Součást Komunity SOLACE
Modlitby matek
Zpravodaj pro ČR • duben 2014 Zpravodaj pro ČR • duben 2014
„Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ (Lk 22, 40)
69
Milé sestry v Kristu, pokoj a radost v době postní a velikonoční! Věřím, že jste mnohé prožily obdarování milostmi během našeho modlitebního třídení. Těm z Vás, kterým se z různých důvodů nepodařilo k modlitbě sejít, nebo nevědí, jak na to, nabízíme dále několik svědectví a doporučení, jak Triduum pořádat. Maminky, neváhejte a pusťte skutečně Boha do svého života na první místo. Bude-li On ve Vás, může se ještě více skrze Vás dotýkat nejen Vašich dětí. Nezapomínejte, že Váš život je darem, skrze který máte vést druhé k radosti a obrácení. Hlavní směr je láska. Vaše láska ať je nadřazena lidské spravedlnosti či čemukoliv z vaší přirozenosti. Modlitbou, postem a obětí docílíte požehnání, s kterým přejdete všechny překážky. Modlitba je vztah, projev lásky a náklonnosti. Modlitba má být naším každodenním důvěrným rozhovorem s živým Bohem. Abychom začaly život modlitby, potřebujeme TOUHU. Touhu po Bohu, po lékaři našich zranění. Myslím, že není nutné toužit po Bohu nezištnou a dokonalou láskou. K takovéto lásce budeme teprve skrze modlitbu postupně dorůstat. Jósef Augustyn píše: „Dává-li nám Bůh potřebu
modlitby, je to proto, abychom v síle jeho milosti měnili, uváděli do pořádku a uzdravovali celý náš život, aby se tak stával stále více lidským. Neboť Bůh touží, aby se náš život stával lepším, smysluplnějším a šťastnějším.“
S mnohými z Vás jsem měla možnost potkat se během posledních tří měsíců na Hromniční pouti matek, na duchovní obnově na Hostýně nebo na některých diecézních setkáních MM. Je mi velkým obdarováním, když vidím, jak jsme si vzájemně povzbuzením a modlitební oporou. V Písmu můžeme číst: „Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého,
abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.“ (List Jakubův 5, 16) Těším se na další setkání, nejen diecézní, a přeji radostné očekávání našeho Pána! Vždyť je tak blízko. Ať jsou naše srdce otevřená pro Boží požehnání a proud milostí, kterými nás chce naplnit. Staňme se i my ženami modlitby, ne „až jednou“, jak říká O. Šebestián, ale teď! „Odhoďte
tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste okusili, že Pán je dobrý‘!“ (1. Petrův, 1-3). V modlitbě zůstávám ve spojení
2
Markéta
Slovo kněze Chtěl bych být jak Zacheus...(aneb jedno malé rozjímání) Stejně jako Zacheovi i mně Pán vkládá někdy do srdce touhu Ho uvidět, ale často tato Kristem vložená touha je zatlačená do kouta mého já tolika jinými podněty, zájmy a výzvami. A já neběžím a nelezu po stromě, abych Ho uviděl... Je mi to líto... I na mne se někdy Pán otočí a osloví mě, že chce zůstat v mém domě, ale ne vždy dovedu s radostí slézt ze stromu, všeho nechat a jít s Ním... Je mi to líto... A když se mi povede jako Zacheovi jít s Pánem v Jeho blízkosti, i já mám najednou někdy chuť říct nahlas, co všechno chci změnit ve svém životě, ale pro svůj stud, zbabělost a nedůvěru to neřeknu a končím jen u toho chtěl bych... Je mi to líto... I mně Pán každý měsíc u zpovědi říká: „Dnes přišla spása do tohoto domu...“, ale já se hloupě vracím znovu a znovu do povrchnosti a prázdnoty myšlenek, činů a postojů a sytím se kdečím a Zacheova radost ze mne tak rychle vyprchává... Je mi to líto... Pane, nauč mne - farizea dnešních dnů - nesoudit Zachea (s jeho podivným chováním) vedle mne, nezávidět mu, ani nepochybovat o Tvé moci v jeho srdci, abych i já mohl uvěřit, že mne opravdu miluješ, zveš, toužíš po mně, odpouštíš mi a zachraňuješ mě... o. Šebestián Vzpomínka na léta doprovázení ve službě MM od P. A. Mareše Nechat se vést Duchem svatým se vždycky vyplácí Duch svatý si sám vybírá své pracovníky a dává jim pak veliké milosti.Chtěl bych zde zvláště poděkovat Duchu svatému a P. Marii, za jeho vynikající spolupracovnici paní Růženku Fialovou z Brna, bývalou koordinátorku MM. Připojuji se dnes i já, ač trochu opožděně, V lásce Boží a P. Marie a celému
3
k celé řadě gratulantů. Paní Růženko, chci Vám také moc a moc poděkovat za vaši skvělou práci, kterou jste odvedla za 17 let Vašeho požehnaného působení koordinátorky MM. Když jste se mnou před 17 lety začala jako s knězem, sdělila jste mně své plány. Pak následoval skromný dotaz, zda se do tak náročné práce můžete sama vůbec pustit, a poprosila jste o radu a pomoc. Moje strohá odpověď jako kněze tehdy zněla: „Mějte důvěru v pomoc Boží, odevzdejte se cele vedení Ducha svatého a P. Marie a pusťte se do práce. Jestliže Vás Duch svatý skutečně volá k tomuto apoštolátu lásky, pak Vám dá i potřebné milosti a povede Vás a bude Vás provázet svým požehnáním. Odevzdávám Vás a zasvěcuji proto Duchu svatému a Neposkvrněnému srdci P. Marie a na tyto úmysly, budu za Vás obětovat mši svatou s prosbou, aby Vás Duch svatý vedl, za pomoc Boží v tomto apoštolátu lásky a pomoc P. Marie.“ Pak jsem přislíbil sloužit oběť mše svaté za Vás a Vaše potřeby, vždy 1x měsíčně, po celý rok. Navíc i podporu mše svaté při různých Vašich akcích, jako jsou konference apod. To až dosud dodržuji s pomocí Boží už přes 17 let i nadále. Nakonec jsem jí udělil i kněžské požehnání s krátkým povzdechem – uvidíme, zkuste to tedy a dejte se do práce. Čas dozrál a přinesl i bohaté ovoce. Nikdy bych nevěřil, Růženko, že dokážete ve skvělé spolupráci s Duchem svatým a P. Marií, tak mnoho. Je to až neuvěřitelné, jak Vás Duch svatý vedl a žehnal Vám, chránil Vás a v mnohých modlitbách i slyšel. Co více – vedla Vás a pomáhala Vám i P. Maria. Potěšila mne i skutečnost, paní Růženko, jak stejně o Vás smýšlí a píší i ženy a matky ve Vašem zpravodaji – prosinec 2013. Co Vám tedy mohu slíbit na závěr? Pouze to, že Vás všechny budu i nadále provázet, pokud mi to Boží láska a zdraví dovolí, mší svatou a kněžským požehnáním. Vás všechny pak prosím, abyste na mne pamatovaly také ve svých modlitbách. Již předem Vám Pán Vám odplať. Za mnohé jsem Vám stále moc vděčen. Hnutí MM, ve Jménu + Otce, + Syna, + i Ducha svatého, Amen.Váš služebník Boží + P. Antonín Mareš „Jen milostí Boží jsem to, co jsem.“ (sv. Pavel)
Mareš slouží každý pátek v 15.00 hod. mši svatou za všechny ženy Hnutí Modlitby matek. Pro ty, které jsou ve službě v MM, pak za dary Ducha svatého. I my Otci Marešovi slibujeme modlitbu za jeho službu.
4
Zamyšlení Život nebo smrt Eutanázie, právo ženy na potrat, svobodné rozhodování, zda uzavřeme jako muž a žena manželství, a naopak potřeba homosexuálních sňatků, příkaz plošné sexuální výchovy na školách, aniž by rodiče byli řádně seznámeni s její náplní, jsou nyní diskutované problémy, často velmi relativizované a v zásadním rozporu s Božím řádem. Dovolte, milé sestry, abych vám odcitovala úryvek z knížky MUDr. Marty
Munzarové a kol.: Proč NE eutanazii aneb Být, či nebýt?
Je nutné si právě dnes připomínat varování bostonského neurologa a psychiatra, Leo Alexandra, poradce a pozorovatele na norimberském soudu s lékaři. (Tzv. „doktorský soud“) „Ať již tyto zločiny doznaly jakýchkoliv rozměrů, bylo všem, kteří je vyšetřovali, jasné, že vždy začínaly v nepatrných počátcích. Zprvu se jednalo o pouhý odklon od důrazu na základní postoj lékařů. Vše začínalo přijetím postoje, podstatným v akci eutanázie, že totiž existuje život nehodný života. Tento postoj se zpočátku týkal pouze těžce a chronicky nemocných. Postupně se sféra těch, kteří byli zahrnováni do téže kategorie, rozšiřovala o lidi neproduktivní, ideologicky nežádoucí, rasově nežádoucí a nakonec všechny ne-Němce. Ale je třeba si uvědomit, že právě oním prvním krokem, z něhož celý další způsob myšlení získal svůj impuls, byl postoj k nevyléčitelně nemocnému. A je to právě tento zdánlivě nevelký posun v důrazu na postoj lékaře, který je třeba pečlivě zkoumat...jelikož prevence je důležitější než léčba. Pozorování a rozpoznávání časných známek a symptomů se stalo vždy základem prevence dalšího rozvoje choroby.“ Tento oddíl snad nejlépe zakončíme citátem z Ovidia, který bychom si měli zapamatovat a nést si jej do celého svého života. Může se týkat i mnoha jiných věcí v životě, nejen našeho diskutovaného problému Principiis obsta
5
sero medicina paratur cum mala per longas convaluere moraas, tzn. Začátkům snaž se čelit. Je pozdě po léku se shánět, jestliže odkladem dlouhým mohlo již zesílit zlo. Tolik citát.
