvedl na prosazení reformy rozpo tového ur ení daní, má eský a moravský venkov dostatek prost edk pro sv j rozvoj a na to bychom nem li zapomenout. Po dvanáctileté zku enosti v pozici starosty, p edsedy Euroregionu a hejtmana se spoluprací v Trojzemí, na hranici ech, Polska a Saska, nevidím jinou cestu ne aktivní partnerství a spolupráci evropských národ . Na takové spolupráci se musíme aktivn podílet, v europarlamentu nás musí zastupovat lidé, kte í budou na e národní zájmy hájit a budou také hájit zájmy Evropy v dne ním slo itém sv t . Takovým kandidátem Stanislav Pol ák pro m osobn je. Martin P ta, p edseda hnutí STAN
/3
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
RU TÁTNÍ CELOS
Pro jsou volby do EP d le ité? Evropské volby dosud v dy stály tak trochu stranou zájmu voli . Díky krizi na Ukrajin jsme se mohli znovu ohlédnout na na i nedávnou minulost. Anexe Krymu Ruskem nám z eteln znovu p ipomíná, pro zrovna eská republika pot ebuje silnou a jednotnou Evropu. Jedin taková Unie nám doká e garantovat dal í období mírového sou ití a spolupráce mezi evropskými národy, která v historii tohoto kontinentu nemá obdoby.
Pravd podobn u nedaleká budoucnost uká e, zda období prosperity a r stu vyst ídá mezinárodní nap tí i p ímo mezistátní konflikty, recese, strach... Moc bych si p ál, aby Unie i p es své nedostatky splnila nad je, svobodn do ní vlo ené ob any R p ed deseti lety v referendu o p istoupení k EU. Zvít zí-li ve volbách seskupení, jejich pravým cílem je EU rozbít, pak si hned záhy uv domíme, jak byly tyto volby d le ité.
Pro kandiduji ve volbách do EP? Díky své právnické profesi jsem pom rn brzy po zvolení do eského parlamentu zjistil, e ji v t inu na í legislativy tvo í p edpisy, které p ijímáme z Bruselu. adu právních p edpis pouze pasivn p ejímáme z evropských institucí. Nemusí to být nutn patný postup. Zavázali jsme se k n mu na rozdíl od dob minulých sami a svobodn . Nicmén to znamená, e zásadní bitvy o podobu na eho práva musíme paradoxn svád t mimo eskou kotlinu, v evropských institucích. Zápas o podobu evropského práva p edstavuje velkou výzvu. Jsem zastáncem spí e zdr enlivého postupu evropských institucí, je by m ly konat teprve tehdy, je-li prokázané, e lenské státy ur itý problém nejsou schopny efektivn vy e it samostatn . Letos uplyne
deset let od vstupu eské republiky do EU. Mé sm ování je proevropské. M l jsem mo nost v EU po jistý as studovat a pracovat. Nep eji si, aby se Unie rozpadla. Pro na i zemi orientovanou svým hospodá stvím na vývoz p edev ím do zemí EU padlo v roce 2004 velké mno ství omezení a bariér. P esto e se v n kterých regionech mnozí zda ile sna ili rozkrádat evropské fondy, na e m sta a obce realizovaly tisíce prosp ných projekt a kvalita ivota v nich se významn zlep ila. Na lenství R v EU stále výrazn p evládají pozitiva nad negativy. Osobn se v ak nepokládám za eurohujera . Nechci ztratit v EU na i identitu, rozmanitost kultury, bohatství d d né po generace. Na evropském h i ti se hraje pom rn tvrd . Ale na t stí a na výjimky podle sjednaných pravidel. To mne motivuje se do tohoto zápasu zapojit. pokra ování na str. 5
NAŠE MÌSTA A OBCE SI ZASLOUÍ EVROPSKOU PODPORU P ij te 23. a 24. kv tna k eurovolbám /5
Stanislav Pol ák kandidát . 3 ve volbách do Evropského parlamentu
4/
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Evropské desatero Stanislava Pol áka pokra ování ze str. 4
1 Kvalitní a srozumitelná legislativa EU. Po ty ech letech v eském zákonodárném sboru i ve funkci p edsedy ústavn právního výboru dob e vím, e o 65 % námi p ijímaných zákonech se rozhoduje v Evropském parlamentu. O jejich podobu se proto musíme poprat u p i projednávání v orgánech EU. 2 Rovnost v ech ob an EU v jejich právech. Nechápu, jak je nap íklad mo né, e kvalita potravin prodávaných pod stejnou zna kou sm rem na východ klesá (a jejich cena nez ídka stoupá)... 3 Jednotná a silná Evropa ve spole né zahrani ní a bezpe nostní politice. Jen silná Evropa se m e ú inn postavit ohro ení mezinárodního práva a mírového sou ití na evropském kontinentu. 4 Prosazovat princip subsidiarity p sobení EU. Tedy zásadu, e EU zasahuje jen tehdy, kdy se ur itý problém dotýká více stát a samotné státy jej nejsou schopné efektivn vy e it. 5 Ochrana spot ebitele. Evropské právo se významn zaslou ilo o ochranu spot ebitelských práv. V tomto trendu chci pokra ovat i v dosud opomíjených oblastech (autorské právo, bankovní p edpisy). 6 Na e m sta a obce si zaslou í evropskou podporu. Chci být i nadále zastáncem práv samospráv. V tom, co jsem inil doposud, chci pokra ovat i na evropské úrovni. 7 Zasazovat se o nezávislost a pluralitu médií. Evropský parlament by m l p ijmout právní akt, kterým stanoví p ísná pravidla, která znemo ní kumulaci vlastnictví médií politiky a ochrání nezávislost mediálních rad. 8 Transparentnost. Budu prosazovat, aby tvorba ve keré evropské legislativy byla pod absolutní ve ejnou kontrolou. Prost u ádní skrytí poradci i lobbisté! Jen tak lze budovat d v ru v p ijímané právo. 9 Chránit rozmanitost Evropy a jejich stát . Evropa nedostate n chrání rozmanitost svých národ , jejich tradic a zvyk . Nechci, aby se v echny potraviny v Evrop nazývaly stejn a musely mít podobné slo ení. Chci Evropu pestrou! 10 Nezmizím v Bruselu, z stanu v R. Za samoz ejmost pova uji z stat v na í zemi a komunikovat s ob any, profesními sdru eními a podnikateli a hovo it s nimi o p ipravované legislativ EU. Jednu kancelá otev u v Praze, jednu na Morav . Stanislav Pol ák, kandidát . 3 ve volbách do Evropského parlamentu /5
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
RU TÁTNÍ CELOS
Evropské dotace pro v echny... smyslupln a bez korupce Nastavení nového programovacího období 2014-20 by m lo vycházet z dobrých i patných zku eností období uplynulých, a to a ji se jedná o úrove evropskou i národní. V p ípad eské republiky by se m lo jednozna n jednat o výrazné zjednodu ení systému erpání evropských dotací v podob radikálního sní ení po tu opera ních program a slad ní postup a podmínek pro získání dotace a samotnou realizaci projekt . Kvalita opera ních program by nem la být hodnocena dle toho, který nejrychleji zimplementuje ve kerou p id lenou alokaci, ale dle kvality a smyslnosti realizovaných projekt . V neposlední ad by opera ní programy, jejich cíle, oblasti podpory i typy p íjemc nem ly být salámovou metodou rozsekány, ale naopak provázány a m la by existovat tvrd í a objektivn j í kontrola projekt i ídících orgán na národní úrovni ve snaze vyhnout se ostud období uplynulého. Bylo by dobré si uv domit, e rozpo et Evropské unie je jedním centem z eura rozpo t národních. Jako takový by nem l slou it k suplování národních zdroj , ale pouze jako dopl kový zdroj slou ící zejména k propojování a posilování Evropy na poli ekonomiky, sociální úrovn , ivotního prost edí, infrastruktury, kultury, dále pak ke vzájemnému propojování region , m st a venkova. V souvislosti se zku enostmi z minulých programovacích období, kdy
vyu ívané nástroje nevedly ve v ech p ípadech ke ký enému ovoci, mj. v oblasti kohezní politiky a sni ování disparit, p ichází pro budoucí programovací období EU s moderními inovativními nástroji. Ty mají podpo it nové trendy evropské politiky spo ívající ve víceúrov ovém vládnutí a ve ejné správ i subsidiarit , které vy adují, aby k rozhodování v ka dé v ci, v . implementace prost edk EU, docházelo na té nejú inn j í a pokud mo no i nejni í úrovni za ú asti v ech relevantních aktér na základ integrovaných strategií rozvoje území. Proto by i na e ídící orgány m ly vy lenit dostate né mno ství prost edk , min. 250 mld., na tzv. územní dimenzi , která by prost ednictvím vyu ití inovativních integrovaných nástroj ITI (Integrované územní investice) a CLLD (Komunitn -vedený místní rozvoj) i individuálních projekt m la zajistit pln ní t chto cíl . Nem lo by jít o to, aby si ka dý odd len sáhl na ur itý balí ek pen z. Jde o to, aby spole ný balík vedl na základ spolupráce a konsenzu v ech aktér , tj. velkých i malých, ve ejných, soukromých i neziskových, k efektivnímu vyu ití a synergickým efekt m. Platit by m la dv základní motta, vystihující evropskou spolupráci ji více ne est desetiletí: Mysli globáln , jednej lokáln a Kdy chce jít rychle, jdi sám, chce -li dojít daleko, poj me spolu
EVROPSKÉ DOTACE PRO VŠECHNY ...SMYSLUPLNÌ A BEZ KORUPCE P ij te 23. a 24. kv tna k eurovolbám /5
Ing. Radim Sr e , Ph.D. kandidát . 6 ve volbách do Evropského parlamentu
6/
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
eská republika bude v novém programovacím období EU vlajkovou lodí ve vyu ití metody LEADER/CLLD pro rozvoj venkova Rozhovor s prezidentem Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova a 1. místop edsedou Sdru ení místních samospráv R, Radimem Sr n m, o vyu ití místních ak ních skupin v R v novém programovacím období EU.
