Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Společenská část bytu a její budoucí vývoj Diplomová práce
2013
Bc. Milan Kozel
Prohlášení o autorství: Prohlašuji, že jsem Diplomovou práci na téma: Společenská část bytu a její budoucí vývoj zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 8. dubna 2013
........................................... Milan Kozel
Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat především vedoucímu práce Ing. arch. Borisi Hálovi, Ph. D. především za trpělivost, odborné vedení a cenné připomínky a Ing. Zdeňku Holoušovi, Ph.D. za odbornou konzultaci výkresové dokumentace. Chci také poděkovat svým rodičům a blízkým za jejich podporu a trpělivost.
Název Diplomové práce: Společenská část bytu a její budoucí vývoj Autor: Kozel Milan Abstrakt: Účelem práce je obsáhnout hlavní trendy týkající se bydlení a designu zařizovacích prvků současnosti a doplnit je o trendy blízké budoucnosti, především technologické povahy. Tyto současné trendy jsou pro lepší představivost uplatněny při návrhu interiéru loftového bytu, který je součástí práce. Počítáno je i s možnou budoucí implementací nových technologií do navrženého interiéru. Klíčová slova: trendy, interiér, loft, zóny, technologie, bydlení, design.
Title of the Diploma thesis: The social part of the apartment and its future development Author: Kozel Milan Abstract: The purpose of the work is to cover the main trends in housing design and furnishing elements and complement them with the trends of the near future, especially technological nature. These current trends are better utilized in the imagination interior design loft apartment, which is part of the job. It is counting on the possible future implementation of new technologies to designed interior. Keywords: trends, interior, loft, zones, technology, housing, design.
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 1 2 CÍL PRÁCE A METODIKA ...................................................................................... 2 3 TYPY BYDLENÍ ......................................................................................................... 3 3.1 Byt v bytovém objektu .......................................................................................... 3 3.1.1 Rodinný dům.................................................................................................... 3 3.1.2 Bytový dům...................................................................................................... 4 3.1.3 Polyfunkční dům .............................................................................................. 6 3.2 Byt v rekreačním objektu..................................................................................... 6 3.3 Byt v nebytovém objektu ...................................................................................... 7 4 LOFTY .......................................................................................................................... 8 4.1 Charakteristika ..................................................................................................... 8 4.1.1 Loft jako trendové bydlení ............................................................................... 9 4.2 Historie ................................................................................................................. 12 4.2.1 USA ............................................................................................................... 12 4.2.2 Kontinentální Evropa ..................................................................................... 14 4.2.3 Velká Británie ................................................................................................ 15 4.3 Současnost............................................................................................................ 17 4.3.1 Česká republika.............................................................................................. 17 4.3.2 Brownfields .................................................................................................... 19 5 ZÓNOVÁNÍ BYTU ................................................................................................... 21 5.1 Prostorové zóny ................................................................................................... 21 5.1.1 Společenská část bytu .................................................................................... 21 5.1.2 Privátní část bytu ........................................................................................... 21 5.2 Funkční zóny ....................................................................................................... 22 5.2.1 Komunikační zóna ......................................................................................... 22 5.2.2 Zóna činností.................................................................................................. 24 5.2.3 Zóna úložná.................................................................................................... 24 5.3 Vertikální a horizontální dělení ......................................................................... 26 5.3.1 Horizontální dělení ........................................................................................ 26 5.3.2 Vertikální dělení ............................................................................................ 26 6 TRENDY V BYDLENÍ ............................................................................................. 27 6.1 Současné trendy .................................................................................................. 28 6.1.1 Propojování zón ............................................................................................. 28 6.1.2 Prolínání interiéru s exteriérem...................................................................... 29 6.1.3 Barvy a materiály ........................................................................................... 30 6.1.4 Typologie ....................................................................................................... 32
6.1.5 Technologie ................................................................................................... 33 6.2 Vize blízké budoucnosti ...................................................................................... 35 6.2.1 Elektricky stmívatelné sklo ............................................................................ 35 6.2.2 Průhledné solární panely................................................................................ 36 6.2.3 Průhledné dotykové displaye ......................................................................... 37 7 VLASTNÍ NÁVRH .................................................................................................... 39 7.1 Interiér ................................................................................................................. 39 7.1.1 Lokalita a historie .......................................................................................... 39 7.1.2 Současný stav ................................................................................................. 40 7.1.3 Půdorysné řešení ............................................................................................ 41 7.1.4 Zóny v bytě .................................................................................................... 43 7.1.5 Provedení interiéru ......................................................................................... 44 7.1.6 Popis jednotlivých místností .......................................................................... 47 7.2 Návrh užitného předmětu .................................................................................. 53 7.2.1 Tvar a funkce ................................................................................................. 54 7.2.2 Materiál .......................................................................................................... 55 7.2.3 Konstrukce ..................................................................................................... 55 7.2.4 Cenová kalkulace ........................................................................................... 55 7.2.5 Kusovníky ...................................................................................................... 56 8 DISKUZE ................................................................................................................... 58 9 ZHODNOCENÍ PŘÍNOSU PRÁCE PRO PRAXI ................................................. 59 10 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 60 11 SUMMARY .............................................................................................................. 61 12 ZDROJE ................................................................................................................... 62 13 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 65
1 ÚVOD Ve své diplomové práci jsem se rozhodl zabývat návrhem privátního interiéru, tedy bytu, v němž bych aplikoval jak aktuální trendy představované poslední roky na veletrzích a výstavách, tak trendy, které nás teprve čekají, především trendy technologické. Právě ty považuji v řadě případů za opomíjené. Jedním z dalších důvodů byl fakt, že bych se v budoucnu chtěl zabývat komplexním řešením interiérů. Zkušenosti získané při psaní této práce se mi proto mohou při pozdějších realizacích hodit. Navíc mám rád tvůrčí a kreativní činnost, proto jsem si zvolil právě návrh interiéru jako jeden z cílů mé diplomové práce. Při návrhu interiéru bytu řídícím se trendy nešlo nevyužít stále oblíbenějšího typu bydlení, a to bydlení loftového. Jedná se o způsob bydlení, které se pomalu stává fenoménem i v Evropě, potažmo také u nás v České republice. Typickými znaky takového bydlení jsou otevřenost a vzdušnost prostoru, které se stále častěji objevují také v běžných bytech. Obnova dnes již nevyužívaných průmyslových objektů je dnes významným tématem, především dnes, v době vzniku satelitních měst na okrajích velkých měst. Na základě výše zmíněného jsem se o toto téma začal více zajímat a rozhodl jsem se ho zpracovat ve své diplomové práci. Součástí práce je i návrh loftového bytu doplněného o aktuální i budoucí trendy v bydlení.
1
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce bylo upozornit na přetrvávající trend loftového bydlení a poukázat na nové trendy a technologie, jež je možné použít při zařizování interiérů. Proto jsem se rozhodl skloubit stále populárnější typ bydlení a nové, občas až futuristicky působící, technologie, zasazené do tohoto interiéru. Součástí diplomové práce je tak návrh interiéru doplněného o vlastní návrh užitného předmětu určeného do daného prostoru. Práce byla vytvořena kompilační metodou, kdy bylo čerpáno z odborné literatury, článků a internetových stránek orientovaných na danou problematiku. Dále byla použita metoda analytická, kdy bylo nutné nastudovat si charakteristické znaky loftového bydlení pro následný návrh a vizualizaci interiéru. Nutné bylo také nastudovat funkční uspořádání s komunikační zónou, zónou činností a zónou úložnou, prostorové uspořádání privátních či společenských celků a jejich základní charakteristika.
2
3 TYPY BYDLENÍ V této kapitole s názvem Typy bydlení podrobněji popíši dnes nejběžnější typy bydlení. Více se rozepíši o bydlení loftovém, kterým se ve své diplomové práci více zabývám a jehož interiér v praktické části práce navrhuji.
3.1 Byt v bytovém objektu Pojmem „bytový objekt“ je v této práci myšlen objekt již od počátku zamýšlený k bydlení. Tyto objekty můžeme dále dělit na domy rodinné, bytové a polyfunkční. Lidé si ve většině případů volí pro své bydlení právě některý z těchto typů. Nedá se však říci, že by jeden typ byl lepší nebo horší než ten druhý. Záleží jen na osobním vkusu, finančních prostředcích, lokalitě a mnoha dalších parametrech při výběru nového bydlení. 3.1.1 Rodinný dům Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu můžeme jako rodinný dům označit stavbu pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Dále musí mít dům vymezen prostor pro ukládání odpadu z domácnosti, a to buď v domě nebo jinde na pozemku rodinného domu. Obdobná je situace s garážovým stáním, kdy musí mít dům nejméně jedno garážové stání na jeden byt. Pokud není možné garážové stání umístit v domě nebo stavebním napojením na něj, musí být vymezena odpovídající plocha pro odstavení vozidla na pozemku rodinného domu. Světlá výška obytných místností v rodinném domě musí být nejméně 2500 mm, v podkroví pak nejméně 2300 mm (Hála, 2009, s. 18).
3
Rodinné domy můžeme ještě třídit dle urbanistického typu, a to na domy izolované (A), dvojdomky (B), řadové (C), řetězové (D), domy ve dvojnásobné řadě (E), čtyřdomky (F), atriové (G) a terasové (Hájek, 2004, s. 22).
Obr. 1 - Urbanistické dělení rodinných domů
Výhodou bydlení v rodinném domě může být zahrada a možnost jejího užívání. S tím je spjata i možnost nadstandardních funkcí, jako například bazén, sauna, vinný sklep, místo pro grilování, plocha pro hraní dětí i pro koníčky dospělých, případně pro domácí zvířata. Za výhodu lze také považovat možnost průběžně rozšiřovat a zlepšovat své bydlení. Je tedy nutné zvážit, zda člověk tyto možnosti využije, neboť s tím souvisí také nutnost údržby a oprav na pozemku domu. Jedná se o vhodné bydlení pro tzv. rodinné typy, pro něž je rodina na prvním místě. (Hála, 2009, s. 24) 3.1.2 Bytový dům ČSN 73 4301 popisuje bytový dům jako obytnou budovu o čtyřech a více bytech přístupných ze společného komunikačního prostoru se společným hlavním vstupem z veřejné komunikace. Touto komunikací může být schodiště, chodba, pavlač apod. Aby se stavba mohla označovat jako bytový dům, musí být stavba určená pro trvalé
4
bydlení, ve které minimálně dvě třetiny podlahové plochy domu připadají na byty, včetně domovního vybavení k bytům. Prostor pro odpad a parkování vozidel musí být řešen obdobně jako v případě rodinného domu, tedy buďto přímo v prostorách domu nebo na pozemku patřícímu k bytovému domu. Norma opět stanovuje minimální výšky místností bytů, a to minimálně 2600 mm, v podkroví minimálně 2300 mm. Rozměry a tvar jednotlivých bytů musí umožnit vybavení bytu základním nábytkem a zařízením bytu pro tolik osob, pro kolik je byt určen velikostní kategorií. ČSN 73 4301 tedy zadává minimální rozměry místností v bytě dle počtu jeho obyvatel. Maximální rozměry nejsou nikterak stanoveny, záleží pouze na omezeních vznikajících lokalitou a rozsahem stavby. Bytové domy se dělí podle dispozičního řešení a seskupení bytů v domě na domy, pavlačové, sendvičové, mezonetové, bodové (krychlové), věžové, deskové a terasové (Hájek, 2004, s. 22). Ještě sem můžeme přiřadit domy hotelové a domy s pečovatelskou službou. V bytovém domě není nutné bydlet kontinuálně a dá se také snadněji měnit, což se dá považovat za jeho výhodu. Jedná se tedy o bydlení spíše pro nezávislé lidi, kteří rádi cestují nebo rádi mění životní styl. Obyvatel domu se musí řídit domovním řádem, což může být omezující, nemluvě o neustálém styku se svými sousedy. Ve valné většině jsou bytové domy součástí městské zástavby, kde je až na parky minimální zeleň, proto je bydlení obvykle kombinováno s vlastnictvím rekreační chalupy nebo chaty, kde je člověk blíže k přírodě a má zde možnost seberealizace v podobě kutilství či údržby chaty nebo chalupy. (Hála, 2009, s. 25)
5
3.1.3 Polyfunkční dům Tento typ obytných budov je dnes běžnou záležitostí. Jedná se o stavby sdružující více funkcí vzájemně slučitelných se svým provozem. Může tedy zahrnovat byty včetně domovního vybavení k bytům, avšak jejich souhrnná plocha je menší než dvě třetiny podlahové plochy bytu. Parametry bydlení jsou shodné s parametry bytového domu, jen je potřeba počítat s větší fluktuací cizích osob v okolí objektu, např. kvůli přítomným prodejnám, kancelářím a jiným prostorám spojených s podnikáním, či jinou činností v nebytových jednotkách v přízemí a nižších podlažích.
