Současný stav, východiska a perspektivy ústavní péče ve školských zařízeních PaedDr. Jiří Pilař

Současný stav, východiska a perspektivy ústavní péče ve školských zařízeních

PaedDr. Jiří Pilař

[email protected]

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

David Farrington, jedna z největších osobností britské kriminologie :

„Je pravděpodobné, že události, které se stanou mezi početím a třetím rokem života jsou prvními kroky ve vývojové řadě vedoucí k poruchám chování v dětství, případně k adolescentní delikvenci a zločinu v dospělosti.“

Analýza stavu a dalšího vývoje mladých lidí po opuštění školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy za období 1995 - 2004 ©

Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Praha 2008

Cíle analýzy Získat reálnou představu o tom, jakým způsobem funguje systém péče o děti ohrožené sociálně patologickými jevy a o děti, které již mají zkušenost s trestnou činností Informovat vládu České republiky o problémech, které zásadním způsobem ovlivňují fungování systému Navrhnout opatření, která mohou pozitivně ovlivnit současný nevyhovující stav.

Legislativní vymezení Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 222/2003, zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)

Legislativní vymezení Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném zněníZákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění Vyhláška č. 438/2006 Sb, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven na výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Etc…

Ohrožené děti – vymezení pojmu Z hlediska zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů jsou za ohrožené děti považovány: děti týrané, zneužívané a zanedbávané děti, které se ocitly mimo vlastní rodinu, děti cizince bez doprovodu dospělé osoby, děti vyžadující zvýšenou pozornost, delikventní a predelikventní děti: - děti zneužité k páchání trestné činnosti, kdy je dítě k takové činnosti donuceno aktivním nebo pasivním nátlakem (trestná činnost organizovaná dospělou osobou, staršími dětmi - nepřímé pachatelství), - děti páchající trestnou činnost pro zajištění základních životních potřeb (dítě na útěku, dítě bez domova, dítě v pozici živitele rodiny), - děti páchající trestnou činnost účelově.

Rozhodující místa systému Ministerstva (MŠMT, MPSV, MZ, MSp, MV) Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Soudy Policie ČR Zdravotnická zařízení Školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (DDÚ, DÚM, DD, DDŠ, VÚ)

Ministerstvo vnitra Zaměřuje se na problematiku odhalování, vyšetřování a objasňování trestné činnosti páchané na dětech a dětmi (včetně komerčního sexuálního zneužívání), Na koncepční a metodickou činnost v oblasti prevence, Na vytváření informačních systémů v oblasti prevence kriminality Na problematiku dětí - cizinců bez doprovodu. Základní právní předpisy a interní akty řízení upravující činnost Policie ČR ve vztahu k ohroženým dětem zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky závazný pokyn policejního prezidenta č. 8 ze dne 21. ledna 2002, kterým se upravuje systém práce a postupy příslušníků Policie České republiky při odhalování a dokumentování kriminality dětí a trestné činnosti páchané na mládeži závazný pokyn policejního prezidenta č. 105 ze dne 1. prosince 2005, kterým se upravuje postup při pátrání po osobách a věcech.

Ministerstvo vnitra Slabiny a nedostatky Zrušení skupiny mládeže v rámci Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR (tato problematika byla převedena na odbor obecné kriminality, který je součástí Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia ČR). Specialisté na mládež v rámci útvarů Policie ČR (zejména okresních a jim na roveň postavených ředitelství) jsou současně pověřováni dalšími problematikami, což vede k jejich přetížení, zavalení administrativou a nepřítomností v terénu (potažmo neznalostí terénu, problematiky). Nedostatečná kooperace a provázání činností zúčastněných subjektů a institucí (Policie ČR, OSPOD, orgány justice,NNO, školy a školská zařízení), Nedořešené postupy a návaznosti navracení dětí s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou zpět do zařízení (řešeno tak, že v praxi opakovaně selhává).

Ministerstvo vnitra Navrhovaná řešení Zajistit pravidelné hodnocení efektivity projektů prevence kriminality Důsledně dodržovat vyčlenění specialistů na mládež v rámci příslušných útvarů Policie ČR pouze na danou problematiku, umožnit jim pravidelné vzdělávání a spolupráci s pracovníky dalších resortů pracujících s rizikovými a delikventními dětmi Sjednotit postup útvarů Policie ČR při zadržování dětí s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, zejména s ohledem na legislativu a součinnost se školskými zařízeními Vytvořit praktické možnosti pro kooperaci s dalšími subjekty péče o ohrožené děti (metodické pokyny, interní akty řízení) a důsledně je prosazovat v praxi činnosti zejména Policie ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Koordinuje a metodicky usměrňuje péči o děti s výchovnými problémy v rámci sociálně-právní ochrany dětí Podílí se na realizaci meziresortních aktivit v prevenci a práci s dětmi s výchovnými problémy včetně normotvorných aktivit Základní právní předpisy upravující činnost MPSV ve vztahu k ohroženým dětem Přesné vymezení činnosti je dáno zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, přičemž převážná část výkonu sociálně-právní ochrany dětí spočívá na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů

Obecní úřad s rozšířenou působností Zřizují orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) Zajišťují přímou péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost, zejména se zaměřují na jejich trávení volného času, jejich kontakty s nepříznivými sociálními skupinami, na ohrožující vlivy rodinného prostředí, na spolupráci se školami a dalšími subjekty Spolupracují s krajskými úřady při pomoci dětem v rámci přípravy na povolání po ukončení povinné školní docházky, v rámci následné péče, usměrňují programy péče o problémové skupiny dětí, atp. Volí nejúčinnější prostředky pomoci dítěti s ohledem na jeho situaci, a to především v jeho vlastním prostředí

Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Ze zákona mají chránit práva a nároky dětí na příznivý vývoj a řádnou výchovu včetně jejich zájmů a působení na obnovení narušených funkcí rodiny Tedy především - preventivní práce vůči selhávání rodičovských funkcí, - pomoc rodinám jevícím se jako rizikové při řešení složitých situací - snaha na udržení rodiny pohromadě Nestátní subjekty jsou oprávněny vykonávat sociálně-právní ochranu dětí na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 48 zákona).

Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Důsledky ztráty více než 20% pracovních míst od roku 2001 po delimitaci z okresů na obce s širší působností (250 až 500 rodin na jednoho sociálního pracovníka): - nesystémová práce postrádající prevenci selhávání rodiny, ne vždy promyšlené umísťování dětí do ústavní péče (někdy předčasné, někdy pozdní, někdy zbytečné) - absence práce s rodinou po odebrání dítěte v rámci její revitalizace pro možnost rychlého návratu dítěte zpět do původní rodiny - absence rané péče ve smyslu terapeutické intervence zaměřené na sociálně rizikovou rodinu jako jednu ze složek preventivní péče v raném věku dítěte (nízký socioekonomický status, věk a vzdělání rodičů, osaměle žijící rodič, zneužívání a týrání dítěte, zneužívání návykových látek u rodičů)

Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Řešení mezní – odebrání dítěte z rodiny se stalo řešením standardním Patrně i proto máme více než 7500 dětí v ústavní péči školských výchovných zařízení Nejsou u nás markantním problémem „děti ulice“ či „děti kanálů“ Minimální spolupráce OSPOD a obce při přípravě návratu (sanace rodiny, zajišťování bydlení a práce) „ústaváka“ zpět do domácího prostředí – odmítání integrace do domácí komunity Ze strany sociálních služeb není přítomen záchytný systém, jenž by byl schopný vstřebat a ochránit ty jedince, jejichž osobnost je i po zplnolecení často na nižší mentální úrovni Z výše uvedeného vyplývá: Potřeba transformace systému včetně potřebného navýšení pracovních míst

Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Navrhovaná řešení: Zvyšovat počet pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí a zavést standardizované metodické postupy pro pracovníky OSPOD Podporovat navýšení prostředků na výkon sociálně-právní ochrany dětí obcemi v přenesené působnosti Zpracovat standardy výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně doporučujícího počtu pracovníků na určitý počet klientů Podporovat spolupráci s nestátním sektorem - hlavně v oblastech, kde je práce OSPOD z výše uvedených důvodů nedostačující (podpora formou finančních dotací, metodického vedení atp.). Sjednotit přímé vedení orgánů sociálně-právní ochrany dětí přímo pod MPSV.

Orgány sociálně právní ochrany (OSPOD) Podporovat operativní výměnu informací mezi resorty (např. Systém včasné intervence) Podporovat práci s rodinou (budování komplexního systému práce s rodinou, provázané spolupráce mezi jednotlivými subjekty sociální sféry) Podporovat další rozvoj náhradní rodinné péče (rozvoj dalších forem náhradní péče, zvyšování odborné podpory náhradních rodičů, finanční podpora) Podporovat vzdělávání pracovníků sociálně-právní ochrany dětí Posilovat na úrovni krajů vytváření sítě služeb sociální prevence prostřednictvím podpory plánování sociálních služeb vycházející z aktivního zjišťování jejich potřebnosti. (finanční, metodické, kontrolní)

Resort spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti Dle zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo spravedlnosti ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci. Vytváří podmínky k řádnému výkonu uvedených institucí po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlíží způsobem a v mezích zákonem stanovených na řádné plnění jejich úkolů Zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, minister-stvo sleduje a vyhodnocuje postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům

Resort spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti Dle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je úkolem vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů státnímu zastupitelství svěřených Dle zákona č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ministerstvo při výkonu státní správy vytváří podmínky k řádnému výkonu probace a mediace, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční. Pokud jde o roli Probační a mediační služby, vytváří předpoklady k tomu, aby věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, anebo vazba byla nahrazena jiným opatřením.

Resort spravedlnosti Probační a mediační služba Stále malá personální kapacita i materiální vybavení PMS snižuje efektivitu ukládaných opatření a neumožňuje službě působit s potřebnou efektivností a účinností v celém trestním řízení. Popsaná situace zvyšuje rizika spíše formálního uplatňování příslušných postupů. Vytváří předpoklady k projednání trestní věci v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, případně vazba byla nahrazena jiným opatřením. Poskytuje obviněnému odborné vedení a pomoc, Sleduje a kontroluje chování obviněného a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život Spolupracuje s orgány sociálně-právní ochrany dětí Usiluje o účinné a společensky prospěšné řešení konfliktů spojených s trestnou činností Organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality Vychází ze součinnosti sociální práce a práva (zejména trestního)

Resort spravedlnosti Vězeňská služba České republiky Zabezpečuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, a to sítí věznic. Výkon vazby a trestu odnětí svobody osob mladších 18i let je realizován ve třech zařízeních : Kapacita věznice Všehrdy celkem 584 ubytovacích míst pro výkon trestu, z toho 101 míst pro mladistvé odsouzené muže - využito dnes na 67,3%. Kapacita věznice Opava celkem 450 ubytovacích míst pro výkon trestu, z toho 59 míst pro mladistvé odsouzené muže - využito dnes na 66,3%. Kapacita věznice Světlá n/S celkem 520 ubytovacích míst pro výkon vazby a výkon trestu ( 518 míst pro výkonu trestu odnětí svobody), z toho 4 místa pro mladistvé odsouzené ženy - využito dnes na 0%.