Dovolím si připomenout, že když jsme před několika lety podepisovali petice proti uzákonění homosexuálních sňatků, tvrdili zastánci tohoto požadavku, že už dále nebudou požadovat osvojování dětí. Neuplynula ani příliš dlouhá doba, a osvojování dětí homosexuálními páry je na pořadu dne. Drahé sestry, nestačí jen se modlit, chodit do kostela a nerespektovat Boží řád, nebo jen částečně, s poznámkou, že doba je jiná. Pokud se natolik přizpůsobíme době, že se ztotožníme s chováním „světa“, pak na nás platí druhá část verše (Mt 5,13): Vy jste sůl země; jestliže však sůl ztratí chuť,
čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali …
Chceme-li, aby Bůh chránil a vedl nás a naše děti, je nutno jim stále vštěpovat, že Boží řád – desatero - stále platí a po dobu dvou tisíc let si žádný papež nedovolil ani slovo v něm změnit. Proto církev přežila i ty největší své krize. To platí i o našich rodinách. Malé děti k tomu vedeme, dospělým dětem to už můžeme jen připomenout, ale po celý život bychom měli dbát na to, aby tento zákon byl respektován v našich domovech, kde nastavujeme pravidla my. Pak můžeme naprosto spoléhat na Boží pomoc a ochranu, kterou nebeský otec poskytuje svým dětem. Radost a pokoj ať nás provází.
Růžena
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět. Podívejme se, jak mnozí lidé uctívají nějakého „boha“, přinášejí mu různé „oběti a dary“, kolikrát i několika „bohům“. Stojí je to mnoho úsilí. ...obětí mohou být i děti... V jednom kázání (o. Vojtěcha Kodeta) jsem vyslechla něco, co mne hluboce oslovilo a na mnohé otázky mi odpovědělo. Jasně a srozumitelně. Cituji: „A my jsme si mysleli, že pravý Bůh potřebuje usmíření. A poněvadž víme, že náš Bůh je o tolik větší, než jejich vymyšlení „bohové“, tak, jako se klene nebe nad zemí, tak jsme si říkali když oni takhle usmiřují „boha“, kterého si vymysleli, jak musí být usmířen Bůh, který je Bohem pravým? Co všechno muselo rozvášnit Boha a kdo může usmířit? A tak jsme vymysleli geniální logickou smyčku: Bůh musí být usmířen.
6
A usmířen krví. Krví Boha člověka... A vůbec jsme neslyšeli, že v Božím řádu to tak není. Že Bůh to na sebe vzal. A Pavel marně volá a píše Korintským, že je to Bůh, který se rozhodl smířit s člověkem....a píše, nechte se smířit, pro lásku Boží vás prosím, nechte se smířit s Bohem! Bůh, který sám nic špatného neudělal, Ježíše Krista učinil hříchem... Ano, Bůh to byl, který smiřuje člověka... Srovnej si to v hlavičce... Bůh se omlouvá člověku za to, že mohl zhřešit... Bůh se kaje za své stvoření. Geniálním činem vykoupení. Bůh se nehněval na člověka. Bohu zbyly jen „oči pro pláč“ nad tím, že lidé nedorostli , aby si vážili společenství s Ním. Proto se rozhodl k absurdnímu kroku. Že celou tu mezeru, která vznikla ve stvoření díky tomu, že člověk měl svobodu volby, že celou tu mezeru zaplní sám sebou. Že ji zaplní Obětí Sebe... Aby člověk už nikdy nemohl změnit běh dějin světa...." Od té doby vím, že Bůh si přeje moje vyznání : „Ano, Pane, zhřešila jsem proti Tobě. Nijak nemohu odčinit svůj hřích. Znáš moji slabost, moji ubohost a bídu. Neschopnost vymanit se z vlastních vin. Proto mi Ty sám nabízíš smíření. A čekáš, že to pochopím. Na Tvém kříži, Pane Ježíši Kriste, visí můj dlužní úpis. Tak jsi mne zachránil, že můj hřích jsi přivedl k nebytí. Sám sebou jsi překonal tu propast, která mne dělila od Otce a skrze Tebe, mám teď k Otci přístup. Ano, v Duchu Svatém... Proto tě chválím a velebím, můj Bože v Trojici Jediný, a klaním se Ti!" Proč Bůh potřebuje naše vyznání? Je to, jako bychom předávali svůj dlužní úpis. Bůh nám dal svobodnou vůli, a proto si od nás vezme jen to, co mu dobrovolně odevzdáme. Pokud si své dluhy ponecháme, nemůžeme počítat s tím, že budou zrušeny Jeho obětí na kříži. Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět. Marie H.
7
Ohlédnutí Hromniční pouť matek
Motto: „...světlo k osvícení pohanů a k slávě tvého izraelského lidu...“ (Lk 2,32) Tradiční Hromniční pouť matek se konala i letos ve Šternberku 1. 2. 2014. V chladném chrámu Zvěstování P. Marie se tísnily stovky žen. Jejich počet bychom mohly odhadnout na jednu tisícovku.
Hromniční pouť 2014, ženy přinášejí hromniční svíci
Tento starobylý zvyk obětování svíce žen pochází z 18. století, kdy ženy prosily za odvrácení nebezpečí obávaného vpádu pruských vojsk. Zakladatelé této pouti (P. J. Červenka) a stejně tak pokračující organizátoři pouti (P. A. Pechal) společně s MM jsou si vědomi toho, že i dnešní doba je plná nástrah a nebezpečí. Je velkou nadějí pro náš národ a pro naše děti, že si to uvědomují také matky žijící v současnosti. Jak k pouti napsala Maruška: „Na pouti to bylo úžasné v kostele při společných modlitbách, když jsme se modlily všechny. To byla síla!!!!! Čekala jsem, kdy začne opadávat ta krásně zrestaurovaná štukatérská výzdoba :). A když si člověk představí, kolik duší
8
nesla k oltáři každá z matek ve svém srdci...To musí být přece někde v té naší republice poznat. Časem určitě...“ Ano, vskutku, ofěra matek kolem oltáře s tisíci rozžatými svícemi po mši svaté, byla dojemnou a důvěrnou modlitbou k Matce Boží. Mši svatou sloužil duchovní otec MM P. Pavel Šebestián Smrčina, který nás vyzýval k tomu, abychom nečekaly, až se něco změní kolem nás. Až přestane manžel pít, až se děti obrátí k Bohu, až splatíme hypotéku… „Začněte hned a nečekejte. Mějte v srdci Boží pokoj a lásku“, říká o. Šebestián. A dále pokračuje... „Panna Maria žila v nepoměrně chudších poměrech, než žijeme my. Důvěřovala Bohu. Vnitřní krásu a odevzdání nemohly okolnosti všedního života zastínit. Nejdůležitější je láska. Opravdová láska ve Vašem srdci.“
Hromniční pouť 2014, mše svatá
V odpoledním programu krátce zazněla slova národní koordinátorky Markéty, která vyzývala k čistotě modlitby. „Dodržujte doporučených prvních devět modliteb, nic k nim nepřidávejme a ani neubírejme“, řekla Markéta. Připomněla také zásady, které se mají dodržovat ve skupinkách MM, což je nekritizovat se, vzájemně si neradit a nevynášet informace ze skupinek. Hlavní odpolední program vyplnil svou přednáškou na téma: „Doprovázení dětí v církvi k Bohu“ P. František Petrík. Z jeho slov vybíráme.... „Když budeme kráčet s Bohem, nemusíme se o své děti a vnuky bát. I řeholní sestry jsou matkami. Není důležité být matkou jen fyzicky, ale i duchovně. Víra a láska Panny Marie, s kterou počala Boha, je pravé
9
mateřství. Je potřebné plnit i přirozené potřeby. Boží milost předpokládá lidskou přirozenost. Jeden z předpokladů je mít čas. Čas na děti, čas na manžela. Výchova dětí začíná už při početí v těle matky. „Máš čas probírat situace dětí a rodiny se svým manželem? Máš čas být trpělivá, přívětivá, laskavá, láskyplná?“ ptá se P. Petrík. Dovolte svému manželovi být mužem, dovolte mu být přítomný od početí jako otec, ne až od porodu. Přijměte odpovědnost za dítě už při početí. Obětování probíhá po proměňování. Obětujeme Tělo a Krev Ježíše Krista. Bůh přijímá naši oběť a chce, abychom přijímaly jeho Svatého Ducha. Tak jako každodenně zprostředkováváme mší svatou oběť, tak máme obětovat své děti. Touto obětí se myslí odevzdat děti Bohu. Až to dokážeme, může Bůh začít působit v jejich životě. Vrátí nám je do náruče ještě na zemi nebo někdy až v nebi, záleží na jeho vůli. Dítě potřebuje cítit, že táta a máma se mají rádi. „Mnohem více než studium teologie pro mě bylo vidět rodiče, jak jeden druhému dokážou odpustit. Nás rodiče nemuseli vyhánět ke zpovědi, viděli jsme jejich lásku, jejich odpuštění, jejich svědectví o Bohu“, říká P. Petrík. Je důležité, aby dítě vidělo, že se rodiče po hádce jeden druhému umí omluvit. A k tomu, aby rostl vztah mezi člověkem a Bohem či člověkem a člověkem, je zapotřebí mít čas. Tam, kde jedna strana mlčí, vztah zaniká. Často společná modlitba rodiny je spíše pedagogický výkon. Není to moje osobní modlitba. Malé děti potřebují vidět tatínka při mši svaté, kdy se „velký táta“ sklání před Bohem, před něčím větším než je on sám. Už od křtu je v nás Duch svatý. Spoléhejte na to, že Duch se za Vás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit.