3.2 Byt v rekreačním objektu Bydlení v objektech původně určeným k bydlení rekreačnímu se v posledních letech stále více rozšiřuje. Může za to postupné zlepšování komunikační a dopravní dostupnosti. Nejčastěji se tak jedná o chaty a chalupy, které je třeba pro celoroční pobyt doplnit o některé funkce, nebo alespoň zvýšit jejich komfort. Obvykle jde o zlepšení způsobu vytápění a ohřevu teplé vody, o komfort toalety a koupelny, někdy i o zkvalitnění kuchyně, nebo kuchyňského koutu. V těchto objektech nejčastěji bydlí starší generace, jež vyměnila původní bydlení v rušném městě za klidný venkov obklopený klidnou přírodou. Daný rekreační objekt si mnohdy sami budovali a mohou budovat i nadále jako příjemný způsob trávení času v důchodovém věku. Díky stěhování některých osob, jež mají většinou dlouhodobý citový vztah k budově i místu, kde leží, je předpoklad, že právě tento fakt přispěje značnou měrou k zachování rázu menších sídelních útvarů, které by jinak utrpěli migrací mladé generace do měst
6
3.3 Byt v nebytovém objektu Aby mohl být byt v nebytovém objektu určen k bydlení, musí splňovat určité parametry dané opět ČSN 73 4301. Bytové prostory musí být přístupné z komunikačních prostor budovy, v bytových prostorách musí být obytné místnosti s přímým osvětlením a větráním a musí pochopitelně splňovat všechny normy a zásady pro řešení bytů v bytovém domě. Nejčastěji vznikaly byty z nebytových prostor na místech dřívější průmyslových staveb, které již nebyly využívané. Nájmy proto byly velmi nízké, avšak poskytovaly velký prostor, jak pro bydlení, tak pro uměleckou tvorbu. Navíc se staré průmyslové objekty nacházely v blízkosti center měst, což byla také jejich výhoda. Tento typ bydlení se označuje jako loft nebo loftové bydlení, někdy také označováno jako bydlení ateliérové, což je odvozeno od dřívějšího využívání bytů umělci, kteří krom bydlení využívali byty jako ateliéry ke své tvůrčí činnosti. „Slovo loft pochází z angličtiny a označuje půdu, podkroví, horní patro továrny či obchodního domu nerozdělené do menších celků. V češtině slovo loft označuje prostorný, nadstandardní byt v přestavěné továrně, skladišti, sýpce nebo jiných prostorách, které původně nebyly určeny k bydlení. Slovo proniká z vyjadřování odborného (v oblasti architektury či urbanistiky) i do vyjadřování běžného. V některých zahraničních velkoměstech mají loftové byty již tradici ― nedostává se tu totiž bytových prostor a mezera na trhu se zaplňuje přestavbami a dostavbami nepoužívaných průmyslových objektů. Vnitřní prostory loftů jsou členěny po patrech: jeden byt odpovídá jednomu nebo dvěma patrům. Nedělají se příčky a obvykle jsou zachovány i některé industriální prvky, např. stará tovární okna, režné cihly, kov. V loftech bydlí nejčastěji mladí lidé, kteří pracují v tzv. kreativních zaměstnáních (reklamní pracovníci, umělci). To s sebou nese určitý způsob života, někdy se proto hovoří také o loftové kultuře.“ (Lišková, 2005, s. 223)
7
4 LOFTY 4.1 Charakteristika Loftové byty jsou charakteristické velkými prostory, většinou téměř nečleněnými, které mají stropy vyšší než tři metry, mnohdy i vice než 5 metrů, a tomu také odpovídající velká okna. Původní prostory továrních hal či skladišť jsou příčně a podélně rozděleny na jednotlivé byty, kde není půdorys rozdělen jednotlivými zdmi či jinými pevnými zábranami, a tak vzniká jeden celistvý otevřený, vzdušný prostor. Vysoké stropy pak umožňují v rámci jednotlivých bytů vytvořit vícepatrový ráz pomocí vestavěných pater či galerií. Někdy jsou loftovým bydlením označovány i prostorné půdní vestavby, v současné době se budují i novostavby loftového rázu, ty ale nejsou lofty v pravém slova smyslu, neboť nejsou vybudovány z původně průmyslových budov. Typický loftový prostor v původním smyslu nedělí žádné příčky.
Obr. 2 - Příklad loftového bytu, Barcelona
8
V bytu loftového rázu rozdělení společenské a privátní zóny téměř zaniká. Pokud však je, je pouze minimální nebo jen jemně naznačen. Místnosti v pravém slova smyslu, jak je známe z běžných bytů, tu ve své podstatě nenajdeme. To však přináší své výhody i nevýhody. V otevřeném prostoru se nevyhneme komunikaci a sociálnímu kontaktu, a tak přináší určitou ztrátu soukromí. Z toho vyplývá, že loftové bydlení není příliš vhodné pro rodiny s malými dětmi, ač některé současné projekty již zohledňují i tato hlediska. Nevhodné je také pro osoby se zdravotním postižením, neboť by se museli každý den vypořádávat se schody do galerie. Mezi další nevýhody otevřeného prostoru se řadí šíření pachů a hluku. Nelze opomenout ani velké úniky tepla způsobené velkým prostorem a okny, jež mají velký vliv na ekonomickou náročnost loftového bydlení. V poslední době je snaha tyto nevýhody co nejvíce potlačovat a eliminovat použitím nových materiálů a inovativního interiérového řešení. Přesto ale platí, že loft je spíše bydlením pro jednotlivce nebo bezdětné páry. Z toho také plyne i fakt, že tento typ bydlení je vhodný jen pro určitou etapu života. Lofty obývají většinou mladší, dobře zajištění, tvůrčí lidé, které přitahuje netradiční bydlení. Výhodou loftu je jeho jedinečnost. Jedná se o originální druh bydlení, který provokuje majitele k tvůrčímu uspořádání prostoru. Prostor je velkorysý, vzdušný a světlý, což mu dodává své kouzlo. Obvykle se nachází v atraktivní lokalitě velkého města, což je nejen žádané kvůli lepší dostupnosti do centra města, ale také z pohledu finančního, kdy se byty postupem času samy zhodnocují, a mohou tak sloužit jako investice. Je ale třeba počítat i s vysokou vstupní investicí, která se z velké části odvíjí od nákladů na rekonstrukci bývalé průmyslové budovy. 4.1.1 Loft jako trendové bydlení Poprvé se loftové bydlení objevilo na počátku 40. let 20. století v New Yorku jako módní způsob tehdejších umělců, jak žít a zároveň pracovat v blízkosti centra města, aniž by museli platit horentní sumy za nájem velkých prostor, které pro svou práci nutně potřebovali. Až později tento okrajový způsob bydlení vytvořený z nevyužívaných
9
průmyslových budov změnil tvář současného městského bydlení v Americe, na starém kontinentu a následně po celém světě. Loftové bydlení se stalo módní záležitostí, symbolem zajímavého a společensky uznávaného bydlení pro lidi, kteří jsou originální a chtějí se odlišovat. Postupem času proměnilo z útočiště chudých umělců na atraktivní bydlení pro majetnější společnost. Až úsměvným se jeví fakt, že z počátku vyšší vrstvy tímto druhem bydlení opovrhovaly, až později vlivem médií a působením uměleckých kruhů změnily názor a tento nekonvenční styl bydlení si oblíbily. To umožnilo i za pomoci různých architektů a designérů dostat tento směr do „mainstreamu“. „Představa o loftech byla, a stále je, hlavním marketingovým tahákem. Zatímco bohémský původ propůjčil loftům řádnou dávku kreditu, to že se objevovaly v úspěšných filmech, upevnilo jejich postavení a udělalo z nich žádaný „artikl“. Začalo to surrealistickým ztvárněním loftového bydlení v kultovním francouzském filmu Richarda Bohringera Diva (1981), pokračovalo dramatem Wall Street (1987) s Charlie Sheenem a filmem Ghost s Demi Moore (1990) a spostou dalších. Ve „veřejné“ představivosti se lofty rychle staly bydlením lidí, kteří jsou „cool“, úspěšní a krásní. Bydlení, kde každý, kdo něco znamenal, chtěl žít.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, s. 10) Tyto faktory by ale nezapříčinily tak masivní rozšíření loftového bydlení, které lze sledovat v posledních několika desetiletích. Odpověď na otázku, co stojí za vzrůstající oblibou loftů, je prostá - řeší většinu problémů spojených s moderním bydlením. Jedním z nich je například umístění loftů v centrech měst, kdy už není potřeba žádné zdlouhavé dopravování, ať už autem nebo městskou hromadnou dopravou. V rámci filosofie trvale udržitelného rozvoje se rekonstruují staré nevyužívané prostory, čímž se šetří půda na okrajích měst, kde by jinak nové byty vznikaly. Hlavní předností je však to, co jiné byty v centru města nenabízí, a to velké množství prostoru a světla. Ten umožňuje velkou flexibilitu při jeho rekonstrukci a následném zařizování. Můžeme si
10
tak sami určit dispozici bytu, která nám nejvíce vyhovuje - prostor můžeme nechat otevřený nebo jej naopak rozdělit na jednotlivé dílčí prostory. Velká flexibilita prostoru vede majitele loftů k vlastnímu sebevyjádření, kdy je výsledný byt obrazem osobnosti jeho majitele. Není se tedy čemu divit, že loftové bydlení oslovuje především umělce a kreativní jedince, jako jsou například fotografové, módní návrháři nebo třeba filmoví režiséři. Najdou se mezi nimi ale i bankéři, právníci nebo účetní, kteří oceňují možnost být kreativní při zařizování svého nového bydlení. Nejen tyto skupiny lidí pomohly udělat z loftů jedno z nejrůznorodějších bydlení současnosti. „Surový nebo uhlazený, důsledně minimalistický nebo lehce moderní; nanejvýš vkusný nebo odporně kýčový, loft má potenciál být vším pro všechny.“ (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, s. 10)
Obr. 3 - Příklad loftového bytu, New York
11
Z loftů se ve městech stalo jedno z nejvíce vyhledávaných typů bydlení. Jeho obliba ovlivnila i způsob zařizování běžných současných bytů, kdy v interiérech můžeme sledovat inspiraci právě loftovým bydlením. Trend se projevuje v bourání zdí a jiných předělů v bytech, jenž otevírá prostor a činí jej tak vzdušným a světlým. Inspiraci si běžné byty od loftů berou i v podobě používaných materiálů jako jsou nerezová ocel, sklo, surový beton nebo dřevo. Nábytek je více univerzální, neformální a flexibilní. Je patrné, že zařízení a vzhled loftů ovlivňuje naše tradiční představy o bydlení. Vybízí nás být nekonvenčními a svobodnými při realizaci interiéru svého bytu.
4.2 Historie 4.2.1 USA První zmínky o bydlení v loftech se objevily ve 40. letech 20. století v New Yorku, ovšem obvykle jsou zmiňována až léta šedesátá, kdy začali tehdejší umělci a bohémové obývat celá patra opuštěných továrních hal a skladů lehkého průmyslu v dolní části Manhattanu, především v části SoHo (South Houston), a začali je přestavovat na prostory k bydlení a zároveň k práci. Motivem ke stěhování se do opuštěných hal byla rostoucí obliba městských části, kde umělci původně žili. S tím souvisely stále se zvyšující nájmy, proto se postupně přesunovali do neobydlených částí měst. Jak jsem již zmínil, šlo především o ekonomické aspekty, které ještě více umocnil fakt, že v řadě případů bydleli umělci ve skupinách, takže se jejich náklady na bydlení ještě snižovaly. Nešlo však pouze o stránku ekonomickou, ale i profesionální, kdy jim velké prostory a jejich dispozice umožňovaly vytvořit si zde ateliéry. Měli zde dostatek místa pro velká malířská plátna, sochy či jiné umělecké objekty, prostor byl navíc bohatý na světlo, díky velkým oknům, skrz které dopadaly přes den sluneční paprsky. Výhodou byly také rozměrné přepravní výtahy - vhodné při stěhování vybavení do bytu, tak i pro transport uměleckých děl z ateliéru. Surové a nekultivované průmyslové prostory byly v ostrém kontrastu s do té doby zažitým standardem bydlení. Nebyly zkrátka příliš útulné a jejich noví obyvatelé na jejich změnu neměli prostředky. Ve snaze udržet náklady co nejnižší, investovali
12
naprosté minimum finančních prostředků, aby z prostoru vytvořili obyvatelná místa. V bytě tak byly k vidění odkryté zdi, konstrukce a instalatérské sítě, čímž nevědomky tvořili nově vznikající industriální styl, který je dnes na loftovém bydlení tak ceněn. (Fielding-Banks, Tanqueray 1999) První obyvatelé loftů to ale neměli lehké ani s městskými zastupiteli, kteří pravidelně odmítali uznat obývané průmyslové budovy jako budovy obytné, a dát jim tak bytový status. Jedním ze způsobů, jak se bránit neústupným úředníkům, byly kolektivní koupě. Ostatní, méně majetní obyvatelé byli buďto nuceni platit komerční nájmy nebo byli rovnou vystěhováváni. To trvalo jen do doby, než přišli na způsoby, jak chytře skrýt fakt, že je prostor využíván i k bydlení a ne jen k práci a tvorbě. Vymýšlely se tak různě skryté a nezřetelné obyvatelné či spací prostory, které využívaly například postele na kladkách nebo mobilní nábytek na kolečkách. Právě tyto typy konstrukcí nábytku se staly nedílnou součástí estetiky současných loftových bytů, v té době byly ale prostě nutností. Skrze nedostatek finanční prostředků byli původní obyvatelé loftů brzy vytlačeni tehdejšími avantgardními umělci, kteří byli tehdejšími ikonami moderní umělecké i hudební scény. Jednalo se například o Andyho Warhola, který si roku 1963 na 231 East 47th Street otevřel umělecké studio The Factory, nebo o rockovou skupinu Velvet Underground. Od té doby už nebylo loftové bydlení na okraji zájmu. Začala se o něj zajímat i široká střední vrstva. Všichni chtěli finančně dostupné bydlení spojené s přejímáním nového životního stylu. Příliv nových obyvatel do částí měst zastavěného průmyslovými budovami způsobil, že se umělci přesunuli do jiných částí města, převážně ale více na jih Manhattanu do čtvrti jménem TriBeCa (Triangle Below Canal Street). Tím se fenomén loftového bydlení opět rozšířil. Se vzrůstající oblibou byly městské autority nuceny na situaci vzniku loftového bydlení reagovat. Legalizovaly možnost změnit některé budovy z městských průmyslových oblastí na residenční domy.