Resort spravedlnosti Soudy Rozhodující článek při umístění dítěte do ústavní péče I přes zákon 218/2003 Sb. se situace nelepší - pomalé reakce na delikventní jednání a na změny chování dětí a leckdy Nesystémové ukládání ochranné a ústavní výchovy, jakož i malý počet ukládání ochranných výchov v rozhodovací praxi soudů » problém s diferenciací dětí podle míry společenské narušenosti v ústavech Při aplikaci zákona č. 218/2003 Sb. jsou v některých případech stíhány i bagatelní trestné činy, není dostatečně využíváno možnosti vyřídit věc mimo soudní jednání a je nedostatečně využívána škála výchovných opatření.

Resort spravedlnosti Soudy Neznalost prostředí výchovných zařízení (§93,odst.1, zákona 218/2003 Sb.) » nepřesnosti v rozhodování Často zautomatizovaný přístup k jednotlivým případům aniž by se v potřebné míře seznámily s causou » nepřesnosti v rozhodování Minimální spolupráce s ústavy při stanovení trestu či výchovného opatření » nepřesnosti v rozhodování Absence soudních znalců –speciálních pedagogů při rozhodování o dítěti » nepřesnosti v rozhodování

Resort spravedlnosti Státní zastupitelství (SZ) Působí zejména v trestním řízení a v trestních věcech mladistvých; dále v trestním řízení ve věcech trestných činů páchaných na dětech a na mládeži, jako orgán veřejné obžaloby a orgán dozoru v přípravném řízení trestním Zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně dalších zákonů a § 29 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních,…, byla působnost SZ rozšířena o dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů - nejvyšší státní zástupce je oprávněn podat návrh na popření otcovství proti matce, otci nebo dítěti anebo opatrovníkovi, vyžaduje-li to zájem dítěte. Po nabytí účinnosti citovaného zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže je státní zastupitelství oprávněno podat návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti mladšímu než 15 let, které se dopustilo činu jinak trestného.

Resort spravedlnosti Státní zastupitelství (SZ) Podle zákona č. 109/2002 Sb., je OSZ oprávněno podat návrh na zrušení nařízené ústavní výchovy, zrušení uložené ochranné výchovy, uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy. OSZ je oprávněno vstoupit do zahájeného řízení i ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, uložení výchovného opatření podle zákona o rodině, nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti. U všech státních zastupitelství byly zřízeny samostatné specializace ve věcech dětí a mládeže - ve věcech trestních, ve věcech protiprávních činů a na trestné činy spáchané na mládeži - na úseku netrestním na sociálně právní ochranu dětí občanskosoudním řízení ve věcech dětí mladších 15 let a trestně neodpovědných mladistvých podle zvláštního zákona SZ spolupracují - v trestní oblasti zejména s Policií ČR, OSPOD a Probační a mediační službou ČR. - v netrestní oblasti působnosti spolupracují SZ zejména se soudy, obecními úřady s rozšířenou působností, OSPOD, se školami, a školskými poradenskými zařízeními

Resort spravedlnosti Navrhovaná řešení: Novelizovat zákon č. 218/2003 Sb., případně jiné související právní předpisy Zaměřit školení soudců na oblast ukládání ochranné a ústavní výchovy, zejména pokud jde o vhodnost volby ukládání jednotlivých druhů výchovy Spolupráce soudců s jinými subjekty v této oblasti Školení soudců zaměřit na možnost využívat ve větším rozsahu nevazební opatření náhradou za vazbu Klást důraz na prohlubování specializace soudců a státních zástupců - školení soudců a státních zástupců v oblasti zacházení s mladistvými, a to i s přesahem mimo ryze trestní problematiku, aby měli komplexní představu o celé problematice, aby se orientačně orientovali v psychice dětí Zavedení zákazu zveřejňování jakýchkoliv informací, na jejichž základě by byla možná identifikace dětí, které vystupují v trestním řízení jako oběti nebo jako svědci

Ministerstvo zdravotnictví Zodpovědnost za dostupnost a kvalitu zdravotních služeb pro děti a mládež (včetně péče lůžkové) Podpora preventivních programů pro děti a mládež a podpora rodin s dětmi se zdravotním postižením Podpora opatření proti zanedbávaní, zneužívaní, týraní, komerčnímu a sexuálnímu zneužívaní dětí a mladistvých Ochrana a podpora veřejného zdraví, zdravého životního prostředí pro děti a jejich zdravého životního stylu Prevence a léčba zneužívání návykových látek Systém kojeneckých ústavů a dětských domovů do 3 let (mají statut zdravotnického zařízení; v roce 2005 bylo v ČR celkem 38 KÚ a DD do 3 let věkus cca 2 000 lůžky, ve kterých bylo umístěno 1840 dětí, z nich cca 80% do rodin původních – 50% či náhradních – 30%)