1) O projektech kterého druhu a jak zhruba vysoké finan ní náro nosti by v rámci alokace pen z z EU pro tzv. územní dimenzi m ly rozhodovat p íslu né místní ak ní skupiny a o projektech kterého druhu a jak zhruba vysoké finan ní náro nosti by m ly rozhodovat samotné obce? Jste pro to, aby v rámci alokace byly vy len ny peníze jen pro projekty obcí? Tato otázka má dv dimenze. První z nich je samotné vyu ití místních ak ních skupin a nástroje CLLD coby mechanismu pro rozd lování dotací EU pro venkov, tady by se dle mého názoru a vzhledem k p edpokládané alokaci m lo jednat o projekty v pr m rné vý i 500 tis. K a 1 milion, maximáln pak ve vý i 2 miliony korun. Samoz ejm by se m lo jednat nejen o projekty obcí, ale také o projekty neziskových organizací i podnikatel , které by vzhledem ke své vý i m ly být administrovány zjednodu eným zp sobem tak, jak je tomu nyní. Druhou dimenzí jsou pak MASky coby adatel a p íjemce dotací, tady si doká u p edstavit i v t í projekty, ostatn MAS je partnerstvím a platformou spolupráce v regionu dle moderních princip kohezní politiky EU a m la by mít mo nost realizovat své rozvojové aktivity prost ednictvím v t iny opera ních program . V neposlední ad budou také MASky jedním z klí ových partner v rámci územní dimenze jako takové, a ji se jedná o definování a projednávání strategie regionál-
ního interven ního rámce, tak samotného fungování tzv. stálých konferencí na regionální i celostátní úrovni. 2) Svaz m st a obcí R po aduje, aby 80 % pen z z EU ur ených v období 2014+ pro MAS mohly vyu ívat obce do 25 tisíc obyvatel, podle jakého mechanismu p erozd lování t chto pen z by se tak m lo/mohlo dít? Nap . m ly by i tyto peníze p ejít do MAS av ak podmín n s tím, e mohou být vyu ity pouze na ryze obecní projekty v rámci konkrétní MAS? Toto je naprosto proti základnímu principu partnerství MAS a v zásadním rozporu s evropskou legislativou. Na ízení EU jednozna n vy adují, aby do ve ejného sektoru lo v rámci vyu ití nástroje MAS mén ne 50 %. Zbytek by m l plynout na projekty neziskových organizací a podnikatelských subjekt . 3) V minulém programovacím období m ly místní ak ní skupiny k dispozici v pr m ru na ka dou z nich zhruba 35 a 55 mil. K . Nyní pakli e bychom uva ovali o celkové sum 27 mld. K - by to bylo na ka dou MAS 130 a 150 mil. K . Nemohou takto vysoké ástky v sob skrývat i mnohem vy í rizika plýtvání, korupce, zpronev r apod.? To riziko tady samoz ejm je, ale jako místop edseda Sdru ení místních samospráv R mohu slíbit, e jsme odhodláni maximáln pomoci Národní síti místních ak ních skupin R s osv tou a vzd láváním starost obcí s tím, jak by MASky m ly správn fungovat, jak zabránit mo ným rizik m spojeným s v t í alokací a hlavn p im t starosty k tomu, aby byli aktivními leny partnerství MAS. Tady jednozna n platí r ení, e ka dý et z je tak silný, jako jeho nejslab í lánek a je d le ité, aby v echny MAS v R fungovaly tak, jak mají. pokra ování na str. 8
/7
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
eská republika bude v novém programovacím období EU vlajkovou lodí ve vyu ití metody LEADER/CLLD pro rozvoj venkova pokra ování ze str. 7
K tomu ostatn slou í i proces standardizace MAS, co je takové ISO pro MASky a základní podmínka podpory jejich strategií. Jako prezident Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova, co je organizace zastupující zájmy více ne 2200 evropských místních ak ních skupin v institucích Evropské unie, bych na tomto míst rád zd raznil, e z celoevropského hlediska bude v novém programovacím období na e zem vlakovou lodí metody LEADER/CLLD co do í e vyu ití i alokace. M li bychom tak být p íkladem té nejlep í praxe, ne odstra ujícím p íkladem, a ud lat v e pro to, abychom Evrop ukázali, e e i mohou být vzorem pro ostatní i v oblasti smysluplného a efektivního erpání evropských dotací, co se bohu el v tuto chvíli s ohledem na uplynulé programovací období m e jevit jako oxymoron... 4) Nem e p ípadné poskytnutí takto vysokých ástek vést k tomu, e opravdu bude nutné je t více zvý it kontrolní innost v i obcím? Rád bych zd raznil, e pr m rná vý e projekt , které budou obce realizovat prost ednictvím MAS, bude obdobná, jako v uplynulém programovacím období, zvý ená alokace by m la umo nit podporu v t ího mno ství projekt v daleko více oblastech. Jak ji jsem zmínil, pr m rná vý e t chto projekt by sama o sob nem la umo nit zneu ití prost edk , navíc kontrola jejich vyu ití je ji dnes ídícími orgány pom rn d kladná. 5) Ministryn Jourová p ipou tí, e alokace 20, resp. 27 mld. K , vy len ná v tuto chvíli v Dohod o partnerství pro implementaci prost ednictvím 8/
metody LEADER/CLLD, by m la být ástka minimální a e n kdy po roce 2017, kdy u budeme v d t více o úsp nosti a smysluplnosti erpání t chto pen z, bude mo né p ípadn tuto sumu je t dodate n navý it. Co si o tom myslíte? Pokud se týká celkové alokace, jednání stále probíhají a pevn v ím, e se nám poda í ídící orgány p esv d it o navý ení alokace pro metodu LEADER/CLLD. Jsem ivotním optimistou a bojovníkem a v ím, e nakonec zvít zí zdravý rozum a spole ná snaha nás v ech, aby byly evropské prost edky v novém programovacím období 2014-2020 smyslupln vyu ity jako dob e poskládané puzzle, nikoliv rozkrájeny jako uherský salám bez vzájemného propojení program , aktér a intervencí. Evropské prost edky jsou dopl kovým zdrojem a m ly by být vyu ity prioritn na projekty, které spojují a t í ze synergického efektu, nikoliv rozd lují. I proto Evropská unie dává v novém období velký d raz na vazbu m sto-venkov a partnerství coby jedny ze základních princip dota ní politiky. Osobn jsem pro ur itou výkonnostní prémii v roce 2017, která by ale m la být nap . ve vý i 20% a odrá et smysluplnost fungování jednotlivých opera ních program i nástroj . Na druhou stranu v tuto chvíli je d le ité, aby bylo v Dohod o partnerství i v opera ních programech stanoveno, e bude alokováno dostate né mno ství prost edk pro efektivní realizaci strategií MAS. Co je psáno, to je dáno, a je ve hv zdách, jaká tu bude vláda v roce 2017...