Duchovní obnova MM na Sv. Hostýně Letos jsme se poprvé setkaly na duchovní obnově 7. – 9. 2. 2014 pořádané pro celé hnutí MM. Překvapil nás velký zájem. Ani vysoká kapacita určená k obnově, nestačila a ještě několik desítek maminek bylo k naší lítosti z kapacitních důvodů odmítnuto. Jsme rozhodnuti v této činnosti pokračovat, proto věříme, že v příštím roce budou mít možnost účasti i další ženy. Zvláštní poděkování patří kapele, která se vznikla spontánně a krásně doprovázela celý program. Od těchto žen Vám předávám krátkou reflexi ze setkání...
10
„…..srdečný pozdrav z Hutiska. Nás, matky, přihlásili na duchovní obnovu na Hostýně s otcem Šebestiánem naší skvělí manžílci, neboť s ním měli na podzim duch. obnovu a prohlásili, že Šeba je borec a musíme ho zažít! Na duch. obnovu nás jelo pět maminek, vzaly jsme kytaru, buben a „štrnkátka“ s tím, že si jen tak zahrajeme na pokoji. Jak ale uviděl otec, že máme nástroje, tak se z nás stala rázem hudební skupina společně s Janou ze Vsetína. Byla tak úžasná atmosféra, že příští rok budeme hrát rády zase. Děkujeme otci Šebestiánovi za moudrá slova, která nás dojímala k slzám, a obdiv, že vydržel s tolika ženskými, a za obětavost při svátosti smíření. Děkujeme Růžence a Markétce a všem maminkám za krásné společenství!“ Zdraví holky z Hutiska Marcela, Maruška, Jana, Jitka, Andrea.
Duchovní obnova MM, Hostýn 2014
Milé maminky, věřte, že jsme Vás nesly ve společných modlitbách a rády bychom Vám alespoň touto formou přinesly několik myšlenek, kterými nás provázel o. Šebestián. Ze zápisníku Jany Machandrové vybíráme...
Téma: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.“ (Jan 6,68)
11
Když jsem v prosincovém zpravodaji přečetla, že ve dnech 7. - 9. 2. 2014 proběhne pro všechny maminky z Hnutí MM duchovní obnova, kterou bude provázet o. Šebestián, v mém srdci poskočilo, a já věděla, že to mě zve sám Ježíš na horu, kde sídlí Jeho Matka Maria. S přihláškou jsem dlouho neotálela, protože jsem věděla, že počet míst je samozřejmě omezen a já jsem si opravdu nechtěla nechat ujít tu jedinečnou příležitost k duchovnímu občerstvení, po kterém jsem tolik toužila. Oslovila jsem svou kamarádku i ženy ze skupinky, aby se taky přidaly, ale ony tu touhu neměly. O to větší bylo mé překvapení, když mi na Triduu jedna maminka oznámila, že taky jede na Sv. Hostýn. Radovala jsem se z toho. Zahájení bylo v pátek v 18.00 hodin mší svatou. Když se blížila tato hodina, kaple se plnila víc a více, až se nechtělo věřit, že se nás tam vešlo na 100. V exerciční kapli jsme se scházely po všechny ty dny při mších svatých, adoracích i zpovědích, výjimkou byla neděle, kdy jsme závěrečnou mši svatou prožily v bazilice. Co jsem si z té duchovní obnovy odnesla? Recept na šťastný život, poselství z Medžugorje, že jsme milovanými dětmi Božími, že nejdůležitější je LÁSKA, která je osou života a kterou se musím neustále nechat proměňovat a neustále se té lásce učit, a to stačí! Náš duchovní otec slovo láska nejen že skloňoval ve všech pádech, ale on sám nám po všechny ty tři dny tu vzácnou lásku dával. Žasla jsem nad jeho moudrostí, dobrotou, laskavostí, ochotou, obětavostí, milosrdnou láskou i trpělivostí v tolika zpovědích, ale nejen tam. Při každé mši svaté, při každé promluvě, při každé ranní i večerní modlitbě s adorací, při každé osobní modlitbě, při každé svátosti s o. Šebestiánem jsem spolu s ostatními matkami byla obdarována jeho nesmírným darem SLOVA a LÁSKY. Otec nám přiblížil Kristovu lásku a osobní modlitbu v životě ženy a matky, ukázal nám cestu ke svatosti. Byly jsme vtaženy do oběti Ježíše Krista, který nás, své milované dcery, shromáždil kolem sebe, aby nám plný něhy a milosrdenství daroval život. Plny vděčnosti jsme mu děkovaly, že vzal na sebe naše lidství, aby nám rozuměl, aby nám pomáhal. Nádhernou atmosféru duchovní obnovy dokreslovala hudba, která naše srdce naladila na tu nejlíbeznější strunu, strunu Boží lásky, která proudila bez přestání. O nasycení na těle od společné páteční večeře až do nedělního oběda se o nás vzorně starali v místní restauraci, nechyběly ani čaj a káva, které jsme si mohly samy uvařit v kuchyňkách. Rovněž byly do programu zařazeny Modlitby matek, kterou jsme se modlily před vystavenou Nejsvětější Svátostí s odevzdáním dětí do objímající náruče
12
Ježíšovy. Taky byl dán prostor ke sdílení a informacím týkajících se našeho hnutí MM. Samozřejmě byl čas i pro sobotní odpolední vycházku, kterou mnohé z nás v tom nádherném sluníčkovém počasí využily, jak jinak než se na Sv. Hostýně přímo nabízí – ke křížové cestě. Když jsme se po závěrečném požehnání rozcházely zpět do svých domovů, nejedné mamince se leskly oči dojetím a srdce jásalo radostí, jak dobrotivý je Bůh, jak nás vede cestou odvěkou …Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. (Žalm 25). Z katecheze o. Šebestiána při páteční mši svaté vybíráme… Má duše žízní….Nechme se prostoupit slovem Božím…jako od Boha vyvolení, milovaní, projevujte lásku, milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost, trpělivost….uvědomit si, že jsme Bohem milovaní…obraťme se k Pánu Ježíši, k té Boží lásce…a najednou to povolí…ve chvíli splínu, jdi k Ježíši. On má té lásky více…“Já tady na to čekám“, říká Ježíš. Chceme to všichni, ale nezvládáme to… ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj…sestoupit do svého srdce – to vůbec není jednoduché…navštívit sebe sama ve svém srdci…tam se setkat s Ježíšem….my jsme často mimo sebe…zkusme prožít obnovu ve svém srdci (kontemplace, vnitřní usebrání)…vaše cela je ve vašem srdci…s vděčností zpívejte Bohu písně, žalmy a chvalozpěvy…lidé vidí to, co nemají…a neumějí být v té atmosféře vděčnosti… …umět nalézt vděčnost…někdy je to hodně dlouhá cesta probrat se z hořkosti, závisti…Pojďte ke mně všichni…Ježíš čeká! CO MI BRÁNÍ JÍT K JEŽÍŠI? Z katecheze o. Šebestiána při sobotní mši svaté vybíráme… „Ovládejte se, když se neovládáte, odvede vás to, je to náš boj…na věci se dívejte střízlivě, abyste se mohli věnovat modlitbě“. Máme se věnovat modlitbě! Že nám to tak nejde, je to tím, že ještě nemáme dost svobody, síly. „Především se mějte mezi sebou vroucně rádi, protože láska přikrývá všechny hříchy.“ Konečně už milujme! Na tom záleží, aby ve vašem srdci byla láska. JE ÚSILÍ O LÁSKU NA PRVNÍM MÍSTĚ V MÉM ŽIVOTĚ? Buď lásku mám, nebo ne! Láska je přijetí všech, je to důvěra. Pán zve mě i tebe! Tak to dělejme! KDO JINÝ MÁ SVÉTU DÁT LÁSKU NEŽ MY MATKY…je to pomůcka, abychom rozšířili lásku ke všem…aby byl ve všem oslavován Bůh! JM
13
První diecézní setkání hnutí Modliteb matek v ostravsko-opavské diecéze
„Blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ (L1,45) Milované, chtěla bych velmi poděkovat všem maminkám, které se jakkoli angažovaly (ať už modlitbou nebo organizačně) při uskutečnění setkání MM v Ostravě v kostele sv. Ducha.