Zdravotnická zařízení Pravidelná odmítání dětí se závažnými poruchami chování psychiatrickými léčebnami, byť jsou důsledkem psychického onemocnění, či jsou v akutní intoxikaci po abusu drog - Čím známější případ ve své komplikovanosti, tím pravděpodobnější je odmítnutí žádosti o umístění dítěte v léčebně, byť pouze na přechodnou dobu Můžeme hovořit o snaze mnohých zdravotnických zařízení vyhýbat se problematickým jedincům s poruchami chování (viz jejich propouštění z důvodu neplnění léčebného režimu) „Zklidnění“ nadměrnou medikací před propuštěním zpět do ústavu (zklidnění, které během pár dnů odezní)

Nestátní neziskové organizace V rámci systému OSPOD více využívat možností spolupráce a dělením se o kompetence eliminovat alespoň částečně nedostatek sociálních pracovnic Vznik soukromých dětských domovů, které jsou součástí sítě školských zařízení – osvědčuje se Nastavit stejná pravidla pro ubytovací zařízení nestátní i státní (krajská) – ustavit povinnost psychologických vyšetření pracovníků ve všech institucích, v nichž jsou ubytovány děti a dbát na jejich odbornost (dítě v krizi potřebuje vedle empatie i odborný přístup, ne jenom naivní snahu pomoci) Dotační systém upravit i pro možnost víceletých zakázek

Resort školství Působnost MŠMT ve vztahu k dětem ohroženým sociálně patologickými jevy:

oblast vzdělávání (školy a školská zařízení) včetně zpracovaného systému prevence sociálně patologických jevů, systém poradenství ve školství, výkon institucionální péče ve školských zařízeních MŠMT

Resort školství Pedagogicko psychologické poradenství: Vytváří podpůrný článek vzdělávacího systému Poskytuje odborné zázemí v oblasti hledání vhodných vzdělávacích cest u žáků, jejichž proces vzdělávání je znesnadněn a vyžaduje tvorbu individuálních vzdělávacích programů Poskytuje služby zejména žákům a jejich rodičům před započetím vzdělávání a v jeho průběhu, zejména při řešení vzdělávacích problémů Orientuje se na žáky se specifickými poruchami učení i chování, na žáky mimořádně nadané a na žáky, jejichž vývoj byl ovlivněn znevýhodňujícím socioekonomickým prostředím Zvýšená péče je věnována prevenci a následným opatřením v oblasti výskytu sociálně patologických jevů

Resort školství Pedagogicko psychologické poradenství: Školskými zařízeními poskytujícími specializované poradenské služby jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogická centra (SPC) a střediska výchovné péče (SVP). Pedagogicko-psychologické poradny poskytují komplexní poradenské služby všem dětem, jejich rodičům a pedagogickým pracovníkům s cílem předcházet možným školním problémům. Speciálně pedagogická centra poskytují komplexní poradenské služby v péči o děti se zdravotním postižením. Střediska výchovné péče působí převážně na úrovni sekundární prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže s rizikovými projevy v chování. Pracují s dětmi, pomáhají rodičům nebo jiným zákonným zástupcům dětí, vytvářejí preventivní programy v oblasti sociálních dovedností, chování a prospěchu, poskytují pedagogické a psychologické služby směřující k včasnému odstranění problémových projevů v chování dětí a mladistvých způsobených nesprávnou výchovou v rodině nebo nevhodným sociálním prostředím.

Středisko výchovné péče Jsou součástmi vybraných diagnostických ústavů a výchovných ústavů Jejich činnost je definovaná dle §§ 16 až 17 zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Účelem střediska je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování Pracují převážně na úrovni prevence sekundární Podmínkou přijetí je svobodné rozhodnutí dítěte a jeho zákonných zástupců Pracoviště – ambulantní - celodenní (stacionární) - lůžková (internátní) Pracuje se převážně s celou rodinou, na úpravě konstelace v ní

Středisko výchovné péče Nabízí a poskytuje všestranně preventivní výchovnou péči a psychologickou pomoc dětem a mládeži s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem a mládeži propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti Poskytuje konzultace, odborné informace a pomoc zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení v oblasti výchovy a vzdělávání žáků s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji Spolupracuje na zpracování plánů aktivit prevence sociálně patologických jevů a drogových závislostí na území své působnosti Zpracovává odborné podklady na vyžádání soudů, policie a OSPOD pro jejich rozhodnutí, vč. ústavní výchovy Spolupracuje s probační a mediační službou

Systém školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy

Institucionální výchova je vykonávána v soustavě školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, tj. diagnostických ústavů, dětských domovů, dětských domovů se školou a výchovných ústavů Pravidla pro její výkon jsou stanovena zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve znění pozdějších předpisů V institucionální péči školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy je v současné době umístěno zhruba 7600 dětí.

Legislativní vymezení Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 222/2003, zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) Vyhláška č. 438/2006 Sb, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven na výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování

Účel a působnost zařízení Zajištění základního práva dítěte na výchovu a vzdělávání v rámci mezinárodních smluv o lidských právech Zacházení s dítětem v zájmu plného rozvoje jeho osobnosti Účelem zařízení je zajišťovat dítěti (3-18-19let) na základě rozhodnutí soudu náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání Účelem preventivně výchovných zařízení, které jsou součástí systému, je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů a zmírňování či odstraňování důsledků již vzniklých poruch chování

Účel a působnost zařízení Zařízení poskytují péči jinak poskytovanou rodiči či jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy Poskytují také péči dětem které nejsou občany ČR – „dětem cizincům bez doprovodu“ Mohou poskytovat péči i nezaopatřeným osobám starším 18 (19) let až do 26 let, připravují-li se na budoucí povolání Poskytují možnost k náboženské výchově s ohledem na rodinnou tradici a rozumové schopnosti dítěte