13
Obr. 4 - The Factory, New York
Obr. 5 - The Factory, New York
Z New Yorku, místa vzniku, se rozšířil trend loftového bydlení do dalších velkých amerických měst jako Los Angeles, San Francisco, Chicago a Detroit. Ze Spojených států pokračovala vlna zájmu o toto nové bydlení do Kanady, kde bylo nejvíce loftů postaveno počátkem 90. let ve Vancouveru v části Gas Town a dále v Montrealu, Torontu nebo Calgary. 4.2.2 Kontinentální Evropa Díky velkému úspěchu v USA bylo jen otázkou času než se loftové bydlení dostane na starý kontinent. Nový koncept bydlení se pokusili prosadit mladí a podnikaví lidé, kteří se seznámili s loftovým bydlením v New Yorku a chtěli totéž aplikovat ve své domovině v Evropě. Jedním z nich byl roku 1970 sochař Yves de La Tour d'Auvergne, který na Boulevard Saint-Germain v Paříži přeměnil starou továrnu na klíče v loftový prostor. V Evropě byl proces rozšiřování loftů pozvolnější. Od počátku 90. let můžeme sledovat velké množství projektů (především v Londýně), ve zbytku Evropy bylo až dodnes loftové bydlení spíše okrajovou záležitostí. Ve Francii, Německu nebo Belgii se občas objevila nějaká rekonstrukce starých průmyslových prostor v prostory bytové. Velké projekty a za nimi stojící developeři byli odrazováni již několikrát zmiňovanou byrokracií, omezeními výstavby, ale i faktem, že v kontinentální části Evropy byl na
14
rozdíl od Velké Británie relativní dostatek moderního bydlení a nebyla tudíž tak velká poptávka po loftovém bydlení. 4.2.3 Velká Británie V roce 1971 v Londýně vytvořil architekt Tony Goddard první loftové bydlení Oliver’s Wharf rekonstrukcí zchátralého viktoriánského skladu čaje v městské části Wapping u řeky Temže. Jedná se o soustavu 23 otevřených, velkoprostorových apartmánů, které byly vybaveny pouze tím nejnutnějším. Bylo to právě z toho důvodu, že se jednalo o první stavbu tohoto typu v Londýně, a nebylo jisté, jak na ni budou lidé reagovat a zda o nový typ bydlení projeví zájem. Poptávka předčila mnohonásobně nabídku. I přesto, že v Evropě byl zájem po tomto novém bydlení relativně velký, lofty nezaznamenaly takový rozmach jako v New Yorku. V západní Evropě bylo loftové bydlení doménou excentrickým, kreativním a majetnějším lidem. Bydlení v loftu se stalo velmi individuální věcí, ne všeobecným hnutím. (Fielding-Banks, Tanqueray 1999).
Obr. 6 - Exteriér Oliver's Wharf, Londýn
Obr. 7 - Interiér Oliver's Wharf, Londýn
Existuje několik důvodů, proč se tak stalo. Stejně jako dříve v New Yorku, i v Evropě městské autority příliš neakceptovaly využívání průmyslových budov za účelem bydleni. Byrokracie, s tímto související, odradila velké množství nadšených zájemců. A i ti, kteří se probojovali srze „úřednický šiml“, neuspěli. Jako například v londýnské oblasti Docklands, kde se developeři pokusili rychle zbohatnout rekonstrukcí starých skladů na drahé jednoložnicové apartmány, které vůbec neodpovídaly základní
15
myšlence loftů. Situace se začala měnit k lepšímu počátkem 90. let, kdy se využilo pomoci známých architektů a designérů, kterým se podařilo skloubit moderní design a genius loci starých průmyslových budov. V osmdesátých letech nastala krize v mnoha hospodářských odvětvích, jež neminula ani Spojené království, následována rozsáhlou privatizací. V devadesátých letech, kdy se ekonomiky západního světa stabilizovaly, byl tak Londýn plný nepoužívaných budov lehkého průmyslu. To vedlo městské úředníky ke změně přístupu, který umožnil změnu průmyslových hal v bytové domy, aby nalákali místní i zahraniční developery. V devadesátých letech tak vznikla na území Londýna skupina loftů. Zajímavým projektem je přestavba staré továrny na výrobu sirek Bryant&May v Bow v londýnské části East End. Tento projekt byl velmi úspěšný především díky své kvalitě, a tak společnost London Buildings pokračovala v rekonstrukci průmyslových budov ve stejném duchu po celém Londýně. Firma se zaměřovala pouze na budovy, jež byly architektonicky zajímavé, a nechávali projekty navrhnout známými architekty. Důležitý byl samozřejmě i marketing, kdy se hrálo na životní styl a romantičnost spojenou právě s loftovým bydlením. (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, s. 24)
Obr. 8 - Bryant&May, Londýn
Obr. 9 - Bryant&May, Londýn
Za zmínku také stojí projekt v Clerkenwell Harryho Handelsmana z roku 1992. Ten koupil starou tiskárnu ve stylu art deco a přeměnil ji na 23 bytových jednotek, které byly surové, nedokončené, což ještě více evokovalo styl původních loftů v New Yorku. Všechny byty byly rychle prodány, a to opět z části díky marketingu a hraní na nový
16
životní styl. Následovalo ještě několik úspěšných projektů, které Handelsman a jeho společnost Manhattan Loft Corporation uskutečnili. Díky tomu opět ožily dávno vybydlené městské části Londýna, jako například Clerkenwell, King’s Cross, Bankside aj. Trend loftového bydlení se postupně rozšířil po celém Spojeném království a dle stejných principů i dále do Evropy. Bylo tak postaveno již několik velkých loftových budov např. v Paříži, Berlíně a Kolíně. (Fielding-Banks, Tanqueray, 1999, s. 27)
4.3 Současnost Přes původně velmi skromné počátky v letech čtyřicátých, padesátých a následně i v šedesátých, se koncem 20. a počátkem 21. století staly lofty výrazně komerční záležitostí. Stále se objevují nové a nové projekty po celém světě, což činí z loftového bydlení celosvětový fenomén dnešních dnů, alespoň co se bydlení týče. V současnosti jsou po světě stovky projektů, které je možné označit za loftové. 4.3.1 Česká republika Loftové bydlení si nakonec našlo cestu i do České republiky, kdy politické a hospodářské podmínky po roce 1989 způsobily řadu zásadních změn. Došlo k ukončení nebo alespoň k výraznému omezení tradiční výroby v řadě starších průmyslových podniků. Výroba malých a středních podniků se postupně přesunula do nově vzniklých průmyslových zón a technologických parků na okrajích měst, jež nabízejí lepší infrastrukturu a zázemí pro jejich podnikání. Důsledkem toho byl prudký růst počtu tzv. brownfields.
17
Obr. 10 - Během rekonstrukce / po rekonstrukci - Wannieck Gallery, Brno
První byty loftového typu se u nás začaly stavět v 90. letech na území Prahy. Jednalo se však spíše o soukromou iniciativu pár nadšenců. Prvním projektem bytového loftového domu byla přestavba původně secesní budovy Nuselského mlýna, jehož rekonstrukce započala v roce 2000 a byla dokončena o čtyři roky později. Autorem přestavby je Alberto Di Stefano. „Ceny loftových bytů významně ovlivňuje lokalita a „dobrá adresa“, kterou se mohou pyšnit. Obecně lze říci, že ceny za 1m2 obytné plochy začínají na 40 až 45 000 Kč, přičemž běžně se vyšplhají nad hranici 55 000 Kč za 1m2. U těch nejexklusivnějších je však třeba počítat s cenou překračující 100 000 Kč za 1m2. Zájemci o loftové byty se dnes rekrutují prakticky ze všech oblasti společenského života a dávno již nejsou výsadou umělců a populárních osobností. Koupě loftového bytu je často pečlivě zváženou investicí, která se v čase vrátí a několikanásobně zhodnotí. Více než cokoliv jiného představuje loft atraktivní životní styl, který si nejen v České republice získává stále vetší oblibu.“ (http://www.svet-bydleni.cz, 2006)
18
4.3.2 Brownfields Pojmem brownfields se označuje nemovitost (pozemek, objekt nebo areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. Často se jedná o ekologicky poškozené a zdevastované výrobní a jiné budovy nebo areály, což v mnoha případech odrazuje soukromé investory od jejich revitalizace.
Obr. 11 - Brownfield Poldovka, Kladno
Obvykle zabírají velké plochy měst, často v lokalitách blízko center s dobrým napojením na dopravní síť. Přeměny brownfieldů jsou obvykle dražší než novostavby, proto je revitalizace nevyužívaných průmyslových budov a areálů finančně podporována snad ve všech vyspělých státech. Obnova těchto areálů je jedním ze způsobů, jak zpomalit zabírání zemědělské půdy k výstavbě na okrajích měst.
19
Obr. 12 - Brownfield Mosilana, Brno-Obřany
Snaha je mimo jiné učinit brownfieldy atraktivnějšími než tzv. „greenfieldy“ (stavby na „zelené louce“) a zachovat historické, urbánní a sociální hodnoty lokalit. V tomto se Česká republika liší od mnoha západních zemí, kdy neexistence tržních cen pozemků v socialismu nenutila továrny, aby místa v centrech měst uvolnila komerčně atraktivnějším projektům. Dnes se regenerací brownfieldů zabývá hned několik státních institucí a organizací, především ale CzechInvest, spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. (http://euro.e15.cz, 2007) Pod pojmem brownfields se v české kotlině rozumí industriální památky nejrůznějšího charakteru, nejčastěji se jedná o budovy jatek, bývalé textilky, městské pivovary a sklárny. Již několik let probíhá průzkum, který se snaží zmapovat brownfields na našem území a vytvořit ucelenou jejich databázi. Za touto činností stojí již výše zmíněná agentura CzechInvest ve spolupráci s krajskými úřady.
Krom propagace
obnovy starých průmyslových areálů nabízí agentura možnost získat finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo strukturálních fondů Evropské unie.
20
5 ZÓNOVÁNÍ BYTU 5.1 Prostorové zóny Jako prostorové zóny označujeme ty části bytu, které slouží k naplňování potřeb jeho obyvatel z hlediska jejich společného života v bytě.
Tyto části můžeme dále dělit
na společenskou a privátní část bytu (Hála, 2009, s. 37). 5.1.1 Společenská část bytu Společenská část bytu slouží nejen ke společnému životu jeho obyvatel, ale také pro styk se známými, přáteli nebo jinými cizími osobami pohybujícími se po bytě. Ve většině případů se jedná o kuchyni, jídelnu a obývací pokoj, tedy prostory určené ke stravování, vaření, zábavě a sledování televize či jiných médií. Společenská část bytu je určena pro společenský život obyvatel bytu, ale i návštěvy cizích osob, a tak by měla být v přímé návaznosti na vstup do bytu. Zároveň by měl být zajištěn pohyb návštěv mimo část privátní – jedná se např. o přístup na toaletu, případně do koupelny. Vhodné tedy je při návrhu bytu počítat se dvěma toaletami – jedna v části společenské a druhá v části privátní. 5.1.2 Privátní část bytu Část bytu, označována jako privátní, by měla sloužit pouze obyvatelům bytu. Jedná se o ložnici, dětský pokoj, šatny, komory, technickou místnost, místnost pro zájmy a koníčky, nebo koupelny a toalety, které mohou být přidružené přímo i k jednotlivým ložnicím. Můžeme sem zařadit i pracovnu, záleží však na tom, zda se v ní uskutečňují např. pracovní schůzky s klienty a kolegy (spíše společenská část bytu), nebo jde pouze o místo, kde může člověk nerušeně pracovat na úkolech spojených se svým zaměstnáním, bez účasti osob cizích, jež byt trvale neobývají.