Kostel sv. Ducha, o. biskup F. V. Lobkowitz
14
V sobotu 8. března 2014 se v kostele sv. Ducha uskutečnilo setkání MM. Mši svatou sloužil otec biskup Mons. FrantišekVáclav Lobkowicz, OPraem. V kázání hovořil mimo jiné o potřebě modlit se za kněze a za nová kněžská povolání. Zmínil také potřebu “střelných” modliteb a vzpomínal na svoji maminku, která svým dětem vymodlila povolání kněžské (biskupské) a pro bratra pana biskupa povolání řeholní. Po mši řekla několik slov koordinátorka pro ostravsko-opavskou diecézi Kačka Kučerková i nová národní koordinátorka Markéta Klímová. Obě vyzvaly přítomné maminky, aby se svěřily se svou zkušeností s Modlitbami matek. Svědectví přinesla například maminka pěti dětí, která s manželem po narození páté dcerky zjistila podle lékařských výsledků z genetiky, že jejich nedávno narozená dcerka má nevyléčitelnou nemoc. Nevím už přesně, o jakou nemoc se jednalo, jen mi utkvělo, že při této nemoci tělo neštěpí správně bílkoviny. Po této diagnóze se tato maminka plna bolesti dostala (vtírá se mi slovíčko náhodou, ale žádnou náhodou, ale Božím vedením) k Modlitbám matek. Všechnu bolest, všechny strachy dokázala odevzdat. Velice se jí ulevilo. Po dalších testech zjistili, že první diagnóza byla pouze chyba počítače. Bože, ty víš, jak nás dostrkat tam, kde nás chceš mít. Promluvila i patrně nejmladší maminka v MM (na modlitbách byla poprvé jen několik málo dní před setkáním). Slovo u svědectví dostal na závěr také pan biskup. Vzpomněl opět na svou maminku, která se s pěti dětmi a panstvím musela pěkně ohánět, a dokonce nám pan biskup zazpíval. Po svědectvích následovala modlitba z brožurky, a pak se šlo dolů do Pastoračního centra Jana Pavla II. na pohoštění. Pro mne osobně bylo setkání velmi hlubokým zážitkem. Velmi živě se mne dotkla citlivost srdcí přítomných žen. Viděla jsem spoustu maminek při různých okamžicích – při bohoslužbě, při svědectvích, při samotné modlitbě, jak si nenápadně otírají slzy. Ať to byly slzy bolesti, vděčnosti nebo slzy nad osudem jiné maminky. Tyto slzy mě nijak nepohoršily, naopak byly naprosto namístě. I já jsem měla jednu chvíli na krajíčku. Nechápejte to ale tak, že bylo setkání nějakým slzavým údolím. To v žádném případě. Celou dobu panovala velmi přátelská atmosféra. Pán byl s námi. Naše skupinka se schází déle než rok a já jsem si až dnes uvědomila, jak jsem doposud brala MM povrchně, jaký jsem cynik, jak málo jsem se odevzdávala, jak málo jsem spoléhala na Boha. Moc bych si přála, abych tento pocit Boží přítomnosti mohla nějakým způsobem zprostředkovat dál. Třeba i maminkám, které MM neznají. Modlím se za to, aby se nejen pro naši modlitební skupinku, ale pro všechny modlící se maminky staly MM místem útěchy, místem nejen setkání s jinými maminkami, ale především místem setkání s milujícím Bohem.
15
Maminky v kostele sv. Ducha
Na závěr několik myšlenek, které mě oslovily: * Je dobré, aby si každá maminka “adoptovala” kněze jako svého duchovního syna a odevzdávala ho Bohu společně se svými dětmi - nikdy mě o kněžích nenapadlo přemýšlet jako o synech. Vždy to pro mě byli otcové, ne synové. * Boží milost má svůj vlastní čas. Nezáleží na tom, jestli modlitby zaberou hned nějakým zjevným způsobem, nebo až za několik let. Žádná z našich modliteb se u Boha neztratí. Bylo to přirovnáno k semínku. Jen Bůh ví, kolik energie je potřeba, aby klíček prorazil slupku semínka a začalo klíčit něco nového a krásného. Musíme vytrvat. Ája Kuchařová Čtvrté diecézní setkání hnutí Modliteb matek plzeňské diecéze Dne 22. 3. 2014 proběhlo v pořadí již čtvrté celodenní setkání Hnutí Modlitby matek pro plzeňskou diecézi a hosty. Setkání proběhlo v učebnách Biskupství plzeňského a zúčastnilo se jej celkem 59 žen, z toho bylo 22 hostů z jiných diecézí. Úvodní chvály doprovázel hrou na klavír P. Mgr. Petr Mecl. Setkání pak pokračovalo přednáškou P. Martina Sedloně, OMI, jejímž ústředním tématem byla naděje inspirovaná příběhem ze Starého zákona o Josefovi Egyptském. Znovu jsme si díky této přednášce intenzivněji uvědo-
16
mili, že u Boha není nic nemožného, že neexistuje žádné zlo, které by Bůh neuměl proměnit v dobro. Po této nadějeplné přednášce jsme společně prožili mši sv. v katedrále sv. Bartoloměje. Po obědě jsme se vzájemně mezi skupinkami představily a slovo dostala také přítomná nová národní koordinátorka hnutí Markéta Klímová a spolukoordinátorka pro brněnskou diecézi Kristýna Třešková. Ženy ve svých svědectvích vyjadřovaly, kolik pomoci a posily se jim dostává díky Modlitbám matek, jak se při těchto modlitebních setkání doslova „nabijí novou silou“ do dalšího týdne, jak nenápadným, pokojným a možná i obyčejným způsobem Bůh proměňuje vztahy v rodině a kolik milostí během svého života obdržely. Národní koordinátorka připomněla, jak důležité je zachovávat jednoduchost těchto modliteb a základní principy hnutí. Krátce po půl druhé při výstavu Nejsvětější Svátosti oltářní jsme zahájily modlitbu matek dle brožurky, jejímž vrcholem je úkon faktického odevzdání každého z našich dětí do košíčku umístěného pod patu kříže. Radost z odevzdání se nás i našich děti vyjadřuje naši důvěru, že u Boha není nic nemožné. Celým dnem nás hudebně doprovázel P. Petr Mecl, takže jsme nejen slovem, ale i zpěvem měli příležitost Pána chválit. Po 16. hod. jsme naše setkání ukončily s pozváním na národní konferenci, která se uskuteční v Praze - Hájích od 10. do 12. října 2014 v komunitním centru Matky Terezy. Rozcházeli jsme se s tím, že doufáme, jako je tomu v jiných diecézích, že mezi nás přijdou mladé maminky a svým mladým elánem oživí skupinky hnutí MM v naší diecézi. Klára Hrušovská
17
Newsletter Z anglických listů MM vybíráme…
„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím…" (Mt 11, 28-30) „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!" (Fp 4, 4) Drahé sestry v Kristu, Posílám Vám nový zpravodaj – nezdá se, že je to tak dávno, kdy jsem psala ten minulý, ale je to už rok! Možná v tom hraje roli můj věk, ale čas teď tak rychle utíká. Ale chvalme Pána, že to byl velmi plodný rok, který je podivuhodným důkazem toho, jak mocná je modlitba a jak je účinné, když našeho Pána prosíme, aby vedl naši službu. Jsem si jistá, že všichni víte, že na samém začátku, když jsme se cítily být povolány začít s Modlitbami matek, věděly jsme, že je důležité, vždycky nechat Pána, aby nás vedl. Ne dělat si věci po svém, ale v modlitbě očekávat, až nám On ukáže správný čas a správnou cestu. Přiváděl k nám matky a teď jsou Modlitby matek ve 118 zemích! To by bylo bývalo nemožné, kdybychom se byly snažily organizovat si všechno samy. Také požehnání jsou úžasná. Bylo vyslyšeno mnoho modliteb a každý týden se v mnoha zemích objevují nové skupinky. Každá nová skupinka je pro nás také velkým požehnáním, protože jsme spojeny v modlitbě podle naší brožurky. Je tak povzbudivé vědět, že při takovém počtu skupinek po celém světě je na naše děti a vnoučata (v mém případě pravnoučata) pamatováno v modlitbách ve všech časových pásmech! Požehnány jsou nejen naše děti a vnoučata, ale také matky. Tolik matek mi říká, že jejich životy se proměnily prostřednictvím Modliteb matek. Mnohé se vrátily ke Kristu, nebo se s ním poprvé setkaly. Je toho tolik, zač máme Pánu děkovat – a také chválit Ho za Jeho dobrotu vůči nám.
18
DOBROŘEČIT BUDU HOSPODINU V KAŽDÉM ČASE, Z ÚST MI BUDE ZNÍT VŽDY JEHO CHVÁLA. (Ž 34, 2) Vypadá to, že letošní rok bude také hektický! Už jsme naplánovaly návštěvy ve Star house pro koordinátorky – seniorky, koordinátorky z Holandska, pro anglické skupinky, koordinátorky ze Slovenska. A návštěvy Španělska, Walesu, Luxemburgu, Kanady, Litvy. A následující rok 2015 bude pro nás velmi výjimečný, protože to bude naše 20. výročí – chvalme Pána, který nás vedl a zajišťoval nás ve všech našich potřebách. Modlitby matek začaly na konci roku 1995, a tak v příštím roce 2015 budeme slavit své 20. výročí. Už jsme plánovaly oslavy ke chvále Boha a na poděkování za mnohá požehnání, kterými nás zahrnul. Je jich tak mnoho, že se je ani nesnažíme vyjmenovat! Změnil nás, naše děti, naše rodiny. Tolik nádherného požehnání, které naše společnost dnes tak naléhavě potřebuje. Ano, tolik Ho potřebujeme!! První část oslavy bude pouť všech koordinátorek na rekolekci/konferenci do Svaté země, zvláště do Betléma. Na svém samotném počátku se Modlitby matek zaměřily na Svatou rodinu a na Ježíšovo narození. Také se snažíme zorganizovat týden v Římě pro říjnovou konferenci. Čekáme, až bude potvrzeno přesné datum. Pokud by se kterákoliv členka Modliteb matek chtěla s námi během našeho pobytu v Římě setkat, bylo by to nádherné. Pochopitelně si bude muset zařídit svou vlastní dopravu a ubytování. Všechny bychom se mohly během týdne setkat na náměstí sv. Petra při papežské audienci a požehnání. Pokud vás to zajímá, sledujte, prosím, naši webovou stránku, kde budou upřesněna data. Další skvělý způsob, kterým oslavíme své výročí, bude vydání naší brožurky v aramejštině – v jazyce Ježíše a Marie. Jeden profesor souhlasil, že ji pro nás přeloží. Bude to slavnostní vydání, větší než je obvyklý formát, s textem v angličtině na jedné straně a v aramejštině na druhé. Z obálky bude zřejmé, že je to zvláštní slavnostní vydání naší brožurky! Také doufám, že budeme mít zvláštní setkání ve Westminsterské katedrále, jako jsme měly při desátém výročí. Podrobnosti budou opět uveřejněny později na našich webových stránkách.