Účel a působnost zařízení Poskytuje se stravování, ubytování, ošacení Učební pomůcky a potřeby Úhrady nezbytně nutných nákladů na vzdělávání a zdravotní péči včetně nákladů na dopravu do místa školy Kapesné, osobní dary a věcná pomoc Náklady na kulturní, oddechovou a sportovní činnost Náklady na dopravu k osobám odpovědným za výchovu

Účel a působnost zařízení - vzdělávání Pro děti se závažnými poruchami chování se zřizují ve výchovných zařízeních školy základní a střední, s odpovídajícími vzdělávacími programy Pro vysvědčení používají školy tiskopisy a razítko s názvem a adresou školy s vynecháním názvu výchovného zařízení snaha předejít stigmatizaci dítěte

Účel a působnost zařízení Specifické vzdělávací potřeby v odstupňovaném rozsahu pro děti: Samostatné přiměřeně věku Samostatné vyžadující občasnou kontrolu Vyžadující občasné vedení a stálou kontrolu Nesamostatné vyžadující stálou kontrolu Vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči

Organizační struktura Dětský diagnostický ústav (3 – 15 let věku) -

Dětský domov (3 – 18 let) Dětský domov se školou (12-15 let) Výchovný ústav pro mládež (12 – 18 let)

Diagnostický ústav pro mládež (15 – 18-19 let věku) - Dětský domov - Dětský domov se školou - Výchovný ústav pro mládež

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy

Pět skupin dětí umísťovaných do výchovných zařízení: Oboustranní sirotci (zanedbatelný počet) Děti ohrožené sociálně patologickými jevy - ze sociálně slabého a neuspořádaného prostředí Děti rizikové s výchovnými problémy (záškoláci, experimentátoři s návykovými látkami, etc.) Děti rizikové s výchovnými problémy na základě psychiatrické či neurologické diagnózy Děti se zkušeností s kriminalitou v níž by pravděpodobně dále pokračovaly

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy

Typy školských výchovných zařízení: Diagnostické ústavy (DDÚ, DÚM)

14 zařízení - kapacita 530 – průměr 38 lůžek /1 DÚ

Dětské domovy (DD)

150 zařízení – kapacita 5310 – průměr 35 lůžek /1 DD

Dětské domovy se školou (DDŠ) 29 zařízení – kapacita 1030 – průměr 35 lůžek /1 DDŠ

Výchovné ústavy (VÚ) 34 zařízení – kapacita 1426 – průměr 42 lůžek / 1 VÚ

C E L K E M :

225 zařízení o kapacitě 8237 lůžek a fyzickém stavu asi 7500 – 7800 dětí, průměr 37 dětí /1 zařízení

Republikové normativy ´08 -´09 Školské zařízení

NIV celkem Kč

Mzdy/ odvody

ONIV

Dětský domov

276 146

145 796/ 53 945

76 405

Dětský domov se školou Výchovný ústav

344 469

76 739

Dětský diagnost. ústav Diagnost. ústav pro mládež Internát SVP

500 255

195 423/ 72 307 202 966/ 75 097 309 136/ 114 380 312 108/ 115 480 312 108/ 115 480

357 502

507 027 455 282

79 439 76 739 79 439 27 694

Vývoj počtu výchovných zařízení 160 140 120 100

DD DÚ DDŠ + VÚ

80 60 40 20 0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2006

Vývoj počtu dětí/zařízení 9000 8000 7000 6000 5000

dětí o 18% více!!!

4000

zařízení (x100) o 32% více

3000 2000 1 000 0 1 995

1 997

1 999

2001

2003

2005

2006

Vývoj počtu dětí/zaměstnanců /z toho pedagogů 9000 8000 7000 dětí o 18% více!!!

6000 5000

zaměstnanců o 51% více

4000 3000

z toho pedagogů o 81% více

2000 1000 0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2006

Výdaje na zařízení 2002 - 2005 2000000 1 800000 1 600000 1 400000 1 200000 1 000000 800000 600000 400000 200000 0

CELKEM v tis. o 75% v íce Inv estice v tis. o 40% v íce Neinv estice v tis. o 89% v íce

2002

2005

Potřeby kapacit v krajích 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70

Pha StČ JhČ Plz KV ÚST Lib HK Pu Vys JM Ol Zl MSL

Organizace zařízení V dětských domovech a dětských domovech se školou jsou základní organizační jednotkou rodinné skupiny - dětský domov 6 – 8 dětí - dětský domov se školou 5 – 8 dětí V diagnostických a výchovných ústavech výchovné skupiny - diagnostický ústav 4 – 8 dětí - výchovný ústav 5 – 8 dětí V zařízeních (v jedné budově či jednom areálu) lze zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 výchovných skupin

Diagnostický ústav Úkoly organizační – umísťování a přemísťování dětí, - spolupráce s orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) - s policií, soudy, zdravotnickými zařízeními Úkoly koordinační – sjednocení přístupů, návrhy výchovných metod, individuální výchovné plány Úkoly koncepční a metodické vedení zařízení ve spádové oblasti Do návazných zařízení umísťuje pouze diagnostický ústav, pobyt dítěte zpravidla 8 týdnů