21
5.2 Funkční zóny Každý byt by měl splňovat základní potřeby bydlení a být správně dispozičně zařízený. Měl by splňovat tři základní funkce, jež jsou bezproblémová komunikace, pohyb po bytě a jednotlivých místnostech, vstup do bytu a odchod z něj. Dále by měl byt umožňovat požadované činnosti v bytě, jako je spánek, vaření, konzumace jídla, hygienické, pracovní a společenské činnosti, každé bydlící osobě, a to buď individuálně, či společně. Třetí funkcí je splňování nároků bydlících osob na ukládání osobních věcí nebo věcí potřebných pro bydlení a jeho provoz. (Hála, 2009, s. 115) Z výše vyjmenovaných potřeb se ustálilo dělení dle funkcí bytu na jednotlivé zóny – zóna komunikační, úložná a zóna činností. Podrobněji jsou rozvedeny níže v této kapitole. 5.2.1 Komunikační zóna Základní osou celého bytu je právě zóna komunikační. Prostupuje skrz všechny místnosti. Je ohraničená vstupy a výstupy z místností, které v sobě zahrnuje. Sahá od vchodu, přes průchozí místnosti až do místností uzavřených a jde dále k vnějším otvorům (okna a dveře na terasu, balkón aj.). Slouží k pohybu po bytě a k přístupu do jednotlivých místností a k jejich zařizovacím předmětům, a proto musí být vždy volná a nesmí zde být umístěny žádné zařizovací předměty či nábytek. Při opomenutí těchto zásad se stane byt dispozičně zcela nefunkční. Komunikační prostor by měl být řešen jednoduše a funkčně, neboť svým tvarem vymezuje možnosti a charakter pohybu člověka, včetně manipulace s předměty. (Hála, 2009, s. 116) Zóna má být široká minimálně na šířku dveří – umožňuje únik pro případ požáru nebo jiné události vyžadující opuštění prostoru, pohyb osob s předměty (přenos jídla, špinavého/čistého oblečení aj.) nebo osoby tělesně postižené. Dále má zóna umožňovat přístup ke všem zařizovacím předmětům, nábytku, prvkům řídící technologie místnosti (vypínače osvětlení, regulátory topení a vzduchotechniky) a umožnit jejich funkční používání. Je třeba počítat s pohybem více osob v jedné místnosti, a vyčlenit tak prostor
22
pro jejich vzájemné míjení. Komunikační zóna tak určuje polohu ovládacích prvků místnosti, zásadně ovlivňuje dispozici bytu a určuje umístění nábytku a jiných úložných prostor. (Hála, 2009, s. 117) Dimenzování částí komunikačního prostoru vychází jednak z antropologie člověka, rozměrů jeho těla, rozměru prostoru potřebných k pohybu v prostoru, dále např. z rozměru zařizovacích předmětů, které je nutno v domácnosti přemisťovat v rámci jednotlivých činností (čisticí prostředky, odpadky, nakoupené potraviny atd.). Rozměr komunikačního prostoru ovlivňují také zařizovací předměty, které je třeba do bytu také nastěhovat nebo z bytu vystěhovat, a již výše zmíněný pohyb člověka s tělesným postižením nebo člověka jen s dočasně omezenou mobilitou. Minimální šířka pro pohyb dospělé osoby je 600 mm, pokud osoba nese zavazadlo, je minimální šířka 800 mm, dvě míjející se osoby potřebují prostor 1200 mm. Dveřní otvory jsou dimenzovány minimálně na šířku 700 mm, obvykle se ale používá rozměr 800 mm, což je šířka, kterou projede invalidní vozík. Minimální šířka dveří (700 mm) se používá pouze u vstupu do místností, které kvůli svým půdorysným rozměrům neumožňují šířku vyšší. Jedná se nejčastěji o spížky nebo toalety. Do ostatních místností se použijí dveře o rozměru 800 mm. Dříve používaný rozměr 600 mm již normy neumožňují v novostavbách použít. ( ČSN 73 4301, 2004, s.17) Je třeba myslet i na správné dimenzování prostor s větší kumulací osob. Obvykle se jedná o vstup do bytu, tedy předsíň, a také společenskou část bytu.
Nelze
ale opomenout tzv. komunikační uzly, kde dochází k dělení komunikační zóny směrem do jednotlivých místností. Ve většině případů se jedná o prostor v blízkosti dveří směrem k hlavním vchodovým dveřím. Proto se dveře v bytech otevírají vždy dovnitř do místnosti (výjimkou jsou pouze místnosti, které pro své malé rozměry otevírání dveří dovnitř neumožňují). Pro zvýšení bezpečnosti a lepší orientaci se dveře ve valné většině případů otevírají křídlem směrem k bližší straně místnosti. (Hála, 2009, s. 121)
23
5.2.2 Zóna činností Tato zóna se nachází v jednotlivých místnostech, kde dochází k různým činnostem v bytě. Navazuje vždy na prostor komunikační zóny a tvoří největší část prostoru bytu. Rozdělení bytu na jednotlivé místnosti je důsledek toho, že nelze všechny činnosti vykonávat v jednom prostoru. Jednotlivé místnosti jsou vybaveny nábytkem a zařizovacími předměty sloužícími či umožňujícími vykonávání daných činností. Pomůcky nezbytné pro určité činnosti je vhodné ukládat přímo v místnosti v rámci zařizovacích předmětů a vybavení zóny. V některých případech na sebe mohou jednotlivé zóny přímo navazovat a být součástí jedné místnosti – obvykle např. vaření a konzumace jídla (Hála, 2009, s. 118). V posledních letech dochází ale i ke slučování dalších zón, které spolu na první pohled příliš nesouvisí, konkrétně ložnice a koupelny. Nejedná se však zatím o masově používané řešení, spíše jde o trend nastolený některými výrobci nábytku a interiérovými designéry. Mezi základní činnosti související s bydlením se řadí např. odpočinek, spánek, sex, hygiena, příprava potravy a stravování, sociální interakce s osobami obývajícími prostory bytu nebo sledování médií. Do doplňkových činností patří činnosti související s provozováním koníčků, sportem, učením, hraním, ale také návštěvy. Všechny tyto činnosti vyžadují určité nábytkové vybavení nebo zařizovací předměty. Důležité jsou jejich rozměry, které následně ovlivňují komfort v užívání bytu. Krom toho je třeba brát v úvahu i souběžnost činností probíhajících v bytě. Například při spánku, který obvykle probíhá u všech osob v bytě ve zhruba stejnou dobu, má každý své lůžko nebo při stravováním je předpoklad, že bude probíhat současně pro všechny obyvatele. To neplatí např. pro používání koupelny nebo toalety, kde je fluktuace osob rozmělněna. (Hála, 2009, s. 124) 5.2.3 Zóna úložná Úložná zóna navazuje na obě výše zmíněné zóny a je součástí jednotlivých místností. Primárně navazuje na zónu komunikační, kdy slouží k ukládání věcí určených pro různé činnosti i osobního majetku. Sekundárně navazuje na zónu činností, kdy při této
24
návaznosti se jedná o věci určené k některé z činností, pro které je určena příslušná zóna činností. Obecně se však jedná o prostory určené k ukládání věcí, jež jsou nezbytné pro vykonávání činností v bytě, nebo jsou v bytě uschovány jako součást majetku. V bytě se většinou jedná o celou řadu jednotlivých zón, jež slouží k ukládání věcí. Dispozičně by měly být zóny řazeny, tak, aby poblíž vstupu do bytu, byly ukládány věci k činnostem uvnitř i vně bytu. Zóna je již z podstaty věci vybavena nábytkem sloužícím k ukládání věcí – vestavěné a solitérní skříně, komody, police a policové systémy, věšáky aj. (Hála, 2009, s. 119-120) Úložná zóna bývá mnohdy při návrhu dispozice bytu opomíjena, což je velká chyba. Vždy se musí počítat s prostory pro ukládání nejrůznějších předmětů, ať už se jedná o oblečení, obuv, bytový textil, nebo potraviny a jiné předměty pro hospodaření v bytě. Samozřejmostí by měl být i prostor pro uložení sportovních pomůcek (kola, lyže, sáňky aj.), věcí pro rekreaci (stany, spacáky aj.) nebo nářadí pro drobné opravy. Dále je třeba počítat i s tzv. odkládacími prostory, kde jsou předměty uloženy jen dočasně. Většinou jde o odložení oděvů a obuvi návštěv. K ukládání výše zmíněných předmětů lze použít buďto celé místnosti k tomu určené nebo jen úložný nábytek. Nejčastějšími místnostmi pro ukládání jsou spíže, komory a šatny. U rodinných domů navíc sklepy a garáže. Místnosti se nacházejí v různých částech bytu/domu podle své návaznosti na ně. Například spíž bývá v těsné blízkosti kuchyní a je určená k ukládání potravin, jež nevyžadují uložení přímo v lednici. V posledních letech je trend tyto místnosti nahrazovat potravinovými skříněmi, což není totéž, neboť ve spíži je nižší teplota, než pokojová teplota ve skříních. Šatny se stávají stále častější součástí větších bytů, kam je možné uložit oblečení. Nachází se běžně v blízkosti ložnic nebo vstupní haly a dispozičně může být řešena několika způsoby. Komory slouží k ukládání různých předmětů, záleží na potřebách obyvatel bytu. Mnohdy se využití odvíjí od jejího umístění – vně nebo uvnitř bytu. V garáži se obvykle ukládají věci související s provozem a údržbou automobilu nebo sportovních potřeb. Posledním z výše zmíněných je sklep. Opět záleží na umístění – zda se jedná o sklep v bytovém domě (obdobné využití jako komora), nebo v rodinném domě
25
(podobné využití jako spíž). Méně prostorově náročné jsou skříně, komody, policové systémy apod., jejichž rozměr se odvíjí od rozměrů ukládaných předmětů. Typ úložného nábytku se odvíjí od předmětů, které se do něj budou ukládat, od místnosti, kde se bude nacházet, a způsobu, jakým budou předměty ukládány. Rozměr nábytku poté souvisí s rozměry a množstvím věcí v něm ukládaných. Z výše napsaného je tedy nutné zvážit všechny požadavky na ukládání a počítat s nimi při řešení výsledné dispozice bytu nebo rodinného domu.
5.3 Vertikální a horizontální dělení 5.3.1 Horizontální dělení Horizontálním zónováním se označuje členění bytu nebo domu na patra, v případě loftového bydlení se jedná o rozdělení prostoru vestavbou galerie, čímž se oddělí ve většině případů zóna společenská od zóny privátní. Obdobné řešení je i u rodinných domů, kdy v nižším patře jsou místnosti určené pro styk s návštěvami a v horních patrech prostory sloužící jen pro osoby trvale obývající dům. Takto horizontálně rozdělený prostor je spojen většinou schodištěm, méně často výtahem. 5.3.2 Vertikální dělení Dělení prostoru vertikálně znamená dělení prostoru půdorysně, tedy nejběžněji různými příčkami, zdmi, panely nebo textiliemi. Při použití pevné zábrany, zdi, vznikají jednotlivé místnosti (v případě uzavřeného prostoru, vstup do místnosti je možný dveřmi) nebo jednotlivé zóny (při použití jen jedné stěny pro optické oddělení prostoru). Je možné použít i různé alternativy, jež jsou mnohem variabilnější, a umožňují tak častější a výraznější změny v prostoru. Používají se k tomu textilní závěsy, různé posuvné panely apod. V loftových bytech (v původním slova smyslu) se vertikální dělení téměř zcela vytratilo, použito bylo jen pro oddělení toalety, příp. koupelny. Ostatní místnosti známé z běžných bytů byly jen v prostoru naznačeny, a tvořili tak na sebe navzájem navazující zóny, jež nebyly pevně odděleny.
26
6 TRENDY V BYDLENÍ Slovo „trend“ znamená obecné směřování, nebo vývojovou tendenci, sledovaného jevu. Sledování určitých trendů je dlouhodobou záležitostí, která obnáší pravidelné navštěvování veletrhů a výstav, sledování nově vzniklých produktů a jejich následné porovnávání, ať s produkty minulými, současnými nebo budoucími. Mezi nejvýznamnější evropské veletrhy patří Salone Internazionale del Mobile v Miláně a IMM Cologne v Kolíně nad Rýnem. Právě tyto veletrhy určují trendy v bydlení a designu nábytku nejméně na následující rok. Z veletrhů pořádaných na území České republiky lze zmínit Mobitex v Brně, Pragointerier, For Habitat v Praze nebo každoročně pořádanou výstavu Designblok, kde jsou k vidění trendy v designu obecně.