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
KÝ ORAVS JIHOM
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
KRAJ
Co dala Evropská unie za 10 let na Znojemsku? K nejv t ím investi ním projekt m na Znojemsku posledního desetiletí, které spolu nancovala Evropská unie, pat í bezesporu elektri kace úseku bývalé Severozápadní dráhy mezi rakouským Retzem a Znojmem v etn náro né rekonstrukce nejvy ího elezni ního viaduktu na Morav p es údolí eky Dyje.
Projekt byl realizován v letech 2005-2009 s rozpo tem 1,5 miliardy korun (880 milion poskytla EU). P ehlí ený periferní kout Moravy tím získal první elektri kovanou elezni ní tra a pravidelné p ímé spojení moderními klimatizovanými soupravami s Vídní. Z centra Znojma se tedy do centra rakouské metropole dostanete za 85 minut, v p ípad zavedení rychlík by se celkový cestovní as srazil i na 70 minut. Nutno dodat, e nebýt tlaku n kolika rakouských politik a ú edník Rakouských spolkových drah Znojmo by se z tohoto moderního spojení t it nemohlo. Pokud se podíváme na elezni ní spojení Znojma s krajským m stem Brnem a hlavním m stem Prahou, zaplá eme. elezni ní infrastruktura i vozový park pat í k nejzaostalej ím v republice. Na sliby modernizace trati do Jihlavy si dnes politikové ani nevzpomenou. A krajský ú ad v Brn
se nyní ke v emu jakoby sna í ochromit i popsané vlakové spojení Znojma a Vídn . Ale to je na jinou úvahu. Z dal ích dota ních program EU musím zajisté zmínit program územní spolupráce R Rakousko, zejména jeho podporu malých projekt , které v posledních letech pomohly rozhýbat dosud zkostnat lé vztahy mezi obcemi na moravské a rakouské stran hranice. Ob ané vesnic podél hranice se mohou setkávat, vym ovat si zku enosti, stírat vzájemné p edsudky z minulosti, realizovat rodinné i studijní vým ny. Slu n se rozjí dí i vzájemná spolupráce v o b l a s t i p r o Z n o j e m s ko k l í o v é v cestovním ruchu. Idea spole ného turistického regionu moravsko-rakouského Podyjí s unikátní soustavou hrad a zámk a p írodních krás je velkou výzvou do budoucnosti. Znojmo po v t inu své historie p irozen tíhlo k Vídni a dolnorakouskému prostoru. Centralismus eské republiky a hejtmanské pa alíky gottwaldovského st ihu nedávají jihozápadní Morav p íli na vybranou. A proto zapla Pán B h za Evropskou unii, která my lenku regionální územní spolupráce zcela správn pový ila nad nesmyslné relikty národních stát a ovinism 20. století. V ím, e v novém plánovacím období EU se zmín ná spolupráce dále prohloubí a pom e odstranit syndrom periferie na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Ji í Kacetl zastupitel m sta Znojma
/9
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
AJ
KÝ KR
ZLÍNS
Chra me v Evrop na i národní identitu Byla jsem oslovena, abych zastupovala STAN i eny na kandidátce TOP 09 ve volbách do Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, e dvanáct let p sobím v komunální politice, nejd íve jako místostarostka, pozd ji jako starostka malého m sta, znám dob e problémy venkova a myslím si, e Evropa musí vnímat i pot eby oby ejných ob an malých m st a obcí, a my bychom v ní m li chránit na i národní identitu, rozhodla jsem se kandidaturu p ijat. Jsem zastupitelkou Zlínského kraje, kraje Jana Ámose Komenského, na eho nejsv tov j ího myslitele, který ji p ed více ne t emi sty lety sv j nejrozsáhlej í spis Obecnou poradu o náprav v cí lidských zasv til tomu, co dne ním slovníkem m eme nazvat evropskou integrací. My dnes máme mo nost budovat tento ekonomický, politický a kulturní celek, jeho jednotlivé ásti, a u jde o r zné státy, národy, etnika, regiony a sociální skupiny, nemají a nesm jí být tímto celkem pohlceny, ale je jim uvnit n ho a skrze n ho zaji ován rozvoj. Po deseti letech i p es v echny výhrady, musíme objektivn p iznat, e k rozvoji na ich m st a obcí opravdu do lo. Je to o ividné a nepopiratelné.
V rámci politiky soudr nosti je v ak nezbytn nutné, aby se celá Evropská unie vyvíjela rovnom rn . Aby byly podporovány i mén rozvinuté regiony a p edev ím v nich byla uplat ována politika zam stnanosti. Venkov se pomalu vylid uje a stárne. Není to jen problém na í republiky. Proto je t eba vytvá et práv zde podmínky pro ivot mladých rodin a jejich d tem zajistit kvalitní koly, které by v duchu Komenského nebyly jen zdrojem pot ebných v domostí, ale p edev ím dílnami lidskosti . Cílem výchovy by m l být celý lov k a kola i dal í formy vzd lávání by m ly p ispívat k rozvíjení a kultivaci lidství v ka dém lidském jedinci. Ka dý by m l být vychováván v ádného a aktivního ob ana. V sou asném sv t existuje tolik vále ných ohnisek a hrozeb ztráty suverenity, a proto je nutné být aktivními ú astníky d ní v EU i diskuse o její sou asnosti a budoucnosti. Nem eme se tvá it, e nás evropské volby nezajímají nebo e se nás netýkají. Ná denní ivot, hospodá ský i politický a za podmínky, ve kterých ijeme, víc a víc odpovídají evropské instituce a evropský parlament. A proto vás vyzývám, abyste vyu ili svého práva a li 23. 24. 5. 2014 k volbám, proto e vy m ete rozhodnout, kdo nás bude v Evrop zastupovat a kdo bude hájit na e zájmy.
CHRAÒME V EVROPÌ NAŠI NÁRODNÍ IDENTITU P ij te 23. a 24. kv tna k eurovolbám /5
Mgr. Ivana Mají ková, MBA kandidátka . 8 ve volbách do Evropského parlamentu
10 /
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
ZSKÝ
LE VSKOS MORA
KRAJ
Obce za deset let v EU prokoukly. Kdo íká opak, nedívá se Kdy jste si projeli nebo pro li m sto Bruntál p ed deseti lety, a kdy to ud láte dnes, nem ete nepost ehnout rozdíl. Je víc ne velký. Stamiliony z Evropské unie jsou v tomto koutu eské zem velmi dob e znát a p em na Bruntálu rozhodn nekon í. P íklad dob e vynalo ených evropských pen z najdete v Moravskoslezském kraji více, a to i v mnohem men ích obcích, ne je zmín né okresní m sto. P i procházce Bruntálem za nete asi jako obvykle na nám stí. Za zhruba t icet milion korun bylo díky evropské dotaci kompletn obnoveno p ed deseti lety a krom ady historických m anských dom je to práv nová plocha nám stí, co d lá st ed Bruntálu hezkým. Chcete si v Bruntále odpo inout? Zajd te si z nám stí rovnou do m stského parku, který pro el obnovou za patnáct milion korun a na své si zde p ijdou opravdu v ichni od batolat, p es vyznava e kole kových sport v eho v ku a po seniory. Ale nejsou to jen cyklostezky a nová zele , co d lá park parkem. Po mnoha letech se zde znovu za ali scházet lidé. Na sport, na dechovku, na metal, na kolu nordicwalkingu, na poznávání botanických a ornitologických zajímavostí in natura, nebo zkrátka jen tak. P esn to bylo filozofií projektu, s ním Bruntál p i ádání o evropské dotace usp l.