19
ITÁLIE Albertina O Modlitbách matek jsem poprvé uslyšela asi před rokem, kdy zakladatelka paní Veronica Williams přijela do našeho města, aby nám spolu s několika dalšími členkami tohoto hnutí přinesla o něm svědectví. I když mě spiritualita tohoto způsobu modlitby zasáhla, přesto bych si nikdy nedokázala představit, že by mohla můj život tak hluboce změnit. Vzpomínám si, že když jsem se zúčastnila tohoto prvního setkání, okamžitě jsem pocítila silné přání stát se členkou skupinky Modliteb matek, ale v té době jsem byla ještě hodně zaměstnaná, abych to mohla uskutečnit. Ale právě v tento den mě PÁN volal, abych to udělala. Veronika mi totiž hned po modlitbě nabídla možnost stát se koordinátorkou skupinek Modliteb matek. Nedala jsem hned svůj souhlas: musela jsem vyřešit mnoho věcí… rodinu, práci a byla jsem katechetka a mimořádná služebnice při podávání Eucharistie. Byla jsem už moc angažovaná ve své komunitě. Zprvu jsem nad tou nabídkou váhala. Nebo abych řekla pravdu, byla jsem tím nápadem docela vyvedená z míry; a tak jsem tento eventuální plán vložila do svých každodenních modliteb. Bylo to na začátku listopadu, kdy se asi pět matek rozhodlo, že se budou po celý měsíc každý den modlit, abychom pochopily, jaká je opravdová vůle Ducha svatého, zda a jak založit první skupinku Modliteb matek v Seriate (Bergamo). Na tento úmysl jsme se modlily a rozjímaly nad radostným tajemstvím „NAROZENÍ“ , jak nám poradila Veronika. A pak, protože se blížily vánoční svátky, rozhodly jsme se, že s tím začneme v lednu. Hned při našem prvním setkání jsme všechny pocítily krásu takové modlitby a moc Pánovy milosti. Ve velmi krátkém čase totiž vznikly čtyři skupinky, aby si matky mohly vybrat den a hodinu, která jim lépe vyhovovala. Můj úžas ještě vzrostl, když Veronika pozvala mě, otce Rostislava, našeho duchovního otce, a několik matek z Florencie a Říma do Anglie, do hrabství Kent, kde je centrum komunity Solace. Právě tam jsem začala chápat, co se děje. Tak jsme odložili veškeré rozhodování na KVĚTEN, když se o Letnicích potkáme v Římě při příležitosti mezinárodního setkání laických hnutí. Nejúžasnější věc na této cestě byl způsob, jakým byly překonány všechny obtíže, aniž jsem musela cokoliv udělat. Pouze děkuji Pánu za jeho MILOST.
20
Z vašich dopisů Ani nemoc dětí nás neodradí v pravidelné modlitbě …..co se týká naší páteční skupinky mladších maminek s malými dětmi, tak si představte, jakou teď máme novinku - děti maminek mají na střídačku neštovice, což se táhne už několik týdnů, tak se teď už třetí týden scházíme přes konferenční hovor-manžel jedné maminky nám poskytne na jeden domluvený večer telefon a my se napojíme každá na telefonu a modlíme se tak společně a nikomu provolaná hodina nedělá finanční problém. Každá si doma zapálíme svíčku a ukládáme děti do košíčku, nachystáme si čtení z Písma, tak jsme už tak sladěné, že se střídáme v modlitbách při společném hovoru. Je to velká síla a vím, že včerejší setkání jsme také udělaly místo pátku - protože bude státní svátek a většina bude sledovat Velehrad. Tak jsme se místo pátku setkaly už včera večer zase tím konferenčním hovorem a každá jsme tam svěřovala prosby i za druhé. Předtím jsem maminkám dopravila zpravodaje, takže už některé četly to svědectví z Písku a více jsme se zaměřily na chvály a díky, jak je to tam hezky popsané. Hanka
Hani, ať žije technika, vaše věrnost v modlitbě a v neposlední řadě tatínkové! „Vždyť naše modlitby a Boží milosrdenství může změnit svět…“ …celé těhotenství jsem se modlila za něco takového (aniž bych tušila, že Modlitby matek existují) a ani neumím popsat, jak ohromná byla moje radost a nadšení, když jsem "vás" objevila. Modlitby jsou nádherné, plné Ducha svatého. Není nic krásnějšího, než když se může máma modlit za svoje miminko i za ostatní maminky a jejich děti. Vždyť naše modlitby a Boží milosrdenství může změnit svět… Modlitby jsou nádherné, naprosto se s nimi ztotožňuji z celého srdce. Jsem stále v úžasu nad tím, že existuje komunita, která tak nádherně a biblicky uctivá Boha a já mohu být její členkou. Markéta
21
Milá Markéto, i my se radujeme z toho, že patříš do našeho společenství MM. „Není možné, aby Pán Bůh neslyšel a nevyslyšel....“ Chvála Kristu a Marii! …Modlíme se asi 4 a půl roku. Je to hlavně díky našemu otci P. Vratislavovi, který k nám do farnosti pozval paní Růženku. Modlí se nás 4 až 5. Ze začátku jsme se scházely po mši sv. na faře, ale teď už asi dva roky se modlíme v kostele. Je to i díky tomu, že jedna z nás je kostelnice a má klíče od kostela. Při modlitbě odevzdávání dětí do košíčku máme košíček na schodech před svatostánkem a každá jdeme samostatně ke svatostánku. Všechny jsme se shodly na tom, že je to SÍLA, když tam tak klečíme nebo stojíme tváří tvář před Pánem Ježíšem. Je to úplně jiné, než když jsme měly košíček na stole u kříže. Sama za sebe to cítím tak, že ani není potřeba nic říkat, vždyť ON ví..... A když jsem tam viděla klečet druhou maminku, tak mi přišlo na mysl není možné, aby Pán Bůh neslyšel a nevyslyšel. Anna
Milá Aničko, dobře píšeš „není možné“. Pán nás nejen slyší, ale ve svůj čas i vyslyší. Nevnucujme mu svou vůli, důvěřujme mu a nechme jej vstoupit do našeho života. „Modlíme se za své děti a s důvěrou je svěřujeme Pánu...“ Jsem velice ráda, že MM začaly i u nás v Měříně. Jsou to asi dva roky, co jsem se o této iniciativě dověděla. Modlila jsem se za to, aby, bude-li Pán chtít, i zde byla ta možnost se modlit MM. Tuto touhu měla ještě jedna maminka. S příchodem nového kněze do naší farnosti v srpnu 2013, který nám velice fandí, jsme se dověděly, že v říjnu bude konference MM. I s otcem jsme tam jeli. Celá atmosféra na nás tak zapůsobila, že jsme se rozhodli tuto naši radost nabídnout maminkám z celé farnosti. Více jak měsíc jsme se za to modlili. Koncem listopadu jsme se začaly scházet každých čtrnáct dní. Dělá mi radost, že maminkám se tam líbí a stále přicházejí nové. Myslím si, že jsme lépe toto modlitební hnutí nemohli představit. Vidím
22
možnosti rozdělení na malé skupinky. Máme zde zastoupeno několik obcí, kde by modlitby mohly pokračovat. Zatím společně prožíváme radost, která se nám nabízí v MM. Modlíme se za své děti a s důvěrou je svěřujeme Pánu Bohu. Budeme se modlit k Duchu svatému, aby nám ukázal pravý čas našeho rozdělení do menších skupinek. Marie
Milá Maruško a maminky z Měřína a okolí, neopomeňte se modlit také za svého kněze, o. Havelku, který Vám ve Vašich aktivitách žehná a má otevřené srdce pro Modlitby matek. Děkuji, že v pokoře vnímáte potřebu
Triduum rozdělit se na menší skupinky. TRIDUUM jsou tři dny modliteb Tolik z Vás nám podává svědectví o nádherném požehnání, kterých se Vám dostalo v průběhu tridua. Otiskly jsme níže některá z nich…
„Pár slov o našich modlitebních skupinkách matek, otců a dětí víry. Máme Modlitby matek jednou týdně /osm maminek/ a jednou týdně Modlitby otců, naše děti se modlí jednou za měsíc modlitby Dětí víry, kde se sejdeme celé rodiny, neboť máme i docela maličké dětičky a když čtou děti příběh z Bible, tak si to zahrajeme divadelně, aby si to děti dovedly obrazně představit. Jelikož jsme velké společenství, můžeme se prostřídat při triduu, kdy jeden den se modlí maminky, druhý otcové, nebo se tak prostřídáme. Velice nás oslovila myšlenka, že třetí den tridua by se mohly modlit celé rodinky, takže to určitě zavedeme, neboť to bude krásné svědectví, kdy se modlí mámy a tátové společně se svými dětmi. Bůh žehnej tomuto dílu. Andrea
23
Milovaní, skončilo další triduum a už se těším na další. Věřím, že i maminky, které přišly a prožily krásné chvíle s Pánem ve společenství. V pátek v kostelíku se byl podívat i otec Ježík. Jen se nebojte brát mikrofony, je to důležité zvláště pro ty, které přijdou a nevědí, co se to tam děje a je to škoda, třeba by se někoho něco pěkného dotklo. Byly to moc krásné modlitby. Také v sobotu i přes ranní vstávání, bylo to požehnáním i v neděli, kdy jsme nakonec mohly slyšet svědectví některých maminek. Budeme muset pořídit vždy krabičku kapesníků. Zakončení nedělní mší svatou, jak děti nádherně zpívaly ze srdce Pánu. Opravdu, jak se člověk odevzdá celý Pánu při modlitbě, Duch svatý zavane a celá duše si v Pánových rukou odpočine. Odevzdaly jsme rády i Vás všechny, které jste nemohly přijít. Chvála Pánu za to! Zkusme se za to modlit, třeba už teď to odevzdávat Pánu. Nikol Chtěla bych povzbudit zejména ty z Vás, které teprve uvažují o konání tridua ve svých farnostech. Pro mě se stalo triduum úžasnou příležitostí k poznávání toho, jak se Bůh postará, když mu nějakou záležitost opravdu odevzdáme. Když jsme před čtyřmi roky s triduem začínaly, dlouho jsme ho připravovaly a psaly si každé slovo, které chceme říct. Teď ale čím dál víc zjišťuji, že skutečně mnohem důležitější je příprava modlitbou a spolehnutí se na Boha, který jedná až ve chvíli, kdy my pustíme otěže z rukou. Pak najednou dostaneme slovo, svědectví, symboly pro jednotlivé dny i potřebné spolupracovníky. A Bůh mezi nás přichází, a to bez ohledu na počet účastníků. Už se nás sešlo 30, ale také jsme byly jen 4, z každého tohoto setkání jsme vždy odešly velmi posílené a povzbuzené k dalším modlitbám. Triduum je i příležitostí nabídnout prostor pro společnou modlitbu celé farnosti, nejen těm, kteří patří k Modlitbám matek. Alespoň u nás vždy tvoří většinu účastnic maminky z farnosti, které na skupinky nechodí, ale k modlitebnímu setkání v rámci tridua se připojí rády. Jana Kalendová