Obr. 13 - Loga některých veletrhů a výstav
V této části práce budu vycházet především z vlastních zkušeností získaných návštěvou zatím posledního veletrhu IMM Cologne, který jsem navštívil v rámci školního zájezdu ve dnech 14. a 15. ledna 2013. Zohledním také trendy, jež bylo možné pozorovat na veletrhu Mobitex nebo výstavě Designblok v loňském roce. Zaměřím se především na trendy týkající se společenské části bytu, tedy kuchyní a obývacích pokojů, ale zmíním i obecné trendy a používané materiály nejen v těchto zmíněných místnostech.
27
6.1 Současné trendy 6.1.1 Propojování zón Tento trend je již několikrát zmíněn v textu této práce. Jedná se o propojování více zón, nejčastěji o propojení kuchyně a obývacího pokoje. Tento trend trvá již řadu let a je stále populární. Nespornou výhodou tohoto řešení je fakt, že i v malém bytě může díky sloučení dvou malých místností vzniknout jedna velkoryse pojatá místnost. Osoba, která připravuje pokrm, není vyčleněna ze společenského života probíhajícího v obývacím pokoji. I z přípravy jídla se tak může stát společenská událost. Nejčastěji se zmíněného propojení kuchyně s obývacím pokojem dosáhne vybouráním (nenosné!) příčky a vybudováním barového pultu, jež prostory opticky oddělí, avšak zachová celkově prostorný dojem z místnosti. Pult tak může z jedné strany (z pohledu obývacího pokoje) sloužit právě jako barový pult, ze strany druhé jako součást kuchyňské nábytkové sestavy obsahující např. úložný prostor.
Obr. 14 – Propojení kuchyně a obývacího pokoje
Obr. 15 – Propojení ložnice a koupelny
Za negativní vlastnost takto propojených zón lze považovat nepořádek vzniklý vařením a ztrátu soukromí, kdy osoba vařící v kuchyňské části může být rušena děním v obývací části. I rušivé zvuky vznikající při vaření nemusejí být příjemné při odpočinku nebo při sledování médií. Je třeba dbát i na vhodně zvolený odsavač par a pachů, jež musí být výkonný ale zároveň tichý, aby umožnil komfortní fungování místnosti.
28
Samozřejmostí by měla být designová a materiálová jednota a provázanost nábytku v obou částech místnosti. Slučování zón se v posledních letech týká i ložnic a koupelen. Použití je možné v případě, že koupelna je určená pro osoby, které spolu žijí v jedné ložnici, tedy pro partnery, kteří nevyžadují mezi sebou takové soukromí. Až čas ukáže, zda se dočká obdobné popularity jako slučování kuchyní a obývacích pokojů, nebo se jedná pouze o „výstřel do tmy“ ze strany prodejců nábytku a interiérových designérů. Pravidla by i v tomto případě měla platit obdobná, tedy že část koupelnová navazuje na vybavení ložnice a opačně. Výhodou takového řešení může být opět otevření a provzdušnění prostoru. V bytech, kde je problém se suchým vzduchem, může přispět ke zvýšení vlhkosti a záporných iontů v ložnici. Nevýhodou může být nežádoucí rušivé využívání obou zón, např. v případě pozdního příchodu, nebo naopak brzkého odchodu partnera a nutností využití koupelnové části, zatímco druhý z partnerů ještě spí. 6.1.2 Prolínání interiéru s exteriérem Stále častěji je možné v nových interiérech pozorovat návrat zeleně. Slouží jako dekorace, očišťují okolní vzduch, zvlhčují jej, dodávají kyslík do místností nebo může být čistě funkční – lze je využít jako bylinky k vaření. Rostliny se nově neumisťují na květinové stolky, do rohu místnosti nebo na parapety oken jako dříve. Zvyšují kvalitu vnitřního prostředí a jsou používány hojně jako zelené stěny, které vymezují jednotlivé zóny nebo zkrášlují stěny místností. Mohou se zavěšovat na strop nebo integrovat přímo do nábytku. Díky živým stěnám se vrací příroda zpět do interiérů, vytváří tak příjemné pracovní prostředí a vnášejí život do moderních interiérů.
29
Obr. 16 – Závěsné květiny
Obr. 17 – Zelené stěny
Patrný je vliv exteriéru na interiérový nábytek, který je odolný i proti rozmarům počasí. Nově je k dispozici i sedací nábytek čalouněný, který je příjemný a měkký, vyrobený ze speciálních textilií, jež je zároveň odolný a prodyšný. Lze jej tak použít jak pro interiér, tak exteriér bytu. 6.1.3 Barvy a materiály Barev letošního roku je nespočet. Společnosti zabývající se výrobou barev se předhání v představování barev roku 2013. Na veletrhu v Kolíně nad Rýnem byla barvou roku vyhlášena barva modrá. Může se užívat ve velkém množství kombinací, které umožňují oživit interiér. K této hlavní barvě roku ale patří další barevné palety, kde nechybí pastelové barvy nebo tóny pálené hlíny či zmrzliny. V potahových textiliích byly k vidění především odstíny béžové a šedé a to bez vzorů. Často se také objevovaly například barvy citrusů nebo teplejší neutrální barvy, různé odstíny modré, zelenomodré nebo zelené.
Obr. 18 – Barvy roku 2013
30
V Kolíně nad Rýnem byly často k vidění i nejrůznější pleteniny. Nejčastěji byly využity na doplňcích (polštáře a přehozy), ale také na pohovkách, křeslech nebo židlích, kde úplet tvořil vlastní pružný sedák. Čalouněný nábytek se drží jednodušších tvarů, výrazná je inspirace léty šedesátými, kdy se na kostru nábytku používá přírodní dřevo s precizním řešením konstrukčních spojů a detailů. Do popředí zájmu se dostávají nově lněné textilie. Stále pokračuje trend přírodních materiálů a především surového dřeva. To najde uplatnění na podlaze, stěně nebo i stropě. Výrazně posílil podíl dřeva se zdůrazněným přirozeným vzhledem, kterého je docilováno několika způsoby. Od nejhrubších štípaných povrchů, přes drásané až po všechny možné vzájemné kombinace podpořené strukturovaným frézováním apod. Opomenout nelze také povrchovou strukturu s ponechanými stopami po příčném řezu. Objevily se i některé nové materiály, napodobující hrubou povrchovou strukturou štípaného dřeva. Opět se vrací trend patinování, což dělá interiéry pocitově teplejší a útulnější.
Obr. 19 – Pletenina
Obr. 20 – Použití dřeva v interiéru
Dominantním se stává použití tvrzeného skla snad na všech částech nábytku ať kuchyňského nebo obývacího pokoje, a to buďto na čelních pohledových plochách, nebo jako obkladový panel. Objevují se ale i další materiály jako beton, kůže, keramika nebo kov.
31
Nejen v kuchyních ale i obývacích pokojích se tlačí do popředí použití přírodních barev a to především různé odstíny hnědé a šedé. Nejčastěji se ale stále používá neutrální bílá barva. Pro korpusy skříní se používá dřevodekor, čelní plochy jsou potom bílé, případně v kombinaci s dalším dřevodekorem. Časté byly dekory s imitací kovu či betonu, a to v několika barevných odstínech. Pokračuje obliba digitálního tisku použitého na skleněných tabulích a obkladech nebo plochách dvířek. Možné je využít také technologii tzv. grafoskla, což je sklo s vnitřním grafickým motivem nebo látkou. Je určené pro nejrůznější použití, např. na obklady kuchyňských linek, na dělící stěny nebo na různé typy dveří. Kvůli bezpečnosti je použito kalené sklo podlepené bezpečnostní fólií.
Obr. 21 – Použití skla na kuchyňské lince
Obr. 22 – Obložení stěny grafosklem
6.1.4 Typologie Obecně se dá říci, že je nábytek stále menší a flexibilnější, neboť stále roste počet svobodných lidí (tzv. singles) žijících v menších prostorách, kterým vyhovuje drobný a multifunkční nábytek. To se projevuje nejen u čalouněného nábytku, ale také u jídelních a hlavně u pracovních stolů. I nábytkové stěny jsou stále kompaktnější a štíhlejší. Moderní zákazníci díky digitalizovaným informacím již nepotřebují tolik úložného prostoru. Vliv na to má také miniaturizace a zvyšování kapacity přenosných médií, jako jsou paměťové flash a blue-ray disky, které postupně vytlačují dnes ji zastaralé CD a DVD. Za posledních pět let raketově stoupá obliba tzv. elektronických čteček a tabletů, jež nenápadně vytlačují klasické knihy. Technickou novinkou jsou
32
dotykové nebo pohybové senzory pro otevírání skříněk a vitrín. Úložný nábytek v obývacích pokojích se stále více zavěšuje na zdi, což zvyšuje komfort užívání nábytku a snazší údržbu. Časté je také částečné nebo úplné zapuštění skříněk a polic do plochy zdí, což celý prostor ještě více opticky vyčistí.
Obr. 23 – Tablet namísto knihovny
Obr. 24 – Otevření skříňky dotykem
„Jako typologickou zajímavost jsem zaznamenala zvětšení hloubky spodních skříněk na 80 cm (výsuvné mechanismy umožňují přístup k uloženým předmětům), z čehož je 60 cm využito na pracovní desku a 20 cm na bezprostřední ukládání – dokonalé využití prostoru. Zajímavý byl i zasouvací mělký úložný prostor z boku sestavy. Oproti minulým letům bylo k vidění více výškově stavitelných kuchyňských bloků, často s dvojím dělením, případně s vysouváním vnitřního úložného prostoru (například firma ALNO). Ovládací zařízení je osazeno přímo v pracovní desce. Správnou výšku pracovních ploch dle tělesné výšky uživatele doporučí zákazníkům nové zařízení – ergonometr, který vychází z výšky ohnutého lokte při práci.“ (Kanická, 2013) 6.1.5 Technologie Trendy týkající se kuchyňských technologií jsou jasné – elektronicky úsporné a inteligentní spotřebiče. To umožňuje indukční technologie, která se na veletrzích stává stále dominantnější. Výrobci se předhánějí v řešení nových povrchů a ploch varných desek, jež mají být snadněji udržovatelné, variabilnější a intuitivnější pro svého uživatele. Novým trendem je barevný ovládací display, který umožňuje přesnější rozpoznání teploty varných zón. Displej také přehledněji zobrazuje aktivované funkce
33
prostřednictvím intuitivních symbolů namísto použití pouhých LED. Dosavadní vývoj ukazuje na sílící trend dotykového ovládání především u varné techniky. Důvodem je komfort obsluhy i jeho atraktivní vzhled. Moderní spotřebiče se stále více stávají nejen funkčním, ale také designovým doplňkem moderního bydlení. Předpokládá se, že bude senzorové dotykové ovládání nadále vyvíjeno jako hi-tech. Spotřebiče dnes již navíc nejsou vyvedeny pouze v černé barvě ale stále častěji i v bílé. U vodovodních baterií je zajímavý trend - okamžitá dostupnost vařící nebo chlazené vody. Je však nutné dodržení bezpečnosti proti opaření, a to především dětí.
Obr. 25 – Spotřebiče v bílém provedení
Obr. 26 – Integrování LED do spotřebičů
O slovo se hlásí stále oblíbenější smartphony a tablety, které je možné díky speciálním aplikacím použít k ovládání spotřebičů, a nejen jich, v domácnosti. Je možné sledovat např. čas a způsob vaření, spotřebovanou energii nebo si navolit optimální spotřebu a načasování. Své využití najdou ale chytrá mobilní zařízení i při sledování médií, kdy mohou sloužit jako dálkové ovládání ať k domácímu kinu nebo hi-fi soustavě, regulaci osvětlení nebo k nastavení vytápění v místnosti. Lze předpokládat stále širší využití těchto zařízení skrze bezdrátovou síť v našich bytech, záleží jen na fantazii výrobců bytové elektroniky. Svítidla jsou řešena ve všech možných tvarech a materiálech. Krom skla, papíru a plastu je populárním materiálem plst, která hraje všemi možnými barvami. Možné je řešit svítidlo naprosto minimalisticky, a to pouze samostatným zavěšením žárovek – zde pak
34
hraje velkou roli způsob instalace, použitý materiál a barva závěsu. Samozřejmostí jsou ale stále neobvyklé tvary a křiklavé barvy stínidel jak u lustrů, tak stojacích lamp. Již řadu let je používána technologie LED. Nyní ale nachází využití nejen v podobě úsporných svítidel, ale integruje se do nábytkových hran a ploch, a vytváří tak zajímavé světelné efekty.
Pokud bych měl interiér pro rok 2013 s trochou nadsázky shrnout jen do několika slov, pak by měl být moderní byt vybaven sklem, přírodním materiálem, modrou barvou, jednoduchými a zároveň barevnými světly a pletenými vzory.