Jestli e vám nesta il relax v parku, vyu ijte toho nejlep ího v oblasti wellness v irokém dalekém okolí. Bruntálské Wellness centrum vzniklo rekonstrukcí p vodního plaveckého bazénu, ale de facto bylo nov postaveno. Akce si vy ádala nezm rné úsilí ady lidí
a subjekt od po átku p ípravy a po znovuotev ení tohoto sportovn -relaxa ního stánku v dubnu 2010. M stu se na realizaci akce za p ibli n sto ty icet milion korun poda ilo získat bezmála edesátimilionovou dotaci z EU. Evropské peníze jsou vid t v Bruntále i jinde, a u je e o infrastruktu e, ve ejných plochách nebo kolách. Investice do vzd lání se vyplácí, snahu Bruntálu o zlep ení zázemí nejen pro kolní d ti letos korunuje oprava koly místními nenazývané jinak ne Petrin. Radnice probíhající rekonstrukcí doslova zabíjí n kolik much jednou ranou. Opraví významnou kulturní památku, výrazn zlep í podmínky d tí z místní základní koly a zárove vytvo í zcela nové a kvalitní zázemí pro m stskou knihovnu, st edisko volného asu se stanicí mladých p írodov dc a také odlou ené pracovi t mate ské koly. Rekonstrukce má být dokon ena letos, do záv ru letních prázdnin. Celkové náklady na rekonstrukci, v etn obnovy fasády a vým ny oken, p edstavují ástku 75,7 milion bez DPH, ale z uznatelných náklad pokryje 85 procent evropská dotace z Regionálního opera ního programu (ROP) Moravskoslezsko. Nemén d le itou je pro Bruntál výstavba nového dopravního p estupního terminálu, která rovn práv b í a dokon ena má být je t letos. Namísto stávajícího je budováno zcela nové autobusové nádra í. Dostane novou ekárnu s infokioskem, p íst e ek pro kola, toalety. Projekt dále zahrnuje nové dopravní e ení okolí autobusového stanovi t a prostoru mezi vlakovým a autobusovým nádra ím. Vystav na bude nová obslu ná komunikace od silnice I/11, nov budou e eny nástupní ostr vky, p ibudou také pot ebná parkovi t pro sedm desítek osobních aut a odpo inková zóna s mobiliá em. I v tomto p ípadu pokryje 85 procent zp sobilých výdaj z celkových více ne 50 milion bez DPH dotace z ROP. To by byl Bruntál. Ale jak je tomu jinde, v men ích obcích pokra ování na str. 12 kraje? / 11
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
ZSKÝ
LE VSKOS MORA
KRAJ
Obce za deset let v EU prokoukly. Kdo íká opak, nedívá se pokra ování ze str. 11
Kdy tam jsou ikovní lidé, kte í umí dát dohromady pot ebný a ivotaschopný projekt a usp t s ádostí v nelehkém dota ním klání, Evropa netro ka í. Jeden p íklad za v echny: obec Velké Heraltice nacházející se z ásti na velmi frekventované silnici I/11, kde místní obyvatele trápí krom hluku a emisí také pra nost. Evropská unie prost ednictvím Opera ního programu ivotní prost edí p isp la obci na nákup zametacího
Omlazovací kúra z Evropské unie Také je t máte v pam ti, jak se v echách zachraovaly cenné historické památky? Výmluvným p íkladem by mohl být barokní areál KUKS. Po dlouhá desetiletí se opravovalo v dy jen kousek po kousku, jen tolik, kolik dovolily hubené finance. A kdy se p ece jen do lo na konec, mohlo se za ít znovu, od po átku. Památky se v podstat jen zakonzervovaly, o kompletní rekonstrukci jsme si mohli nechat zdát. To se a na výjimky nezm nilo ani v devadesátých letech minulého století. Dnes zásluhou t drých evropských dotací se Kuks, tato evropská architektonická perla, rodí znovu jako Fénix z popela - komplexn , koncep n , velkoryse i citliv s my lenkou na sou asné vyu ití. V rámci revitalizace se do ká obnovy nejen samotný Hospital, ale i vlastní obec Kuks. Jen díky záruce finan ních zdroj z Evropské unie zde mohl od základ znovu vyr st pork v láze ský d m nov Muzeum tiska e a rytce Michaela Rentze. Také rekonstrukce sousední budovy je u v plném proudu. 12 /
stroje s hydrostatickým pohonem a kloubovým ízením pro profesionální pou ití s certifikátem zachycení prachových ástic PM 10. Stroj p i el na více ne t i miliony korun, p i em ze zdroj Evropské unie bylo uhrazeno rovných devadesát procent náklad . Podobných p íklad bychom v kraji na li celou adu. Na e obce za deset let existence v rámci Evropské unie zkrátka prokoukly. A kdo íká, e ne, m l by se víc dívat kolem sebe. (KV MSK)
AJ
KÝ KR
ADEC OVÉHR
KRÁL
Jen díky evropské jistot , e se investované finan ní prost edky z velké ásti vrátí domácím investor m, si Národní památkový ústav m e dovolit zrestaurovat mimo jiné unikátní cyklus fresek Tanec smrti, po staletí ukrytý zrak m ve ejnosti pod vrstvami omítek v chodbách kukského pitálu. Omlazovací kúrou z EU pro ly v echách a na Morav stovky památek, které výrazn m ní tvá na ich obcí a m st. V Královéhradeckém regionu je to u úctyhodný seznam. A p ed námi je dal í programovací období EU. Zále í jen na na í poctivosti a ikovnosti, zda k nim p ibudou dal í zachrán né skvosty. Lenka Jaklová zastupitelka Hradce Králové
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
OUCKÝ
OLOM
KRAJ
Pomoc EU v Olomouckém kraji Za p os l e d n í c h p t l et by l o p ro n a n cová n o v oblasti St ední Moravy, co je území Olomouckého a Zlínského kraje, více jak 12 mld. K v rámci Regionálního opera ního programu. N e j v t í d í l z to h o to o b j e m u n a n c í u k ro j i l y krajské silnice, do jejich rekonstrukcí ly stamiliony korun, p esto p i projí d ní krajem se setkáváme s tankodromy , na které zatím nejsou peníze. Nemalé prost edky dával kraj prost ednictvím t chto dotací také do rekonstrukcí most , za omezení dopravy, kdy idi i m li mo nost pozorovat, jak se na t chto stavbách pracuje, i spí nepracuje. Jsem p esv d ena, e p i efektivn j ím vyu ití t chto pen z by to mohlo být nejen na krajských cestách vid t více. Celkem lo do oblasti dopravy z tohoto programu 2,5 mld. K , z nich do cyklostezek v kraji bylo investováno 380 mil. K . Obce a m sta erpaly evropské peníze z t chto fond na revitalizace ve ejných prostranství, zkrásn lo nám tak od roku 2008 tém 60 obcí a 15 m st, které spole n vy erpaly na rekonstrukce svých nám stí, i jiných ve ejných ploch, více jak 1 mld. K . Do rozvoje venkova lo 700 mil. K , a to celkem 70 obcím a m st m (co je necelá 1/5 z celkového po tu), které si za pomoci dotací po ídily nové t locvi ny, i sportovní a kulturní centra, v men í mí e také st ediska pro hasi e, zdravotní st ediska i výchovn -vzd lávací centra ve kolách. V oblasti cestovního ruchu bylo proinvestováno necelých 200 mil. K , co je vzhledem k celkovému objemu vy erpaných prost edk velmi malá ástka.