Diagnostický ústav Děti jsou přijímány zpravidla po předchozí domluvě s Orgánem sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) U dětí bez závažných poruch chování či v osobnostním vývoji může přemísťovat do dětských domovů jen administrativně Při umístění dítěte se dbá, aby bylo umístěno co nejblíže bydlišti a pokud možno, s případnými sourozenci společně Funkce záchytného zařízení pro děti zadržené na útěku z jiného zařízení či bydliště Možnost smluvních dobrovolných diagnostických pobytů na základě žádosti zákonných zástupců

Diagnostický ústav Každé dítě má zpracován plán rozvoje osobnosti, jenž je základem při výchovném a vzdělávacím působení Nejméně tři výchovné skupiny diagnostické (4 – 8 dětí ve skupině) Mohou být i skupiny s dlouhodobou péčí (dokončování studia, nutnost soustavných odborných psychologických, psychiatrických či speciálně pedagogických služeb), nebo z individuálních důvodů nevhodné přemístění Diagnostické ústavy či diagnostické skupiny jsou zpravidla členěny podle pohlaví a věku dítěte Diagnostické školní třídy mají maximálně 8 dětí

Návazná zařízení Dětské domovy – pro děti bez závažných poruch chování

Dětské domovy se školou – pro děti do 15 let věku se závažnými poruchami chování, děti se soudem nařízenou ochrannou výchovou

Výchovné ústavy – pro děti se závažnými poruchami chování či ochrannou výchovou nad 15 let

Společná ustanovení pro zařízení V zařízeních kde jsou děti s ochrannou výchovou lze - speciální stavební prostředky - audiovizuální systémy Výše uvedené schvaluje mnisterstvo

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy

Pedagogičtí pracovníci Psychická způsobilost – -psychologická vyšetření povinností pro všechny – platnost 7 let, v případě výrazného selhání lze na pokyn ředitele podstoupit znovu -přezkum za podmínek daných zákonem o péči o zdraví lidu ( zákon č. 20/1966 Sb.) Akreditace psychologů oprávněných k zjišťování poskytována ministerstvem - 7 let praxe, z toho 5 let praxe klinické - proškolena ministerstvem a zveřejněna ve věstníku ministerstva - pouze tito jsou kompetentní k vyšetřování pedagogů v zařízeních

Personální situace pedagogů výchovných zařízení vzhledem k věku a nejvyššího vzdělání Srovnání odpovídající kvalifikace 1996/2006 : 26% / 60%

Vzdělání

Zákládní Střední Střední či Vysoko Jiné Vysokošk Vysokoš Vysokoš vyšší školské vysokošk olské kolské kolské či vyšší nepedag pedagogi bakalářs olské pedagogi pedagogi psychol ogické cké ké cké cké se ogie speciální pedagogi kou

C E L K E M

C E L K E M

Věkové složení

%

do 20 let

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0,04

20 - 30 let

6

134

146

23

11

26

52

17

415

14,88

30 - 40 let

13

210

240

29

22

30

93

14

651

23,34

40 - 50 let

35

194

312

46

29

37

147

17

817

29,29

50 - důchod. věk

43

196

254

15

25

47

91

17

688

24,67

důchod. věk do 60 let

7

34

41

1

6

4

17

3

113

4,05

důchod. věk nad 60 let

3

14

24

2

11

13

29

8

104

3,73

107

782

1018

116

104

157

429

76

2789 100,00

3,84

28,04

36,50

4,16

3,73

5,63

15,38

2,72

100,00

CELKEM

CELKEM v %

Charakteristika rodinného prostředí dětí z výchovných zařízení (IKSP, 2004)

V předškolním věku téměř 40% dětí již z neúplných rodin V dalším věku téměř 70% dětí z neúplných rodin Nestabilní rodinné prostředí: u většiny dětí se o ně stará sama matka, otec buď není, nebo k výchově pasivní, často s negativními projevy (násilí, alkohol, trestná činnost,…), četné příchody a odchody nových vychovatelů (zejm. otců) Z funkčního rodinného prostředí pochází jen 6% dětí . Rodiny často zkušenost se sociálními službami ještě před propuknutím výchovných poruch u dítěte, někdy i před jeho narozením Vzdělanostní úroveň rodičů často pod standardem populace Vztah rodičů k práci v lepším případě průměrný, ale spíše podprůměrný Nejpatologičtějším jevem selhání rodičů je týrání dětí – téměř u 20% dětí umístěných v ústavní péči (někdy společně se sourozenci a matkou); podoba – nepřiměřené fyzické trestání a psychická traumatizace. Týrané děti – nezaznamenán statisticky vyšší výskyt deviantních projevů, ale vyšší výskyt psychických poruch až onemocnění

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Posuny v charakteristice umístěných dětí za 10 let: zvyšuje se sociální zdatnost (manipulace s právy a povinnostmi) zvýšená míra agresivity a projevů násilí v chování nárůst počtu agresivních dětí s výrazným disharmonickým vývojem osobnosti, které jsou schopny jen minimálních změn nárůst počtu dětí s lékařskou diagnózou psychiatrických onemocněním a neurologických poškození mozku nárůst AT problematiky (drogových a alkoholových závislostí) prohlubování patologie rodinného prostředí, s níž není dostatečně pracováno strukturami sociální péče v raném, ani v pozdějším stadiu po odebrání dětí

Zjištění výzkumu Během let 1995 – 2004 opustilo institucionální péči celkem 17 454 dětí. Celkově se trestné činnosti dopustilo 9 751 dětí (tj. 56%). Z celkového počtu dětí se před a během pobytu v institucionální péči dopustilo trestné činnosti pouze 3 209 dětí, tj. 18 %, to znamená, že (žádné) trestné činnosti se před a během pobytu nedopustilo 14 245 dětí, tj. 82 %. Trestné činnosti až po odchodu z institucionální péče se dopustilo 8 866 dětí, tj. 51 % z celkového počtu,z nich do roka po odchodu spáchalo tr. čin 1681 dětí, tj.11% p1 po roce a déle 89% z celkového počtu.