24
Modlitební triduum Milé maminky, z mnoha měst a obcí jsme dostaly radostné zprávy z lednového Tridua. Nepřinášíme svědectví, i když jsme dostaly krásné zprávy z mnoha míst, ale chceme zvlášť popsat, jak probíhají modlitby před Triduem, které netrvají víc než 1,5 h. Prosíme, abyste si pozorně přečetly následující řádky. Věříme, že budou pro vás povzbuzením a pomůckou při přípravě Vašeho Tridua. Na počátku Modlitebních triduí jsme věděly jen to, že nás Pán vybízí, abychom se modlily na stejný úmysl po tři dny jednou za čtvrtletí. Postupně si nás Hospodin vedl a stále víc nám odhaloval hloubku, smysl a vzácnost těchto dnů a modliteb nejenom pro naši komunitu, ale pro celý svět. Prostřednictvím Tridua jsme jednou za čtvrtletí ve čtvrtek pozvány připomenout si velikonoční tři dny a prožít je spolu s Boží Matkou. Spiritualita MM je úplné odevzdání se do Boží vůle, a to na 100%. To ve skutečnosti dokázala jenom Boží Matka Maria. Prostřednictvím MM nás Pán Ježíš zve následovat Její život a podobat se jí stále víc a víc. Dává nám touhu do srdce, aby naše srdce bylo jako Její nerozdělené srdce. Čisté, jednoduché, plné lásky a bezpodmínečného přijetí. Ze začátku jsme doporučovaly, abyste pro Tridua používaly knížečku MM. Teď nás Pán vede dále. V knížečce jsou modlitby zaměřené na děti, ale v rámci Tridua se za děti nemodlíme (vždyť se za ně modlíme celý rok). Proto se nebudeme modlit z knížečky. Můžeme z ní použít jenom části, které se nám hodí. Každý den Tridua má jiný úmysl, ale tři modlitby jsou povinné: modlitba k Duchu svatému, modlitba za ochranu a modlitba spojení s jinými skupinkami matek na celém světě. Tyto tři modlitby si mohou ty, které připravují, Triduum rozdělit, a každá může připravit nějakou svoji modlitbu, nebo přečíst takovou, kterou se ráda modlí. Všechny modlitby a odprošování, chvály a čtení z Písma svatého by měly být zaměřené na úmysl daného dne. Každý den začínáme modlitbou k Duchu svatému. Po ní v sobotu poprosíme Pána Ježíše, aby odpustil hříchy těm matkám, které v pátek nebyly přítomny na triduu a necháme chvíli ticho, aby matky mohly projevit svoji lítost. V neděli stejně po modlitbě k Duchu svatému přidáme prosbu nejenom za matky, které tam nebyly v pátek, ale také vzbuzujeme úmysl odpustit těm, které tam nebyly v sobotu. Až pak pokračujeme dalšími modlitbami. Byly jsme na tento začátek upozorněny jedním panem děkanem a děkujeme mu za to. Tento začátek je velice důležitý, protože Triduum má svoji postupnost. Když v pátek odprosíme za svůj hřích a rozejdeme se v naději, že můžeme
25
začít znova, že jsme Bohem milované, tak se v sobotu lehčeji rozhodneme pro odpuštění těm, kteří ublížili našim dětem. V neděli se pak můžeme opravdu radovat, protože náš duchovní zrak není zakalený neolitovaným hříchem, ani zatížen skálou neodpuštění. My v Bratislavě jsme prožily výjimečné Triduum. V pátek jej připravovaly babičky a prababičky, které se za tento den modlily. Přišlo tolik maminek jak nikdy. Kostel byl úplně plný. Vnímaly jsme to jako odpověď Pána Ježíše na modlitby babiček a prababiček, kterým bylo víc než 85 let. Mohly vidět, že Pánu Ježíši je zvlášť milá jejich modlitba a oběti bolestí, zejména však bezmocnosti. Více než jindy jsme pochopily slova: Moje milost ti postačí – když jsi slabý, Já jsem v tobě silný. Každá maminka, která přišla v pátek, aby odprosila za svůj hřích, odešla s radostnou nadějí, že může začít znova. Na setkání přišlo hodně maminek, i ty, které se nemodlí v MM. Udělaly jsme chybu, protože jsme se na začátku nezeptaly, zda je tam někdo, kdo o MM ještě nikdy neslyšel. Je to důležité, nezapomínejte na to prosím. Je potřeba alespoň krátce vysvětlit, co jsou MM, co budeme dělat a proč jsme se setkaly, aby to bylo každému, kdo přijde, jasné. Kromě toho jsme si uvědomily ještě jednu důležitou věc, kterou nám potvrdilo svědectví z lednového Tridua. Každá maminka, která přijde na Triduum, by si z něj měla na malém papírku odnést Boží slovo, které jsme četly a meditovaly. Jsme toho názoru, že je moc dobré, abychom se mohly k tomu slovu ještě vrátit, možná u večerní modlitby, cestou domů či u modlitby v rodině. Maminky, které jsou ochotny sloužit, se setkají týden před Triduem. Modlí se spolu, prosí Ducha svatého, aby je vedl. Přečtou si Boží slovo na ten den, které jsme dostaly od Veroniky, nebo si můžou otevřít Písmo svaté samy. Po přečtení zůstanou chvíli zticha, a pak může každá maminka říct, co jí přišlo na mysl, nějaká věta, slovo, vzpomínka na nějaký obraz. Každá maminka to řekne nahlas a z toho pak vznikne symbol, který bude vyjadřovat náš hřích. Popíšeme Vám modlitby, které jsme měly při přípravě Tridua. Míváme je vždycky dva týdny před Triduem. Pátek – odprošujeme za svoje hříchy Příklad: Modlily jsme se s našimi babičkami, zpívaly píseň k Duchu svatému, pak děkovaly, chválily, četly z Písma svatého podle doporučení zaslaného Veronikou. Zůstaly jsme chvíli ticho, potom jsme ještě poprosily za ty, kteří přijdou na setkání a za tuto službu prababiček, aby celé setkání bylo ke slávě Boží. Když jsme ukončili modlitbu, každá maminka řekla, co jí přišlo na mysl
26
při čtení Písma svatého. Byla to tahle slova: svíčka, světlo je boží milost, náš hřích, který uhasí světlo, náš vzdor vůči Bohu, nepřijetí Jeho vůle v našem životě je hřích, který nás uvádí do tmy a obírá o Boží milosti. Potom jsme to už jen daly dohromady: Symbolem našeho hříchu byla sfouknutá svíčka kahanec. Každá maminka dostala vzadu v kostele rozžatou svíci, kterou sama sfoukla, abychom si uvědomily, že s hříchem uhasíme milosti, světlo, které jsme dostaly od Pána. Maminky šly před oltář se sfouknutou svíčkou, tam si ji znova zapálily od svíce, která hořela na našem stolku a která je tam vždycky jako symbol našeho Pána Ježíše, který je světlem našeho života. Zapálení svíce znamenalo naše rozhodnutí znova přijmout Boží milost a kráčet v Kristově světle. Zapálené kahance jsme kladly do velkého červeného srdce, které bylo připraveno před oltářem, vytvořené jednoduše z látky. Sobota - modlíme se za ty, kteří ublížili nám a našim dětem. Příklad: Modlily jsme se s maminkami podobně jako v pátek. Po skončení modlitby maminky mluvily k Božímu slovu, které jsme četly. Čtení na sobotu bylo z listu Židům: Boží slovo je (plné) života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat. Nač myslely maminky v tichu, to řekly: auto, telefon, fonendoskop, není bytosti, která by byla pro něj neviditelná (vidí i nás jak odpouštíme nebo neodpouštíme), odpuštění srdcem, obnažené, holé ruce, čistý papír, zrak pronikající do hloubky, spočinout v Bohu, nic nebude skryté, milosrdenství, obraz – Panna Marie držela v náručí Ježíška, trochu většího, rozsévajícího hvězdy, které svítily, světýlka radosti, odpuštění. Z toho vznikl symbol modlitby za ty, kteří ublížili našim dětem – čistý papír, který jsme odevzdávaly do košíku jako znak toho, že už nežalujeme na ty, kteří nám ublížili, a též jako prosbu, aby byli svobodní pro Pána. Prázdné dlaně jsme na chvíli podržely, abychom si uvědomily, že On vidí, jak odpouštíme. Dovolíme Pánu, aby to On udělal v nás. Každá maminka dostala po odevzdání čistého papíru do prázdných dlaní hvězdičku radosti z fosforu. Vždycky, když se na ni podíváme, můžeme si vzpomenout na radost celého nebe, která nastane vždycky, když se rozhodneme odpustit. Zároveň jsme si uvědomily, že odpuštění je proces – jako i my odpouštíme - potřebujeme Boží milost, abychom to dokázaly. Nosíme v našem srdci vězně neodpuštění. Telefon nám připomněl, že můžeme zavolat Pánu Bohu: tento člověk mi ublížil, dej mi sílu na to, abych mu uměla odpustit. Odpuštění je přímo spojeno s láskou, Pán Ježíš nečeká jenom, abychom
27