kolních budov v na em kraji jsou zatepleny novými fasádami a vym n nými okny a drtivá v t ina m st i obcí (takté Olomoucký kraj) díky tomu et í nemalé nan ní prost edky za vytáp ní t chto objekt . Budování kanaliza ních stok a istíren odpadních vod, za pomoci fond z EU, takté není v na em kraji výjimkou. V oblasti odpadového hospodá ství vznikají na katastrech obcí nové sb rné dvory a kompostárny, dotace vyu íváme i na nákup vozidel svá ejících odpady, i zaji ujících úklid komunikací a údr bu zelen . Docela t drá je Evropa v oblasti revitalizací zelen , sehnat peníze na obnovu park a nové výsadby na ve ejných prostranstvích není p íli problematické. Hor í je to s nancemi na obnovu památek, v této oblasti prost edky po ád chybí, ádosti o dotace bývají asto neúsp né. Pokud shrneme fakta týkající se prost edk , které nám byly poskytnuty díky Evropské unii, nezbývá ne konstatovat, e je dob e, e jsme leny tohoto spole enství, území R je v srdci Evropy a toho bychom si m li pova ovat. Jsme Evropany a ti, kte í odmítají tuto skute nost p ijmout, p esto e se tady rozhodli ít, odmítají vlastn sami sebe a nejsou tu astni ani spokojeni. Já osobn p eji na í zemi hodn astných a spokojených obyvatel a úsp nou volbu na ich zástupc do Evropského parlamentu. Ing. Jana N me ková, místostarostka obce Libina, místop edsedkyn STAN v Olomouckém kraji
Ve dvou ástech kraje vznikly golfové areály (oby ejnými lidmi vnímané negativn ), jejich výstavba byla podpo ena ástkou 120 mil. K . Krom zdroj rozd lovaných v rámci ROP, byly erpány také dotace z Evropy prost ednictvím opera ních program M P, kde stovky / 13
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
PRAHA
Co p ineslo lenství v Evropské unii eským obcím? Zdánliv jednoduchá otázka: p ece peníze. Spousty pen z. V novinách se mluví po ád dokola o pár nepovedených projektech, ale naprostá v t ina projekt byla smysluplných, evropské peníze byly vyu ité dob e a pomohly velmi výrazn jak vybudováním nezbytné technické infrastruktury, tak i zkrá lením tvá e na ich m st i nejmen ích vesnic, velkých i malých. A tak asi jedinými místy, které vypadají, e tu druhá sv tová válka skon ila teprve v era, jsou dnes u jen n které okrajové m stské ásti Prahy. Praha obecn dosáhla jen na malou ást dotací z ásti proto, e je brána za bohatý region a na ást dotací nemá nárok, z ásti kv li svému bývalému vedení, které ji p ipravilo o dotace na výstavbu kanalizace i modernizaci istírny odpadních vod kv li nadm rn dlouhým smlouvám s Veolií. A tak je práv na om elých okrajových m stských ástech, které m sto nepova uje za svou prioritu, dob e vid t, jak by bývaly mohly vypadat i dal í eské obce, kdyby se do nich miliardy z evropských pen z nenapumpovaly. Nejde ale ani zdaleka jen o peníze. lenstvím v EU jsme se stali leny exkluzivního klubu vysp lých demokratických zemí. Zemí, které sice nejsou dokonalé a mají spoustu nectností, ale stále je t nám mohou být vzorem jak
v obecném dodr ování pravidel, ct ní zákon , tak v nízké mí e korupce i v demokratické kultu e. To, e jsme se od nich zatím více nenau ili, není jejich chyba, ale na e. P íle itostí k u ení máme dost mnohé obce mají na Západ dru ební m sta a v ichni m eme zcela voln a bez hranic cestovat, co je v c, která mladým p ijde zcela normální, ale pro mou generaci je to stále je t neskute ný zázrak. A to úpln nejd le it j í: dostali jsme se ze silového pole Ruska, kam jsme historicky nikdy nepat ili, zp t do Evropy, její integrální sou ástí jsme byli a do roku 1948. Ve sv tle toho, co se nyní d je na Ukrajin , bychom m li dennodenn d kovat za to, e jsme sou ástí EU a také NATO. Evropská unie nám toho tedy dala dost. Nyní bychom se m li zamyslet i my nad tím, co m eme dát Evropské unii. RNDr. Jana Plamínková p edsedkyn pra ské organizace STAN
V EVROPÌ DRUHÉ HOUSLE URČITÌ HRÁT NEBUDU
14 /
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BICKÝ
PARDU
KRAJ
Evropské dotace spo í náklady, významn tak ovlivní ivot v Bý i na Pardubicku V roce 2008 jsme jako jedni z prvních vyu ili evropské dotace k zateplení obvodových zdí a strop , v etn vým ny v ech 213 výplní, v n kolika pavilonech Z Eduarda Nápravníka Bý . Základní kola v Bý ti
Celkové náklady této akce byly cca 12 mil K , z toho z dotace bylo uhrazeno cca 10 mil. K a z vlastních prost edk 2 mil. K . Touto akcí jsme nejen vym nili v echna d ev ná okna a dve e, která vykazovala vysokou net snost a opot ebovanost, ale sou asn jsme uspo ili i nemalé provozní náklady na vytáp ní celého areálu, kde je jako topné médium vyu íván zemní plyn. Dal í akcí, kde bude vyu ito evropských dotací,
je výstavba OV Bý a kompletního systému kanaliza ních stok v etn p ípojek v místních ástech Bý , Hod ovice a Hrachovi t . Jedná se o akci, kterou bude vybudována jedna centrální OV Bý a 14,254 km kanaliza ních stok v etn dal ího p íslu enství. Celkové náklady, dle PD pro provád ní stavby, jsou vy ísleny na cca 149,628 mil. K v etn DPH, p i em p iznaná dotace z FS (evropská dotace) je ve vý i 112,952 mil. K a dotace ze SF P 6,644 mil. K . Zbývající ást zaplatí obec z vlastních prost edk a z p j ky. V tomto okam iku jsme ve fázi dokon ování výb rového ízení na zhotovitele vlastní akce, ím bude stanovena kone ná cena díla, vý e dotace i podíl vlastních náklad . Po uvedení stavby do provozu bude provedena likvidace spla k od 1299 obyvatel, Z s 220 áky, M s 50 d tmi, pr myslových podnik , pohostinství apod. A na e o ekávání? Kone n bude potok, protékající po celé délce obce Bý , obsahovat vodu nepáchnoucí a pr zra nou, ve které budou mít p íznivé podmínky ke svému usídlení i ryby a raci, jak tomu bylo v minulosti. Ladislav Mlate ek starosta Obce Bý
Pardubický kraj získal za 10 let dvacet miliard korun z EU 1. kv tna 2014 to bylo ji 10 let, co eská republika vstoupila do Evropské unie. Je to tedy dostate ná doba, abychom mohli bilancovat pozitiva a p ípadná negativa.
Po áte ní ned v ra na ich ob an , umocn ná tzv. euroskeptiky a nesmyslnými ú ednickými p ehmaty (bezdotykové baterie, d tská h i t atd.), se postupem asu vyt íbila a stát, ... pokra ování na str. 16 / 15
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BICKÝ
PARDU
KRAJ
Pardubický kraj získal za 10 let dvacet miliard korun z EU pokra ování ze str. 15
...kraje a obce se mohly pln zam it na získání co nejvy ích dotací. Díky 20ti mld. z EU, které Pardubický kraj získal, do lo k podstatným pozitivním zm nám v na em kraji. Máme lep í silnice, k hranici kraje se p iblí ila dálnice, byly vybudovány obchvaty Holic a Chvaletic. Vznikl multifunk ní dopravní terminál v eské T ebové a v sou asné dob se buduje i dal í v Ústí nad Orlicí. Obnovila se ást elezni ních koridor a celkov se zlep ila i kultura cestování v elezni ní doprav . Velká ást evropských pen z byla vyu ita i ke zlep ení stavu nemocnic, sociálních za ízení a kulturních památek v kraji (zámek Pardubice, zámecké návr í Litomy l).
Evropská unie pomáhá zejména pracovitým a p ipraveným
V neposlední ad to bylo i zateplení mnoha ve ejných budov. Máme-li tedy hodnotit význam a p ínos evropských dotací, ka dý rozumný lov k musí uznat, e za t ch deset let se výrazn zlep il ivot v Pardubickém kraji a je jen na nás v ech, jak vyu ijeme tuto anci v dal ím programovém období 2014-2020. Franti ek Mokrej p edseda krajské organizace STAN Pardubického kraje
RAJ
SKÝ K
PLZEŇ
eská republika vstupovala do Evropské unie v roce 2004. V t ina ob an o ekávala od lenství v EU zlep ení ivotních podmínek, nan ní prost edky na rozvoj ekonomiky a zlep ení kvality ivota, ti osvícen j í mo ná je t zlep ení právního prost edí apod. Za tuto cenu se byla v t ina ob an ochotna smí it s evropskými pravidly nebo bruselskou byrokracií. Naplnilo unijní lenství po deseti letech o ekávání, která jsme do n ho vkládali? Jak se ú ast v EU projevila p ímo na kvalit ivota b ného lov ka v Plze ském kraji?
kraji, je mo né ukázat na p íkladu malého venkovského m ste ka na periferii kraje. M sto Kasejovice le í na hranici Plze ského a Jiho eského kraje. Má cca 1 300 obyvatel, kte í ijí ve spádovém m ste ku a dal ích sedmi vesnicích. V r. 2012 byl souhrn da ových p íjm , se kterým m sto hospoda ilo, 12 309 000,- K . Da ové p íjmy slou í p edev ím k zaji t ní b ného celoro ního provozu m sta a p ipojených vesnic, íká starostka m sta Kasejovice Marie ápová, od roku 2013 sice s novým rozpo tovým ur ením daní máme da ové p íjmy o více jak 3 miliony vy í, p esto bychom ale nebyli schopni pouze z vlastních prost edk realizovat v t í investi ní akce.