6.2 Vize blízké budoucnosti V této části práce nechci poukazovat a rekapitulovat dnes již ikonické vizionářské koncepce např. Visiona II od Vernera Pantona z roku 1970, Z-Island od Zahy Hadid (2006) nebo Futuristik Kitchen od Ora Ita pro firmu Gorenje. Chci upozornit na dnes již existující technologie, které je možné využít při tvorbě dnešních interiérů, případně v blízké budoucnosti. Sklo je materiálem budoucnosti. Ač tato fráze zní jako klišé, je tomu nejspíše tak. Již dnes výrobci představují nejrůznější technologie, kterých je sklo součástí. Dá se tak v extrémním případě očekávat interiér pokrytý sklem a nejrůznějšími technickými a technologickými „vychytávkami“. Opět upozorňuji, že se ve své podstatě nejedná o žádné sci-fi, vše je již dnes možné vyrobit. Hlavní překážkou v masivním rozšíření je ale jeho cena. I přesto je ale dobré na tyto nové technologie upozornit již dnes, kdy nejsou zatím běžně dostupné. 6.2.1 Elektricky stmívatelné sklo V blízké budoucnosti už nebude potřeba zatmavovat sklo jen pomocí žaluzií nebo záclon. Několik let již existují okenní systémy, které mohou elektronicky snížit
35
světelnou propustnost skla. Nově korejští výzkumníci představili řešení, které odbourává dřívější nevýhody této technologie – vysoká cena, nespolehlivost a velké množství toxických látek pro výrobu. Využití lze nalézt jak u zatmavení oken, tak u zneprůhlednění skleněných přepážek mezi místnostmi. Systém zatmavování může být doplněn o klimatické či světelné čidlo, které ovládá propustnost skla podle venkovních podmínek. Výsledkem může být lepší tepelný komfort a nižší náklady za topení. (http://www.ekobydleni.eu, 2011)
Obr. 27 + Obr. 28 – Ukázka elektricky stmívatelného skla
6.2.2 Průhledné solární panely Trojici vědců Yang Yang, Rui Zhu a Paul S. Weiss se podařilo vytvořit novou generaci fotovoltaických článků, které jsou pro lidské oko z 66 % průhledné. Průhledné jsou tak i vodiče, které byly místo starých neprůhledných kovových nahrazeny průhlednými ze stříbrných nanovláken a nanočástic oxidu titaničitého. Nový typ panelů pohlcuje především infračervené záření, tedy tu část světla, jež není lidským okem viditelná. Panely mohou být připevněny na skleněných částech budov, aniž by výrazně omezili výhled z budovy. Předpokládá se využití těchto solárních panelů v tzv. chytrých oknech nebo přenosné elektroniky. Vyráběny jsou z polymeru, jsou lehké, ohebné a lze je vyrábět ve velkém množství za nízké náklady. Umožňují tak ještě větší rozšíření panelů a využití tohoto způsobu výroby energie. (http://www.ekolist.cz, 2012)
36
Obr. 29 – Průhledný solární panel v porovnání s běžným sklem
6.2.3 Průhledné dotykové displaye Již minulý rok společnost Samsung na výstavě IFA 2012 představila 46 palcový transparentní LCD. V roce letošním vystavovala na výstavě CES 2013 v Las Vegas společnost Il Woo obdobný dotykový display integrovaný tentokrát do dvířek kuchyňské skříňky. Využití může být stejné jako u dnešních tabletů nebo je lze použít k zatmavení skla. V budoucnu by tak mohlo být možné díky takto umístěnému displayi do dvířek kuchyňské skříňky sledovat televizi, vyhledat recept na internetu nebo přímo při vaření komunikovat se svými blízkými na dálku. Již tento rok by se měly začít displaye prodávat na volném trhu.
Obr. 30 – Průhledný display použitý na okně
Obr. 31 – Průhledný display použitý na vitríně
37
6.2.4 Bezdrátové nabíjení Technologie bezdrátového nabíjení není žádnou novinkou. Již dnes se jedná o plně funkční a komerční záležitost. Bezdrátově lze nabíjet mobilní telefony, tablety, notebooky, elektrické vozy a další elektroniku. Existují základní tři metody nabíjení rádiové, indukční, nebo s využitím rezonance. Nabíjení rádiové se používá pro nabíjení menších zařízení, jako jsou hodinky, pomůcky pro nedoslýchavé, lékařské implantáty nebo mobilní telefony. Indukční nabíjení se používá pro středně velká zařízení - mobilní telefony, MP3 přehrávače nebo tablety. Pro zařízení vyžadující velké množství energie se používá nabíjení s využitím rezonance (např. notebooky, elektrické automobily, roboty, vysavače). Prudký rozvoj nastal před několika lety, kdy se podařilo odstranit neduhy spojené s tímto způsobem nabíjení, jímž je např. nižší účinnost a efektivita a tím vyšší spotřeba energie. V tomto roce se však na trhu objevují bezdrátové indukční nabíječky, které mají srovnatelnou ztrátovost jako běžné kabelové nabíječky. V budoucnu se tak dá počítat s širokým využitím v celé domácnosti, kdy už nebude potřeba řešit v interiéru elektrické zástrčky, jejich rozmístění nebo ideální počet. Elektrický spotřebič se bude nabíjet skrze kuchyňskou nebo stolovou desku díky integrovaným cívkám, které umožní přenos elektrické energie z integrované nabíjecí podložky do přístroje. (http://mobilizujeme.cz, 2012)
Obr. 32 – Indukční nabíjení telefonů
Obr. 33 – Rezonanční nabíjení automobilů
38
7 VLASTNÍ NÁVRH Vlastní návrh, jenž je součástí této diplomové práce, se skládá ze dvou částí. Tou první je návrh interiéru do konkrétního prostoru - kapitola 7.1. Interiér. Druhou částí je návrh užitného předmětu do daného interiéru - kapitola 7.2 Návrh užitného předmětu.
7.1 Interiér Prostor k návrhu interiéru byl zvolen dle trendů v bydlení, které jsou uvedeny v předchozích kapitolách práce. Jedná se o starou průmyslovou budovu, která bude v budoucnu přestavěna na objekt z části obytný a z části komerční. Návrh se zabývá pouze bytovými prostorami v prvním patře budovy.
7.1.1 Lokalita a historie Objekt se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště v ulici Klukova. V nejbližším okolí se jedná o jedinou průmyslovou budovu výrobního typu. Celá ulice je s výjimkou této budovy tvořena rodinnými domy se zahradami, příp. drobnými komerčními budovami, které architektonicky nevybočují z okolní zástavby. Je zde dobré dopravní napojení na ulici Hradišťskou a následně Brněnskou, které se napojují na mezinárodní silnici E50 vedoucí přes Bučovice a Slavkov u Brna přímo do moravské metropole. Do krajského města Zlín je napojení možné přes silnici I. třídy I/50. Město dále leží na železniční trati Břeclav-Přerov.
Obr. 34 – Poloha objektu
39
Budova byla dříve využívána k výrobě a skladování nábytku. Jedná se tedy o průmyslový objekt, který není v současné době pro tyto účely využíván. Dům, pro účely diplomové práce bytová jednotka, má okna orientovaná na východ (ložnice a obývací pokoj) a západ (dětský pokoj, terasa, kuchyně).
7.1.2 Současný stav V současnosti je budova nevyužívána a veškeré stroje dříve sloužící k výrobě nábytku jsou vystěhovány. Rozměr stávajícího prostoru je 8 x 27,45 m, výška 3,2 m. Podlaha je masivní smrková, avšak značně poničená předchozím provozem v budově. Elektrické rozvody jsou původní, stejně jako rozvody vody. Ty je nutno při budoucí rekonstrukci vyměnit za nové společně s rozvody topení, které jsou rovněž původní. Přísun denního světla je zajištěn dřevěnými třídílnými okny s dvěma křídly a dolním světlíkem a luxferovými okny. Do patra vede schodiště (společný vstup pro přízemí i patro) nebo starý průmyslový výtah.
Obr. 35 – Pohled na exteriér objektu
Obr. 36 – Výtah a vstup do prostoru v 1. NP
40
Obr. 37 – Interiér objektu
Obr. 38 – Pohled na celý prostor 1. NP
7.1.3 Půdorysné řešení Navržená dispozice bytu má plochu zhruba 145 m2, nezabírá tedy celé podlaží, ale pouze jeho část. Ve zbylé části je počítáno s kancelářemi a zasedací místností určenými pro podnikání majitelů bytu - ta má půdorysnou plochu 72 m2. Části s kancelářemi se v této práci nevěnuji, hlouběji se dále zaměřím na řešení interiéru samotného bytu pro tříčlennou rodinu. Dispoziční řešení bytu je 3+kk. Obsahuje dětský pokoj, ložnici rodičů s vlastní šatnou, obývací pokoj, prostornou kuchyni. Součástí bytu jsou dvě koupelny s toaletou, technická místnost, spíž v těsné blízkosti kuchyně, prosklená krytá terasa, šatna vytvořená ze starého výtahu a komora přístupná z vnějšku bytu.
41
Obr. 39 - Půdorysné řešení
Obr. 40 - Členění bytu
42
První verze dispozičního řešení byla navržena tak, že byl vstup napojen přímo na část privátní a až následně bylo možně dostat se do části společenské. Tato varianta je také možná, ale nakonec vyhrála verze druhá, tedy že se vstupuje přímo do společenské části a zóna privátní je izolovaná od části společenské, a zóny se tak navzájem nekříží. 7.1.4 Zóny v bytě 7.1.4.1 Prostorové zóny
Obr. 41 - Prostorové zóny
43
7.1.4.2 Funkční zóny
Obr. 42 - Funkční zóny
7.1.5 Provedení interiéru 7.1.5.1 Podlahy Ač se nejedná o typický prostor pro návrh loftu, chtěl jsem alespoň částečně tohoto efektu docílit použitými materiály. To umožňuje právě použití pohledové betonové stěrky, která použitím na podlahách dodává prostoru syrový dojem. Materiál může na někoho působit studeným dojmem, avšak jelikož není byt vysoký jako běžně řešené lofty, neměl by být problém s temperováním prostor. Podlaha je vhodná k použití jak do společenských i privátních zón bytu, tak především kuchyně a do koupelen. Povrch je matný, vodoodpudivý a odolný proti mechanickému poškození. Navíc je bezespárý, a tak se dobře udržuje. Použitím na všech podlahách v bytě jsou jednotlivé místnosti sladěny a plynule na sebe navazují.
Obr. 43 – Betonová stěrka použitá na podlahy
44
7.1.5.2 Stěny Staré stěny jsou v současnosti znečištěné a zničené předchozí činnosti v prostorách staré výrobny nábytku. Je proto nutné zdi očistit a zbavit je staré omítky. Následně je třeba nanést novou jemnou, tzv. fajnovou, omítku. Počítáno je primárně s bílou barvou na stěnách. Jen místy je stěna řešena stěrkou stejně jako podlaha pro lepší údržbu. V kuchyni a koupelnách je navíc použito drátosklo, které je bezespáré, ale zároveň tvoří texturu mozaiky, které se jinak dociluje obkladem. Navíc z části navozuje industriální vzhled, neboť se dříve drátosklo využívalo v dílnách a továrnách.
Obr. 44 – Drátosklo
7.1.5.3 Okna Stávající okna jsou pro špatnou tepelnou a hlukovou izolaci nahrazena novými hliníkovými okny s trojitým izolačním sklem, které minimalizují tepelné ztráty a zároveň jsou nenáročné na údržbu. Pro řešení okenních otvorů byla zvolena okna s trojsklem od společnosti Schüco, konkrétně model AWS 70.HI a to v případě realizace ve dvou rozměrech podle původních rozměrů starých oken – 1500 x 1790 mm a 1400 x 1800 mm. Konstrukční hloubka činní 70 mm, průměrná hodnota Uf = 1,6 W/m2K, čímž tato okna šetří energii a tím i vysoké náklady za vytápění. Tvarově jsou inspirována starými továrními okny, a mají tak alespoň částečně odkazovat na dřívější využití budovy, v němž se byt nachází.
45
Pro prosklení ze společenské části bytu na terasu byl zvolen hliníkový systém s trojsklem od stejné společnosti (Schüco) typu ASS 70.HI se stejnými vlastnostmi jako okna. Společnost nabízí i designové kliky k oknům a dveřím rovněž z hliníku. (konzultováno s Ing. Tomáš Zavřel, H.A. Technik s.r.o., Střelice, 8.4.2013)
Obr. 45 – Trojsklo
Obr. 46 – Princip skládání dveří
7.1.5.4 Vytápění Z důvodu většího prostoru je třeba dbát na dostatečné vytápění bytové jednotky. Pod okny budou umístěny litinové radiátory, které
opět částečně upozorní
na průmyslovou historii objektu. Doplněny budou podlahovým topením pro dostatečné temperování místností v chladnějších zimních měsících. S vytápěním souvisí i zateplení budovy. To je možné provést jak vnitřním zateplením, nebo zateplením vně budovy. V tomto má objekt výhodu oproti jiným bývalým průmyslovým budovám v centrech velkých měst, které je mnohdy nutno zateplit zevnitř kvůli zachování vnější fasády.