odpustily, ale čeká, že ty lidi budeme milovat, že budeme chválit Boha za jich život. Když to dokážeme, budou nejen oni svobodní, ale i my. Jen chválou utišíme řev obvinění v našem srdci. Pane, tady jsou moje ruce, vezmi si z nich, co chceš, vlož tam, co chceš, a ve všem ať se stane tvá svatá vůle. Maminky pociťovaly, že mají přinášet drobné oběti za ty, které přijdou na triduum. Neděle – děkujeme a chválíme Pána za vše, co udělal v našem životě. Je nádherné sledovat, jak maminky nacházejí symbol na jednotlivé dny. Symbol, který je velmi jednoduchý a lehce jej pochopí ty, které přicházejí na modlitby tridua. Symbol, který je vždycky jiný, i v tom vidíme úžasnou tvořivost Ducha svatého, který tvoří vždycky jiné věci nové s jiným významem. Někdy symbol odevzdáváme, jindy si jej odnášíme domů. Jenom Duch svatý ví, jak se může dotknout našeho srdce. Přípravné modlitby jsou velice potřebné nejenom pro symboly, ale i pro maminky, které přijdou na triduum. Stane se, že přijdou zraněné matky jenom proto, aby kritizovaly, aby hledaly, co bylo podle nich zlé, aby vnesly nepokoj. Když se modlíme před setkáním, Duch svatý bude mluvit za nás a v nás. Na závěr každého dne je dobré, když maminky, které přijdou, řeknou svědectví, které se váže k úmyslu toho dne, který prožíváme. Svědectví jsou pro nás velkým darem, jsou chválou a slávou našeho Pána Ježíše Krista. Se symboly můžeme po skončení naložit tak, jak uznáme za vhodné. Není zapotřebí je odkládat, když chceme a váží se na něco krásného, co jsme na triduu prožily. Symboly naznačují jenom něco v dané chvíli, určitý postoj v modlitbě, ve vztahu k sobě, druhým lidem, nebo k Bohu, ale samy o sobě hodnotu nemají. Podobně i kolečka. Když si je potřebujeme přepsat, tak stará můžeme roztrhat, hodit je do koše a napíšeme si nová. Jenom ta kolečka, která odevzdaly maminky na setkáních ve farnostech při představování MM, dáváme do obálky, na kterou napíšeme místo a datum. V komunitním domě se modlíme za všechny, které jsme potkaly a obálky zvedáme ke kříži. Tak, jak to po nás chtěla naše zakladatelka Veronika. Janka Pajanová
28
Triduum v Odrách
Pro nové skupinky připomínám, že Triduum je modlitební setkání pro celou farnost, nejen pro ženy z MM. Pozvěte prostřednictvím kněží či osobně i ostatní farníky. A neváhejte si s sebou vzít své děti. Zvláště v neděli se za to přimlouvám. Mám velmi dobrou zkušenost, když mě na nedělní Triduum doprovázely děti a třeba se i zapojily do spontánních chval. Někdy tam usnou, jindy trochu zlobí. Když jsou se mnou, vidí, že jejich máma (v ideálním případě i táta) se modlí. Ale především jsou před Nejsvětější Svátostí, a to je léčivý paprsek lásky, který na ně působí, i když si to nemusí ještě plně uvědomovat. Pokud přijdou na Triduum noví lidé, je dobré v úvodu setkání krátce říct, co jsou to MM. Podrobně o historii a Triduu obecně je napsáno také na našich webových stránkách, i tam se můžete dozvědět více o tom, jak ho vést. Vše potřebné najdete v sekci „Modlitební setkání“ - „Triduum“. Případně Vám osobně rády poradí koordinátorky. Když budete pořádat Triduum, napište nám, kdy a kde se koná, rády zveřejníme i pro ostatní maminky na našich stránkách. Někde se pro tuto akci spojují skupinky maminek ve farnosti (je-li jich více), někde dokonce skupinky matek z okolí. Ve vedení Tridua se pak střídají. Obvykle vedou
29
modlitbu dvě maminky. I když se Vám mohou přípravy zdát složité, není tomu tak. Podstata Tridua vychází z modlitební přípravy, ne z organizace. Jak už jsem psala v úvodu a jak nás k tomu také často vyzývá Panna Maria, „modleme se“. Ježíš pak říká „Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ (Lk 22, 40). Paralela tohoto třídení s velikonočním je zřejmá… Věřím, že osobně pocítíte mimořádná požehnání, která obdržíte během těchto setkání. Markéta
Svědectví Pozvanie na MM do Brna Myšlienka zúčastniť sa Konferencie MM v Brne na jeseň 2013 sa vo mne spontánne zrodila na Skalke pri Trenčíne na konci júna 2013, kde práve prebiehala konferencia iného spoločenstva, spoločenstva Nové svitanie, ktoré s MM zdanlivo nesúvisí. A predsa opak je pravdou. Na Skalke sa totiž konal 1. ročník „slovenského Walsinghamu“ a ako vieme, práve vo Walsinghame v r. 1995 vznikli MM. Workshop MM na Skalke viedla Janka Pajanová spolu s Růženkou Fialovou z ČR. Práve tu som sa Růženke zdôverila s touto myšlienkou a dozvedela som sa aj termín konferencie. Do Brna sme napokon išli dve mamy z Dubnice. Cestou, ako inak, sme sa modlili ruženec. Miesta, ktorými sme prechádzali, mi boli dôverne známe, keďže sme s manželom a deťmi žili 9 rokov v Třebíči a touto cestou sme pendlovali medzi Slovenskom a južnou Moravou. Je to už 23 rokov, ako sme sa z Třebíče odsťahovali. V tom som si uvedomila, že sa na týchto miestach modlím prvýkrát! V tých rokoch som totiž žila ako márnotratná dcéra bez viery a nemodlila som sa, ani nechodila do kostola. Jednoducho som sa prispôsobila neveriacemu manželovi. Počas konferencie v Brne mi Pán ukazoval, prečo si ma sem pozval. V metropole južnej Moravy som ho mala odprosovať za toto obdobie môjho života. Predovšetkým za to, že som sa nemodlila za svoje deti, osobitne za môjho syna, ktorý ako šesť týždňové bábätko bol štrnásť dní v nemocnici v Třebíči úplne sám, bezo mňa. A potom ako 3-mesačný bol operovaný v Brne, práve tu v Kráľovom Poli, kde sa konala konferencia MM.
30
Keďže som ho nedojčila, opäť bol v nemocnici sám, bez mamy. On trpel v nemocnici, ja doma. Vtedy mohla ísť do špitálu s dieťaťom len matka, ktorá dojčila. Bolo to kruté. Prosila som dobrého Pána, pre ktorého nikdy nie je neskoro, aby teraz uzdravil všetky zranenia môjho syna a naplnil jeho vtedajšie i terajšie potreby. Určite sa podpísali na jeho neskorších vážnych problémoch počas dospievania a ranej dospelosti. Verím, že zažije mocný dotyk Božej lásky a Pán ho napokon úplne uzdraví, a tak sa bude môcť v jeho živote naplniť Božia vôľa celá. Ďakujem za nádherne prežité chvíle s českými mamami, za prijatie, za jednotu, za pohostinnosť. Páčilo sa mi, ako to slovami vyjadrila mama Janka Pajanová: „Modlitby matiek spojili to, čo politici rozdelili.“ S láskou a objatím
mama Hana z Dubnice nad Váhom
AKTUALITY Diecézní setkání MM pro královéhradeckou diecézi 3. 5. 2014 Kdy: sobota 3. května 2014 od 13.00 hod. Kde: V kostele sv. Václava v Salesiánském středisku mládeže SKM v Pardubicích, Zborovské náměstí 2018, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice. MHD: Od nádraží ČD autobusem MHD č. 6 nebo 18. Program: 13.00 hod. mše svatá, po té společná Modlitba matek, svědectví, slovo národní koordinátorky - odpovědi na příp. dotazy; neformální setkání, písničky. Občerstvení pro závěrečné agapé vítáno. Předpokládané ukončení v 17.00 hod. Diecézní setkání MM pro brněnskou diecézi 7. 6. 2014 Kdy: sobota 7. 6. 2014 od 9.30 hod. Kde: V kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Salesiánském středisku mládeže v Brně - Žabovřeskách, Foerstrova 3088/2, 61600 Brno. MHD: Od hlavního (vlakového) nádraží lze jet tramvají číslo 4 směr náměstí Míru a vystoupit na zastávce Česká, odtud z ulice Brandlova jedou trolejbusy
31
číslo 34 nebo 36 na Makovského náměstí, kde vystoupíte a sejdete dolů po ulici Foerstrově ke kostelu. Program: Zahájení v 9.30 hod., v 10.00 h mše sv., kterou bude celebrovat o. Šebestián, pak bude následovat společná modlitba podle spirituality MM, oběd z vlastních zásob, svědectví, případné dotazy a neformální setkání. Případné dobrůtky na závěrečné agapé jsou vítané. Čaj a káva budou k dispozici. Předpokládané ukončení v 15.00 hod. TRIDUUM 27. – 29. 6. 2014 Čtení: pátek Marek 12, 28-34; sobota Žalm 147; neděle Lukáš 10,24-28 POZOR změna poštovní adresy Máme zprovozněnou novou adresu pro poštovní zásilky! Hnutí Modlitby matek, P. O. BOX 400, 660 00 Brno Vítáme nové modlitební skupinky! Dolní Životice, Lubná, Prace, Horní Kounice, Jaroslavice, Nivnice, Chlumec nad Cidlinou, Odry, Ústí nad Labem, Loužnice, Bystré, Horní Bludovice, Staříč, Jičín, Brno - Bystrc, Zastávka, Rudník, Zlín, Brno - Kohoutovice, Svárov, Vamberk, Březnice, Jindřichův Hradec, Litomyšl, Kuřim, České Budějovice, Bílovice nad Svitavou, Hostivice, Hroznová Lhota, Lhota Rapotina u Boskovic Vzpomínka V pondělí 27. 1. 2014 odešla na věčnost paní Daria Sahebová jedna z dlouholetých členek skupinky ve Frýdlantě n. O. Rok bojovala s rakovinou žaludku a střev. Bude nám velmi chybět, byl to nesmírně dobrý a laskavý člověk, ale věříme, že se už teď za nás přimlouvá. Celou dobu nemoci žila intenzivně s Bohem a také její smrt byla podle svědectví rodiny „odchodem anděla do Boží náruče“. Vzpomínají maminky z Frýdlantu nad Ostravicí.