Snímek 63 p1

pilar; 29.4.2008

Zjištění výzkumu Odchod do následné péče Z celkového počtu 17 454 dětí po skončení institucionální péče: 202 dětí odešlo do azylových zařízení a z nich se trestné činnosti dopustilo 24 dětí, 352 dětí bylo vzato do vazby nebo nastoupilo výkon trestu odnětí svobody, 28 dětí odešlo do psychiatrické léčebny, 12 308 dětí odešlo do původní rodiny, z těchto dětí spáchalo trestný čin 62%, 41% dětí se dopustilo trestné činnosti až po opuštění institucionální péče, a z nich v prvním roce po opuštění 5,5% a 94,5% až po roce a později.

Zjištění výzkumu 12 308 dětí odešlo do původní rodiny

- z nich se dopustilo tr. činnosti do jednoho roku 1 328 dětí, tj. 11% a po roce a déle 6900, tj 56%. 1470 dětí odešlo do Domů na půli cesty (1268), nebo do zařízení služeb sociálních prevence (202) dětí - z nich se dopustilo tr. činnosti do jednoho roku 32 dětí, tj. 4% a po roce a déle 322 dětí, tj. 40%. Ze 17 454 dětí odešlo 1 268 (7,3%) dětí do Domu na půl cesty, z těchto dětí se 38,7% (492) dopustilo trestné činnosti , z toho 76% (373) dětí začalo páchat trestnou činnost až po skončení ústavní péče, z toho 4,9% (18) dětí spáchalo trestný čin do roka po skončení ústavní péče a 95,1% (474) až po roce.

Dětské domovy (DD) Z celkového počtu 7 532 dětí, které během deseti let (1995 – 2004) prošly dětskými domovy, jich 2 328 (31%) spáchalo trestnou činnost (t č) . Z NICH: před a během ústavní péče t č 432 dětí (18,5%) po propuštění z ústavní péče t č 1 866 dětí (87,5%) Z TOHO po skončení spáchalo t č : 80 dětí (4%) do roka po roce a déle 1786 dětí (96%) Z celkového počtu dětí, které se dopustily trestné činnosti se jich 87 % dopustilo trestné činnosti až po skončení ústavní péče, z toho 96% po roce a déle!

ABSENCE NÁSLEDNÉ SOCIÁLNÍ PÉČE

Dětské domovy se školou (DDŠ) Z celkového počtu 989 dětí, které během let 1995 – 2004 prošly DDŠ jich 722 (73%) spáchalo trestnou činnost (t č). Z NICH: před a během ústavní péče po propuštění z ústavní péče Z TOHO: do roka po skončení po roce a déle po skončení

t č 298 dětí (41% ), t č 654 dětí (90,5%) t č 122 dětí (18,6%), t č 532 dětí (81,4%).

po skončení ústavní péče násilní trestná činnost u 119 dětí (16,4%) u 10 dětí byla nařízena ochranná výchova, ve 3 případech byla ústavní výchova změněná na ochrannou výchovu, pouze v jednom případě byla ochranná výchova změněna v ústavní výchovu,

Dětské domovy se školou (DDŠ) Řada dětí spáchala desítky trestných činů, aniž jim byla změněna ústavní výchova v ochrannou ústavní výchovu.

Konkrétně, 104 dětí(15%) se dopustilo 5 a více trestných činů. Jedná se o děti, které skončily ústavní výchovu po skončení povinné školní docházky (318 tr.č.) v 16-ti a více letech (400 dětí).

Nedostatečně je soudy využívána možnost ukládat ochrannou výchovu a naopak nedostatečně je využívána možnost změnit ochrannou ústavní výchovu v ústavní výchovu.

Výchovné ústavy (VÚ) Z celkového počtu 7 009 dětí, které během let 1995 – 2004 prošly výchovnými ústavy, jich 5 510 (78,6%) spáchalo trestnou činnost (t č). Z NICH: před a během ústavní péče t č 2 130 dětí (38,6%) , po propuštění z ústavní péče t č 3 380 dětí (61,3%) Z TOHO: do roka po skončení t č 1187 dětí (35,2%), po roce a déle po skončení t č 2193 dětí (64,8%) . u 240 dětí byla nařízena ochranná výchova, ve 68 případech byla ústavní výchova změněná na ochrannou výchovu, pouze ve dvou případech byla ochranná výchova změněna v ústavní výchovu, 5 a více trestných činů spáchalo 2 630 dětí – u žádného z nich nebyla změněna ústavní výchova v ochrannou výchovu

Předběžné opatření před uložením ochranné výchovy bylo uloženo v 386 případech – ani v jednom tomto případě nebyla ochranná výchova uložena!_