Jak lenství v EU pomáhá m st m a obcím v na em
pokra ování na str. 17
16 /
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
RAJ
SKÝ K
PLZEŇ
Evropská unie pomáhá zejména pracovitým a p ipraveným pokra ování ze str. 16
Pro investice do dal ího rozvoje musíme hledat zdroje také jinde, mimo ná rozpo et. Kasejovice se dlouhodob sna í vyu ívat r zné evropské dota ní tituly. Podle Marie ápové je nutné v echny projekty dlouhodob plánovat, v p edstihu zabezpe it projektovou p ípravu, vytvá et v rozpo tu rezervy na spolu nancování a neustále hledat mo nosti, sledovat v echny dostupné informa ní zdroje. P ípravu projektových ádostí si zaji ujeme sami, íká starostka ápová. Da í se nám získávat z r zných program v t í i men í prost edky na rozvoj obce, v dy ale v echno nevyjde. Na úsp nou ádost p ipadá n kdy i n kolik neúsp ných pokus , dopl uje.
Spole ensko kulturní a vzd lávací centrum m sta Kasejovice umíst né v rekonstruované budov bývalé koly
Díky evropským pen z m mají v Kasejovicích Spole ensko - kulturní a vzd lávací centrum m sta Kasejovice, kde sídlí knihovna, kluby volného asu pro kolní d ti, maminky na mate ské dovolené i klub senior Babí léto. Odehrávají se zde také r zné kulturní, spole enské a vzd lávací akce v etn virtuální univerzity III. v ku. Evropské prost edky pomohly také zateplit fasádu na dom s pe ovatelskou slu bou, po ídit novou lesnickou techniku pro m sto, techniku na úklid a i t ní
ulic, postavit sb rný dv r, roz í it sportovní areál nebo opravit drobné sakrální stavby v krajin . Dotace také výrazn p isp la na zpracování nového územního plánu m sta Kasejovice v etn jeho ástí. Na uskute n ní t chto zám r získaly Kasejovice prost edky z r zných program , zejména z Programu rozvoje venkova, dále Opera ního programu ivotní prost edí i z Integrovaného opera ního programu a ROP Jihozápad. Nejde v ak jen o tvrdé investi ní prost edky. Kasejovice se také zapojily do projektu Sí komunitních kol v Po umaví podpo eného z Opera ního programu lidské zdroje a zam stnanost a Základní kola Kasejovice dokázala úsp n realizovat projekt zkvalitn ní výuky z Opera ního programu vzd lávání pro konkurenceschopnost. Dal ím p íkladem pomoci unijní pomoci obcím je m sto Spálené Po í í le ící asi 25 km na jih od Plzn . Má asi 2 700 obyvatel, 10 p ipojených vesnic a hospoda í s da ovými p íjmy ve vý i cca 29 835 000,- K . Za obnovu historických památek získalo presti ní ocen ní Historické m sto R roku 2003 . Také zde by bez podpory z EU mnoho v cí nebylo mo né uskute nit. Na e m ste ko má adu tabulí a tabulek sv d ících o tom, e ta i ona investice byla podpo ena Evropou , íká starosta Spáleného Po í í Pavel í ek. Jen namátkou se jedná se o místní komunikace, zdravotní st edisko, areál základní koly, dv mate ské koly, silnici, novou úpravu nám stí, hotel, galerii a dal í rekonstruované objekty. V Evrop ale nejde jen o v ci ekonomické, kdy v rámci evropské solidarity m eme vyu ívat r zné fondy, dodává Pavel í ek, zkusme si vá it i sjednocené Evropy. Nejen e nám po na em vstupu p inesla prosperitu investicemi i odbyti t m na ich výrobk , ale p edev ím zaji uje mírové sou ití. Dobrá ekonomika i mír v Evrop jsou v historii anomálie, kterých si díky EU u ívají jen na e povále né generace. / 17
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
RAJ
SKÝ K
OČE STŘED
Co umo nily peníze z EU men í obci? Obec Dolní B e any le í ve St edo eském kraji, v t sném zázemí hlavního m sta. Poloha obce do zna né míry p edur ila její vývoj v posledních dvaceti letech, který byl významn ovlivn n suburbanizací, tedy rozsáhlou výstavbou rodinných dom a byt . V d sledku této výstavby, zpo átku pom rn ivelné, se po et obyvatel více ne ztrojnásobil (dnes cca 3 500 obyvatel) a obec elila absenci jakékoli infrastruktury, týkající se nejen ve ejných a komer ních slu eb, ale také infrastruktury technické a volno asové. Obec byla v tomto programovém období pom rn aktivním adatelem a má zku enosti s erpáním jak tvrdých pen z z ROPu i OP P, tak s erpáním m kkých pen z z OP VaK, OPLZZ i IOP. Krom toho se obci poda ilo, aby na jejím území byly realizovány dal í projekty s EU podporou, av ak v re ii jiných ve ejných institucí i podnikatelských subjekt . Vezmeme-li celé období, ve kterém se daly i je t dají EU peníze z programovacího období 2007-2013 vyu ít, pak v tomto období Dolní B e any m ly k dispozici cca 80 milion disponibilních zdroj . EU financování umo nilo získat dal ích tém 250 milion K dodate ných zdroj na investice do chyb jící infrastruktury, vzd lávání
a zlep ení poskytovaných slu eb ob an m. Díky financování z EU fond jsme dokázali ke ka dé vlastní investované korun p idat dal í t i z unie. Primárním základem úsp chu v tomto programovém období byla dobrá p íprava. Obec vynalo ila pom rn velké prost edky na p ípravu projekt , investovala do projek ní p ípravy minimáln do stupn územního rozhodnutí i stavebního povolení. Zajistila pro realizaci projekt pot ebné pozemky a prodala ást majetku, aby si zajistila dostate n velké finan ní prost edky pot ebné na kofinancování. D le itou sou ástí p ípravy bylo z ízení funkce místostarosty pro investice, který projekty ídí, dohlí í na výb rová ízení i na samotnou realizaci projekt . Pro p ípravu projekt a následný monitoring byla vytvo ena nová pracovní pozice, obec nepou ívala zprost edkovatelské agentury. Pokud jsme s n jakým projektem neusp li napoprvé, nebáli jsme se ho poupravit a podat znovu v dal í výzv . Zku enost s jednotlivými programy byla následující. Nejlep í zku enost jsme m li s ROP St ední echy a to jak se samotným ú adem, tak s jeho pracovníky. pokra ování na str. 19
Zalo ení Keltského parku v lo ském roce získal speciální ocen ní v mezinárodní sout i Kvetoucí sídla Evropy 2013
18 /
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
RAJ
SKÝ K
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
OČE STŘED
Co umo nily peníze z EU men í obci? pokra ování ze str. 18
Proces hodnocení byl dle na eho názoru transparentní, po konzultacích s p íslu nými mana ery jsme byli schopni velmi dob e odhadnout, na jaké bodové ohodnocení m e projekt dosáhnout. Program byl náro ný na zpracování dokumentace a má p ísný monitoring. Jako sporné vnímáme rozdrobení projekt na velmi malé (výhodou je, e se dostane na více adatel , na druhou stranu není mo né ud lat v t í projekt, který by e il nap . problém nemístního významu). Jako problematický se jevil politický vliv na jednotlivé alokace. V OP ivotní prost edí je komunikace s ú adem slo itá, ú ad neplní vlastní lh ty a jeho schopnost procesovat ádosti je velmi patná. Samotné podání ádosti je jednodu í ne v ROPu, ale je nutná porada s profesionály v technických oblastech (nap . energetické audity, finan ní analýzy u vodohospodá ských projekt apod.). Elektronické prost edí pro podávání a vedení ádosti je odli né od prost edí v ROPech. U projekt z OP P je skute ná vý e kofinancování asto na úrovni 30 % a více, co m e init problém p edev ím malým obcím s kofinancováním vodohospodá ských staveb. U OP Vzd lávání a konkurenceschopnost lze jako zdroj n kterých problém vnímat p enesení realizace na jednotlivé kraje, co se projevuje p edev ím v nedostate né komunikaci mezi centrálním orgánem (M MT) a kraji. Hodnocení projekt je velmi subjektivní, hodnotící kritéria nejsou jasná. Subjektivní hodnocení takté platí pro OP Lidské zdroje a zam stnanost. Tento program navíc selhává z hlediska komunikace s ú edníky, kte í jsou tém utajení a osobní konzultace vlastn nejsou mo né. Monitorovací indikátory se jeví jako slabé, u n kterých p íjemc je mo né, e prost edky spí e hradí vlastní provoz za ízení. Monitoring externím administrátorem znamená zna né odtr ení od programu a problematickou zp tnou vazbu pro vyhla ovatele programu. Obecn