7.1.5.5 Barvy Snahou při návrhu interiéru bylo vytvořit neutrální prostor, který se následně dotvoří nábytkem a dalšími zařizovacími předměty, které doplní prostor o veselé a hravé barvy. V interiéru tedy dominuje bílá barva doplněná šedou stěrkou na podlaze (v některých
46
případech i na stěnách), neboť tento materiál vizuálně imituje použití betonu s tím rozdílem, že je pro běžné užívání mnohem praktičtější. Pro oživení prostoru je použit dekor dřeva, konkrétně dubového.
Obr. 47 – Barvy použité na nábytku a doplňcích
7.1.6 Popis jednotlivých místností 7.1.6.1 Vstupní prostor a šatna Do bytu se vstupuje z venčí hlavními dveřmi, dále po schodišti do patra. Zde je malá chodba (4,8 m2), ze které vedou trojí dveře - první zleva do kancelářské části, druhé do komory (2,8 m2) patřící k bytu, kam je možné uložit sportovní náčiní (lyže, kolo apod.) nebo sezónní oblečen a obuv, a třetí, které vedou do samotného bytu. Při vstupu do bytu jsou po levé straně dvě prostorné skříně a po straně pravé staré výtahové dveře, které vedou do šatny, jež byla vytvořena ze starého již nepoužívaného výtahu. 7.1.6.2 Obývací pokoj Obývací pokoj navazuje přímo na vstupní část bytu. Barevně je místnost laděna, stejně jako celý byt, do barvy bílé, na podlaze je použita šedá stěrka imitující beton. Na některých částech nábytku je použit dekor dubového dřeva a jako doplňková barva je zvolena žlutá barva. Skříňky umožňující uložení předmětů souvisejících se sledováním médií jsou zapuštěny do zdi. Tím vzniká jednoduchý a zároveň funkční prostor nenáročný na úklid, avšak s dostatečným úložným prostorem. Díky propojení tzv. chytré televize („smart TV“) s domácí wi-fi sítí není potřeba počítat s dalším místem pro zařízení k přehrávání DVD disků apod. Vše je řešeno přes síť napojenou buďto na pevný disk, který multimediální soubory obsahuje, nebo vzdáleně k filmovým
47
či hudebním knihovnám, z kterých je možné obsah přehrávat. Výměra obývacího pokoje a koutku pro čtení je zhruba 35 m2.
Obr. 48 – Obývací pokoj
Dále směrem k privátní části bytu je umístěno křeslo se stolkem doplněné o lampu určené pro odpočinek nebo pro čtení oblíbených knih, opět barevně sladěno se zbytkem obývacího pokoje. 7.1.6.3 Kuchyně a jídelna I zde zůstává zachován barevný koncept bytu, tentokrát však doplněn oranžovou barvou. Jsou zde obsaženy všechny dnes běžně používané elektrospotřebiče jako např. lednice, myčka nádobí, vestavěná elektrická trouba kombinovaná s troubou mikrovlnnou, kávovar, indukční deska atd. Za kuchyňskou linkou je jako obklad zdi použito drátosklo s oranžovým podkladem, které se snadno udržuje a zároveň tvoří
48
zajímavou texturu připomínající drobný mozaikový obklad. Pro pracovní desku našlo uplatnění tvrzené odolné sklo, které je dobře udržovatelné a odolné, zároveň hygienické a estetické. Odsávání pachů z vaření je zajištěno digestoří vestavěnou do spodní skříňky obsahující i osvětlení varné plochy. Rozloha místnosti včetně přilehlé spíže je asi 27 m2.
Obr. 49 – Kuchyně s jídelnou
7.1.6.4 Terasa Prosklená terasa opticky odděluje obývací pokoj od kuchyně a jídelny. Zde je doplňkovou barvou zelená použitá společně s bílou na drátěném nábytku. Terasa je celá zastřešená, a tak je možné ji využívat i za méně příznivých povětrnostních podmínek. Na stěně je panel s převislými rostlinami, které jsou částečně viditelné i z interiéru, a tak oživují prostor bytu. Prosklené panely je možné odsunout do kraje, tím se terasa otevře do interiéru a v teplejších letních měsících může sloužit jako další místnost
49
nebo rozšíření vnitřních místností. Plocha samotné terasy je asi 10 m2. Při otevření terasy do prostoru vznikne jeden velký celistvý prostor o rozloze zhruba 66 m2.
Obr. 50 – Terasa
7.1.6.5 Ložnice Samotná ložnice obsahuje pouze postel, noční stolky a komodu s policí na uložení drobností, rámečků s fotografiemi apod. Doplňková barva je zde fialová. V této barvě jsou nad postelí zavěšeny textilní panely kruhového tvaru s různými motivy. Přímo na ložnici navazuje šatna pro oba partnery. Uzavíratelná je posuvnými dveřmi. Místo běžných lampiček je využito stropních svítidel zavěšených na dlouhém kabelu. Rozloha ložnice je téměř 13 m2 a přilehlé šatny 5,6 m2.
50
Obr. 51 – Ložnice
7.1.6.6 Dětský pokoj Dětský pokoj je navržen pro dítě ve vyšším věku, chlapce, a je počítáno s možnou pozdější přestavbou např. na soukromou pracovnu nebo jinou místnost pro zájmové činnosti majitelů bytu. Chlapecký pokoj je laděn do modré barvy, doplněn dekorem dubového dřeva. Úložné prostory jsou v tomto případě přímo v pokoji, možné je ale využít i skříní na společné chodbě v privátní části bytu. Dětský pokoj má výměru 11,5 m2 .
51
Obr. 52 – Dětský pokoj
7.1.6.7 Koupelny a toalety V bytě jsou celkem dvě koupelny doplněné o toaletu. První koupelna, menší, navazuje přímo na společenskou část bytu. Obsahuje jen sprchový kout, umyvadlo a toaletu pro hosty, případně pro majitele bytu v situaci obsazení koupelny hlavní. Větší koupelna, v níž je krom sprchového koutu i vana, toaleta s bidetem a dvě umyvadla, se nachází v privátní části bytu. Koupelny se drží barevné neutrálnosti bytu s doplňkovou modrou barvou. Na stěnách je použit stejný motiv jako za kuchyňskou linkou, tedy drátosklo, nyní ale na bílém podkladu.
52
Obr. 53 – Velká koupelna (privátní část bytu)
Obr. 54 – Malá koupelna
7.1.6.8 Další prostory Prostory, které nebyly zvizualizovány, jsou technická místnost, které obsahuje pouze pračku, sušičku, sušák na prádlo a výklopné žehlicí prkno, a chodba v privátní části bytu, kde jsou pouze úložné prostory pro oblečení a jiné předměty spojené s bydlením jeho majitelů. Skříně jsou vestavné až ke stropu, vyvedené ve sněhově bílé barvě, a na stěnách je použita rovněž bílá barva pro optické zesvětlení prostoru. Dále nebyly zvizualizovány šatny, ať už v ložnici nebo při vchodu, kde budou použity otevřené úložné systémy, které nevybočují z dnes používaného standardu. Komora přístupná ze společné chodby mezi bytem a kancelářemi bude vybavena jednoduchým regálovým systémem k uložení sezónních záležitostí a závěsným systémem na jízdní kola.
7.2 Návrh užitného předmětu Atypickým prvkem v tomto interiéru se stala obývací stěna, konkrétně skříňky zapuštěné do nik ve zdi. Ty splývají s plochou zdi a jsou při pohledu z boku minimálně viditelné.
53
7.2.1 Tvar a funkce Tvarově se jedná o skříňku tvaru kvádru s rozměry 800 x 358 x 330 mm. Použit je stále populárnější systém push k otvírání skříněk. Skříňky slouží k uložení např. knih, paměťových úložišť, rodinných fotografií apod. Korpusy skříní jsou uloženy do nik ve zdi, na jejichž vytvoření je třeba myslet již při hrubé stavbě v prostoru. Díky zapuštění nezabírají úložné prostory opticky žádné místo, není třeba povrch skříněk ošetřovat proti nečistotám a prachu. Jde tak o velmi minimalistické řešení, které by se mělo s přihlédnutím k aktuálním trendům postupem času objevovat stále častěji. Dolní skříňky jsou výsuvného typu, horní typu výklopného (pro lepší přístupnost a přehlednost).
Obr. 55 – Vizualizace atypického prvku – skříňky zapuštěné do nik
54
7.2.2 Materiál Jako materiál je použita DTD-L 18. Na korpus všech skříněk je použit dekor dubového dřeva, na dvířcích se materiál liší v závislosti na umístění – dolní dvířka jsou ve stejném materiálu jako korpusy – imitace dubu, horní dvířka poté ve sněhově bílé barvě.
7.2.3 Konstrukce Viz příloha – konstrukční výkresy. 7.2.4 Cenová kalkulace Níže v tabulce je uvedena přibližná kalkulace ceny atypického prvku, která se skládá z čisté spotřeby materiálu a práce. Kalkulace je vyhotovena na 1 kus nábytkového prvku. Celková cena je třeba vynásobit v obou případech hodnotou 6.
Tab. 1 – Cenová kalkulace – skříňka Lift
55
Tab. 2 – Cenová kalkulace – skříňka Pull
7.2.5 Kusovníky
Tab. 3 – Kusovník – skříňka Lift
56
Tab. 4 – Kusovník – skříňka Pull
57
8 DISKUZE Bydlení v loftech a vlastně lofty samotné jsou charakteristické svojí jedinečností již od počátků své existence. Při návrhu takového objektu, využívaného dříve k průmyslové výrobě, je třeba dbát jeho původního rázu a využívat jej jako přednost. Jedná se především o otevřený a prosvětlený prostor, vzdušnost a celkovou velkorysost prostoru. V některých případech je vhodné zachovat, příp. i dále rozvinout, odkaz na industriální historii budovy. Je ale potřeba nalézt kompromis mezi zachováním původního a vybudováním něčeho nového, neboť objekt nebude muzeem či výstavou loftového bydlení, ale místem pro život jeho obyvatel. Byt by jim měl nabídnout dnes běžný komfort související s každodenním užíváním bytu. Byt byl navržen vcelku minimalisticky a prakticky, co se údržby a užívání týče. Je však pochopitelné, že není možné trefit se do vkusu každému. Běžný český klient by zde nejspíš postrádal místo pro spoustu dekoračních předmětů a jiných zařizovacích prvků. Byt jsem spíše navrhoval jako možnou vizi budoucího bydlení za několik let, projevují se zde trendy aktuální i trendy, které nás s velkou pravděpodobností teprve čekají. Zařizovací prvky a celkové vzezření bytu vychází z mého vlastního vkusu, kdy samotné nábytkové prvky dekorují prostor. Kvůli snaze poukázat na současné a možné budoucí trendy bylo voleno řešení nákladnější a nadstandardní, což je patrné na první pohled. Jelikož se jednalo o návrh interiéru do již existujících prostor, byl jsem limitován částečně danými rozměry a dispozicí místnosti. Ta neumožňovala bez výraznějších stavebních zásahů vytvořit loftové bydlení v pravém slova smyslu a tak se jedná „pouze“ o jednopodlažní byt se znaky loftu. Přesto si myslím, že se podařilo znaky loftového bydlení uplatnit na daném prostoru.
58
9 ZHODNOCENÍ PŘÍNOSU PRÁCE PRO PRAXI Jako přínos pro praxi hodnotím svou práci jako pozitivní. Jak bylo již výše několikrát zmíněno, cílem práce bylo nastínit současné i budoucí trendy. Především technologické novinky v současnosti představované se do běžného užití, a především toho masivního, dostanou až v řádech několika následujících let, ne-li desetiletí. I přesto je dobré s těmito novými technologiemi při návrhu interiéru počítat i dnes. Je tak možné tyto budoucí vymoženosti instalovat až dodatečně do již hotového interiéru a to je rozhodně pozitivní fakt. Dalším přínosem, alespoň pro moji osobu, byl návrh do již existujících prostor i seznámení se s fenoménem loftového bydlení více dopodrobna – ať už se jedná o historii, realizace ve světě i v České republice, které ač nejsou v práci zmíněny, byl jsem s nimi seznámen a částečně inspirován ve vlastní tvorbě. Velkou zkušeností pro mě bylo také seznámení se s budovou a prostorem v ní, zaměření prostoru, tvoření vizualizací a návrhů. To bylo jednoznačným přínosem pro moji budoucí praxi, neboť bych se v budoucnu chtěl zabývat právě komplexním řešením interiérů.