Důsledky pro školská zařízení Soudy a OSPOD si často nepřipouští, že jsou typy dětí v podmínkách dětského kolektivu adaptace neschopné Omezená akceschopnost výchovných zařízení, která se postupně stávají odkladištěm všech těch dětí, které ve společnosti selhávají a jsou pro ni nepohodlné Leckdy se jedná o umístění ve školském výchovném zařízení jako o kontraindikaci dalšího vývoje dítěte, když: - velice obtížná adaptabilita z důvodů závažných psychických onemocnění (nelze vždy zajistit potřebnou odbornou psychiatrickou péči) , - extrémní formy psychopatických rysů osobnosti, - osoby nezvladatelné bez pravidelné medikace a soustavné odborné zdravotní péče, apod.,

Závěry Nedostatek sociálních pracovníků, včetně kurátorů pro mládež. Nedostatečná spolupráce mezi resorty, do jejichž působnosti spadá péče o delikventní děti a mladistvé spolu, Nedostatečná výměna informací mezi institucemi, do jejichž působnosti spadá práce s delikventními dětmi a mladistvými Sociální pracovníci nedisponují v sociální práci účinnými nástroji (ubytování, zaměstnávání, ukládání nápravných opatření atp.), Chybí včasná intervence a interdisciplinární přístup při řešení delikventního jednání dětí. Zásadně chybí následné péče o jedince, kteří opouštějí ústavní péči. Výjimkou jsou aktivity nevládních a charitativních organizací, jejich péče ale není systematicky rozložená po celém území České republiky. (Jedná se např. o domovy na půli cesty, zařízení, která se orientují na bezdomovce, zařízení pro drogově závislé, atp..)

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Návrhy na opatření: Důsledně oddělovat výkon ochranné výchovy od ústavní výchovy za podmínek odborného posuzování jednotlivých případů soudy, a to jednoznačným profilováním zařízení, či jejich samostatných oddělení a zařazováním dětí do nich Pokračovat dále v individualizaci přístupu k dětem v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy Provést analýzu důvodů umísťování dětí v kontextu výsledků diagnostiky poruch osobnosti a důvodů, které k umístění vedly Novelizovat příslušné právní předpisy ve věci zakotvení povinnosti obce s rozšířenou působností podílet se na nákladech za pobyt ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc u dítěte majícího trvalý pobyt v jejím správním obvodu Zpracovat a prakticky ověřit konkrétní výchovné programy pro děti ve školských výchovných zařízeních s ohledem na jejich specifické výchovné a vzdělávací potřeby (zákon č. 109/2002 Sb.) a plně zohlednit potřeby a současně diagnostiku dítěte.

Resort školství Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Návrhy na opatření: Vytvořit povinné vzdělávací programy a zahájit průběžné vzdělávání pedagogických pracovníků v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy v oblasti rizikových forem chování umístěných dětí Zapojit nestátní neziskové a charitativní organizace do zřizování a provozování zařízení, v nichž bude realizována institucionální péče o delikventní děti a mladistvé, případně alternativa k výkonu vazby Zpracovat efektivní systém práce s útěkáři ze zařízení od zadržení až po zařazení do kmenového zařízení a následné výchovné práce s nimi Zintenzívnit spolupráci policistů - specialistů pro mládež kromě vedení škol s metodiky a koordinátory primární prevence ve školství (se školními metodiky prevence, metodiky prevence v pedagogicko-psychologických poradnách, ve střediscích výchovné péče a s krajskými školskými koordinátory prevence) Připravit a ověřit metodiku specifické prevence rizikového chování ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy

Možná východiska Pro orgány sociálně právní ochrany dětí by měla být zákonem dána norma, která by stanovila alespoň přibližný počet rodin na jednoho sociálního pracovníka Pro obec nutnost zavedení ekonomického spolupodílení se na pobytu „svého“ dítěte ve výchovném zařízení (motivace přemýšlet, zda není výhodnější investovat do zajištění sociální péče a vytvořit tak prostor k práci rizikovou rodinou) Soudy by po určitém čase (po roce?) přehodnocovaly aktuálnost svých rozhodnutí o umístění dětí do ústavní péče (výrazná motivace i pro děti, které již byly do ústavů umístěny a z jejichž pohledu již nemají světlejší perspektivu) Politická reprezentace by se spíše, namísto snížení trestní odpovědnosti dětí, měla zamýšlet nad zkvalitněním a inovací stávajícího systému

Závěrem Nemyslím si, že instituce na všech úrovních utíkají před zodpovědností, pouze nedoceňují nutnost důslednosti a podceňují úlohu prevence Názor, že jediným správným řešením pro zlepšení situace je převedení kompetencí k náhradní výchovné péči z MZ a MŠMT do MPSV nemůže obstát, protože největší rezervy v práci mají právě OSPOD (chybí inovace systému a systém dalšího vzdělávání) a soudy, které zůstanou tam kde jsou, včetně své „až bohorovnosti“ Proto řešení vidím v úzké koordinaci činností nadresortním orgánem (viz model např. Republikového výboru prevence kriminality, nebo Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky)

Péče o ohrožené děti v Praze (schváleno červen 2009) MHMP

Odbor zdravotní a sociální

Odbor Školství, M a T

zdravotnictví

Zdravotnický dětský domov

Kojenecký ústav

OSPOD

Terénní pediatr

Raná péče

Psychiatr

ambulance

lůžka

ZPOP

Pěstounská péče

SANACE původní rodiny

SVP

Profesionální pěst. péče

Adopce

PPP

Diagnostický ústav

Dětský domov se školou

Dětský domov Výstupní programy

Výchovný ústav

Děkuji za pozornost

Jiří Pilař Poradce primátora hlavního města Prahy E-mail:

jiri,[email protected]

℡:

739607958