pro toto programové období m
eme
Regenerace návsi ve Lhot
konstatovat, e velký po et program znamenal men í p ehlednost pro adatele a znemo oval komplexní e ení. (Pro p íklad uvádím, e v na í obci buduje akademie v d v decký ústav podpo ený z prost edk OP V da, výzkum a inovace v míst zem d lského brownfieldu. V souvislosti s tímto projektem bylo nutno posílit vodohospodá skou infrastrukturu, vybudovat silnici a revitalizovat ást brownfieldu. Bohu el toto vy aduje, aby se zkoordinovaly dal í ádosti r zných adatel , kraj a obec, navíc z n kolika opera ních program ). Dále jako nedostatek vnímám malé mo nosti k í ového financování a velkou nejednotnost mezi jednotlivými opera ními programy (r zné elektronické prost edí, nejednotné e ení p íloh, r zná hodnotící kritéria v r zných ROPech, odli né p ístupy k výb rovým ízením). Na základ na í praxe bychom doporu ovali pro p í tí programové období men í po et program , mo nost komplexních e ení nap í programy, mo nost propojit m kké a tvrdé finance, více mo ností pro regionální projekty a projekty nadmístního významu, objektivní nastavení hodnotících kritérií, v t í d raz na výsledky projekt a jejich dopad, zavedení kombinace dotací a výhodných úv r na vlastní prost edky a sjednocení monitoringu a podmínek realizace. Posílení role MAS pro distribuci prost edk pro men í projekty by pak znamenalo roz í ení mo ností financování komunitního ivota na venkov . Ing. V slav Michalík starosta Dolních B e an a p edseda klubu krajských zastupitel / 19
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
V
I
S
L
Í
RAJ
SKÝ K
OČE STŘED
MASky v pasti ministerských ú edník ? Nové programové období 2014-2020 by s sebou m lo p inést posílení MASek - a to je jedin dob e. V tuto chvíli se hraje o to, o jak velké posílení p jde. Aby byl spln n závazek ministryn pro místní rozvoj Jourové, který zazn l v odpov di na moji b eznovou interpelaci, m lo by prost ednictvím místních ak ních skupin protéci p inejmen ím 27 miliard. To ov em nep jde bez nále ité snahy v ech relevantních ministerstev. A ta bohu el v n kterých p ípadech chybí. Jako obzvlá slo itý o í ek se jeví Ministerstvo pr myslu a obchodu, které p ednosti MASek nevidí (a trochu se bojím, e je ani vid t nechce). P es na i snahu vysv tlit, v em spo ívá p ínos místních ak ních skupin pro zvý ení zam stnanosti na venkov , je ministerstvo stále neústupné a tento zp sob distribuce ásti prost edk zatvrzele odmítá.
Pro m je to zcela nepochopitelné - v dy sou asná koalice se hlásí k transparentnímu a efektivnímu nakládání s ve ejnými prost edky a p esn to zvládaly MASky na jedni ku. P esto e si v tuto chvíli nemohu odpustit u t pa nou poznámku o rozporu mezi slovy a iny na adresu p edstavitel Ministerstva pr myslu a obchodu, stále doufám, e na e úsilí se p etaví v p íznivé výsledky a (nejen) ministerstvo vedené panem Mládkem se k místním ak ním skupinám postaví vst ícn ji. O tom, e je to v zájmu venkova, nem e snad nikdo pochybovat. V ra Ková ová poslankyn Parlamentu R, místop edsedkyn STAN
A V EVROPÌ NEJSME PÁTÉ KOLO U VOZU 20 /
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
KRAJ
INA
VYSOČ
Eurofondy a malé obce 1. kv tna 2014 uplynulo deset let od vstupu eské republiky do Evropské unie. Tato zm na se dotkla ka dého ob ana na í zem a ka dý ob an ji vnímá z r zných úhl pohledu a vyhodnocuje si subjektivním pohledem klady a zápory na eho lenství v EU. Na adu musí logicky p ijít i otázka ekonomické p ínosnosti: Co z té unie v bec máme, vyplatí se nám to? Ano, vyplatí. Od samého za átku svého lenství je R v roli istého p íjemce, tedy její p íjmy pravideln p ekra ují výdaje do EU. Tento rozdíl se navíc ka dým rokem zvy uje (s výjimkou roku 2011). V aktuálním plánovacím období (2007-2014) se tzv. istá pozice zvy ovala od 15 mld. K a k rekordním 84 mld. v roce 2013. Dominantní slo kou zmín ných p íjm jsou finance z fond EU, ur ené k realizaci rozvojových a investi ních projekt v R. Z 800 miliard vy len ných EU pro R na období 2007-2014 bylo dosud vy erpáno 530 miliard K .
náro nost se pohybuje od statisíc do jednotek milión , ale je jich zase v t í mno ství a jejich p íprava stojí podobné úsilí jako u velkých investic. Pat í sem nap . projekt Komunitní obec Bory, projekt Obecní koordináto i celo ivotního vzd lávání, projekt N co za n co aneb v Borech jsou d ti ob any, projekt Transfer know-how, projekt Národní sít venkovských komunitních kol, projekt Rovné p íle itosti, projekt Venkovská sí dal ího vzd lávání, projekt Evropská venkovská sí pro komunitní vzd lávání na podporu místní ekonomiky a ada dal ích, pro jejich realizaci získala obec Bory Myslím, e zmín né skute nosti vnímají pozitivn z fond EU a p ekvapivých cca 30 milión . Získávání zejména starostové malých obcí , potvrdil Josef B ezka, dotací na jednotlivé investice a projekty je neustále se starosta obce Bory a len rozpo tového výboru Kraje opakující koloto za ínající vyhlá ením výzvy ídícího Vyso ina. P i sumarizaci na ich investi ních výdaj od orgánu, pokra ující podáním projektové ádosti, roku 2007 jsem si op t uv domil, e bez financí z fond EU ekáním na hodnocení a výb r projektu, schválením by nebylo mo né investi ní projekty na í obce realizovat , projektu, podáním ádosti o platbu a jejím schválením. íká Josef B ezka, kdy mn dává nahlédnout Zbývá získání certifikátu u Národního fondu, který po do p ehledné tabulky investic. odsouhlasení Evropské komise zprost edkovává tok pen z mezi EU a R. Kdy p ipo teme ob asné admiísla jsou to opravdu výmluvná: nistrativní p eká ky, lp ní ú ad na mali kostech a nep íjemné kontroly, Investi ní projekty obce Bory od r. 2007 není co závid t. Ale Josef Název projektu dotace celk. náklady dota ní program B ezka, podobn jako kolní a obecní h i t 6 mil. 6,5 mil. Regionální opera ní program mnoho dal ích starost 3 mil. 3,3 mil. kompostárna Oper. progr. iv. prost edí podobných obcí ví, e se to 32,5 mil. 44 mil. kanalizace Oper. progr. iv. prost edí nakonec vyplatí. A snad a intenzi kace OV to tak vnímají i jejich 19,5 mil. 28 mil. vodovodní sí obce Oper. progr. iv. prost edí spoluob ané. 10 mil. 12 mil. mate ská kola Regionální opera ní program celkem
71 mil.
90,8 mil.
Obec Bory nepodce uje ani mo nost získávat dota ní prost edky na tzv. m kké projekty, jejich investi ní
Josef B ezka, starosta obce Bory, místop edseda krajské organizace Kraje Vyso ina / 21
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
ESKÝ
JIHOČ
KRAJ
Evropské peníze pomáhají i na jihu ech V letech 2007-2013 bylo v Jiho eském kraji realizováno více jak 2500 projekt financovaných z fond EU. Mnohé z t chto projekt se dají ozna it za úsp né. Realizované projekty p isp ly k rozvoji regionu, ke zvý ení zam stnanosti a k roz í ení a zkvalitn ní ve ejných slu eb. V rámci Jiho eského kraje byly realizovány velké investi ní i neinvesti ní projekty, které dostaly sv j díl publicity, je zde ale i ada malých projekt , které si svým významem s t mi velkými nezadají. Za zmínku ur it stojí projekt na po ízení sn né rolby s názvem Roz í ení a zkvalitn ní údr by Bílé stopy na umav v okolí Nové Pece . Cílem projektu je rozvoj b eckého ly ování na umav a propojení ly a ských tras na rakouské a eské stran . Projekt významn p isp l k rozvoji cestovního ruchu a ke zvý ení nabídky volno asových aktivit v na em regionu. Rolby udr ují zhruba 50 60 km ly a ských stop. , íká o projektu Milena Fudyová, místostarostka z Nové Pece. Projekt byl financován z programu EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION AUSTRIA-CZECH REPUBLIC 2007-2013 .