59
10 ZÁVĚR Cílem této práce bylo poukázat na současné i budoucí trendy v zařizování především ve společenské části bytu, ale také v části privátní. S tím souvisel i trend loftového bydlení, které je mezi lidmi stále oblíbenější a které posloužilo jako prostor pro návrh interiéru obsažený v této práci. V teoretické části práce se také zabýval základním rozdělením bydlení, kdy jsem popisoval základní výhody a nevýhody různých typů bydlení, dále členění bytu na zóny (prostorové nebo funkční) a další možná členění bytových jednotek. Ze všech poznatků získaných v teoretické části práce vycházela práce praktická – návrh vlastního interiéru loftového typu a užitného předmětu do něj určeného. V praktické části práce byly popsány jednotlivé parametry bytu a místností v něm obsažených. Myslím si, že celková dispozice bytu, volba materiálů i barevnost je nadčasová a použitelná v rámci minimálně několika následujících let a nezastará tak rychle, jako dnešní módní výstřelky představující okatě nejnovější trendy o dovednosti výrobců nábytku a zařizovacích doplňků. Cíl práce byl podle mého názoru splněn. Konečný výstup ve formě vizualizací je součástí práce.
60
11 SUMMARY The aim of this work was to highlight the current and future trends in furnishing especially the social part of the apartment, but also in the private. With that trend and loft building, which is becoming increasingly popular among the people and serve as a space for the interior design contained in this work. In the theoretical part, I describe the basic division of housing, which describes the basic advantages and disadvantages of different types of housing, apartment further breakdown into zones (spatial or functional) and possibly other breakdowns housing units.
Of all the knowledge acquired in the theoretical part is based on practical work - design your interior loft and utility object into specified. The practical part describes the different parameters of the apartment and the rooms contained therein. I think the overall layout of the apartment, the choice of materials and colors is timeless and applicable within at least the next few years and not expire as fast as today's fashions blatantly representing the latest trends on the skills manufacturers of furniture and furnishing accessories. This objective has been met, in my opinion. The final output in the form of visualization is part of the job.
61
12 ZDROJE DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. FIELDING BANKS, O. - TANQUERAY, R. Lofts: Living In Space. 1. vyd. Londýn: Carlton, 1999. 190s. ISBN 18-586-8667-9 HÁLA, B. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. NEFF, L. - NEUFERT, P. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt, zahrada. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-8076-022-5 NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2. TANGAZ, T. Škola interiérového designu. Praha: Slovart, 2006. 144 s. ISBN 978-807209-856-9 HÁJEK, V. a kol. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 2. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 328 s. ISBN 80-86817-04-0. POŠTULKOVÁ Ľ. Typológia zariaďovacích prvkov bytu. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2007. 173 s. ISBN 978-80-228-1797-4. PROKOPOVÁ, H. - MULLER, I. - MAŇÁK, H. Byt, který se vám přízpůsobí. Brno: Era, 2007. 129 s. ISBN 978-80-7366-106-9. LIŠKOVÁ, M. Co je to loft? [Drobnosti]. Naše řeč, 2005, roč. 88, č. 4, s. 223. ISSN 0027-8203. CONRAN T. Úložné prostory a jejich uspořádání. Praha: Slovart, 2006. 224 s. ISBN 80-7209-805-5. SVOBODA, M. Interiér loftového bydlení. Mendelu Brno, 2012. 88 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. POLIŠENSKÝ, D. Interiér mezonetového bytu. Mendelu Brno, 2009. 76 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně.
62
EGUARAS ETCHETTO, M. R. Lofts. Praha: Slovart, 2009. 672 s. ISBN 978-80-8085895-7. Mini Loft Bible. 1.vyd. Praha: Fortuna Libri, 2007. 432 s. ISBN 978-80-7321-325-1.
ČSN 73 4301 Obytné budovy. Český normalizační institut, 2004. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
KANICKÁ, Ludvika. Bleskově z Kolína 2013. Dřevařský magazín – Drevársky magazín. 2013. č. 1-2, s. 44-45. ISSN 1338-371X. GROHMANN J. Ekologické bydlení [online]. 26.9.2011 [cit. 2013-03-20]. Vědci vymysleli sklo, které samo zatmavuje. Dostupné z WWW:
. MACH ONDŘEJ M. Ekolist.cz [online]. 2.8.2012 [cit. 2013-03-21]. Vědci vyvinuli průhledné solární články. Elektřinu budou vyrábět i okna. Dostupné z WWW: < http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-vyvinuli-pruhledne-solarni-clankyelektrinu-budou-vyrabet-i-okna>. SRB L. Mobilizujeme.cz [online]. 8.4.2012 [cit. 2013-03-22]. Bezdrátové nabíjení mobilů a tabletů (vědecké okénko). Dostupné z WWW: . BÝM, P. – KUČERA, P. E15 [online]. 14.5.2007 [cit. 2013-02-18]. Živá voda pro staré továrny. Dostupné z WWW: . REDAKCE SVĚTA BYDLENÍ. Svět bydlení [online]. 7.6.2006 [cit. 2013-02-18]. Lofty – exkluzivní bydlení v osobitém stylu. Dostupné z WWW: < http://www.svetbydleni.cz/stavba-a-rekonstrukce/lofty-exklusivni-bydleni-v-osobitem-stylu.aspx>. CZECHINVEST. Národní databáze brownfieldů [online]. 1994-2008 [cit. 2013-02-20]. Brownfieldy. Dostupné z WWW: < http://www.brownfieldy.cz>.
63
REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA JIŽNÍ MORAVY. Brownfieldy nevyužívané areály a objekty v Jihomoravském kraji [online]. 2011 [cit. 2013-02-20]. Brownfieldy. Dostupné z WWW: < http://www.brownfieldy-jmk.cz>. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brownfields ve městě Brně [online]. 12.2.2013 [cit. 2013-02-21]. Brno Brownfields 2013. Dostupné z WWW: < http://www.brno.cz/brownfields>. KILI. Pro nábytek a stavbu [online]. Katalog. Dostupné z WWW: < http://www.kili.cz>. HÄFELE. E@sy link [online]. Katalog. Dostupné z WWW: < http://easylink.hafele.com/is-bin/INTERSHOP.enfinity/WFS/HCZ-EasyLink_HCZSite>. HETTICH. Technik für Möbel [online]. Katalog. Dostupné z WWW: < http://web2.hettich.com/hbh/catalog/Start.do?localeId=cs_CZ&model=procat>.
64
13 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 - Urbanistické dělení rodinných domů (upravený obrázek) HÁJEK, V. a kol. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 2. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 328 s. ISBN 80-86817-04-0.
Obr. 2 - Příklad loftového bytu, Barcelona http://trendland.com/modern-industrial-white-loft-in-barcelona/industrial-loft-in-barcelona
Obr. 3 - Příklad loftového bytu, New York http://homeat8.com/wp-content/uploads/2012/02/NYC-soho-loft-Donna-Dotan-Photography-IncLoftenberg.com_.jpg
Obr. 4 - The Factory, New York http://uk.phaidon.com/resource/006-n.jpg
Obr. 5 - The Factory, New York http://www.fluxmagazine.com/wp/wp-content/uploads/2011/11/The-Factory-Andy-Warhol-and-HisCircle_05_0003.jpg
Obr. 6 - Exteriér Oliver's Wharf, Londýn http://www.nikdaum.com/news/london170.jpg
Obr. 7 - Interiér Oliver's Wharf, Londýn http://asset2.homesandproperty.co.uk/handp/media/olivers-600_25776.jpg
Obr. 8 - Bryant&May, Londýn http://static.guim.co.uk/sys-images/Guardian/About/General/2012/4/30/1335814393146/London-2012security-bow--008.jpg
Obr. 9 - Bryant&May, Londýn http://static.guim.co.uk/sys-images/Guardian/About/General/2012/4/30/1335814393146/London-2012security-bow--010.jpg
Obr. 10 - Během rekonstrukce / po rekonstrukci - Wannieck Gallery, Brno http://www.sasta.cz/czech/03/01_2006.htm
Obr. 11 - Brownfield Poldovka, Kladno http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/Image/Article/43_C_img_pv_30039.jpg
Obr. 12 - Brownfield Mosilana, Brno-Obřany http://i.idnes.cz/11/081/cl6/DMK3d07ba_213556_4004778.jpg
Obr. 13 - Loga některých veletrhů a výstav (vlastní obrázek) Obr. 14 - Propojení kuchyně a obývacího pokoje http://www.active-kuchyne.cz/wp-content/uploads/2011/08/197__-607x364.jpg
Obr. 15 - Propojení ložnice a koupelny
65
http://static.obydleni.cz/foto/clanky/331.jpg
Obr. 16 - Závěsné květiny http://www.prettylittlegreenthings.com/wp-content/uploads/2010/08/Boskke-hanging-planter.jpg
Obr. 17 - Zelené stěny http://greenovergrey.com/living-walls/images/interior-green-wall-vertical-garden_001.jpg
Obr. 18 - Barvy roku 2013 http://milestoneevents.ca/inspiration/whats-hot-in-decor-for-2013/
Obr. 19 - Pletenina http://static.prozeny.cz/images/stories/A1_2013/01_leden/29/Alno.jpg
Obr. 20 - Použití dřeva v interiéru http://static.prozeny.cz/images/stories/A1_2013/01_leden/29/TREKU_AUR_9.jpg
Obr. 21 - Použití skla na kuchyňské lince http://www.thekitchendesigner.org/storage/livingkitchen%20gloss%20trends_resize.jpg?__SQUARESPA CE_CACHEVERSION=1359597334443
Obr. 22 - Obložení stěny grafosklem http://img.aktualne.centrum.cz/542/76/5427684-obklad.jpg
Obr. 23 - Tablet namísto knihovny http://925rebellion.com/wp-content/uploads/2013/02/ebook-e-book-ipad-tablet.jpg
Obr. 24 - Otevření skříňky dotykem http://info.formica.com/Portals/148807/images/louver-doors-resized-600.png
Obr. 25 - Spotřebiče v bílém provedení http://blog.donsappliances.com/2013/01/30/design-bloggers-reveal-their-top-picks-from-imm-cologne2013/
Obr. 26 – Integrování LED do spotřebičů http://www.kitchenclarity.com/wp-content/uploads/2011/01/IMM-gorenje-appliance.jpg
Obr. 27 - Ukázka elektricky stmívatelného skla http://www.sdstuae.com/eng/img/banner-smart-film.jpg
Obr. 28 - Ukázka elektricky stmívatelného skla http://www.prodisplay.com/upload_images/lcd-glass-room-partition.jpg
Obr. 29 - Průhledný solární panel v porovnání s běžným sklem http://www.smart-houses.cz/wp-content/uploads/2012/10/solarni-panely-transparentni.jpg
Obr. 30 - Průhledný display použitý na okně http://www.living.cz/uploads/thumbs/647x/galerie/admin3/2012-01-17/okno3.jpg
66
Obr. 31 - Průhledný display použitý na vitríně http://crystal-display.com/wp-content/wpa_custom/286-Samsung_transparent_LCD_46_inch.jpg
Obr. 32 - Indukční nabíjení telefonů http://wmmania.cz/images/articles/wchr%20(9).jpg
Obr. 33 - Rezonanční nabíjení automobilů http://www.hybrid.cz/obrazky/elektromobily/bmw-siemens-indukcni-dobijeni.jpg
Obr. 34 - Poloha objektu (vlastní obrázek – převzato z https://maps.google.cz/) Obr. 35 - Pohled na exteriér objektu (vlastní foto) Obr. 36 - Výtah a vstup do prostoru v 1. NP (vlastní foto) Obr. 37 - Interiér objektu (vlastní foto) Obr. 38 - Pohled na celý prostor 1. NP (vlastní foto) Obr. 39 - Půdorysné řešení (vlastní obrázek) Obr. 40 - Členění bytu (vlastní obrázek) Obr. 41 - Prostorové zóny (vlastní obrázek) Obr. 42 - Funkční zóny (vlastní obrázek) Obr. 43 - Betonová stěrka použitá na podlahy http://www.rokis.cz/imgs/dm/sinfonie-06.jpg
Obr. 44 - Drátosklo http://textury.josefvrabec.cz/uploaded/plast_a_sklo/material/img_1788.jpg
Obr. 45 - Trojsklo http://www.fenster.cz/images/finstral/hlinikova-okna-A78-B-2.jpg
Obr. 46 - Princip skládání dveří http://www.imaterialy.cz/files/files/ZZZ201304/Schuco_shrnovaci_dvere_3.jpg
Obr. 47 - Barvy použité na nábytku a doplňcích (vlastní obr.) Obr. 48 - Obývací pokoj Obr. 49 - Kuchyně s jídelnou Obr. 50 - Terasa Obr. 51 - Ložnice Obr. 52 - Dětský pokoj Obr. 53 - Velká koupelna (privátní část bytu) Obr. 54 - Malá koupelna Obr. 55 - Vizualizace atypického prvku – skříňky zapuštěné do nik
67
14 SEZNAM TABULEK Tab. 1 - Cenová kalkulace – skříňka Lift (vlastní tabulka) Tab. 2 - Cenová kalkulace – skříňka Pull (vlastní tabulka) Tab. 3 - Kusovník – skříňka Lift (vlastní tabulka) Tab. 4 - Kusovník – skříňka Pull (vlastní tabulka)
68