32
S láskou vzpomínáme na jednu z nás, maminku Marii z Horažďovic. Společně jsme se modlily za naše děti, prožívaly radost z našich společných setkání. V neděli 2. 3. 2014 ji Bůh povolal k sobě. Při našich modlitbách prosíme za spásu její duše a za její dceru Karolínku. Maminky ze skupinky v Horažďovicích. Poděkování za finanční dary Protože bez vyžádání neposíláme písemné potvrzení o Vašem daru, rády bychom alespoň touto cestou chtěly poděkovat našim dárcům. V případě, že si přejete zaslat potvrzení, napište nám nebo zavolejte, učiníme tak. Děkujeme všem dárcům, kteří nám v posledním půlroce přispěli jakoukoliv částkou. Bez Vašich darů by tato služba nebyla možná. Pán Bůh zaplať! Různá vydání modlitebních brožurek MM Drahé sestry! Často se na nás obracíte s „bolestivou“ výtkou, že každá vydaná brožurka má změny v textu a Vás to ruší při modlitbě. Chci Vám říct, že od prvního překladu anglické brožurky, o níž nepochybujeme, že je inspirována Duchem sv., jsme se snažily zajistit ten nejlepší překlad. Během doby však docházelo nejdříve ke gramatickým změnám, zvláště, kdy se jednalo o shodu podmětu s přísudkem, kde jsme se v některých případech domnívaly, že jde o modlitbu týkající se všech, tedy i otců, a tudíž jsme na konci některých sloves dávaly měkké i. Později jsme byly odborníky na jazyk český důrazně upozorněny, že pokud máme název brožurky Modlitby matek, pak musí být stále dodržován ženský rod. Tolik k pravopisu. Pokud jde o ostatní změny v textu, které máte na mysli, snažily jsme se vždy co nejvěrněji vyjádřit smysl modlitby. Samozřejmě i zde docházelo k velkým polemikám. Je to stejné jako u překladu Bible. Každý překlad je originální a doporučuje se, abychom si přičetli i více překladů k pochopení textu, pokud nám není originál vlastní. Prosím Vás, drahé sestry, přistupujte i k našim brožurkám v pokoře stejně. Vždyť se doporučuje, aby se při modlitbě používala jedna brožurka, vidíte, jak moudrý je to požadavek? Ta z Vás, která vede modlitbu, si může zvolit brožurku, jejíž překlad nejlépe odpovídá hlasu jejího srdce. Pokud jde o modlitby k Panně Marii, ty nikdy v původní originální brožurce nebyly, protože naše zakladatelka Veronika, ač sama Ji velmi ctí a modlí se k P.
33
Marii, nechtěla, aby byly tyto modlitby součástí brožurky, s ohledem na sestry z jiných církví, které se na Matku Boží s prosbami neobracejí. To ovšem nebrání Vám, abyste se na začátku nebo na konci modlitby nepomodlily k P. Marii. Rozhodně však prosím, neprokládejte naším krásným růžencem jednotlivé oddíly v brožurce MM. Růženec se klidně pomodlete, pokud Vám to čas dovolí, po skončení modlitby. Děkujeme Vám za pochopení. Růžena a Markéta
Změny v počtu Zpravodajů a ohlášení nových skupinek Milé maminky, děkujeme Vám, které jste se ozvaly na naši výzvu ohledně revize v rozesílání Zpravodajů i ohledně existence skupinek v různých farnostech či sborech. Ozvalo se nám mnoho skupinek, které se modlily a nedostávaly náš Zpravodaj, v čemž jsme spatřovaly jejich újmu. Ještě jednou je tímto vítám v MM a jsem ráda, že mohou být informovány o aktivitách našeho hnutí i o živých svědectvích, jak Bůh koná v našich životech. Za podpory otce biskupa Radkovského jsme Vašim kněžím rozeslaly e-mail, kde jsme je prosily o pomoc při této akci. Pokud někoho oslovili kněží ve farnosti, abyste se nám přihlásily, bylo to také díky této naší iniciativě. Děkujeme všem za trpělivost i ochotu při této počáteční administrativní práci, která byla spojena s přebíráním služby národní koordinátorky v MM.
Národní konference MM v Praze 10. - 12. 10. 2014 Jak jste si již mohly některé všimnout, podzimní konference MM proběhne letos na podzim poprvé v Praze. Všechny informace ke konferenci přineseme v dalším Zpravodaji, který vyjde již v červnu 2014.
34
DO VAŠEHO DIÁŘE Diecézní setkání MM pro královéhradeckou diecézi 3. 5. 2014 Diecézní setkání MM pro brněnskou diecézi 7. 6. 2014 Triduum červen 27. – 29. 6. 2014 Diecézní setkání MM pro českobudějovickou diecézi 6. 9. 2014 Národní konference MM v Praze 10. - 12. 10. 2014
MODLITEBNÍ SOS SKUPINKA Marie Hamříková, tel. 731 208 537; Václava Smejová tel. 777 610 919; Anděla Suchá tel. 737 915 277; Mirka Prokopová tel. 724 510 727; Růžena Fialová, tel. 608 618 822; Jana Pláteníková tel. 774 838 824; Jana Bartáková tel. 774 706 626; Barbora Králíková tel. 775 642 385; Věra Papežová tel.775 062 460; Marie Ventová tel. 736 779 178; Marcela Krejčí tel. 737 983 691; Noela Frolková tel. 605 131 548; Františka Dvořáková tel. 737 875 974; Ludmila Králová tel. 732 935 010; Kamila Varmusová tel. 608 746 472; Janka Pecherová, tel. 723 331 951; Marie Pietrasová, tel. 491 421 798; Marie Stehlíková, tel. 723 490 967; Jitka Kořenková, tel. 728 063 676
Prosíme, obracejte se na pohotovostní skupinku pouze s prosbami v urgentních případech. Dlouhodobé prosby nebo přímluvy v tíživé životní situaci s důvěrou odevzdávejte ve svých mateřských skupinkách. Pokud však z jakýchkoliv důvodů potřebujete v modlitbě podpořit, můžete úmysl poslat také e-mailem na adresu Hnutí MM (
[email protected]), kde pro tento účel v našem hnutí slouží zvláštní modlitební skupina žen.
35
Milé maminky, přejeme Vám, ať velikonočního období a Letnice v nás každoročně obnovují opravdovou radost. Radost z naděje ve vzkříšení. Radost z toho, že náš Bůh je skutečný. Jak říká náš Sv. otec: „Rozpoznávejme, že Bůh není něco vágního, náš Bůh není nějaký „sprej“, je konkrétní, nikoli abstraktní , a má jméno: „Bůh je láska“, nikoli sentimentální, pocitová, ale láska Otce, který je u zrodu každého života, láska Syna, který umírá na kříži a vstává z mrtvých, láska Ducha, který obnovuje člověka i svět. Pomyšlení na Boha, který je láska, nám prospívá, protože nás učí mít rád a dávat se druhým jako se Ježíš dává nám a kráčí spolu s námi. Ježíš putuje s námi cestou života.“ Kéž tuto skutečnost stále zakoušíme a radujeme se z ní! Markéta a ostatní maminky
Kontaktní adresa: Hnutí Modlitby matek, P. O. BOX 400, 602 00 Brno Pro osobní setkání: Brno, Jakubská 11 Národní koordinátorka: Markéta Klímová, mobil 774 618 822, e-mail:
[email protected]; http://www.modlitbymatek.cz Číslo účtu: 2000168590/2010 Fio Banka Zapsán do evidence period. tisku pod evid. č. MK ČR E 13146; vychází čtvrtletně Redakce: M. Klímová, J. Švancarová, R. Fialová Grafická úprava: T. Mrhálková Korektury: A. Hradilová, M. Macháčková Fotografie použité ve zpravodaji: archiv MM, K. Kučerková, M. Macháčková Titulní strana: K. Třešková Tisk: LITERA BRNO, Tábor 43a, Brno v nákladu: 4 300 ks
36