Dal í p íklad významné pomoci z prost edk EU je patrný i v desítkách opravených kol a kolek. Jako jednu z mnoho akcí v této oblasti, m eme uvést projekt, který realizovala obec Dolní T ebonín. V rámci projektu bylo provedeno zateplení Z a M . 22 /
Objekt stávající budovy Z a M Dolní T ebonín je vytáp n elektrickými akumula ními kamny. Budova byla postavena p ed více jak padesáti lety a tomu také odpovídaly její izola n tepelné vlastnosti. Díky projektu do lo k vým n oken, zateplení stropu i obvodových st n a tím k významné úspo e elektrické energie a zlep ení komfortu výuky. Budova byla zhodnocena nejen po stránce funk ní, ale i vzhledové a stala se chloubou obce. , poznamenává Pavel ev ík, starosta obce Dolní T ebonín.
Do t etice stojí za zmínku i projekty, které realizuje m sto Li ov a jeho starosta Ji í vec. M sto Li ov realizuje mnoho projekt financovaných z fond EU. Aktuáln mohu zmínit nap . projekt zam ený na po ízení digitálního povod ového plánu a vybudování varovného systému pro m sto. SLU BY LI OV, s.r.o. nyní realizují projekt na po ízení strojního vybavení ur eného pro obnovu a výchovu lesních porost , prvotní zpracování d eva a údr bu lesních cest. Projekty, které realizujeme, jsou nej ast ji zam ené na zaji t ní a poskytování slu eb ob anské vybavenosti a zkvalitn ní infrastruktury m sta. Sna íme se vybírat pouze ty, které budou pro ob any p ínosem a jsou z dlouhodobého hlediska udr itelné. dopl uje starosta Ji í vec. Projekty, a velké i malé, s sebou p iná ejí i velkou míru administrativní zát e. Proto je d le ité zmínit, e za ka dým úsp chem je t eba hledat konkrétní osoby, které se p i inily a dokázaly akce úsp n zrealizovat. Ing. Michal Novák tajemník STAN Jiho eský kraj
S
T A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
RAJ
SKÝ K
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
VAR KARLO
Karlovy Vary regulují hazard Po et míst, na kterých je mo né v Karlových Varech provozovat hazard, poklesl od 1. ervence 2013 z p vodních 95 adres na 34. M sto Karlovy Vary vydalo v roce 2009 vyhlá ku, kterou vymezilo 42 adres, na kterých bylo mo né provozovat výherní hrací p ístroje. Nem lo ov em pravomoc rozhodovat o jiných technických herních za ízeních, které povolovalo Ministerstvo financí R. To se v ak brzy zm nilo. Soudy uznaly, e m sta mohou na svém území regulovat hazard obecn . M sto se rozhodlo zjistit, kolik heren se vlastn na jeho území nachází. Krom 42 povolených lokalit bylo zji t no 53 dal ích provozoven, celkem tedy 95. Cílem je sní ení hazardu V roce 2012 jsme zahájili jednání s provozovateli hazardních za ízení zastupovaných Unií herního pr myslu s cílem sní it tento po et na rozumnou úrove . V únoru 2013 byla vypracována spole ná deklarace obsahující základní p edpoklady únosného a zodpov dného provozování hazardu. Obsahovala nap íklad odstran ní vn j ích lákadel, jackpot , zákaz alkoholických nápoj ke h e zdarma, zaji t ní po ádku a bezpe nosti provozovny, vyv ení informací o projevech závislosti na h e a mo nostech, jak jí e it, nebo prokazatelné pro kolení obsluhujícího personálu v uvedených zále itostech.
M sto Karlovy Vary v jednáních s Unií herního pr myslu proto po adovalo razantní sní ení po tu provozoven hazardu na úrove jedné t etiny z p vodního po tu, poslední dohoda zní 34 heren v etn 6 kasín, která jsou v Karlových Varech provozována. Do lo tak k razantnímu sní ení po tu míst, kde je mo no hazard provozovat, nedojde v ak k výraznému výpadku financí z odvod z této innosti, které m sto rozd luje v plné mí e do oblasti sportu, kultury a sociálních v cí. Rozumná regulace také odpovídá po adavk m odborník prevence kriminality, kte í upozor ují na riziko vzniku erných heren v p ípad plo ného zákazu. Ty z jejich pohledu p edstavují daleko v t í riziko, ne herny akceptující pravidla spole ensky odpov dného provozování heren, které budou i do budoucna pod kontrolou jak m stské, tak státní policie. I vzhledem k t mto systematickým kontrolám m e být po et lokalit i nadále redukován, v p ípad zji t ní poru ení pravidel dojde k vyjmutí problémových míst z m stské vyhlá ky. P ijatá vyhlá ka k regulaci hazardu tak v Karlových Varech znamená výrazné sní ení míst i hracích p ístroj , jsou dána jasná pravidla upravující provoz i vzhled heren, je zachováno financování spoleensky prosp ných oblastí a celá problematika je pod systematickou kontrolou.
P ijetí a dodr ování této deklarace m lo být podmínkou pro dal í provozování herny po skon ení aktuálního povolení nebo p echodného období. Kontrolami loni na ja e bylo zji t no, e deklaraci p ijalo a její podmínky dodr uje cca 65 provozoven, co v ak bylo stále o hodn více, ne pova ujeme za vhodné, i více ne p vodních 42 lokalit. V dubnu 2013 ov em p i lo zlomové rozhodnutí Ústavního soudu, který ur il, e m sta mají plnou pravomoc regulovat hazard na svém území a to bez dodr ení p echodných období. / 23
Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / I : 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail:
[email protected] telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 zástupce editele hlavní kancelá e: Lucie Krej ová telefon: +420 734 588 408
Jak se stát p íznivcem hnutí Starostové a nezávislí? P ipojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulá naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O p ijetí registrovaného p íznivce rozhoduje krajský výbor.
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
Nebojme se evropských dotací!
www.facebook.com/starostove
AJ
KÝ KR
ÚSTEC
Jedna z p í in nízkého erpání pen z z dota ních program Evropské unie je jejich patná pov st v Ústeckém kraji. Ta vznikla na eské (!) stran , nikoli na evropské. Kv li úmyslným pochybením v p id lování projekt , vy et ování a pravomocnému odsouzení jednoho z editel Regionálního opera ního programu Severozápad, dostalo rozd lování pen z z evropských fond pov st kriminální innosti. V pr b hu vy et ování do lo navíc k omezení innosti ROP SZ, ím nebyly e eny problémy, které se nahromadily.
za pochybný ozna ila v médiích atecký Chrám chmele a piva . Tím celý projekt kriminalizovala, hlavn v ak jeho tv rce a p edstavitele m sta atce, kte í se na n m podíleli, a o jeho realizaci se zasadili. Od p ípravy po provedení se ka dý krok konzultoval s ROP Severozápad a s Ú adem na ochranu hospodá ské sout e. Výb rové ízení na dodavatele stavby byl úporný boj, jeliko o zakázku v hodnot 260 milion neúsp ní uchaze i necht li p ijít. Policejní vy et ování v ak nic neprokázalo. Platí v ak zásada, e kdy se hodí pína, v dycky trochu ulpí.
atec obdr el v roce 2008 dotaci 211 mil. na realizaci projektu Chrám chmele a piva , co je název pro rekonstrukci sv tov unikátního komplexu sklad , su áren a úpraven chmele z konce 19. století. Projekt za ínal jako ob anské sdru ení a jen díky práci nad enc se do kal po 10 letech realizace. Kvalitní zpracování dokumentace staveb a jejich historický význam vedl k podpo e Ministerstvem kultury a k zahájení procesu, jeho cílem by m lo být zapsání atce mezi památky UNESCO.
Evropské dotace jsou pro m sto atec pro dal í rozvoj pot ebným a zásadním zdrojem financí. V letech 2006-2010 se poda ilo získat 330 milion , v roce 2014 35 milion . To v e na projekty, které by pouze s m stských pen z nebylo mo no uhradit. Proto se nebojme evropských pen z a za poctivou práci na smysluplných projektech se nesty me! Nebo psi t kají, ale karavana táhne dál
Na vln kritiky ROP Severozápad se sna ili svézt n kte í politici. Jedním z nich byla senátorka Dernerová, která
Mgr. Petr ech zastupitel atce za STAN
24 /
